Ostravská univerzita v Ostrav Fakulta zdravotnických studií OŠETOVATELSKÝ VÝZKUM A PRAXE ZALOŽENÁ NA DKAZECH

Ostravská univerzita v Ostrav Fakulta zdravotnických studií

OŠET OVATELSKÝ VÝZKUM A PRAXE ZALOŽENÁ NA D KAZECH

Ostrava 2010

Edito i:

PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Mgr. Radka Bužgová, Ph.D.

Recenzenti:

Mgr. Martina Tomagová, Ph.D. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D.

Rukopisy neprošly jazykovou úpravou. Auto i jsou za jazykovou a formální úrove rukopisu pln odpov dní.

 Lucie Sikorová, Radka Bužgová 2010  Ostravská univerzita v Ostrav , Fakulta zdravotnických studií ISBN 978-80-7368-694-9

2

OBSAH Linda Alondere The Nursing Program Choice Motives……………………………………………….

6

Ivana Bóriková Posudzovanie aktivít denného života…………………………………………………

14

Dana Brázdilová, Vladimír Milovský Manažment bolesti v sú asnom ošetrovate stve……………………………………..

16

Radka Bužgová, Lucie Sikorová Vliv specializované paliativní pé e na hodnocení pot eb a kvalitu života pacient …..

21

Michaela Dingová Faktory kvality života starších dospelých a seniorov v rómskej populácii…………….

22

František Dolák, Sylva Bártlová P edstava odborné ve ejnosti o psychiatrické sest e v komunitní pé i………………… 24 Ivan Farský, Katarína Žiaková, Igor Ondrejka Konceptualizácia spirituality…………………………………………………………… 30 Sevgi Gökdemirel, Tülay Yilmaz, Hacer Nalbant The effect of breastfeeding counselling the mothers in the early period after birth on infant’s exclusively breastfeeding……………………………………………………… 37 Hale Uyar Hazar, Sevgi Gökdemirel, Nevin Akdolun Balkaya Are the life style behaviours of pregnants healthy? ........................................................ 39 Andrea Hudá ková, Iva Brabcová, Zde ka Pavelková, Pavel Scholz Zajišt ní kulturn diferencované ošet ovatelské pé e o p íslušníky romské a ukrajinské minority – výsledky kvalitativní ásti výzkumu …………………………… 40 Jan Chrastina, Kate ina Ivanová Využití metodologické triangulace kvalitativního výzkumu pro zkoumání limit životního stylu chronicky nemocných dle ošet ovatelských domén …………………… 46 Marta Jakubíková, Slávka Kapová Vplyv medzigenera nej komunikácie na sociálne zdravie seniorov …………………..

48

Darja Jarošová, Lucie Sikorová, Jana Mare ková, Hana Pajorová Ov ování vybraného souboru ošet ovatelských diagnóz NANDA-Int. v domácí pé i ……………………………………………………………………………………. 54 Slávka Kapová, Marta Jakubíková Sociálne kontakty seniorov a ich význam pre udržanie zdravia ……………………….

55

Lenka Mazalová, Jana Mare ková Metody ov ení polohy výživové sondy u d tí – analýza EBP podklad ……………..

59

3

Anna Michalik, Joanna Zalewska-Puchała, Anita Lipa, Bo ena Krawczyk The role of a nurse in therapeutic process of a patient with psoriasis …………………

60

Jana Nemcová, Edita Hlinková Problém skríningu v prevencii diabetických ulcerácií a amputácií ……………………. 68 Ivana Olecká, Kate ina Ivanová P ípadová studie – staronová metoda ošet ovatelského výzkumu …………………….. 70 Markéta Pilíšková, Andrea Pokorná M ení krevního tlaku z pohledu znalostní ošet ovatelské pé e (EBN) ……………….. 76 Ewelina Jaksz-Recmanik, Joanna Zalewska-Puchała, Anna Michalik, Bo ena Krawczyk, Jan Fico Moving, lifting and transferring patients .......................................................................... 83 Lucie Sikorová, Radka Bužgová D kazy podporující spolehlivost ukazatel deficitu t lesných tekutin u d tí …………… 87 Andrea Solgajová, Mária Semanišinová Nové trendy v starostlivosti o seniorov …………………………………………………. 89 Petra Stefanová, Jana Mare ková NOC a NIC klasifikace u pacient s ošet ovatelskou diagnózou riziko porušení kožní integrity – 00047 ………………………………………………………………………. 95 Lenka Šedová, Andrea Festová, Sylva Bártlová P edstava laické a odborné ve ejnosti o sest e v komunitní pé i ……………………… 102 Radka Šerfelová Problematika starostlivosti o zomierajúceho z poh adu opatrovate a ………………….. 109 Martina Tomagová Nástroje Štandardizovaný test psychických funkcií a Dotazník Funk ného stavu v posudzovaní seniora – pilotná štúdia ………………………………………….

111

Marie Trešlová, V ra Stasková, Ivana Chloubová, Sylva Bártlová Sestra ve st etu hierarchie, profesí a osobností ………………………………………..

113

Miroslava Trpišová, ubica Jakušová Efektivita edukácie matiek detí s pozitívnou rodinnou anamnézou alergie …………… 122 Eva Vachková Význam a diagnostika pacientova pojetí nemoci pro zkvalitn ní ošet ovatelské pé e… 124 Lucia Vizyová, Monika Jankechová Skúmanie vedomostí a zru ností rodi ov detí - epileptikov ............................................ 131

4

Yvetta Vrublová Inkontinence u žen ……………………………………………………………………… 137 Mária Zanovitová, Anna Ovšonková Prvky paliatívnej ošetrovate skej starostlivosti v neonatológii ………………………..

138

Renáta Zeleníková, Katarína Žiaková Validiza né štúdie ošetrovate ských diagnóz …………………………………………. 139 Katarína Žiaková, Elena Gurková Využitie princípov praxe založenej na dôkazoch pre zlepšenie ošetrovate skej diagnostiky v klinickej praxi …………………………………………………………..

5

141

THE NURSING PROGRAM CHOICE MOTIVES Linda Alondere The University of Latvia Riga Medical College, Nursing Department, Riga, Latvia Abstract The research work is done with the aim to study the nursing program choice motives. Using the quantitative research method – a questionnaire and analyzing the gotten data in two respondent groups – urban youth and rural youth, reveals, that the main motives for the choice of the nursing program are connected with the personal experiences in the health field, the desire to help to others and that the nurse profession can help in the personal life. The choice of profession to some of respondents is connected with the desire to develop ones professional career in professions related to the nursing and medical science, for example, cosmetology. Keywords: nursing, youth, motive, motivation, profession. Introduction Education is an important premise for both, the state and its regions more rapid development. The amount and quality of education are those parameters that promote the state economical development (Kruminsh J., Leduskrasta Z., 2005). The learning motivation is one of the basic component parts of the learning process; it is like a driving force, apart from the place where the learning takes part. In the definite case the motivation is student’s will to get new knowledge regarding his/her emerging profession. Motivation is the base of self-development, and its realization facilitates of general development of a personality (Abulhamova K.A., Vasina N.V., Lapteva L.G., Slastenina V.A., 1998). The dawn of motivation theory can be found already in the works of antique philosophers. The understanding of the concept of motivation has always been closely related to two philosophy directions: rational and irrational viewpoints. The representatives of rational approach consider, that a human is a unique being, which does not have anything common with animals, and only a human is endowed with mind, thinking, awareness, will and the freedom of action choice. The motivation of individual behaviour and its affective factors are searchable in awareness, mind and will. Irrationalism as philosophic learning substantiates its ideas with samples from the animal world. Here it is emphasized, that animal’s behaviour unlike the human is constrained, imprudent, and it is leaded by unconscious forces of a biological character, namely, the physiological needs of organism (Arkes H., Garske J., 1982). First motivation theories, that reflected this rational and irrational point of view, appeared in 17th - 18th century. That was the theory of decision making, which explained human’s behaviour with rational arguments, and the theory of automatism, that analyzed animal’s behaviour as irrational. The theory of decision making initially developed within the framework of the economy and was connected to the use of mathematical knowledge, explaining the choice possibilities of human’s economic activity. Then it was adopted also to other life spheres (Nemov R.S., 1999). The human’s motivation is on the focus of the human psychology, however as much as the cognition about the role of interaction in the development and nurture of personality (Jurgena, 2001). From the middle of 20th century to the nowadays the cognitive motivation theories develop and get more greater acknowledgement, which give a relevant role to human’s awareness and knowledge in the action explanation. The will to get achievements, its significance, the fear for fiasco, the level of ambitions, the goals of action. These cognitive factors are not analyzed separately, but viewed combined, expressing arithmetically the level of dependence from each other. An encouragement for human’s action can arise not only 6

because of emotional, but also knowledge (cognitive reasons) effects (Kirschenbaum, 2004). Since the 20th century 80s several authors have offered cognitive motivation theories, which main element is human’s self-assurance. As scholars H.Arkes and G.Garske observed, that then disparity between individuals, which achieved success and individuals, which have not achieved their goals, is their confidence in their own forces and self-assurance (Arkes, Garske 1982). Methodology The goal of the research – to ascertain the youth motives (motivation) to get the nurse profession. Three groups of respondents – 1st year students of nursing programme of years 2006, 2007 and 2009 – are involved in the research. The main criteria of respondents’ selection: 1. is on age of 18 – 30 years (the youth period), 2. is the 1st year student of the Nursing, 3. a questionnaire at the beginning of the academic year on month before the studies starts (at the end of adaptation period). To clarify the action of young person un its main motives, verities of the cognitive motivation theories are used for the development of research tool in connection with A.Maslow’s hierarchy of need and ecological approach in education. Several questions are brought forward (worked out on the bases of analyses of literature, personal observations, results from previously made researches), to ascertain the main motives of youth in the Nursing programme choice: Several questions are raised in the questionnaire (worked out on the bases of the analyses of literature, personal observations, the results of previously made), to clarify the main motives of the youth for the choice of the Nursing programme: 1. What influenced your profession choice? 2. We chose the definite educational institution, because..., 3. What encouraged you to choose the nurse profession? (try to rank in the sequence starting with the most important; use 1., 2., 3., ..., where 1. is the most important, for the making of sequence) 4. Obtaining the medial education, to your mind the main advantages are... Acquired data are shown in the tables, marking the considerable research results. Data are not referred to all Latvian Medical colleges and their students. Results Table 1. It is seen in represented data, that despite of that is described in literature (that the youth do not realize their desire and very often choose the profession encouraged by others), all three groups of the nursing programme respondents their profession have chosen by themselves. Table 1 Peers’ influence in the choice of profession What influenced 2006. 2007. your profession (n=74) (n=59) choice? Answer Absolute % Absolute numbers numbers

2009. (n=37) %

Absolute numbers

%

Parents

10

13,5

8

13,6

-

-

Relatives

4

5,4

6

10,2

-

-

7

Friends, acquaintances My own choice Other

3

4,1

5

8,5

1

2,7

54 3

73 4,1

34 6

57,6 10,2

30 6

81,1 16,2

It seemed essential to ascertain the motives for young people to choose the definite educational institution. Each individual has his/her own criteria for choosing one or another educational institution. It should be noted, that totally there are six medical colleges in Latvia, three of with are located in the capital city, one close to the capital city and two in the regions. The educational institution, where the research is done, is the newest medical college in Latvia and two professional higher educational programmes – the Nursing (professional qualification - the Nurse) and Medicine (professional qualification - Doctor' s Assistant). Data in the Table 2 are highlighted in various combinations of answers. As it is seen, 33,5% of respondents (n=170) marked as the main criteria for the choice of definite educational institution that they want to get the definite – the Nurse profession. 13,5% respondents denote, that after the profession obtaining it will be easier to find work in their speciality in Riga. The same number of respondents, i.e., 13,5% denote, that another reason exists why they have chosen the definite educational institution, but do not mention a concrete one. In return10,6% (n=18) denoted, that the principle of convenience (availability. It should be noted, that this is a very considerable criteria in the conditions of the present hard economical crisis. Table 2 The choice of the definite educational institution for the nurse profession 2006. 2007. You chose the definite educational institution, Number 15 31 Answer A because: 57 % 33,5% 2006. 2007. A wanted to get the definite Number 10 1 Answer AB profession; 13 % 7,6% B decided from the point of 2006. 2007. view of the convenience Number 5 Answer AD position (free of charge 10 studies, close hostel, low % 5,9% payment, etc.), 2006. 2007. Number 1 C long ago wanted to Answer AE 2 conquer the capital, % 1,2% 2006. 2007. D after the getting the Number 1 profession you will be able Answer ABC 1 to find a job on your % 0,6% speciality in, 2006. 2007. Number 5 E other reason Answer ABD 8 % 4,7% 2006. 2007. Number 1 Answer ADE 1 % 0,6% 2006. 2007. Answer ABDE Number 8

2009. 11 2009. 2 2009. 5 2009. 1 2009.

2009 3 2009.

2009. 1

%

2006. 5

Number

Answer B

%

2006. 5

Number

Answer BD

% Number

2006. 5

Answer BE %

2006. 11

Number

Answer D

%

2006.

Number

Answer DE

%

2006. 10

Number

Answer E

%

1 0,6% 2007. 12 18 10,6% 2007. 1 8 4,7% 2007. 5 3% 2007. 8 23 13,5% 2007. 1 1 0,6% 2007. 6 23 13,5%

2009. 1 2009. 2 2009.

2009. 4 2009.

2009. 7

Results got to the question: „What made you chose the nurse profession?” highlighted in the Table 3. Data show the main motive for the choice of nurse profession. Significance is as the main or primary in all groups, that the profession gives good carrier opportunities. The second place as the primary factor, i.e., in 38 cases, takes the criteria chose already in the childhood (childhood dream). The third place as the primary factor takes the criteria, that want to help to ill people (n=35). Respondents (n=30) bring secondary significance for the criteria, that this profession is useful in life, if it gives a possibility to help close people. The factor, that want to help ill people and the profession gives good carrier opportunities takes the second place in the secondary significance. And the criteria – free of charge studies takes the third (n=13). The criteria this profession is useful in the life, because it gives a possibility to help close people takes the first place in the Tercial significance (n=24), have met with a negative attitude of the medical personal attitude to patients in personal life, therefore I want to change such a situation (n=14) takes the second place and 12 respondents noted, that the high prestige of the nurse in their opinion is a significant criteria to get the nurse profession. Table 3 The main criteria for the choice of the nurse education gradation) Rank 1 2 2006. 11 3 2007. 16 chose already in childhood (childhood dream) 2009. 11 Total 3 38 2006. want to help old people 26 9 9

(data are highlighted using the 3

4

5

1

1

1 2 4

1 4

6

1 1 1

7

8

profession gives a good carrier possibility I am fascinated by the external charm of medical profession members (external image – the nurse’s clothes, clinic’s atmosphere etc.) the high prestige of the nurse profession in the society do not want to do the military service I do not know, what I actually want the family tradition I have personal health problems This profession is useful in the life, because it gives a possibility to help close people I have met with a negative attitude of the medical personal attitude to patients in personal life, therefore I want to change such a situation I have ill relatives, want to help them want to know, find out myself from the physiological and anatomical, and psychological point of view convenient household conditions: a hostel close to the college and it is cheap want to get married with a physician free of charge studies

2007. 2009. Total 2006. 2007. 2009. Total

1 8 35 15 24 6 45

9 18 11 4 3 18

1

3

2006. 2007. 2009. Total

2006. 2007. 2009. Total

2006. 2007. 2009. Total

2006. 2007. 2009. Total

did not entered (did not stand the competition in the entrance examination, “failed”) other educational establishment TV serials and movies influenced the choice of profession some definite event encouraged me to choose the nurse/physician profession

4 8

1 1

1 5

4

4

1

1

4

2 6

3 4

1

4 4

9

4 8

3 12

2

1

2

1 1

2 2

3

4

2 16

8 19

3 16

2 7

2 2

1

3 19

11 30

8 24

5 12

1 3

1 2

4 1 1

6 1 5

14 6 4

6 3 12

4 4 1

2 1 4

5

7 11

2 14

3 4

1

1

2

5 1 5 11

7 2 6 15

6

1 2

9 3 1 4

4 13

2

2

1 3

2

1 1

4 10

1

1 10

1

1 1

1

1 1

4 1 2 1 1 1 3

2

1 1

2 1 3

1

1

1

other motive (name it)

2006. 2007. 2009. Total

11 1 14

2

1

2

1 2

In 2003, when the author made a similar research working out Master’s Paper, the dominating answers were I have personal health problems, a family tradition, want to get married with the doctor. Analyzing got date it is concluded that dominating answers have changed. When the new research was made, the answer want to get married with the doctor is fully dropped out from the top of motives. Probably, young people evaluate the choice of profession more entirely and thought-out, because of changes of political and economical situation. Analyzing got data there should be a conclusion that the largest group of the motives of the profession mastering is turned to the basic viewpoint of the human psychology that a human, who needs both psychological and physical help apart from his status in the society and the health condition, is brought forward. Comparatively low place of the criteria free of charge studies arise a serious contemplation. It seemed important to explore more detailed, to which young persons (big cities or country regions) this criteria is essential. It must be noted, that there are no marked dominances in the previously mentioned groups. Data highlighted in the Table 4 denotes on dominating answer, that a possibility to study easier I the chosen profession is the main advantage. Table 4 Students’ opinion about educational advantages Getting the college education, to 2006. your mind the main advantages (n=74) are... Answer Absol. % numbers Better carrier possibilities Easier further studies in chosen profession Other

2007. (n=59)

2009. (n=37)

Absol. numbers

%

Absol. numbers

%

27

36,5

18

30,5

10

27

39

52,7

36

61

22

59,5

8

10,8

5

8,5

5

13,5

Given answers denote on the will of young people to improve their professional knowledge. At present youth in Latvia getting the first level professional university education, there is a possibility to get the second year professional university education or bachelor’s degree in the short period of time. That is economically gainfully not only for students, but also for employer, because a more qualified labour force gets into the labour market in the shorter period of time. Although the realization of another professional activity cannot be excluded, many young people mark, that they want to relate there professional carrier with cosmetologist or cosmetician work. However, to master these professions, it is necessary to have the medical education. Discussion Scientists have been interested in the motives of the profession choice for years in the world. This problem is studied very little in Latvia. It is ascertained in the researches made in Russia, that the medical profession mainly is chosen with the aim to help others (very often families of involved in the researches have some very ill relative or the student him/herself has health problems), to carry gotten knowledge in the personal life – gotten knowledge successfully 11

used in little brothers or sisters and/or nurse care, in the upbringing of own children and, of course, in own parents care. Only few students’ nursery or other medical profession mastering is related with the family tradition (Ilyin, 2000). In 2005 the Cabinet of Ministers of the Republic of Latvia approved basic statements in „The Development of Human Resources for Health Care”. Summing up data both from clinics and educational institutions, where the future medical officials are prepared, the „profession ageing” and the reduction of employees. In 2000 the number of practical nurses on the age over 60 years was 7,5% from the total number of nurses, but in 2005 it was already 12,1% from the total number of nurses. At the end of 2004 the number of practising nurses in Latvia 13162, that is 56,8 nurses per 10 000 inhabitants, comparing to 2000, when there were 13246 nurses or 55,6 per 10 000 inhabitants. The average number of nurses per 10 000 inhabitants in the „old member state” of the European Union is 95 nurses. To be aware about how necessary is every year to prepare new specialists, the calculations were done. On average, about 290 nurses in a year are needed in the labour market, now every year an average of about 450 students are matriculated in the medical colleges, but only 44,2% of them graduate, from which only 51,9% start their work in some of the health care institutions. It means, that only 22,8% from the matriculated students - that is only 106 nurses in a year, get into the labour market. Also the nurses’ disposition is uneven in Latvia. It is more compacted in Riga and its surroundings, because of a higher density of population structure and the regional economical activity. At the beginning of 2005 there was a largest number of nurses per 10 000 inhabitants in Riga – 69,3, that is 12,1 nurses more per 10 000 inhabitants than on average in the state. Answers given by the youth can be interpreted differently. Hope, not all who came to study to Riga will stay in the capital city, thus making a deeper problem. The fact, that the young people choice of profession is not based on the peers’ suggestions. It is possible, that it is connected with the young person’s wish to prove his/her knowledge and will without considering other suggestions in a definite stage of age. Unfortunately, there is an everyday face to the blunt truth – not all young people aware the difficult process of the nurse profession mastering. Still there is a viewpoint that it is very easy to learn nursing. I do not like to agree with this viewpoint of the society, because not all people have ability for communication with people in different age phases, learning anatomy, physiology, and realization of the nurse care in practice, medical skills and other study courses. Conclusion 1. The main motives of studies are connected with carrier possibilities in the nurse profession, will to help others and its practical usefulness in the life. The obtained results are practically equal both urban and regional (rural) young people viewpoints. 2. The choice of the definite educational institution for young people is based on the principle of convenience – the college is very close to the students’ hostel and the main clinic for practise, that facilitate the study processes and students reaching the study place. Consequently, the dominant group of students is rural youth and those living near the college. However, the cases have been observed, when the college is chosen not because of convenience, but because of the quality of education principle (indirect observation results). The improvement of professional career is not planned to develop only the profession of nurses in the future acquirement. Some part of the young people associate so with the possibility to get the education "easier" with the cosmetology related professions, which are more wanted in the present market (compared with the nurses) and facknowledged (for example, SPA professionals).

12

Bibliography ARKES H., GARSKE J. 1982. Psychological theories of motivation. Monterey Direction No. 326. (2005.18.05.) of the Cabinet of Ministers of the Republic of Latvia. Statements. The Development of Human Resources for Health Care” (Informative part). (LR Ministru kabineta 2005.gada 18.maija r kojums Nr.326. Pamatnost dnes „Cilv kresursu att st ba vesel bas apr p ” (informat v da a)) ILYIN E.P. a.o. 2000. Motivation and Motives. Masters of Psychology. Saint Petersburg: Piter, 508 pp. ( . . . (2000) . ! " . # $ – %& ": , 508 .) JURGENA I. 2001. General Pedagogy. Riga: Education stages, 131 pp. (Jurgena I. (2001) Visp r g pedago'ija. R ga: Izgl t bas so i, 131 lpp.) KIRSCHENBAUM, H. 2004. Carl Rogers’s life and work: An assessment on the 100th anniversary of his birth. Journal of Counseling and Development: 82(1), 116.-124. p. KRUMINSH J. LEDUSKRASTA Z. 2005. The Role of Education in the Development of Latvian Demographics and Population.//Demographics at Present and in the Future. Scientific Research Work No.3 (4). The Analyses of Strategic Commission, Riga: Zinatne, 17. – 36.p. (Kr mi(š J., Leduskrasta Z. 2005. Izgl t bas loma demogr fiskaj un tautas att st b Latvij .//Demogr fisk situ cija šodien un r t. Zin tniski p tnieciskie raksti Nr.3 (4). Strat 'isk s komisijas anal ze, R ga: Zin tne, 17. – 36.lpp.) NEMOV R.S. 1999. Basis of Psychological Consultation: Study books for students of pedagogy, Moscow, VLADOS, 394 pp. () *. #. + ! ", $" $ & : -, %. &. &. . - .: /& . .. 0123+#, 1999. - 394 .). Psychology and Pedagogy. 1998. /Abulhamova K.A., Vasina N.V., Lapteva L.G., Slastenina V.A., Moscow: Sovershenstvo, 278 pp. ( ! " e " " $ (1998) / . 2%& ! 4 5.2., 0 4 ).0., 1 1./., # 0.2., $ : # 6 , 278) Contact Address Linda Alondere Riga Medical College of the University of Latvia Riga, Hipokrata Street 2 Latvia LV 1038 [email protected]

13

POSUDZOVANIE AKTIVÍT DENNÉHO ŽIVOTA ASSESSMENT OF ACTIVITIES OF DAILY LIVING Ivana Bóriková Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Ústav ošetrovate stva Abstrakt Cie práce: Konceptuálna analýza pojmov a meracích nástrojov súvisiacich s funk ným stavom, dizabilitou a vykonávaním sebaobslužných aktivít denného života pre potreby geriatrickej a ošetrovate skej praxe. Východiská: V starostlivosti o seniorov a pacientov s chronickou chorobou je dôležité posudzovanie funk ného stavu a schopnos7 ži7 samostatne vo svojej domácnosti a v komunite. Základné aktivity denného života (bazálne ADL, BADL) informujú o schopnosti by7 nezávislý pri hygiene, obliekaní, jedení, vyprázd ovaní, presune/pohybe. Inštrumentálne aktivity (IADL) vypovedajú o komplexných a zložitejších sebaobslužných aktivitách. Metódy: Literárny preh ad, analýza, syntéza, komparácia dokumentov. Analýza: Objektívne dáta získané použitím indexov ADL pomôžu pri plánovaní individualizovanej rehabilita nej a ošetrovate skej starostlivosti. K naj astejšie používaným a univerzálnym patria indexy ADL pod a Barthel, Katz posudzujúce BADL a Lawton-Brody pre zložitejšie IADL. V asná detekcia rizikových faktorov a špecifické intervencie môžu redukova7 funk nú dizabilitu a závislos7 pacienta na pomôcke i osobe. Závery: Indexy ADL sú v procese ošetrovate skej diagnostiky univerzálne použite né, multidisciplinárne a akceptabilné v klinickej praxi, avšak pri dodržaní podmienok administrácie. Dôležité je ich seriózne používanie v klinickej praxi a výcvik posudzovate a. K ú ové slová: kvalita života, funk ný stav/hodnotenie, dizabilita, sebaopatera, aktivity denného života. Abstract Aim of work: Analyze of concept functional status/assesment, disability, self-care, ADLs and assessment tools in gerontology and nursing care. Background: The assessment of functional status/ADLs is important when caring for older adults or chronically ill patients. Normal aging changes, worsening chronic illness, and hospitalization can contribute to a decline in the ability to perform tasks necessary to live independently in the community. The Basic ADLs measure the most elementary aspects of self-care including the ability to independently bathe, dress, move, toilet and feed. The Instrumental ADLs evaluate the ability of the client to perform more complex daily tasks such as taking medicine, shopping, preparing meals. Methods: The following methods were employed in the work – search for the literature, analysis, synthesis, comparison of dokuments. Analysis: The information from a functional assessment can provide objective data to assist with targeting individualized rehabilitation needs or to care plan (for nursing care or homemaker services). The Barthel Index of ADLs measures functional independence in personal care and mobility; it was developed to monitor performance in long-term hospital patients before and after treatment and to indicate the amount of nursing care needed. The Katz Index of ADLs is the most appropriate instrument to assess functional status as a measurement of the client’s ability to perform ADLs independently. It was developed to measure the physical functioning of elderly and chronically ill patients. The Lawton IADLs is an appropriate instrument to assess independent living skills. These skills are considered more complex than the BADLs. The instrument is most useful for identifying how a person is functioning at the 14

presenttime, and to identify improvement or deterioration over time. The early detection of such risk factors for functional decline, coupled with specific interventions, may help reduce dependency and functional disability. Conclusion: The instruments is most effectively used among older adults in a variety of care settings. It is important to use tools ADLs seriously by professionals. Key words: quality of life, functional status/assesment, disability, self-care, activities daily living. Príspevok vznikol v rámci APVV projektu . Sk-CZ-0151-09 Problematika ošetrovate skej diagnostiky – teoretické východiská a aplikácia v ošetrovate skej praxi. Plný text p ísp vku bude publikován v online recenzovaném odborném a v deckém asopise Ošet ovatelství a porodní asistence . 1/2010 http://periodika.osu.cz/osetrovatelstviaporodniasistence/ Kontaktná adresa Mgr. Ivana Bóriková, PhD. Univerzita Komenského Bratislava Jesseniova lekárska fakulta Ústav ošetrovate stva Malá Hora 5 036 32 Martin Slovenská republika [email protected]

15

MANAŽMENT BOLESTI V SÚ ASNOM OŠETROVATE STVE PAIN MANAGEMENT IN MODERN NURSING Dana Brázdilová, Vladimír Milovský Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva, Katedra klinických disciplín a urgentnej medicíny Abstrakt Cie : V sú asnej klinickej praxi sa stretávame s tým, že boles7 u geriatrických pacientov je podce ovaná. 8astým dôvodom býva nevhodné monitorovanie bolesti a nedostato né uplat ovanie intervencií manažmentu bolesti z poh adu interferencie intenzity bolesti k ostatných psycho-sociálnym a fyzickým aktivitám. Cie om príspevku je zhodnoti7 uskuto ovanie ošetrovate ských intervencií z vybraného súboru klasifika ného systému ošetrovate ských intervencií – Manažment bolesti pred a po vzdelávaní sestier zo špecifických úsekov starostlivosti so zameraním na manažment bolesti. Metódy: Do súboru respondentov bolo zaradených 105 sestier poskytujúcich ošetrovate skú starostlivos7 geriatrickým pacientom trpiacim nádorovou boles7ou pri malígnych ochoreniach. Sestry zaznamenávali uskuto ovanie intervencií v praxi v sú asných podmienkach. Následne sme uskuto nili vzdelávanie sestier v oblasti použitia klasifika ného systému ošetrovate ských intervencií v manažmente bolesti. S odstupom asu sme uskuto nili overenie uskuto ovaných innosti po realizovaní špecificky zameraného vzdelávania. Na vyhodnotenie zistení bol použitý párový Studentov T- test. Výsledky: Uskuto ovanie ošetrovate ských intervencií v manažmente bolesti pred a po realizovaní vzdelávania vykazuje štatisticky významné rozdiely v jednotlivých oblastiach. Záver: Uplat ovanie vybraných ošetrovate ských intervencií podporovaných EBP (EvidenceBased Practice) v manažmente bolesti zabezpe uje efektivitu a kvalitu poskytovanej starostlivosti a vzdelávanie sestier v používaní klasifika ných systémov je jedných z efektívnych nástrojov zabezpe enia požadovanej kvality . K ú ové slová: boles7, hodnotenie a meranie bolesti, podávanie analgetik, manažment bolesti. Abstract Objective: In the present clinical practice we witness the fact that pain in the geriatric patients is underestimated. The causes include improper pain monitoring and inadequate application of pain management interventions related to interference of pain to other psycho-social and physical activities. The objective of the paper is to assess implementation of the nursing interventions from the chosen set of the nursing interventions classification system – Pain Management, before and after educating nurses from the specific healthcare settings focused on pain management. Methods: The subject sample included 105 nurses providing nursing care to patients with malignant diseases suffering from cancer pain. The nurses recorded implementation of interventions in practice in the present conditions. We educated the nurses on the use of the nursing interventions classification system in pain management. After some period of time we evaluated the implementation of the interventions with the use of the Student’s t-test. Results: Implementations of nursing interventions in pain management before and after educating nurses show statistically significant differences in individual areas. Conclusion: Application of the chosen nursing interventions supported by EBP (EvidenceBased Practice) in pain management provides the effectiveness and quality of the care provided, and educating nurses on the use of the classification systems is one of the effective tools of providing required quality. 16

Key words: pain, pain assessment and measurement, analgesic administration, pain management. Úvod Boles7 je subjektívny zážitok, ve mi nepríjemný a žiadny lovek sa s ním nemôže podeli7 s niekým iným. Používanie tohto termínu sa u íme na základe skúseností z nášho života. Prejavy a prežívanie je do zna nej miery ovplyvnené výchovou a skúsenos7ami jednotlivca, náboženskými a socio-kultúrnymi aspektmi, ako aj denným asom. U geriatrických pacientov je zvládanie bolesti vplyvom špecifických geriatrických syndrómov náro nejšie. Pacientove vlastné udávanie prítomnosti a intenzity bolesti je najpresnejší a najspo ahlivejší spôsob hodnotenia bolesti. Hlavnou prekážkou v lie be bolesti je jej nedostato né hodnotenie a meranie. Adekvátne hodnotenie bolesti je potrebné za a7 dôkladným a presným vyšetrením, ktoré musí zah9 a7 samého pacienta, ako aj jeho najbližších. Hodnotenie bolesti si vyžaduje používanie vhodného hodnotiaceho nástroja. Nástroj by mal obsahova7 charakteristiku: lokalizácie, intenzity, charakteru a asového faktora bolesti (O’Connor, Aranda, 2005, str. 214). Pri hodnotení je potrebné zamera7 sa na vyh adanie a zaznamenanie všetkých miest bolesti. Jednotlivé miesta musia by7 posúdené individuálne, pretože môžu vyžadova7 rôzne spôsoby lie by. Prínosom je pravidelné hodnotenie intenzity bolesti v kontexte ostatných symptómov. Takéto sledovanie ponúka dotazník BPI (Brief Pain Inventory), ktorý hovorí o interferenci intenzity bolesti s ostatnými funkciami (zah9 a 7 oblastí psychosociálnej a fyzickej aktivity). Ke: intenzita bolesti dosiahne hodnotu 5 (z 10 stup ovej škály) za ína významne ovplyv ova7 životné aktivity (Kulichová, 2007, s. 290). Pacienti s nádorovým ochorením prežívajú naj astejšie chronickú boles7, i ke: nemôžeme vylú i7 akútny atak (napr. v súvislosti s paliatívnym, alebo iným chirurgickým výkonom) (Sláma, 2006, 373; Gulášová, 2008, s. 11). Potvrdzuje sa, že pojmy ošetrovate stva ú elne usporiadané do systému, napomáhajú rozhodovaniu sestry pri vo be primeraných ošetrovate ských intervencií v prospech optimálneho zdravia loveka, umož ujú ur i7 výsledky ošetrovate skej praxe a u ah ujú dokumentovanie a komunikáciu medzi odborníkmi i laikmi (Vörösová, 2007, s. 42). Pri základnej sesterskej diagnóze boles7 a chronická boles7 sú v súbore klasifika ného systému ošetrovate ských intervencií (Nursing Intervention Classification (:alej NIC), pre ich riešenie navrhované ošetrovate ské intervencie. Medzi prioritné súbory NIC v súvislosti s chronickou boles7ou patria: • Podávanie analgetík pod a ordinácie lekára, • Podávanie sedatív pod a ordinácie lekára, • Manažment bolesti – ú ava od bolesti, alebo redukcia bolesti na znesite nú úrove , • Asistencia pri pacientom kontrolovanej (regulovanej) analgézii. Z navrhovaných súborov sme vybrali Manažment bolesti, ktorý obsahuje 36 navrhovaných intervencií, ktorého definícia je zmiernenie bolesti alebo redukcia bolesti na úrove komfortu, ktorá je prijate ná pre pacienta (Bulechek, Butcher, McCloskey Dochterman, 2008, s. 378). Cie Cie om príspevku je poukáza7 na možnos7 uplat ovania vybraných ošetrovate ských intervencii z NIC podporovaných EBN (Evidence-Based Practice) v manažmente bolesti u geriatrických pacientov trpiacich nádorovou boles7ou. Zámerom bolo porovna7 uskuto ovanie intervencií sestrou v manažmente bolesti z vybraného súboru NIC pred edukáciou (bežná prax) a po edukácii.

17

Súbor a metodika Do súboru boli zaradené sestry (n = 105), ktoré poskytovali ošetrovate skú starostlivos7 geriatrickým pacientom trpiacim nádorovou boles7ou. Sestry pracovali vo Fakultnej nemocnici v Nitre, na oddelení radia nej a klinickej onkológie, internej a chirurgickej klinike. Z každého úseku bolo do súboru zaradených 35 sestier. Zis7ovali sme, ktoré z navrhovaných intervencií z vybraného súboru NIC sú sestrami uskuto ované v sú asných podmienkach. Následne bola vykonaná špecificky zameraná edukácia a opätovne sme zis7ovali vykonávanie jednotlivých navrhovaných intervencií. Výsledky sme spracovali prostredníctvom párového Studentovho T-testu. Výsledky Zistili sme, že pred realizovaním vzdelávania je po etnos7 vykonávaných intervencií výrazne nižšia ako po jeho realizovaní. Vzdelávanie sme uskuto nili u sestier v oblasti použitia NIC v manažmente bolesti. Tab. 1 Po etnos7 vykonávaných inností pri manažmente bolesti sestrami pred a po vzdelávaní NIC manažment bolesti (vykonávané innosti)

AM

N

SD

Pred vzdelávaním

12,88

105

7,28

Po vzdelávaní

17,87

105

7,50

Po následnom porovnaní a vyhodnotení sme zis7ovali štatistickú významnos7 v rozdiele vykonávaných inností pred a po vzdelávaní. Komparácia bola vykonaná vo všetkých innostiach jednotlivo a následne v sumárnom porovnaní všetkých inností rovnako pred aj po realizovaní vzdelávania. Tab. 2 Komparácia vykonávaných inností Manažmentu bolesti (sumárne všetkých inností) pred a po vzdelávaní. NIC manažment bolesti Komparácia pred a po vzdelávaní

t

df

p

-14,002

104

0,001

Diskusia Ak hovoríme o nádorovej bolesti je dôležité pripomenú7, že je to prevažne boles7ou chronickou. Priebeh chronickej bolesti je cyklický, asto sa zhoršuje namiesto toho, aby sa zlepšoval. Ukon enie bolesti je astokrát nepredvídate né (Kulichová, 2005, s. 19). Pri chronickej bolesti obranné funkcie pre organizmus chýbajú. Tento typ bolesti ovplyv uje existenciu loveka vo viacerých sférach a asto vedie k fyzickému, psychickému a/alebo sociálnemu vy erpaniu pacienta. Môže ma7 za následok rozvoj iných pridružených ochorení (psychosyndróm s depresívnym rozladením). Lie ba tohto typu bolesti je spojená s ve kými problémami (N m íková, Hasárová, 2006, s.302 ). Skúsenosti s použitím klasifika ných systémov k problematike bolesti nie sú. Vzh adom na tieto metodologické úskalia sa v diskusii odvolávame na výskumné štúdie, ktoré sa dotýkajú problematiky práce len okrajovo. Na základe uvedeného sme sa pokúsili zhodnoti7 možnosti použitia klasifika ných systémov v našich podmienkach zameraných na manažment bolesti. Obsahuje innosti, ktoré môžu sestre pomôc7 pri ošetrovaní pacienta s boles7ou. Niektoré innosti v klasifika nom systéme 18

NIC sú odôvodnené, vychádzajú z princípov založených na dôkazoch (EBP - Evidence-Based Practice), zvidite ujú o sestry a iní zdravotnícki pracovníci robia, ím sú ich výsledky pôsobenia na pacienta preukázate né (Solgajová, Sollár, 2009, s. 55). Medzi najdôležitejšie navrhované innosti patria vykonanie podrobného posúdenia bolesti obsahujúce miesto, charakteristiku, za atie/trvanie bolesti, frekvenciu, kvalitu, intenzitu a/alebo závažnos7 bolesti a provokujúce faktory. Boles7 je asto nazývaná „piata fyziologická funkcia“, pretože jej hodnoty musia by7 monitorované a zaznamenávané pravidelne, aspo tak asto ako sú monitorované a zaznamenávané fyziologické funkcie (Kolektív autorov, 2006, s.44). Medzi :alšie intervencie patrí ur enie dopadu bolesti na kvalitu života (napr.: spánok, chu7 do jedla, aktivita, kognícia, nálada, vz7ahy, vykonávanie povolania, vykonávanie rolí); používanie vhodnej posudzovacej metódy, ktorá umož uje monitorovanie zmien v bolesti a ktorá pomôže pri identifikovaní skuto ných a potenciálnych provokujúcich faktorov (napr.: denník bolesti). Ackley, Ladwig (2008) uvádzajú tvrdenie Davisa a Srivastava (2003) a rovnako aj Pasera a McCafferyho (2004), ktorí udávajú, že neu avená boles7 môže spôsobi7 zníženú kogníciu, depresiu, poruchy nálady a redukované ADL. Manažment bolesti je rozsiahli a vyžaduje od zdravotníka komplexný prístup. Využitím uplat ovania vybraných ošetrovate ských intervencii z NIC podporovaných EBN docielime správne sledovanie, zaznamenávanie bolesti a vo bu správnych intervencií v starostlivosti o pacientov trpiacich boles7ou. V krátkosti uvádzame zoznam vykonávaných inností, v ktorých sme zaznamenali štatisticky najvýznamnejší rozdiel v súvislosti so vzdelávaním: • Používajte terapeutické komunika né stratégie uznávajúce skúsenos7 s boles7ou, navádzajte pacienta, aby prijal svoju reakciu na boles7. • Zvážte kultúrne vplyvy na reakcie na boles7. • Zredukujte, alebo eliminujte faktory, ktoré provokujú alebo zvyšujú boles7 (napr.: strach, únava, monotónnos7, nedostatok vedomostí). • Zvážte pacientovu ochotu participova7, schopnos7 participova7, preferenciu, podporu najbližších oh adom metódy, a kontraindikácie pri výbere stratégie na ú avu bolesti. • Zvážte typ a zdroj bolesti pri výbere stratégie na ú avu bolesti. • Poskytnite osobe optimálnu ú avu od bolesti pomocou predpísaných analgetík. • Vyhodno7te efektivitu opatrení na kontrolu bolesti, ktoré boli použité pri prebehajúcom posudzovaní bolesti. • Zave:te a upravte opatrenia na kontrolu bolesti na základe reakcie pacienta. • Informujte :alších zdravotníkov/rodinných príslušníkov o nefarmakologických stratégiách, ktoré pacient používa pre podporu preventívnych prístupov k manažmentu bolesti. • Použite multidisciplinárny prístup k manažmentu bolesti, ke: je to vhodné. Význam ošetrovate stva spo íva v praktickej aplikácii ošetrovate skej starostlivosti. Ošetrovanie chorých je umenie, ktoré je založené na porozumení chorého, praktických zru nostiach, vedeckých princípoch, tímovej práci a kontinuálnom zlepšovaní kvality. Záver Boles7 pri nádorovom ochorení sprevádza prevažnú vä šinu pacientov. V terminálnom štádiu sa vyskytuje takmer v 80 % prípadov. Bez ú asti a pomoci iných pri prekonávaní bolesti je starostlivos7 vykonávaná iba na inštitucionálnej úrovni. Vykonávanie innosti ponúkaných prostredníctvom klasifika ného systému NIC Manažment bolesti ponúka rozšírenie možností v poskytovaní starostlivosti o pacientov s boles7ou. Preto nás teší, že na základe špecificky orientovaného vzdelávania poskytnutého sestrám na rôznych úsekoch starostlivosti došlo 19

z zvýšeniu vykonávaných inností, ktoré sú prospešné práve pacientom s nádorovou boles7ou. Uplatnenie princípov ošetrovate stva založeného na dôkazoch (EBP) ako dôležitý prvok pri vymedzení ošetrovate ských intervencií rešpektuje princíp vedeckosti a zabezpe enia kvality starostlivosti, nako ko pomáha sestrám pri výbere ošetrovate ských intervencií založených na dôkazoch nie len v starostlivosti o pacienta, ale aj vo výbere intervencií pre vzdelávanie rodinných príslušníkov pre starostlivos7 v domácom prostredí. Bibliografické odkazy ACKLEY, B. J., LADWIG G. B. Nursing Diagnosis Handbook: An Evidence – Based Guide to Planning Care. 8th Edition, Misoouri : Mosby, Inc., 2008. 937 p. ISBN 978-0-323-051927. BULECHEK, G. M, BUTCHER, H.K., McCLOSKEY DOCHTERMAN, J. Nursing Interventions Classification (NIC). 5th Edition, Missouri U.S.A.: Mosby, Inc., 2008. 938 p. ISBN 978-0-323-05340-2. GULÁŠOVÁ, I. Boles ako ošetrovate ský problém. 1. vydanie. Martin: Osveta, 2008. 96 s. ISBN 978-80-8063-288-5. CHOVANEC, J. 2002. Boles7 v onkologickej praxi. In. Sestra. 2002, ro . 1, . 12, s. 36-37. KOLEKTÍV AUTOR;. Vše o lé be bolesti P íru ka pro sestry. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 356 s. ISBN 80-247-1720-4. KULICHOVÁ, M. (ed.). Algeziológia. Žilina: Edis, 2005. s.16-40, 76-82,127-130. ISBN 808070-445-7. KULICHOVÁ, M. Boles7 u onkologického pacienta – diferenciálno-diagnostické spracovanie. In Onkológia. 2007, ro ník 1, . 5, s. 287-291. ISSN - 1802-4457. N<M8ÍKOVA, L., HASÁROVÁ, D. Bolest u starých pacient . In. ROKYTA, R. (Ed.) Bolest, monografie algeziologie. Praha: Tigris, 2006. s. 301- 318. ISBN 80-235 00000-0-0. O’CONNOR, M., ARANDA, S. Paliatívní pé e pro sestry všech obor . 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 324 s. ISBN 80-247-1295-4. SLÁMA, O. Hodnocení bolesti u onkologických pacient . In. ROKYTA, R. (Ed.) Bolest, monografie algeziologie. Praha: Tigris, 2006. s. 372-377. ISBN 80-235 00000-0-0. SOLGAJOVÁ, SOLLÁR. Psychoterapeutický prístup a komunikácia v starostlivosti o udí s demenciou. In: Komunika né a psychoterapeutické prístupy v ošetrovate stve : zborník príspevkov z vedeckej konferencie s medzinárodnou ú as7ou, Trnava 19. november 2009. Trnava: Trnavská univerzita, 2009. s. 55-67. ISBN 978-80-8082-308-5. VÖRÖSOVÁ, G. et al. Klasifika né systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovate stve. Martin: Osveta, 2007. 113 s. ISBN 978-80-8063-242-7. Kontaktná adresa PhDr. Dana Brázdilová Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva Katedra klinických disciplín a urgentnej medicíny Kraskova 1 949 74 Nitra [email protected]

20

VLIV SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉ E NA HODNOCENÍ POT EB A KVALITU ŽIVOTA PACIENT THE INFLUENCE OF SPECIALIZED PALLIATIVE CARE ON EVALUATION OF PATIENTS´ NEEDS AND QUALITY OF LIFE Radka Bužgová, Lucie Sikorová Ostravská univerzita, Fakulta zdravotnických studií, Ústav ošet ovatelství a porodní asistence Abstrakt Cílem tohoto p ísp vku bylo zjistit metodou praxe založené na d kazech, zda specializovaná paliativní pé e ovliv uje kvalitu života a míru nenapln ných pot eb pacient pot ebujících paliativní pé i ve srovnání s b žnou pé í. Vyhledáváním v elektronických databázích (Medline, Bibliomedica, Evidence based Nursing, ProQuest Nursing and Allied Health Source, Web of Knowledge, Google Scholar, The Cochrane Colaboration) bylo nalezeno 21 studií (2 systematické p ehledy, 5 RTCs, 4 kvalitativní studie, 1 deskriptivní studie, 3 pr ezové studie, 4 komparativní studie, 2 retrospektivní studie) hodnotící dopad specializované paliativní pé e na kvalitu života a napln nost pot eb pacient v paliativní pé i. Kvalita posuzovaných studií byla nízká. Byl nalezen pouze malý d kaz pro vliv specializované paliativní pé e na kvalitu života a napln nost pot eb pacient a to zejména z kvalitativních studií. Klí ová slova: paliativní pé e, pot eby, kvalita života, praxe založená na d kazech, pacient. Abstract The aim of this contribution was to find out, using a method of evidence-based practice, the fact, whether specialized palliative care influences the quality of life and the extent of unmet needs of patients in need of palliative care in comparison with conventional care. In electronic databases (Medline, Bibliomedica, Evidence based Nursing, ProQuest Nursing and Allied Health Source, Web of Knowledge, Google Scholar, The Cochrane Colaboration) 21 studies were found (2 systematic reviews, 5 RTCs, 4 qualitative studies, 1 descriptive study, 3 crosssectional studies, 4 comparative studies, 2 retrospective studies) assessing the impact of specialized palliative care on the quality of life and the fulfilment of needs of patients in palliative care. The quality of assessed studies was low. Only a little evidence was established for the influence of specialized palliative care on patients´ quality of life and the fulfilment of their needs, mainly based on qualitative studies. Key words: palliative care, needs, quality of life, evidence based practice, patient. Plný text p ísp vku bude publikován v online recenzovaném odborném a v deckém asopise Ošet ovatelství a porodní asistence . 2/2010 http://periodika.osu.cz/osetrovatelstviaporodniasistence/ Kontaktní adresa Mgr. Radka Bužgová, Ph.D. Ostravská univerzita Fakulta zdravotnických studií Ústav ošet ovatelství a porodní asistence Syllabova 19 703 00 Ostrava – Záb eh [email protected]

21

FAKTORY KVALITY ŽIVOTA STARŠÍCH DOSPELÝCH A SENIOROV V RÓMSKEJ POPULÁCII FACTORS OF QUALITY OF LIFE IN OLDER ROMANY POPULATION Michaela Dingová Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Ústav ošetrovate stva Abstrakt Cie : V multidimenzionálnom rámci kvality života (WHOQOL) identifikova7 faktory, ktoré majú významné postavenie v rómskej populácii starších dospelých a seniorov. Metóda: Metodikou zberu dát o kvalite života boli štandardizované dotazníky WHOQOLBREF a WHOQOL-OLD. Výsledky: Metódou faktorovej analýzy sme z položiek nástrojov WHOQOL abstrahovali ako najvýznamnejšie faktory: spokojnos s funkciou a výkonom, subjektívna pohoda, absencia strachu zo smrti a umierania, blízke vz ahy a sociálna participácia. Faktory generického dotazníka - spokojnos7 s funkciou a výkonom a subjektívna pohoda iasto ne korešpondujú so zisteniami iných autorov, kým v oblastiach špecifických pre seniorov faktory reflektujú viac socio-kultúrne špecifiká rómskeho etnika. Záver: Výsledky prispievajú k rozšíreniu teoretických poznatkov o kvalite života v špecifickej skupine z poh adu transkultúrneho ošetrovate stva. V praktickej rovine môžu usmerni7 posúdenie potrieb rómskeho klienta a projektovanie optimálnych intervencií na podporu zdravia a kvality života. K ú ové slová: faktory kvality života, starší dospelí a seniori v rómskej populácii. Abstract Objectives: we are aimed to identify factors of quality of life in the multidimensional concept (WHOQOL) particularly in Romany older adults and seniors. Method: WHOQOL-BREF and WHOQOL-OLD questionnaires were used as data collecting methods. Results: A factor analysis revealed as most important factors of quality of life in Romany older population: Satisfaction with function and performance, Subjective well-being, Absence of fear of death and dying, Intimacy and Social participation. Conclusion: Results contribute to the growth of knowledge about quality of life of Romany population in Slovak Republic. In the light of our findings is possible to improve assessment of needs of Romany clients and to plan optimal interventions in clinical/community settings. Key words: factors of quality of life, older adults and seniors in Romany population Príspevok vznikol v rámci riešenia grantového projektuVEGA . 1/3608/06. Plný text p ísp vku bude publikován v online recenzovaném odborném a v deckém asopise Ošet ovatelství a porodní asistence . 1/2010 http://periodika.osu.cz/osetrovatelstviaporodniasistence/ Kontaktná adresa Mgr. Michaela Dingová Univerzita Komenského Bratislava Jesseniova lekárska fakulta Ústav ošetrovate stva Malá Hora 5 22

036 32 Martin Slovenská republika [email protected]

23

P EDSTAVA ODBORNÉ VE EJNOSTI O PSYCHIATRICKÉ SEST E V KOMUNITNÍ PÉ I THE VISION OF THE EXPERT PUBLIC OF A PSYCHIATRIC NURSE IN COMMUNITY CARE František Dolák, Sylva Bártlová Zdravotn sociální fakulta Jiho eské ošet ovatelství

univerzity

v eských

Bud jovicích,

Katedra

Abstrakt 8lánek seznamuje s prvotními výsledky grantového šet ení s názvem „Za len ní sestry do komunitní pé e zdravotnického systému 8eské republiky a srovnání se situací ve státech EU“. V rámci toho šet ení byl proveden ízený rozhovor s 1007 léka i, 1005 sestrami a 2020 ob any – laiky. Výzkum byl koncipován jako sociologický. Výsledky byly zpracovány pomocí statistického programu SASD verze 1.4.4. Problematika uplatn ní sestry v pé i o duševní zdraví byla jednou z oblastí, která byla v rámci výzkumu sledována. Byla v nována pozornost hodnocení úrovn následné pé e o pacienty s duševním onemocn ním v 8eské republice. U obou skupin odborné i laické ve ejnosti p evládá kritické hodnocení následné pé e o pacienty s duševním onemocn ním. V rámci výzkumu byl zjišt n zájem o sestru, samostatn pracující v oblasti komunitní pé e o duševn nemocné, a to jak ze strany léka a sester, tak i laické ve ejnosti. Tato sestra by se m la starat p edevším o osoby s poruchami p íjmu potravy a osoby trpící duševní poruchou. Klí ová slova: komunita, léka , sestra, ošet ovatelství, psychiatrii. Abstract The article is introducing the initial results of the granted enquiry called „The intergration of nurses into the community care of the health system in the Czech Republic and comparison to the situation present in the countries of the EU“. Within this enquiry a controlled dialogue was conducted with 1007 doctors, 1005 nurses and 2020 common citizens. The research was conceived as a sociological one. The results were processed with the statistics program called SADS, version 1.4.4. The questions of the use of nurses during the mental health care were one of the areas that were observed within the research. A special attention was paid to evaluating the subsequent care of patients with mental disorder in the Czech Republic. Both expert and lay groups of public judge critically the evaulation of the subsequent care of patients suffering from mental disorders. Within the research an interest in a nurse working in the field of community care of mentally handicapped people was uncovered on the part of doctors, nurses and even lay public. This nurse should take care especially of people with eating and mental disorders. Key words: community, medicine doctor, nurse, nursing, psychiatry. Úvod Poslední dobou p evažuje tendence ešit co nejvíce zdravotních problém v komunit a tím zkracovat pobyt v l žkových za ízeních na nezbytn nutnou dobu. Takovým jednáním nabývá na významu komunitní ošet ovatelství v etn dalších zdravotnických a sociálních služeb, které jsou klient m poskytovány v p irozeném prost edí, kde žijí (Jarošová, 2007). Model komunitní pé e v psychiatrii, je uplat ován v posledních 20 letech p edevším v ekonomicky vysp lých zemích a znamená tak p esun t žišt pé e z velkých l žkových za ízení do intermediárních, sociáln – rehabilita ních a ambulantních služeb a lé bu schizofrenních pacient co nejblíže p irozeným podmínkám (Pe , 2008).

