BULLETIN
číslo 3 květen 2008
o podobách pravicového extremismu (nejen) v České republice
Téma bulletinu
Změny v image českých neonacistů Čeští rasističtí skinheads a neonacisté si vytvářejí svou svébytnou vizuální image. Oblečení představuje pro neonacistickou subkulturu jednotící prvek, díky němuž se jeho příslušníci vzájemně identifikují na veřejnosti a kterým demonstrují svoji sounáležitost s určitou ideologií. Skinheadská image užívaná v České republice během devadesátých let minulého století (letecká bunda bombr, maskáče, vojenské boty) je postupně opouštěna ve prospěch oděvních značek vlastněných lidmi udržujícími kontakty s neonacisty. V posledních měsících můžeme také sledovat úspěšný rozvoj takzvaného Black Bloc stylu. Pokud dnes očekáváte rasově nebo ideologicky motivovaný útok od mladého muže s vyholenou hlavou, maskáčích, bombru a vysokých botách je to zjednodušení, které může vést k závažným omylům. Image české ultrapravice se za poslední dva až tři roky výrazně změnila a je nutné tyto trendy vnímat. Skinheadský styl oblékání je dnes na ústupu a pokud potkáte v ulicích osobu s tradičním skinheadským oblečením, jedná se pravděpodobněji o někoho apolitického, sharp skinheada a nebo o neinformovaného rasistického skina, který nedbá naléhání a pokynů organizátorů akcí vyzývajících své sympatizanty k odstoupení od tohoto stylu. Skinheads Hnutí skinheads vzniklo ve Velké Británii spontánně v šedesátých letech jako dobové sociální hnutí původně bez politických ambicí. Hnutí bylo typické hrdostí na dělnický původ, patriotismem a distancováním od hippies, drog, intelektualismu a politiky. Dělnický původ jeho příslušníků se odrážel i ve
stylu oblékání do vysokých těžkých bot, bombru, džín. Typický byl i krátký sestřih. Svůj typický účes měly i ženy pohybující se ve skinheadském hnutí. Raná skinheadská subkultura měla v oblibě především oděvní značku Ben Sherman a Fred Perry, později Lonsdale. Koncem sedmdesátých let se část skinheadské subkultury začala orientovat na nacionalismus, který jim začaly vštěpovat politické strany jako například National Front a British Movement. Část skinheadských kapel začala zpívat o hrdosti bílé rasy, vystupovat proti přistěhovalcům a někteří skinheads začali projevovat tendence k nacionálnímu socialismu. Hnutí se polarizovalo. Vznikla rasistická odnož a apolitická větev původních nerasistických skinheadů byla médii vytěsněna na okraj zájmu. V roce 1986 v New Yorku vznikli takzvaní S.H.A.R.P. (SkinHeads Against Racial Prejudice - Skinheadi proti rasovým předsudkům). Tato svébytná skupina antirasistických skinheads reagovala na rostoucí počty White power a neonacistických skinheads a snažili se vystupovat proti rasismu. V roce 1987 založil ve Velké Británii zpěvák kapely Skrewdriver
„Ian Stuart Donaldson“ neonacistickou organizaci Blood and Honour (v překladu Krev a čest, což bylo heslo Hitlerovy mládeže), která skinheadskou scénu jasně a definitivně rozdělila. Od této chvíle již nelze skinheads označovat za jednotné hnutí. Jednotlivé frakce proti sobě ostře vystupují a je třeba přesně rozlišovat mezi termínem skinhead a neonacistický skinhead, popřípadě SHARP skinhead. Uvedené skupiny se od sebe kromě oblečení (viz níže) liší především svojí politickou orientací. Zatímco neonacističtí skinheads navazují na ideologii nacionálního socialismu modifikovanou ideou nadvlády bílé rasy (white supremacy), apolitičtí skinheads pokračují v tradicích původní dělnické subkultury a SHARP skins aktivně vystupují proti rasismu a netoleranci. Apolitičtí skinheads zůstávají u tradičních symbolů skinheadské subkultury jako je číslovka 69, odkazující na legendární rok, ke kterému se datuje vznik a rozvoj skinheadské subkultury. SHARP skins užívají symboliku vztahující se k rasové rovnosti (černá a bílá ruka v přátelském pozdravu), popřípadě znázorňující boj s neonacisty (Gegen nazis, Smash the Racism, …). Slovo skinhead má v současném mediálním světě negativní konotace, většinou je jím označován (a mnohými i chápán) hajlující mladík s vyholenou hlavou, pohrobek