Občané Svitav v měnící se společnosti

MARKETINGOVÁ LABORATOØ OSTRAVA VÝZKUM TRHU A VEØEJNÉHO MÍNÌNÍ Bohumínská 64, 710 00 Ostrava

Občané Svitav v měnící se společnosti Z á vě r e č n á z p r á v a o v ý z k u mu v e ř e j né h o mí ně ní ob č a nů sta r šíc h 15 le t na ně k o l i k p r o b l é mů j e j i c h ž i v o t a v bř eznu 2006

O b j e d n a t el :

Mě s t o S v i t a v y , zastoupe né Vác lav e m Kouk ale m, s t a r o s t o u mě s t a

Zhotovitel:

M a r k e t i n g o v á l a b o r a t oř Ostrava, v ý z k u m v eř ejného mí ně n í , zastoupená PhDr. Jurajem Honem, h l a v n í m ře š i t e l e m v ý z k u m u

Z a h á j e n í řešení:

únor 2006

Ukonč e n í ř ešení:

kv ě ten 2006

© MLO M ě Ú Svitavy

OBSAH 1

Ú vod em

2

1.1

H l a v n í a d í l čí c í l e

2

2

O bč ané Svitav pohledem statistiky

3

2.1

D e mo g r a f i c k á s t r u k t u r a o b y v a t e l mě sta a je jí vybr a né soc iá lní charakteristiky podle SLDB 1970-2001

3

2.2

V y b r a n á f a k t o g r a f i e o d o má c n o st e c h a o d o mo v n í m i b y t o v é m f o n d u v e mě s t ě podle S L D B 1970- 2001

10

Z á k l a d n í c h a r a k t e r i s t i k y o b čanů S v i t a v s t a r ší c h 15 l e t , ú čas t n í ků v ý z k u mu v e ř e j né h o mí ně n í v b ř eznu 2006

14

3

O bč a n é S v i t a v a j e j i c h p o s t o j e k s o uč asné m u bydle ní

23

3.1

H o d n o c e n í s o uč a s n é h o b y d l e n í o bč a n y mě sta

23

4

O bč an é Svitav a ek on om ic ké kont u r y j e j i c h ži v o t n í ú r o vně

32

4.1

H o d n o c e n í ž i v o t n í ú r o v ně d o má c n o s t í v e mě s t ě

32

4.2

R o d i n n é f i n a n c e d o má c n o s t í v e mě s t ě

34

5

O bč a n é S v i t a v a p r o b l e m a t i k a b e zpeč n é h o ži v o t a v e mě st ě

43

5.1

V n í má n í p o c i t u b e z p eč í v bytě ( d o mě ) a v e mě s t ě

43

5.2

P o c i t o h r o ž e n í p o d l e t r e s t n ý c h č i nů

47

5.3

P r o s t o r o vá d i f e r e n c i a c e p o c i tů b e z p e č í v e mě s t ě

54

5.4

S p o l u p r á c e o bč a nů př i ř e š e n í k r i mi n á l n í s i t ua c e v e mě s t ě

58

5.5

N á z o r y o bč a nů na problémové vz ta hy a instituc e

66

5.6

Ob č a n é a j e j i c h h o dn o c e n í n e j e n t r e n dů v ý v o j e b e z p eč nostní s i t u a c e , a l e i p r ác e p o l i ci s tů ve Svitavách

85

6

O bč a n é S v i t a v a j e j i c h v zt a h ( ne j e n ) k l ok á l ní p o l i t i c e

92

6.1

Ob č a n s k ý p o t e n c i á l z ně kolika zorných úhl ů

92

6.2

I n f o r mo v a n o s t o bča nů o dě ní „na radnici“

101

6.3

C i t o v á v a z b a o bč a nů k mě s t u a s y mb o l y , k t e r é d o t v ář ej í poc i t d o mo v a

113

2.3

7

Resumé

119

8

Př í l o h y

125

8.1

M e t o d i k a a t e c h n i k a v ý z k u mu

125

8.2

P r a me n y ( b i b l i o g r a f i e )

126

1 Úvodem M o n i t o r o v á n í v eř ejného mí ně n í j e výz n a mn ý m i n f o r mač ním toke m me z i o b č a n y mě s t a „ r a d n i c í “ , l o k á l n í s amo správou a státní správou. U mo ž ň u j e p o z n á v á n í p o s t o jů a n á z o r ů o b y v a t e l n a ž i v o t v o b c i , j e j i c h s o u d ů a hodnocení ve ř e j n é p o l i t i k y . V ý j i meč n o s t př í st up u př e d s t a v i t elů S v i t a v j e v š a k nej e n v t o m , ž e t í mt o r el a t i vně o b j e k t i v n í m z působe m hledají a nalézají vazby a souvislosti me z i poznatky o aktuálním n á z o r o v é m k l i ma t u v mě s t s k é m s p o l e č e n s t v í . O j e d i ně l ý j e z e j mé n a i p r o t o , ž e l e t o š n í z k o u má n í k o n c i p o v a l i z a s tu p i t e l é j a k o k o mpa r a t i v n í s e s o c i o l o g i c k ý m š e t ř e n í m, k t e r é n a š e a g e n t u r a p r o v á dě la na př e l o mu l e t 1999-2000.

1.1 Hlavní a dílčí cíle V e smysl u požadavku, f or mulova né ho sta r ostou mě s t a V á c l a ve m Koukalem a následně specifikovaném koordinátor e m p r e v e n c e k r i mi n a l i t y M ě Ú E r i c h e m S t ü n d l e m, j s m e t e r é n n í v ý z k u m z a mě ř i l i h l a v ně n a -

v n í m ání bezpe č n o st n í s i t ua c e v e mě s t ě ob č a n y S v i t a v

-

a n a j e j i c h p o s t o j e k p r á c i o r g á n ů obce a mě s t s k é h o úř adu.

Na poč á t k u b ř e z n a 2 0 0 6 , př i o p o n e n t uře p r o j e k t u v ý z k u m u z a úč asti s t a r o st y V á c l a v a K o u k a l a , k o o r d i ná t or a pr e v e n c e k r i mi n a l i t y E r i c h a S t ü n d l a , t i s k o v é ml u vč í Zdenky Celé a velitele M ě sts k é p o l i ci e K a rl a Ču p r a , b y l ř e ši t e l z a v á z á n , a b y v y š e tř i l , p o p s a l a a n a l y z o v a l n á z o r o v o u h l a d i n u t r v a l e b y d l í c í c h S v i t a v a nů , starších 15 let, ve vzájemné m pr opojení š i r š í h o o k r u h u p r o b l e ma t i k y . D í l č í mi c í l y s e t a k st a l a i t é ma t a : -

o b č a n é a j e j i c h p o s t o j e k s o uč a s n é m u b y d l e n í ,

-

občané a jejich soudy o vlastní životní úrovni,

-

o bč a n é a j e j i c h o b ča n s k ý p o t e n c i á l .

Výstupem výzkumu je p ř edkládaná studie, obsahující ve všech r e l e v a n t n í c h v ý s l e d c í c h p o r o v n á n í s e z j i š těn í mi , p u b l i k o v a n ý mi n á mi p oč á t k e m r o k u 2 0 0 0 a I n s t i t u t e m p r o k r i mi n o l o g i i a s o c i á l n í p r e v e n c i M V ČR P r a h a v r o c e 2 00 3 . Z á k l a d n í i n f o r ma c e o m e t o d i c e a t e c h n i c e z k o u má n í p u b l i k u j e me n a z á v ě r , s t ej n ě jako bibliogr a f ii.

2

2 Občané Svitav pohledem statistiky Pokud chceme zkoumané postoje občanů zařadit do širšího rámce života lokálního společenství, nemůžeme se vyhnout aspoň nástinu demografického vývoje a stručné faktografii o domovním a bytovém fondu ve městě. Tématům proto věnujeme vstupní kapitolu celé studie.

2.1 Demografická struktura obyvatel města a její vybrané sociální charakteristiky podle SLDB 19702001 1 Če s k ý s t a t i s t i c k ý úř a d s e z ná mi l p o č á t k e m l e d n a 2 0 0 4 s v ý s l e d k y s v é demografi c ké prognózy do roku 2050 vl á d u a v š e c h n y v l á d n í i n s t i t u c e . V r o c e 2 050 by m ohl po č e t o b y v a t e l Če s k a b e z mi g r a n t ů klesnout na 8 mi l i o n ů ( v d o b ě Sč í t á ní 2 0 0 1 n á s b y l o 1 0 , 2 3 mi l i o n ů osob) . Po č e t o s o b , k t e r é r oč ně z e mř o u , j e t o t i ž j i ž o d r o k u 1 9 9 4 vě t š í n e ž p oč e t n o v o r o z e n ců . P o d l e ČSÚ můž e p o p u l a č ní vývoj ČR d o r . 2 0 5 0 v y p a d a t t a k t o : Rok 2002 2005 2010 2020 2030 2040 2050

Poč e t obyvatel 10 203 300 10 235 973 10 283 042 10 283 929 10 102 433 9 795 118 9 438 334

Poč e t zem ř elých 108 243 111 875 114 193 120 734 130 768 138 528 137 872

Poč e t ži v ě n a r o ze n ý c h 92 786 97 457 96 709 88 702 80 153 80 218 75 014

S t á r n u t í p o p u l a c e j e n e j e n n á š č i e v r o p s ký , a l e i c e l o s v ětový p r o b l é m. „ S t a r c i “ n a d š e d e s á t u ž b r z y b u d o u n a Z e mi d o mi n o v a t . N á mě s t e k g e n e r ál n í h o t a j e mní k a O S N N i t i n D é sá í n a n e dá v n é ma d r i d s k é me z i n á r o d ní k o n f e r e n c i o s t á r n u t í u v e d l , ž e „ s t á r n u t í s vě t o v é p o p u l a c e z n a me n á h l u b o k o u d e mo g r a f i c k o u r evoluci, jejíž důsledky jsou srovnávány s globalizací“.

1

V kapitole používáme data Českého statistického úřadu a jeho krajské reprezentace v Pardubicích, které děkujeme za promptní poskytnutí dat SLDB 1970, 1980, 1991 a 2001.

3

2.1.1

Proměny struktury populace celkem i dle pohlaví, věkových skupin a nejvyššího stupně vzdělání

P o d r o b n é a n a l ý z y s i t u a c e a p r o g n ó z u př í š t í h o v ý v o j e v e Svi t a v á c h a j e h o r e g i o n u p o n e c h á v á me p o v o l a ně jším, př e d e v š í m d e mo g r a fů m. N i c mé n ě publikujeme aspo ň z á k l a d n í d a t a o o b y v a t e l s t v u S v i t a v . M u s í , n e b o b y j e mě l i mí t n a mys l i v ši c h ni , k t eř í s e b u d o u s e z n a mo v a t s mu n i c i p á l n í n á z o r o v o u hladinou. Tab. 1:

O b y v a t e l s t v o S v i t a v c e l k e m a p o d l e p o h l a v í p o d l e Sč í t á n í 1 9 7 0 až 20011 OBYVATELSTVO CELKEM

ROK SČÍTÁNÍ

ABS

z toho ženy

%

ABS

%

1970

14 282

100

7 357

100

51,5

1980

19 075

134

9 734

132

51,0

1991

17 441

122

9 059

123

51,9

2001

17 626

123

9 146

124

51,9

3 344

23

1 789

Přírůstek 1970-2001

24

Př i Sč ítání byl registrován pr ům ě r ný vě k muž ů a ž e n v ná s l e d uj í c í c h hodnotách: 1970 1980 1991 2001

u muž ů

31,7 31,7 33,3 36,1

u žen

34,1 34,7 36,6 39,4

Po č et obyvatel Svitav, po poklesu v 90 . l e t e c h mi n u l é h o s t o l e t í , s e k p oč á t k u t i sí c i l e t í mí r ně z v ý š i l . Z dá s e v š a k , ž e s i t u a c e z v ýv o j o v é h o p o h l e d u př í l i š pří z ni v á n e n í . J a k l z e ho d n o t i t vě kovou str uktur u popula ce z a o b d o b í 1 9 7 0 a ž 2 0 0 1 ? Můž e me h o v oř it o demografickém stárnutí nebo ml á d n u t í o b y v a t e l s t v a ? I n f o r m o v a t n á s mů ž e t z v . index stá ří ( i s) , který

1

Svitavský kulturní a informační měsíčník NAŠE MĚSTO z února 2006 uvádí, že počet občanů k 31.12.2005 byl 17 277 (z toho bylo 8 326 žen).

4

v n a š e m p ř í p a dě vyjadř uj e po mě r me z i slož kou popr oduktivní ( vě k 60+) a p ř e d p r o d u k t i v n í ( d ět s k o u , v ě k 0-14). Tab. 2:

Vývoj v ě k o v é s t r u k t u r y o b y v a t e l s t v a S v i t a v a i n d e x u s t á ř í p o d l e Sč í t á n í 1 9 7 0 a ž 2 0 0 1 ZASTOUPENÍ VĚKOVÝCH SKUPIN (v %)

ROK SČÍTÁNÍ

0-14

15-59

60+

INDEX STÁŘÍ

Celkem

1970

21,2

67,7

11,1

100,0

52

1980

25,3

60,6

13,8

100,0

55

1991

21,8

62,6

15,6

100,0

72

2001

16,2

67,9

15,9

100,0

98

A n a l y z u j e me - l i s k l a d b u o b y v a t e l mě s t a d l e Sčí t á n í p o d l e vě kových d e s e t i l e t ýc h s k u p i n a p r o mí t n e me - l i j e j i c h p o dí l y d o g r a f i c k é h o o b r a z c e , z j i šťujeme: % 25,0 20,0

15,0

10,0

5,0

0,0

0-9

10-19

20-29

30-39

40-49

50-59

60-69

70+

1970

13,7

17,5

19,4

11,5

15,2

11,6

7,5

3,6

1980

18,8

12,8

16,1

16,8

9,9

11,8

8,4

5,4

1991

13,0

18,3

12,7

15,7

16,0

8,7

9,3

6,3

2001

10,1

13,1

18,1

12,9

15,1

14,8

7,6

8,3

Vě ková

struktura

populace

Svitav

vypovídá

o

tom,

že

je

municipalitou dlouhodob ě stárnoucí. P o d í l y n e j ml a d š í c h a n e j st a r ší ch S v i t a v a nů s e v ý r a z ně př i bl í ži l y . S o h l e d e m n a n a š e o me z e n é mož n o s t i s e b u d e me v d a l š í části „ v s t u p u “ d o d e mog r a f i c k é a n a l ý z y z a bý v a t j e n s t a t i s t i c k ý mi d a t y z e Sč í t á n í 1 9 7 0 a 2 001. Pozornost budeme vě n o v a t s l o ž e n í o b y v a t e l mě sta podle p o h l a v í a p o d l e věk u . N e j p r v e u v e d e me z á k l a d n í č leněn í , p o t é u k a z a t e l e ma s k u l i n i t y a v ě kovou pyramidu.

5

Tab. 3:

Obyvatelstvo Svitav podle pohlaví a věkových skupin podle Sčítání 1970 a 2001

podle

zá k l a d n í c h

z toho v přibližném věku ROK SČÍTÁNÍ 1970 2001 1970 2001

ABS %

OBYV. CELKEM

0-14

15-59 muži

ženy

60 a více celkem

muži

ženy

celkem

14 282

3 025

4 689

4 990

9 679

669

909

1 578

17 626

2 857

5 940

6 031

11 971

1 074

1 724

2 798

100

21,2

32,8

34,9

67,7

4,7

6,4

11,1

100

16,2

33,7

34,2

67,9

6,1

9,8

15,9

PŘÍRŮSTKY – ÚBYTKY mezi 1970 a 2001 ABS %

3 344

-168

1 251

1 041

2 292

405

815

1 220

23,4

-5,6

26,7

20,9

23,7

60,5

89,7

77,3

T z v . i n d e x m a sku l i n i t y , z n a m e n a j í c í p o měr m u žů k p o č t u že n v d a n é m s o u b o r u o b y v a t e l , je je de n z e z á kla dníc h de mogr a f ic kých ukazatel ů. V ná mi sledovaném úze mí má tyto hodnoty Tab. 4:

Index maskulinity v populaci Svitavan ů ( ú d a j e o p o čtu mužů n a 1 0 0 že n v d e s e t i l e t ý c h v ěk o v ý c h s k u p i n á c h) Na 100 žen připadá mužů v populaci ve věku

VE SVITAVÁCH 1970

2001

94,1

92,7

80+

45,2

43,0

70-79

52,0

51,8

60-69

87,2

78,6

50-59

99,5

95,3

40-49

72,9

90,7

30-39

90,4

103,5

20-29

100,4

103,9

10-19

103,1

103,4

0- 9

111,8

104,5

R o z e b e r e me - l i d a t a z e Sč í t á n í 2 0 0 1 p o d l e pě t i l et ý c h vě kových skupin a p o d l e p o h l a v í p r o s tř ednictvím grafi c kého uspoř á d á n í , d o s t á v á me c e n n ý analytický nástroj – vě kovou pyramidu. Vě k o v á p y r a mi d a p o d á v á v h r u b ý c h r y s e c h his t o r i i z k ou ma n é p o p u l a c e .

6

Vě k o v á p y r a m i d a o b y v a t e l S v i t a v ( S č í t á n í 2 0 0 1 ) 85+

43

80-84

61

75-79

380

283

60-64

373 380

309

55-59

537

50-54

579

740

45-49

761

711

755

40-44

559

35-39

554

30-34

645 535

601

581

842

794

783

15-19

770 611

613

10-14

554

5-9

518

512

0-4 1000

349

224

65-69

20-24

160

154

70-74

25-29

82

465

400

800

600

408

400 muži

200

0

0

500

1000

ženy

Vstupní data o obyvatelstvu Sv i t a v u z a v í r á me s r o v n á n í m s t a v u v z dě l a n o s t n í ú r o v ně v l e t e c h 1 9 7 0 a 2 0 0 1 . J a k k o l i v s e v z dě lanostní s t r u k t ur a z mě n i l a , j e j í r ůs t n e b y l n i j a k z á v r a t n ý a z a mi n u l é h o r e ž i m u b y l p o d e s e t i l e t í s p í š e z b r z dě n.

7

Tab. 5:

ROK SČÍTÁNÍ

Obyvatelstvo Svitav starší 15 let podle pohlaví a nejvyššího ukonč e né ho v zdě l á n í p o d l e Sčítání 1970 a 2 0 0 1 ( M = m u ži , Ž= ž e n y , C = c e l k e m )

M

Ž

C

5333 1970

STUPEŇ VZDĚLÁNÍ

OBYVATELSTVO 15+

ABS

1 M

Ž

% 100

2001

%

100

1,9 0,0

3,2 29,0

37,8

1123 4,0

0,0

23,2

22,2

329 446

0,0 15,0

31,1

C

677 592

15,0

45,3

2,2

4 378

15,0

Ž 114

214

31,8

26,8

M 215

3876

24,3

17,0 2,5

C 2

2248

40,2

6

Ž 2

5586

48,6

M

1684

2408

56,1

1,8 100

C

1628

3272

1,7

5

Ž

3566

2081

2,7

M

885

3178

40,4

100

4 C

799

5454

320 0,4

Ž 1426

1191 194

100

M 2140

182

7755

C

3298

126

100

Ž

3

2156

14769 1970

M

161 11219

ABS

C

21 5886

7014 2001

2

2,9 9,5

4,9 26,2

5,7 4,0

7,6

PŘÍRŮSTKY / ÚBYTKY mezi 1970 a 2001 1681 ABS

105 1869

-965 33

3550 31,5 %

-1217 138

500,0 31,8

1 = nezjištěno a bez vzdělání 2 = základní (a nedokončené)

982

212 1357

2020 48,5

-36,9 75,8

829

-2182 -44,8

20,5 31,6

1038

376 2192

103,0 68,9

-40,0

3 = vyučen a střední bez maturity 4 = úplné střední s maturitou

332 588

153,3

56,6

462

214,9 -

130,2

794 291,2

-

241,3

5 = vyšší odborné (a nástavba) 6 = vysokoškolské (vč. bakalářského)

Poznámka: Údaj o obyvatelstvu 15+ v roce 1970 celkem je -39 osob. Rozdíl není v této souvislosti až tak významný a necháváme ho bez komentáře.

8

2.1.2

Poznámky k několika obyvatel města

proměnám

struktury

M ě s t o S v i t a v y mě lo k 31.12.2005 celkem 17 277 oby v ate l, z toho bylo 8 9 5 1 ž e n ( t j . 5 1 , 8 % p o p u l a c e ). U p l y n u l ý c h d v a c e t p ě t l e t n e n í z h l e d i s k a v e l i k o s t i mě s t s k é h o s p o l e č enst ví př í z n i v é : v r o c e 1 9 8 0 b y l o sč ítáno 19 075 obyvatel, v roce 1991 17 441 a v roce 2001 17 626 obyvatel. Vě k o v á s t r u k t u r a p o p u l a c e s i g n a l i z u j e o b e c ně j ší t r e n d : s n i ž u j e se podíl osob mladších 15 let a př i b ý v á p o d í l l i d é s t a r ší c h 6 0 l e t . Je z ř ej mé , ž e i l o ká l n í s p o l ečn o s t j e n u c e n a r e a g o v a t n a d e mo g r a f i c k é z mě n y , k d y s e „zvýšení

dostupnosti

v ý z n a mn ý mi (Mareš,

P.

procesy: 1998).

z d r o jů

pr o

s p o kl e s e m

Město

stárne

š i r oké

vr s tvy

spojilo

mortality

a

–

n e j ml a d š í c h

podíly

s poklesem

se

dv ěma

porodnosti“ a

n ej s t a r ší ch

S v i t a v a nů s e p o č átkem t ř e t í h o t i s í ci l e t í při b l í ž i l y . P o čá t k e m bř e z n a 2 0 0 1 p ř ipadlo na 100 dě t í d o 1 5 l e t vě k u 9 5 o b y v a t e l s t a r š í c h 6 0 l e t . Př e s t o ž e z ř e j mě n e e x i s t u j e j e n j e d i n é s p o l e h l i v é mě ř í t k o s t á r n u t í , j e n e j p o u ž í v a ně j ší m u k a z a t e l e m ( d e mo g r a f i c k é h o ) s t ář í podíl osob vyššího věku

(starých

lidí)

v populaci.

Podle

kritéria

OSN

má

stupnice

d e mo g r a f i c k é h o s t áří t y t o h o d n o t y : d o 4 % p o d í l u 6 5 l e t ý c h a s t a r š í c h h o d n o t í me o b y v a t e l s t v o j a k o při 4-7 % od 7 % a více

ml a d é , zralé, staré.

Z publikovaných údajů j e zř e j mé , ž e obyvatelstvo Svitav bylo př i Sčítání 2001 z demografického hlediska „staré“. Podíl populace 65 let a s t a r ší c h n a c e l k o vé m p oč t u o b y v a t e l s t v a b y l 1 2 % ! ( V r o c e 1 9 7 0 mě l s h o d n ý u k a z a t e l h od n o t u 6 , 5 % , v r o c e 1 9 8 0 j i ž b y l 9 , 9 % a v r o c e 1 9 9 1 t o bylo 11,1 %.) A l a r m u j í cí m z j i š těn í m j e souvislost v ě k o v é s k l a d b y S v i t a v a nů a p o mě r p o č tu m už ů a ž e n : „ S o uč a s n é r a p i d ně u b ý v a j í c í p oč ty muž ů p o

9

š e d e s á t é m r o c e v ě k u s e b o u p ř i n á š e j í v d o v s t v í a o s a mě l o s t ž e n “ ( R a b u š i c , L . 1 9 9 5 ) . J e z ř e j m é , ž e s v ě t s t a r ý c h l i d í j e př edevší m svě tem žen 1. Vzdě l a n o s t n í

skladba

o b yv a t e l s t v a

se

pr omě ň u j e

oč e k á v a ný m

z pů s o b e m : za období t ři c eti l et í (1970-2001) se podstatn ě s n í ži l p oč et S v i t a v a nů s e z ák l ad n í m v z d ěláním a zvýšil podíl vysokoškolsky vzd ě laných o b y v a t el . A v š a k n e j e n t o – vzdě l a n o s t n í p o t e n c i á l m e z i ž e n a m i a m u ž i s e vyrovnává.

2.2 Vybraná faktografie o domácnostech a o domovním i bytovém fondu ve městě podle SLDB 1970-2001 K o n c e p t uá l n í r á me c a z ně j vyplývající hlavní smě ř o v á n í n a š í s t u d i e nám neumož ňu j e s e n a z n ač e ným té ma te m Sč í t á n í př íliš zabývat. Upozor ň ujeme proto jen na vývoj poč t u čl e nů a t y p u d o má c n o s t í a n a n ě kolik statistických dat o dome c h a b y t e c h z a s l e d o v a n é tř i c et i l e t í .

2.2.1

Městské domácnosti podle počtu členů a typu

Z á k l a d n í i n f o r ma c e j s me s o u s tř e dili do ná sle dujícího tabulkového p ř ehledu. Tab. 6:

Domácnosti podle po č t u č l enů a t ypu dom ác nost í ve Svit avách p o d l e Sč ítání 1970 a 2001 POČET DOMÁCNOSTÍ PODLE POČTU ČLENŮ

TYP DOMÁCNOSTI

Bytové domácnosti celkem

1

2

3

4

DOMÁCNOSTÍ CELKEM

5

12

330

791

1012

1051

867

4051

2

1437

1707

1367

1366

511

6388

3

435

216

135

130

59

158

1

Z hlediska úmrtnosti v jednotlivých věkových skupinách je dnešní mužská nadúmrtnost jevem moderní doby. Ještě v 18. stol. byla nadúmrtnost žen, především v plodném věku, pravidlem a nevymizela ani do poloviny 19. stol. Od čtyřicátých let 20. stol. se již v žádné věkové skupině neobjevuje (Horská 1985, cit. dle Rabušic 1995). 2

1 = Sčítání 1970

2 = Sčítání 2001

3 = index 2001/1970 v %

10

pokračování tabulky POČET DOMÁCNOSTÍ PODLE POČTU ČLENŮ

TYP DOMÁCNOSTI

Hospodařící domácnosti celkem

Cenzové domácnosti celkem

Úplné rodiny celkem

v tom: - bez závislých dětí

- se závislými dětmi

Neúplné rodiny celkem

v tom: - bez závislých dětí

- se závislými dětmi

Domácnosti jednotlivců celkem1

2.2.2

1

2

3

4

DOMÁCNOSTÍ CELKEM

5

1

483

955

1185

1113

665

4401

2

2076

1973

1457

1314

337

7157

3

430

207

123

118

51

163

1

483

1179

1359

1124

495

4640

2

2076

2080

1507

1311

278

7252

3

430

176

111

117

56

156

1

-

894

1247

1078

476

3695

2

-

1430

1176

1250

265

4121

3

-

160

94

116

56

112

1

-

894

560

298

105

1857

2

-

1430

543

167

18

2158

3

-

160

97

56

17

116

1

-

-

687

780

371

1838

2

-

-

633

1083

247

1963

3

-

-

92

139

67

107

1

-

259

111

46

19

435

2

-

564

323

60

13

960 221

3

-

218

291

130

68

1

-

-

-

-

-

-

2

-

260

66

6

2

334

3

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

2

-

304

257

54

11

626

3

-

-

-

-

-

-

1

966

-

-

-

-

966

2

2076

-

-

-

-

2076

3

215

-

-

-

-

215

Městský domovní a bytový fond (trvalé bydlení) podle počtu a velikosti místností, průměrného počtu osob a jejich právního důvodu užívání bytů

P o d l e v ý s l e d ků Sč í t á n í 2 0 0 1 b y l o k e d n i sč í t á n í v e S v i t a v á c h 2 5 8 1 d o mů , v t o m t r v a l e o b y d l e n ý c h 2 4 4 5 d o mů ( př edstavovalo to 94,7 %). Z c e l k o v é h o s o u b o r u d o mů b y l o 2 1 1 6 r o d i n n ý c h d o mů , v t o m 1 9 8 7 t r v a l e o b y d l e n ý c h. Př e d s t a v o v a l o t o 8 1 , 3 % t r v a l e o b y d l e n ý c h d o mů a 9 3 , 9 % z ú h r n u r o d i n n ý c h d o mů.

1

Pro úplnost: z domácností jednotlivců bydlelo v r. 1970 347 osob samostatně, zatímco v r. 2001 jich bylo 1482, tzn. index = 427.

11

V t r v a l e o b y d l e n ý c h d o me c h ž i l o 1 7 6 2 4 o s o b , z t o h o v r o d i n n ý c h d o me c h 6 9 5 4 o s o b , c o ž b y l o 3 9 , 5 % z ú h r n u o s o b . Tab. 7:

Vývoj trvale obydlených dom ů a byt ů v e S v i t a v á c h p o d l e Sč í t á n í 1 9 7 0 a 2 0 0 1 TRVALE OBYDLENÉ ROK SČÍTÁNÍ

DOMY

BYTY

ABS

%

ABS

%

1970

2 239

100,0

4 008

100,0

2001

2 445

109,0

6 388

159,4

Tab. 8:

Po č t y o b y t n ý c h m í s t n o s t í v t r v a l e o b y d l e n ý c h b y t e c h v e S v i t a v á c h p o d l e Sč ítání 1970 a 2001 (1 = Sč ítání 1970, 2 = Sč í t á n í 2 0 0 1 , 3 = i n d e x 2 0 0 1 / 1 9 7 0 v % , z a o k r o u h l e ně ) BYTY TRVALE OBYDLENÉ

POČET OBYTNÝCH MÍSTNOSTÍ 1 byty celkem

z toho

DOMY CELKEM

RODINNÉ DOMY

2

4 008

3

6 388

1

2

BYTOVÉ DOMY 3

1

2

159

2 198

2 373

108

1 552

3

3 933

253

z toho s počtem obytných místností 1

945

1 041

110

381

132

35

467

8 98

192

2

1 757

2 030

116

932

654

70

713

1 345

189

3

957

2 342

245

596

807

135

312

1 503

482

4 (4 a více)

349

636

182

289

457

158

36

176

489

0

316

316

0

307

307

0

6

6

5 a více

Tab. 9:

Velikost trvale obydlených byt ů ve Svitavách podle Sč ítání 1 9 7 0 a 2 0 0 1 ( 1 = Sč í t á n í 1 9 7 0 , 2 = Sč ítání 2001, 3 = index 2 0 0 1 / 1 9 7 0 v %, z a o k r o u h l e ně ) BYTY TRVALE OBYDLENÉ

UKAZATELÉ

z toho

DOMY CELKEM 1

2

RODINNÉ DOMY 3

1

2

BYTOVÉ DOMY 3

1

2

3

Průměrný počet m2 - celkové plochy na byt

65,4

73,1

112

-

93,9

-

-

60,4

-

- obytné plochy na byt

41,3

46,8

113

-

60,1

-

-

38,7

-

- obytné plochy na osobu

11,8

17,3

147

-

20,5

-

-

15,1

-

Průměrný počet obytných místností nad 8 m2 na byt

2,2

2,6

118

-

3,1

-

-

2,2

-

- byt

3,5

2,7

77

-

2,9

-

-

2,6

-

- obyt. místnosti 8 m2 a více

1,6

1,1

69

-

0,9

-

-

1,1

-

Průměrný počet osob na

12

V y b ranou faktografii uza vír á me př e h l e d e m p r á v n í c h dů vodů užívání b y t ů obyvateli Svitav. S ohledem na změ n y , k t e r é t u t o k a t e g o r i i p r o v á z í , u v á d í me d a t a j e n p o d l e s t a v u k 1 . 3 . 2 0 0 1 T a b . 1 0 : P r á v n í dův o d y u ž í v á n í t r v a l e o b y d l e n ý c h b y t ů v e S v i t a v á c h p o d l e Sč ítání 2001 DOMY CELKEM

ÚDAJE

Trvale obydlené byty celkem

ABS

Z TOHO RODINNÉ DOMY

POČET OSOB V BYTECH BYTOVÉ DOMY

CELKEM

Z TOHO V RD

6 388

2 373

3 933

17 236

6 914

100

37

62

100

40

2 093

2 066

13

6 180

6 115

34

87

0

37

88

1 120

-

1 120

2 862

-

18

-

28

17

-

1 686

121

1 516

4 226

379

28

5

39

26

5

1 192

-

1 192

3 274

-

%

20

-

30

20

-

ABS

20

-

20

65

-

(0,3)

-

(0,1)

(0,4)

-

%

Z TOHO PRÁVNÍ UŽÍVÁNÍ BYTU ve vlastním domě

ABS %

v osobním vlastnictví

% ABS

nájemní

%

člena bytového družstva člena družstva nájemníků

2.2.3

ABS

ABS

%

Poznámky k několika proměnám domácností i domovního a bytového fondu města

Demografická situace, vývoj počtu censových domácností včetně změn v jejich struktuře na straně jedné, a okruh otázek spojených s bydlením na straně druhé, představují aktuální sociálněekonomický problém současného transformačního období. Bydlení patří k základním podmínkám uspokojování lidských potřeb a jako takové je chápáno politicky, ekonomicky, sociálně i kulturně. Bytový fond tvoří jeden z fundamentů prostorového rozmístění obyvatelstva a je i rozhodujícím faktorem pro formování regionálního trhu práce a konkrétního sociálního a rodinného klimatu (Kokta 1995).

V p o s l e d n í c h tř i c et i l e t ec h s e d e mo g r a f i c k á si t u ac e a n i v e S v i t a v á c h n e v y v í j e l a př í z ni vě. Z a t í mc o j e š tě do r oku 1980 r e gistr uje me vz e stup poč t u o b y v a t e l t é mě ř o p ě t t i s í c o b y v a t e l , p o t o mt o r o c e e v i d u j e me j e j i c h ú b y t e k . V letech 1980-2001 poklesl po č e t o b y v a t e l m ěs t a t é mě ř o j e d e n t i s í c p ě t s e t o s o b , t zn . t é m ě ř o 8 % populace. Zárove ň však ve stejném období d o š l o k n á růstu po č t u c e n s o v ý c h d o m á c n o s t í o 6 3 9 . De mografové si tento p ř í r ů stek censových domá c ností vysvě t l uj í „ p r o c e sem š tě p e n í v e l k ý c h r o d i n n ý c h d o má c n o s t í , o d c h o d e m ml a d ý c h l i d í o d r o d i č ů ve stále nižším v ě k u a n a d r u h é s t r a ně d e m o g r a f i c k o u s i t u a c í s me n š í m p oč t e m dě t í v r o d i n á c h a s v y š š í mi p o d í l y popr oduktivního obyva te lstva “ . Shodn é t r e n d y z a z n a me n á v á me i v e S v i t a v á c h . 13

V e s t r u k t uř e c e n s o v ý c h d o m á c n o s t í S v i t a v s e v e s t e j n é m o b d o b í v ý zna m n ě s n í ži l o zas t o u p e n í t zv . s t a b i li zu j í c í h o p r v k u , t j . ú p l n ý c h r o d i n n ý c h domácn ostí, o 16 % ( s t a v v r . 1 9 8 0 – 4 9 0 6 , v r . 2 0 0 1 – 4 1 2 1 ) , v ý r a z ně naopak stoupá zas t oupení neúp lných rodinn ých domácností o c c a 8 9 % ( s t a v v r . 1 9 8 0 – 5 0 9 , v r . 2 0 0 1 – 9 6 0 ) a d o m á c n o s t í j e dno t l i v ců o cca 84 % (stav v r. 1980 – 1 126, v r. 2001 – 2 076). P o d l e v ý s l e d ků S L D B 2001 bylo ke dni s č ítání ve mě s t ě Svitavy 2 445 trvale obydlených domů se 6 388 byty (z ni ch bylo 37 % v rodinných d o me c h

a

62

%

v d o me c h

bytových).

V bytech

h o s p o d a ř ilo

7 157

d o má c n o s t í s l o ž e n ý c h z e 7 2 5 2 d o má c n o s t í c e n s o v ý c h . Ú h r n n á p o tř eba bytů ve

Svitavách,

censových

pro

pokrytí

d o má c n o s t í

a

s o uč asného pro

náhradu

deficitu, bytového

pro

př í r ůstky

fondu,

se

poč t u odráží

v pozornosti Zastupitelstva mě s t a S v i t a v a j e h o p o l i t i c e b y t o v é v ý s t a v b y . N i c mé ně s o u č a s n ě d o k l á d á i p o t ř ebu další, kvalifikovaně j š í d e mo g r a f i c k é a s o c i á l n í a n a l ý z y , n e ž k t e r o u j s me m o h l i p o s k y t n o u t v ú v o d u n a š í s t u d i e . „ D o s a v a d n í t e o r e t i c k é i p r a k t i c k é z k u š e n o s t i p o t v r z u j í , ž e mo ž n o s t – z e j mé n a s a mo s t a t n é h o – b y d l e n í p o v a ž u j í l i d é z a v e l mi důl e ži t ý fa k t o r o v l i vňující jejich rozhodování v je dnotlivýc h f á z íc h životního cyklu (nap ř . r o d i n n é c h ování). Sa mostat n é b y d l e n í j e f o r mo u ekonomic ké ne z á vislosti a e ma n c i p a c e o d pů vodní rodiny . Ne ní totiž je n ma t e r i á l n í m s t a t k e m, a l e p o s i l uj e se b e vě d o m í i o d p o vě dnost, umož ňu j e s o u ž i t í p a r t n e rů, významně se podílí na utvář e n í me z i g e n e r a č ní c h vz ta hů , o v l i vňu j e s p o k o j e n o s t v partnerském vztahu“ (Nedomová 1999).

2.3 Základní charakteristiky občanů Svitav starších 15 let, účastníků výzkumu veřejného mínění v březnu 2006 Z á kladním souborem vš e c h výb ě r ovýc h je dnote k byli obyva te lé S v i t a v , s t a r š í 1 5 l e t , p o d l e Sč ítání 2001. Jejich celkový po č e t b y l 1 4 7 6 9 o so b . S o ubor byl východiskem pr o usta ve ní výb ě r o v é h o s o u b o r u p o mo c í k v ó t n í h o z půs o b u v ý b ě r u . Zá k l a d n í mi c h a r a k t e r i s t i k a mi p r o v ý bě r obč a nů b y l y t r v a l é b y d l i š tě v e mě s t ě , p o h l a v í a vě k o v á s k u p i n a , o d v o z e n ý m i z n a k y b y l y st u pe ň d o s a ž e n é h o v z dě l á n í a s o c i o p r o f e s n í z ař a z e ní. Po pr ove de n é for mální a logické kontrole, p ř e d e v š í m d e mo g r a f i c k ý c h d a t d o t a z o v a n ý c h o s o b ( r e s p o n d e n t ů) , b y l o k d a l š í mu z p r a c o v á n í p o s t o u p e n o 5 9 0 v y p l ně ných z á z n a mo v ý c h l i s t ů r o z h o v o rů ( 9 9 , 7 % ) . I n f o r m a c e o p o u ž i t é me t o d i c e a t e c h n i c e n a š e h o v ý z k u mu př i n á š í me v př í l oz e t é t o s t u d i e. Př i i n t er p r e t a c i v ý s l e d k ů a j e j i c h v e r b á l ní m v y j á dř e ní r e s p e k t uj e me j e n t a z j i št ě ní, která v y k á z a l a s t a t i s t i c ko u v ý z n a m n o s t .

14

2.3.1

Sociodemografická skladba občanů-respondentů

S i t u a c e ve v ý bě r o v é m s o u b o r u r e s p o n d e n t ů v porovnání se stavem v souboru základním, tj. všech obyvate l starších 15 let, je popsána v následujících tabulkách. T a b . 1 1 a - e ) : O bč a n é S v i t a v , s t a r š í 1 5 l e t , a j e j i c h zas t o u p e n í v e výbě r o v é m souboru podle zá k l a d n í c h c h a r a k t er i st i k , s r o v n a t e l n ý c h s e Sč ítáním 2001 POČET CHARAKTERISTIKA

ODCHYLKA

RESPONDENTŮ

OBYVATEL %

ABS

%

OD ZÁKLADU

11 a) PODLE POHLAVÍ muži

47,5

280

47,5

0,0

ženy

52,5

310

52,5

0,0

11 b) PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN 15-19 let

8,3

49

8,3

0,0

20-39

37,0

219

37,1

+0,1

40-59

35,8

212

35,9

+0,1

60 a více

18,9

110

18,7

-0,2

Shoda základního a výběrového souboru z hlediska základních charakteristik použitých jako kvótní je zaručena samotnou technikou výběru a nevypovídá příliš o kvalitě. Hodnotu souboru dotazovaných ověřujeme mírou shody jiných proměnných charakteristik, nepoužitých jako kvótní.

Porovnáme-li situaci z j i š ťu j e m e, že že n b y l o 40

%

ve

vě kových

35,3

34,6

35

skupinách

podle

pohlaví,

36,1

31,6

30 25

22,2

21,6

20 15 10

7,9

10,7

5 0 15-19 let

20-39 let

40-59 let

60 a více let

Věková skupina v základním souboru obyvatel

ve výběrovém souboru respondentů

R o z d í l y v p o d í l u d o t a z o v a n ý c h ž e n v e vě kovýc h pá s me c h te dy byly +2,8 %; -3,0 %; +0,8 % a -0,6 %. 15

POČET CHARAKTERISTIKA

ODCHYLKA

RESPONDENTŮ

OBYVATEL %

ABS

%

OD ZÁKLADU

11 c) PODLE RODINNÉHO STAVU svobodní (é)

26,2

183

31,0

+4,8

ženatí, vdané

55,2

309

52,4

-2,8

rozvedení(é)

10,4

61

10,3

-0,1

ovdovělí(é)

8,2

37

6,3

-1,9

R o z b o r e m d a t o r o d i n n é m s t a v u p o d le p o h l a v í a j e j i c h p o r o v n á n í m s e s t a v e m v d o bě Sč í t á n í 2 0 0 1 a př i v ý bě r u d o t a z o v a n ý c h o s o b z j i šťuj e me , ž e žen bylo 60

%

52,6

54,2

50 40 30

22,9

26,1

20 11,3

13,2

11,6

8,1

10 0 svobodné

vdané

rozvedené Rodinný stav

v základním souboru obyvatel

ovdovělé


Rozdíly v podílech žen podle rodinného stavu byly +3,2 %; +1,6 %; +0,3 % a -5,1 %. POČET CHARAKTERISTIKA

OBYVATEL %

ODCHYLKA

RESPONDENTŮ ABS

%

OD ZÁKLADU

11 d) PODLE STUPŇŮ VZDĚLÁNÍ základní

24,3

142

24,1

-0,2

střední (vč. vyučení)

37,8

220

37,3

-0,5

úplné střední s maturitou

30,3

181

30,6

+0,3

7,6

47

8,0

+0,4

vysokoškolské

A n a l y z u j e me - l i v z d ě l a n o st n í p o mě r y me z i o b y v a t e l i mě sta sta r šími 1 5 l e t a o bč a n y d o t a z o v a n ý mi v n a š e m v ý z k u mu p o d l e j e j i c h p o h l a v í z j i šťu j e m e , že že n - a b s o l v e n t e k b y l o

16

40

%

34,7

35

31,9

30

27,5

25

36,1

30,3

25,2

20 15 10

5,9

8,4

5 0 základní

vyučení (střední) úplné střední (s mat.) Stupeň vzdělání

v základním souboru obyvatel

vysokoškolské


R o z d í l y v p o d í l e c h ž e n ve stupních ukonč e n é h o vz dě l á ní byl y - 2,3 % ; -1,6 %, 1,4 % a +2,5 %. POČET CHARAKTERISTIKA

ODCHYLKA

RESPONDENTŮ

OBYVATEL %

ABS

%

OD ZÁKLADU

11 e) PODLE EKONOMICKÉ AKTIVITY ekonomicky aktivní

63,7

388

65,8

+2,1

z toho: nezaměstnaní dělníci

9,5

50

8,5

-1,0

-

133

22,5

-

zam. ekon. správní

-

84

14,2

-

zam. tech. zaměření

-

29

4,9

-

zam. hum. zaměření

-

48

8,1

-

OSVČ

-

44

7,5

-

36,3

202

34,2

-2,1

důchodci

-

111

18,8

-

studenti, učni

-

78

13,2

-

ostatní

-

13

2,2

-

ekonomicky neaktivní z toho:

Poznámka: Pro statistický rozbor jsme sloučili údaje o socioprofesním zařazení zaměstnanců technického a humanitního zaměření, rovněž údaje o studentech (učních) a ost. ekon. neaktivních do jediné kategorie.

