O VZÁJEMNÉ OHLEDUPLNOSTI

Úvodník ředitele O VZÁJEMNÉ OHLEDUPLNOSTI Milí obyvatelé, možná si ještě vzpomenete na báseň „Dědova mísa“ z Knihy veršů od Jana Nerudy. Na základních školách se ji učily celé generace. Možná také proto, že tato báseň má určitý morální podtext. Vypráví se v ní o starém otci, jeho synovi a vnukovi. Dospělý syn se rozhodne, že ze dřeva vydlabe svému otci misku na jídlo. Otci se totiž třesou ruce a normální hliněné nádobí se mu často daří rozbít. Vnuk vše pozoruje a v jednom verši prosí otce: „Nauč mne to!“ A otec na to odpovídá: „Vida toho kluka, … nač by tvá to ruka uměla?!“ Vnuk mu na to odvětí: „Až se tobě třásti bude ruka, koryto ti synek udělá!“ A celá báseň končí verši: „V kamnech praská, dědek shrben pláče, zvadlé ruce syn mu zulíbá, kolo mlčí, vnouče kolem skáče. „Táto, proč se kolo nehýbá?“ Proč Vás tentokrát obtěžuji opakováním české literatury? Asi proto, že někdy mám pocit, že nám samotným občas nedochází, že dnes jsme zdraví a v dobré kondici, ale zítra tomu tak už být nemusí. Že dnes se těšíme jasnému rozumu a zítra ho už můžeme mít zastřený, že dnes nemáme žádné problémy a zítra z nich nemusíme vyjít. Zde v našem domově si to dost často uvědomuji. Naši spoluobyvatelé, ale i my sami, se někdy druhým měníme před očima a nikdo si nemůže být jistý, že zítřek bude stejně tak dobrý jako dnešek. Procházím se po Domově, kde jeden má pro druhého dostatek ohleduplnosti, porozumění a dokonce i pomoci. Mám z toho opravdu upřímnou radost a myslím, že ti, kteří jsou druhým alespoň trochu nápomocni, jsou vlastně odměněni dvojnásob. Nejen vděkem druhého člověka, ale také svým vlastním dobrým pocitem. Naopak o to víc mne někdy mrzí, když narazím na to, že se někteří lidé zlobí na problémy druhých a jsou k nim sobečtí a netolerantní – dělají to vlastně podobně, jako již zmíněný dospělý syn ve výše citované básni. Vše, co v životě děláme, se nám nějakým způsobem také může vrátit. Přeji Vám i sobě, ať se nám v životě raději vrací samé dobré věci! Marek Bíško ředitel Domova senioru Drachtinka –1–

časopis DRACHTINKA

Nedělní matiné Petry Janů Dne 18. září 2011 jsme se sešli pro dobrou věc, svou návštěvou a zakoupením vstupenky jsme přispěli na dobudování zahrad pro naše klienty i širokou veřejnost. Velké poděkování patří Petře Janů a také profesoru pražské konzervatoře Karlu Štolbovi, oba vystoupili bez nároku na honorář.

Vystoupení bylo pro nás všechny, pro klienty i pro zaměstnance našeho Domova, nezapomenutelným zážitkem. Atmosféra hlineckého kostela propůjčila všemu dění a krásným tónům vycházejícím z hrdla takové zpěvačky jako je Petra Janů, něco ze své svátečnosti. Na chvíli jako by se zastavil čas a všichni zasněně naslouchali.

–2–

Matiné Petry Janů

V takových chvílích si člověk uvědomí, jak je důležité dělat druhým radost a táhnout za jeden provaz. Kostelem silně rezonoval krásný pocit ze společného souznění s druhými, kteří nám nejsou lhostejní. Děkujeme všem, kteří se na této akci podíleli.

