P edm ty z depozitá
stavebních detail
v Ostrav a v Žilin Lucie ůugustinkovἠPeter Krušinský a kolektiv
1
Pod kování: Odborná monografie P edm ty z depozitá
stavebních detail v Ostrav a v Žilin vznikla v rámci
operačního programu Rozvoj spolupráce vysokých škol v oblasti historické architektury č. 22410320032. Materiály poskytli: Správa státního zámku Hradec nad MoravicíĽ Ing. arch. Martin CvičekĽ Richard Mlýnek ĚMlýnek s.r.o.). Obr. na titulním listu: Cihla s kolkem M ĚMönnichě ze zámku RychvaldĽ pálená hlínaĽ konec 1Ř. století. Depozitá FůST.
Edito i:
Mgr. Lucie ůugustinkovἠPh.D.Ľ ing. ůrch. Peter KrušinskýĽ PhD.
Auto i:
Mgr. Lucie ůugustinkovἠPh.D.Ľ FůST VŠB – TU Ostrava Ing. arch. Karol urianĽ Krajský pamiatkový úrad Martin Mgr. ůleš KnápekĽ FůST VŠB – TU Ostrava PhDr. Danuška Kou ilovἠFůST VŠB – TU Ostrava Doc. Ing. Renáta KorenkovἠPhD., Žilinská univerzita v Žilin Ing. ůrch. Peter KrušinskýĽ PhD.Ľ Žilinská univerzita v Žilin Mgr. V ra KubicovἠFůST VŠB TU Ostrava Mgr. Markéta MüllerovἠRest Art s.r.o.
Recenzovaly:
© Lucie ůugustinkovἠPeter KrušinskýĽ Ň015 Vydavatel:
VŠB TU Ostrava
ISBN 978-80-248-3868-7 2
OBSAH Úvod ĚLůĽ PKě
4
Reliéfní st edov ká dlažba z hradu Starý Jičín (AK)
5
Červený šablonový dekor na fragmentech gotické žebrové klenby kostela Nalezení sv. K íže ve Sta íči ĚVKě
11
Kolkované cihly ze zámku Rychvald ĚLůě
17
P edm ty z venkovského domu čp. řŘ ve Vápenné ĚLůě
24
Soubor stavebních prvk z kostela sv. Šebestiána v T emešné ĚLůĽ DKě
29
Okenné konštrukcie z evanjelického kostola vo Vyšnej Boci ĚPKĽ RKě
35
Okenné výplne z rímskokatolíckeho kostola Najsvätejšieho Tela Kristovho v obci Belá Dulice ĚPKĽ KDĽ RKě
39
Prvky krovu z rímskokatolíckeho kostola Najsvätejšieho Tela Kristovho v obci Belá Dulice ĚPKĽ RKě
44
Drevené prvky z krovu kostola Najsvätejšej Trojice v osade Čierny Váh (RK, PK)
49
Prvky krovu z rímskokatolíckeho kostola Všetkých svätých v Kamennej Porube (PK, RK)
55
Kamenné novogotické prvky z kostela Narození P. Marie v Orlové ĚLůĽ MMě
60
Inkrustovaná dlažba ze zámku Hradec nad Moravicí ĚDKě
66
Záv r
74
Summary
75
Literatura
76
Rejst íky
81
3
ÚVOD B hem realizace projektu p íhraniční spolupráce se Žilinou vznikly na FůST v Ostrav
i
v Žilin depozitá e k uchovávání stavebních detail Ľ které ztratily p vodní umíst ní na historické budov . ůutentické prvkyĽ které dožily na stavb Ľ jsou významnými hmotnými prameny pro d jiny architekturyĽ památkovou péči a související obory. Ob
sbírky byly rovn ž díky projektu zpracovány výb rovým kritickým katalogem,1 který
sleduje strukturu sbírkového fonduĽ zastoupení typologických skupin stavebních prvk a materiál a systematicky popisuje p edm ty podle pravidel muzejní evidence na kartách p edm t . Vybrané prvky nebo jejich souboryĽ pocházející z jedné stavby nebo náležející k jedné kategorii p edm t Ľ byly zpracovány v p edložené publikaci v kontextu d jin a vývoje daného objektu. Cílem bylo zachytit komplexní výpov dní hodnotu p edm tu v kontextu stavebního vývoje konkrétní budovyĽ aby mohly být p edm ty co nejefektivn ji využity ve výuce a také jako sronvávací materiál pro badatele a v památkové péči.
1
L. ůugustinková – P. Krušinský et al., Katalog stavebních detailů z depozitá ů v Ostravě a v Žilině, Ostrava 2015.
4
RELIÉFNÍ ST EDOV KÁ DLůŽBů Z HRůDU STůRÝ JIČÍN ůLEŠ KNÁPEK Abstrakt St edověká keramická dlažba nalezená, ve fragmentech na hradě Starý Jičín (okres Nový Jičín, ČR), je dobrým p íkladem st edověkého architektonického ešení pochozích vrstev v interiérech vyšší t ídy. Motiv dubového listu, který se na dlaždicích objevuje, je součástí „tapetového“ dekoru, který celá podlaha vytvá ela. Dubový list jako dekorační motiv keramických dlaždic se objevuje na celém území české republiky zhruba od konce 13. století a uchovává si stále tutéž formu, ať už v jižních Čechách, či na severovýchodní Moravě. Otázkou je p esnější časové vymezení používání tohoto typu zdobených dlaždic, které patrně vyznělo až v pozdním st edověku. 1. KERůMICKÉ DLůŽDICE Z HRůDU STůRÝ JIČÍN Keramickou dlažbou, jíž je v nován následující textĽ rozumíme ploché destičky o síle kolem 3–4 centimetr Ľ vyrobené ze st edn jemné keramické hmotyĽ tvrd vypálené p evážn do cihlových odstín . Jejich p dorys odpovídá nejčast ji čtverci či šestihranu. Pochozí strana dlaždic je opat ována z formy tlačeným dekorem. Tyto dekorativní dlažby se objevují zejména ve starším období ve vyšším sociálním prost edí a církevních stavbách. V tradici evropské architektury se cihelné Ěterakotovéě dlaždice objevují již v ímském sv t Ľ kde mívají čtvercový p dorys a hladký povrch. Jejich velikost je vždy odvozena od ímské stopy. Stejn jako cihly bývají opat eny kolkem. V rámci architektury historických českých zemí se keramické dlaždice objevují již v počátcích českého státu. Z ejm nejstarší zaznamenané p íklady pocházejí z baziliky na pražském Vyšehrad Ľ kde byly použity již na p elomu 11. a 1Ň. století.2
Obr. 1: Schéma vzoru dlažby z hradu Starý Jičín (barvy zvýrazněny pro názornostś A. Knápek). D. Hejdová – B. NechvátalĽ Ran st edov ké dlaždice v Čechách I.Ľ Památky archeologické LXI, 1ř70Ľ č. 1Ľ s. 100– 183. - D. Hejdová – B. NechvátalĽ Ran st edov ké dlaždice v Čechách II.Ľ Památky archeologické LXI, 1ř70Ľ č. ŇĽ s. 395–458.
2
5
Keramické dlaždice nalezené na hrad Starý Jičín jsou dvojího druhu. Za prvé „obyčejné“ keramické Ěcihelnéě šestiboké dlaždice ĚŇ0 x 20 x 5 cmě související snad s budovou druhé brány3 a také stejn provedené čtvercové dlaždice. Nemá valný smysl pátrat po jejich stá íĽ respektive dob , kdy byly součástí výbavy hradních interiér . Nap íklad již koncem 1ň. stoletíĽ kdy hrad prokazateln existoval,4 tvo ily šestiboké dlaždice součást reliéfu podlahy v b evnovském klášte e. V následujících staletích se samoz ejm objevoval tento jednoduchý tvar i nadále a navíc pronikal do stále nižšího sociálního prost edí. P ipome me jen na okraj relativní bohatost výbavy obydlí české p edb lohorské vesnice. Šestiboké dlaždice byly však používány i pozd ji v baroku, kdy byl hrad stále obýván. Jiným typem cihelné dlažby nalezené na hrad byly zlomky dlaždic čtvercových s vytlačeným motivem stylizovanéhoĽ diagonáln položenéhoĽ dubového listu v mandorle. Na hrad byly navíc nalezeny fragmenty dvou variant, lišících se p ítomností a absencí naznačení žilnatiny. Patrn existovala ješt jedna varianta dochovaná jen ve Ň fragmentechĽ kde po boku mandorly pokračuje dekor ješt rostlinným motivem Ě„v tvičkou“ě vystupujícím nad plochu dlaždice. Kus je bohužel dochován velmi špatn a není možné rozeznat, jak motiv mohl vypadat.
Obr. 2: VlevoŚ Starý Jičín, hradś dlaždice s netradičně pokračujícím dekorem v podobě „větvičky“ (levý okraj), viz také na obr. 3. VpravoŚ náčrt dlaždice z hradu Rokštejna (A. Knápek podleŚ Martinisková 2012). Starojické kusy byly režné či opat ené glazurou, a to v n kolika dochovaných varietách Ěkrom kusu v depozitá i prvk VŠB OstravaĽ5 ve sbírkce Muzea Novojičínska a soukromé osobyě. Byť se glazury výjimečn objevují již ve 1ň. stoletíĽ jejich rozmach nastal teprve o dv století pozd ji. Z tohoto hlediska není p i nedostatku nálezových okolností možné glazuru použít jako časov E. Grepl, Zhodnocení výzkumu hradu Starého Jičína, Nový Jičín 1ř77. Strojopis zprávy uložený v Muzeu NovojičínskaĽ p. o. 4 P ehledn viz L. ůugustinková – ů. Knápek – P. Martinec, Hrad Starý Jičín, Ostrava 2014. 5 Fragment dlaždiceĽ pálená hlínaĽ ř x ŘĽ4 x ňĽŇ cm. Depozitá stavebních detail FůST VŠB – TU OstravaĽ inv. č. ů 21.
3
6
určující a tak p isp t k poznání hradu pro určité období či stavitele. Nenapomáhají nám ani nálezové okolnosti jednotlivých kus Ľ neboť byly lokalizovány v druhotných polohách nebo dokonce použité ve zdivu.
Obr. 3 : Starý Jičín, hradś použití dlaždice v mladším zdivu na jihozápadě jádra hradu. Dob e patrná rohová rozeta na pravé straně (otočeno o ř0°, foto L. Augustinková).
Obr. 4: Fragment glazované dlaždice z hradu Starý Jičín uložený v depozitá i stavebních prvků VŠB – TU Ostravaś rozměr 5,2 x 5,8 cm (foto L. Augustinková). 7
1.1 Dlaždice s dubovým listem v české architektu e Na nedalekém hrad Šostýn u Kop ivnice byly nalezeny totožnéĽ avšak pouze režné kusy keramické dlažby. Z hradního prost edí byl motiv dubového listu s rozetami v rozích použit nap íklad na královském Písku. Tam je také dlažba rekonstruována takĽ že pole s dubovými listy tvo í pásy po párech a nadstavbu vzoru vytvá ejí pole se st ídajícími se dlaždicemi nesoucími „státní“ heraldický motiv lva a orlice. Dalším královským založením s použitím tohoto motivu je Karlštejn či sídlo mocných Rožmberk RožmberkĽ ale také Zvíkov či Oko .6 Nep ekvapíĽ že mezi nálezová místa se adí také Praha. P íkladem použití r zných keramických dlažeb v nekrálovském prost edí je soubor dlažeb z hradu RokštejnaĽ ležícího na hranicích Moravy u Jihlavy. Mezi šesti typy reliéf seĽ krom dubového listu s žilnatinou a liliíĽ vyskytuje lilieĽ rozetaĽ orlice a dalšíĽ které byly kombinovány s nezdobenými dlaždicemi.3 Vznik rokštejnských dlažeb spadá do první poloviny 14. stoletíĽ kdy byly součástí nov budovaného paláce. Jejich rozm r je zásadn 17 x 17 x 3,5 cm. Hrad zanikl v polovin 15. století. Husitské muzeum v Tábo e chová ve sbírkách výborn dochovanou režnou dlaždici s dubovým listem z jihočeského hradu P íb niceĽ které byly zničeny v první t etin 15. století. V tšina kus dlažby s dubovým listemĽ nalezené na českých hradech a jindeĽ bývá datována do sklonku 1ň. století nebo do 14. století. Oproti podob listu v Písku nebo na Rokštejn jsou ty starojické znázorn ny více schematicky. Z bližšího okolí Starého Jičína pochází ješt jeden druh dlaždice s dubovým listem v mandorle a to z území dnešního Polska. Jde o kolekci z Czieszyna získanou v areálu n kdejšího hradu na Góre Zamkowe.7 Objevují se zde zelen polévané i režné kusy. List je zde zobrazen s výrazn jším vnit ním člen nímĽ zato tvarov velmi stylizovaný. V tamním muzeu se nachází velká kolekce obsahující další velmi zajímavé kusy s bohatou výzdobou. Obvykle jejich rozm ry dosahují asi 17 x 17 cm.8 Jelikož motivy použité v rámci výzdoby historických staveb byly málokdy samoúčelnéĽ uvádí M. Martinisková i st edov kou symboliku dubového listu. Ten vyjad oval vytrvalostĽ mužnost a v rnost. V církevním významu pak mučednictvíĽ a byl symbolem samotného Ježíše Krista.
Obr. : Dlaždice kláštera Wörschweiler v Homburgu (kredit: Drechsel, K. 1992, obr. 4 na s. 195). M. MartiniskovἠNálezy keramických dlaždic z hradu RokštejnĽ Archaeologia historica XXXVII, 2012, s. 643–662. J. Gryc – Z. Jagosz-Zarzycka, redniowieczne i nowoźytne posadzkove płytki ceramiczne ze zbiorów Muzeum ląska Cieszyńskiego w CieszynieĽ Archaelogia historica XXXVIIĽ Ň01ŇĽ č. Ň.Ľ s. 6Ňř–642. 8 J. Gryc, Zespól gotytickych płytek posadzkowych z Góry Zamkowej w Cieszynie. Archaelogia historica XXXIV, 2009, s. 359–366. 6
7
8
1.Ň P íklady podobných dlaždic z Evropy Pokud budeme hledat nejstarší výskyt motivu listu v mandorleĽ najdeme jej patrn západn od nás.9 Jako součást dlaždice z první čtvrtiny 1ň. století se objevuje v klášte e Wörschweiler v Homburgu (Saarland).10 Variací na starojickou dlaždici je v tší soubor z m sta Oppenheim am RheinĽ kde jsou kruhové motivy v rozích nahrazeny rostlinným motivem a rozkládají vlastn motiv zmi ovaný u dlaždic z Homburgu (srovnej obr. 3 a 4). Naprosto stylizovanou variací jsou dlaždice podlahy kapitulní sín kláštera v RommersdorfuĽ jež tvo í pouze jakási vlnovka vzdálen se blížící dubovému listuĽ umíst ná op t v diagonálním čočkovitém poli s jednoduchými čtvrtkruhy ve dvou rozích. Dlužno podotknoutĽ že tyto dlaždice jsou součástí velmi složit koncipované dlažby s množstvím použitých typ dlaždic. Za velmi zajímavou považuji podlahu kaple hradu Gnandstein z počátku 16. století. Byly zde použity obyčejné menší čtvercové dlaždice Ěcca 8 x 8 x 4 cměĽ jež ale byly opat eny zelenýmiĽ žlutými a hn dými polevami a následn byly složeny do geometrických obrazc Ězelené kosočtverce s barevným olemovánímě. Na hrad Binsfeld byly užívány zelen a hn d polévané dlaždice Ěstrana cca 11 cmě datované kolem poloviny 16. století. Využívaly variaci motiv s diagonáln umíst nou mandorlou/čočkou.11 Jen pro zajímavost a srovnáníĽ berlínské Kunstgewerbemuseum vlastní n kolik francouzských čtvercových dlaždic z druhé poloviny 1ň. století s pom rn kvalitním dekorem a podobný materiál ze švýcarské Kostnice.