24

Lé ba psychiatrických pacient je rozd lena do n kolika celk , které jsou však ve vzájemném propojení a vzájemn se dopl ují. Jedná se o lé bu farmakologickou, u níž hraje sestra významnou roli, jelikož musí kontrolovat ú inek lék a zda je pacient užívá. Další metodou je psychoterapie, která je také ú innou metodou, u které je velmi d ležitý kvalitní vztah mezi terapeutem a klientem. S ní také souvisí psychoedukace, jejímž cílem je seznámit klienta, ale i jeho rodinu s onemocn ním a nau it je onemocn ní zvládat. Toto m že realizovat proškolená sestra. K takové edukaci m že použít jak psané materiály v podob brožur i informa ních leták , ale i osobní pohovor, který je individuální a specifikuje se na pot eby pacienta/klienta a jeho rodiny (Marková, 2006; Höschl, 2004). Pé e je poskytována v p irozených podmínkách se zam ením na specifické pot eby. Sestra je zde d ležitou sou ástí týmu, který pe uje o klienta a pomáhá zajiš7ovat pé i o pacienty/klienty. Úlohou sestry v komunitní pé i je zprost edkování ošet ovatelství pacientovi/klientovi, jeho edukace, sb r dat a koordinace služeb. S tím souvisí i case manager, který modeluje klienta tak, aby optimáln využil psychosociální a všeobecné struktury komunity. Mezi jeho úkoly pak pat í: pé e o klienty komunity v chrán ném bydlení; pomoc klient m v jejich orientaci v pracovních možnostech; vyvíjení motiva ních aktivit, aby p ípadní zam stnavatelé p ijali chronicky nemocného; využití struktur pé e, který existuje v blízkosti klienta. U duševního onemocn ní asto dochází k tomu, že dochází k vývoji onemocn ní a nejedná se tak o stav setrvalý. S tímto faktem je nutné po ítat a upravovat služby, které jsou klient m poskytovány, dle jejich aktuálního stavu. V akutním stavu duševního onemocn ní jsou klienti hospitalizováni v l žkových za ízeních, nebo jsou lé eni ambulantn , i tyto služby je možné považovat za komunitní, pakliže jsou poskytovány dle komunitní filozofie. Po odezn ní akutní stavu je možné využít možnosti, jež komunitní pé e nabízí (krizové služby, telefonická pomoc, krizová centra, denní centra apod.) (Marková 2006; Höschl, 2004; Matoušek, 2007). Komunitní ošet ovatelská pé e o duševn nemocné klienty je zam ená na zabrán ní p ípadného sekundárního psychického a sociálního poškození, p echodu do chronicity, opakovaných hospitalizací, degradaci pacienta, vzniku izolace a v asného za azení nemocných do spole nosti (Hanzlíková, 2006). Cíl Jedním z cíl tohoto grantového projektu je zjistit názory laické i odborné ve ejnosti na oblast komunitní pé e o duševní zdraví v 8eské republice. Metodika a soubor Výzkumné šet ení bylo realizováno prost ednictvím techniky ízeného rozhovoru tazatele s respondentem. Respondenti byli informovaní p edem o cílech výzkumu. Sb r dat byl dále realizován pomocí profesionální tazatelské sít . Statistické zpracování bylo provedeno prost ednictvím programu typu SASD (Statistická analýza sociálních dat), verze 1.4.4. Byl proveden 1. stupe t íd ní a kontingen ní tabulky 2. stupn t íd ní. Výzkumný soubor tvo ila odborná ve ejnost (léka i a sestry) a laická ve ejnost. Do výb rového souboru odborné ve ejnosti bylo za azeno 1007 léka a 1005 všeobecných sester. Výb rový soubor léka byl konstruován tak, aby svou strukturou odpovídal složení všech léka 8R a to z hlediska region , pohlaví a v ku. Tyto znaky byly ur eny jako reprezentativní. Do výb rového souboru všeobecných sester byly za azeny sestry pracující na nejr zn jších typech pracoviš7 v nemocnicích, odborných lé ebných ústavech i samostatných ordinacích léka nejr zn jších specializací. Tyto znaky byly ur eny jako reprezentativní. Výb rový soubor laické ve ejnosti tvo ilo 2022 jedinc , kte í byli vybráni náhodným výb rem pomocí kvót. Tento soubor je reprezentativním vzorkem populace 8eské republiky 25

ve v ku nad 18 let. Reprezentativnost byla odvozena od základního souboru obyvatelstva 8eské republiky ve v ku 18 let a více. Výsledky Výsledky demonstrují názor odborné ve ejnosti na oblast komunitní pé e v oblasti pé e o duševní zdraví. Jednou z oblasti výzkumného šet ení byla hodnocena následná pé e o duševn nemocné klienty. Graf 1 Hodnocení nocení následné pé e o pacienty s duševním zdravím

*relativní etnost v % Hodnocení následné pé e o pacienty s duševním onemocn ním spíše nebo zcela za nedostate nou ozna ilo 39, 1 % léka a 42, 0 % sester. Kladn tuto pé i hodnotilo 37, 1 % léka a 30, 3 % sester. Lze tedy konstatovat, že sestry hodnotí pé i o duševn nemocné klienty kriti t ji než léka i. Je také možné konstatovat, že u hodnocení následné pé e p evládá u obou skupin kritické hodnocení následné pé e o pacienty s duševním onemocn ním. Graf 2 Názory na možnost uplatn ní samostatné sestry v pé i o pacienty s duševním ševním onemocn ním

*relativní etnost v % Graf 2 demonstruje, zda odborná ve ejnost vidí možnost uplatn ní samostatné komunitní sestry v pé i o duševn nemocné. Pro odbornou ve ejnost byla použita otázka otázka: 26

„Vidíte možnost uplatn ní samostatn pracující sestry v pé i o duševní zdraví ve zdravotním systému R?“ Odborné ve ejnosti byla nabídnuta jemn jší škála v možnosti odpov di (ur it ano; spíše ano; nevím; spíše ne; ur it ne). Laické ve ejnosti byla nabídnuta hrubší škála odpov dí (ano; ne; nevím). U odborné ve ejnosti je patrná dominance v p esv d ení, že existuje možnost uplatn ní samostatn pracující sestry v oblasti komunitní pé e o duševn nemocné. Názor sester a léka je v této oblasti tém shodný. Menší ást (17,2 % léka a 17,1 % sester) uplatn ní sestry jako samostatn fungujícího subjektu v pé i o duševn nemocné spíše nebo ur it nevidí. Zbývající respondenti (17 %) v obou skupinách nemají na tuto problematiku jasný názor. Tabulka 1 Preferování skupin osob doporu ených pro pé i komunitní sestry z pohledu odborné ve ejnosti

Osoby závislé na psychotropních látkách Osoby závislé na alkoholu Osoby závislé na automatech Agresívní a nezvladatelné osoby Nemocní trpící duševní poruchou Osoby závislé na nikotinu Osoby s poruchami p íjmu potravy *relativní etnost v %

SOUHLASÍM LÉK. SES OB T. 8. 41,9 41,0 39,2

LÉ K. 22,3

NEVÍM NESOUHLASÍM SES OB8. LÉ SES OB8. T. K. T. 25,4 25,7 35,8 33,6 35,1

36,7 30,6

34,1 29,9

35,1 30,6

25,7 27,5

26,0 27,8

24,6 27,6

37,6 41,9

39,9 42,3

40,3 41,8

22,0

24,2

21,9

23,5

25,4

26,2

54,5

50,4

51,9

67,0

71,6

61,8

18,3

15,9

21,6

14,7

12,5

16,6

41,8 68,4

40,7 71,3

34,6 66,9

23,1 17,1

23,7 17,3

26,9 21,9

35,1 14,5

35,6 11,4

38,5 11,2

Tabulka 1 p ináší pohled na uplatn ní samostatné sestry v oblasti pé e o duševní zdraví, a to o jaké skupiny klient , by taková sestra m la pe ovat. Respondent m bylo nabídnuto 7 skupin osob. Tyto skupiny byly vybrány na základ studia odborné literatury (Hanzlíková, 2006; Höschl, 2004). Jak je z tabulky patrné, došlo ke shod mezi všemi cílovými skupinami tj. sestry, léka i i laická ve ejnost. Sestra by m la, dle názoru respondent , pe ovat p edevším o osoby s poruchami p íjmu potravy a osoby trpící duševní poruchou. Naopak osoby závislé na automatech, alkoholu a agresivní a nezvladatelné osoby by v pé i sestry být nem ly. Diskuse Komunitní ošet ovatelství v 8eské republice nemá vybudovanou základnu, tak jako jiné zem Evropské unie. Jak laická, tak i odborná ve ejnost si není jista, jakým zp sobem by m la sestra v komunitní pé i pracovat. Cíle tohoto grantového projektu je proto upozornit na nutnost rozvoje komunitního ošet ovatelství do všech oblastí, kde m že být tato pé e poskytována. Jedná se o komunitní pé i o seniory, chronicky nemocné, domácí pé i, ženy, ale i duševn nemocné. To je prioritou Sv tové zdravotnické organizace a také Evropského spole enství. V rámci duševního zdraví vydalo Evropské spole enství na Evropské konferenci ministr k otázkám duševního zdraví, po ádanou Sv tovou zdravotnickou organizací Deklaraci o duševním zdraví pro Evropu (WHO, 2005). V té se minist i mj. zavázali, uznávat a dále posilovat úst ední roli primární zdravotní pé e a praktických léka v oblasti duševního 27

zdraví a dále pak rozvíjet komunitní služby, aby nahradily ústavní pé i o jedince s vážnými psychickými problémy. Prvotní výsledky grantového šet ení se shodují s obdobnými výzkumnými projekty, které byly realizovány v 8eské republice, kdy nap . Raiter ve svém výzkumu na téma Implemetace koncepce psychiatrie z pohledu ambulantní pé e uvádí, že pouze p tina respondent z ad léka se domnívá, že sí7 komunitních služeb a denních stacioná je v 8eské republice dostate ná. Tento nedostatek vnímají více psychiat i než prakti tí léka i, jak uvádí Raiter. Dále pak poukazuje na problematiku osv ty v oblasti negativního vnímání psychických onemocn ní a rovn ž rozvoj komunitních služeb a jejich spolupráci s primární psychiatrickou pé í (Raiter, 2004). Jak odborníci uvedli (Graf 1), vidí kontinuitu pé e o duševn nemocné v 8eské republice jako nedostate nou. Proto je nutné pé i rozvíjet. Hanzlíková uvádí, že komunitní pracovník – sestra, takovému klientovi m že pomoci v rámci primární, sekundární a terciární prevence (Hanzlíková, 2006). V rámci primární prevence sestra m že vytvá et eduka ní materiály, identifikovat potencionální hrozby i se p ímo zam it na jednotlivce a skupiny, jež by mohly být rizikovými z hlediska vývoje duševních chorob. V rámci sekundární prevence by pak bylo možné identifikovat a efektivn „lé it“ problémy nebo zkrátit as lé by apod. V terciární prevenci by úkolem sestry bylo udržovat zdraví nebo obnovovat p edchozí schopnosti. Domníváme se, že toto si naši respondenti uv domují a cítí v této oblasti deficit. Z prvotních výsledk grantové šet ení je patrné, že odborná ve ejnost by p ivítala komunitní sestru v nující se problematice duševn nemocných (viz Graf 2). Tento graf ukazuje shodu v názorech sester i léka (cca 40 % u obou skupin). Tento fakt podpo il i názor ve ejnosti, kdy ze vzorku 2022 respondent se pro vyjád ilo 52, 9 %, nesouhlas vyjád ilo 14, 4 % dotázaných a 32, 7 % dotazovaných nemá vyhran ný názor. Další oblastí šet ení bylo zjišt ní, o jaké skupiny duševn nemocných by se komunitní sestra m la starat (tabulka 1). Z tabulky je patrné, že ob skupiny se shodují v tom, že sestra by se p edevším m la starat o osoby s poruchami p íjmu potravy a osoby trpící duševní poruchou. Tento fakt se op t shodoval s názorem ve ejnosti, ta se rovn ž domnívá, že sestra pracující komunitní pé i o duševn nemocné by se m la starat o nemocné trpící duševní poruchou (61,8 %) a osoby s poruchami p íjmu potravy (66,9 %). V Koncepci oboru psychiatrie v 8eské republice je nazna ena nutnost deinstitucionalizace psychiatrické pé e, nicmén ta je stále nap l cesty. Tento výzkum, ve kterém byly zkoumány názory, jak ve ejnosti laické, tak odborné potvrdil zájem o tento zp sob poskytování pé e (Koncepce oboru psychiatrie, 2008). Záv r Na základ výsledk šet ení je možné konstatovat, že laická i odborná ve ejnost by p ivítala samostatn pracující sestru v oblasti komunitní pé e o duševn nemocné. Práce této sestry by zcela jist zajistila kontinuitu a kvalitu pé e o populaci trpící duševní nemocí. Její p ínos by pak spo íval ve spolupráci s klienty v jejich p irozeném prost edí a dále v efektivní spolupráci s jejich rodinami. Domníváme se, že tento výzkum napom že k usnadn ní zavád ní komunitní pé e do soustavy zdravotní pé e. Bibliografické odkazy HANZLÍKOVÁ, A. Komunitné ošetrovate stvo. 2. vyd. Martin: Osveta, 2006. 279 s. ISBN 80-8063-213-8. HÖSCHL, C.,et al. Psychiatrie. 2. vyd. Praha: Tigris, 2004. 883 s. ISBN 80-900130-7-4. JAROŠOVÁ, D. Úvod do komunitního ošet ovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 100 s. ISBN 978-80-247-2150-7

28

MARKOVÁ, E., et al. Psychiatrická ošet ovatelská pé e. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 352 s. ISBN 80-247-1151-6 MATOUŠEK, O. a kol. Sociální služby. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 184 s. ISBN 978-807367-310-9 PE8, O. Psychiatrická rehabilitace a komunitní pé e o duševn nemocné. In Brožura pro praktické léka e a ambulantní psychiatry (2008) [online]2008[cit. 2010-02-26] Dostupné z WWW PSYCHIATRICKÁ SPOLE8NOST 8LS JEP. Koncepce oboru psychiatrie. Praha. 2008. 36 s. [online]2010[cit. 2010-02-26] Dostupné z WWW: . RAITER, T. Psychiatrie v R 2004 : Implementace koncepce psychiatrie z pohledu ambulantní pé e. Praha, 2004. 78 s. Záv re ná zpráva. STEM/MARK, a.s. [online]2008[cit. 2010-02-26] Dostupné z WWW WHO EVROPA. Deklarace o duševním zdraví pro Evropu: elit výzvám, nalézt ešení. In EUR/04/5047810/6. 2005, 52667, s. 1-7. Kontaktní adresa Mgr. Dolák František Katedra ošet ovatelství U Výstavišt 26 370 05 8eské Bud jovice [email protected]

29

KONCEPTUALIZÁCIA SPIRITUALITY CONCEPTUALISATION OF SPIRITUALITY *Ivan Farský, *Katarína Žiaková, **Igor Ondrejka *Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Ústav ošetrovate stva **Martinská fakultná nemocnica, Psychiatrická klinika, Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta v Martine Abstrakt V poslednom období sa koncept spiritualita objavuje v teoretických a výskumných ošetrovate ských publikáciách. Napriek tomu nie je dostato ný konsenzus, o je a o nie je spiritualita, a jej vymedzenie sa zdá by7 zna ne problematické. Vzh adom k tomu bolo cie om práce prostredníctvom konceptuálnej analýzy vymedzi7 koncept spirituality, tak ako je vnímaný v ošetrovate stve. Na základe kritického skúmania relevantnej literatúry sme vymedzili vnútornú štruktúru spirituality, tvorenú prekurzormi, definujúcimi atribútmi a dôsledkami spirituality a z nich vychádzajúcou teoretickou definíciou. Porozumením tomu, o všetko môžu udia chápa7 pod spiritualitou, sestry môžu lepšie posudzova7 a plánova7 starostlivos7 o špecifické spirituálne potreby ich pacientov. K ú ové slová: spiritualita, konceptuálna analýza, transcendencia, zmysel a ú el života. Abstract Spirituality is an increasingly discussed topic in nursing theoretical and research publications. In spite this, there is lack of agreement what spirituality actually means and definition of spirituality seems to be problematic. Aim of work was analyze of concept spirituality in nursing focused on a detailed research of the literature to examine the elements of its internal structure. The internal structure includes the antecedents, defining attributes, outcomes and theoretical definition. Each element of spirituality will be delineated to refine the understanding of the concept. By understanding all that spirituality may represent for people, nurses can better assess and plan care for the specific spiritual needs of their clients. Key words: spirituality, conceptual analysis, transcendence, meaning and purpose of life. Úvod V poslednom období sa pojem spiritualita používa nejednozna ne a vo ve mi rozdielnych súvislostiach. Solignac a Dupuy (1990) uvádzajú, že z h adiska histórie mala spiritualita tri významy: náboženský (aplikácia na spirituálny život – od 5.st.), filozofický (ozna enie spôsobu poznania – od 12.st.) a právnický (od konca 12.st. – v súvislosti s cirkevnými funkciami, kultovými predmetmi). V bežnom ponímaní verejnosti dominuje predovšetkým náboženský význam slova spiritualita (najmä v podmienkach SR, vzh adom k silnému historickému spojeniu s kres7anstvom). Areligiózny prístup k spiritualite pochádza z USA (Stríženec, 2007, s. 39). Napriek celostnému prístupu ošetrovate stva k svojmu predmetu sa až od 80-tych rokov 20.storo ia s pojmom spiritualita stretávame astejšie v odbornej ošetrovate skej literatúre. Napriek množstvu teoretických aj výskumných štúdií dochádza k malému resp. žiadnemu konsenzu ako by mal by7 tento pojem v ošetrovate stve definovaný a chápaný (Pesut, 2008, s. 98). Cie a metodika Pre spracovanie našej práce sme použili metódu konceptuálnej analýzy a zamerali sme sa na vymedzenie základných okruhov konceptualizácie pojmu spiritualita. Analýza spirituality 30

vychádza z detailného preh adu literatúry zameraného na preh ad základných prvkov vnútornej štruktúry spirituality. Vnútorná štruktúra zah9 a prekurzory, definujúce atribúty, dôsledky a teoretickú definíciu pojmu. Každý z uvedených prvkov bude diskutovaný a vymedzený pre lepšie porozumenie konceptu spirituality. 1. Prekurzory spirituality Prekurzory predstavujú základné podmienky pre vznik spirituality. By7 nažive a by7 lovekom je základnou a nevyhnutnou podmienkou uvedomovania si spirituálnej dimenzie. Ako uvádza Nem eková (2004): „spiritualita, duchovnos7 je podstatný, zrejme najdôležitejší atribút druhovej špecifickosti (odlišnosti) loveka“ a považuje ju za antropínum. =alším predpokladom je prijatie existencia ducha (spirit), pri om viacerí autori ho považujú za vrodený aspekt každej udskej bytosti (Clark et al., 1991; Stoll, 1989). Slovo „duch - spirit“ odkazuje k jedine nému duchu osoby, ktorý je životnou silou1, ktorá rozvíja schopnos7 osoby transcendova72 prírodné zákony a pravidlá tohto života, umož ujúca prístup k mysterióznej alebo transcendentnej dimenzii života. Palen ár (1998, s. 9) v súvislosti s „duchom“ zdôraz uje práve „vlastnos7 transcencendencie“, ktorá odlišuje udský „duch“ od „duše“ a „tela“. „Duch v rôznych oh adoch presahuje ako telo, tak aj dušu, o znamená jeho zvláštne postavenie vo vz7ahu k nim“ (Palen ár, 1998, s. 12). V rámci teologického h adiska aj niektorých psychológov je ako základná podmienka spirituality uvádzaná religiozita. Naopak ošetrovate skí autori sa v zásade zhodujú na tom, že spiritualita je koncept, ktorý presahuje náboženské i kultúrne hranice. Je prirodzené, že osoba nemusí by7 nevyhnutne nábožensky orientovaná aby bola spirituálna, mala spirituálne potreby, nejakú formu spirituálneho života i spirituálne zážitky. Palen ár (1998, s. 44) vidí základný rozdiel medzi spiritualitou a religiozitou v tom, že spiritualita odkazuje k akejko vek transcendencii – presahovanie k inému vôbec, kým religiozita odkazuje na špecifický druh transcendencie, presahovanie k posvätnému inému, posvätnému transcendentnu. Na základe toho považuje spiritualitu za všeobecnejší pojem ako je religiozita. Swinton (2006, s. 29) síce pre zjednodušenie rozde uje spiritualitu na náboženskú a nenáboženskú ale zárove dodáva: „Aj ke: je udská spiritualita inštitucionalizovaná a ritualizovaná v rámci konkrétnych náboženských tradícii, nie je definovaná ako špecificky náboženský koncept. Formálne, organizované náboženstvo možno vníma7 len ako jeden z množstva prostriedkov pre vyjadrenie udskej spirituality“. Medzi spúš7acie a prispievajúce faktory uvedomovania si spirituality možno zaradi7 transcendentný zážitok; zážitok Boha alebo vyššej sily ako je samotný lovek; ale aj vážnu životnú situáciu, napr. choroba, zážitok smrti, narodenie die7a7a, kríza v osobných vz7ahoch a iné. =alšími zážitkami, ktoré môžu zvýši7 uvedomovanie si spirituálnej dimenzie sú: samota, po úvanie hudby i umelecká tvorba, at:. (Reed, 1992). 2. Definujúce atribúty Definujúce atribúty sú charakteristické termíny a poskytujú najjasnejšie porozumenie tomu ako je koncept vnímaný v literárnych prame och (Walker, Avant, 1995). Aj v prípade definujúcich atribútov spirituality panuje v literatúre pomerne ve ká nejednozna nos7. Na základe literárneho preh adu sme sa rozhodli do tejto skupiny zaradi7 spiritualitu ako schopnos7 transcendencie; vz7ahovos7/ interakcie; rozvíjajúca a integrujúca sila/moc/energia; dynamická povaha; systém presved ení. 1

Slovo spirit, v Hebrej ine ruach a v Gré tine pneuma etymologicky súvisí s konceptom a obrazom burcujúceho vzduchu, vetra a vánku a vetra. V hebrejskej antropológii duch (ruach) bol oživujúca sila loveka – dych Boha, ktorý zmenil pripravenú hlinu na žijúcu dušu. Teda každá udská bytos7 je preniknutá dychom Boha (Lartey, 1997, s. 114) 2 Z latinského transcendo: prestúpi7, prekro i7, prejs7 (cez) nie o. 31

a) Spiritualita ako schopnos seba-transcendencie (Self-Transcendence, Transcendence) Ve ký po et výskumníkov považuje transcendenciu za esenciálny komponent spirituality (Chiu, 2004; Reed;1991). Frankl (1997, s. 97) definuje seba-transcendenciu ako „konštitutívnu charakteristiku bytia loveka, ktorá je zacielená k nie omu vä šiemu ako je ja (self)“. Reedová (1991), definuje transcendenciu ako rozširujúce sa konceptuálne hranice seba samého, presahujúce obmedzenia bezprostrednej situácie, fyzického obmedzenia i obmedzenia v dôsledku zúženého poh adu na život a udský potenciál. Chiuová (2000), považuje transcendenciu za rozvíjajúci a evolu ný proces integrácie a v lenenia sa do vä šieho celku. Schopnos7 sebatranscendencie považuje Nem eková (2004) za formu otvorenosti loveka (bytiu, duchovnu, absolútnu). Táto schopnos7 umož uje loveku prehodnocova7 realitu, meni7 postoje, konanie, vyrovnáva7 sa s problémami spôsobmi a cestami, ktoré sú podmienené kultúrou a sú vlastné len loveku. V ošetrovate stve teda môžeme chápa7 transcendenciu ako napr. schopnos7 pacienta odpúta7 sa od aktuálnych ob7ažujúcich symptómov, vidie7 jeho ochorenie zo širšej perspektívy napr. ako cestu k zlepšeniu zdravia do budúcnosti. b) Vz ahovos /interakcie (Connectedness/Interconnectedness/Relationship) =alším atribútom, ktorý je asto zmie ovaný pri definovaní spirituality je vzájomná prepojenos7 a vz7ahy (napr. Benzein et al., 1998). Títo autori konceptualizovali spiritualitu aj ako vz7ah k sebe samému, druhým, prírode a vyššej bytosti i Bohu. Vz7ah k sebe samému, zah9 a uvedomovanie si vnútornej dimenzie seba samého a zárove uvedomovanie si aj :alších dimenzií; schopnos7 erpa7 vnútornú silu a zdroje (Bowden, 1998); usilovanie sa o seba-aktualizáciu (Fryback, 1993); i potvrdenie spokojnosti so životom (Pace, Stables, 1997).Vz7ah s druhými zah9 a vnímanie komunity; súcit s druhými; altruizmus a dávanie darov zo seba samého (Walton, 1999). Vz7ah k prírode zahr uje interakciu medzi osobou a prostredím. >í an (2007) hovorí o tzv. Ekospiritualite, ktorá odkazuje na vz7ah osoby k prírode. Vonkajšie spojenie s druhými a prírodou vyjadruje pocit rozpoznania, že každý život je posvätný a existuje v harmonickej, lie ivej rovnováhe. Vz7ah k Vyššej Bytosti zah9 a vz7ah k univerzu; Bohu; Vyššej sile; a/alebo najvyšším hodnotám (Chiu, et al. 2004). c) Spiritualita ako integrujúca a rozvíjajúca Sila/Moc/Energia (Power/Force/Energy) Spiritualita je tiež asto opisovaná ako zjednocujúci základ i zjednocujúca sila, ktorá môže by7 videná ako: energia umož ujúca integráciu (vrátane uzdravovania); život dávajúca sila; sila dodávajúca pocit pohody; dynamický integrujúci proces rastu (Bowden 1998). Spirituálna dimenzia integruje a zjednocuje myse , telo a ducha osoby (Stoll, 1989) a prináša pohodu. =alšie koncepty sú vo vz7ahu k sile, energii i moci, zahr ujú vz7ah spirituality ku kreativite (Ross, 1997), tým aspektom života, ktoré osobu vedú a motivujú pri významných vo bách (Sherwood, 2000) a podporujú úsilie o inšpiráciu (McSherry, 1998). Chápanie spirituality ako integrujúcej sily, odkazuje na holistický model chápania loveka, kde všetky asti sú prepojené, pri om práve spirituálna dimenzia prestupuje cez fyzickú, psychickú a sociálnu a vytvára tak akýsi jednotiaci rámec. d)Dynamická povaha spirituality =alším atribútom pripisovaným spiritualite je jej dynamická povaha (Reed, 1992). Jednotlivci zažívajú ich spiritualitu jedine ným spôsobom, pri om sa jedná o neustály a pokra ujúci proces v interakcii s prostredím. Farranová et al. (1989) veria, že spirituálna dimenzia je neustále ovplyv ovaná kultúrnymi a vývinovými skúsenos7ami. Naša spiritualita nie je kompletná cez noc, ani nie je nie o statické; skôr je prechodná a vždy v stave plynutia. Je to schopnos7 ducha prispôsobi7 sa zmeneným situáciám, ktorá napokon formuje spiritualitu 32

osoby. Napr. pri umieraní sa môže vo zvýšenej miere aktualizova7 potreba odpovede na zmysel a ú el života, potreba odpusti7 sebe a druhým, potreba vz7ahu k absolútnu a iné. e)Systém presved ení (Belief System) Spiritualita musí obsahova7 systém presved ení alebo prinajmenšom ochotu osoby nie omu veri7. Každý lovek má nejaké základné presved enie, aj ke: je to len presved enie o vlastnej existencii. ?udia majú taktiež obvykle presved enia týkajúce sa podstaty sveta v ktorom žijú, pri om ho môžu považova7 za racionálny a usporiadaný alebo chaotický. Náboženstvá majú starostlivo zdôvodnený systém presved ení, ktorý vyžaduje vieru a vedecké disciplíny majú teoretické rámce, ktoré inkorporujú predpoklady. Jeden aj druhý systém ovplyv uje myslenie a konanie a vedie k h adaniu poznatkov a pochopeniu. Presved enie (belief) znamená rozumový súhlas s propozi ným výrokom, ktorý kodifikuje u enie alebo ideologické požiadavky ur itej tradície, alebo skupiny. Náboženská viera3 (Faith) je pevné presved enie v existenciu a prijatie Boha i Vyššej bytosti. Môže by7 vnímaná aj ako pozitívne potvrdenie života. Viera reprezentuje viac ako len presved enie, pretože zah9 a dôverujúci vz7ah k Bohu/Vyššej bytosti a poskytuje základ pre zmysel a nádej v živote (Ellison, 1983). 3. Dôsledky spirituality =alším prvkom vnútornej štruktúry sú dôsledky spirituality. Podobne ako napr. psychická dimenzia je zodpovedaná za myslenie, pocity, postoje, tak aj spirituálna dimenzia je zdrojom napr. pre nájdenie zmyslu života, ú elu v živote, nádeje, spirituálnej pohody a naopak aj problémov ako napr. spirituálna tiese , konflikt hodnôt, morálny distres a pod. Dôsledky spirituality môžeme vlastne chápa7 ako spirituálne potreby vyplývajúce z existencie spirituálnej dimenzie, aj ke: v literatúre je spojenie „spirituálne potreby“ pomerne zriedkavé. Spiritualita sa manifestuje v raste možností a sily a prináša ovocie spirituality. Je osobnou cestou na ktorej sa lovek u í eli7 strachu (Sherman, 1996); vyrovnáva7 sa z neznámym (Burkhardt, 1994); eli7 smrte nosti (Fryback, 1993) a v rovnakom ase milova7, odpúš7a7 a teši7 druhých (Ross, 1997). Dopl ujúcimi aspektmi sú vô a ži7; ži7 s pocitmi naplnenia a spokojnos7ou (Sherwood, 2000; Pace, Stables, 1997). Spirituálna, psychická a fyzická pohoda tiež patria medzi dôsledky spirituality. Spirituálna pohoda je potvrdením života vo vz7ahu, ktorý obohacuje pocit celostnosti s Bohom, sebou samým, komunitou a prostredím Celková pohoda odráža osobnú spokojnos7 so životom tak ako je aktuálne zažívaný, obzvláš7 v psychickej a sociálnej dimenzii. Zvýšená religióznos7 je :alším uvádzaným dôsledkom silnejšej spirituality (Reed, 1987). Hiatt (1986) považuje nárast kreativity osoby za dôsledok spirituálneho rastu. =alším popisovaným dôsledkom spirituality, resp. silnejšej spirituality je poci7ovanie vä šej vnútornej sily a osobného uvedomenia, ako aj prijatie sveta, o sa prejavuje ako vnútorný mier. Mnohí výskumníci taktiež konceptualizujú spiritualitu v termínoch zmyslu a ú elu v živote (napr. Sherwood, 2000; Smith et al., 1993). Aký je zmysel a ú el nášho života je základná existenciálna otázka. Zmysel a ú el v živote je asto spojený s poslaním i misiou, v ktorej osoba cíti „volanie svojho údelu i osudu“. Je tam astý posun od materialistických hodnôt, k viac idealistickým i altruistickým hodnotám. Frybacková a Reinertová (1999) vidia spiritualitu ako most medzi beznádejou a zmysluplným životom. Benzeinová et al. (1998) vnímajú spiritualitu ako potrebu osoby nájs7 odpovede na základné otázky o zmysle života, chorobách i smrti. O’Connor et al. (1997) zistili na vzorke paliatívnych pacientov, že spiritualita pacientom pomáha prisúdi7 význam situáciám, umož uje im zažíva7 „najviac zo života práve v tejto chvíli“ a poskytuje im pocit zmysluplnosti života. Na význam zmysluplnosti života ako dôsledku spirituality, poukazuje aj definícia diagnózy Spirituálna tiese , ktorej ur ujúcim 3

Pod a katolíckej teológie je viera presved enie o zjavených pravdách, súhlas s božskou pravdou na príkaz vôle, vedenou božou milos7ou (Stríženec, 2001, s.39) 33

znakom je práve znížená schopnos7 zažíva7 a integrova7 zmysel a ú el v živote. (Farský, Žiaková, 2009, s. 180) =alším dôsledkom súvisiacim so spiritualitou býva nádej. Vyššia miera spirituality sa v kritických situáciách prejavuje aj schopnos7ou osoby udrža7, resp. posilni7 nádej (Delgado, 2005). Naopak beznádej je charakterizovaná ako subjektívny stav, v ktorom jednotlivec chápe svoju situáciu ako bezvýchodiskovú a nie je schopný mobilizova7 svoje sily na jej zvládnutie (Žiaková, 8áp, 2009, s. 102). Z h adiska spirituality sa môže beznádej teda chápa7 ako neschopnos7 transcendencie aktuálnej negatívnej životnej situácie a neschopnos7 mobilizova7 spirituálne zdroje. 4. Teoretická definícia spirituality V súvislosti s uvedeným a snahou o zahrnutie, prekurzorov, atribútov a dôsledkov možno teda spiritualitu pre ošetrovate stvo vymedzi7 nasledovne: „Spiritualita predstavuje univerzálnu dimenziu udského bytia, a reflektuje zažívanie a vyjadrenie udského ducha v jedine nom a dynamickom procese. Spiritualita integruje, rozvíja a posil uje osobu, rodinu, komunitu a umož uje dodáva7 silu pre nájdenie zmyslu a ú elu života, nádeje, odpustenia aj v ase krízy, choroby i blížiacej sa smrti. Kultúra, religiozita, historický kontext nie sú podmienkami religiozity, ale môžu ovplyv ova7 to, ako sa spiritualita osoby, rodiny, komunity prejavuje navonok v bežnom živote“. Záver Snahou nášho príspevku bolo po kritickej analýze relevantnej literatúry definova7 na teoretickej úrovni spiritualitu pre potreby ošetrovate stva. Konceptuálnou analýzou boli identifikované prekurzory, definujúce atribúty a dôsledky spirituality, o môže do klinickej praxi prinies7 lepšie porozumenie pre diagnostiku a uspokojovanie špecifických spirituálnych potrieb pacientov a nap@ anie holistického prístupu. Príspevok vznikol ako sú as riešenia grantovej úlohy VEGA r. . 1/0215/10 Bibliografické odkazy BENZEIN, E., NORBERG, A., SAVEMAN, B. Hope: Future imagined reality. The meaning of hope as described by a group of healthy Pentecostalists. Journal of Advanced Nursing. 1998, ro . 28, . 5, s. 1063-1070. BOWDEN, J. W. Recovery from alcoholism: A spiritual journey. Issues in Mental Health Nursing. 1998, ro . 19, . 4, s. 337-352. BURKHARDT, M. A. Becoming and connecting: elements of spirituality for women. Holistic Nursing Practice. 1994, ro . 8, . 4, s. 12–21. CLARK, C., HEIDENREICH, T. Spiritual care for the critically ill. American Journal of Critical Care. 1995, ro . 4, . 1, s. 77-81. CLARK, C. C. et al. Spirituality: Integral to quality care. Holistic Nursing Practice. 1991, ro . 5, . 3, s. 67-76. DELGADO, CH. A Discussion of the Concept of Spirituality. Nurs Sci Q., 2005, ro . 18, .2, s.157-16 ELLISON, C. W. Spiritual well-being: Conceptualization and measurement. Journal of Psychology and Theology. 1983, ro . 11, . 4, s. 330-340. FARRAN, C. et al. Development of a model for spiritual assessment & intervention. Journal of Religion & Health. 1989, ro . 28, . 3, s. 185-194. FARSKÝ, I., ŽIAKOVÁ, K. Duchovná tiese . In Gurková, E. a kol. Vybrané ošetrovate ské diagnózy v klinickej praxi. Martin : Osveta, 2009, s.180-186. ISBN 978-80-8063-308-0

34

FRYBACK, P. B. Health for people with a terminal diagnosis. Nursing Science Quarterly. 1993, ro . 6, . 3, s. 147-159. FRYBACK, P. B., REINERT, B. R. Spirituality and people with potentially fatal diagnoses. Nursing Forum. 1999, ro . 34, . 1, s. 13-22. HIAT, J.F. Spirituality, medicine, and healing. South Med J. 1986; ro . 79, .6, s.736-7 CHIU, L. et al. An Integrative Review of the Concept of Spirituality in the Health Sciences. Western Journal of Nursing Research. 2004, ro . 26, .4, s.405-428 LARTEY, E. Y. In living colour: An intercultural Approach to Pastoral Care and Counselling. London : Jessica Kingsley Publishers. 1997. 192 s. ISBN-13: 9781843107507 MCCOLL, M. A. et al. Changes in spiritual beliefs after traumatic disability. Archives of Physical Medicine and Rehabilitation. 2000, ro . 81, . 6, s. 817-823. MCSHERRY, W. Nurses’ perceptions of spirituality and spiritual care. Nursing Standard. 1998, ro . 13, . 4, s. 36-40. NEM8EKOVÁ, M. 2004. Duchovný rozmer života loveka (ku problémom spirituality). Kudlová, P. (Ed.) Ošet ovatelství-perspektívní v da i um ní. Praha: Grada publishing. 2004 s. 257-267 O’CONNOR, T. S. et al. Making the most and making sense: ethnographic research on spirituality in palliative care. Journal of Pastoral Care. 1997, ro . 51, . 1, s. 25-36 PACE, J. C., STABLES, J. L. Correlates of spiritual well-being in terminally ill patients with AIDS and terminally ill persons with cancer. Journal of the Association of Nurses in AIDS Care. 1997, ro . 8, . 6, s. 31-42. PALEN8ÁR, M. Nádej ako forma udskej duchovnosti. Habilita ná práca. Banská Bystrica : Fakulta humanitných vied. Univerzita Mateja Bela. 1998. 137. PESUT, B. A conversation on diverse perspectives of spirituality in nursing literature. Nursing Philosophy.2008, 9, s.98-109 REED, P.G. Spirituality & well-being in terminally ill hospitalized adults. Research in Nursing & Health. 1987, ro .10, .5, s.335-344. REED, P.G. An emerging paradigm for the investigation of spirituality in nursing. Research in Nursing & Health. 1992, ro .15, .5, s.349-357 ROSS, L. Nurses' Perceptions of Spiritual Care. Developments in Nursing and Health Care 13. Avebury: Aldershot, 1997, 227 s. ISBN 8597 2618 6, >Í8AN, P. Psychologie náboženství a spirituality. Praha:Portál. 2007. 328 s. ISBN 978-807367-312-3 SHERMAN, D.W. Nurses’willingness to care for AIDS patients and spirituality, social support, and death anxiety. Image: The Journal of Nursing Scholarship. 1996, ro .28, .3, s.205-213. SHERWOOD, G. D. The power of nurse-client encounters: Interpreting spiritual themes. Journal of Holistic Nursing. 2000, ro .18, .2, s.159-175. SMITH, E. D. et al. Spiritual awareness, personal perspective on death, and psychosocial distress among cancer patients: An initial investigation. Journal of Psychosocial Oncology. 1993, ro .11, .3, s.89-103. SOLIGNAC, A., DUPUY, M. 1989-1990. Spiritualite. In Novšie psychologické poh ady na religiozitu a spiritualitu. Stríženec, M. 2007. SAV: Bratislava, 2007, 166 s. ISBN 978-8088910-24-4 STOLL, R. I. The essence of spirituality. In Spiritual dimension of Nursing practice. Ed.V.B. Carson. Philadelphia: WB Saunders. 1989.s.4-23 STRÍŽENEC, M. Sú asná psychológia náboženstva. Bratislava : IRIS, 2001, 237 s. ISBN 8088778-33-6 STRÍŽENEC, M. Novšie psychologické poh ady na religiozitu a spiritualitu. Bratislava : SAV, 2007, 166 s. ISBN 978-80-88910-24-4 35

SWINTON, J. 2006. Spirituality and mental health care. Rediscovering a "forgotten" dimension. London and Philadelphia : Jessica Kingsley publishers. 2006. 221 s. ISBN 185302-804-5 WALTON, J. Spirituality of patients recovering from an acute myocardial infarction: A grounded theory study. Journal of Holistic Nursing, 1999, ro .17, .1, s.34–53. WALKER, L. O., AVANT, K. C. Strategies for theory construction in nursing. Norwalk, CT: Appleton & Lange, 1995, 222 s. ISBN 0838586880 ŽIAKOVÁ, K., 8ÁP, J. Beznádej. In Gurková, E. a kol. Vybrané ošetrovate ské diagnózy v klinickej praxi. Martin : Osveta, 2009, s.102-109. ISBN 978-80-8063-308-0 Kontaktná adresa Mgr. Ivan Farský Ústav ošetrovate stva Jesseniova lekárska fakulta v Martine Univerzita Komenského v Bratislave Malá Hora 5 036 32 Martin, SR [email protected]

36

THE EFFECT OF BREASTFEEDING COUNSELLING THE MOTHERS IN THE EARLY PERIOD AFTER BIRTH ON INFANT’S EXCLUSIVELY BREASTFEEDING *

Sevgi Gökdemirel, **Tülay Yilmaz, ***Hacer Nalbant Adnan Menderes University, Aydin School of Health, Aydin, Turkey ** Istanbul University, Bakirkoy School of Health, Istanbul, Turkey *** Istanbul University, Istanbul Medicine Faculty, Istanbul, Turkey *

Abstract Aim: In this study, it was intended to promote mothers to exclusive breastfeed their infants for the first six months by preventing the possible flourishing problems of breast and breastfeeding in the early period just after the birth with the help of counselling and support. Material and method: Giving priority to the ones with breastfeeding problems, counselling and support were given to 254 mothers out of 708 mothers who gave birth in the birth clinic during three months while they were in the hospital. Counselling and support given on the first three days postpartum were repeated when necessary until the problems of breast and breastfeeding were resolved. The infants were exclusively breastfed when leaving the hospital. Excluding the mothers who gave multiple birth and gave birth before the 34th gestation week; other mothers consulted were phoned in the office hours six months after the date of delivery. Information about the nutrition status of their infants was gathered from 101 mothers answering our phone calls by a questionnaire prepared.(Schack-Nielsen L.&Michaelsen KF.2006;Turan M. et al.2000). Data were evaluated in the computer by SPSS. Results: Nearly 41.6% of mothers expressed that they exclusively breastfed their infants for the first six months. It was found that mother’s age, pregnancy, birth and the number of children had no effect on mother’s exclusively breastfeeding her infant for the first six months. While mothers who had diseases such as diabetes, hypertension in their pregnancies exclusively breastfed their infants for the first six months more than the mothers without any diseases, a statistically significant difference couldn’t be found between them. The ratio of feeding their infants only with the breast milk for the first six months of mothers who gave birth before the 37th gestation week was statistically more than that of the mothers who had full-term births. A statistically significant difference was found between mothers who gave only breast milk for the first six months and the ones who introduced complementary foods in the same period in terms of proper time to start contraception. Conclusion: Counselling mothers in the early period after birth –even for a short time-affects the ratio of exclusive breastfeeding and the contraception status. Nurses and midwives should consult all mothers giving birth about breastfeeding and feeding with breast milk before leaving the hospital. Key words: exclusive breast milk, after birth, breastfeeding counselling. Biblography SCHACK-NIELSEN L. & MICHAELSEN K. F. 2006. Breast feeding and future health. Curr Opin Cli Nutr Metab Care; 9: 289-96. TURAN M., COAKUN A. & GÖKÇAY G. 2000. Impact Of Early Attachment And The Correct Technique On The Duration Of Exclusive Breastfeeding. Journal Of Istanbul Faculty Of Medicine; 63:3, 286-292.

37

Contact Address Asist.Prof. Sevgi Gokdemirel, Ph.D. Adnan Menderes University Aydin School of Health Aydin Turkey [email protected]

38

ARE THE LIFE STYLE BEHAVIOURS OF PREGNANTS HEALTHY? Hale Uyar Hazar, Sevgi Gökdemirel, Nevin Akdolun Balkaya Adnan Menderes University, Aydin School of Health, Aydin, Turkey Abstract Aim: The aim of the study was to determine the individual healthy behaviors and individual characteristics that can affect the healthy behaviors of pregnant women. Methods: Totally 278 pregnant women applied to Zubeyde Hanim Maternity and Children’s Hospital in Aydin participated in the study. Data form about socio-demographic and obstetric features of pregnant and Health Promotion Life Style Profile Inventory(HPLSPI) were used (Pender et al.1992; Esin, 1997). Statistical analysis were made with mean, percent and ANOVA (p<0.05). Results: The majority of the subjects (age 25.15±4.89 years) had an education of 8 years or more (89.6%) and were housewife (80.9%). Almost all the subjects had a social security (96.3%) and 66.5% had a nucleus family. About half of them (45.3%) were primipara and 54.7% had at least one child (min:1;max:5). Majority (87.4%) told they wanted this pregnancy, 70.5% planned this pregnancy. 91.3% under regular doctor control and 94.6% already had or will have tetanus vaccine in time. 9.7% were cigarette smokers and 60.1% were passive smokers. The mean of HPLSPI points was 131.82±32.85 (min:57,max:188), the most noticeable health behavior was to realize herself (37.93±8.30) and the least noticeable health behavior was stress management (19.38±20.84). Conclusions: Considering the highest point (192) in HPLSPI, pregnant women don’t have the healthy life style behavior in expected level for themselves and their babies’ health. Pregnancy is a period that women are willing to have healthy life style and habits, they can be motivated easily. Therefore, it is very important in this period that help of midwifes to the pregnant women to gain the healthy life style behaviors and habits that will affect positively the health and all life of pregnants and their babies, finally all community health. Key words: Pregnant, Life Style Behavior, Health. Bibliography ESIN N. 1997. Endüstriyel alanda çalıBan iBçilerin saClık davranıBlarının saptanması, Doktora Tezi, Dstanbul Üniversitesi SaClık Bilimleri Enstitüsü. PENDER N. J, WALKER S. N, SECHIRIST K. R et al. 1992. Health promotion and disease prevention: toward excellence in nursing practice and education. Nursing Outlook. 40(3):106120. Contact Address Asist.Prof. Hale UYAR HAZAR, PhD. Adnan Menderes University Aydin School of Health Aydin Turkey [email protected]

39

ZAJIŠT NÍ KULTURN DIFERENCOVANÉ OŠET OVATELSKÉ PÉ E O P ÍSLUŠNÍKY ROMSKÉ A UKRAJINSKÉ MINORITY – VÝSLEDKY KVALITATIVNÍ ÁSTI VÝZKUMU SECURING OF EFFICIENT, CULTURALLY DIFFERENTIAL NURSING CARE FOR GIPSY A UKRAINIAN MINORITY – RESULTS OF QUALITATIVE PARTS OF RESEARCH Andrea Hudá ková, Iva Brabcová, Zde ka Pavelková, Pavel Scholz Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích, Zdravotn sociální fakulta, Katedra ošet ovatelství Abstrakt P ísp vek seznamuje s výsledky I. etapy výzkumného šet ení, jehož zám rem bylo zmapovat specifické pot eby Romské a Ukrajinské minority žijící na území 8R, zmapovat p ístup daných minorit ke svému zdraví a specifika životního stylu a vyhodnotit jejich názory na dostupnost a kvalitu zdravotnických služeb. >ešení projektu bylo rozd leno do t í etap. V první etap byly na základ analýzy a studia literatury provedeny polostandardizované kvalitativní rozhovory s vybranými zástupci jednotlivých minoritních skupin. Tyto výsledky byly zpracovány pomocí rámcové analýzy a rozd leny do n kolika tématicky ucelených oblastí. Na základ zjišt ní všech výsledk z kvalitativního výzkumu byly p ipraveny podrobné dotazníky, ur ené t mto minoritám, k výzkumu v tšího rozsahu. Výzkum byl realizován za finan ní podpory IGA MZ 8R Klí ová slova: holistická pé e, kulturn diferencovaná ošet ovatelská pé e, národnostní minority, Romská minorita, Ukrajinská minorita. Abstract The report introduces the results of first phase of research, concerning on description of specific needs of the Gypsy and Ukrainian minority living on the Czech Republic, attitude to their own health care, specific lifestyle and evaluace their ideas of availability and quality of medical services. Solved project have been divided into three parts. The first one have been oriented on study of literature and following analyzes, whose give us the results based on semi-standardized qualitative interview with chosen minority representatives. Based on the findings of entire Qualitative Research results, the detailed forms. have been prepared and arranged for thread widening of evaluated population. Research was realized behind financial support of IGA MZ 8R Key words: Holistic care, Culturally differential nursing care, National minority, Gypsy, Ukrainian minority. Úvod Mezi hlavní výzkumné zám ry katedry ošet ovatelství Zdravotn sociální fakulty Jiho eské univerzity v 8eských Bud jovicích pat í oblast poskytování kulturn diferencované ošet ovatelské pé e u vybraných minoritních skupin žijících v 8eské republice. V sou asné dob katedra ošet ovatelství eší již druhý grantový projekt s takovýmto zam ením. Grantový projekt, jehož název je Zajišt ní efektivní, kulturn diferencované ošet ovatelské pé e ve vybraných minoritách v 8R (NS 9606-3), je financován prost ednictvím IGA MZ 8R. Hlavním ešitelem je prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D. P edm tem výzkumného zam ení jsou vybrané národnostní a náboženské minority mezi n ž pat í mimo jiné práv Romská a Ukrajinská minorita v 8eské republice. 40

8eská republika byla do roku 1989, vzhledem k politickému systému spíše uzav enou zemí, která se problematikou multikultury p íliš nezabývala. Nedozvídali jsme se mnoho informací o jiných národnostních p ípadn náboženských skupinách, o jejich historii ani o specificích. Proto asto mohlo a také dochází k nedorozum ním a vzájemném nepochopení b hem spole ného soužití. Vzhledem k tomu, že 8R je v sou asné dob velmi otev ená Evrop a dochází k ast jší migraci národnostních skupin, je t eba tyto skupiny poznat a navzájem se pochopit. Vysp lá spole nost se dle Šiškové (1998, str. 53) totiž pozná podle jejího vztahu k menšinám. Mezi nejpo etn jší národnostní menšiny v 8eské republice pat í Romská a Ukrajinská minorita. Dle 8eského statistického ú adu (8SÚ, 2009) v roce 2001, kdy prob hlo poslední s ítání lidu, se dle vlastního vyjád ení hlásilo k Romské národnosti necelých 12 000 osob, což byl ve srovnání s rokem 1991 po et trojnásobn nižší. Uvedený údaj je však, jak je uvedeno ve zpráv Vlády 8R (Vláda 8R, 2006) dle odborník velmi podhodnocený. Velikost Romské menšiny je podle nich odhadován na 150 – 300 000 osob. Co se tý e Ukrajinské minority, bylo, podle s ítání lidu v roce 2001, 22 112 osob hlásících se k Ukrajinské národnosti. Po et je však také mnohem vyšší (Vláda 8R, 2006). Jak uvádí 8eský statistický ú ad (8SÚ, 2009) dle >editelství služby cizinecké a pohrani ní policie Ministerstva vnitra 8R ke dni 30.11.2007 bylo s trvalým pobytem v 8R hlášeno 126 266 ob an Ukrajinské republiky. Dle informací 8SÚ bylo v roce 2008 na území 8R hlášeno 131 965 a ke dni 30. 9. 2009 133 033 Ukrajinc , což je 30% všech cizinc . Cíle Mezi cíle výzkumného projektu pat í zmapování specifik životního stylu vybraných minorit, zmapování jejich p ístupu ke svému vlastnímu zdraví, rozbor jejich názor na kvalitu poskytovaných zdravotnických služeb v 8R a následné zmapování p ekážek, které brání zdravotnickému personálu poskytovat holistickou pé i pacient m t chto vytý ených minoritních skupin Výzkumný soubor a metodika >ešení projektu bylo rozd leno do t í etap. V první etap byly na základ analýzy a studia literatury, zam ené na multikulturní problematiku, provedeny polostandardizované kvalitativní rozhovory s vybranými zástupci jednotlivých minoritních skupin. Tito zástupci byli osloveni p es kontaktní osoby, které dále následn spolupracovaly p i sb ru dat. Otázky v rozhovoru byly sestaveny do n kolika skupin podle Modelu kulturn ohleduplné a uzp sobené pé e J. N. Giger a R. Davidhizar. Rozhovory se 7 zástupci Romské komunity byly organizovány ve spolupráci s Komunitním centrem Rom , o.p.s., jež sídlí v 8eském Krumlov , rozhovory se 7 zástupci Ukrajinské minority zprost edkovalo Multikulturní centrum v 8eských Bud jovicích. Rozhovory byly zcela anonymní. První etapa výzkumu již prob hla a z ní uvádíme dané výsledky, které byly zpracovány pomocí rámcové analýzy a rozd leny do n kolika tématicky ucelených oblastí.

