Obchodní a prûmyslová banka v Moravské Ostravû památka v ohroïení

mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:38

Stránka 367

Obchodní a prÛmyslová banka v Moravské Ostravû – památka v ohroÏení Romana ROSOVÁ

A N O T A C E : Pfiíspûvek seznamuje s historií a souãasn˘m stavem b˘valé Obchodní a prÛmyslové banky v Ostravû, která patfií k nejv˘znamnûj‰ím ostravsk˘m stavbám z poãátku 20. století. Souãasn˘ majitel poÏádal o zru‰ení památkové ochrany a budovû hrozí demolice v dÛsledku stavby obchodního centra.

1

V ãervnu 2011 poÏádala firma Amádeus Real

vÛbec za to se o záchranu stavby, která se nachá-

Obr. 1. Obchodní a prÛmyslová banka krátce po dostavû-

jako vlastník Ministerstvo kultury âR o vynûtí bu-

zí v mûstské památkové zónû Moravská Ostrava

ní, 1906. (AMO, Sbírka fotografií a pohlednic, sig. V-31-

dovy ãp. 241, k. ú. Moravská Ostrava, z Ústfiední-

a v tûsném sousedství historického jádra mûsta,

2/29 nebo sig. V-31-2l/33)

ho seznamu kulturních památek (dále jen ÚSKP).

snaÏit?

2

Argumentuje pfiedev‰ím ‰patn˘m stavebnû-technick˘m stavem a také tím, Ïe po roce 2000 byla

Obchodní a prÛmyslová banka v minulosti

■ Poznámky

ãást dispozice domu zmûnûna, tudíÏ podle majite-

Dne 28. listopadu 1903 koupila Moravsko-

1 Viz Ïádost Ministerstva kultury âR o vyjádfiení k návrhu

le jiÏ stavba nemá hodnoty, pro nûÏ byla zapsána

-ostravská obchodní a prÛmyslová banka (Mäh-

na zru‰ení prohlá‰ení vûci za kulturní památku z 8. 6.

jako kulturní památka. Objekt patfií do komplexu

risch-Ostrauer Handels- und Gewerbebank) budo-

2011, ãj. MK/30875/11 OPP – NPÚ – ÚOP v Ostravû,

b˘valého obchodního domu Textilia/Ostravica me-

vu b˘valého hotelu Hochstimm (dfiíve U Zlatého

sbírka pfiíloh. Ministerstvo zatím o zru‰ení prohlá‰ení ne-

zi ulicemi NádraÏní, 28. fiíjna a námûstím Edvarda

kfiíÏe), kter˘ byl koncem 19. století adaptován na

rozhodlo.

Bene‰e a má se stát souãástí velkého nákupního

kanceláfiské prostory Rotschildovy tûÏífiské firmy.

2 âlánek vychází ze stavebnû-historického prÛzkumu

centra, které chce Amádeus Real vystavût na

Banka nechala dÛm zbofiit, pfiikoupila sousední

zpracovaného v roce 2010. Viz KRâMÁ¤, Vlastimil;

okolních pozemcích uvolnûn˘ch demolicemi po

volnou parcelu a na tomto místû si postavila vlast-

KRâMÁ¤OVÁ, Eva; ROSOVÁ, Romana. Obchodní dÛm Tex-

druhé svûtové válce. Jaké jsou dÛvody toho, Ïe

ní bankovní a obytn˘ dÛm. Moravsko-ostravská ob-

tilia Moravská Ostrava. 113 s. + nestránkované pfiílohy,

majitel poÏádal o zru‰ení památkové ochrany? Ne-

chodní a prÛmyslová banka byla prvním samostat-

Ostrava 2010. Archiv NPÚ – ÚOP v Ostravû.

stalo by se pfiípadné vypsání z ÚSKP nebezpeã-

n˘m penûÏním ústavem v Moravské Ostravû.

n˘m precedentem pro podobné pfiípady? A stojí

Tento nûmeck˘ bankovní dÛm byl zaloÏen v roce

1

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 5 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | R o m a n a R O S O VÁ / O b c h o d n í a p r Û m y s l o v á b a n k a v M o r a v s k é O s t r a v û – p a m á t k a v o h r o Ï e n í

367

mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:38

Stránka 368

Obr. 2. Julius a Wunibald Deiningerovi, soutûÏní návrh na Obchodní a prÛmyslovou banku, publikovan˘ v ãasopise Der Architekt. (Reprofoto z Der Architekt, 1904, ã. 10, tab. 92, s. 36) Obr. 3. Grafické vyhodnocení stavebnû-historického prÛzkumu, 2. nadzemní podlaÏí s intaktnû dochovan˘m bytem na severov˘chodû. âervenû pÛvodní zdivo a prostory, Ïlutû konstrukce vybourané 1930–2004, modfie novodobé konstrukce po roce 1930. (Vypracovali akad. arch. Vlastimil Krãmáfi a akad. arch. Eva Krãmáfiová, 2010) Obr. 4. Grafické vyhodnocení stavebnû-historického prÛzkumu, 4. nadzemní podlaÏí s demolicemi pfiíãek v západní ãásti budovy. âervenû pÛvodní zdivo a prostory, Ïlutû konstrukce vybourané 1930–2004, modfie novodobé konstrukce po roce 1930. (Vypracovali akad. arch. Vlastimil Krãmáfi a akad. arch. Eva Krãmáfiová, 2010)

na Moravskoslezskou vzájemnou poji‰Èovnu v Brnû.

5

Jeho syn Wunibald Deininger (1879–1963) studoval Státní prÛmyslovou ‰kolu ve Vídni a v letech 1898–1902 vídeÀskou Akademii v˘tvarného umûní. První rok byl u Viktora Luntze, poté tfii roky

■ Poznámky 3 JI¤ÍK, Karel et al. Dûjiny Ostravy. Ostrava : Sfinga, 1993, s. 199. ISBN 80-85491-39-7; PRZYBYLOVÁ, BlaÏena. Instituce finanãního charakteru na Ostravsku do r. 1918. In Ostrava. Pfiíspûvky k dûjinám a souãasnosti Ostravy a Ostravska 19. ·enov u Ostravy : Tilia, 1999, s. 315–335. ISBN 80-86101-21-5. 4 VYBÍRAL, Jindfiich. Zrození velkomûsta : Architektura 2

v obraze Moravské Ostravy 1890–1938. Ostrava ; ·lapanice u Brna : NPÚ – ÚOP v Ostravû a ERA 21, 2003,

1898 a ve svém podnikání se soustfiedil na ob-

také jedním ze ãtyfi generálních konzervátorÛ Cent-

s. 45–46. ISBN 80-86517-94-2; T˘Ï. Mladí mistfii : Archi-

chod vápnem, cementem a uhlím, zamûfioval se

rální komise ve Vídni. Studoval na Technické vyso-

tekti ze ‰koly Otto Wagnera na Moravû a ve Slezsku. Pra-

pfiedev‰ím na stfiední a men‰í podniky v Ostravû.