Obr. 5: Dlaždice z kláštera Rommersdorf (vlevo) a dlažba z Oppenheim am Rhein. Zmi me ješt detailní pr zkum podlahy z čtvercových dlaždic kaple st edov kého dvorce v rakouském Klosterneuburgu Ěu Vídn ěĽ pocházející patrn z pr b hu 14. století. Podlahu krom nezdobených dlaždic tvo ilo 14 r zných druh zví ecích motiv Ěvelikost dlaždic cca 18 x 18 x 3,4 cmě. Dále se dlaždice lišily p ítomností nebo absencí polevy. ůuto i rekonstruují podlahu jako zdobná pole ohraničená nezdobenými dlaždicemi.12 Jiným p íkladem z církevní stavby je dlažba Pro obecn populární p ehled je možno navštívit n mecký web v novaný problematice st edov kých a novov kých dlažebŚ httpŚ//www.geschichte-der-fliese.de/gnandstein.html. 10 E. Landgraf, Ornamentierte Bodenfliesen des Mittelalters in Süd – und West Deutschland 1150–1550. Denkmalpflege in Baden-Würtenberg. Nachrichtenblatt des Landesdenkmalamtes, 1993, č. 4Ľ s. 193–204. 11 K. DrechselĽ Schmuckfußböden der Burg Binsfeld. InŚ Archäologie im Rheinland 1řř2, s. 123–125. 12 J. W. Neugebauer – CH. Neugebauer -Maresch, Zum figuralverzierten Fliesboden der Kapelle des Lesehofes, in: Von der Herrenhof von Passauś Vom römischen Lagerdorf zum mittelalterlichen Lesehof. Klosterneuburg, Stadtmuseum 1998, s. 93 – 131. 9
9
kostela v HeidesheimĽ která podle E. Landgrafové znázor uje v nám známé mandorle lilie Ěči velmi stylizovaný listě a pochází ze 14. století. V benediktinském klášte e Kürnbach ĚKr. Karlsruheě byly p ed rokem 1500 užívány detailn ji provedené dlaždice s listem (dubovým?ěĽ který má naznačenou i žilnatinu Ěviz. pozn. 6ě. Ň. KERůMICKÉ DLůŽBY NůŠICH ST EDOV KÝCH SÍDEL Použití dlaždic s reliéfním dekorem palmety a snad i lva popsal J. Unger z konce 1ň. století z „tvrze“ Koválov u jihomoravských Žabčic. Tyto pravoúhlé dlaždice byly pokryty hn do-, nebo žlutozelenou polevou a souvisely s hlavní obytnou budovou.13 Podobné kusy byly dokumentovány J. Peškou v chrámu sv. Petra v Brn . Na tvrzích české šlechty se keramické dlaždice vyskytovaly jist čast ji. Na tvrzi ve Mst nicích byly čtvercovými dlaždicemi vybaveny ob místnosti tzv. paláce,14 a V. Nekuda zmi uje i dobovou zprávu z roku 140řĽ kdy poručil Kuník z Vlkoše …pobrat podlahy na tvrzi ve Vlkoši…Ľ která se snad vztahuje k vytrhání dlažby. Další tvrzí, kde byly použity dlaždice s dubovým listem, je dle B. Nechvátala Kremže. Reliéfní dlaždice včetn polevy jsou dnes známy z konce 1ň. století také z m šťanského prost edí v Praze či v Českém Krumlov Ěa dalšíchěĽ kde nesly nap íklad motiv orlice a čtvrtkruhu Ěrozetyě v rozích. Všechny zmín né dlažby vytvá ely tapetový dekor.15 V tší množství r zných dlaždic avizoval také L. Belcredi z unikátn prozkoumaného hradu Skály zaniklého v polovin 15. století,16 byť v detailn jších publikacích nebyly dosud pojednány. Vzpomínané p íklady hradu RokštejnaĽ Czieszyna a také pojednávaný Starý Jičín ilustrují prost edí hradní architektury. ň. ZÁV REM Keramická dlažba tedy v českých zemích doprovází výbavu objekt vyšší sociální skupiny zhruba od druhé poloviny 1ň. století s tímĽ že p evažovala patrn v církevních prostorách. Ve 14. století byly r zné její typy již pom rn rozší ené jak ve m stechĽ tak v panských sídlech a to i t ch chudších. Na Starém Jičín m žeme její využití p edpokládat v budov paláce p vodního jádra hraduĽ p ípadn ješt mladšího paláce v prodloužení starého jádra. Uvažovat m žeme i o kapliĽ byť její existence není zatím doložena. Za současného stavu znalostí se zdἠže používání reliéfních dlažeb vyznívá koncem st edov ku a jsou nahrazeny podlahou trvanliv jší a lehce opravitelnouĽ d ev nouĽ p ípadn ješt dlažbou kamennou. Je však pot eba p iznatĽ že rozsáhlejší výzkumy architektury hrad a tvrzí byly u nás zam eny zejména na šlechtická sídla staršího horizontu ĚVízmburkĽ Koválov apod.ěĽ p ípadn na hrady a tvrze, jejichž život končí do poloviny 15. století ĚRokštejnĽ SkályĽ Lelekoviceě. N které zajímavé soubory pak nebyly dodnes zpracovány ĚK ivoklát atd.ě. Obecný vývoj dlažby dokumentuje nap íklad krásná šestihranná dlaždice s florálním motivem a barevným povrchem vyrobená p ed rokem 14ř0 v díln ůndrea della Robbia ĚBerlín, Kunstgewerbemuseum, inv. č. 06Ľ5ŇěĽ či výše zmín né p íklady ze 16. století. Naše znalosti tedy nejsou zatím dostatečné, abychom jasn ohraničili konec užívání popisovaného typu keramické dlažbyĽ která bez toho mohla za vhodných podmínek p etrvat na míst dlouhou dobu či být p emíst na v rámci stavby na mén exponované místo a sloužit i po zm n módních požadavk daného období. Nezdobená keramická Ěcihelnáě dlažba se udržuje na vsi či v utilitárních prostorách v podstat dodnes. Na hrad byla použita pro podlahu v že u 1. brányĽ kdy byla odkryta E. Greplem p i výzkumu v roce 1ř74. Její vznik m že teoreticky spadat až do 15. století.17 J. Unger, KoválovĽ šlechtické sídlo ze 1ň. století na jižní Morav . Prameny k dějinám a kultu e Moravy č. 4., Brno 1994, s. 30 - 34. 14 V. Nekuda, Život na st edov ké tvrzi. InŚ Seminá život na st edověkém hradě ve 14. století, OM Brno – venkov, 2002, s. 9–19. 15 J. HavliceĽ St edov ké reliéfní dlaždice z Českého Krumlova, Archeologické výzkumy v jižních Čechách, 2002, XXV, s. 165–177. 16 L. Belcredi, Hrad Skályś aneb o prstenu paní Elišky, Brno 2012, s. 56. 17 E. Grepl, Zpráva o výsledcích pětileté výzkumné činnosti na z ícenině hradu Starého Jičína, Nový Jičín 1ř75. Strojopis zprávy uložený v Muzeu NovojičínskaĽ p. o. 13
10
ČERVENÝ FLORÁLNÍ DEKOR Nů FRůGMENTECH ŽEBER Z KOSTELA NALEZENÍ SV. K ÍŽE VE STů ÍČI V ra Kubicová Abstrakt V kapitole jsou prezentovány výsledky kompoziční analýzy fragmentů červeného šablonového dekoru pokrývající některé zlomky z presbytá e kostela Nalezení sv. K íže ve Sta íči (okres Frýdek – Místek, ČR), které jsou uloženy v depozitá i historických stavebních detailů Fakulty stavební Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava. Cílem této analýzy bylo určit typ dekoru ve srovnání s dochovanými p íklady ornamentálních prvků dochovaných st edověkých nástěnných maleb na Slovensku. 2. SOUBOR STů ÍČSKÝCH ZLOMK a. Okolnosti nálezu a následné uchování fragment B hem obnovy ohradní zdi okolo h bitova kolem kostela ve Sta íči byly v roce 2008 nalezeny kamenné architektonické prvky a jejich fragmentyĽ datované um leckohistorickými metodami do Ň. t etiny 14. století.18 Jednotlivé kusy byly p evezeny na FůSTĽ kde byly za azeny do depozitá e stavebních detail Ěinv. č. ů 75 – ů 150ě. Prvky byly zaevidoványĽ zdokumentovány a vyhodnoceny se stanovením nejpravd podobn jšího místa p vodního uložení v konstrukci gotického klenutého kostela. P i dokumentaci byly na n kterých kusech identifikovány fragmenty červeného dekoruĽ pod tenkou vrstvou mladší n kolikrát líčené sv tlé omítky. Florální ornamentika v temn červené se už na první pohled jevila jako ornament vysokého stá í. Dekor byl proto podroben formální analýzeĽ zda je skutečn p vodníĽ a tedy st edov ký. Dále byly jednotlivé figury zkoumány po stránce geometrické kompoziceĽ vzhledem k jejich opakování. Byla zkoumána technika malbyĽ aby se poda ilo stanovitĽ zda byla výzdoba tvo ena pouze bezprost edn št tcem kaligraficky nebo pomocí šablony. Katalogizace prvk s viditelným dekorem Ze souboru prvk Ľ zpracovaných v katalogu,19 byly vybrány tyĽ na kterých byl pouhým okem viditelný červený šablonový dekor. Dekor je dochovaný pouze fragmentárn Ľ na n kterých místech povrchová úprava kamenných prvk už zcela chybíĽ na jiných je p evrstvena mladší vápennou vícenásobn líčenou omítkou. U prvk s rozpoznatelným dekorem byla provedena navazující detailní dokumentace jejich výzdoby. Partie dochovaného a zpod mladší bílé omítky viditelného dekoru byly vyfoceny s m ítkem a na po ízených snímcích byly dále kresebn graficky analyzovány jejich viditelné obrysyĽ aby bylo možno postihnout jejich výtvarný zám r. Kv li dalším analýzám bylo zapot ebí získat co nejp esn jší obrysy dekoru. Nejd íve bylo využito metody s pr svitnou fóliíĽ která byla položena p ímo na kamenný prvek. Kreslení fixem na fóliiĽ ležící p ímo na kameni ale problematizovalo více faktor . Povrch kamene je nerovný a porézníĽ což se negativn odrazilo v čistot kresby. Další komplikací byl lesklý povrch fólieĽ který bránil p esnému postižení obrysu ornamentu. Proto byly prvky s viditelnými fragmenty dekoru vyfoceny a teprve fotografie byly využity jako materiál pro samotnou geometrickou analýzu. Na vybrané fotografie dekoru byla položena pr hledná fólie a postižitelný obrys dekoru byl vyznačen tečkováním. Získané obrysy jednotlivých figur jako částí dekoru byly dále kompozičn analyzovány. b.
18 19
L. ůugustinková – P. Martinec – J. Ščučka – M. Pe inkovἠGotické fragmenty ze Sta íče, Ostrava 2012. L. ůugustinková – P. Martinec – J. Ščučka – M. Pe inkovἠGotické fragmenty ze Sta íče, Ostrava 2012.
11
3. KOMPOZIČNÍ ůNůLÝZů VYBRůNÝCH KUS ČERVENÝM DEKOREM
STů ÍČSKÝCH ŽEBER S DOCHOVůNÝM
A. MÍRů DOCHOVÁNÍ FRůGMENTU DEKORU A METODů ůNůLÝZY Nejzásadn jší zjišt ní skýtaly povrchové vrstvy dvou žeber inv. č. ů 80 a A 77. Na žebru inv. č. ů 80 byly kv li postižení dochované partie dekoru na fólii položené na fotografii vytečkovány obrysové linie dekoru. Stal se tak jasn jším čty list a jeho opakování v dekoru. Byly vyznačeny st edy čty list Ľ které byly propojeny geometrickou sítí. Ze spojení bod bylo patrné základní rozložení ornamentu do kosočtverečné sít . Kolem dvou čty list je možné vytušit jejich geometrické rámceĽ které op t vychází z kosočtverečného rozvrhu.
Obr. č. 1, 2 a 3: Geometrická konstrukce ornamentů, nákres V. Kubicová, 2015. Na žebru inv. č. ů 77 je možné vid t čty list s ost e dochovaným obrysem a torzo na n j navazujícího rámceĽ které jsou v mnohem vyšší ostrostiĽ než na žebru ů Ř0. Ukázalo seĽ že figura čty listu bezpochyby váže na geometrii kružnic ve čtvercové síti. Čty list se skládá ze 4 kružnic shodného polom ruĽ p itom kružnice se protínají a dotýkají v geometrickém st edu čty listu. Dochované partie okolo základního čty listu tvo í rámecĽ který navazuje na geometrii čtverce čty listu. Vybrané partie z dekoru byly dále podrobn analyzovány z hlediska míry dochování malby a informací o hutnosti barevné vrstvyĽ které v sob nesou fakta o zp sobu vytvá ení ornamentu. Vybrané partie byly vyfotografovány makroobjektivem a dále analyzovány.
Obr. č. 4 a 5: Makrosnímky zlomku inv č. A 88, foto V. Kubicová. Na inv. č. ů ŘŘ je červená partie s nejasnými obrysy a v pórech na povrchu kamene se zbytky nar žov lého vápenného pomazuĽ který tvo il vlastní podkladovou vrstvu malovaného dekoru v syt červené.
12
Makrosnímek z kusu inv. č. ů ŘŘ ukazuje op t partie r žového podkladu a červeného dekoru nejasných kontur. Vlevo na fotografii je viditelná vrstva sv tlé vícenásobn líčené omítky.
Obr. č. 6 a 7: Makrosnímek zlomku inv. č. A 77 a inv. č. A 85, foto V. Kubicová 2015. Makrosnímek z inv. č. ů 77 ukazuje čty list v p esn dochovaných obrysech jako jednoznačn provedený ornament v syt červené a částečné p ekrytí mladší sv tlou omítkou. Další červené figury vpravo naho e a vlevo dole ukazují na pokračování geometrického rámce čty listuĽ to všechno na pozadí r žové. Na makrosnímku z kusu A Ř5 lze vid t malovanou vrstvu ve velké hutnosti. Barva p itom není rozvrstvena rovnom rn Ľ ale v tenčích a tlustších rovných páscíchĽ které musí být stopou št tce p i nanášení barvy. Stopy rovnob žných tah št tcem ukazují p itom na použití šablonyĽ p es kterou je p i použití šablony malba obvykle nanášena pomocí delších rovných tah Ľ na rozdíl od kaligrafické volné malby liniíĽ které jsou charakteristické stopou št tce vedenou ve sm ru linií a obrys figury. Další část rozvíjení dekoru je viditelná na žebru inv. č. ů řŘ. Jeden konkrétní prvek nezapadá do dosud zjišt ného kosočtverečného geometrického rozvrhu dekoru. Jde o svislou linii, vyznačenou na obrázku černým tečkováním. Jde o další člen ní dekoruĽ velmi pravd podobn se jedná o náznak iluzivního spárování. 2.2 VYBRůNÉ LOKůLITY ST EDOV KÉ SLOVENSKÉ NÁST NNÉ S ORNůMENTÁLNÍMI ŠůBLONOVÝMI DEKORůTIVNÍMI PRVKY
MůLBY
Posunem v pokusu o analýzu dekoru bylo seznámení se s p íklady dob e dochované slovenské monumentální st edov ké nást nné malby. Součástí st edov kých figurálních výjev bývá často pásovýĽ p evážn šablonový dekor. Krom jednoduchých bordur je na n kterých vysp lých nást nných malbách v dolní soklové části také užita iluzivní drapérieĽ tzv. lambrekýn, rovn ž s šablonovým dekorem. Milan Togner ve své knize o st edov ké nást nné malb na Slovensku20 označuje artefakty jedné z významných lokalitĽ a to evangelického kostela v PlešivciĽ okres Rož ava jako nejvýznamn jší svého druhu v zaalpské oblastiĽ a to nejen rozsahemĽ ikonografiíĽ ale také kvalitou techniky provedení. Jde o “Mimo ádn významné malby realizované technikou pravé fresky (fresko bono) s rozlišováním intonaca a arriccia a p ípravnou kresbou – synopií.“21 Tento první p íklad znamená srovnávací materiál práv pro jeho technickou kvalitu a zp sob tvorby pomocí p ípravné kresbyĽ která ukazuje na geometrickou podstatu kompozice a tvorby figur st edov kých šablonových ornament . V jižní st n presbytá e kostela v Plešivci rámuje figurální výjev bordura z lineárn azených šestiúhelník s vepsanou hv zdou. Mají jasn 20 21
M. Togner, St edověká nástěnná malba na Slovensku, Bratislava 1988, s. 80. M. Togner, St edověká nástěnná malba na Slovensku, Bratislava 1988, s. 80.
13
patrné rýsované konstrukční linie následn vypln né barvou Ěobr. 6ě. P ípravnou kresbu fresek potvrzuje také M. Togner. Z faktuĽ že ideovým a na tomto p íkladu také viditelným technickým podkladem dekorativních st edov kých šablonových maleb je geometrieĽ vyplynul zvolený p ístup k analýze sta íčského dekoru. Dá se formulovat jako tezeŚ Není-li možné rekonstruovat dekor v jeho úplných obrysechĽ bude snad možné na základ tohoĽ co se na sta íčských žebrech dochovalo v dostatečném rozsahuĽ alespo vystopovat geometrickou strukturu n kterých figur dekoru a snad také jeho geometrický kompoziční rozvrh. Tento základní kompoziční rozvrh dekoru se poda ilo vydedukovat z analýzy zlomku inv. č. 89. Na zlomku inv. č. A77 je pak možné vydedukovat geometrii „čty listu“Ľ viz obr. 11.
Obr. č. 8 a 9: Sta íč, zlomek inv.č. 8řś foto V. Kubicová, 2015, Plešivec, j. stěna presbytá e, p evzato z Tognerovy publikace. Další významnou lokalitou s plošn rozsáhlou a bohatou nást nnou st edov kou malbou z oblasti gemersko-malohontské Ěokres Rimavská Sobotaě je evangelický kostel v Kráskovu. Výzdobu jeho presbytá e tvo í efektní figurální kompoziceĽ dopln ná o lem malovaných draperií - lambrekýn a šablonový ornament.“22 Zde se jedná o mimo ádn rozsáhlou výzdobu venkovského kostela z 60. let 14. století bezprost edn navazující na italskou malbu trecenta. Šablonový dekor kráskovských maleb Ěobr. 1Ňě má oproti plešiveckým dekor m geometrickou stylizaci rostliných motiv velmi volnouĽ s mén d sledn uplatn nou konstrukční geometrickou skladbou. Také provedení lambrekýnového dekoru je voln jšíĽ možno íci „zlidov lé“. Sta ičský dekor se pohybuje ve své vysp losti emeslného provedení mezi dv ma jmenovanými p íklady.
Obr. 10 a 11, Štítník, jižní stěna jižní boční lodi a detail lambrekýnu, p evzato z Tognerovy publikace.
22
M. Togner, St edověká nástěnná malba na Slovensku, Bratislava 1988, s. 80.
14
T etí ukázkou šablonových st edov kých dekor je trojlodní kostel v Štítníku Ěokres Rož avaě rovn ž v gemersko-malohontské oblasti.23 (obr. 8 a 9) Ve spodním pásu jižní st ny jižní boční lodi je rovn ž motiv lambrekýnu a bordur s mnohem d sledn jším geometrickým rozvrhem rostlinného ornamentu. Tvarov i kompozičn je dekor ve Štítníku nejblíže sta íčským fragment m dekorativní výmalby. Jak m žeme vid t zejména na obr. č. 9Ľ je geometrická kompoziční vazba ploch dekoru v lambrekýnu i bordurách d sledn jší než má kráskovský dekor. Rozbor zlomku inv. č. 8ř (obr. 12) ukazujeĽ že rozložení sta íčského dekoru je velmi podobné plochám dekoru štítnického lambrekýnu Ěobr. ř.ě Na zlomku inv. č. Ař8 se dále jasn ukazujeĽ že dekor v blízkosti ložné spáry žebra na levé stran má dekorativn vyjád ené tzv. „iluzivní spárování“ Ěobr. 1ňě. Tento fakt je d kazemĽ že kompoziční struktura sta íčského dekoru je mnohem bohatší než pouhá geometrická lineární borduraĽ jak to vidíme na p íkladech z žeber slovenských kostel . 24 Je to dáno samotnou mohutností sta íčských žeber. PlochaĽ která takto m la být pojednána dekorem je tedy mnohem v tší než u žeber slovenských kleneb. Lze ji tedy srovnávatĽ co do plošné bohatostiĽ spíše se štítníckým lambrekýnem.
Obr. 12 a 13: Kráskovo, východní stěna presbytá e a Sta íč, inv. č. Ař8 se svislou linií iluzivního spárování.
Obr.14: Kompoziční rozbor sta ičského dekoru s vyznačenými základními liniemi, inv. č. A 80, foto V. Kubicová
23 24
M. Togner, St edověká nástěnná malba na Slovensku, Bratislava 1988, s. 103. M. Togner, St edověká nástěnná malba na Slovensku, Bratislava 1988, s. 80.
15
Na záv r kompozičního rozboru sta íčského červeného dekoru jsem se pokusila o dedukci geometrie jedné z figur ornamentu na zlomku inv. č. 77Ľ tzv. „čty listu“. Na tomto zlomku se vyjimečn dochovala nedotčena st edov ká vrstva pomazu s jasn patrnou konturou této figuryĽ což umožnilo položit na fotografii takto dochovaného čty listu konstrukční rýsované schéma (obr. 13), které se s šablonovou malbou pom rn p esn kryje. 3 ZÁV R Z podrobné analýzy dekoru na vybraných kusech ze souboru sta íčských zlomk vyplynulo postižení základní geometrické koncepce kompozice florálního dekoru. Na dekorech byly zaznamenány dva základní geometrické rozvrhy – kosočtverečná s흼 která v jednom ze sm r kosočtverce sleduje obrysové k ivky žeber a vlastní figury vytvá ené na základ geometrie čtverce. Z p esného geometrického rozvrhu a analýzy makrosnímk dekoru vyplývἠže dochované ornamenty na sta íčských zlomcích byly zhotoveny pomocí šablony.
Obr. 14: Geometrie figury „čty listu“, vycházející z geometrie dělení čtverce 1 Ś 2 a 1 Ś 3 na žebru inv. č. A 77, foto a nákres V. Kubicová, 2015. Dekor na sta íčských zlomcích se jeví jako vysp lá dekorativní nást nná malba s viditelnými emeslnými postupyĽ s nimiž se m žeme setkat spíše na významných stavbách Ěnap íklad st edov kých kostelích na SlovenskuěĽ než ve zlidov lé produkci. Další p ípadné odkryvy mladší omítkové vrstvyĽ která dosud tvo í podstatnou plochu žeberĽ mohou ukázat v tší plochu dekoruĽ jehož další geometrická analýza by mohla p isp t k podrobn jší informaci o rozvrhu ornamentu na sta íčských zlomcích jako velmi významném prameni k autentické st edov ké malované dekoraci interiéru.
16
KOLKOVůNÉ CIHLY ZE ZÁMKU RYCHVůLD Lucie ůugustinková Abstrakt Během památkové obnovy zámku v Rychvaldě (okres Karviná, ČR) byly nalezeny cihly se značkami z reliéfně vystupujících nebo zahloubených písmen. Vybrané exemplá e byly za azeny do depozitá e stavebních detailů na FAST VŠB - TU Ostrava a zkoumány v kontextu dějin panství a stavebního vývoje zámku.