41

Výsledky Výsledky kvalitativního rozhovoru se zástupci Romské minority Tab. 1 Identifika ní údaje respondent - ROMOVÉ R1 R2 R3 Ž Ž Ž pohlaví 44 34 53 v k ZŠ ZŠ ZŠ vzd lání ANO ANO ANO zam stnání 0 0 0 náboženství 3 2 3 po et d tí narození narození narození v pobyt v R v 8R v 8R 8R VZP VZP VZP pojišt ní zdravotní pé e

R4 Ž 54 ZŠ ANO 0 3 narození v SR VZP

R5 Ž 54 ZŠ ANO 0 3 narození v 8R VZP

R6 M 43 SŠ ANO k es7anství 1 narození v 8R VZP

R7 M 28 ZŠ NE 0 0 narození v 8R VZP

Tabulka uvádí identifika ní údaje respondent . Ze 7 respondent , kte í se zú astnili výzkumného šet ení byli 2 muži a 4 ženy ve v ku 28 – 54 let. Všichni respondenti pochází z 8eské republiky, 1 respondentka se narodila na Slovensku, má však 8eskou národnost. Pouze 1 respondent byl nezam stnaný, ostatní byli zam stnáni v úklidové firm . 1 respondent uvádí nejvyšší ukon ené vzd lání st edoškolské, 6 respondent má pouze základní vzd lání. Pouze respondent . 7 nemá d ti, ostatní ano. 1 respondent se hlásí ke k es7anství, s tím, že dodržuje zvyky ímsko- katolické církve. Všichni respondenti jsou pojišt ni na zdravotní pé i u VZP. Všichni respondenti byli dotazováni na žeb í ek svých životních hodnost. Krom R3 všichni staví na 1. místo zdraví (Respondent . 3 staví na 1. místo své d ti). Všichni respondenti udávají jako druhou nejd ležit jší hodnotu peníze a na 3. místo staví rodinu. Na otázku jakým zp sobem o své zdraví pe ují, odpovídali vesm s stejn a to tak, že se spíše orientovali na své d ti. D tem dávají vitamíny, nechávají je o kovat, respondent . 1 jim zakazuje drogy a kou ení, respondent . 6 je vede ke sportu. Pod pojmem zdravá výživa respondenti p esn neví, co si mají p edstavit, po vysv tlení tohoto termínu uvádí, že mají rádi maso, zeleninu a ovoce. Alkohol nepije pouze jedna respondenta, kávu též nepije 1 respondent. Ostatní se t mto tekutinám nevyhýbají. Neudávají žádné specifické rituály k ochran svého vlastního zdraví, pokud však dojde k onemocn ní lena rodiny, vede to k její velké soudržnosti. Respondent . 6 uvedl, že do nemocnice musí za nemocným lenem rodiny p ijít všichni, aby se neurazil, protože si jej neváží. Respondenti tvrdí, že sice absolvují preventivní prohlídky u léka e, k zubnímu léka i však chodí pravideln pouze 2 (R1, R6). K dostupnosti zdravotní pé e v 8R a k primární pé i se vyjad ují kladn , pouze 1 respondentka uvádí špatnou zkušenost se zastupující obvodní léka kou. S Právy pacient je seznámen pouze respondent . 6, který uvádí, že si je te pokaždé, pokud navštíví zdravotnické za ízení. Ostatní respondenti Práva neznají, pouze R3 uvádí, že ví, že si m že na léka e st žovat. Všichni respondenti vyžadují od zdravotník poskytnutí srozumitelných informací o svém zdravotním stavu (lepší vysv tlení odborných výraz ), pouze R6 si nep eje, aby informace byly poskytovány jeho rodin . 3 respondenti (R2, R3, R5) by odmítli lé ebný i diagnostický výkon, který by byl spojený s bolestí. Pokud by byli hospitalizováni, p ivítali by max. 3 – 4 pacienty na pokoji, co se tý e skladby t chto pacient , nemají žádné zvláštní výhrady i požadavky. Neudávají žádné zvláštní specifické požadavky b hem eventuální hospitalizace v nemocnici, p ejí si od zdravotník dodržování intimity, nezvyšování hlasu, v tší shovívavost k Rom m a také aby nebyli „házeni do jednoho pytle“ (R3). Uvítají, pokud 42

zdravotníci budou lépe informováni o specificích Romské minority. Pokud cítí, že zdravotníci nerespektují jejich specifika, uvádí 3 respondenti úvahu o podání stížnosti. Výsledky kvalitativního rozhovoru se zástupci Ukrajinské minority Tab. 2 Identifika ní údaje respondent - UKRAJINCI R1 R2 R3 R4 Ž Ž Ž M pohlaví 33 35 36 37 v k VŠ VŠ VŠ SŠ vzd lání ANO ANO ANO ANO zam stnání pravoslavné 0 0 k es7anství náboženství 1 3 2 1 po et d tí nezjišt no 25 let 18 let 2 roky pobyt v R pojišt ní zdravotní pé e

VZP

VZP

VZP

VZP

R5 Ž 38 SŠ ANO k es7anství 2 2 m síce -

R6 Ž 35 VŠ ANO 0 1 2,5 roku VZP

R7 M 40 VŠ ANO k es7anství 1 5 let VZP

Tabulka uvádí identifika ní údaje respondent z ad Ukrajinské minority. Ze 7 respondent , kte í se zú astnili výzkumného šet ení byli 2 muži a 4 ženy ve v ku 33 – 40 let. Pouze u respondentky . 1 nebyl zjišt n pobyt v 8R. Nejdéle pobývá v 8R respondentka . 2 (25 let) nejmén pak respondentka . 5 (2 m síce). Všichni respondenti jsou v 8R zam stnáni, 2 respondenti uvádí jako nejvyšší dokon ené vzd lání st edoškolské, ostatní respondenti mají vzd lání vysokoškolské. 3 respondenti se nehlásí k žádnému náboženství, 1 respondent se hlásí k Pravoslavné církvi (neaplikující) a 3 ke k es7anství (neaplikující). Jako d vod k pobytu v 8R uvádí 2 respondenti zm nu prost edí, 3 respondenti zam stnání, 1 respondentka studium a 1 slou ení rodiny. 3 respondenti plánují návrat zp t do své vlasti, 4 si p ejí v 8R z stat. Všichni respondenti z ad Ukrajinské minority byli též dotazováni na žeb í ek svých životních hodnost. Pouze respondent . 4 staví na první místo nepití alkoholu, ostatní respondenti uvádí svou rodinu a jejich zdraví. Na otázku jakým zp sobem o své zdraví pe ují, uvedli 3 respondenti, že se o své zdraví nijak nestarají, 4 respondenti sportují. Zdraví hodnotí jako plnohodnotný život (R2), nep ítomnost nemoci (R3) a pot ebu „být bez bolesti“ (R1, R5, R7). Kávu ani alkohol nepijí 4 respondenti (R4, R5, R6, R7). Neudávají žádné specifické rituály k ochran svého vlastního zdraví, pokud však dojde k onemocn ní lena rodiny, postarají se o n j. Co se tý e absolvování preventivních prohlídek, respondenti je spíše podce ují, ze 7 na n nechodí 4. Dostupnost zdravotní pé e v 8R hodnotí dob e pouze 2 respondenti, 2 respondenti hovo ili o zhoršené finan ní dostupnosti, 3 respondenti ji hodnotí obecn negativn . Názor na primární pé i v 8R mají 2 respondenti negativní, ostatní se vyjad ují kladn . S Právy pacient byli seznámeni pouze 2 respondenti (pamatují si však pouze jednu položku), ostatní respondenti je neznají v bec. P ístup zdravotník a kvalitu pé e hodnotí vesm s kladn ji, než p íslušníci Romské minority, srovnávají totiž pé i na Ukrajin a v 8R a udávají, že pé e na Ukrajin je mnohem horší. Neudávají ani problém s jazykovou bariérou, i když pouze 3 respondenti um li dob e esky, chválí zdravotníky, že na n mluví pomalu a pot ebné informace opakují. Služby tlumo níka nikdy nevyužili. Neodmítají žádné lé ebné i diagnostické výkony, chápou d ležitost p ijímání ur itých lék v pravidelnou dobu a snaží se to dodržovat. 3 respondenti vyžadují od zdravotník znalost specifik jejich kultury, ostatní respondenti si p ejí, aby se zdravotníci chovali k nim tak, jako k ostatním pacient m. Pokud by byli hospitalizováni, p ivítali by max. 2 – 4 pacienty na pokoji, co se tý e skladby 43

t chto pacient , nemají žádné zvláštní výhrady i požadavky, p ejí si pouze nedávat na pokoj muže se ženami dohromady. 1 respondent by si nep ál p ítomnost student b hem jeho ošet ování. Neudávají žádné zvláštní specifické požadavky b hem eventuální hospitalizace, p ejí si tiché prost edí a klid. 1 respondent by uvítal, pokud by v nemocnici pracoval mediátor pro práci s pacienty – cizinci. Co se tý e rozporu poskytované oš. pé e s kulturními zvyky, má 1 respondent zkušenost s narážkami personálu na jeho národnost. Ostatní respondenti rozpor nepoci7ovali. Diskuse a záv r Na základ dosud získaných výsledk z první fáze výzkumu m žeme p edb žn zhodnotit p ístup zástupc obou minorit ke svému zdraví. Zástupci Romské komunity spíše up ednost ují zdraví svých d tí p ed svým vlastním zdravím. Neudávají žádné specifické rituály k ochran svého zdraví, pokud však dojde k onemocn ní lena rodiny, vede to k jejich velké soudržnosti. Tato soudržnost je jednou z charakteristik spojovaných s romskou populací. Pé e o zdraví dle respondent spo ívá p edevším v konzumaci masa a zeleniny. Výsledky komparují se zjišt ními uvedenými v Národní zpráv z roku 2009 týkající se Romské populace a zdraví (Nesvadbová, 2009). Zde je též uvedeno, že Romové zaujímají ke svému zdraví spíše instrumentální p ístup, tzn., že prevenci jako takovou spíše podce ují. Ve v tší mí e než zástupci Ukrajinské minority p ijímají alkohol a pijí kávu. Abstinenci alkoholu uvedla pouze 1 respondentka, ostatní se t mto tekutinám nevyhýbají. Již zmi ovaná Národní zpráva 2009 (Nesvadbová, 2009) se též zabývá konzumací alkoholu u Rom a uvádí ur itou problémovost p i zjiš7ování dané skute nosti u této populace. Zdraví jako takové, Romové staví oproti Ukrajinské minorit na první místo. K dostupnosti zdravotní pé e se zástupci Romské minority vyjad ují ve v tší mí e kladn , zástupci Ukrajinské minority špatn hodnotí finan ní dostupnost dané pé e. Tyto p edb žné výsledky komparují se zjišt ními uvedenými ve Zpráv o stavu zdraví a zdravotní pé i pro migranty v 8R Hnilicové a Dobiášové. Autorky (Hnilicová, Dobiášová, 2010) uvádí limity komer ního zdravotního pojišt ní cizinc , zp sobující v nemalé mí e bariéry v dostupnosti zdravotní pé e v 8R. P ístup zdravotník a kvalitu pé e hodnotí vesm s kladn ji Ukrajinská minorita, hodnotí pé i na Ukrajin za mnohem horší. Dle Hnilicové a Dobiášové (2010) nejsou k dispozici oficiální statistiky zabývající se kvalitou pé e pouze o cizince, zjišt ní jsou tak možná spíše kvalitativními šet eními. Ob minority nemají žádné zvláštní výhrady i požadavky na hospitalizaci. P ejí si to, co všichni pacienti bez ohledu na národnost i náboženské vyznání. Cht jí vlídné zacházení respektující jejich osobnost, srozumitelné poskytování informací a zachování intimity. N kte í respondenti by uvítali, pokud by zdravotníci znali specifika jejich kultury, lépe by je pak pochopili a p edešlo by se p ípadným nedorozum ním. Na základ zjišt ní všech výsledk z kvalitativního výzkumu byly p ipraveny podrobné dotazníky, ur ené t mto minoritám, k výzkumu v tšího rozsahu. P edm t tohoto výzkumného projektu, odpovídá prioritám programu WHO Zdraví 21 a prioritám Resortního programu výzkumu a vývoje MZ 8R "Zabezpe it holistickou pé i u jedinc z minoritních skupin„. Jeho výstupem bude krom prezentací na konferencích a publikací ve výzkumných periodicích i vytvo ení konkrétních standard pro poskytování adekvátn kulturn diferencované pé e p íslušník m daných minorit a publikace o multikulturní ošet ovatelské pé i. Bibliografické odkazy 8ESKÝ STATISTICKÝ Ú>AD. Cizinci v R. [online], poslední revize 24.11.2009 [cit. 2010-25-2.]. Dostupný z: 44

HNILICOVÁ, H., DOBIÁŠOVÁ, K. Zpráva o stavu zdraví a zdravotní pé i pro migranty v 8R. [online] poslední revize neuvedena [cit. 2010-25-2.] Dostupný z WWW: NESVADBOVÁ, L. et al. Romská populace a zdraví eská republika – Národní zpráva 2009. [online], poslední revize 2009 [cit. 2010-25-2.] Dostupný z WWW: ŠIŠKOVÁ, T. Výchova k toleranci a proti rasismu. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. 204 s. ISBN 80-7178-285-8. VLÁDA 8ESKÉ REPUBLIKY. Romská národnostní menšina. [online], poslední revize 6.4.2006 [cit. 2010-25-2.]. Dostupný z WWW: VLÁDA 8ESKÉ REPUBLIKY. Ukrajinská národnostní menšina. [online], poslední revize 31.3.2006 [cit. 2010-25-2.] Dostupný z WWW: Publikace se vztahuje k ešení grantového projektu NS 9606-3, který je realizován za finan ní podpory IGA MZ R. Kontaktní adresa PhDr. Andrea Hudá ková ZSF JU Katedra ošet ovatelství U Výstavišt 26 370 05 8eské !"#$%&'()* [email protected]

45

VYUŽITÍ METODOLOGICKÉ TRIANGULACE KVALITATIVNÍHO VÝZKUMU PRO ZKOUMÁNÍ LIMIT ŽIVOTNÍHO STYLU CHRONICKY NEMOCNÝCH DLE OŠET OVATELSKÝCH DOMÉN USE OF METHODOLOGICAL TRIANGULATION OF QUALITATIVE RESEARCH INVESTIGATING THE LIMITS OF LIFESTYLE IN CHRONICALLY ILL PATIENTS BASED ON USING OF NURSING DIAGNOSES DOMAINS *Jan Chrastina, **Kate ina Ivanová * Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnický v d ** Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických v d, Ústav zdravotnického managementu Abstrakt Zkoumání životního stylu u cílové skupiny chronicky nemocných je v ošet ovatelském výzkumu náro nou a v decky obsáhlou oblastí. Vyžaduje dostate né zkušenosti výzkumníka, stejn jako znalost výzkumného problému v teoretickém rámci a v metodologii výzkum . Výzkumná šet ení identifikující a popisující životní styl s chronickou nemocí mohou být zam ena na odhalení možných limit , které chronická nemoc p ináší. Znalost chronických nemocí a jejich limit pro životní styl nemocných je pro ošet ovatelství velmi d ležitá, zejména pak u tzv. civiliza ních, mnohdy celoživotních nemocí. Kvantitativní zkoumání zde nep ináší hluboké porozum ní problematice, a proto se jako žádoucí jeví výzkum kvalitativní. Pro podporu validity ošet ovatelského výzkumu s užitím kvalitativního p ístupu slouží triangulace. P ehled možných typ triangulace je vymezen a popsán v tab. 1. Na identifikaci limit životního stylu je zam en kvalitativní projekt „Limity životního stylu chronicky nemocných v diagnostických ošet ovatelských doménách“. Projekt má za cíl zjistit a popsat limity životního stylu u nemocných s vybranými chronickými nemocemi (roztroušená skleróza, vybraná psychiatrická diagnóza a diabetes mellitus II. typu), a na základ identifikace t chto limit je „implementovat“ do výše uvedených diagnostických ošet ovatelských domén. Projekt je založen na užití specifické metodologické triangulace kvalitativního výzkumu, a to s užitím metody volného rozhovoru, metody životní k ivky (a životního p íb hu) a metody Cantrillova žeb íku (The Cantrill´s Ladder). V ošet ovatelství lze za „mezníky výzkumu“ pro realizaci kvalitativn orientovaného výzkumu využít jednotlivých domén ošet ovatelských taxonomií. V p ípad výše uvedeného návrhu výzkumu jde o klasifika ní systémy „aliance NNN“. Možností je využití i obsahové analýzy konkrétních ošet ovatelských diagnóz jednotlivých ošet ovatelských klasifika ních systém . Klí ová slova: životní styl, limity životního stylu, chronická nemoc, kvalitativní výzkum, triangulace, ošet ovatelská diagnostická doména. Abstract Research of lifestyle in chronically ill is demanding and research-extensive scientific area in nursing. It requires sufficient experience of the researcher, as well as knowledge of the research problem both in theoretical framework and research methodology. Research surveys identifying and describing lifestyle with the chronic disease may be focused on uncovering potential limits according to the chronic disease. In nursing, knowledge of chronic diseases and its limits of lifestyle in patients is very important, especially for so-called civilization, often lifelong disease. Quantitative study don´t bring a deep understanding of the problem, and therefore qualitative research is recommended. To support validity of nursing qualitative research, triangulation method is often used. Summarization of possible types of triangulation is defined and described in tab. 1. „The limits of the lifestyle in chronically ill patients based 46

on nursing diagnostic domains“ is qualitative research, which is focused on find out and describe limits of the lifestyle in patients suffer from selected chronic diseases – sclerosis multiplex, selected psychiatric diagnosis and diabetes mellitus, type II. Based on identification of these limits, implementation into nursing diagnosis domains can be possible. This project has been using specific methodological triangulation of qualitative research, using three methods – unstructured interview, the life story method (including the life curve describing method), and "The Cantrill' s Ladder” method. As so called “research milestones” in nursing research, diagnosis domains of selected taxonomies can be used too. In our research, classification systems of “NNN Alliance” are be used. Using of content analysis of nursing diagnoses of nursing classification systems can also be used. Key words: lifestyle, limits of lifestyle, chronic disease, qualitative research, triangulation, nursing diagnosis domain. P ísp vek je dedikován specifickému výzkumu Studentské grantové sout že na Univerzit Palackého v Olomouci: Limity životního stylu chronicky nemocných v diagnostických ošet ovatelských doménách (FZV_2010_001). Plný text p ísp vku bude publikován v recenzovaném asopise Profese online. Kontaktní adresa Mgr. Jan Chrastina Fakulta zdravotnických v d Univerzity Palackého v Olomouci T . Svobody 8 771 11 OLOMOUC [email protected]

47

VPLYV MEDZIGENERA NEJ KOMUNIKÁCIE NA SOCIÁLNE ZDRAVIE SENIOROV THE IMPACT OF INTERGENERATIONAL COMMUNICATION ON SOCIAL HEALTH ELDERLY PEOPLE Marta Jakubíková, Slávka Kapová Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníctva, Katedra ošetrovate stva Abstrakt Cie om nášho úsilia bola problematika vplyvu komunikácie medzi starými rodi mi a vnukmi na sociálne zdravie seniorov; potreba kontaktu a rozvoja vz7ahu mladých udí so svojimi starými rodi mi. Údaje boli získané prieskumom u študentov na Fakulte zdravotníctva Prešovskej univerzity v Prešove. Podmienkou ú asti bolo, že respondent má aspo jedného starého rodi a. V prieskume bol použitý anonymný dotazník s 15 položkami. Výsledky prieskumu preukázali, že medzigenera ná komunikácia je významným faktorom udržiavania sociálneho i telesného zdravia. Lepšie telesné zdravie a kvalitnejší obsah sociálnych kontaktov so starými rodi mi udávali respondenti u tých seniorov, ktorí žijú v spolo nej domácnosti s rodinou alebo vo vzdialenosti do dvadsa7 kilometrov a kde zárove mladí udia uviedli astý sociálny kontakt a rozvoj interakcie so svojimi starými rodi mi. Prekvapili výpovede o silných pozitívnych sociálnych väzbách mladých udí so starými rodi mi, o nezodpovedá asto proklamovanému negatívnemu názoru verejnosti na seniorov. Záverom možno poveda7, že ak má senior silné sociálne zázemie, poci7uje sociálnu oporu, sociálne zdravie sa upev uje, stúpa úrove kvality života. Pri absencii sociálneho zázemia, potrebujú seniori pomoc ošetrovate stva pri podpore sociálnych aktivít. K ú ové slová: medzigenera ná komunikácia, sociálne zdravie, sociálna opora, senior. Abstract The aim of our efforts to influence the issue of communication between grandparents and grandchildren on the social health of elderly people citizens, need to contact and develop young people' s relationship with their grandparents. Data were obtained in a survey of students at the Faculty of Health University of Prešov. The condition for participation was that the respondent has at least one grandparent. The survey used an anonymous questionnaire with 15 items. The survey results showed that intergenerational communication is an important factor in maintaining social and physical health. Better physical health and better quality content with social networking grandparents respondents reported among those seniors who live together with family or within a distance of twenty kilometers, and where young people have also reported frequent social contact and the development of interaction with their grandparents. Surprise testimony about the strengths of positive social ties with young people with grandparents, which is not often ostensible negative public opinion on the elderly people. In conclusion, if the elderly people has a strong social base, experiencing social support, social health strengthens, increases quality of life. In the absence of social backgrounds, elderly people need assistance with nursing support social activities. Keywords: intergenerational communication, social health, social support, elderly people. Úvod Jedným z hlavných cie ov sú asného ošetrovate stva je okrem starostlivosti o jedinca v ase poruchy zdravia predovšetkým ochrana a upev ovanie zdravia a v tejto súvislosti stabilizácia i reintegrácia jedinca v spolo nosti, v rodine. Sociálna izolácia predstavuje ur ité ohrozenie 48

zdravia zvláš7, ak hovoríme o senioroch. Medzigenera ná komunikácia je silným socializa ným procesom prinášajúcim lepšiu kvalitu do života oboch generácií, vytvára predpoklady pre hlboké a trvalé vz7ahy, rozvíja úctu a zodpovednos7 vo i slabším a odkázaným na pomoc, zárove otvára mladým možnos7 chápa7 a erpa7 zo životných skúseností staršej generácie. Cie Cie om nášho úsilia bolo analyzova7 problematiku medzigenera nej komunikácie na základe postrehnute ného zvýšeného záujmu mnohých oblastí spolo enského života o seniorov v poslednom období. Chceli sme zisti7 možnosti i úskalia komunikácie medzi starým rodi om a vnú a7om v tradi nej rodine, ktorá býva silnou sociálnou oporou. Zamerali sme sa na identifikáciu potreby mladých udí komunikova7 so svojimi starými rodi mi, na potrebu sociálneho kontaktu, rozvoja interakcie s nimi a i sú starí rodi ia vnímaní svojimi vnukmi ako autority. Následne porovna7 sociálne a telesné zdravie u seniorov bývajúcich s rodinou a u osamelých. Súbor a metodika Prieskum bol realizovaný na Fakulte zdravotníctva Prešovskej univerzity v Prešove. Vzorku respondentov tvorili študenti prvých ro níkov fakulty zdravotníctva; podmienkou okrem dobrovo nosti bol fakt, že majú aspo jedného zo starých rodi ov. Po et študentov bol 112, z toho 98 % žien. Na získanie údajov sme použili anonymný dotazník s 15 položkami. 11 položiek bolo zatvorených a 4 položky otvorené. Pri konštrukcii dotazníka sme vychádzali nielen z koncepcie somatického zdravia, ktorá je všeobecne dobre spracovaná, ale tiež zo sociálneho zdravia, ktorému sa asto ve ká pozornos7 nevenuje. „Odhad sociálneho zdravia z h adiska jedinca je viac menej ambiciózny a konštrukt je všeobecne definovaný ako jedna z dimenzií jedincovej kvality života, ktorá zah9 a, ako jedinec vychádza s ostatnými, ako na neho ostatní reagujú a v akom je vz7ahu k sociálnym inštitúciám a sociálnym normám“, ako uvádza Kožený s Tišanskou (2003, s. 136). „Pri posudzovaní sociálneho zdravia sa vä šinou nepoužíva slovo zdravie, ale spokojnos7 (well-being), prispôsobenie (adjustment), správanie i výkon (performance) alebo sociálne fungovanie“, ako :alej uvádzajú autori (Kožený, Tišanská, 2003, s. 136). 8lovek je sociálna bytos7. Ak je vo svojej komunite (hlavne rodine) spokojný, žije dlhšie a ak ochorie, má motiváciu uzdravi7 sa. Nedostatok kvalitných sociálnych kontaktov, respektíve sociálna izolácia, ohrozujú zdravie. Použitý dotazník bol zameraný na zis7ovanie interakcie starých rodi ov a vnukov ako dôležitého indikátora sociálneho zdravia. Výsledky Výstupy položiek anonymného dotazníka, ktorý vyplnili študenti respondenti uvádzame v reálnych íslach a percentách: 1. Bývanie – 68 (60,7%) respondentov má trvalé bydlisko v meste, 44 (39,3%) na dedine. 2. Vzdialenos - so starým rodi om/rodi mi v spolo nej domácnosti býva 47 (42%) respondentov, ostatných 65 (58%) majú starých rodi ov vzdialených od 1, celkom 25 (38,5%) do vyše tristo kilometrov, celkom 40 (61,5%) zo spomínaného po tu 65 respondentov. 3. Zdravotný stav starých rodi ov- ako dobrý alebo ve mi dobrý ho ozna ilo 72 (64,3%) respondentov, ostatných 40 (35,7%) respondentov ozna ilo zdravie svojich starých rodi ov ako mierne, stredne alebo 7ažko poškodené. Vyššie zastúpenie starých rodi ov (celkom 32, o je 68,1%) s dobrým zdravím sme identifikovali v skupine 47 respondentov bývajúcich so starými rodi mi. Dobré zdravie starých rodi ov nebývajúcich spolu s respondentmi bolo celkom v 28 (43,1%) prípadov. 49

4. astos kontaktov so starými rodi mi- 75 (67%) respondentov uviedlo frekvenciu kontaktov so starým rodi om od 20 minút denne do 1-2 krát mesa ne, navyše sú tieto kontakty dopl ované telefonátmi. 36 (32,2%) udržiava osobný kontakt každý druhý mesiac i menej. Išlo tu prevažne o :aleko bývajúcich starých rodi ov. Osobný kontakt je tu astejšie suplovaný telefonickým, dokonca mailovým. Dvaja respondenti (1,98%) už dlhší as neudržujú žiadny kontakt so starými rodi mi. 5. Obsah kontaktov- okrem štandardného rozhovoru uvádzali respondenti rôzne spolo né innosti: sledovanie televízie, prechádzky, upratovanie, nákupy, varenie, spolo enské hry, práca v záhrade, návšteva lekára a kostola. Najpreferovanejšími innos7ami so seniormi bývajúcimi v meste 68 (60,7%), boli spolo né nákupy 34 (50%), spolo enské hry 22 (32,4%) a sledovanie televízie 12 (17,6%). U seniorov bývajúcich na dedine 44 (39,3%) boli najviac zastúpené spolo ná práca v záhrade 21 (47,7%), upratovanie 12 (27,3%) a varenie 11 (25%). Zaujímavé boli výpovede: prezeráme si knihy, vyšívame, tancujeme, „len tak sedíme“, po úvam, o om rozprávajú s rodi mi, „riešime moje aj ich problémy“, „dedko nechodí, tak sa s ním modlím doma“, „netrávim s ním as, len ho stretávam na spolo nom dvore“. 6. Význam kontaktov so starým rodi om- kontakt za potrebný, podstatný, dôležitý, ozna ilo 51 (46,6%) respondentov, v šiestich, t.j. 5,4% prípadoch dokonca ako nenahradite ný. Za málo dôležitý považovalo kontakt so starým rodi om 36 (32,1%) respondentov a za nepodstatný ho ozna ilo 19 (15,9%) respondentov. 7. Kvalita vz ahu- dobrý a ve mi dobrý vz7ah so starými rodi mi sme identifikovali v 62 (55,4%) prípadov, neutrálny vz7ah v 24 (21,4%) prípadov a nie ve mi dobrý alebo negatívny v 17 (15,2%) prípadov. 9 (8%) respondentov uviedlo protikladný vz7ah ku starým rodi om – s jedným vychádza dobre, s druhým naopak. 8. Frekvencia konfliktov- žiadne konflikty so starými rodi mi uviedlo 86 (76,8%) respondentov. Ostatných 26 (23,2%) uvádzali ob asné alebo zriedkavé konflikty. V jednom prípade znela odpove:: „nemáme konflikty, lebo sa jej vyhýbam“. 9. Zdôverovanie sa starým rodi om- áno, zdôverujem sa im so všetkým, uviedlo 31(27,7%) respondentov, zdôverujem sa im viac ako rodi om, uviedlo 14 (12,5%), len s niektorými problémami 44(39,3%) a nikdy sa im nezdôveruje 23 (20,5%) respondentov. Nasledujúce tri otvorené položky dotazníka využili na odpove: všetci respondenti súboru. 10. Dôvod ne/zdôverovania- z vyhodnotenia predošlej položky vieme, že spolu 55 ( 40,2%) respondentov sa starým rodi om zdôveruje so všetkým, alebo dokonca sa zdôveruje viac ako rodi om. Naj astejšie odpovede boli, že starým rodi om verím, zaujímajú sa o moje problémy, vždy ma vypo ujú, majú na m a as, majú ma ve mi radi. Dôvod, pre o sa zdôverujú málo, t.j. len s niektorými problémami 44(39,3%) alebo vôbec 23 (20,5%) respondentov bol vä šinou ten, že na niektoré skuto nosti majú zastaralé názory. 11. o majú respondenti radi na svojich starých rodi och- 88 (78,6)% respondentov uviedlo jeden dôvod alebo vlastnos7, ktorú majú radi na svojich rodi och. Naj astejšie uvádzali: láskavos7 vo i nám, as pre m a a dobrú radu. Ostatných 24 (21,4%) respondentov uviedlo dve až tri vlastnosti. Naj astejšie uvádzali: stále dobrú náladu, že im môžem veri7 a zdôveri7 sa. Uvádzali aj veci materiálne, naj astejšie peniaze, rôzne dar eky a dobroty. 12. o nemajú respondenti radi na svojich starých rodi och- 14 (12,5%) respondentov sa vyjadrilo, že nevidia na starých rodi och nijakú negatívnu vlastnos7. =alších 67 (59,8%) respondentov uviedlo jednu vlastnos7, ktorú nemajú radi na svojich starých rodi och. Naj astejšie bola uvádzaná tvrdohlavos7, zveli ovanie mali kostí, presadzovanie svojho názoru a napríklad poznámka: „ ke: rozprávajú kto, kedy a ako zomrel“. Tie isté vlastnosti, ale v kombináciách dve a viac uviedlo ostatných 31 (27,7%) respondentov.

50

13. Podpora rodiny zo strany starých rodi ov- až 51 (45,5%) respondentov uviedlo finan nú podporu. V :alších 38 (34%) prípadov z celkového po tu respondentov okrem finan nej, i inej ekonomickej pomoci, uviedli ešte psychickú podporu, rady alebo pomoc v domácnosti. Ostatných 23 (20,5%) žiadnu podporu rodiny zo strany starých rodi ov nepoci7uje. 14. Autorita starých rodi ov- 62 (55,3%) respondentov ozna ilo svojich starých rodi ov ako autority. 21 (18,8%) ozna ilo ako autoritu len jedného zo starých rodi ov a 29 (25,9%) nepokladá ani jedného zo svojich starých rodi ov za autoritu. 15. Vyjadrenie vz ahu k starým rodi om „z o í do o í“- aj v tejto položke možnos7 vo nej odpovede využili všetci respondenti. Negatívna odpove: bola jedna: „povedala by som jej v slabej chví ke – pre o?“, ktorá nazna uje narušenú sociálnu interakciu. Ostatné výpovede boli pozitívne. Naj astejšie sa objavili rôzne po:akovania 64 (57,1%) respondentov, ostatných 48 (42,9%) respondentov uviedlo uistenia o láske k starým rodi om a rôzne vyznania. Niektoré zaujímavé uvádzame nasledovne: - záleží mi na tebe, - ste dôležitou as7ou môjho života, - chýbate mi, - ve mi si 7a/vás vážim, - dávaj/te na seba pozor, nechcem vás strati7, - :akujem za všetko, o pre m a robíte, - :akujem, že ste vychovali pre m a takých fajn rodi ov. Diskusia „Starobu zvykneme dnes posudzova7 skôr pod a zdravotného, psychického, i sociálneho stavu jedinca, ako pod a jeho kalendárneho veku“, ako uvádza Kožený s Tišanskou (2003, s. 137). Podobne z predložených výsledkov vyplýva, že medzigenera ná komunikácia a interakcia je významným faktorom udržiavania sociálneho i telesného zdravia, zdrojom sociálnej opory. Konštatova7 to môžeme aj na základe výskumu Balogovej z roku 2007, ktorý potvrdil, že poci7ovanie sociálnej opory v rodine sa významne podie a na kvalite života a zdravia seniora. Aj „pocit starých rodi ov, že oni sú tiež oporou pre mladých lenov rodiny prispieva k udržiavaniu celkového zdravia, znižovaniu zdravotných problémov, nap@ a obdobie staroby pohodou a uspokojením“ ako :alej uvádza autorka (Balogová, 2007, s. 87). Pod a nášho zistenia lepšie telesné zdravie a kvalitnejší obsah sociálnych kontaktov so starými rodi mi udávali respondenti u tých seniorov, ktorí žijú v spolo nej domácnosti s rodinou, alebo vo vzdialenosti do dvadsa7 kilometrov od svojich detí s rodinami, kde zárove mladí udia uviedli astý sociálny kontakt a rozvoj interakcie so svojimi starými rodi mi a bez, alebo len so zriedkavými konfliktami. Lepšie telesné zdravie udávali respondenti aj u tých starých rodi ov, ktorí síce bývajú aj sto i viac kilometrov od nich, ale sociálny kontakt je intenzívne udržiavaný prostredníctvom astých telefonátov, dokonca aj mailovou poštou. Pod a našich zistení nemá na zdravotný stav starého loveka ve ký vplyv bývanie v meste, i na dedine a ani to, i bývajú v spolo nej domácnosti so svojimi dospelými de7mi, ale frekvencia a kvalita vz7ahov s vlastnými de7mi a vnukmi. Toto konštatovanie robíme na základe komparácie po tu výpovedí respondentov o uvedených skuto nostiach. Z celkového po tu 68 (60,7%) starých rodi ov bývajúcich v meste, žije v spolo nej domácnosti s rodinou celkom 19 (27,9%). Ostatní, t.j. 49 (72,1%) bývajú v rôznej vzdialenosti od rodiny. Zdravotný stav starých rodi ov bývajúcich v meste a zárove v spolo nej domácnosti s rodinou pod a výpovede respondentov bol ve mi dobrý alebo dobrý v 11 (57,9%) prípadov. Na dedine býva 44 (39,3%) respondentov, z toho celkom 36 (81,8%) v spolo nej domácnosti s rodinou. Ostatných 8 (11,2%) býva na dedine v rôznej vzdialenosti od rodiny. Zdravotný stav starých rodi ov bývajúcich na dedine a zárove v spolo nej 51

domácnosti s rodinou pod a výpovede respondentov bol ve mi dobrý alebo dobrý v 20 (55,6%) prípadov. Percentuálny rozdiel po od ítaní oboch údajov je nevýrazný – 2,3. Z celkového po tu 49 (72,1%) bývajúcich v meste, ale v rôznej vzdialenosti od rodiny bol zdravotný stav ako dobrý alebo ve mi dobrý ozna ený v celkom 28(57,1%), na dedine a od rodiny vzdialene bývajúcich bol tento jav identifikovaný v celkom 5 (62,5%). Pri komparácii údajov o zdravotnom stave starých rodi ov bývajúcich v meste a na dedine a zárove nebývajúcich so svojou rodinou spolu sme našli percentuálny rozdiel 5,4.Potom sme k porovnávaným javom pridali aj výpovede o frekvencii a kvalite vz7ahov medzi starými rodi mi a vnukmi. Zistili sme tak zaujímavú skuto nos7. Po et výpovedí o dobrom zdravotnom stave starých rodi ov bývajúcich v meste a na dedine, v spolo nej domácnosti a v rôznej vzdialenosti od rodiny sa nezmenil v celkom 28 (25,9%) z celkového po tu 112 respondentov. U týchto starých rodi ov boli pozitívne výpovede o frekvencii a kvalite vz7ahov medzi nimi a vnukmi. U ostatných 84 (74,1%) seniorov sme identifikovali negatívne výpovede týkajúce sa bu: frekvencie alebo kvality vz7ahov, prípadne obidvoch javov. Tu bolo zdravie charakterizované vnukmi ako mierne, stredne alebo 7ažko poškodené. Údaje sa opä7 týkali starých rodi ov bývajúcich v meste a na dedine, v spolo nej domácnosti a v rôznej vzdialenosti od rodiny. Rozdiely sme našli v druhoch spolo ných inností v meste, kde prevládali nákupy 34 (50%), spolo enské hry 22 (32,4%) a sledovanie televízie a na dedine, kde boli najviac zastúpené spolo ná práca v záhrade 21 (47,7%), upratovanie 12 (27,3%) a varenie 11 (25%). Medzigenera ná komunikácia má u zna nej asti respondentov (59,8%) svoje úskalia a obmedzenia, napr. odlišné názory a sebapresadzovanie, ale aj tak nás prekvapilo vysoké percento (33,2%) tých, ktorí nemajú problém zdôverova7 sa so všetkým svojim starým rodi om alebo dokonca viac, ako vlastným rodi om. Ako :alší ukazovate sociálneho zdravia v našom prieskume sa javí vnímanie starých rodi ov ako autorít. Ak uvážime, že spolu 74,1% respondentov nášho prieskumu považuje jedného i oboch starých rodi ov za autoritu, 67% udržiava asté kontakty, 55,4% má ve mi dobrý vz7ah so starými rodi mi a ak vezmeme do úvahy pestros7 spolo ne vykonávaných inností, musíme uzna7, že vnímanie starších udí nie je výrazne odlišné od vnímania kategórie dospelej populácie. Prevažne príjemné a pozitívne boli odpovede na poslednú položku- vyjadrenie osobného vz7ahu k starým rodi om. Tu sme u asti respondentov zaznamenali rozdiely v intenzite vz7ahu k jednému a druhému starému rodi ovi. Výpovede však dokazujú presved ivú prevahu silných sociálnych väzieb mladých udí so starými rodi mi vyjadrujúce úctu a lásku. Toto poznanie stojí v protiklade k asto proklamovanému negatívnemu názoru verejnosti na starých udí. Záver „Popula né starnutie má nesmierny vplyv na :alší vývoj spolo nosti, pretože vä šina staršej populácie trpí vysokým výskytom chronických chorôb, ale tiež rôznymi psychickými poruchami a je vo zvýšenej miere odkázaná na sociálnu a zdravotnú starostlivos7 “ako uvádza Simo ková (Simo ková, 2005, s. 18). Na uvedenú situáciu sa treba zodpovedne pripravi7. Ak má lovek v starobe silné sociálne zázemie, poci7uje sociálnu oporu. K tomu, „ak je lovek zmierený so svojím zdravotným stavom, má najlepšiu šancu dosiahnu7 vysokú úrove kvality života“ ako uvádzajú autori (Hudáková et al., 2009, s. 41). To však neznamená len pasívne sa odovzda7, ale aktívne sa pripravi7 na proces starnutia. „Ošetrovate stvo sa cez výchovu k zdraviu (telesnému, i sociálnemu) zameriava na udí v každom štádiu zdravia i choroby, od úplne zdravého až po chronicky chorého alebo postihnutého loveka s cie om maximalizova7 potenciál jednotlivca pre zdravý život“ ako uvádzajú autori (Magurová et al., 2008, s. 39). „Tam, kde kvalitné sociálne zázemie absentuje, starší udia potrebujú podporu pri svojom za lenení do spolo nosti a sociálnych aktivít“ ako uvádza Balková (Balková et al., 2006). Pre dnešné ošetrovate stvo je táto oblas7 spadajúca pod starostlivos7 o sociálne zdravie 52

ve kou výzvou. Napríklad pri snímaní anamnézy pacientov/klientov seniorov navrhujeme dôkladné snímanie sociálnej stránky, následné sledovanie a identifikovanie príznakov sociálnej deprivácie a intenzitu sociálnych kontaktov seniorov po as hospitalizácie. V prípadoch zistenia osamelosti, nedostato nej sociálnej opory až jej absencie vidíme pomoc a riešenie v užšej spolupráci so sociálnymi inštitúciami a jej pracovníkmi. V prednemocni nej starostlivosti navrhujeme odha ova7 problémy v tejto oblasti prieskumami zameranými na sociálnu oporu seniorov. Bibliografické odkazy BALKOVÁ, D. et al. 2006. Gerontologické ošetrovate stvo. 1. vyd. Prešovská univerzita v Prešove: Fakulta zdravotníctva, 2006. 91s. ISBN 80-8086-525-8. BALOGOVÁ, B. 2007. Seniori v spektre sú asného sveta. 1. vyd. Prešov: Akcent Print, 2007. 103 s. ISBN 978-80-89295-03-6 HUDÁKOVÁ, A., SLANINKOVÁ, J., TOMAŠ8INOVÁ, V. 2009. Aspekty kvality života v terminálnej starostlivosti. Molisa 6. 2009, ro . 6, s. 41- 45. ISBN 978-80-555-0048-5. KOŽENÝ, J., TIŠANSKÁ, I. Dotazník sociální opory – MOS: Vnit í struktura nástroje. eskoslovenská psychologie. 2003, ro .XLVii, . 2, s. 135-143. ISSN 0009-062 X. MAGUROVÁ, D., KAPOVÁ, S., MAJERNÍKOVÁ, ?., ŠANTOVÁ, T. 2008. Základy edukácie a jej využitie v ošetrovate skej praxi. 1.vyd. Prešovská univerzita v Prešove: Fakulta zdravotníctva, 2008. 127s. ISBN 978-80-8086-821-9. SIMO8KOVÁ, V. 2005. Príprava na starobu. Sestra, 2005, ro . 4, . 9, s. 18. ISSN 13359444. Kontaktná adresa PhDr. Mgr. Marta Jakubíková, PhD. Prešovská univerzita v Prešove Fakulta zdravotníctva Partizánska 1 080 01 Prešov [email protected]

53

OV OVÁNÍ VYBRANÉHO SOUBORU OŠET OVATELSKÝCH DIAGNÓZ NANDA-INT. V DOMÁCÍ PÉ I VERIFICATION OF THE SELECTED SET OF NURSING DIAGNOSES NANDAINT. IN HOME CARE *Darja Jarošová, Lucie Sikorová, **Jana Mare ková, ***Hana Pajorová * Ostravská univerzita v Ostrav , Fakulta zdravotnických studií, Ústav ošet ovatelství a porodní asistence ** Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických v d, Ústav ošet ovatelství ***Agentura domácí ošet ovatelské pé e Ostrava Abstrakt P ísp vek prezentuje díl í výsledky šet ení, které bylo sou ástí druhé fáze ešení výzkumného projektu IGA MZ8R – Využitelnost ošet ovatelských klasifikací NANDA International a NIC v domácí pé i. Cílem šet ení bylo ov ení vhodnosti souboru 157 ošet ovatelských diagnóz NANDA-Int. vybraných expertními skupinami a využití m ících nástroj pro zhodnocení diagnostických prvk u 200 klient ADP v Ostrav . Pro sb r ošet ovatelských a demografických dat byl použit speciáln sestavený elektronický protokol, získaná data byla statisticky vyhodnocena a vzájemn korelována. Celkem bylo diagnostikováno 2470 ošet ovatelských diagnóz (pr m r 12,4), s více než 10% etností bylo potvrzeno 41 ošet ovatelských diagnóz, které by mohly být za azeny do základního souboru ošet ovatelských diagnóz pro praktické využití v domácí pé i. Klí ová slova: NANDA-Int., ošet ovatelské diagnózy, domácí pé e, elektronický protokol. Tento p ísp vek je dedikován projektem IGA MZ R NS9761-4/2008. Abstract The paper presents partial outcomes of the second phase of the research project - IGA MZ8R Utilisation of Nursing Classifications NANDA-International and NIC in Home Care. The objective of the study was: to verify appropriateness of 157 nursing diagnoses NANDA-Int. which were selected by expert groups in home care, to verify utilisation of measuring instruments for assessing diagnostic elements in 200 clients of Home Care Agency in Ostrava. Specially newly-created electronic protocol was used for patients nursing and demographic data gathering. Obtained data were statistically evaluated and muttually correlated. The total of all recorded nursing diagnoses confirmed in all clients of the study group was 2470 (the average for one client was 12.4). In the study were confirmed 41 nursing diagnoses with more then 10% frequency. These nursing diagnoses could be insert in the basic set of nursing diagnoses for utilisation in home care nursing practice. Key words: NANDA-Int., nursing diagnosis, home care, electronic form. This paper was supported by the project of Ministry of Health of the Czech Republic IGA MZ R NS9761-4/2008. Kontaktní adresa doc. PhDr. Darja Jarošová, Ph.D. Ústav ošet ovatelství a porodní asistence Fakulta zdravotnických studií Ostravská univerzita Syllabova 19 703 00 Ostrava-Záb eh [email protected] 54

SOCIÁLNE KONTAKTY SENIOROV A ICH VÝZNAM PRE UDRŽANIE ZDRAVIA SOCIAL CONTACTS OF ELDERLY PEOPLE AND THEIR SIGNIFICANCE FOR MAINTAINING HEALTH Slávka Kapová, Marta Jakubíková Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníctva, Katedra ošetrovate stva Abstrakt Cie om našej práce bolo zisti7 kvalitu formálnych a neformálnych sociálnych kontaktov seniorov, potrebu komunikácie s rodinou a so svojím okolím a poukáza7 na dôležitos7 udržania a pestovania kvality kontaktov. Chceli sme tiež poukáza7 na vážne dôsledky sociálnej izolácie u seniorov. Výsledky prieskumu preukázali, že vä šina seniorov cíti viac ako osamelos7, ohrozenie, smútok a strach z budúcnosti. Zistili sme tiež, že denný kontakt seniorov so svojimi de7mi nemusí zaru ova7 kvalitu sociálnych vz7ahov a drvivá vä šina odmieta záver života strávi7 v ústavnom zariadení. K ú ové slová: senior, sociálny kontakt, sociálna izolácia, senzorická deprivácia. Abstract The aim of our study was to find out the quality of formal and informal social contactsof elderly people, the need to communicate with family and with their surroundings and to highlight the importance of maintaining and growing the quality of contacts. We also wanted to highlight the serious consequences of social isolation among elderly people. The survey results showed that the most elderly people feel more than loneliness, vulnerability, sadness and fear of the future. We also found out that daily contacts of elderly people with their children do not guarantee the quality of social relations and the most of them rejects the conclusion of his life in an institutional facility. Keywords: elderly people, social contact, social isolation, sensory deprivation. Úvod Vo vyspelej kultúrnej spolo nosti by mali ma7 seniori svoje dôstojné miesto, pretože spolo nos7, ktorá si váži starobu a využíva jej múdros7 a skúsenosti je bohatá. Mladá generácia môže erpa7 z múdrosti staroby, ale pou ením môže by7 aj jej slabos7, ve: v nej sa odráža potenciálna budúcnos7 mladosti. V modernistickej spolo nosti je však astou skuto nos7ou, že seniori bývajú na okraji záujmu nielen verejnosti, ale aj vo svojej rodine. Na túto skuto nos7 je potrebné reagova7 a h ada7 vhodné a skoré riešenia. Balková (2006, s. 44) vo svojej publikácii uvádza, že seniori potrebujú podporu pri za lenení do spolo nosti a sociálnych aktivít. Pri koordinácii práce starších udí, rodín, opatrovate ov, miestnej správy a mimovládnych organizácií, sa môžu nájs7 nové cesty, ktoré zabezpe ia pokra ovanie aktívneho a záujmového života seniorov. Cie Cie om nášho prieskumu bolo zisti7 formálne a neformálne sociálne kontakty seniorov a potrebu komunikácie s rodinou a so svojím okolím. Zisti7 rozdiely v pocitoch a prežívaní seniorov s formálnymi a neformálnymi sociálnymi kontaktmi. Súbor a metodika Prieskum bol realizovaný v Prešove a v blízkom okolí u 80 respondentov /seniorov. Oslovili sme 38 žien a 42 mužov nad 70 rokov. Výber respondentov bol nenáhodný dostupný. Respondenti boli oslovení ako pacienti vo FNsP J.A.Reimana v Prešove. Medzi respondentov boli zaradení známi a starí rodi ia administrátorov. 55

Na získanie údajov sme použili dotazník s jedenástimi položkami. Získané údaje sme vyjadrili v percentách. Vzh adom na s7aženú situáciu týkajúcu sa špecifík tejto vekovej kategórie, dotazník pomáhali u mnohých respondentov vyp@ a7 študenti, ktorí v prípade potreby doplnili položky vysvetlením, alebo kládli respondentom dopl ujúce otázky. Téma oslovených respondentov zaujala a informácie ve mi ochotne poskytli. Na prieskume sa podie ali študenti druhého ro níka dennej formy štúdia odboru ošetrovate stvo na Fakulte zdravotníctva Prešovskej univerzity v Prešove. Výsledky Na položku 1 zis7ujúcu bývanie seniorov v spolo nej domácnosti so svojimi de7mi, alebo inými príbuznými odpovedalo 12 žien a 16 mužov o iní spolu 36 %. 26 seniorov , to je 32 % žijú v spolo nej domácnosti s partnerom, z toho 21 % žien a 11 % mužov. Až 26 seniorov (32 %) žije osamelo. Túto skupinu respondentov aj vzh adom na ich vek považujeme za rizikovú, odkázanú na pomoc v blízkej budúcnosti, i dokonca už v sú asnosti. Okrem telesného zdravia je v ohrození aj ich zdravie psychické a sociálne, pretože izolácia môže vies7 až k taktilnej senzorickej deprivácii. Položka 2 sa týkala návštev seniorov de7mi, rodinou. Na základe výpovedí 32 žien a 27 mužov o spolu iní 73 % respondentov seniorov je pravidelne navštevovaných de7mi a rodinou, avšak zaznamenali sme, že ani denný kontakt nezaru uje spokojnos7 seniorov v oblasti vz7ahov. 6 žien a 10 mužov (21 %) seniorov uviedlo návštevu 1až 2 krát mesa ne, o môže by7 podmienené vä šou vzdialenos7ou. 5 seniorov /mužov (6 %) uviedlo bez udania dôvodu, že deti ani rodina ich nenavštevujú. Položka 3 zis7ovala telesné zdravie. Iba 5 žien a 9 mužov spolu 17 % respondentov seniorov uviedlo, že zdravie má dobré. Až 83 % seniorov v po te 33 žien a 33 mužov uviedlo podlomené alebo narušené zdravie, z oho jednozna ne vyplýva potreba pomoci podporných osôb alebo aj štátu. V položke 4 uviedlo až 94 % seniorov z toho 38 žien a 37 mužov, že návšteva blízkych ich ve mi poteší, túžia po kontakte so svojimi blízkymi. Naopak, 6 % iže 5 seniorov mužov, návšteva blízkych nepoteší, o prezrádza narušenie sociálnych vz7ahoch v rodine. Položka 5 zis7ovala i a nako ko návšteva respondenta za7ažuje. 85 % v po te 31 žien a 37 mužov respondentov seniorov uviedlo, že návšteva ich neza7ažuje, o opä7 potvrdilo, že seniori túžia po sociálnom kontakte. 7 žien a 5 mužov , spolu (15 %) uviedlo, že návšteva ich iasto ne za7aží. Dôvodom môže by7 narušenie denného režimu, alebo narušené zdravie seniorov. Položka 6 sa týkala potešenia sa z návštevy vnú at. 77 respondentov seniorov mužov aj žien to je 96% uviedlo úprimnú rados7 z návštevy vnú at aj napriek svojmu podlomenému a narušenému zdraviu. 4 % respondentov mužov návšteva nevie poteši7. Táto skuto nos7 by mohla by7 podmienená rôznymi faktormi, napr. genera nými vekovými špecifikami, zdravotnými problémami a podobne. Položka 7 konfrontovala odpovede niektorých :alších položiek. Týkala sa rozhovorov s vnú atami. V po te 80, teda 100 % respondentov seniorov uviedlo, že sa ve mi radi rozprávajú s vnú atami, teda seniori jednozna ne potrebujú sociálny kontakt a komunikáciu so svojimi vnukmi a rodinou k udržaniu a zlepšovaniu sociálnej väzby. A to aj napriek tomu, že kontakt prináša aj ur itú zá7až, i narušenie denného režimu. Po návšteve vnú at V položke 8 až 67 (83 %) respondentov seniorov poci7uje smútok a tešia sa na :alšie stretnutie. Dôvodom smútku je uvedomenie si nutnosti návratu do stereotypného spôsobu života. 9 % seniorov3 ženy a 4 muži poci7ujú únavu a potrebu oddychu, o je pochopite né. Seniori sa rýchlejšie unavia, potrebujú si astejšie oddýchnu7 aj po as d a. Problém môže spôsobi7 tiež dynamickejší spôsob komunikácie mladej generácie, ktorý seniorov vy erpáva. 56

2 ženy a 4 muži to je 8 % respondentov uviedlo rados7 z odchodu vnú at, o predošlé konštatovania môže potvrdzova7. V položke 9 sme zis7ovali prevažujúci životný pocit respondentov. 13 žien a 4 muži, iže 21 % respondentov uviedlo pocit spokojnosti a radosti zo svojich detí, o sved í o dobrých sociálnych vz7ahoch v rodine. 17 žien a 20 mužov to je 46 % respondentov seniorov však poci7uje osamelos7 a smútok, o sved í o absencii užšieho sociálneho kontaktu. Ani asté návštevy seniorov, tak sa zdá, nie sú zárukou ich spokojnosti a harmonického pocitu zo života. 5 (6 %) a 16 mužov (20 %) respondentov seniorov uviedlo pocit strachu z budúcnosti a 7 % seniorov uviedlo iné negatívne pocity, ako napr. strach o zdravie syna, dcéry. Položka 10 testovala odpovede respondentov seniorov na otázku, o od nich o akávajú ich deti. 28 respondentov seniorov, o iní 35 % uviedlo, že deti od nich o akávajú radu a pomoc vzh adom na ich celoživotné skúsenosti. 2 ženy a 18 mužov respondentov, spolu (25 %) uviedlo, že ich deti od nich o akávajú predovšetkým materiálnu podporu. 18 žien a 4 muži, spolu (28 %) uviedlo radu a pomoc vrátane materiálnej podpory. Materiálne požiadavky na respondentov môžu súvisie7 s celkovou ekonomickou situáciou v Prešovskom regióne, ale aj s vypo ítavos7ou a lakomos7ou. 7 mužov a 1 žena (10 %) uviedli, že deti od nich ni neo akávajú. Toto konštatovanie bolo u asti respondentov pozitívne v tom zmysle, že deti od rodi ov neo akávajú nijakú materiálnu podporu, naopak, skôr oni pomáhajú svojim starým rodi om. U niektorých bolo toto konštatovanie pesimistické- sociálny kontakt bol v týchto prípadoch zna ne chladný. 2 % respondentov mužov si myslí, že sú de7om na 7archu, títo seniori vedia o zhoršenej finan nej situácii v rodine a návštevu považujú za mí anie nedosta ujúcich finan ných prostriedkov. Tabu ka 1 znázor uje odpovede na položku 11 v dotazníku. Tab. 1 Odpovede na položku 11

Pohlavie

Jese života by ste chceli preži7:

ženy

so svojím partnerom, rodinou sám/a v domove dôchodcov Iné Spolu

n 36 0 2 0 38

muži % 47 0 2 0 49

n 42 0 0 0 42

% 51 0 0 0 51

Ako vidíme, celkom 98% to je 78 respondentov seniorov sa vyjadrilo, že jese života chce preži7 so svojim partnerom alebo so svojou rodinou, o sved í o ve mi silných sociálnych väzbách na blízkeho loveka, partnera alebo rodinu. Z celkového po tu respondentov iba 2 % žien uviedlo možnos7 pobytu aj v domove dôchodcov. Diskusia Výsledky prieskumu potvrdzujú výroky autorky Longauerovej (2009), že na starnutie vplýva spôsob života a tiež prostredie, v ktorom lovek žije. Môže to by7 len pasívne prežívanie spojené s chorobami, depresiami a samotou, ale tiež obdobie vyplnené aktivitami, ktoré prinášajú uspokojenie a sú na osoh i okoliu. Výsledky prieskumu ukázali, že seniori túžia hlavne po úprimnom kontakte so svojimi blízkymi. Je preto namieste zaobera7 sa a rieši7 zav asu životnú situáciu tých seniorov, ktorí tvoria rizikovú skupinu osamelých a chorých tak, ako je to štandardné a etické v každej civilizovanej spolo nosti.

