BULLETIN
číslo 2 duben 2008
o podobách pravicového extremismu (nejen) v České republice
Téma bulletinu
Neonacisté v ČR – nejaktivnější subjekty Za neonacistické sdružení označujeme takové subjekty, které se buď aktivně sebedefinují jako nacionální socialisty (např. Národní odpor) nebo tato jejich politická orientace vyplývá z jejich programu, veřejných aktivit a personálního složení (Autonomní nacionalisté). Neonacistické subjekty v současné době sdružují přibližně 4000 žen a mužů. Část těchto osob je ochotna se přihlásit k ideologii nacionálního socialismu veřejně na demonstracích a jiných shromážděních. Neonacisté mají řadu tradičních témat, kromě nacionálního socialismu, je to tradičně rasismus, antisemitismus a anticiganismus. Některá uskupení akcentují český patriotismus (Autonomní nacionalisté), naopak některé skupiny (Národní odpor) se v posledních letech ideově orientují směrem k německým neonacistům. Vše je zaštítěno myšlenkou nadřazenosti bílé rasy. Všechna neonacistická uskupení jsou neregistrované neformální skupiny osob. Potřeba sdružovat se v občanském sdružení nebo politické straně je u těchto skupin zpravidla minimální. Vyhýbají se tak právnímu postihu a případnému rozpuštění strany soudem či občanského sdružení ministerstvem vnitra v případě, že by se prokázalo, že jejich cílem je popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, rozněcovat nenávist, nesnášenlivost z těchto důvodů, podněcovat násilí nebo jinak porušovat Ústavu a zákon. Za uvedené projevy lze proto stíhat pouze jednotlivce. Některé z níže zmiňovaných subjektů uvažovali v určité fázi svého
vývoje o vstupu do lokální nebo celostátní politiky. Samostatně se jim to nikdy nepodařilo, protože nebyli registrováni jako politická strana. Jednotliví aktivisté tak kandidovali pod záštitou ultrapravicové politické strany Právo a spravedlnost. Neonacisté a rasističtí skinheads jsou častými pachateli rasově a ideologicky motivovaného násilí. Na individuální úrovni jsou schopni napadat osoby jiné barvy pleti, náboženství nebo politického názoru, osoby bez přístřeší nebo příznivce subkultur (punks, techno). Zejména v 90tých letech bylo násilí páchané neonacisty a rasistickými skinheads na denním pořádku. Přibližně od roku 2002 dochází ke statistickému poklesu extremistických trestných činů. Současně však existuje vysoké procento latentní kriminality, tedy počet útoků a napadení, které poškozený neohlásí na policii. Bohemia Hammer Skins Bohemia Hammer Skins (BHS) vznikli v květnu roku 1993 jako česká odnož americké militantní organizace Hammer Skins. Nejaktivnější byli do roku 1997, kdy jejich činnost částečně převzala
Blood and Honour. Zpočátku své existence spolupracovali s pražskou organizací pojmenovanou Národní obec fašistická a s občanským sdružením Vlastenecká fronta. Ideologickým programem Bohemia Hammer Skins je nacionální socialismus, rasismus a antisemitismus. BHS svoji činnost soustředili na vydávání rasistických tiskovin, nášivek a hudebních nosičů a pořádání srazů a koncertů vznikající české neonacistické hudební scény. Využívali neznalosti a nezkušenosti státních orgánů, které na počátku devadesátých let nebyly schopné rozpoznat fenomén nastupujícího neonacismu, a umožnily, aby se ČR na určitou dobu stala významným místem střetávání evropských neonacistických aktivistů. I přesto, že organizace utlumila svoji činnost v roce 1996, je pravděpodobné, že její struktura přetrvávala a kontakty udržovala v podstatě v celém spektru ultrapravicového hnutí dále. V roce 2000 BHS zorganizovali nejméně dva koncerty zahraničních kapel a vydali barevný časopis Hammer News. momentálně o její činnosti nejsou žádné zprávy. Blood and Honour Division Bohemia Česká pobočka mezinárodní neonacistické organizace Blood and Honour (BaH) vznikla v první polovině roku 1996 a postupně převzala veškerou činnost po Bohemia Hammer Skins, zejména organizování koncertů a srazů, vydávání audio nosičů s white power hudbou, publikaci tištěných materiálů. BaH se podařilo navázat kontakty se zahraničím a stala se jednou z velmi aktivních divizí celosvětové sítě Blood and honour. Na jimi pořádaných koncertech v letech 1996 až 1999 pravidelně vystupovaly hudební neonacistické skupiny ze zahraničí. BaH byla aktivní především v západních a severních Čechách, a to přibližně do roku 1999, kdy její činnost podstatným způsobem narušila západočeská policie, která u hlavních organizátorů provedla domovní prohlídky. Od jara 1999 do roku 2003 byla BaH Bohemia neaktivní. Návratem na neonacistickou scénu bylo uspořádání koncertu, který se konal v září 2003 v Teplicích. Koncert s názvem „Ian Stuart Donaldson Memorial“ byl pořádán k 10 výročí úmrtí zakladatele Blood and Honour Iana Stuarta, za kterého drželi účastníci minutu ticha. V současné době aktivity dříve realizované pod hlavičkou BaH převzala nová generace aktivistů, kteří většinou vystupují pod hlavičkou organizace Národní odpor.