Obr. č. 1: Východní průčelí zámku, foto L. Augustinková, 2015. 4. ZÁMEK RYCHVůLD 1.1 Dosavadní bádání o zámku Jako podklad pro památkovou obnovu zámku byl zpracován stavebn historický pr zkum25 a série nálezových zpráv.26 Publikována jsou dosud dílčí témata k zámku – jeho vodní režim,27 systém topenišť28 a komunikační schémata zámkuĽ prezentovaná na konferenci stavebn historického pr zkumu ve Slaném v roce 2014.29 1.Ň D jiny m sta a zámku Rychvald byl ve st edov ku malou vsí panství fryštátského pod p ímou vládou t šínských knížat. Patrn
od poloviny 16. století náležel benediktinskému klášteru v Orlové. Urbá z roku
1571 tu eviduje vrchnostenský dvůr vybavený obytnou a hospodá skými budovami. Jako sekularizovaný církevní majetek pak Rychvald v roce 157ň nebo 1574 p ipadl šlechtici L. ůugustinková – K. Barcuchová, Stavebně historický průzkum zámku v Rychvaldě, Ostrava Ň011. Nepublikovaný materiál uložený na NPÚĽ ú.o.p. v Ostrav . 26 L. ůugustinková, P edběžná dokumentace omítek na průčelích zámku. Ostrava Ň010. Nepublikovaný materiál uložený na NPÚĽ ú.o.p. v Ostrav . - L. Augustinková, Zámek v Rychvaldě - hlavní vstupní portál na severním průčelí. Ostrava Ň01Ň. Nepublikovaný materiál uložený na NPÚĽ ú.o.p. v Ostrav . - L. Augustinková, Zámek v Rychvaldě – portál ze severní arkády do suterénu. Ostrava Ň014. Nepublikovaný materiál uložený na NPÚĽ ú.o.p. v Ostrav . 27 L. ůugustinkovἠVodní režim na zámku Rychvald. InŚ Pe inková a kol.Ľ Techné 2011. Industriální historické objekty a jejich současnost. Ostrava 2011, s. 16 – 24. 28 L. Augustinková – A. Knápek, Stopy historických topenišť na zámku RychvaldĽ Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Rada stavebníĽ roč. XIĽ Ň011Ľ č. ŇĽ s. 1ř1 - 198. 29 L. ůugustinkovἠStopy historických komunikačních schémat na zámku Rychvald ĚKůěĽ Svorník, XIII, 2015, s. 57 – 65. 25
17
protestantského vyznání Bernardu Bárskému z Bašt . Bernard Bárský náležel k bohaté místní šlecht Ľ pat ily mu Marklovice, He manice, po rozpadu piastovského panství také část fryštátského zboží, dále Rychvald, Polská (Horní) Lutyně, Poruba a Dětmarovice.30 Pilnáček ješt dopl uje Bernard v majetek o Slezskou Ostravu a Hrušov v roce 1605. Václav Št pán píšeĽ že Bernard vsi Hrušov a Marklovice koupil kolem roku 1606 a blíže neznámým způsobem získal rovněž He manice, Vrbici a Záblatí.31 Bernard se usadil v Rychvald
a z ídil tu samostatné
panstvíĽ v roce 1577 byl uveden jako na Rychvaldě.32
Obr. č. 2: L. Plavec, půdorys p ízemí zámku, 1ř84. Ve Ň. polovin 17. století se držitelé panství st ídali. Jan Václav Mönnich získal Rychvald roku 1770. O stavebních pracech v hospodá ském dvo e a jeho obytných místnostech se dochovaly drobné zmínkyĽ ne vždy konkrétn
za aditelné, nap . v roce 17Ř6 byla vybílena
místnost obročního a z ízen byt pro správceĽ v roce 17ŘŘ postavena kachlová kamna v byt správceĽ v roce 17ř1 byla zpevn na podlaha a schodišt Ľ postaven nový komínĽ pec i kuchy a vyzd n nový sklep v zámeckém dvo e. Upravováno bylo zejména první patro zámkuĽ pro zpevn ní B. Heckel, Karviná v zá i v k , IV. částĽ Studie o TěšínskuĽ roč. 11, 1983, s. 70. V. Št pán, Historický a stavební vývoj zámku Rychvald (Okres Karviná)Ľ 1řŘ4. Nepublikovaný strojopis uložený na NPÚĽ ú.o.p. v Ostrav . 32 L. ůugustinková – K. Barcuchová, Stavebně historický průzkum zámku v Rychvaldě, Ostrava 2011. Nepublikovaný materiál uložený na NPÚĽ ú.o.p. v Ostrav .
30 31
18
severovýchodního nároží byly použity kamenné prvky s renesanční profilací. O stavební aktivit za rodu Larisch-Mönnich sv dčí rovn ž erbĽ instalovaný koncem 1ř. století p íslušníky rodu Larisch-Mönnich nad volutami v supraport portálu Bárských.33 Roku 1898 se FranziscaĽ nejmladší dcera Evžena hrab te Larisch-Mönnich, provdala za Ernsta Rüdigera von Starhemberg. Franzisca si v roce 1řň5 nechala severozápadn od zámku postavit viluĽ do níž se odst hovala. Zámek dále užíval její syn Georg AdamĽ který už od svého s atku s Annou Agnes v roce 1929 p ipravoval velkou p estavbu. Úpravy zámku projektoval místní stavitel Ferdinand St elec.34 REGULůCE CIHLÁ STVÍ V HůBSBURSKÉ MONůRCHII Značení cihel kolky je pom rn
archaická záležitostĽ značn
rozší ená je obecná
pov domost o značení cihel z doby ímského impéria a jejich vazba na vojenské stavitelství. 35 Dále se značky sporadicky objevují na cihlá ských výrobcích od konce st edov kuĽ vzhledem k obecné vzd lanosti nejd íve v podob obrazových symbol . Velký rozvoj značení nastává v 17. a pak v 1Ř. stoletíĽ zpočátku spíš kv li snadn jšímu rozlišení legální výroby a nepovolených výrobc bez práva výpalu. Iniciály často odkazují ke jménu a titul m majitele cihelny. 36 Co do rozm r
regulovali habsburští panovníci cihlá skou výrobu v novov ku. Pro Víde
byly rozm ry Ěi ceny výrobk ě určeny na ízením císa e Leopolda I. z 6. zá í 16Ř6. Veškeré míry byly stanoveny v dolnorakouských palcích Ě1 palec = ŇĽ6ň4 cmě. Rozm rov byly rozlišeny cihly zdice Ě11Ľ5 x 5ĽŇ5 x ŇĽ5 palceě a klenačky ĚřĽ75 x 6Ľ5 x ň palceě. Pozd ji byly rozm ry cihel dvakrát mírn upravovány v letech 1715 patentem císa e Karla VI. a roku 177ň. První sm rnice s platností pro celou monarchii byla vydána ve Vídni ň1. ň. 17ŘŘ. Cihla zdice m la mít tehdy rozm ry 1Ň x 6 x ň palce a klenačka řĽ5 x 7Ľ5 x ň palceĽ jak bylo stanoveno pro modelĽ tedy formu p ed výpalem.37 1.ň nálezy značených cihel p i památkové obnov zámku B hem památkové obnovy zámku došlo k sejmutí n kterých p íček pod renesančními klenbami ve východním k ídle a k rozebrání n kterých podlah východního a jižního k ídla. Takto byly nalezeny cihly38 s písmeny provedenými ve vystouplém a zahloubeném reliéfu.
L. ůugustinková – K. Barcuchová, Stavebně historický průzkum zámku v Rychvaldě, Ostrava Ň011. Nepublikovaný materiál uložený na NPÚĽ ú.o.p. v Ostrav . 34 L. ůugustinková – K. Barcuchová, Stavebně historický průzkum zámku v Rychvaldě, Ostrava Ň011. Nepublikovaný materiál uložený na NPÚĽ ú.o.p. v Ostrav . 35 Literatura o ímských kolkovaných cihlách je pom rn bohatá. Nap íklad H. Tapio, Organisation of Roman Brick Production in the first and sekond Centuries A.D. An Interpretation of Roman Brick Stamps, Helsinki 1975. 36 www.laterarius.sk Staženo v roce Ň015 ze stránek httpŚ//www.laterarius.sk/stranky/posts/tehliarstvo-vnovoveku36.php 37 M. EbelĽ Rozm ry cihlá ských výrobk Ľ Dějiny stavebĽ Ň001. Sborník p ísp vk z konference D jiny staveb 2001. Plze Ň001Ľ s. ň0 – 33. 38 Bohužel ne vždy je známé p esné místo nálezuĽ cihly byly ve v tšin p ípad vy aty už ze suti. 33
19
Reprezentativní výb r cihel byl za azen do depozitá e stavebních detail Ľ byla jim p i azena inventární čísla a byly zpracovány na v deckých kartách.
Obr. č. 3: Cihla s kolkem DR ze zámku Rychvald, foto V. Kubicová, 2015. Depozitá FAST, inv. č. A 153. 1.4 Cihla DR Cihla inv. č. ů 15ň ĚŇ7Ľ5 x 14ĽŘ x Ř cmě má výrazn oranžový st ep a poškozené okraje. Na delší stran je značená reliéfn vystupujícími písmeny D R. Podle materiáluĽ kvality a výpalu se cihla jeví jako ran
novov ká. Rozm rov
se cihla nejvíc blíží zdici z 1Ř. století. Písmena D R
znamenají s nejv tší pravd podobností Dominium Reichwaldau Ěpanství Rychvald) a ukazují tedy na produkci místní panské cihelny.
Obr. č. 4 Cihla s kolkem SP (SR?), foto V. Kubicová, 2015. Depozitá FAST, inv. č. A 154. 1.5 Cihla SP (SR?) Další z kolkovaných cihel inv. č. ů 154 ze zámku Rychvald má rozm ry ŇřĽŘ x 14Ľ8 x 6,3 cm. Má naoranžov lý velmi porézní st ep a do dnešní doby se dochovala s mírným poškozením okraj . Cihla nese reliéfn
vystupující písmena SPĽ p ípadn 20
SR. Litera PĚR?ě je zrcadlov
obrácenἠtv rce formy si evidentn neporadil s nutností písmeno na form zrcadlov p evrátit. Varianta čtení SP nemá jasný významĽ varianta SR nabízí výklad Status ReichwaldauĽ což by op t odkazovalo k označení panstvíĽ tentokrát v latin Ľ což také nebylo ve značení cihel nijak ojedin lou záležitostí. Rozm rov se cihla op t blíží zdiciĽ ovšem bližší časové za azení je tady op t nejisté.
Obr. č. 5: Cihla s kolkem M, foto V. Kubicová, 2013. Depozitá FAST, inv. č. A 155. 1.4 Cihla M Cihla inv. č. ů 155 o rozm rech Ňř x 15ĽŇ x 7ĽŇ cm má sv tle oranžový st ep a hrubou strukturu. Reliéfn vystupující značení tvo í písmeno M a pod ním a nad vystouplé linie po ší ce cihly. Dle své kvality se rovn ž jeví jako stavební materiál raného novov ku. Rozm rov se blíží zdici definované v roce 1788.
Obr. č. 6: Cihla s kolkem STARHEMBERG ZůBLůTI BOHUMÍN, foto L. Augustinková, 2015. Depozitá FAST, inv. č. A 156. 21
Bližší časové za azení cihly tady nejspíš vyplývá z majetkoprávních vztah . Písmeno M znamená bezpochyby Mönnich, tedy rodĽ který získal panství roku 1770. Velmi pravd podobn i Mönnichové provozovali panskou cihelnu již od konce 1Ř. století. P edstavenou cihlu je možné s určitou mírou pravd podobnosti za adit do doby mezi léta 1770Ľ kdy Mönnichové získali Rychvald, a snad 1791, odkdy se po s atku Jind icha Larische a Anny Marie Tekly Mönnich používá pro jejich rod rodového jména Larisch-Mönnich. 1.4 Cihla Starhemberg Ost e pálená cihla inv. č. ů 156 o rozm rech Ň5ĽŇ x 1Ň x 6Ľ4 cm má temn červený st ep a na sob nese zbytky cementové malty ze svého uložení na stavb . Na cihle je nápis v zahloubeném reliéfu STůRHEMBERG ZůBLůTI BOHUMÍN. Značení tady náleží keramické továrn v Záblatí u Bohumína. Výrobnu založil podle všeho ješt Jind ich Larisch-Mönnich Ězem el 1Ř5řě a po n m závod p evzal Evžen Larisch-Mönnich. Další zprávy o továrn se datují do roku 1Řř0. Z p elomu Ň0. a ň0. let Ň0. století jsou známy reklamy na cihlá ské závody Franziscy rozené Larisch-Mönnich a pak na cihelnu Starhemberg lokalizovanou do Záblatí a Polské Lutyn Ľ což je dnes katastrální území m sta Bohumín ĚZáblatíě a Orlová.39
Obr. č. 7: Reklama na Starhembergovy cihlá ské a keramické závody v Záblatí a Polské Lutyni. P evzato z Kavulokovy publikace 10 let Československého Slezska z roku 1930. Ň. ZÁV R Soubor kolkovaných cihelĽ nalezených b hem obnovy zámku RychvaldĽ pochází z produkce místních cihelen a jeho jednotlivé časov určitelné kusy jsou prokazateln za aditelné do doby od konce 1Ř. století za Mönnich po ň0. léta Ň0. století za Starhemberg . Krom zm n majetkoprávního charakteru na daném panství dokumentují vybrané kolkované exemplá e rovn ž prom ny technologii zhotovování cihel v raném novov ku a lokální kontinuitu cihlá ské výroby.
Kavulok (ed.), Deset let československého Slezska 1ř29 – 1930, Ostrava 1930. - M. Kr l, Historie a současnost podnikání v Těšínském Slezsku, Žehušice Ň006. 22
39
J.
P EDM TY Z VESNICKÉHO DOMU ČP. řŘ VE VÁPENNÉ Lucie Augustinková
Abstrakt Dům čp. ř8 ve Vápenné (okres Jeseník, ČR) byl vybudován ve 2. polovině 18. století jako výraz snah vrchnosti po zvětšení počtu poddanských plátců daní. Dům je typologicky běžným vesnickým stavením se st ední síní, ovšem s vývojovou anomálií v oblasti použití stavebních materiálů v minulosti. Během památkové obnovy domu, probíhající od roku 2013, se poda ilo získat zajímavé stavební detaily, poskytující významné informace o historickém stavitelství nejen samy o sobě, ale hlavně v kontextu vývoje stavby.
Obr. č. 1 a ŇŚ D m čp. řŘ ve Vápenné od jv.Ľ foto. Soukromá sbírka C. LangerovéĽ ŇŇ. 7. 1ř6ňĽ 2013. 5. VENKOVSKÝ D M ČP. řŘ VE VÁPENNÉ 1.1 Úvod Venkovský d m čp. řŘ ve Vápenné se po poslední zm n majitele v roce Ň01ň stal záhy centrem pozornosti badatel i památkové péče ve smyslu p íkladu promyšlené a pečlivé obnovy. 40 V procesu p edprojektové a projektové p ípravy se poda ilo odhalit mnoho aspekt
stavebního
vývoje domuĽ41 další fakta vyplynula z rozkrytí nových nálezových situací b hem památkové obnovy.42
E. PulkrtovἠBarokní d m ve VápennéĽ zpráva z obnovy domu čísla popisného řŘ v roce 2014 – 2015. Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci, Olomouc 2015, s. 63 – 78. 41 L. ůugustinkovἠDům čp. ř8 ve Vápenné. Stavebně historický průzkum, Ostrava Ň01ň. Nepublikovaný materiál uložený na NPÚĽ ú.o.p. v Olomouci. 42 L. ůugustinkovἠVesnický dům čp. ř8 ve Vápenné – obnova krovu a jižního štítu. Nálezová zpráva, Ostrava 2014. Nepublikovaný materiál uložený na NPÚĽ ú.o.p. v Olomouci.
40
23
Obr. č. ňŚ M. CvičekĽ d m čp. řŘ ve Vápenné – pohledyĽ nákres Ň01ň. B hem obnovy byly ze staveništ odebrány stavební detailyĽ které již ztratily sv j p vodní účel. Uvedené detaily jsou v článku interpretovány v kontextu stavebního vývoje domuĽ který je mimo jiné p íkladem typologicky b žnéhoĽ ale z hlediska použití stavebních materiál nezvykle se vyvíjejícího stavení. Krom analýzy stavebních detail za azených do depozitá e FůST v Ostrav jsou v článku zahrnuty i další in situ dochované stavební detaily a výzdobné prvkyĽ jejichž naznačená interpretace otevírá další sm ry bádání.
Obr. č. 4 a 5: Vápennἠd m čp. řŘĽ žulový portál vstupu do suterénu a žulové police ve sklep . 24
1.1 Stavební vývoj domu D m byl postaven ve Ň. polovin 1Ř. století jako b žná venkovská obytná stavba se st ední síníĽ obsahující dobov obvyklou dymníkovou kuchyni v jižní části sín . Poprvé se d m objevuje v písemných pramenech v roce 17Ř6Ľ kdy Michal Hauke prodal tento domká ský grunt svému synovi Michalovi. Na p elomu 1ř. a Ň0. století byla obytná místnost jižního traktu rozd lena p íčkou vedenou v severojižním sm ru Ěspolu se zazd ním st edního okna v jižní zdiě.43
Obr. č. 6 a 7: Vápennἠd m čp. řŘ. Oprava st echy ň1. 1. 1ř65Ľ foto soukromá sbírka C. LangerovéĽ Jeseník. Detail šindel ve spodní vrstv st ešní krytinyĽ viditelný z prostoru podkrovíĽ foto 2013. Ze znalosti jeho stavebního vývoje vyplynuloĽ že jeho materiálová skladba je vzhledem ke stá í konstrukcí v kontextu vývoje ve st ední Evrop pon kud mén obvyklá. P vodn byl totiž d m postaven z cihel a kamene bylo pozd ji použito k dostavbám a dovybavování interiéruĽ nap íklad policemi ze žuly Ě!ě v suterénu.44 Krom popsané anomálie se v dom objevují samoz ejm naprosto obvyklé konstrukce ze d eva ĚstropyĽ krovyě a omítané zdivo. K pokrytí st echy bylo použito jako obvykle v dané dob a míst nejd íve šindeleĽ jehož vrstva byla pozd ji Ěv 1. polovin Ň0. stoletíě p ekryta b idlicíĽ což se in situ dochovalo do poslední obnovy. D evo se na dom
objevilo v obvyklých konstrukčních úlohách – uplatnilo se na stropy,
krovĽ jako st ešní a podlahová krytina. Krov dendrochronologicky datovaný do let 17ř4/ř5 je
L. ůugustinkovἠDům čp. ř8 ve Vápenné. Stavebně historický průzkum, Ostrava Ň01ň. Nepublikovaný materiál uložený na NPÚĽ ú.o.p. v Olomouci. 44 L. ůugustinkovἠStavební vývoj venkovského domu čp. řŘ ve Vápenné. Časopis Slezského zemského muzea, série B – vědy historické, Ň015Ľ LXIVĽ č. ŇĽ s. 177 – 184. 43
25
vyroben ručním opracováním ze smrkového d eva. 45 Trámy jsou krom b žných statických úloh v krovových konstrukcích použity rovn ž jako rámová konstrukce pro hrázd níĽ jímž je provedena cihlová p dní vestavba. Na sloupcích krovu je zobrazen jednoduchý geometrický ornament, sestavený jako kružítková r žice a dozdobený ve vybraných partiích čern nímĽ vyrobeným vzhledem k p esah m za ryté linie patrn opálením.
Obr. č. Ř: B idlicové šablony z domu čp. řŘ ve VápennéĽ depozitá FůST. Je t eba poznamenatĽ že podobný ornament není v historické architektu e ničím výjimečný. R zné varianty kružítkové r žice se velmi často objevují ve výzdob
pohledových částí strop
minimáln od raného novov ku.46 P íklady kružítkových r žicĽ souvisejících velmi často s rytým datováním stropuĽ jsou pom rn
časté a rozší ené a nejčast ji známé z p íklad
ze 17. – 19.
století.47
T. Kyncl, Výzkumná zpráva č. 145-14. Dendrochronologické datování d evěných konstrukčních prvků domu čp. ř8 ve Vápenné, Brno 2014. 46 J. Škabrada, Konstrukce historických staveb, Praha 2003, s. 81 – 87. 47 V. Frolec, Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku, Brno 1974, s. 46 - 48. 45
26
Obr. č. 10 a 11: D m čp. řŘ ve VápennéĽ kružítkové r žice použité jako výzdoba sloupk krovuĽ foto, 2014. 1.1 Stavební detaily za azené do depozitá e FůST Ostrava Z p vodní st ešní krytiny, tedy šindele, se poda ilo získat 4 kusy celých d ev ných štípaných šindel Ľ dochovaných včetn h ebík r zného stá íĽ tedy h ebík s hlavičkami nebo jen s ohnutím.48 Šindele jsou vybledlé a zašedléĽ nesou na sob
stopy pov trnosti i poškození
d evokaznými činiteli.
Obr č. 1ŇŚ Stropní trám z venkovského domu čp. řŘ ve VápennéĽ depozitá FůST. Ve Ň0. století byl d m pokryt b idlicí. Z b idlicové krytiny z Vápenné je v depozitá i za azeno 5 kus . Jde o ručn štípané b idlicové šupiny tvaru lichob žníku a obdélníku s pečliv opracovanými hranamiĽ ve dvou p ípadech dochované včetn kovových h ebík .
D ev né šindele byly za azeny do sbírek FůST pod inv. č. Ě5ŘĽŘ x ř x Ň cměĽ inv. č. Ě56Ľ6 x 10ĽŘ x 1ĽŘ cměĽ inv. č Ě57 x 9 x 1,7 cm) a inv. č. Ě57Ľ4 x1ň x1Ľ7 cmě. 48
27
Ze stropních trám se p i památkové obnov poda ilo získat ez z trámu stropu Ě119 x 24 x 17), v p vodní situaci od počátku opat eného podhledem. Trám určený pro skrytou polohu nad podhledem byl ponechán v podob
s červenými čarami – pracovním značením tesa
tzv.
š o ením. Na trámu je u kraje ezu viditelná rytá kružnice.
Obr. č. 1.1 Záv r Na venkovském dom
byly využity materiálové r zné stavební detaily v obvyklých
konstrukčních úlohách Ěd ev né šindeleĽ p evrstvené pozd ji b idlicovými šablonami…ě či konstrukční
detaily
v materiálov
nezvyklém
provedení
Ěžulové
police
v suterénu…ě.