nacismu, rasista a útočník. Původní skins, stejně tak Sharp skins se s tímto nespravedlivě používaným pojmenováním lidí, kteří nemají s původní myšlenkou nic společného, nechtějí smířit a začínají pro Naziskins používat nový termín – Boneheads. BONEHEADS (neonacistická větev skinheads) : Rasističtí a neonacističtí skinheads se často zdobí runami, symboly, číselnými akronymy a slovními zkratkami vztahujícími se k nacionálnímu socialismu a jeho představitelům, případně starogermánské a vikingské historii. Místo svastiky (hákového kříže), jejíž veřejné nošení je vzhledem k případnému trestnímu stíhání velmi rizikové, užívají rasističtí skinheads keltský kříž, orlici, oregon, sonnenrad a zejména odální runy, Sig runy, vlčího háku aj. Velmi rozšířené je užívání runového písma, které můžeme vidět na tričkách či tetování. Současně jsou užívány číselné zkratky, např. číslovka 18 označuje první a osmé písmeno abecedy, tedy AH, iniciály Adolfa Hitlera, obdobně 28, tedy BaH, mezinárodní neonacistickou organizaci Blood and Honour. Užívanou slovní zkratkou se stalo slovo RAHOWA alias Racial Holly War, označující Raso-
vou svatou válku, kterou jsou neonacističtí skinheads rozhodnuti vést proti všem nepřátelům rasy. Čeští rasističtí skinheads také ze zahraničí přejali symbol „White power“ znázorňující bílou zaťatou pěst symbolizující ideu „Bílé síly“, tedy nadřazenosti bílé rasy nad rasami ostatními. Tradiční oblečení bez politické orientace: Fred Perry, Ben Sherman, Lonsdale, Harrington Ačkoli se skinheads všech směrů definují především jako sociální hnutí, oblékání přikládají velký význam a neváhají za značkové oblečení utratit tisíce korun. Mezi hlavní oděvní značky patří v první řadě, již tradičními skinheady oblíbené, značky Ben Sherman, Fred Perry a Lonsdale. Výrobci těchto oděvů se zneužívání ze strany neonacistických skinheads bránili vytvářením vlastních antirastických kampaní, a proto se pravověrní neonacisté do těchto značek již neoblékají. V posledních letech jsou osoby oděné do těchto značek na neonacistických koncertech a demonstracích v menšině a můžete se s nimi setkat jen zřídka. Pitbull, Hooligan, Troublamaker, Ambro, Alpha, K dalším oblíbeným oděvním značkám patří sportovní značky Everlast, Umbro, Pitbull, Hooligan, ale například i vojenská Alpha Industries. Každá ze značek má své kmenové příznivce, především z řad sportovců a fotbalových fanoušků. V současné době jsou tyto značky používány širokou veřejností. Žádná z nich není v přímé spojitosti s neonacistickým hnutím, neonacisté je však mohou užívat. Thor Steinar – neškodná runa nebo nacistický symbol Neonacističtí skinheads se v osmdesátých a devadesátých letech oblékali stejně jako zbylá část nerasistických skins. Pro odlišení, kdo patří k jaké frakci, tak skinheads používali nášivky či placky organizací či kapel. Základní oblečení zůstávalo stejné, ale začátkem nového milénia se i na tomto poli rýsuje změna. V devadesátých letech začali neonacisté vyvíjet vlastní oblečení. Nejdříve trika a mikiny s potisky kapel např. Skrewdriver, Bruttal Attack, No Remorse přes politicky orientované slogany a hesla /White power, White pride worldwide, Rock against Communism /. To je však pro přední aktivisty z ultrapravicové scény málo a vymýšlí nové a nové formy, jak nejlépe využít potenciálu aktivních lidí a oblékat je pouze do jimi vlastněných značek. Cíl je jasný : použít
svoji módu tak, abychom nemuseli podporovat ty, kteří nemají s naší myšlenkou nic společného. V roce 2002 se začali němečtí neonacisté oblékat do specializované oděvní značky Thor Steinar. Tato nejoblíbenější značka mezi německými i českými neonacisty vznikla v říjnu 2002 ve Spolkové republice Německo. Majitel firmy, který značku nechal zaregistrovat a záhy začal distribuovat do celé Evropy, byl v minulosti napojen na neonacisty z NPD (Nationaldemokraten Partei Deutschland). Čeští neonacisté přijali oblečení značky Thor Steinar s velkým nadšením. Značka začala být velmi rychle distribuována ve všech regionech v nově vzniklých kamenných obchodech.
