Prevence v oblasti pravicového extremismu

Odbor bezpečnostní politiky Č.j. MV- 1240-1/OBP-K-2012

Praha 3. ledna 2012 Počet listů:121 Výtisk č.: Pouze pro vnitřní potřebu

Prevence v oblasti pravicového extremismu

1

Prevence v oblasti extremismu Obsah 1. Abstrakt .................................................................................................................................. 4 2. Úvod ....................................................................................................................................... 6 2.1. Aktuální hrozba pravicového extremismu ...................................................................... 6 2.2. Pilíře prevence................................................................................................................. 6 2.3. Cílová skupina................................................................................................................. 8 2.4. Koncipování preventivních programů........................................................................... 11 2.5. Britská zkušenost........................................................................................................... 12 2.6. Česká specifika.............................................................................................................. 13 2.7. Koncept hrozba vs. koncept lidských práv.................................................................... 14 2.8. Sociologický výzkum vnímání pravicového extremismu ............................................. 15 2.9. Obraz pravicového extremismu v českých médiích...................................................... 22 2.10. Závěry.......................................................................................................................... 28 3. Preventivní aktivity Ministerstva vnitra a Policie ČR.......................................................... 30 3.1. Informační servis a counter-propaganda ....................................................................... 30 3.2. Low profile policing...................................................................................................... 32 3.3. Úsvit .............................................................................................................................. 33 3.4. Programy prevence kriminality..................................................................................... 35 3.5. Extremismus - a co na to zákon?.................................................................................. 36 3.6. Další preventivní projekty............................................................................................. 37 3.7. Situační prevence a Problem oriented policing............................................................ 38 3.6. Extremismus na internetu. Spolupráce s NCBI............................................................. 39 3.7. Mobilní poradenství ...................................................................................................... 40 3.8. Závěry............................................................................................................................ 41 4. Aktivity dalších resortů ........................................................................................................ 41 4.1. Úřad vlády ..................................................................................................................... 41 4.2. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy .............................................................. 45 4.3. Ministerstvo kultury ...................................................................................................... 51 4.4. Probační a mediační služba ........................................................................................... 55 4.5. Ministerstvo práce a sociálních věcí ............................................................................. 57 4.7. Preventivní koncepce krajů ........................................................................................... 57 4.8. Závěr.............................................................................................................................. 58 5. Mediální kampaně proti extremismu.................................................................................... 60 5.1. Obecné informace ......................................................................................................... 60 5.2. Příklady konkrétních mediálních kampaní.................................................................... 62 5.3. Závěr.............................................................................................................................. 66 6. Vzdělávací a osvětové akce.................................................................................................. 67 6.1. Hrozby neonacismu....................................................................................................... 68 6.2. Jeden svět na školách .................................................................................................... 69 6.3. Odborné vzdělávání koordinátorů školních metodiků prevence a školních metodiků prevence pro oblast neonacismu a pravicového extremismu ............................................... 70 6.4. Czechkid........................................................................................................................ 70 6.5. PROČ – Příběhy rozprávějící o člověku ....................................................................... 71 6.6. Tour de dvůr .................................................................................................................. 71 6.7. Závěr.............................................................................................................................. 71

2

7. Monitoring a informační servis ............................................................................................ 72 7.1. Tolerance a občanská společnost .................................................................................. 72 7.2. Monitoring Internetu a dalších veřejných zdrojů .......................................................... 73 7.3. Závěr.............................................................................................................................. 73 8. Projekty německého Ministerstva vnitra, německé policie a německého Úřadu na ochranu ústavy ....................................................................................................................................... 74 8.1. Aktivity Bundesministerium den Innen (dále jen „BMI“) ............................................ 74 8.2. Aktivity Budesamt für Verfassungschutz (dále jen „BfV“).......................................... 76 8.3. Policejní „Aussteigerprogramme“................................................................................. 77 8.4. Low profile policing a Antikonfliktní týmy.................................................................. 77 8.5. Projekt PRISMA ........................................................................................................... 80 8.6. Wölfe im Schafspelz – Vlci v beránčím rouše............................................................ 100 8.7. Závěr............................................................................................................................ 101 9. Aktivity dalších spolkových ministerstev .......................................................................... 102 9.1. Spolkové ministerstvo pro rodinu, seniory, ženy a mládež......................................... 102 9.2. Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí............................................................ 104 9.3. Ministerstvo školství a výzkumu................................................................................. 105 9.4. Ministerstvo spravedlnosti .......................................................................................... 106 9.5. Další státní instituce .................................................................................................... 106 9.6. Závěr............................................................................................................................ 107 10. Německé nevládní organizace bojující proti pravicovému extremismu .......................... 108 10.1. EXIT Deutschland..................................................................................................... 108 10.2. Amadeu Antonio Stiftung ......................................................................................... 113 10.3. Mobile Beratung gegen Rechtsextremismus............................................................. 116 10. Závěr................................................................................................................................. 119