3

ké ‰kole ve Vídni u Heinricha von Ferstela, poté na

ha : Argo, 2002, s. 173–187. ISBN 80-7203-474. Novo-

Koncem roku 1903 vyhlásila Moravsko-ostravská

Akademii v˘tvarn˘ch umûní u Franze von Schmid-

stavba banky byla zfiejmû reakcí na asanaãní plán z roku

obchodní a prÛmyslová banka projekãní soutûÏ na

ta. Praktikoval nejprve ve stavební kanceláfii vídeÀ-

1903, zaji‰Èující majitelÛm domÛ v asanaãním pásmu,

stavbu svého sídla v Moravské Ostravû. Velmi kva-

ského spolku Cottage, v roce 1876 nastoupil do

ktefií je do deseti let pfiestavûli, osmnáctileté osvobození

litnû obeslané soutûÏe se zúãastnilo 71 autorÛ

ateliéru Franze von Schmidta, kde pracoval na ná-

od daní.

s 85 pracemi. První cenu udûlila porota, jejímiÏ

vrhu stavby novogotické vídeÀské radnice a vûzni-

5 VYBÍRAL, J., 2002, cit. v pozn. 4, s. 173–174; ZATLOU-

ãleny byli tehdej‰í v˘znamní architekti, práci Julia

ce. Od roku 1883 byl samostatnû ãinn˘. K jeho rea-

KAL, Pavel. Pfiíbûhy z dlouhého století : Architektura let

a Wunibalda Deiningerov˘ch, druhou cenu získali

lizacím patfiily napfiíklad ãinÏovní dÛm dÓrsay (Ví-

1750–1918 na Moravû a ve Slezsku. Olomouc : Muzeum

Huber t a Franz Gessnerovi, tfietí Rudolf Kraus.

deÀ, Piaristická ulice, 1885–1886), vily v Guten-

umûní Olomouc, 2002, s. 626. ISBN 80-85227-49-5;

Otec a syn Deiningerové byli povûfieni téÏ realizací

steinu, dÛm a tiskárna F. Jaspera a dÛm Macht

THIEME, Ulrich; BECKER, Felix. Allgemeines Lexikon der

4

(1895), v letech 1887–1888 fiídil pfiestavbu vídeÀ-

Bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwar t.

Julius Deininger (1852–1924) byl projektan-

ského domu umûní. Na Moravû a ve Slezsku, kde

Bd. 8, Zwickau : F. Ullmann, 1970, s. 561–562, Julius

tem, c. k. vrchním stavebním radou, profesorem

mûl spoustu kontaktÛ díky sv˘m ÏákÛm, navrhl na-

Deininger. In Architektenlexikon Wien 1770–1945 [cit.

a posléze fieditelem vídeÀské prÛmyslové ‰koly

pfiíklad oltáfi minoritského kostela sv. Ducha

30. 8. 2011]. Dostupn˘ z WWW:
(kde byl jeho kolegou napfiíklad Camillo Sitte). Byl

v Opavû (1889), v roce 1898 se úãastnil soutûÏe

tenlexikon.at/de/84.htm>.

svého vítûzného návrhu.

368


mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:38

Stránka 369

3

4


369

mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:38

Stránka 370

u Otto Wagnera. Byl velmi úspû‰n˘m studentem,

– zmizely v‰echny vûÏiãky, vãetnû velké vûÏice na

soudobou architekturu, navrÏenou v kontextu da-

v prÛbûhu studia získal Gundelovu a stfiíbrnou

hfiebeni stfiechy, ‰tukové kartu‰e na velk˘ch ark˘-

ného prostfiedí plo‰nû památkovû chránûného

Dvorní cenu (obû 1901), jeho závûreãná práce –

fiích, balkonek ve 3. patfie ze‰ikmeného nároÏí, fia-

území, která bude plnû respektovat dominantní

návrh umûlecké kolonie – byla ocenûna ¤ímskou

dy kosoãtvercÛ pod fiímsou i v parteru zalomené-

postavení okolních v˘znamn˘ch historick˘ch ob-

cenou (státní cestovní stipendium). Jeho první rea-

ho nároÏí smûrem k Textilii, fasáda jiÏ nebyla

jektÛ a vhodn˘m zpÛsobem je doplní, aniÏ by se

lizací byl jiÏ v roce 1902 dÛm Florahof na vídeÀské

obloÏena deskami, v˘kladce v 1. patfie byly nahra-

prosazovala na jejich úkor“. Tyto kvality splÀoval

Hauptstrasse. Do roku 1910 spolupracoval s ot-

zeny nûkolikadíln˘mi okny. Po válce byla horní

podle NPÚ pouze návrh spoleãnosti Orca, která

cem, poté se osamostatnil. Ze spoleãn˘ch prací

patra stále uÏívána jako byty, v pfiízemí zÛstaly na-

ale ze soutûÏe odstoupila.

mÛÏeme uvést kromû Obchodní a prÛmyslové

dále prodejny – drogerie, potraviny. V 50.–70. le-

banky v Ostravû lázeÀsk˘ dÛm U Zlatého kfiíÏe

tech 20. století se uskuteãnily utilitární opravy, pfii

v Karlov˘ch Varech (1906–1907), vilu Ladewig

nichÏ do‰lo k vybourání nûkter˘ch v˘kladcÛ, osa-

■ Poznámky

v Gutensteinu (1906) nebo Obchodní akademii ve

zení v˘kladcÛ nov˘ch, opravení omítky a stfiech

6 VYBÍRAL, J., 2002, cit. v pozn. 4, s. 173-176; ZATLOU-

Vídni (1906–1908). Samostatnû pak projektoval

a dvÛr byl deformován pfiístavbou nákladního v˘ta-

KAL, P., cit. v pozn. 5, s. 631; THIEME, U.; BECKER, F.,

pfiedev‰ím návrhy rodinn˘ch domÛ, pfii nichÏ uplat-

hu. Stále se poãítalo s demolicí celého bloku,

cit. v pozn. 5, s. 561–562; POZZETO, Marco. Die Schule

nil jak zku‰enosti z italské cesty, tak inspiraci ar-

opravy byly tedy pouze udrÏovací, ale v 80. letech

Otto Wagners 1894–1912. Anton Schroll : Wien, 1980,

chitekturou Anglie. Jeho prvním samostatn˘m pro-

uÏ bylo jasné, Ïe cel˘ komplex Textilie/Ostravice

s. 217. ISBN 3703105240, Wunibald Deininger. In

jektem byl obytn˘ dÛm J. E. Steinera ve Fulneku

zÛstane zachován. V roce 1993 byla k objektu pfii-

Architektenlexikon Wien 1770–1945 [cit. 30. 8. 2011].

(1909–1910). Poté asi tfii roky (1911–1913) pra-

stavûna trafostanice a ze strany ‰títu ãp. 241 byl

Dostupn˘ z WWW:
coval na nûkolika návrzích pro Moravskou Ostra-

vybudován vchod s dfievûn˘mi prosklen˘mi dvefi-

85.htm>.

vu. V roce 1919 získal W. Deininger místo profe-

mi.

sora na prÛmyslové ‰kole v Salzburku, v letech

8

9

13

7 Konkurenzentwurf für die Mährisch-Ostrauer Handels-

V roce 2000 byla v budovû ãp. 3099 provedena 10

und Gewerbebank. Der Architekt. 1904, roã. 10, tab. 92,

1931–1946 byl profesorem Technické univerzity

rekonstrukce.

Podle vyjádfiení památkového

s. 36, Úfiad mûstského obvodu (ÚMOb) Moravská Ostra-

ve ·t˘rském Hradci (zde byl v letech 1933–1935

ústavu v Ostravû tyto stavební práce, sledující ma-

va a Pfiívoz, stavební archiv, sloÏka ãp. 241. Archiv mûsta

a 1942–1943 dûkanem fakulty architektur y).

ximální uvolnûní prostoru, pfiedstavovaly v˘znam-

Ostravy (AMO), fond Sbírka fotografií a pohlednic, sig.