2.3.2

Náboženská respondentů

a

politická

orientace

občanů-

V k ontextu for mulovaných hla vníc h i díl čí c h c í l ů v ý z k u mu j s me me z i p o z n á n í v l i vů n a h o d n o t í c í p o s t o j e S v i t a v a nů z ař a d i l i i j e j i c h n á b o ž e n s k o u a p o l i t i c k o u o r i e n t a c i . S o c i o l o g i c k é š e tř ení sebeza ř azování respondent ů na p r a v o l e vé š k á l e byl o p ř e dmě t e m n a š e h o z áj m u j i ž př e d š es t i l e t y . R e l i g i o z i t a ( n á b o ž e n s k o s t ) j a k o s o u h r n n é o z n ač e ní vlivu ná bož e nství n a v ě d o mí a c h o v á n í j e d n o t l i v ců a v n a š e m př í p a dě h l a v ně skupin obyvatel 17

n e mo h l a z ů s t a t mi m o n a š i p o z o r n o s t . Z a mě ř i l i j s me s e n a k o n k r é t ní v z t a h v e ř ejnosti k církvím. Zařazení výsledků našeho empirického zkoumání na „úvod“ studie má praktický důvod. Předpokládáme totiž, že jejich použití jako proměnných tzn. znaků, nám plastičtěji popíše názorovou hladinu zkoumaných jevů, kterými se budeme zabývat v dalších kapitolách.

Téma vzt a hu Svitavanů k c í r k v í m pře d z n a me n á me i n f o r ma c e mi z e Sč í t á ní , v ně mž s e o b j e v uj e p o mn o h a d e s e t i l e t í c h „ n e z á j mu“ z j i š ťo v á n í náboženského vyznání – do SLDB bylo opě t za ř azeno až v roce 1991. N á b o ž e n s k o u př í s l uš n o s t u v ádě j í o b y v a t e l é p o d l e s vého rozhodnutí. Tab. 12: Obyvatelstvo Svitav podle nábože nského vyznání ve Sč ítání 1 991 a 2001 ROK SČÍTÁNÍ 1991 2001 1991 2001

OBYVATELSTVO CELKEM

ABS %

z toho církev

Bez vyznání

Věřící

římskokatolická

17 441

10 045

6 708

6 032

501

17 626

11 036

4 784

4 038

100

57,6

38,4

90,0

100

62,6

27,2

84,4

českobratrská evangelická

československá husitská

ostatní a nepřesné

nezjištěno

122

53

688

299

66

381

1 806

7,5

1,7

0,8

4,0

6,2

1,4

8,0

10,2

PŘÍRŮSTKY (ÚBYTKY MEZI 1991 a 2001 ABS

185

991

-1 924

-1 994

-202

-56

328

1 118

%

1,1

9,9

-28,6

-33,0

-40,3

-45,9

618,9

162,5

V z t a h S v i t a v a nů k c í r k ví m j s me z j i š ťo v a l i n a z á vě r rozhovoru p r o s t ře d n i c t v í m o t á z k y : „Jaká je Vaše duchovní, nábo že nsk á orientace? J s t e … “ A odpov ě ď ( z a o k r o u h l e ně ): J s e m v ě ř í cí , z úč a s t ňu j i s e n á b o ž e n s k é h o ž i v o t a v ě ř ící, ale nezúč a stňuji se ná bož e nské ho života vyznávám duchovní smě r , k t e r ý n e n í uznávaným náboženstvím

uvedlo

7 % 25 % 4 %

n e r o z h o d n á ( á ) , má m p o c h y b n o s t i o t o m , z d a Bůh e x i s t u j e

18 %

a t e i s t a , n e vě ř í m v ž á d n é h o B o h a

44 %

J e t o mu j i n a k

o bč a nů

2 %

18

Odpově d i o b č a nů (v rámc i sociodemo grafických skupin) byly v silné z á v i sl o s t i k v ě kové skupině , s o c i o p r o fe s n í mu z a ř a z e ní a r o d i n n é mu s t a v u . T a b . 1 3 : O bč an é Svitav, starš í 15 le t , a j e j ic h duc hovní or ie nt ac e v r oc e 2006 podle některých charakterist ik (údaje v %, z a o k r o u h l e ně ) CHARAKTERISTIKA PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN

DUCHOVNÍ ORIENTACE 1

2

3

4

5

Cnorm = 0,395

15-19 let

6

13

6

19

56

20-29

4

15

7

25

49

30-39

7

25

9

10

49

40-49

1

27

4

24

44

50-59

6

28

3

16

47

60-69

18

41

0

11

30

70 a více

26

30

9

9

26

PODLE SOCIOPROFESNÍHO ZAŘAZENÍ

Cnorm = 0,377

dělníci

2

26

4

20

48


1

29

5

21

44

zam. ostatní

9

20

7

10

54

OSVČ

5

34

7

25

29

nezaměstnaní důchodci ost. ekon. neaktivní (vč. studentů, učňů) PODLE RODINNÉHO STAVU svobodní(é)

2

15

6

23

54

19

37

2

12

30

7

12

7

21

53

16

7

24

49

Cnorm = 0,395 4

ženatí, vdané

6

30

4

16

44

rozvedení(é)

3

22

5

18

52

ovdovělí(é)

36

39

3

5

17

Vysvětlivky: 1 = hlásí se k věřícím, zúčastňuje se náboženského života 2 = je věřící, ale nezúčastňuje se náboženského života 3 = vyznává duchovní směr, který není uznávaným náboženstvím + jiná odpověď 4 = je nerozhodný, má pochybnosti o existenci Boha 5 = je ateista, nevěří v žádného Boha

V e v ý z k u mu v e ř ejného mí ně ní koncem roku 1999 i letos byla z a ř azena otázka zjiš ťující r o zl o ž e n í S v i t a v a nů na pravo-levém politickém s p e k t r u . Uv ě d o mu j e me s i , ž e př edstavy lidí o pojmech levice a pravice n e j s o u j e d n o z n a č né (V inopal 2006) . Př e s t o s i m y s l í me , ž e s e b e z ař azování respondent ů d o s p e k t r a tě cht o p o s t oj ů o b s a h u j e i o d p o vě d i o p o s t o j í c h k v l a s t n i c k ý m f o r má m, k p o j e t í h o d n o t svobody, rovnosti atd., a že se ho t e d y n e mů ž e me v z d á t . O t á z k a b y l a f o r mu l o v á n a t a k t o : V s o u v i s l o st i s p o l i t i k o u s e h o v o ř í o l e v i c i a p r a v i c i . K a m b y s t e s e zař a d i l ( a ) V y o s o b ně na s t upnici, kde „1“ z n a m e n á „ j a s n o u l e v i c i , „ 7 “ zna m e n á „ j a s n o u “ p r a v i c i ? Čí s l i ce „ 4 “

19

př e d s t a vu j e „ s t řed“. Grafická podoba základníh o r o z v r s t v e n í p o l i t i c k é o r i e nt a c e v d o bě e m p i r i c k é h o z k o u má n í j e následující (údaje v %): 35

%

30,9 29,1

30

27,5 22,9

25 20 15

12,4

10

11,2

7,2 7,6 2,9 2,5

5

9,5 9,3

7,4

9,2

3,6 4,2 0,4

2,2

0 jasná levice

(2)

(3)

střed (5) (6) Politické spektrum

jasná pravice neví neodpověděli

11/1999

03/2006

S t a tisticky významné vaz by politick é o r i e n t a c e j s o u p r o k a z a t e l n é k vě ku, vzdě l á ní a s o c i o pr of e s n í mu z a ř a z e ní. Uvá díme je v ta bulkové m př ehledu. T a b . 1 4 : O bč an é Svitav, starš í 15 le t , a j e j i ch politická orientace v roce 2006 podle některých charakterist ik (údaje v %, z a o k r o u h l e ně ) ŠKÁLA POLITICKÉ ORIENTACE CHARAKTERISTIKA

1+2

PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN

4

3

levice

střed

6+7

5

pravice

neví

Cnorm = 0,342

15-19 let

8

4

14

12

25

37

20-29

2

7

33

15

13

30

30-39

6

10

25

13

22

24

40-49

4

6

34

11

25

20

50-59

9

14

38

13

16

10

60 a více

15

6

37

6

13

23

PODLE STUPNĚ VZDĚLÁNÍ

Cnorm = 0,370 7

10

31

10

14

28


9

8

37

4

16

26

úplné střední s mat.

5

8

31

17

19

20

vysokoškolské

6

2

8

26

47

11

základní


Cnorm = 0,404

dělníci

6

12

34

7

14

27


2

4

30

19

28

17

zam. ostatní

8

7

30

22

20

13

OSVČ

4

7

30

7

45

7

nezaměstnaní

2

6

43

4

14

31

14

7

37

6

10

26

7

10

18

15

17

33

důchodci ost. ekon. neaktivní (vč. studentů, učňů)

20

2.3.3

Poznámky k několika charakteristikám

Oč ekávaná shoda ve skladbě výběr o v é h o s o u b o r u d o t a z o v a n ý c h o b č a nů s e s t r u k t u r o u z á k l a d n í h o s o u b o r u o b y v a t e l mě s t a S v i t a v , s t a r š í c h 15 l e t , b y l a d o l o ž e n a i s h o d o u j i n ý c h p r o mě nnýc h c ha r a kte r istik, kte r é jsme n e p o u ž i l i p r o k v ó t n í v ý bě r . Od c h y l k y s e p o h y b u j í v ú n o s n é míř e . Souhrnn ě

konstatujme,

že

skladba

d o t a zo v a n ý c h

o b č a nů

r e p r e ze n t uj e s t r u k t u r u v š e c h o b y v a t e l m ě s t a , s t a r š í c h 1 5 l e t , a že o s k l a d b ě m ů že m e u v a žo v a t j a k o o o d p o v í d a j í c í m průř ezu populací Svitav. V mě s t s k é p o p u l a c i j s o u p o d l e Sč í t á n í t é mě ř dv ě t ř e t i n y obč anů be z n á b o že n s k é h o v y z n á n í . O b d o b í 1 9 9 1 a ž 2 0 0 1 v y k a zu j e p o k l e s p o d í l u př í zn i v c ů v e v š e c h j m e n o v i tě uvádě n ý c h c í r k ví c h . Jen kategorie „ostatní“ z a z n a me n a l a ně kolikanásobný vzestup poč t u s t o u p e n c ů. I v n a š e m v ý zk u m u j s m e za z n a m e n a l i v ý z n a m n é r o zdí l y m e zi „ vě ř í cí m i “ a „ n evě ř ícími“ v Boha, a to nej e n v m n o žs t v í o b y v a t e l . A k t i v n í vě ř í cí j s o u př e d e v ším v e s k u p i ně 60letých a star š í c h ( a ž 2 6 % z n i c h ) , l o g i c k y p a k me z i důc h o d c i a me z i o v d o vě l ý m i o bč a n y S v i t a v . N e j v y š š í p o d í l a t e i s tů j e me z i n e j ml a d š í mi d o t a z o v a n ý m i ( 5 6 % z n i c h ) , n e j mé ně j i c h j e v p o d s k u p i n ě nejstarších (26 % z nich). V rámc i sociodemografických skupin js me r e gistr ova li je n st ř e dn í z á vi s l o s t me z i p o h l a v í m, a l e i me z i s t u p n i v z dě l á n í a d u c h o v n í o r i en t a c í ( C n o r m= 0 , 1 6 6 a 0 , 1 6 8 ) . S t u p e ň v ý z n a mn o s t i j s me z a r e g i s t r o v a l i j e n v e s k u p i ně a t ei s tů (postoj deklarovalo 51 % všech muž ů a „ j e n“ 3 9 % v še c h ž e n , a 5 7 % v y s o k o š k o l s k y v z dě l a n ý c h o s o b ) . K p r o b l é m u p r a v o - l e v é o r i e n t a c e o bčanů S v i t a v , s t a r ší ch 1 5 l e t , s i p r o z j e dn o d u š e n í i n f o r ma c e n e j p r v e u v eďme , ž e a s i j e d n a č t v r t i na p o p u l a c e n e vě dě la ( či ne c h t ě l a) , k am se n a šká l e zař a d i t . Pro p ř e h l e d něj š í z n áz o rně n í s e b e z ař a z e n í a s i tří č tvrtin respondent ů j s me j e j i c h p o st o j e slouč i l i a z j i s t i l i t o t o r o z l o že ní ( ú d a j e v % , z a o k r o u h l e ně ):

21

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

%

41

40

19

41

40

19

levice

střed Politické spektrum 1999

Př e s vě dče n í

obyvatel

pravice 2006

Svitav

o

v l a s t ní

politické

orientaci

je

pom ě r ně s t á l o u v e l i či n o u a s m ě řuj e na pr avou st r anu pom yslné ho n á zo r o v é h o s p e k t r a . L e v i c o v é n á zo r y z a s t á v a j í p ř e de vším lidé st ar ší, pr avic ové pak t i m l a d š í . N á z o r o v á h l a d i n a s e „ l á me “ k o l e m h r a n i c e 5 0 l e t vě k u respondent ů. Z atímco nepř e k v a p i v á j e s k l a d b a p olitické orientace podle s t u p ň ů vzdě l á n í ( l i d é v z dě l aně j š í d e kl a r uj í v e s v é m vě t š í m p o d í l u s v o u „ p r a v i c o vo s t “ ) i d l e s o c i o p ro f e s n í s t r u k t u r y ( p r a v i c o vě orientovaní jsou h l a v ně OSVČ a e k o n . s p r á v n í z a mě s t n a n c i ) , n e můž e me t o j i ž ř í ci o d a l š í c h c h a r a k t e r i s t i k á c h o b y v a t e l . V ý z n a m s o u v i s l o s t i p o s t o j ů k pohlaví je slabý ( C n o r m= 0 , 1 6 6 ) a a n i n á b o ž e n s k á o r i e n t a c e zř ej mě p o s t o j e n i j a k z v l á šť n e o v l i vň uje (C norm= 0,224). Je n skupina osob, kte r á vyz ná vá duc hovn í s mě r , k t e r ý n e n í u z n á v a n ý m n á b o ž e n s t v í m, v e l mi v ý z n a mně p r e f e r u j e pravicové postoje (až 55 % z nich). Je t o v ša k j e n si g n á l , k t e r ý b y b y l o p o t ř e b n é d á l z k o u m a t , a b y b y l d o s t a t ečn ě pr ůkazný.

22

3 Občané Svitav a k současnému bydlení

jejich

postoje

B y d lení je považováno za jednu z e z á kla dníc h lidskýc h potř eb. A j a k o t a k ov é j e t é ma t e m mu l t i d i me n z i o n á l n í m a n e l z e h o c e l é a ni rá mc o vě p o s t i h n o u t ( d i me n z e b i o l o g i c k á , f y z i k á l n í č i c h e mi c k á , a l e i p s y c h o l o g i c k á , s o c i o l o g i c k á a u r b a n i s t i c k á ) . P r o n aš e p r v o t n í v ý z k u mn é z a d á n í – v n í má n í b e z p e č n o st n í s i t ua ce v e mě s t ě obč a n y S v i t a v – j s me s e a s p o ň o k r a j o v ě d o t k l i otá z e k s p ok o j e n o s t i o b y v a t e l s b y d l e ní m a p r o b l e ma t i k y ú z e mn í s t a b i l i z a c e a mi g r a c e , v e s r ov n á n í l e t 1 9 9 9 a 2 0 0 6 .

3.1 Hodnocení současného bydlení občany města Dotazovaným občanům jsme předložili devět alternativ způsobů bydlení. Pro další analýzu dat ve 2. stupni třídění byl sloučen údaj „obecní + podnikový byt“ a „byt v nájemním domě, jehož byl respondent majitelem“ a „větší rodinný dům“ (s více byty). Situace v březnu 2006 byla tato:

Obyvatelé bydlí: v r o d i n n é m d o mk u ( s j e d n í m b y t e m) v r o d i n n é m domě ( s v í c e b y t y ) v obecním bytě

uvedlo

26,3 % 10,9 % 6,8 %

v d r u ž st e vním byt ě

25,6 %

v bytě v osobním vlastnictví

24,1 %

v b y t ě v domě s o u k r o mé h o ma j i t e l e

respondentů

6,3 %

P r á v n í důvody užívání bytu ve va z b ě k sociodemografickým c h a r a kt e r i s t i k á m S v i t a v a nů nebyly statisticky zvlášť v ý z n a mné , v y j ma k e s k u p i n ě podle vě ku (C norm= 0,3 17) . Pokud šlo o typy obydlí, pa k ve v ě tším č i me n š í m r o d i n n é m d o mk u ž i j í č a st ě j i l i d é s t a r ší 6 0 l e t ( c c a 4 8 % z n i c h ) , v d r u ž st e v ním byt ě 2 0 - 2 9 l e t í ( 2 9 % z n i c h ) , v b y t ě v o s ob n í m v l a s t n i ct v í t o jsou 50-59letí (35 % z nich) atd. Ú v o d e m k h o d n o c e n í b y d l e n í j s me s e z e p t a l i : „ J a k d l o u h o u v e S v i t a v á c h b y d l í t e ? “ Z á k l a d n í r o z l o ž e n í o d p o vě d í j e z n á z o r ně no graficky (údaje v %): 23

60

%

51,6 46,9

50 40

27,9

30

30,5

20

13,0

11,9

10

4,3

7,3 3,2

3,4

0 od narození

více než 20 let

11-20 let Bydlí ve Svitavách

5-10 let

1999

Doba

pobytu

méně než 5 let

2006

v souč a s n é m

b y d l i št i

je

v ý z n a mný m

ukazatelem

s t a b i l i t y o b y v a t e l . Shodně j s m e dř í ve i v s o uč a s n o s t i zj i s t i l i , že zhr u b a p o l o v i n a o bč anů, s t a r š í c h 1 5 l e t , j e s v i t a v s k ý m i r o d á k y . N a v í c – b e z má l a č t yři pě tiny mě s t s k é p o p u l a c e s e v e S v i t a v á c h n a r o d i l y , n e b o v e mě s t ě ž i j í v í c e n e ž 20 l e t . J a k v l e t oš n í m r o c e , t a k př ed šesti lety, byly statisticky pr ůka zné k o r e l a c e d é l k y b y d l e n í k vě k u ( C n o r m= 0 , 5 9 2 / 0 , 5 9 9 ) , k r o d i n n é mu s t a v u ( C n o r m= 0 , 4 7 6 / 0 , 4 7 0 ) a k s o c i o p r o f e s n í mu z ař a z e n í ( C n or m= 0 , 4 7 7 / 0 , 6 6 0 ) . Ú d a j e o do bě p o b y t u 5 - 1 0 l e t a d o 5 l e t j s me s p o j i l i . T a b . 1 5 : O bč ané Svitav a jejich doba bydlení ve mě s t ě v r oc e 200 6 p o d l e ně k t e r ý c h c ha r a k t e r i st i k ( údaj e v %, za okr ouhle ně ) CHARAKTERISTIKA

DOBA BYDLENÍ od narození

více než 20 let

11-20 let

do 10 let

PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN 15-19 let

76

0

8

16

20-29

68

5

13

14

30-39

49

14

15

22

40-49

35

37

21

7

50-59

52

41

3

4

60 a více

26

66

3

5

PODLE RODINNÉHO STAVU svobodní(é)

71

3

11

15

ženatí, vdané

39

41

13

7

rozvedení(é)

25

41

13

21

ovdovělí(é)

27

60

5

8

24

pokračování tabulky DOBA BYDLENÍ

CHARAKTERISTIKA

od narození

více než 20 let

11-20 let

do 10 let

PODLE SOCIOPROFESNÍHO ZAŘAZENÍ dělníci

46

26

15

13


46

26

12

16

zam. ostatní

52

23

14

11

OSVČ

52

34

12

2

nezaměstnaní

52

28

10

10

důchodci ost. ekon. neaktivní (vč. studentů, učňů)

21

68

5

6

72

1

14

13

T y p o l o g i e o bč anů S v i t a v , ži j í c í c h v e m ě s t ě d é l e n e ž 2 0 l e t č i o d n a r o ze n í , n e n í a n i v bř e zn u 2006 zvlášt ě př ekvapivá: j s ou t o r o v no mě r n ě m u ž i a ž e n y , l o g i c k y l i d é n e j ml a d ší a n e j s t a r š í . V t o mt o d r u h é m př í p a dě se v š a k p r omí t á j i ž s i g n a l i z o va n é s t á r nut í p o p u l a c e . ( V e s k u p i ně 50-59 let ž i l o v r o c e 1 9 9 9 v e mě s t ě a s i 8 6 % z n i c h , o š e s t l e t p o z dě j i j e v ní j i ž 9 3 % ž i j í cí c h v í c e n e ž 2 0 l e t .)

3.1.1

Soudobé bydlení a (ne)spokojenost

T e ma t i c k ý r á me c p r o b l e ma t i k y j s me v p o r o v n á n í s e z k o u má n í m př e d še st i r o ky rozší ř ili o subjektivní hodnocení souč asného bydlení. Zeptali j s me s e : „ S p o k o j e n o s t č i n e s p o k o j e n o s t s b y d l e n í m v y v o l á v á mn o h o vě c í – ž i v o t n í p r o s t ředí, vybavenost a velikost bytu, p ř í p a dně d o mu , b l í z k o s t z a mě s t n á n í č i škol, ale t ř eba i vz ta hy me z i spolubydlíc ími ne bo souse dy, a m n o h é d a l š í vě ci . P o k u s t e s e o s o u h r n n é v y j á dř e n í s v ý c h p o c i t ů – j s t e s p o k o j e n( á ) n e b o n e s p o k o j e n ( á ) s byt e m , d om e m , ul i c í či mě st e m , k de ži j e t e ? “ Zák l a d n í i n f o r m a c e o h o d n o c e n í s o uča s n é h o b y d l e n í obč any Svitav má n á s l e d u j í c í p a r a me t r y ( ú d a j e v % , z a o k r o u h l e n ě ) : 60

%

52

50 40 30 20

47 40

32

27

22

19

16

11

10

4

9

12 1

3

5

0 velmi spokojeni s bytem

spíše spokojeni

tak napůl Spokojenost s domem

spíše nespokojeni velmi nespokojeni s ulicí

25

Význa mnou zprávou je zjišt ě ní, že s b y t e m j e s p o k o j e n o 8 4 a n e s p o k o j e n o 5 ze s t a s v i t a v s k ý c h do m á c n o s t í . P o c i t y k d o m u a k u l i c i j s o u k ri t ič t ě j ší : V e v z t a h u k d o mu j e p o mě r s p o k o j e n ý c h k n e s p o k o j e n ý m 6 9 : 1 2 , k u l i c i j e p o mě r p o c i tů 4 6 : 1 7 . M í r u s p o k o j e n o s t i s b y d l e n í m v e S v i t a v á c h můž e me v y j á dř it ari t meti ck ým pr ům ě r em : č ím je je ho hodnota nižší, tím je obč an s p o k o j e něj š í , a o b r á c e ně . -

Souhrnn ě t e d y p l a t í , že v e v eř e j n o s ti S v i t a v s p o k o j e n o s t s b y t e m má p rů mě r nou hodnotu s p o k o j e n o s t s d o me m sp o kojenost s ulicí

1,892 bodů 2 , 2 1 5 b o dů 2,516 bod ů.

P o c i t y ( n e ) s p o k o je n o s t i j s o u mé ně o v l i vň ovány dobou bydlení, než by se očekávalo. Navíc – projevují se jen ve vztahu k bytu. Svitavané, b y d l í c í v e mě s t ě m é ně ne ž dva cet let, jsou nespokojen ě j š í n e ž „ s t a r o u s edl í c i “ ( p omě r s p o k o j e n ý c h k n e s p o k o j e n ý m j e u l i d í , b y d l í c í c h v e S v i t a v á c h „ o d n a r o z e n í “ 86:4, u bydlících „více než 20 l et , al e ne od narození“ je relace 87:2. V kategorii bydlících 11-20 let je tentýž údaj 7 9 : 1 0 a me z i b y d l í c í mi d o 1 0 l e t j e p o mě r spokojených k nespokojeným 7 4 : 1 1 ) . Vý zna m ně j š í s o u v i sl o s t i zj i š ťu j e m e u p o c i t ů ( n e ) s p o k oje n o s t i s b y t e m a d o m e m p o d l e p r á v n í h o dův o d u u ží v á n í b y t u . U t ě c h t o p o c i tů k u l i c i , k d e obč a n b y d l í , s e t a t o s o u v i s l o s t n e pr oká z a l a . T a b . 1 6 a ) : O bč a n é S v i t a v a j e j i c h ( n e ) s p ok oj e n o s t s b y t e m pod l e způs o b u b y d l e n í ( C n o r m = 0 , 3 8 4 , ú d a j e v %, z a o k r o u h l e ně ) ŠKÁLA POCITŮ PODLE TYPU BYDLENÍ

SPOKOJENI velmi

obecní byt

spíše

tak napůl

NESPOKOJENI spíše + velmi

8

46

28

družstevní byt

22

64

11

18 3

byt v osobním vlastnictví

36

49

11

4

nájemní byt v domě soukr. majitele

22

43

24

11

větší rodinný dům

42

49

6

3

rodinný domek

43

50

4

3

T a b . 1 6 b ) : O bč a n é S v i t a v a j e j i c h ( n e ) s p ok oj e n o s t s d o m e m p o d l e způs o b u b y d l e n í ( C n o r m = 0 , 4 5 2 , ú d a j e v %, z a o k r o u h l e ně ) ŠKÁLA POCITŮ PODLE TYPU BYDLENÍ

SPOKOJENI velmi

obecní byt

spíše 0

33

tak napůl 37

NESPOKOJENI spíše + velmi 30

družstevní byt

14

50

24

12

byt v osobním vlastnictví

16

43

25

16

nájemní byt v domě soukr. majitele

14

44

22

19

větší rodinný dům

34

50

11

5

rodinný domek

39

53

6

2

26

Po rozboru výpov ě d í j e zř e j mé , ž e p o zi t i v n í p o c i t y ze s o uč asného b y d l e n í sp ojují lidé s rodinným i dom y a dom k y, z č á st i i s b yt y d r u ž st e v n ími . N e g a t i v n í p oc i t y při su zu j e v e ř e j n o s t byd l e n í v o b e c n í c h d o m e c h , v d o me c h s o u k r o mý c h ma j i t e lů, a l e i v d o me c h , v n i c h ž ma j í b y t y v osobním vlastnictví. Podle s t a n d a r d ně sledovaných sociod e m o g r a fických charakteristik n e j s o u s t a t i s t i c k y v ý z n a m ně j š í r o zdí l y v e s k l a d b ě spok ojen ých a n e spokoj e nýc h ob č anů (toto se týká nejen p o c i t ů k b y t u , a l e i k d o mu a u l i c i ) . S u b k a p i t o l u o ( n e ) s p o k o j e n o s t i S v i t a v a nů s e s o u d o b ý m b y d l e n í m u z a vř e me z á k l a d n í i n f o r ma c í o j e j i c h h o d n o c e n í v z t a h u me z i l i d mi . V z t a h y l i d í v mě s t s k é m s p o l e č e n stv í j s me s i c e z ařadi l i j ak o p r o mě n n ý z n a k k d o mi n a n t n í mu t é ma t u s t u d i e o b e z p eč n é m ž i v o t ě v e mě s t ě , n i c mé ně s v o u l o g i c k o u v a z b o u př ináleží i k pochopení okoln o s t í úz e m n í s t a bi l i z a c e a p o t e n c i á l n í mi g r a c e . O t á z k a b y l a f o r mu l o v á n a j e d n od u š e : „Jak byste h o d n o t i l ( a ) v zt a h y m e zi l i d m i ? v d o m ě ? v u l i c i ? ve m ě s t ě vůb e c ? “ (Základní

údaje

o

odpov ě dích

respondent ů

publikujeme

v

%,

z a o k r o u h l e ně ) : 60

% 51

50

46 41

38

40

33

30 20

27

16 12

10

7

10

3

0 Vztahy...

11 2

1

dobré

spíše dobré

spíše špatné

špatné

neví

v domě

41

38

12

7

2

v ulici

16

46

27

10

1

ve městě

3

33

51

11

2

2

P r o t u t o c h v í l i ko n s t a t uj m e , ž e pom ě r ně malý podíl Svitavan ů v n í m á v z t a h y m e z i l i d m i n e g a t i v ně – j a k o m é n ě č i v í c e š p a t n é j e hodnotí zhruba k a ždý des átý ob č an. A nen í z ř ej mě v ý z n a mný r o z d í l , p o s u z u j e - l i v z t a h y v d o mě , u l i ci č i mě s t ě vůb e c . 27

3.1.2

Potenciální migrace

M i g r a c i c h á p e me j a k o p r o s t o r o v é přemi s ťo v á n í o s o b p řes libovolné h r a n i c e ( z p r a v i dl a a d mi n i s t r a t i v n í ) , s p o j e n é se z mě n o u mí s t a b y d l i š tě na d o b u k r a t š í č i d e l š í , př íp. natr va lo. Ja ko synonyma s e použ ívá poj mu s t ě hování (Fialová 1996). Po odpov ě d í c h o ( n e ) s p o k o j e n o s t i o bč a nů s b y t e m, d o m e m č i u l i c í , k d e ž i j í , j s me s e d o t á z al i : „ C h c e t e ží t t a m , k d e bydlíte trvale, nebo u v a žu j e t e o př e st ěh ován í?“ Migr a č n í n á l a d u v k o mu n i t ě j s me z j i šťovali i v mi n u l é m v ý z k u m u (údaje v %, z a okr ouhle n ě ): 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

%

78 70

16 8

3

5

3

co nejdříve, asi do 2-3 let

17

asi tak do 5 let

v pozdější době

chce žít trvale

Uvažuje o odstěhování

1999

2006

Rozbor odpovědí o postojích svitavských občanů v roce 2006 ke stěhování podle sociodemografických znaků je v následující tabulce.

T a b . 1 7 : O bč a n é S v i t a v a j e j i c h p o s t o j e k e s tě hování v roce 2006 podle ně k t e r ý c h c h a r a k t e r i s t i k ( úd a j e v %, za o k r o u h l e ně ) ÚVAHA O STĚHOVÁNÍ CHARAKTERISTIKA PODLE POHLAVÍ

chce žít trvale

PŘESTĚHUJE SE později

asi do 5 let

asi do 2-3 let

Cnorm=0,180

muži ženy PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN

64

20

7

9

75

15

4

6

Cnorm=0,510

15-19 let

31

47

12

10

20-29

42

29

12

17

30-39

73

13

7

7

40-49

81

13

0

6

50-59

84

12

1

3

60 a více

94

5

0

1

28

pokračování tabulky ÚVAHA O STĚHOVÁNÍ CHARAKTERISTIKA PODLE STUPŇŮ VZDĚLÁNÍ

chce žít trvale

PŘESTĚHUJE SE později

asi do 5 let

asi do 2-3 let

Cnorm=0,174

základní

63

25

5

7


74

14

4

8

úplné střední

69

18

5

8

vysokoškolské

70

8

11

11

svobodní(é)

40

33

12

15

ženatí, vdané

85

10

2

3

rozvedení(é)

69

13

5

13

ovdovělí(é)

89

5

3

3

PODLE RODINNÉHO STAVU

Cnorm=0,476


Cnorm=0,427

dělníci

74

13

5

8


70

15

5

10

zam. ostatní

73

15

8

4

OSVČ

84

9

2

5

nezaměstnaní

56

20

6

18

důchodci

90

6

1

3

ost. ekon. neaktivní (vč. studentů, učňů)

36

43

9

12

stěhování

nám

Ča s o v á

d i m e n ze

p o s t o jů

dokresluje

míru

s t a b i l i za c e k om u n i t y . C h á p eme j i i j ak o p o mě r ob č a nů, k t e ří c ht ěj í ží t v e mě s t ě t r v a l e , k o b ča nům, k t e ř í v y sl o vuj í přá n í dř í v e n e b o p o z dě j i se ze S v i t a v o d s t ě hovat. V č í s e l n é m v y j á dř ení byl v roce 1999 stav 78:22, v roce j e 7 0 : 3 0 . H r o zb a p o t e n c i á l n í m i gr a c e j e v s o uč a s n o s t i i n t en zi v ně jší. J e d n a k s v ý m r o zs a h e m , my š l e n k o u n a o d s tě hová ní se v dohle dné dob ě , tak d o pě t i l e t s e n y n í z a b ý v á c c a 1 3 o bč a nů z e s t a ( př e d še s t i l e t y t o b y l a p o l o v i n a h o d n o t y – 6 o bč a nů z e s t o v k y ) , j e dnak skladbou m igr antů. Z á mě r

o d s t ě hovat

se

ze

Svitav

deklarují

p ř e de v š í m

lidé

ml a d í ,

v y s o k o š k o l s k y v z dě laní. Bohužel, tato proble matika je již nad rámec z a d á n í a ne mů ž e me s e j í p r o t o p o d r o b ně j i z a b ý v a t . Př e s t o u p o z o r n í me j e š t ě a s p o ň n a jednu významnou promě n n o u , k t e r á v e l mi v ý z n a mně o v l i vňuje mi gr a č ní náladu ve mě s t ě – n a ( n e ) s p o k o j enost s bydlením. S v i t a v a n é , k t eř í s e h o d l a j í př e s t ě h o v at v c o n ej k r at š í d o b ě , j s o u n e s p o j e ni n e j e n s b y t e m ( a ž 2 9 % z n i c h ) , a l e i s d om e m a u l i c í , v n i ch ž ži j í ( až 2 7 % z ni ch) .

29

N e musí m e snad zdů r a z ňo va t , ž e u n ě k t e r ý c h o bč a nů j e př ání o d s t ě h o v a t s e z e Sv i t a v o t c e m myš l e n k y , z d a l e k a n e j i ž k o n k r é t n í h o č i n u . P r o t o j s me o bč a n y , k t e ří o z n á mi l i ú my s l s e o d s tě hovat, požádali, aby s d ě l i l i i ka m a p r oč c h t ě jí změ n i t b y d l i š tě . Nejd ř íve jsme uvedli: „ P o k u d u v a žu j e t e o př e s t ěh ován í, m ů že t e n á m u v é s t , k a m se b u d e t e s t ěh o v a t ? “ Ú m y s l o d s t ě h ovat se má… (n=109 respondent ů = 1 0 0 % ) do zahraničí 8% do jiného bytu ve Svitavách 27 %

do jiné obce 65 %

Přání odstěhovat se do zahraničí bylo konkretizováno: do Anglie (3x), USA (2x), Austrálie, Irsko, Holandsko a Německo (vždy 1x). Přání odstěhovat se do jiné obce bylo konkretizováno: do Brna (22x), Prahy (12x), Pardubic (6x), Olomouce (4x), Hradce Králové a Opatova (vždy 2x), Deštného, Chrastavce, Chrudimi, Kolína, Lačnova u Poličky, Liberce, Litomyšle, Letovic (vždy 1x). Bez specifikace lokality odpovědělo 13 respondentů (např. větší město či obec; neví; není rozhodnut apod.).

R o zbo r ú v a h o pře s t ě hování obč anů m ě sta do jiného m ě st a č i obce, nebo do za hr ani č í n e s i g n a l i zo v a l v ý z n a m ně j š í v a zb y a s o u v i s l o st i ani

podle

jejich

s o c i o d em o g r a f i c k ý c h

charakteristik,

ani

podle

doby

b y d l e n í , d r u h u b y d l e n í č i p o d l e p o s t o jů ( n e ) s p o k o j e n o s t i s b y t e m, d o me m a u l i cí . N á s l e d ně j s me pol o ži l i t zv . o t e vř enou otázku: „Ke st ě hování m o h o u b ý t r ůzné důvody. Jaký hlavní d ův o d k e s v é m u r o zho d n u t í m át e V y a V aše rodina?“ V o l n á v y j á dř ení respondentů, resp. první z nich, pokud jich bylo více, byla následně kódována a bylo sestaveno po ř a dí podle jejich frekvence.

30

Hlavními d ův o d y k r o zho d n u t í o př e s t ě hování byly: dův o d y p r a c o v n í ( n a př . z í ska t z a mě s t n á n í , v y š š í v ý d ě lky a pod.) dův o d y r o d i n n é ( o s o b n í ) ( n a př . s ňa t e k , s mr t v r o d i ně , o s a mo s t a t n i t s e , p éč e o z d r a v í d c e ry apod.)

uvedlo 51 % dotázaných uvedlo 18 % dotázaných

dův o d y b y t o v é ( n a př . koupě , d ě d i c t v í d o mu , b y t u , l e p š í a vě t š í by d l e n í apod.)

uvedlo 15 % dotázaných

dův o d y o s t a t n í ( n a př . kulturní č i s p o r t o v n í v y ž i t í , d o s t u p n o s t – 6 % o d p o vě d í s t a v ž i v o t n í h o p r o s tř e d í – 3 % o d p o věd í s t a v s o c i á l n í h o p r o s t ř e d í – 2 % o d p o věd í )

uvedlo 16 % dotázaných

Ani v tomto případě rozbor důvodů ve vztahu ke sledovaným charakteristikám nevykázal v názorech respondentů průkazné závislosti.

31

4 Občané Svitav a ekonomické kontury jejich životní úrovně Vývoj naší spole čn o s t i př i n e s l ř a d u z mě n , k t e r é s e pr o mí t l y d o ž i v o t n í ú rovně , d o r o z p o č t u a h o s p o d ař e n í j e d no t l i vců a d o má c n o s t í . P r o v ě t š i n u po p u l a c e zř e j mě p l a t í , ž e mu s í p e č livě z v a ž o v a t t o , c o s i můž e o b č a n s á m a j e h o d o má c n o s t d o v o l i t , n e b o j e v ý v o j př í j mů a v ý d a j ů d o k o n c e n u t í k o m e z o v á n í s p o tř e b y . E k o n o mi c k é s t r e s y t r a n s f o r ma c e p o r o c e 1 9 8 9 n u t í mn o h o s o c i á l n í c h s k u p i n „ s o u s tř e d i t s e n a u h á j e n í ž i v o b y t í “ ( P o t ů č e k 1997). I když asi ne vše c hny… Za ř a z e ní „ e k o n o mi c k é “ p r o b l e ma t i k y má s v é o p o d s t a t ně ní i př i p o z n á v á n í s o uč a s n é h o k l i ma t u v e mě s t ě Svita vy, or ie ntova né ho př edevší m n a b e z p eč n o s t n í s i t u a c i . V l e t o š n í m v ý z k u mu j s me h l e d a l i o d p o vě di na n ě k o l i k ot á z e k: j a ké s o u d y v y s l o v u j í o bč a n é o s o uč asné životní úrovni? J a k é j s o u ( a s i ) mě s í č ní př íjmy do má cností Svitavan ů? C o j i m c e l k o v é p ř í j my u m o ž ň ují? Za ř a z u j í s e me z i c h u d é n e b o me z i b o h a t é č i ně k a m d o p r o s t ře d ? Jedná se jen o ně k t e r é a s p e k t y s o u b o r u j e vů, n i c mé ně nám m o h o u p o m o c i o r i e n t o v a t s e v j e j i c h s o u v i s l o s t e c h s h l a v n í mi i d í lčí mi c í l y n a ší p r á c e.

4.1 Hodnocení životní úrovně domácností ve městě P o t é ma t u o b y d l e n í j s me u v e d l i : „V našem rozhovoru nem ů že m e pominout téma o ekonomice. P o v a žuj e t e ži v o t n í ú r o v e ň s v é d o m á c n o s t i za…?“

Pro

porovnání

p u b l i k u j e me

výsledky

se

z j i š tě ní mi

CV VM

z listopadu 2005 (údaje v %, zaokrouhlen ě , dopo č e t d o 1 0 0 % t v oří o d p o vě d i „ n e v í “ ) . 50

%

40

40

45 39

33

30 16

20 10

10

9 3

3

2

0 velmi dobrá

spíše dobrá

údaje CVVM

ani dobrá - ani špatná Životní úroveň je ...

spíše špatná

velmi špatná

údaje SVI

32

V bř e zn u

2006

životní

úr o v e ň

s vé

d o m á cno s t i

j ak o

d o b ro u

h o d n o t i l a t é m ě ř p olovin a S vit avanů ( 4 8 % , z a t í mc o v ČR v í c e n e ž tř et i n a – 36 %), necelé dv ě pě t i n y j i o zn a č i l y za „ a n i d o b r o u , a n i š p a t n o u “ ( 3 9 % , v ČR t o b y l y v í c e n e ž d v ě pě tiny – 45 %) a o málo více ne ž jedna d e s e t i n a j i c h a r a k te r i zo v a l a j a k o š p a t n o u (12 %, v ČR a s i pě t i n a – 19 %).

Jak

se

však

toto

v n í má n í

p r o mě ň u j e

v závislosti

na

c h a r a kt e ris t i k ác h S v i t a v a nů? T a b . 1 8 : O bč an é S vitav a hodnoc e ní ži vot ní úr ovně p o d l e ně k t e r ý c h j e j i c h so c i o d e m og r a f i c k ý c h c ha r a k t er i st i k ( ú d a j e v %, z a o k r o u h l e ně ) HODNOCENÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ CHARAKTERISTIKA

dobrá / špatná

PODLE STUPŇŮ VZDĚLÁNÍ

velmi dobrá

spíše dobrá

ani dobrá, ani špatná

spíše+velmi špatná

Cnorm = 0,337

základní

45/16

13

32

39

16


36/14

3

33

50

14

úplné střední

59/8

8

51

33

8

vysokoškolské

77/2

23

54

21

2


Cnorm = 0,262

svobodní(é)

55/11

15

40

34

11

ženatí, vdané

49/10

7

42

41

10

rozvedení(é)

28/25

0

28

47

25

ovdovělí(é)

46/54

5

41

41

13 13


Cnorm = 0,432

31/13

4

27

56


62/9

7

55

29

9

zam. ostatní

56/8

16

40

36

8

OSVČ

72/28

9

63

26

2

nezaměstnaní

23/25

2

21

52

25

důchodci

39/17

2

37

44

17

68/8

23

45

24

8

ost. ekon. neaktivní (vč. studentů, učňů) PODLE POČTU DĚTÍ DO 15 LET jedno

Cnorm = 0,195 53/10

9

44

37

10

dvě

58/9

14

44

33

9

tři a více

45/5

0

45

50

5

42/14

7

35

44

14

žádné

V n í m á n í ži v o t n í ú r o v ně v l a s t n í d o m á c n o s t i j e př e k v ap i v ě shodné m e zi m u ži (dobrá 44 / špatná 12) a m ezi že nam i (51/12), i když bychom u ž e n oč e k áva l i s pí š e s k e p t ič t ěj š í p o hl e d. V ý r a zně s e zl e p š u j e s e zv y š u j í c í m s e s t u p n ěm d o k o nče n é h o v z dě lání r e sponde nta ( a s r ostouc ím př í j me m, o t o m v š a k p o z dě j i ) . K e s p o k o j e ně jší č á s t i S vi t a v a n ů pa t ří z a mě s t n a n c i , s t u d e n t i ( t j . o s t . e k o n . neaktivní) a lidé svobodní. A také lidé ml adí ve v ě k u 1 5 - 1 9 l e t ( u v á dě j í h o d n o c e n í v p o mě r u 6 5 / 8 ) , z a t í mc o s e n i o ři o b r á c e ně (40/13). Jinak ovšem vě k n e n í v ý zn a m n o u p r o m ě nnou. Skupiny, 33

k t e r é v ní m a j í s v o u ži v o t n í ú r o v eň r e l a t i vně hůř e , t v oř í př e d e v š í m ne zam ě s t n a n í , důc h o d c i , p r a c o v n í c i v dě l ni c k ýc h p r o f e s í c h a l i d é r o zve d e n í . A j e š t ě j e d n a vě c – naše zjiště n í v p o d s t a tě „kopírují“ situaci v c e l é n a š í s p o l eč n o s t i ( C V V M , t i s k o v á z p r á v a E u 5 1 2 3 0 , 3 0 . 1 2 . 2 0 0 5 ) . A nakonec jedna charakt e r i s t i k a , k t e r á s e p o m ě r ně v ý zna m ně p r o m í t á d o v n í m á n í ži v o t n í ú r o v ně – p o l i ti ck á o rientace respondent ů. L i d é , k t eří d e k l a r u j í s v é p o s t o j e j ako le vic ové , posuzuj í ži vot ní úr ove ň v l a s t n í c h d o m á c no s t í s p í š e s k e p t i c k y , zat í m c o p r a v i c o vě orientovaní s p í š e o p t i m i s t i c k y. P o d l e j i ž z n á mé h o p o mě ru „dobrá/špatná“ jsou jeho h o d n o t y t y t o : n a l e v i c i j e 4 2 / 1 0 , n a l e v o o d s tře du je 40/7, ve stř edu škály jsou hodnoty 41/16, napravo od st ř e d u 5 5 / 8 a l i d é , ř a dí cí s e me z i p r a v i ci , u v á dě j í 68/ 5 .