57

Subjektívne vnímanie sociálnej osamelosti bolo nízke, o zodpovedá skuto nosti, že vä šina seniorov uviedla pomerne asté kontakty so svojimi príbuznými. Kontaktom, najmä so svojimi vnú atami sa ve mi tešia, aj ke: im to niekedy prináša ur itú nepohodu. Telesné zdravie je u týchto jedincov lepšie, celkový životný pocit optimistickejší. Napriek uvedenému, prekvapujúca bola astá prítomnos7 emocionálnej osamelosti u zna nej asti respondentov. Ukázalo sa totiž, že ani bývanie spolo ne s partnerom alebo rodinou, ani asté návštevy nemusia zaru ova7 seniorom pocit spokojnosti. V prípadoch, kde intenzita sociálneho kontaktu so seniorom stúpa a klesá s intenzitou materiálneho podporovania jeho rodiny je pocit emocionálnej osamelosti samelosti zvláš7 intenzívny. Výrazné to bolo najmä u mužov seniorov, ktorí otvorenejšie v porovnaní so ženami odmietali kontakty „zo zištných“ dôvodov; u nich bolo tiež telesné zdravie horšie. Obavy z budúcnosti, strach z nemohúcnosti a odkázanosti na druhých, ých, strach z umierania, negatívne ovplyv uje celkový životný pocit u vä šiny seniorov, nevyhýba sa ani tým, ktorí majú dobré sociálne kontakty, ale na rozdiel od osamelých seniorov, nie sú to pretrvávajúce, 7ažko ovplyvnite né stavy. Drvivá vä šina respondentov dentov vyjadrila túžbu po spolo nom bývaní so svojím partnerom alebo s rodinou a odmietla záver života strávi7 v ústavnom zariadení. Na základe uvedeného možno konštatova7, že kvalitná interakcia a úprimné vz7ahy so seniorom sú silným fenoménom na aktivizáciu životných síl a optimizmu, znamenajú sociálnu oporu, pôsobia uzdravujúco a upev ujúco na sociálne a celkové zdravie. Záver Stotož ujeme sa s Franklovou myšlienkou, že: „Neexistuje Neexistuje lovek, pre ktorého by život nemal prichystanú zmysluplnú úlohu. Neexistuje situácia, v ktorej by nám život prestal ponúka7 zmysluplné možnosti“ (pod a Petra Tavela, 2004). Nemali bysme, ako predstavitelia najhumánnejšieho povolania, na toto zabúda7 a všemožne prispieva7 k zvyšovaniu kvality života seniorov v spoluprácii s príbuznými spolo enskými odbormi. Bibliografické odkazy BALKOVÁ, D. et al. 2006. Gerontologické ošetrovate stvo. stvo. 1. vyd. Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníctva, 2006. 91 s. ISBN 80-8086-525-8. 80 KRISTOVÁ, J. 2004. Komunikácia v ošetrovate stve. Vyd. Osveta Martin. ISBN 80-806380 160-3. RYBÁROVÁ, ?. 2008. Základy výskumu. 1. vyd. Prešovská univerzita v Prešov, Fakulta zdravotníctva, 2008. ISBN 978-80 80-8068-816-5. JUNGER, J., LONGAUEROVÁ , A. Zdravie a kvalita života seniorov. In Molisa 6 – Medicínsko ošetrovate ské listy Šariša. Prešov: PU v Prešove FZ FNsP J. A. Reimana,2009, s 81. ISBN 978-80-555-0048-5. TRAVEL, P. 2005 Zmysel života pod a V. E. Frankla. 1. vyd. Bratislava: IRIS, 2005. 270s. ISBN 80- 8908- 815. Kontaktná adresa PhDr. Slávka Kapová Prešovská univerzita v Prešove Fakulta zdravotníctva Partizánska 1 080 01 Prešov [email protected]

58

METODY OV ENÍ POLOHY VÝŽIVOVÉ SONDY U D TÍ – ANALÝZA EBP PODKLAD METHODS TO CONFIRM FEEDING TUBE PLACEMENT IN CHILDREN – EBP DATA ANALYSIS Lenka Mazalová, Jana Mare ková Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických v d, Ústav ošet ovatelství Abstrakt Nasogastrická sonda je v pediatrickém ošet ovatelství d ležitým fenoménem užívaným pro ú ely nutri ní podpory a podávání lék do zažívacího traktu d tí. Nezbytným p edpokladem bezpe né a efektivní ošet ovatelské pé e je správné umíst ní a zajišt ní sondy v žaludku po celou dobu jejího zavedení. K tomuto ú elu slouží jednoduché ov ovací testy použitelné u l žka klienta, tzv. bedside testy. Cílem p ísp vku je poskytnout informace o využití metody EBP (praxe založené na d kazech) p i hledání ú elných bedside test u d tí. V elektronických databázích byla nalezena jedna randomizovaná studie, t i klinické studie a dev t klinických doporu ení respektujících metodu praxe založené na d kazech. Zdroje byly podrobeny kritickému hodnocení d kaz . Na jejich podklad je možné vyvodit, že bezpe nou a efektivní metodou ov ování polohy sondy u d tských pacient je pH metrie aspirátu. Klí ová slova: nasogastrická sonda, d ti, kontrola polohy, bedside testy, pH metrie, auskultace. Abstract Nasogastric tube is an important phenomenon in pediatric nursing used for feeding and administering drugs into the digestive system of children. The prerequisite for safe and effective nursing is the proper placement and position of the nasogastric tube in the stomach for the whole time it remains there. Simple screening tests, so called bedside tests, are used to ensure proper placement of the feeding tube. The objective of this conference paper is to find an effective strategy of bedside testing to verify and confirm the position of the nasogastric tube in children using evidence based practice. One randomized study, three clinical studies and nine clinical recommendations respecting the method of EBP were found through reviewing electronic databases. Critical evaluation of the resources showed that the most effective method of nasogastric tube position verification in children is pH testing of aspirate. Key words: nasogastric tube; children; position verification; bedside tests; pH testing; auscultation. Plný text p ísp veku bude publikován v recenzovaném asopise Profese online. Kontaktní adresa Mgr. Lenka Mazalová Ústav ošet ovatelství Fakulty zdravotnických v d Univerzita Palackého Hn votínská 3 779 00 Olomouc [email protected]

59

THE ROLE OF A NURSE IN THERAPEUTIC PROCESS OF A PATIENT WITH PSORIASIS Anna Michalik, Joanna Zalewska-Puchała, Anita Lipa, Bo ena Krawczyk University of Bielsko-Biala, Faculty of Health Sciences Abstract Psoriasis is one of the most common chronic skin diseases with a multifactorial and still not fully understood ethiopathogenesis. It is estimated that approximately 1-3% of the general population of highly developed countries has psoriasis. Psoriasis is a chronic recurring condition that varies in severity from minor localized patches to complete body coverage. Apart from acute physical symptoms, the disease influences self-image, everyday activity and social contacts. To control the symptoms it demands a systematic treatment and proper nursing care, and only a professional and evidence-based practice can provide such care. Recently one can observe a tendency in health care to establish standards, which indicate the level of the quality of medical service associated with planning, implementing and evaluating the quality of service, also in nursing practice. The aim of this paper is to present the standard of nurse’s work, which leads to better quality of life of the patient suffering from psoriasis, their family and beloved once. Key words: psoriasis, standard, nursing care. Introduction Recently, in health care, one can observe a tendency of introducing standards of conduct, which become an indicator of the quality of the provided medical service and should be treated as a reference in planning, implementing and evaluating the quality of medical service, also of the nursing care. When it comes to skin diseases, an important element of nursing care is recognizing the causes of the symptoms, the course of the treatment and preventing relapse and exacerbation of the symptoms. Therefore, as it is written by Kwiatek et al (2007 p. 89) the primary goal of a nurse looking after patient with psoriasis is identifying nursing problems, planning nursing care and evaluating the efficiency of implemented nursing process. A valid element, which can improve the quality of patient’s life, is increasing their knowledge about the disease and about the methods of self-care. Health education is one of the regular elements of nurse’s activity who is frequently a direct source of information for the patient. According to Warin (2000 p. 12) in modern nursing, nurses not only play a key role in the treatment, but also play an educational role and influence the reduction of the costs of patient’s treatment. Psoriasis is one of the most common skin diseases, and the average frequency of its prevalence in population ranges from 1% to 3% (Hrehorów et al 2007 p. 19, Jankowiak et al 2005 p.191, Szepietowski et al 2010 p. 2). It is believed that the frequency of the occurrence of psoriasis is connected with geographical, ethnic and environmental factors (Kwiatek et al 2007 p. 89). Psoriasis affects equally women and men. The disease can occur at any age – from early childhood to elderly age. It rarely occurs in infancy, and most frequently in pubescence and between the age of 50 – 60. In most patients the first symptoms occur before the age of 35, and in 10% of population psoriasis develops in childhood (Łuczkowska 2005 p. 38, Menter et al 2006). Psoriasis is a chronic inflammatory skin disease, characterized by scaly patches on the skin. Its severity varies from minor localized patches to complete body coverage (Jankowiak et al 2005 p. 191, Langner et al 2003 p. 17, Wolska et al 2006 ). The essence of the disease is an excessive growth and reproduction of skin cells (Niczyporuk et al 2006 p. 74, Nestle et al 2009 p. 496). Factors that may aggravate the severity and location of outbreaks include 60

genetic factors, infections, drugs, diet, external injuries and stress (JabłoEska et al 2005, Kaszuba et al 2001 p. 762, Niczyporuk et al 2006 p. 74, Picardi et al 2005 p. 556, Wolska et al 2006). The symptoms of psoriasis may manifest in few variants which include plaque, pustular, guttate and flexural psoriasis (Langner et al 2003 p. 18, Niczyporuk 2006 p. 74-77). The somatic symptoms of the disease like itching, pain, scaly patches are the cause of various emotional reactions and limitations connected with patient’s functioning in the society (Jankowiak et al 2003 p. 367, Kanikowska et al 2006 p. 132, Schmitt et al 2007 p. 17). Most of them experience irritation, anxiety and fatigue. The patients with skin diseases feel socially alienated and they face problems in interpersonal contacts. Frequently, they are not able to find a job due to their long-lasting hospitalization or physical limitations (Haduch et al 2008 p. 12, Horn et al 2007 p. 963). Apart from these, psoriasis has also negative impact on sexual life of people suffering from it (Hrehorów et al 2007 p. 22, Gelfand et al 2004 p. 706). In recent years, substantial advances have been made in elucidating the molecular mechanisms of psoriasis. However, major issues remain unsolved, including the primary nature of the disease as an epithelial or immunologic disorder, the autoimmune cause of the inflammation process, relationship between skin factors and systemic factors and the role of genetic and environmental influences on the psoriasis incidence, its progression and treatment response (Nestle et al 2009 p. 496). In psoriasis treatment one should focus on sustaining the remission for as long as possible. In order to prevent further exacerbation of the disease it is of great importance to make patients sensitive to prevention through avoiding stress, controlling the inflammation points, cutting down on animal fat, giving up drinking alcohol and smoking (Jankowiak et al 2004 p. 440-44). Therefore an indispensable aspect in psoriasis treatment is patient’s education. The aim of this education is to give the patient the necessary knowledge and abilities and to motivate them psycho-emotionally. Health education is fundamental in increasing the awareness of the patients suffering from psoriasis when it comes to improving their condition and upgrading the quality of their lives. American researchers (Skarpathiotakis et al 2006 p. 359) proved that the effective education of the patients diagnosed with psoriasis contributed greatly to their health condition. Patients possessing the proper knowledge and awareness of their illness, learning the proper skin care, not giving in, knowing the methods of the therapy and the nature of this disease contribute significantly to the improvement of their condition and the quality of life (Jankowiak et al 2004 p. 439). A valid factor in the nursing process, is nursing care which minimizes individual and social problems. It assures professional care based on the evidence based practice which aims to provide clinicians and patients with choices of the most effective care based on the best available research evidence (Glasziou et al 2005 p. 36). The standard of providing nursing care for a patient with psoriasis (Jankowiak et al 2005 p. 193-194, Jankowiak et al 2006 p. 371-376, Kwiatek et al 2007 p. 90-92). Standard statement A patient with psoriasis will be given a professional medical care. The patient and their family will have the proper knowledge and the abilities helping to maintain the optimal health condition and keeping the period of the disease remission as long as possible. Structure criteria 1. Every nurse should have the abilities and knowledge about: • ethiopathogenesis, symptoms, methods of diagnosing and treatment, complications as well as prevention of relapse and exacerbation, • being familiar with nursing problems and the ways of solving them, • providing nursing care based on the model of the nursing process, 61

•

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

educating the patient and their family about psoriasis and teaching them to perform nursing and therapeutic procedures all by themselves, • being familiar with psychosomatic problems of the patients diagnosed with psoriasis and with the methods leading to their solving. The nurse possesses abilities when it comes to therapeutic communication with the patient and their family. The method of nurse’s work is the nursing process. The nurse is a member of a therapeutic group and provides a holistic care of the patient with psoriasis. The records of the treatment and nursing as well as of the patient’s education are available for all the members of the therapeutic group. The nurse’s working place is equipped with the necessary tools for nursing and caring, diagnosing and performing healing tasks and those connected with health education. The nurse has opportunities for mastering her professional skills, broadening her knowledge about taking care of a patient with psoriasis through self-education, taking part in conferences and workshops. The nurse has a set of conspectus for teaching patients, teaching aids, leaflets, films and teaching materials. The nurse’s work is evaluated and she is familiar with the criteria of evaluation.

Process criteria 1. The nurse instructs the patient about the layout of the ward, rights and responsibilities of the patient, up-to-date ward rules and introduces them to the members of the therapeutic team. 2. The nurse collects patient’s data about his bio-psycho-social condition using different sources (patient, family, records, measurement, observation). 3. Creates good environment for collecting true and solid information from the patient and their family. She records and keeps the collected data up-dated. 4. Formulates nursing diagnosis corresponding to the current condition of the patient, identifies the aims of the care, prepares nursing plan and the ways of its realization. 5. Plans the dates of performing the nursing and educational tasks, assigns who will be responsible for conducting those tasks. 6. Cooperates with the patient, their family and the whole therapeutic team in carrying out the plan. 7. Along with the responsible people, carries out the nursing plan, evaluates it and makes notes in the nursing process records. 8. Depending on the patient’s condition the nurse educates, advises, helps and performs activities indispensable in the recovery. 9. Prepares the patient physically and mentally for the diagnostic tests and treatment methods. 10. Observes the character of psoriasis symptoms, their localization, the severity of itching and the reaction to the applied treatment. 11. Leads health education for every patient diagnosed with psoriasis. 12. Along with the patient, identifies the factors conducive to exacerbation of the symptoms (skin injury, drinking alcohol, smoking, taking drugs, vaccination, infections, dermatitis, stress, hormonal disorders). 13. The nurse teaches the patient the rules of hygiene and proper skin care: • washing hair with birch-tar shampoo or soft soap, • taking baths in grey salt (5 – 7 kg for a bath for 30 minutes), 62

• • • • • • •

using oily products after bath, avoiding mechanical friction and strong hair brushing, avoiding contact with detergents, chemicals, proper application of ointments and their removal, putting proper dressing and compress on the affected skin, doing proper exercises when it comes to joints psoriasis, recommends following proper diet. During exacerbation of the symptoms following light diet with cutting down on hot spices, strong coffee, alcohol and products containing cholesterol. Following a diet enriched in vitamins A and E and selenium. The nurse encourages the patient to give up smoking. 14. Informs the patient about the need of undergoing systematic medical tests and prevention treatment (regular visits at the dentist, gynecologist, urologist). 15. Educates the patient about beneficial influence of climatotherapy. 16. Informs the patient about the possibility of permanent colouring of the underwear and bed linen while undergoing cygnoline treatment, as well as about the need of using contraception for two years when it comes to undergoing retinoides treatment. 17. The nurse instructs the patient about self-care (taking drugs systematically, monitoring side effects of the applied therapy, self-observation of the organism). 18. Provides emotional and informative support for the patient and their family, counteracts patient’s isolation from the environment suggesting different forms of activity, encourages the patient to take part in meetings of the association of psoriasis patients. 19. In case of discharging the patient from hospital, the nurse cooperates with the community nurse by handing over the data about patient’s condition, indispensable for continuing the nursing process. 20. Shapes patient’s attitude of being responsible for their health condition and cooperates with the whole therapeutic team in the therapy. 21. Records the completion of the tasks, their modification and the stage of their realization, draws a comparison between the diagnosed, assumed and obtained state. 22. Evaluates the stage of the realization of the planned aims based on the obtained results and recognizes the reasons for not reaching the goals. Result criteria 1. The patient is familiar with the ward layout, they know their rights and responsibilities and the ward regulations. They have been introduced to the members of the therapeutic team. 2. All the information about the patient and their family collected by the nurse is competent, true and up-dated. 3. Thanks to nurse’s activity, patient’s problems are solved or minimized. 4. The collected data about the patient’s condition is used for identifying the nursing problems and all the members of the therapeutic team have access to it. 5. Nursing process documentation has been set up and it is systematically up-dated. 6. The nurses have the abilities and the knowledge indispensable in providing high quality of nursing care for the patient suffering from psoriasis. 7. The patient and their family have the knowledge and the abilities necessary for selfcare at home. 8. The patient and their beloved ones are prepared to take their own steps in order to minimize the factors triggering psoriasis symptoms. 9. The patient’s family has been informed and prepared to help and support the patient. 63

10. The tasks undertaken by the nurse lead to achieving the aims of the nursing care through solving the problems connected with the healing process, removing ailments associated with the symptoms of the disease, preventing complications and minimizing negative factors causing pathological reactions of the disorder. Following the proposed standard seems to guarantee providing the patient with the care on the highest level. However, the authors of this paper find it important to draw attention to the most common nursing problems with which patients need to struggle, along with practical solutions of those difficulties (Opozda et al 2004, Walczak et al 2004). Scaly patches on the skin The nursing aim: to reduce or minimize prevalence of scaly patches Nursing tasks: • having a discussion with the patient about the body hygiene, • washing the whole body twice a day in water of the temperature around 30 – 370C, • washing off old ointments by using oily and moisturizing soaps of natural pH, • after washing, drying the skin with soft towel to avoid irritation of the skin, • changing underwear and bed linens when necessary, • washing hair two or three times a week, • cutting and cleaning fingernails, • men – shaving every day. Itchy skin Nursing aim: to reduce or minimize the feeling of itching Nursing tasks: • washing hands frequently in tepid water, the frequency of body washing depends on the type and localization of psoriasis, • for the skin with scaly patches it is advised to use water with products soothing itching (bran, oats, starch, ready-made oils), • compliance with the length of the bath 20 – 30 minutes (long bath dries up the skin excessively), • taking soothing baths (brew from wheat and oat bran), or taking bath with chamomile oil, • taking tar bath (pine, birch, beech), • telling the patient not to scratch itchy spots, • teaching the patient to use techniques that could be used instead of scratching (gentle pressure, rubbing gently the itchy spot with a pulp of a finger), • taking care that the finger nails are short and clean, • using soft, airy, preferably cotton underwear and clothes, • providing the right microclimate of the surrounding, temperature and air humidity, • distracting the patient from severe itching by engaging them in mental activities (reading good book, doing crosswords), • using prescribed drugs and ointments or other products for skin care, • teaching the patient rules of conduct and protection against factors causing exacerbation of psoriasis. Losing the sense of life and suicidal thoughts The nursing aim: no actions endangering patient’s life Nursing tasks: 64

• • • • • • •

close observation of the patient, being frequently with the patient, listening to the patient and talking with them about their problems, assuring the patient of being there for them and providing help when needed, controlling the drug intake, listening actively and distracting patient’s attention from their problems through conversation and organizing free time, encouraging the patient to contact a psychologist or a psychotherapist.

Low self-esteem Nursing aim: boosting patient’s self-confidence Nursing tasks: • everyday talk with the patient, showing positive results and achievements, • making the patient aware of their value for others, for the family and friends, • encouraging the patient to read books, watch interesting TV programs, • encouraging the family to visit the patient, devoting their time to them, • talking them into leading active lifestyle, not alienating from the environment. Reluctance to take care of physical appearance Nursing aim: self-care – body hygiene Nursing tasks: • telling the patient about the importance of taking care of the body hygiene and esthetic appearance, • helping in maintaining the right hair hygiene, • encouraging the patient to everyday bath, • helping in frequent bed linen changing, • organizing talks about the necessity of hygiene, importance of washing off old ointments from the body covered with scaly patches. The lack of faith when it comes to the recovery Nursing aim: faith in improvement of the condition Nursing tasks: • maintaining the patient’s faith in the treatment, • informing the patient about the necessity and rules of treating psoriasis, • helping the patient to rub in the prescribed ointments, • accepting the patient, offering help, • frequent talks with the patient in the atmosphere of trust, • encouraging the patient to solve own difficulties and life problems actively, • getting in touch with the patient’s family in order to give advice on how to fully understand and deal with the patient. Conslusion Because of the fact that psoriasis is a heavy and long-standing disease, it greatly influences the lowering of the patient’s and their family comfort of life (BorzFcki et al 2002 p. 42, Haduch et al 2008 p. 2008 p. 12, Kanikowska et al 2006 p. 135). The patient struggles with the disease throughout their life and requires medical and nursing care, alike, on the highest level, corresponding to the current evidence-based medicine. Standards are a very useful tool in nurse’s work, as they facilitate taking care of the patients suffering from psoriasis and are nowadays a common and globally practiced way of making nursing care more professional 65

and of improving the quality of the provided services (Jankowiak et al 2006, Jankowiak et al 2005 p. 192, Kwiatek et al 2007 p. 90). Bibliography BORZGCKI A., CIELICA W. Psychological aspects of psoriasis. Nowa Medycyna 2002, 3, 116 (IX), 40-42. HADUCH I., HAWRO T., MINISZEWSKA J., CHODKIEWICZ J., SYSAJGDRZEJOWSKA A., ZALEWSKA A. Social suport and general mental health status In psoriatic patients. Dermatologia Kliniczna 2008, 10 (1): 9-13. HORN E., FOX K., PATEL V., CHIOU C., DANN F., LEBWOHL M. Association of patient-reported psoriasis severity with income and employment. J Am Acad Dermatol 2007, 57: 963-71. HREHORÓW E., REICH A., SZEPIETOWSKI J. Quality of life of patients with psoriasis: relationship with pruritus, stress and symtoms of depression. Dermatologia Kliniczna 2007, 9 (1): 19-23. GELFAND J., FELDMAN S., STERN R., THOMAS J., ROLSTAD T., MARGOLIS D. Determinants of quality of life in patients with psoriasis: a study from the US population. J AM Acad Dermatol 2004, 51: 704-8. GLASZIOU P., HAYNES B. The paths from research to improved health outcomes. Evid Based Nurs 2005, 8: 36-38. JANKOWIAK B., BARANOWSKA A. Standard opieki pielFgniarskiej wobec pacjenta z łuszczycH [w:] E. Krajewska – Kułak, (red.): Dermatologia i wenerologia dla pielFgniarek. Czelej. Lublin 2006, 371-376. ISBN 83-89-309-23-8. JANKOWIAK B., KRAJEWSKA – KUŁAK E., BARTOSZEWICZ A., NICZYPORUK W., BORZGCKI A. Evaluation of the nurse’s knowledge about psoriasis. Przegl d Dermatologiczny 2003, 5/90, 365-370. JANKOWIAK B., KRAJEWSKA – KUŁAK E., NICZYPORUK W. Standard of nursing education in the face of patients ill onto psoriasis. Dermatologia Kliniczna 2005, 7 (4): 191194. JANKOWIAK B., KRAJEWSKA-KULAK E., VAN DAMME-OSTAPOWICZ K., WRONSKA I., LUKASZUK C., NICZYPORUK W, BARANOWSKA A. The need for health education among patient with psoriasis. Dermatol. Nurs. 2004, 16(5): 439-444. KANIKOWSKA A., PAWLACZYK M. Measures used for evaluating quality of life in patients with psoriasis. Dermatologia Kliniczna 2006, 8 (2): 132-136. KASZUBA A., SCHWARTZ R., SENECZKO F. Rozpoznawanie, postacie kliniczne i leczenie łuszczycy. Nowa Klinika 2001, 8/8, 762-768. Kwiatek J., Chodorowska G.: Nursing care standard for patients with psoriasis. Dermatologia Kliniczna 2007, 9 (2): 89-92. LANGNER A., AMBROZIAK M., STIPÓR W. Łuszczyca- etiopatogeneza i leczenie. Przewodnik Lekarza 2003, 3, 17-27. ŁUCZKOWSKA M., JABA R. Psoriasis. Przewodnik Lekarza 2005, 7, 38-49. MENTER A., SMITH C., BARKER J. Psoriasis. Via Medica. GdaEsk 2006, 6-7, 19, 25-27. ISBN 83-7258-335-8. NESTLE F., KAPLAN D., BARKER J. Mechanisms of Disease. Psoriasis. N Engl J Med 2009, 361: 496-509. NICZYPORUK W., NICZYPORUK M.: ŁUSZCZYCA [W:] E. KRAJEWSKA – KUŁAK (red.) Dermatologia i wenerologia dla pielFgniarek. Czelej. Lublin 2006, 74-77. OPOZDA W., KOSMOWSKI W. PielFgnowanie pacjentów w wybranych zaburzeniach sfery psychicznej. [w:] B. Klusarska, D. Zarzycka, K. Zahradniczek (red.) Podstawy piel gniarstwa. Czelej. Lublin 2004, Tom I, 509-598. ISBN 83-89309-27-0. 66

PICARDI A., MAZZOTTI E., GAETANO P. et al. Stress, social support, emotional regulation and exacerbation of diffuse plaque psoriasis. Psychosomatics 2005, 46: 556-564. SCHMITT J., FORD D. Role of depression in quality of life for patients with psoriasis. Dermatology 2007, 215: 17-27. SKARPATHIOTAKIS M., FAIRLIE C., RYAN S. Specialized education for patients with psoriasis: A Patient Survey on its value and effectivencess. Dermatology 2006, 18 (4), 358361. SZEPIETOWSKI J., ADAMSKI Z., CHODOROWSKA G. et al. Guidelines of Polish Dermatological Society on the treatment of psoriasis vulgaris and arthropathic psoriasis (psoriatic arthritis) with biological drugs. Przegl Dermatol 2010, 97: 1-13. WALCZAK A., KOZŁOWSKI A., KLUSARSKA B. PielFgnowanie pacjentów ze zmianami na skórze i błonach Lluzowych. [w:] B. Klusarska, D. Zarzycka, K. Zahradniczek (red.) Podstawy pielFgniarstwa. Czelej. Lublin 2004. Tom I, 456-458. ISBN 83-89309-27-0. WOLSKA H., LANGNER A. Łuszczyca. Wydawnictwo Czelej Sp. z o.o. Lublin 2006. Wydanie I. WARIN A. Dermatology Day care treatment centres. Clin Exp Dermatol 2001, 4: 351-355. Contact Address University of Bielsko-Biala Faculty of Health Sciences Konopnickiej Street 6 43-300 Bielsko-Biała Poland [email protected]

67

PROBLÉM SKRÍNINGU V PREVENCII DIABETICKÝCH ULCERÁCIÍ A AMPUTÁCIÍ THE PROBLEM OF SCREENING IN PREVENTION OF DIABETIC FOOT ULCERATIONS AND AMPUTATIONS Jana Nemcová, Edita Hlinková Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Ústav ošetrovate stva Abstrakt Cie : zisti7 a porovna7 výskyt rizikových faktorov v súbore pacientov s diabetes mellitus typu 2 bez a s identifikovaným syndrómom diabetickej nohy. Metódy: Rozhovorom a skríningovým vyšetrením posúdi7 výskyt rizikových faktorov a zisti7 štatisticky významné rozdiely v hlavných rizikových faktoroch, ako sú ischémia, sú asný výskyt retinopatie, polyneuropatie, nefropatie, vek a pohlavie. Výsledky: Štatisticky významný rozdiel u pacientov bez syndrómu diabetickej nohy bolo vyššie skóre vo vedomostiach o starostlivosti o nohy. Záver: Rizikové faktory je možné zisti7 jednoduchým skríningovým vyšetrením, ktoré by mohli ma7 v kompetencii sestry a sú zárove východiskom pre edukáciu pacienta v selfmanažmente diabetu, prezeraní a starostlivosti o nohy a výbere vhodnej obuvi, ím prispejeme k znižovaniu rizika ulcerácií a amputácií. K ú ové slová: skríning, syndróm diabetickej nohy, diabetická ulcerácia, amputácia, rizikové faktory. Abstract Objectives: To find out and compare risk factors in group of patients with diabetes mellitus typ 2 without and with diabetic foot syndrome. Methods: On the basis of interview and screening examination we have tested presence of risk factors as an ischemia, simultaneous presence of retinopathy, nephropathy, polyneuropathy, age and gender. Results: The significant statistics findings among patients without diabetic foot syndrome were that they have participated at education and have had high score of knowledge in foot care, it have been interesting. Conclusion: Risk factors are possible to find out by simple screening, it should be in competences of nurse. The findings of screening examination are sources of nursing education in diabetes self-management, inspection and foot care and help to choose suitable shoes, what with that the risk of ulcers and amputations are decreased. Key words: screening, diabetic foot syndrom, diabetic ulceration, amputation, risk factors. VEGA 1/4286/07 Vplyv edukácie na prevenciu diabetických ulcerácií a amputácií Plný text p ísp vku bude publikován v online recenzovaném odborném a v deckém asopise Ošet ovatelství a porodní asistence . 2/2010 http://periodika.osu.cz/osetrovatelstviaporodniasistence/ Kontaktná adresa PhDr. Jana Nemcová, PhD. Jesseniova lekárska fakulta v Martine Ústav ošetrovate stva Malá hora 5 68

036 01 Martin Slovensko [email protected]

69

P ÍPADOVÁ STUDIE – STARONOVÁ METODA OŠET OVATELSKÉHO VÝZKUMU CASE STUDIES – AN OLD-NEW METHOD IN NURSING RESEARCH *Ivana Olecká, ** Kate ina Ivanová *Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických v d, Ústav zdravotnického managementu ** Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických v d, Ústav sociálního léka ství a zdravotní politiky Abstrakt P ípadová studie je klasickou metodou kvalitativního výzkumu. Hojn se vyskytuje ve všech oblastech v d o lov ku. Zejména pak v oborech medicínských (léka ských i neléka ských) má své nezastupitelné místo. Její aplikace je použitelná nejen pro budování teoretického zázemí daných disciplín, ale i pro praktické využití mimo teoreticko-v deckou linii (nap íklad ve výuce). Spole n s Mihálem (2003) m žeme tvrdit, že a koli je kazuistika jádrem medicínských znalostí a duší medicínského d vtipu, pat í stále mezi metody nedocen né. Kazuistiku v medicín používal jako názornou metodu již Hippokratés, v ošet ovatelství pak Florence Nightingalová. Cílem tohoto lánku je p isp t do diskuze o užite nosti p ípadových studií ve v dním ošet ovatelství. Klí ová slova: kvalitativní výzkum, p ípadová studie, kazuistika. Abstract Case studies are a traditional method in qualitative research. They are frequently used in all human sciences, in particular medicine and nursing. They may be used not only for preparing the theoretical bases for these sciences but also for practical application outside theory and research, for example in education. We agree with Mihál (2003) that although case studies are at the core of medical knowledge and the mainstay of medical acumen, they remain undervalued. As illustrative examples, case studies were already use by Hippocrates in medicine and Florence Nightingale in nursing. The article aims at contributing to the discussion of how useful case studies are in nursing research. Key words: qualitative research, case study, casuistry. 1. Postavení kvantitativního a kvalitativního výzkumu ve zdravotnictví Kvantitativní p ístupy mají ve zdravotnickém výzkumu nezpochybnitelné postavení. Sv j význam si vydobyly jak na poli léka ských tak i neléka ských obor . Nezastupitelnou úlohu hrají zejména v oborech jako je nap íklad farmacie, biofyzika, mikrobiologie nebo epidemiologie. P íklon ke kvantitativním metodám je ve zdravotnických oborech do jisté míry pochopitelný. Rodí se totiž z v d p írodních, ve kterých jsou za v decké považovány pouze kvantitativní p ístupy. Zd raz ování významu kvantitativních metod ve v dách o lov ku však m že vést k zapomínání na limity takto provedených studií. Zdravotnictví spadá do oblasti v d o lov ku a jako takové je svou povahou multiparadigmatické. P edm tem výzkumu tohoto v dního oboru je lov k, kterého nelze redukovat na souhrn statistických ukazatel . A koli s sebou kvantitativní výzkum p ináší adu nesporných výhod (nap . umož uje testování teorií, výsledky lze zobecnit na populaci, nabízí relativn rychlý sb r dat, poskytuje p esná numerická data a p edstavuje rychlou analýzu dat, p i emž výsledky jsou nezávislé na výzkumníkovi), je t eba nezapomínat na to, že teorie a kategorie, které podrobujeme analýze, nemusejí vždy odpovídat lokálním zvláštnostem, a že v p ípad , že se 70

výzkumník soust e:uje pouze na ur itou teorii a její testování, m že opomenout d ležité fenomény. Kvantitativní výzkum však p ináší ješt jednu velmi výraznou nevýhodu a tou je pom rn nízká validita zp sobená vysokou standardizací postup . Kvantitativní výzkum je vhodný za podmínek, že je t eba zjiš7ovat pom rn málo informací od velkého po tu zkoumaných osob. Pokud však výzkumníka zajímá konkrétní, naprosto specifický p ípad, který je t eba sledovat do hloubky, je užití kvantitativních postup naprosto nevyhovující. Tehdy hrají svou nezastupitelnou úlohu metody kvalitativní. Tento typ výzkumu platí v sou asné dob za rovnocenný výzkumu kvantitativnímu, bohužel však stále pouze na teoretické úrovni. V praxi situace vypadá tak, že je nutno ješt stále vést obhajobu kvalitativního p ístupu p ed p ístupem kvantitativním. V o ích mnoha výzkumník hrají kvalitativní p ístupy stále roli „toho druhého výzkumu“, jak jej trefn nazývá nap íklad Disman (2000). Cílem tohoto p ísp vku je proto p isp t do diskuse o užite nosti p ípadové studie – jedné z pom rn málo využívaných metod kvalitativního výzkumu – v ošet ovatelství. Abychom dokázali jednozna n ukotvit p ípadovou studii, za neme nejprve vymezením kvalitativního výzkumu a jeho postavení ve zdravotnickém výzkumu. Teprve po té si na rtneme podstatu p ípadové studie a podtrhneme její význam v ošet ovatelství. Obecn se dá íct, že kvalitativní výzkum je obzvlášt užite ný v p ípad , že o zkoumaném fenoménu máme velmi málo i žádné informace. Kvalitativní výzkum pak slouží k budování teorie, která vzniká z dat sbíraných ve výzkumném terénu. Spole n s Morse a Field (1995, s. 10) m žeme uvést, že jsou používány tehdy, když je t eba popsat fenomén z tzv. emic perspektivy, tedy z pohledu zkoumané osoby. Kvalitativní výzkum vychází totiž z tzv. chápajících paradigmat, která si nekladou za cíl v deckou explanaci, ale naopak porozum ní zkoumaným fenomén m. Ve zdravotnictví rozumíme emic perspektivou pohled pacienta, jeho p íbuzných, i zkoumaného zdravotnického personálu. Kvalitativní výzkum nám p ináší možnost podrobného popisu a vhledu p i zkoumání jedince i skupiny, dále umož uje studovat procesy v jejich lokálních p í inných souvislostech a navíc velmi dob e reaguje na místní situace a podmínky. Pochopiteln i kvalitativní výzkum má svoje nevýhody. Získaná zjišt ní zpravidla nejsou zobecnitelná na populaci a do jiného prost edí. Sb r a analýza dat jsou v tomto typu výzkumu velmi asov náro né etapy a kone n výsledky výzkumu jsou snadn ji ovlivn ny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi. Jak lze vid t z toho, co je napsáno výše, jsou kvantitativní i kvalitativní p ístupy navzájem ideáln komplementární. Jeden p ístup bez druhého nám zna n omezuje naše poznávací možnosti. Spole n s Hendlem m žeme bez obav použít metaforu komplementarity obou p ístup dle Lincolna a Guby: „Jestliže má rybá k dispozici n kolik sítí a v každé z nich je n kolik velkých d r, pak je lepší, když rybá poškozené sít navzájem p ekryje a použije tak jednu sí7, kterou získá lepší úlovek než použitím jednotlivých sítí odd len .“ (Hendl, 2005, s. 62) 2. Význam p ípadové studie v ošet ovatelském výzkumu Z definice p ípadové studie m žeme odvodit, že se jedná o intenzivní studium jednoho p ípadu – tedy jedné situace, jednoho lov ka, jednoho problému. Podstata p ípadové studie je ryze kvalitativní. Dokáže totiž dokonale splnit základní cíle kvalitativního výzkumu – zkoumá sou asné fenomény do jejich hloubky v jejich skute ném kontextu, zvlášt v p ípad , kdy nejsou hranice mezi fenoménem a jeho kontextem zcela jasné (Yin, 2009, s. 18). Zejména ve zdravotnictví má p ípadová studie mezi metodami kvalitativního výzkumu jeden bonus navíc. Není pouze nástrojem pro rozši ování jejího teoretického zázemí, ale dokáže ideáln posloužit jako nástroj edukace praktických dovedností pro studenty i zkušené praktiky léka ských i neléka ských obor . P ípadovou studii m žeme použít ke studiu dvou typ 71

fenomén – bu:to t ch, které reprezentují nej ast ji se vyskytující jev (nap . pacient s typickými p íznaky pneumonie adekvátn reagující na ATB lé bu), nebo naopak jev zcela zvláštní, výrazn se odlišující od normálu (nap . pacient s neadekvátní reakcí na podávaný lék). P ípadové studie, které poukazují na obvyklý jev, slouží zejména k edukaci student , kte í se na obvyklých p ípadech u í b žným postup m ve své praxi, nebo7 zobecn né výsledky takového postupu slouží jako tzv. návod k použití. P ípadové studie popisující vzácný jev slouží zejména t m, kte í v daných oborech vykonávají praxi. Vzácné jevy upozor ují na možné odchylky do standardních situací a minimalizují tak možné chyby, které by mohly vzniknout z neznalosti takových odchylek. P ípadovou studii lze považovat za historicky nejstarší metodu používanou ke koncipování teorie ve zdravotnictví. V léka ství už Hippokratés a v ošet ovatelství už Florence Nightingalová se ve svých spisech p i doporu ování postup uchylují ke kazuistice jako ideálnímu názornému zp sobu vysv tlení dané problematiky. Nap íklad když Hippokratés vysv tluje problematiku zm ny stravování, podává d kaz svých tvrzení na p ípadu muže, kterému zm na ve stravování zp sobila komplikace (Hp.VM 11). Podobným zp sobem nap íklad dokresluje svá doporu ení matkám Florence Nightingalová (1861, s. 89an). Sou asnou diskuzi o významu p ípadové studie v medicín rozpoutal ve svém lánku Mihál (2003), kde se pozastavuje nad tím, že a koli je kazuistika jádrem medicínských znalostí a duší medicínského d vtipu, pat í stále mezi metody nedocen né. Jeho p ísp vek do diskuse je mí en sm rem k léka m, kterým radí, jak správn kazuistiku provést. Na rozdíl od Mihálova lánku se tento lánek zam uje na výzkum ošet ovatelský, akcentuje proto využití kazuistiky práv pro neléka ské obory, obzvlášt ošet ovatelství. V první ad slouží kazuistika jako jednoduchý návod na ešení problému. Je velmi názorná a dokáže provést p ípadem i lov ka, který se se zkoumaným fenoménem dosud nesetkal. Vzhledem k tomu, že je metodou kvalitativní, plní veškeré funkce tohoto typu výzkumu. P edevším slouží k vytvá ení pop . dotvá ení teorie a formulaci hypotéz, které lze následn ov ovat kvantitativním výzkumem. Kazuistika m že sloužit taktéž jako ilustrativní dopln ní teoretického textu, i m že v tomto smyslu dopl ovat kvantitativní výzkum. Její využití je také asté p i získávání prvních informací o nové dosud nikde nepopsané problematice. Stejn tak lze užít kazuistiku v p ípad , že je t eba získat podrobné informace o úzkém ošet ovatelském problému, které pomohou objasnit optimálnost prost edk , postup , ošet ovatelské diagnostiky a ošet ovatelských intervencí (srov. Žiaková a kol. 2009, Farkašová a kol. 2006). 3. Jak se d lá p ípadová studie Dle Yina (srov. Yin 2009, str. 1) je d lání p ípadové studie proces sice lineární, ale opakující se, který osciluje po celou dobu mezi základními fázemi: plánem, projektem, p ípravou na sb r dat, sb rem dat, analýzou a publikací výsledk (viz obr. . 1).

72

Obrázek 1: Jak se d lá p ípadová studie Zdroj: Yin 2009, str. 1

Stejn jako každý jiný typ výzkumu za íná i p ípadová studie identifikací hlavního výzkumného cíle. Platí p i tom, že ím obecn jší cíl si stanovíme, tím jsou v tší nároky na p ípravu a organizaci výzkumu a menší nad je na úsp ch. Musíme si taktéž uv domit, s jakou finan ní ástkou disponujeme, kolik máme k dispozici pracovních sil a kone n kolik máme asu na provedení výzkumu. Ze stanovených cíl výzkumu m žeme usuzovat na nejvhodn jší metodu výzkumu. Rozhodneme-li se, že tou nejlepší výzkumnou metodou je práv p ípadová studie, je t eba se v dalším kroku rozhodnout o tom, co vše zahrnuje a co již nezahrnuje naše výzkumná jednotka. Jinými slovy se rozhodujeme o tom, jaké informace budeme o daném fenoménu sbírat. Zárove se také rozhodujeme o podob vzorku a charakteru sbíraných dat. V p ípadové studii se jedná vždy o zám rný výb r, jedin tak zajistíme, aby zkoumané fenomény m ly p esn ty charakteristiky, které k našemu výzkumu pot ebujeme. Velmi podstatné na tomto míst je d sledné studium relevantní literatury, která nám napom že v orientaci v problematice a zárove bude sloužit jako podklad pro výše zmín ná rozhodnutí (více o podstat studia literatury v p ípadové studii viz. Olecká, Ivanová, 2010). D sledné studium literatury nám pom že rozhodnout se také o konkrétních technikách sb ru dat, které ve své studii použijeme. V závislosti na cílech m žeme použít jakoukoli techniku sb ru dat, kterou nám umož uje použít kvalitativní výzkum – tedy nestrukturovaný i semistrukturovaný rozhovor, nestrukturované pozorování, studium dokument a z n j vyplývající analýza obsah aj. V p ípad kazuistiky je vhodné kombinovat n kolik technik sb ru dat dohromady, abychom docílili co nejkomplexn jšího obrazu o zkoumaném fenoménu. Než vstoupíme do terénu, upozor uje Yin (2009, s. 69an) že je t eba, aby se výzkumník ádn na sb r dat p ipravil. V první ad je nezbytné nau it se klást správn otázky a stát se dobrým poslucha em, nebo7 jedin tak dokážeme získat pot ebná data.Yin dále doporu uje procvi ovat svou adaptibilitu a flexibilitu, abychom zvládli nároky, které na výzkumníka každý typ kvalitativního výzkumu klade. Kvalitativní výzkum m že být velmi dlouhý a složitý proces. Nikdy není p edem jasné, zda a kolik dat budeme muset sebrat, kolikrát se ješt budeme muset vrátit do terénu, aby byl náš vzorek saturován. Samotný sb r dat se totiž velmi úzce prolíná s jejich analýzou. V kterémkoli bod analýzy je možné (nutné) se do terénu vrátit zp t a sebrat nová data, která nám k d kladnému porozum ní zkoumaného 73

fenoménu dosud chyb la. Stejn tak je možné vrstvit na sebe r zné typy sb ru dat – pozorování, rozhovor i obsahovou analýzu. D ležité je sebrat taková data, která nám p ípad popíší v jeho celistvosti v etn všech kontext . Kazuistika v ošet ovatelství se skládá ze ty základních ástí: anamnézy, katamnézy, interpretace a diskuse (srov. nap . Jarošová, 2006; Žiaková, 2009; Farkašová, 2006). V rámci anamnézy popisujeme kontext p ípadu – tedy popis stavu p edcházející tomu, pro je p ípad studován, spolu s identifikací p í in stávajícího stavu (nap . v p ípad onemocn ní n jakou chorobou popisujeme v rámci anamnézy stav p ed onemocn ním, abychom identifikovali rizikové faktory, které mohli vést k propuknutí onemocn ní), dále popisujeme aktuální situaci zkoumané osoby, tedy její somatický, psychický i sociální stav. Katamnézou rozumíme popis historie p ípadu. Je d ležité, aby byla zachována logická a asová posloupnost zkoumaného fenoménu. Aby byla co nejpodobn jší realit (použijeme-li op t p íklad onemocn ní, je t eba popsat jeho pr b h od projevení prvních p íznak až po kone ný stav). Katamnéza by m la být co nejpodrobn jší a zaznamenávat veškeré detaily pr b hu p ípadu. Ob ma t mto fázím p ípadové studie je d ležité v novat obzvlášt velkou pozornost, nebo7 v této fázi dochází k tzv. rozkrývání kontext – tedy zjiš7ování, co vše náš p ípad ovlivnilo. Jelikož ob zmín né sou ásti p ípadové studie konotují spíše užití kvantitativních metod, je t eba zd raznit, že celý popis probíhá skute n kvalitativn . Rozkrývání kontext je totiž možné pouze za p edpokladu využití kvalitativních postup . Velmi d ležitou složkou každé p ípadové studie je také interpretace obou p edešlých ástí, na kterou voln navazuje diskuze. P ípad m žeme interpretovat bu: jako celek nebo se zam ujeme na jeho jednotlivé ásti, a to z hlediska p edem vybraného teoretického rámce, který aplikujeme na p ípad. Cílem je identifikovat možné intervenující prom nné a jejich souvislosti (Žiaková a kol., 2009, s. 266). Je zapot ebí identifikovat kategorie, které v pr b hu analýzy ze sbíraných dat vystupují. Tyto kategorie jsou pak v diskuzi porovnávány s tvrzeními v již existující teorii. Diskuze tak p edstavuje záv re nou ást kazuistiky. Diskuze stru n sumarizuje jak popis, tak i interpretaci studovaného fenoménu. Ú elem je shrnutí nejd ležit jších ástí a zd razn ní odlišností od teoreticky p edpokládaných d sledk . Neznamená to však, že by bylo vhodné opakovat to, co jsme již jednou napsali v p edchozích ástech. Naopak diskuze musí být koncipována jako dialog mezi našimi vlastními poznatky a poznatky p evzatými z jiných výzkum a jiných teorií. P i publikaci kazuistiky nesmíme zapomínat na to, že se jedná o plnohodnotnou metodu výzkumu. Neuv dom ní si tohoto faktu vede totiž k tomu, že kazuistika navzdory své užite nosti je stále brána jako nestrukturovaná informace bez v deckého zázemí. Je proto t eba k ní v tomto smyslu p istupovat. Je velmi nevhodné vytrhávat výsledky kazuistik z jejich kontextu, nebo7 jedin se svým kontextem – publikované jako celek – mají ten pravý smysl. V publikacích je proto t eba uvést krom popisu samotného p ípadu a jeho interpretací také cíle, teoretická východiska a reflexi metodologie. Lze pak p edpokládat, že takto koncipovaná kazuistika bude hotova sloužit jak rozvoji teorie, tak i praxe. V ošet ovatelství stále p evládají metody kvantitativní a význam kazuistik (stejn jako celého kvalitativního výzkumu) je podce ován. V íme však, že stejn jako v humanitních v dách získává kvalitativní výzkum na významu, je v ošet ovatelství jen otázkou asu, kdy se kazuistika stane uznávaným zp sobem, jak p ispívat k rozvoji samotného oboru. Kazuistika, jak bylo ukázáno výše, je totiž pro ošet ovatelský výzkum, teorii a praxi naprosto nezastupitelnou metodou a má v ošet ovatelství své plnohodnotné místo, nebo7 tvo í základ samotného uvažování o ošet ovatelských postupech. P ísp vek je dedikován specifickému výzkumu Studentské grantové sout že na Univerzit Palackého v Olomouci: Limity životního stylu chronicky nemocných v diagnostických ošet ovatelských doménách (FZV_2010_001). 74

Bibliografické odkazy DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80246-0139-7. FARKAŠOVÁ, D. a kol. Výzkum v ošet ovatelství. Martin: Osveta, 2006. ISBN 80-8063-2294. HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2. HIPPOCRATES. De prisca medicina. [online]. Dostupné z WWW http://www.perseus.tufts.edu/hopper/collection?collection=Perseus:collection:Greco-Roman. JAROŠOVÁ, D. Výzkum v ošet ovatelství. Ostrava: Ostravská univerzita, 2006. [online]. Dostupné z WWW http://projekty.osu.cz/mentor/II-vyzkum%20v%20osetrovatelstvi.pdf. MIHÁL, V. Pro a jak psát kazuistiku? Psychiatrie pro praxi. 2003, . 4. s. 186 – 188. ISSN 1213-0508. MORSE, J. M., FIELD, P. A. Qualitative Research Methods for Health Professionals. 2nd ed. London: Sage Publications, 1995. ISBN 978-0803973275. NIGHTINGALE, F. Notes on nursing for the labouring classes. London, 1861. OLECKÁ, I., IVANOVÁ, K. P ípadová studie jako výzkumná metoda ve v dách o lov ku. EMI, 2010, . 1. ISSN 1804-1299. V tisku. YIN, R. K. Case Study Research. Design and Methods. 4th ed. London: Sage Publications, 2009. ISBN 978-1-4129-6099-1. ŽIAKOVÁ, K. a kol. Ošetrovate stvo. Teória a vedecký výskum. 2. vyd. Martin: Osveta, 2009. ISBN: 978-80-8063-304-2. Kontaktní adresa Mgr. Ivana Olecká Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických v d Ústav zdravotnického managementu T . Svobody 8 779 00 Olomouc [email protected]

75

M NÍ KREVNÍHO TLAKU Z POHLEDU ZNALOSTNÍ OŠET OVATELSKÉ PÉ E (EBN) EVIDENCE BASED NURSING – BLOOD PRESSURE MEASUREMENT *Markéta Pilíšková, **Andrea Pokorná *Fakultní nemocnice Brno-Bohunice **Masarykova univerzita v Brn , Léka ská fakulta, Katedra ošet ovatelství Abstrakt P ísp vek nabízí pohled na možnosti vzd lávání a na zp soby prohlubování a implementace získaných znalostí v praxi s ohledem na Evidence based practice (p íklad využití - proces m ní krevního tlaku). Cíle: Obecným cílem naší práce je poukázat na zp soby, jakými lze znalosti získané v pr b hu profesní pregraduální p ípravy prohlubovat a využít v praxi. Díl í cíle: - zhodnocení znalostí všeobecných sester v souvislosti s m ením krevního tlaku nemocných a v souvislosti s rizikovými faktory, které se podílí na vzniku kardiovaskulárních komplikací; - zhodnocení zvyklostí respondent , ve vztahu k m ení krevního tlaku nemocných (dále TK); - vytvo ení metodického pokynu pro odpovídající postup m ení krevního tlaku podle posledních poznatk Evidence based medicine. Metodika: Použity metody pozorování, semistrukturovaného rozhovoru a originálního dotazníkového šet ení. Soubor: Do šet ení bylo za azeno 45 všeobecných sester z 8R a 37 všeobecných sester z Belgie. Výsledky: Byly zjišt ny rozdíly ve znalostech všeobecných sester v 8R a Belgii ve vztahu k ošet ovatelské intervenci m ení krevního tlaku a zejména ve znalostech rizikových faktor kardiovaskulárních komplikací. Záv r: M ení krevního tlaku je sou ástí každodenní práce všeobecných sester. Z výsledk námi provedené empirické studie vyplývá, že tato intervence je mnohdy uskute ována na základ nedostate né znalosti a správného postupu m ení, který m že vést až k sorrorigennímu poškození pacienta. Klí ová slova: všeobecná sestra, krevní tlak, nemocný, evidence based practice. Abstract The article offers the overview on the possibility of educational processes and the proces of implementation of the knowledge in the clinical practice in relation to the Evidence Based Practice. Objectives: The general aim of our work was focused on the processes of implementation of the scientific knowledge from the pregradual education in the clinical practice. Partial goals was: - to evaluate knowledge of general nurses in relation to blood presure measurement and the knowledge about the risk factors of cardiovascular diseases; - to evaluate the usage in relation of the blood presure and preparation of the metodhical instruction (guidelines) for the blood presure measurement according to the Evidence Based Medicine requirements. Methods: Clinical observation, semistructured interview and 22 items questionnaire were used in our survey. Sample: The sample consisted of 45 general nurses from Czech Republic and 37 general nurses from Belgium.