Reprezentativní vzorkyĽ které se daly vyjmoutĽ byly za azeny do depozitá e stavebních detail v Ostrav . Další informace o technologických procesech a výzdobných elementech byly zdokumentoványĽ p ípadn se staly v podob n kterých artefakt součástí depozitá e. Jak kružnice na aktuáln sbírkovém p edm tu v depozitá iĽ tedy ezu ze stropního trámuĽ tak výzdobné prvky na sloupcích krovuĽ zkonstruované jako kružítkové r žice s další výzdobouĽ ukazují z ejm
na b žnou praxi b hem stavební činnosti v tomto konkrétním p ípad
ve
venkovském prost edíĽ kdy bylo rozm ování proporcí i sestavování četných dekorací výsledkem praktické geometrieĽ náležející k b žné dovednosti stavebního emesla. Konkrétní provedení geometrických úlohĽ které vedly k sestavení ornamentuĽ se m že stát p edm tem dalšího bádání. 28
SOUBOR ARCHITEKTONICKÝCH PRVK
Z KOSTELů V T EMEŠNÉ
Lucie Augustinková, Danuška Kouřilová Abstrakt Během památkové obnovy kostela sv. Šebestiána v T emešné (okres Bruntál, ČR), probíhající od roku 2006 a v současné době spějící do finále dokončením pokládky st echy, se poda ilo obohatit depozitá o několik autentických dokladů materiálů a stavebních prvků. Konkrétně jde o kusy st ešní krytiny, a dále kovové a d evěné detaily ze st echy a věže kostela. Všechny tyto původní ukázky reprezentují nejen jako solitéry emeslnou dovednost a um budovatelů, ale byly cennou pomůckou p i vyhodnocování stavebního vývoje kostela v kontextu srovnatelného prostoru.
Obr. č. 1Ś T emešnἠpohledniceĽ 1řŇ0. Obecní ú ad T emešná. 6. VÝVOJ KOSTELů SV. ŠEBESTIÁNů V T EMEŠNÉ 1.1 Stavební vývoj kostela Kostel sv. Šebestiána v T emešné je barokní stavbou z let 1730 – 17ňňĽ které p edcházel starší kostel sv. Fabiána a sv. ŠebestiánaĽ z n hož p ešla do barokní architektury na západní 29
stran
p isazená v žĽ jejíž patra byla na základ
dendrochronologického rozboru d ev ných
stropních konstrukcí datována do doby po roce 1566.49 ůutorem projektu barokní stavby byl vratislavský kníže-biskupský stavitel Felix Anton Hammerschmied z NisyĽ tesa ské práce provedl Elias Gross z T emešnéĽ jehož monogram je vyryt do datovacího nápisu v krovuĽ tj. E.G. 17ňňś barokní p íslušnost krovu nad lodí i presbytá em potvrdila op t dendrochronologická datace d eva káceného v letech 17ň0 – 31. Velkou opravu kostela po poškození v trnou smrští ídil v roce 1836—ň7 krajský inženýr Johann ůnton Englisch. Tehdy byla upravena okna a nov b idlicí pokryta sakristie a kaple sv. ůnnyĽ p istav na k jižní stran lodi v roce 1750. V letech 1849- 1Ř50 nahradila b idlice jako st ešní krytina dosavadní šindel na lodi i presbytá i. Roku 1ř1ň se opravovala b idlice na st echách kostela a objekt byl vybaven okapními žlaby a svody.50
Obr. č. 2: B idlicová šablona z kostela sv. Šebestiána z T emešné, foto, 2015. 1.Ň Památková obnova Ěkostelaě Památková obnova st echy a konstrukce krovu kostela sv. Šebestiána v T emešnéĽ který stavebn -technický a biologický pr zkum klasifikoval jako celkov
nevyhovující a místn
až
havarijníĽ probíhala plánovit v n kolika etapách od roku Ň006. V roce Ň00Ř byly dokončeny práce na presbytá iĽ následujícího roku se aktivity p esunuly do krovu lodi. V této Ězáv rečnéě fázi obnovy byly získány Ěodebrányě vzorky st ešní krytiny a zajímavý detail z v že. 49
T. Kyncl, Dendrochronologické datování d evěných konstrukčních prvků kostela sv. Šebestiána v T emešné (okr.
Bruntál). Výzkumná zpráva č.058a-06, Brno 2006. 50
D. Kou ilovἠL. ůugustinkovἠKrov kostela sv. Šebestiána v T emešné, in: L. ůugustinkovἠL. – P. KrušinskýĽ
(edd.), Historické krovy Moravy, Slezska a Slovenska, Ostrava 2015, s. 36 – 44.
30
7. SOUBOR PRVK Z KOSTELů SV. ŠEBESTIÁNů V T EMEŠNÉ Ň.1 b idlicová šablona Ze stavební suti na skládce u kostela byla vyzvednuta zhruba celá b idlicová šablona p ibližn p tiúhelníkovitého tvaru o rozm rech ň1 x ňŇĽ silná asi 5 mm. Na delší stran a jedné kratší je rozloženo 5 vrtaných otvor pro uchycení h ebíky. Lícovou stranu charakterizuje dvojí barva – sv tlý pruh naho e – in situ skrytý pod jinou šablonou sousedící shoraĽ a zatmavlá část porostlá lišejníky na ploše ponechané p sobení pov trnosti. Rubová strana šablony je p ibližn jednobarevná a čistá. 2.2 Háky pro sn hové zábrany Ze stavební suti se rovn ž poda ilo získat soubor 5 kovaných hák pro sn hové zábrany. T i dlouhé háky Ěd 6ř cmě mají část tvaru VĽ vytvo enou zkroucením pásuĽ navlečenou na dlouhý hák.
Obr. č. 3: Háky pro sněhové zábrany z kostela sv. Šebestiána z T emešné, foto, 2015. Dva kratší háky nemají pohyblivý spoj a jsou tvo eny jen kovovým VĽ jehož tvaru je dosaženo zkroucením pásoviny. U háku se ň dírkami je dochován jeden masivní kovový h eb 31
dlouhý 16 cmĽ u druhého se 4 dírkami pro uchycení pokrývačského lešení z staly oba velké kované h eby. Háky sloužily pro uchycní sn hových zábran. Kratší háky jsou pro t ítyčovou sn hovou zábranuĽ upev ovanou z krovu. Delší hákyĽrovn ž pro sn hové zábrany bývaly kotveny ve zdivu.
Ň.Ň pr chodka z v že Čestné místo zaujímá v depozitá i d ev ný dutý válec ĚvĽ pr m rĽ ě s horním Ěreliéfn ě plasticky výrazn vystupujícím lemem a stopami opot ebení v d sledku funkce ve vnit ním plášti. Jde o tzv. pr chodku na lano od zvonuĽ která bývala umisťována do podlah ve zvonicových v žíchĽ aby lano od zvonu mohlo p i používání procházet stropy s menším odporem. Pr chodka tak zpomaluje opot ebení lana.
Obr. č. 4: Průchodka na lano od zvonu z kostela sv. Šebestiána z T emešné, foto, 2015. Prezentovaná d ev ná pr chodka nebyla vy ata z podlahové konstrukceĽ ale odebrána jako voln ležící p edm tĽ který již dosloužil. Mladší pr chodky bývají často keramické. Stá í ryze utilitárního p edm tuĽ jakým je pr chodka na lano od zvonuĽ lze tady stanovit jen rámcov
do doby
pokročilého novov ku. 8. ZÁV R Soubor prvk Ľ které se poda ilo získat z kostela sv. Šebestiána v T emešnéĽ logicky souvisí p edevším se zam ením památkové obnovyĽ tj. skladbou a technikou kladení st ešní krytiny i její údržbou. Stá í b idlicových šablon lze odvodit ze znalosti etap stavebního vývoje objektuĽ a to bez ohledu na skutečnostĽ že byly odebrány už ze sutiĽ respektive ze skladu náhradních kus . Je tedy velmi pravd podobnéĽ že jde ješt o p vodní b idlicové šablonyĽ jaké pokrývaly lo v letech 1849-1850. 32
a presbytá
Obr. č. 5: Kostel v T emešnéĽ detail z pohledniceĽ 1ř40. Obecní ú ad T emešná. Dokladem funkceĽ tj. užívání v že jako zvonice je pr chodka na lano od zvonu. Jako prvek usnad ující používání lana ke zvonu je zajímavým detailem historického stavitelstvíĽ který s rozvojem techniky ztratil smyslś p i instalaci elektrického pohonu ke zvon m p estaly tyto být ovládány zdola za provaz.
33
OKENNÉ KONŠTRUKCIE Z EVůNJELICKÉHO KOSTOLů VO VYŠNEJ BOCI Peter Krušinský, Renáta Korenková Abstrakt Počas obnovy evanjelického kostola vo Vyšnej Boci boli odstránené pôvodné okenné konštrukcie z fasád objektu. Získané okenné konštrukcie poukazujú na možný vývoj historického krovu kostola. So súhlasom správcu farnosti boli zaradené do zbierkového fondu depozitára stavebných detailov Stavebnej fakulty Žilinskej univerzity v Žiline.
Obr. 1: Pohľad na kostol od ulice
Obr. 2: Pohľad na kostol z dvora
1. DEJINY OBCE VYŠNÁ BOCů Obec Vyšná Boca leží juhovýchodne od Liptovského MikulášaĽ v Nízkych Tatrách v hornej časti doliny potoka Bocianka. Územie potoka Bocianka bolo od druhej polovice 14. storočia krá ovským majetkom a v dôsledku banskej činnosti tu vznikali osady Ěstaršia Svätojánska BocaĽ 15ŇŇ Krá ovská Bocaě. Obce boli v polovici 1ř. storočia delené na VyšnúĽ Strednú a Nižnú Bocu. Banská činnosť postupne upadala až ťažba zanikla v roku 1Ř60. V roku 1řŇ7 vznikla z osídlenia v dolnej časti doliny obec Nižná BocaĽ v hornej časti doliny Bocianky obec Vyšná Boca.51
Kolektív autorovĽ Encyklopédia miest a obcí SlovenskaĽ Vydavate stvoŚ PS-LINE, 2005. Použité heslá liptovských obcí spracoval P. Vítek.
51
34
2. DEJINY EVANJELICKÉHO KOSTOLů Pod a obecního ú adu52 existoval v obci evanjelický zbor už v roku 1540. Prvý chrám bol postavený v 70. rokoch 16. storočia na podnet banskej komory pre väčšinové nemecké obyvate stvo vo vtedajšej Krá ovskej Boci.
Obr. 3: Okenné krídlo z lode kostola z konca 18. storočia
Obr. 4: Detailný pohľad na kovanie okenného krídla
Na mieste tohoto staršieho chrámu bol v roku 1785 postavený novýĽ tolerančný chrám. Veža bola pripojená k hmote kostola pri prestavbe v rokoch 1819 – 1825.53 ĚPod a P. Vítka54 bola veža pozostatkom staršieho chrámu a len 1Ř1ř – 1ŘŇ5 prepojená s hmotou stavbyě. Pri tejto prestavbe zanikla drevená zvonica z konca 17. storočia. Strecha nad sie ou je sedlovἠpri veži ukončená tvarovaným murovaným štítom. Nad oltárnym priestorom prechádza do užšej oblúkovej valby. Symetricky predstúpená hranolová veža je zastrešená cibu ovou strechou uloženou na nízkej zvonovitej podnožiĽ ktorá vychádza z výrazne profilovanej Ěv priestore kruhových ciferníkov zalamovanejě korunnej rímsy. Na vysokej hrotnici je
52
http://www.vysnaboca.sk/ http://www.vysnaboca.sk/ 54 Kolektív autorov, Encyklopédia miest a obcí SlovenskaĽ Vydavate stvoŚ PS-LINE, 2005. Použité heslá liptovských obcí spracoval P. Vítek. 53
35
makovicaĽ nad ktorú čnie ozdobný kovový dvojkríž. Krytina je plechová ukladaná do pásov s červeným ochranným náterom. Samotný kostol je jednolo ová stavba z kamenného murivaĽ so sväty ou v polygonálnom závere na východnej strane. Zo západnej strany má predstavanú vežu. Nad lo ou je drevený trámový strop s dreveným záklopom. ĚObr. 1, 2)
Obr. 5: Okenné krídlo z lode kostola z konca 19. Storočia – pohľad zo strany kovania
ň. OKENNÉ VÝPLNE Počas realizácie obnovy Evanjelického kostola boli v podstrešnom priestore spolu s inými uskladnenými predmetmi nájdené Ň ks okien. Tieto okná boli realizátorom obnovy kostola vyhodené ako stavebná sutina. Nájdené okná sú pôvodné z výstavby kostolaĽ z obdobia roku 17Ř5Ľ ktoré v minulosti boli osadené v súčasných okenných otvoroch. Ide o okenné krídlo z okna v lodi kostola. V súčasnosti sú na kostole použité okenné výplne z konca 19.-teho storočia.
36
Obr. 6: Okenné krídlo z lode kostola z konca 19. Storočia – zadný pohľad
3.1 Otváravé okenné krídlo z okna z lode kostola Okenná výpl okenného otvoru v lodi kostola sa pravdepodobne skladala z troch častí – horná časť priamo vyberate ná z rámu oknaĽ v dolnej časti dve rovnaké otváravé krídla na závesoch.
37
Obr. 7: Detailný pohľad na horné rohové kovanie okenného krídla Krídlo dreveného okna je obdĺžnikového tvaru ako jedno krídlo z dvojkrídlového oknaĽ členené je na osem častí s čiastočne zachovanou sklenou výpl ou z liateho skla. Konštrukcia rámu okna je z drevených vlysov s čapovým spojom isteným dreveným kolíkom. V nároží sú vlysy spevnené plechovým nárožníkom s jednoduchým zdobením dvoma klincami na každej strane. Závesy sú súčasťou plechových nárožníkov. Plocha okenného krídla je členená priečnikom a stĺpikom v tvare kríža. Sklených tabú je osemĽ osadené sú do drážky v ráme krídla a v priečniku so stĺpikom. Rozmer okna je 480 x 980 mm. Okno je pravdepodobne z konca 1Ř. storočia. ĚObr. 3, 4) ň.Ň Vyberateľné okenné krídlo z okna z lode kostola Vyberate né okenné krídlo má tvar obdĺžnika s horným zaobleným vlysom. Členené je na osem častí so zachovanou pôvodnou sklenou výpl ou. Konštrukcia rámu okna z drevených vlysov je s čapovým spojom isteným dreveným kolíkom. V nároží sú vlysy spevnené plechovým nárožníkom s jednoduchým zdobením istené dvomi klincami na každej strane. Plocha okenného krídla je členená jedným širokým stĺpikom v osi plochy krídla s istením drevenými kolíkmi do vlysov rámu krídla. Vzniknuté dve rovnaké plochy sú rozdelené štíhlym stĺpikom s dvoma 38
priečnikmi. Sklené tabule sú štyri v jednej polovici oknaĽ spolu je teda Ř rôznych tabú skla v ploche krídla. Tabule skla sú osadené do poldrážky v ráme krídla a fixované drevenou zasklievacou lištou. Z exteriérovej časti je na spodnom vlyse umiestnená odkvapová lišta. V ráme okenného krídla je z obidvoch vonkajších strán osadená profilovaná liata priťahovacia ružica na manipuláciu s krídlom. Rozmer okna je 980x470mm. Okno je pravdepodobne z konca 18. storočia. Krídlo okna je mierne zvetranéĽ drevo je rozsušenéĽ ale zachovalé. ĚObr.5Ľ 6Ľ 7Ľ Řě
Obr. 8: Detailný pohľad na dolné rohové kovanie okenného krídla
4. ZÁVER Nájdenie okenných výplní z rôznych období je ve kým prínosom pre poznanie vývoja objektu a celkovo pre poznanie vývoja stavebných konštrukcií v regióne. Pomocou nájdených pôvodných okenných výplní sa podarí doplniť predstava o stavebnom vývoji objektuĽ ktorá je známa čiastočne z výskumu krovu a výskumu objektuĽ ktorý momentálne prebieha.
39
OKENNÉ VÝPLNE Z RÍMSKOKůTOLÍCKEHO KOSTOLů NůJSVÄTEJŠIEHO TELů KRISTOVHO V OBCI BELÁ-DULICE Peter Krušinský, Karol Ďurian, Renáta Korenková Abstrakt Počas výskumov realizovaných v krove Rímsko-katolického kostola Najsvätejšieho tela Kristovho v obci Belá Dulice (SK, okres Martin) boli v ťažko prístupnom priestore pod schodiskom vedúcim z priestoru krovu sakristie do krovu nad svätyňou pod inými uskladnenými predmetmi boli nájdené okná. Nájdené okná sú z rôznych období ktoré v minulosti boli osadené v súčasných okenných otvoroch. So súhlasom správcu farnosti boli zaradené do zbierkového fondu depozitára stavebných detailov Stavebnej fakulty Žilinskej univerzity v Žiline. 1. DEJINY OBCE BELA – DULICE Obec Belá-Dulice je zlúčenou obcou z dvoch pôvodných obcíĽ Belá a Dulice (Obr. 1). O obci Belá je prvý historický údaj z roku 1282. V 13. a 14. Storočí bola krá ovskou dedinou patriacou hradu Blatnica. Obec Dulice sa vyvíjala podobne ako obec Belá. V roku 1971 boli obce zlúčené do obce Belá-Dulice. V obciach žilo viacero zemianskych rodín.
Obr. 1 Situácia – poloha kostola v obci
Ň. RÍMSKOKůTOLÍCKEHO KOSTOLů NůJSVÄTEJŠIEHO TELů KRISTOVHO Objekt kostola bol postavený v centre historickej časti obce Belá ako solitérna budova a poh adová dominanta obce. Kostol stojí v centre ohradeného areáluĽ orientovaný dlhšou osou v smere Západ -Východ. Kostol ako jeden s mála nie je z spomínaný v roku 1ňňŇ v záznamoch decimátorov Monumenta Vaticana I. pre turčiansko-oravský vicearchidiakonát podriadený nitrianskemu archidiakonátu Ostrihomskej arcidiecézy. Pravdepodobný vznik kostola je vzh adom 40
na poklasické gotické tvaroslovie kamenných prvkov svätyne v prvej polovici 14. storočia. Kostol v danom období obsahoval zaklenutú sväty u s trámovým stropom so záklopom zastropenú lo . V 17. storočí bola ku kostolu pristavaná veža s vidite ným zachovaným ma ovaným nárožným kvádrovanímĽ plochostropá sakristia a kamenný múr. V roku 174ř bola lo
kostola zaklenutá.
Nová strecha na veži bola pravdepodobne realizovaná v roku 1Ř56 počas renovácie kostola. V 20. storočí prešiel kostol jednoduchými opravamiĽ bez podstatnejších zásahov.55 Samotný kostol je jednolo ová stavba z kamenného murivaĽ so sväty ou s rovným záverom na východnej strane. Zo západnej strany má predstavanú vežu a na severnej strane svätyne miestnosť sakristie. Sväty a je zaklenutá krížovou rebrovou klenbou s vyž abenými rebrami. Lo
je zaklenutá barokovou valenou klenbou s protistojnými lunetami dosadajúcimi na
prístenné piliere štvorcového pôdorysu. Krov je prístupný dreveným vonkajším schodiskom na východnej strane svätyne. Strechy nad lo ou a sväty ou sú sedlové zo štítmi.56 (Obr. 2, 3)
Obr. 2,3: Pohľad na kostol a okná
ň. OKENNÉ VÝPLNE
55
56
P. Krušinský, Z. BabjakovἠL. SuchýĽ Historický krov Rímsko-katolického kostola Belá DuliceĽ Drevostavby 2009 vedecká konferencia s medzinárodnou účasťou, Oščadnica - Slovakia, 10.-11.6. Ň00řĽ ŽU v Žiline. E. CapkovἠP. KrušinskýĽ Geometrická analýza gotického krovu rímskokatolíckeho kostola v obci Belá Dulice, in: IX. internatinal scientific conference FCE TUKE: organized on the occasion of the 35th anniversary of the Faculty of Civil Engineering and the 60th anniversary of the Technical University of KošiceĽ KošiceĽ SlovakiaĽ May ŇŇ-25, 2012. - E. CapkovἠP. KrušinskýĽ Geometrická analýza historického krovu rímskokatolíckeho kostola v obci BeláDulice, Zborník sympózia o počítačovej geometrii SCG´2011 - Kočovce, STU Bratislava.