oblečení s tímto logem a nahradila jej logem novým. Proti značce Thor Steinar je v Německu, ale i v dalších státech včetně České republiky, vedena kampaň upozorňující běžné kupující, že logo Thor Steinar je vlastněno sympatizanty ultrapravicové scény a že nákupem tohoto oblečení je podporováno neonacistické hnutí. Majitelé distribuční sítě Thor Steinar získávají díky popularitě uvnitř celoevropské neonacistické scény nemalé prostředky, které mohou být následně použity na rozvoj hnutí. Na druhou stranu část osob podniká s oblečením populárním mezi neonacisty pouze kvůli vysokým a stálým výdělkům, které jim určité oděvní znač-
Zleva doprava: 90. léta: vysoké boty, bílé tkaničky, letecká bunda bombr rok 2000: těžké boty, kapsáče, tetování rok 2007: oblečení značek napojených na neonacistickou scénu Zdroj: Next Generation, vzdělávací program Jeden svět na školách, Člověk v tísni, o. p. s.
Symbol Thor Steinar je složen ze dvou křížících se run – runy života (šipka směřující vzhůru) a vlčího háku (prodloužené obrácené N), které jsou doplněny dvěma tečkami v úpatí runy života. V létě 2004, poté co bylo proti německému Thor Steinar vedeno trestní stíhání pro podezření z propagace nacismu, byly v českých obchodech v Karlových Varech, v Plzni, v Praze a v Českých Budějovicích provedeny policejní razie proti distributorům této značky. Vyšetřování české ani německé policie nevedlo k odsouzení distributorů, protože se nepodařilo prokázat spojitost starého loga Thor Steinar s nacistickou symbolikou. Zabavené věci byly prodejcům vráceny. Thor Steinar je i nadále distribuován a patří k nejoblíbenějším značkám mezi pravicovými extremisty. Firma Thor Steinar, pravděpodobně z obav z budoucího trestního stíhání, upustila od výroby
ky zaručují, a jejich podnikání nesouvisí s neonacistickou ideologií. Výhradní dovozce značky Thor Steinar pro ČR a SR je firma Irminsul s.r.o., jejíž majitelé Tomáš Marek a Robert Fürych jsou napojeni na neonacistickou kapelu Conflict 88 a Národní odpor. Grassel, Nibelung a ti druzí Také čeští neonacisté sdružení kolem Národního odporu vyvinuli v roce 2002 vlastní design a značku Grassel. Název značky, který v obecné češtině označuje lotra, využívá dvojitého SS, tedy otevřeně odkazuje k označení nacistických polovojenských jednotek SS (SchutzStaffel) určených k ochraně NSDAP. Oděvy Grassel nebyly podle dostupných informací hromadně distribuovány do zahraničí. Část neonacistických obchodů s oblečením odmítá značku Grassel
distribuovat patrně kvůli neshodám s majitelem ochranné známky Petrem Ondrušem, dlouholetým aktivistou pražského Národního odporu, aktivním kickboxerem, v současnosti odsouzeným za násilný trestný čin. Grassel pronikl především do prostředí bojových sportů a přes všechny neshody s některými lidmi z neonacistické scény je i nadále oblíben mezi řadovými účastníky demonstrací české ultrapravice. Druhou českou neonacistickou oděvní značkou je brněnský Nibelung, který odkazuje k severské mytologii. Logo této značky tvoří symbol užívaný jednotkami SS a majitel byl v minulosti znám svými kontakty na Národní odpor. První obchod orientovaný na skinheadský streetwear byla pražská Černá můra, která vznikla v první polovině devadesátých let. Záhy byly zakládány obchody i v dalších městech. Oděvní značky postupně pronikaly i do běžných obchodů se sportovním oblečením. Posléze začali samotní neonacisté zakládat vlastní obchody s oblečením a dalším zbožím orientovaným výlučně na poptávku pravicových extremistů. V současné době existuje v celé ČR přibližně 20 obchodů distribuujících oblečení oblíbené mezi neonacisty. Nejvýznamnějším obchodem je pražský Hate Core Shop, jehož majitel Martin Franek stál mimo jiné za organizováním neonacistických koncertů v Křtěticích a Dražicích a plzeňský Originál Store. Kromě oděvů jsou v obchodě k dostání také nahrávky hate core, Hardcore, Streetmusic, Vikingrock. Některé z white power music nahrávek lze získat pouze pod pultem. Čeští pravicoví extremisté stejně jako jejich zahraniční kolegové vyrábějí trička s domácím potiskem. Vlastní trička, prapory a transparenty si vytváří například Národní odpor a Autonomní nacionalisté. Jejich prodejem získávají finance na podporu vězněných nenonacistů.