76

Results: The Analyzes of our data found the difference in the knowledge among the respondents from Czech Republic and Belgium in relation to the nursing intervention blood presure and also in the knowledge concerning the risk factors of cardiovascular diseases. Conclusion: The measurement of the blood presure is an integral part of nurses daily work. Even of that there are some signs that nurses have not enough knowledge and they do not do the measurement in the properly way and it can cause some problems in relation to the patients. Key words: general nurse, blood presure, patient, evidence based practice. Úvod Pé e sestry o pacienty má komplexní charakter. Po íná od samotných ošet ovatelských intervencí až po administrativní záležitosti. Aby bylo možné zajistit co nejlepší a nejkvalitn jší pé i o pacienty, je vzhledem k neustálému v deckému a technickému pokroku, pot eba se vzd lávat a kriticky implementovat nov zjišt né poznatky do klinické praxe. V dnešní dob se problematikou implemantace nejnov jších poznatk v klinické praxi, zabývá tzv. znalostní ošet ovatelská pé e - Evidence Based Nursing (Pokorná, 2005, s. 438). Jako p íklad jejího využití a možnosti implementace do praxe jsem zvolily ošet ovatelskou intervenci m ení krevního tlaku. Hodnota krevního tlaku je jedním ze základních a nej ast ji aplikovaných parametr fyziologických funkcí, který vypovídá nejen o aktuálním zdravotním stavu klienta, správnosti dob e nastavené medikamentózní lé by, ale je i d ležitým ukazatelem prevence kardiovaskulárních onemocn ní (>ihá ek, Sou ek, 2003, s. 20). Na základ pozorování sester p i práci, jak v 8eské republice tak v Belgii, jsme došly k záv ru, že proces m ení krevního tlaku se stal natolik rutinní záležitostí, že v mnoha p ípadech v d sledku nedostatku znalostí a dovedností,dochází k nep esnostem, které mohou vést až k neadekvátní lé b klienta, zvýšeným finan ním náklad m na lé bu a jiným negativním dopad m. Cíle Obecným cílem naší práce je poukázat na zp soby, jakými lze znalosti získané v pr b hu profesní pregraduální p ípravy prohlubovat a využít v praxi. Díl í cíle: - zhodnocení znalostí všeobecných sester v souvislosti s m ením krevního tlaku nemocných a v souvislosti s rizikovými faktory, které se podílí na vzniku kardiovaskulárních komplikací; - zhodnocení zvyklostí respondent , ve vztahu k m ení krevního tlaku nemocných; - vytvo ení metodického pokynu pro odpovídající postup m ení krevního tlaku podle posledních poznatk Evidence based medicín . Soubor Šet ení se z astnilo 37 všeobecných sester neurologické a kardiologické kliniky v univerzitní nemocnici v Leuvenu (Belgie), 45 všeobecných sester neurologické, kardiologické a hematoonkologické kliniky ve FN Brno – Bohunice (8R) a 49 student bakalá ského studijního programu Ošet ovatelství, studijního oboru Všeobecná sestra. Jednalo se tedy o áste n zám rný výb r (p edem zvolená pracovišt zam ená na pé i ve vnit ním léka ství). Dotazník byl distribuován p evážn na odd lení, na nichž autorka absolvovala stáž v rámci p edm tu Ošet ovatelská praxe jak v 8eské republice, tak v Belgii. Klí ovým d vodem bylo dosažení co nejv tší objektivizace p i aplikaci metody pozorování a rozhovoru. Kritéria pro za azení respondent (všeobecných sester) do šet ení byla: odborná klinická praxe delší než 1 rok, ochota ke spolupráci a vypln ní dotazníku, v k ani pohlaví repsondent nebylo 77

rozhodující. Dotazníkové formulá e byly distribuovány v mate ském jazyce respondent ( eský jazyk a vlámština na základ double blind p ekladu). Použitý dotazník nebyl primárn koncipován pro studenty, ale vzhledem ke zjišt ní objektivních údaj o znalosti m ení TK, v pr b hu studia a profesní p ípravy všeobecných sester, jsme se rozhodly jej distribuovat i ve vzorku výzkumné populace student Masarykovy univerzity, Léka ské fakulty, Katedry ošet ovatelství studijního oboru Všeobecná sestra. V Belgii bylo vypln no 37 dotazník tj. 92,5% návratnost; v 8eské republice všeobecnými sestrami 47 dotazník tj. 52,2% návratnost a studenty LF MU celkový po et 50 dotazník , tj. 100% návratnost. D vodem nízké návratnosti ze strany všeobecných sester v 8eské republice byla neefektivní spolupráce s jednou z klinik, kde dotazníkové šet ení probíhalo. Z celkového po tu 180 distribuovaných dotazník se zp t vrátilo 134, což je 74% návratnost (3 formulá e byly vy azeny z d vodu neúplného vypln ní). P i analýze výsledku jsme tedy pracovaly se 131 dotazníky. Metodika Pro pr zkum byly použity metody pozorování, semistrukturovaného rozhovoru a originálního dotazníkového šet ení. Za relativn nejobjektivn jší z aplikovaných metod je obecn považováno dotazníkové šet ení, kdy je možno získat co nejv tší množství informací od respondent . Dotazníky byly v obou zemích distribuovány osobn autorkou šet ení. Dotazník4 obsahoval 22 položek a byl rozd len do dvou ástí. První ást byla zam ena na zjišt ní požadavk na m ení TK a poukaz na hlavní rizika kardiovaskulárních onemocn ní. Druhá ást dotazníku je zam ena na faktory, které jsou p i vlastním m ení pot eba dodržovat a zjiš7uje zvyklosti m ení krevního tlaku na sledovaných pracovištích. Výsledky šet ení byly rozd leny na 3 skupiny (Belgie – všeobecné sestry, 8eská republika - všeobecné sestry a 8eská republika – studenti) a vyjád eny v relativní a absolutní etnosti (využita byla pouze deskriptivní – popisná analýza dat, odpovídající zp sobu formulací hypotéz).5 Výsledky První ást šet ení byla zam ena na zhodnocení v domostí respondent o problematice m ení krevního tlaku dle nejnov šjších poznatk a požadavk soudobé klinické praxe. S ohledem na zjiš7ované znalosti respondent jsme p edpokládaly, že u v tšiny respondent (více než 50 %), bez ohledu na národnost, budou zjišt ny nedostate né v domosti v problematice m ení krevního tlaku. Tato skute nost se potvrdila. Z výsledk také vyplynulo, že se znalosti v problematice m ení krevního tlaku se ve sledovaném vzorku respondent liší - zam ily jsem se zejména na znalost: - hodnot normálního tlaku (správnou hodnotu uvedlo 18 (48,69 %) belgických všeobecných sester, 5 (11,11 %) eských všeobecných sester a pouze 6 (12,25 %) student ); - pojmu pulzový tlak (V Belgii subjektivn hodnotilo svou znalost 20 (54,54 %) respondent pozitivn , z toho ale pouze 8 (21,61 %) bylo schopno definovat pojem dle obecné denotace. 17 respondent se s pojmem nesetkalo. 27 (60,00 %) eských všeobecných sester ozna ilo odpov : ne a 18 (40,00 %) odpov : ano z nichž 24,44 % odpov dí bylo skute n správných.V tšina tj. 33 (67,37 %) student se s pojmem nesetkalo a 16 (32,63 %) uvedlo odpov : ano. Pouze 4 (8,13 %) studenti byli schopni pojem definovat správn .); Dotazník zpracovám podle nejnov jších doporu ení Evropské spole nosti pro hypertenzi uve ejn n v :MANCIA, G., a kol., 2007 Guidelines for the management of arterial hypertension, European Heart Journal. 2007, ro . 6, . 28, s. 1462 – 1536. ISSN 0195-668. 5

S ohledem na pilotní charakter šet ení a využití deskriptivní analýzy, by bylo v dalších navazujících pr zkumech vhodné využít induktivní statistiky pro srovnání determinujících faktor a souvisejících okolností. 78

- rizika zm ny systolického a diastolického TK ve vztahu ke kardiovaskulárním komplikacím (správnou odpov : ozna ilo shodn 15 (40,50 %) belgických všeobecných sester, 15 (33,33 %) eských všeobecných sester a 15 (30,62 %) student ). Dále jsem se zam ily na schopnost respondent identifikovat rizikové faktory vzniku kardiovaskulárních onemocn ní. Ve sledovaném vzorku respondent nebyly zjišt ny významné rozdíly v obou populacích všeobecných sester (dále i jako VS) z 8R a Belgie. Hodnotily jsme znalost rizikových faktor kardiovaskulárních chorob ve vztahu k6: - v ku (správnou odpov :, že muži starší 55 let a ženy starší 65 let jsou ve v tším kardiovaskulárním riziku než jiné v kové skupiny, ozna ilo v Belgii 12 (32,42 %) všeobecných sester, v 8eské republice 5 (11,11 %) všeobecných sester a 2 (4,02 %) studenti); - hladin cholesterolu (znalost rizikové hodnoty tj. TC vyšší než 5 mmol/l (190 mg/dl). prokázalo 23 VS v Belgii (62,12 %), 28 VS v 8eské republice (62,22 %) a 8 student (16,37 %); - hladin glykémie (správn se vyjád ilo tzn. že za rizikovou hodnotu považuje 5,6 – 6,9 mmol/l (102 – 125 mg/dl) 10 (27,27 %) VS v Belgii, 13 (28,89 %) VS v 8eské republice a 16 (32,63 %)student ); - faktor abdominální obezity (správn zodpov d lo ozna ením odpov di Muži > 102cm, Ženy > 88 cm 18 (48,69 %) VS v Belgii, 20 (44,44 %) VS v 8eské republice a 11 (22,49 %) student ); - rodinné zát ži: CMP – cévní mozková p íhoda i AIM – akutní infarkt myokardu) v souvislosti s v kem (úrove neznalosti vztahu pozitivní rodinné anamnézy /prob hlá CMP nebo AIM u rodinných p islušník v první linii) ve vztahu ke zvýšenému riziku kardiovaskulárních chorob byla prakticky shodná ve všech t ech sledovaných skupinách (správnou odpov : tj. že za významný faktor v oblasti rodinné zát že je považován výskyt CMP nebo AIM ve v ku Muži < 55 let a Ženy < 65 let uvedlo 11 (29,80 %) VS v Belgii, 14 (31,11 %) VS v 8eské republice a 8 (16,37 % )student . - riziková hodnota pom ru kotníkového a brachiálního TK (znalost rizika ve všech sledovaných skupinách nízká, v Belgii správn zodpov d lo 4 tj. 10,80 % VS 16 tj. 35,56 % VS v 8eské republice a 2 tj. 4,02 % student .); - ovlivn ní TK cirkadiálním denním rytmem (ve všech skupinách respondent výrazn p evažovala správná odpov : potvrující souvislost: v Belgii 29 VS (78,38 %), v 8eské republice 30 VS (66,67 %) a 38 (77,51 %) student ). Druhá ást šet ení byla zam ená na vlastní proces m ení TK dle zvyklostí daného pracovišt . Zjiš7ovaly jsme, na které paži provád jí dotazovaní první m ení krevního tlaku nemocných. Správnou odpov :, že hodnotu krevního tlaku zjiš7ujeme p i prvním m ení na obou pažích, uvedly ve vyšším procentu sestry obou zemí (v Belgii 12 tj. 32,42 % vš. sester, v 8eské republice l8 tj. 40,00 % vš. sester). Odpov di eských student byly ast ji chybné (13 z nich tj. 26,51 % ozna ilo za správnou pravou paži, 14 tj. 28,51 % student uvedlo paži levou, pouze 9 student tj. 18,37 % zvolilo ob paže a 5 tj. 10,24 % uvedlo že na volb paže nezáleží). Je ale pot eba zd raznit, že 8 student volilo možnost jiná odpov :, kde uvád li že volí paži k zm ení TK podle možných kontraindikací, jako je zavedení A – V shuntu, paretická kon etina, zajišt ní periferní žíly apod. Z tohoto úhlu pohledu lze tyto odpov di fakticky považovat za správné. Tato skute nost 6

Rizikové faktory byly voleny na základ odborných zdroj viz: 8eská spole nost pro aterosklerózu, Tabulka kardiovaskulárního rizika [online]. © 2007, [cit. 2009-13-06]. Dostupné z WWW:.

79

je zajímavá i p i hodnocení odpov dí vš. sester, kdy jinou odpov : uvedly pouze 2 vš. sestry v Belgii (5,45 %) a 5 vš. sester tj. 11,11 % v 8eské republice. Zajímalo nás také, zda budou dotazovaní schopni identifikovat správnou ší i manžety odpovídající obvodu paže do 35 cm. Správnou odpov : 12 – 13 cm uvedli v Belgii 2 vš. sestry (5,45 %), v 8eské republice 14 vš. sester (31,11 %) a 16 (32,63 %) student . Nemén pal ivou otázkou p i m ení krevního tlaku je dodržování specifického hygienického režimu (ve smyslu dezinfekce tonometru, oliv fonendoskopu apod.). Z analýzy výsledk vyplývá, že hygienický režim dodržuje 22 (44,88 %) eských student , 21 (46,67 %) eských všeobecných sester a pouze 6 (16,26 %) belgických všeobecných sester. Zna ná ást respondent hygienický režim nedodržuje (81,81 % belgických. sester, 51,11 % eských VS a 55,12 % student ). Jeden belgický a jeden eský respondent (všeobecná sestra) odpov : neuvedl. K up esn ní odpov dí nej ast ji respondenti uvedli hygienu rukou, desinfekci manžety a desinfekci fonendoskopu. S ohledem na skute nost, že nejen efektivní m ení a hodnocení vitálních funkcí je d ležité, ale stejn významnou úlohu hraje také správný záznam do dokumentace jsme se zam ili na to, jaké údaje uvádí sestry p i zápisu hodnot TK do dokumentace. Oslovení respondenti jednozna n jak v Belgii (59,49 %), tak v 8eské republice (46,67 % všeobecných sester a 42,87 % student ) uvedli nej ast jší údaj ve smyslu hodnoty TK, pulsu a asu m ení. Zp sob nej ast jšího m ení TK, na sledovaných pracovištích, byl dalším významným faktorem, který jsem zjiš7ovali. V tšina respondent uvedla jako nejb žn ji užívaný p ístroj na odd lení rtu ový tonometr ( 2,73 % belgických VS, 46,67 % eských VS a 51,00 % student ) a automatický digitální tonometr (75,66 % VS v Belgii, 20,00 % VS v 8eské republice a 18,37% student ). Diskuse Hlavním cílem naší práce byla snaha o zjišt ní možností využití poznatk Evidence Based v klinické praxi a jejich implementaci p i konkrétní závislé ošet ovatelské intervenci - m ení krevního tlaku u nemocných. Z výsledk dotazníkového šet ení, které jsem považovaly za nejvalidn jší zp sob sb ru dat o znalostech respondent , vyplývají rozdíly ve znalostech respondent ve sledovaných skupinách, jak ve vztahu k procesu m ení TK, tak s ohledem na úrove informací a v domostí dotazovaných o m ení TK. Uvedené rozdíly zjišt né v populaci všeobecných sester v 8R a Belgii mohou být zp sobeny odlišným p ístupem k obsahu a rozsahu výuky a samoz ejm požadavky na validitu m ení v klinické praxi také s ohledem na kompetence sester v obou zemích. Jistou roli m že sehrávat také faktor rutinérství, aspekt asové tísn a nedostate ného uv dom ní si významu této každodenní innosti všeobecné sestry s dopadem na diagnosticko-terapeutický proces. U student oboru všeobecná sestra bylo zjišt no, že deklarovali nejen lepší znalosti ve sledované oblasti, ale také byli schopni adekvátn identifikovat pot eby ú elného záznamu výsledk m ení a nutnosti dodržování hygienicko-epidemiologických opat ení v souvislosti s m ením TK u nemocných. Otázkou z stává, do jaké míry budou studenti moci v budoucnu své nabyté v domosti zúro it v klinické praxi s ohledem na majoritní názory spolupracovník a faktor kolaborace v multidisciplinárním týmu, který je determinován mnoha dalšími ovlivnitelnými i neovlivnitelnými faktory (Pokorná, Ju eníková, 2008, s. 158). Výsledky našeho šet ení nebylo možnost srovnat s podobnou konkrétní studií v 8eské Republice anebo v zahrani í. Hlavním d vodem bylo nenalezení studie, která by odpovídala našim základním požadavk m, na licencovaných databázích ani v jiných dostupných odborných zdrojích. V zahrani ních zdrojích byly nalezeny dv studie áste n analogické, kterépak byly zam eny zejména na správný postup p i m ení TK (Wallymahmed, 2008, s. 45) anebo na metody zefektivn ní výuky a dovedností student ošet ovatelství v procesu m ení krevního tlaku (Becker et al., 2008, s. 98). 80

Záv r M ení krevního tlaku je sou ástí každodenní práce všeobecných sester. Z výsledk našeho šet ení vyplývá, že intervence m ení krevního tlaku u nemocných je mnohdy uskute ována na základ nedostate ných znalostí a správného postupu m ení, což m že v kone ném d sledku vést až k sorrorigennímu poškození pacienta. Základní návrh pro ešení nedostatk v procesu m ení TK v klinické praxi vidíme v otázce motivace a efektivního hodnocení práce sester a kontinuální evaluace nerepresivního charakteru (seminá e s praktickým nácvikem a eliminace neefektivního a inhibujjícího postupu m ení a záznamu TK, používání jednoduchých eduka ních aktivit intuitivního charakteru – e-learningové kurzy s videosekvencemi, testovými úlohami a Problem Based Learning /PBL/ didaktickými p ístupy). Systém vzd lávání budoucích všeobecných sester považujeme za dosta ující také s ohledem na zjišt né výsledky. Studenti m li obecn lepší výsledky v oblasti znalostí v souvislosti s m ením TK a deklarovali také odpovídající postupy, které využívají p i m ení TK v klinické praxi. Na základ zjišt ných údaj byl vypracován jednoduchý metodický pokyn pro odpovídající postup m ení TK dle Evidence Based Medicine (Mancia, 2007, s. 1462 – 1536; N mcová, 2006, s. 397 - 398; >ihá ek, Sou ek, 2007 s. 20-23). Je nezbytné si uv domit, jak již bylo d íve uvedeno, že sebelépe p ipravený profesionál (s v domostmi i dovednostmi špi kové úrovn ) bude v klinické praxi ovliv ován dalšími faktory jako aspektem asové tísn , rutinnními postupy, snahou asimilovat v týmu a nep sobit potíže a pod, ímž bude ovliv ována možnost uplatn ní EBP. S v domím všech t chto faktor dále uvádíme zkrácený p ehled doporu ených intervencí manuálu pro efektivní m ení TK, který by m l napomoci k validnímu managementu m ení TK: - seznam se blíže s pacientem (jeho dokumentací, diagnózou, lé bou, délky trvání onemocn ní a omezení vyšet ení - paretická kon etina, zavedená A-V spojka, lymfedém atd.). - edukuj klienta o pr b hu vyšet ení (p i m ení nesmí pacient mluvit, žvýkat, snaž se minimalizovat stresové initele v jeho okolí) - syndrom bílého plášt ; - pamatuj - klient musí být v klidu, nejmén 5-10 minut p ed vlastním m ením; - uve: nemocného do vhodné polohy – v sed nejlépe op ený bez p ek ížených dolních kon etin, v tiché místnosti s optimální teplotou (cca 22˚ C); - p iprav si pom cky pro m ení (tonometr - ten zkontroluj, zda je nádobka se rtutí p i prázdné manžet na nule; manžetu – správné velikosti; fonendoskop; desinfekci a gázu na ot ení); - zajisti, aby paže vyšet ovaného byla v pohodlné a uvoln né pozici, ve výšce srdce; nesmí být zaškrcená, t sný od v je nutné svléknout; - nalož manžetu na volnou paži, její dolní okraj by m l dosahovat 2 - 2,5 cm nad loketní jamku; - první m ení vždy provád j na obou pažích; p i kontrolách pak vždy na té paži, kde byl nam en vyšší TK; rozdíl TK mezi ob ma pažemi do 10 mm Hg je považován za fyziologický; - m ení opakuj s odstupem 1 - 2 minut; u hypertonik je ideální m it TK t ikrát; i: se pr m rem z 2. a 3. m ení; - manžetu tonometru nahusti asi o 20-30 mmHg nad p edpokládaný STK - (tento odhad validizuj palpací); - regula ním ventilkem balónku rtu7 vypoušt j s rychlostí 2 - 3mmHg/s a TK m s p esností na 2 mmHg. P i rychlejším poklesu TK m žeš p eslechnout první Korotkovy ozvy. Toto platí zejména u osob s poruchou rytmu; - ode ítej I. a V. Fázi Korotkových fenomén ; ve výjime ných p ípadech – u adolescent , t hotných žen aj. ve IV. Fázi – ztlumení ozev;

81

- nakonec sejmi p ístroj, desinfikuj hlavu a olivky fonendoskopu (i tonometr - pokud byl umíst n v l žku pacienta) a hodnoty zapiš. Zapiš hodnotu TK (STK, DTK a pulzového TK), pulsu, m enou kon etinu, polohu pacienta, as m ení a pop . medikaci s hodinou podání; - uprav polohu nemocného a zajisti jeho další ošet ení v p ípad pot eby. Bibliografické odkazy BECKER, M. A. et al. Nursing Student Caring Behaviors During Blood Pressure Measurement. [online]. © 2008 - 2010, [cit. 2010-20-03]. Dostupný z WWW: . 8eská spole nost pro aterosklerózu, Tabulka kardiovaskulárního rizika [online]. © 2007, [cit. 2009-13-06]. Dostupné z WWW:. DÍT<, P. a kol. Vnit ní léka ství I. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita - Léka ská fakulta, 2005. 169 s. ISBN 8021036710. DOSHIER, S. Introducing Evidence based practice: New ways for nursing. In: Ošet ovatelská diagnostika a praxe založená na d kazech. Ostrava: Ostravská univerzita, 2007, s. 45 - 50. ISBN 978-80-7368-9. JAROLÍMKOVÁ, A., Evidence based medicine [online]. © 1997-2009, [cit. 2009-25-04]. Dostupný z WWW: . MANCIA, G., a kol. 2007 Guidelines for the management of arterial hypertension. In: European Heart Journal. 2007, ro . 6, . 28, s. 1462 – 1536. ISSN 0195-668. N<MCOVÁ, H. M ení krevního tlaku. Interní medicína pro praxi. 2006, . 8, s. 396-400. ISSN 1212-7299. POKORNÁ, A. EBM jako nástroj umož ující efektivn jší rozhodování p i poskytování pé e v podmínkách výuky ošet ovatelských postup . In: Sborník Ošetrovatelstvo 21. storo ia v procese zmien. Nitra: Univerzita Konstantina Filozofa v Nitre, 2005, s. 347-357. ISBN 808050-886-0. POKORNÁ, A., JU>ENÍKOVÁ, P. Evaluace e-vzd lávání v p edm tu ošet ovatelské postupy. In: Ošetrovate ský obzor. Bratislava: Slovenská zdravotnícka univerzita, 2008, s. 4. ISSN 1336-5606. >IHÁ8EK, I., SOU8EK, M. a kol. M ení krevního tlaku. Zdravotnické noviny - léka ské listy. 2007, . 10, s. 20-23. ISSN 0044-1996. >IHÁ8EK, I., SOU8EK, M. a kol. Pulzový tlak a riziko kardiovaskulárních nemocí. Kardiologická revue. 2003, ro . neuveden, s. 1-5. ISSN 1212-4540. UNIVERSITY OF MINNESOTA. Evidence Based Nursing [online]. © 2007, [cit. 2009-1503]. Dostupný z WWW: . WALLYMAHMED, M. Blood pressure measurement. Nursing Standard. 2008, ro . 22, .19, s. 45 – 48. ISSN 00296570. ZELENÍKOVÁ, R., Evidence-based practice – Nový trend v Ošetrovate stve, In: Ošet ovatelská diagnostika a praxe založená na d kazech. Ostrava: Ostravská univerzita, 2007, s. 97 - 99. ISBN 978-80-7368-9. Kontaktní adresa Bc. Markéta Pilíšková Nádražní 1261 75301 Hranice [email protected]

82

MOVING, LIFTING AND TRANSFERRING PATIENTS Ewelina Jaksz-Recmanik, Joanna Krawczyk, Jan Fico Akademia Techniczno-Humanistyczna

Zalewska-Puchała,

Anna

Michalik,

Bo ena

Abstract Introduction: A nurse’s job is inseparable with moving, lifting and transferring a patient. At the time of transferring nurses mobility system is under the huge pressure. In order to perform certain transfer nurses take incorrect body posture what can cause painful disorders of the mobility systems as it is written by autors (EDGE Services 2006 p. 29-30,31,32-33,34,63, JóMwiak 2000 p.5). Decree of Minister of Work and Social Care dated 14/03/2000 “regarding work safety and hygiene when manual handling” includes decreasing pressure on mobility system through minimizing manual handling and equipment. Aim: This work was aimed to evaluate techniques used when transferring patients by nurses. Methods: During this research method of Exploratory Questionnaire was used. Technique used at this work was survey and the tool used was questionnaire own design. The results were analysed by using Microsoft Excel 2002. Those tests, which took place around April 2009, included 48 nurses working on 4 different wards at Province Hospital in Bielsko-Biala. Results: Conducted tests show that hospital has various equipments for manual and mechanical transferring or lifting patients. Nurses do not use modern equipment on the daily basis to turn, transfer or move patients. The most used method is manual techniques when transferring patients. Nurses describe equipment and techniques as a difficult to use at work environment on wards. Nurses who took place in this survey say that the main source of knowledge how to transfer patients come from colleagues and instructions enclosed with equipment. There are by no means enough training sessions on that subject. Conclusion: As a result of this research, it concluded that nurses use techniques of manual handling when transporting and transferring patients in limited extend. Key words: moving and transferring patients, nursing practise. Introduction A nurse’s job is inseparable with moving, lifting and transferring patients. At the time of transferring nurses mobility system is under the huge pressure, which can cause painful shoulders, intervertebral discs’ deterioration and vertebras as well as prolapsed disc (3). In order to perform certain transfer nurses take incorrect body posture (2, 3). Tests which took place in Great Britain between 1978 and 2004 show that 40.000 nurses where signed off sick because of the painful back. In 100 nurses, who gave up nursing career, every 8th nurses did so because of bad back. 40 % nurses think that back pain causes less effective work performance. One in five nurses reported an injury caused by lifting and transferring patients (1). Using professional equipment to lift patients gives a chance to minimize number of injuries with medical staff. More, gives safety and comfort to the patients and it keeps patients’ dignity. Decree of Minister of Work and Social Care dated 14th March 2000 “regarding work safety and hygiene when manual handling” includes decreasing pressure on mobility system through minimizing manual handling and equipment (4). Above reports prompted authors to conduct tests and appraise level of accessibility of manual handling equipment used to transfer patients on hospital wards and level of equipment used by nursing staff in area of Bielsko- Biała

83

Aim The aim of these tests was to evaluate usage of equipment and manual handling techniques when transferring patients by the nurses. Methods Research was conducted by Exploratory Probe using surveys where tool used was questionnaire own design, where closed (single and multiply choice) and open questions were used, regarding equipment used to transfer patients. Raised results where formulated by basic statistic methods. Tests took place at Province Hospital in Bielsko- Biała in April 2009 between 48 nurses working on four purpose chosen wards: General Ward ( internal Ward), Surgical and Orthopaedic Ward, Neurology Ward, Anaesthesiology and Intensive Care Ward. On each ward questionnaires were filled in by 12 random chosen nurses. 45 women and 3 men took part in conducted tests. People who took place in survey were between 24 years old and 52 years old (average 38 years old) with work experience between 1 year and 30 years (average 16 years). The largest group were people who graduated form medical college (23 people), 11 people who graduated from medical study, 13 people finished Nursing University with a licence and 1 person graduated from university with a Degree in Nursing. Results During conducting tests, wards were checked for available manual handling equipment. It appeared that most of the wards were equipped in this equipment. Tests show that 81% nurses had a possibility to use equipment on the ward they work on, only 19% surveyed people did not have chance to use it. It determined also that wards have the variety of equipment to transfer patients. In that situation, the opinions of nurses, who had a chance to use traditional and modern equipment, were analyzed. Surveyed nurses say that the most frequent manual handling equipment used to move patients are slide sheets. They were used, when looking after highly dependant patients, by 51% tested nurses. Belts used to move patients were used by the 21% tested nurses. Sliding sleeves were used by 18% tested. 10% surveyed nurses declared that they were using pads to move patients in laying position when turning discs where used by only 5% tested. The most used equipment to mechanical transfer patients was electrical jack (hoist) with full body sling. Those were used in patient care by 60% tested when 58% tested used jacks (hoists) with chair slings. Inflatable jacks (hoists) were used by 19% tested and 17% nurses said they used driving jacks. The most used method to turn lying patients in bed is bed sheets (67%). Slide sheets provided to perform this movement where used by only 25% surveyed, whereas 35% declared that they did not used any equipment in that situation. The survey results shows that nurses age has influence on using the equipment when turning patients in bed. Nurses in age of 41-45 or 50 and older used an equipment the most. It appears that using slide sheets was declared by 50% tested in that age group. While younger nurses in group age 20-30 years old do not use any equipment to turn patients in bed (67%) or use ordinary bed sheet (29%). This survey analyzed also techniques how patients are moved and transferred. From data collected in that survey it come from that the most used method to transfer patients from bed to bed, wheelchair, chair or bath is by hand with help of colleague (90%). Supplied hoists to perform this movement are used only by 19% tested. Slide sheets are used by 8% surveyed while movement performed with use of lining was committed by 2%. Tests show that nobody lift patients without help of the colleague. Based on results from this survey, determined that age has influence on using hoists and slide sheets. Hoists (jacks) are used the most by the nurses 51 years old and older while slide sheets are most popular in age group 20-25 years 84

old. The most popular method of transferring patients by the youngest group of nurses (20-25 years old) was transferring patients by hand with help of the colleague (100%), using slide sheet (33%) and using lining (33%),nobody in that age group use hoist. Discussion During this survey, also nurses’ opinions about techniques and equipment to transfer patients were analysed. Reason for that was to establish the reason why equipment and safe techniques is used on such a small scale. 40% nurses said that using equipment is time consuming. 21% surveyed said that it is not comfortable in use. While none of tested said that equipment is difficult to use. During those tests 65% declared that the biggest obstacle in using equipment when transferring patients is lack of space in patients’ rooms. 63% nurses said that it is lack of time, while only 2% surveyed said that there are no obstacles to use modern and safe techniques to move patients. 13% candidates who took part in survey said that obstacle that unable them to use more of equipment is that there is not enough equipment on the wards. 8% tested nurses said that habit of using “traditional” techniques is stopping them form using modern techniques and equipment. In opinion of 31% nurses, number of nursing staff (lack of staff) unable them to use equipment. For 15% the obstacle is the old beds while 21% tested committing that lack of possibilities to use techniques and equipment to move patients. Conducted survey was set out to determine what influence lifting patients has on nurses’ movement system. It was analysed what kind of disorders of mobility system troubled nurses and how many injuries were sustained by the nurses when transferring patients. This survey determined that 94% nurses suffer form painful back. 88% nurses suffer form painful legs and 67% tested said that they suffer from painful upper limbs. Conducted survey determined that age makes a difference in those who suffer form pain in mobility system. It was determined that all nurses suffer from painful back. The smallest number of nurses who suffer form painful back are nurses in group age between 26 and 30 years. Group age between 31 to 35 years declares that 89% suffer from painful back. All nurses, age group 20-25 years, 41-45 years, 46-50 years, 51 and older, complaint that they suffer from painful legs. The smallest number of those tested in group age between 26-30 (71%), 31-35 (78%) and 36-40 years (86%) complain of pain in lower limbs. The highest numbers of nurses who complain of painful upper limbs are in age group 31-35 years (89%) and 46-50 years (71%). While the lowest number of nurses in group age 20-25 years (33%) and 51 years and older (50%) complain of pain in upper limbs. The age group 26-30 years old complain of pain of upper limbs in 57%. The pain disorders of upper limbs are recognised in age group 36-40 years (64% nurses) and in group age 41-45 years (67%). Among tested nurses 27% declares that they sustained injuries when transferring patients. From all nurses who sustained injury when moving patients, 69% declares that it was back injury. While number of upper limbs injuries was 31% and 8% declares injuries of lower limbs. Those tests also took notice of where knowledge about safe manual handling techniques came from. After analysing all questionnaires, 38% nurses declared that they took part in manual handling of patients for the first time in their life. In this group 13% nurses said that they practised manual techniques when at school, studying to become nurse, while 19% tested said that they never took part in any manual handling training. Those tests determined that 23% nurses learnt from their colleagues or equipment manual instruction how to use equipment and how to move safely patients. 15% tested nurses’ learnt the knowledge from training session organized by employee or training session organised by the manufacturer of manual handling equipment. 8% surveyed nurses admitted to lack of knowledge in extent of safe manual handling techniques. Further 6% surveyed nurses said they get knowledge from different source.

85

In progress of those tests, surprisingly, older nurses with longer service in nursing more willingly and more often then younger nurses (straight after school) using modern equipment to transfer patients. It presume that older nurses looking for ways to decrease a load to mobility system. It should be considered why younger staff, which should be open to introduction of new methods making work easier, makes mistakes, which as a result could lead to disorders of mobility system. It is possible that those people were not made enough sensitive at school or university about consequences of incorrect ways when moving patients. What is worrying, the fact that majority nurses using help of their colleagues to move patients from bed to bed, wheelchair or to the bath or just ordinary bed sheet to turn patients in bed. It could be presumed that the reason for this situation is lack of training for nurses regarding safe manual handling and transferring patients. The analysis of the equipment assessment seems to be unbelievable. It should be considered if companies which manufacture a manual handling equipment should adjust better their equipment to the hospital’s conditions or rather hospitals should ensure that nurses can use the equipment without the problems. Maybe its nurses should change their attitude to the” novelty” what very often hoists and slide sheets are taken for. Separate problem when introducing new equipment to the use seems to be habit and staff “reluctance” to the changes, although those changes bring the advantages as a result. During this survey authors were not able to access similar surveys within Polish and Foreign hospitals, which unabled to compare other survey with theirs. Conclusion Equipment and safe techniques for easy transfers of patients are not used enough by the nurses in spite of that equipment is available in hospitals. Nurses describe equipment as difficult to use in conditions on the wards and lack of time. The knowledge about techniques to transfer patients nurses take mainly from the observation their colleagues at work and from equipments manuals issued by the manufacturer together with equipment. Definitively there is not enough training sessions on that subject. Lifting and moving patients without any equipment influence on occurring injuries and painful disorders of mobility organs among those tested. Bibliography EDGE Services – The Manual Handling Training Company Ltd. People Handling and Risk Assessment Key Trainer’s Certificate. 2006, 29-30, 31, 32-33, 34, 63. JÓNWIAK Z. W. ObciHOenie układu ruchu w praktyce pielFgniarskiej. ŁódM, 2000, 5, 41-44, 8, 10-13, 16-18. JÓNWIAK Z. W RFczne dMwiganie ciFOarów. ŁódM, 1998, 5, 15-16, 17-18, 11, 13. RozporzHdzenie Ministra Pracy i Polityki Społecznej z dnia 14 marca 2000 r. w sprawie bezpieczeEstwa i higieny pracy przy rFcznych pracach transportowych, (Dz. U. Nr 26, poz. 313). Contact address Akademia Techniczno-Humanistyczna Wydział Nauk o Zdrowiu ul. Konopnicka 6 Bielsko-Biała 43-300 [email protected]

86

D KAZY PODPORUJÍCÍ SPOLEHLIVOST UKAZATEL DEFICITU T LESNÝCH TEKUTIN U D TÍ EVIDENCE SUPPORTING RELIABILITY OF INDICATORS OF BODY FLUIDS DEFICIT IN CHILDREN Lucie Sikorová, Radka Bužgová Ostravská univerzita v Ostrav , Fakulta zdravotnických studií, Ústav ošet ovatelství a porodní asistence Abstrakt Cíl: p ezkoumání spolehlivosti p íznak a užívaných test doporu ených k hodnocení deficitu t lesných tekutin v d tství (kojenci a malé d ti do 5 let). Metody: vyhledávání validních indikátor deficitu t lesných tekutin v d tském v ku (1 m síc – 5 let) prost ednictvím metody praxe založené na d kazech. Pro získání relevantních zdroj byly využity odborné licencované databáze a voln p ístupné databáze – Medline, ProQuest, Google, Google Scholar, Web of Science, Springer, Blackwell, Willey, Science Direct. Výsledky: Analýza výsledk neprokázala jednozna nou spolehlivost jednotlivých ukazatel deficitu t lesných tekutin. V tšina výsledk se shodovala na klinické významnosti ukazatel deficitu t lesných tekutin – prodloužený kapilární návrat, abnormální kožní turgor, abnormální dýchání, zapadlé o i a suché sliznice. Další p íznaky jsou ozna eny jako dopl ující. Záv ry: p ehledové studie (12 studií) a jeden systematický p ehled ukazují n kolik d kaz potvrzujících spolehlivost doporu ených posuzovaných p íznak sv d ících pro dehydrataci d tí, ale na velmi nízké nebo nízké úrovni. Nejlepší výpov dní hodnotu má podle všech autor posuzování kombinace všech ukazatel dehydratace. Klí ová slova: dehydratace, dít , p íznaky, diagnostika. Abstract Aim: To examine reliability of symptoms and usual tests that are recommended for evaluation of the body fluids deficit in the child’s age (suckling infants and children up to 5 years). Methods: Searching out valid indicators of the body fluids deficit in the child’s age (1 month – 5 years) using the method of evidence-based practice. Professional license databases and freely available databases - Medline, ProQuest, Google, Google Scholar, Web of Science, Springer, Blackwell, Willey, and Science Direct were used for obtaining relevant sources. Outcomes: The analysis of outcomes did not prove definite reliability of individual indicators of the body fluids deficit. Most outcomes corresponded in clinical significance of indicators of the body fluids deficit – prolonged capillary refill time, abnormal skin turgor, abnormal breathing, sunken eyes and dry mucous membranes. Other symptoms were termed as complementary. Conclusions: Review studies (12 studies) and one systematic review show a few pieces of evidence that prove reliability of recommended evaluated symptoms showing for dehydration in children, but on a very low or a low level. According to all authors, the assessment of the combination of all dehydration indicators has got the best predictive value. Key words: dehydration, a child, symptoms, diagnostics. Plný text p ísp vku bude publikován v online recenzovaném odborném a v deckém asopise Ošet ovatelství a porodní asistence . 1/2010 http://periodika.osu.cz/osetrovatelstviaporodniasistence/ Kontaktní adresa 87

PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ostravská univerzita Fakulta zdravotnických studií Ústav ošet ovatelství a porodní asistence Syllabova 14 703 00 Ostrava – Záb eh [email protected]

88

NOVÉ TRENDY V STAROSTLIVOSTI O SENIOROV NEW TRENDS IN CARE FOR THE ELDERLY Andrea Solgajová, Mária Semanišinová Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva, Katedra ošetrovate stva Abstrakt Úvod: V manažmente ošetrovate skej starostlivosti o pacienta s Alzheimerovou demenciou predstavujeme použitie klasifika ných systémov ošetrovate stva. Cie om výskumu bolo porovna7 sledované premenné v úrovni klasifika ných systémov ošetrovate ských intervencií (NIC) vo vybraných zariadeniach. Metodika: V úrovni NIC sme kvantitatívne premenné porovnali pomocou Studentovho t-testu pre dva nezávislé výbery medzi výberovými súbormi . Výsledky a diskusia: Vo všetkých innostiach vybraných súborov z klasifika ného systému NIC sú signifikantné rozdiely medzi experimentálnou a kontrolnou skupinou, výraznejšie v zariadeniach sociálnych služieb ako na psychiatrickej klinike. Záver: Použité vybrané súbory z klasifika ných systémov ošetrovate stva sa javia ako efektívny nástroj v manažmente Alzheimerovej demencie. K ú ové slová: prax založená na dôkazoch, klasifika ný systém ošetrovate ských intervencií, ošetrovate stvo, Alzheimerova demencia. Abstract Introduction: We introduce the use of the nursing classification systems in management of nursing care in the patients with Alzheimer’s disease. The objective of the research was to compare the chosen variables in the level of the classification systems of nursing interventions (NIC) in the selected facilities. Methods: The quantity variables in the NIC level were compared with the use of the Student’s t-test for two independent samples between the selected sets. Results and discussion: In all the activities of the selected NIC sets there are significant differences between the experimental and control groups; the differences are more significant in the social services facilities than in the psychiatric clinic. Conclusion: The used nursing classification systems appear as an effective tool in the Alzheimer’s disease management. Key words: Evidence-Based Practice, Nursing Interventions Classification, education, nursing, Alzheimer’s disease. Úvod Z moderných trendov ošetrovate stva predstavuje klasifika ný systém ošetrovate ských intervencií (NIC – Nursing Interventions Classification) efektívny nástroj starostlivosti. V rámci daného systému ošetrovate ské intervencie zah9 ajú fyziologickú aj psychologickú oblas7 v starostlivosti. Vä šina intervencií sa používa individuálne, ale mnohé je možné použi7 v rodinách a komunitách (Vörösová, 2007). Ako uvádzajú Bulechek, Butcher, McCloskey Dochterman (2008) je vhodné použi7 pre implementáciu klasifikácie NIC spojenie s NANDA na u ah enie rozhodovania podporovaného týmto diagnostickým jazykom a taxonomickou štruktúrou na pomoc užívate ovi (sestre) zvoli7 si intervenciu. Najlepším ukazovate om použite nosti je po et jednotlivcov a agentúr zdravotnej starostlivosti, ktoré NIC používajú. Mnohé agentúry si osvojili NIC pre použite v štandardoch, plánoch starostlivosti, hodnotení kompetencií

89

a v ošetrovate ských informa ných systémoch. Programy ošetrovate skej edukácie používajú NIC na vytvorenie plánu a identifikáciu kompetencií sestry. Komplexnejšie vymedzenie plánovaných intervencií v jednotlivých oblastiach klinickej praxe uvádza autorský kolektív Ackley, Ladwig z roku 2006 v Nursing Diagnosis Handbook. A Guide to Planning Care. V publikácii sa pri vymedzení intervencií zakomponovávajú princípy ošetrovate stva založeného na dôkazoch (Holmanová et al., 2008). EBP (Evidence-Based Practice) sa charakterizuje ako prístup, ktorý dáva možnos7 poskytova7 zdravotníkom starostlivos7 najvyššej kvality pre uspokojovanie potrieb pacientom a rodinám v kontexte mnohých aspektov. Sestra vo svojom rozhodovaní musí zvažova7 nielen efektivitu ošetrovania, ale aj výber intervencií, prijate nos7 zvolených intervencií pre pacienta a efektívnos7 nákladov. Zlepšenie pacientových výsledkov pri poskytovaní starostlivosti na dôkazoch potvrdzujú aj štúdie autorov Maljanian et al., 2002, Retsas, 2000 a Ciliska et al. 1996 (Jarošová, 2008). V príspevku predstavujeme len partikulárne uplatnenie klasifika ných systémov ošetrovate stva v našej praxi v manažmente Alzheimerovej demencie. Pre :alší výskum klasifika ných systémov, ktoré nie sú v našej praxi dostato ne prebádané, bude ve mi zaujímavé sledova7 ich efektívnos7 cez výsledky pacienta v asovom vývoji, ako aj uplatnenie klasifika ného systému ošetrovate ských inností ako eduka nej implikácie. Cie Cie om príspevku je analyzova7 získané dáta v úrovni NIC a komparáciou skúmaných premenných (jednotlivých inností z vybraných súborov klasifika ných systémov ošetrovate stva) vyhodnoti7 rozdiely medzi výberovými súbormi výskumu. Konkrétne zisti7 rozdiely v dokumentovaných innostiach u pacientov/klientov s Alzheimerovou demenciou v experimentálnej (s použitím vybraných súborov klasifika ného systému ošetrovate stva NIC) a kontrolnej skupine (bez použitia vybraných súborov klasifika ného systému ošetrovate stva NIC) na vybraných pracoviskách. Hypotéza: Predpokladali sme, že použitím vybraných súborov klasifika ného systému NIC pri narušení sebaopatery pacientov s Alzheimerovou demenciou sa zvýši po et dokumentovaných ošetrovate ských inností v experimentálnej skupine v porovnaní s kontrolnou skupinou na vybraných pracoviskách. Súbor a metodika Výskumu sa zú astnilo 208 respondentov, z toho 104 respondentov tvorili pacienti s diagnózou Alzheimerova demencia hospitalizovaní v ase výskumu na Psychiatrickej klinike vo Fakultnej nemocnici v Nitre a 104 respondentov tvorili klienti zo zariadení sociálnych služieb v nitrianskom kraji. Zara:ujúcimi kritériami boli potvrdená lekárska diagnóza Alzheimerova demencia. Vylu ujúcimi kritériami boli iné pridružené ochorenia ovplyv ujúce schopnos7 pri sebaobslužných denných aktivitách, 7ažko posúdite ný stav a úmrtie pacienta po as priebehu výskumu. Pre zber empirických dát v klinickej praxi sme ako hlavnú metódu výskumu použili obsahovú analýzu dokumentov a experiment. V úrovni NIC sme úrove kvantitatívnej premennej (meranú priemerom) porovnali štatistickým testom – Studentov t-test pre dva nezávislé výbery medzi výberovými súbormi. Zo základných deskriptívnych štatistík (Group Statistics) popisujeme priemer (AM) a štandardnú odchýlku (SD). Z výsledku t-testu pre dva nezávislé výbery (Indpendent Samples Test) prezentujeme testovacie kritérium (t), dosiahnutú dvojstrannú signifikanciu (p) a popisujeme Mean Difference – rozdiel medzi priemermi (bodový odhad). Vypo ítanú hodnotu pravdepodobnosti (p-hodnotu) porovnávame s vopred stanovenou hladinou

90

významnosti (P = 0,05). Ak je výsledná hodnota nižšia, výsledok je signifikantný/významný (Sollár, Ritomský, 2002). Výsledky Výsledky kompara nej analýzy v úrovni NIC predstavujú dáta potrebné pre verifikáciu hypotézy, v ktorej sme predpokladali, že použitím vybraných súborov klasifika ného systému NIC pri narušení sebaopatery pacienta s Alzheimerovou demenciou sa zvýši po et dokumentovaných ošetrovate ských inností v experimentálnej skupine v porovnaní s kontrolnou skupinou na vybraných pracoviskách. Pre výskumný zámer nás zaujímala skuto nos7 uskuto ovania a zaznamenávania inností jednotlivých vybraných súboroch klasifika ného systému NIC. Vo vybraných zariadeniach sme uskuto nili komparáciu uskuto nených a zaznamenaných inností prostredníctvom Studentovho t-testu pre dva nezávislé súbory, t.j. v experimentálnej a v kontrolnej skupine. Pre výskum nebolo podstatné porovna7 innosti z vybraných súborov jednotlivo, ale len v po te vykonaných inností vo vybranom súbore na pacienta. V experimentálnej skupine sme overovali vykonané a zaznamenané innosti jednotlivých vybraných súborov klasifika ného systému ošetrovate ských intervencií: 1.NIC – Asistencia pri sebaopatere: kúpanie/hygiena 1801, 2.NIC – Asistencia pri sebaopatere: obliekanie/úprava 1802, 3.NIC – Asistencia pri sebaopatere: k9menie 1803, 4.NIC – Asistencia pri sebaopatere: vyprázd ovanie 1804. V kontrolnej skupine sme posudzovali bežnú rutinnú prax na vybraných pracoviskách. Zaznamenané innosti v starostlivosti o pacienta/klienta z bežnej rutinnej praxe sme posudzovali v kontextových jednotkách zatriedených pod a položiek vybraného súboru klasifika ného systému NIC. Z analýzy vyplýva, že vo všetkých sledovaných innostiach vybraných súborov z klasifika ného systému NIC sú signifikantné rozdiely medzi experimentálnou a kontrolnou skupinou vo vybraných zariadeniach. Signifikantné rozdiely sú vyjadrené ako p < 0,001, ako významné výsledky (štatisticky rozlíšite né) (tabu ky 1, 2). Tab. 1 Rozdiel medzi experimentálnou a kontrolnou skupinou na psychiatrickej klinike v úrovni NIC Psychiatrická klinika Vybrané T - test experimentálna kontrolná súbory NIC skupina (n = 52) skupina (n = 52) AM SD AM SD t p 1.NIC 6,17 0,88 3,81 0,40 17,67 < 0,001 2.NIC 5,88 1,34 2,73 0,69 15,11 < 0,001 3.NIC 5,75 1,28 1,63 0,84 19,36 < 0,001 4.NIC 7,73 3,20 3,29 0,46 9,91 < 0,001