41
Počas výskumov realizovaných v krove Rímsko-katolického kostola Najsvätejšieho tela Kristovho boli v ťažko prístupnom priestore pod schodiskom vedúcim z priestoru krovu sakristie do krovu nad sväty ou pod inými uskladnenými predmetmi boli nájdené okná. Nájdené okná sú z rôznych období ktoré v minulosti boli osadené v súčasných okenných otvoroch. Ide o okenné krídlo z okna na sakristii a viacero okenných krídel z okien v lodi kostola. Z lode kostola sa dochovali výplne z polovice 1Ř. storočiaĽ konca 1ř. storočia a začiatku Ň0. storočia spolu z osadzovacím rámom. ň.1 Okenné krídlo z okna sakristie Krídlo dreveného okna je obdĺžnikového tvaruĽ členené je na štyri časti s čiastočne zachovanou sklenou výpl ou z liateho skla. Konštrukcia rámu okna je z drevených vlysov s čapovým spojom isteným dreveným kolíkom. V nároží sú vlysy spevnené plechovým nárožníkom s jednoduchým zdobením dvoma klincami na každej strane. Závesy sú súčasťou plechových nárožníkov. Plocha okenného krídla je členená priečnikom a stĺpikom v tvare kríža. Sklené tabule sú štyriĽ osadené sú do drážky v ráme krídla a v priečniku so stĺpikom. V ráme je osadená profilovaná liata priťahovacia ružica na manipuláciu s krídlom. Rozmer okna je 470 x 650 mm. Okno je pravdepodobne z konca 1ř. storočia. ĚObr.4ě
Obr. 4: Okenné krídlo z okna sakristie
Obr. 5: Okenné výplne z lode kostola z konca 18. storočia
ň.Ň Okenné výplne z lode kostola z konca 1Ř. Storočia Okenná výpl okenného otvoru v lodi kostola sa pravdepodné skladala z viacerých časti pod a dochovaných okenných krídel. Vzh adom na ich rôznorodosť a nezachovanie osadzovacieho rámu je problematické určiť ich vzájomnú polohu. Dochovalo sa krídlo dreveného okna obĺžnikového tvaruĽ členené je na tri časti so zachovanou pôvodnou sklenou výpl ou. Konštrukcia rámu okna z drevených vlysov je s čapovým spojom isteným dreveným kolíkom. V nároží sú vlysy spevnené plechovým nárožníkom bez zdobenia 42
istené tromi klincami na každej strane. Závesy sú samostatnéĽ vložené do rámu krídlaĽ fixované dvoma drevenými kolíkmiĽ v hornej časti závesu je ozdobné profilovanie priemyselne vyrobené. Plocha okenného krídla je členená dvoma profilovanými priečnikmi čapovanými do rámu krídla okna a fixovanými drevenými kolíkmi. Sklené tabule sú triĽ osadené sú do poldrážky v ráme krídla fixované klinčekom a zasklievacím tmelom. Spodná sklenená tabu a je z dvoch častí. Krídlo okna je mierne zvetranéĽ zachovalé s rozmermi 10ň0 x ň00 mm. Proti ahlé krídlo sa nedochovalo. (Obr.4) alšie krídlo dreveného okna má obdĺžnikový tvar. Členené je na šesť častí so zachovanou pôvodnou sklenou výpl ou. Konštrukcia rámu okna z drevených vlysov je s čapovým spojom isteným dreveným kolíkom. V nároží sú vlysy spevnené plechovým nárožníkom bez zdobenia istené dvoma klincami na každej strane. Závesy sú samostatnéĽ vložené do rámu krídlaĽ fixované dvoma drevenými kolíkmiĽ v hornej časti závesu je ozdobné profilovanie priemyselne vyrobené. Plocha okenného krídla je členená dvoma profilovanými priečnikmi a jedným profilovaným stĺpikom čapovanými do rámu krídla okna a fixovanými drevenými kolíkmi. Spoj stĺpika s priečnikmi tvorí plát istený drevným kolíkom. Sklených tabú je šesťĽ osadené sú do poldrážky v ráme krídla a stĺpika s priečnikmi fixované vo vodorovnej ploche drevenou zasklievacou lištou a vo zvislých plochách klinčekom a zasklievacím tmelom. Rozmer okenného krídla je 600 x 10ň0 mm. (Obr.5)
Obr. 6:Okenné krídlo z lode kostola z konca 19. storočia Obr. 7 Okenné krídlo z lode kostola zo začiatku 20. storočia Obr. 8 Osadzovací rám z lode kostola zo začiatku 20. storočia
ň.Ň Okenné krídlo z lode kostola z konca 1ř. storočia Zachované krídlo je obdĺžnikového tvaru z dreveného jednokrídlového okna. Členené je na desať častí so zachovanou pôvodnou sklenou výpl ou z liateho skla okrem dvoch tabú . 43
Konštrukcia rámu okna z drevených vlysov je s čapovým spojom isteným dreveným kolíkom. V nároží sú vlysy spevnené plechovým nárožníkom s jednoduchým zdobením istené dvoma klincami na každej strane. Závesy sú súčasťou nárožníkových kovaných plechov. Plocha okenného krídla je členená profilovanými priečnikmi a jedným profilovaným stĺpikom čapovanými do rámu krídla okna a fixovaný drevenými kolíkmi. Spoj stĺpika s priečnikmi tvorí plát istený dreveným kolíkom. Sklených tabú je desaťĽ osadené sú do drážky v ráme krídla a stĺpika s priečnikmi. V ráme sú osadené dve profilované liate priťahovacie ružice na manipuláciu s krídlom. Rozmer okna je 660 x 1600 mm. Okno je pravdepodobne z konca 1ř. storočia. ĚObr. 6ě ň.ň Okenné krídlo z lode kostola zo začiatku Ň0. storočia Zachované krídlo je obdĺžnikového tvaru z dreveného jednokrídlového okna. Členené je na desať častí so zachovanou pôvodnou sklenou výpl ou z liateho skla okrem dvoch tabú . Konštrukcia rámu okna z drevených vlysov je s čapovým spojom isteným dreveným kolíkom. V nároží sú vlysy spevnené plechovým nárožníkom bez zdobeniaĽ istené dvoma klincami na každej strane. Závesy sú samostatnéĽ priemyselne vyrábané. Plocha okenného krídla je členená neprofilovanými priečnikmi a jedným neprofilovaným stĺpikom čapovanými do rámu krídla okna. Priečniky a stĺpik sú vzájomne fixované drevenými kolíkmi. Sklených tabú je desaťĽ osadené sú do poldrážky v ráme krídla a stĺpika s priečnikmiĽ fixované sú zasklievacou latkou fixovanou klinčekmi. Rozmer okna je 700x 1600 mm. Okno je zo začiatku Ň0. storočia. K oknu sa dochoval pôvodný osadzovací rám aj so zachovanými priemyselne vyrobenými pántmi. ĚObr.7Ľ 8) 4. ZÁVER Nájdenie okenných výplní z rôznych období je ve kým prínosom pre poznanie vývoja objektu a celkovo pre poznanie vývoja stavebných konštrukcií v regióne.57 Pomocou nájdených pôvodných okenných výplní sa podarí doplniť predstava o stavebnom vývoji objektuĽ ktorá je známa viacmenej z výskumu krovu a čiastočného výskumu objektuĽ ktorí momentálne prebieha.
J. Tauchman, Stolarka okienna w Polsce, Biblioteka muzealnictwa i ochrony zabytków – Tom VĽ O rodek dokumentacji zabytkówĽ Warszawa 1řř0.
57
44
OKENNÉ VÝPLNE Z RÍMSKOKůTOLÍCKEHO KOSTOLů NůJSVÄTEJŠIEHO TELů KRISTOVHO V OBCI BELÁ-DULICE Peter Krušinský, Renáta Korenková Abstrakt Počas obnovy krovu Rímsko-katolického kostola Najsvätejšieho tela Kristovho v obci Belá Dulice (SK, okres Martin) odstránené poškodené časti krovu. Získané prvky krovu poukazujú na možný vývoj historického krovu kostola. So súhlasom správcu farnosti boli zaradené do zbierkového fondu depozitára stavebných detailov Stavebnej fakulty Žilinskej univerzity v Žiline. 1. DEJINY OBCE BELA – DULICE Obec Belá-Dulice je zlúčenou obcou z dvoch pôvodných obcíĽ Belá a Dulice (Obr. 1). O obci Belá je prvý historický údaj z roku 1282. V 13. a 14. Storočí bola krá ovskou dedinou patriacou hradu Blatnica. Obec Dulice sa vyvíjala podobne ako obec Belá. V roku 1971 boli obce zlúčené do obce Belá-Dulice. V obciach žilo viacero zemianskych rodín.
Obr. č. 1: Situácia – poloha kostola v obci.
Ň. RÍMSKOKůTOLÍCKEHO KOSTOLů NůJSVÄTEJŠIEHO TELů KRISTOVHO Objekt kostola bol postavený v centre historickej časti obce Belá ako solitérna budova a poh adová dominanta obce. Kostol stojí v centre ohradeného areáluĽ orientovaný dlhšou osou v smere Západ -Východ. Kostol ako jeden s mála nie je z spomínaný v roku 1ňňŇ v záznamoch decimátorov Monumenta Vaticana I. pre turčiansko-oravský vicearchidiakonát podriadený nitrianskemu archidiakonátu Ostrihomskej arcidiecézy. Pravdepodobný vznik kostola je vzh adom na poklasické gotické tvaroslovie kamenných prvkov svätyne v prvej polovici 14. storočia. Kostol v danom období obsahoval zaklenutú sväty u s trámovým stropom so záklopom zastropenú lo . V 17. storočí bola ku kostolu pristavaná veža s vidite ným zachovaným ma ovaným nárožným kvádrovanímĽ plochostropá sakristia a kamenný múr. V roku 174ř bola lo 45
kostola zaklenutá.
Nová strecha na veži bola pravdepodobne realizovaná v roku 1Ř56 počas renovácie kostola. V 20. storočí prešiel kostol jednoduchými opravamiĽ bez podstatnejších zásahov. Samotný kostol je jednolo ová stavba z kamenného murivaĽ so sväty ou s rovným záverom na východnej strane. Zo západnej strany má predstavanú vežu a na severnej strane svätyne miestnosť sakristie. Sväty a je zaklenutá krížovou rebrovou klenbou s vyž abenými rebrami. Lo
je zaklenutá barokovou valenou klenbou s protistojnými lunetami dosadajúcimi na
prístenné piliere štvorcového pôdorysu. Krov je prístupný dreveným vonkajším schodiskom na východnej strane svätyne.58 Strechy nad lo ou a sväty ou sú sedlové zo štítmi. ĚObr. 2)
Obr. 2: Pohľad na kostol
Obr. 3,4: Pohľad do krovu nad loďou
Ň. KROV NůD LOĎOU
P. Krušinský, Z. BabjakovἠL. SuchýĽ Historický krov Rímsko-katolického kostola Belá Dulice, Drevostavby 2009 vedecká konferencia s medzinárodnou účasťou, Oščadnica - Slovakia, 10.-11. 6. Ň00řĽ ŽU v Žiline. 58
46
Strmí krov nad lo ou je krokvovej konštrukcie s hambalkamiĽ pozdĺžne viazaný centrálnou rámovou stolicou. Má desať väziebĽ z toho štyri sú plnéĽ medzi nimi po dve väzby medzi ahléĽ ktoré vymedzuje trojuholník krokvy – väzný trám s pätnými vzperami a jedným hambalkom. V plných väzbách hambalky v osi pretínajú centrálne stĺpikyĽ vo vrchole sú navzájom preplátované s krokvami. Stĺpiky sú čapované zhora na prahový trámĽ ktorý je v pozdĺžnom smere kampovaný na väzné trámy krovu. NevysokéĽ symetrické pätné vzpery stabilizujú stĺpik a navzájom ho spájajú s väzným trámom. Tesársky sú spoje riešené rybinovým preplátovanímĽ do väzného trámu krytým spojom. Väzné trámy sú kampované na jednoduché pomurnice. Krokvy sú čapované do koncov väzných trámovĽ priečne stuženie zabezpečujú aj vysoké šikmé pätné vzperyĽ plátované do krokiev na rybinu nekrytým a do väzného trámu krytým rybinovým plátom. Všetky spoje zaisťujú drevené kolíky. Pôvodné vzpery sú tesne nad úrov ou väzných trámov zúžené zoseknutím. Zachované sú aj výrazné nárožné dlaby po stranách väzných trámov tretej a štvrtej väzby i šiestej a siedmej väzby od východu. Tieto dlhé dlabyĽ ktoré sú orientované k sebeĽ pravdepodobne slúžili v minulosti tiež na osadenie podlahy – plošinyĽ prípadne inej pomocnejĽ resp. doplnkovej konštrukcie. Centrálnu stojatú stolicu tvorí rám pozostávajúci z prahového trámuĽ štyroch stĺpikovĽ ktoré približne v polovici výšky odde ujú horizontálne rozpery. V pozdĺžnom smere stĺpiky stabilizujúĽ podobne ako v priečnom smereĽ o niečo vyššie symetrické pätné vzpery a celú rámovú stolicu zavetrujú medzi stĺpikmi navzájom sa križujúce diagonálne vzpery v tvare jednoduchých ondrejských krížov. Krov nad lo ouĽ ktorý je medzi vežou a kamenným štítovým múrom má tradičné tesárske spojeĽ ako sú rybinové preplátovanie s krytýmĽ resp. nekrytým spojom a kampovanie. Zaujímavým prvkom sú námetkyĽ ktoré sú prisadené ku koncu krokvy a osedlané na pomúrnicu. Fixované sú dreveným kolíkom do krokvy. ĚObr. ňĽ4ě ň. POŠKODENIE ů PRVKY KROVU V roku Ň011 bol krov obnovovaný vzh adom na rozsah biotického poškodenia. Výraznym spôsobom boli poškodené pomúrnice krovuĽ časti niektorých väzných trámov. Išlo hlavne o poškodenie pomúrnic hnilobouĽ ktorej príčinou bola zvýšená vlhkosť spôsobená vzlínaním a zatekaním cez eternitovú krytinu. ĚObr. 5 a 6)
Obr. 5 Poškodená pomúrnica hnilobou s umiestnením námetku v pôvodnej polohe
47
Obr. 6 Pohľad do obnoveného krovu
ň.1 Pomúrnica Pomúrnica z lode krovu Rímsko-katolického kostola Najsvätejšieho tela Kristovho je z červeného smreku. Bola uložená na korune murivaz lomového kame a. Predmetná časť pomúrnice ma rybynové kampové dlaby pre väzné trámy. Zo spodnej strany je dlab s dierou po fixacii kolíkomĽ pravdepodobne pomúrnica bola už v sekundárnej polohe z predchádzajúceho krovu. Uvedený spoj bol pravdepodobne určený pre fixovanie krokvy alebo dlhšiho námetku. Zbierkový predmet bol získany po obnove gotického historického krovu. Prvok krovu je pravdepodobne
z roku
140řĽ
prvok
nebol
na
rozdiel
od
ostatmých
dendrochronologicky datovaný. ĚObr. 7, 8)
Obr. 7: Pohľad na pomúrnicu s dlabom so
Obr. 8: Pohľad na pomúrnicu obojstranný
spodnej strany.
rybynový kampový dlab.
Obr. 9,10: Pohľad na dochované námetky.
ň.1 Námetok 48
prvkov
krovu
Námetok z krovu lode krovu Rímsko-katolického kostola Najsvätejšieho tela Kristovho z červeného smreku. Námetok bol uložený – osedlaný na
pomúrnici a priložený ku krokve.
Vzájomne s krokvou boli fixované dochovaným dreveným kolíkom. Námetok slúžil na zmenu tvaru strešnej roviny v jej spodnej časti za účelom odvedenia vody mimo koruny muriva kostola. Prvok krovu je pravdepodobne z roku 140řĽ prvok nebol na rozdiel od ostatmých prvkov krovu dendrochronologicky datovaný. ĚObr. 9, 10, 11)
Obr. 11: Pohľad na vzájomné umiestnenie námetku a pomúrnice. Na obrázku vidno aj biotické poškodenie pomúrnice.
4. ZÁVER Získanie prvkov krovu po jeho obnove je ve kým prínosom pre poznanie vývoja objektu a celkovo pre poznanie vývoja stavebných konštrukcií. Práve nájdenie dlabu na spodnej strane pomúrnice si vyžaduje doplnenie dendrochronologického datovania prvku. Tento prvok môže výrazne napomôcť k presnému určeniu obdobia výstavby kostola.
49
DREVENÉ PRVKY Z KROVU KOSTOLů NůJSVÄTEJŠEJ TROJICE V OSůDE ČIERNY VÁH Renáta Korenková, Peter Krušinský Abstrakt Počas obnovy krovu rímsko-katolického kostola Najsvätejšej Trojice v osade Čierny Váh pri obci Kráľova Lehota (SK, okres Liptovsky Mikuláš) boli odstránené poškodené časti krovu. Vzhľadom na rozsiahle biotické poškodenie konštrukcie krovu boli prvky vymenené za nové, väčšina pôvodných prvkov bola zlikvidovaná. Získané prvky krovu poukazujú na možný vývoj historického krovu kostola. So súhlasom správcu farnosti boli zaradené do zbierkového fondu depozitára stavebných detailov Stavebnej fakulty Žilinskej univerzity v Žiline. 1. DEJINY OSůDY ČIERNY VÁH Obec Krá ova Lehota sa nachádza vo východnej časti Liptovskej kotlinyĽ pri sútoku Bieleho a Čierneho Váhu. Vznikla na krá ov podnet koncom 1ň. až začiatkom 14. storočia a v krá ovskom majetku ostala až do roku 1ň61. Obec sa vyvíjala ako zemianskaĽ koncom 16. stor. v nej bolo 1Ň kúrií a už v 1ř. storočí patrí medzi malé obce. Obyvatelia sa živili obrábaním pôdyĽ chovom dobytka a oviecĽ drevorubačstvom a pltníctvomĽ pre ktoré v dolinách vzniklo mnoho tajchov. V prvej polovici Ň0. storočia postavili na zvoz dreva úzkoko ajnú lesnú železnicu. Na rieke Váh a okolitých potokoch boli mlynyĽ pílyĽ dubárneĽ stupyĽ hámre. V polovici 1ř. storočia postavili na Maši vysokú pec.
Obr. č. 1: Pohľad na kostol
50
Ň. DEJINY RÍMSKOKůTOLÍCKEHO KOSTOLů NůJSVÄTEJŠEJ TROJICE Obyvatelia Krá ovej Lehoty patrili do farnosti v Hybe. Malú kaplnku s areálom zasvätenú Najsvätejšej Trojici vo východne ležiacej osade Čierny Váh, postavilo v roku 1803 hrádocké komorské panstvo. Kaplnku a drevenú zvonicu obklopuje cintorínĽ kde boli pochovávaní lesní zamestnanci hrádockého komorského panstva a ich rodinní príslušníci. Najstarší hrob je datovaný rokom 1Ř1Ň. Po reformácii väčšina občanov prešla na evanjelickú vieru. Na základe tolerančného patentu si postavili a v máji 17Ř4 vysvätili drevený tolerančný chrám s obecným cintorínomĽ v blízkosti bola drevená fara a drevená evanjelická škola. V roku 1ŘŇ5 bola postavená vo svahu nad dedinou na juhovýchod od chrámu drevená zvonica. V lete roku 1ŘŘ1 zhoreli pri požiari obce drevený kostolĽ faraĽ škola aj zvonica. Počas rokov 1ŘŘ6 - 1Řř4 si na mieste pôvodnej školy postavili veriaci novýĽ murovaný kostol pod a projektov architekta Blažeja Bullu z Martina. Samotný kostol je jednolo ová stavba z kamenného murivaĽ so sväty ou v polygonálnom závere na východnej straneĽ zo západnej strany má vstavanú vežu. Kostol je zastrešený nad trojlodím a sväty ou spoločnou sedlovou strechou s polkruhovou valbou. Strecha je pokrytá šedou plechovouĽ šikmo ukladanou šablónovou krytinou. Centrálna vtiahnutá veža nie je dostavanἠukončená je pod strechouĽ ktorú ukončuje makovica a zdobený kovový kríž s ukončením ramien ĚObr.1ě.