V Salzburku projektoval fiadu obytn˘ch a vefiejn˘ch

né zásahy do nosné konstrukce, která jiÏ byla na-

V-31-2/26, V-31-2/27, V-31-2/29, V-31-2/92, V-31-

staveb (Wehrlovo sanatorium 1926–1931, poli-

ru‰ena havárií v objektu ãp. 284. Památkov˘

2/33, V-31-2/34.

cejní kasárna 1928–1931) stejnû jako urbanistic-

ústav shledal pfiedloÏenou plánovou dokumentaci

8 AMO, fond Sbírka fotografií a pohlednic, sig. V-31-

jako nedostateãnou a poÏadoval stavebnû-histo-

2/95, V-31-2/96a.

Stavba ostravského bankovního domu byla po-

rick˘ prÛzkum budovy a statick˘ posudek. Trval ta-

9 ÚMOb Moravská Ostrava a Pfiívoz, stavební archiv, sloÏ-

volena v kvûtnu 1904 a o rok pozdûji dokonãena.

ké na zachování v‰ech pÛvodních dfievûn˘ch prv-

ka ãp. 241.

Západní ãást pfiízemí byla vyhrazena pro bankovní

kÛ, interiérové úpravy mûly b˘t provedeny podle

10 V roce 1997 byl objekt ãp. 241 rozdûlen na dvû budo-

provoz, v˘chodní ãást a 1. patro byly pronajaty nû-

dochovan˘ch ãástí a vycházet ze závûrÛ prÛzku-

vy se samostatn˘mi ãísly popisn˘mi i ãísly parcelními. No-

kolika obchodÛm. Ostatní podlaÏí zabíraly velké

mu.

Majitel nakonec plánovanou rekonstrukci

vû dostaly objekty ãp. 241 a 3099, hranice vedla po levé

a luxusní byty, ãtyfii v kaÏdém podlaÏí, s pûti aÏ

nerealizoval, budova zÛstala kromû ãásti pfiízemí

hranû vût‰ího dvora. Objekt dále tvofiil jeden architekto-

‰esti pokoji umístûn˘mi na vnûj‰í stranû dispozice

nevyuÏita a zaãala chátrat.

nick˘ celek, dûlení bylo pouze majetkové.

k˘ch návrhÛ. Zde také 28. srpna 1963 zemfiel.

6

11

a zázemím smûrem do nádvofií. V exteriéru se uplatnilo pfiedev‰ím hlavní, jiÏní prÛãelí, které bylo

11 Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû

Zmûna majitele a souãasná situace

(NPÚ – ÚOP) v Ostravû, sbírka pfiíloh.

reprezentativnû pojato kompilací historizujících

V roce 2008 koupila objekt b˘valé Obchodní

12 Architektonické studie zástavby ale pfiedloÏili jen nû-

a secesních prvkÛ vycházejících z vídeÀsk˘ch vzo-

a prÛmyslové banky i se sousedními budovami ob-

ktefií uchazeãi o pozemky – Amádeus Real, Quinlan Priva-

rÛ. Bylo rozãlenûno na zv˘‰en˘ parter, patra a vy-

chodního domu Textilia/Ostravica a také nezasta-

te Golub a 21 Century Praha. Projekt firmy Quinlan Priva-

sokou stfiechu, pfiiãemÏ ke zv˘raznûní stfiedního

vûné pozemky na námûstí Dr. Edvarda Bene‰e fir-

te Golub se v developerské soutûÏi nakonec umístil aÏ na

pásu bylo vyuÏito systému trojbok˘ch ark˘fiÛ, vûÏi-

ma Amádeus Real, která zvítûzila v developerské

3. místû.

ãek a ‰títÛ, které pfiecházejí do prostoru vysoké

soutûÏi na dal‰í vyuÏití celého bloku. Firma zvítûzila

13 Viz vyjádfiení NPÚ z 10. 9. 2008. NPÚ – ÚOP v Ostra-

valbové stfiechy. Kromû tohoto plastického ãlenû-

i pfiesto, Ïe NPÚ – ÚOP v Ostravû doporuãil k rea-

vû, sbírka pfiíloh. Prodej pozemkÛ na námûstí Dr. Edvarda

ní uÏili autofii i prvek barevnosti v podobû pásÛ

lizaci projekt firmy Quinlan Private Golub, vypraco-

Bene‰e, které byly v majetku mûsta (net˘ká se domÛ

tmav˘ch kosoãtvercÛ na bílém podkladu ve vodo-

van˘ kanceláfií RH ARCH Praha, kter˘ ze tfií pfiedlo-

ãp. 241, 243 a 284, které Amádeus Real koupil od sou-

rovném ãlenûní. Zb˘vající prÛãelí byla fie‰ena jed-

Ïen˘ch návrhÛ nejlépe fie‰il prostor námûstí i vztah

kromého majitele), fie‰ilo zastupitelstvo na dvou zasedá-

nodu‰e, celá plocha fasády byla obloÏena kamen-

k okolní zástavbû.

12

Návrh Projektstudia pro Amá-

ních, 24. 9. a 26. 11. 2008. Usnesení z 20. zasedání Za-

deus Real podle NPÚ nefie‰il návaznost na objekt

stupitelstva mûsta Ostravy z 24. 9. 2008, zápis

Budova silnû utrpûla pfii osvobozování Ostravy

Obchodní a prÛmyslové banky, nerehabilitoval pro-

z 20. zasedání Zastupitelstva mûsta Ostravy z 24. 9.

v roce 1945 – byl zniãen parter, vymlácena okna

stor námûstí a tvofiil kompaktní monoblok, v˘raznû

2008 a Usnesení z 22. zasedání Zastupitelstva mûsta

a v˘kladce, po‰kozena fasáda. PfiestoÏe blok do-

pfievy‰ující a potlaãující okolní zástavbu. NPÚ v‰ak

Ostravy z 26. 11. 2008 [online]. Dostupné na WWW:

mÛ byl po válce urãen k demolici (která se nako-

zvolil pouze „men‰í zlo“, ani jeden ze tfií návrhÛ

nec uskuteãnila jen ãásteãnû), byl dÛm opraven.

nepovaÏoval za ideální a jednoznaãnû vhodn˘. Pa-

organy/zastupitelstvo-mesta/usneseni-zastupitelstva/vo-

Pfii opravách jiÏ ale nebyly obnoveny v‰echny prvky

mátková péãe poÏadovala „realizovat zde kvalitní

lebni-obdobi-06-10> [cit. 25. 8. 2011]. Pro Amádeus Real

n˘mi deskami.

370

7


mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:38

Stránka 371

5

6

7

Obr. 5. Model obchodního centra firmy Amádeus Real od

Zpoãátku se akce zdála bezproblémová, firma

proti, 4 se zdrÏeli. Ze zápisu z jednání zastupitelstva vy-

architektonické kanceláfie Projektstudio ve studii pro deve-

Amádeus Real na sv˘ch webov˘ch stránkách pre-

pl˘vá, Ïe tehdej‰í hlavní architekt Ing. arch. Sedleck˘ ne-

loperskou soutûÏ z roku 2008. (Archiv Útvaru hlavního

zentovala (a dodnes prezentuje), Ïe návrh „re-

informoval zastupitelstvo o pofiadí, které studiím pfiidûlil

architekta Magistrátu mûsta Ostravy)

spektuje místní i historické souvislosti“, novû na-

NPÚ, z jeho vyjádfiení vyjmul pouze konstatování, Ïe Ïád-

Obr. 6. Vizualizace obchodního centra, pohled z ulice

vrÏen˘ blok je „v maximální moÏné mífie vzájemnû

n˘ z návrhÛ není beze zbytku schopn˘ realizace a Ïe za

28. fiíjna, projekt pro DÚR z kvûtna 2010. (Archiv NPÚ

propojen se stávajícím obchodním domem“, bude

hlavní problém NPÚ povaÏuje pfiíli‰nou v˘‰ku novostavby

– ÚOP v Ostravû)

se jednat o „jedineãné propojení staré architektu-

s ohledem na okolní zástavbu. To ov‰em Ing. arch. Sed-

Obr. 7. Plán objektu se Ïlutû vyznaãen˘mi návrhy na de-

ry s novou“.