4.2 Rodinné finance domácností ve městě J a k b y l o p ř e d z n a me n á n o , v bř e z n u 2 0 0 6 j s me s e z a b ý v a l i i ně k o l i k a a s p e k t y e k o n o mi c k é s i t u a c e s v i t a v sk ý c h d o má c n o s t í . T a t o s u b k a p i t o l a i n fo r mu j e č t e n á ř e o d i s t r i b u c i f i n a nč n í c h př íjmů dotazovaných a jejich d o má c n o s t í , k č e mu př í j my p o s t a č ují a ja ký je subje ktivní ma t e r i ál ní s t a t us d o má c n o s t i . D o t á z a l i j s me s e : „ J a k ý j e o b v y k l ý č ist ý mě s íčn í př íjem celé Vaší d o m á c n o s t i , t j . k dy ž s eč t e t e př íjem všech čl e nů d o m á c n o s t i ? P o k u d n e v í t e př e s ně , odhadně t e , p r o s í m , a l e s p o ň př i b l i žn o u č á s t k u . “ F o r mu l o v a n á o t á z k a b y l a t z v . o t e vř ená – nenabízela respondent ů m p ř í j mo v é k a t e g o r i e , d o k t e r ý c h b y s e z a ř a z o v a l i . T e p r v e př i z p r a c o vá n í d a t b y l y o d p o v ě d i k ó d o v á n y d o d e v í t i př íjmových pásem. H y p o t e ti ck ý v ěj í ř f i n a nč ních př í j m ů d o m á c n o s t í má tuto podobu ( o d p o v ě dě l o 3 1 9 r e s p o n d e n t ů) : 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

% 8

8

8

7 6

6

5 4 2

do 8 tis. Kč

8-13

13-16

16-19

19-22

22-25

25-30

30-35

35 a více

34

Po

ú p r a vě

dat1

jsme

vypo č e t l i

or i e nt ač ní

hodnotu

č i s té h o

m ě s í č ní ho př í jm u s v i t a v sk é d o m á c no s t i , k t e r á č iní 22 260 Kč . Tak ová d o m á c n o s t m ě la 2,94 č l e nů. Ú d a j e o č i s t ýc h mě s í č ní c h př í j me c h d o má c n o s t í j s me a n a l y z o v a l i o b v y k l ý m z pů sobem. Uve ď me s i a s poň dvě s dě l e n í ; n e j p r v e o v a z bě p ř íjmu n a ž i v o t n í ú r o v eň.

T a b . 1 9 : O r i e nt ačn í m ě s í čn í př í j m y a h o d n o c e n í ži v o t n í s v i t a v s k ý c h d o m á c n o s t í ( údaj e v %, z a o k r o u h l e ně ) HODNOCENÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ

CHARAKTERISTIKA Cnorm=0,398

ú r o v ně

dobrá / špatná

velmi dobrá

spíše dobrá



do 8 tis. Kč

14/43

9

5

43

43

8-13

31/19

5

26

50

19

13-16

36/18

0

36

46

18

16-19

33/17

0

33

50

17

19-22

45/12

2

43

43

12

22-25

51/6

9

42

43

6

25-30

64/2

13

51

34

2

35 a více

82/2

23

59

16

2

48/11

9

39

41

11

neodpověděli

Ta druhá informace se týká skupiny respondentů, kteří odmítli či neodpověděli na otázku o příjmech svých domácností. Byli to muži (49 %) i ženy (45 %) téměř „rovnoprávně“, skoro shodně ve všech věkových skupinách (ve věku 20-29 let cca 49 % z nich, 30-39 let cca 46 %, 40-49 let cca 44 %, 50-59 let cca 51 % a ve skupině 60 a více let cca 43 %). Téměř totožně tak odpovídali respondenti se základním vzděláním (53 % z nich) a vysokoškoláci (51 % z nich), ale i vyučení (43 % z nich) a středoškoláci s maturitou (44 % z nich). Jen u socioprofesního zařazení byly rozdíly. Neodpovědělo 44 % dělníků, 33 % ekon. správních a 53 % technických i humanitních zaměstnanců, 55 % OSVČ, 60 % nezaměstnaných, 41 % důchodců a 51 % ekon. neaktivních (hlavně studentů či učňů).

Na otázku po příjmu domácnosti následovalo: „ A j ak ý j e Váš c e l k o v ý m ě s í č ní př í j e m , t j . p ř í j e m p o u ze V a š í o s o b y ? P o k u d n e v í t e př e s ně , odhadně t e , p r o s í m , a l e s p o ň př i b l i žn o u č ástku!“

1

Algoritmus výpočtu nereflektoval respondenty, kteří na otázku neodpověděli.

35

H y p o t e ti ck ý v ě j íř respondent ů) : 16

osobních

f i n a nč n í c h

př í j m ů

( o d p o v ě dě l o

328

%

14

14

12 10

9

8

8

7

6

6

4

3

4

4

2

2

0 do 5 tis. Kč

5-7

7-9

9-10

10-11

11-12

12-15

15-18

18 a více

P o i d e n t i c k é ú p r a vě dat, jako u př í j mů d o má c n o s t í , k o n st a t u j m e , že o r i e n t ač ní hodnota č i st é h o m ě sí č ního př í j mu o bč ana Svit av j e 10 75 5 K č . Př e h l e d o s t r u k t uř e o s o b n í c h f i n a nč ních př í j mů j e v n á s l e d u j í c í tabulce. T a b . 2 0 : O bč an é Svitav a deklar ovaný č i s t ý m ě s í č ní př í j e m p o d l e j e j i c h ně k t e r ý c h s o c i o de m o g r a f i c k ý c h c harakteristik (údaje v %, z a o k r o u h l e ně ) CHARAKTERISTIKA PODLE POHLAVÍ

KATEGORIE PŘÍJMU (v tis. Kč) do 5

5-7

7-9

9-10

10-12

12-15

15 a více

neodp.

Cnorm = 0,291

muži

7

3

15

8

6

7

8

46

ženy

10

14

12

5

7

5

5

42


Cnorm=0,597

15-19 let

53

2

0

0

0

0

0

45

20-29

15

5

15

5

7

5

3

45

30-39

2

8

11

5

5

11

10

48

40-49

1

6

9

13

10

8

10

43

50-59

1

9

10

9

7

6

9

49

1

22

24

3

6

5

0

39

24

10

8

3

1

1

0

53


2

15

19

7

7

7

2

41

úplné střední

5

2

14

10

11

7

11

40

vysokoškolské

4

2

2

0

2

15

26

49

6

10

4

4

4

4

44

60 a více PODLE STUPŇŮ VZDĚLÁNÍ základní

PODLE RODINNÉHO STAVU svobodní(é)

Cnorm = 0,553

Cnorm = 0,455 24

ženatí, vdané

2

9

13

9

7

7

8

45

rozvedení(é)

0

16

20

7

7

10

3

37

ovdovělí(é)

0

11

24

0

8

0

0

57

36

pokračování tabulky CHARAKTERISTIKA

KATEGORIE PŘÍJMU (v tis. Kč) do 5


5-7

7-9

9-10

10-12

12-15

15 a více

neodp.

Cnorm = 0,686

dělníci

2

10

18

11

8

4

4

43


1

4

8

11

12

12

17

35

zam. ostatní

0

0

5

9

12

18

10

46 54

OSVČ nezaměstnaní důchodci ost. ekon. neaktivní (vč. studentů, učňů) PODLE POČTU DĚTÍ DO 15 LET

2

0

7

7

5

7

18

10

20

6

2

2

0

0

60

1

22

33

1

5

3

0

35

45

0

2

2

0

0

0

51

Cnorm = 0,395

jedno

11

8

6

8

6

7

8

46

dvě

16

1

7

9

7

4

8

48

tři a více

20

5

10

0

5

10

15

35

3

13

21

5

7

6

3

42

žádné

R e k a p i t u l u j e me - l i n a š e z j i št ě ní o obvyklých mě s í č ních př í j me c h s v i t a v s k ý c h d o má c n o s t í , u věd o muj e me s i s p o l u s e č tená ři studie, že údaje o vlastních př íjmech jsou diskutabilní. Jednak proto, že jejich výše je č a s t o z k r e s l o v á n a „ s mě r e m d o l ů “, jednak nebývá uvádě na vůb e c ( d o k o n c e n e j v y š š í p o d í l r e s p o n d e n tů, kt e ř í pří j e m n e u v e d l i , b y l i n e z a mě s t n a n í , a ž 6 0 % z n i c h ) . Ov š e m, př i p o u ž i t í d a t v i n t e r p r e t a c i rů zných postoj ů v mě s t s k é k o mu n i t ě n á s n e z a j í ma j í a b s o l u t n í h o d n o t y př í j mů . Ú d a j e o př í j m ec h o s o b i d om á c n o s t í n á m p os k y t u j í c e nn é i n f o r m a c e o s t r u k t uře r o d i n n ý c h f i n a n c í a o r o zp t y l u č istého m ě s í čního př í jm u . A koneckonc ů i o s k l a d bě o b y v a t e l , k t eř í o dmí t a j í s v é př í j my – b y ť anonymně – u v é s t . N e n í př e dmě te m na ší studie, abychom se podrobn ě j i z a bý v a l i tě mito t é ma t y . U v e ď me s i a s p o ň dv ě z á k l a d ní z j i št ě n í : -

že n y m a j í n i žš í př í j m y n e ž m u ži – i v e S v i t a v á c h . O v š e m t o t o t é m ěř u s t á l e n é k l i š é zc e l a n e p l a t í , jakmile analyzuj eme data o o s o b n í c h př íjmech v pásmech od 7 tis. K č a ž d o 1 8 t i s . K č . Např. čistý příjem od 5-7 tis. Kč udávalo v tomto pásmu sice jen 18 % mužů, ale v pásmu 7-9 tis. Kč to již bylo 51 % mužů. Obdobně vyrovnané podíly byly i v dalších pásmech a v rozpětí 15-18 tis. Kč bylo 73 % žen (27 % mužů). Až teprve v kategorii 18 tis. Kč čistého měsíčního příjmu byl poměr opačný, 72 % mužů a 28 % žen.

I t a k v š a k o b e c ně p l a t í , ž e d i f e r e n c i a c e me z d p r o b í h á v n e p r o s p ěc h ž e n . J e d n a k j s o u p oč e t něj i z a s t o u p e n y ( t v oř í zhruba dv ě t ř et iny z a mě s t n a n c ů ) , p r a c u j í n a j i n ý c h , hůř e p l a c e n ýc h mí s t e c h n e ž mu ž i . J e d n a k me z i n e j důl e ž i tě jší f a ktor y, kte r é ovlivňu j í v ý š i mz d y , p a tř í d o s a ž e n ý s t u p e ň vzdě lání. A v tomt o smě r u jsou na tom muž i lé p e , 37

a s p o ň p r o z a t í m. N a v í c r o z d í l y v z n ik a j í i t í m, ž e ž e n y o p r o t i mužů m v y k a z u j í mé ně odpraco va nýc h hodin, mé n ě p ř e sč as ů, naopak v y u ž í v a j í v í c e p r á c i n a č áste čn ý ú v a z e k ( ČS Ú 2 0 0 4 ) ; -

dosa že ný stupe ň v zdě l á n í j e i v p o d m í n k á c h svitavské komunity n e j význa mně j š í m f a k t o r e m , o v l i vňu j í c í m v ý š i př í j m ů. Po mi ne me - li ú d a j e o z á k l a d n í m v z dě lá ní ( je dna lo se ve smě s o s t u d e n t y , u v á dě jící své

„ k a pe s n é “ ) ,

pak

asi

jedna

t ř et i n a

vyuč ených

má

příjem

v n e j n i ž š í m p á s mu p o mys l n é h o v ě j íř e . Tř e t i na ma t u r a n t ů s e z a řadila d o p r o s t řed vě j í ř e a j e j i c h př í j e m s e p o h y b u j e v p á s me c h 9 - 1 5 t i s . Kč . A kone č n ě c e l é d v ě pě t i n y Svi t a v a n ů s v y s o k o š k o l s k ý m v z d ě lá ní m s e u mí s t i l y v h o r n í c h p a t r ec h př í j mů, od 12 tis. K č v ý š e ( a v í c e n e ž j e d n a čt v r t i n a má o d 1 5 t i s . Kč mě s í č ně v ý š e ) .

4.2.1

Co současné příjmy domácnostem umožňují?

Uvedli jsme již, že životní úroveň ve vlastní domácnosti hodnotí téměř polovina Svitavanů jako dobrou. Rovněž jsme konstatovali, s vědomím výhrad k relevanci údajů o výši příjmů, uváděných respondenty, že má jejich domácnost měsíčně v průměru více než 22 tis. Kč pro svých 2,94 členů a že příjem na jednoho občana Svitav, který není studentem či učněm, je necelých 11 tis. Kč.

P r o n á š p o p i s e ko n o mi c k é s i t u a c e d o má c n o s t í b y l y výz n a mně j š í o d p o vě d i na otázku: „U možňu j e c e l k o v ý př í j e m V a š í d o m á c n o s t i u s p o k o j o v a t zá k l a d n í ži v o t n í p o t ř e b y – j í d l o , o b l eč ení a bě žné potř e by p r o d o m á c n o s t ; u s p o k o j o vat záj m y a k o n í čk y č l e nů Vaší dom ác nost i; spo ř i t ; pod p o r o v a t r o d i n u V a š i c h d ě t í ne bo Vaše r odi č e; nakupovat zdravě j š í n e b o k v a l i t n ější potraviny?“ P r o p o r o v n á n í p u b l i k u j e me v ý s l e d k y s e z j i š tě n í mi C V V M z ř íjna 2005 (údaje v %, zaokrouhlen ě , d o p oč e t do 100 % tvoř í odpově d i „ n e v í , n e t ý k á s e “ ) .

38

T a b . 2 1 : O bč a n é S v i t a v ( o bč a n é Č R ) a m o ž n o s t i p o s k y t o v a né j e j i c h c e l k o v ý m i př í j m y ( ú d a j e v % , z a o k r o u h l e ně ) PŘÍJMY UMOŽŇUJÍ ano / ne uspokojovat základní potřeby uspokojovat zájmy a koníčky spořit

1

rozhodně ano

94/5

spíše ano

spíše ne

41

4

53

rozhodně ne 1

2

87/9

51

36

8

1

1

57/38

16

41

27

11

2

65/28

18

47

21

7

1

40/55

10

30

32

23

2

15

51/43

14

37

28

podporovat rodinu dětí nebo rodiče

1

29/52

7

22

28

24

2

29/47

9

20

87

20

nakupovat zdravější nebo lepší potraviny

1

45/48

10

35

29

19

2

49/39

13

36

27

12

Vysvětlivky: 1 = údaje CVVM, 2 = údaje SVI, Dopočet do 100 % jsou odpovědi „neví“, „netýká se“

I k d y ž j s me s h r o m á ž d i l i c e nn é i nf o r m a c e o pr obl e ma t i c e r o d i n n é ho r o z p oč t u s v i t a v s k ý c h d o má c n o s t í , p o d r o b ně j i s e j i mi v t é t o s t u d i i z a b ý v a t n e mů ž e m e . S n a d v d a l š í e t a pě z p r a c o vá n í . Pro tuto chvíli si uve ďm e , že -

pro

n ap rostou

vě tšinu

svitavské

populace

není

uspokojování

základních pot ř e b př i s t á v a j í c í m př í j m u vá žný m p r o b l é m em . T é mě ř 9 0 % d o má c n o s t í má p o d l e v y j á dř ení respondent ů př íjem, k t e r ý u mo ž ňu j e n a k u p o v a t j í d l o , o b l eč e n í či bě ž n é d o m á c í p o tř eby. P r o z b ý v a j í c í d e s e t i n u t o v š a k p r o b l é me m j i ž u rč itým z půs o b e m j e . N e j v ý r a z ně j š í z a s t o u p e n í v o d p o vě d í c h , ž e s o uča s n é př í jm y s p í š e n e u m o žň u j í

uspokojovat

dě l n í k ů

12

(až

%

základní

z n i c h) ,

p o tř e b y,

ne zam ě stnaných

měly (14

domácnosti %

z nich)

a

důchodc ů ( v í c e ne ž 1 5 % z n i c h ) ; -

pokud

jde

d o má c n o s t í ,

o

další

t é mě ř

m o žno s t i

dv ě

t ř e t iny

vyplývající z nic h

( 65

z celkových %)

m ohou

př íjmů ve d le

základních pot ř e b f i n a n c o v a t i záj m y a k o n í č k y s vý c h č l e nů; k o l em polovin y z nich doká že spoř i t ( 5 1 %) a m a j í n a n á k u p k v a l i t ně j š í c h a v l a s t ně i d r a žš í c h p o t r a v i n . 2 9 % r e s p o n d e n tů u v e d l o , že j s o u s t o f i n a nč ně p o d p o r o v a t i d o m á c n o s t i s v ý c h dě tí č i naop ak rodi č ů. 39

4.2.2

Jak se domácnosti vnímají – jako bohaté či chudé?

M i n i b a t e r i e ot á z e k , z a b ý v a j í c í c h s e e k o n o mi c k ý mi a s p e k t y ž i v o t ní ú r o v n ě s v i t a v s k ý c h d o má c n o s t í , o b s a h o v a l a n a z á vě r i z j i š těn í j ej i ch subjektivn ě v n í ma n é h o ma t e r i á l n í h o s t a t u s u . P o c i t y c h u d o b y a b o h a t s t v í s e v e s mě s v ý z n a mn ý m z p ůs o b e m p r o mí t a j í d o mn o h a j i n ý c h p o s t o j ů obč a nů. A n ě k d y i př e k v a p i vě. O t á z k a b y l a f o r m u l o v á n a t a k t o : „Má t e p o c i t , že j e Vaše domácnost bohatá, nebo chudá? Velmi bohatá, spíše bohatá, ani b o h a t á a n i ch u d á, spíše chudá, ve lm i c hudá?“ Pro zař a z e ní s vi t a v s k é h o n á z o r o v é h o k l i ma t u d o h o d n o c e n í s t a v u v r á mc i ČR p u b l i k u j e me v ý s l e d k y s p o l e č n ě s e z j i št ě n í mi C V V M z l i s t o p a d u 2 0 0 5 ( ú d a j e v % , z a o k r o u h l e ně, d o p oč e t do 100 % tvoř í odpově d i „ n e ví “ ) . 80 70 60 50 40 30 20 10 0

%

69

75

20

0

0

velmi bohatá

7

8

spíše bohatá

ani-ani

14

spíše chudá

3

2

velmi chudá

Domácnost je

údaje CVVM

údaje SVI

Z v ý s l e d ků vyplynulo, že 8 % dotáza ných Svitavan ů p o v a žuj e s v o u d o m á c n o s t za b o h a t o u , zat í m c o 1 6 % j e v š e t ř e n í o zn ač i l o j a k o s p í š e či d o k o n c e v e l m i c h u d o u . P l n é tř i č t v r t i n y d o t á za n ý c h ( 7 5 %) p a k s v o j i d o m á c n o s t h o d n o t i l y j a k o „ a n i b o h a t o u , a n i c h u d o u “ . V porovnání s c e l o s t á t n í m v ý z k u me m s e j e v í s t a v v e mě s t ě j a k o p ř í z ni vě j š í . N á s v š a k j i s tě z aj í má r o z b o r s t at i st i c ky v ý z n a m ně jších dat ve vztahu k v y b r a n ý m s o c i o d e mo g r a f i c k ý m z n a ků m r e sponde nt ů a k h o d n o c e n í v l a s t n í ž i v o t n í ú r o v ně .

40

T a b . 2 2 : O bč ané Svitav a pocity na škále bohatí-chudí podle jejich ně k t e r ý c h s o c i o de m o g r a f i c k ý c h c harakteristik (údaje v %, z a o k r o u h l e ně ) CHARAKTERISTIKA

SUBJEKTIVNÍ MATERIÁLNÍ STATUS DOMÁCNOSTI ani bohatá, ani chudá

bohatá PODLE STUPŇŮ VZDĚLÁNÍ

chudá

Cnorm = 0,324

základní

6

77

17


4

74

22

úplné střední

10

80

10

vysokoškolské

30

86

4


Cnorm = 0,264

svobodní(é)

12

76

12

ženatí, vdané

9

77

14

rozvedení(é)

0

64

36

ovdovělí(é)

6

86

8


Cnorm = 0,388

dělníci

3

80

17


8

82

10

zam. ostatní

14

78

8

OSVČ

21

74

5

nezaměstnaní

0

65

35

důchodci

3

70

27


16

76

8

PODLE POČTU DĚTÍ DO 15 LET

Cnorm = 0,218

jedno

8

80

12

14

77

9

tři a více

5

80

15

žádné

6

73

21

dvě

J e z ř e j mé , ž e v r o z v r s t v e n í p o c i tů na škále „bohatí-chudí“ podle s o c i o d e mo g r a f i c k ýc h c h a r a kt e r i s t i k S v i t a v a nů n e c h y b í „ z a j í ma v é “ n u a n c e . N e p r o j e v u j í s e s t a t i s t i c k y p r ůk a zné r o zdí l y p o d l e p o h l a v í , a l e a n i p o d l e vě ku respondent ů. P o d l e p o d í l ů s e p o p u l a c e v t o mt o z na k u r o z dě l u j e n a d v ě skupiny: za bohaté se poklá d á a s i 1 0 - 1 1 % l i d í v e vě ku do 39 let, z a t í mc o j e n a s i 4 - 5 % j e j i c h v e s k u p i n ě s t a r š í c h 6 0 l e t . N a o p a k , z a c h u d é s e p o v a ž u j í l i d é v e v z e s t u p n é ř a dě , me z i n e j ml a d š í mi o bč a n y s e cí t í b ýt chudých 10 %, ve stř e d n í m vě ku (30-49 let) je jeji c h p o d í l k o l e m 1 5 % . V e v ě k u 5 0 - 6 9 l e t p a k r e g i s t r u j e me a s i j e d n u pě t i n u c h u d ý c h ( 2 1 % ) a p o c i t y „ v r c h o l í “ me z i 7 0 l e t ý mi a s t a r š í mi , c c a 2 6 % z n i c h . N á mi d o k u me n t o v a n é k o r e l a c e u mo ž ň u j í ř í ci , že k pocitu „bohatí“ m í ří

l i dé

ži v n o s t n í k y ,

v zdě l a ně j š í , ale

i

kteří

m e zi

jsou

př e d e v ší m

zam ě s t n a n c i

m e zi

t e c h n i c k é ho

podnikateli a

a

h u m a n i t n í ho

41

zam ě ř e n í , za t í m c o k p o c i t u „ c h u d í “ s mě ř u j í l i d é s e s tř e dním v zd ě l á n í m ( v y uč e n í ) , l o g i c k y n e zam ě s t n a n í a důc h o d c i , l i d é r o zv e d e n í . P o k u d j d e o v a z b u s u b j e k t i v ně v n í ma n é h o ma t e r i á l n í h o s t a t u s u k ně k t e r ým d a l š í m c h a r a k t e r i s t i k á m s v i t a v s k ýc h o bč a nů , uve ď m e a s p oň korelaci k jejich hodnocení životní úrovně . Tab. 23: Subjektivní materiál ní status a ži votní úroveň d o m á c n o s t i obč anů S v i t a v ( ú da j e v %, z a o k r o u h l e ně , 100 % svisle) MATERIÁLNÍ STATUS DOMÁCNOSTI Cnorm=0,710

ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ dobrá


špatná

bohatá

17

0

1

ani bohatá, ani chudá

81

86

29

2

14

70

chudá

Rozbor ukázal, že subjektivní pocit chudoby mají především d o m á c n o s t i s e š p a t n o u ú r o v n í , i k d y ž n i k o l i v ý l uč ně . Z a c h u d o u t o t i ž o z n a č i l o s v o u d o m á c n o s t 1 4 % r e s p o n d e n tů, kte ř í se o životní úrovni této d o má c n o s t i v y j á dř i l i j a k o o „ a n i d o b r é , a n i š pa t n é “ , a d á l e t é ž 2 % tě c h , k d o ž i v o t n í ú r o v e ň s v é d o má c n o s t i h o d n o t i l i p o z i t i v ně . N a p r o t i t o mu j a k o b o h a t o u s v o u d o má c n o s t o z n a č o v a l i b e z má l a j e n r e s p o n d e n t i , k t eř í životní ú r o v e ň v l a s t n í d o má c n o s t i v i d í j a k o d o b r o u .

42

5 Občané Svitav a problematika bezpečného života ve městě D o mi n a n t n í v ý z k u m n é t é m a s e č l e n i l o n a p r o b l e ma t i k u : vnímání pocitu bezpe č í v e mě s t ě , spolupráce obč anů p ř i řešení kriminality ve mě s t ě, o p a t ř e n í s n i ž u j í c í c h k ri m i n a l i t u , (n e )s p o k o j e n o st s p r a c í p o l i c i s tů , p r o b l é m o v ý c h v zt ahů a i n s t i t u c í n a ú z e m í mě s t a . C í l e m n a š e h o v ý z k u mu b y l o zj i st i t a k t u ál ní s t a v p o ci t u be z p eč í v e S v i t a v á c h v ča s o v é m s r o v n á n í ( k o mp a r a c e v ý s l e dků z k o u m á n í 1 9 9 9 a 2 0 0 6 ) , a t e d y před a po realizaci p r o g r a mů p r e v e nc e k r i mi n a l i t y 1, i v e s r o v n á n í mě s t 2, aspo ň v parciální m rozsahu. S v i t a v y pa t ří me z i o b c e a mě s t a , v e k t e r ý c h s e v k o mu n á l n í p o l i t i c e k l a d e dů r a z n a p r e v e n c i k r i mi n a l i t y . P r e v e n c e j e c h á p á n a j a k o „ s o u b o r a k t i vi t

vy v í j e n ý c h

s t á t ní mi ,

v eř e j n o p r á v n í mi

i

s o u k r o mý mi

subjekty,

s mě ř u j í c í k e k o n t r o l e k r i mi n a l i t y i k e s n í ž e n í s t r a c h u z n í “ ( O s ma n č í k 1 9 9 4 ) 3.

5.1 Vnímání pocitu bezpečí v bytě (domě) a ve městě Ú v o de m bloku otázek k pr oble ma tic e be z pe č ného života jsme se k o n c e m r o k u 1 9 9 9 i n a p oč á t k u r o k u 2 0 0 6 z e p t a l i : „ C í t í t e s e v e mě s t ě S v i t a v y b e zpe č ně ?“ Z á k l a d n í ú d a j e u v á d í me v n á s l e d u j í c í t a b u l c e .

1

Programy, projekty a jednorázové akce realizované v rámci programu prevence kriminality – „PARTNERSTVÍ“ ve Svitavách v roce 2005, ale i v letech minulých, jsou přístupné na internetové stránce města www.svitavy.cz. 2

V roce 2002 bylo provedeno sociologické šetření „Pocit bezpečí obyvatel ve vybraných městech ČR“. Realizovalo se v Břeclavi, České Lípě, Karlových Varech, Karviné, Kopřivnici, Liberci, Mostě, Novém Jičíně, Pardubicích, Přerově, Příbrami a Teplicích. Závěrečná zpráva Mgr. Holase a PhDr. Večerky byla publikována v roce 2003. Vydavatel: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha (IKSP). 3

Zájemce upozorňujeme, že pojem „prevence kriminality“ je definován na www.mvcr.cz/prevence/system/pojmy. Výkladem se zabývá doc. Zapletal ve skriptech Policejní akademie ČR „Prevence kriminality“ a další autoři (Osmančík O., Večerka K.). O aktuální strategii prevence kriminality na léta 2004-2007 se dočtete na zakony.idnes.cz/trestnipravo.

43

T a b . 2 4 : O bč ané Svitav a jejich pocity be zpeč í ( ú d a j e v %) CÍTÍTE SE BEZPEČNĚ? LOKALIZACE

v bytě, domě ve dne? v bytě, domě v noci? ve městě ve dne? ve městě večer, tak do 22 hod.? ve městě v noci?

rozhodně ano

spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

neví

1

52,2

40,8

5,6

0,5

0,9

2

58,8

37,3

1,9

0,2

1,8

1

32,7

48,8

14,9

2,9

0,7

2

40,2

50,7

6,5

1,0

1,6

1

42,8

49,3

5,9

0,4

1,6

2

40,5

53,6

3,4

0,7

1,8

1

12,6

43,9

26,2

10,1

7,2

2

10,9

51,4

26,6

4,8

6,3

1

5,8

23,4

32,5

23,6

14,7

2

6,3

27,6

34,9

17,1

14,1

Vysvětlivky: 1 = údaje 1999

2 = údaje 2006

Dř í ve než upozorníme na n ě které statisticky vý znamné souvislosti p o s t o j ů S v i t a v a nů s j e j i c h c h a r a k t e r i st i k a mi a j i n ý mi j e j i c h n á z o r y , p o r o v n e j m e n e g a t i v n í v n í m á n í b e zpe č n o s t n í s i t u a c e a j e h o v ý v o j z a v í ce n e ž š e s t l e t , g r a f i c k y ( ú d a j e „ s p í š e + r o z h o d n ě n e “ v % , z a o k r o u h l e ně ) : Be zpe č ně s e o b č a n é n e c í t í 60

56

%

52

50 36

40

31

30 18

20 10

6

7

2

6

4

0 v bytě ve dne

v bytě v noci

ve městě ve dne ve městě večer (do 22 hod.)

údaje 1999

ve městě v noci (po 22 hod.)

údaje 2006

Souhrnné údaje nás informují, že za uplynulých pě t - šes t l e t d o šl o ve

svitavské

populaci

k e v ze s t u p u

pocitu

b e zpe č í .

Pro

subjektivní

hodnocení bezpe č nos t n í s i t ua c e v e S v i t a v á c h s e h o d í o b mě na našeho p oř e k a d l a „ j i n d e hůř e , d o ma n e j l í p “ . V ý z k u my , a t o n e j en n a š e , p o t v r z uj í r o zpo r ( d i s k r e p a n ci ) m e zi p o c i t em b ezpeč í d o m a a n a u l i c i , n ám ě st íc h, parcích (Buriánek 2001). P o s e t mě n í a v n oč n í c h h o d i n á c h má v s o uč a s no s t i o ba vy s i c e mé ně S v i t a v a nů n e ž pře d pě t i - š e s t i r o k y , o v š e m p o k l e s p o dílu není až tak velký. J e s t l i ž e v r o c e 1 9 99 mě l o p o s e t mě n í v e mě s t ě negativní pocity např . 100 l i d í , p a k v r o c e 2 0 0 6 j e má 8 6 ; v n o c i j e má v s o uč asnosti 93 osob. 44

P o l o ž i l i j s me s i p r o t o o t á z k u – které sociodemografické skupiny o b y v a t e l jsou „ak téry“ t ě c ht o p o c i t ů?

T a b . 2 5 : O bč a n é S v i t a v a j e j i c h p o c i t y b e zpe č í v e m ě st ě ve č e r a v n o c i p o d l e ně k t e r ý c h s o c i o d e m o g r a f i c k ý c h c h a r a k t er i st i k ( ú d a j e „ro zhodn ě + s p í š e “ v %, z a o k r o u h l e ně ) CÍTÍ SE BEZPEČNĚ CHARAKTERISTIKA

VEČER ano

ne

V NOCI neví

ano

ne

neví

PODLE POHLAVÍ Cnorm= muži ženy

0,211 / 0,391

0,279 / 0,389

1

64

30

6

38

51

11

2

74

21

5

47

43

10

1

49

42

9

21

61

18

2

52

40

8

23

60

17

PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN Cnorm= 15-19 let 20-29 30-39 40-49 50-59

60 a více

0,396 / 0,303

0,353 / 0,337

1

71

29

0

43

49

8

2

72

26

2

35

63

2

1

72

25

3

40

54

6

2

73

25

2

43

50

7

1

58

37

5

26

63

11

2

64

29

7

37

51

12

1

61

36

3

28

62

10

2

63

31

6

38

49

13

1

52

39

10

29

52

19

2

62

32

6

32

55

13

1

31

49

20

14

54

32

2

47

43

10

20

54

26

PODLE RODINNÉHO STAVU 0,381 / 0,314

Cnorm= svobodní(é)

ženatí, vdané

rozvedení(é)

ovdovělí(é)

0,306 / 0,308

1

76

23

1

42

52

6

2

72

25

3

40

54

6

1

55

39

6

28

57

15

2

59

35

6

31

54

15

1

50

40

10

19

60

21

2

62

30

8

38

43

19

1

26

52

22

11

59

30

2

41

35

24

22

43

35

45

pokračování tabulky CÍTÍ SE BEZPEČNĚ CHARAKTERISTIKA

VEČER ano

V NOCI

ne

neví

ano

ne

neví

PODLE SOCIOPROFESNÍHO ZAŘAZENÍ 0,365 / 0,312

Cnorm= 1

dělníci zam. ekon. správní zam. ostatní OSVČ

nezaměstnaní

důchodci ek. neaktivní (vč. studentů, učňů)

55

42

0,375 / 0,362 3

27

60

13

2

66

31

3

38

55

7

2

61

37

2

34

53

13

}1

62

32

6

27

64

9

2

68

30

2

35

57

8

1

60

35

5

35

58

7

2

66

25

9

41

45

14

1

73

27

0

37

57

6

2

65

27

8

39

45

16

1

37

45

18

16

52

32

2

45

41

14

17

53

30

1

71

21

8

37

53

10

2

73

23

4

42

51

7


2 = údaje 2006

R o z b o r s t a t i s t i c k y v ý z n a m n ý m z půs o b e m p r o k á z a l t r e n d y v n í m á n í p o c i t u b e zpe č í v e s v i t a v s k é p o p u l a c i : -

násle duj íc í

v e v e č erních hodinách se ve m ě s t ě necítí bezpe č ně spíše že ny ne ž m u ži , a t o v mi n u l o s t i i v s o uč a s n o s t i . O v š e m me z i mu ž i s e j e j i c h p o d í l v r . 2 0 0 6 s n í ž i l z e 3 0 % n a 2 1 % , z a t í mc o me z i ž e n a mi j e n o 2 % ( z e 4 2 % v r . 1 9 9 9 n a 4 0 % v r . 2 0 0 6 ) ; j s o u t o s p í š e l i d é s t a r ší n e ž m l a d š í , j e n ž e v e vě k o v ý c h k o h o r t á c h 1 5 - 1 9 a 2 0 - 2 9 l e t s e s t a v z a u p l y n u l ý c h pě t - še s t l e t př í l i š n e z mě n i l . A s i j e dna č t v rt i na ml a d ý c h s e t r v a l e d e k l a r u j e o b a v y z v e č e r ní h o mě s t a . V o s t a t n í c h v ě kových skupinách

z a z n a me n á v á me

v s o uč asnosti

sice

vě tší

podíl

osob

necítících se po setmě n í b e z p e č n ě , ale i t a k s e t a t o č ást od r. 1999 s n í ž i l a ř ádově o 5 a ž 8 p r o c e n t n í c h b o dů. B e zpe č ně s e v e č e r v e m ě s t ě s t ál e n e c í t í spí š e l i d é o s a mě lí, ovdově l í . J s o u t o při t o m p r á vě t i t o o b čané, kt eří uvád ě j í n e j v y š š í p o k l e s n e g a t i v n í c h p o c i tů v e v e č erních hodinách, u 17 % z nich.

46

-

v no č n í c h h o d i n á c h s e o bč anům s v i t a v s k é b e zpe č n o s t n í p o m ě ry l e t o s t ak é j e v í o ně c o př íznivě j i n e ž k o n c e m m i n u l é h o s t o l e t í . B e z p e č ně ji s e opět cí tí spíše muži , ve vě k o výc h s k u pi n á c h j e t o r ů zné : z n a č n ý v z e s t u p o b a v r e g i s t r u j e me v e s k u p i ně 1 5 - 19 l e t ( p o dí l n e c í t í c í c h s e b e z p eč n ě j e v y š š í o 1 4 % ) , v n a v a z u j í c í c h k o h o r t á c h s e n e g a t i v n í p o c i t y s n i ž u j í ( u o s o b v e vě k u 3 0 - 3 9 l e t o 1 2 % , v e vě ku 4 0 - 4 9 l e t o 1 3 % ) . O v š e m u s t a r š í c h l i d í z a z n a me n á v á me n á r ů s t , respektive setrvalý stav.

5.2 Pocit ohrožení podle trestných činů Na př e d c h á z e j í c í z j i š tě n í c e l k o v ý c h p o c i tů obav svitavských obč anů z k r i mi n a l i t y v e mě s t ě j s me n a v á z a l i d o t a z e m, k t e r ý s p e c i f i k o v a l o b e c n é p o c i t y k o n k r é t n í mi t r e s t n ý m i č i n y . Re s p o n d e n tů m b y l př e d l o že n s e z n a m d v a c e t i ( v r o c e 1 9 9 9 č t r n á c t i ) t r e s t n ý c h č i nů s o t á z k o u : „Li dé č asto hovoř í o t o m , že s e b oj í u r č itých druhů zl oč innosti. Jak vnímáte situaci v t o m t o sm ě ru ve Svitavách Vy?“ Respondenti uváděli u každého trestného činu subjektivně pociťovaný stupeň ohrožení, a to v rozmezí číslic 1 až 5. Jednička přitom znamenala, že se cítí být „velmi ohroženi“, až po pětku, vyjadřující názor, že se „ohroženi necítí“.

P r o p ř e hl e d n o s t i n f o r ma c e o o b a v á c h z p o s t i ž e n í t r e s t n ý m č i n e m j s m e použili

a l g o r i t mu s 1

k výpo č t u

pr ům ě r né ho

skór e

poc it ů

o h r o že ní

S v i t a v a nů. S k ó r e v e r b á l ně i n t e r pr e t u j e me t a k t o : č ím je hodnota skóre n i žš í , t í m j e p o c i t o h r o že n í v y š š í , a o p a č ně .

1

Algoritmus výpočtu nereflektoval respondenty, kteří neodpověděli (n=1 až 10), případně ty, kterých se trestný čin netýkal (např. ne-vlastníky aut, kol apod.). P r ů m ě r n é s k ó r e b y l o v y p o č t e n o p o d l e v z o r c e 6 1 n111 + … + 5 n 5 / N , k d e n 1 j e p o č e t respondentů „cítících se být velmi ohroženi“ až po n5, kteří volili odpověď „necítí se být ohroženi“. N je počet respondentů, odpovídajících na konkrétní položku seznamu trestných činů.

47

Pr ům ě r né s k ó r e p o c i t ů o h r o že n í velmi ohroženi Trestné činy krádež kola vykradení auta výtržnictví krádež auta

1

1,5

tak napůl 2

2,5

3

nejsou ohroženi 3,5

4

4,5

5

2,276 2,496 2,733 2,827

vykradení bytu (domu)

2,929

vykradení chaty (rekr., zahr.)

2,987

vykradení garáže

3,005

kapesní krádeže

3,063

oloupení na ulici

3,083

vykradení sklepa

3,094

rvačka

3,094

pomluva

3,115

loupež

3,158

ublížení na zdraví (zbití)

3,174

výroba a distribuce drog organizovaný zločin sexuální obtěžování vydírání vražda sexuální znásilnění

3,725 3,935 3,989 4,059 4,098 4,136

Průměrné skóre pocitů ohrožení i podíly mezních pocitů ohrožení v navazujícím přehledu se vztahují pouze k vlastníkům kola, auta, chaty, garáže.

J e š t ě výstižně j š í i nfo r ma c i o p o c i t ec h o h r o ž e n í n á m p o s k y t n e po ř adí p o l o že k z e s e z n a m u o b a v a k n im s e v z t a h u j í c í p o d í l y S v i t a v a nů, c í t í c í c h se b ý t v e l m i o h r o ž e n i , s p o l u s p o d í l y tě c h , k t e ř í s e vůb e c n e c í t í být ohroženi. U č trnácti položek obav, použitých v roce 1999, uvádíme v závorce podíly a pořadí z té doby (údaje v %).

48

1. krádež kola 2. vykradení auta 3. vykradení chaty ( r e k r e ač ní, zahradní) 4 . p o ml u v a 5. výtržnictví 6. krádež auta 7 . v y k r a d ení sklepa 8. kapesní krádeže 9 . r v a č ka 10. oloupení na ulici 11. výroba, distribuce drog 12. loupež 13. vykradení garáže 14. ublížení na zdraví ( z bit í , zr aně n í ) 15. vykradení bytu 16. vydírání 17. sexuální obtěžování 1 8 . s e x u á l n í z n á s i l ně n í 19. vražda 2 0 . o r g a n i z o v a n ý z l oč i n

C í t í s e b ýt v e l m i o h r o že n i 34,8 (51,3 – 1.) 21,9 (32,5 – 2.) 20,9 18,8 16,1 13,3 12,7 11,7 11,2 10,8 8,6 8,6 11,1 7,6 7,5 4,4 4,4 4,2 3,7 3,2

(15,8 – 4.) (15,5 – 5.) (25,3 – 3.) (10,4 – 7.) (7,4 – 8.)

(5,2 – 10.) (11,5 – 6.) (3,2 – 14.) (4,7 – 11.) (5,4 – 9.) (3,4 – 13.) (3,8 – 12.)

N e c í t í se b ý t vůb e c o h r o že n i 5,8 (9,9) 8,2 (15,9) 24,3 24,2 9,2 11,1 18,3 15,6 16,9 14,7 39,1 14,4 14,1 14,1 8,5 45,6 44,9 51,9 44,7 36,4

(23,6) (14,7) (16,9) (10,4) (11,5)

(20,0) (11,7) (42,6) (49,1) (53,1) (49,6) (47,3)

V d a l š í čá s t i s e b u d e me z a b ý v a t j e n něk o l i k a t r es t n ý mi č i n y , k t e r é s e me z i s v i t a v s k ý mi o bč any objevily v popř e d í p oc i t ů velkého ohrožení, pří p . j s o u s p o l eč e n s k y z vl á š tě z á v a ž n é .

5.2.1

Pocity ohrožení jízdních kol

z krádeže

(vykradení)

aut

a

S k l a d b a p o c i tů ve vztahu k t ě mt o t r e s t n ý m č i nů m mě l a p o č át kem letošního roku následující pr ů bě h ( ú d a j e v % , z a o k r o u h l e ně , údaj za 11/1999 je uveden v závorce):

49

0

5

10

15

20

25

30

35

40

OHROŽENI 35 (51)

velmi (1)

22 (33) 13 (25) 25 (21)

spíše (2)

32 (28) 29 (26) 23 (13)

tak napůl (3)

28 (13) 32 (22) 11 (5) 10 (10)

spíše ne (4)

16 (10)

vůbec ne (5)

6 (10) 8 (16) 11 (17)

krádeže kol

vykradení aut

krádeže aut

N e j f r e k v e n t o v a ně jší obavou le t os i v m inulost i m e zi Svit avany , k t eř í v l as t n í n e b o v y u ží v a j í j í zdn í k o l o , byl a j e h o k r á d e ž. O v š e m , d a l e k o zá v a žně j š í m a p o zi t i v n ě j ší m zj i š t ě n í m j e , že za t í m c o př ed šesti r o k y i n t e n zi v n í o b a v u mě la víc e ne ž polovina ob č anů, s t a r š í c h 1 5 l e t , v s o uč a snosti jejich pod íl tvoř í j e n k o l em j ed n é t ř e t i n y p o p u l a c e ( 3 5 %) . P r o v e d e n ý r o z b o r n e u p o z o r n i l n a ž á d n o u s t a t i s t i c k y v ý z n a mno u v a z b u k s o c i o d e m o g r a f i c k ý m z n a ků m r e sponde nt ů . Druhým v poř a d í t r e s t n ý c h č i nů, k t e r é h o s e s v i t a v š t í o bč ané o b á v a j í , b y l o a zů s t a l o i l e t o s v y k r á d á n í a u t . I u t o h o t o př e č i nu n a s t a l p o k l e s m í r y p o c i t u o h r o že n í , z h r u b a z j e d n é t ř e t i n y ( 3 3 %) n a j e d n u pě t i n u ( 2 2 %) p o p u l a c e . K r á d e že a u t p a k v r o c e 1 9 99 s o u s tř eď o v a l y j e n o n i žš í p o d í l o b a v a pat ř i l o j i m „ b r o n zo v é “ u m í s tě ní – k r á d e ž e a u t s e v e l mi o b á v a l a j e d n a č t v rt i n a j e j i c h ma j i t elů ( 2 5 % ) . O še st l e t po zdě j i s e p o c i t y v e l k é h o o h r o že n í z u k r a d e n í a u t a „ p r o p a d l y “ n a š e s t é m í s t o po ř a d í a d e k l a r o v a lo h o 13 % p op u lace. Změ n a p o s t o j ů se projevila u lidí ml adších a s t ř e d ní ho v ě k u , m e z i z a mě s t n a n c i a p o d n i k a t e l i , a t o r a z a n t n í m p o k l e s e m o b a v . N a př . v e s k u p i n ě 2 0 - 2 9 l e t s e v m i n u l o st i kr á d e ž e a ut a v e l mi o b á v a l o 30 % osob, nyní je to 12 %, v kohortě 5 0 - 5 9 l e t j s me z a z n a me n a l i p o kl e s z 2 5 % n a 1 0 % o b á v a j í c í c h s e ! O b d o b ně jsou r e gistr ová ny z mě n y v s o c i o p r o f e s n í c h s k u p i n á c h ( me z i z a mě stna nc i z 30 % na 12 % , podnikateli ze 42 % na 10 %).