Komparáciou experimentálnej (n = 52) a kontrolnej skupiny (n = 52) na psychiatrickej klinike (tabu ka 1) sme zistili významné rozdiely vo všetkých vybraných súboroch klasifika ného systému NIC. Najvä ší rozdiel v po etnosti uskuto nených inností medzi experimentálnou (n = 52) a kontrolnou (n = 52) skupinou predstavuje 4.NIC – Asistencia pri sebaopatere: vyprázd ovanie 1804. Z daného súboru bolo v experimentálnej skupine uskuto nených a zaznamenaných AM = 7,73 (SD = 3,20) inností, v kontrolnej skupine AM = 3,29 (SD = 0,46) inností, rozdiel medzi priemermi (bodový odhad) predstavoval 4,442 t.j. neuskuto nenie, nezaznamenanie približne štyroch inností z vybraného súboru NIC v kontrolnej skupine. Vybraný súbor 3.NIC – Asistencia pri sebaopatere: k menie 1803, kde v experimentálnej skupine bol AM = 5,75 (SD = 1,28) uskuto nených a zaznamenaných inností a v kontrolnej AM = 1,63 (SD = 0,84). Rozdiel medzi priemermi (bodový odhad) predstavoval rozdiel 4,115 t.j. rovnako neuskuto nenie, nezaznamenanie približne štyroch 91

inností z vybraného súboru NIC v kontrolnej skupine. =alší významný rozdiel v poradí predstavoval 2.NIC – Asistencia pri sebaopatere: k menie 1802 s AM = 5,88 (SD = 1,34) v experimentálnej skupine a v kontrolnej skupine s AM = 2,73 (SD = 0,69) inností z vybraného súboru, rozdiel medzi priemermi 3,154. Najmenší rozdiel predstavoval 1.NIC – Asistencia pri sebaopatere: kúpanie/hygiena 1801 s AM = 6,17 (SD = 0,88) v experimentálnej skupine a v kontrolnej skupine s AM = 3,81 (SD = 0,40) inností z vybraného súboru, rozdiel medzi priemermi bol 2,365. t.j. neuskuto nenie, nezaznamenanie dvoch inností v kontrolnej skupine na psychiatrickej klinike. Tab. 2 Rozdiel medzi experimentálnou a kontrolnou skupinou v zariadeniach sociálnych služieb v úrovni NIC Zariadenia sociálnych služieb Vybrané T - test experimentálna kontrolná súbory NIC skupina (n = 52) skupina (n = 52) AM SD AM SD t p 1.NIC 10,23 0,76 7,88 1,31 11,19 < 0,001 2.NIC 10,25 0,90 6,21 0,78 24,44 < 0,001 3.NIC 8,71 1,09 6,73 1,61 7,34 < 0,001 4.NIC 8,79 2,39 4,19 0,60 13,47 < 0,001

Porovnaním experimentálnej (n = 52) a kontrolnej (n = 52) skupiny v zariadeniach sociálnych služieb (tabu ka 2) sú významné rozdiely vo všetkých vybraných súboroch. Najvä ší rozdiel predstavuje 4.NIC – Asistencia pri sebaopatere: vyprázd ovanie 1804. Z daného súboru bolo u n = 52 klientov v experimentálnej skupine uskuto nených a zaznamenaných AM = 8,79 (SD = 2,39) inností a v kontrolnej skupine AM = 4,19 (SD = 0,60) inností, s rozdielom medzi priemermi 4,596, t.j. neuskuto nenie približne 5 inností. Medzi innos7ami 2.NIC – Asistencia pri sebaopatere: obliekanie/úprava 1802 v experimentálnej skupine s AM = 10,25 (SD = 0,90) inností a kontrolnej skupine s AM = 6,21 (SD = 0,78) z vybraného súboru je rozdiel 4,038, t.j. absencia 4 inností. Zo súboru 1.NIC – Asistencia pri sebaopatere: kúpanie/hygiena 1801 bolo v experimentálnej skupine AM = 10,23 (SD = 0,76) inností a v kontrolnej skupine AM = 7,88 (SD = 1,31) inností, s rozdielom 2,346 t.j. absencia dvoch inností. Najmenší rozdiel priemerov – 1,981 bol v zariadeniach sociálnych služieb vo vybranom súbore 3.NIC – Asistencia pri sebaopatere: k menie 1803, kde v experimentálnej skupine bolo uskuto nených a zaznamenaných AM = 8,71 (SD = 1,09) inností a v kontrolnej skupine AM = 6,73 (SD = 1,61) inností. Hypotézu, v ktorej sme predpokladali, že použitím vybraných súborov klasifika ného systému NIC pri narušení sebaopatery pacienta s Alzheimerovou demenciou sa zvýši po et dokumentovaných ošetrovate ských inností v experimentálnej skupine v porovnaní s kontrolnou skupinou na vybraných pracoviskách pokladáme za potvrdenú. Diskusia Ackley, Ladwig (2008) pod a NANDA-I popisujú pre Alzheimerovu demenciu vybrané ošetrovate ské diagnózy, ich vzájomné prepojenie s ošetrovate skými výsledkami NOC a ošetrovate skými intervenciami NIC. Vybrané súbory v úrovni NIC pre ošetrovate ské diagnózy – deficit sebaopatery predstavovali dáta potrebné pre verifikáciu hypotézy, v ktorej sme predpokladali, že použitím vybraných súborov klasifika ného systému NIC pri narušení sebaopatery pacienta s Alzheimerovou demenciou sa zvýši po et dokumentovaných ošetrovate ských inností v experimentálnej skupine v porovnaní s kontrolnou skupinou vo vybraných zariadeniach. Z obsahovej analýzy dokumentov ako hlavnej metódy výskumu vyplýva, že vo všetkých sledovaných innostiach vybraných súborov z klasifika ného systému NIC sú signifikantné rozdiely (p < 0,001) medzi experimentálnou a kontrolnou 92

skupinou vo vybraných zariadeniach. Uvedené zistenia prezentovali, že pri poskytovaní starostlivosti v bežnej rutinnej praxi bol rozdiel (chýbanie) vo vykonaných a zaznamenaných innostiach v každom súbore NIC najmenej v 4 innostiach. Rozdiel v innostiach z h adiska ošetrovate stva je významný, nako ko innosti (jednotlivé aktivity) v rámci intervencie (celý súbor) pri ošetrovate ských diagnózach deficit sebaopatery pri vyprázd ovaní; deficit sebaopatery pri jedle; deficit sebaopatery pri obliekaní a úprave zov ajšku; deficit sebaopatery pri kúpaní a hygiene sú zdôvodnené princípmi ošetrovate stva založeného na dôkazoch (EBN), preto je vhodné ich do plánu starostlivosti o pacienta s Alzheimerovou demenciou zakomponova7. Výsledky a skúsenosti s aplikovaním súboru NIC – Asistencia pri sebaopatere: k menie popisujú Ackley a Ladwig (2008) v súvislosti so štúdiami autorov Ramritu et al. (2000). Prvá štúdia popisuje potrebu innosti zaistenia vhodnej polohy pri k9mení pacienta/klienta s demenciou, pretože gravitácia asistuje pri preh@taní a aspirácia sa redukuje. =alšia štúdia popisuje, že k9menie malými množstvami je najlepšia prax pri pacientoch s demenciou, pretože k9menie ve kým množstvom a rýchle k9menie sa vyskytovalo bežne preto, že opatrovate om chýbali vedomosti o tom, že to môže obnovi7 dysfágiu a zvýši7 riziko zdravotných problémov. Ackley, Ladwig (2008) uvádzajú zdôvodnenia autora Jean (1997), že jedlo do ruky zvyšuje nezávislos7. K vybranému súboru NIC – Asistencia pri sebaopatere: obliekanie / úprava – 1802 popisujú Ackley, Ladwig (2008) zdôvodnenia viacerých autorov: Engleman, Mathews, Altus (2002) hovoria o zlepšení nezávislosti v obliekaní pri používaní stup ovaného verbálneho nabádania a pri umožnení pacientovej/klientovej participácie pri obliekaní; Kobayashi, Yamamoto (2004) uvádzajú, že štádium demencie neovplyv uje as potrebný na obliekanie alebo vyzliekanie, pokia opatrovatelia dodržiavajú špecifickú rutinu; Beck et al. (1997) tvrdia, že prežívanie normálneho procesu úlohy prostredníctvom vedenia zabezpe uje optimálne opätovné u enie. =alej Ackley a Ladwig (2008) uvádzajú k innosti v NIC – Asistencia pri sebaopatere: kúpanie/ hygiena zdôvodnenia Somboontanont et al. (2004), že opatrovatelia by mali pracova7 na tom, aby bolo kúpanie pre pacientov/klientov viac terapeutické, pretože nesprávna manipulácia pri kúpaní (nastriekanie vody bez upozornenia) vyplaší, vystraší, zraní alebo rozruší pacienta/klienta. K používaniu kompenza ných pomôcok popisujú Ackley a Ladwig (2008) zdôvodnenie pod a Fathers (2004) o zvyšovaní nezávislosti, bezpe nosti a rýchlosti pri používaní kompenza ných pomôcok pri kúpaní a hygiene. Zdôvodnenia, ktoré popisujú Ackley a Ladwig (2008) pre NIC – Asistencia pri sebaopatere: vyprázd ovanie – 1804 sú nasledovné: pod a zdôvodnení Lekan-Rutledge (2004) kompenza né pomôcky podporujú nezávislos7 a bezpe nos7 pri vyprázd ovaní; pacienti s poškodenou obratnos7ou alebo so slabos7ou používajú toaletu ahšie, ak nosia šaty, tepláky alebo sukne s elastickým pásom ako ke: nosia odev s gombíkmi a zipsami. K innosti vytvorenia harmonogramu pre vyprázd ovanie (rozvrh pre toaletu a obchádzku toaliet) popisujú Ackley a Ladwig (2008) zdôvodnenie Jiroveca, Templina (2001), že individuálny harmonogram vyprázd ovania pomáha predchádza7 inkontinencii u mierne kognitívne narušených seniorov. K innosti o inštrukcii pacienta/klienta alebo :alšej osoby o rutine pri toalete Ackley a Ladwig (2008) popisujú zdôvodnenia Palmera, Newmana (2006) o záujme seniorov u i7 sa o kontrole mechúra. Zaujímavos7ou je, že pri obchádzke toaliet sa vidite nos7 a vnímanie vyprázdni7 sa zlepší inštaláciou sedadla toalety kontrastnej farby ako zdôvod ujú Gerdner, Buckwalter, Reed (2002). Na základe zistených signifikancií dokumentovaných inností u pacientov z kontrolnej a experimentálnej skupiny, a na základe uvedených zdôvodnení založených na dôkazoch pre jednotlivé innosti je použitie klasifika ného systému NIC z h adiska efektívnosti v manažmente Alzheimerovej demencie opodstatnené.

93

Záver Používanie klasifika ného systému ošetrovate ských intervencií NIC zvýšilo po et uskuto nených a dokumentovaných inností v manažmente Alzheimerovej demencie vo vybraných zariadeniach. Za perspektívne a reálne považujeme použitie vybraných súborov klasifika ného systému NIC, ich inností, ktoré by vo forme elektronickej ošetrovate skej dokumentácie predstavovali vhodný formulár pre ich zaznamenávanie. Výber inností v jednotlivých súboroch je vyselektovaný pre danú oblas7 starostlivosti, obsahuje aj innosti, použitie ktorých je založené na dôkazoch. Používaním klasifika ného systému ošetrovate ských intervencií sa zvidite uje v praxi o sestry/iní zdravotnícki pracovníci robia, ím preukazujeme efektivitu ošetrovate skej starostlivosti. Zárove používame štandardizovaný jazyk na dokumentáciu ošetrovate skej starostlivosti pre právnu ochranu sestier. Veríme, že signifikantnými zisteniami viacerých výskumov klasifika ných systémov ošetrovate stva v rôznych oblastiach a špecializáciách ošetrovate stva (od kritickej starostlivosti, cez ambulantnú až po dlhodobú starostlivos7) bude štandardizácia ošetrovate ského jazyka reálnou o najskôr. Bibliografické odkazy ACKLEY, B. J., LADWIG G. B. Nursing Diagnosis Handbook: An Evidence–Based Guide to Planning Care. 8th Edition, Missouri : Mosby, Inc., 2008. 937 p. ISBN 978-0-323-05192-7. BULECHEK, G. M, BUTCHER, H.K., McCLOSKEY DOCHTERMAN, J. Nursing Interventions Classification (NIC). 5th Edition, Missouri U.S.A.: Mosby, Inc., 2008. 938 p. ISBN 978-0-323-05340-2. HOLMANOVÁ E. et al. Problematika ošetrovate skej diagnostiky v odbornej literatúre. In BUŽGOVÁ, R., SIKOROVÁ, L. Ošet ovatelská diagnostika a praxe založená na d kazech II.. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostrav , Zdravotn sociální fakulta, 2008. s. 21-25. ISBN 978-80-7368-499-0. JAROŠOVÁ, D. Ošet ovatelství založené na d kazech jako sou ast výuky. In BUŽGOVÁ, R., SIKOROVÁ, L. Ošet ovatelská diagnostika a praxe založená na d kazech II.. Ostrava : Ostravská univerzita , 2008, s. 61-65. ISBN 978-80-7368-499-0. SOLLÁR, T., RITOMSKÝ, A. Aplikácia štatistiky v sociálnom výskume. Nitra : Univerzita Konštantína Filozofa. 2002. 155 s. ISBN 80-8050-508-2. VÖRÖSOVÁ, G. et al. Klasifika né systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovate stve. Martin : Osveta, 2007. 113 s. ISBN 978-80-8063-242-7. Kontaktná adresa PhDr. Andrea Solgajová Katedra ošetrovate stva Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva UKF Nitra Kraskova 1 949 74 Nitra Slovenská republika [email protected]

94

NOC A NIC KLASIFIKACE U PACIENT S OŠET OVATELSKOU DIAGNÓZOU RIZIKO PORUŠENÍ KOŽNÍ INTEGRITY – 00047 NOC AND NIC CLASSIFICATIONS IN PATIENTS WITH NURSING DIAGNOSIS RISK FOR IMPAIRED SKIN INTEGRITY – 00047 *Petra Stefanová, **Jana Mare ková *Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických v d, Ústav ošet ovatelství, Pardubická krajská nemocnice ** Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických v d, Ústav ošet ovatelství Abstrakt Cíl: Cílem projektu bylo zjistit rozdíly ve využitelnosti NOC hodnocených oblastí a NIC ošet ovatelských intervencí vázaných k ošet ovatelské diagnóze „riziko porušení kožní integrity – 00047“ na interních a chirurgických odd leních standardní i intenzívní pé e Pardubické krajské nemocnice. Metody: Sb r dat k potvrzení p ítomnosti uvedené ošet ovatelské diagnózy a následnou volbu NOC oblastí a NIC intervencí pro ošet ovatelskou pé i realizovalo p t výzkumník v rámci pé e o 75 pacient hospitalizovaných v Pardubické krajské nemocnici. Sb ru dat p edcházela pilotní studie. Byl doložen informovaný souhlas proband a zachována pravidla anonymity. Výsledky: Chí-kvadrát test a Fisher v exaktní test prokázaly signifikantní rozdíly v nálezu rizikových faktor , ve volb NOC oblastí a NIC intervencí. Statisticky významný rozdíl byl prokázán u devíti rizikových faktor ošet ovatelské diagnózy 00047, ve volb ty NOC oblastí a šesti NIC intervencí. Záv ry: Výsledky studie p ispívají k validizaci a implementaci odborn i terminologicky p esných, prokazatelných a tím kvantifikovatelných postup do eské ošet ovatelské praxe. Klí ová slova: Aliance NNN, NANDA International, Klasifikace výsledk ošet ovatelské pé e (NOC), Klasifikace ošet ovatelských intervencí (NIC), riziko porušení kožní integrity – 00047. Abstract Aim: The aim of the project was to determine differences in utilization of NOC outcomes and NIC interventions connected with nursing diagnosis Risk for Impaired Skin Integrity – 00047 at Medical and Surgical Inpatient Departments of Pardubice Regional Hospital. Methods: Data collection needed for confirmation of nursing diagnosis and consequential NOC outcomes and NIC interventions sellection for nursing care was realised by five researchers during nursing care of 75 inpatients of Pardubice Regional Hospital. Pilot study predated data collection. Informed consent was gained from probands and rules of anonymity were assured. Results: Chi-square test and Fisher´s exact test proved signifiant differences in finding of risk factors and in sellection of NOC outcomes and NIC interventions. Statistically significant difference was proved in nine risk factors of nursing diagnosis 00047, in sellection of four NOC outcomes and six NIC interventions. Conclusions: The results of the study contribute toward validization and implementation of professionally and terminologically accurate, provable and therefore quantifyable procedures into Czech nursing practice. Key words: Alliance NNN, NANDA International, Nursing Outcomes Classification (NOC), Nursing Interventions Classification (NIC), Risk for Impaired Skin Integrity – 00047.

95

Úvod Udržení kožní integrity je u hospitalizovaných pacient d ležitým aspektem, nebo7 dokonalá pé e o k ži je považována za známku kvalitní ošet ovatelské pé e (Meraviglia et al., 2002, s. 24; Wurster, 2007, s. 267). Aby registrované sestry identifikovaly p esn problémy pacient , reagovaly na n vhodnými ošet ovatelskými intervencemi a vyhodnocovaly efekt poskytnuté ošet ovatelské pé e, mohou využít mezinárodní klasifikace NANDA International, NOC a NIC. Aplikace zevrubné terminologie Aliance NNN (3N), tedy NANDA International (North American Nursing Diagnosis Association International, Severoamerická asociace pro mezinárodní ošet ovatelskou diagnostiku), NOC (Nursing Outcomes Classification, Klasifikace výsledk ošet ovatelské pé e) a NIC (Nursing Interventions Classification, Klasifikace ošet ovatelských intervencí) podporuje též Müeller-Staub et al. (2006, s. 517, 529), jenž zmín né klasifikace považuje za nej ast ji zkoumané a globáln aplikovatelné. Aliance 3N, která vznikla v roce 2001, je projektem organizace NANDA International a Centra pro ošet ovatelskou klasifikaci a klinickou efektivitu (Center for Nursing Classification and Clinical Effectiveness) Univerzity Iowa v USA (Bulechek et al., 2008, s. 7). P edstavitelé projektu navzájem propojili NANDA International ošet ovatelské diagnózy s NIC ošet ovatelskými intervencemi a NOC výsledky ošet ovatelské pé e a vytvo ili tak terminologii využitelnou v klinické praxi (plánování ošet ovatelské pé e, elektronické informa ní systémy), ve vzd lávání ošet ovatelských profesionál , ve výzkumných aktivitách pro rozvoj poznatk v oboru ošet ovatelství (Johnson et al., 2006, s. 26). Propojení NANDA International diagnózy s NOC výsledky ukazuje vztah mezi problémem pacienta a NOC výsledky ošet ovatelské pé e, u nichž lze objektivn m it p ípadné zlepšení, jež má být d sledkem konaných ošet ovatelských intervencí. Propojení NANDA International diagnózy a NIC intervencí ukazuje vztah mezi problémem pacienta a ošet ovatelskou inností. Ošet ovatelská intervence eší a redukuje problém pacienta nebo zabezpe uje prevenci jeho zhoršení (Johnson et al., 2006, s. 13). V zahrani ní literatu e lze však nalézt odlišné p ístupy propojování NANDA - International diagnóz s NIC intervencemi a NOC výsledky (Bulechek et al., 2008, Johnson et al., 2006, Moorhead et al., 2008). Cíle Hlavním cílem projektu bylo zjistit rozdíly ve využitelnosti NOC hodnocených oblastí a ve využitelnosti NIC ošet ovatelských intervencí p i ošet ovatelské pé i u proband s ošet ovatelskou diagnózou „riziko porušení kožní integrity – 00047“. Díl ím cílem bylo zjistit signifikantní rozdíly v nálezu rizikových faktor ošet ovatelské diagnózy 00047 u proband hospitalizovaných zmín nými zdravotnickými pracovišti. Soubor Zkoumaný soubor tvo ilo n = 75 proband . Zastoupení žen bylo vyšší - 53,3 % (n = 40) než zastoupení muž - 46,7 % (n = 35). Pr m rný v k proband inil 68,4 let a pr m rná délka hospitalizace na chirurgických odd leních byla 5,3 dne, na interních odd leních 7,9 dn . Kritéria pro za azení proband do studie byla: 1. Hospitalizace na interních a chirurgických odd leních v dob realizace šet ení. 2. P ítomnost ošet ovatelské diagnózy „riziko porušení kožní integrity – 00047“. 3. Pohlaví ženy, muži. 4. V k nad 19 let. Metodika Sb r dat byl realizován v lednu a v únoru roku 2009 autorkou studie a ty mi zaškolenými studentkami z Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Sb ru dat p edcházela pilotní studie. Pro sb r dat byly vytvo eny tišt né formulá e: záznam diagnostických prvk 96

ošet ovatelské diagnózy 00047, nabídka NOC hodnocených oblastí a nabídka NIC ošet ovatelských intervencí ke sledované ošet ovatelské diagnóze. Doporu ené NOC oblasti a NIC intervence propojené s ošet ovatelskou diagnózou 00047 byly vybrány z publikace NOC (Moorhead et al., 2008, s. 814) a z online zdroje uvedeného v publikaci NIC (Bulechek et al., 2008, https://evolve.elsevier.com). Pro ú ely studie byly soubory doporu ených NOC oblastí a NIC intervencí p eloženy do eského jazyka. K potvrzení p ítomnosti ošet ovatelské diagnózy „riziko porušení kožní integrity – 00047“ (Ralph et al, 2007, s. 200) u proband byl použit diagnostický algoritmus Mare kové (Mare ková, 2006, s. 37 – 38). Dalším úkolem výzkumník bylo zvolit z nabídky NOC hodnocených oblastí a NIC ošet ovatelských intervencí ty, které byly relevantní pro ošet ovatelskou pé i proband s danou ošet ovatelskou diagnózou specifikovanou konkrétními rizikovými faktory. K analýze dat byl použit chí-kvadrát test dobré shody a v p ípad malých etností v kontingen ních tabulkách byl použit Fisher v exaktní test. Testování bylo provedeno na hladin signifikance α = Q0,05. Výsledky Chí-kvadrát test a Fisher v exaktní test prokázaly signifikantní rozdíly v nálezu rizikových faktor (dále jen RF) a ve volb NOC hodnocených oblastí a NIC ošet ovatelských intervencí. Statisticky významný rozdíl mezi interními a chirurgickými odd leními (dále jen odd.) byl prokázán u nálezu devíti RF ošet ovatelské diagnózy 00047 (viz tabulka 1). Na interních odd. oproti chirurgickým odd. byl etn jší nález u t chto RF: velmi vysoký v k, t lesná imobilita, zm ny kožního turgoru, nevyvážený nutri ní stav, zhoršený metabolický stav, snížené ití. Na chirurgických odd. oproti interním odd. byla etn jší volba t chto RF: mechanické faktory, vliv sekret , zhoršená/snížená cirkulace. Tab. 1 Rozdíl v nálezu rizikových faktor 00047 mezi interními a chirurgickými odd. Interní pracovišt Chirurgická pracovišt Absolutní Relativní Absolutní Relativní Rizikový faktor etnost etnost etnost etnost N = 43 % N = 32 % Vliv exkret 1 2,3 5 15,6 Velmi vysoký v k** 11 25,6 2 6,3 Hypertermie 5 11,6 2 6,3 Vlhkost (vzduchu) 1 2,3 0 0 Mechanické faktory 14 32,2 29 90,6 Vlhko (p sobící na 16 37,2 13 40,6 pokožku) T lesná imobilita 14 32,6 1 3,1 Vliv sekret 2 4,7 8 25 Zm ny kožního 14 32,6 1 3,1 turgoru Nevyvážený nutri ní 35 81,4 16 50 stav Zhoršená / snížená 7 16,3 29 90,6 cirkulace Zhoršený metabolický 37 86 5 15,6 stav Snížené ití 13 30,2 2 6,3 Imunologické faktory 1 2,3 0 0 Kostní výstupky 8 18,6 1 3,1 97

Signifikance 0,078* 0,029 0,692* 1,000* < 0,0001 0,764 0,002 0,015* 0,002 0,004 < 0,0001 < 0,0001 0,01 1,000* 0,069*

signifikance testu chí-kvadrát je zvýrazn na tu n * signifikance Fisherova p esného testu ** Rizikový faktor velmi vysoký v k byl zaznamenáván až p i identifikaci v ku 80 let a více.

Byl prokázán statisticky významný rozdíl mezi interními a chirurgickými odd. ve volb šesti NIC ošet ovatelských intervencí (viz tabulka 2). Na interních odd. oproti chirurgickým odd. byla etn jší volba NIC 0840 (Polohování), 3500 (Pé e p i p sobení tlaku), 3540 (Prevence dekubit ) a na chirurgických odd. oproti interním odd. byla etn jší volba NIC 0480 (Pé e o stomii), 3440 (Pé e o eznou ránu), 4070 (Opat ení týkající se krevního ob hu). Dále byl nalezen statisticky významný rozdíl mezi interními a chirurgickými odd. ve volb ty NOC hodnocených oblastí (viz tabulka 3). Na interních odd. oproti chirurgickým odd. byla etn jší volba NOC 0204 (Fyziologické následky imobility), 1004 (Stav výživy) a na chirurgických odd. oproti interním odd. byla etn jší volba NOC 1102 (Primární hojení rány), 1615 (Schopnost pe ovat o stomii). Tab. 2 Rozdíl ve volb doporu ených NIC intervencí mezi interními a chirurgickými odd. Interní pracovišt Chirurgická pracovišt Absolutní Relativní Absolutní Relativní NIC (kód) Signifikance etnost etnost etnost etnost N = 43 % N = 32 % 0221 1 2,3 1 3,1 1,000* 0222 1 2,3 0 0 1,000* 0224 4 9,3 1 3,1 0,386* 0480 0 0 5 15,6 0,012* 0840 12 27,9 1 3,1 0,005 1660 6 14 1 3,1 0,227* 2316 1 2,3 0 0 1,000* 3420 0 0 1 3,1 0,427* 3440 2 4,7 30 93,8 < 0,0001 3480 17 39,5 10 31,3 0,46 3500 15 34,9 1 3,1 0,001 3540 12 27,9 1 3,1 0,005 3584 28 65,1 26 81,3 0,124 3660 3 7 1 3,1 0,632* 4070 6 14 29 90,6 < 0,0001 5603 1 2,3 0 0 1,000* 6540 1 2,3 0 0 1,000* 6550 17 39,5 15 46,9 0,525 * signifikance testu chí-kvadrát je zvýrazn na tu n signifikance Fisherova p esného testu Legenda: Kód a název doporu ené NIC ošet ovatelské intervence 0221 Kinezioterapie: Ch ze 3480 Sledování dolních kon etin 0222 Kinezioterapie: Rovnováha 3500 Pé e p i p sobení tlaku 0224 Kinezioterapie: Hybnost kloubu 3540 Prevence dekubit 0480 Pé e o stomii 3584 Pé e o k ži: Lokální ošet ení 0840 Polohování 1660 Pé e o nohy 2316 Podání léku na k ži

3660 Pé e o ránu 4070 Opat ení týkající se krevního ob hu 5603 Výuka pé e o nohy

3420 Pé e p ed a po amputaci 3440 Pé e o eznou ránu

6540 Prevence infekce 6550 Ochrana p ed infekcí

98

Tab. 3 Rozdíl ve volb doporu ených NOC oblastí mezi interními a chirurgickými odd. Interní pracovišt Chirurgická pracovišt NOC Absolutní Relativní Absolutní Relativní Signifikance (kód) etnost etnost etnost etnost N = 43 % N = 32 % 0113 2 4,7 0 0 0,504* 0203 2 4,7 0 0 0,504* 0204 15 34,9 1 3,1 0,001 0407 6 14 10 31,3 0,071 0703 3 7 0 0 0,256* 0917 14 32,6 9 28,1 0,68 1004 3 76,7 17 53,1 0,032 1101 40 93 32 100 0,256* 1102 3 7 29 90,6 < 0,0001 1103 2 4,7 2 6,3 1,000* 1105 3 7 0 0 0,256* 1615 0 0 4 12,5 0,030* 1924 18 41,9 15 46,9 0,665 * signifikance testu chí-kvadrát je zvýrazn na tu n signifikance Fisherova p esného testu Legenda: Kód a název hodnocené oblasti NOC 0113 T lesné stárnutí 1101 Tká ová integrita: K že a sliznice 0203 Zm na polohy t la zahájená klientem/ pacientem1102 Primární hojení rány 0204 Fyziologické následky mobility 1103 Sekundární hojení rány 0407 Prokrvení periferní tkán 1105 Cévní p ístup pro hemodialýzu 0703 Závažnost infekce 1615 Schopnost pe ovat o stomii 0917 Periferní neurologický stav 1924 Prevence infekce 1004 Stav výživy

Diskuze Výsledkem uvedeného výzkumného šet ení bylo zjišt ní rozdíl ve využitelnosti NOC hodnocených oblastí a NIC ošet ovatelských intervencí vázaných k ošet ovatelské diagnóze „riziko porušení kožní integrity“ mezi interními a chirurgickými odd. Pardubické krajské nemocnice. Výsledky jsou interpretovány výše. Z elektronických databází Scopus, Web of Science, PubMed, ProQuest, EBSCOHost, za vyhledávací období 1970 – 2009 a za užití kombinace klí ových slov: risk for impaired skin integrity, NANDA, NOC, NIC and medicalsurgical unit se nepoda ilo získat relevantní informace o šet eních, se kterými by bylo možné získaná data srovnat. Ošet ovatelská diagnóza „riziko porušení kožní integrity – 00047“ však byla zmi ována v n kolika, p evážn zahrani ních studiích. Jednalo se nap íklad o texty brazilských a korejských autor Volpato, Fontes, Cruz, Yom, Chi a Yoo. Dv studie brazilských autor Volpato a Cruz (2007, s. 119 - 124), Fontes a Cruz (2007, s. 395 - 402) se zam ily na identifikaci n kolika NANDA International ošet ovatelských diagnóz u pacient hospitalizovaných na interních jednotkách a na chirurgické jednotce. V plnotextu studií však chyb ly údaje o etnosti nalezených diagnostických prvk (ur ujících znak , souvisejících faktor , rizikových faktor ). NOC výsledky a NIC intervence byly uvedeny pouze pro ošet ovatelské diagnózy, které se u pacient vyskytly s nejvyšší frekvencí (http://www.scielo.br/pdf/ape/v20n2/a02v20n2.pdf, 2009-04-09, http://www.scielo.br/pdf/ reeusp/v41n3/08.pdf, 2009-04-09). Stejná omezení vykázala studie korejských autor Yom, 99

Chi, Yoo (2002, s. 80 – 85). Ošet ovatelská diagnóza „riziko porušení kožní integrity – 00047“ nebyla dostupnými studiemi na interních a chirurgických pracovištích identifikována s takovou frekvencí, jako jiné diagnózy (nap . akutní bolest – 00132). Proto pravd podobn auto i zmín ných studií diagnostické prvky, doporu ené NIC intervence a NOC výsledky pé e pro ošet ovatelskou diagnózu 00047 neinterpretovali. Nebyly nalezeny studie, které by sledovaly rozdíly v nálezu diagnostických prvk , ve volb NOC výsledk a NIC intervencí mezi interními a chirurgickými pracovišti. Publikované studie vykazovaly zejména nejednotnost v užité terminologii, by7 odkazovaly na primární anglické zdroje. Jejich formulace anglických verzí diagnostických prvk se neshodovaly s anglickými formulacemi uvedenými v publikaci NANDA International (Ralph et al, 2007). Autorky p ísp vku považují za nutnost nemodifikovat anglická (p vodní) zn ní pojm NANDA International. Záv r Výsledky studie podporují rozvoj implementace odborn i terminologicky p esných, prokazatelných a kvantifikovatelných postup do eské ošet ovatelské praxe. P ipouštíme jistá omezení uvedeného výzkumného šet ení, ke kterým pat í nap íklad velikost zkoumaného souboru a absence ov ení validity eské verze NOC hodnocených oblastí a NIC ošet ovatelských intervencí vázaných k ošet ovatelské diagnóze 00047. I p es uvedené limity výzkumného šet ení lze tvrdit, že výsledky dokladují racionalitu, systemati nost a efektivnost propojení komponent Aliance 3N. Pro navazující studie lze doporu it šet ení, která by pomohla nalézt odpov : na otázku, do jaké míry je ú elné propojit NOC oblasti s rizikovými, p ípadn souvisejícími faktory ošet ovatelských diagnóz NANDA International. Takový postup je uveden nap íklad publikací NOC (Moorhead et al., 2008). Pro výzkum a p ípadnou implementaci problematiky v ošet ovatelské pé i doporu ujeme analyzovat signifikance vztah mezi rizikovými faktory potenciálních ošet ovatelských diagnóz, souvisejícími faktory aktuálních ošet ovatelských diagnóz NANDA International, NOC hodnocenými oblastmi a NIC ošet ovatelskými intervencemi. Bibliografické zdroje BULECHEK, G. M., BUTCHER, H. K., DOCHTERMAN, J. M. Nursing Interventions Classification (NIC). 5th edition. St. Louis: Mosby, 2008. 976 s. ISBN 978-0-323-05340-2. Evolve [online]. c 2010, poslední revize 09.10.2009 [cit. 2008-09-15]. Dostupný z WWW: . FONTES, C. M. B., CRUZ, D. A. L. M. Diagnósticos de enfermagem documentados para pacientes de clínica médica. Revista de Escola de Enfermagem da USP [online]. c 1998, poslední revize 09.03.2010 [cit. 2009-04-09]. Dostupný z WWW: . JOHNSON, M. et al. NANDA, NOC, and NIC Linkages. 2nd edition. St. Louis: Mosby, 2006. 698 s. ISBN 0-323-03194-3. MARE8KOVÁ, J. Ošet ovatelské diagnózy v NANDA doménách. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 264 s. ISBN 80-247-1399-3. MERAVIGLIA, M. et al. Maintenance of Skin Integrity as a Clinical Indicator of Nursing Care. Advances in Skin and Wound Care. 2002, vol. 15, no. 1, p. 24-29. ISSN 1527-7941. MOORHEAD, S. et al. Nursing Outcomes Classification (NOC). 4th edition. St. Louis: Mosby, 2008. 936 s. ISBN 978-0-323-05408-9. MÜLLER-STAUB, M. et al. Nursing diagnoses, interventions and outcomes - application and impact on nursing practice: systematic review. Journal of Advanced Nursing. 2006, vol. 56, no. 5, p. 514-531. ISSN 0309-2402. 100

RALPH, S. S. et al. Nursing Diagnoses: Definitions & Classification 2007 – 2008. Philadelphia: NANDA International, 2007. 343 s. ISBN 978-0-9788924-0-1. VOLPATO, M. P., CRUZ, D. A. L. M. Diagnósticos de enfermagem de pacientes internadas em unidade médico-cirúrgica. Acta Paulista de Enfermagem [online]. c 1998, poslední revize 09.03.2010 [cit. 2009-04-09]. Dostupný z WWW: . WURSTER, J. What Role Can Nurse Leaders Play in Reducing the Incidence Of Pressure Sores?. Nursing Economics. 2007, vol. 25, no. 5, p. 267-269. ISSN 0746-1739. YOM, Y. H., CHI, S. A., YOO, H. S. Applicatication of Nursing Diagnoses, Interventions, and Outcomes to Patients Undergoing Abdominal Surgery in Korea. International Journal of Nursing Terminologies and Classifications. 2002, vol. 13, no. 3, p. 77-87. ISSN 15415147. Kontaktní adresa Mgr. Petra Stefanová Ústav ošet ovatelství Fakulta zdravotnických v d Univerzita Palackého v Olomouci Hn votínská 3 779 00 Olomouc [email protected]

101

P EDSTAVA LAICKÉ A ODBORNÉ VE EJNOSTI O SEST E V KOMUNITNÍ PÉ I AN IDEA OF LAYMAN AND PROFESSIONAL PUBLIC OF NURSES IN COMMUNITY CARE Lenka Šedová, Andrea Festová, Sylva Bártlová Zdravotn sociální fakulta Jiho eské univerzity, Katedra ošet ovatelství Abstrakt P ísp vek seznamuje s prvotními výsledky grantového projektu, který je zam ený na uplatn ní komunitní sestry v systému eského zdravotnictví. K realizaci byl proveden ízený rozhovor s 1007 léka i, s 1005 sestrami a 2020 ob any-laiky. Prvotním zám rem je analýza klí ových názor na možnost uplatn ní sestry komunitní pé e. Ke statistickému zpracování byl užit program SASD, bylo provedeno t íd ní prvního i druhého stupn . Prvotní výsledky ukazují, že odborníci (sestry i léka i) nej ast ji chápou komunitní sestru jako profesionála, který pracuje v terénu mimo ZZ se zdravými i nemocnými jedinci. V tšina respondent z ad ve ejnosti by uvítala, kdyby sestra komunitní pé e mohla pracovat samostatn v bezprost ední blízkosti jejich života, nabízela služby, které se budou týkat primární, sekundární i terciální prevence. V tšina respondent všech skupin by preferovala realizaci inností komunitní sestrou v oblasti domácí pé e, pé e o seniory a pé e o chronicky nemocné. Z toho je možné usuzovat, že sou asná situace t chto služeb není ideální, že ve ejnost tyto služby postrádá. Klí ová slova: komunita, léka , ošet ovatelství, prevence, sestra, ve ejnost. Abstrakt The contribution introduces initial results of the grant project, which focuses on the application of community nurses in the Czech healthcare system. To implement the procedure was interviewed 1007 doctor, 1005 nurses and 2020 layman public. Primary aim is the analysis of key views to the possibility of community care nurses. A SASD software was used for statistical processing , a 1st and 2nd class of assortment was used. Initial results show that the doctors and nurses often understand community nurse as a professional who works in the field outsider ZZ with the healthy and sick indiviuals. Most respondents from the public would support community care nurse to work independently in the immediate vicinity of thein live, offering services that will cover primary, secondary and tertiary prevention. The majority of respondents from all groups would prefer the implementation of activities in community nurse home care, care for the elderly and care for the chronically ill. We can conclude that the current situation of these services is not ideal and the public lacks such services. Key words: community, doctor, nursing, preventiv, nurse, public. Úvod Komunita vychází z latinského výrazu „comunitas“ tj. spole enství lidí. Sociologové komunitu chápou jako sociální útvar, který se navenek vyzna uje sociálními vazbami mezi leny komunity a postavením komunity navenek (Mareš, 2005). Pojem komunita ve zdravotnictví není jednozna ný, ale vede zdravotníky k tomu, aby nezapomínali na to, že pacienti mají sv j mikrosv t, sv j domov, zam stnání. V sou asném pojetí komunity se dnes odráží nejen mikrosociální a individuální úrove , ale také makrosociální prost edí, které komunitu ovliv uje (Bártlová, 2009; Mareš, 2009). Komunitní pé e je systém terapie, pomoci a podpory, který pomáhá pacientovi se zdravotním postižením žít v takových podmínkách, které se co nejvíce blíží b žnému životu. 102

Komunita se liší uložením v prostoru, ase, velikostí a složením, ale také zdravotním stavem obyvatel komunity. Zdravotní stav komunity se stává p edm tem ady laik i odborník (Mareš, 2005). Intervence, které mají zlepšovat zdraví v ur ité komunit , musí být cílené a dob e promyšlené. Intervence v komunit m žeme rozd lit na dv základní skupiny podle snahy plánování a realizace do dvou sm r : na shora dol nebo zdola nahoru. 1) Intervence shora dol jsou aktivity, které vznikají mimo komunitu. Do této skupiny pat í iniciativa a projekty, které vycházejí z vyšších hierarchických úrovní (z národního centra, mezinárodní organizace), jejich hlavním zám rem je pomoc komunit . Jedním z významných program postihujících zdraví v široké komunit je dlouhodobý program Zdraví 21, který p ijala také 8eská republika. Tento program zasahuje do oblasti primární, sekundární i terciální prevence, zdraví podle tohoto programu má být posilováno a udržováno u jedince od narození až po smrt. 2) Intervence zdola nahoru zahrnuje aktivity, které vznikají uvnit komunity. Stejn jako v p ípad první skupiny intervencí, i tyto aktivity jsou realizovány laiky i odborníky z praxe. Je pot eba podotknout, že ob strategie se dopl ují a prolínají (Mareš, 2005). Krom profesionál se na zm n zdravotního stavu dané komunity podílí i laici. V demokratické spole nosti je spoluú ast laik na prom nách komunity provažovaná jako jeden ze zp sob jak posílit pozici uživatel zdravotní pé e a jak zvýšit podíl na rozhodování o podob zdravotního systému (Hanzlíková, 2007, Kebza, 2005). Komunitní zdravotní pé e souvisí se zam ením zdravotní politiky státu. Zám rem služeb komunitní pé e je oblast primární, sekundární i terciální prevence. Problémem zdravotního systému v 8eské republice z stává nedostate ná pozornost v novaná práv primární prevenci na jednotlivých úrovních, zdravotní pé e je orientovaná na nemocného jedince. Ve ejné zdraví je hlavním úkolem hygienických stanic, nikoliv komunitních služeb. V 8eské republice z stává komunitní plánování doménou sociálních služeb, tím dochází k nedostate né provázanosti zdravotní a sociální pé e. K tomu také nelze opomenout fakt n kterých negativních statistických prognóz zdravotních i sociálních ukazatel našeho státu. V 8eské republice do roku 2020 má dojít k nár stu seniorské populace na 46%. To bude vyžadovat i zm nu v orientaci zdravotních i sociálních služeb (Hol ík, 2005). Významnou roli v této reorganizaci m že sehrát komunitní ošet ovatelství. „Komunitní ošet ovatelství je syntéza ošet ovatelské praxe a ve ejného zdravotnictví aplikovaná k podpo e a zachování zdraví populace“ (Bártlová, 2009, s. 113). Komunitní ošet ovatelství je zahrnuto v Koncepci eského ošet ovatelství a legitimnost role sestry v komunitní pé i deklarují také zákonné a podzákonné normy nap . Vyhláška MZ 8R 424/2004 Sb., a na ízení vlády 31/2010 Sb. Tato legislativa dává sestrám pravomoc využívat ve své práci edukaci, metody výchovy ke zdraví a mj. stanovuje obor specializa ního vzd lávání – Komunitní sestra. Tento obor specializa ního vzd lávání byl otev en v roce 2009 v Brn (NCONZO). O studium byl zájem hlavn z ad sester pracujících v sociálních službách a domácí pé i. Do studia se nep ihlásily tém žádné sestry z nemocnic a jiných ZZ. D vodem je neuspokojivá situace, kdy služby komunitní pé e nejsou poskytovány jako komplexní servis, ale odd len jako sociální a zdravotní služby; tím dochází k nejasnosti vymezení role sestry v komunitní zdravotní pé i. Tyto d vody se staly klí ovými pro realizaci národního grantového projektu, který získala ZSF JU – Katedra ošet ovatelství. Cíl Jedním z cíl rozsáhlého grantového projektu je zjistit názory dosp lé populace a zdravotník na problematiku komunitní pé e se z etelem na postavení sestry v komunitní pé i a možnosti využití jejích kompetencí. Zastoupení jednotlivých skupin je reprezentativní.

103

Metodika a soubor Realizace zjiš7ování názor laické i odborné ve ejnosti probíhala technikou ízených rozhovor . Každý respondent byl informován o ú elu výzkumu a byl seznámen s tazatelským archem. Ú ast ve výzkumném šet ení byla dobrovolná, na základ informovaného souhlasu. Sb r dat prob hl prost ednictvím profesionální tazatelské sít . Do výzkumu léka a sester bylo zahrnuto 201 tazatel , do šet ení ve ejnosti 405 tazatel z celé 8R. Každý tazatel prošel podrobnou instruktáží. Ke zpracování t chto dat byl využit program SASD (Statistická analýza sociálních dat) verze 1.4.4. Zpracován byl 1. Stupe t íd ní a kontingen ní tabulky 2. Stupn t íd ní. Míra závislosti byla stanovena na základ Chí2 a dalších dalších testovacích kritérií (dle charakteru znak ). Pro ú ely grantového projektu bylo do výb rového souboru za azeno 1007 léka , 1005 sester a 2022 ob an . Tito respondenti byli vybráni náhodným výb rem pomoci kvót. Parametry výb ru zdravotník (sester a léka ) byly konstruovány na základ údaj Ústavu zdravotnických informací a statistiky p i MZ 8R platných k roku 2007 (31.12.). Výb r souboru ob an byl ur en údaji 8eského statistického ú adu. Léka ská ve ejnost byla reprezentována z 47,3% muži a 52,7% % ženami. Podle v ku m la nejv tší zastoupení v ková kategorie 45-54 45 let (40%). Sestry byly zastoupeny z 96,8% ženami a 3,2% souboru tvo ili muži. Podle v ku byla zastoupena nej ast ji v ková kategorie do 34 let (31%). Ve skupin laik (ob an ) soubor tvo ilo 48,2% muž a 51,8% žen. Výsledky Výsledky demonstrují názory odborné i laické ve ejnosti na možnost p sobení sester v komunitní pé i. Ú elem je podrobn ji analyzovat jednotlivé oblasti z hlediska uplatn ní sester. První oblast analýzy dat se týká týká samotného pojmu „komunitní sestra“. Respondenti m li odpovídat na otázky, co podle nich vystihuje pojem „komunitní sestra“. Graf 1 – Vnímání pojmu „komunitní sestra“ +

,-./( *0123

+ +

+

+

* relativní etnost v % Legenda: 1) sestra pracující v terénu (mimo ZZ) se zdravými vými i nemocnými lidmi 2) sestra pracující v terénu (mimo ZZ) s nemocnými lidmi 3) sestra pracující v terénu pouze se starými lidmi 4) nikdy pojem neslyšel/a

Respondenti obou profesí se p iklán li k názoru, že komunitní sestra je taková sestra, která pracuje v terénu (mimo ZZ) se zdravými i nemocnými lidmi. Léka i (12,4%) a sestry (9,8%) zastávají názor, že komunitní sestra, je setra pracující v terénu (mimo ZZ) 104

s nemocnými lidmi. Komunitní sestru jako profesionála, který pracuje mimo ZZ pouze starými lidmii chápe 2,8% léka a 3% sester. O komunitní sest e nikdy neslyšelo 8,7% léka a 9% sester. Graf 2 Názor ob an na samostatné p sobení sester v komunitní pé i

"25(1$ .6& 0789* .6& 6*'8: 0789* 6* "25(1$ 6*

Respondenti laické ve ejnosti se domnívají, že sestry by mohly v 8eské republice p sobit v komunitní pé i samostatn (32,9% spíše ano, 29,4% ur it ano), 26,7% respondent nedokázalo na otázku odpov d t a 11% respondent k tvrzení zaujalo negativní stanovi stanovisko. Graf 3 Preference oblastí p sobení sester komunitní pé e

+

+

,-./(

++

*0123 45.6,

+ +

+

++ +

+

+

+

* relativní etnost v % Legenda: 1)domácí pé e 2)pé e o seniory 3)pé e o chronicky nemocné 4)návšt vní pé e pro d ti 5)pé e o nevylé itelné 6)pé e v ordinaci praktického léka e 7)samostatné ošet ovatelské jednotky 8)eduka ní centra pro zdravotní výchovu 9)zdravotní výchova u d tí 10)pé e o t hotné ženy 11)pé e o rodinu 12)pé e o d ti ve škole 13)návšt vní služba pro matky 14)pé e o psychicky nemocné 15)pé e o umírající 16)pé e o minority 17)péé e o ohrožené skupiny obyvatel 18) nepreferuji žádnou oblast

Graf 3 demonstruje odpov di respondent na otázku, v jakých oblastech by sestra komunitní pé e byla užite ná. V tomto grafu m že relativní etnost p ekro it 100%, nebo7 respondenti mohli volit maximáln 3 oblasti, které nejvíce preferují. Z analýzy odpov dí je patrné že v tšina respondent z ad zdravotník (léka i sester) a laik preferují nejvíce oblasti domácí pé e, pé e o seniory a pé i o chronicky nemocné. Uplatn ní sestry komunitní pé e v oblasti domácí pé e preferovalo 43,1% léka , 43% sester a 31,4% ob an . Uplatn ní

105

sestry komunitní pé e v pé i o seniory preferuje 53% léka , 50,1% sester a 63,4% ob an . Pé i o chronicky nemocné preferuje 35,3% léka , 36,2% sester a 28,1% ob an . Diskuse Komunitní pé e je systém terapie, pomoci a podpory, který pomáhá klientovi žít co nejbližším podmínkám klientova b žného života. Komunita se liší nejen uložením v prostoru, ase, velikostí a složení, ale p edevším zdravotním stavem (Hanzlíková, 2007, Jarošová, 2007). Systém komunitní pé e odráží zam ení zdravotní politiky státu. Prolíná prvky primární, sekundární i terciární prevence. Služby komunitní pé e jsou zajiš7ovány profesionály i laiky, provází klienty od narození až po smrt. Do komunitní pé e se prolínají prvky primární prevence i ve ejného zdravotnictví. Služby komunitního zdravotnictví jsou poskytovány jednotlivc m, rodinám i skupinám na ur itých místech. Sestry komunitní pé e mohou pracovat na r zných místech, s r znými v kovými kategorie klient . Široké rozp tí pracovního prost edí klade na sestru komunitní pé e vysoké nároky na vzd lání. Vzd lání sester komunitní v 8eské republice je dáno legislativou zákon 96/2004 Sb., vyhláška 424/2004, která stanoví kompetence komunitní sestry a na ízení vlády 463/2004 Sb., které stanovuje specializa ní vzd lání komunitní sestry (Hol ík, 2005, Bártlová, 2009). Komunitní ošet ovatelská pé e vychází z paradigmatu ošet ovatelství. Ochrana a podpora zdraví, výchova ke zdraví a eduka ní innost se stává prioritním úkolem sestry pracující v komunitní pé i (Koncepce ošet ovatelství, 2004). Neuspokojivá situace v oblasti komunitního ošet ovatelství vedla MZ k vyhlášení grantového projektu, jehož ú elem bude najít možné východisko. Cílem grantového projektu je zhodnocení názor odborník i laik na uplatn ní sestry v oblasti komunitní pé e. Tento projekt je provád n jako interven ní výzkum, na jehož podklad by m la být m n na realita. D vodem realizace je nejednotnost a nep ehlednost poskytovaných služeb v komunitní pé e a p edevším nejasnost vymezení role sestry v systému komunitní pé e. V 8eské republice neexistuje jednotný ekvivalent pro komunitní sestru, proto jednou z klí ových otázek ízeného rozhovoru, je otázka zam ená na vnímání pojmu „komunitní sestra“. Výsledky odpov dí ukazuje Graf 1. Z analýzy je patrné, že v tšina respondent profesionál (léka i sester) chápe tuto sestru jako profesionála pracujícího v terénu (mimo zdravotnické za ízení) se zdravými i nemocnými lidmi. O sest e komunitní pé e nikdy neslyšelo, nebo pojem nezná 8,7% léka a 9% sester. V ad stát Evropské unie, kde systém komunitní pé e funguje, mají komunitní sestry dostate né vzd lání a kompetence k výkonu svého povolání. Svou profesi realizují v komunitách – spole enství, které jejich služby vyžaduje. Služby jsou orientovány na primární, sekundární i termální prevenci, a provází jedince po celý jeho život od narození až po smrt. Tyto sestry pracují v prost edí, které je jedinci bezprost edním - domov, zam stnání, škola (Jarošová, 2007, Hanzlíková, 2007). Na rozdíl od odborník , kte í pojem komunitní sestra znají ze svého profesního p sobení, ve ejnosti (laik m) byl pojem p iblížen formou projektivní otázky. Její zn ní bylo: „V zahrani í sestry b žn pracují samostatn v terénu, v prost edí, kde lidé žijí (rodinadomov, škola, zam stnání), uskute ují návšt vní službu. Poskytují specifickou pé i d tem, rodinám, senior m, zdravotn postiženým a jejich p íslušník . D ležitou úlohou je vyhledávání a práce s rizikovými skupinami obyvatel. Pe ují o lov ka od narození, ale v dob , kdy jejich život kon í“. Na základ tohoto tvrzení respondenti – laici se m li rozhodnout, zda by v bec o p sobení této sestry m li zájem. Výsledky shrnuje Graf 2. Z analýzy odpov dí je patrné, že ve ejnost o p sobení této sestry stojí. Podle respondent by mohly sestry v 8eské republice p sobit v komunitní pé i samostatn (32,9% spíše ano, 29,4% ur it ano). Další analýza této otázky ukazuje, že vyhran ný názor mají p edevším ženy; muži ast ji nemají v této otázce jasno. 106

Další oblastí ízeného rozhovoru byly otázky zam ené na preferenci oblastí p sobení sestry komunitní pé e. Tato otázka byla shodná pro respondenty odborníky i laiky (Graf 3). Výsledky ukazují, že všechny t i skupiny respondent by preferovali p sobení sestry komunitní pé e v oblasti pé e o seniory, domácí pé e a pé e o chronicky nemocné. Domácí pé e i pé e o seniory se v 8eské republice potýká s problémy. Jde o to, že služby jsou poskytovány ve dvou liniích – zdravotní a sociální. Nelze tady mluvit o komunitních službách v pravém slova smyslu, tyto služby nejsou zatím pojímány komplexn (Bártlová, 2009). Ve všech t ech typech výše preferovaných služeb má sestra nezastupitelné místo, a její role v sou asnosti není pln využívána. Další fakt, který m že mít vliv na výb r odpov dí našich respondent je neúprosná demografická statistika, která jasn ukazuje, že 8eská republika musí po ítat s nár stem ob an d chodového v ku. To s sebou ponese zm ny v systému sociálního zabezpe ení, ale tento trend bude mít negativní dopad na nemocnost a nákladnost zdravotní pé i. Je pot šující, že odborníci i sama ve ejnost si je této situace v domá, a z výsledk je viditelné, že touží po zm n a umí si innosti komunitní sestry v t chto oblastech p edstavit. Podobné záv ry p ináší práce Mgr. Lupíškové, která se ve výzkumném šet ení zam ila na analýzu názor laické ve ejnosti o p sobení sester komunitní pé e. Výsledky její práce ukazují, že ve ejnost má zájem p edevším o služby senior m, služby v domácí pé i a v pé i o termináln nemocné (Lupíšková, Festová, 2009). Záv r Prvotní výsledky rozsáhlého grantového projektu zam eného na význam a p sobení sestry v komunitní pé i ukazují, že odborníci i ve ejnost chápou komunitní sestru jako samostatn pracujícího profesionála, který realizuje své innosti v bezprost ední blízkosti klientova života tj. v rodin , doma, zam stnání, škole apod. Je pot šující, že odborná i laická ve ejnost si uv domuje, že její innosti neovliv ují jen nemocné jedince, ale také zdravou populaci. Preferované oblasti laickou ve ejností jsou p edevším domácí pé e, pé e o seniory a pé e o chronicky nemocné. Sama ve ejnost si je v domá nedostatk v zabezpe ení pé e o tyto skupiny klient - a jak je z výsledk patrné, služby tohoto typu postrádá. Bibliografické odkazy BÁRTLOVÁ, S. Ošet ovatelství v systému komunitní zdravotní pé e. Kontakt – odborný v decký asopis pro zdravotn sociální otázky. 8eské Bud jovice: Jiho eská univerzita v 8eských Bud jovicích, Zdravotn sociální fakulta. s. 109-114. Ro . XI. 8. 1. 2009. ISSN 1212-4117. HANZLÍKOVÁ, A., et al. Komunitní ošet ovatelství. P eložila J. Uhrová, J. Novotná. 1. vyd. Martin: Osveta, 2007. 272 s. ISBN 978-80-8063-257-1 177. HOL8ÍK, J., KARKOVÁ, P., PRUDIL, L. Systémy pé e o zdraví a zdravotnictví – východiska, základní pojmy a perspektivy. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošet ovatelství a neléka ských zdravotnických obor , 2005. 186 s. ISBN 80-7013-417-8. JAROŠOVÁ, D. 2007. Úvod do komunitního ošet ovatelství. Praha : Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-2150-7. KEBZA, V. Psychosociální determinanty zdraví. 1. vyd. Praha: Academia, 2005. 263 s. ISBN 80-200-1307-5. KOLEKTIV AUTOR;. Manuál prevence v léka ské praxi: VI prevence poruch zdraví d tí a mládeže. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 1998. 144 s. ISBN 80-7071-108-6. LUPÍŠKOVÁ, Š. Možnosti využití kompetencí sestry pro komunitní pé i v oblasti pé e o zdraví v R. 8eské Bud jovice. Jiho eská univerzita, Zdravotn sociální fakulta, 2009. Diplomová práce. Vedoucí práce: Mgr. Andrea Festová.