Národní odpor Národní odpor navázal na přelomu roku 1999 na činnost Blood and Honour Praha. Většinu koncertů mezinárodního charakteru zorganizovali bývalí aktivisté BaH Praha, nyní již pod hlavičkou Národního odporu Praha (NOP). Národní odpor (NO) není hierarchicky tvořenou organizací, pracuje na bázi tzv. leaderless resistance (odpor bez vůdce). Znamená to, že v rámci neonacistického hnutí vznikají v jednotlivých regionech samostatné buňky, které vyvíjejí politickou činnost nezávisle, ve prospěch hnutí jako celku. Na teoretické úrovni by princip leaderless resistance měl odbourat vzájemné soupeření o moc a umožnit efektivnější práci celého hnutí a odolnost vůči zásahům policie. V praxi naráží princip leaderless resistance na problém obtížné koordinovatelnosti buněk v okamžiku, kdy hnutí usiluje o to, aby působilo silně a jednotně. Pod hlavičkou NO působí skupiny v Praze, Brně, Ostravě, Českých Budějovicích, Jihlavě, Světlé nad Sázavou, Orlové atd. Nejaktivnější pobočky jsou v Praze a na Vysočině. Kolem NO se pohybují pachatelé rasově motivovaných trestných činů a militantní bojůvka AntiAntifa. NO aktivně komunikuje se zahraničními podobně zaměřenými organizacemi, stojí za většinou koncertů zahraničních kapel na území ČR. Část aktivistů NO se v letech 2001 a 2002 pokoušelo o vstup do politiky, a to jako součást Vlastenecké republikánské strany , následně známé veřejnosti jako Národní sociální blok, nyní jako Pravá alternativa. Národní odpor je hnutí vycházející z tradic nacionálního socialismu, je mu vlastní rasismus, antisemitismus a anticiganismus. Usiluje o kulturně a biologicky čistý národní stát, nezávislý na nadnárodních politických strukturách a koalicích (EU, NATO) Jedinou přijatelnou politickou cestou je pro NO revoluční boj. Ten má své pilíře v neustálém boji s komunismem, v náboru nových členů a tzv. komunitní práci, tj. ve vytváření „národně osvobozených zón.“ Cílem je vytvoření militantního neonacistického hnutí zdola, které bude svou sílu a názory prezentovat na školách, pracovištích a na veřejnosti a které bude jednou schopno uskutečnit národně sociální revoluci. Boj v ulicích vedený NO proti osobám jiné barvy pleti a proti jejich politickým odpůrcům eskaloval v Praze v letech 2000-2002, následně se násilné střety vyvolané aktivisty NO přesunuly do regionů. V současnosti představují aktivisté NO nebez-