14

Také v projektu zpracovaném archi-

molici v Ïádosti EIA z bfiezna 2010. (Dostupn˘ z WWW:

menzováním obchodního centra problém nemûl a pouká-

)

leck˘ oznaãil za konzervativní názor, on osobnû s pfiedi-

zal na „odváÏnûj‰í“ fie‰ení problematiky ve svûtû. ■ Poznámky

14 Dostupné na WWW:
nakonec hlasovalo 42 z pfiítomn˘ch zastupitelÛ, 2 byli

us-real.cz/cz/o_projektu> [cit. 5. 8. 2011].


371

mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:38

Stránka 372

9

8

Obr. 8. Ostrava, Obchodní a prÛmyslová banka, jiÏní

Poté majitel poÏádal v roce 2010 NPÚ – ÚOP

prÛãelí, souãasn˘ stav budovy z ãervna 2011. (Foto Gab-

v Ostravû o schválení projektu, v nûmÏ poãítal

riela âoãková, 2011)

se zmínûn˘mi rozsáhl˘mi demolicemi. U budovy

Obr. 9. Ostrava, Obchodní a prÛmyslová banka, v˘chodní

ãp. 241 chtûl zbofienou ãást dostavût v pÛvodní pÛ-

trojramenné schodi‰tû, stav v bfieznu 2010. (Foto Vlastimil

dorysné stopû, ale mûlo se jednat o novostavbu

Krãmáfi, 2010)

v podobû monolitického bloku s obvodov˘m plá‰-

Obr. 10. Ostrava, Obchodní a prÛmyslová banka, v˘chod-

tûm z pohledového betonu se strukturním kvûtino-

ní trojramenné schodi‰tû, stav v ãervnu 2011. (Foto Gabri-

v˘m vzorem, kter˘ mûl odkazovat na „secesizující

ela âoãková, 2011)

charakter“ pÛvodní stavby. Projekt byl 28. dubna 2010 projednáván interní komisí a následnû 1. ãer16

vence Památkovou radou NPÚ – ÚOP v Ostravû. tektonickou kanceláfií Projektstudio byly v‰echny

Stanovisko NPÚ, vypl˘vající z obou jednání a podpo-

tfii budovy do nového komplexu zakomponovány,

fiené také vyjádfiením ústfiedního pracovi‰tû NPÚ

jak vypl˘valo z dostupn˘ch vizualizací, které ale

z 10. ãervna 2010, bylo jasné – v Ïádném pfiípadû

pfiedev‰ím znázorÀovaly hmotu novostavby. V návr-

není moÏné bourat objekt, kter˘ je kulturní památ-

hu ani v zadání se neuvaÏovalo o Ïádn˘ch demoli-

kou, budovu je nutné zachovat v pÛvodním rozsahu

cích. V bfieznu 2010 podal investor Ïádost o po-

se v‰emi pÛvodními architektonick˘mi prvky. Pfied-

souzení vlivu stavby na Ïivotní prostfiedí podle

kládan˘ projekt také nekorespondoval se smyslem

zákona ã. 100/2001 Sb. (EIA). V ní se uvádí, Ïe

vyhlá‰ené mûstské památkové zóny, neboÈ hlavním

„v rámci realizace bude stávající objekt obchodní-

principem územní ochrany by mûlo b˘t respektování

■ Poznámky

ho domu rekonstruován a roz‰ífien o dal‰í komerã-

charakteru historické zástavby se zachováním

15 Cel˘ text oznámení zámûru EIA dostupn˘ z WWW:

ní, kanceláfiské a parkovací plochy. ... Vlivy na kul-

v‰ech dochovan˘ch prvkÛ a jeho vhodné doplnûní,

turní památky budou spoãívat v rekonstrukci dvou

nikoli naru‰ování. NPÚ doporuãil stavbu podle pfied-

MSK1403>, s. 7 a 50. [cit. 5. 8. 2011].

nemovit˘ch památek evidovan˘ch Národním pa-

loÏeného projektu zamítnout, a naopak poÏadoval

16 Na jednání Památkové rady byly demolice architekty

mátkov˘m ústavem (NPÚ) – Módní dÛm Ostravica

zachování a obnovu b˘valé Obchodní a prÛmyslové

zdÛvodnûny tím, Ïe pro zbytek objektu nemají vyuÏití, jeli-

17

Po tomto stanovisku majitel zcela rezig-

10

a sousední objekt (b˘valá banka). Rozsah a zpÛ-

banky.

sob rekonstrukce a podmínky provádûní budou

noval na alespoÀ základní údrÏbu a zaji‰tûní objek-

bydlení.

odsouhlaseny s NPÚ“. V prÛbûhu fiízení se mûl in-

tu. V prÛbûhu nûkolika mûsícÛ byl objekt údajn˘m

17 Zápisy z jednání komisí uloÏeny ve spisovnû NPÚ –

vestor fiídit podmínkami, které bude urãovat od-

opakovan˘m vnikáním cizích osob silnû zdevasto-

ÚOP v Ostravû. Viz téÏ odborné vyjádfiení NPÚ – ÚOP v Os-

borné vyjádfiení NPÚ. JiÏ zmínûná Ïádost EIA v‰ak

ván – zmizela stfie‰ní krytina ve dvorním traktu,

travû z 2. 7. 2010 a vyjádfiení NPÚ – ÚP z 10. 6. 2010,

obsahuje rozporné informace, kdyÏ v seznamu

ãást okapÛ a okenních v˘plní, devastace postihla

uloÏeno tamtéÏ.

plánovan˘ch demolic zároveÀ uvádí: „...demolice

i interiér. To pfiispûlo ke zhor‰ení star‰ích závad

18 V˘razné zhor‰ení stavu objektu v prÛbûhu uplynulého

na p. ã. 410/1, 410/3, 407/3 (ã. p. 241). Pûti-

a vzniku nov˘ch statick˘ch poruch.

Toho majitel

roku konstatuje i odborn˘ stavebnû-technick˘ prÛzkum

podlaÏní objekt s jedním podzemním podlaÏím.“

vyuÏil a v leto‰ním roce poÏádal ministerstvo kultu-

firmy MARPO z bfiezna 2011, kter˘ srovnává stav s úno-

Demolice jsou rovnûÏ zakresleny na plánku, kter˘

ry o vynûtí budovy z ÚSKP z dÛvodu, jak bylo v úvo-

rem 2010, kdy firma rovnûÏ provedla stavebnû-technick˘

du zmínûno, ztráty památkov˘ch hodnot.

prÛzkum.

je pfiílohou oznámení.