107

MAREŠ, J., HODA8OVÁ, L., BÝMA, S. Vybrané kapitoly ze sociálního léka ství. 1. vyd. Praha: Karolinum. 2005. 212 s. ISBN 80-246-1062-0. Ministerstvo zdravotnictví 8R. Koncepce ošet ovatelství. V stník Ministerstva zdravotnictví 8eské republiky. 2004 Metodické opat ení . 9. Vydáno zá í 2004 [online]. Dostupný z . Na ízení vlády . 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializa ního vzd lávání a ozna ení odbornosti zdravotnických pracovníku se specializovanou zp sobilostí, rámcové vzd lávací programy pro specializa ní vzd lávání neléka ských zdravotnických pracovník . Vyhláška MZ 8R . 424/2004 Sb., kterou se stanoví innosti zdravotnických pracovník a jiných odborných pracovník . ZAVÁZALOVÁ, H. et al. Inovované dodatky k vybraným kapitolám ze sociálního léka ství a ve ejného zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Karolinum. 2008. S. 80. ISBN 978-80-246-1569-1. Zdraví 21: Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva 8R. Zdraví pro všechny v 21. století. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zdravotnictví 8R, 2003. 124 s. ISBN 8085047-99-3. Kontaktní adresa Mgr. Lenka Šedová Katedra ošet ovatelství U Výstavišt 26 370 05 8eské Bud jovice [email protected]

108

PROBLEMATIKA STAROSTLIVOSTI O ZOMIERAJÚCEHO Z POH ADU OPATROVATE A THE ISSUE OF PROVIDING CARE ABOUT DYING FROM THE CAREGIVER PERSPECTIVE Radka Šerfelová Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Ústav ošetrovate stva Abstrakt Cie : Autorka sa v práci zaoberá posúdením ako starostlivos7 o zomierajúceho ovplyv uje vybrané aspekty kvality života - fyzické zdravie opatrovate a, spirituálnu a emocionálnu oblas7, ekonomický stav a sociálnu oblas7; hodnotením zá7aže a spokojnosti s poskytovanou starostlivos7ou z h adiska formy poskytovanej starostlivosti (domáca vs. inštitucionálna paliatívna starostlivos7). Metódy: Na zber empirických informácií boli použité validné, reliabilné dotazníky, Caregiver Quality of Life Index - Cancer, (Weitzner & McMillan, 1999, s. 55-63), Caregiver Strain Index (Robinson, 1983, s. 343–348) a FAMCARE (Kristjanson et al., 1993, s. 693-701). Do výskumu bolo zaradených 100 respondentov, ktorí poskytujú paliatívnu starostlivos7 zomierajúcemu. Výsledky: Výsledky štatistickej analýzy dokazujú signifikantné rozdiely v miere zá7aže ako aj vo všetkých doménach kvality života medzi opatrovate mi z h adiska formy poskytovanej starostlivosti. Signifikantné rozdiely medzi uvedenými skupinami sa nepotvrdili v spokojnosti opatrovate ov s poskytovanou starostlivos7ou. Záver: Výsledky výskumu korešpondujú so závermi viacerých preh adových štúdií, z ktorých vyplýva, že systematické posudzovanie miery zá7aže a kvality života opatrovate a, realizácia ošetrovate ských intervencií vo vz7ahu k nemu ako aj hodnotenie ich efektívnosti môže prispie7 k lepšej kvalite života rodín a k prevencii vzniku syndrómu citového vyhorenia. K ú ové slová: opatrovate , zomierajúci, zá7až, kvalita života, spokojnos7. Abstract Aim: Author concerns in work assessment as providing care of dying relative influence the aspects of quality of life – physical health, spiritual and emotional aspects, financial and social status; monitoring degree of the caregiver burden and satisfaction with providing care to dying relative in light of form in providing care (home care vs. institutional palliative care). Methods: For research author used standardized questionnaires Caregiver Quality of Life Index – Cancer (Weitzner & McMillan, 1999, p. 55-63), Caregiver Strain Index (Robinson, 1983, p. 343–348), and FAMCARE (Kristjanson et al, 1993, p. 693-701). This research included the sample size of 100 respondents, who provide palliative care. Results: Following analyses receives entry author found out, significant statistical differences of the form of providing care of the caregiver, in all domains of quality of life. We didn’t find significant statistical differences in the burden of a caregiver. Conclusion: The results of our study accept the conclusion of several systematic reviews. Caregiver burden assessment and also quality of life assessment, realization nursing interventions and monitoring effectivity of interventions can improve quality of life of caregiver and can prevent development of burnout syndrome. Key words: caregiver, dying relative, burden, quality of life, satisfaction. Plný text p ísp vku bude publikován v online recenzovaném odborném a v deckém asopise Ošet ovatelství a porodní asistence . 2/2010 109

http://periodika.osu.cz/osetrovatelstviaporodniasistence/ Kontaktná adresa Mgr. Radka Šerfelová Ústav ošetrovate stva Jesseniova lekárska fakulta Univerzity Komenského Malá hora 5 036 01 Martin Slovensko [email protected]

110

NÁSTROJE ŠTANDARDIZOVANÝ TEST PSYCHICKÝCH FUNKCIÍ A DOTAZNÍK FUNK NÉHO STAVU V POSUDZOVANÍ SENIORA - PILOTNÁ ŠTÚDIA TOOLS STANDARDIZED MINI-MENTAL STATE EXAMINATION AND FUNCTIONAL ACTIVITIES QUESTIONNAIRE IN ASSESSMENT ELDERS PILOT STUDY Martina Tomagová Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Ústav ošetrovate stva Abstrakt Zmeny v kognícii seniora ovplyv ujú funk ný stav a odrážajú sa v úrovni sebesta nosti. Pri progredujúcom kognitívnom deficite sa znižuje jej úrove a zvyšuje závislos7 pri vykonávaní inštrumentálnych aktivít denného života, pri 7ažšom deficite aj bazálnych aktivít denného života. Cie : Cie om empirickej štúdie je zisti7 mieru sily vz7ahu medzi Štandardizovaným testom psychických funkcií (SMMSE, Standardized Mini-Mental State Examination) a Dotazníkom funk ného stavu (FAQ, Functional Activities Questionnaire) a poukáza7 na možnosti ich využitia v posudzovaní seniora. Metódy: Kognitívne funkcie v súbore 200 seniorov sme posudzovali prostredníctvom SMMSE a úrove sebesta nosti v inštrumentálnych aktivitách denného života prostredníctvom FAQ. Výsledky: Zistili sme vysokú negatívnu koreláciu medzi výsledným skóre SMMSE a FAQ, o znamená, že pri znižujúcom sa skóre SMMSE sa zvyšuje výsledok FAQ. Závery: SMMSE môže by7 nápomocné pri hodnotení sebesta nosti seniorov. FAQ môže by7 dopl ujúci nástroj pri hodnotení kognitívnych funkcií aj vzh adom k tomu, že má vyššiu citlivos7 na miernu kognitívnu poruchu v porovnaní s SMMSE a zachytí zmeny v sebesta nosti vzniknuté už v rámci miernej kognitívnej poruchy. K ú ové slová: seniori, posudzovanie, SMMSE, FAQ, IADL. Abstract Cognitive dysfunction of elder’s impact on functional status and level of selfcare. Progressive cognitive deficit is cause decrease of selfcare level, increase dependency in instrumental activities daily living and basal activities daily living. Aim: Aim of empirical study is detect correlation between Standardized Mini-Mental Status Examination (SMMSE) and Functional Activities Questionnaire (FAQ) and refer to possibility using tools in assessment of elders. Methods: Cognitive functions of 200 elders we assessed by SMMSE and level of selfcare by FAQ. Results: We detected high negative correlation between total score SMMSE and FAQ, that low total score SMMSE increase total score FAQ. Conclusions: SMMSE may be to supplement of selfcare assessment. FAQ may be to supplement of cognitive function assessment, even has got higher sensitivity for middle cognition impairment in comparison with SMMSE and detect decrease of selfcare within MIC. Key words: elders, assessment, SMMSE, FAQ, IADL. Príspevok vznikol v rámci APVV projektu . Sk-CZ-0151-09 Problematika ošetrovate skej diagnostiky – teoretické východiská a aplikácia v ošetrovate skej praxi.

111

Plný text p ísp vku bude publikován v online recenzovaném odborném a v deckém asopise Ošet ovatelství a porodní asistence . 1/2010 http://periodika.osu.cz/osetrovatelstviaporodniasistence/ Kontaktní adresa Mgr. Martina Tomagová, PhD. Ústav ošetrovate stva Jesseniova lekárska fakulta Univerzity Komenského Malá hora 5 036 01 Martin Slovensko [email protected]

112

SESTRA VE ST ETU HIERARCHIE, PROFESÍ A OSOBNOSTÍ THE NURSE IN THE CONFLICT OF HIERARCHY, PROFESSIONS AND PERSONALITIES Marie Trešlová, V ra Stasková, Ivana Chloubová, Sylva Bártlová Jiho eská universita v eských Bud jovicích, Zdravotn sociální fakulta, katedra ošet ovatelství Abstrakt P ísp vek se zabývá výsledky empirické studie, která sledovala postavení sestry v multidisciplinárním týmu. Analýza vyjád ení všeobecných sester kvalitativního šet ení (15 ohniskový skupin) p inesla zajímavý pohled na spolupráci a vztahy mezi sestrami navzájem, mezi sestrami a pomocným personálem a sestrami a rodinnými p íslušníky pacient . Z nastín ných problémových situací, vyjád ených respondenty byly vytvo eny klastry nej ast ji uvád ných odpov dí, kdy p evažují negativní zkušenosti p edevším v oblasti rivality mezi sestrami z d vodu rozdílu vzd lání, v ku, rutiny a zp sobu vedení týmu i ešení problém managementem. V oblasti vztahu sestra - pomocný personál (sanitá i, ošet ovatelky, uklíze ky) se problémové situace týkají jak direktivního p ístupu sester tak nezodpov dného p ístupu pomocného personálu ke svým povinnostem. Vztah sestry s rodinnými p íslušníky pacient je nejvíce ovlivn n nevhodným chováním rodinných p íslušník , asto agresivním, které je zp sobeno nedostatkem informací jim podaných a kompetencemi, které umož ují sestrám podat jen ty informace, které se týkají ošet ovatelské pé e. Respondentky nazna ují nevhodný vliv t chto vztah na pacienty. P ísp vek p ináší doporu ení a možná ešení, která reagují na vyslovené problémy respondent . Ta mají vést ke zlepšení vztah a jejich pozitivních vliv na pacienty p i poskytování pé e. Klí ová slova: všeobecná sestra, pomocný personál, rodinný p íslušník, vztah, komunikace, spokojenost, kvalita. Abstract This paper concerns with the empirical study results which monitored the nurse position within the multidisciplinary team. The analysis of general nurses expressions gained in qualitative survey (15 focus groups) brought interesting view on the cooperation and relationship among nurses, between nurses and auxiliary personal and between nurses and family members. From outlined problem situations expressed by respondents the clusters of most frequent answers very developed, where the negative ones predominate in particular in the area of rivalry among nurses. The reason for it is education and age differences, routine and the way of managing the team and also the way of problem solving by management. In the area of nurse – auxiliary personal relationship the problem situations concern directive approach of nurses so as the irresponsible approach of auxiliary personal towards their duties. The nurse / family members relationship is more influenced by inadequate behavior of family members, often aggressive one which is caused by the lack of information given them and by the competences which allow nurses to give only the information concern nursing care. The paper brings recommendations and possible solutions which react on the brought out problems of respondents. They would lead toward improvement of relationships and their positive influence on patients while provided care. Key words: nurse, auxiliary personal, family member, relationship, communication, satisfaction, quality.

113

Úvod Ošet ovatelství je neodd litelnou sou ástí zdravotní pé e a to jak v preventivní tak v kurativní oblasti. Zdravotní pé e p edstavuje obrovský organiza n odborný mechanismus, pro jehož fungování je t eba krom administrativn , technicko ekonomických pracovník také sociáln zdravotní multidisciplinární tým (Kilíková, 2006). V této skupin p sobí mnoho jedinc zastupujících r zné profese, a p esto mají jeden spole ný cíl. Tím je, zajistit vše tak, aby bylo možno poskytnout kvalitní pé i lidem, kte í nemohou, neumí nebo necht jí pe ovat o své zdraví. Takže se sestra ocitá v síti nebo labyrintu vztah s pacienty a jejich blízkými, léka i, zdravotními asistenty, laboranty, fyzioterapeuty, pomocným personálem - (sanitá i, ošet ovatelky, uklíze ky) a ostatními sestrami. Sestra v tomto týmu nep sobí jen v roli poskytovatelky pé e v ošet ovatelském procesu, ale také v roli manažerky sebe sama a jí pod ízených. Pro vytvo ení a udržení pozitivní pracovní atmosféry musí p sobit jak v oblasti profesní, tak také v oblasti lidské. Ve vzájemných pracovních i osobních vztazích se st etávají osobnostní charakteristiky ovlivn né výchovou, prost edím, v kem i vzd láním jednotlivých ú astník . Na základ sou asného systému kvalifika ního vzd lávání sester, by si absolventky m ly um t poradit v konfliktních situacích tak, aby nedocházelo k dlouhodob ne ešeným konfliktním situacím, které negativn p sobí nejen na vzájemné vztahy a pracovní atmosféru, ale také na kvalitu poskytované pé e. Úsp šné dosažení spole ného cíle nespo ívá v hierarchii a direktivit , ale ve vzájemném porozum ní, respektu a partnerství (K ivohlavý, 1995). Mluvíme–li o um ní si poradit s konfliktní situací, mluvíme o psychologii komunika ních dovedností a s nimi spojenými prožitky, pocity devalvací, satisfakcí a napln ní (Mikuláštík, 2003). Jinými slovy m žeme íci, že se jedná o saturaci pot eb jistoty a bezpe í, která vede k rovnováze a well - being. Spokojený lov k kolem sebe ší í pohodu a klid a dosahuje dobrých pracovních výsledk , je kreativní, soust ed ný, ned lá chyby. Pokud však dochází ke konflikt m, a7 už z d vodu tísn , vypjaté krizové situace, posílené ešením situace kriticky nemocného pacienta nebo urgentní zm nou plánované innosti, je t eba najít zp sob, jak všechny zú astn né vrátit do pohody a jak na situace b žné p i pé i o lov ka být p ipraven (K ivohlavý, 2004). Cíle Cílem šet ení bylo zjistit, jaké nejv tší problémy ve vztazích s ostatními multidisciplinárního týmu mimo léka , vidí sestry na svých pracovištích.

leny

Soubor Soubor tvo ilo 15 ohniskových skupin respondent po 15 všeobecných sestrách, celkem 225 respondent . Všeobecné sestry byly náhodn vybrány ze studentek ošet ovatelství kombinovaného studia. Proto byl soubor r znorodý, jak ve v kových kategoriích, délce praxe, druhu odd lení i míst pracoviš7 z celé 8eské republiky. Mezi respondentkami byly zastoupeny všechny t i úrovn managementu (stani ní, vrchní sestry i nám stkyn pro ošet ovatelskou pé i). Metodika Pro šet ení byla použita kvalitativní metoda, technika ohniskových skupin. Respondentky byly seznámeny s pr b hem, anonymitou a dobrovolnou ú astí ve skupin . Skupinu ídil moderátor a dále byl p ítomen zapisovatel a kameraman. Diskuse na dané otázky trvala cca 45 minut. Analýzou zápisu byly ozna eny koncepty a vytvo eny klastry názor respondent na vzájemné vztahy sester, sester a pomocného personálu, sester a rodinných p íslušník . Klastry vyjad ují faktory, které respondentky ozna ily za podstatné ve vlivu na úrove vzájemných pracovních vztah . Na záv r byly vytvo eny tabulky, do kterých byly ke klastr m p i azeny charakterizující vyjád ení. 114

Výsledky Tab. 1 Vztah sestra – sestra Faktory Vyjád ení respondent Vzd lání VŠ, SZŠ, VZŠ, ARIP V k Mladší – sedí, dokumentace, výkony Starší – ponižují, nepomohou Služebn starší Nezau ují, nechají „vykoupat“, šikana, naschvály Rutina x inovace Nedovolí zm nu Management Rozeštvává, ne eší P ipomínky vnímá jako útok. Kompetentnost, nárok na vlastní názor Informovanost Druh odd lení Standardní, JIP, opera ní sál, sterilizace „kdo je víc?“ Osobnost Výchova, komunikace, slušné chování, Bc. – p estala po sob mýt nádobí Komunikace D kuji, prosím, promi , mohla bys? Parta Služby v partách – ponorkový syndrom, „kdo je lepší?“ „Kdo d lá chyby?“ 1 sestra špatn nalad ná ovlivní celou partu a službu. Ženy – Muži Muži v týmu p ispívají k pohodov jší atmosfé e. Jsou nepo ádn jší. Odpov dnost x pocit „Stydím za ni.“ D lá to obraz o celém odd lení – ošet ovatelství. kvalita studu pé e – poškození pacienta Finance

Znalost výše výplatu

Respondentky uvád jí jako p í inu rivality mezi sestrami p edevším vzd lání, v k, délku praxe, rozpor mezi rutinou a inovacemi, úrove managementu, druh odd lení, osobnost, pohlaví, komunikaci, službu v ur ité pracovní part , znalost výše platu a odpov dnost kontra pocit studu. Tab. 2 Vztah Sestra – pomocný personál Faktory Vyjád ení respondent Rivalita Kdo má víc práce, my d láme a vy sedíte Nezodpov dnost Ud lám sama, než od druhých špatn Odmítání innosti Nedostatek personálu Tolerance nedostatk , opilý sanitá – sestra je pokárána, že odmítla jeho práci Respekt Nerespektování pomocného personálu sestrami Práce za pomocný personál Rad ji to ud lám, než by poškodil pacienta. Kompetence - p ekro ení Co ješt smí a co již nem že vykonávat, p edávání informací p íbuzným Žena – muž Nep ijetí požadavku od sestry mužem Inteligence pomocného Umí íst a psát? personálu Jazyková bariéra Imigranti, minority

Nevoli až rivalitu mezi sestrami a pomocným personálem vyvolává dle respondentek nezodpov dnost pomocného personálu i jeho nedostatek, odmítání pomocného personálu, provád t n které innosti, respekt sester k práci pomocnému personálu, práce za pomocný personál a dohady o kompetencích. Dále hierarchie postavení ženy nad mužem tedy sestry nad sanitá em, inteligence a jazyková bariéra pomocného personálu. 115

Tab. 3 Vztah sestra – rodina Faktory Agresivní rodina Kompetence sestra k p edání informací Komunikace sester Minority

Vyjád ení respondent Informovanost, léka není v dosahu Jak vysv tlit zm nu v domí – zmatenost po operaci Neumí komunikovat s lidmi v tíživé situaci Specifika komunikace

Respondentky uvedly, že na vztahy sester s rodinnými p íslušníky nemocných má vliv agresivita rodiny, kompetence sester, které mají k p edání informací rodinným p íslušník m, úrove komunikace sester, která souvisí s prací s minoritními skupinami. Tab. 4 Pozitivní vyjád ení Faktory Vyjád ení respondent Management Tmelí tým i se sanitá i Dobrá funkce Nemáme problémy spolupráce Vzd lání SZŠ žádají pomoc p i tvorb ošet ovatelských diagnóz od VŠ sester, mladá stani ní Mgr. má pochopení pro vzd lávání, podporuje a má zastání i u léka Respekt Starší sestry tou standard vytvo ený stani ní sestrou, mladé sestry ne Pochvala Motivace pomocného personálu, pocit užite nosti

Za pozitivní faktory mající vliv na vztahy mezi sestrami, sestrami a pomocným personálem a sestrami a rodinou ozna ily respondentky zp sob innosti managementu, vysokoškolské vzd lání, vzájemný respekt, vyjád ení pochvaly a dob e fungující spolupráce. Diskuse Sou asná doba klade na každého z nás velké nároky zam ené na dosahování cíl , kvality i konkurenceschopnost. Pod tíhou povinností se objevují zdravotní potíže, které vedou lov ka k využití zdravotních služeb a tím, se dostává do pé e pomáhajících profesí. Povolání všeobecné sestry pat í mezi pomáhající profese. I všeobecné sestry se však nacházejí v prost edí zvyšujících se požadavk . Reakce jednotlivých sester na tuto situaci jsou r zné stejn jako projevy jejich chování. Dochází tak ke vzájemnému p sobení a vytvá ejí pracovního prost edí i vztah , které pak v d sledku p sobí i na pacienty. P i diskusích v ohniskových skupinách se respondentky, krom vztah s léka em, zabývaly problematikou vztah mezi sestrami navzájem. P i služb spolupracují sestry na organizaci i pé i o pacienty ve v tších i menších skupinách a n kdy, p i ur itém zp sobu organizace služeb, i dlouhodob ve skupin jedné – „part “. „M žou si za to sami.“, je jedna z bezprost edních reakcí respondentek. Na pracovní atmosféru má podle nich velký vliv i to, jak se samy sestry v týmu projevují. Jedna z respondentek p edkládá i p ípad, kdy musí vrchní sestra psát obsazení služeb tak, aby se ur ité osoby ve službách nepotkaly a p edešlo se tak konflikt m. Tabulka 1 uvádí nej ast jší faktory, které respondentky uvád ly, jako p í iny rivality i ponorkového syndromu ve vzájemných vztazích sester, se kterými se setkávají. Transformace kvalifika ního vzd lávání p inesla další ohnisko konfliktních situací. O kompetence podle zákona a vyhlášky 424/2004 Sb. v pozd jším zn ní vykonávané bez nebo pod odborným dohledem se vedou spory mezi sestrami a zdravotnickými asistenty. Stává se to komplikované p edevším pro starší sestry, které neabsolvovaly vysokoškolské vzd lání. Tyto sestry se dostate n neorientují a nerozumí rozdílnosti v kompetencích sou asné všeobecné sestry a zdravotnického asistenta. Tuto situaci vnímají jako degradaci jejich dosavadní odvedené práce i postavení. Druh nebo výše vzd lání je žhavým tématem diskusí stejn jako v k sester a délka praxe. Sestry se asto setkávají s názorem, že vysokoškolské studium je „zbyte né, není pro praxi“. Na mladou sestru i absolventku se sestry s delší praxí, 116

které získaly kvalifika ní vzd lání na SZŠ, dívají svrchu. Dobírají si ji, ponižují ji, nechají ji „vykoupat“ v situaci, kdy si ona neví rady, i když je to z d vodu neinformovanosti o zp sobu práce na novém odd lení. Zau ují novou sestru „hozením do vody“ bez pomoci a d lají ji i naschvály, nap . na opera ním sále „rozsypou jehly“. Neposkytnou pomoc i radu, aby ukázaly sv j postoj k novému systému vzd lávání sester. Jsou však také mladé sestry, které sedí u dokumentace, soust edí se jen na výkony a „k pacient m nejdou“. Takový p ístup nezvyšuje respekt ostatního zdravotnického personálu, ale i pacient v i smyslu a významu vysokoškolského vzd lání. Zp sob chování a jednání sester vychází v tšinou z pocit , které prožívají. V situacích, kdy se cítí nejisté a ohroženy, jejich profesionální chování ustupuje p ed reakcí na pocit nejistoty a nebezpe í. K navrácení rovnováhy a vy ešení problému m že posloužit efektivní komunikace, která p ináší sebekritiku, stejn jako podporu a návrh na spole né ešení (Wicks, 1998). K dohad m nebo nevoli dochází z d vodu rozporu mezi rutinní inností a inovacemi. Starší sestry nerady p ijímají názory nebo návrhy mladších sester na zm nu zp sobu vykonání sesterských inností nebo jejich organizaci. N kdy zm nu dokonce zakáží, i když by byla ve prosp ch pacient . Mají sv j „zajetý“ zp sob práce a nevidí d vod, pro by se m l m nit. Cht jí tím ukázat, že jsou „dost dobré“ a hlavn „zkušen jší“ a navíc „do te: jsme byly dobré a sta ilo to“. Na druhou stranu mladé sestry n kdy nepodpo í dobrý úmysl taktní efektivní komunikací a mohou dát starším sestrám najevo, že „tomu nerozumí, protože mají jen zdrávku“. Problematika vzájemných vztah a kompetencí mezi registrovanými sestrami a zdravotnickými asistenty není aktuální jen v 8eské republice. Velmi obdobnou situaci nasti uje rozsáhlá studie provedená ve Velké Británii - Nurses in society: starting the debate, která se zabývá zásadní otázkou a to, že ošet ovatelství pot ebuje stav t na svém d dictví a aplikovat p i tom v decké u ení, p i zachování humanistického rámce tak, aby se mohlo postavit velkým socio - ekonomickým a demografickým zm nám. Ve Velké Británii došlo rovn ž k rozd lení registrovaných sester a zdravotnických asistent z d vodu nedostatku financí a ošet ujícího personálu. I zde se setkávají s podobnými pocity nespokojenosti jeho p edstavitel jako v 8eské republice. Tento stav je vnímán jako „p irozený a reálný vývoj vedoucí ke snížení po tu registrovaných sester, které mohou podporovat asistenty p i provád ní ošet ovatelské innosti“ (Maben, Griffiths, 2008, s. 22.). P estože myšlenka vyšla z dobrého úmyslu, tato studie kriticky popisuje proces zm n, který má vést k uskute n ní zám ru, má rovn ž své nedostatky a to p edevším v politice investic, školení a podpo e rolí a o ekávání asistent . Respondentky v rámci ohniskových skupin m ly kritický pohled na st ední a top management. Zmi ovaly situace, kdy stani ní sestra rozeštvává dob e spolupracující tým a ne eší problém, když se vyskytne. Jiná stani ní sestra vnímá p ipomínky jako osobní útok, a proto rad ji neorganizuje pracovní – provozní sch zky. Respondentky také v n kterých p ípadech pochybovaly o kompetentnosti sester ve funkci, kdy jejich rozhodnutí se vymykala zásadám zajišt ní základní a bezpe né pé e o klienta na intenzivní jednotce. Sestrám vadilo, že se setkávají se situací, kdy nemohou uplatnit vlastní názor a management nep ipouští týmovou diskusi. Sestra manažerka, která sama absolvovala bakalá ské i magisterské studium má ast ji pochopení a snaží se p i plánování služeb vyjít vst íc sest e, která chce studovat, než sestra bez takového vzd lání. Není však výjimkou, že manažerka bez vysokoškolského vzd lání nepodporuje sestry, aby se vzd lávaly. Podle respondentek by sestry uvítaly v tší informovanost ze strany managementu nap . o d vodu a smyslu zm n v organizaci práce, o spokojenosti s jejich prácí. Uvítaly by p edání informací od managementu jinou než direktivní formou a to hlavn v p ípadech, kdy se jim podaný p íkaz jeví jako nelogický a cht ly by ho vysv tlit. Zaznamenali jsme však také opa nou reakci respondentek. Spontánn vyjád ily pozitivní zkušenost ze situací, kdy s nimi management po ítá a pracuje a také, že se cítí být 117

managementem motivovány. S problémy ve vztahu s managementem se nesetkávají. P i dotazu moderátora v ohniskové skupin „ ím to je, že se s problémy nesetkávají“ odpov d ly že: „je to v osobnosti manažera, který má nejen zájem, ale také ho projevuje o každého jednotlivce v týmu a o spolupráci s ním“. Rivalita mezi zdravotnickými pracovníky je astá mezi jednotlivými druhy odd lení, jako jsou interní – chirurgické, mezi opera ními sály a standardními chirurgickými jednotkami, jednotkami intenzivní pé e a standardními jednotkami a mezi stanicí centrální sterilizace a ostatními odd leními. Sestry z jednoho odd lení, si o sestrách z druhého odd lení myslí, že „nemají tolik a tak t žkou a zodpov dnou práci“ jako ony samy. Že „n kdo d lá víc, než ten druhý“. Dávají to najevo vzájemným oso ováním, p edkládáním „že to i ono nebylo provedeno, zdokumentováno, ošet eno tak, jak by m lo“ a že „my to d láme jinak a lépe“. Zvyšujícím se po tem muž v ošet ovatelství se stává aktuálním i tento faktor. Muži p inášejí více klidu a rozvahy do týmu, je na n kladena zát ž nejen fyzická, ale i ešení a rozhodování. P inášejí více humoru. Na druhou stranu však nemají, dle vyjád ení sester, takový „smysl pro po ádek“. V tomto p ípad je sestra – žena ochotna nepo ádek za sestru – muže uklidit, což by za sestru – ženu obvykle neud lala. Znalost výše finan ní ohodnocení m že také zp sobit negativní vztahy mezi sestrami. Aktuální tento problém je v sou asné dob , kdy informace o výši mzdy pat í mezi soukromé. Z uvedených faktor vystupují dva velmi úzce související a to osobnost a komunikace. Respondentky se setkávají se základním problémem v sociální komunikaci mezi sestrami navzájem, kdy postrádají používání „kouzelných sloví ek“ d kuji, prosím, požádání – mohla by si….apod. Vysv tlují to prost edím, ve kterém kolegyn byly vychovány. Zda se jedná o vyrovnanou osobnost i nikoli, má vliv na zp sob komunikace mezi sestrami, ale i mezi sestrou a pacientem. Nevhodná, n kdy až hrubá komunikace v etn neverbální s pacientem u – vnímavých sester vyvolává pocit studu za to „ že jsou sami sestrami“ a vnímají takovou komunikaci za p í inu nízké image a prestiže ošet ovatelské profese (Bártlová, 2005). Na vztah sester a pomocného personálu (viz tabulka 2) je t eba také nahlížet z r zných pohled . První se týká, dle vyjád ení sester, nevole až rivality vyvolávané nezodpov dným p ístupem pomocného personálu k povinnostem, odmítáním vykonat innosti, které sestra po nich slušn žádá. Velký vliv má i nedostatek pomocného personálu. Respondentky vyjad ují nespokojenost nad ledabylou prací sanitá , ponižujícím p ístupem k pacient m a nešetrným zacházením s nimi. V n kterých p ípadech v chování pomocného personálu hrají také roli inteligence a jazykové schopnosti. Na základ zkušeností pak sestry n kdy rad ji ud lají n co za sanitá e nebo za ošet ovatelku, aby nedošlo k poškození a devalvaci pacienta. Pomocný personál to m že vnímat za ponižující p ístup k jejich vlastní osob a vzniká konflikt. Tato situace se pak m že ješt vyhrotit, když sestra – žena na izuje nebo kritizuje sanitá e muže a opa n , že sanitá muž si o sest e – žen myslí „svoje“. Jsou však i sestry, které „dávají otev en najevo nejen svou nad azenost, ale také to, co si myslí o mentální úrovni konkrétní osoby“. Pocit nejistoty a ohrožení, ke kterému dochází v uvedených situacích, se projevuje nervozitou a m že vyvrcholit až v agresi. Sestra musí brát proto na v domí (a to i z profesionálního hlediska) nejen konkrétní a aktuální situaci, ale p edevším osobnost lov ka s jeho historií, tj. odkud p išel, jaké má pracovní i životní zkušenosti a jak ho ovlivnily. Proto je nutné zvyšovat pocity bezpe í na pracovišti pomocí podpory pozitivního chování (Mohr, Bowen, 2009). Rodina pacienta a jeho blízcí tvo í specifickou skupinu, se kterou se sestry dostávají do vzájemného kontaktu a m že p sobit konflikty (tabulka 3). Rodina v moderním ošet ovatelství hraje d ležitou roli a sestra ji má brát jako plnohodnotného partnera pro ošet ovatelskou pé i. Teoreticky by ke konflikt m nem lo docházet (Mastiliaková, 2002). 118

Rodina nemocného se však nachází v tíživé, asto až v krizové situaci, kterou zvládá r zným zp sobem. Za konfliktní respondentky ozna ily situace, kdy se rodina dožaduje informací, p ítomnosti, asto impulzivní až agresivní chování p íslušník rodiny, ponižující p ístup k sest e, což není v tomto p ípad možné vnímat jako osobní antipatie a útok. Na dovednostech sestry je, jim na cest ke zvládnutí a asto i k pochopení situace pomoci. Rozrušení, které rodina prožívá, a7 už z nedostatku informací, jejich chybnému porozum ní nebo nepochopení dosud neznámých projev svého blízkého, je zp sobeno obavami, strachem, pocitem nejistoty a nebezpe í a ztrátou kontroly nad situacím (Trešlová, 2006, Firthová, Luffová, Olivier, 2007). Hledají viníka a sestra je práv nejblíže. Nelze v profesionálním postavení oplácet stejnou mincí. A to ani v p ípad , kdy sestra nem že sd lit informace, které jsou v kompetencích léka e. Situace se pro sestru stává ješt tíživ jší, když vidí, že rodina pot ebuje pomoci, ale léka není v dosahu, nebo se „nechá zapírat“ a ona je nucena „hrát tuto hru s ním“. I kulturní specifika minorit v oblasti rodinných vztah a tradic v p ípad nemocného lena rodiny mnohdy mohou narušit harmonogram práce na odd lení i pot ebný klid, jak uvád jí respondentky. Ve snaze hájit a ochránit provoz i ostatní pacienty se setkávají se situacemi, kdy musí být p ivolán léka i policie, aby situaci uklidnili, protože není možné požadavky rodiny splnit. Tabulka 4 uvádí pozitivní vyjád ení respondentek ke vztah m mezi sestrami navzájem, mezi sestrami pomocným personálem a mezi sestrami a rodinou nemocného. P i celkovém porovnání pozitivních a negativních vyjád ení respodentek, tedy jejich zkušeností v oblasti vztah , m žeme konstatovat jejich nepom rn vyšší zastoupení ve prosp ch negativních zkušeností. Z pohledu respondentek vyplývá, že pot ebují ú inný management, který poskytuje dostatek aktuálních informací pro jejich práci a vysv tlení pro zapojované zm ny. Všeobecné sestry, které v dí, že jsou podporovány managementem a že mohou od n ho žádat pomoc, vytvá í pozitivní atmosféru pracovišt . Pocit jistoty mají také sestry v p ípad , kdy management eší a p edchází problém m a když mají prostor k seberealizaci a je brán na v domí jejich názor a mají pocit užite nosti. Cítí se jist a bezpe n , když vidí, že management projevuje zájem o každého zam stnance „tmelí tým“, pochválí p edevším p i zvládání obtížných a výjime ných situací. V takových p ípadech respondentky „nemají problém“ se vztahy na pracovišti. Za d ležitý prvek dále ozna ily vzájemný respekt, jak jednotlivých osobností, tak i k jejich dosaženému vzd lání. Pozitivní i negativní zkušenosti získané p i diskusích v ohniskových skupinách od respondentek p inášejí již samy o sob návrhy na vhodnost odstran ní nebo využití ur itých faktor , které ovliv ují vzájemné pracovní i osobní vztahy na pracovišti. I podle dalších výzkumných prací se jeví komunikace, jako hlavní efektivní nástroj pro vybudování a udržení kreativních pracovních vztah a pracovní atmosféry, ve které by mohla vládnout spokojenost a harmonie (Be adíková, Rap íková, 2009). Záv r Existuje celá ada p í in, které vedou ke konflikt m mezi sestrami a ostatními leny multidisciplinárního týmu. Z kvalitativního šet ení vyplývá, že krom léka jsou zdrojem interpersonálních konflikt , které více i mén ovliv ují také kvalitu ošet ovatelské pé e poskytovanou pacient m sestry samy, pomocný personál, management a rodinní p íslušníci pacient i jejich blízcí. Podle vyjád ení respondentek nelze však tento stav generalizovat, protože každý jednotlivec je osobností, která byla vychovávána a žije v ur itém prost edí, vyznává jiné hodnoty a vlastní r znou míru odpov dnosti. Všichni lenové multidisciplinárního týmu v etn pacient a jejich blízkých jsou vystaveni r zné mí e stresu, nap tí a obav, kterými je vystupování, chování a komunikace každého z nich ovlivn na. Pozitivních faktor , p sobících na interpersonální vztahy a pozitivní pracovní atmosféru, je dle vyjád ení respondentek, pom rn málo. Ur ené faktory nazna ují nedostatek saturace 119

pot eby sounáležitosti, která je vyjad ována podporou, pomocí, pochvalou a respektem. Ve vztahu k managementu pak vyvstává pot eba vyjád ení vlastního názoru a diskuse o n m, zp sob organizace práce, supervize a personální management. Z výsledk je evidentní, že hlavní p í inou konflikt je nedostatek osvojených dovedností ke zvládání krizových situací, k zachování si chladné hlavy a k projevení profesionálního p ístupu. Proto vnímáme shodn se Zacharovou (2009) zkvalitn ní výuky komunika ních dovedností v kvalifika ní p íprav sester i v celoživotním vzd lávání sester i všech ú astník multidisciplinárního týmu poskytujícího zdravotní pé i. Konkrétn se jedná o praktický nácvik dovedností a jejich využití v daných situacích od sebepoznání, sebehodnocení - sebekritiky, seberegulace p es reflexi a hodnocení druhých až po komunikaci v managementu v etn motiva ních prvk komunikace. Podle výsledk šet ení je nutné se orientovat i na nácvik a dodržování zásad slušného chování v b žných i vyhrocených situacích a projevování etického chování. P ísp vek se vztahuje k ešení grantového úkolu . NS/9604-3, který je realizován za finan ní podpory IGA MZ R. Bibliografické odkazy BÁRTLOVÁ, S. Prestiž zdravotních sester v 8eské Republice. Revue ošetrovate stva a laboratórnych metodík, 2005, . 3 s. 169-171. ISSN 1335-5090. BENA=ÍKOVÁ, D., RAP8ÍKOVÁ, T. Sestra jako poskytovate ka ošetrovate skej starostlivosti a jej postaveni v zdravotníckom tíme. In BOLEDOVI8OVÁ, M., VÖRÖSOVÁ, G., LÍŠKOVÁ, M. (ed.) Ošet ovate stvo 21. storo ia v procese zmien III. Zborník z medzinárodného sympózia. Nitra: Univerzita Konstantina Filozofa v Nitre, 2009, s. 72-80. ISBN 978-80-8094-554-1, EAN 9788080945541. FIRTHOVÁ, P., LUFFOVÁ, G., OLIVIERE, D. a kol. Ztráta, zm na a zármutek v kontextu paliativní pé e. 1. vyd. Brno: Spole nost pro odbornou literaturu, 2007, 236 s. ISBN 978-8087029-21-3. KILÍKOVÁ, M. Základy managementu v ošetrovate stve I. Bratislava: SAPIENTIA, 2006. 68 s. ISBN 80-89271-01-4. K>IVOHLAVÝ, J. Tajemství úsp šného jednání. Praha: Grada Publishing, 1995. ISBN 8085623-84. K>IVOHLAVÝ, J. Pozitivní psychologie. 1.vyd. Praha: Portál, 2004. 195 s. ISBN 80-7178835-X. MABEN, J., GRIFFITHS, P. Nurses in society: starting the debate. National Nursing Research Unit. 2008, ro . neuveden, . October, s. 2-30. ISSN 978-0-95559921-3-2. MASTILIAKOVÁ, D. Úvod do ošet ovatelství: I. díl Systémový p ístup. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0429-9. MIKULÁŠTÍK, M. Komunika ní dovednosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 361 s. ISBN 80-247-0650-4. MOHR, W., K., BOWEN, B. Deacreasing Workplace Violence Means Increasing Workplace Safety Through Positive Behaviour Support. In: NEEDHAM, I., CALLAGHAN, P. (ed.)Violence in Clinical Psychiatry, Proceedings of the 6th European Congress. Dwingeloo : KAVANAH, s. 250 – 253. 2009. ISBN 10:90-5740-069-4, 13:978-90-5740-069. TREŠLOVÁ, M. Komunika ní intervence sestry v pé i o lov ka v nouzi. In: Zdravotníctvo a sociálna práce, ro . 1, 2006, . 3, s. 64-65. VYHLÁŠKA 424/2004 Sb., kterou se stanoví innosti zdravotnických pracovník a jiných odborných pracovník WICKS, D. Nurses and Doctors at Work. Buckingham: Open University Press. 1998. ISBN 0335 20273X.

120

ZACHAROVÁ, E. Znalost psychologie – neopomenutelná sou ást odborné vybavenosti zdravotník . In BOLEDOVI8OVÁ, M., VÖRÖSOVÁ, G., LÍŠKOVÁ, M. (ed.) Ošet ovate stvo 21. storo ia v procese zmien III. Zborník z medzinárodného sympózia. Nitra: Univerzita Konstantina Filozofa v Nitre, 2009, s. 1002 - 1009. ISBN 978-80-8094-554-1, EAN 9788080945541. Kontaktní adresa PhDr. Marie Trešlová, PhD. ZSF JU U Výstavišt 26 37005 8eské Bud jovice [email protected]

121

EFEKTIVITA EDUKÁCIE MATIEK DETÍ S POZITÍVNOU RODINNOU ANAMNÉZOU ALERGIE EFECTIVITY OF EDUCATION OF MOTHERS‘ CHILDREN WITH HISTORY OF ATOPY *Miroslava Trpišová, ** ubica Jakušová *Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Ústav ošetrovate stva **Klinika detí a dorastu, Martinská fakultná nemocnica, Jesseniova lekárska fakulta v Martine Abstrakt Cie : Cie om našej štúdie bolo zisti7 efektívnos7 intervencie (štruktúrovaný eduka ný program o výžive v prvom roku života die7a7a) v nasledovných kritériách: klinické prejavy alergie, vedomosti matiek o výživových preventívnych opatreniach a spokojnos7 matiek s režimovými opatreniami. Metodika: Pre zber empirických údajov sme použili metódu analýzy dokumentácie a nami vypracovaný dotazník. Súbor: Súbor tvorilo 38 matiek detí s pozitívnou rodinnou anamnézou alergie. Výsledky: Výsledky našej štúdie dokazujú štatisticky významné rozdiely vo frekvencií a intenzite sledovaných príznakov alergie na bielkovinu kravského mlieka pred a po intervencii. Záver: Edukácia pacientov a rodín predstavuje dôležitú sú as7 manažmentu potravinovej alergie, ktorá môže v zna nej miere prispie7 ku zníženiu incidencie alergie na bielkovinu kravského mlieka u novorodencov a doj iat a zmierneniu už manifestovaných klinických príznakov. K ú ové slová: efektivita edukácie, vedomosti o výžive, klinické príznaky alergie. Abstract Aim: The goal of our intervention study was to realize education package and evaluate their effectivity of education package by mother‘s children with history of atopy. Methods: We use the combination of an education package, 35 items questionnaire, which is construct according to Nursing Outcomes Classification and patient documentation. Sample: The sample consisted of 38 mother‘s children with high risk of allergy Results: The Analyzes of our data found the statistical difference in clinical symptoms before and after intervention. Conclusion: Education package present an important part of management of food allergy and can help decrease the development of food allergy and alleviate their symptoms. Key words: Effectivity of education, diet knowledge, symptoms of food allergy. Plný text p ísp vku bude publikován v online recenzovaném odborném a v deckém asopise Ošet ovatelství a porodní asistence . 2/2010 http://periodika.osu.cz/osetrovatelstviaporodniasistence/ Kontaktná adresa Mgr. Miroslava Trpišová Ústav ošetrovate stva Jesseniova lekárska fakulta Univerzity Komenského Malá hora 5 122

036 01 Martin Slovensko [email protected]

123

VÝZNAM A DIAGNOSTIKA PACIENTOVA POJETÍ NEMOCI PRO ZKVALITN NÍ OŠET OVATELSKÉ PÉ E17 THE SENSE AND DIAGNOSTICS PATIENT´S CONCEPTION OF ILLNESS FOR THE IMPROVEMENT OF NURSING CARE Eva Vachková Univerzita Karlova v Praze, Léka ská fakulta v Hradci Králové, Odd lení ošet ovatelství Abstrakt: Empirická studie se zabývá problematikou pacientova pojetí nemoci a významem jeho poznání pro poskytování holistické ošet ovatelské pé e a zp sobem, jak pacientovo pojetí zjiš7ovat. Cílem studie bylo 1. provést pilotní ov ení v eských podmínkách eské verze dotazníku IPQ -R, 2. porozum t pacientovu subjektivnímu pohledu na svou nemoc. Soubor tvo ilo celkem 79 pacient (37 muž a 42 žen), kte í byli rozd leni do dvou kategorií: na chronicky nemocné a onkologicky nemocné. Jako metoda byla zvolena, se souhlasem autorky originální modifikované verze dotazníku IPQ, eská verze IPQ-CZ. Výsledky pak byly probírány podle po adí jednotlivých prom nných v první ásti dotazníku, kterých je celkem sedm (v etn 38 položek). Ve druhé ásti byli respondenti dotazováni, co se domnívají, že zp sobilo jejich onemocn ní (15 položek). Na záv r autorka sd luje, že je pot eba eskou verzi dotazníku IPQ-CZ standardizovat, než by mohla být p edána k rutinnímu užívání, ale je pot eba myslet v p ípad významn odlišného skóre u pacienta na vhodn jší použití kvalitativního p ístupu - rozhovoru. Klí ová slova: pacient, nemoc, ošet ovatelský model, pojetí nemoci, kvantitativní p ístup, dotazník IPQ. Abstract: Empirical study concerns the problems of patient´s conception of illness and the sense of its understanding for providing of holistic nursing care and the way, how to diagnose his conception of illness. The objective of study was 1. provide pilot verification of Czech version of questionnaire IPQ-R in the Czech conditions 2. understand patient´s subjective view of on his illness. The sample was created by 79 patient´s (37 men and 42 women) who were divided in two cattegories: one chronically ill and the second oncologically ill. With agreement of the author of original modificated version of the questionnaire IPQ the method of Czech version IPQ-CZ was used. The results were then discused according to the order of individual variables in the first part of the questionnaire, there are seven of variables (including 38 items). In the second part respondents were asked what - according to their opinion-caused their illness (15 items). As the conclusion the author informs that it is necessary to standardise the Czech version of the questionnaire IPQ-CZ before it could be given to the routine use, but it is necessary to think about more convenient use of qualitative approaches - interview in the case of significantly different score by the patient. Key words: patient, illness, nursing model, conception of illness, quantitative approache, questionnaire IPQ.