Petrlíková Zuzana pracovnice v sociálních službách – asistentka

–3–

Klienti a finanční otázky

časopis DRACHTINKA

Konta klientů Každý klient Domova má své konto neboli depozitum bez ohledu na skutečnost, zda jej využívá. Na toto konto si může ukládat finanční prostředky a v případě potřeby z něho může vybírat. Neplatí z něho žádné poplatky a nemá žádné úroky. Konta jsou vedena sociálními pracovnicemi domova, které dají klientovi na vyžádání stav a přehled pohybů na kontě. Na konto může kdokoli peníze vložit, ale vybírat může pouze daný klient nebo osoba blízká, která má k tomu plnou moc potvrzenou notářem. Výběr je potvrzován podpisem. Pokud klient plánuje výběr většího obnosu peněz (v řádech tisíců), je třeba tuto skutečnost dopředu oznámit sociálním pracovnicím, které připraví výběr. Peníze jsou totiž fyzicky uložené v bance. Výběry nižších obnosů peněz probíhají okamžitě na vyžádání v době přítomnosti sociálních pracovnic. Zde je využit obnos peněz domova, který je vždy na konci měsíce dorovnáván. V případě úmrtí klienta není možné z konta vybírat. Příslušnému okresnímu soudu je sociálními pracovnicemi mimo jiné oznámeno, jaký je stav depozita. Na konci dědického řízení soud vydá usnesení, kdo je platným dědicem peněz uložených na depozitu. Mgr. Markéta Štědrá Sociální pracovnice

Podzimní květiny – Chryzamtémy Chryzantémy jsou klasickou podzimní kvetoucí rostlinou. Díky nepřebernému množství druhů se dají pěstovat v nádobách i na zahradách. Jsou oblíbené pro svoje barevné květy, které rozzáří již usínající podzimní zahradu. Jedná se o trvalky, které jsou původem z Číny a Japonska. převzato z www.Ireceptar.cz –4–

Otevření zahrad Slavnostní otevření bezbariérových zahrad Slavnostní otevření tolik potřebných zahrad završuje tříleté období veřejné sbírky Domova seniorů Drachtinka. Do veřejné sbírky přispělo mnoho firem z regionu Hlinecka a svou účastí na benefičních akcích pořádaných Domovem se zapojili nejen zaměstnanci a klienti Domova, ale také široká veřejnost.

Slavnostní přestřižení pásky ředitelem Markem Bíškem, autorem zahrad Janem Chramostou, realizátorem projektu Stanislavem Lněničkou a starostkou města Hlinska Magdou Křivanovou se otevřely zahrady celé veřejnosti.

–5–

Klouby V dnešní době se lidé obecně pohybují méně než jejich předkové anebo nevhodným životním stylem přetěžují jen některé části svého pohybového aparátu. S vyšším věkem se tyto potíže vyskytují stále častěji, platíme za sedavý životní styl daň v podobě bolestí kloubů. Klouby v lidském těle umožňují pohyblivé spojení kostí. Kosti se dotýkají kloubními plochami potaženými hladkou, elastickou a odolnou chrupavkou. Kloubní prostor je vyplněn nitrokloubní tekutinou, která plní funkci maziva kloubu. Celý kloub uzavírá kloubní pouzdro a  zpevňují ho kloubní vazy. Pohyb kloubu je zajištěn okolními svaly, které začínají a končí ve šlachách, které se upínají na kloub. Stav kloubů velmi významně ovlivňuje mnoho faktorů, například věk, nadváha, neúměrné nebo jednostranné zatěžování, také genetická dispozice, prodělané úrazy apod.

–6–

časopis DRACHTINKA

Akutní bolest kloubu může být důsledkem úrazu nebo jednorázového přetížení při námaze, chronické potíže souvisí s opotřebením struktur kloubu. Nejvíce jsou postiženy klouby kyčlí, kolen, krční a bederní páteře. Kloubní chrupavky se věkem ztenčují, ztrácejí pružnost, obrušují se a vznikají v nich defekty. Artróza je degenerativní onemocnění kloubní chrupavky projevující se bolestí a  omezením pohybu. Příčinou kloubních bolestí může být také zánětlivé onemocnění, artritida, které se projeví zčervenáním, otokem, bolestí a omezením pohybu. Je třeba znát příčinu bolesti a odlišit její původ. Pokud se bolest pojí s horečkou, svalovými křečemi, zimnicí, otokem, zarudnutím nebo vedou k omezení pohyblivosti a ranní ztuhlosti, je vhodné vyhledat lékaře. Vždy je důležité preventivně předcházet přetěžování kloubů, mezi doporučovaná opatření patří pravidelný pohyb, udržování přiměřené tělesné hmotnosti, správné držení těla,