pečí především v menších městech (např. Světlá nad Sázavou, Jihlava, Havlíčkův Brod). Každoročně NO pořádá několik demonstrací a organizuje koncerty, většinou jako soukromé oslavy. Aktivisté NO provozují webové stránky www.odpor.org Národní korporativismus Uskupení Národní korporativismus konstituovalo v roce 2004, původně pod názvem Společnost korporativního směru vyššího vývoje (SKSVV). K prvnímu významnému veřejnému vystoupení SKSVV došlo na demonstraci neonacistického Národního odporu (NO) v Brně v roce 2005, kdy místo předseda uskupení uvedl, že některé skupiny obyvatel by měly být na základě rozhodnutí soudu sterilizovány, rodičům dětí s postižením by neměli být vypláceny dávky státní pomoci a veškerou zdravotní péči by měli hradit ze svého. V létě 2005 se SKSVV transformovala v neoficiální politické sdružení Národní korporativismus. Skupina sama sebe označuje jako vlastenecky smýšlející aktivisty, kterým není lhostejný osud ČR země. V určitých směrech lze NK považovat za neofašisty. K ideologii fašismu odkazují již svým názvem, stejně jako veřejnou podporou diktátorů Franka a Pinocheta. Politicky se NK od počátku pohybovali mezi ultrapravicovými skupinami. Zpočátku měli NK blízko nacionalistickému občanskému sdružení Vlastenecká fronta, v posledním roce je znát příklon k aktivistům z řad neonacistického Národního odporu. Vzájemně se podporují, navštěvují společné akce, vystupovali na společných demonstracích. Bývalý předseda publikuje jak
na stránkách nacionalistů cz.altermedia.info tak i u neonacistů www.odpor.org. Autonomní nacionalisté : Uskupení Autonomní nacionalisté vzniklo v roce 2007, kdy navázalo na činnost Nacionalistů Kladno (vznik 2005). Koncept autonomního nacionalismu byl přejat z Německa, kde vznikl zhruba kolem roku 2002 a je reprezentován především osobou Christiana Worcha. Čeští autonomní nacionalisté jsou podle svých slov svobodní a nezávislí, odmítají centrální řízení, protože je nepružné a zranitelné vůči zásahu zvenčí a preferují členění na lokální skupiny, které budou vytvářet vlastní politickou činnost a reprezentovat se samostatně. Jednotlivé skupiny mezi sebou spolupracují, ale ne natolik, aby zásah proti jedné skupině paralyzoval hnutí jako celek. Společně pak lokální skupiny pořádají veřejné a soukromé akce, vytvářejí a aktualizují webové stránky. Nacionalismus chápou Autonomní nacionalisté jako boj za národ a jeho práva na vůdčí roli při řízení této země. Současně se však nebrání spolupráci s původními evropskými národy. Národ je podle Autonomních nacionalistů skupina lidí se společnými tradicemi, historií, etnicitou a jazykem. Autonomní nacionalisté kromě nacionalistů sdružují i národní socialisty a spolupracují se skupinami Anti-Antifa. Vytvářejí monitoring svých ideologických odpůrců, které následně napadají. Autonomní nacionalisté jsou aktivní především ve Středočeském kraji, na Svitavsku, Zlínsku a v Severních Čechách. Mezi jeho čelní představitele patří Jiří Bunda a Michal Glas.