7

Studie vznikla s podporou výzkumného projektu Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví, projekt . NS/10348-3/2009

124

Úvod Ošet ovatelství hraje významnou úlohu hlavn v prevenci nemocí a v podpo e zdraví - má tedy preventivní charakter. Ale také u nemocného jedince prokazuje nezastupitelnou roli v aktivním vyhledávání a uspokojování jeho biologických, psychických, sociálních a duchovních pot eb. Sestry se snaží vést nemocné k sebepé i, edukují je i jejich v blízké, zejména v pé i o sebe sama. Má-li být edukace a intervence cílená na pot eby práv tohoto pacienta, m ly by znát, jak sám pacient na své onemocn ní nahlíží. Jakou má p edstavu o nemoci, kterou trpí, zda svému zdravotnímu stavu rozumí. Komu nebo emu p i ítá zm nu zdravotního stavu, v em hledá p í iny svého onemocn ní. Zda chápe konkrétní omezení, které sebou nemoc p ináší a která jsou nezbytná pro zlepšení stavu. Jaká je jeho víra, jeho p esv d ení o tom, že se uzdraví. Jakým zp sobem vnímá vliv onemocn ní na kvalitu svého života, v em hledá sv j smysl života (Mareš, Vachková 2009). Ošet ovatelství v 8R tento širší úhel pohledu na pacienta nebralo zatím p íliš v úvahu, p estože by mohl usnadnit holistický a p itom individuální cílený p ístup k pacientovi a zabezpe it tak cílen jší poskytování ošet ovatelské pé e a edukaci v rámci ošet ovatelského procesu. Z výše uvedeného je tedy d ležité, aby zdravotníci (zejména sestry) znali, co si o své nemoci myslí sám pacient a jak se jeho názory na nemoc vyvíjejí. Zajímalo nás nakolik s prom nnou „pacientovo pojetí nemoci“ po ítají ošet ovatelské modely. Pro podrobn jší analýzu jsme vybrali šest model : model Nightingalové, Hendersonové, Oremové, Royové, Kingové, Gordonové. Zjistili jsme, že ve všech ošet ovatelských modelech jsou sestry zobrazeny jako iniciátorky, které zprost edkují a usnad ují zm ny v práci s klienty/pacienty a snaží se, aby se po ase pacient cítil lépe a lépe, aby se uzdravil. P esto pacientovo pojetí nemoci není zakomponováno ani v jednom z analyzovaných koncep ních ošet ovatelských model v takové podob , která by umožnila se s ním blíže seznámit a porozum t mu. (podrobn ji v monografii Mareš, Vachková, 2009, s. 43-65). Domníváme se, že z hlediska holistické ošet ovatelské pé e by bylo vhodné implementovat pacientovo pojetí nemoci do ošet ovatelské anamnézy tak, aby se mohlo stát její trvalou sou ástí. Otázkou je, jaký zvolit p ístup, aby nezatížil v sou asné dob již tak obsáhlou administrativu zahrnující ošet ovatelskou dokumentaci a sou asn , aby byl spolehlivý, efektivní a srozumitelný, jak pro sestru, tak i pro pacienta. V zahrani ních výzkumech p evažuje kvantitativní p ístup, opírající se o dotazníková šet ení. Proto i my jsme se v první fázi studie rozhodli použít a ov it jednu z mnoha osv d ených dotazníkových metod. Cíl Cíle empirické sondy: 1. Pilotn ov it dotazník IPQ-CZ v podmínkách eských zdravotnických za ízeních. 2. S oporou o získaná data porozum t pacientovu subjektivnímu pohledu na své onemocn ní, pochopit jeho pohled na sociální roli pacienta, zjistit jeho p edstavy o asovém pr b hu nemoci, jeho názory na možné ovlivn ní nemoci lé bou a jeho samotným, jeho prožívání úzkosti v souvislosti s nemocí a jejímu zavin ní. Soubor a metodika Výzkumný vzorek:

125

Pilotního šet ení*) se zú astnilo celkem 79 pacient , z toho bylo 37 muž a 42 žen. Pr m rný v k muž inil 60,3 let. Nejstaršímu pacientovi bylo 79 let a trp l chronickým onemocn ním ledvin a nejmladšímu pacientovi bylo 30 let a m l rovn ž chronické onemocn ní (CHOPN). Pr m rný v k žen inil 58,8 let, nejstarším dv ma ženám bylo 78 let, p i emž jedna trp la chronickým selháváním ledvin, druhá m la také chronické onemocn ní (srde ní insuficienci). Nejmladším dv ma ženám bylo 28 let a ob onemocn ly chronickým onemocn ním st eva. Jednu z žen trápila ulcerózní kolitida a druhou Crohnova choroba. Nemocné jsme rozd lili do jednotlivých kategorií podle asového pr b hu nemoci a podle charakteru jednotlivých onemocn ní. Vzorek pacient je velmi nesourodý. Proto jsme si (i vzhledem k tomu, že se zatím jedná o pilotní šet ení), zvolili jen dv skupiny: kategorii chronicky nemocných a kategorii onkologicky nemocných pro porovnání jednotlivých prom nných. Chronicky nemocní tvo í v celém souboru nejvíce zastoupenou skupinu jak u muž (24), tak i u žen (32). Skupinu onkologicky nemocných tvo ilo 12 pacient , 5 žen a 7 muž . Použitá metoda: Se souhlasem Dr. Moss-Morrisové jsme použili eskou verzi dotazníku IPQ - Illness Perception Questionnaire (Weinman, Petrie, Moss-Morrisovou, Hom 1996, modif. MossMorris et all, 2002), tedy dotazník IPQ-CZ (Mareš, Šmejkal, Štanglová, 2008). První ást dotazníku zjiš7ovala pacient v pohled na nemoc a její pr b h, obsahuje 38 položek (p01 – p38) v 7 škálách. Druhá ást dotazníku tvo í 15 položek, které zjiš7ují pacient v pohled na možné p í iny jeho onemocn ní. Strukturu první ásti dotazníku, možné hodnoty odpov dí a zp sob jejich interpretace p ibližuje tab. 1 Z psychometrických vlastností nástroje jsme zjiš7ovali vnit ní konzistenci jednotlivých škál. Šestipoložková škála 1 má vnit ní konzistenci zjiš7ovanou Cronbachovým alfa vzhledem k po tu položek vysokou (a=0,88). Šestipoložková škála 2 má vnit ní konzistenci zjiš7ovanou Cronbachovým alfa vzhledem k po tu položek uspokojivou (a=0,80). Šestipoložková škála 3 má vnit ní konzistence zjiš7ovanou Cronbachovým alfa vzhledem k po tu položek uspokojivou (a=0,71). P tipoložková škála 4 má vnit ní konzistence zjiš7ovanou Cronbachovým alfa vzhledem k po tu položek uspokojivou (a=0,73). P tipoložková škála 5 má vnit ní konzistenci zjiš7ovanou Cronbachovým alfa vzhledem k po tu položek extrémn vysokou (a=0,90). 8ty položková škála 6 má vnit ní konzistenci zjiš7ovanou Cronbachovým alfa vzhledem k po tu položek posta ující (a=0,67). Šestipoložková škála 7 má vnit ní konzistenci zjiš7ovanou Cronbachovým alfa vzhledem k po tu položek uspokojivou (a=0,77). Tab. 1 Dotazník IPQ-CZ: zjiš7ované prom nné, dosažitelném hodnoty a zp sob jejich interpretace Po aMin. Max. dové Zjiš ované prom nné hodnota hodnota Komentá íslo 1. Trvání nemoci - její charakter 6 30 8ím vyšší hodnota skóre, tím je akutní/chronická pro pacienta nemoc chroni t jší 2. D sledky nemoci 6 30 8ím vyšší hodnota skóre, tím jsou d sledky nemoci na pacienta závažn jší 3. Možnosti ovlivn ní pr b hu ne6 30 8ím vyšší hodnota skóre, tím více *)

Pilotní šet ení prob hlo v rámci výuky p edm tu Psychologie nemoci na Léka ské fakult UK v Hradci Králové. Vybraní studenti a studentky kombinované formy studia oboru Všeobecná sestra pod vedení prof. J.Mareše realizovali díl í sondy v r zných m stech 8R. Výsledky pak p edložili v podob rozsáhlejší zápo tové práce. 126

moci 4.

Lé itelnost nemoci

5

25

5.

Pacientovo porozum ní nemoci

5

25

6.

8asový pr b h p edvídatelnost nemoci Prožívání nemoci

4

20

6

30

7.

a

je nemoc ze strany pacienta ovlivnitelná 8ím vyšší hodnota skóre, tím více pacient v í ú ink m lé by 8ím vyšší hodnota skóre, tím více pacient chápe, pro onemocn l. Vyšší hodnota skóre odpovídá v tší p edvídatelnosti nemoci 8ím vyšší hodnota skóre tím je pacient více úzkostný a má obavy ze své nemoci

Výsledky Vybrané výsledky: Jednotlivé prom nné byly probírány v tomto po adí: 1. trvání nemoci, její charakter z pohledu pacienta, 2. d sledky nemoci z pohledu pacienta, 3. možnost ovlivn ní nemoci, 4. lé itelnost nemoci podle názoru pacienta, 5. pacientovo porozum ní své nemoci, 6. asový pr b h nemoci z pohledu pacienta, 7. prožívání nemoci pacientem - viz graf .1 s uvedenými pr m rnými hodnotami skóre. Zde uvádíme výsledky jen n kterých vybraných prom nných: možnost ovlivn ní nemoci a pacientovo porozum ní nemoci. O tom, že svou nemoc mohou ovlivnit, jsou p esv d eni n kte í pacienti spíše staršího v ku a to s onemocn ním, jako je chronická obstruk ní plicní nemoc, chronické onemocn ní ledvin, hypertenze. Nejnižší skóre vztahující se k ovlivnitelnosti, zaznamenal 48letý pacient s Crohnovou chorobou. Tém všichni onkologi tí pacienti se názorov shodli na tom, že nádorové onemocn ní p íliš sami ovlivnit nemohou. Možnost ovlivn ní pr b hu nemoci, celkem p ekvapiv , vykazuje s nejvyšším skóre pacient trpící karcinomem jater. Ženy (podobn jako muži) jsou p esv d eny o možné ovlivnitelnosti svého onemocn ní. Nejvyšší skóre a nejv tší ovlivnitelnost onemocn ní ze strany pacientek je uvád no v p ípad onemocn ní diabetem mellitem, astmatem, alergií, hypertenzí. Nejnižší skóre uvedly ženy s revmatoidní artritidou, Crohnovou chorobou. Pacientky s nádorovým onemocn ním celkem oprávn n nejsou p esv d eny o možné ovlivnitelnosti pr b hu nemoci. Nejvyšší skóre a ovlivnitelnost pr b hu nemoci je hodnoceno 58letou ženou s karcinomem ovaria. V tšina pacient svému onemocn ní rozumí, chápe, pro onemocn li. Nemoc jim dává smysl. V tomto p ípad se jedná o všechny nemocné s cévní mozkovou p íhodou, CHOPN, endoprotézou, hypertenzí a diabetem mellitem. Svému onemocn ní rozumí i n kte í nemocní s chronickým onemocn ním ledvin. Z onkologických pacient nejvíce chápe svou nemoc pacient s karcinomem plic a pacient s karcinomem jater. Oba si jsou pravd podobn v domi nezdravého životního stylu (nap . kou ení, alkohol). Ostatní onkologi tí pacienti svému onemocn ní spíše nerozumí, nemoc jim nedává smysl, nechápou, pro onemocn li V tšina nemocných žen svému chronickému onemocn ní rozumí a chápe jej. Nezdá se, že by v tomto p ípad hrál roli v k. Hodnocení je zde velmi r znorodé, i v rámci stejného onemocn ní. Záleží op t na správné informovanosti a na p í inách nemoci. Op t se potvrzuje i u žen, že v tšina je se svým onemocn ním smí ena a je na n adaptována. Onkologické pacientky do ur ité míry své onemocn ní chápou a rozumí mu, což m že souviset i se znalostí prevence a v domím jejího zanedbání. Další interpretace výsledk prom nných je podrobn uvedena v publikaci Mareš, J., Vachková, E.: Pacientovo pojetí nemoci I., 2009, s. 116-129.

127

Graf 1 Pr m rné hodnoty skóre v jednotlivých jednotl prom nných

+ ++ +

+

+

;<2&6()-, &6=@: "A(

+

6-&>&?()-, &6=@: "A( ;<2&6()-, &6=@A*63 6-&>&?)-, &6=@A*63

Krom jednotlivých prom nných, které souvisejí s pr b hem nemoci a jeho prožíváním i racionálním hodnocením ze strany pacient , dovoluje dotazník IPQ IPQ-CZ zmapovat i pohledy pacient na to, co je p í inou jejich onemocn ní. Souhrnná tab. 2 strukturuje názory pacient podle pohlaví a podle typu onemocn ní – chronického a onkologického. Tab. 2 Názory pacient na p í iny jejich onemocn ní Možné p í iny Ženy – Ženy mé nemoci chronické onkologické onemocn ní onemocn ní C1 Stres, obavy z 40,6 % 80 % n eho C2 D di nost 53,12 % 100 % v rodin C3 Bakterie, viry 9,3 % 20 % C4 Zp sob 0% 34,4 % stravování C5a Shoda náhod, 21,87 % 40 % sm la C5b Léka i n co 15,6 % 40 % zanedbali C6 Nezdravé životní 18,75 % 0% prost edí C7 Je to moje vina 28,16 % 0% C8 M j p ístup 6,25 % 0% k životu, na všem hledám to špatné C9 Rodinné 12,5 % 20 % problémy C10 P epracování 31,25 % 40 % C11 Moje emoce, 6,25 % 60 % osam lost, 128

Muži chronické onemocn ní 45,83 %

Muži onkologické onemocn ní 42,86 %

41,67 %

57,14 %

0% 41,67 %

14,29 % 14,29 %

20,83 %

14,29 %

8,33 %

0%

33,33 %

42,86 %

58,33 % 25 %

57,14 % 28,57 %

8,33 %

28,57 %

41,67 % 16,66 %

28,57 % 28,57 %

C12 C13 C14 C15

úzkost Stá í Úraz, nehoda Zvláštnosti mé osoby, povahy Mám zm n nou imunitu

21,88 % 3,12 % 6,25 %

0% 0% 20 %

12,5 %

12,5 % 4,17 % 4,17 %

71,43 % 14,29 % 14,29 %

8,33 %

14,29 %

Jako p í inu chronického onemocn ní kladou ženy na první místo d di nost v rodin , na druhém míst stres a obavy z n eho a na t etím míst zp sob stravování. U muž v p ípad chronického onemocn ní je na prvním míst uvedeno vlastní zavin ní, na druhém míst rovn ž stres a obavy z n eho a na t etím míst d di nost v rodin a zp sob stravování. Jako p í inu onkologického onemocn ní na prvním míst ženy uvád ly d di nost v rodin , na druhém míst stres a obavy z n eho a na t etím míst emoce, osam lost a úzkost. U muž ve vztahu k onkologickému onemocn ní bylo uvedeno na prvním míst stá í, na druhém míst d di nost v rodin a vlastní zavin ní, na t etím míst se umístil stres a obavy z n eho a nezdravé životní prost edí. Diskuze Výsledky ukázaly, jak pacienti rozdíln vnímají charakter a trvání nemoci (akutní chronická), zda onemocn ní zanechá n jaké trvalé následky. Jak je jejich onemocn ní hodnoceno spole ností, zda má finan ní dopad pro pacienta a jak ovliv uje jeho blízké. Další detekovatelnou prom nnou je možnost ovlivn ní pr b hu nemoci a víra v kladné ú inky lé by, jestli své nemoci rozumí, zda mu dává smysl. Jak vnímá asový pr b h, zlepšování nebo zhoršování p íznak a jejich p edvídatelnost. Poslední prom nná z první ásti dotazníku ur uje prožívání nemoci související s poci7ováním negativních emocí hn vu a vzteku, obav a úzkosti ze svého onemocn ní. Pro zdravotníky je rovn ž d ležité v d t, v em pacient sám vidí p í iny své nemoci. Ov ování originálního dotazníku IPQ britských autor prob hlo u 7 skupin pacient : infarkt myokardu (338 osob), chronický únavový syndrom (115 osob), reumatoidní artritida (22 osob), diabetes (88 osob), bolest (60 osob), renální selhávání (32 osob), astma (193 osob), psychometrický ukazatel vnit ní konzistence Cronbachovo alfa iní 0,73-0,82.V roce 2002 byl dotazník modifikován a vznikla tak revidovaná verze IPQ-R (Moss-Morris et al., 2002), která se nyní za íná používat stále ast ji (Cronbachovo alfa 0,79-0,89). Záv r Bude t eba standardizovat eskou verzi dotazníku, zpracovat eské normy, získat zkušenosti s jednotlivými klinickými aplikacemi. Teprve potom by dotazník IPQ-CZ mohl být k dispozici sestrám jako rutinní nástroj pro zjiš7ování pacientova pojetí nemoci. V p ípad , že se významn ji liší ur ité skóre, bude vhodné pacienta znovu kontaktovat a pomocí kvalitativní metody (nap . volné interview, polostrukturovaný rozhovor) zjistit d vody, které za jeho názorem stojí. Dotazník nám poskytne odpov di jen na otázky, které obsahuje, ale existují i další okolnosti (délka a zp sob lé by, rodinné a pracovní pom ry, zp sob informování pacienta r znými zdravotníky, názory na nemoc ze strany jeho nejbližších atd.), které dotazníkem nezjistíme, a které mohou ovlivnit hodnocení jednotlivých položek. V t chto p ípadech se otevírá prostor pro citliv vedený rozhovor sestry s pacientem. Ov ování eské verze dotazníku IPQ-CZ prob hlo v rámci pilotního šet ení. Jedná se o první krok hledání optimální metody pro klinické zjiš7ování pacientova pojetí nemoci. P ed námi je ješt dlouhá cesta hledání optimálního a efektivního p ístupu.

129

Pod kování: Autorka studie d kuje student m oboru Všeobecná sestra (kombinované formy) za cenné výzkumné podklady. Jmenovit : L. Caklovi, R. Hakenové, Š. Hozákové, K. Maliniakové, I. Ran ákové, L. Salajové, J. Walterové. Bibliografické odkazy MAREŠ, J. Subjektivní pojetí zdraví a nemoci. In: Kapitoly ze sociálního léka ství. Hradec Králové, Léka ská fakulta UK 2005, p. 179- 212. ISBN 80-246-1062-0. MAREŠ, J., ŠMEJKAL, K., ŠTANGLOVÁ, R. Dotazník IPQ-CZ. Hradec Králové: Léka ská fakulta UK, 2008, 2 p. MAREŠ, J., VACHKOVÁ, E. Pacientovo pojetí nemoci I. Brno: MSD, 2009, p. 53-79, 111136 ISBN 978-80-7392-120-0. MOSS-MORRIS, R., WEINMAN, J., PETRIE, K.J. et al. The Revised Illness Perception Questionnaire (IPQ-R). Psychology and Health, 2002, vol. 17, no.1, p. 1-17. ISSN 08870446. WEINMAN, J., PETRIE, K.J., MOSS-MORRIS, R. et al. The Illness Perception Questionnaire: A New Method for Assessing the Cognitive Representation of Illness. Psychology and Health, 1996, vol. 11, p. 431-445. ISSN 0887-0446. Kontaktní adresa Mgr. Eva Vachková Ústav sociálního léka ství Léka ská fakulta UK Šimkova 870 500 38 Hradec Králové vachkovaeB >C<-=)"6(=)D

130

SKÚMANIE VEDOMOSTÍ A ZRU NOSTÍ RODI OV DETÍ - EPILEPTIKOV EXAMINATION OF THE KNOWLEDGE AND SKILLS PARENTS OF CHILDREN WITH EPILEPSY *Lucia Vizyová, **Monika Jankechová * Fakultná nemocnica s poliklinikou Nové Zámky ** Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce Bratislava ** Stredná zdravotnícka škola Nové Zámky Abstrakt Príspevok „Skúmanie vedomostí a zru ností rodi ov detí - epileptikov“ predkladá závery prieskumu, ktorý sa zaoberá skúmaním vedomostí rodi ov detí – epileptikov o podstate ochorenia, protizáchvatovitom režime, prvej pomoci pri epileptickom záchvate, ako aj skúma názory rodi ov na pobyt epileptika v školskom kolektíve a rieši potrebu a záujem rodi ov o eduka né programy. Autorky pri spracovávaní témy vychádzali z teoretických východísk, predovšetkým o epilepsii ako uvádzajú autori Šašinka, Šagát, Kovács a kol. (2007), o rolovom správaní sa sestry a funkcii sestry – edukátorky pri ošetrovaní die7a7a s epilepsiou ako uvádzajú autori Farkašová (2005) a Závodná (2005). Zistili sme, že 72,50 % respondentov si myslí, že má dostatok informácií o ochorení svojho die7a7a. Z výsledkov prieskumu vyplýva, že vä šina mladších rodi ov má vedomosti o zásadách prvej pomoci a nadpolovi ná vä šina dotazovaných pozná správny postup pri aplikácii rektálneho Diazepamu Desitin. 61,25 % rodi ov s vyššou úrov ou vzdelania má výrazný záujem o eduka ný materiál, kým s nižšou úrov ou vzdelania iba 10,00 % rodi ov udáva záujem o eduka ný materiál. Len 30,00 % rodi ov detí epileptikov si myslí, že pedagóg by vedel ich die7a7u poskytnú7 prvú pomoc po as epileptického záchvatu. V príspevku predkladáme výsledky prieskumu spracované kvantitatívnou a kvalitatívnou analýzou, záver príspevku vymedzuje odporú ania pre prax. K ú ové slová: epilepsia, sestra – edukátorka, edukácia epileptika, prieskum. Abstract The contribution paper „Examination of the knowledge and skills parents of children with epilepsy“ displays the conclusions of the survey, which deals with assessing the knowledge of parents of children - epileptics, about the nature of the disease epilepsy, anti-seizure mode, first aid for epileptic seizures, as well as examining the views of parents on stay in school of an epileptic and addresses the needs and interests in educational programs for parents. The authors based the processing of topics on theoretical assumptions, especially about epilepsy (Šašinka, Šagát, Kovács et al., 2007, p. 1173), role behavior and status of the nurse lecturers in treatment of children with epilepsy (Farkašová, 2005), (Závodná, 2005). With the contribution paper we put forward the results of a survey prepared by a quantitative and qualitative analysis, the outcome of the paper defines recommendations for practice. Key Words: Epilepsy, Nurse – Lecturer, Education of epileptics, Survey. Úvod „Epilepsia je chronická choroba mozgu, pri ktorej sa epileptické záchvaty opakujú bez zjavnej prí iny a záchvaty sú jediným alebo dominujúcim príznakom“ ako uvádzajú autori (Šašinka, Šagát, Kovács a kol., 2007, s. 1173). Epilepsia patrí k naj astejšiemu chronickému, neurologickému ochoreniu v detskom veku. V Slovenskej republike je dispenzarizovaných 7000 detí s epilepsiou, ktoré predstavujú 32,00 % všetkých dispenzarizovaných detí

131

s neurologickým ochorením. Svojou incidenciou a charakterom klinického obrazu predstavuje epilepsia stále závažný problém. Ke: sa rodi ia dozvedia, že ich die7a má epilepsiu, kladú si množstvo otázok, na ktoré sami asto nenachádzajú odpove:. Preto je ve mi dôležité, aby sestry vedeli vždy erudovane pomôc7. Edukácia die7a7a je najdôležitejším aspektom ošetrovate skej praxe a predstavuje významný spôsob zlepšenia kvality života die7a7a. Cie om našej práce je poukáza7 na narastajúci význam edukácie pri poskytovaní ošetrovate skej starostlivosti u detí s epilepsiou a predovšetkým zdôrazni7 edukáciu ako prostriedok vyrovnávania sa s ochorením, pretože ím viac rodi ia a die7a o ochorení vedia, tým lepšie sa môžu adaptova7 na zmenenú životnú realitu. „Edukácia vytvára priestor pre osvojenie si nových poznatkov, nadobudnutie zru ností, vytváranie si hodnotových, postojových, emocionálnych, vô ových štruktúr osobnosti a dosiahnutie pozitívnej zmeny správania“ ako uvádza autorka (Závodná, 2005, s. 85). Ciele prieskumu Cie om realizovaného prieskumu bolo: • Overi7 úrove vedomostí rodi ov detí o podstate ochorenia epilepsia. • Posúdi7 mieru informovanosti rodi ov o protizáchvatovom režime v prevencii epileptického záchvatu. • Zisti7 úrove vedomostí a zru ností rodi ov pri poskytovaní prvej pomoci po as epileptického záchvatu. • Zisti7 názory rodi ov na pobyt die7a7a v kolektíve. • Zisti7 názory rodi ov na eduka né materiály týkajúce sa epilepsie. Súbor a metodika Výberový súbor prieskumu tvorilo 80 rodi ov detí vo veku od 5 – 18 rokov z toho 11 respondentov bolo z pediatrického oddelenia a 69 z pediatrickej neurologickej ambulancie. Prieskum sme realizovali v období december 2008 – marec 2009. Pre potreby prieskumu sme zvolili dotazník ako štandardnú explora nú metódu. Dotazník bol anonymný, pozostával z 23 zatvorených otázok a demografických údajov. Dotazník sme adresovali 80 respondentom, a ich návratnos7 bola 100,00 %. Pilotnú štúdiu sme realizovali s úmyslom overovania validity dotazníka u 10 respondentov. K spracovaniu získaných údajov sme použili kvalitatívnu a kvantitatívnu metódu, analýzu a syntézu. Výsledky Všetci dotazovaní respondenti odpovedali, že boli informovaní o ochorení, vyšetreniach a lie be, pri om vä šinu informoval lekár (62,50 %). Sestru ako zdroj informácií o ochorení, životospráve a režimových opatreniach epileptika uviedlo 22,50 % rodi ov detí s epilepsiou. Prieskum tiež preukázal, že 72,50 % respondentov si myslí, že má dostatok informácií o ochorení ich die7a7a s epilepsiou a 27,50 % opýtaných uviedlo, že si myslia, že nemajú dostatok informácií o epilepsii. Zaujímavý výsledok sme zistili položením kontrolnej otázky o vedomostiach respondentov o epileptickom záchvate. 25,00 % opýtaných rodi ov detí s epilepsiou uviedlo, že má len iasto né vedomosti o epileptickom záchvate a 7,50 % rodi ov nemá žiadne vedomosti o epileptickom záchvate, tiež sme zistili, že 6,25 % rodi ov by nevedelo vôbec poskytnú7 prvú pomoc pri epileptickom záchvate. Respondentov sme dotazovali, i vždy vyh adajú odbornú pomoc pri výskyte epileptického záchvatu u die7a7a. Zistili sme, že 68,75 % respondentov vyh adáva vždy odbornú pomoc, 25,00 % uviedlo niekedy a 6,25 % nevyh adáva nikdy odbornú pomoc.

132

Zistili sme, 93,75 % respondentov uviedlo, že vie o je protizáchvatový režim u detských epileptikov a 6,25 % nepozná režim epileptikov. Skúmali sme výskyt epileptických záchvatov u die7a7a vo vz7ahu k dodržiavaniu protizáchvatového režimu. 85,00 % respondentov si myslí, že ak dodržiavajú protizáchvatový režim u detí, výskyt epileptických záchvatov je zriedkavejší, 5,00 % opýtaných si myslí, že výskyt epileptických záchvatov nesúvisí s dodržiavaním protizáchvatového režimu. =alej sme zistili sme tieto zaujímavé výsledky: 18,75 % detí s epilepsiou sleduje denne televíziu, alebo pracuje s po íta om viac ako tri hodiny; identické percento opýtaných rodi ov, uviedlo, že ich die7a s epilepsiou spí ob as 8 hodín no ného spánku a 12,50 % detí s epilepsiou nespí v noci 8 hodín; 31,25 % rodi ov detí s epilepsiou uviedlo, že antiepileptiká ob as de7om nepodajú pravidelne, a 12,50 % detí nikdy neužíva lie ivá v identickú hodinu v stanovených asových intervaloch. Zistili sme, že 75,00 % respondentov lieky podáva pravidelne, 12,50 % sa nevie vyjadri7, 10,00 % zabudne 1 x do mesiaca a 2,50 % 1 x do týžd a. V súvislosti s poskytovaním laickej prvej pomoci pri epileptickom záchvate konštatujeme zistenie, že 85,00 % respondentov má doma vždy rektálny Diazepam Desitin a 15,00 % opýtaných uviedlo, že nemá doma rektálny Diazepam Desitin. Zistili sme, že len 31,25 % opýtaných vie aplikova7 rektálny Diazepam Desitin, 27,50 % dotazovaných ešte nikdy liek nepodávalo, 23,75 % udávalo, že pri aplikácii rektálneho lie iva boli nervózni a 17,50 % poci7ovalo strach. Nervozita a strach súvisia s prežívaním situácie rodi a, ke: má jeho die7a epileptický záchvat, zárove môžu uvedené pocity respondentov súvisie7 aj s nedostato nou zru nos7ou v aplikovaní lie iv per rektum. Negatívne emócie sme zistili aj v odpovediach na otázku 18, v ktorej sme sa rodi ov spytovali na strach z výskytu epileptického záchvatu u die7a7a v kolektívnom zariadení. 66,25 % opýtaných má strach, 25,00 % má niekedy strach a 8,75 % nemá strach z výskytu epileptického záchvatu ich die7a7a v kolektívnom zariadení. Rodi ia prežívajú obavy a strach o zdravie ich die7a7a, napriek skuto nosti, že 86,25 % respondentov informovalo pedagógov o ochorení die7a7a. 13,75 % rodi ov neoboznámilo u ite ov, že ich die7a má epilepsiu. Vä šina rodi ov nevie posúdi7 pedagógovu schopnos7 poskytnú7 die7a7u pri epileptickom záchvate prvú pomoc, až 17,50 % dotazovaných si myslí, že pedagógovia by nevedeli poskytnú7 prvú pomoc ich die7a7u pri epileptickom záchvate. Edukácia je proces výchovy a vzdelávania, ktorého cie om je osvojenie vedomostí, získanie zru ností, zmena alebo vytvorenie si nových hodnôt, rozvíjanie osobnosti a dosiahnutie pozitívnej zmeny v správaní a konaní jedinca. Otázkou 2 sme zis7ovali frekvenciu používania cudzích výrazov zdravotníkov po as edukácie a oboznámenie rodi ov s významom cudzích slov. Zistili sme, že zdravotnícky pracovník vždy automaticky a zrozumite ne vysvetlí 52,50 % respondentom odborné výrazy a ich význam pri rozhovore, 23,75 % respondentom vysvetlí význam cudzích slov len ob as alebo neúplne, 20,00 % respondentom vysvetlí zdravotnícky pracovník cudzie slová len ak sa opýtajú a 3,75 % respondentom nevysvetlí vôbec. Až polovica dotazovaných by preferovala získavanie informácie prostredníctvom individuálneho rozhovoru, 22,50 % by vyhovoval leták, 18,75 % rozhovor v skupine a 12,50 % opýtaných preferovalo vysvet ovanie a video. 91,25 % považuje eduka ný materiál pre epileptikov za vhodný pri starostlivosti o die7a7a. Paradoxne o eduka né stretnutia má záujem len 47,50 % respondentov, 40,00 % nevie, i má alebo nemá záujem o podujatia a programy pre epileptikov.

133

Diskusia V hypotéze H 1 sme predpokladali, že dostatok informácií a ich dostato ná dostupnos7 sú priamo úmerné informovanosti rodi ov o epilepsii. Až 62,50 % rodi ov uviedlo ako svoj zdroj informácií lekára. Len 22,50 % rodi ov uviedlo sestru, z oho vyplýva motivova7 sestry k :alšiemu vzdelávaniu, k zvyšovaniu komunika ných zru ností a uskuto ovaniu eduka ných programov. Získanie odpovedí, že až 50,00 % rodi om vyhovuje individuálny rozhovor ako spôsob podávania informácií, poukazuje na dôležitos7 spätnej väzby po as rozhovoru a zistenie, i rodi správne informácii porozumel. Zistenie, že 22,50 % rodi ov považuje písomný leták za vyhovujúci spôsob podávania informácií, považujeme tiež za povzbudzujúci, rodi ia si môžu, vždy ke: uznajú za potrebné fixova7 získané vedomosti. Z po tu respondentov 80 (100 %) až 58 (72,50 %) si myslí, že má dostatok informácií o ochorení svojho die7a7a. Zaujímavý výsledok sme zistili položením kontrolnej otázky o vedomostiach respondentov o epileptickom záchvate. 25,00 % opýtaných rodi ov detí s epilepsiou uviedlo, že má len iasto né vedomosti o epileptickom záchvate a 7,50 % rodi ov nemá žiadne vedomosti o epileptickom záchvate, tiež sme zistili, že 6,25 % rodi ov by nevedelo vôbec poskytnú7 prvú pomoc pri epileptickom záchvate. Na základe zistení môžeme konštatova7, že hypotéza H 1 sa nepotvrdila. Epilepsia je z h adiska dodržiavania protizáchvatového režimu iasto ne obmedzujúce ochorenie, ktoré si vyžaduje sebadisciplínu zo strany rodi ov a samotného die7a7a. Každé die7a je jedine né a s individuálnym správaním. Všetci vnímame a prežívame diskomfort v každodennom živote odlišne. Die7a túto situáciu vníma ešte citlivejšie. Musí si zvyknú7 na úpravu denného režimu a považova7 ju za samozrejmú sú as7 svojho života. Je teda žiaduce vytvori7 pre die7a pokojné, harmonické, rodinné a školské zázemie. V hypotéze H 2 sme predpokladali, že mladší rodi ia, ktorí sú dostato ne informovaní ovládajú techniku poskytovania prvej pomoci pri epileptickom záchvate lepšie ako starší rodi ia. Za mladších rodi ov považujeme kategórie 18 – 30 ro ní, 31 – 45 ro ní a za starších 46 – 50 ro ní a 51 – viacro ní. Zistili sme, že 56,25 % mladších rodi ov uviedlo, že má vedomos7 o zásadách prvej pomoci a 33,75 % pozná správny postup pri aplikácii rektálneho Diazepamu Desitin. Z opýtaných starších rodi ov 25,00 % odpovedalo, že má vedomos7 o zásadách prvej pomoci a len 10,00 % uviedlo, že pozná správny postup pri aplikácii rektálneho Diazepamu Desitin. Z uvedených výsledkov vyplýva, že vä šina mladších rodi ov má vedomosti o zásadách prvej pomoci a nadpolovi ná vä šina pozná správny postup pri aplikácii rektálneho Diazepamu Desitin. Hypotéza H 2 sa potvrdila. V hypotéze H 3 sme predpokladali, že u vä šiny rodi ov prevláda strach z pobytu die7a7a v kolektíve v dôsledku nedôvery k pedagógom pri poskytovaní prvej pomoci pri epileptickom záchvate. Vychádzajúc zo získaných údajov možno konštatova7, že ochorenie epilepsia vyvoláva u vä šiny rodi ov strach z pobytu die7a7a v kolektíve aj napriek tomu, že až 86,25 % rodi ov poskytlo pedagógom informácie o ochorení die7a7a, len 30,00 % rodi ov si myslí, že pedagóg by vedel poskytnú7 prvú pomoc. Dôvodom by mohla by7 nedostato ná informovanos7 pedagógov o podstate epileptického ochorenia u die7a7a a riešením dôslednejšia edukácia pedagógov. Vhodné by bolo, keby v kolektívnych zariadeniach bol rozšírený leták s danou problematikou. Hypotéza H 3 sa potvrdila. V hypotéze H 4 sme predpokladali, že rodi ia s vyššou úrov ou vzdelania majú vä ší záujem o eduka né materiály a považujú ich za dôležité ako rodi ia s nižšou úrov ou vzdelania. Za vyššiu úrove vzdelania považujeme stredoškolské vzdelanie s maturitou 134

a vysokoškolské vzdelanie a za nižšiu úrove vzdelania považujeme základné a stredoškolské vzdelanie bez maturity. Zistili sme, že u 61,25 % rodi ov s vyššou úrov ou vzdelania má výrazný záujem o eduka ný materiál, kým s nižšou úrov ou vzdelania iba 10,00 % rodi ov udáva záujem o eduka ný materiál. Nezáujem uviedlo 8,75 % rodi ov s nižším vzdelaním a ani jeden z rodi ov so vzdelaním vyšším. Nevedelo sa vyjadri7 16,25 % rodi ov s nižším vzdelaním a len 3,75 % s vyšším vzdelaním. Rodi ia s vyššou úrov ou vzdelania preukázali výrazný záujem o eduka ný materiál, z oho vyplýva, že majú záujem o aktívnu ú as7 pri poskytovaní starostlivosti o die7a a preberajú podiel zodpovednosti za zdravotný stav svojho die7a7a. Môžeme konštatova7, že hypotéza H 4 sa potvrdila. Záver Na základe výsledkov prieskumu navrhujeme nasledujúce: • využi7 výsledky práce vo forme letákov na pediatrickom oddelení, v akár ach detských neurológov, pediatrov, v materských školách, základných a stredných školách, • motivova7 sestry k :alšiemu vzdelávaniu a k zvýšeniu eduka nej innosti, • vo vzdelaní sestier klás7 dôraz na komunika né zru nosti, • zvýši7 podiel sestier na edukácii rodi ov a detí s epilepsiou, • sprístupni7 eduka ný materiál pre deti a rodi ov na chodbe ošetrovacej jednotky, • zvyšova7 vedomosti rodi ov a detí o dodržiavaní zásad prevencie epileptického záchvatu a prvej pomoci pri epileptickom záchvate, • vytvára7 priestor na sebarealizáciu sestier a zapoji7 ich do vytvárania eduka ných plánov, • zlepši7 spoluprácu zdravotníckych a nezdravotníckych pracovníkov najmä pedagógov a rozšíri7 ju na oblas7 edukácie detí s epilepsiou, • zabezpe i7, aby eduka ný materiál bol užito ný nielen pre rodi ov a pedagógov, ale aj pre sestry, ktoré svojou zdravotno – výchovnou innos7ou prispievajú k prevencii vzniku epileptického záchvatu u die7a7a. Bibliografické odkazy BARTKO, D. Neurológia. Martin: Vydavate stvo Osveta, 1993. 212–220 s. ISBN 80–217– 0570–1. FABER, J. Epilepsie a epileptózy. Praha: Vydavate stvo Maxdorf, 1995. 78–121 s. ISBN 80– 85912–02–3. FARKAŠOVÁ, D. a kol. Ošetrovate stvo – teória. Martin: Vydavate stvo Osveta, 2005. 186 –189 s. ISBN 80–8063–182–2. FARKAŠOVÁ, D. a kol. Výskum v ošetrovate stve. Martin: Vydavate stvo Osveta, 2002. 87 s. ISBN 80–8063–111–5. HORANSKÝ, V., MOJŽIŠ, R., STAFKOVSKÝ, A. Pediatria primárnej starostlivosti. Liptovský Mikuláš: Vydavate stvo TeleM,1994. 313–315 s. ISBN 80–901404–3–2. KÁŠ, S. Neurologie v b žné leká ske praxi. Praha: Vydavate stvo Grada, 1997. 21– 264 s. ISBN 80–7169–339–1. KOMÁREK, V. Epileptické záchvaty a syndrómy u detí. Postgrad. Med. 2005, ro .7, . 6, s.480-485. ISSN 1212–4184. KOZIEROVÁ, B., ERBOVÁ, G., OLIVIEROVÁ, R. Ošetrovate stvo 1. Martin: Vydavate stvo Osveta, 1995. 27–35 s. ISBN 80–217–0528–0. MEŠKO, D., KATUŠ8ÁK, D., FINDRA, J. a kol. Akademická príru ka. 2. vyd. Martin: Vydavate stvo Osveta, 2005. 215–238 s. ISBN 80–8063–200–6. 135

SEIDL, Z., OBENBERG, J. Neurologie pro studium i praxi. Praha: Vydavate stvo Grada, 2004. 241–257 s. ISBN 80–247–0623–7. SLEZÁKOVÁ, Z. Neurologické ošetrovate stvo. Martin: Vydavate stvo Osveta, 2006. 85– 93 s. ISBN 80–8063–218–9. SÝKORA, P. Epilepsia a epileptické syndrómy v detskom veku. Neurologie pro praxi. 2004, ro . 5., . 1, s. 30–35. SÝKORA, P., PAYEROVÁ, J., BROZMANOVÁ, M., MEGO, R., HRI8ÁKOVÁ, J. Epileptické záchvaty, epilepsie a epileptické syndrómy v detskom a adolescentnom veku. eská a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2000, ro . 63/96, . 2, s. 102–109. ISSN 1210–7859. ŠAŠINKA, M., ŠAGÁT, T., KOVÁCS, L. a kol. Pediatria. Bratislava: Vydavate stvo Herba, spol. s.r.o., 2007. 1173–1175 s. ISBN 978–80 89171–49–1. VAŠEK, Š. Špeciálno – pedagogická diagnostika. Bratislava: Vydavate stvo Svornosti, spol. s.r.o., 1995. 12–16 s. ISBN 80–08–02056–3. ZÁVODNÁ, V. Pedagogika v ošetrovate stve. Martin: Vydavate stvo Osveta, 2005. 96 s. ISBN 80–8063–193–X. Kontaktná adresa Mgr. Lucia Vizyová Fakultná nemocnica s poliklinikou Nové Zámky Slovenská 11/A 940 34 Nové Zámky Slovenská republika [email protected]

136

INKONTINENCE U ŽEN URINARY INCONTINENCE OF WOMEN Yvetta Vrublová Ostravská univerzita v Ostrav , Fakulta zdravotnických studií, Ústav ošet ovatelství a porodní asistence Abstrakt Ženská inkontinence je problém, který ovliv uje celkovou kvalitu života. Tato choroba postihuje miliony žen na celém sv t a zp sobuje závažné materiální i emo ní následky. Nej ast ji se u žen vyskytuje urgentní inkontinence kombinovaná se stresovou inkontinencí. Ženy si st žují na únik mo i p i kašli (p íznak stresové inkontinence) a na asté mo ení, urgenci a neúplné vyprázdn ní mo i (p íznak urgentní inkontinence). Rizikové faktory jsou v k, rodinné dispozice, t hotenství a porod, menopauza, obezita, zácpa, cystitida, sestup pánevních orgán , pánevní chirurgie, neurologická onemocn ní, CHOPN, imobilita a léky. Prezentovaná fakta z odborných zdroj informují o oblastech snížené kvality života žen, zejména sníženou sebeúctu, sociální izolaci, stud, snížený sexuální apetit. Cílenou prevencí pomocí fyzioterapie a zvýšenou informovaností o dalších možnostech lé by je zejména v rukou sester a porodních asistentek. Z uvedených d vod je žádoucí se nadále vzd lávat pomocí nejnov jších výzkum a uve ejn ných kasustik. Klí ová slova: žena, inkontinence, kvalita života, výzkum, prevence, informovanost. Abstract Urinary incontinence of women is a problem that influences the general quality of life. This disease affects millions of women all over the world and it causes both material and emotional consequences. The most common is that an urgent incontinence is combined with stress incontinence. Women complain about a urine leakage while coughing (symptom of a stress incontinence), about frequent urination and about insufficient bladder emptying (symptom of an urgent incontinence). Risk factors are aging, genetic dispositions, gravidity and birth, menopause, obesity, fecal impaction, cystitidis, descent of pelvic organs, pelvic surgery, neurological diseases, COPD (chronic obstructive pulmonary disease), immobility and various types of medicine. Presented facts from professional resources inform about areas of decreased life quality of women, mainly about lowered self respect, social isolation, shame and reduced sexual appetite. The prevention using physiotherapy and increased informedness depends mainly on nurses and midwifes. The result is that the education using newest researches and published casuistries is very sufficient. Key words: woman, incontinence, quality of life, research, prevention, informedness. Kontaktní adresa doc. PhDr. Yvetta Vrublová, Ph.D. Ústav ošet ovatelství a porodní asistence Fakulta zdravotnických studií OU Syllabova 19 703 00 Ostrava – Záb eh [email protected]

137

PRVKY PALIATÍVNEJ OŠETROVATE SKEJ STAROSTLIVOSTI V NEONATOLÓGII FEATURES OF PALLIATIVE NURSING CARE IN NEONATOLOGY Mária Zanovitová, Anna Ovšonková Univerzita Komenského Bratislava, Jesseniova lekárska fakulta Martin, Ústav ošetrovate stva Abstrakt Cie : Cie om našej práce bolo identifikova7 naj astejšie problémy vyskytujúce sa pri poskytovaní ošetrovate skej starostlivosti o umierajúceho a zomretého novorodenca v sledovaných oblastiach: sestra a umieranie, umieranie vo vz7ahu sestra, die7a a rodi , umieranie vo vz7ahu sestra a podporné osoby. Metódy: Na zber empirických údajov sme si zvolili metódu semištrukturovaného rozhovoru, ktorý sme spracovali a vyhodnotili pomocou kvalitatívnej metódy prípadovej štúdie. Výsledky: Pomocou analýzy piatich prípadových štúdií sme zistili, že sestry identifikovali naj astejšie problémy v oblasti prostredia, súkromia, informovanosti, komunikácie a v podpore rodi ov a personálu. Záver: Aj napriek tomu, že sestry pracujúce na úseku novorodeneckých JIS (jednotka intenzívnej medicíny) uplat ujú pri svojej práci niektoré prvky paliatívnej ošetrovate skej starostlivosti nemajú dostato né vedomosti a zru nosti v tejto oblasti, a tým vzniká aj nejednotnos7 postupov pri poskytovaní paliatívnej ošetrovate skej starostlivosti v neonatológii. K ú ové slová: neonatológia, paliatívna ošetrovate ská starostlivos7 o novorodenca, semištrukturovaný rozhovor. Abstract Aim: The aim of the article is to identify problems emerging in the nursing care of dying and dead newborn in studied domains: nurse and dying; dying in relation to the nurse, newborn and parent; dying in relation to nurse and supporting persons. Method: We have used the method of semi-structured interview to collect empirical data, the interview was analysed and evaluated by the qualitative method of case study. Outcomes: The nurses have identified most emerging problems in the fields of the environment, privacy and intimacy, gaining information, communication and support the parents and staff. Conclusion: Despite nurses working in the field of newborn intensive care units do implement some features of palliative nursing care to performance of their work they don’t have enough knowledge and skills in this field, that’s why different ways in providing palliative nursing care in neonatology occur. Key words: neonatology, palliative nursing care of newborn, semi-structured interview. Plný text p ísp vku bude publikován v online recenzovaném odborném a v deckém asopise Ošet ovatelství a porodní asistence . 2/2010 http://periodika.osu.cz/osetrovatelstviaporodniasistence/ Kontaktná adresa Mgr. Mária Zanovitová, PhD. Ústav ošetrovate stva JLF UK Malá hora 5 036 01 Martin, Slovensko [email protected] 138

VALIDIZA NÉ ŠTÚDIE OŠETROVATE SKÝCH DIAGNÓZ VALIDATION STUDIES OF NURSING DIAGNOSES *

Renáta Zeleníková, **Katarína Žiaková Ostravská univerzita v Ostrav , Fakulta zdravotnických studií, Ústav ošet ovatelství a porodní asistence ** Jesseniova lekárska fakulta Univerzity Komenského v Martine, Ústav ošetrovate stva *

Abstrakt V súvislosti s výskumom v oblasti ošetrovate skej diagnostiky sa oraz viac zdôraz uje význam a potreba validiza ných štúdií ošetrovate ských diagnóz. Validizácia ošetrovate ských diagnóz je nevyhnutná v rozvoji presného názvoslovia, ktoré popisuje ošetrovate ské javy. Cie om príspevku je analyzova7 50 vybraných validiza ných štúdií publikovaných v 12 konferen ných zborníkoch Classification of Nursing Diagnoses: Proceedings of Conference North American Nursing Diagnosis Association a periodikách (Nursing Diagnosis, International Journal of Nursing Terminologies and Classification, Kontakt) so zámerom popísa7 naj astejšie používané metódy vo vybraných validiza ných štúdiách, identifikova7 používané meracie nástroje, hodnotite ov ako aj zhrnú7 odporu enia autorov jednotlivých štúdií pre :alší výskum v oblasti ošetrovate skej diagnostiky. Na dosiahnutie stanoveného cie a boli použité elementárne myšlienkové postupy: analýza, syntéza a komparácia validiza ných štúdií. Výsledky analýzy prispejú nielen k rozšíreniu poznatkov o metodológii výskumu v oblasti validizácie ošetrovate ských diagnóz, ale môžu slúži7 k efektívnejšiemu výberu ošetrovate ských intervencií a k skvalitneniu ošetrovate skej starostlivosti. K ú ové slová: validiza ná štúdia, ošetrovate ská diagnóza, analýza, komparácia, metóda, merací nástroj, odporú anie. Abstract The importance and the need of the nursing diagnoses´ validation studies in connection with nursing diagnosis research is more and more emphasized. Validation of nursing diagnoses is necessary to development exact terminology, that describes nursing phenomena. The purpose of this study is to analyze 50 chosen validation studies published in 12 conference proceedings Classification of Nursing Diagnoses: Proceedings of Conference North American Nursing Diagnosis Association and journals (Nursing Diagnosis, International Journal of Nursing Terminologies and Classification, Kontakt) to describe the most common used methods in chosen validation studies, to identify used measurement tools, subjects and summarize authors´ recommendations for future nursing diagnosis research. The elementary thought approaches analysis, synthesis and comparison of validation studies were used to achieve set purpose. The results of analysis will contribute to expanding knowledge about validation study research methodology, to more effective nursing interventions selection and to improve the quality of nursing care too. Keywords: validation study, nursing diagnosis, analysis, comparison, method, measurement tool, recommendation. Príspevok vznikol v rámci dizerta nej práce Problematika validizácie ošetrovate ských diagnóz a v rámci APVV projektu . Sk-CZ-0151-09 Problematika ošetrovate skej diagnostiky – teoretické východiská a aplikácia v ošetrovate skej praxi. Plný text p ísp vku bude publikován v online recenzovaném odborném a v deckém asopise Ošet ovatelství a porodní asistence . 1/2010 139

http://periodika.osu.cz/osetrovatelstviaporodniasistence/ Kontaktná adresa PhDr. Renáta Zeleníková Ústav ošet ovatelství a porodní asistence Fakulta zdravotnických studií Ostravská univerzita Syllabova 19 703 00 Ostrava – Záb eh [email protected]

140

VYUŽITE PRINCÍPOV PRAXE ZALOŽENEJ NA DÔKAZOCH PRE ZLEPŠENIE OŠETROVATE SKEJ DIAGNOSTIKY V KLINICKEJ PRAXI IMPLEMENTATION OF EVIDENCE BASED PRACTICE PRINCIPLES FOR NURSING DIAGNOSTIC IMPROVEMENT IN CLINICAL SETTINGS Katarína Žiaková, Elena Gurková Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Ústav ošetrovate stva Abstrakt Publikované práce v kontexte praxe založenej na dôkazoch (:alej EBP) sú v prevažnej miere zamerané na oblas7 ošetrovate ských intervencií – hodnotenie ich klinickej efektívnosti. Ošetrovate skej diagnostike sa v rámci EBP venuje menšia pozornos7. Autori sa v príspevku zameriavajú na implementáciu jednotlivých krokov EBP v ošetrovate skej diagnostike. Zárove rozpracovávajú sú asné problémy ošetrovate skej diagnostiky v našich podmienkach, ktoré rozdelili do nasledovných okruhov: nejednotnos7 odbornej verejnosti v používaní klasifika ných systémov, nejednozna nos7 a vysoká variabilita v interpretácii diagnostických znakov, rutinný výber diagnóz, absencia klinického zvažovania a diferenciálnej diagnostiky v klinickej ošetrovate skej praxi, nízka miera využívania valídnych a reliabilných nástrojov na objektivizáciu ošetrovate ských diagnóz. Cie om príspevku je analyzova7 význam princípov EBP v riešení vyššie uvedených problémov a konkretizova7 tak jeho využitie pre zabezpe enie vyššej kvality ošetrovate skej diagnostiky. K ú ové slová: ošetrovate ská prax založená na dôkazoch, ošetrovate ská diagnostika, PICO(T) formát, PCD formát. Abstract Recently published works concerning evidence based nursing practice (EBP) are mainly focused on nursing interventions – evaluation of nursing intervention´ s effectiveness. There is a lack of interest for nursing diagnostic process from the point of EBP. Authors are aimed to implement each constituent steps of EBP in nursing diagnostic process. Current issues of nursing diagnostic process in Slovak conditions, which are divided into following areas: the absence of universal professional consensus in using nursing classifications, the high variability and ambiguous interpretation of diagnostic components, the routine selection of nursing diagnoses, the lack of clinical thinking and differential diagnostics, low rate of use valid and reliable tools for objectification of nursing diagnoses are worked out simultaneously. Presented article is aimed to analyse an importance of EBP principles in solving of above mentioned issues as well as concretize EBP application for establishment of higher quality of nursing diagnostics. Key words: evidence based nursing practice, nursing diagnostic process, PICO(T) format, PCD format. Príspevok vznikol v rámci APVV projektu . Sk-CZ-0151-09 Problematika ošetrovate skej diagnostiky – teoretické východiská a aplikácia v ošetrovate skej praxi. Plný text p ísp vku bude publikován v online recenzovaném odborném a v deckém asopise Ošet ovatelství a porodní asistence . 1/2010 http://periodika.osu.cz/osetrovatelstviaporodniasistence/ Kontaktná adresa doc. Mgr. Katarína Žiaková, PhD., mim. prof. 141

Ústav ošetrovate stva Jesseniova lekárska fakulta Univerzity Komenského Malá hora 5 036 01 Martin Slovensko [email protected]

142

NÁZEV:

OŠET OVATELSKÝ VÝZKUM A PRAXE ZALOŽENÁ NA D KAZECH

Vydal:

Ostravská univerzita v Ostrav , Fakulta zdravotnických studií

Editor:

PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D., Mgr. Radka Bužgová, Ph.D.

Náklad:

100 ks

Po et stran:

143

Publikace neprošla jazykovou úpravou. Za jazykovou kulturu zodpovídají auto i p ísp vk .

ISBN 978-80-7368-694-9

143