3

1. Abstrakt Pojem prevence1 v oblasti extremismu je chápán v tomto dokumentu jako souhrn programů, jejichž cílem je zvýšit sociální kohesi a zlepšit vědomí o této problematice. Cílovou skupinou těchto programů jsou členové společnosti, kteří jsou nejvíce zranitelní z hlediska možnosti ovlivnění extremistickou propagandou. Pojem extremismus je v tomto dokumentu používán ve smyslu vymezení zveřejněného ve Zprávě o problematice extremismu v České republice za rok 2002.2 V materiálu zmíněná preventivní opatření se týkají pravicového extremismu. Nevěnuje se prevenci zaměřené vůči levicovým extremistům, zejména pak anarchoautonomům. S ohledem na specifika anarchistické ideologie a spektrum příznivců a sympatizantů3 se zatím nejeví jako reálné či produktivní zahájení nějaké čistě anti-anarchistické, či anti-autonomní vzdělávací, osvětové, či mediální kampaně. Lze dokonce vyslovit obavu, že by mohla být taková aktivita v současné době kontraproduktivní4. Studie se v úvodu zabývá obecným pojetím prevence, tedy nástroji, cílovou skupinou, různými přístupy pro koncipování programů. Klade důraz na možnosti měřitelnosti úspěchů programů (tzv. evaluace). Zmiňuje doporučení z Velké Británie, porovnává zahraniční pojetí s českým. Materiál shrnuje preventivní aktivity jednotlivých českých resortů, tedy Ministerstva vnitra, Úřadu vlády, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva kultury. Dále zohledňuje relevantní aktivity, které jsou zmíněny v krajských koncepcích prevence kriminality. Sekce k nevládnímu sektoru je rozdělena na mediální kampaně, osvětové a vzdělávací aktivity a monitoring a informační servis. Zahraniční pasáž je zaměřena na Německo. Německá spolková republika má pravděpodobně nejpropracovanější soustavu projektů zaměřených na pravicový extremismus, německé kulturní prostředí je českému z hlediska extremismu blízké (přejímání trendů, navazování kontaktů mezi extremisty apod.). Pracovníci Ministerstva vnitra také absolvovali studijní cesty do Německa, kde měli možnost se setkat se zástupci státní sféry i některých nevládních organizací. Materiál zmiňuje aktivity spolkového Ministerstva vnitra, Úřadu na

1

V zahraničí se v souvislosti se zmírněním radikality osob inklinujících k násilným formám islámského fundamentalismu hovoří o tzv. deradikalizaci. Pojem prevence je v tomto materiálu chápán jako předcházení radikalizaci., respektive jejímu zabránění. 2 K dispozici na http://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-protiextremismu.aspx, proklik na rok 2002, str. 1-3. 3 Nedošlo k jejímu zdiskreditování jako u totalitních ideologií. Významné osobnosti anarchoautonomní (respektive radikálně levicové) scény jsou zpravidla schopní a inteligentní lidé, kteří se po ukončení „anarchistické“ kariéry úspěšně etablují v mainstreamové společnosti (politika, neziskový sektor, akademická sféra). Část veřejnosti (konkrétně např. někteří aktivisté z nevládního sektoru, alternativní mládež a studenti) pociťují sympatie s antifašismem . 4 Je nutné si uvědomit, že část veřejnosti reflektuje u anarchoautonomní komunity pouze antifašismus, nikoli pak širší ideologický rámec, který lze označit za extremistický. Jinými slovy chápe tuto komunitu jako soubor jedinců, kteří se alternativním (byť nelegálním) způsobem snaží zabránit násilí neonacistů, ať už prostřednictvím jejich demaskování (zejména monitoring Antifašistické akce), či prostřednictvím přímé akce (napadání neonacistů).