50

5.2.2

Pocity ohrožení z výtržnictví

V ý t r ž n i ct v í , o b tě ž o v á n í p a r t a mi v ý r o s t ků , s e ř adi l o a i ny n í řa d í na n e j př e d něj š í mí s t o v p o my s l n é m ž e b ř í č ku oba v svita vskýc h obč a nů. Již j s me u v e d l i , ž e pr ůmě r n é s k ó r e p o c i t u o h r o ž e n í j e 2 , 7 3 3 a j e tř e t í m n e j v n í ma ně j š í m o h r o ž e n í m v p o p u l a c i . V r o c e 1 9 9 9 b y l o d o k o n c e o ně c o mé ně intenzivní, skóre = 2,910 bodu. C e l k o v á s k l a d b a p o c i t u o hr o že n í z výtr žni ctví m ě l a n á s l e d u j í c í p a r a m e t r y ( ú d a j e v % , z a o k r o u h l e ně ) : 35

%

30

31

24

25 20 15

29

28

17

16

16

15

15

9

10 5 0 velmi (1)

spíše (2)

tak napůl (3)

spíše ne (4)

vůbec ne (5)

Pocity ohrožení údaje 1999

údaje 2006

R o z b o r p o s t o j ů v yk á z a l n ě kt e r é st a t i s t i c k y průk a z n é z á v i s l o st i a publikujeme je v následujícím p ř e hle du. T a b . 2 6 : O bč a n é S v i t a v a j e j i c h p o c i t y obav z výtržnictví, podle ně k t e r ý c h s o c i o de m o g r a f i c k ý c h c harakteristik (údaje v %, z a o k r o u h l e ně ) CHARAKTERISTIKA PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN 15-19 let 20-29

30-39 40-49 50-59

60 a více

1

POCITY OHROŽENÍ 1

2

3

4

5

43

6

2

Cnorm= 0,313 / 0,296 12

37

2

18

27

23

16

16

1

18

25

27

12

18

2

16

26

28

20

10

1

18

21

33

18

10

2

16

34

28

15

7

1

12

24

31

23

10

2

13

28

42

10

7

1

11

20

27

26

16

2

14

34

36

13

3

1

20

22

22

11

25

2

21

26

24

20

9

51

pokračování tabulky POCITY OHROŽENÍ

CHARAKTERISTIKA

1

2

3

4

5

PODLE SOCIOPROFESNÍHO ZAŘAZENÍ Cnorm= 0,294 / 0,288 dělníci zam. ekon. správní zam. ostatní OSVČ

nezaměstnaní


1

16

18

28

23

15

2

17

34

30

11

8

2

11

25

40

23

1

}1

13

26

36

14

11

2

17

36

34

9

4

1

20

22

22

24

12

2

14

28

37

14

7

1

5

26

29

19

21

2

14

29

26

23

8

1

17

21

24

14

24

2

21

23

26

15

15

1

19

35

34

9

3

2

16

22

26

18

18


2 = údaje 2006

V ý t r žni c t v í m s e c í t í b ý t v í ce č i m é ně o h r o že n y v í c e n e ž d v ě pě t i ny ( 4 4 %) p o p u l a c e , zat í m c o k o n c e m m i n u l é h o s t o l e t í o h r o že n í v n í m a l y n e c e l é d vě pě tiny z ní (39 %).

V ý t r ž n i c t ví j e z h l e d i s ka p o c i tů ohrožení

j e d n a z o b a v , k t e r á j e d n e s i n t e n z i v něj š í , n e ž t o m u b y l o dř íve. P o k u d j d e o s o uč a s n ý s t a v , u v e ď me , ž e n a p r v n í mí s t o š k á l y p o c i tů o b a v z a řa d i l o v ý t r ž n i c t v í 2 1 % ž e n ( 1 1 % mužů) , n a d r u h é mí s t o j e d e k l a r o v a li muži i ženy shodně ( v ž d y 2 8 % z n i c h ) , „ t a k n a půl “ h od n o t i l o mí r u s v ý c h o b a v z v ý t r ž n i c t v í 3 3 % ž e n a 2 9 % m u žů . Na č t v r t o u poz i c i j e z a ř a di l o 11 % ž e n ( 2 0 % mu žů) a že vůb e c n e j s o u o h r o ž e n i , s i mys l e l o 7 % ž e n a 1 2 % muž ů . P o c i t y o ba v z a z na me n á v a j í v e S v i t a v á c h s o cio l o g i c k y „ z a j í ma v ý “ vývoj, a to jak ve v ě kových, ta k v ně kterých socioprofesních skupinách mě s t s k é

populace.

V ze s t u p

pocitu

o h r o že n í

v s o uč a s n o s t i

v zr ůs t á

v kohortách od 30 let. Po mě r p o č t u r e s p o n d e n t ů, k t e ří ř a d i l i v r o c e 1 9 9 9 a v r o c e 2 0 0 6 i n t e n z i t u s v ý c h o b a v n a p r v n í č i d r u h o u p o z i c i š k á l y , má t y t o h o d n o t y : v e s k u p i ně 1 5 - 1 9 l e t = 9 2 , 2 0 - 2 9 l e t = 9 8 , 3 0 - 3 9 l e t = 1 2 8 , 4 0 - 4 9 l e t = 1 1 4 , 5 0 - 5 9 l e t = 1 5 5 a v e s k u p i n ě 6 0 l e t a v í c e = 1 1 2 ! V ý r a z ně r o v n ě ž vzrostl p oč e t dě l n í ků, kte ří deklarovali své silné pocity ohrožení (zař a di l i j e n a p r v n í či druhou pozici): v roce 1999 tak uč i n i l o 3 4 % z n i c h , v s o uča s n o s t i 5 1 % z n i c h ( i n d e x = 1 5 0 ) . N e b o me z i n e z a mě s t n a n ý mi j e i n d e x 1 3 8 !

52

5.2.3

Pocity ohrožení ze sexuálního obtěžování až po sexuální znásilnění

P o c i t y o hr o že n í ze s e x u á l n í c h d e l i k tů ne j sou ve Svit avác h př íliš i n t e n zi v n í ,

jsou

však

setrvalé.

V k l i ma t u

mě s t s k é

populace

j s me

z a z n a me n a l i t y t o p a r a me t r y o b a v ( ú d a j e v % , z a o k r o u h l e ně ) : P o c i t y o hr o že n í v e m ě s t ě ze s e x u á l n í ho o b t ě žov ání 1 velmi ohroženi

2

3 tak napůl

4

5 vůbec nejsou ohroženi

5 4

7 8

18 18

21 24

49 46

v roce 1999 v roce 2006

P o c i t y o hr o že n í ze s e x u á l n ího napadení a ž po znásilně ní 1 velmi ohroženi

2

3 tak napůl

4

5 vůbec nejsou ohroženi

5 4

7 6

15 15

20 21

53 54

v roce 1999 v roce 2006

Podrobně j i u v e ď m e p o c i t y o h r o že n í m e zi s v i t a v s k ý m i že n a m i , a t o o p ě t v č a s o v é m s r o v n á n í ( ú d a j e v % , z a o k r o u h l e ně ) : 45

%

39

40

33

35 30

27 23 22 22

25 15 5

27 27

19

20 10

25

35 35

10 7

6

7

12 9

9

6

0 velmi (1)

spíše (2)

tak napůl (3)

spíše ne (4)

vůbec ne (5)

Pocity ohrožení z ... obtěžování (1999)

obtěžování (2006)

znásilnění (1999)

znásilnění (2006)

53

Př e h l e d n ěj i ř eč eno, s e x u á l n í m o b tě žo v á n í m s e c í t í b ý t o h r o že n o 1 8 % že n (v roce 1999 – 17 % ) , ta k na půl 2 2 % ž e n ( 2 3 % ) a n e c í t í s e b ý t o h r o ž e n o 6 0 % ž e n ( s h o d ně jako v roce 1999 – 60 %). Co se týká obav ze s e x u á l n í h o n a p a d e n í a ž p o zná s i l ně n í j e si t u a c e v e S v i t a v á c h t a t o: o h r o že n o s e c í t í být 1 5 % ž e n ( v r o c e 1 9 9 9 – 1 6 % ) , t a k n a p ůl 1 9 % ž e n (22 %) a necítí se být ohroženo 66 % žen (v roce 1999 – 62 %). Nakonec dv ě p oznámky: Post oj e m užů j s ou be ze zm ě n, podíl m u žů, k t e ř í n e c í t í o h r o že n í s v ý c h m a n že l e k č i př í t elk yň a se st e r , j e dř í v e i v sou č a s n o s t i ve l k ý . „ St a r o st i “ o h r o ž e n í ž e n se x u á l n í m o b t ě ž o v á n í m s i n e d ě lá 81 % muž ů ( v r o c e 1 9 9 9 t o b y l o 8 2 % z n i c h ) a s e x u á l n í h o n a p a d e n í a ž p o z n á s i l ně n í s e n e o b á v á 8 4 % mu žů (v roce 1999 – 8 5 % ) . Uv ě d o m u j em e s i v š ak , že t ě ch „pouhýc h“ 18 %, r e s p e k t i v e 1 5 % ž e n , c í t í c í c h s e b ý t o h r o že n o s e x u á l ní m i d e l i k t y , př edstavuje 1100-1400 s v i t a v s k ý c h že n ? A t o j i st ě nen í ne výz na mná č á s t mě s t s k é k o mu n i t y …

5.3 Prostorová diferenciace pocitů bezpečí ve městě O t á z k a smě ř u j í c í k l o k a l i z a c i k r i mi n o g enní situace ve Svitavách mě l a d v ě č á s t i . Ne j dří v e j s me r e s p o n d e n tům ř e k l i : „ J e s t l i že s e V y n e b o č l e n o v é V a š í d o m á c n o s t i cít í t e b ýt v e l mi o h r o že n i k r i mi n a l i to u , u v eď te n á ze v u l i c e , k ři žo v a t k y , n á m ě s t í , p a r k u a p o d . , k d e t a k o v é p o c i t y m á t e ! P r o s í m, n á z v y mí s t z a p i š t e c o n e j pře sně ji.“ Otázka byla tzv. „otevř e n á “ . Odpově d i n a p r v n í m a d r u h é m mí s t ě pořa d í b y l y n á s l e d ně kódovány. V ý c h o zí i n f o r m a cí j e zj i š tě n í , že v e m ě s t ě -

se necítí b ýt oh ro ženi, re sp. ne ví, ne odpov ě dě l o

5 4 % o bč anů,

-

se cítí být velmi ohro že no a s poň v j e d n é l o k a l i t ě

46 % obč anů.

S i t u a c e pře d š e s t i l e t y b y l a o b d o b n á ( 5 2 % : 4 8 % ) . Nebe zpe č n ý m i m í st y j s o u ( be z ohle du na ř a z e ní bylo kódová no 35 8 l o k a l i t ): 1.

nespecifikovaná uvádě ných, o s v ě t l e n á“

místa,

př e de v š í m či

k t e r ýc h

bylo

„všechny

„ ne o s vě t l e n á

mí s t a “ ,

t e mné dále

19

%

ze

u l ič k y “ , pak

vše ch „ má l o

„podchody“,

j me n o v i t ě n a p ř . u m u z e a , s u pe r ma r k e t u , a t d . ; 54

2.

Nám ě s t í M í r u – 16 % ze v š e c h n e b e z p eč n ý c h l o k a l i t ;

3.

j e d n o t l i vé u l i c e – 1 5 % ze v š e c h n e b e z p eč n ý c h l o k al i t , s o u h r n n ě u v e d e n o 3 0 n á z vů u l i c , o p a k o v a ně ul. Lanškrounská (13x), V rchlického (5x) , Jungma nova (3x) atd.;

4.

v l a k o v é nád r a ží a o k o l í – 1 2 % z e v š e c h n e b e z p eč n ý c h m í s t ;

5.

s í d l i št ě Lá ny – 12 % ze vše c h nebe zpe č n ý c h m í s t ; opakovaně k o n k r e t i z o v á n o u l i c í K p t . J a r oš e , S v i t a v s k o u , „ h o l o b y t y “ ;

6.

parky – 11 % ze všech nebezpeč n ý c h m í s t ;

7.

a u t o b u s o v é n á d r a ž í – 6 % z e v š e c h n e b e zpeč n ý c h m í s t ;

8.

hospody, bary, herny a okolí – 6 % ze všech nebe zpe č ných míst;

9.

super-hypermarkety

a

jejich

okolí

–

3

%

ze

všech

nebe zpe č n ý c h m í s t .

S k l adb a odp ov ě dí se ve sledovaných skupinách obyvatel př íliš n e l i š i l a – j e n m u ž i u v á dě l i ča s tě j i n e ž ž e n y j a k o n e b e z p ečn á mí s t a k a t e g o r i i „ h o s p o d y , h e r n y a j e j i c h o k o l í “ , z a t í mc o ž e n y v í c e „ v l a k o v é nádraží a jeho okolí“. Tat áž l o k al i t a j e n e be z peč ná, více než pro ostatní, p r o l i d i n e j ml a d š í . P r o r o d i n y s e d vě ma dě t mi bylo identifikováno jako n e b e z p e čn é s í d l i š tě L á n y , p r o r o d i n y s v í c e dět mi p a k t a k o v ý mi l o k a l i t a mi b y l o n á d r a ž í ČD a o k o l í o b c h o d n í c h c e n t e r . P o u v e d e n í n á z vů mí s t ve mě s t ě , které v obč anech vyvolávají pocity o h r o ž e n í , o d p o v í d a l i r e sp o n d e n t i n a o t á z k u : „Čeho se Vy nebo č lenové V a ší d o m ácnosti na u vád ě n é m m í s tě o b á v á t e , č í m j e ú ze m í n e b ezpe č né ? A j e t o m u t a k s t á l e n e b o p o u ze v ně k t e r ý c h d n e c h č i hodinách?“ Př i p o me ň me s i , ž e v mě stské komunit ě se necítí být ohroženo 54 %, n e b e z p e čn é l o k a l i t y u v e d l o 4 6 % o b y v a t el sta r šíc h 15 le t. A pr á vě n á z o r y t é t o č á st i v eř e j n o s t i ( n = 2 5 7 r e s p o n d e n tů) p u b l i k u j e m e v o r i e n t ač n í m p ř ehledu.

55

N e j o b ávaně j š í mi tr e s t n ý mi č iny na nebe zpe č ných místech ve m ě st ě jsou: 1.

u b l í že n í n a zdr a v í , r v ač k y , f y zi c k é n á s i l í , u ve d l o j e c c a 3 3 % ob č a nů ( t j . a s i 1 4 % z c e l é p op u l a c e )

2.

k a p e s n í k r á d e že , o k r a d e n í n a u l i c i u ve d l o c c a 28 % o bč anů ( t j . a s i 1 2 % z c e l é p o pu l a c e)

3.

n especifikovan é

(ne zař a d i t e l n é

důvody)

uvedlo

cca

15

%

obč a nů ( t j . a s i 7 % z c e l é p o pu l a c e ) , n a př . n e u k á z ně n í ř i dič i ( u l . B rně nská, hlavní k ři ž o v a t ka ) , a l e i ne be z p e č í ze špatn ě č i vůb e c n e o s v ě t l e n ý c h mí s t ( p a r k J . P a l a c h a , H r a n i č ní ul., ulice kolem T O S , o k o l í n á d r a ž í , n e p ř e h l e dná c e s t a z n á d r a ž í do c e n t r a ) 4.

v ý t r žn i c t v í u v e d l o c c a 1 4 % o bč a nů ( t j . a s i 6 % z c e l é p o pu l a c e) n a př . p a r t y v ý r o s t ků , R o mov é , o p i l c i ( u n ádraží, okolí cihelny), b e z d o mo v c i , f e ťáci

5.

k r á d e že ( v y k r a d e ní ) a u t a k o l u v e dlo c c a 5 % o bč a nů ( t j . a si 2 % z celé populace)

6.

s e x u á l n í o b t ě žo v á n í u v e d l o c c a 3 - 4 % o bč a nů ( t j . as i 1 % z c el é populace)

7.

v y k r a d e ní b y t u ( do m u ) u v e d l o c c a 1 % o bč a nů (tj. asi 0,5 % z c e l é p o pu l a c e )

K r i m i n o ge n n í l ok al i za c e m á p o d l e vyj á dř e n í o bč anů, c í t í c í c h se o h r o že n i , t y t o d o m i n a n t y : -

Nám ě s t í m í r u m á s v o u n e g a t i v n í „ i m a g e “ př edevším proto, že v y v o l á v á p o c i t o h r o že n í z o k r a d e n í na u l i c i , z k a p e s n í c h k r á d e ží a z u b l í že n í n a zdr a v í , f y zi c k é h o n ás i l í , al e i z k r á d e ží k o l , č i v y k r a d e ní a u t ,

-

v l a k o v é n á d r a ž í a j e h o o k o l í m á s v o u š p a t n o u p o v ě s t n e j e n j a ko p r o s t o r k a p e s n í k r á d e že a v ůb e c p r o o k r á d á n í , a l e i p r o s e x u á l n í obt ě žo v á n í a u b l í ž e n í n a zd r a v í , r v ačky a výt r ž nic t ví vše ho dr uhu,

56

-

s í d l i š t ě Lány , j e h o u l i c e , j so u zř e j m ě s y n o n y m e m p r o v ý t r ž n i c t v í p a r t v ý r o s t k ů, j e dno t l i v c ů i skupin málo p ř i způs o b i v ý c h l i d í ,

-

p a r k y j s o u p o k l á dá n y za n e b e zpe č ná m í s t a ve vazb ě na se xuáln í d e l ik t y a k vůl i o b a v á m z o k r a d e n í , l o u p e žné ho p ř epadení ( k t er ý m t o u mo ž ň u j e „ š p a t né o s vě t l e n í “ ) .

A j e š t ě nám zbývá uvé st dny a č a s , v e k t e r ý c h s v i t a v š t í o bč ané p o v a ž u j í v y t i p o v a n á mí s t a z a n e b e z p eč ná . Po z a kódová ní odpově dí a ú p r a vě š ká l y j e z á k l a d n í i n fo r ma c e t a t o ( n = 2 5 7 r e s p o n d e n tů , ú d a j e v % , z a o k r o u h l e ně ) : D n y , v n i c h ž j s o u l o k a l i t y v e m ě s tě nebe zpe č né v sobotu a v neděli 8%

v pátek a sobotu 27 %

od pondělí do neděle 65 %

Ča s , v n i c h ž j s o u l o k a l i t y v e m ě s tě nebe zpe č né po setmění a v noci (bez časového určení) 25 %

ve dne, v noci stále 13 % přes celý den do večera 7% večer, asi od 20-22 hod. 9%

v noci, asi od 2206 hod. 46 %

57

Doplníme-li již publikovanou př e d c h á ze j í cí mi k r i t é ri i , zj i šťu j e m e , že ohro že ni, za nebe zpeč n é p o v a žuj í Ná mě s t í mí r u

kriminogenní lokalizaci o b č a n é , k t e ř í s e cí t í být

4 6 % z n i c h př e d e v š í m v P á a S o , 4 1 % v S o a N e 6 7 % z v l á š t ě v noci a dalších 17 % po setmě n í a v n o c i ;

vlakové nádraží a okolí 68 % z nich od Po do Ne, neustále, 5 4 % v n o c i , o d 2 2 d o 6 h o d . a d a l š í c h 3 6 % p o s e t mě n í a v noci s í d l i š t ě Lá n y

86 % z nich od Po do Ne, 2 8 % v e d n e , v n o c i , s h o d n ý p o d í l p o s e t mě n í a v n o c i

parky

70 % z nich od Po do Ne 4 8 % h l a v ně v n o c i ( o d 2 2 - 0 6 h o d . ) a 2 8 % „ n a v í c “ p o s e t mě n í a v n o c i P o r o v n á m e - l i p o c i t y o bč anů m ě sta Svitav v roce 2006 a v roce

1 9 9 9 , m ůž e m e k o ns t a t o v a t , ž e t e h d y i n y n í v í c e n e ž p o l o v i n a o b y v a t e l o h r o že n í n e c í t i l a a n e c í t í , ž e n e zná n e b e zpe č ná místa nebo že o nic h a l e s p o ň neví. A že o nebezpeč nýc h m íst e c h plat í, že „nic nové ho po d sl u n c e m …“

5.4 Spolupráce občanů při řešení kriminální situace ve městě T é ma s p o l u p r á c e o b y v a t e l Sv i t a v b y l o v n a š e m v ý z k u mu z a s t o u p e n o d vě ma o k r u h y o t á z e k : j e d n a k j s me z j i šťovali ob č a n o v u v l a s t n í „ z k u š e n o s t “ s k r i mi n á l n í mi d e l i k t y z h l e d i s k a časové frekvence, druhu trestných č nů a j e j i c h o zn á me n í p o l i ci i . J ed n a k j s m e „ t e st o va l i “ c h o vá n í o bč anů j a k o s v ě d ků č i a s p oň j a ko ú č a s t ní ků k r i mi n á l n í s i t u a c e .

58

5.4.1

Vlastní zkušenost občanů jako obětí trestných činů

O t á z k a b y l a v s o uč asnosti i p ř e d v í c e n e ž š e s t i r o k y f o r mu l o v á n a s h o d n ě . „ S t a l ( a ) j s t e s e V y n e b o č l e n o v é V a š í d o m á c n o s t i o bě t í ně j a k é h o t r e s t n é h o č in u , n ebo p ok u su o t r e st ný č i n , n a ú ze m í S v i t a v ? “ Zně ní d o t a z u b y l o n a v í c č a s o v ě vymezeno. V listopadu 1999 j s me h o d o p l n i l i o text „v uplynulých dvanácti mě s í c í c h“ , v bř eznu 2006 pak „v uplynulých d v o u l e t e c h “ . N a v í c mě l i r e s p o n d e n t i m o ž n o s t r o z š íři t o d p o vě ď i o o b d o b í „leden-únor 2006“. Zá k l a d n í r o zl o že n í o d p o vě d í ( ú d a j e v % , z a o k r o u h l e n ě ) 90

%

79

80

84

83

70 60 50 40 30 20

16

13

13 5

10

3

4

0 ano, jednou

ano, vícekrát

ne

Byl(a) obětí trestného činu ... údaje 1999

údaje 2004

údaje 2005

Pro úplnost uveďme, že za první dva měsíce letošního roku uvedlo 6 % respondentů, že se obětí (či pokusu) kriminálního činu stalo jednou a 0,5 % respondentů vícekrát.

Testování e mp i r i c k ý c h dat na s t a n d a r d ně sledovaných c h a r a k t e r i s t i k á c h o b y v a t e l Svi t a v s ig n a l i z o v a l o v mi n u l o s t i i v s o uč asnosti j e n s l a b é ( C n o r m= d o 0 , 1 5 ) a s t řední závislosti (Cnorm=0,16-0,30). Pro ú p l n o s t v š a k p r ů běh dat aspoň v ně kte r ýc h z na c íc h publikuje me . Da ta o f r e k v e n c i v i k t i mi z a c e 1 j s me v š a k s l o u čili do je diné polož ky.

1

viktimizace je proces poškozování oběti a způsobování újmy, čímž se vlastně z jedince stává oběť určitého trestného činu. Běžně se viktimizace rozlišuje na:

primární v. – újma způsobená pachatelem; je to přímý, bezprostřední důsledek trestného činu, sekundární v. – to jsou nepříjemnosti a výdaje, které oběť musí snášet v souvislosti s následným trestným řízením. Je to „nové“ poškození oběti ze strany orgánů činných v trestním řízení nebo jiných institucí, terciární v. – je stav, kdy se oběť neumí přiměřeně vyrovnat s traumatickou zkušeností, přestože z objektivního hlediska došlo k nápravě či uzdravení a odškodnění (závisí na zvláštnostech osobního založení oběti) (Bouřa 2003).

59

T a b . 2 7 : O bč a n é S v i t a v a j e j i c h zk u š e n o s t s t r e st no u č i n n o s t í p o d l e ně k t e r ý c h s o c i o de m o g r a f i c k ý c h c harakteristik (údaje v %, z a o k r o u h l e ně ) ZKUŠENOST S TRESTNOU ČINNOSTÍ CHARAKTERSITIKA

ANO 1999

NE

2004

2005

1999

2004

2005


14

18

16

86

82

84

20-29

22

15

20

78

85

80

30-39

28

19

19

72

81

81

40-49

23

22

21

77

78

79

50-59

22

13

10

78

87

90

60 a více

15

13

15

85

87

85

PODLE STUPŇŮ VZDĚLÁNÍ základní

12

11

14

88

89

86


28

15

16

72

85

84

úplné střední

22

22

19

78

78

81

vysokoškolské

17

17

21

83

83

79

77


21

20

19

22

18

16

31

20

18

69

nezaměstnaní

24

10

18

76

90

82

důchodci

13

8

9

87

92

91


16

16

19

84

84

81

zam. ekon. správní zam. ostatní OSVČ

23 27

73

79

80

81

78

82

84

80

82

Ob č a n é , kt e ří n a pře d c h á z e j í c í ot á z k u u v e d l i , ž e s e j i m s a m ý m n e b o n ě k o mu z j e j i c h d o má c n o s t i s t a l v u p l y n u l ý c h d v o u l e t e c h ně j a k ý t r e st ný č i n n a ú z e mí S v i t a v , b y l i d ot á z á ni : „M ů že t e u v é s t , o j ak ý t re s t ný č i n s e j e d n a l o ? V p ř í p a dě, ž e v á s p o s t i h l o s t e j n ý c h t r e s t n ý c h činů v í c e , pt á me s e n a t e n , k t e r ý p o v a ž u j e t e z a n e j z á v a ž něj š í a b y l s p á c h á n v e S v i t a v á c h … “

Bereme-li v úvahu odpov ě d i t ě chto respondent ů, tj. v roce 1999 asi 2 0 % , v r o c e 2 0 0 4 c c a 1 6 % a o r o k p o z dě j i c c a 1 7 % p o p u l a c e starší 15 l e t , pak to nejč a s tě j i b y l o (podíly respondent ů v % , z a o k r o u h l e ně , údaj v z á v o r c e j e p o d í l p o s t i že n ý c h z c e l é p o p u l a c e ) :

60

1. 2. 3-4. 5. 6. 7. 8-10.

11.

krádež kola vykradení sklepa ( k ůlny apod.) vykradení auta ublížení na zdraví l o u p e ž n é př epadení vykradení chaty bytová krádež vykradení garáže krádež auta s e x u á l ní obtě žování z n á s i l ně ní

V ROCE 1999 2004 2004/2005 2005 53 (11,5) 39 (5,9) 33 (5,3) 14 (3,1) 19 (2,9) 16 (2,5) 30 5 8 5 3 4 0

(6,5) 25 (2,2) (1,1) 12 (1,9) ( 1,8) 11 (1,7) (1,1) (0,7) ( 0,9) 4 ( 0,7) ( 0,0)

0

19 (3,1) 11 (1,9) 12 (1,9) 10 5 4 4

(2,7) (1,5) (1,2) (1,2) 5 (0,8)

( 0,0)

0

( 0, 0 )

L e t o š n í v ý z k u m u mo ž n i l r e s p o n d e n tů m u v é s t i d a l š í k r i mi n á l n í d e l i k t y , k t e r é j s me n e z a ř a d i l i d o n a b í d n u t ý c h al t er n a t i v . Ja k j s me p ř e d p o k l á dali, byly to pře d e v š í m „ d r o b n é “ k r á d e ž e , n a p ř . d o k l a dů , p e ně ž e n e k , k a b e l e k , mo b i l ů apod. Ob ě ť mi se stalo více než 4,5 % obyvatel mě s t s k é p o p u l a c e . R o z b o r o d p o vě d í p o d l e c h a r a k t e r i s t i k o bč a nů S v i t a v , k t e ř í by l i p o s t i ž e n i v r o c e 2 0 0 4 a 2005 trestnou č i n n o s t í , j s me u s k u t e č nili ve vazbě k e č t yřem nej č a st ě j š í m d e l i k tů m. T a b . 2 8 : O bč a n é S v i t a v ( r e s p . j ej i c h d o m ác n o s t i ) , p o s t i že n í v l e t e c h 2004 a 2005 n ej č a s t ě jš í mi d e l i k t y, p o d l e j e j i c h ně k t er ý ch sociodemografických c har akt e r ist ik ( údaj e v %, z aokr ouhle n ě ) CHARAKTERISTIKA

PODÍL POSTIŽENÝCH1 krádeží kol

vykradením sklepa

vykradením auta

ublížením na zdraví

PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN Cnorm=

0,242

0,219

0,296

0,249

15-19 let

29

18

0

12

20-29

31

17

21

19

30-39

28

21

7

17

40-49

41

11

16

14

50-59

31

8

15

8

60 a více

18

24

12

0

1

Podíl postižených sledovanými trestnými činy představuje tu jejich část, která odpověděla na otázku, o jaký delikt šlo, „ano“. Dopočet do 100 je pak podíl těch, na nichž trestný čin spáchán nebyl.

61

pokračování tabulky CHARAKTERISTIKA

PODÍL POSTIŽENÝCH1 krádeží kol

vykradením sklepa

vykradením auta

ublížením na zdraví

PODLE STUPŇŮ VZDĚLÁNÍ 0,209

0,141

0,208

základní

Cnorm=

23

16

3

0,203 10


37

19

16

16

úplné střední

29

14

17

17

vysokoškolské

47

7

13

0

PODLE SOCIOPROFESNÍHO ZAŘAZENÍ 0,335

0,252

0,233

0,237

dělníci

Cnorm=

42

22

16

17


30

3

20

17

zam. ostatní

36

14

18

9

OSVČ

40

13

0

13

8

17

8

25

nezaměstnaní důchodci ost. ekon. neaktivní (vč. studentů, učňů)

7

14

7

0

34

21

14

10

P o d l e u v á dě n ý c h s dě l e ní S v i t a v a nů mů ž e me ř í c i , ž e za t í m c o pře d š e s t i r ok y p o c í t i l a k r i mi n a l i t u s a m a n a s o bě a s i j e d n a pě t i n a m ě stské p o p u l a c e ( 2 1 %) , t a k p o č á t k e m l e t o š ní h o r o k u t ot é ž u v e d l a n e c e l á j e d n a š e s t i n a z n í ( 1 6 - 1 7 %) . Z n a me n á t o , ž e v i k t i m i z a c e o bča nů z ř e j mě k l e s á , t r e s t n o u či n n o s t í j e r oč n ě z a s a ž e n o a s i š e s t n á c t - s e dmná c t obyva te l sta r šíc h 1 5 l et z e s t a . Při t om s t á l e p l a t í , ž e pac h a t e l é t r e s t n ý c h č inů si vybírají své o b ě t i „ r o v n o mě r ně j i “ , n e ž s e m n o h d y t r a d u j e . D o m i n a n t n í m k r i m i n á l n í m del i k t e m , k t e r ý m bý v a j í o bča n é m ě sta p o s t i že n i , j s o u k rá d e že k o l . P l a t i l o t o dř í v e i d n e s . O v š e m f r e k v e n c e t ě c h t o k r á d e ží zř e j m ě o t ř etinu poklesla, stejn ě j a k o p o d í l v y k r á d á n í a u t . Na stejné úrovni z ůstává vykrádání sklep ů , b y t o v é krá d e ž e a se x u á l ní o b t ě žování. Naopak, vzestup regist r u j e me u n á s i l n ý c h t r e s t n ý c h či nů , j a k o j s o u u b l í ž e n í n a z dr a v í a l o up e ž n á př e p a d e n í . D o t ý k a j í s e s i c e „ j e n“ 2 % p o p u l a c e , př e st o j e n el z e p ř i pr eve n c i b ag a t e l i z o v at . N e z j i st i l i j s me

1

Podíl postižených sledovanými trestnými činy představuje tu jejich část, která odpověděla na otázku, o jaký delikt šlo, „ano“. Dopočet do 100 je pak podíl těch, na nichž trestný čin spáchán nebyl.

62

v ý z n a mně j š í z á vi s l o s t me z i c h a r a kt e r i s t i k a mi o bě t í a dr uhe m k r i mi n á l ní h o deliktu. Subkapitola o vlastní zkušenosti obč anů mě s t a s k r i mi n á l n í mi d e l i k t y v p o s l e d n í c h d v o u l e t e c h b y l a u z a vře n a o t á z ko u : „ O h l á s i l i js t e t r e s t n ý č i n , n e b o p o k u s o ně j , n a p o l i ci i ? “ Odpově d i o b ě tí nezákonného jednání s e č lenily takto (údaje v %, zaokrouhlen ě , v z á v o r c e ú d a j e z r o k u 1 9 9 9 ) : P o l i c i i ČR

M ě s t sk é p o l i c i i ano 21 % (19 %)

ne 45 % (44 %)

ano 55% (56 %)

ne 79 % (81 %)

Tab. 29: Ohlašovatelé trestných č i nů P o l i c i i ČR a M ě s t sk é p o l i c i i v e Svitavách podle jejich ně k t e r ý c h sociodemografických c h a r a k t e r i s t i k ( ú d a j e v %, z a o k r o u h l e ně , dopo č e t d o 1 0 0 j s o u odpov ě d i „ n e n a h l á s i l i “) TRESTNÉ ČINY OHLÁSILI CHARAKTERISTIKA

POLICII ČR

MĚSTSKÉ POLICII

1999

2006

1999

2006

PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN 0,249

0,327

0,336

0,294

15-19 let

Cnorm=

63

44

50

38

20-29

60

74

12

29

30-39

57

52

13

12

40-49

64

50

19

17

50-59

50

38

14

15

60 a více

38

65

25

25

0,249

0,263

0,210

0,225

PODLE STUPŇŮ VZDĚLÁNÍ Cnorm= základní

47

47

32

33


64

49

16

18

úplné střední

47

59

18

17

vysokoškolské

43

80

13

30

63

pokračování tabulky TRESTNÉ ČINY OHLÁSILI CHARAKTERISTIKA

POLICII ČR

MĚSTSKÉ POLICII

1999

2006

1999

2006

0,316

0,320

0,378

0,366

40

14

14

PODLE SOCIOPROFESNÍHO ZAŘAZENÍ Cnorm= dělníci

67

zam. ekon. správní zam. ostatní

56

53 68

13

11 29

OSVČ

61

73

21

8

nezaměstnaní

44

60

0

42

důchodci

35

64

29

29


58

58

42

33

S t a v v o z n a m o v á n í t r e s t n ý c h č i nů p o l i ci í m se n e m ě ní. Víc e ne ž p o l o v i n a o bč anů S v i t a v ( 5 5 %) , k t e r ý m n ě k d o u k r a d l ně j a k o u v ě c či pení ze , p ř e p a d l č i j e o h r o ž o v a l , o h l á s i l a t ut o s k u t eč n o s t P o l i ci i ČR a pě t i n a ( 2 1 %) p o s t i že n ý c h s e s o zn á m e n í m o br á t i l a n a m ě s t sk o u p o l i ci i . Typologie ob č a nů , k t e ří delikty hlásí PČR , j s o u h l a v n ě lidé ve vě ku 20-29 l e t , s v yš š í m s t u p n ě m v z dě l á n í , z e j mé n a v y s o k o š k o l á c i . N a mě s t s k o u p o l i ci i s e o b r a c ej í př e d e v š í m l i d é n ej ml a d š í , al e i t i n ej s t arš í .

5.4.2

Ochota občanů ke spolupráci s Policií ČR a Městskou policií ve Svitavách

Shodně

s v ý z k u me m n á z o r ů

ob č a nů

na

bezpe č nostní

situac i

ve

v y b r a n ý c h d v a n á c t i mě s t e c h ČR pro pražský IKSP (Ve č erka, Holas 2003), j s me z a ř a d i l i d v oj i c i o t á z e k , k o n f r o n t u j í c í o bča n a s k r i mi n á l n í č i n n o s t í . 1 N e j dř í v e j s me s e z e p t al i : „Jak se z ac hovát e , st ane t e - li se svěd k e m k r á d e že , k t e r á se V á s b e zpr o s t ř edně n e t ý k á ? “ Respondenti celého s o u b o r u s i v y b í r a l i z pě t i a l t e r n a t i v o d p o vě d í , k t e r é „ z í s k a l y “ t y t o p o d í l y ( v z á v o r c e ú d a j e z v y b r a n ý c h mě s t ČR ) :

1

Autoři však opodstatněně připomínají, že verbalizované postoje musíme přijímat se skepsí. Jedná se o hypotetickou situaci, jejíž řešení je v „reálu“ závislé na množství zcela konkrétních okolností. Např. vliv určité autostylizace je velmi pravděpodobný.

64

Zp ůs o b c ho v á n í a ) n e b u d u s i t o h o v š í ma t uvedlo b) zavolám anonymn ě t í s ň o v o u l i n k u 1 5 8 c ) z a v ol á m t í sňovou linku 158 a př e d s t a v í m s e d ) b u d u s e s n a ž i t n a z l o děj e kř i k e m u p o z o r n i t o k o l í e) podle okolností se pokusím pachatele zadržet

7,2 24,1 42,3 11,6 14,8

% % % % %

(9,5 (20,9 (41,8 (13,3 (14,4

T e s t o v á n í o d p o věd í v e v a z bě k s o c i o d e mo g r a f i c k ý m d o t a z o v a n ý c h o bč anů p r o k á z a l o v ý z n a mné v a z b y k p o h l a v í , s o c i o p r o fe s n í mu z a ř a z e ní .

%) %) %) %) %)

z n a ků m vě ku a

T a b . 3 0 : O bč a n é S v i t a v a j e j i c h c h o v á n í j a k o s vě dk ů krádeže podle ně k t e r ý c h s o c i o de m o g r a f i c k ý c h c harakteristik (údaje v %, z a o k r o u h l e ně ) CHARAKTERSITIKA PODLE POHLAVÍ

a)

b)

c)

d)

e)

Cnorm = 0,421

muži ženy PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN 15-19 let

ZPŮSOB CHOVÁNÍ

8

23

40

5

24

6

25

45

18

6

Cnorm=0,291 6

18

43

14

19

20-29

10

15

42

8

25

30-39

6

29

40

11

14

40-49

4

27

44

8

17

50-59

6

29

43

12

10

10

23

42

20

5

60 a více


Cnorm = 0,337

dělníci

5

30

40

7

18


4

25

49

11

11

zam. ostatní

4

26

43

12

15

OSVČ

0

29

39

14

18

nezaměstnaní

20

21

37

4

18

důchodci

12

22

42

20

4

7

15

43

12

23


Z e z a z n a me n a n ý c h o d p o vě d í S v i t a vanů j e e vi d e n t ní , ž e n e j větší p o d í l S v i t a v a nů, v í c e n e ž d v ě pě t i n y , b y j a k o p ř í m ý s v ě d c i k r á d e že z a v o l a l l in k u 158 a př e d s t avi l s e . Jedna č t v rt i n a o bč a nů b y s i c e t í s ňovo u linku zavolala, ale anonymně. Kolem 7 % populace, starší 15 let, by z ů s t a l o n e v š í ma v é . N a mož né j e d n á n í s vě dků má pr ů k a z n ý v l i v p o h l a v í ( t é mě ř č t v r t i na mu žů b y s e p o k u s i l a p a c h a t e l e z a d r ž e t ! ) , h l a v ně ml a d š í t v r d í , ž e b y s e p ok u s i l i p a c h a t e l e z adržet; starší naopak, a spíše by se s n a ž i l i kři k e m n a d e l i k t u p o z o r n i t o k ol í . P o p s a n é r e a k c e S v i t a v a nů se př í l i š n e l i ší o d z j i št ě n í v j i n ý c h mě s t e c h .

65

Po t é js me s e o bč a nů zeptali:

„ J a k s e zac h o v á t e při vyš e t ř ování

t o h o t o př ípadu? “ P o d í l y o d p o vě dí u na bídnutýc h va r ia nt mě l y n á s l e d u j í c í h o d n o t y ( v z á v o r c e j s o u o pě t ú d a j e z j i n ý c h mě s t ČR ) : n e j s e m o c h o t e n s vědč i t uvedlo 12,5 v př í p a dě , že budu vyzván, jsem oc hote n a nonymn ě s v ě dč i t 3 5 , 6 v př í p a dě , ž e b u d u v y z v á n , j s e m o c h o t e n s v ě dč i t 42,6 s á m n a b í d n u p o l i c i i s vě d e c t v í 9,3

% (14,4 % (35,0 % (39,5 % (11,2

%) %) %) %)

A n i c h o v á n í l i d í př i v y š e třo v á n í k r á d e že , k t eř í b y l i h y p o t e t i c k ý m i s v ě d k y , se mezi S vitavany a o b y v a t e l i o s t a t n í c h m ě st ni j ak zvl ášt ě n e l i š í . V e S v i t a v á ch b y k a ž d ý o s mý o d mí t l s v ě dč i t a n ap ro t i t o mu b y t é mě ř k a ž d ý d e s á t ý o bč a n s v ě dectví na bídl sá m. Podíl sta nda r dního svě dectví pod v l a s t n í m j mé n e m j e o s e d m p r o c e n t n í c h b o dů vyšší ne ž podíl sv ě d e c t ví a n o n y mn í h o . A n a l ý z a o d p o vě d í p o d l e s l e d o v a n ý c h s o c i o d e mo g r a fi c k ý c h c h a r a kt e r i s t i k n e při n e s l a s t a t i st i c k y p r ů kazné vazby a souvislosti. Jen p o u ž i t í t z v . z n a mé n k o v é h o s c h é ma t u u p o z o rnilo na to, že nejsou ochotni s v ě dč it lidé ve vě k u 5 0 - 5 9 l e t ( 1 9 % z n i c h ) , z a t í mc o s vě de c t ví by s a mi nabídli více než ostatní lidé ve vě k u 2 0 - 2 9 l e t ( 1 5 % z n i c h ) . S vě d č it by n e b y l i o c h o t n i pře d e v š í m l i d é b e z pr á c e ( 2 7 % z n i ch) . S o c i ol o g i c k y z a j í ma vě j š í j s o u v ý s l e d k y t e s t o v á n í o c h o t y k e s p o l u p r á c i s p o l i c i e mi a n ě k o l i k a j i n ý mi p o s t o j i S vi t av a nů. O t o m v š a k p o z d ě j i .

5.5 Názory občanů na problémové vztahy a instituce Sou č a s n é s n a h y o f u n g u j í c í s y s t é m k o m u n á l ně orientované prevence k r i mi n a l i t y v y ž a d u j í p o z n á v a t n á z o r y o bč a nů n a n e j r ůz něj š í p r o j e k t y a n a p o t e n c i á l ně p r o b l émo v é i n s t i t uc e . „Na v í c “ d o t é t o čá s t i z ař a z u j e me i i n f o r ma c e o mí ně n í , ú s u d c í c h a s o u d e c h s v i t a v s k é v eř e j nos t i , t ý ka j í c í c h se r o ms k é minority. S ubkapitolu uz a v í r á me z p r á v o u o n a z í r á n í o b ča nů na t é ma k o r u p c e .

5.5.1

Názory veřejnosti na opatření kriminalitu, především u mládeže

snižující

V r á mc i p r o g r a mů p r e v e n c e k r i mi n a l i t y j s o u p o u ž í v á n y r o z l ič né me t o d y a t e c h n i k y . B a t e r i i b ě ž ně p o u ž í v a n ý c h p o s t u pů j s me p ř evzali (Ve č erka, Holas 2003). Otázka zn ěl a: „Často se hovoř í o zvyšuj íc í s e k r iminalit ě , ze j m é n a m l á d e ž e . M o h o u p o d l e V á s n á s l e d u j í c í o p a tř ení k r i m i n al i t u s n í ži t ? “ P o t é n á s l e d o v a l o 1 4 z pů s o b ů č inností, ve kterých 66

r e s p o n d e n t p o s u z o v a l j e j ic h v h o d n o s t n a š e s t i s t u pň o v é š k á l e o d „ r o z h o d ně a n o “ a ž po „rozhodně n e “ . Z á k l a d n í č l e ně ní odpověd í u v á d í me v t a b u l k o v é m p ř e h l e d u , d o p l ně n é m i n d e x e m 1 h o d n o c e n í přínosu. T a b . 3 1 : N á zo r y v eř e j n o s t i n a o p a t ř ení s n i žu j í c í k r i m i na l i t u , předevší m m l á d e že ( ú d a j e v %, zao k r o u h l e ně , pr ům ěr indexu = 2,57 bodu) ŠKÁLA HODNOCENÍ PŘÍNOSU AKTIVITY

1 rozhodně ano

6 2

3

4

5

rozhodně ne

INDEX

1. sledování veřejných prostranství kamerami

52

25

12

4

5

2

1,91

2. více policistů v ulicích, pěší hlídky policie

50

23

14

6

4

3

2,00

3. více uplatňovat obecně prospěšné práce za menší delikty

47

22

15

9

4

3

2,11

4. zřizování dalších zařízení pro volný čas

38

29

19

7

5

2

2,20

5. zřizování hřišť a sportovišť

32

29

22

7

5

5

2,36

6. podpora programů pro mládež ze soc. slabých rodin

27

28

24

12

6

3

2,48

7. podpora protidrogových zařízení

31

25

24

9

5

6

2,49

8. zlepšení veřejného osvětlení

35

24

18

9

7

7

2,50

9. podpora organizací sdružujících mládež (skaut, Pionýr apod.)