Monitoring akcí za leden – únor 2008: 09.02.2008 Krnov (Bruntálsko): Vzpomínkový pochod pravicových radikálů s loučemi Zhruba 100 pravicových radikálů dorazilo do Krnova na Bruntálsku. Společně si připomenuli smrt dvou krnovských ultrapravicových radikálů, devětadvacetiletého Aleše Marečka a o čtyři roky staršího Davida Friedela. Nahlášený pietní akce podle policie uspořádali lidí z okruhu neonacistic-
kého Národní odporu. Na akci zvali i webové stránky této neonacistické organizace. Krátce po 17.00 hodině se kamarádi zesnulých vydali na pochod městem. V čele průvodu nesli smuteční věnce s černými prapory a většina z nich nesla zapálenou pochodeň. Ohlášená trasa pietního pochodu byla od autobusového nádraží ke Slezskému domu, Prioru a na náměstí. Tam pořa-
datelé přednesli projev, v němž zavzpomínali na své zemřelé kamarády. Řečník přítomné účastníky oslovil kamarády a nacionální socialisty. V projevu zazněli oslavné věty na předešlé aktivity zahynulých soukmenovců a například k Davidovi Riedlovi pronesl toto : „V srdci měl plno ideálů a vzorů. Rád bych jeho vzory jmenoval, ale po pronesení jejich jmen by systém oka-
mžitě zasáhl a obvinil z oblíbených paragrafů“. Po přečteném projevu se následně vydali na krnovský hřbitov, kde položili věnce u hrobu jednoho z nich. Městem pochodovali bez skandování hesel a celá akce v Krnově skončila okolo 18:00. Část účastníků se pak přesunula připraveným autobusem do Zátoru, kde je pochován druhý tragicky zemřelý. Policie je doprovázela a okolo 19:45 akce skončila i tam. Podle sdělení tiskové mluvčí Policie Tuškové se akce obešla bez jakýchkoliv problémů. 09.02.2008 Budapešt( Maďarsko): Setkání Blood and honour divizí z celé Evropy k uctění vojáků wehrmachtu a jednotek SS: Den cti v Budapešti dne 9. 2. 2008 V sobotu dne 9. února 2008 se již po několikáté konalo na náměstí Náměstí hrdinů / Hősök teré/ v Budapešti uskutečnilo vzpomínkové shromáždění u příležitosti obléhání hlavního města Maďarska v únoru 1945 před Rudou armádou. Pietní akce organizovaná legální neonacistickou organizací Blood and honour/ Krev a čest / je nazývána „Den cti“. Toto jedno z nevětších setkání neonacistů v Evropě připomíná památku padlých obránců města Budapešt z řad wehrmachtu, Waffen SS či jednotek Šípových křížů. Akce se koná tradičně již od roku 1997 a má rok od roku více účastníků. Letos se akce zúčastnilo okolo 1100 neonacistů z Maďarska, Německa, Slovinska, Chorvatska, Slovenska, Švýcarska, Anglie, Bulharska, Polska a nechyběli ani zástupci z českého Národního odporu. Neonacistů z Čech a Mora-
vy bylo oproti roku minulém méně, ale i tak jich bylo zhruba 30. Vzpomínkovou akci začali pořadatelé za doprovodu bubnů při nichž v čele šli dva neonacisté oblečeni do uniforem wehrmachtu. Za nimi pak následovali jednotlivé delegace zastupující neonacistické organizace z celé Evropy. Většina z nich nesla smuteční věnce nebo květiny. Okolo Náměstí hrdinů byli umístěny kovové zátarasy, na kterých vyvěsili jednotlivé evropské divize Blood and honour svoje vlajky a transparenty, kamaradschafty z Německa s textem například “Sláva a čest wehrmachtu“. Nad celým prostranstvím vlály desítky červenobílých praporů, včetně praporů v barvách schwarzweiss-rot, jež jsou považovány za symbol německého nacionálního socialismu. Pietní akci zahájil krátkým projevem šéf maďarské Blood and honour Illés „Elek“ Zsolt za jehož zády byl zavěšen transparent s portrétem německého vojáka a mottem pietního shromáždění „Hrdinové Evropy“. Na akci se vystřídalo mnoho řečníků především z maďarské divize „Blood and Honour“ , ale i zástupce anglické Blood and honour Stephen „Swiny“ Swinfen, za německou Národně demokratickou stranu Německa NPD Eckart Braeuniger, dále Robin Liebers z mládežnické organizace Junge Nationaldemokraten, za španělské fašisty z organizace Democracia National přednesl projev Luis Munoz a další. Po skončení projevů začalo za neustálého bubnování kladení kytic a věnců k improvizovanému pomníku „Neznámého vojí-