pestrá strava, vhodná obuv, předcházení úrazům a pádům. Obtíže s klouby se mohou mírnit obklady a mastmi. Masti a krémy dostupné v současné době na českém trhu mohou obsahovat například bylinné výtažky z kostivalu, arniky, měsíčku, rozmarýnu, eukalyptu či levandule. Tyto bylinky obsahují látky, které pomáhají mírnit bolest, zánět, postižené místo prohřejí a tím zmírní vnímání bolesti. Podobným efektem působí také kafr. Mentol naopak vyvolává na kůži pocit chladu a tím i úlevy od bolesti. Často používaná je koňská mast, různá kafrová

mazání, kostivalové masti, chladivé ice gely apod. Další skupinou látek používaných zevně při bolestech kloubů jsou takzvaná nesteroidní antiflogistika. K nim patří dobře známý Ibalgin, Dolgit, Indobene, Fastum gel, Flector, Ketonal, Veral, Voltaren a další. Jsou ve formě gelů, mastí či krémů a zpravidla jsou dostupné bez lékařského předpisu. Od měsíce května letošního roku však došlo ke

změně u přípravků Fastum gel a Ketonal krém. Tato látka má při nanesení na lidskou kůži účinky proti bolesti, proti zánětu, působí i proti otoku. Bohužel také může zvýšit citlivost kůže na sluneční záření, což je označováno jako fotosenzitivní reakce. Některé tyto fotokontaktní reakce byly tak silné, že postižené osoby musely být hospitalizovány. Z těchto důvodů doporučil výbor Evropské lékové agentury, aby byly přípravky obsahující ketoprofen pouze na lékařský předpis. Jedná se o Fastum gel a Ketonal krém. Proto jsou nyní na recept, ale k dostání bez receptu jsou i jiné oblíbené účinné lokální léčivé přípravky. Pokud máte k této nebo i jiné problematice jakékoliv dotazy, neváhejte se s nimi obrátit na naši lékárnu, prostřednictvím sester i dalšího zdravotnického personálu. Hodně zdraví Vám přeje PharmDr. Ivana Wagnerová, lékárna Nasavrky.

Měsíček lékařský –7–

Filmy nejen pro pamětníky Hádanka pro televizní diváky

časopis DRACHTINKA

Hádanka pro filmového diváka Tentokrát nebudeme hádat film, ale filmovou herečku. Poprvé se tato herečka objevila na plátně ve filmu Madla z cihelny (1933). Bylo jí teprve dvanáct let. Titulní roli tu hrála její sestra, tehdy už velká filmová hvězda, Lída Baarová. Tato herečka zazářila ve filmech Ohnivé léto (1939), Čekanky (1940) nebo Kluci na řece (1944). Natočila pouhých dvanáct snímků. Po válce byla její sestra vězněna, maminka jim zemřela na mrtvici, otec měl těžké zdravotní problémy. Ona sama trpěla celý život depresemi a nakonec ukončila svůj život skokem z okna. Zemřela při převozu do nemocnice, nebylo jí ani pětadvacet. Pokud víte, o jakou filmovou herečku se jedná, napište svůj tip na lísteček a vhoďte jej do boxu na recepci. Vylosovaní výherci, získají drobnou pozornost. Losovat se bude na setkání rady obyvatel. Text byl použit z knihy Aleše Cibulky Černobílé idoly a jiní ۞۞۞ Film, který jsme hádali v minulém čísle časopisu, se jmenoval „Poslední mohykán“. Výherci jsou: na třetím místě p. Kolářská. Druhé místo náleží p. Urikové a na prvním místě byla vylosována p. Tlustá.