51
atelinovým
Obr. 2, 3. Pohľad do krovu nad loďou
Ň. KROV NůD LOĎOU Krov nad lo ou a polygonálnou sväty ou je typickým predstavite om historických krokvových hambálkových krovov s jednoduchým vešadlom a zdvojeným stĺpikom Ěvešiakomě. Z historicko-typologického h adiska ho môžeme zaradiť ku konštrukciám používaným v Ň. polovici 1Ř. storočiaĽ ale často aj v 1. polovici 1ř. storočia. Skúmaný krov je pôvodnýĽ realizovaný zo stavbou kostola v roku 1803.59 Krov je tvorený troma plnými väzbami s troma medzi ahlými medzi nimi. Charakteristická plná priečna väzba má väzný trám kampovaný na jednoduché pomúrnice s čapované krokvami. Krokvy sú vo vrchole čapované a zárove z oboch strán obopäté zdvojeným stĺpikom - vešiakomĽ vynášajúcim väzný trám. V ň/5 výšky stĺpika prechádza hambálok. S krokvami je hambálok spojený nekrytými rybinovými plátmi s fixáciou drevenými kolíkmi. Priečna väzba je stabilizovaná vysokými podkrokvovými vzperamiĽ ktoré sú s väzným trámom spojené čelnou zarážkouĽ z jednej strany krytou. S hambálkami sú šikmo preplátované a fixované drevenými kolíkmi. Jednotlivé plné väzby odde ujú v pozdĺžnom smere horizontálne rozpery pod hambálkamiĽ ktoré sú čapované do zdvojených stĺpikov. Zavetrenie v pozdĺžnom smere zabezpečujú pásikyĽ ktoré sú do stĺpikov čapované a s rozperov spojené nekrytým rybinovým plátom nakladaným zo západnej strany. Prvá plná väzba sa nachádza v poradí ako štvrtἠke že pri štítovom múre je nedostavaná veža. Medzi ahlé väzby majú miesto väzných trámov krátčatá čapované do pozdĺžnych výmen. Každá väzba ma nízke námetky v hornej časti priložené ku krokveĽ v spodnej časti položené na koniec krátčaťa alebo väzného trámu. Krov nad polygonálnou sväty ou je tvorený roštom s dvoma postrannými väznými trámamiĽ ktoré sú čapované do posledného väzného trámu plnej väzby. Do postranných väzných trámov sú čapované výmenyĽ do ktorých sú čapované krátčatá prispôsobené polygonálnemu tvaru záveru. Na radiálne rozmiestnené skrátené väzné trámy v polygóne sú čapované nárožné krokvy spájajúce sa vo vrchole s hrebe ovým stĺpikom a krokvami poslednej väzby. ĚObr. ňĽ4ě ň. POŠKODENIE ů PRVKY KROVU V roku Ň011 bol krov obnovovaný vzh adom na rozsah biotického poškodenia. Výrazným spôsobom boli poškodené pomúrnice krovuĽ časti krokiev a niektorých väzných trámov. Išlo hlavne o poškodenie pomúrnic hnilobouĽ v západnej časti hubou Serpula Lacrymanse. 59
P. KrušinskýĽ R. KorenkovἠL. Suchý, D. ZacharovἠVývoj krovov v regióne Liptova, 35.
Vedecká konferencia katedier a ústavov konštrukcií pozemných stavieb - medzinárodná konferencia, 7.- ř. septembra Ň011Ľ TelčĽ ČVUTĽ Praha Ň011. 52
Obr. 4: Poškodená pomúrnica hnilobou s umiestnením námetku v pôvodnej polohe Obr. 5 Poškodenie pomúrnice v časti pri veži
Vo východnej časti bol krov nad sväty ou v poruchovom stave, kedy vplyvom dlhodobo neriešeného intenzívneho zatekania došlo k rozkladu drevnej hmoty pomúrnic a prvkov v jej tesnej blízkosti. ĚObr. 4Ľ5ě
Obr. 6. Umelecká profilácia na zdvojenom stĺpiku – vešiaku, ktorý vynáša väzný trám. Detail zo spodnej strany pod hambálkom. Obr. 7 Umelecká profilácia na zdvojenom stĺpiku – vešiaku, ktorý vynáša väzný trám. Detail z hornej strany nad hambálkom
53
ň.1 Centrálny vešiak Centrálny vešiak z krovu nad lo ou Rímsko-katolického kostola Najsvätejšej Trojice je tvorený zdvojeným stĺpikom zo smreku. Centrálny vešiak bol umiestnený v plných väzbách krovuĽ vo vrchole bol z obidvoch strán obopnutý proti ahlými krokvami. Symetricky bol podporovaný vysokými podkrokvovými vzperami pre vynášanie väzného trámu. V ň/5 výšky stĺpikaĽ v jeho umelecky spracovanom rozšírení z jednej stranyĽ prechádza hambálok. Predmetná časť vešiaka je práve z miesta rozšírenia s prechodom cez profiláciu prvku na menšíĽ resp. väčší prierez. Na dreve sú vidite né čiary po vymeriavaní detailu tesárskou ceruzou. Zbierkový predmet bol získaný po obnove historického krovu. Prvok krovu je pôvodnýĽ pravdepodobne z roku 180ňĽ prvok nebol krovu dendrochronologicky datovaný. ĚObr. 6, 7)
Obr. 8: Umelecká profilácia na zdvojenom stĺpiku – vešiaku, ktorý vynáša väzný trám. Detail zo spodnej strany pod hambálkom. Obr. 9 Umelecká profilácia na zdvojenom stĺpiku – vešiaku, ktorý vynáša väzný trám. Detail z hornej strany nad hambálkom
3.1 Krokva Fragment krokvy je z krovu nad lo ou Rímsko-katolického kostola Najsvätejšej Trojice z červeného smreku. Krokvy boli čapované na konce väzných trámov. Vo vrchole sú krokvy čapované a z oboch strán obopnuté centrálnym vešiakom. Hambálok je spojený s krokvami nekrytým rybinovým plátom s fixáciou dreveným kolíkom. Prvok krovu je pravdepodobne z roku 1Ř0ňĽ prvok nebol dendrochronologicky datovaný. (Obr. 10, 11) 54
Obr. 10, 11. Pohľad na fragment krokvy
4. ZÁVER Získanie prvkov krovu po jeho obnove je ve kým prínosom pre poznanie vývoja objektu a celkovo pre poznanie vývoja stavebných konštrukcií. Práve nájdenie dlabu na spodnej strane pomúrnice si vyžaduje doplnenie dendrochronologického datovania prvku. Tento prvok môže výrazne napomôcť k presnému určeniu obdobia výstavby kostola.
55
PRVKY KROVU Z RÍMSKOKůTOLÍCKEHO KOSTOLů VŠETKÝCH SVÄTÝCH V KůMENNEJ PORUBE Peter Krušinský, Renáta Korenková Abstrakt Počas výmeny krovu Rímskokatolického kostola Všetkých svätých v Kamennej Porube (SK, okres Žilina) získané prvky krovu sú z obdobia výstavby v roku 1870. So súhlasom správcu farnosti boli zaradené do zbierkového fondu depozitára stavebných detailov Stavebnej fakulty Žilinskej univerzity v Žiline. 1. HISTÓRIů OBCE Písomne sa obec prvýkrát spomína v roku 1368 v listine nitrianskeho konventu v súvislosti so zakladaním kostola v Stránskom. Postupne sa dedina vyvíjala ako zemianska dedinaĽ ktorej zemania podliehali Lietavskému hradu. V samotnej dedine postupne bolo viacero kúrií ako pribúdalo zemianskych rodín. V polovici 1ř. storočia tri štvrtiny chotára patrila zemianskym rodinám. Ň. RÍMSKOKůTOLÍCKY KOSTOL VŠETKÝCH SVÄTÝCH V obci sa nachádzal gotický kostolĽ ktorý dal postaviť zemepán Dominik Balogh po roku 1ň76Ľ kedy dostal povolenie od Ostrihomského konzistória. Postavený bol vrátane veže. Ku kostolu patrila donácia na jeho údržbu. Kostol kapacitne už nevyhovovalĽ mal statické poruchy a pri zemetrasení v roku 1Ř5Ř bol zničený. Dočasne sa nepoužíval. V roku 1Ř60 sa začalo s výstavbou väčšieho na mieste pôvodného po jeho odstránení. Kostol bol dokončený v roku 1870 v neogotickom slohu s ponechanou gotickou vežou.
56
Obr. 1: Situácia – poloha kostola v obci
Obr. 2 Pohľad na kostol
Obr. 3,4. Pohľad do krovu nad loďou
Ň. KROV NůD LOĎOU ů SVÄTY OU Kostol je zastrešený valbovou strechou nad lo ou a združenou nad sväty ou. Strecha nad lo ou je širšia ako strecha nad sväty ou. Strecha kostola mala staršiu krytinu z pozinkovaného plechu ukladanú do pásov a uloženú na laťovaní. Nad lo ou sa nachádzajú dve primárne väznicové konštrukcie krovov z roku 1870 z obdobia výstavby kostola. Krov na lo ou je tvorený plnými a prázdnymi väzbami. Plná priečna väzba je tvorená laterálnymi stojatými stolicamiĽ podkrokvovými vzperami čapovanými do stĺpika. Stĺpik je čapovaný do väzného trámu a fixovaný kovanou kram ou. Na stĺpik je čapovaná stredová väznicaĽ na ktorú 57
je kampovaný hambálok a následne čapovaný do krokvy. Väzný trám v plnej priečnej väzbe ja kampovaný do dvojitej pomúrnice so vzájomným odstupom. Na väzné trámy sú kampované odkvapové väznice. V pozdĺžnom smere je stolica stužená symetrickými a na koncoch jednostrannými pásikmiĽ čapovanými do stĺpikov a stredovej väznice. Krokvy v medzi ahlej väzbe boli osedlané na stredovú a odkvapovú väznicuĽ vo vrchole spojené vrcholovým čapom. Šikmé nárožné väzné trámy sú napojené na väzný trám tretej plnej väzby od veže pomocou premyslenej výmenyĽ ktorá sa principiálne opakuje aj v rovine stredovej väznice. Krov pri veži je jednoduchýĽ pultový. Krov nad sväty ou je jednoduchý hambálkový. Hambálok je do krokiev čapovaný. Väzné trámy sú kampované na pomúrnicu. Na väzné trámy je kampovaná odkvapová väznica. Väzné trámy v polygonálnom závere sú napojené na jediný priečny väzný trám pomocou premyslenej výmenyĽ ktorá sa principiálne opakuje v rovine hambálkov. Riešenie výmien trámového roštu zamedzuje oslabeniu profilu posledného väzného trámu dlabmi pre čap a zárove sa znižuje dĺžka skrátených väzných trámov z rohov nad polygonálnym záverom svätyne. Z tesárskych spojov prevláda čapovanieĽ kampovanie a osedlanie. Spoje sú fixované sporadicky klincamiĽ kram ami a drevenými kolíkmi. Jednotlivé prvky sú tesané. Tesárske značky sú sekané rímske číslice s použitím kontramarky formou šikmého záseku. Boli identifikované na krokvách na jednotlivých prvkoch v plných väzbách. Na niektorých prvkoch chýbajú. Číslovanie prvkov bolo nedôsledné – pomýlené číslovanie niektorých prvkov a vynechanie čísla v prípade krokiev. Sporadicky bolo identifikované značenie rudkou a zameriavanie tesárskou ceruzou. (Obr. 3,4,5,6)
Obr. 5: Pohľad do krovu
Obr. 6: Pohľad na trámový rošt nad loďou
ň. POŠKODENIE ů PRVKY KROVU Pri obhliadke krovu bolo zistené intenzívne biotické poškodenie. Biotické poškodenie drevokazným hmyzom Ěfúzač krovovýĽ červotočě bolo zistené v celom krove v rôznej intenziteĽ no 58
vo
všeobecnosti
ohrozujúce
životnosť
konštrukcie.
Taktiež
v niektorých
častiach
bolo
identifikované intenzívne poškodenie drevokaznými hubami ĚObr. 7ĽŘě
Obr. 7 : Poškodená pomúrnica hnilobou
Obr. 8: Poškodenie krokiev hnilobou
ň.1 Výmena hambálku Výmena hambálku z krovu nad sväty ou Rímskokatolíckeho kostola Všetkých svätých je zo smrekového dreva. Výmena hambálku je v polygonálnom závere krovu nad sväty ou. Hambálkový rošt je tvorený hlavným skráteným hambálkom čapovaným do nárožnej krokvy a nie do krokvy v osi ako býva realizované najčastejšie. Do posledného hambálku a do výmeny sú čapované sekundárne výmeny hambálku nerovnakej dĺžky. Do nich boli čapované skrátené hambálky z jednotlivých krokiev polygonálneho záveru svätyne. Prvok zabra oval prílišnej koncentrácii dlabov čapov na krátkom úsekuĽ čo by viedlo k ich radikálnemu oslabeniu. (Obr. 9, 10, 11)
Obr. 9: Trámový rošt
Obr. 10: Hambálkový rošt kopírujúci trámový rošt
59
Obr. 11: Pohľad na výmenu hambálku a dlaby čapov pre skrátené hambálky
ň.Ň Skrátený hambálok Skrátený hambálokĽ podobne ako výmena hambálku je zo smrekového dreva a nachádzal sa nad polygonálnym záverom krovu nad sväty ou. Prvok bol stojatým čapom čapovaný do krokvy a ležatým do výmeny hambálku.
Obr. 12: Hambálkový rošt kopírujúci trámový rošt
Obr. 13 :Skrátený hambálok
Obr. 14: Fragment hambálkového roštu v zbierke depozitu
4. ZÁVER Získanie prvkov krovu po jeho výmene je ve kým prínosom pre poznanie vývoja objektu a celkovo pre poznanie vývoja stavebných konštrukcií. ůtypické riešenie trámového roštu
60
poukazujeĽ že išlo o prechodovú konštrukciu a obdobie vo vývoji konštrukcie krovov. 60 Práve v období druhej polovice 19. a začiatku Ň0. storočia sa prechádzalo od krokvovo hambálkovej sústavy k väznicovým sústavám.
60
P. Krušinský, R. KorenkovἠZ. Grú ová, D. ZacharovἠStručný vývoj krovových konštrukcií severozápadného Slovenska, in: Stavebné hmoty Ś recenzovaný vedecko-odborný časopis o stavebných hmotách a materiáloch pre stavebníctvo, roč. řĽ č. 1 ĚŇ01ňěĽ s. ňŘ-42.
61
KůMENNÉ NOVOGOTICKÉ PRVKY Z KOSTELů NůROZENÍ P. MARIE V ORLOVÉ Lucie Augustinková, Markéta Müllerová Abstrakt V letech 2003 až 2013 proběhla památková obnova kostela Narození P. Marie v Orlové (okres Karviná, ČR). Nejvíce poškozené kamenné prvky byly sejmuty a nahrazeny kopiemi. Do depozitá e stavebních detailů byly uloženy 2 kusy s poškozenými povrchem bez p esného zat ídění, z jaké konkrétní části stavby pocházejí. Cílem péče o popsané kamenné prvky bylo klasifikovat jejich p esnou původní situaci na stavbě a stanovit optimální způsob ošet ení pro plánované studijní a výstavní účely.
Obr. č. 1: Orlová, císa ský otisk stabilního katastru, 1636. ÚAZK Praha.
KOSTEL NůROZENÍ P. MůRIE V ORLOVÉ Vývoj kostela ve st edov ku a novov ku Písemnými prameny je sakrální stavba v Orlové doložena ve 1ň. století. Dne 27. 12. 1227 je v Orlové zmi ován benediktinský klášterĽ k n muž náležel onen kostel.61 Sv cení kostela 14. Ř. 1466 se váže velmi pravd podobn již k existenci kamenné kostelní stavby. V 16. století byl za náboženských válek klášter sekularizován a koncem 16. století zbo en.62 Z areálu z stal klášterní kostelĽ jemuž pak náležela úloha kostela farního. Pozd ji dostal kostel zd nou v ž a jeho kapacita byla rozší ena o jižní boční lo .63 R. Rosová, Kostel Narození P. Marie v Orlové v písemných pramenech. Výroční zpráva Památkového ústavu v Ostravě, Ostrava 2001, s. 101 – 110. 62 R. Rosová, Kostel Narození P. Marie v Orlové v písemných pramenech. Výroční zpráva Památkového ústavu v Ostravě, Ostrava 2001, s. 101 – 110. 63 L. ůugustinková, P ísp vek ke stavebnímu vývoji farního kostela v Orlové. Výroční zpráva Památkového ústavu v Ostravě, Ostrava 2001, s. 101 – 110. 61
62
Obr. 2: Kostel p ed rokem 1ř03. P evzato z publikace Orlová 1223 – 1973. Novogotická novostavba V 1ř. století zaznamenala Orlová rychlý ekonomický r st. Dosavadní svatostánek p estal dostačovat velkému počtu farník a už v roce 1Ř6ň si G. Boermann st žovalĽ že kostel je malý a nuzný.64
Obr. č. 3: M. Martinec, půdorys kostela v Orlové, 1ř03. - Orlová 1ŇŇň – 1973. 64 R. RosovἠKostel Narození P. Marie v Orlové v písemných pramenech. Výroční zpráva Památkového ústavu v Ostravě, Ostrava 2001, s. 101 – 110.
63
Od roku 1ř00 byla vedena systematičt jší jednání o stavb
nového kostelaĽ jejichž
výsledkem bylo rozhodnutí o budování nového trojlodí s transeptemĽ do n hož byl ovšem zapojen starý ortogonální presbytá Ľ který se vizuáln
uplat uje v interiéru. Zvenčí byl totiž obestav n
zdivem nového presbytá eĽ s nímž je spojen pasy.65
Obr. 4 a 5: M. Martinec, jižní průčelí kostela, 1ř03. Kostel na pohlednici z 30. let 20. století. I když byl pro stavební akci schválen návrh Josefa BergeraĽ nakonec se budovalo podle plán místního stavitele Miroslava Martince (1872 - 1942).66 Stavba byla realizována v letech 1903 – 1906. V rozpočtuĽ p edloženém 1. 4. 1ř0ň kostelnímu konkurenčnímu výboruĽ bylo zaznamenánoĽ že kamenické práce p ijdou na 14 666,50 K.67
Obr. 6 a 7: Kamenné prvky z novogotického kostela v Orlové. L ůugustinkovἠP ísp vek ke stavebnímu vývoji farního kostela v Orlové. Výroční zpráva Památkového ústavu v Ostravě, Ostrava 2001, s. 101 – 110. Orlová 1ŇŇň – 1973. 66 L. ůugustinkovἠP ísp vek ke stavebnímu vývoji farního kostela v Orlové. Výroční zpráva Památkového ústavu v Ostravě, Ostrava 2001, s. 101 – 110. Orlová 1ŇŇň – 1973. 67 R. RosovἠKostel Narození P. Marie v Orlové v písemných pramenech. Výroční zpráva Památkového ústavu v Ostravě, Ostrava 2001, s. 101 – 110. 65
64
KůMENNÉ ůRCHITEKTONICKÉ PRVKY Z KOSTELů Z kostela opravovaného v letech 2003-Ň01ň byly p i obnov
sejmuty prvky ve špatném
stavuĽ které byly na stavb nahrazeny kopiemi. Tak se do depozitá e stavebních detail dostaly Ň novogotické pískovcové exteriérové prvky. 2.1 Prvek s v tším poškozením Ěinv. č. ů16ňě Kus o rozm rech Ňň x ňŘ x ň0 cm je zhotoven z pískovce. Jeho ornamentální výzdobu tvo í svinuté lístkyĽ minuciózn
provedené socha skými technikami. Pom rn
velkou část povrchu
pokrývá začernáníĽ na ostatních partiích je už vid t rozrušený kámen. Prvek s menším poškozením Pískovcový díl o rozm rech Ň4 x ňŘ x ň4 cm vykazuje menší poškození plastikyĽ jejíž podstatnou část pokrývá začernání. Ve v tším rozsahu je tady dochována modelace florálních prvk i jejich zdobení rytými liniemi a strukturami.
Obr. č. ŘĽ ř a 10Ś KrabĽ fiála a k ížová kytka. P evzato ze Syrového publikace ůrchitektura. 65
PÉČE O PRVKY Klasifikace prvk Oba kamenné prvky byly v depozitá i uloženy pouze s určením místa p voduĽ tedy kostela Narození P. Marie v Orlové. Podle začernání bylo na první pohled patrnéĽ že jde o exteriérové prvky. Prvky byly porovnány s nákresy obvyklého formálního aparátu gotiky ze specializovaného slovníku.68 Podle florální ornamentiky bylo zjevnéĽ že jde o součást vimperku nebo fiály. Prvek krab není tolik rozvinutý do ší kyĽ tedy zbývala k ížová kytka a její součásti. Kamenné prvky za azené do depozitá e stavebních detail
v Ostrav
jsou spodními částmi architektonického prvku
nazývaného k ížová kytkaĽ p vodn použitého v exteriérové poloze na kostele v Orlové. Stanovení postupu konzervace Ob části kytky byly uloženy v depozitá i stavebních detail . Jejich stav byl pro uložení akceptovatelnýĽ ale nikoli vhodný pro další manipulaciĽ která se p edpokládala v souvislosti se zájmem vystavovatel o novogotické prvky z depozitá e v dob p íprav výstavy o krava ském staviteli historismu Josefu Seyfriedovi v roce Ň015. Kamenné části kytky byly proto podrobeny konzervátorskému zásahu se zám rem stabilizovat hmotu kusuĽ aniž by byla set ena jeho autenticita ve smyslu existence v exteriérové poloze. KONZERVOVÁNÍ ČÁSTÍ KYTKY Povrch modelace fragment kytek z Orlové byl šetrn očišt n od tmavých deposit z ovzduší a biologických nečistot. V procesu čišt ní bylo použito št tc
a jemných kartáčk
s um lými
vláknyĽ neboť otev ení krusty mechanickou cestou Ěnap . skalpely či mikrodlátkyě nebylo v tomto p ípad p edm tem konzervačního zásahuĽ vzhledem k účelu a umíst ní fragment kytek. Zv tralý kámen byl po očišt ní konsolidován aplikací zpev ovacího prost edku z oblasti organok emičitan Ľ na bázi etylesteru kyseliny k emičité ĚKSEěĽ od firmy Remmers. Pro lepší pr nik do pór kamene byl konsolidant aplikován ve dvou koncentracích postupn od KSE 100 po KSE ň00 Ěčíslování odpovídá množství vyloučeného k emičitého gelu SiO2 v sušin po vytvrdnutíĽ čili KSE 100 obsahuje po vytvrdnutí 100g/l gelu a KSE ň00 obsahuje ň00 g/l gelu po vytvrdnutí.ě Po konsolidaci následovala technologická p estávka pro dostatečnou tvorbu Si – vazeb a následn byly fragmenty kytek uloženy do depozitá e.69
B. SyrovýĽ Architektura, Praha 1ř7ň. Edice Oborové encyklopedie Státního nakladatelství technické literaturyĽ s. ř4Ľ 161, 168. 69 M. MüllerovἠZpráva o konzervování 2 částí kytky z kostela v Orlové, Ostrava 2015.