372

15

18

koÏ nemÛÏe b˘t z dÛvodÛ hygienick˘ch norem vyuÏit pro


mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:38

Stránka 373

Obchodní a prÛmyslová banka v kontextu archi-

perské „soutûÏe“, jejímÏ jedin˘m kritériem byla na-

kulisa fasád kr yje racionálnû komponovan˘ pro-

tektonickém a urbanistickém

bídnutá cena, a nikoli architektonické kvality.

stor, bravurnû integrující dvojí, obytnou a komerã-

Jak to tedy s hodnotami b˘valé Obchodní a prÛ-

Budova Obchodní a prÛmyslové banky má kro-

ní funkci stavby. Mohutn˘ objem, modelovan˘ vy-

myslové banky je? Budova má v prvé fiadû hodnotu

mû architektonické hodnoty i velk˘ v˘znam urba-

sok˘mi ‰títy, vûÏiãkami a ark˘fii, pfii tom urãuje

architektonickou. Exteriér, kter˘ je syntézou pozd-

nistick˘. Stojí pfii ulici 28. fiíjna, která v té dobû by-

nové, velkorysé mûfiítko mladému, dynamicky se

ního historismu a nastupující secese a kter˘ Pa-

la dÛleÏitou komunikací mezi Opavou, Moravskou

rozvíjejícímu mûstskému organismu.“

vel Zatloukal nazval „bizarním“, jí dává osobitost

Ostravou a Tû‰ínem a propojovala Moravu se Slez-

díl na fie‰ení mûl podle J. Vybírala zku‰enûj‰í otec

a neopakovateln˘ charakter. Daleko zásadnûj‰í je

skem. Banka byla postavena na vnûj‰ím okraji his-

Julius, ale strm˘ ‰tít s dvakrát konkávnû prohnu-

ale kompoziãní skladba interiéru a dispozice. In-

torického jádra, na pohledovû exponovaném místû

t˘m obrysem a trojice ark˘fiov˘ch oken se objevu-

vestor dal pfii vypsání soutûÏe architektÛm na v˘-

novû vznikajícího Antonínova námûstí (dnes Sme-

jí v pozdûj‰ích pracích Wunibalda (napfiíklad stu-

bûr – fie‰it projekt buì jako parcelu zastavûnou

tanova), jehoÏ vzhled a budoucí zástavbu ovlivnila

die Sommerovy vily pro Láznû Jeseník). Vybíral

jednou budovou, nebo jako parcelu zastavûnou

a spoluvytvofiila svou hmotou i uspofiádáním prÛ-

tedy pfiiznává mlad‰ímu z architektÛ nejen v˘raz-

dvûma budovami. Projekt Julia a Wunibalda Dei-

ãelí. Její umístûní souvisí s budováním nové urba-

nûj‰í úãast na studii, ale vyzdvihuje i jeho „sou-

ningerov˘ch je zajímav˘ v tom, Ïe navrhli jednu bu-

nistické sítû podle regulaãního plánu Camilla Sit-

vislost s aktuálními estetick˘mi programy“.

dovu, která byla ale rozdûlena na dva ãásteãnû

teho z roku 1897, kter˘ sice nebyl realizován, ale

ké Pavel Zatloukal hodnotil budovu banky vysoko

samostatné celky – v˘chodní a západní, vyuÏívající

nûkteré jeho návrhy mûsto pfii plánování mûstské-

a dokonce ji povaÏoval za v˘chozí podnût pro Dei-

v‰ak spoleãné zázemí a dÛmysln˘ úsporn˘ systém

ho prostoru vyuÏilo. Stavba byla architektonickou

ningerovo fie‰ení vídeÀské Obchodní akademie

komunikací, jenÏ je vzájemnû propojoval.

i urbanistickou protiváhou historizující budovy teh-

(1906–1908).

22

Velk˘ po-

23

Ta-

24

Deiningerov˘ch soutûÏní návrh, uvefiejnûn˘ v ãa-

dej‰ího mûstského divadla (dnes Divadlo Antoní-

Obchodní a prÛmyslová banka patfií k nûkolika

sopise Der Architekt v roce 1904, vycházel z tvaru

na Dvofiáka) od Alexandra Grafa, postaveného ve

objektÛm, které Wunibald Deininger vytvofiil na

parcely, kter˘ byl dán sousedstvím domÛ ãp. 129

stejné dobû (1905–1907).

území Moravské Ostravy. Úspû‰ná první stavba

a 243 a také nároÏní polohou na zalamující se uli-

V prÛbûhu nûkolika dal‰ích let byly v sousedství

mu v letech 1911–1913 zajistila dal‰í zakázky.

ci Hlavní. PÛdorys je tedy velmi nepravideln˘ a ãle-

vystavûny dal‰í monumentální budovy – napfiíklad

Z jeho zdej‰ích realizací mÛÏeme zmínit napfiíklad

nit˘, pfiesto budova vykazuje pfii bliÏ‰ím pohledu

nároÏní obchodní a obytn˘ dÛm Ferdinanda Auf-

dÛm R. Reisze v Pfiívozské ulici 6 (1911), dÛm

symetrii a logické uspofiádání. Systém dvou ná-

richta s kavárnou Evropa (1911–1913) ãi hotel

s lékárnou M. Ptaczka na Hlavním (Masarykovû)

dvofií uvnitfi dispozice zajistil dostateãné osvûtlení

National (1912) ve vlastnictví Obchodní a prÛmys-

námûstí (1911, zbofieno), dÛm dûdicÛ I. Reisze

i vûtrání vnitfiních prostor. Tato nádvofií jsou spolu

lové banky, obû rovnûÏ od Wunibalda Deiningera,

tamtéÏ (1912) a soubor staveb na ¤í‰ské ulici

se schodi‰Èov˘mi sekcemi, které zaji‰Èují komuni-

v roce 1905 byla Felixem Neumannem dostavûna

(dnes tfiída 28. fiíjna) – dÛm Fr. Echsnera

kaci, jádrem celé dispozice. Vnitfiní ãlenûní pro-

star‰í (z roku 1896) budova fieditelství Vítkovic-

(1912–1913), dÛm V. Heinze a G. Kulky (1912),

stor je velmi pfiehledné – reprezentativní (obchod-

k˘ch kamenouheln˘ch dolÛ. O desetiletí pozdûji

dÛm F. Aufrichta s kavárnou Evropa (1912) a pfie-

ní, kanceláfiské a obytné) místnosti byly umístûny

námûstí doplnila budova Eskomptní banky od Kar-

dev‰ím hotel National (Palace, 1912–1913). V ro-

na vnûj‰ím obvodu, ve‰keré zázemí bylo oriento-

la Jaraye (1921–1922) a zejména obchodní dÛm

ce 1913 je‰tû vytvofiil nerealizovan˘ návrh na no-

váno do dvorÛ. PfiestoÏe dispozice byla v roce

Brouk a Babka od Karla Kotase (1928–1929).

vou radnici v Moravské Ostravû. Tûmito stavbami

2000 naru‰ena demolicemi nûkter ˘ch pfiíãek ve

Stavba Obchodní a prÛmyslové banky také zakon-

Deininger zaãínal svou kariéru architekta a uplat-

3. a 4. nadzemním podlaÏí západního domu, pfii

ãila blok pfiimykající se k historickému jádru, jemuÏ

Àoval v nich to, co se nauãil pfii svém studiu na

srovnání souãasného stavu s dochovan˘mi histo-

na severu dominovala budova Nûmeckého domu

vídeÀské Akademii u Otto Wagnera, jednoho z nej-

rick˘mi plány je velmi dobfie patrná a také jedno-

od Felixe Neumanna (1898). Sousední domy v blo-

v˘znamnûj‰ích pfiedstavitelÛ evropské architekto-

du‰e obnovitelná. Navíc zÛstaly intaktnû zachová-

ku byly pozdûji téÏ pfiemûnûny ve v˘razné a domi-

ny dva byty v severní ãásti v˘chodního domu

nující stavby – na západním nároÏí byl podle návr-

vãetnû pÛvodních prvkÛ – oken, dvefií, dfievûn˘ch

hu Felixe Neumanna vystavûn obchodní dÛm

■ Poznámky

obkladÛ, kování, dlaÏby. PÛvodní truhláfiské prvky,

Ignáce Schmelze (1911) a v letech 1928–1929

19 Jedno z nich (v˘chodní) bylo ale v prÛbûhu uplynulého

kování i terazzové dlaÏby jsou ãásteãnû dochova-

byla v tûsném sousedství postavena podle návrhu

roku degradováno odstranûním zábradlí.

né i na jin˘ch místech. Kromû toho se zachovaly

berlínské architektky Marie Frommerové novostav-

20 Mezi ãleny komise byli napfiíklad Hermann Helmer,

ve‰keré pÛvodní nosné konstrukce vãetnû kazeto-

ba obchodního domu Textilia.