Člověk už iluzí nemá, ty spadnou dřív než na podzim listí, ale raduje se jen z jedné věci z nepromarněných dnů – z práce. Antonín Slavíček

–8–

Standardy kvality

Standardy kvality sociálních služeb – sedmá část Personální standardy Standard 9: Personální a organizační zajištění sociální služby Každý obyvatel Domova seniorů Drachtinka by měl být seznámen s tím, kteří pracovníci, s jakými pravomocemi a povinnostmi, s jakou zkušeností a dovedností a vzděláním, mu budou k dispozici. Poskytovatel musí také zaručit, že všichni jeho noví pracovníci i dobrovolníci budou zaškoleni, budou tedy znát „jak a co“ mohou a mají poskytnout. Počet pracovníků a jejich pracovní pozice poskytovatel volí dle druhu poskytované služby, její kapacity, počtu a konkrétních potřeb uživatelů služby.

Standard 10: Profesní rozvoj zaměstnanců Jen „dobrá“ služba se stará o odborný růst svých pracovníků. Proto i naši zaměstnanci se průběžně účastní kurzů, školících akcí a odborných stáží v jiných zařízeních. Mgr. Radka Bencová Vedoucí sociální pracovnice

Podzimní květiny - Jiřiny

Jiřiny patří mezi nejznámější a nejoblíbenější zahradní květiny. Do Evropy byly přivezeny před 200 lety. Jiřina je nenáročná rostlina. Sází se na konci dubna nebo začátkem května a to 10 až 15 cm hluboko. Na podzim, když přejde první mrazík a listy zmrznou, se jiřiny vyndají ze země.

převzato z www.Ireceptar.cz –9–

Výlet do Pardubic

časopis DRACHTINKA

Výlet do Pardubic – města Perníku Pošmurné ráno se pomalu měnilo v krásný slunečný den a na nás čekala prohlídka Pardubického zámku. Setkali jsme se s ochotou a pochopením pro naše klienty na vozíčku. Průvodkyně paní Marie Novotná dokonce znala část našich klientů. Když se s námi loučila, věnovala paní Dopitové svoji sbírku pavích per a udělala jí tím velkou radost. Krásnou procházkou jsme se přesunuli do restaurace U Čápa, kde nás potěšili výborným obědem a některé zaskočili velkou porcí, se kterou se klienti statečně poprali:-). Sečteno, podtrženo, výlet se vydařil, a tak nezbývá, než se těšit na další. Alena Loubová pracovnice v sociálních službách – asistentka

– 10 –

– 11 –

časopis DRACHTINKA Zloděje zahnal na útěk upištěný papoušek! Nepříjemné překvapení čekalo na partičku zlodějů během jednoho z jejich loupežných výletů po Londýně. Když se pokusili vniknout do bytu Gennadiho Kurkula, jeho papoušek začal vydávat tak hlasité skřeky, že lupiči neměli jinou možnost než se dát na útěk. Jedinou věcí, kterou tak zloději stihli ukrást, byla Kurkulova peněženka, která ležela hned vedle okna, jímž zloději do bytu vnikli. Pan Kurkul říká, že je na svého papouška pyšný a že jej za jeho výkon po zásluze odmění. převzato z www.zenyprozeny.cz

Podzimní květiny – Hortenzie

Hortenzie jsou vznešené a krásné květiny. Stále častěji se objevují na zahrádkách, balkónech i v interiérech. Půvabné jsou jejich květy i sušené, zéměř zázračně si zachovávající tvar i barvu, kterou měly v létě. Hortenzie dorůstají na zahradách obvykle výšky 1 až 1,5 metru, záleží na druhu. Všechny vyžadují světlé, ale nikoli zcela osluněné stanoviště a živinami bohatou, hlubokou půdu. Nesmí být však vápenitá a rovněž tvrdá voda dovede hortenziím velmi uškodit. V půdě také tkví kouzlo krásně vybarvených květů. převzato z www.Ireceptar.cz – 12 –