68
66
9. ZÁV R Poškozené části novogotické kytkyĽ získané p i památkové obnov Marie v OrlovéĽ byly za azeny do depozitá e stavebních detail
kostela Narození P.
na FůST. Oba kusy byly
konzervovány pouze zpevn ním kamene. Pro studijní účely p i za azení do depozitá e stavebních detail a další výstavní účely nebylo zapot ebí artefakty ani čistitĽ ani restaurátorsky dopl ovatĽ protože jejich význam tkví p edevším v jejich aktuálním stavu - tedy stavu prvk Ľ které vznikly na počátku Ň0. století jako novogotické a celé století pak existovaly na stavb v exteriérové polozeĽ nesou známky užití a jsou významným dokladem p sobení okolního prost edí Orlové na kamenné architektonické prvky v exteriéru.
67
ZÁMEK HRůDEC NůD MORůVICÍ - INKRUSTOVANÁ DLůŽBů Danuška Kou ilová Abstrakt Na tzv. Bílém zámku v Hradci nad Moravicí (okres Opava, ČR) byla p i průzkumech, provázejících GO, p esně časově a slohově do souvislostí stavebního vývoje objektu za azena autentická dlažba z p estavby v duchu historického romantismu, datovaná do 60. let 1ř. století. Inkrustovaná dlažba s heraldickými figurami je mimo ádně cenným dokladem dobového emesla a výtvarné kultury v regionu.
Obr. č. 1: Letecký snímek Bílého zámku v Hradci nad Moravicí. Poskytnuto Státním zámkem Hradec nad Moravicí. ZÁMEK HRůDEC NůD MORůVICÍ Historické souvislosti Celkem ň5 let probíhala p edloni definitivn ukončená generální oprava tzv. Bílého zámkuĽ úst edního objektu areálu v Hradci nad Moravicí, jehož forma se po staletích stavebního vývoje ustálila p estavbou po požáru v roce 17ř6 do podoby empírové architekturyĽ jejímž autorem byl Jan Mihatsch z KrnovaĽ dopln né gotizujícími detaily z etapy úprav v duchu historického romantismu.70 Tento trend Hradec podchytil již ve čty icátých letech 1ř. stoletíĽ71 v roce 1861 se Rozsáhlou rekonstrukci provázely četné pr zkumyĽ jejichž výsledky byly následn publikovány v ad odborných statí. Výb r k tématuŚ D. Kou ilová, Stavební vývoj zámku Hradec nad Moravicí. Památky a p írodaĽ č. 6Ľ 1řŘ1Ľ s. 1– 16; E. Kolá ovἠRomantismus a novogotika v exteriérech a interiérech Bílého zámku v Hradci nad Moravicí, in: Kamenná kniha. Sborník k romantickému historismu – novogotice, Sychrov 1997, s. 107–111ś Táž, Státní zámek 70
68
pod plány p estavby podepisuje Carl Lüdecke z Vratislavi;72 ve velmi pozdní form se k tomuto romantickému pojetí vrací na počátku devadesátých let 1ř. století i novostavba zámeckých koníren a vozovenĽ tzv. Červený zámek.73 Z uvažovaných p istavovaných objem k Bílému zámku z stala v tšina „na papí e“ a realizován byl pouze koridorĽ komunikační prvek spojující východní a západní podélné k ídlo Bílého zámku a současn vyd lující vnit ní nádvo í do dvou ploch. Výrazn ji se tato fáze projevila v interiérech. P ísp vek se zabývá pouhou marginálií z této materieĽ a to dlažbou z doby gotizujících úprav ve výše již zmín ném koridoru.
Obr. 2: Historická dlažba s heraldickými figurami. Foto autorka, 2015. 1.Ň Inkrustovaná dlažba Do rastru diagonální sít kladená neglazovaná inkrustovaná dlažba se spárováním prostupujícíhoĽ do červena k emičitým pískem p ibarveného maltového podkladu, nese dekor heraldických motiv knížat LichnovskýchĽ majitel panství a zámku Hradce nad Moravicí od roku 1778Ľ kdy je zakoupil od Wolfganga Karla svobodného pána Neffzern-Thomagniniho za cenu 270 000 zlatých rakouský hrab a pruský kníže Jan Karel Bohumil Lichnovský z Voštic. Základní Hradec nad Moravicí. Vývojové polohy exteriér a interiér se zvláštním zam ením na 1ř. stoletíś východiska a výsledky dosavadní památkové obnovy, in: Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě, Ostrava 2004, s. 21– 37; J. Jung, K podílu Carla Johanna Boguslawa Lüdeckeho na regotizaci zámku v Hradci nad Moravicí, ČSZM, série B, 64/2015 s. 121-128. 71 Dokládá to nedávno v soukromých sbírkách objevený akvarel Jacoba ůlta s gotizovaným interiérem zámecké knihovny s obrazárnou již z r. 1844. 72 ůrchitekturmuseum der Technischen Universität Berlinś materiály jsou p ístupné na internetových stránkách www.ub.tu-berlin.de /architekturmuseum. 73 D. Kou ilovἠKomplex staveb hospodá sko-provozního charakteru zv. Červený zámek v Hradci nad Moravicí – geneze architektonického zám ru a vývoj stavební formy v procesu realizace, in: Pr zkumy památekĽ XXI – 2/2014, s. 85-116.
69
vzorec je složený ze čtve ice prvk Ľ z nichž u t ech se opakují dominantní figury z erbu LichnovskýchĽ čtvrtý je litera „C“ upomínající na Carla Maria Lichnovského jako investora p estavby. Technologie výroby je založená na kombinaci dvou r zných materiál Ľ ost e pálené cihelné hlíny tvo ící základní korpus a dvojice do maltového lože kladených barevn odlišených vrstev um lého kamene nesoucích vlastní ornament. Kolorit je komponovaný na st ídání sv tlé a hn dav tónované hmoty um lého kamene v trojdílné sestav Ľ tj. bordurou vymezený objem dlaždice – sférický čty úhelník – motivĽ která se po dvojici dekorativního typu prost ídává v obrácené barevnosti. Rozm r dlaždiceŚ ŇŇ cm – 22 cm – 4,5 cm. 1.ň Výklad symbol Knížecí koruna dokládá postavení Lichnovských v titulární hierarchii aristokracie. Knížecí titul sice získávají již personou Jana Karla Bohumila Lichnovského z VošticĽ který byl v Prusku už roku 1773 povýšen do stavu knížecíhoĽ ne však v Rakousku. ůž v íjnu 1Ř46 ud lila rakouská spojená dvorská kancelá Lichnovským právo užívat knížecího predikátu jak v Rakousku, tak v PruskuĽ jakož i titulu „kníže LichnovskýĽ hrab z WerdenberguĽ svobodný pán z Voštic.“ Hrozen vinné révy nese informaci o nejstarší – základní a nadále p etrvávající figu e erbovního znamení od dobyĽ kdy starý hornoslezský rodĽ usedlý od 15. století na KrnovskuĽ užíval jako znaku štípený štítĽ v jehož pravé polovin byly dva ke e s modrými hroznyĽ ve st íbrném poli v levé polovin st íbrné cimbu í a klenotem byla lidská postava.
Obr. č. ňŚ Erbovní deska z červeného pískovce nad pr jezdem v žové brány s heraldickými figurami Lichnovských a Werdenberg v polceném štít a rodovým heslem Lichnovských. Dílo kameníka Huga Laubeho z VratislaviĽ Ř0. léta 1ř. století. Foto autorkaĽ Ň015. 70
Chrámová korouhev se t emi patkami a t emi zlatými kroužky je p ipomínkou p evzetí titulu hrabat z Werdenbergu na základ sp ízn ní s tímto rodem BernhardemĽ svobodným pánem Lichnovským potéĽ co jeho linie vymírá po meči i p esliciś stalo se tak v roce 1ŘŇ4. Obojího titulu užívá jako první Eduard Lichnovský a z erbu Werdenbergu pojímá do svého erbu srdeční štítek s uvedenou chrámovou korouhví. 74 Obojího titulu užívá sice jako první Eduard LichnovskýĽ ale teprve v roce 1Ř46 získává Felix privilegium pojmout z erbu Werdenbergu do svého erbu srdeční štítek s uvedenou chrámovou korouhví.
Obr. č. 4: Autentická dlaždice s motivem knížecí koruny. Foto autorka, 2015. Litera „C“ pat í Carlu MariuĽ 5. knížeti LichnovskémuĽ zadavateli a úst ední postav veškerého stavebního d ní na Hradci v é e gotikou inspirované p estavby. Kníže byl uznávanou osobnostíĽ člov kem všestrann vzd laným a velmi aktivním. 75 Jeho vize jak p etvo it areál zámku jako architektonický komplex v duchu módních historizujících dobových trend byly velkorysé a promyšlen na sebe navazovaly. Než se usadil na HradciĽ pobýval p evážn v K ižanovicíchĽ na území pruského Slezska. Styky s tam jším společenským a kulturním prost edímĽ prosyceným evropskými kulturními proudy p edevším z oblastí centrálního N meckaĽ Rakouska i odrazy dobové anglické a francouzské vlny automaticky p enáší na HradecĽ kde p ivádí tv rce z prost edí velké architektury – v daném p ípad Carla Johanna Bogislawa Lüdeckeho z Vratislavi. 10. POSTUP OBNOVY Ň.1 Originál dlažby ůutentická dlažba je dochovaná na podestách hlavního schodišt v severním k ídle včetn nástupní podesty a na nevelké ploše podlahy erbovní sín ve Ň. NP východního k ídlaś K. BlažekĽ Adel von Oesterr – Schlesien, NürnbergĽ 1ŘŘ5Ľ s. 41Ľ obr. ŇŇ. M. MyškaĽ Lichnovští z Voštic, in: L. Dokoupil, Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6. OstravaŚ Ostravská univerzitaĽ 1řř6Ľ s. 78-87; D. Uhlí Ľ Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem, in: J. Br ovjákĽ - W. Gojniczek .- ů. Zá ický, Šlechtic v Horním SlezskuŚ vztah regionu a center na p íkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym ląsku Ś relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym ląsku (XV-XX wiek), Ostrava ¡ KatowiceŚ Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostrav ¡ Institut Historii Uniwersytetu ląskiego w Katowicach 2011, s. 289-302. 74
74
71
autentickým materiálemĽ p eneseným z chodby v pat e západního k ídlaĽ je také vyložena chodba téhož k ídla v p ízemí a doložena mezipodesta schodišt ve východním k ídle. D vodem p eložení dlažby byla snaha zachránit maximum prvk z p vodní sestavyĽ siln poškozených p irozeným provozním opot ebením. Po vyt íd ní jednotlivých kus bylo možno op tovn použít pouze částĽ která kapacitn pokryla kratší a mén frekventovanou chodbu v p ízemí a uvedenou mezipodestu.
Obr. 5: Nová a stará dlažba ve dvou p ilehlých prostorechĽ fotoĽ Ň015. P vodní rozsah ploch s povrchovou úpravou zadlážd ním byl pravd podobn v tšíĽ a to minimáln s navýšením podlahy spojovacího koridoru mezi podélnými k ídly. Nebylo by logickéĽ kdyby tady dlažba provedena nebylaĽ když u obou nástup do koridoruĽ tj. jak v chodb na západ Ľ tak v erbovní síni na východ Ľ je stará dlažba dodnes. Z d vod Ľ které zatím neznámeĽ došlo v koridoru již na počátku Ň0. století k jejímu nahrazení typizovanou katalogovou dlažbouĽ jak dokládá fotografie z roku 1902.
Obr. č. 8: Lícové strany a rub kopií dlaždic uložených v depozitá i FAST. Foto L. Augustinková, 2015. 72
Jelikož se však ani tato dlažba nezachovala - p ed GO objektu byla podlaha v koridoru pokryta kovralem na betonovém podkladuĽ bylo rozhodnuto o položení kopií gotizujícího formátu dlažby s „jinotajným obsahem“ i do této spojovací chodby. Mimo již uvedené argumenty byla dalším faktorem p i rozhodování koncentrace dalších odkaz na tradici rodu Lichnovských v tomto prostoru - identické heraldické motivy ve svornících klenebních žeber a vitráže s erby rodového stromu Carla M. Lichnovského v horních okenních k ídlechĽ zhotovené v roce 1Ř7Ň dílnou významného vratislavského mistra ů. Seilera. Ň.Ň Kopie dlažby Za účelem výroby kopií historické dlažby byl osloven akademický socha Pavel Charousek z KrnovaĽ který se problematice zadání a následn vlastní výroby v noval v letech 2001-2004. Nezopakoval p esn um lecko emeslnou techniku výroby p vodních dlaždic pro jejich velkou technickou náročnost i vysoké nákladyś výroba jednoho kusu kopie p išla i tak na 400Ľ- Kč. Zvolená metoda spočívala v ručním tlačení vhodn chemicky namíchaných keramických hlín do železných forem a jejich výpaluĽ p i kterém se teprve probarvily do požadovaného odstínu. Nová dlažbaĽ označena na rubu signaturou autora ĚC a H v p ekrytíěĽ byla do koridoru položena v roce 2005.
Obr.6: Interiér koridoru, stav v r.1902. Foto Florian Gödel, Troppau.
Obr.7: Koridor, současný stav s novou dlažbou. Foto autorka, 2015.
2.3 Exkurs Nalezen byl také pouze jeden poškozený exemplá autentické dlaždice shodného formátu a identického provedení s motivem vícenásobné rozetyĽ na jehož lomu se dá dob e demonstrovat technologie výroby. Zadlážd ní s tímto dekorem neumíme na hradeckém zámku lokalizovat a je otázkouĽ zda tady dlažba s dotyčným motivem v bec byla. Kolegové z hradeckého zámku ĚP. Havrlant a E. Kolá ováě identifikovali shodný prvek „rozetových dlaždic“Ľ st ídaných dlaždicemi s vloženým 73
mluvícím znamením k ížeĽ v zadlážd ní kostela sv. K íže v polské Záha iĽ jehož novogotickou p estavbu vedl na zadání Dorothei Marie Talleyrand-PerigordĽ poslední vévodkyn ze Zahán Ľ její dvorní architekt a uznávaný heraldik Leonhard Dorst ze Schatzbergu k roku 1849. Dorothea Zahá ská m la k hradeckému zámku vazby jak prost ednictvím dlouhodobého citového vztahu ke knížeti Felixi LichnovskémuĽ tak vlastnictvím panstvíĽ které z milencovy poslední v le v roce 1Ř46 zd dilaĽ byť jej v roce 1850 prodejem Felixovu bratrovi Robertovi „vrátila“ zp t do rukou Lichnovských. ů aby to bylo ješt komplikovan jší, nacházíme v dlažb kostela také werdenbergskou chrámovou korouhev - p ídatné znamení z rodového erbu Lichnovských rozší eného v roce 1846. Na tomto detailu jsem záv rem cht la demonstrovat, jak velkou vypovídací schopnost má každý stavební prvek, i když na otázkuĽ kterou otev elĽ zatím neznáme spolehlivou odpov .
Obr. 9Ś Detail dlažby s rozetou a chrámovou korouhví v kostele sv. K íže v ZahániĽ jihozápadní PolskoĽ Lubušské vojvodství. Komparace k inkrustované dlažb na zámku v Hradci nad Moravicí. 74
Nalezen byl také pouze jeden poškozený exemplá autentické dlaždice shodného formátu a identického provedení s výtvarným motivem vícenásobné rozety. Zadlážd ní s tímto dekorem neumíme lokalizovat. Na lomu dlaždice se však dá dob e demonstrovat technologie výroby.
Obr.10: Dlaždice s rozetou. Foto autorka, 2015. 11. ZÁV R Dlažba z etapy historizujících p estaveb na zámku Hradci je cenným dokladem dobového emesla. ůby byl tento potenciál nejen zachovánĽ ale aby se dostal do širšího pov domíĽ p edala správa Státního zámku Hradce nad Moravicí vzorky originálu i kopií dlažby depozitá i stavebních detail katedry architektury FůST, kde najdou trvalé uložení s identifikací p voduĽ a také se mohou stát učební pom ckou a inspirací pro mladou generaci architekt .
75
ZÁV R Pro monografii op edm tech z depozitá stavebních detail na ostravské a žilinské stavební fakult byly vybrány reprezentativní p edm ty s potenciálem pro další studia a výstavní činnostĽ které byly zpracovány v kontextu d jin architektury a také staveního vývoje konkrétní budovyĽ ze které pocházejí. U vybraných p edm t musely být zkoumány souvislostiĽ v n kterých p ípadech velmi široké. Drobný fragment dlaždiceĽ zdobené reliéfem dubového listuĽ bylo nemožné datovat izolovan . V tomto p ípad to nebylo reálné ani z pouhé znalosti stavebního vývoje objektu, ale bylo zapot ebí rozsáhlých komparací z českých zemí i st ední EvropyĽ aby se nakonec ukázaloĽ že dlaždice popsaného typu provázejí st edov kou architekturu minimáln ve 14. a15. století. Podobn široký kontext bylo zapot ebí p edložit k výzkumu novogotických dlaždic ze zámku Hradec nad MoravicíĽ jejichž analogie se nacházejí ve dnešním PolskuĽ kde m li Lichnovští a s nimi sp ízn né Ěči jinak svázané rodyě své majetky. Navazující výzkum vrcholn gotických Sta íčských zlomk byl sm rován na jejich pravd podobn p vodní dekor. Z analýzy barevných vrstev byla doložena technologie nanášení dekoru pomocí šablony a rozkresleny geometrické zákonitosti jeho konstrukce. Velmi d ležitým stavebním detailem jsou výpln otvor Ľ které jsou velmi rychle nahrazovány novými kusy. Jejich ukládání v depozitá ích stavebních detail se jeví jako naprosto nezbytné pro zachování pro znalost konstrukce a podoby historických výplní otvor . Okenní výpln z 1Ř. ů 1ř. stoletíĽ shromá né na Slovensku a deponované v žilinském depozitá i nesou velmi cenné informace o vývoji výplní na Slovensku a vhodné srovnání pro produkci v moravských a slezských regionech. D ležité informace p inesl i výzkum vybraných doklad historického stavitelstvíĽ stojících dosud mimo zájem odborné literaturyĽ jako jsou cihlyĽ značené kolkyĽ které znamenají provenienci Ěsoubor kolkovaných cihel ze zámku v Rychvald ě nebo stavebních detail Ľ které již ztratily své konstrukční opodstatn ní Ěpr chodka na lano od zvonu ve v žiě.