Theodor Bach, Franz Gruber nebo Anton Weber.

v˘ch Ïelezobetonov˘ch stropÛ, krov, stfiecha se

Budova banky tak svou podobou, která patfií ke

v‰emi vik˘fii a 17 pÛvodními komíny a obû scho-

kvalitním pfiíkladÛm snahy o individuální styl v pro-

list zhotovil Milo‰ Matûj.

línání historismu a secese, pfiispûla k pfiemûnû

22 VYBÍRAL, Jindfiich. Moravská kapitola v tvorbû Wuni-

O kvalitû stavby jiÏ v dobû vzniku svûdãí i to, Ïe

Moravské Ostravy z provinãního mûsta v prÛmys-

balda Deiningera. 51. Bulletin Moravské galerie v Brnû.

návrh vze‰el z architektonické soutûÏe v konku-

lové velkomûsto. To jiÏ pomûrnû brzy ocenili histo-

1995, s. 45. ISSN 0231-5793.

renci 71 architektÛ z celého Rakouska-Uherska

rikové umûní. Budova byla jako jedna z prvních

23 VYBÍRAL, J., 2003, cit. v pozn. 4, s. 45–46; T˘Ï,

20

staveb ostravské moderní architektur y zapsána

2002, cit. v pozn. 4, s. 175.

19

di‰tû.

a Ïe soutûÏ hodnotili pfiední vídeÀ‰tí architekti.

21

21 Pod rejstfiíkov˘m ãíslem 12137/8-3251, evidenãní

Jak vítûzn˘ návrh, tak i dal‰í návrhy byly také pub-

do seznamu kulturních památek jiÏ v roce 1990.

likovány v dobov˘ch odborn˘ch ãasopisech (Der Ar-

O pût let pozdûji ji Jindfiich Vybíral zhodnotil slovy:

ské Ostravû jako „rezervaci“ architektury pozdní secese

chitekt, Der Bautechniker). Jak v˘razn˘ rozdíl opro-

„...svérázná pozdnû historická synkrese, sluãující

a art déco. In Ostrava. Pfiíspûvky k dûjinám a souãasnos-

ti dne‰ku, kdy návrh na zástavbu celého bloku

v exteriéru prvky zaalpské renesance s motivy dá-

ti Ostravy a Ostravska 18. Ostrava : Tilia, 1997, s. 170.

vãetnû vyuÏití kulturních památek vze‰el z develo-

vajícími tu‰it jiÏ anglikanizující inspiraci. Malebná

ISBN 80-86101-02-9, ISSN 0232-0967.

24 ZATLOUKAL, P., cit. v pozn. 5, s. 626; T˘Ï. O Morav-


373

mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:38

Stránka 374

11

12

13

14

Obr. 11. Ostrava, Obchodní a prÛmyslová banka, severní

s nov˘mi prvky nebo je mûnil v novotvary. Na roz-

nami, dekorativní detaily) a Leopolda Bauera

kfiídlo západního domu, prostor s vybouran˘mi pfiíãkami

díl od svého uãitele hojnû pouÏíval motivy rizalitÛ,

(plastické

modelování 28

prÛãelí,

mansardové

ve 4. nadzemním podlaÏí, stav v bfieznu 2010. (Foto Vlas-

vûÏí, ‰títÛ, sloupÛ a ornamentÛ. Hodnû pracoval

a zvoncové stfiechy).

timil Krãmáfi, 2010)

s detailem – florálním a antropomor fním. Je pro

Otto Wagnera, kter ˘ se vÛãi historické zástavbû

Obr. 12. Ostrava, Obchodní a prÛmyslová banka, severní

nûj typick˘ „návrat k tradici a ornamentu“. Na dru-

stavûl rezervovanû a odmítal omezování moderní

kfiídlo západního domu, prostor s vybouran˘mi pfiíãkami

hou stranu ale realizoval poÏadavky modernismu

architektur y snahou o záchranu historick˘ch bu-

ve 4. nadzemním podlaÏí, stav v ãervnu 2011. (Foto Gab-

na úãeln˘ a hospodárn˘ provoz a snaÏil se o tech-

dov, Deininger „...citlivûji zachovával mûfiítko a ryt-


nická zlep‰ení. Kromû architektury navrhoval i in-

mus staré zástavby, ale zároveÀ sv˘m stavbám

Obr. 13. Ostrava, Obchodní a prÛmyslová banka, pfiedsíÀ

teriéry a umûlecké pfiedmûty.

26

Na rozdíl od svého uãitele

dával souãasnûj‰í ráz“,

29

coÏ by mohlo b˘t pro

b˘valého bytu ve 2. nadzemním podlaÏí severní ãásti v˘-

Skupina staveb, kterou W. Deininger navrhl

chodního domu, stav v bfieznu 2010. (Foto Vlastimil Krã-

v Moravské Ostravû, vytváfiela podle P. Zatloukala

máfi, 2010)

„osobitou syntézu dobovû frekventovaného nové-

Obr. 14. Ostrava, Obchodní a prÛmyslová banka, pfiedsíÀ

ho klasicismu v rozpûtí od znaãnû voln˘ch pozdnû

b˘valého bytu ve 2. nadzemním podlaÏí severní ãásti v˘-

barokních evokací k pfiísn˘m vrcholnû klasicizují-

■ Poznámky

chodního domu, stav v ãervnu 2011. (Foto Gabriela âoã-

cím formám“ a vedle návrhÛ Josefa Hoffmanna

25 Jindfiich Vybíral tento styl oznaãuje za regionální modi-

ková, 2011)

a Otto Prutschera pfiedstavovala „jednu z nejv˘-

fikaci modernismu. Viz VYBÍRAL, J., 2002, cit. v pozn. 4,

znamnûj‰ích dobov˘ch poloh v úsilí vídeÀského

s. 174.

nické moderny pfielomu 19. a 20. století. Pfiesto-

okruhu po nalezení nového dekorativního stylu“.

26 VYBÍRAL, J., cit. v pozn. 22, s. 46; T˘Ï, 2002, cit.

Ïe se od Wagnerov˘ch principÛ ve své tvorbû

Deiningera fiadí Zatloukal k prvním protagonistÛm

v pozn. 4, s. 182–183; ZATLOUKAL, P., cit. v pozn. 5, s. 629.

odklonil, oznaãuje ho P. Zatloukal za nejtalentova-

neoklasicismu, jehoÏ návrhy byly vÏdy „exkluzivní“

27 ZATLOUKAL, P., cit. v pozn. 5, s. 627; T˘Ï, cit. v pozn.

nûj‰ího z Wagnerov˘ch ÏákÛ. V jeho návrzích se

a pfiedjímaly pozdûj‰í styl art deco.

odrazil nov˘ klasicismus po roce 1910, krátce

bíral zasazuje ostravskou Deiningerovu tvorbu do

28 VYBÍRAL, J., cit. v pozn. 22, s. 46. DeiningerÛv „ví-

i expresionismus, nakonec se jeho styl ustálil

kontextu vídeÀského neoklasicismu, respektive

deÀsk˘ styl“ na‰el v Moravské Ostravû mnoÏství násle-

v poloze „redukovaného ãi abstrahovaného histo-

neobiedermeieru, kde osciluje mezi stylem Josefa

dovníkÛ a stal se podle J. Vybírala „ztûlesnûním mondén-

Hoffmanna (vertikální ãlenûní kanelovan˘mi lise-

ní elegance“, která mûla zajistit pfiiblíÏení se velkomûstu.

rismu“.