Báseň Podzimní hudba PODZIMNÍ HUDBA Ty v starém parku rozbité vázy, kam žluté listí severák hází, žal nejlíp znají jeseně mroucí, v němž slyšet srdce přírody tlouci. Tu cítíš, vše jak málo má ceny, jak branou žití ve zmar se vchází, na puklé číše, na mrtvé ženy myslíš, jak všeho zde negace hrází. Ach, v starém parku rozbité vázy! Vy mrtví v ňadrech lilie brouci! Vy zdraná křídla motýlů skvoucí! Jak branou žití ve zmar se vchází! Jak chladný vítr, keři jenž svistí, a rudé a žluté a žíhané listí se vzdechem, vzlykem a se zlostí hází v ty v starém parku rozbité vázy … Já chtěl bych podvečer, kdy všecko do tmy splývá a vichr v alejích kdy třese kaštany, kdy píseň sychravou si lady jeseň zpívá, stát v parku u dveří jak žebrák zedraný. A jedné, jediné, jež tady půjde kolem, na čelo hoditi list jeden jeseně, jí pohlédnouti v tvář a prchnout mhavým polem, se vrhnout do trávy a plakat šíleně … Jaroslav Vrchlický

– 13 –

Rozhovor V dnešním čísle našeho časopisu bych vám ráda představila moji kolegyni pracovnici v sociálních službách Renatu Daňkovou. 1. Povězte nám, odkdy pracujete v domově seniorů Drachtinka. V DsD pracuji od 1. 10. 2007, ale poněvadž budova Domova nebyla dokončena, do skutečného provozu jsem spolu s ostatními nastoupila v lednu 2008. Jelikož jsem si zrovna na Mikuláše zlomila nohu v  kotníku, téměř celý leden jsem zde pobíhala s chodící sádrou. Dodnes jsem velmi vděčná svým spolupracovníkům, kteří mi pomohli vyzdobit alespoň částečně Domov, aby se nově příchozí obyvatelé nemuseli dívat na holé stěny. 2. Jste jedna z osob, která měla velké zásluhy v začátcích jednoho z úseků v našem Domově. Tím byla ergoterapie, povězte nám něco o tom? Zásluhy jsou hodně silné slovo. Nemyslím si, že je třeba to tímto slovem nazývat. Já jsem se jen snažila o to, aby se u nás lidem líbilo a nebylo jim smutno. V mém snažení mi nezištně pomáhala naše bývalá fyzioterapeutka Iva Mudrochová a společnými silami jsme tvořily program pro obyvatele našeho Domova. Myslím si, že se nám to společně podařilo. Vzpomínám si na to, jak – 14 –

časopis DRACHTINKA jsem každé ráno před snídaní stříhala a šila závěsy do všech pokojů. 3. Co Vás vlastně přivedlo k této práci? Původně jsem vystudovala střední průmyslovou školu oděvní v Prostějově, poté doplňkové pedagogické studium na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové. Pracovala jsem jako mistrová odborného výcviku na zdejším učilišti. Po úpadku učňovského školství v Hlinsku jsem byla nucena hledat jiné uplatnění a tato profese se mi líbila a zdála se mi smysluplná. Dětství jsem prožila u babičky a dědy a to mě myslím ovlivnilo nejvíc. 4. Popište nám svůj běžný den v práci. Pracovní den začínám ráno v 7.15 hodin a odpoledne odcházím v 15.45 hodin. V našem domově mám na starost knihovnu, píšu kroniku, pomáhám s obsluhou v jídelně, ale především se snažím věnovat našim obyvatelům a být jim oporou.