76
Summary
Pro monografii op edm tech z depozitá stavebních detail na ostravské a žilinské stavební fakult byly vybrány reprezentativní p edm ty s potenciálem pro další studia a výstavní činnostĽ které byly zpracovány v kontextu d jin architektury a také staveního vývoje konkrétní budovyĽ ze které pocházejí. U vybraných p edm t musely být zkoumány souvislostiĽ v n kterých p ípadech velmi široké. Drobný fragment dlaždiceĽ zdobené reliéfem dubového listuĽ bylo nemožné datovat izolovan . V tomto p ípad to nebylo reálné ani z pouhé znalosti stavebního vývoje objektuĽ ale bylo zapot ebí rozsáhlých komparací z českých zemí i st ední EvropyĽ aby se nakonec ukázaloĽ že dlaždice popsaného typu provázejí st edov kou architekturu minimáln ve 14. a15. století. Podobn široký kontext bylo zapot ebí p edložit k výzkumu novogotických dlaždic ze zámku Hradec nad MoravicíĽ jejichž analogie se nacházejí ve dnešním PolskuĽ kde m li Lichnovští a s nimi sp ízn né Ěči jinak svázané rodyě své majetky. Navazující výzkum vrcholn gotických Sta íčských zlomk byl sm rován na jejich pravd podobn p vodní dekor. Z analýzy barevných vrstev byla doložena technologie nanášení dekoru pomocí šablony a rozkresleny geometrické zákonitosti jeho konstrukce. Velmi d ležitým stavebním detailem jsou výpln otvor Ľ které jsou velmi rychle nahrazovány novými kusy. Jejich ukládání v depozitá ích stavebních detail se jeví jako naprosto nezbytné pro zachování pro znalost konstrukce a podoby historických výplní otvor . Okenní výpln z 1Ř. ů 1ř. stoletíĽ shromá né na Slovensku a deponované v žilinském depozitá i nesou velmi cenné informace o vývoji výplní na Slovensku a vhodné srovnání pro produkci v moravských a slezských regionech. D ležité informace p inesl i výzkum vybraných doklad historického stavitelstvíĽ stojících dosud mimo zájem odborné literaturyĽ jako jsou cihlyĽ značené kolkyĽ které znamenají provenienci Ěsoubor kolkovaných cihel ze zámku v Rychvald ě nebo stavebních detail Ľ které již ztratily své konstrukční opodstatn ní Ěpr chodka na lano od zvonu ve v žiě.
77
LITERATURA A DůLŠÍ ZDROJE:
ůUGUSTINKOVÁĽ L. – BůRCUCHOVÁĽ K.Ś Stavebně historický průzkum zámku v Rychvaldě. Ostrava Ň011. Nepublikovaný materiál uložený na NPÚĽ ú.o.p. v Ostrav . ůUGUSTINKOVÁĽ L. – KNÁPEKĽ ů. – MARTINEC, P. : Hrad Starý Jičín. Ostrava 2014. ůUGUSTINKOVÁĽ L. – KNÁPEKĽ ů.Ś Stopy historických topenišť na zámku Rychvald. Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Rada stavebníĽ roč. XIĽ Ň011Ľ č. ŇĽ s. 1ř1. ůUGUSTINKOVÁ, L. – KRUŠINSKÝ, P. (edd.)Ś Historické krovy Moravy, Slezska a Slovenska, Ostrava 2015. ůUGUSTINKOVÁ, L. – KRUŠINSKÝĽ P. a kolektivŚ Katalog stavebních detailů z depozitá ů v Ostravě a v Žilině, Ostrava 2015. ůUGUSTINKOVÁĽ L. – MARTINEC, P. – ŠČUČKůĽ J. – PE INKOVÁĽ M.Ś Gotické fragmenty ze Sta íče, Ostrava 2012. ůUGUSTINKOVÁĽ L.Ľ Stopy historických komunikačních schémat na zámku Rychvald ĚKůěĽ Svorník XIII, 2015, s. 57 – 65. ůUGUSTINKOVÁĽ L.Ś Dům čp. ř8 ve Vápenné. Stavebně historický průzkum, Ostrava 2013. Nepublikovaný materiál uložený na NPÚĽ ú.o.p. v Olomouci. ůUGUSTINKOVÁĽ L.Ś Hlavní vstupní portál na severním průčelí, Ostrava 2012. Nepublikovaný materiál uložený na NPÚĽ ú.o.p. v Ostrav . ůUGUSTINKOVÁĽ L.Ś P edběžná dokumentace omítek na průčelích zámku. Ostrava 2010. Nepublikovaný materiál uložený na NPÚĽ ú.o.p. v Ostrav . ůUGUSTINKOVÁĽ L.Ś Stavební vývoj venkovského domu čp. řŘ ve Vápenné. Časopis Slezského zemského muzea, série B – vědy historické, Ň015Ľ LXIVĽ č. ŇĽ s. 177–184. ůUGUSTINKOVÁĽ L.Ś Vesnický dům čp. ř8 ve Vápenné – obnova krovu a jižního štítu. Nálezová zpráva. Ostrava Ň014. Nepublikovaný materiál uložený na NPÚĽ ú.o.p. v Olomouci. ůUGUSTINKOVÁĽ L.Ś Vodní režim na zámku Rychvald. InŚ Pe inková a kol.Ś Techné 2011. Industriální historické objekty a jejich současnost, Ostrava 2011, s. 16 – 24. ůUGUSTINKOVÁĽ L.Ś Zámek v Rychvaldě – portál ze severní arkády do suterénu, Ostrava Ň014. Nepublikovaný materiál uložený na NPÚĽ ú.o.p. v Ostrav . ůUGUSTINKOVÁĽ LucieŚ P ísp vek ke stavebnímu vývoji farního kostela v Orlové. Výroční zpráva Památkového ústavu v Ostravě, Ostrava 2001, s. 101 – 110. BELCREDI, L.: Hrad Skályś aneb o prstenu paní Elišky, Brno 2012. BLůŽEKĽ K.Ś Adel von Oesterr – Schlesien, NürnbergĽ 1ŘŘ5Ľ s. 41Ľ obr. ŇŇ. CůPKOVÁĽ E. – KRUŠINSKÝĽ P.: Geometrická analýza historického krovu rímskokatolíckeho kostola v obci Belá-Dulice, Zborník sympózia o počítačovej geometrii SCG´2011 - Kočovce, STU Bratislava ISBN 978-80-227-3580-3 CůPKOVÁĽ E. - KRUŠINSKÝ, P.: Geometrická analýza gotického krovu rímskokatolíckeho kostola v obci Belá Dulice In: IX. internatinal scientific conference FCE TUKE: organized on the occasion of the 35th anniversary of the Faculty of Civil Engineering and the 60th anniversary of the Technical University of KošiceĽ KošiceĽ SlovakiaĽ May 22-25, 2012. ISBN 978-80-553-0905-7. DRECHSELĽ K.Ś Schmuckfußböden der Burg Binsfeld. Archäologie im Rheinland 1řř2, s. 123–125. URIůNĽ K. - KRUŠINSKÝĽ P. – KORENKOVÁĽ R. – ZůCHůROVÁĽ D. : Žilinský samosprávny kraj - historické krovové konštrukcie. In: Fireco 2013 Ś X. medzinárodná konferencia Ś ochrana pred požiarmi Ś Trenčín, Slovenská republika, 2.-3. máj 2013 : zborník prednášok. - BratislavaŚ Požiarnotechnický a expertízny ústav MV SRĽ Ň01ň. - ISBN 978-80-89051-12-0. - S. 35-45. 78
EBEL, M.: Rozm ry cihlá ských výrobk . Dějiny stavebĽ Ň001. Sborník p ísp vk z konference D jiny staveb Ň001. Plze Ň001Ľ s. ň0 – 33. FROLEC, V.: Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku, Brno 1974, s. 46 - 48. GREPL, E.: Zhodnocení výzkumu hradu Starého Jičína, Nový Jičín 1ř77. Nepublikovaný strojopis zprávy uložený v Muzeu NovojičínskaĽ p. o. GREPL. E.: Zpráva o výsledcích pětileté výzkumné činnosti na z ícenině hradu Starého Jičína, Nový Jičín 1ř75. Nepublikovaný strojopis zprávy uložený v Muzeu NovojičínskaĽ p. o. GRYC, J. – JAGOSZ-ZůRZYCKůĽ Z.Ś redniowieczne i nowoźytne posadzkove płytki ceramiczne ze zbiorów Muzeum ląska Cieszyńskiego w Cieszynie. Archaelogia Historica XXXVIIĽ Ň01ŇĽ č. ŇĽ s. 6Ňř–642. GRYCĽ J.Ś Zespól gotytickych płytek posadzkowych z Góry Zamkowej w Cieszynie. Archaelogia historica XXXIV, 2009, s. 359–366. HůVLICEĽ J.Ś St edov ké reliéfní dlaždice z Českého Krumlova. Archeologické výzkumy v jižních Čechách, Ň00ŇĽ roč. Ň5Ľ s. 165–177. HECKEL, B.: Karviná v zá i věků, IV. částĽ Studie o Těšínsku, roč. 11Ľ 1řŘň. HEJDOVÁĽ D. – NECHVÁTůLĽ B.Ś Ran st edov ké dlaždice v Čechách I.Ľ Památky archeologické LXIĽ 1ř70Ľ č. 1Ľ s. 100–183. HEJDOVÁĽ D. – NECHVÁTůLĽ B.Ś Ran st edov ké dlaždice v Čechách II.Ľ Památky archeologické LXI, 1ř70Ľ č. ŇĽ s. 395–458. http://www.vysnaboca.sk/ JUNG, J.: K podílu Carla Johanna Boguslawa Lüdeckeho na regotizaci zámku v Hradci nad Moravicí, ČSZM, série B, 64/2015 s. 121-128. KAVULOK, J. (ed.): Deset let československého Slezska 1ř2ř – 1930, Ostrava 1930. KOLÁ OVÁĽ E.Ś Romantismus a novogotika v exteriérech a interiérech Bílého zámku v Hradci nad Moravicí. In: Kamenná knihaŚ sborník k romantickému historismu – novogotice. Sychrov, 1997, s. 107–111. KOLÁ OVÁĽ E.: Státní zámek Hradec nad Moravicí. Vývojové polohy exteriér a interiér se zvláštním zam ením na 1ř. stoletíś východiska a výsledky dosavadní památkové obnovy. In: Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě, Ostrava 2004, s. 21–37. KOLEKTÍV ůUTOROV: Encyklopédia miest a obcí Slovenska, Vydavate stvoŚ PS-LINE, Ň005Ľ ISBN Ř0ř6řňŘŘŘ6. Použité heslá liptovských obcí spracoval P. Vítek. KORENKOVÁ, R. – KRUŠINSKÝĽ P.: The research of historical trusses in northern regions of Slovakia, in: SSP - journal of civil engineering : selected scientific papers. - ISSN 13349024. - Vol. 9, iss. 1 (2014), s. 15-Ňň.Ľ PoznámkaŚ Časopis vychádza aj online s ISSN 1338-7278. KOU ILOVÁĽ D.Ś Carl Johann Bogislaw Lüdecke a jeho vize p estavby zámku v Hradci nad Moravicí. In: Acta Historica Universitatis Silesianae Opaviensis, UHV SU v Opav Ľ Ň00řĽ s. 95 – 120. KOU ILOVÁĽ D.: Komplex staveb hospodá sko-provozního charakteru zv. Červený zámek v Hradci nad Moravicí – geneze architektonického zám ru a vývoj stavební formy v procesu realizace. In: Průzkumy památek, XXI – 2/2014, s. 85-116. KOU ILOVÁĽ D.Ś Stavební vývoj zámku Hradec nad Moravicí. In: Památky a p írodaĽ č. 6Ľ 1981, s. 1–16. KOU ILOVÁĽ D.Ś Uměleckohistorická analýza tzv Bílého zámku v Hradci nad Moravicí. Okresní st edisko státní památkové péče a ochrany p írody v Hradci nad MoravicíĽ Hradec nad MoravicíĽ 1ř7Ř. Nepublikovaný materiál uložený v archivu ú.o.p. NPÚ Ostrava. KOU ILOVÁĽ D.Ś Výsledky stavebn historického a um leckohistorického pr zkumu zámku Hradce nad Moravicí. In: Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 7. Ostrava 1987, s. 104–127.
79
KOU ILOVÁĽ D.Ľ PůVELKOVÁĽ H.: T emešná, farní kostel sv. Šebestiána, dokumentace nálezových situací p i sanaci krovové konstrukce nad presbytá em a části lodi. Ostrava 2010, archív NPÚ ÚOP v Ostravě KR LĽ M.Ś Historie a současnost podnikání v Těšínském Slezsku, Žehušice Ň006. KRUŠINSKÝĽ P.Ľ BůBJůKOVÁĽ Z.Ľ SUCHÝĽ .: Historický krov Rímsko-katolického kostola Belá Dulice, Drevostavby 200ř - vedecká konferencia s medzinárodnou účasťou, Oščadnica - Slovakia, 10.-11.6. 2009Ľ ŽU v ŽilineĽ ISBN ř7Ř-80-970171-0-1. Krušinský P.Ľ Korenková R.Ľ Suchý L.Ľ Zacharová D.Ľ: Vývoj krovov v regióne Liptova, 35. Vedecká konferencia katedier a ústavov konštrukcií pozemných stavieb medzinárodná konferenciaĽ 7.- ř. septembra Ň011Ľ TelčĽČVUTĽ PrahaĽ Ň011 ĽISBN ř7Ř-8001-04959-4. KRUŠINSKÝĽ P., KORENKOVÁĽ R.Ľ SUCHÝĽ L.Ľ ZůCHůROVÁĽ D.: Vývoj krovov v regióne Liptova, 35. Vedecká konferencia katedier a ústavov konštrukcií pozemných stavieb medzinárodná konferenciaĽ 7.- 9. septembra Ň011Ľ TelčĽČVUTĽ PrahaĽ Ň011, ISBN 978-8001-04959-4.
KRUŠINSKÝĽ P., BůBJůKOVÁĽ Z., SUCHÝĽ .: Historický krov Rímsko-katolického kostola Belá Dulice, Drevostavby 2009 - vedecká konferencia s medzinárodnou účasťouĽ Oščadnica - Slovakia, 10.-11.6. Ň00řĽ ŽU v ŽilineĽ ISBN ř7Ř-80-970171-0-1. KRUŠINSKÝĽ P., KORENKOVÁĽ R., GRÚ OVÁĽ Z., ZůCHůROVÁĽ D.: Stručný vývoj krovových konštrukcií severozápadného Slovenska. In: Stavebné hmotyŚ recenzovaný vedecko-odborný časopis o stavebných hmotách a materiáloch pre stavebníctvo. - ISSN 1336-6041. - Roč. řĽ č. 1 ĚŇ01ňěĽ s. ňŘ-42. KRUŠINSKÝĽ P., URIAN, K., GRÚ OVÁĽ Z.Ľ SUCHÝĽ .: Historické krovy v Žilinskom samosprávnom kraji / Historical timber roofs in Žilina autonomous region, in: 37. vědecká mezinárodní konference ústavů a kateder pozemního stavitelství Ostrava 2013 Ś „nejnovější poznatky v oboru pozemního stavitelství” : Ostrava 3.-6. zá í Ň01ň. - OstravaŚ VŠB - TU, 2013, s. 33 – 38. - ISBN 978-80-248-3127-5. KRUŠINSKÝ, P., GRÚ OVÁ, Z., ZůCHůROVÁ, D.: Historické krovy v regióne Liptova. In: Strechy 2012 Ś zborník z bratislavského sympózia Ś Bratislava, 21.11.-22.11.2012. Bratislava: STU a Cech strechárov SlovenskaĽ Ň01ŇĽ s. 157 – 160. - ISBN 978-80-2273824-8.
KYNCL, T.: Výzkumná zpráva č. 145-14. Dendrochronologické datování d evěných konstrukčních prvků domu čp. ř8 ve Vápenné, Brno 2014. KYNCL, T.: Dendrochronologické datování d evěných konstrukčních prvků kostela sv. Šebestiána v T emešné (okr. Bruntál). Výzkumná zpráva č.058a-06, Brno 2006. LůNDGRůFĽ E.Ś Ornamentierte Bodenfliesen des Mittelalters in Süd – und West Deutschland 1150–1550. Denkmalpflege in Baden-Würtenberg. Nachrichtenblatt des Landesdenkmalamtes 1řřňĽ č. 4Ľ s. 1řň–204. MůRTINISKOVÁĽ M.Ś Nálezy keramických dlaždic z hradu Rokštejn. Archaeologia historica XXXVII, 2012, 643–662. MÜLLEROVÁ, M.: Zpráva o konzervování 2 částí kytky z kostela v Orlové, Ostrava 2015. MYŠKůĽ M.: Lichnovští z Voštic. In DOKOUPIL, L. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6, OstravaŚ Ostravská univerzita, 1996, s. 78-87. NEKUDůĽ V.Ś Život na st edov ké tvrzi. InŚ Seminá život na st edověkém hradě ve 14. století, OM Brno – venkov, 2002, s. 9–19. NEUGEBAUER, J. W. – NEUGEBAUER-MARESCH, CH.: Zum figuralverzierten Fliesboden der Kapelle des Lesehofes. In: Von der Herrenhof von Passauś Vom römischen Lagerdorf zum mittelalterlichen Lesehof. Klosterneuburg, Stadtmuseum: 1998. 80
Orlová 1ŇŇň – 1973. PRIX, D.: Umělecko-historický p edběžný posudek krovu ímsko-katolického kostela sv. Šebestiána v T emešné, okr. Bruntál. Signováno a a ručn datováno Praha, 7. 4. 2005. PulkrtovἠE.Ś Barokní d m ve VápennéĽ zpráva z obnovy domu čísla popisného v roce 2014 – 2015. Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci, Olomouc 2015, s. 63–78. ROSOVÁĽ R.: Kostel Narození P. Marie v Orlové v písemných pramenech. Výroční zpráva Památkového ústavu v Ostrav , Ostrava 2001, s. 101 – 110. ŠKůBRůDů J.Ś Konstrukce historických staveb, Praha 2003, s. 81 – 87. Soubor historických fotografií ze sbírky manželky bývalého majitele domu čp. řŘ Carmen Langerové z Jeseníku. ŠT PÁNĽ V.Ś Historický a stavební vývoj zámku Rychvald (Okres Karviná), 1984. Nepublikovaný strojopis uložený na NPÚĽ ú.o.p. v Ostrav . SUCHÝ L.Ľ KRUŠINSKÝ P.Ľ BůBJůKOVÁ Z.Ľ URIůN K.: Historické krovy sakrálnych stavieb Turca, Žilinská univerzita v Žiline - Stavebná fakulta - Katedra pozemného stavite stvaĽ 2008, ISBN 978-80-965547-9-7. SYROVÝĽ B.Ś Architektura, Praha 1ř7ň. Edice Oborové encyklopedie Státního nakladatelství technické literatury, s. 94, 161, 168. TAJCHMAN J.: Stolarka okienna w Polsce, Biblioteka muzealnictwa i ochrony zabytków – Tom V, O rodek dokumentacji zabytków, Warszawa 1990. TAPIO, H.: Organisation of Roman Brick Production in the first and sekond Centuries A.D. An Interpretation of Roman Brick Stamps, Helsinki 1975. TOGNER M.: St edověká nástěnná malba na Slovensku , Bratislava 1988. TOGNER, M.: Stredoveká nástěnná malba v Gemeri, Bratislava 1989. UHLÍ Ľ D.: Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem. In BR OVJÁKĽ J.GOJNICZEK, W.- ZÁ ICKÝĽ ů. Šlechtic v Horním Slezsku: vztah regionu a center na p íkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym ląsku Ś relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym ląsku (XV-XX wiek). Ostrava ¡ KatowiceŚ Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostrav ¡ Institut Historii Uniwersytetu ląskiego w KatowicachĽ Ň011Ľ s. 289-302. UNGERĽ J.Ś KoválovĽ šlechtické sídlo ze 1ň. století na jižní Morav . Prameny k dějinám a kultu e Moravy č. 4, Brno 1994. Www.laterarius.sk
81
REJST ÍKY
geometrická analýza glazura háky pokrývačské hambalek hrad kolky na cihlách konsolidant kostel krokev kružítková r žice kytka k ížová malta nám tek omítka panství pozednice pr chodka na lano od zvonu rohovníček Ě sk. nárožníkě sloupek spárování iluzivní šindel toleranční kostel zámek záv sy okna žebro Klenební
Rejst ík jmenný a místní Belá-Dulice (SK) Carl Lüdecke z Vratislavi, stavitel Cieszyn (PL) Dlažba Dorst ze Schatzbergu, Leonhard, architekt a heraldik Figura heraldická Gross z T emešnéĽ EliasĽ tesa Hammerschmied z Nisy, Felix Anton, stavitel Hradec nad Moravicí Kamenná Poruba Larisch –MönnichĽ šlechtický rod Lichnovsky – WedenbergĽ šlechtický rod Lichnovský z VošticĽ Jan Karel Bohumil Lichnovsky, Carl Maria LichnovskýĽ FelixĽ kníže Martinec Miroslav, stavitel Mihatsch Johann z Krnova MönnichĽ šlechtický rod Neffzern-Thomagnini, Wolfgang Karel, svobodný pán Orlová Plešivec ĚSKě Praha – Vyšehrad Robbia della Andrea StarhembergĽ šlechtický rod Starý Jičín Sta íč St elec FerdinandĽ stavitel Šostýn Štítník ĚSKě Talleyrand-Perigord, Dorothea Marie vévodkyn ze Zahán Záblatí u Bohumína Záha ĚPLě Rejst ík v cný b ídlice cihelna cihla zdice dekor šablonový dendrochronologické datování dlaždice keramické draperie iluzivní d m vesnický dv r hospodá ský etylester kyseliny k emičité 82