374

25

Deininger kombinoval historické motivy

27

Jindfiich Vy-

dne‰ní projektanty inspirací nejen v pfiípadû Obchodní a prÛmyslové banky.

24, s. 170–171.


mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:38

Stránka 375

Budoucnost (nejen) Obchodní a prÛmyslové banky

jsou úfiady donuceny povolit jeho demolici, aby ne-

Je to paradoxní, ale pro dne‰ní Ostravu zaãíná

ohroÏoval bezpeãnost a Ïivoty obyvatel. Nûkdy je

b˘t pfiíznaãné, Ïe stavby pfiedních evropsk˘ch ar-

takové „pfiirozené“ chátrání urychlováno náv‰tûva-

chitektÛ, oceÀované jak v dobû svého vzniku, tak

mi „bezdomovcÛ“, ktefií si „neomylnû“ ke své ãin-

i nyní, jsou dnes ve velmi ‰patném stavu, ãi do-

nosti vybírají právû architektonicky hodnotné stav-

konce v ohroÏení. Staãí se podívat do sousedství

by. To je i pfiípad Obchodní a prÛmyslové banky,

Obchodní a prÛmyslové banky, kde v souvislosti

kde naprost˘ nezájem majitele a nulová snaha

s jiÏ zmínûn˘m projektem firmy Amádeus Real

o alespoÀ základní údrÏbu a o to, aby zabránil ni-

chátrá nûkdej‰í nejluxusnûj‰í ostravsk˘ obchodní

ãení svého majetku, zpÛsobily, Ïe degradace bu-

dÛm Textilia od Marie Frommerové. Na protûj‰í

dovy nabrala v uplynulém roce velmi rychl˘ spád.

stranû je pak demolicí ohroÏen cel˘ blok domÛ, je-

Pfiitom jedinou zfiejmou pohnutkou je snaha o vy-

jichÏ autorem je právû Wunibald Deininger – dÛm

psání objektu z ÚSKP. Pak by totiÏ firmû jiÏ nic ne-

F. Aufrichta s kavárnou Evropa je spolu se sou-

bránilo v realizaci jejích plánÛ, ãili, jak vypl˘vá z ve-

sedním domem Heinze a Kulky jiÏ nûkolik let

fiejnû dostupn˘ch materiálÛ, demolici dvou tfietin

prázdn˘ a zanedban˘. B˘val˘ hotel National (po-

hmoty budovy. Vlastník sice pfiedloÏil v srpnu

zdûji Palace), kter˘ J. Vybíral oznaãil za nejkvalit-

2011 pfii opûtovné Ïádosti o závazné stanovisko

nûj‰í Deiningerovu ostravskou stavbu, má jiÏ vyda-

k zam˘‰lené v˘stavbû obchodního centra studii

n˘ demoliãní v˘mûr, pfiiãemÏ ho do dne‰ních dnÛ

projekãní kanceláfie Projektstudio, která byla pre-

zachránila pouze ekonomická krize, protoÏe maji-

zentována pfii investorské soutûÏi v roce 2008

tel nemá finance na v˘stavbu nové budovy, kterou

a s demolicí historick˘ch budov nepoãítala, je

na tomto místû plánuje.

ov‰em otázkou, co by se stalo, kdyby budova sku-

RovnûÏ je paradoxní, Ïe tyto budovy nejsou apri-

teãnû ztratila památkovou ochranu a investor by

ori ohroÏeny nezájmem sv˘ch majitelÛ, ale toto

se jiÏ nemusel ohlíÏet na stanovisko orgánÛ pa-

ohroÏení je dÛsledkem právû pfiíli‰ného „zájmu“.

mátkové péãe.

31

15

Obr. 15. Ostrava, Obchodní a prÛmyslová banka, dochované pÛvodní truhláfiské prvky, ãerven 2011. (Foto Gab-

DeveloperÛm jiÏ nestaãí realizovat se na pfied-

Pfiístupu developera se v‰ak nelze divit, pouze

mûstí a v okrajov˘ch ãástech mûsta, snaÏí se do-

vyuÏívá moÏností, které mu byly dány. Architekto-

stat do jeho centra. Firma Amádeus Real to do-

nické soutûÏe jsou nahrazovány soutûÏemi deve-

konce prezentuje jako svÛj hlavní klad a pfiínos

lopersk˘mi, v nichÏ rozhoduje pouze cena, kterou

mûstskému urbanismu, jímÏ se odli‰uje od ostat-

je pfiípadn˘ investor ochoten nabídnout.

ních developerÛ, kdyÏ na sv˘ch stránkách pí‰e, Ïe

proto nenutí pfiedloÏit kvalitní projekt, kter˘ by se

bem, Liberci a Hradci Králové.

„pfiirozená historická centra ãesk˘ch mûst ztrácejí

zodpovûdnû vyrovnal i s existencí historicky hod-

31 Názor, Ïe bude stavba ochránûna tím, Ïe stojí v mûst-

svÛj pÛvodní obchodní v˘znam na úkor gigantic-

notn˘ch staveb a kter ˘ by nenásilnû zapadl do

ské památkové zónû, kter˘ pouÏilo Ministerstvo kultury

k˘ch neosobních nákupních center, která se snaÏí

stávající zástavby, pfiípadnû by ji vhodnû dotvofiil,

âR pfii neprohlá‰ení sousedního domu ãp. 284 za kulturní

umûle vytvofiit nová stfiediska zábavy, obchodu

pro nûj je nejdÛleÏitûj‰í co nejrychlej‰í ekonomic-

památku, mÛÏeme lehce zpochybnit pfiíkladem protûj‰ího

a sluÏeb. ...zku‰enosti z ostatních evropsk˘ch

ká návratnost projektu. PfiestoÏe je tento názor ve

areálu hotelu Palace, shodou okolností také od W. Dei-

mûst potvrzují, Ïe pfiirozená centra budou mít vÏdy

spoleãnosti dosti roz‰ífien˘, památkáfii nejsou ri-

ningera. Objekt není kulturní památkou, a pfiestoÏe stojí

v˘hodu oproti novû zbudovan˘m nákupním stfie-

gidními obhájci „star ˘ch domÛ“, a pokud je pro-

na území mûstské památkové zóny, má jiÏ nûkolik let vy-

diskÛm v okrajov˘ch ãástech mûst ... Obchodní

jekt opravdu kvalitní, nemají problém s vpu‰tûním

dán demoliãní v˘mûr. Z toho vypl˘vá, Ïe ochrana budovy

centra, která buduje spoleãnost AMÁDEUS, nabí-

novostaveb do historického prostfiedí.

zejí v historick˘ch centrech mûst vysoce kvalitní,

není pfiípad pfiestavby bloku mezi ulicemi 28. fiíjna

32 Tato praxe nastoupila poté, co mûsto v roce 2005 od-

moderní, prodejní prostor y typu ‚shop in shop‘

a NádraÏní, kde navíc reálnû hrozí zcela zbyteãn˘

stoupilo od v˘sledkÛ mezinárodní urbanisticko-architekto-

a dávají tak náv‰tûvníkÛm moÏnost uskuteãnit své

zánik kvalitní architektur y, která stála u zrodu

nické soutûÏe na zástavbu Karoliny a zaãalo vypisovat

nákupy, vyuÏít sluÏeb a eventuelnû strávit voln˘

dne‰ní podoby Ostravy. Pfiitom samo mûsto má

takzvané investorské soutûÏe. K tomu STRAKO·, Martin.