5. Ve Vaši profesi je také důležité sebevzdělání, navštěvujete nějaké kurzy či školení, kde získáváte inspiraci? Absolvovala jsem dvouměsíční kurz na SZŠ v Hradci Králové. Součástí kurzu byla praxe, kterou jsem vykonávala v Litomyšli. Pracovala jsem tam s obyvateli s Alzheimerovou demencí. Velmi ráda vzpomínám na toto období, které jsem v Litomyšli prožila s tamními obyvateli a hlavně na paní ředitelku Šmolíkovou. Během roku vyhledávám školení se zaměřením na muzikoterapii, kterou mám ráda a využívám ji ke svojí práci. 6. Odpočinek je důležitý, jak relaxujete? Jelikož mám tři děti, na koníčky už mi mnoho času nezbývá, ale přesto velmi ráda a často jezdím na kole. V zimě zase nasazuji lyže. Důležitou součástí mého života je hudba a divadlo. Ráda navštěvuji poutní místa. Sbírám pamětní mince. 7. V rubrice rozhovorů se každého ptám samozřejmě i Vás se zeptám, jaké jsou Vaše koníčky? Od jara do podzimu jsem nejraději na zahradě. Sednu si do pergoly a dám si dobré bílé víno. V zimě chodím na procházky a mám ráda mrazivý vzduch.

8. Jaký film můžete vidět zas a znovu? Je to film „S tebou mě baví svět“. 9. Koho z našich současníků považujete za zajímavého člověka? Určitě to je arcibiskup pražský Dominik Duka. 10. Co byste popřála našim čtenářům k nastávajícímu podzimnímu času? Všem čtenářům bych přála ze všeho nejvíce hodně zdraví, štěstí a spokojenosti. Podzim je krásně zbarvený, proto ať jsou i životní cesty nás všech také barevné. Děkuji Vám za rozhovor, který našim čtenářům jistě něco napoví o Vás a také o Vaší práci. Ptala se Zuzana Petrlíková pracovnice v soc. službách – asistentka

– 15 –

Trénování paměti

časopis DRACHTINKA

Úkol č. 1

Z daných slov odeberte jedno písmeno na libovolném místě tak, aby vzniklo jiné smysluplné slovo. autor ..............................................



spoutat ................................................

demise ...........................................



ústava .................................................

halda ..............................................



lampas ................................................

hlučet .............................................



zlom ...................................................

krok ...............................................



pláž .....................................................

kabela ............................................



komplot ..............................................

kokos .............................................



rosa .....................................................

křídla .............................................



kvádro ................................................

podvod ..........................................



pinzeta ................................................

pakt ...............................................



kdoule .................................................

Úkol č. 2 Hádanka Na stromě rostlo několik hrušek. Zafoukal vítr a způsobil, že na stromě už nejsou hrušky a hrušky nejsou ani pod ním ani nikde okolo. Jak je to možné?

– 16 –

Úkol č. 3 Zapojte co nejvíce fantazii! Co může dělat ruka .............................................................................................. Co může dělat noha ............................................................................................. Co může dělat hlava ............................................................................................

Úkol č. 4 Zrakový klam – dvě zvířata (která?)

– 17 –

časopis DRACHTINKA

Úkol č. 5

Přečtěte si pozorně dva významy hledaného slova. Pak se pokuste hledané slovo (homonymum) najít. 1. malá zahrada .................................................................

úložný prostor na střeše auta

2. frajer

součást kalhot

.................................................................

3. slavnostní stůl .................................................................

vybavení školních tříd

4. sourozenec

zdravotnická profese

.................................................................

5. část oka (uprostřed) .....................................................

hračka

6. nádoba na smažení

část těla

7. výplň zubu

.....................................................

.................................................................

8. vyšší sklenice např. na zmrzlinu 9. druh lidoopa

.............................

cena v soutěži

.................................................................

osobní strážce

10. moravské tradiční slavnosti .........................................

Připravila Miluše Štiková autorizovaný trenér paměti Řešení naleznete na straně 20