BlackBloc Zhruba od roku 2007 se čeští neonacisté začínají zejména na demonstracích odívat celí do černého - černá čepice, černá kukla nebo kapuca a černé brýle. Takzvaný Black Bloc styl přinesli z Německa a zpopularizovali čeští Autonomní nacionalisté a vedení Národního odporu. Podstatou tohoto odívání je anonymizovat osoby pohybující se na demonstracích, vyhnout se stíhání za veřejné nošení symbolů propagujících neonacismus a neofašismus, a v neposlední řadě působit jednotně a
vzbuzovat respekt. Původně tento styl používala radikálně militantní levice (zejména anarchisté a autonomové) při pouličních protestech proti státu, policejnímu násilí a represi, v poslední době především v rámci antiglobalizačního hnutí. Nevýhodou tohoto stylu oblékání pro takto oděné jedince je možná vzájemná záměna v případě pouličních střetů s levicově orientovanou Antifašistickou akcí. Čeští nenonacisté tak již téměř opustili tradiční skinheadskou image ve prospěch Black Blocu, Thor Steinaru, Nibelungu a Grasselu. Neonacističtí aktivisté chtějí působit čistě, upraveně a sportovně. V zásadě na sebe nechtějí na první pohled upozorňovat signifikantními znaky, kterými v minulosti byly holá hlava, bombr a těžké boty. Sportovně vypadající mladík tak běžně může své neonacistické a rasistické přesvědčení úspěšně skrývat před vrstevníky, rodiči a učiteli. Neonacisté se ke skinheadské image pravděpodobně již nikdy nevrátí. Domnívat se, že tím že z ulic zmizeli neonacističtí skinheads v bombrech, došlo k poklesu sympatizantů tohoto hnutí, by bylo nedomyšlené podceňování závažné situace. Počty neonacistů aktivních na demonstracích v České republice meziročně narostly přibližně o třicet procent. Roste i míra agrese jednotlivých neonacistických aktivistů, jsou to zpravidla ti, kteří umějí dovedně využít nové image hodného hocha. Kam dál? Nástupem nových technologií v tiskařském průmyslu se velmi zjednodušila výroba oblečení s neonacistickou tématikou. Téměř každá lokální ultrapravicová skupina si dnes může vytvořit vlastní design či logo, nechat jej vyrobit a distribuovat. Obchody orientující se na pravicové extremisty zaplňují desítky oděvních kolekcí s hudební, historickou, politickou či militaristickou tématikou. Prostřednictvím desítek zasílatelských internetových obchodů si mohou příznivci neonacismu obstarat trička s potiskem Rudolfa Hesse, generálů SS, wehrmachtu, Ku-klux-klanu, či bojovníků za bílou rasu, podpořit tak neonacistické hnutí a demonstrovat své sympatie s ideologií nacionálního socialismu. Nástup nové vlny v oděvním průmyslu pro neonacisty je ohromný, výroba a distribuce meziročně stoupá. Oproti devadesátým létům, kdy bylo k dispozici pouze několik stále se opakujících vzorů, si dnešní neonacisté mohou vybrat z desítek kolekcí (jenom Thor Steinar ročně vyrobí čtyři kolekce).