na“. Za Národní odpor položili věnec Tomáš Kebza a Richard Lang. Na stuhách věnce bylo napsáno „1945 – 2008 – True heroes never die“ a „Národní odpor“. Na konci akce se z reproduktorů ozvala nejdříve maďarská státní hymna a nakonec melodie německé hymny se starým textem „Deutschland, Deutschland über alles“. 16.02.2008 Drážďany Německo : Pietní průvod německých neonacistů k vybombardování Drážďan Každoročně v saských Dráždanech a stejně tomu bylo i letos v sobotu 16.února 2008 se konal smuteční pochod přívrženců krajně pravicové Junge Landsmannschaft Ostdeutschland /JLO/ a Nationaldemokratische Partei Deutschlands /NPD/. Účastníci shromáždění přišli uctít památku zemřelých civilistů, kteří zahynuli při spojeneckém bombardování britských a amerických bombardérů z 13. února 1945. Celkový počet účastníků je odhadován okolo 5 000, protidemonstrantů bylo asi 3500 – 4000 z řad antifašistů a občanů Drážďan. Ohlašovatelem shromáždění je krajanský spolek mládeže východního Německa / JLO/, ale fakticky celá demonstrace je pevně v rukou neonacistů z řad NPD. Pochod pravidelně bývá setkáním s největší účastí přívrženců z okruhu neonacistické NPD a zároveň i největší demonstrací neonacistů v Evropě. Cílem akce je nejenom připomenout oběti, ale revize počtu civilních obětí. Podle historiků v Drážďanech zahynulo při spojeneckých náletech kolem 35.000 lidí, v naprosté většině civilistů. Němečtí revizionisté
v čele s popíračem holocaustu Davidem Irvingem toto číslo nadsazují a hovoří o počtu mezi 200 000 – 250 000. Letos byli na pochodu vidět transparenty, které již hovořili o 300 000 obětech. Letošní rok zavítali do Dráždan i neonacisté z České republiky. Po pochodu za Rudolfa Hesse v bavorského Wunsiedelu z roku 2004 to byla akce s největší účastí. Letos se jich sjelo zhruba 80 se specielně vyhotoveným transparentem na kterém bylo potištěn text : „Allierter Bombenholocaust der deutschen und tschechischen Städte“ a odkaz na www. odpor.org. Text v češtině znamená „Spojenecký bombový holocaust německých a českých měst“. Tento transparent v německém jazyce byl zhotoven přímo za účelem propagace organizace Národní odpor. Aktivisté z této nejaktivnější neonacistické organizace v Čechách a na Moravě se již delší dobu snaží protlačit k řečnickému pultíku na mezinárodních neonacistických akcích, ale stále bez úspěchu. Vzhledem k vysoké účasti by mohli v příštích měsících či letech konečně být pozváni a sklidit tak vytrvalou aktivitu na mezinárodních srazech.
Pochod Drážďanama, který trval přes 5 hodin vyvrcholili projevem zemského předsedy Meklenburska a Pomořanska NPD Uda Pastörse. Jeho fanatický projev sklidil úspěch a bouřlivý aplaus v již prořídlých řadách mladých neonacistů. Pastörs zvolal na konci svého projevu, že za zlo na nevinných civilistech, jako nejhorším zlu války všech dob, nese britský ministerský předseda sir Winston Churchill.
Účastníci nesli srbské vlajky a transparenty s nápisy „Kosovo je a bylo srbské“, „Kosovo je srbsko“. Většina též při pochodu skandovala hesla „Kosovo je Srbsko“, „Srbija“ nebo „USA, Izrael, táhněte do pekel“. Podobné akce se konali po celé Evropě a další akce se plánují i v dalších dnech.
16.02.2008 Praha Shromáždění pravicových radikálů na podporu Srbska proti nezávislosti Kosova Akce začala na Palackého náměstí v 15.00 hod. Účast zhruba 200 pravicových radikálů sympatizujících se spolky a politickými stranami od Autonomních nacionalistů střední Čechy, Dělnické strany přes slovenské fašisty ze Slovenské Pospolitosti. Průvod se vydal ulicemi Prahy přes Palackého most až na náměstí Kinských, kde Jiřího Bunda z Autonomních nacionalistou umožnil přednést tři projevy zástupkyni neonacistické organizace Resistence woman unity / RWU/, předsedovi Tomášovi Vandasovi z Dělnické strany a zástupci Slovenské pospolitosti.
BULLETIN o podobách pravicového extremismu (nejen) v České republice Tento materiál vznikl v rámci informační kampaně NEOnácek Chcete ho? , kterou vede společnost Člověk v tísni. Kampaň je financována z prostředků Evropské komise. K vytvoření tohoto díla byly užity materiály z archivu občanského sdružení Tolerance a občanská společnost – projekt MONITORING.