– 18 –

uzávěr, pečeť

vrhy

Zajímavosti ze světa včel, včelích produktů a včelařství Lžící medu se vyčerpaný člověk velmi rychle osvěží. Někteří sportovci užívají před závodem posilňující nápoj ve složení 1,5 1 citrónové nebo pomerančové šťávy, 20 lžiček kondenzovaného mléka a 250 g medu. Je to neškodný a legální doping. * Co je pro kojence v potravě mléko, to je pro starého člověka med. * U otrav houbami podáni teplého mléka a medu v první pomoci podpoří poškozená játra. Dává se několik lžic medu v teplém mléku nebo čaji. * Při bolestech u prořezávání zoubků u dětí uspějeme podáním lžičky medu. Med snižuje hladinu fosforu v krvi a tím otupuje vnímání bolestných pocitů. * Na čajovou lžičku vejde 30 g medu. * Vosk taje při teplotě 63 °C. * Ze 100 g pylu můžeme získat tolik základních aminokyselin jako asi z 0,5 kg masa nebo sedmi vajec. * Včelstvo v případě potřeby dokáže shromažďovat nektar a pyl z vydatných zdrojů z okruhu o větším poloměru než 5 km. * Jedna včela navštíví za minutu 10 květů. * Na 1 kg medu uletí včely 280 000 km, tj. 7x kolem rovníku. * Včela létá rychlostí 8 m za sek., tj. asi 29 km za hodinu. * Včela přijímá vůně tykadly. Říká se jim antény, které se skládají z jedné tyče a jedenácti nebo dvanácti (u trubců) metlových segmentů, na nich jsou uloženy smyslové i čichové orgány. Smyslové orgány slouží nejen k cítění, ale také hmatu a vnímání pachů, k měření teploty a obsahu CO, ve vodě a ve vzduchu. * Trubec je včelí samec, rodící se z neoplozených vajíček, nemá žihadlo, jeho jedinou úlohou je oplození matky, v úlu žijí nečinně, jsou živeni včelami. * Včelstvo musí donést do úlu ročně okolo 150 litrů vody. převzato z www.vceli-produkty.eu – 19 –

Báseň a vyluštění Řešení: č. 2 – na stromě byly dvě hrušky, jedna hruška zůstala na stromě, jedna hruška spadla a je pod stromem; č. 4 – zrakový klam – kůň nebo žába. č. 5 – zahrádka, pásek, tabule, sestra, panenka, pánev, plomba, pohár, gorila, hody Křížovka: Manžel reaguje už jenom na vůni kuchyně DĚDOVA MÍSA V kamnech praská, dědek každou chvíli zvadlé ruce sobě zahřívá, kolo vrčí, syn si s prací pílí, nádobu si z dřeva vyrývá. Kolečko si divnou píseň šumí, vnoučeti se očka kmitají „Hele, co náš táta všecko umí, jak mu tříšťky z rukou létají! Dřevo ukradl jsi v panském lese komu děláš z něho koryto? „Dědovi; - již se mu ruka třese, nádobí už všechno rozbito.“

časopis DRACHTINKA

Vydává: Domov seniorů Drachtinka Adresa redakce: Domov seniorů Drachtinka, Erbenova 1631, 53901 Hlinsko Email: [email protected] Šéfredaktor: Marek Bíško Zástupce šéfredaktora: Mgr. Radka Bencová Přispívatelé: Marek Bíško, Mgr. Radka Bencová, PharmDr. Ivana Wagnerová, Mgr. Markéta Štědrá, Alena Loubová, Miluše Štiková, Zuzana Petrlíková, Jana Malá Tisk: DsD vlastními prostředky Vychází: Čtyřikrát do roka Autor obálky: Jana Malá Sazba, grafická úprava: Jana Malá Veškeré příspěvky zasílejte na adresu redakce nebo na email: [email protected]

„Nauč mne to!“ - „Vida toho kluka, nač by tvá to ruka uměla?!“ „Až se tobě třásti bude ruka, koryto ti synek udělá!“

Vydavatel si vyhrazuje právo příspěvky vrátit, případně upravovat tak, aby odpovídaly charakteru časopisu DsD.

V kamnech praská, dědek shrben pláče, zvadlé ruce syn mu zulíbá, kolo mlčí, vnouče kolem skáče „Táto, proč se kolo nehýbá?“ Jan Neruda

Fotografie, které nejsou konkrétně označeny jménem autora, jsou pro časopis poskytnuty autory, kteří pracují v DsD, nebo jsou získány z volně dostupných zdrojů i z internetových stránek.

– 20 –