Společně s Voskovcem a Werichem lze říci, že „je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka“. Je nutné uvědomit si, že nákupem oblečení, jehož výroba a distribuce je napojena na neonacistickou scénu,
může každý zákazník byť i nevědomky podpořit hnutí, jehož cílem je etnicky čistý národnostní stát, k němuž vede cesta prostřednictvím diskriminace, násilí i zabíjení.
Monitoring akcí za březen 2008: Shrnutí: V měsíci březnu se uskutečnily čtyři demonstrace neonacistů, dvě nacionalistické demonstrace a čtyři koncerty nebo reprodukovaná hudba s účastí lidí z neonacistické scény. Čeští neonacisté také uspořádali výjezd do Itálie na koncert pořádaný místní organizací U.S.G.I. - V.F.S. a podpořili shromáždění na Slovensku. Demonstrace: 1. 3. 2008 (sobota) - Plzeň Národní odpor svolavatelé: Václav Bureš, Jiří Švehlík Na demonstraci se sešlo zhruba 200 neonacistů, kteří byli většinou maskováni šátky a kuklami. Se svými projevy vystoupil předseda Dělnické strany Tomáš Vandas, zástupci Národního odporu a svolavatel Václav Bureš. Na místě se sešlo asi 600 lidí protestujících proti pochodu, jehož trasa vedla kolem plzeňské synagogy. Policie ČR nasadila pro udržení pořádku asi 1000 policistů a téměř 200 strážníků. Jeden z účastníků demonstrace při pochodu před synagogou zařval na shromážděné protestující občany „Židi do plynu!“. Policie po odvysílání záběrů v televizním zpravodajství zahájila stíhání na neznámého pachatele.
14.3.2008 (pátek) - Nitra Národní odpor demonstrace proti drogám Před železniční stanicí v Nitře se shromáždilo zhruba 120 účastníků ze Slovenska a Čech. Většina účastníků byla slovenskou policií zkontrolována, zda u sebe nemají zbraně. Před začátkem pochodu policie vyzvala přítomné demonstranty, aby se označili pořadatelé a svolavatel. Vzhledem k tomu, že nahlašovatel akce byl v dopoledních hodinách zadržen slovenskou policií, neměli policisté osobu, se kterou by mohli komunikovat v průběhu pochodu a shromáždění rozpustili. Většina účastníků se poté odebrala do restaurace, kde přečetli projevy. Za delegaci z Čech a Moravy měla projev aktivistka z ženské neonacistické organizace Women side. 15.3.2008 (sobota) - Praha Dělnická strana. demonstrace za Kosovo Proti vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku demonstrovalo na shromáždění pořádaném Dělnickou stranou před srbským velvyslanectvím v Praze necelých 40 lidí. Na demonstraci vystoupil předseda DS Tomáš Vandas, člen vedení Křesťansko sociálního hnutí pan Tuleškov, místopředseda DS Jiří Štěpánek, předseda Národních korporativistů Jiří Petřivalský a zástupce Mládeže Dělnické stra-
ny Jiří Šlégr. Účastníci demonstrace drželi vlajky Dělnické strany a Srbské republiky, štíty s nápisy „Kosovo patří Srbsku“ a „Ne Velké Albánii“. 15.3.2008 (sobota) - Praha Národní Strana protest proti jakékoli okupaci České republiky, Připomenutí nacistické okupace naší vlasti Na pražském Klárově se sešlo asi dvacet členů a příznivců nacionalistické Národní strany (NS). Pořadatelé ohlásili pietní shromáždění k výročí okupace Československa nacistickým Německem v roce 1939. Na akci vystoupil s projevem člen zemské rady NS Leoš Vacek, který také vyjádřil svůj nesouhlas s případným umístěním amerického radaru v Česku a s politikou současné české vlády i Evropské unie. Příznivci NS rovněž drželi transparent s nápisy „Antidiskriminační zákon - Diskriminace většiny“ a „ODS zradila pravicového voliče“. 15.3.2008 (sobota) - Praha Národní odpor s Filipem Vávrou demonstrace proti radaru, organizováno iniciativou Ne základnám Demonstraci proti umístění amerického radaru na českém území pořádanou iniciativou Ne základnám podpořilo asi 40 pravicových extremistů z okruhu neonacistického Národního odporu. Účastníci protestu