29

26

19

12

9

5

2,60

10. lepší informovanost občanů o možnostech předcházení kriminalitě

20

22

27

15

11

5

2,89

11. lepší materiální vybavení pro činnost policie

21

17

29

16

9

8

2,93

12. zřízení poraden a linek důvěry

22

20

28

12

10

8

2,96

13. integrační programy pro Romy

24

15

19

15

12

15

3,21

14. více osvětových akcí (besedy, přednášky apod.)

13

17

27

16

16

11

3,38

P r o g r a my p r e v e n c e k r i mi n a l i t y , k te r é S v i t a v a n é p o s u z o v a l i , j s me a n a l y z o v a l i s t a n d a r d n í m z pů s o b e m. A s p o ň u ně k o l i k a a k t i v i t u ve d e me p o d r o b n ě j š í z j i ště ní, doplněn é p o h l e d e m o bč a nů j i ž z mí ně ných dvanácti mě s t : -

s l e d o v á n í v e ř ejných prostranství kamerami má ve Svitavách velkou p o d p o r u v e ř e j n o s t i . J a k o n á s t r o j p r e v e n c e j e l i d é z ař a di l i n a p rv é mí s t o me z i o s t a t n í mi mo ž n o s t mi ( i n d e x = 1 , 9 1 ) . P o u ž i t í „ k a me r“

1

Algoritmus výpočtu nereflektoval respondenty, kteří na otázku neodpověděli. Jejich počet byl však minimální (max n=5). Index byl vypočítán podle vzorce∑ 1n1 + … + 6n6 / N, kde n1 je počet respondentů volících odpověď „rozhodně ano“, až po n6, který je počet volicích odpověď „rozhodně ne“. N je počet respondentů odpovídajících na konkrétní položku otázky. Takže platí: Čím je hodnota indexu nižší, tím je opatření prevence kriminality preferovanější. A obráceně.

67

u p ř e d n o s tňu j e c c a 7 7 % r e s p o n d e n tů, kt e ř í s i v y b r a l i p r v n í a d r u h ý s t u p e ň h o d n o t í c í š k á l y ! Na v í c , diferenciace postoj ů podle jejich s o c i o d e mo g r a f i c k ýc h z n a ků není statisticky pr ůk a z n á . N i c mé ně s e také projevily signály o zpochybněn í v ý z n a m u k a me r p r o s n í ž e n í k r i mi n a l i t y , a t o v í c e me z i ml a d ý mi r e s p o n d e n t y ( v k o h o r tě 15-19 a 2 0 - 29letých je index=2,3 5) . Ve výzkumu IKSP se faktor věku rovněž projevil: každý čtvrtý mladý respondent do 30 let není monitoringu veřejných prostranství příliš nakloněn (kamerám z nich řeklo 16 % „spíše ne“ a 10 % „rozhodně ne“).

-

v í c e p ol i c i s t ů v ul i cí c h , pě š í h l í d ky p o l i c i e j e d r u h ý m o b e c ně f a v o r i z o va n ý m p r o g r a me m p r e v e n c e kr i mi n a l i t y ( i n d e x = 2, 0 0 ) i k d yž rozdíly v názorech jednotlivých skupin Svitavanů j s o u v ý r a z nější. Např . s e s t o u p a j í c í m vě ke m r oste podpor a ta kové ho pr oje ktu : „ r o z h o d ně a n o “ ř í k á vě t š í mu p o č t u p o l i c i s t ů c c a 22 % ml a dýc h do 1 9 l e t a ž p o c c a 6 3 % s e n i o r ů n a d 6 0 l e t . r e l a t i v ně n e j č a s tě j š í mi o d pů rci j so u tedy studenti a u č n i ( i n de x = 2 , 5 2 ) a n e z a mě s t n a n í ( i n d e x = 2 , 3 0 ) . L i d é b e z p r á c e , v po r o v n á n í s o s t a t ní m i s o c i o p r o f e s n í mi s k u p i n a mi , s i o d t o h o t o p r o g r a mu s l i b u j í n e j mé n ě ; na škále se na páté a šesté p o z i c i ( „ r o z h o d ně ne “ ) z ař a di l o c c a 1 4 % z n i c h , me z i dů c h o d c i b y l o s e s t e j n ý m p o s t o j e m 1 0 % , me z i O S VČ 7 % , me z i o st a t ní mi z a mě s t n a n c i 6 % , dě l n í k y 2 % a me z i z a mě s t n a n c i e k o n . s p r á v n í mi d o k o n c e j e n 1 % z n i c h . K t é ma t u s e j e š t ě v r á t í me v n á s l e d u j í cí kapitole o spokojenosti Svitavanů s prací policií. Ve výzkumu IKSP byli pro posílení počtu policistů na ulicích příznivěji nakloněni ženy a starší lidé (92 % občanů nad 60 let bylo „určitě pro“); 18 % dotázaných do 30 let si naopak od tohoto kroku pozitivní efekt neslibovalo.

-

v í c e u p l at ňo v a t o b e c ně p r o s p ě š n é p r á c e z a m e n š í d e l i kt y pa t ří r o v n ě ž me z i s mě r y p r e ve n c e , k t e r é j s o u o bč a n y vě t š i n ově p o d p o r o v á n y ( i n d e x = 2 , 1 1 ) . D i f e r e n c i a c e p o s t ojů sledovaných skupin o b y v a t e l s t v a j e v š a k v ý r a z něj ší . O pě t t u h r a j e r ol i fa k t o r vě ku; z dá se d o k o n c e , ž e č í m j s o u S v í t á v a n é ml a d š í , t í m j s o u k v ý z n a m u t a k o v ý c h a k t i vi t s ke p t i čt ě j š í ( i n d e x v k o h o r t ě 15-19 let=2,41; 20-29 let=2,35; 3 0 - 4 9 l e t = 2 , 1 1 ; 5 0 - 5 9 l e t = 1 , 8 8 a me z i 6 0 l e t ý mi a s t a r š í mi = 1 , 8 5 ) . S o c i o l o g i c k y j s o u „ z a j í ma v é “ r o z d í l y v s o c i o pr o f e s n í c h s k u p i n á c h : p o s t o j „ r o z h o d ně a n o “ z a u j a l o n a n a š í š k á l e c c a 5 9 % důc h o d ců , 5 4 % e k o n . s p r á v n í c h z a mě s t n a n c ů , 4 8 - 4 9 % z a mě s t n a n c ů o s t a t ní ch a z e s k u p i n y dě l n í ků, 4 1 % p o d n i k a t e lů a ž i v no s t n í ků , 34 % e kon . n e a k t i v n í c h , t j . z e j mé n a s t u d e n t ů , a 2 6 % n e z a mě stna nýc h. Jak připomíná komentář k výzkumu IKSP, nejedná se o opatření v kompetenci měst. Oprávněně však uvádí, že právě u typických druhů delikvence mladistvých, jako je vandalismus, výtržnictví nebo drobné krádeže, by častější používání tohoto alternativního trestu bylo žádoucí.

-

z ř i z o v á n í d a l š í c h z a ř í z e n í p r o v o l n ý č as n á l e ž í r o v něž do projekt ů p r e v e n c e k r i mi n a l i t y , k t e r é p o mě r ně jednozna č ně p o d p o r u j í d vě t ř e t i n y o b y v a t e l mě s t a ( i n d e x d o s á h l h o d n o t y 2 , 2 0 b o d u , „ r o z h o d n ě a n o “ u v e d l o 3 8 % d o t á z a n ýc h a d a l š í c h 2 9 % z n i c h s e z ař a di l o n a d r u h o u p o z i c i š k á l y ) . P r o g r am tohoto druhu jednozna č n ě ji podporují 68

ž e n y n e ž m u ž i , „ p a r a d o x ně “ l i d é st a r ší n e ž ml a d š í a l i dé vy uč e n í n ež vysokoškoláci. Obdobný stav jsme zjistili u aktivit na zř i z o v á n í hřišť a s p o r t o v i š ť . Svitavská veř e j n o s t j i m d o s t i s t r a n í ( i n d e x p o d p o r y = 2 , 3 6 b o d u ) . N a o t á z k u , z d a p r o g r a my z t é t o o b l a s t i mo h o u k r i mi n a l i t u s n í ž i t , o d p o v ě d ě l o 3 2 % r e s p o n d e n tů „rozhodně ano“ a dalších 29 % se k nim p ř i ř a z uje svým dr uhým mí ste m na šká l e . P o s t o j e s e s v ý m č l e ně n í m d i f e r e n c u j í o b d o b ně . Situaci popíšeme faktograficky (ve sloupci A jsou údaje pro případ „zařízení pro volný čas“, ve sloupci B „zřízení hřišť a pro sport“; preferenční škála je zúžena a údaje o preferencích jsou v %, zaokrouhleně):

H o d n o c e n í m o žno s t í zř i zo v á n í zař í ze n í p r o v o l n ý č a s ( A ) a s p o r t ( B ) ŠKÁLA HODNOCENÍ PŘÍNOSŮ PREVENTIVNÍCH PROGRAMŮ 1+2

CHARAKTERISTIKA A

5+6

3+4

ANO B

A

NE B

A

B

PODLE POHLAVÍ muži

63

58

28

30

9

12

ženy

69

65

25

27

6

8


41

34

47

49

12

17

20-29

71

56

21

32

8

12

40-49

74

72

23

24

3

4

60 a více

71

67

21

24

8

9


58

53

33

36

9

11


71

66

21

26

8

8

úplné střední

69

65

26

27

5

8

vysokoškolské

59

55

32

26

9

19

Pořadí výzkumu IKSP je obdobné: zařízení pro volný čas se zařadilo jako druhé (67 % respondentů uvedlo „rozhodně ano“), hřiště a sportoviště jako čtvrté (60 % „rozhodně ano“). Autoři tuto situaci komentují: „Za nejúčinnější respondenti považují ty aktivity, které se snaží naplnit volný čas mládeže; odráží se zde obecně sdílené přesvědčení, že hnacím motorem asociality u mládeže je nuda a nestrukturovaný volný čas.“ Bohužel, k výzkumu příčin preferencí jsme se nedostali ani v našem výzkumu. Ovšem, vnímají potřebnost takových programů i ti, kterým jsou určeny?

Na

konci

p o my s l n é h o

p oř a d í

p r e ve n t i v ní c h

aktivit

ke

snížení

k r i mi n a l i t y s i v š i mně me a s p o ň d v o u p r o g r a mů , k t e r é j s o u č a s t é . -

i n t e g r ač ní p r o g r a m y p r o R o m y a j e j i c h mi n i má l n í p o d p o r a v e v e ř e j n o s t i j e s i g n i f i k a n t n í ( a n e j en ve Svita vá c h) . I nde x podpor y je h l u b o k o p o d p r ůmě r e m a j e h o h o d n o t a j e 3 , 2 1 b o d u ( c e l k o v ý p r ů měr j e 2 , 5 7 b o d u ) . V ý z n a mn ý r o z d í l v p o s t oj í c h j e p o d l e p o hl a v í a p o d l e s o c i o p r o fe s n í h o z ař a z e ní . J e s t l i ž e n a p r v n í ( r oz h o d ně a n o ) a ž třetí 69

p o z i c i n a š k á l e pří no s u i n t e g ra č n í c h p r o g r a mů s e z a ř a d i l o 5 3 % mužů ( a 4 7 % s e t e d y ř a d í o d č t v r t é p o z i c e k š e s t é , t z n . k „ r o z h o d ně n e “ ) , p a k v e s t e j n ý c h p a r a me t r e c h j e v r e l a t i v ně v s t ř ícné č á s t i 62 % ž e n ( a 3 8 % ž e n t a k o v é p r o g r a my v í c e č i mé ně k a t e g o r i c k y o d mí t á ) . N e mé ně d i f e r e n c o v a n é j s o u p o s t o j e p o d l e s o c i á l n í h o z ař a z e ní ( ú d a j v % , z a o k r o u h l e ně ) : H o d n o c e n í m o žno s t í i nt e g rač n í c h p r o g r a m ů pr o Rom y ŠKÁLA HODNOCENÍ PŘÍNOSŮ PREVENTIVNÍCH PROGRAMŮ 1

2

3

4

5

6 rozhodně

rozhodně

ne

ano 1. OSVČ

-

25

INDEX

27

18

21

2

7

2,86

2. důchodci

28

11

17

17

11

16

3,17

3. zam. ekon. správní

24

14

18

21

7

16

3,20

4. ostatní zam.

23

10

25

18

7

17

3,25

5. dělníci

26

17

11

13

16

17

3,27

6. ekon. neaktivní (vč. studentů)

16

18

30

10

12

14

3,29

7. nezaměstnaní

22

18

10

24

10

16

3,30

v í c e o s vě t o v ý c h a k c í ( b e se dy , př e d n á š k y a p o d . ) j a k o p r o s t ř e d ek ke s n í ž e ní k ri mi n a l i t y ř adí Svítávané na kone c . S k e p s i p r oj e vu j í č a s tě j i m u ž i ( 3 4 % z n i c h u v á d í , ž e př í n o s e m n e j s o u , t z n . ř adili je na páté a š e s t é mí s t o š k á l y , z a t í mc o me z i ž e n a mi j e p o c h y b u j í c í c h 2 0 % ) , v ý z n a mně v í c e l i d é ml a d š í ( v e s k u p i ně 15- 19 le t ta kto „ hla sova lo 2 8 % z n í , v e s k u p i ně 20-29 let dokonce 38 % z ní, což bylo v ů be c n e j v í ce ) n e ž l i d é st a r ší ( me z i l i d mi 6 0 - 6 9 l e t b y l o s k ept i ků 2 1 % ) . A p odle socioprofesního z ařa z e n í ? P o d í l n e dů vě ř u j í c í c h o s vě t o v ý m a k c í m b y l n e j v yš ší me z i n e z a mě s t n a n ý mi ( 4 8 % z n i c h ) , e k o n . n e a k t i v ními ( t j . z e j mé n a s t u d e n t i a u č ni – 30 %). Mezi zamě s t n a n c i a OSVČ t o b y l o 2 4 - 2 7 % , me z i dě l n í k y 2 3 % a me z i důc hodc i 20 % t a k o v ý c h , k t eří o výz n a mu p ř e d n á š e k a b e s e d p o c h y b o v a l i . Pokud srovnáme naše údaje s komentáři z výzkumu IKSP platí, že jsme ve Svitavách nezjistili nic nového, neočekávaného.

C e l k o vě v š a k l z e ř í ci , ž e obč a n é S v i t a v s e v zá s a dě zt ot o žňu j í s m e t o d am i a s m ěr y p r e v e n c e k r i m i n a l i t y , k t e r é j so u i v j e j i ch mě s t ě r e a l i zo v á n y . K e s h o d n é mu n á z o r u d o s pě l i t a k é a u t oři v ý z k u mu v e d v a n á c t i mě s t e c h s t á t u . V př í p a dě S v i t a v j e t a k o v á pod p o r a i k v a n t i f i k o v á n a : d e vě t a k t i v i t ze č t r n á c t i zí s k a l o v í c e ne ž 50 % preferencí obyvatel.

70

5.5.2

Postoje veřejnosti institucím

k potenciálně

problémovým

P r i n c i p t o l e r a n c e , o c h o t y př i p u s t i t v e s p o l ečn o s t i o d l i š n é n á z o r y , c h o v á n í , v z h l e d a p o d . j e p o v a ž o v án za jednu ze základních hodnot d e mo k r a c i e . V ý z k um I K S P n á s v t é t o s o u v i s l os t i i n s p i r o v a l k o t á z c e , v e k t e r é se dotazovaní vyslovova l i „ k h y p o t e t i c k é v ý s t a v bě r ůz n ý c h i n s t i t uc í v e ř e j n ý c h s l u ž e b , j e j i c h ž f u n g o v á n í mů ž e o b y v a t e l ům z r ů z n ý c h důvod ů v a d i t n e b o v n i c h v z b u z o v a t o b a v y . O c h o t a př i p u s t i t v y b u d o v á n í u rč ité i n s t i t u c e p o b l í ž b y d l i š tě u k a z u j e n e pří mo n a m í r u t o l e r a n c e d o t á z a n é h o ; n a v í c ně kt erá za ř í z e n í z př e d l o ž e n é h o s e z n a mu b ý v a j í s o uč á s t í rů zných preventivních projektů… “ ( Ve č e r k a , Hol a s 2 0 0 3 ) . P r o d e s kr i p c i s i t ua c e v e S v i t a v á c h j s me d o v ý z k u m u z ař a di l i : „ Ře k ně t e zda a n a k o l i k b y V á m v a d i l o , k d y b y v e v z d á l e n o s t i pět m inut c hů ze o d V a š e h o d o m u mě l o v zn i k n o u t … “ P o t é n á s l e d o v a l v ýč e t 1 4 i ns t i t uc í j ak o i n d i kát o rů sledovaného jevu v e v e ř ej né m mí ně n í k o mu n i t y . R e s p o n d e n t i v y j a dř ovali u každé z ní své p o c i t y p o m o c í š k á l y š e s t i čí sl i c ( 1 = vůb e c b y t o n e v a d i l o a ž p o 6 = v e l mi b y t o v a d i l o ) . P o d í l o bč a nů, k t e ří n e o d p o vědě l i , b yl mi n i má l n í , v š e sti p ř ípadech jen jeden respondent. P ř i i n t er p r et a c i v ý sl e d ků n e b y l b r á n v úvahu. T a b . 3 2 : M í r a t ol e r a n c e k ně k t er ým i n s ti tu c í m d l e n á zorů obč anů S v i t a v ( úd a j e v %, za o k r o u h l e ně , pr ům ě r i n de x u 1= 3 , 6 8 ) ŠKÁLA MÍRY TOLERANCE 2

1

3

4

5

6

vůbec by nevadilo

velmi by vadil1o

INDEX

1. domov důchodců

78

11

7

2

1

1

1,40

2. policejní stanice

41

19

18

10

4

8

2,42

3. kostel nebo modlitebna

40

17

16

11

7

9

2,52

4. centrum pro zjišťování AIDS

20

17

19

16

10

18

3,33

5. jídelna McDonalds

23

13

20

12

11

21

3,37

6. ústav pro duševně choré

16

16

16

18

15

19

3,55

7. kontaktní centrum pro ohrožené drogami

13

14

21

17

16

19

3,69

9

14

19

19

21

18

3,77

14

7

16

12

14

37

4,16

6

6

18

19

19

32

4,35

8. byty pro příjmově vymezené skupiny 9. rockový klub 10. výchovný ústav pro mládež

1

Algoritmus výpočtu indexu: ∑ 1n1+ … +6n6 / N, kde n1 je počet respondentů volících odpověď „vůbec by to nevadilo“, až po n6, který je počet volících odpověď „velmi by to vadilo“. N je počet respondentů odpovídajících na konkrétní položku. Takže platí: čím je hodnota indexu nižší, tím je míra tolerance vyšší, a opačně.

71

pokračování tabulky ŠKÁLA MÍRY TOLERANCE 2

1

3

4

5

6

vůbec by nevadilo

velmi by vadil1o

INDEX

11. ubytovna pro bezdomovce

5

5

14

16

21

39

4,61

12. ubytovna (tábor) pro běžence z ciziny

3

4

13

17

24

39

4,72

13. kasino s ruletou

5

6

12

12

17

48

4,72

14. romské kulturní středisko

3

5

10

13

17

52

4,91

Rozbor odpově d í S v i t a v a nů, podle jejich standardn ě s l e d o v a n ý c h c h a r a k t e r istik, obsahuje mé ně č i v í c e průk a z n é va z b y p o s t o j ů k p o t e n c i á l ně p r o b l é mo v ý m

i n s t i t u c í m.

Př estože

se

nelze

zabývat

analýzou

v její

ú p l n o s t i , u v e ď me a s p oň jedno: zdá s e , že vě k o bč anů j e n e j č a s tě j š í m a t a k é n e j v ý zn a m n ě j š í m d i f e r e n c u j í c í m zna k e m D o k u m e n t u j me s i t o n a několika

př í k l a d e c h

s t í m,

že

pro

př e h l e dn o s t

j s me

škálu

t o l er a n ce

z j e d n o d u ši l i . Z a i ma g i n á r n í v r c h o l p o u ž i t é s t u p n ic e t o l e r a n c e p o k l á d e j me j e j í p r v n í ( „ vů b e c b y t o n e v a d i l o “ ) a d r u h é mí s t o , z a t í mc o j e h o ú p a t í m b u d e u mí s tě n í n a p á t é m a š e s t é m b o dě ( „ ve l mi b y t o v a d i l o “) . Tř e t í a č t v rt é m í s t o na s t u p n i c i p o v a ž u j m e z a s tře d n í mí r u t o l e r a nc e . Ú d a j e v g r a f e c h j s ou v procentech a zaokrouhleny. Poznámka ke grafům: Grafy jsou konstruovány s hlavní a vedlejší osou y. Na hlavní ose (levá) jsou vyneseny %ativní hodnoty jednotlivých podílů, které byly přiděleny kategoriím „vadí“, „neutrální“ a „nevadí“. Na vedlejší ose y (pravá) jsou vyneseny hodnoty indexu. Hodnoty na vedlejší ose jsou v obráceném pořadí, platí tedy, že stoupající křivka indexu značí vysokou míru tolerance a naopak klesající křivka signalizuje snižující se míru tolerance.

M í r a t ol e r a n c e k „do m o v u důchodc ů“ 100%

1

80%

2

60%

3

40%

4

20%

5

0%

15-19

20-29

30-39

40-49

50-59

60 a víc

vadí

4

6

2

0

0

0

neutrální

33

13

7

4

6

3

nevadí

63

81

91

96

94

97

2,06

1,72

1,38

1,22

1,20

1,50

index

6

72

M í r a t ol e r a n c e k „po l i c e j n í s t a n i c i “ 100%

1

80%

2

60%

3

40%

4

20%

5

0%

15-19

20-29

30-39

40-49

50-59

60 a víc

vadí

27

19

13

9

7

5

neutrální

46

28

27

29

28

25

nevadí

27

53

60

62

65

70

3,48

2,71

2,41

2,26

2,12

2,06

index

6

M í r a t ol e r a n c e k e „ k o s t e l u č i m o d l i te b ně “ 100%

1

80%

2

60%

3

40%

4

20%

5

0%

15-19

20-29

30-39

40-49

50-59

60 a víc

vadí

14

21

17

13

13

16

neutrální

47

30

25

30

28

13

nevadí

39

49

58

57

59

71

3,04

2,83

2,47

2,50

2,54

2,21

index

6

73

Míra tolerance ke „k o n t a k t n í m u c e nt r u p r o o h r o že n é d r o g a m i “ 100%

1

80%

2

60%

3

40%

4

20%

5

0%

15-19

20-29

30-39

40-49

50-59

60 a víc

vadí

45

29

45

32

28

46

neutrální

37

40

29

38

46

35

nevadí

18

31

26

30

26

19

3,88

4,42

3,94

3,55

3,51

4,1

index

6

M í r a t ol e r a n c e k „by tům p r o př í j m o vě v y m e ze né s k u p i ny o b y v a t e l “ 100%

1

80%

2

60%

3

40%

4

20%

5

0%

15-19

20-29

30-39

40-49

50-59

60 a víc

vadí

30

20

49

40

45

36

neutrální

39

57

27

39

39

41

nevadí

31

23

24

21

16

23

3,57

3,65

4,04

3,89

4,04

3,77

index

6

74

M í r a t ol e r a n c e k e „ k a s i n u s r u l e t o u “ 100%

1

80%

2

60%

3

40%

4

20%

5

0%

15-19

20-29

30-39

40-49

50-59

60 a víc

vadí

61

54

63

61

72

83

neutrální

29

27

26

27

17

14

nevadí

10

19

11

12

11

3

4,54

4,24

4,66

4,71

4,9

5,33

index

M o žno s t

u m í s tě ní

romského

kulturního

st ř e d i sk a

6

v b l í zk o s ti

b y d l i š t ě s e s e t k ala m e zi o bč a n y s n e j s i l nější m i protesty. O t é ma t u p o j e d n á v á me v n á s l e d u j í c í č á s t i t é t o z p r á v y .

5.5.3

Mínění veřejnosti o Romech

Vztahy společnosti

ma j o r i t n í k r o ms k é

části

obyvatel

mi n o r i tě

jsou

Svitav,

s p r á v ně ji

poznamenány

j ej i c h

ř e č eno

naší

o dl i š n o s t mi .

O d b o r n í c i u v á dě j í , ž e R o m o v é s e o d o s t a t n í h o o b y v a t e l s t v a v ý r a z něji o d l i š uj í t í mt o ( Š t ě c h o v á 1 9 9 6 ) : a)

převahou ekon. činných osob v nekvalifikovaných dělnických profesích,

b)

velmi nízkou vzdělanostní úrovní s mizivým zastoupením středoškolského a vysokoškolského vzdělání,

c)

demografickým mládím populace, způsobeným vyšší úrovní plodnosti,

d)

nižší nadějí na dožití (na českém území se koncem 80. let 20. století pohybovala na úrovni ostatního obyvatelstva z 30. let 20. století, respektive na úrovni rozvojových zemí,

e)

horším zdravotním stavem populace (zejména vyšším výskytem invalidity a kojenecké úmrtnosti),

f)

nižší ekon. aktivitou mužů i žen, která je zčásti způsobena jinak definovaným životním stylem, standardem a aspiracemi, zčásti obtížnějším zapojením do pracovního procesu většinové populace díky bariérám vzdělanostním, kvalifikačním a kulturním;

75

Ú v o d e m „ mi n i b a t e r i e “ o t á z e k k r o ms k é p r o b l e ma t i c e j s me s e z e p t a l i : „ J a k é j s o u p o d l e V á s v n a š e m m ěs t ě v zt a h y m e zi R o m y a o s t a t n í m i o bč any?“ Odpově ď s i o b č a n é v y b í r a l i z e š e s t i možn ý c h v a r i a n t h o d n o c e n í , o d v z t a hů př á t e l s k ýc h př e s l h o s t e j n é a ž p o n e př átelské. V grafické podob ě j e p u b l i k u j e me v e s r o v n á n í s d o s t u p n ý mi v ý s l e d k y z e d v o u mě s t s e v e r n í a s t ř ední Moravy (údaje v %, zaokrouhlen ě ) : 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

%

40 35

31 32

30

32 22

19

18

11 10

0,3

1

2

přátelské

5

6

4

2

spíše přátelské

lhostejné

spíše nepřátelské

nepřátelské

neví

Vztahy mezi Romy a ostatními obyvateli Svitavy

městská část X

město Y

S o u h r n n ě můž e me , i k d y ž s e z n ač n o u p o d mí n ě n o s t í , k o n s t a t o v a t , ž e antagonismus majoritní v ět š i n y k rom s k é m i n o r i tě je ve Svitavách i n t e n zi v n í : dv ě p ět i n y o b y v a t e l v n í m a j í v z t a h y k R o mů m j a k o v í c e mé n ě n e př á t e l s k é , a t o n e n í d o b r á z p r á v a . 1 V h o d n o c e n í mu ž ů a ž e n z ř ejmě r o z d í l y n e j s o u . R a d i k á l něj š í p os t o j e z a u j í ma j í , a t o sta t i st i c k y v ý z n a mně , p ř e d e vší m S v i t a v a n é ml a d í ( ve s k u p i ně 1 5 - 1 9 l e t h o d n o t i l o v z t a h y j a k o v í c e mé ně n e př á t e l s k é v í c e n e ž 5 0 % z n í , ve skupině 2 0- 2 9 l et t é mě ř 57 % z ní). V dalších kohortách je t a k o v ý p o s t o j u v á dě n v r o z m e z í 2 3 % ( 5 0 - 5 9 l e t í ) a ž p o 4 4 % ( 3 0 - 3 9 l e t í ) . S t u p e ň d os a ž e n é h o v z d ě l á ní p o s t o j e ne d i fe r encuje(!). Vazby postoj ů podle s o c i o p r o fe s n í h o z a ř a z e ní j s o u p r ůk a z n é . P r o p ř e h l e d n o s t u v á d í me p r o c e n t u á l n í p o mě r y „ př á t e l ské / n e přá t e l s k é “ , při č e mž d o p o č e t d o 1 0 0 % j s o u p o d í l y „ l h o s t e j n ý c h “ a tě c h , k t e ří „ ne dove dou posoudit“ : podnika te l é , ž i v n o s t ní c i v y k á z a l i p o mě r 1 4 : 4 1 , d ůc h o d c i 7 : 3 0 , z a mě s t n a n c i e k o n . s p r á v n í 7 : 4 2 , dě l n í c i 4 : 4 1 , z a mě s t n a n c i o s t a t n í 3 : 4 4 , o s t . e k o n . n e a k t i v n í ( v e s mě s s t u d e n t i a j . ) 1 : 5 4 a l i d é b e z p r á c e 0 : 4 2 . Postoje k Romů m

1

Stav ve Svitavách je logicky odrazem stavu společnosti. V roce 2003 zjistilo v celostátním výzkumu CVVM na otázku „Jsou podle Vás v ČR tolerantní, snášenliví k t ě m t o s k u p i n á m o b y v a t e l ? “ O d p o v ě d i , t ý k a j í c í s e R o mů , m ě l y t y t o h o d n o t y : r o z h o d n ě ano – 3 %, spíše ano – 16 %, spíše ne – 46 %, rozhodně – 30 %, neví – 5 %.

76

d i f e r e n c u j e i s e b e z ař azení na škále politické orientace (údaje v %, z a o k r o u h l e ně , Cnorm=0,286) 60 50

45

44 37

40

38

35

48

36

28

30

24

20 10

6

3

7

21 14

11 3

0 přátelské

lhostejné

levice

střed

nepřátelské

pravice

neví

neví

Postoje ve ř e j n o s t i k e v z t a hům me z i R o my a o s t a t ní mi o bč any jsme k o r e l o v a l i i v e v a z bě k jejich duchovní, n á b o ž e n s k é o r i e n t a c i . N a r o z d í l o d p o l i t i c k é ho Význa mně ji,

s mě ř o v á n í než

byly

bychom

d i f er e n c e

očekávali,

v t om t o u v á děl i

s mě r u názory

málo v

z á v a ž n é.

„ přá te lskýc h “

v z t a zí c h s R o my l i d é vě ř í c í , a l e n e z úča s t ňu j í c í s e n á b o ž e n s k é h o ž i v o t a ( 8 % z n i c h ) , a „ l h o s t e j n o s t “ d e k l a r o va l i z e j mé n a „ a t e i s t é“ ( v í c e n e ž 4 0 % z n i c h ) . V o s t a t n í c h př í p a d e c h n e b y l z j i š t ě n s t a t i s t i c k y v ý z n a mný r o z d í l . J i n á s i t u a c e b y l a z j i š tě na v e v a z bě n a v z t a h y m a j o r i t ní a m i n o r i t n í s k u p i n y o b y v a t e l a n a s u b j e k t i v n í mat e r i á l n í s t a t u s . Průk a z n é z j i š t ě ní ř í ká , ž e z „ b o h a t ý c h “ S v i t a v a nů s i mys l í , ž e 8 % v e ř ej nos t i má v z t a h y „ přá t e l s k é “ , 4 3 % „ l hos t e j né “ a 3 7 % „ n e př á t e l s k é “ , a ž e z „ c h u d ý c h “ S v i t a v a nů s i m y s l í , ž e 3 % v eř e j n o s t i m á v z t a h y „ př á t e l s k é , 2 2 % „ l h o s t e j né “ a 5 4 % „ n e př átelské“ (ze skupiny „bohatých“ 12 % a ze skupiny „chudých“, 21 % dále uvedlo, že „neví“). U v á dě n é i n f o r ma c e o v z t a z í c h me z i R o my a o s t a t ní mi o bč a n y v e mě s t ě d o k r e s l u j í n e s o u h l a s n é n á z o r y S v i t a v a nů n a př í n o s i n t eg r ač ních p r o g r a mů p r o mi n o r i t n í e t n i k u m, s t e j ně j a k o n a h y p o t e t i ck o u m o žno s t v zn i k u r o m s k é h o k u l t u r n í h o s t ř edi s k a v b l í zk o s t i b y d l i š t ě. Odpor v e ř e j n o s t i k t a k o v é i n s t i t u c i b y l n e j s i l n ěj š í v e s r o v n á n í s n á z o r y n a m o ž n o s t i v z n i k u j i n ý c h z ař í z e n í . T a ko v é z ař í z e n í b y v e s t e j n é míř e vadilo muž ů m i ž e n á m ( 6 8 % a 7 0 % z n i c h) , t é mě ř shodné názory se projevují v j e d n o t l i v ý c h vě k o v ý c h k o h o r t á c h ( n i ž š í p o d í l y t ě c h , k t e r ý m b y s t ř e di s k o v a d i l o , j s me r e g i s t r o v a l i v e s k u p i ně 2 0 - 2 9 l e t , a s i u 5 8 % z n i c h . 77

V ostatních skupinách podíly stejné ho postoje osc ilují me z i 69 % a ž 74 % respondent ů) . M í r u t o l e r a nc e n e mě n í a n i s t u p e ň d o s a ž e n é h o v z dě l á n í , a n i r o d i n n ý s t a v . A p o s t o j e p o d l e s o c i o p r o fe s n í h o z ařa z e n í ? ROMSKÉ KUTLURNÍ STŘEDISKO

NEVADÍ

OSVČ o s t a t n í m z a m. n e z a mě s t n a n ý m d ě l n í ků m e k o n . n e a k t i v n í m ( vč .student ů) d ů c h o d c ům e k o n . s p r á v n í m z a mě s t n a n c ům

18 12 10 7 6 6 5

Rozhovor

na

„ r o ms k é “

t é ma

ve

NEUTRÁLNÍ

% % % % % % %

v ý z k u mu

16 23 30 22 30 22 19

VADÍ

% % % % % % %

66 65 60 71 64 72 76

p o k r a č ova l

% % % % % % %

otá z ko u :

„ V s o u v i s l o s t i s o t á zk o u s o u ži t í s R o m y s e č asto hovoř í o p o s t o j í ch k n i m . Mě l b y p o d l e V á s s t á t a o b e c … “ P o t é j s me u v e d l i č t yři a l t e r n a t i v y a k t i vi t v eř e j n é s p r á v y , u k t e r ý c h d o t a z o v a n í mě l i u r či t , j ak d á l p o kr ač ovat. S o h l e d e m na naše sou č a s n é m o ž n o s t i u v á d í me j e n z á k l a d n í i n f o r m a c i . T a b . 3 3 : O bč a n é S v i t a v a ú l o h a v eř e j n é s pr á v y v e v zt a h u k R o mům ( ú d a j v % , z a o k r o u h l e ně ) STÁT A OBEC BY MĚLY více

stejně

méně

napomáhat tomu, aby romské děti dostávaly potřebnou výchovu a vzdělání

42

43

13

neví 9

postupovat přísněji vůči násilí proti Romům

29

40

5

16

zabraňovat tomu, aby se Romové vyhýbali práci a raději pobírali sociální dávky

83

7

15

5

napomáhat tomu, aby si Romové žili vlastním způsobem života, který by neobtěžoval ostatní

32

32

6

23

R e s p o n d e n t ům j s m e n a b í d l i , a b y u v e d l i s v é d a l š í n á mě t y na r oli stá t u a o b c e . M o ž n o s t v y u ž i l o 1 4 o bč a nů. Svými ná z or y situa c i kome ntovali v e s mě s n e př á t e l s k ým a ž r a s i st i c k ý m z pů s o b e m: -

„nechť ctí zákony státu, kde žijí“, „mělo by být měřeno všem stejně“, „jednat s nimi jako s ostatními co pobírají sociální dávky“, „místo sociálních dávek dávat potraviny“, „aby žili vlastním způsobem, ale za své – bez podpory“

-

„mělo by se zasáhnout proti jejich agresivitě“, „nemělo by se do ČR pouštět tolik Romů“, „vystěhovat je tam, odkud přišli“, „vyhostit Romy z ČR“, „vytvořit rezervace pro Romy“, „sterilizace a represe“

-

„když se Rom chová jako člověk, nemá problém“

78

„ R o ms k é t é ma “ j s me v e v ý z k u mu u z a vř e l i o t á z k o u t o h o t o z ně n í : „ J a k b y ste, pok u d jde o vytvá ř e n í p od m í n e k p r o s o u ži t í s R o m y a j e ji c h zač l e ňo v á n í d o s p o l eč n osti, hodnot il( a) č innost ve Svitavách?“ U k a ž d é z e t ří i n s t i t u c í moh l i r e s p o n d e n t i p o u ž í t v a r i a n t y „ v e l mi “ a „ s p í š e d o bř e “ , „ s p í š e “ a „ v e l mi š p a t ně“ ; k r a j n í h o d n o t y j s me s o h l e d e m n a j e j i c h ma l é u ž i t í slo uč i l i . R e s p o n d e n t m o h l t a k é o d p o vě dě t , ž e „ n e d o v e d e p o s o u d i t “ . V n á s l e d u j í c í m g r a f u j sou údaje zaokrouhleny na celá č í sl a a jsou v procentech. H o d n o c e n í t v o r b y p o d m í n e k p r o s o u ži t í R o mů s o s t a t n í m i o b y v a t e l i Svitav 70 60

60

55

58

50 40 30

25

24

22

20

21 15

20

10 0 dobré

zastupitelstvo, rada, komise

špatné

Městská policie

nedovede posoudit

Policie ČR, obvodní oddělení

I n f o r m a c e n e n í př e k v a p i v á – v í c e n e ž p o l o v i n a S v i t a v a nů n e d o v e d e p o s o u d i t , zda s a m o s p r á v a a p o l i c i e v y t v á ř í podmínky pro s o u ži t í s R o m y a p r o j ej i c h zač l e ňování do společ nosti. Provedený rozbor p o s t o j ů obyvatel starších 15 l e t d o k l a d u j e , ž e p o d l e jejich charakteristik n e n í v ý z n a mn ý c h r o z d í lů. V ý j i mk u t v oř í j e n t o , z d a s e j e d n á o h o d n o c e n í m u ž e č i ž e n y . M u ž i j s o u k e v š e m i n s t i t u c í m k r i t ič t ě j š í ; či n n o s t s a mo s p r á v y h o d n o t í v t é t o o b l a s t i j a k o š p a t n o u 1 9 % muž ů ( 11 % ž e n) , f ungován í mě s t s k é p o l i ci e 2 7 % ( 1 6 %) a P o l i ci e ČR 26 % mužů ( 1 6 % ž e n ) . Př í zn ač n é p r o k l i m a v mě s t s k é m s p o l e č enství, a to nejen ve S v i t a v á c h, j e j i n á v ý zna m n á v a zba : l i d é , k t e ří s e o dě n í v e m ě st ě v e l mi za j í m a j í a j s o u o dě n í dostate č ně informováni, práci obce i policie pro s o u ži t í R o mů s o s t a t n í m i Svi t a v a n y u zn á v a j í . O ob č a n s k é m p o t e n c i á l u S v i t a v p o j e d n á me v z á vě r u t é t o z p r á v y .

79

5.5.4

Úsudky veřejnosti o fenoménu korupce

Korupce (z lat. corrumpere = zmařit, zkazit, uplácet, podplácet) je kategorie, která není jednotně definována. Podle slovníkového výkladu „jde o chování, které se odchyluje od „formálních povinností“ veřejné role, pro soukromé (osobní, rodinné nebo skupinově orientované) zájmy, pro finanční nebo statusový zisk, a dále o jakékoliv chování, které porušuje pravidla za účelem zvýšení soukromého vlivu“ (Bayer 1966).

Čá s t o ú p l a t c í c h v e s p o l eč n o s t i př e d zna m e n e j m e s d ě l e n í m o m o r á l n í př i j a t el nos t i k o r upč n í h o c h o v á n í . V zá ř í 2 0 0 5 b y l a v š e tř e ní C e n t r a p ro výzkum ve ř e j né ho mí n ě ní položena také ot á z ka , ve kte r é s e r e s p o n d e n t i v y j a dř ova l i k př ijatelnosti č i nep ři j a t e l n os t i n ě kterých druh ů c h o v á n í . Př ijatelnost chování lidé posuzo v a l i p o mo c í 1 0 t i b o d o v é š k á l y , k d e 1 b o d z n a me n a l , ž e c h o v á n í n e n í př i j a t e l n é z a ž á d n ý ch okolností, a 1 0 b o dů z n a me n a l o , ž e t o t o c h o v á n í respondent hodnotí jako p ři j at e l né k d y k o l i v . C e l k e m b y l o h o d n o c e n o 2 4 p o l o ž e k . M o r á l n ě n e j mé ně p ř i j a t el n é j e v č e s k é s p o l e čn o s t i řízení pod mí rným v l i v e m a l k o h o l u ( p růmě r h o d n o c e n í 2 , 3 7 ) , n a o p a k n e j v í c e s h o v í v a v í byli r e sponde nti k „ líbá ní n a v e ř e j n o s t i “ ( 6 , 6 3 ) . P r o n a š e t é m a j e z a j í m a v é z j i ště n í , ž e „ v z í t ú p l a t e k “ (pr ů mě r = 3 , 5 2 ) s e z a ř a d i l o n a 1 0 . m í s t o p o řa d í , „ d á t ú p l a t e k “ n a 1 2 . m í s t o p o řa d í . T e d y d o p r o s t ře d š k á l y . O d p o v ě d i r e s p o n d e n t ů v p r oc e n t e c h, z a o k r o u h l e ně , mě l y n á s l e d u j í c í p r ůbě h ( C V V M O V 5 1 0 1 9 ) : M o r á l n í př i j a t el nos t 50 45

45

40 35 30

32

25 20

24

26

22

20

15

13

10 5

8

5

0 1-2 nikdy

3-4

vzít úplatek

5-6

7-8

9-10 kdykoliv

dát úplatek

S h r n e me - l i ú d a j e , můž e me ř í c i : v z í t ú p l a t e k obč a n é ČR vním a j í č a s t ě ji jak o nepř ijatelné než úplatek dát.

80

V k o n c e p t u á l n í m r á mc i v ý z k u mu v eř ejného mí n ě n í v e S v i t a v á c h j sme n a t é ma ú p l a t ků ve spole č nos t i z ař a di l i ně k ol i k o t á z e k . B y l y i n spi r o v á ny p r ů z k u me m S C & C p r o M F D n e s , z e z ář í 2003 1. Ú v o d e m j s me s e z e p t a l i : „K tématu, o kterém se do s t i m l u v í i p í še . M u s e l něk d o z V a š e h o o k o l í d á t ú p l a t e k , a b y d o s á h l ně jak é ho úře dního výkonu č i k v a l i t n í s l u žb y ? “ R e s p o n d e n t i , k t eř í neodpov ě dě l i ( 3 , 2 % z e v š e c h ) , n e b y l i b r á n i v ú v a h u . A odpov ě di? ano, vím o jednom případu 8,4 % ano, občas 12,4 % ano, často 2,5 %

ne, nikdy 76,7 %

Z rozboru výsledk ů v y p l ý v á , ž e s ú p l a t k y s e ve s v é m o k o l í s e t k a l a s i k a ždý č t v r t ý o bč an Svitav st ar ší 15 le t ( 23,3 % r e sponde nt ů) . B y l o t o 25 % mužů a 20 % ž e n, ne jč a st ě ji lidé ve stř edním vě k u ( v k o h o r t ě 3 0-39 let tak uvádě l o a s i 3 0 % z n í , u 4 0 - 4 9 l e t a s i 2 9 % z n í) má l o k d y l i d é s t a r š í a nejstarší (v kohortě 50-59 let asi 1 5 % z n í , u 6 0 a v í c e l e t a s i 1 1 % z n í ) . O k o r u pč n í m j e d n á n í „ vě dí své“ podnikatelé a ž i v n o s t n í c i ( 4 2 % z n i c h ) , d á l e to jsou e kon. spr á vní z a mě s t n a n c i ( 2 9 % z n i c h ) , a s i 2 4 % dě l n í ků, 22 % ostatních zamě s t n a n c ů a o úplatcích ve svém okolí slyšelo i 23 % ekon. neaktivních (vesmě s s t u d e n t ů či uč ň ů ) a t é mě ř 1 1 % dů chodc ů .