ãas v pfiíjemném prostfiedí v samém stfiedu mûs-

nûkolik nástrojÛ, jak i v pfiípadû developersk˘ch

Nová architektura, historické prostfiedí a Ostrava. Zprávy

soutûÏí udrÏet kvalitní architekturu. Pfii prodeji po-

památkové péãe. 2011, roã. 71, ã. 3, s. 165–173. ISSN

Tyto zámûry megalomansk˘ch „nákupních gale-

zemkÛ mÛÏe pfiesnû a jasnû stanovit podmínky,

1210-5538.

rií“ ov‰em ke své realizaci potfiebují dostatek mís-

které musí pfiípadn˘ zájemce dodrÏet jak v pfiípadû

33 V Ostravû napfiíklad chystaná pfiístavba Domu umûní

ta. Toho se v sevfieném prostoru centra mûsta

novostavby, tak ve vztahu ke kulturním památ-

nebo pfiestavba vítkovického plynojemu na kongresové

30

ta“.

33

32

Nic ho

To ov‰em


west, âesk˘ch Budûjovic, Karlov˘ch VarÛ a Zlína, dokonãená jsou jiÏ obchodní centra v Brnû, Praze, Ústí nad La-

pouze v rámci zóny není dostateãnû právnû zaji‰tûna.

nedostává, nejvíce samozfiejmû pfiekáÏí stará zá-

centrum, obojí od arch. J. Pleskota, z realizovan˘ch sta-

stavba, která v‰ak b˘vá historicky hodnotná, nebo

veb tfieba Divadlo loutek od arch. P. M. Hájka a G. Miná-

dokonce památkovû chránûná. Zaãíná b˘t pravi-

■ Poznámky

fiové z let 1995–1999 s pfiístavbou z roku 2011 ãi tak-

dlem, a to nejen v Ostravû, Ïe investor poté, co je

29 VYBÍRAL, J., 2002, cit. v pozn. 4, s. 182.

zvaná Mûstská brána od arch. L. Kuby a T. Pilafie z let

jeho projekt novostavby, necitlivû „vraÏené“ do pÛ-

30 Dostupné z WWW:
2006–2009 v sousedství kostela sv. Václava nebo do-

vodní zástavby, odmítnut, zvolí „vyãkávací“ takti-

o_nas> [cit. 11. 8. 2011]. Kromû Ostravy se firma snaÏí

stavba nádraÏí Ostrava-Svinov od arch. V. Filandra. Více

ku. Prostû poãká, aÏ neudrÏovan˘, nechránûn˘ ob-

dostat i do centra Plznû, kde je v souãasnosti v této sou-

se tomuto tématu vûnoval Martin Strako‰, viz STRAKO·,

jekt zchátrá natolik, Ïe buì sám spadne, nebo

vislosti aktuální kauza s demolicí kulturního domu In-

M., cit. v pozn. 32, s. 165–173.


375

mastr_05_11.qxd

26.10.2011

10:38

Stránka 376

17

16

Obr. 16. Ostrava, Obchodní a prÛmyslová banka, stav 4. nadzemního podlaÏí, následky zatékání po odstranûní stfie‰ní krytiny, ãerven 2011. (Foto Gabriela âoãková, 2011) Obr. 17. Ostrava, Obchodní a prÛmyslová banka, odstranûná stfie‰ní krytina ve dvorním traktu, ãerven 2011. (Foto Gabriela âoãková, 2011)

18

Obr. 18. Ostrava, Obchodní a prÛmyslová banka, „vyuÏití“ pÛvodních dvefií souãasn˘m majitelem, ãerven 2011.

2 stavebního zákona (ã. 183/2006 Sb.). Majiteli

centra, je‰tû nezaãalo, je otázkou. V souãasnosti

(Foto Gabriela âoãková, 2011)

bylo nafiízeno zabezpeãit budovu proti ohroÏování

je stav v‰ech tfií staveb v bloku jiÏ kritick˘, a pokud

zdraví a ÏivotÛ osob (protokol odboru stavebnû

se nezaãne urychlenû fie‰it, pfiijde Ostrava o dal‰í

správního z 28. dubna 2011). Amádeus Real za-

stavby, které ilustrují její nejv˘znamnûj‰í období,

kám. JelikoÏ nikoli Národní památkov˘ ústav, ale

ãal s opravami stfiech, na nichÏ chybûla kr ytina,

Jindfiichem Vybíralem trefnû nazvané „zrozením

Magistrát mûsta Ostravy je v˘konn˘m orgánem

a de‰Èov˘ch svodÛ, do termínu, kter˘ mu byl ma-

velkomûsta“.

památkové péãe, mÛÏe také, pokud majitel zane-

gistrátem urãen (31. srpna 2011), v‰ak bylo pro-

dbává péãi o kulturní památku, udûlit sankce na

vedeno jen minimum prací. Majitel se hájí tím, Ïe

základû § 35 zákona ã. 20/1987 Sb., o státní pa-

rozebírání objektu sbûraãi kovÛ postupuje rychleji

mátkové péãi. V tomto pfiípadû zatím mûsto sv˘ch

neÏ oprava. Zda magistrát uplatní sankce za ne-

práv a moÏností nevyuÏilo. Pouze dvakrát – 20. zá-

dodrÏení termínu oprav, zatím není jasné.

Z prÛ-

34 Dle sdûlení Ing. M. Kfiídla z odboru památkové péãe

fií 2010 a 28. dubna 2011 – magistrát zahájil

ãelí budovy byly navíc v nedávné dobû odstranûny

Útvar hlavního architekta tuto záleÏitost nefie‰il a pfiene-

správní fiízení s vlastníkem b˘valého komplexu

plastiky lvÛ. PfiestoÏe se jedná o souãást kulturní

chal ji oddûlení stavební policie magistrátu. Ta mÛÏe ulo-

Textilie. Poprvé vyvolal fiízení Útvar hlavního archi-

památky, Národnímu památkovému ústavu jejich

Ïit sankci podle § 178 odst. 2 nebo § 180 odst. 2 sta-

tekta (dále jen ÚHAMO) podle § 10 památkového

transfer a pfiípadné nové umístûní nebyly oznáme-

vebního zákona, která ov‰em v tomto pfiípadû mÛÏe

zákona (ã. 20/1987 Sb.) kvÛli neplnûní povinnos-

ny.

34

35

■ Poznámky

dosáhnout v˘‰e pouze 200 000 Kã, zatímco odbor pa-

tí, které ukládá vlastníkovi kulturní památky § 9

Objekt b˘valé Obchodní a prÛmyslové banky tak

(udrÏovat kulturní památku v dobrém stavu a chrá-

dále beznadûjnû podléhá zubu ãasu, stejnû jako

kona sankci aÏ do v˘‰e 2 000 000 Kã.

nit ji pfied ohroÏením nebo po‰kozením). Tehdy by-

sousední budova pÛvodního obchodního domu

35 Za upozornûní a dal‰í podnûtné pfiipomínky dûkuji

lo majiteli uloÏeno zajistit objekt proti vstupu ci-

Textilia od M. Frommerové. V pfiípadû Textilie sice

Mgr. Martinu Strako‰ovi.

zích osob (rozhodnutí ÚHAMO z 10. prosince

zástupce firmy Amádeus Real vyjádfiil ochotu k její

2010), coÏ v termínu splnil. Podruhé fiízení zahájil

obnovû, proã se v‰ak s rekonstrukcí, která mÛÏe

stavebnû správní odbor na základû § 135 odst.

probíhat nezávisle na stavbû celého obchodního

376

mátkové péãe mÛÏe uloÏit za poru‰ení památkového zá-


Obchodní a prûmyslová banka v Moravské Ostravû památka v ohroïení

Recommend Documents