při šli na okraj demonstrace s iránskými vlajkami, transparenty v anglickém jazyce s texty : Svět bez sionismu a s obrazem iránského prezidenta Mahmúda Ahmadenížáda. Na dalším transparentu byl text „Žádnou válku pro Israel“. Shromáždění se zúčastnil zakladatel Národního odporu Praha Filip Vávra, který se po několikaleté odmlce znovu zapojil do aktivit české neonacistické scény. Neonacističtí účastníci se nakonec z demonstrace odpojili, vyšli z Pražského hradu, Nerudovou ulicí na Malostranské náměstí, kde akci ukončili. Pietní setkání: 3.3.2008 (pondělí) - Praha Národní strana pietní setkání u příležitosti výročí úmrtí Františk Ladislava Riegra. 29.3.2008 (sobota) - Jihlava Národní odpor uctěni památky padlých evropských hrdinů Na autobusovém nádraží v Jihlavě se sešlo zhruba 150 neonacistů a přibližně stejný počet antifašistů. Policie od sebe oba tábory oddělila a neumožnila, aby se obě skupiny střetly. Neonacisté vyšli na pochod městem směrem k ústřednímu hřbitovu, kde jsou hroby padlých německých vojáků z druhé světové války. Demonstranti měli v rukou černé prapory a v čele nesli dva věnce se stuha-
mi, na kterých bylo napsáno „V našich srdcích žijí hrdinové Evropy“. V průběhu celého shromáždění neonacisté neskandovali žádná hesla a zdrželi se jakýchkoliv projevů vůči protestujícím anarchistům.
15.3.2008 (sobota) - Praha koncert kapely Sekhmet na festivalu Prague Funeral II
Kolem hrobů německých vojáků udělali kruh a přednesli tři projevy, po jejichž přečtení drželi za oběti minutu ticha. Z projevů bylo znát, že řečníci i účastníci tohoto pietního aktu vzdávají hold vojákům wehrmachtu a jednotkám SS. První projev pronesl za Národní odpor Richard Lang, další Jiří Bárta a nakonec Jiří Švehlík, člen Dělnické strany. Poslední projev se týkal vzpomínky na nejvýznamnějšího českého poválečného neonacistu Ing. Romana Skružného, který zemřel 30. března 2004. Jiří Švehlík, známý svými aktivitami na podporu lidí vězněných za rasově motivované násilí, byl za projev předveden na policejní stanici pro podezření ze spáchání trestného činu propagace hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka.
Na festivalu vystoupilo sedm kapel: Heiliger Krieg (Německo), Strappo (Itálie), Bully Boys (U.S.A), Estirpe Imperial (Španělsko), Kill Baby Kill (Belgie), Armco (Itálie), Brutal Attack (Anglie).
Koncerty, reprodukovaná hudba:
21.3.2008 (sobota) - Itálie Čeští neonacisté se účastnili festivalu pořádaného italskou organizací U.S.G.I. - V.F.S.
28.3.2008 (sobota) - Trutnov koncert dvou kapel, reportáž o koncertu vysílala TV NOVA 29.3.2008 (sobota) - Jihlava reprodukovaná hudební produkce Přednáška: 15.3.2008 - Praha Vlastenecká fronta přednáška pana Ladislava Bátory a to na téma “Česko-německý zápas v 19. století”. Sjezdy, stranická setkání: 29.3.2008 II. řádný sněm strany Právo a spravedlnost (PaS)
1.3.2008 (sobota) – u Trutnova koncert neonacistické kapely Vlajka 8.3.2008 (sobota) nahlášený koncert, nezjištěno místo ani to, zda vůbec proběhl
BULLETIN o podobách pravicového extremismu (nejen) v České republice Tento materiál vznikl v rámci informační kampaně NEOnácek Chcete ho? , kterou vede společnost Člověk v tísni. Kampaň je financována z prostředků Evropské komise. K vytvoření tohoto díla byly užity materiály z archivu občanského sdružení Tolerance a občanská společnost – projekt MONITORING.