1

Srovnání výsledků obou výzkumů není možné. Jednak z hlediska metodiky a času, tak z hlediska věkové skladby respondentů (ve výzkumu MF Dnes není uváděna). Pro informaci však uveďme základní údaje: o tom, že někdo dával úplatek často, vědělo 10 % dotázaných, že dávali občas, uvedlo 45,6 % z nich, že ví o jednom případu, uvedlo 20,4 %, a že nikdy nemuselo dát úplatek, odpovědělo 23,9 % respondentů.

81

Z a t í mc o o d p o vě d i s v i t a v s k ý c h o bč a nů n a př e d c h á z e j í c í o t á z k u b yl y „ př íjemně “ a n o n y m n í , v z á pět í j s me s e d o t á za l i : „ B y l ( a) j st e něk d y Vy s á m ( a ) d on u c e n ( a ) k t om u , a b y s t e d a l ( a ) ú p l a t ek ? “ T a b . 3 4 : O bč a n é S v i t a v j a k o t i , k t eř í u p l á c e l i ( ú d a j e v % ) OBDOBÍ

FREKVENCE ano, často

ano, občas

ano, jednou

ne, nikdy

neodpověděl

v roce 2004

0,5

2,7

1,7

93,6

1,5

v roce 2005

0,3

2,4

1,7

94,1

1,5

letos

0,5

1,2

0,9

95,9

1,5

J e z ř e j mé , ž e l i d é j s o u j a kž t a k ž o c hot n i u v é st , ž e u p l á c e n í v naší s p o l e č n o st i e xi s t uj e . Ří c i vša k „ k d e , v j a k é v ěc i … “ a „jak é č ástky, jaká b ý v á h o d n o t a ú p l a t k u č i p o zor n o s t i “ , byť v a n o n y m n í m v ý z k u mu , s e s t á v á mi n i má l ně . V našem výzkumu tomu nebylo jinak a vyhodnotit o d p o vě d i z h r u b a 6 % r e s p o n d e n t ů n e n í mož n é . N a k o n e c t é ma t u k o r u p c e j s me s e j e š tě ob č a nů z e p t al i na d vě v ě ci – n a p o t r e stání „úplatce a upláce né ho“ a na poř a d í z k o r u mp o v a n ý c h p r o f e s í č i i n s t i t uc í . P r v n í o t á z k a zně l a : „Mě l b y b ý t t r e s t á n t e n , k d o ú p l a t e k v e zm e , t e n k d o d á v á , n e b o o b a ? “ Re spondenti si odpov ě ď v y b í r a l i z e č t yř a l t er n a t i v; př i z p r a c o v á n í d a t n e b y l i b r á n i v ú v a h u t i , k t eří n e o d p o vě dě li ( 0 , 8 % d ot á z a n ý c h). A o d p o v ě di? nemohu se rozhodnout 10,4 %

ten, kdo dává 2,9 %

ten, kdo vezme 27,9 %

oba 58,8 %

Z n a š e h o g r a f u j e z ř e j mé , ž e t é mě ř t ř i pě t i n y S v i t a v a nů (58,8 %) c h t ě j í , a by za k o r u p č n í j e d n á n í b y l i t r e s t á n i o b a j e h o a k t éř i , v í c e n e ž j e d n a č tvrtina (27,9 %) je toho ná zo r u, že t r e st áni by m ě l i b ý t t i , k t eř í 82

ú p l a t k y be r o u , a a s i 3 % o b y v a t e l „ u p ř e d n o s t ňu j í “ p o t r e s t á n í j en t o h o , k d o d á v á . A s i j e d n a d e s e t i n a ( 1 0 , 4 % ) s e n e mo h l a r o z h o d n o u t . R o z b o r ú s u d ků s v i t a v s k ý c h o b č a nů p o d l e j e j i c h s o c i o d e mo g r a f i c k ý c h c h a r a kt e r i s t i k n e v yk á z a l v ý z n amné z á v i s l o st i . P o s t o j e m u ž ů i ž e n j s ou v p o d s t a tě s h o d n é . T r e s t p r o o bě s t r a n y p r e f e r u j í v í c e n e ž j i n í l i d é n a d 6 0 l e t ( 7 1 % z n i c h ) , p o s t i h u pro toho, kdo bere, dávají př e dnos t li dé ve vě k u 5 0 - 5 9 l e t ( 3 8 % z n i c h ) , a l e i v e s k u p i ně 3 0 - 3 9 l e t ý c h j e s t e j n é h o n á z o r u v í c e ne ž 3 6 % . A p r á v ě v této kohortě j e v p o r o v n á n í s o s t a t n í mi % a t i v ně n e j v í ce př í ml u v c ů za potrestání toho, kdo dává ( v í c e n e ž 7 % z n i c h ) . V ý zna m n é

n á zor o v é

rozdíly

však

r e gi s t r u j e m e

podle

vlastních

zk u š e n o s t í s ú p l a t k y ( ú d a j e v % , z a o k r o u h l e n ě ): 70

66

60 50

50 40

35

30

22

20 10

14 1

3

9

0 ten, kdo dává

oba

ví nejméně o jednom úplatku

ten, kdo vezme

nemůže se rozhodnout

ne, nikdy nemusel dát úplatek

Př i h o d n o c e n í „ v i n y a t r e s t u “ j e p a t r n ý v l i v i n f o r ma c í , ať o v l a s t n í m u p l á c e ní č i n e j b l i ž š í h o o k o l í : „Ti, kte ř í nikdy úplatek nedali, cht ě jí postihnout

oba

úč astníky

korupce.

Ten,

kdo

naopak

má

vlastní

1

zk u š e n o s t , c h c e t r es t a t p o u ze t o h o , k d o m á z ú p l a t k u u ži t ek “ .

1

V již uváděném výzkumu MF Dnes na stejnou otázku, týkající se potrestání, uvedli dotazovaní: 4,9 % ten, kdo dává, 43,0 % oba a 52,1 % ten, kdo úplatek vezme. Deník komentoval výsledky již titulkem: Trestejte jen upláceného úředníka, říkají ti, kteří platí.

83

D r u h á o t á z k a , k t e r á t é ma ú p l a t k ů u z a v í r a l a , b y l a f o r mu l o v á n a t a k t o : „ J a k á i n s t i t u c e č i p r o f e s e m á u n á s v e S v i t a v á c h n e j h o r š í p o vě st?“ N á s l e d u j í c í přehled jeden á c ti z a ří z e n í b y l s e st a ve n p o mo c í v á ž e né ho a r i t me t i c k é h o p r ůmě r u . T a b . 3 5 : O bč a n é S v i t a v a i m a g e v y b r a n ý c h i n s t i t u c í č i pr of e sí ( údaj e v %, z a o k r o u h l e ně ; c e l k o vý p r ům ě r = 2 , 7 7 ; „ n e o d p o vě dě l “ v abs. č etn ostech n ejsou br ány v úvahu) HODNOCENÍ POVĚSTI

INSTITUCE PROFESE

průměr

1

2

3

4

5

nejlepší

nejhorší

neodpovědělo

1.

střední (vysoké) školy

2,19

18

51

26

4

1

26

2.

nemocnice

2,71

11

36

29

17

7

19

3-4.

dopravní policie

2,74

3

33

52

11

1

24

3-4.

celníci

2,74

5

31

52

8

4

66

5.

pojišťovny

2,77

6

30

48

12

4

34

6.

městská policie

2,78

4

34

46

12

4

20

7.

lékaři

2,81

10

33

32

17

8

16

8.

Policie ČR

2,83

3

31

49

13

4

23

9.

stavební úřady

2,91

4

23

54

15

4

43

10.

soudy

3,00

7

22

43

19

9

49

11.

úřednici „radnic“

3,05

4

25

43

19

9

25

„Image“ je chápána jako komplex dynamických představ, pocitů, postojů, mínění a soudů o určitém objektu (osobě, instituci, zboží, značce, politice apod.), který je výsledkem záměrného a (nebo) nezáměrného působení příslušného objektu na jedince a společnost. Na základě tohoto komplexu se vytváří a formuje vztah jedince a (nebo) společnosti k tomuto předmětu a podle současného stavu „obrazu“ se volí další formy působení (Geist 1992). Image je paralela k obvyklejšímu pojmu „pověst“.

N a stup n ici image instituc í a pr of e sí s e m e zi S v i t a v a n y um í s t i l y na p r v n í m m í s tě s třední (vysoké) školy. S odstup em za nimi pak následují n e m o c n i c e a d o p r a v n í p o l i c i e s c e l n í k y . Na konci stupnice jsou pak s t a v e b ní úř ady, soudy a úř e d n í c i „ r a d n i c e “ . Za p o v š i m n u t í s to j í n e j e n u m í s t ě ní , a l e ze j m é n a r o zpt y l v e s měs e m ot i vně vním anýc h soud ů k o l em pr ům ě r ů hod n ocen í (2,77 bod u) – j e ve lm i m alý.

84

5.6 Občané a jejich hodnocení nejen trendů vývoje bezpečnostní situace, ale i práce policistů ve Svitavách V pr ůb ě hu rozhovoru, po zjišt ě ní pocit ů o h r o ž e n í z t r e s t n ý c h č i nů a j e j i c h p r o s t o r o v é d i f e r e n c i a c e , j s me s e o bčanů z e pta li: „Pokus te se p o r o v n a t d n e š n í ú r o v eň k r i m i n a l i t y v e S v i t a v á c h s e s t a v e m p ř e d zhr u b a t ř e m i l e t y . M á t e poc i t , že s i t u a c e s e … ? “ R e s p o n d e n t i s i v y b í r a l i z pě t i a l t e r n a t i v o d p o vě d í . F o r m u l a c e byl y p ř e v z a t y z v ý z k u m u I K S P , u s k u t eč něn é h o v ř adě jiných mě s t . Z á k l a d n í i n f o r ma c i u v á d í me v g r a f i c k é p o d o bě (údaje „neodpově dě l i “ – 2 % respondent ů n e b y l y r e f l e k t o v á n y ) . 60

54,9 56,2

%

50 40 30

24,4 20,7

20,0

20 10 1,0

16,1 3,4

1,4

1,9

0 výrazně zlepšila

zlepšila

stav dle IKSP

zůstala stejná

zhoršila

výrazně zhoršila

stav ve Svitavách

Vzhledem k nízkým hodnotám na okrajích škály hodnocení jsme o d p o vě d i slouč i l i d o t ř í b o d o v é p o d o b y . D a t a j s me n á s l e d ně testovali a z j i st i l i , že v e S v i t a vá c h -

nejsou statisticky pr ůk a zn é r o zdí l y m e z i ž e n a m i a m u ž i , me z i v ě k o v ý mi s k u p i n a m i ( p o d í l y o d p o vě d í j e n n a z n ač u j í t r e n d: č í m j s ou l i d é s t a rš í , t í m j s o u k v ý v o j i k r i m i n a l i t y k r i t ič t ěj š í ). Me zi n e j ml a d š í mi j s me z a z n a me n a l i , ž e a s i 3 3 % z n i c h s i mysl í , ž e s t a v s e z l e p ši l , po d l e 5 9 % z ůs t a l s t e j n ý a p o d l e 8 % s e z h o r š i l . N a d r u h é s t r a ně , me z i n e j s t a r š í mi , b y l y p o d í l y n á z o rů 2 1 % - 5 1 % - 2 9 % ;

-

v ý zna m n ě j š í r o zdí l y j s ou m e zi ú s u d k em l i d í s e zák l a d n í m v zdě l á n í m ( 2 0 % u v e d l o , ž e s i t u a c e s e z l e p š i l a , p o d l e 6 1 % zůstala s t e j n á a p o d l e 1 9 % s e z h o r š i l a ) a vysokoškoláky (40 % - 51 % 9 %);

85

-

v ý zna m n ě j š í r o zdí l y v mí ně n í n a t r e n d v ý v o j e b e zpe č nostní s i t u a c e j sm e za zna m e n a l i p od l e p o l i t i c k é o r i e nt a c e o bč anů: 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

%

7

12

11

9

56

57

33

34

napravo od středu

pravice

23

66

71

53

27

24

nalevo od středu

střed

17 levice

zlepšila se

Bezpečnostní situace:

zůstala stejná

zhoršila se

J e š t ě j e d n u mo ž n o u s o u v i s l o s t j s me n e c h tě li nechat bez povšimnutí: j e ně j a k á k o r e l a c e m e z i h o d n o c e n í m b e z p eč n o s t n í s i t u a c e dř í v e a dne s a ú v a h o u S v i t a v a nů o p ř e s tě hování? Ko n s t a t uj m e , ž e negativní soud o trendu vývoje bezpeč n o s t n í s i t u a c e za p o s l e d n í t ř i r o k y m á v t o m t o s m ě r u zř e j m ě ur či t ý , b y ť m ar ginální a t aké r ozpor uplný vliv ( ú d a j e v % , z a o k r o u h l e ně): NÁZORY NA ŽIVOT VE MĚSTĚ chce žít ve Svitavách trvale

BEZPEČNOSTNÍ SITUACE SE zlepšila

zůstala stejná

zhoršila

26

58

16 21

uvažuje o přestěhování později

23

56

asi tak do 5 let

34

49

17

v co nejkratší době

30

43

27

R e k a p i t u l u j e me - l i mí ně n í s v i t a v s k é v e ř ejnosti o trendu vývoje b e z p e č n o s t n í s i t u a c e z a p o s l e d n í tř i r o k y , u v eď me , ž e více než jedna č t v r t i n a o bč anů má pocit, že se zl e pš ila (25,8 %). Napr oti tomu necelá j e d n a pět i n a s i m y s l í , že s e s i t u a c e zho r š i l a ( 1 8 , 9 % ) . L ze v y s l o v i t h y p o t é zu, že v y š š í p o d í l y „ o p t i m i s tů“ m o h o u b ý t i o d r a ze m o bč any p o zi t i v n ě v n í m a n ý c h p r o g r a m ů p r e v e n c e k r i mi na l i t y , k t e r é v e Svitavách již fungují více než pět let (viz kap. 5.5.1). N a z á vě r b l o k u o t á z e k o v n í má n í b e z p eč n o s t ní s i t ua c e ve s v i t a v sk é k o mu n i t ě ( v i z k a p . 5 . 1 a ž 5 . 4 ) , jsme se z e pta li: „Ve zmete-li v úvahu vše, c o o p o l i c i s t e c h v í t e , j s t e s p o k o j e ni s t í m , j ak s e s t ara j í o p ořádek a be zpe č í v e m ě st ě?“ C elkové r oz lož e ní odpově d í p u b l i k u j e me n e j p r v e v g r a f i c k é podobě , a to ve srovnání uplynulých šesti roků ( ú d a j e v % , z a o k r o u h l e ně ) :

86

H o d n o c e n í P o l i ci e ČR 60 48

50 37

40

34

30

24

23

20 10

2

19

4

4

5

0 úplně spokojeni

převážně spokojeni

nedovedou posoudit

1999

převážně nespokojeni

úplně nespokojeni

2006

H o d n o c e n í Mě s t ské p o l i ci e 60

50

50 38

40

30

30

17

20 10

20

5

23

7

4

6

0 úplně spokojeni

převážně spokojeni 1999

nedovedou posoudit

převážně nespokojeni

úplně nespokojeni

2006

S p o k o j e n o s t o bč anů S v i t a v s f u n g o v á n í m p o l i c i í v e m ě s t ě nejen př e v a žu j e , a l e i vzrůs t á : j e s t l i ž e v r o c e 1 9 9 9 b y l y a s i d vě pě tiny obyvatel (39 %) spokojeny, jak s e p o l i c i s t é o b v o d n í h o o d dě l en í PČR starají o p o ř ádek a bezpe č í v e mě s t ě , tak po č á t k e m r o k u 2 0 0 6 t o j i ž b y l a v í c e n e ž p o l o v i n a z nich (52 %). S hodný t r e n d r e g i s t r u j e me t a k é u Mě s t s k é p o l i ci e . Př e d š e s t i r o k y b y l y s M P s p o k o j e n y v í c e n e ž d v ě p ě t i n y o b č a nů, starších 1 5 l e t ( 4 3 % ) , v l e t o š n í m r o c e t o j e přes polovinu z nich. V této souvislosti mů ž e me o p a k o v a t „ s t a r ý “ z á vě r : k r e di t s v i t a vsk ý c h s t r ážní k ů j e znač n ý (vyšší než u P ČR ) a zda l e k a t o n e n í o b v y k l á s i t u a c e v ř adě j i n ý c h m ě s t .

87

Rozbor odpově dí o spokoje nosti a ne spokoje nosti s f ungová ní m p o l i c i í p o d l e s t a n d a r d n íc h c ha r a k t e r i s t i k o bč a nů n e z a z n a me n a l v ý z na mně j š í v a z b y a s o u v i s l o s t i . P r o ú p l n o s t i n f o r ma c e o n á z o r o v é m v ý v o j i uve d e me a g r e g o v a n á data podle pohlaví, vě k u a s o c i o p r o f e s n í h o z ař a z e n í . T a b . 3 6 : O bč a n é Sv i t a v a j e j i c h ( n e ) s p o k o j e no s t s či n n o s t i p o l i ci s t ů ve m ě s t ě v r o c e 1 9 9 9 a 2 0 0 6 p o d l e ně kt e r ýc h soc iode m ogr af ic kýc h c h a r a k t e r i s t i k ( ú d a j e v %, z a o k r o u h l e ně ) HODNOCENÍ ČINNOSTI CHARAKTERISTIKA

SPOKOJENI PČR

MP

NEVÍ PČR

NESPOKOJENI MP

PČR

MP

PODLE POHLAVÍ Cnorm= muži ženy

PČR – 0,159 / 0,170

MP – 0,154 / 0,178

1

41

43

28

25

31

32

2

54

52

20

14

26

34

1

38

43

39

34

23

23

2

50

54

28

21

22

25

PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN Cnorm= 15-19 let 20-29 30-39 40-49 50-59

60 a více

PČR – 0,241 / 0,257

MP – 0,279 / 0,255

1

33

39

36

22

31

39

2

45

53

24

18

31

29

1

44

47

21

17

35

36

2

42

46

23

19

35

35

1

40

43

30

27

30

30

2

54

49

19

13

27

38

1

37

41

33

34

30

25

2

58

57

19

14

23

29

1

38

43

41

34

21

23

2

49

59

35

19

16

22

1

39

39

45

45

16

16

2

56

53

26

20

18

27

PODLE SOCIOPROFESNÍHO ZAŘAZENÍ Cnorm= dělníci zam. ekon. správní zam. ostatní OSVČ

nezaměstnaní


1

PČR – 0,325 / 0,206 41

42

MP – 0,323 / 0,237 22

23

37

35

2

55

53

20

19

25

28

2

52

60

25

17

23

23

}1

43

46

26

25

31

29

2

54

57

22

7

24

36

1

36

40

35

29

29

31

2

61

57

18

7

21

36

1

24

34

52

40

24

26

2

47

51

24

12

29

37

1

40

41

48

46

12

13

2

52

52

31

23

17

25

1

37

41

31

20

32

39

2

43

49

24

16

33

35

88

Diference v postojích skupin ob č a nů Svitav nejsou př í l i š výz n a mn é : -

s p o k o j e ni s f u n g o v á n í m P ČR j s o u m u ž i i ž e ny b e z r o zdí l u , s p í še l i d é s t a r š í n e ž ml a d š í , z v l á š t ě p o d n i k a t e l é a ž i v n o s t n í c i . Nespokojeni j s o u př e d e v š í m l i d é ni ž š í h o s t ř edního vě ku (20-29 let), n e z a mě s t n a n í a e k o n . n e a k t i v n í , t e d y z e j mé n a s t u d e n t i a uč n i ;

-

s p o k o j e ni s f u n g o v á n í m M P jsou r ovn ě ž muž i a ž e n y b e z v ý z n a mně j š í c h r o zdí l ů, ča s tě j i l i d é st a r ší a ne j s t a r ší , z a mě stna n c i e k o n . s p r á v n í . Nespokojeni op ě t o něco více jsou obč a né s tř edního v ě ku, nezamě s t n a n í a o s t a t n í z a mě s t n a n c i i O S VČ, a l e t a k é e k on . ne a kt i vní . Z a z a z n a me n á n í s t o j í j e š t ě j e d n a př í zn a č n á vě c – p r o mě ny v postojích

S v i t a v a nů z a o b d o b í 1 9 9 9 - 2 0 0 6 s e v e s k u p i n á c h u s k u t eč nily na vrub t ě c h , k t e ří s e v mi n u l o s t i n e d o v e d l i r o z h o d n o u t . J i n a k ře č e n o : zd á s e , že d o c h á zí k pol a ri zaci soudů o b y v a t e l , zvl á š t ě v e v zt ah u k M P . V z e s t u p p o d í l u s p o k o j e n ý c h j e e v i d e n t n í , o v š e m v í c e je ta ké ne spokoje nýc h, a to me z i 30 4 9 l e t ý mi , a l e i me z i n e j s t a r š í mi o b y v a t e l i mě s t a . „ N o s i t e l i “ n e s p o k o j e n o s t i j s o u z e j m é n a „ o s t a t n í z a mě s t n a n c i “ , „ ne z a mě s t n a n í “ a „ důc h o d c i “ . V n á v a z n o s t i n a u r č ení míry spokojenosti s prací policist ů ve S v i t a v á c h j s me z j i šťo v a l i j e j í v a z b y n e j e n n a s o c i o d e mo g r a f i c k é c h a r a k t e r i s t i k y d o t a z o v a n ý c h o b y v a t e l , ale i na jejich ostatní postoje. F o r mu l o v a l i j s me n ě kolik dalšíc h otá z e k: a ) E x i s t uj e z á v i slo s t m e zi p o c i t y b e z p eč í obč anů v e m ě s t ě a m í r o u (ne)spokojenosti s fungováním policie? M á l o p od s t a t né vz t a h y j sme r e g i s t r o v a l i k p o c i tům b e z p e č í Svita va n ů v b y t e c h č i d o me c h , a l e i v e mě s t ě př es den a ve č er. Výjimkou byl pocit bezpečí v noci. T a b . 3 7 : O bč a n é S v i t a v a j e j i c h ( ne ) s p o k o j e n o s t s f un g o v á n í m p o l i c i e p o d l e p o c i t ů bezpe č í v e m ě st ě v n o c i ( ú d a j e v % , z a o k r o u h l e ně , C n o r m PČ R =0,228, Cnor m M P= 0,264) MÍRA SPOKOJENOSTI POCIT BEZPEČÍ VE MĚSTĚ V NOCI

úplně spokojen PČR

rozhodně ano

MP

převážně spokojen

převážně nespokojen

PČR

MP

PČR

MP

úplně nespokojen PČR

MP

nedovede posoudit PČR

MP 35

11

3

35

40

11

19

5

3

38

spíše ano

5

5

52

53

20

21

4

6

19

15

spíše ne

3

3

52

56

19

20

4

7

22

14

rozhodně ne

4

1

42

45

25

31

7

11

22

12

nedovede posoudit

2

5

40

37

17

26

4

4

37

28

89

b ) E x i s t u j e z á v i sl o st m e zi c ho v á n í m obč anů j a k o s v ě dků k r á d e ž e , k t e r á s e jich bezprost ř e d ně netýká, a mírou (ne) s p o k o j e n o s t i s f u n g o v á n í m p o l i ci e ? T a b . 3 8 : O bč a n é S v i t a v a j e j i c h ( ne ) s p o k o j e n o s t s f un g o v á n í m p o l i c i e p o d l e j e j i c h c h o v á n í j a k o s v ě dk ů k rá d e že , k t e r á s e j i ch n e t ý k á (údaje v %, za o k r o u h l e ně , C n o r m PČR = 0 , 2 3 3 , CnormMP=0,244) MÍRA SPOKOJENOSTI ZPŮSOB CHOVÁNÍ


MP



úplně nespokojen

nedovede posoudit

PČR

MP

PČR

MP

PČR

MP

PČR

MP

nebude si toho všímat

2

2

33

24

26

40

17

12

22

22

zavolá anonymně tísňovou linku 158

4

4

48

47

18

26

5

4

25

19

zavolá tísňovou linku 158 a představí se

4

4

51

58

18

19

2

5

25

14

bude se snažit křikem upozornit okolí

4

3

38

46

24

22

6

7

28

22

podle okolností se pokusí pachatele zadržet

5

5

52

47

18

21

7

11

18

16

c ) E x i s t u j e z á v i sl o st m e zi c ho v á n í m obč anů př i v y š e t ř ování krádeže, která s e j i c h be z p r o s t ředně netýká, a mírou (ne)s p o k o j e n o s t i s f u n g o v á n í m p o l i ci e ? T a b . 3 9 : O bč a n é S v i t a v a j e j i c h ( n e ) s p o k o j e no s t s f u ng o v á n í m p o l i c i e , p o d l e j e j i c h c h o v á n í př i v y š e t ř o v á n í k r á d e ž e , k t e r á s e j i c h netýká (údaje v %, z a o k r o u h l e ně , C n o r m PČR=0,290, CnormMP=0,334) MÍRA SPOKOJENOSTI ZPŮSOB CHOVÁNÍ



úplně nespokojen

nedovede posoudit

PČR

MP

PČR

MP

PČR

MP

PČR

MP

5

27

26

21

32

14

14

30

23

1

2

53

50

20

26

2

4

24

18

bude-li vyzván, je ochoten svědčit

5

2

47

57

20

17

4

7

24

17

sám nabídne policii svědectví

9

15

57

44

11

24

6

8

17

9

nebude ochoten svědčit

8

bude-li vyzván, je ochoten anonymně svědčit

MP


90

d ) E x i s t uj e z á v i sl os t m e zi h o d n o c e n í m d n e š n í ú r o v ně k r i m i n al i t y o bč any m ě st a v e srovn án í se stavem p ř e d tř emi roky a mírou (ne)spokojenosti s fungováním policie? T a b . 4 0 : O bč a n é S v i t a v a j e j i c h ( ne ) s p o k o j e n o s t s f un g o v á n í m p o l i c i e p o d l e s u b j e k t i v n í h o h o d n o c e n í s o uč a s n é s i t u a c e v e s r o v n á n í s e s t a v e m př ed t ře m i r ok y ( ú d a j e v %, za o k r o u h l e ně , C n o r m PČ R =0,319, Cnor m M P= 0,314) POROVNÁNÍ BEZPEČNOSTNÍ SITUACE SE STAVEM PŘED TŘEMI ROKY zlepšila se

MÍRA SPOKOJENOSTI úplně spokojen PČR

MP

8

8


převážně spokojen PČR

MP

PČR

MP

58

56

11

19

úplně nespokojen PČR 3

MP 4

nedovede posoudit PČR

MP

20

13

zůstala stejná

3

2

47

51

21

23

3

5

26

19

zhoršila se

2

1

33

33

29

31

12

16

24

19

Poznání

vazeb

me z i

s p o k o j e n os t í

či

nespokojeností

o bč a nů

s f u n g o v á n í m p o l i c i e a me z i j e j i c h o s t a t n í mi p o s t o j i při n á š í v í c e č i mé ně o č e k á v a né s o u v i s l os t i : -

o bč a n é , k t e ř í s e cí tí ve m ě s tě be zpe č n ě i v n o c i , j s o u s f u n g o v á n í m p o l i c i í s po k o j e něj ší n e ž l i d é , k teř í m a j í p o cit y o p ač n é . Což není p ř e k v a p i v é . Z a z a m y š l e n í p r o r e p r e z e n t a n t y PČR i M P v š a k j i st ě s t o j í , ž e i me z i tě mi , k t e ř í p o c i t b ez p eč í „rozhodně “ ma j í , j e t a k v e l k ý p o d í l o bč a nů, kt e ří mí r u s p o k o j e n o s t i n e d o v e d l i p o s o u d i t ;

-

o bč a n é , p o k u d s e s t a l i s vě d k y k r á d e že a n e j r a dě ji by s i t oho nevšímali, pat ř í ve své význam né č ás t i m e zi n e s p o k o j e n é s p r ac í p o l i c i s t ů. T o t o ž n ý a l i b i s mu s ( s n a h y v y h n o u t s e o d p o vě dnosti) se p r o j e v u j e i me z i t o u č á st í ve ř ejnosti, která by nebyla ochotna s v ě dč it. O všem, k fungová ní polic ií jsou z na č ně kriti č tí.

-

o bč a n é ,

k t eř í

jsou

optimisty

v hodnocení

trendu

vý voje

be zpe č n o s t n í s i t u a c e v S v i ta v á c h za p o s l e d n í t ř i r o k y , p a t ř í m e zi č á s t mě stské komunity, spok ojené s fungováním PČR i MP. A mezi p e s i m i s t y s e za ř a z u j í h l a v ně t i , k t eř í j s o u s p o l i ci í n e s po k o j e ni .

91

6 Občané Svitav a jejich vztah (nejen) k lokální politice Jak již bylo v úvodu studie napsáno, požadoval zadavatel terénního š e t ř e n í , aby spolu s vnímá ním be z pe č n o s t ní s i t u ac e b y l y z j i šťo v á n y i p o s t o j e obč a nů S v i t a v k p r á c i o r g á nů o b c e a mě s t s k é h o ú ř adu. A úkole m ř e š i t e l ů p ř i t o m b y l o , a b y v e v š e c h mož n ý c h p ř ípa de c h por ovná va li s o u č a s n é k l i ma v k o mu n i t ě se s i t u a cí př ed šesti roky, př íp. s da lšími daty z j i n ý c h v ý z k u mů. K a p i t o l a j e č l e ně n a d o č t yř č á s t í : o o bč a n s k é m p o t e n c i á l u , o i n f o r mo v a n o s t i o bča nů, o h o d n o c e n í ž i v o t a v e mě s t ě a n á v r z í c h , c o b y s e mě l o ř e š i t př ednostn ě , a k a p i t o l u u z a ví r á „ z pr á va “ o v a z bě ob č a nů k mě s t u .

6.1 Občanský potenciál z několika zorných úhlů „ Př e s v š e c h n y p o l i t i c k é a e k o n o mi c k é z mě ny, k nimž došlo v p o s l e d n í c h l e t e c h , v ý v o j z a t í m n e n a s vě d č u j e t o mu , ž e b y s e s v ět y t ěc h n a h o ř e a tě c h d o l e , m o c n ý c h a b e z mo c n ý c h , z ačaly výrazně ji pr ostupova t a i n t e g r o v a t “ ( P o t ůče k 1 9 9 7 ) . A j a k k o l i v l z e mí t k t é t o t e z i ně kolik výhrad, j s me s vě dky prohlubujícího se deficitu ob č anství. Platí to i pro ob č a n y S v i t a v? Odpově ď s e p o k u s í me v y p á t r a t v p o s t o j í c h S v i t a v a n ů k p o l i t i c k é mu r e ž i mu pře d r o k e m 1 9 8 9 a v n á z o r e c h n a v l a s t n í mož n o s t i o v l i vňovat mí stní p o l i t i k u . Z k o u má n í v š a k z ačn e me s o n d o u , z d a s e o b č a n é o d ě ní ve stát ě a v o b c i vůb e c z a j í m a j í .

6.1.1

Zájem občanů o dění v České republice vůbec a ve městě zvláště

F a k t e m j e , a z d a l e k a n e j e n v e S v i t a v á c h , ž e n e v š i c h n i o bč a n é s e o v e ř e j né vě c i z a j í ma j í . Ú v o d n í o t á z k a k t é ma t u b y l a j e d n o d u c h á : „ J a k s e v s o uč asné době za j í m á t e o n á s l e d u j í c í p r o b l é m y ? “ Skladba odpově d í j e v tabulkovém přehledu.

92

T a b . 4 1 : M í r a záj m u o bč anů S v i t a v o v e ř e j n é z a o k r o u h l e ně , 1 = ú d a j e 1 9 9 9 , 2 = 2 0 0 6 )

o hospodářskou situaci v ČR o informace ze zahraničí o dění ve Svitavách o dění ve svitavském regionu o dění v Pardubickém kraji

(údaje

v

%,

INTENZITA ZÁJMU

ZAJÍMÁ SE o politické události v ČR

dě ní

velmi

průměrně

málo

vůbec ne

1

17

48

25

10

2

21

47

26

6

1

19

49

23

9

2

18

50

26

6

1

13

50

28

9

2

16

50

28

6

1

26

54

17

3

2

29

55

13

3

1

14

46

31

9

2

18

56

21

5

1

-

-

-

-

2

7

45

35

13

P o d l e i n de x u i n t e nzi t y 1 záj m u S v i t a v an ů o ve řej n é zá l e žit o s t i j s me s e s t a vi l i t o t o p oř a d í ( v z á v o r c e ú d a j e z r o k u 1 9 9 9 ) : 1.

o dě n í v e S v i t a v á c h

1 , 8 8 b o dů

(1,97 – 1.)

2.

o dě n í v e s v i t a v s k é m r e g i o nu

2,14

(2,34 – 5.)

3.

o politické události v ČR

2,19

(2,28 – 3.)

4.

o hospodá ř s k o u s i t u a c i

2,21

(2,22 – 2.)

5.

o i n f o r m ac e ze z a h r a n ič í

2,24

(2,33 – 4.)

6.

o dě ní v P ard u b ic ké m kr aj i

2,54

nezjiš ťo v á n o

zá j e m

V z h l e d e m k o me z u j í c í m d i s p o z i c í m s i p o d r o b ně ji všimn ě me j en z á j mu o b č a nů o d ě ní ve mě s t ě , a t o v e s r o v n á n í s e s i t u a c í p ř ed šesti roky.

1

Algoritmus výpočtu nereflektoval jednoho respondenta, který neodpověděl. Index byl vypočten podle vzorce ∑ 1n1 + … + 4n4 / N, kde n1 je počet respondentů volících odpověď „velmi“, až po n4, kterým je počet volících odpověď „vůbec ne“. N je počet respondentů, odpovídajících na konkrétní položku otázky, tj. 489. Takže platí: čím je hodnota indexu nižší, tím je zájem vyšší. A obráceně.

93

T a b . 4 1 : M í r a záj m u o bč anů S v i t a v o dě n í v e m ěs t ě p o d l e j e j i c h ně k t e r ý c h s o c i o de m o g r a f i c k ý c h c harakteristik (údaje v %, z a o k r o u h l e ně , 1 = ú d a j e 1 9 9 9 , 2 = 2 0 0 6 ) ZAJÍMÁ SE

CHARAKTERISTIKA PODLE POHLAVÍ muži ženy

velmi 1

20-29

30-39 40-49 50-59

60 a více


úplné střední vysokoškolské

vůbec ne

27

50

18

5

24

48

20

8

1

25

56

17

2

2

19

47

24

10

51

24

0

1

Cnorm= 0,229 / 0,269 25

2

12

47

31

10

1

23

60

9

8

2

19

46

23

12

1

31

48

21

0

2

16

50

21

13

1

22

64

11

3

2

17

52

25

6

1

24

54

20

2

2

33

49

16

2

1

33

40

25

2

2

28

41

22

9


málo

2


průměrně

Cnorm= 0,132 / 0,119

Cnorm= 0,203 / 0,295

1

25

48

25

2

2

18

42

30

10

1

25

55

15

5

2

18

48

23

11

1

24

59

14

3

2

19

53

19

9

1

46

43

11

0

2

53

38

5

4

PODLE SOCIOPROFESNÍHO ZAŘAZENÍ Cnorm= 0,219 / 0,280 dělníci zam. ekon. správní zam. ostatní OSVČ

nezaměstnaní

důchodci ost. ek. neaktivní (vč. studentů, učňů)

1

24

53

19

4

2

14

53

22

11

2

18

50

23

9

}1

25

56

16

3

2

27

52

18

3

1

40

47

9

4

2

36

52

7

5

1

30

48

21

1

2

14

40

36

10

1

21

58

20

1

2

29

41

19

11

1

16

60

16

8

2

17

42

30

11

94

J e š t ě n e ž p r o v e d e m e s h r n u j í c í k o me n t ář o zá j mu S v i t a va nů o dě ní ve mě s t ě , konfrontujme ho s mí ně ním ve ř e j n ost a s p o ň k ně k t e r ým j i n ý m t é ma t ů m, n a př . : -

k potenciální migraci obyvatel: Z ob č anů , k t e ří c h tě j í ží t v e mě s t ě t rv a l e , se o dě ní ve Svitavách

n e z a j í má n e c e l ý c h 1 2 % ( z n i c h „s e vůb e c n e z aj í m a j í “ n e cel á 2 % ); z o b č a n ů, k t e ř í s e c h t ě jí odst ě h o v a t v c o n e j k r a t š í d o bě , a s i t a k d o 2 - 3 l e t , s e n e z aj í má t é mě ř 3 5 % ( z n i c h „ vůbec…“ 13 %). -

k politické orientaci obyvatel: POLITICKÁ ORIENTACE Cnorm1=0,217

velmi

Cnorm2=0,262 levice od středu doleva střed od středu doprava pravice neví

ZAJÍMÁ SE

1

31

průměrně 25

málo 38

vůbec ne 6

2

38

47

12

3

1

25

60

15

0

2

38

44

9

9

1

25

55

18

2

2

30

59

10

1

1

34

51

13

2

2

24

56

18

2

1

24

54

20

2

2

38

44

15

3

1

22

54

18

6

2

19

62

15

4

S h r n u t í j e n a s n a dě : i n te n zi t a záj m u o b č anů o dě n í v e měs t ě př e v a žu j e dř íve i nyní nad jejich zájme m o ost at ní t é m at a f ungování naší spole č n o s t i . Př ílišný optimismus by však na míst ě n e b y l . N e z á j e m t o t i ž v z růs t á me z i l i d mi ml a d ý mi i s tř edního vě ku – ve všech jeho k o h o r t á c h , až do seniorského vě ku. Př í či n y s i t u ac e j sme n e z j i šťo v a l i . P o k u d j d e o s o u v z t a ž n o s t z á j mu o dě n í v e mě s t ě a p o l i t i c k é o r i e nt a c e o b č a nů, objevily se ur č i t é p o s u n y , př e d e v š í m v z e s t u p po d í l u „ ve l mi s e z a j í ma j í cí c h “ n a l e vé s t r a ně a ve st ř edu levopravé osy.

95

6.1.2

Porovnání současných poměrů se situací před listopadem 1989

J e d n í m z t é ma t , k t e r é j s m e z ař a d i l i d o z k o u má n í s v i t a v s k é h o n á z o r o v é ho k l i ma t u , b y l o i p or o v n á n í s i t u a c e dř í v e a n y n í . Z e p t a l i j s me s e : „ N á š r o z h o v o r s e b l í ží k z á vě r u , i k d y ž n á s za j í m a j í V a š e n ázo r y n a m n o h o d a l š í c h věc í … Řekně t e , p r o s í m , zd a l i d é j a k o V y s e m a j í v s o uč a s n o s t i l é p e, s t e j ně , ne bo s e m ě l i l é p e př e d r o k e m 1 9 8 9 ? “ 1 Z á k l a d n í s t r u k t u r a o d p o v ě d í má t u t o p o d o b u ( o d p o v ě ď v % , z a o k r o u h l e ně ): nedovedou posoudit 14 %

měli se lépe před rokem 1989 13 %

mají se stejně 31 % mají se lépe v současnosti 42 %

S t a v v e ř e j n é h o m í ně n í m e zi S v i t a v a n y k o n c e m bř ezna 2006, o d r á že j í c í o b e c n o u n á l a d u h o d n o t í c í p o l i s t o p a d o v ý v ý v o j , l ze v n í m a t j a k o d v oj zna č ný. N e j vě t ší p o d í l o bča nů , v í c e n e ž d vě pě tiny ( 42 % ) , v y j á dři l si c e n á z o r , ž e d n e š n í p o mě r y j s o u l e p š í n e ž t y, které zde panovaly p ř ed listopadem 1989, ale o n ě c o má l o vět š í po d í l o bč anů (44 %) uvedl b u ďt o , ž e s e v s o u č a s n o s t i ma j í s t e j ně ( 3 1 % ) , n e b o ž e s e mě l i „ z a k o mu n i s tů“ l é p e ( 1 3 % ) . Vě n u j me p r o t o p o z o r n o s t r o z b o r u p u b l i k o v a n ý c h souhrnných dat jednak v tabulkovém př ehledu, jednak ve sloupcových grafech.

1

Obdobně se v únoru 2005 dotazovalo CVVM: „Když vezmete všechno dohromady, byly poměry v ČR před listopadem 1989 lepší, jsou lepší dnes, nebo je to tak napůl, nedá se to říci?“ 32 % respondentů uvedlo, že jsou lepší dnes, 38 %, že to je tak napůl, 20 %, že lépe bylo před r. 1989, a 10 %, že neví.

96

T a b . 4 2 : S r o v n á n í s o uč asných pom ě r ů a pom ě r ů př e d l i s t o p a de m 1 9 8 9 obč a n y S v i t a v pod l e j e j i c h ně kterých sociodemografických c h a r a k t e r i s t i k ( ú d a j e v %, z a o k r o u h l e ně ) LIDÉ JAKO JÁ CHARAKTERISTIKA PODLE POHLAVÍ

se v současnosti mají lépe

se mají stejně

se měli lépe před r. 1989

nedovedou posoudit

Cnorm=0,078

muži

44

29

14

13

ženy

41

33

12

14

22

4

31


Cnorm=0,328 43

20-29

46

25

5

24

30-39

42

32

18

8

40-49

53

28

11

8

50-59

43

39

13

5

60 a více

21

44

23

12

PODLE STUPŇŮ VZDĚLÁNÍ

Cnorm=0,324

základní

32

29

16

23


35

38

17

10

úplné střední

50

31

6

13

vysokoškolské

74

13

9

4


Cnorm=0,409

dělníci

35

38

17

10


49

32

7

12

zam. ostatní

60

26

9

5

OSVČ

68

23

7

2

nezaměstnaní

30

28

14

28

důchodci

22

42

23

13


49

20

6

25

Testy statistické významnosti vztahu postoj ů obča nů mě s t a s i g n a l i z o v a l y p o d s t a t n é n á z o r o v é r o z d í l y k ně k ol i k a d a l š í m j e j i c h n á z o r ů m ( ú d a j e v % , z a o k r o u h l e n ě ): a ) s r o v n á n í d n e š n í ú r o v ně k ri m i n a l i t y v e mě s t ě s e s t a v e m př e d z h r ub a tř emi roky (legenda platí i pro následující grafy) mají se lépe v současnosti měli se lépe před r. 1989 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

%

12 7 28

53

mají se stejně nedovede posoudit 12 10 33

16 31

36 45 17

zlepšila se

zůstala stejná

zhoršila se

97

b ) s u b j e k t i v n í z ař azení na škále mate riálního statusu domác nosti 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

%

8 2 19

13

20

9 34

36

71

27 44 17

bohatá

ani bohatá, ani chudá

chudá

c ) h o d n o c e n í ž i v o t n í ú r o v ně domácnosti 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

%

12 4 17

12 5

12

15 16

28

37

38 67

32

55 31

velmi dobrá

spíše dobrá

19



d ) p o l i t i ck á o r i e nt ac e o bč anů mě s t a 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

%

15

3 22

12 12

42

18

39

25

levice

7 3

21

40

20

11 9

59 33

37

nalevo od středu

střed

napravo od středu

72

pravice

98

S h r n u t í a n a l ý z v ý p o vě dí o souč asných pomě r e c h v e s r o v n á n í před listopadem 1989 mů ž e me f o r mu l o v a t t a k t o : Pom ě r y p a n u j í c í př e d l i s t o p a d e m 1 9 8 9 h o d n o t í j a k o l e p š í n e ž t y s o uč a s n é č a s t ě ji l i d é s t a r š í , z e j mé n a s e n i oři , r e s p o n d e n t i s e z á k l a d n í m a s t ř ední m vzd ě l á n í m, t z n . v e s mě s vyu č e n í , p r a c u j í c í j a k o dě l n í ci a n e z a mě s t n a n í . J s o u t o l i d é , k t eř í s i v í c e n e ž o s t a t n í mys l í , ž e ú r o v eň k r i mi n a l i t y s e v e S v i t a v á c h z a p o s l e d n í tři r o k y z h o r š i l a , k t eř í o z n a č ují s v o u d o má c n o s t z a c h u d o u , s e š p a t n o u ž i v o t n í ú r o v n í , a k t eř í s e n a p r a v o l e vé š k á l e řa dí př e d e v š í m n a l e v o u s t r a n u s p e k t r a . N a o p a k d n e š n í p o m ě r y pova žuj í za l e pš í č a s těj i l i d é v e vě k u 4 0 - 4 9 l e t , a b s o l v e n t i s tř e d n í c h a v y s o k ý c h š k o l , l i d é e k o n o mi c k y a k t i v n í , z e j mé n a p a k o s o b y s a mos t a t n ě výděl e č ně č inné , a le i z a mě s t n a n c i t e c h n i c k é h o a h u ma n i t n í h o z a mě ř e n í , j s o u t o č a st ěj i l i d é , p o z i t i v ně h o d n o t í c í v ý v o j b e z p e č n o st n í s i t u ac e v e mě s t ě , a h l a v ně S v i t a v a n é , h o d n o t í c í s v é d o má c n o s t i j a k o s p í š e b o h a t é a o z n aču j í cí s v o u ž i v ot n í úr o v eň za dobrou. N a š k á l e p o l i t i c k é o r i e nt a c e s e u mi sťu j í n a p r a v o u s t r a n u š k á l y . V e d le srovnání pomě r ů dř í v e a n y n í j s me s e z a j í ma l i o z i s k y a z t r á t y z p o l i s t o p a d o v é h o v ý v o j e : „Srovnát e - li souč a s nos t s e s t ave m př e d r o k e m 1 9 8 9 , ř ek ně t e n á m , zda v z r o s t l a , zůs t a l a s t e j n á č i p o k l e s l a s v o b o d a j e d n o t l i v c e , s o c i á l n í s p r a v e d l n o s t a m o ž n o s t s e b e u p l a t ně n í p r o v ě t š i n u lidí?“ Základní údaje publikujeme v grafické podobě. Celkem neodpovědělo 29 respondentů, tzn. 4,9 % ze všech, a při rozboru jsme na ně nebrali ohled. Údaje jsou v procentech a zaokrouhleny.

100

1

%

3 3

11

90 80

24

19

32

70

7

12

60 50

30

39

40 30

53

20

29 27

10

10

0 svoboda jednotlivce

určitě vzrostla

spíše vzrostla

možnost sebeuplatnění

zůstala stejná

sociální spravedlnost

spíše poklesla

rozhodně poklesla

99

P o l i s t o p a d o v ý m zi s k e m j e p r o v í c e n e ž č t y ř i pě t i n y S v i t a v a nů svoboda

jednotlivce

(85

%

z nich)

a

pro

dvě

třetiny

m o žno s t

sebeuplatně ní (66 %) . Názorová hladina ob č anů m ě s t a n a s o c i á l ní spravedlnost

po

roce

1989

již

tak

j e d no zn ač n á

není:

asi

39

%

d o t á za n ý c h s i m y s l í , že i o n a v zr os t l a , zat í m c o a s i 3 1 % d o t á z a n ý c h j i ř a d í m e zi p o l i s t o pad o v é zt r á t y .

6.1.3

Názory občanů na vlastní možnosti ovlivňovat místní politiku

S v i tavským obč a nů m j s me př e d l o ž i l i ně kolik výroků o j ej i c h mo ž n é m v l i v u n a mí s t n í p o l i t i k u , z v l á š tě n a s a mos p r á v u . U v e d l i j s me j e t a k t o : „ Li d é m o h ou mít n a místní polit iku r ů zné n á zor y. Ně k t e r é u v e d e m e – ř e k nět e , p r o s í m , j a k d a l e c e s n i m i s o u h l a s í t e . “ Účastníci si vybírali z pěti alternativ možných odpovědí na škále souhlasí, spíše souhlasí, tak napůl, spíše nesouhlasí, nesouhlasí. Na otázku neodpovědělo 16 respondentů, tzn. 2,7 % ze všech. Při analýze jsme je nebrali v úvahu.

T a b . 4 3 : O bč a n é S v i t a v a je j i c h n á zor y n a r o l i v mí s t ní p o l i ti c e ( ú d a je v %, z a o k r o u h l e ně ) S NÁZOREM TEZE

souhlasí

spíše souhlasí

tak napůl

spíše nesouhlasí

nesouhlasí

25

19

37

11

8

b) na městských záležitostech není nic složitého, vidí do nich i lidé, jako jsem já

5

16

42

26

11

c) lidé jako já mohou sice hlasovat ve volbách, ale jinak místní záležitosti příliš ovlivnit nemohou

25

30

28

13

4

d) je lepší se starat o své vlastní věci a nemíchat se do veřejných záležitostí

13

13

33

21

20

a) rozhodování městského zastupitelstva se mne většinou netýká

J a k o d o p l ně k k p ředcháze jíc í inf or ma c i jsme obvyklým z pů s o b e m v y p oč e t l i i n d e x s o u h l a s u 1. P r o j e d n o t l i vé t e z e má t y t o h o d no t y :

1

Algoritmus výpočtu nereflektoval respondenty, kteří na otázku neodpověděli. Jejich počet nebyl významný a pohyboval se ±16 osob. Index jsme vypočetli podle vzorce ∑1n1 + … + 5n5 / N, kde n1 je počet respondentů volících odpověď „souhlasí“, až po n5, který je počet volících odpověď „nesouhlasí“. N je počet respondentů, odpovídajících na konkrétní položku otázky. Takže platí: čím je hodnota indexu nižší, tím je souhlas s názorem na roli v místní politice silnější. A opačně.

10 0

a ) r o z h o d o v á n í mě s t s k é h o z a s t u p i t e l s t v a s e mne vě t š i n o u netýká b ) n a mě s t s k ý c h z á l e ž i t o s t e c h n e n í n i c s l o ž i t é h o , v i d í d o nich i lidé, jako jsem já c ) l i d é j a k o j á mo h o u s i c e h l a s o v a t v e v o l b á c h , a l e j i n a k mí s t n í z á l e ž i t os t i pří l i š o vl i vn i t n e mo h o u d) je lepší se star a t o s v é v l a st n í vě c i a n e mí c h a t s e d o veřejných záležitostí

2,59

bodu

3,21 2,41 3,20

A n i ž b y c h o m v t é t o s o u v i s l o s t i mo h l i p o d r o b ně j i k o me n t o v a t z j i š t ěné i n f o r ma c e , s k u t e čn o s t í j e , že n e j v y š š í p o díl skepse mají Svitavané k vlastním

možnostem

ovlivnit

m í s tn í

zál e ži t o s t i ,

vyjma

hlasování

v k o m u n álních volbách. V a r uj íc ím si g n á l e m p r o m í s t n í p o l i t i k y j e „váha“

souhlasících

s t e zí ,

že

rozhodování

samosprávy

se

o bč anů

vě t š i n o u n e t ý k á: j e n n e c e l á j e d n a pě t i n a o bč a nů mě sta tuto deklasující tezi o d mí t á , n e c e l é d vě pě tiny její opodstatn ě n í p ř i p ou š t í a ví ce ne ž dvě pě t i ny, t o j e 4 4 Svi t a v a n ů z e s t a , s n á zor e m s o u h l a s í .

6.2 Informovanost občanů o dění „na radnici“ I n f o r ma c e ma j í z á s a d n í v ý z n a m v ž i v o tě j e d n o t l i v c e i s p o l eč n o s t i . J a k s e t a k o v á „ b a n a l i t a “ p r o mí t á d o p o l i t i k y v ůbec, lokální zvláš ť? S l o ž i t os t i n for ma č n í h o p r o u d u , mon o p o l i z o v a n ý p ř í st up k i n forma c í m i k p r á v u r o z h o d o v a t z á k o n i t ě s n i ž u j í m o ž n o s t i v o l ič ů „ d o t o h o ml u v i t “ . V t é t o č á st i s e ně k ol i k a a s pek t ům na z na č e n é h o p r o b l é mu b u d e me v ě novat. N e j p r v e v š a k u v e d e me o d p o vě d i n a o t á z k u p o i n f o r mo v a n o s t i o b č a nů o č innosti mě s t s k é s a mos p r á v y a s t á t n í s p r á v y . „Pokud jde o dě ní n a r a dni c i . M y sl í t e si , že j st e o t o m , c o s e v za stupitelstvu, v m ě stské rad ě , v kom isíc h a na m ě st ské m ú řadě ve S v i t a v á c h dě j e , j a k é m aj í p l á n y a j ak j e pln í , d o s t a t e č ně i n f o r m o vá n ( a ) ? “ Z á k l a d n í č l e ně ní publikujeme v grafu; údaje v %, z a o k r o u h l e ně ( v e s r o v n á n í l e t 1 9 9 9 a 2 0 0 6 ) :

10 1

45

39

40

35

31

35 30

25

25 20

18

15

15

11

11

10

9

6

5 0 ano, dostatečně

ano, ale ne dostatečně

ne, a dost mi to vadí

1999

V městské posledních

k o m un i t ě

ně k o l i k

let

ne, ale příliš mi to nevadí

nedovedu posoudit

2006

za z n a m e n á v á m e vzr o s t l

pod í l

p o zi t i v n í

d o st a t eč ně

trend:

za

informovaných

S v i t a v a nů t ř i k r á t , a n a v í c s e o 1 0 % s n í ži l p o d í l o bč anů, k t e r ým n e d o s t a t e k zpr á v o d ě n í n a „ r a d n i c i “ n e v a d i l . Po d í l o bč anů, k t e ří s t á v aj í cí i n for mo v a n o s t n e p o v a ž u j í z a d o s t a t ečn o u , j e s e t r v a l ý . A n a v í c i n sp i r a t i v ní pro další e t a p u p u b l i c r e l a t i o n s . P r o podrobnou analýzu pr oblé mu nen í v t é t o s t u d i i p r o s t o r . Uve ď me s i a s p o ň údaje o cílové skupin ě , uvádě j í c í , že n e n í zc e l a d o s t a t e č ně i n f o r m o v á n a : j s o u t o o n ě c o v í c e m u ž i ( 4 3 % z n i c h) n e ž ž e ny ( 3 6 % z n i c h ) , l i d é v e vě kovém vě j í ř i 3 0 - 6 0 l e t ( v e věkových kohortách se podíl n e z c e l a i n f o r mo v a n ý c h p o h y b u j e k o l e m 4 0 - 4 2 % ) , j s o u t o z e j mé n a o bč a n é s e s tř ední školou (+vyuč e n í ) ( 4 1 % z n i c h ) a v y s o k o š k o l á c i ( t é mě ř 4 7 % z n i c h ) , z v l á š tě pak ekon. správní zamě s t n a n c i ( v í c e n e ž 4 9 % ) a O S VČ (cca 48 %).

6.2.1

Zdroje informovanosti o „dění na radnici“ a frekvence jejich využívání občany města

V t o mt o s u b t é ma t u , v e s r o v n á n í s v ý z k u me m p ř e d š e s t i r o k y , j s me o t á z k u z př e s n i l i . Opě t j s me s i c e i d e n t i f i k o v a l i „ t o k y “ s dě l e n í , ú d a j ů či zpr á v, al e t ě ch, které jsou zamě ř e n é n a č i n n o s t l o k á l n í s a m o s p r á v y a s t á t n í s p r á v y . Ot á z k a b y l a f o r mu l o v á n a t a k t o : „ N á s l e d u j í zp ůsoby, které Vám i n f o r m ace zpr o s t ř e d k o v á v a j í . J a k ča s t o j s t e v p o s l e d n í d o b ě , a s i t a k v u p l y n u l ý c h d v a n á c t i mě s í c í c h , t a k o v é m o ž n o s t i v y u ží v a l ( a ) a i n f o r m ace o dě n í n a r a d n i c i zí s k á v a l ( a ) ? “

10 2

Dotazovaným bylo nabídnuto 11 možností s tím, že u každé mohli uvést frekvenci používání na šestistupňové škále. Následující pořadí pramenů bylo seřazeno podle podílu odpovědí „aspoň 1x týdně“.

Tab. 44: Prameny informací obč anů S v i t a v o d ě ní „na radnici (údaje v %, z a o k r o u h l e ně ) FREKVENCE VYUŽÍVÁNÍ PRAMENY INFORMACÍ

alespoň

alespoň

1x týdně

1x měsíčně

1x čtvrtletně

82

méně často

nemá zájem

nemá možnost

1.

měsíčník NAŠE MĚSTO

8

4

3

3

2.

COMVISION Svitavy

34

10

6

8

3

39

3.

rodina, příbuzní

21

23

15

21

7

13

4.

denní tisk (různé tituly)

20

12

4

6

20

38

5.

spolupracovníci, spolužáci

14

23

13

22

7

21

6.-7.

dobře informovaní lidé

8

21

18

25

13

15

6.-7.

rádia

8

5

3

5

24

55

8.

webové stránky MěÚ

7

12

11

19

12

39

9.

členové zastupitelstva

3

7

9

18

14

49

10.-11.

úřední deska MěÚ

2

6

9

30

37

16

10.-11.

informační kiosky

2

5

10

29

36

18

Poznámka: Informace o dění „na radnici“ nesleduje v tisku 58 % respondentů. Mezi 42 % občany, kteří tisk víceméně pravidelně sledují, je 81 % čtenářů „Novin Svitavska“ a 15 % čtenářů MF Dnes, regionální přílohy „Pardubický kraj“. Jednotlivě byly uváděny tituly „Eso“, Haló noviny“ a další. Pokud jde o rádia – zprávy o „dění na radnici“ z nich nezískává 79 % občanů starších 15 let. Naopak, víceméně pravidelně je poslouchá 21 % obyvatel. Jsou mezi nimi hlavně posluchači Českého rozhlasu Pardubice (60 % posluchačů), o ostatní posluchače se dělí Rádio OK (6 % posluchačů), Rádio Impuls (5 %), ale i Frekvence 1, Rádio Černá Hora aj.

P o d r o b n ě jší analýze se pro tuto chvíli věn o v a t n e můž e me . P o z j i št ě ní z d r o j ů z pr á v j s me j e š tě p o l o ž i l i d o p lňk o v o u o t á z k u : „Které dva způs o b y informovanosti o č i n n o s t i zas t u p i t e l s t v a , mě s t sk é r ad y a m ěs t s k é h o úř a d u p o k l á d á t e z a n e j v ý z n a m ně j š í ?“ Byla to „otevřená“ otázka a odpovědi byly následně kódovány. Na dotaz odpovědělo více než 87 % respondentů, kteří na „prvé“ místo zařadili 515 pramenů a na „druhé“ místo 478 pramenů.

Poř adí

zdrojů

zpráv

o

č innost i

„r adnic e “,

které

považují

Svitavané za nejvýznamně j š í ( s e st a v en o d l e za ř a ze n í n a p r v n í m m í s tě ) : 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

NAŠE M Ě STO mě s í č n í k M ě Ú COMVISION Svitavy denní tisk r o d i n a , pří b u z n í spolupracovníci, spolužáci w e b o v é s t r á n k y M ěÚ j i n í d o bř e i n f o r mo v a n í l i d é

na 1. míst ě 45 % 23 % 7 % 7 % 5 % 5 % 4 %

na 2. míst ě 33 % 15 % 11 % 8 % 5 % 9 % 5 %

o bč a nů

10 3

8-9.

zastupitelé úř e d n í d e s k a Mě Ú i n f o r mač n í k i o s k y rádia

10. 11.

2 % 2 % -

4 2 2 6

% % % %

Poznámka: Počet respondentů, uvádějících jako zdroj „informační kiosek“, ale i rádia (na prvním místě“, byl příliš nízký (n=4, příp. 3 hlasy).

H l a v n í rol i n a „ tr h u i n f or m a c í “ o l o k ál n í v eř e j n é spr á vě má v s o uč asné

době

m ě s í č ní k

Comvision

Svitavy.

MěÚ

V daleko

Naše

menší

M ěs t o .

m íř e

Poté

zaj i š ťují

n á s l e du j e

TV

informovanost

o bč a nů d e nn í tisk, rodin a a p ř í b u zn í . Význa mně j š í mi f a k t o r y , r o z l i š u j í c í mi s t a t i s t i c k o u v ý z n a mn o s t n o s i t e l ů zpráv pro ob č a n y , j e s t u p e ň v z dě l á n í a s o c i o p r o f e s n í z ař azení, mé ně z á v a ž n á c h a r a k t e r i st i k a j e p a k vě k o v á k o h o r t a . K o n k r é t ně re g i st ru j e m e pr ů kazné vazby na rodinu a p ř í b uz n é j a k o z d r o j z p r á v me z i l i d mi v e vě ku 20-29 let a nezamě s t n a n ý mi . Informovaní lidé a zastupitelé ma j í o b d o b n ý v ý z n a m př edevším pro 60leté a st arší, pro vysokoškoláky a p r o o s t a t n í z a mě s t n a n c e , čá s t e č ně i pro d ů chodce. Pokud se jedná o v y u ž í v á ní w e b o v ý c h s t r á ne k , př í p . úř edních desek a kiosk ů, j s ou v ý z n a mně j š í mi u ž i v a t e l i , v e s r o v n á n í s ostatními, vysokoškoláci a lidé, p r a c u j í c í j a k o e k o n . s p r á v n í z a mě s t n a n c i . Z v y s í l á n í T V C o m v i s i o n č e r p a j í s v é i n f o r ma c e o dě ní na radnici hlavně obč a né ve věku 30-39 let, lidé s v y so k o školským vzdě lání m a d e n n í t i s k má z n a č ný význam pro s t ř edoškoláky (vyuče n é o bč any), dě l n í ky a důc h o d c e , v í c n e ž p r o o s t a t n í . J e d i ně mě s í č n í k N a š e Mě s t o m á v i n f o r m o v á n í v e ř ejnosti dominantní p o zi c i p r o v š e c h n y s k u p i n y obyvatel be z rozdí l u.

6.2.2 Jak

Znalost představitelů místní veřejné správy mezi občany města j s me

uvedli

v z á vě r ečn é

z p r á vě

o

v ý z k u mu

v roce

1999,

p o k l á d á m e z n a l o s t č l e nů z as t u p i t el s t v a j a k o př e ds t a v i t e l ů lokální komunity o bč a n y z a j e d e n z v ý z n a mn ý c h i n d i k á t o rů pomě r ů v e mě s t ě . O t á z ka z ně la: „Od voleb do Za stupitelstva m ě sta Svitav uplynuly be zmála čt yři r ok y .

10 4

Zn á t e … ? “ D o t a z o v a n í mě l i mo ž n o s t v ý bě r u z e č t yř variant odpově dí a v ý s l e d e k b y l n á s l e d u j í c í ( ú d a j e v % , z a o k r o u h l e ně ) : 1 zná všechny nebo většinu členů zastupitelstva 17 %

nezajímá se 19 % nezná nikoho, i když zájem má 3%

zná menší část zastupitelstva 61 %

R o z b o r d a t p r o k á z a l , ž e n e j s o u r oz d í l y v e z n a l o s t e c h z a s t up i t e lů me z i ž e n a mi a mu ž i . Vě t š i n u n e b o v š e c h n y z a s t upi t el e z n ají h l a v ně l i d é v e s t ř e d ní m vě k u ( v k o h o r t ě 4 0 - 4 9 l e t t o b y l o 2 1 % z n i c h , me z i 5 0 - 5 9 l e t ý mi a s i 2 8 % z n i c h ) , s v y š š í m s t u p ně m vzd ě l á n í ( s e Z Š t a k o d p o v ě d ě l o 9 % , s e SŠ 12 %, s ÚSŠ 23 % a s VŠ 37 %), ekon. správní zamě stnanci (25 % z n i c h ) a O S VČ ( 3 6 % z n i c h ) . N a p r o t i t o mu o z n a l o s t z a s t u p i t e lů se n e z a j í ma j í o b z v l á ště ob č a n é n e j ml a d š í d o 1 9 l e t ( a ž 3 3 % z n i c h ) , l i d é s e z á k l a d ní m v z d ě láním (27 % z nic h) , a ta ké lidé ekon. neaktivní, vesmě s studenti a u č n i ( c c a 2 9 % z n i c h ) . S v i t a v a nů j s me s e n á s l e d ně z e p t a l i i n a k o n k r é t n í z n a l o s t j me n o s o b n o s t í mí s t n í p o l i t i k y , k t e r é ma j í s vů j j e d n o z n ač ný status v hierarchii v e ř ejné správy obce: „ V í t e, j ak s e j m e n u j í n y ně j ší st ar ost a, z ást upc i s t a r o s t y a t a j em ní k Mě st sk é ho úř adu Svitavy? A kdo je senátorem P a r l a m e nt u ČR?“ Až na dotaz po jménu se n á t o r a b y l a p o u ž i t a s t e j n á o t á z k a v mi n u l é m i s o uč asném výzkumu. Správně u v e d l o j m é n o :

1

Porovnání stavu s výsledky v r. 1999 není možné. Otázka byla formulována shodně, až na to, že v tu dobu byl necelý jeden rok od voleb, a především – alternativy odpovědí byly odlišné: 13 % občanů uvedlo, že znají všechny, nebo většinu, 38 % menší část, 29 % že zná jednoho, dva členy, 4 %, že neznají nikoho, i když zájem mají a 16 % tehdy sdělilo, že se o to nezajímají.

10 5

s t a r o s t y S v i t a v V á c l a v a K o u k a l a c c a 9 5 % d o t á za n ý c h ( v r o c e 1 9 9 9 s p r á v ně j me n o v a l o M g r . J iř ího Brýdla 97 % ob č a nů) m í s t os t a r o s t k y M ar c e l y S e z e m sk é c c a 7 5 % d o t á za n ý c h ( v r o c e 1 9 9 9 s p r á v ně u v e d l o V á c l a v a K o u k a l a 7 4 % o bč anů) t a j e m ní k a M ě Ú Bc. Lubomíra Dobeše cca 27 % dotá za ných ( v r o c e 1 9 9 9 t é h o ž t a j e mní k a Mě Ú j me n o v a l o s p r á v n ě 2 4 % o b č a nů) s e n á t o r a M g r . J i řího Brýdla cca 77 % dotázaných

A s t e j n ě jako př e d š e s t i r o k y mů ž e me k o n s t a t o v a t : t a k v ys o k ý po díl z n a l o s t í j m e n př e d s t a v i t e l ů m ě s t a S v i t a v , j a k ý j s m e zj i s t i l i v m i n ul o s t i i v s o uč a s n o s t i m e zi o bč a n y , s t a r š í m i 1 5 l e t , n e n í v m ě ste c h ČR zdaleka bě žný m s t a v e m .

6.2.3 Po

Pohled občanů na to, co se v životě města zlepšilo a co by se mělo řešit přednostně z j i š t ěn í

z n a l os t í

j me n

r e p r e z e n t a n tů

obc e

byla

p o l o ž e na

„ o t e vře n á “ o t á z ka : „ K d y b y s t e b y l ( a ) s t a r o s t o u , k t e r é p r o b l é m y ži v o t a v e m ě s t ě byste ř e ši l ( a) př e d n o s t ně ?“ R e s p o n d e n t i mo h l i v e v o l n é o d p o vě d i j me n o v a t r ůzné problémy a ř a d i t j e n a p r v n í , d r u h é a t ř e t í mí s t o p oř a dí , k t e r é j e j i c h v ýz n a mu p ř i k l á d a j í . Po zakódování bylo z jiště no, že -

2 5 % d o t á zan ý c h S v i t a v a nů neodpo v ě dě l o v ůb e c ,

-

7 5 % d o t á za n ý c h u v e d l o 1 0 7 4 n á v r hů; z ni ch 41 % uve dl o je de n n á v r h, 34 % dva a 25 % t ř i n á v r h y , k t e r é b y p o d l e s u b j e k t i v n í c h ú s u d k ů zasluhovaly př e d n o s t n í ř e š e ní . T e m a t i cký př e h l e d p r o b l é mů k ř e š e ní ( s e s t a v e n o z e v š e c h v ý r o ků) : 1. rozvoj možností pro volný čas – 16,3 % všech návrhů

-

n e j f r e k v e n t o v a ně jší byly námě t y p r o d ět i a ml á d e ž – 6 0 % z n i c h např. střediska pro mladé, rockový klub, zábavní centrum, sportoviště, dětská hřiště (u panelové výstavby) aj., finanční dostupnost

-

k u l t u r ní vyž i t í s e řa d i l o s v o u č e t n o s t í n a d r u h é m í s t o – 2 4 % z n i c h

10 6

např. vybudování kulturních středisek, zlepšení kulturních služeb, chybí kulturně společenské vyžití (střední generace), plesy (Městský dvůr je ostudou města), koncerty aj.

-

sportovní vyžití – 15 % z nich např. rekonstrukce koupaliště, přírodní koupaliště (rekreační areál Rosnička), plavecký bazén (zázemí, snížit vstupné), více peněz sportu (sport. oddílům, kopané), chybí běžecká dráha na stadionu, více sportovních akcí apod.

2. oprava a výstavba komunikací – 15,4 % všech návrhů -

n e j f r e k v e n t o v a ně jší návrhy se týkají oprav chodníků – 4 7 % z n i c h např. opravovat zničené chodníky, příkladně od nádraží, směrem na Lačnov, komunikace Vojanova, opravy chodníků i na předměstí, úroveň zimní údržby apod.

-

p r o b l e ma t i k a p a r k o v i šť – 2 5 % z n i c h např. zlepšit možnosti parkování vůbec, na sídlišti Lány zvláště, parkování i ve vedlejších ulicích, zrušit (omezit) parkování na náměstí apod.

-

p r ůj e z d mě s t e m, o b c h v a t , k a mi o n y – 1 9 % z n i c h např. obchvat R35, průjezd městem, zlepšit dopravní situaci, vč. dopravních značek

-

dopravní záležitosti – 9 % z nich např. zavedení MHD, stavba letiště, zlepšení nádraží autobusů (čekárna, WC) apod.

3 . - 4 . p r o b l e m a t i k a s o c i á l n í o b l a s t i ( p o t ř e bný c h) – 13,6 % v še ch n á v r hů -

n e j p a lč i věj š í p r o b l é m j e s o u ž i t í s R o my – 5 6 % z n i c h např. soustředit se na soužití (problematiku) s Romy, vesměs v rovině výzev, kritika množství Romů v azylových domech na konci Lačnova, vysedávání Romů na náměstí, nepořádek po nich, přidělování bytů a jejich devastace, zařazovat je do pracovního procesu, do veřejně prospěšných prací aj.

-

t é ma p o t ř e b y s t a r ý c h l i d í – 3 0 % z n i c h např. velmi frekventovaný požadavek stavby domova důchodců, denního stacionáře, větší kapacity LDN, ale i jeho úprava (výtah), snížit cenu za odvoz odpadků, aj.

-

t é ma t a o s t a t n í – 1 4 % z n i c h např. obecná výzva k řešení sociální problematiky, zařízení pro handicapované děti (sluchově, pohybově, mentálně), vietnamské etnikum (a jeho přesila na náměstí) aj.

3 . - 4 . p r o b l e m a t i k a n e z a mě s t n a n o s t i – 1 3 , 6 % v š e c h n á v r hů Návrhy se odvíjejí od výzev ke zvýšení nabídky pracovních míst, řešení problematiky lidí bez práce, nezaměstnanost absolventů aj., vesměs palčivé problémy s malou možností „radnice“ ovlivnit je, snad jen být nápomocni „nalákat“ do města nové investory, nejlépe zahraniční aj.

D á l e n á sle d u j í t é ma t a : zlepšení životního prostř edí – 12,5 % všech n á mě t ů , v e s mě s s e t ý k a j í c í c h p o ž a d a v k u č i s t o t y p oř á d k u v e mě s t ě , k o l e m p a n e l o v ý c h d o mů, d á l e v e n če n í p s ů ( ú k l i d v ý k a l ů ) , v eř e j n é z e l e ně (v 10 7

L á n e c h , i nstalování lavi č e k t a mt é ž , v p a r c í c h ) , n e d o s t a t k u k o n t e j n e rů ( n a t ř í dě n í o d p a d u ) , e k o l o g i e a p o d . T é m a t e m v k a l e i d o s k o p u n á mě t ů j e i p r o b l e m a t i k a b e z p eč n o s t i o bč a nů – 1 1 , 1 % v š e c h n á mě tů. Ob č a n é v e s mě s z v a ž u j í n a d d a l š í m z v ý š e n í m p o z o r n o st i p re v e n ci k r i mi n a l i t y , p o sí l e n í M P ( n a p r o t i t o mu j e d n o u i j e j í z r u š e n í ) , z l e p š e n í p r á c e M P ( s p o l u p r á c e s l i d mi , o d s t r a n i t a r o g a n c i , více hlídek, zvlášt ě v n o c i ) , z v ý š e n í p o č t u k a me r . D o s t i v ý r a z ně s e v y z ý v á k p o z o r n o s t i k d r o g o v é p r o b l e ma t i c e ( p r e v e n c e , p o s t i h y d i s t r i b u c e ) , k o p i l o s t i n a v eř e j n o s t i ( a u t o b u s o v é n á d r a ž í ) , o p a tř ení proti v ý t r ž n o st i, vandalismu, ale i požadavky zlepši t osv ě t l e n í ( n a př . k rybníku Rosni č ka) aj. M e z i ostatní návrhy – 6 , 5 % z e v š e c h – j s me z a řadili ty, které se týkají nej č a st ě j i z d r a v í o bč a nů, hlavně pé č e p o s k y t o v a n é n e m o c n i c í ( c h y b ě j í c í l é k aři , zl e p š e ní přístupu léka ř ů k p a c i e n t ům, z l e p š i t p o dmí n k y n a i n t e r n ím a psychiatrickém o ddě l e n í ) a j . ; d o t o h o t o r á mc e z ař a z uje me i n á mě t y , s mě ř u j í c í k e š k o l s t v í ( p o ž a d a v e k na jeho podporu, na zlepšení vybavení, „dva“ hlasy o opilosti u č i t e lů) , a l e i k „ r a d ni c i “ . J e f o r m u l o v á n p o ž a d a v e k n a i n v e s t i c e i d o o k r a j o v ý c h č á s t í mě sta ( „ dva “ hla sy na vr hujíc í z a s t a vi t pr o j e kt F A B R I K A ) , n a z v ý š e ní p o z o r n os t i pr o p a ga c e a p r ez e n t a c e mě s t a , o ž i v e n í st ř edu mě s t a , d á l e oj edi ně l á při p o mí n k a k e k o r e k t n o s t i v přístupu ú ř edníků (podpora k v y mýc e n í korupce, o d s t r a ně ní „ b r a tř í č kování“ apod.). P l e j á d u n á v r hů u z a v í r a j í s 5 , 7 % z e v š e c h p r o b l e m a t i k a b y d l e n í ( r e v i t a l i z a c e d o mů , dokon č e n í r e v i t a l i z a c e p a n e l á ků, pr opr a c ova t bytovo u p o l i t i k u a zamě ř i t s e n a f i n a nč ně dostupné bydlení pro ml adé, podpora v ý st a v b y obecních byt ů, s t a vě t byty jen na Věj í ři a p o d . ) a problematika p o d p o r y p o d n i k á n í , k t e r á o b s a h u j e 5 , 3 % v š e c h n á mě t ů. Z e j mé n a j e z dů r a z ně na podpora cestovního ruchu (doře š i t u b y t o v á n í t u r i s tů, z p r o v o z něn í h o t e l u M ě s t s k ý d v ůr , hote lu na ná mě s t í ) , p o ž a d a v k y p o d p o r y č e s k ý c h ž i v n o s t n í ků ( v e s mě s s p o j e n é s k r i t i k o u v i e t n a ms k é h o o b c h o d o v á n í a p o so u z e ní struktury obchodů a s l u ž e b , r o z š í ř ení v Lánech, obnovení ml é č n é j í d e l n y , r e g u l a c e poč t u s u p e r ma r k e t ů a j e j i c h l o k a l i zac e mi m o mě s t o , o t e v ř e n í p i v o v a r u ) a j . Na

otázky,

jaké

p r o b l é my

života

ve

mě s t ě

by

ob č a n é

ř ešili

p ř e d n o s t ně , j s me s e s h o d n ě j a k o v ý z k u m I K S P v e 1 2 mě s t e c h ČR z e p t al i : „ M ů že t e ř íci, co se pod le V ás v ži votě m ěs t a za p o s l e d n í č t yři r ok y zl e p š i l o ? “ I v t o m t o př í p a dě mo h l i r e s p o n d e n t i v e v o l n é o d p o vě d i u v á dět s v á h o d n o c e n í k e v š e mu , c o j e n a p a d l o . P o z a k ó d o v á n í j s me z j i s t i l i , ž e -

5 9 % obč anů „ n i c n e n a p a d l o “ ,

-

4 1 % obč anů uvedlo 313 pozitivních zm ě n ve mě s t ě . A n i ž b y c h o m mo h l i v té to c hvíli uvá dě n é o d p o vě di podrobně j i

r o z e b r a t ( s n a d v e d r u h é e t a pě z p r a c o v á n í ) , u v eď me s i a s poň t ema t i c k é pořadí: 10 8

T e m a t i cký př ehled po zi tivních zm ě n v ži vot ě m ě s t a 1.

st a v ební úpravy, rekonstr uk c e a mo d e r n i z a c e , b y t o v á p o l i t i k a – 2 6 % ze všech hodnocení např. revitalizace sídlišť a panelových domů, úprava náměstí a města vůbec, modernizace nemocnice, galerie, budova MěÚ, vyhlídková věž aj.

2.

zlepšení životního prost ř e dí – 2 5 % z e v š e c h např. čistota ulic, úpravy parku J. Palacha, úprava a údržba veřejné zeleně, protipovodňová opatření na Svitavě, třídění odpadu aj.

3.

r o z v o j p ří l e ž i t o s t í p r o s p o r t v e v o l n é m č a s e – 1 7 % z e v š e c h např. rozšíření možností a nabídky sportovního vyžití, výstavba haly (častokrát), cyklistické stezky, přístup ke sportovcům, kulturní aktivity, až po Svitavské slavnosti (pouť, dechové hudby) aj.

4.

p r e v e n c e k r i m i n a l i t y , b e z p ečně j š í ži v ot – 1 0 % ze v š e c h např. nejčastěji uváděno zavedení kamerového systému, monitorování náměstí, vč. policejních vozů na náměstí, vyšší pocit bezpečí ve městě, programy prevence aj.

D á l e n á s l e d o v a l o „ o s t a t n í “ s 9 % p o z i t i v v ž i v o tě mě st a ( z ej mé n a z á z e mí a v y b a v e n í n e moc n i c e – 1 3 kr á t , i n f o r m o v a n o s t o bč a nů o dě ní a z á j e m o o bč any – 9krát, apod., dále ob č a n é kvi t o v al i rozší ř ení obchodní s í t ě – 7 % v š e c h k l a d ů ( vč. s u p e r m a r k e t ů – 7 k r á t j me n o v i t ě) , úpravu d o p r a v y s e z ř í z e n í m k r u h o v é h o o b j e z d u – 4 % k l a d n ý c h v y j á dř e ní z e v š e c h. J e d n o t l i vě p a k b y l a u v á dě n a z l e p š e ní v o b l a s t i s o c i á l ní p o l i t i k y mě s t a ( n a př . p éče o s e n i o r y , c h r á něn é b y d l e n í a j . ) , a l e i s n í ž e ní n e z a mě s t n a n o s t i . Za ř a z e ní o b o u o t á z e k a i n f o r mač n í h o d n o t a v ý p o vě d í v „ p r a ž s k é m“ a n á s l e d ně i v e s v i t a v s k é m p r o s tře dí, je diskusní . Projevuje se př i t o m s o c i o l o g i c k y z n á m ý r o z p o r me z i p o c iťo v a n o u p o t ř ebou č i z áj me m a z působem

jejich

verbalizace,

která

bývá

zna č n ě

obe c n á

( př í p a d ně

d o t a z o v a n í n e o d p o vě dě li vůbec). A k tomu p ř i d e j me s l a b o u „ h i s t o r i c k o u “ p a mě ť v e ř e j n o st i , z v l á št ě m á - l i s e v y j á dři t p o zi t i v ně , i n í z k é p o vě d o mí o k o mp e t e n c í c h v eř ejné správy. A j e š t ě j e d n a p o z n á m k a , n e t ýk a j í cí s e j e n t o h ot o t é ma t u . E mp i r i c k y z j i št ě n á

data

u v á dě j í

subjektivní

soudy

o bč a nů ,

vycházející

z k a ž d o d e n n o s t i j e j i c h ž i v o t a , z a t í mc o r o z h o d o vá n í „ r a d n i c e “ s e o dv í j í o d d l o u h o d o b ý c h p r o g r a mů, ne-li pe r spe ktiv a viz í r oz voje mě s t a . C o ž můž e být

i

v rozporu

s mí ně ní m

jednotlivc ů

i

skupin

obyvatel.

Ov š e m

i

v takovém p ř í pa dě poskytují pře d k l á d a n é i n for ma c e , s t e j ně jako celý v ý z k u m v eř ejného mí ně n í , p o d k l a d y o b c i k „ p u b l i c r e l a t i o n s “ , t e d y k „ p r á c i 10 9

s v e ř e j n o s tí“. T edy pů s o b i t se z á mě r e m p o z i t i vn ě v y t v á ře t , u d r ž o v a t n e b o mě n i t s n í v z á j e mn é v z t a h y .

6.2.4

Spokojenost radnici“

občanů

města

při

jednání

„na

„ F u n g o v á n í o b e c n í c h úř a dů, v našem p ř í p a dě M ě s t s k é ho ú ř adu ve S v i t a v á c h, j e pr o vy j á dř ení vzta hu obča nů k s a m o s p r á v ě a ke státu nadmíru d ů l e ž i t é . J s o u t o p r á vě úř e d ní c i , s ni m i ž při c h á ze j í o bč ané do kontaktu ve s v ý c h „ bě ž n ý c h “ z á l e ž i t o ste c h a p od l e j e j i c h př í s t u p u s i l i d é m n o h d y fo r mu j í svůj názor na mí stní politiku a politic ký ž ivot u ná s vů be c . A i k d y ž j s m e s e n e m o h l i t o mut o t é ma t u vě n o v a t p o d r o b ně j i , u v á d í m e a s p oň n ě k o l i k sy mp t o mů z mí ně n é h o k l i ma t u me z i o bč a n y . “ T a k j s me t o n a p s a l i p ř ed šesti roky, a platí to v souč a s n o s t i i p r o o b d o b í př í št í . N e j dř í v e j s me s e z e p t a l i : „Jednal(a) jste v poslední době , asi tak v uplynulých

dvanácti

mě s í c í c h ,

v ně j ak é

zál e ži t os t i

s úř e d n í k y

M ě s t s k é ho úř adu ve Svitavách?“ Frekvence jednání ob č a nů mě l a t yt o p a r a me t r y ( ú d a j e v % , z a o k r o u h l e ně ): 90 77

80 70 60

45

50 33

40 22

30 20

12

11

10 0 Jednali ...

jednou

vícekrát 1999

ne 2006

T e s t o v á n í k o r e l a c í s i g n a l i z o v a l o v ý z n a m n é v a z b y k vě k u , v z dě lání i k s o c i o p r o f e s n í mu z ař a z e n í . N a d a l š í s o u v i s l o s t i mu s í me r e z i g n o v a t .

11 0

T a b . 4 5 : F r e k v e n c e j e d n á n í o bč anů S v i t a v n a M ě s t s k é m úř adě v r o c e 1 9 9 9 a v r o c e 2 0 0 5 p o d l e ně k t e rý c h s o c i o d e m o g r af i c k ý c h c h a r a k t e r i s t i k ( ú d a j e v %, z a o k r o u h l e ně ) FREKVENCE JEDNÁNÍ

CHARAKTERISTIKA

jednou


10

1

15-19 let 20-29

30-39 40-49 50-59

60 a více

úplné střední vysokoškolské

2

88

33

8

59

1

10

14

76

2

20

42

38

1

15

13

72

2

16

36

48

1

15

14

71

2

19

39

42

1

8

18

74

2

25

33

42

1

9

7

84

22

23

55

2


nejednali

2


víckerát

Cnorm= 0,206 / 0,267

Cnorm= 0,280 / 0,341

1

7

5

88

2

25

18

57

1

10

11

79

2

17

31

52

1

18

17

65

2

25

42

33

1

6

26

68

2

13

62

25

PODLE SOCIOPROFESNÍHO ZAŘAZENÍ Cnorm= 0,340 / 0,294 1

dělníci zam. ekon. správní zam. ostatní OSVČ

nezaměstnaní

důchodci ost. ek. neaktivní (vč. studentů, učňů)

zá l e ži t o s t

šlo?

7

82

2

20

26

54

2

20

42

38

}1

16

22

62

2

19

48

33

1

15

24

61

2

11

57

32

1

9

4

87

2

24

32

44

1

8

4

88

2

22

25

53

1

5

21

74

2

30

23

47

N á v a z ně j s me s e z e p t a l i : jakou

11

Uv e ď t e ,

„M ů že t e n á m ně kolika slovy popsat, o prosím,

vě c,

o

ní ž

jste

jednal ( a)

n a p o s l e d y “ . Na otázku odpově dě l o 5 5 % tě c h obč a nů , kte ř í př edtím uvedli, 11 1

ž e v r o c e 2 0 0 5 n e j mé ně j e d n o u n a r a d n i c i j e d n ali (n=328 respondent ů). Odpově d i b y l o mo ž n é č l e ni t t a k t o : 1 . zá l e ži t o s t i o d b o r u v n i tř ní c h vě c í ( m a t r i k a) 2. neodpov ě dě l i , i k d y ž m ě l i ( u v e d l i t o t i ž , ž e n a M ě Ú j e d n ali) 3 . o s t a t n í (poplatky za psy, love c ký líste k, o p r a v a mí s t n í k o mu n i k a c e , v ýb ě r o v é ří z e n í , … ) 4 . zá l e ži t o s t i s t a v e b n í 5 . zá l e ži t o s t i ži v o t n í h o p r o s tř e d í 6 . zá l e ži t o s t i b y t o v é 7 . zá l e ži t os t i s oci ál ní 8 . zá l e ži t o s t i s o u s e d s k ý c h v z t a hů 9 . zá l e ži t o s t i k u l t ur y , š k olství, zdravotnictví

42,4 % r e sponde nt ů 20,1 % 10,4 8,2 6,4 4,9 4,6 2,1 0,9

% % % % % % %

P o t é j s me s e o t á z a l i : „Př i vyř i zo v á n í zál e ži t o s t í - j a k j s t e b y l ( a ) s p o k o j e n( a ) s j e d ná n í m úř ednic a úř e d n í k ů r a d n i c e ?“ P r o h o d n o c e n í mě l i r e s p o n d e n t i š k á l u o d 1 = v e l mi s p o k o j e n i , a ž p o 5 = v e l mi n e s p o k o j e n i . Z á k l a d n í č l e něn í o d p o v ě d í mě l o t y t o h o d n o t y ( ú d a j e v % , z a o k r o u h l e ně ) : velmi nespokojeni 5% spíše nespokojeni 6% velmi spokojeni 32 %

ani tak, ani tak 24 %

spíše spokojeni 33 %

S h r n e me - l i

př e d c há z e j í c í

poz n a t k y ,

pak

je

evidentní

v ze s t u p

frekvence jednání ob č anů S v i t a v n a M ě s t s k é m úř adě ve srovnání s r o k e m 1 9 9 9 . Př íč i n můž e b ý t ně kolik, za asi nejvýznamně j š í p ok l á d e j me ú p r a v u k o mp e t e n c í ú ř a d u p o r e o r g a n i z a c i s t á t n í s p r á v y . P o d l e j i n ý c h z j i št ě ní

však

nevyboč u j e

„ z n o r má l u “ .

R o v ně ž

s kl a dba

o bč a nů

není

p ř e k v a p i v á ( mu ž i i ž e n y , s p í š e s tř edního vě k u , v y š š í h o s t u p n ě vzdě l á n í , 11 2

př e d e v ší m zamě s t n a n c i a O S VČ) . P o d s t a t ně j š í m zj i š t ě ním je vysoký podíl o bč a nů,

k t eř í

jsou

s jednáním

úř ednic

a

úředníků

spokojeni

–

d e k l a r o v a l y t o d v ě t ř etiny tě c h , k t e ř í s n i m i by l i v k o n t a k t u .

6.3 Citová vazba občanů k městu a symboly, které dotvářejí pocit domova M í s t n í p o l i t i k o v é s e s t á l e i n t e n z i v něj i z a j í ma j í o t o , j a k ý v z t a h ma j í j e j i c h s p o l u o bč ané k mě s t u , j a k ý má p r o n ě mě s t o s y m b o l i c k ý v ý z n a m. P o z i t i v ní v z t a h o b yv a t e l k mě s t u j i m t o t i ž o b v y k l e u mo ž ň u j e s e i s mě s t e m, j e h o h i s t o r i í , s o uča s n o s t í i v i z e mi o b u d o u c n o s t i z t o t o ž n i t , b ý t a j e d n a t j a k o p a r t icipující ob č a n . N a p s a l i j s m e t o i o S v i t a v a n e c h v r o c e 1 9 9 9 , a p l a t í t o v s o uč a s n o s t i . O t á z k a b y l a f o r mu l o v á n a t a k t o : „ Ži j e t e r á d ( a ) v e S v i t a v á c h? “

Skladba

odpově d í

byla

následující

( o d p o vě ď

v

%,

z a o k r o u h l e ně ) : 80

69

70

65

60 50 40

26

30 20

14 7

10

8

6

2

1

2

0 velmi rád(a)

celkem ano

spíše ne

vůbec ne

nevím

Žije tu ... 1999

2006

E mo t i v n í v a z b u o b y v a t e l k e S v i t a v ám j s me a n a l y z o v a l i s t a n d a r d n í m z půs o b e m a z j i s t i l i j s me j e j í m á l o v ý z n a mná r o z v r s t v e n í p o d l e s o c i o d e mo g r a f i c k ý c h c harakteristik respondent ů a j ej í dal e k o v ý z na mně j š í v a z b y k n ě k o l i k a j i n ý m p o c i tů m ( š k á l a e mo t i v n í v a z b y b y l a o p r o š těn a o d n e v ý z n a m n é h o p o d í l u o d p o vě d i „ n e v í m “ , n e g a t i v n í v y j á dře ní byla pr o sv é ma l é č e t n o s t i s l o uče n a ) .

11 3

T a b . 4 6 : E m o t i v n í v a zba o bč a nů S v i t a v k ži v o t u v e m ě s t ě v souč asnosti p o d l e j e j i c h něk t e r ý c h soc i o d e m ogr a f i c k ý c h c h a r a k t e r i st ik ( ú d a j e v % , z a o k r o u h l e ně ) VE SVITAVÁCH ŽIJÍ

CHARAKTERISTIKA PODLE POHLAVÍ

velmi rádi

celkem ano

neradi

Cnorm=0,118

muži

25

66

9

ženy

27

68

5


Cnorm=0,252

15-19 let

21

71

8

20-29

24

66

10

30-39

23

65

12

40-49

19

77

4

50-59

35

62

3

40

55

5

60 a více PODLE STUPŇŮ VZDĚLÁNÍ

Cnorm=0,128

základní

23

70

7


27

65

8

úplné střední

26

70

4

vysokoškolské

36

55

9 9


Cnorm=0,212

svobodní(é)

23

68

ženatí, vdané

28

68

4

rozvedení(é)

18

65

17

ovdovělí(é)

36

58

6


Cnorm=0,222

dělníci

22

70

8


24

70

6

zam. ostatní

31

61

8

OSVČ

31

69

0

nezaměstnaní

19

64

17

důchodci

34

62

4


22

71

7

P o zi tivní citový vztah Svit avan ů s t a r š í c h 1 5 l e t k m ěs t u , v něm ž ži j í ,

je

v ý j i m eč ný :

jak

sv ý m

zas t o u p e n í m ,

tak

v ze s t u p e m

podílu

v k o m u n i t ě . Jestliže př ed šesti roky více než osmdesát ze stovky obyvatel mě s t a v n ě m ž i l o r á d o , t a k v s o u č a s n o st i t o j e j i ž v í c e n e ž d e v a d e s á t z e s t a . Ve mě s t ě t e h d y n e ž i l o r á d o t é mě ř d e s e t l i d í , n yn í t o j e u ž j e n s e d m z e s t a o bč a nů . I p o d í l t ě ch l i dí , k t eř í o s v é m v z t a h u „ n e p ř e mý š l e l i či n e v í “ , s e z me n š i l , z původních osmi na souč asné dv ě o s o b y z e s t a . Rozložení č e t n o s t í v e s t a n d a r d n í c h c ha r a k t e r i s t i k á c h s dě l u j e č t e ná ři n ě k o l i k t re n dů v emotivní vazbě S v i t a v a nů: r ád i v e mě st ě ž i j í pře de vším l i d é s t a r š í n e ž ml a d š í , p o ci t y o s c i l u j í k o l e m 4 0 . r o k u vě ku, bez vlivu 11 4

p o h l a v í , v z dě l á n í i r o d i n n é h o s t a v u ( v y j ma s k u p i n y „ r o z v e d e n í “ ) ; j e d n o z n a čn ě pozitivní vztah deklarovali oč e k á v a ně s e n i oři , s p í š e př e k v a p i vě živnostníci, podnikatelé – osoby samostatn ě výd ě l e č ně č inné. N a p r o t i t om u v e mě s t ě rádi nežijí o něco významn ě j i mu ž i n e ž ž e ny , l i d é v e vě kové kohort ě 2 0- 3 9 l e t , r oz v e d e n í a n e z a mě s t n a n í . E mo t i v n í v a z b u o b y v a t e l mě s t a j s me t e s t o va l i i v e v a z bě k jiným j e j i c h p o st o j ům č i z n a kům. Z d á s e , ž e č í m l i dé b y d l í ve S v i t a v ác h k r a t ší d o b u , t í m j e m e z i nim i v í c e t ak o v ý c h , k t eř í v e měs t ě r á di ne j s ou (z ob č a nů, b y d l í c í c h v o b c i o d n a r o z e n í č i a s p oň 2 0 l e t , v n í n e ž i j e r á do 4- 7 % z nic h , z a t í mc o me z i b y d l í c í mi „ r e l a t i v ně“ k r á t c e , mé ně n e ž d v a c e t l e t , j e j e j i c h p o d í l k o l e m 1 0 - 1 1 % ) . T a t o z j i š tě ní, s t e j ně jako statisticky průk a z n á pozitivní citová vazba k deklarované sp o k o j e n o s t i s b y t e m, d o m e m a u l i c í , v e k t e r é o bč a n é ž i j í , a k d o b r é ž i v o t n í ú r o v n i n e n í př e k v a p i v á . Ovše m, j e j i c h k v a n t i f i k a c e v t o mt o v ý z k u mu m ůž e b ý t p o d k l a d e m k d a l š í m ú v a h á m o v ý v o j i Sv i t a v ( ú d a j e v % , z a o k r o u h l e ně ) :

a) srovnání pocit ů (ne)spokojenosti s bytem, dom e m a u l i c í , a em o t i v n í v a z b y k mě s t u - s p o k oje n o s t s byt e m ( C n o r m= 0 , 3 7 3 ) ( l e g e n d a p l a t í i p r o n á s l e d u j í c í grafy) žijí ve městě velmi rádi 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

4

celkem ano 4

nežijí ve městě rádi

20

18

54 76 65

61

42

velmi spokojeni

20

15

21

spíše spokojeni

tak napůl

spíše a velmi nespokojeni

11 5

- s p o k oj eno s t s d o m e m ( C n o r m= 0 , 3 6 4 ) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

1

5

14

18

72

68

14

14

tak napůl

spíše a velmi nespokojeni

55 70

44 25 velmi spokojeni

spíše spokojeni

- s p o k o j e n o s t s u l i c í ( C n o r m= 0 , 3 7 7 ) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

2

2

9

16

28

54 70 70 72

55

44 28 velmi spokojeni

21

spíše spokojeni

17

12

tak napůl

spíše nespokojeni velmi nespokojeni

b ) h o d n o c e n í ž i v o t ní ú r o v ně d o m á c n o s t i a e m o t i v n í v a z b a k m ě s t u - s p o k oj eno s t s ži v o t n í ú r o vn í ( C n o r m = 0 , 3 3 4 ) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

14

48

2

6

68 75

38

velmi dobrá

21

30

spíše dobrá

19 tak napůl

49

30 spíše a velmi špatná

11 6

- s u b j ek t i v ně vnímaný materiální status (Cnorm= 0,258) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

4

5

19

55 70 59

41

bohatí

25

22

ani bohatí, ani chudí

chudí

Na př edním míst ě t é t o s u b k a p i t o l y j s m e o p o d s t a t ně ně u v e d l i n a d mí r u v e l k ý p o d í l S v i t a v a n ů , o z n a m u j í c í s vůj p o z i t i v n í e mo t i v n í v z t a h k mě s t u . Na

mí s t ě

v komunitě

však

je

i

trocha

ske pse .

Jakkoliv

j sou

podíly

obyvat e l

s n e g a t i v n í m i p o c i t y v e v zt ah u k o b c i n í zk é , n e l ze j e

b a g a t e l i zo v a t . J s ou t o t o t i ž př edevším ml adí, z ř e j mě v í c e muž i , n a v í c b e z p r á c e , a t o n e n í p r o p e r s p e kt i v u p ř í n o s e m. Aspoň d í l č í m z půs o b e m s e j e š t ě z a b ý v e j me s y m b o l y a t r a k t i v i t y mě s ta z o r n ý m ú h l e m o b č a nů . Jak jsme již uvedli p ř e d ča s e m, v y c h á z í me z př e d p o k l a d u , ž e vě t š i n a l i d í s i o b e c , v n í ž ž i j e , vě do mě a n e vě domě z t o t o ž ň uje s urči t ý m mí s t e m, s t a v b o u , k r a j inou apod., které vystupují jako s y mb o l y j e j i c h v z t a h u k mě s t u , p ř i č e mž t o j s o u s y mb o l y , n a k t e r é j s o u l i d é hrdi. Proto si rovn ě ž mys l í me , ž e v h o d n ý m i mp u l s e m p r o v e r b a l i z a c i p o s t o j e k u r č e n í tě cht o symb ol ů j e ž á do s t o j e j i c h u k á z á ní z n á mé m u , k t e r ý d o p o s u d v l o k a l i t ě n e b y l . Ot á z k a b y l a f o r mu l o v á n a t a k t o : „Př e d st a v t e si , ž e b y V á s navštívil známý, kter ý j e št ě nikdy ve Svit avác h ne byl. Napiš t e t ř i m í s t a, k t e r á b y s t e m u c h tě l( a) ve Svit avác h č i n e j b l i žš í m o k ol í u k á za t . A t r a k t i v i t y mě s t a a s p á d o v é ho ú z e mí S v i t a v u v e d l o 9 4 % d o t á z a n ý c h o b y v a t e l . U v e d l i 1 7 5 9 s y m b o lů, což p ř e d s t a v u j e 3 , 1 mí s t o n a j e d n o h o respondenta (v roce 1999 odpově d ě l o 9 7 % o bča nů, uvedli 1457 symbolů , c o ž př edstavovalo 2,7 mí st na jednoho). K o n s t a t u j me ,

že

S v i t a va n é

preferují

následující

s y m bo l y

a t r a k t i v i t y s l e d o v a n é h o ú ze m í ( v z á v o r c e u v á d í me ú d a j e z d o b y před šesti roky): 11 7

81 % 70 %

(91 %) (21 %)

36 %

(19 %)

34 %

(40 %)

31 %

(38 %)

21 %

(17 %)

20 %

(15 %)

12 %

(15 %)

10 %

(17 %)

z nich uvedlo

Nám ě s t í M í r u svitavské parky j me n o v i t ě p a r k J a n a P a l a c h a , Schindler ův há j, le sy v okolí sportovní areály a za ř í ze ní j me n o v i t ě sportovní hala Na St ř e l ni c i , a r e á l C i h e l n a , k o u p a l i š tě , k r yt ý b a z é n atd. k u l t u r ní p a m á t k y ( a v ý zn a m n é d o m y ) j me n o v i t ě S t a r á r a dni c e a dům „U Mouřenína“, Langrova vila, muzeum a ga le r ie a td. svitavské rybníky j me n o v i t ě Rosni č k a a j e j í o k o l í a t d . o k o l í m ě st a j me n o v i t ě z á me k L i t o myš l , h r a d S v o j a n o v , mě s t o P o l i č ka, nauč ná stezka atd. k o s t e l y ( a hř b i t o v ) j me n o v i t ě k o s t e l s v. J i l j í , k o st e l N a v š t í v e n í P a n n y M a r i e , Ži d o v s k ý hř b i t o v , v y h l í d k a z k o s t e l n í vě ž e n a Ná mě s t í M í r u at d . r e st aur ac e , bar y, obc hody n a př . č a jovna , kinoka vá r na Ga la xie , penziony ostatní j me n o v i t ě v ý s t a v b a „ N a V ě j í ři “ , p a v i l o n n e moc n i c e , k i n o , š k o l y ( k d e studovali) atd.

S t e j ně jako v př e d e š l é m v ý z k u mu n á z o r o v é h l a d i n y S v i t a v a nů je dominantním následující

symbolem

p oř a d í

se

atraktivity proměnilo.

města

V ze s t u p

Náměstí preferencí

Míru.

Ovšem

„ s v i t a v s k ý ch

p a r k ů“ a koneckonc ů i „ s p o r t o v n í c h a r e á l ů a zař í ze n í “ j a k o l o k a l i t k u k á zá n í n á v š tě v ní k ům m ůže být zá važnou s o ciologickou výpov ě d í . J e n z bě ž n ý p o h l e d n a vě k o v o u ( g e n e r a č ní? ) r ozr ůz ně nost z pr á v o př i t až l i v o st i mí s t ve mě s t ě j i d o d á v á důl e ž i t o s t . M i mo o b e c ně př iznávanou prioritu, k t e r o u j e N á mě s t í M í r u , ml a d í u př e d nos t ňu j í s p o r t o v n í z ař í z e ní , s tře d n í vě k k nim

p ř i ř azuje

parky

a

sta r ší

lidé

kultur ní

pa má tky.

Pohř íc hu,

na

p o d r o b n o u a n a l ý z u o d p o v ě d í o a t r a k t i v i t á c h mě s t a S v i t a v j i ž n e má me prostor.

11 8

7 Resumé Shrnující

glosy

k veřejnému

mínění

občanů

Svitav

na

počátku roku 2006 Ve ř e j n é mí ně n í mě s t s k é h o s p o l e č e n s t v í v ž d y o b s a h u j e v í c e či m é ně i n sp i r a t i v ní podně t y k z a my š l e n í – a k p r a k t i c k é mu j e d n á n í p o l i t i ků i ú ř e d n í ků ve ř e j n é s p r á v y . N e j i n a k j e t o m u i v e S v i t a v á c h . V p ř e d k l á d a n é z á vě r e č né zprávě o výzkumu názor ů , soudů , ale i p ř e d s u d k ů o n ě k t e r ý c h s t r á n k á c h ž i v o t a v e mě s t ě , j s me u v e d l i p o mě r ně š i r o k o u p a l e t u e mp i r i c k ý c h i n f o r ma c í . R á d i b y c h o m z n i c h z v ý r a z n i l i a s p oň toto: a ) P o zn á m ka k sociodem ografic ká skladbě o b y v a t e l M ě s t o S v i t a v y mě lo k 31.12.2005 17 277 oby v ate l, z toho by lo 8 951 ž e n ( t j . 5 1 , 8 % z p o p u l a c e ). P o č e t o b y v a t e l mě s t a k l e s á p o r o c e 1 9 8 0 . Vě k o v á s k l a d b a Svi t a v v y p o v í d á o t o m, ž e j e mě s t e m d l o u h o d o bě s t á r n o u c í m , s u b ý v a j í c í mi p oč t y muž ů p o š e d e s á t é m r o c e vě ku. Vzdě l a n o s t n í s k l a d b a S v i t a v a nů s e r o v n ě ž p r o mě ň u j e oč e k á v a ný m z půs o b e m : p o d s t a t ně s e s n i ž u j e p oč e t o b y v a t e l s e z á k l a d n í m v z d ě l á n í m a z v y š u j e s e p o d í l v y s o k o š k o l á ků. A v š a k n e j e n t o – v z d ě la nostní pote nc iál me z i ž e n a mi a muž i s e p o st up ně vyrovnává. Při p o me n e me - l i s i , ž e ú r o v eň d o s a ž e n é ho

v z dě l án í

je

s na d

n e j v ýz n a mně j š í

p r o mě nná,

vyvolávající

v a r i a bi l i t u v z á j m e ch, názorech, ale i pot ř e bá c h p o p u l a c e , j e t o d a l š í p o d ně t p r o v eř ejnou politiku. P r o c e s št ěpení velkých rodinných domácn o s t í , o d r á ž e j í c í s e v n á rů st u p oč t u c e n z o v ý c h d o má c n o s t í , s e p r o j e v u je i v e S v i t a v á c h . V l e t e c h 1 9 8 0 a ž 2001 se po č e t C D z v ý š i l o 6 3 9 d o má c n o s t í ( z 6 6 1 3 n a 7 2 5 2 C D , t z n . t é mě ř o

10

%).

Ve

stejném

období

se

v ý z n a mně

snížilo

z a s t o u pe n í

t z v.

s t a b i l i z u j í c í h o p r v k u , t j . ú p l n ý c h r o d i n n ý c h d o má c n o s t í , a t o o 1 6 % . N a o p a k s t o u p l o z a s t o u p e n í n e ú p l n ý c h r o d i n n ý c h d o má c n o s t í ( c c a o 8 9 % ) a 11 9

d o má c n o s t í j e d n ot l i v ců c c a o 8 4 % ) , v č e t ně s nimi spojených nových a mé ně t r a d i č ní c h us poř á d á n í p a r t n e r s k ý c h v z t a hů . A t a k b y c h o m mo h l i p o k r ač o v a t . J e z ř e j mé , ž e s t r a t e g i c k é p l án y rozvoje

m ě st

se

d ř íve

nebo

pozd ě j i

neobejdou

bez

k v alifik ov an é

d e m o g ra f ické a sociální analýz y . D o d e j me , ž e l é p e b u d e d ř íve…

b) Poznámka k územní stabilizaci obyvatel P o d l e v ý s l e d ků Sč í t á n í 2 0 0 1 b y l o k e d n i sč í t ání v e mě s t ě Svitavy 2 4 4 5 t r v a l e o b y d l e n ý c h d o mů s e 6 3 8 8 b y t y ; z n i c h b y l o 3 7 % v r o d i n n ý c h d o m e c h a 6 2 % v d om e c h b y t ov ý c h . P a r a me t r y b y t ů ( n a př . obytná plocha na j e d e n b y t i n a o s o b u , t e c h n i c k é v y b a v e n í , z půs o b v y t á pě n í ) s e v p r ůbě hu s l e d o v a n é h o o b d o b í 1 9 7 0 - 2 0 0 1 p r o mě n i l y k l e p š í m u , a b y s o u bě ž ně za ost aly k e v z r ů st aj í cí m p o t ř e b á m l i d í . 1 V š i mně m e s i a s poň d v o u f r a g me n t ů problému: stabilizace ( vů le, o c h o t y č i př ání obyvatel) bydle t tr va le v mí stě s v é h o s o u č a s n é h o b y d l i š tě , a migrace, p ř e mi s ť ování osob př e s l i b o v o l n é h r a n i c e , s p o j e n é s e z mě n o u mí s t a b y d l i š tě . D o b r o u z p r á v o u j e , ž e 7 0 % S v i t a v a nů s t a r š í c h 1 5 l e t c h c e v e mě s t ě ž í t t r v a l e . Š p a t n o u z p r á v o u j e , ž e h r o z b a p o t e n c i á l n í m i g r a c e j e v s o uč a s n é d o b ě závažně j š í . J e d n a k s v ý m r o z s a h e m ( my š l e n k o u n a o d s tě hování se v d o h l e d n é době , tak do pě t i l e t , s e n y n í z a b ývá c c a 13 o bč a nů z e s t a , z a t í mc o př ed šesti lety to b ylo 6 obč a nů z e sta ) a je dna k skla dbo u mi g r a n t ů. Odst ě hovat se spíše c htě j í l i d é ml a d í a v z dě laní. A ješt ě a s p o ň j e d e n v ý z n a mn ý , b yť rozporup lný z na k př á n í se z mě s t a o d s t ě hovat. V co n e j k r at š í d o bě , t a k d o 2 - 3 l e t , b y c h t ě lo změ n i t b y d l i ště a s i 1 6 % z o bč a nů , k t e ří d e k l a r o v a l i s v o u „ v e l mi d o b r o u “ ž i v o t n í ú r o v eň, a a s i 2 0 % z t ě c h , k t e ří s v o u ú r o v eň v n í ma j í j a k o „ s p í š e a v e l mi š p a t n o u “ . V ý z n a mn o u

1

Potřeby jsou determinovány takovými proměnnými, jakými jsou věk, rodinný cyklus, vzdělání, sociální vrstva, hierarchie hodnot, konformita vůči sociálním názorům, ostatní významy určitých forem spotřeby – a samozřejmě institucionálními formami uspokojování.

12 0

p r o mě n n o u , k t e r á o v l i vňuje mi gra č n í n á l a d y v e mě s t ě je nespokojenost n e j e n s b yt e m, a l e i s d o me m a u l i cí , v n i c h ž ži j í . C o l z e pro ř e še n í pr o b l é mů n a př í kl a d u d ě lat? Zpr a c o v a no u k o n c e pc i bytové

pol i t i k y

na

území

mě s t a

aktualizovat,

k v a l i f i k o v a ně

posoudit

k o m p e t e nc e mě s t a , z v l á š tě k v ý s t a v bě tzv . soc iálníc h by t ů a další.

c ) P o zn á mka k problem atice bezpe č n éh o ž i v o t a o b y v a t el S v i t a v y p a t ř í m e z i o b c e a mě s t a , v e k t e r ý c h s e k l a d e d ů r a z n a p r e v e n c i k r i m i n a l i t y , a t o j i ž ně k o l i k ro ků. S y s t é m p r e v e n c e k r i mi n a l i t y j e neoddělitelnou

funkcí

mo d e r n í h o

mě s t a .

K o n e c k o n ců ,

i

u s k u t eč ně ný

v ý z k u m, j e h o ž v ý s l e d k y p u b l i k u j e me , je toho dokladem. Vždyť h l a v n í m c í l e m b y l o z j i s t i t st a v p o c i t u b e z p eč í me z i o bč a n y v e s r o v n á n í č asu 1999 a 2006, tedy př e d a p o r e a l i z a c i mn o h a p r o g r a mů p r e v e n c e kr i mi n a l i t y. Z r o z s á h l é h o s o c i olo g i c k é h o š e t ř ení bychom chtě l i z v ýr a z ni t : -

be zpe č n ostní situace ve Svit avác h se obč anům j e v í př í zn i vě j i než tomu bylo př e d š e s t i r ok y . Be zpe č ně s e c í t í :

-

v b yt ě , domě v e d n e

96 %

(v r. 1999 – 93 %)

v b yt ě , domě s e v n o c i

91 %

(81 %)

v e mě s t ě v e d n e

94 %

(92 %)

v e mě s t ě ve č er, tak do 22 hod.

62 %

(56 %)

v e mě s t ě v n o c i

34 %

(29 %)

dotázaných

p o ř a d í t r es t n ý c h činů , z n i c h ž ma j í o bč a né oba vy, se z a období me z i v ý z k u my př í l i š n e změ n i l o . V ý zna m ně j š í m zj i š t ě n í m p r o h o d n o c e n í pom ě r ů j e , že za u p l y n u l é o b d o b í p o k l es l y p o c i t y v k a t e g ori i „ v e l m i o h r o že n i “ . Např í k l a d: C í t í s e b ýt v e l m i ohr o že n o : z krádeže kola

35 %

(v r. 1999 – 51 %)

z vykradení auta

22 %

(33 %)

z krádeže auta

13 %

(25 %)

7 %

(12 %)

z vykradení bytu

ma j i t e l ů

12 1

Na p r o t i to mu s e mí r ně z v ý š i l y , p říp. z ůstaly beze změ n y , p o c i t y o h r o ž e n í u t ě c h t o př e s t u p k ů a trestných č i nů: z z 4 z

p o mluvy o 3 % (ze 1 6 % v r oc e 1999 na 19 % v r oc e 2006 ) , kapesních krádeží o 2 % (z 10 % na 12 %), z oloupení na ulici o % (ze 7 % na 11 %), či z ublížení na zdraví o 3 % (z 5 % na 8 %) a výtržnictví o 1 % (z 15 % na 16 %).

S o c i o l o gic k y

zajímavým

z j i š tě n í m

je

setrvalost

obav

o bč an ů

z a g r e s i v ní c h a n á si l n ý c h t r e s t n ý c h činů a pokles obav z majetkové kriminality.

-

v i k t i mi za c e o bč anů zř e j m ě k l es á : za t í mc o př ed šesti roky pocítilo k r i mi n a l i t u s a mo n a s o bě a s i 2 1 % mě s t s k é p op u l a c e , pa k p o č átke m letošního roku totéž uvedlo asi 16 % z ní. s t a v v o z n a m o v á n í t r e s t n ý c h č i nů p o l i ci í m se n e mě ní: v í c e n ež p o l o v i n a o bč a nů Svitav (55 %, v r. 1999 – 56 %), kterým n ě k d o u k r a d l něj a k o u v ě c č i pe níz e , př e p a dl j e č i o h ro ž o v a l , ohl á s i l a t ut o s k u t e č n o st P o l i c i i ČR . V í c e n e ž j e d n a pě t i n a p o s t i ž e n ý c h ( 2 1 % , v r . 1 9 9 9 – 1 9 % ) s e s o z n á me n í m o b r á t i l a n a M ě s t s k o u p o l i c i i S v i t a v y .

-

v r á mc i k o mp l e x n í c h s o uč i n n o s t n í c h p r o g r a mů p r e v e n c e k r i mi n a l i t y b y l y a j s o u p o u ž í v á n y n e j růz ně j š í me t o d y a t e c h n i k y . M e zi o bč any m ě s t a zí s k a l o d e v ět ze č t r n á c t i p r o g r a mů v í c e n e ž 5 0 % p r e f e r e n c í o b y v a t e l n a p r v n í m a d r u h é m m í s tě škály hodnocení př í no s u ( ze š e s t i m o ž n ý c h ) . Byly to: sledování ve ř e j n ý c h p r o s t r a n s t v í k a me r a mi v í c e p o l i c i s tů v ulicích, pě š í h l í d k y p o l i c i e v í c e u p l a tňo v a t o b e c ně p r o s pě š n é p r á c e z ř i z o vá n í d a l š í c h z ař ízení pro volný č a s z ř i z o vá n í hř i š ť a s p o r t o v i š ť p o d p o r a p r o g r a mů p r o ml á d e ž z e s o c i á l ně s l a b ý c h r o d i n p o d p o r a p r o t i d r o g o v ý c h z aří z e n í z l e p š e ní ve ř ejného osv ě t l e n í p o d p o r a o r g a n i z a c í s d r u ž u j í c í c h ml á d e ž ( S k a u t , P i o n ý r , … )

(77 (73 (69 (67 (61 (55 (56 (59 (55

%) %) %) %) %) %) %) %) %)

12 2

-

sv i t avsk á

ve ř e j n o s t

se

v hodnocení

stavu

kriminality

bě hem

posledních t ř í l e t, př i k l o ni l a k t v rze n í , že s e s i t u a ce zl e p š i l a . T a k o v é h o d n o c e n í u v e d l o c c a 2 6 % o bč a nů. p o c i t , ž e s e s t a v n e z mě n i l , u v e d l o a s i 5 6 % z n i c h a 1 8 % S v i t a v a nů si mys l í , ž e situace se zhoršila. -

s p o k o j e no s t o bč anů S v i t a v s f u n g o v á ní m p o l i c i í v e mě s t ě nejen př e v a žu j e , a l e i vzrůs t á . Pokud obča n é h o d n o t i l i o b v o d n í o d děl e n í PČR ,

tak

v roce

nespokojeným k Městské

(v

policii

2006 roce

byl 1999

Svitavy

to

p o mě r byly bylo

52 % hodnoty 54 %

spokojených 39:27).

k 24 %

Ve

vztahu

spokojených

k 33 %

n e s p o k o j e n ý c h ( v r o c e 1 9 9 9 b y l p o mě r 4 2 : 2 7 )

d ) P o zná m k y k m u n i c i p á l ní p o l i t i c e p o h l e d e m o b y v a t e l I n t e n zi t a z á j m u o b č an ů o d ě n í v e Sv i t a v ác h oč e k á v a ně p ř evyšuje j e j i c h z á j e m o o s t a t n í t é m a t a f u n g o v á n í s p o l eč n o s t i i o v eř e j né dě ní v o k o l í . Z á k l a d n í m z j i š t ě ní m v š ak j e , ž e dří v e i n y ní se o v eřejné dě ní z a j í m a j í ví c e n e ž č ty ř i pět i n y v š e c h o by v a t e l . V mě stské komunit ě z a p o s l e d n í c h ně k ol i k l e t v z ro s t l p o dí l d o s t a t eč ně i n f o r m o v a n ý c h S v i t a v a nů o č innosti m ě s t s k é s a m o s p r á v y a s t á t ní s p r á v y t ř i k r á t , a n a v í c s e o j ed n u d e s e t i n u s n í ž i l p o d í l o bč an ů, kterým nedostatek z p r á v o dě n í n a „ r a d n i c i “ n e v a d i l . H l a v n í r ol i „ n a t r hu i n f o r m ac í “ o l o k ál n í v eř e j né s p r á v ě má mě s í č ník NAŠE M Ě STO. Poté následuje TV Comvis ion Svitavy. V daleko me nší míř e zajiš ťu j í v t o mt o s mě r u i n f o r mo v a n o s t o b ča nů d e n n í t i s k a r o d i n a i př íbuzní. Význa m webových stránek M ě Ú jako zdroje zpráv o práci z a s t u pi t elů i ú ř e d níků j e z řejmě vě t š í , n e ž s e v e v e ř e j n os t i t r a d uj e . V y s o k ý p o d í l z n á mo s t i čl e nů Z a s t u p i t el s t v a mě s t a S v i t a v y a z n a l o st í j me n o s o b n o s t í , r e p r e z e nt uj í c í c h o b e c , n e n í z d a l e k a bě ž n ý m s t a v e m. S t a r o s t u V á c l a v a K o u k a l a s p r á v n ě j me n o v a l o 9 5 % d o t á z a n ý c h . Evidentní vzestup frekvence jednání ob č an ů S v i t a v na M ě stském úř a dě b y z a s l u h o v a l p o d r o b ně j š í a n a l ý z u n e ž j s me mo h l i p r o v é s t v r á mc i v ý z k u mu . P o d s t a t ně j š í m z j i št ě n í m j e v š a k v y s o k ý p o d í l o bč anů , k t e ř í b yl i

12 3

s jednáním

úřednic

a

úředník ů

spokojeni

–

vyslovilo

se

tak

65

%

d o t á z a n ý c h S v i t a v a nů .

e ) P o z n á m k y o v zt a h u o b č anů k e „ s v é m u “ m ě st u V j e my a z á ž i t k y , v y v o l á va j í c í p o z i t i v ní c i t o v ý v z t a h S v i t a va nů k mě s t u , j s o u i n t e n z i v ně j š í , n e ž b y s e a s i oč e k á v a l o , a z a p o s l e d n í c h pě tš e s t l e t zř e j mě j e š tě z e sí l i l y: ve mě s tě žij e ví cemén ě rádo dev ět z d e s e t i o b č a n ů! E m o t i v n í v a z b a o b čan ů j e s v ý m z půs o b e m r e k a p i t u l ac í j e j i c h v z t ah u k mě s t u j a k o mn o h o s t r a n n é mu a s l o ž i t é m u s o c i á l n í mu , a l e i h o s p o d ář s k é mu a

k u l t u r n í mu

o r g a n i s mu .

Testování

citové

vazby

k ně k o l i k a

d a l ší m

p o s t o j ům o b y v a t e l , u mo ž ňu j e k o n s t a t o v a t : -

v z t a h o bč a nů k mě stu ovliv ň u j e d é l k u d o b y j e j i c h b y d l e n í v e S v i t a v á c h. Čí m t o t i ž l i d é v e S v i t a v á c h b y dl í k r a t š í d o b u , t í m j e me z i n i mi v í c e t a k o v ý c h , k t eří v e mě s t ě r á d i n e ž i j í .

-

mí r a s p o k o j e n o s t i s b y t e m, s d o me m ( t o př e de v š í m) a s u l i c í , k d e o b č a n é ž i j í , zř ej mě pů s o b í n a v z t a h k mě s t u . Čí m t o t i ž j s o u l i dé s p r o s t o r e m k ž i t í s p o k o j e ně j š í , t í m m a j í s i l nější c itovou va z b u k mě s t u . S t e j ně jako ve výzkumu př e d pět i - š e s t i r ok y je pro Svitavany

d o m i n a n t n í m s y m b o l e m a t r a k t i v i t y měs t ě Námě s t í M í r u . O v š e m n á s l e d u j í c í p oř a d í

se

promě n i l o ,

pr avd ě podobn ě

„díky“

generač n í

r o z r ůz ně nosti

p o h l e d u n a př i t až l i v o s t mí s t v e S v i t a vá c h . Vz e s t u p p r e f e r e n c í „ s v i t a v s k ý c h p a r ků “ a z e j mé n a „ s p o r t o v n í c h a r e á lů a z ař í z e n í “ j a k o l o k a l i t k u k á z á ní n á v š t ě vníků m, mů že být záva ž nou výpově dí pro úvahy o strategickém r o z v o j i mě s t a . T a k o v ý z á vě r p o d p o r u j í i n á z o r y v eř e j n os t i n a t o , c o s e v ž i v o t ě mě s t a z l e p š i l o a c o b y s e n a př í š tě mě l o ř e š i t .

12 4

8 Přílohy 8.1 Metodika a technika výzkumu Př e d mě t z k o u má n í , v y me z e n ý h l a v n í mi t é ma t y zk o u má n í a č a s o v ý mi , a l e i f i n a nč n í mi d i s p o z i c e mi , př e d u r či l i p r a c o v n í me t o d u : j a k o základní b y l a p o u ž i t a m e t o d a s t a t i s t i c k á , v e v a r i a n tě výbě r o v é h o š e t ř e ní , a m e t o d a st u d i a d o k um ent ů. Pokud jde o volbu techniky terénního sbě ru dat,

byla použita

t e c h n i k a s t a n d a r d i z o v a n ý c h r o z h o v o r ů ( př íp. te c hnika osobního r oz dá ní a s b ě r u d o t a z n í ků) .

Terénní sb ě r d a t b y l p r o v e d e n v e d n e c h 2 4 . - 3 0 . bř e z n a

2 0 0 6 7 0 i n s t r u o va n ý mi t a z a t e l i ( 35 s t u d e n t e k a s t ud e n tů z G y mná z i a S v i t a v y a 3 5 s t u d u j í c í c h Obc h o d n í a ka de mie a Vyšší obc hodní školy S v i t a v y ) . Z a s p o l u p r á c i d ě kujeme ř e d i t e l ům š k o l P a e d D r . M i l a n u Bá č ovi a R N D r . J a r o s l a v u K l o d e r o v i . N a o r g a n i z ač ním zajišt ění terénní práce t a z a t e l ů se úsp ě š n ě p o d í l e l y uč i t e l k y o b o u š k o l , M g r . L i b u š e V é v o d o v á a PhDr. Hana Hejduková. V ý bě rový

soubor

dotazovaných

obyvatel

starších

15

let

byl

k o n s t r u o v á n p o m o c í k v ó t ní h o v ý bě r u . P o u ž i t ý mi c h a r a k t e r i s t i ka mi ( z n a k y ) o b y v a t e l , p o d l e n i c h ž t a z a t e l é v y bí r a l i o bč any (respondenty), bylo trvalé b y d l i št ě S v i t a v y , p o h l a v í , vě k o v é s k u p i n y a n e j v y š š í s t u p e ň d o s a ž e n é h o v z dě l á ní . Po s t a nda r d n ě provádě né kontrole kvantity a kvality práce t a z a t e l ů bylo do zpracování zař a z e n o 5 9 0 v y p l ně n ý c h z á z n a mo v ý c h l i s t ů r o z h o v o r u ( d o t a z n í ků) . Z á z n a mo v é l i s t y r o z h o v o rů ( f o r mu l ář e d o t a z n í ků) zpracovaly kodérky l a b o r a t oř e. Poč í t a čo v é z p r a c o v á n í d a t p r o v e d l P h D r . L u b o mí r Š t u l a s t a n d a r d n í mi p o s t u p y . Tř í d í c í p l á n v y c h á z el př e d e vš í m z k o m b i n a c e p o s t o j o v ýc h o t á z e k s i d e n t i f i k ač n í mi z n a k y d o t a z o v a n ý c h o s o b . M e r i t o r n í o d p o vě di a charakteristiky respondentů b y l y z p r a c o v á n y v e s mě s d o d v o u r o z mě r n ý c h k o n t i g e nč n í c h t a b u l e k p o d l e s l o u p c o v ý c h a ř ádkových p r o mě n n ý c h . I d e nt i f i k a c e a s o c i a c í me z i ř á d k o v ý m i a s l o u p c o v ý mi k a t e g o r i e mi v tě c h t o t a b u l k á c h b y l a p r o v á dě n a „ z n a mé n k o v ý m s c h é ma t e m“ , t e s t uj í cí m s t u p eň vý z n a mn o s t i a s mě r i n t er a k c e . D á l e b yly údaje testovány P e a r s o n o v ý m t e s t e m d o b r é s h o d y ( c h í - k v a d r á t t e s t e m) , u r č u j í c í m h l a d i n u 12 5

s t a t i s t i c k é v ý z n a mn o s t i v z t a h u me z i t e s t o v a n ý mi j e v y . P r o z j i š t ě ní mí r y z á v i sl o st i mezi jevy pak b yl použ i t t z v . n o r ma l i z o v a n ý k o e f i c i e n t k o n t i g e n c e C n o r m . P ř i i n t e r p r e t a c i t o h o to t e s t u p l a t í , ž e č ím je jeho hodnota v y šší , t í m je ovlivně n í s i l ně j š í . Z á v i s l o s t v y j a dřu j e me v e r b á l ně takto: Cnorm= 0,00 – 0,15 slabá závislost 0,31 – 0,45 silná závislost 0,16 – 0,30 střední závislost 0 , 4 6 a v í c e v e l mi s i l n á z á v i s l o s t T e n t o p o s t u p b y l a p l i k o v á n v c e l é v ý z k u mn é a k c i . Př e p i s r u k o p i s u s t u d i e , g r a f i k u d a t u p r a v i l o a s t u d i i v y t i s k l o g r a f i c k é s t u d i o K I N D L , z a s t o u p e n é M g r . J i ří m J a r e mo u . Z á k l a d n í k o r e k t u r u p r o v e d l M g r . P e t r K u d e l a . I n t e r pr et ac i v ý sl e dků a z á vě r e č nou studii vypracoval PhDr. Juraj Hon. M e t o d i k a a t e c h n i k a b y l y p o u ž i t y v e vě t š i ně v ý z k u mů, l a b o r a t oř uskute č n i l a v l e t e c h 1 9 9 1 - 2 0 0 5 . P o k l á d á me j e z a o vě ř e n é .

které

8.2 Prameny (bibliografie) V ý c h o z í m i s t u d i j n í mi ma t e r i á l y b y l y : -

publikace ČSÚ: S č í t á ní l i du , d o mů a b y t ů k 1 . 3 . 2 0 0 1 , z á k l a d n í i n f o r ma c e o o b c í c h ČR , o k r e s S v i t a v y , v y d á n o k v ě t e n 2 0 0 3 , P r a h a

-

i n t e r ne t o v é s t r á n k y M ě Ú S v i t a v y , zpracované Erichem Stündlem, k o o r d i n á t o r e m p r e v e n c e k rimina lity, r ok 2000 a ž 2005

-

r e š e r š e „ P r o g r a m p r e v e n c e k r i m i na l i t y “ , z p r a c o v a n á o d dě lení m b i b l i o g r a f i e M o r a v s k o s l e z s k é vě d e c k é k n i h o v n y v O s t r a vě , Bc . D a g ma r S mé k a l o v á , ú n o r 2 0 0 6 ( p r o p o tř e b y př e d k l á da n é s t u di e ) . Obsahuje vybrané citace č l á n k ů a knih z období 2003-2005 a i n t e r n e t o vé s t r á n k y i D n e s . c z „ S t ra t e gi e p r e ve n c e k r i mi n a l i t y 2 0 0 42 0 0 7 “ , m v . c z / p r e v e n c e a me t a . a n o p r e s s . c z

-

„ N aše mě s t o “ s v i t a v s k ý k u l t u r n í a i n f o r mač n í mě s í č n í k , r oč ník 2004 a 2005 D á l e t o by l y :

-

Bayer, I. 1996, heslo „korupce“, Velký sociologický slovník I., UK K a r o l i n um

-

Bou ř a, V. 2003, Vybrané kapitoly univerzita, Pedagogická fakulta, Ostrava

-

Buriánek, J. 1994, N á z o r y o b č anů na kriminologické p r o s t ř e dí v P r a z e , Sociologický č a sopis, č . 2, Praha

-

Buriánek, J. 2001, B e z p e č nostní rizik a a je jic h pe rc e pc e č eskou v e ř e j n os t í , S o c i o l o g i c k ý č a s op i s , č . 1 , P r a h a

z kriminologie,

O s t r a vs k á aspekty

12 6

-

F r i č , P. 2001, K o r u p c e – d e v i a n t n í d e z o r g a n i z a c e ? Sociologický č a s o p i s č . 1

chování,

nebo

-

K o t ač ka, L. 1968, F a k t o r y s t a b i l i z a c e o s t r a v s k é h o o b y v a t e l s t v a . I n f o r mač n í z p r á v y s o c i o l o g i e mě s t a a b y d l e n í , VÚ V A P r a h a .

-

M a r e č ová, A., Scheinost, M. 1992, Sou č a s n ý s t av k r i m i n ali t y v Če ské r e p u b l i c e , S o c i o l o g i c k ý č a sopis, č . 2 , Pr a h a .

-

M u s i l , J . , 1 9 9 4 , Sebeobrana státu a ob č a n a p ř e d k r i m i n a l i t o u , Časopis: S´94, č . 3 0 , P r a h a .

-

N e d o mov á , A . ( e d i t o r k a ) 1 9 9 9 , Trh bydlení, jeho regionální d i f e r e n c e a s o c i á l n í s o u v i s l o s t i , Sociologický ústav AVČR , P r a h a .

-

P e c h a č ová, Z., Hraba, J., Wan-Ning Bao, Lorenz O.F., 1998, P o c i t o h r o ž e n í k r i m i n a l i t o u v ČR. S o c i o l o g i c k ý č a sopis, č . 2 , Pr a h a

-

Pot ůč e k , M . 1 9 9 7 , N e j e n t r h . R o l e t r h u , s t á t u a o b č anského sektoru v p r o mě n á c h č e s k é s p o l e č n os t i , S o c i ol o g i c k é na k l a d a t e l st v í S L O N , Praha.

-

Protivínský, M. 1994, R e p re s e a p re v e n c e k ri m i n a l i t y . N á z o r y a z k u š enosti z U S A , Ně me c k a a Če s k é r e p u b l i k y , Ča s , K r i mi n a l i t a , č . 3, Praha.

-

Př í h o d a , V . 1 9 7 4 , O nto ge ne ze lidsk é psy c hik y , Díl 1. Vyd. SPN Praha.

-

P u r k r á b e k , M . a k o l . 1 9 9 6 , Ve ř e j n á p o l i t i k a a j e j í a k t éři , Sborník, F a k u l t a soc i á l ní c h vě d U K , P r a h a .

-

R a b u š i c , L . 1 9 9 5 , Če s k á s p o l e č nost stárne , F i l oz o f i c k á f a k u l t a M U, B r no.

-

S a k, P ., S e me rád, J. 199 6, R o l e p o l i c i e v e s p o l eč n o s t i v oč e k á v án í v e ř e j n os t i . P o l i c e j ní a k a d e mi e , P r a h a .

-

Ve č erka, K., Holas, J., Št ě c h o v á , M . , D i b l í k o v á , S . 2 0 0 1 , K r i m i n o l ogi c k é c h ar a k t e ri s t i k y dě t í s n a ř í z e n o u ú s t a v n í či o c h r a n n o u v ý c h o v o u . S o c i o l o g i c k ý č a sopis, č . 1.

-

Ve č e r k a , K . , H o l a s , J . 2 0 0 3 , Preventivní aktivity v názorech obyvatel mě s t , I n s t i t u t pr o k ri mi n o l o g i i a s o c i á l n í p r e v e nc i , P r a h a .

-

V i nopal, J., 2006, E m p i r i c k á přístupnost o r i e n t a c e , S o c i o l o g i c k ý č a sopis, č . 1.

-

Vlachová, K., Lebeda, T. 2006, A k t i v ní o bč a n s t v í a s p o k o j e n o s t s d e m o k r a c i í v E v r o pě . S o c i o l o g i c k ý č a sopis, č .1.

le v o- prav é

sociální

politic k é

12 7

-

Z a pletal, J. a kol. 2000 , Pr e v e n c e k r i m i n a l i t y. P o l i ce j ní a k a de mi e ČR , P r a h a . Při zpracování předkládané studie byly použity předchozí studie hlavního řešitele: „Sonda do veřejného mínění občanů Svitav“ 1999-2000 „Sonda do veřejného mínění občanů Kroměříže“ 2001 „Sonda do veřejného mínění občanů městského obvodu Ostrava-Jih“ 2003 „Život ve stáří v regionech na území MS kraje“ 2004 a další materiály.

12 8

Občané Svitav v měnící se společnosti

Recommend Documents