4

ochranu ústavy, německé policie a dalších spolkových resortů, stejně jako německých nevládních organizací.5 V závěru jsou shrnuty poznatky z české i německé části a navržena doporučení. Konkrétní, specifické závěry jsou připojeny ke každé kapitole. V těchto barevně vyznačených pasážích získá čtenář řadu praktických námětů, počínaje doporučeními pro orgány státní správy, přes rozbor specifických preventivních aktivit, které jsou doménou spíše nevládního sektoru, možnosti aplikování zahraničních projektů (např. exitové programy), po možnosti navázání kontaktů s německými subjekty. Je jistě nedostatkem materiálu, že nezahrnuje konkrétnější informace k preventivním aktivitám z jiných zemí. Je to způsobeno tím, že k nim odbor bezpečnostní politiky nedisponuje dostatkem údajů. K řadě programů existují informace v otevřených zdrojích, nelze však zhodnotit jejich konkrétní dopad. Nelze tedy často zhodnotit, zda a jak byly proklamované aktivity realizovány. Evaluace se u těchto projektů provádí jen výjimečně a úspěšnost nebylo možné prověřit ani osobní zkušeností (např. osobním setkáním, či prostudováním konkrétnějších materiálů). Do budoucna však bude pozornost odboru bezpečnostní politiky zaměřena i na další evropské země, zejména ve středoevropském regionu. Probíhá řada setkání se zahraničními kolegy (např. Pracovní skupina pro boj s extremismem zemí V4 a Rakouska), ze kterých budou generovány nové poznatky a nová doporučení. Materiál nemá ambici postihnout vyčerpávajícím způsobem všechny preventivní programy ve sledovaných zemích. Řada (kvalitních a prospěšných) aktivit v textu nejspíš chybí. Opět je to dáno zejména tím, že k jeho vypracování bylo k dispozici omezené množství materiálů.6 Cílem není podrobně popsat průběh a parametry jednotlivých preventivních projektů, ale obecně je shrnout a doplnit analytickým komentářem. Materiál bude distribuován dalším resortům, nevládním organizacím a akademické sféře. Slouží jako inspirace pro přípravu dalších programů, upozorňuje na současné chyby a nedostatky. V neposlední řadě pojmenovává subjekty, které vyvíjí v této oblasti nedostatečné aktivity. Materiál se týká čistě extremismu, netýká se integrace menšin, sociálně vyloučených lokalit, či boje proti terorismu7. Poté, co bude materiál zkonzultován s experty v rámci resortu, z jiných ministerstev, nevládních organizací a akademické sféry, budou zformulovány konkrétní úkoly pro ústřední správní úřady, nebo bude minimálně navržen další konkrétní postup Ministerstva vnitra a Policie, včetně stanovení gesce, termínu a podmínek pro jeho splnění. 5

Soustředění na jednu zemi je značně zjednodušující, nicméně k aktivitám v dalších zemích nebyly k dispozici podrobnější materiály a chyběla osobní zkušenost. Nepochybně by bylo zajímavé se inspirovat u zemí ČR historicky bližších (např. Slovensko, či Polsko). Proto jsou zkušenosti z jiných zemí vítány a mohou být do materiálu doplněny. 6 Z tohoto důvodu nebyly také hodnoceny jednotlivé projekty z hlediska poměru vynaložené prostředky / efektivita. 7 Toto zúžení je samozřejmě značně zjednodušující. Jedním z faktorů zvýšení společenské koheze je snížení sociálního napětí a sociální inkluze. Některá témata se tedy prostupují. Kdyby však do materiálu byly zahrnuty i preventivní aktivity z jiných problematik, neúměrně by narostl. Navíc se Ministerstvo vnitra a Policie ČR brání kauzalitě sociálně vyloučené lokality – extremismus. Byl kladen důraz na to, aby zmíněním obou problematik v jednom materiálu nevznikl dojem, že obě instituce přistupují na konstrukt pravicových extremistů.

5

2. Úvod

2.1. Aktuální hrozba pravicového extremismu V současné době se lze obávat:

Teroristického útoku „osamělých vlků“ (Cvikovští teroristi, Breivik). Neonacisté jsou personálně propojeni s hooligans. Hooligans se stále častěji zapojují do organizovaného zločinu. Černá práce pro organizovaný zločin je pro ně finančně zajímavější. V Polsku toto v současnosti představuje bezpečnostní prioritu. I v ČR přichází stále více informací o tom, že si podsvětí najímá neonacisty a hooligans. Pravicoví extremisté podpoření hooligans dokázali již opakovaně svou sílu (Janov 2008 a Přerov 2009 v ČR, Pochod nezávislosti ve Varšavě 11.11.2011 apod.) Hrozí riziko, že pravicové extremisty finančně podpoří podnikatelský subjekt. K tomu došlo např. na Slovensku, kde se Ludové straně Naše Slovensko podařilo sehnat sponzory, kteří jí pomáhají při kampani. Velkým handicapem Dělnické strany sociální spravedlnosti je, že nedisponuje většími finančními prostředky. Veškerou svou PR činnost provádí tzv. „na koleně“, a proto dosahuje nevalné kvality. V momentě, kdy získá peníze na profesionální propagaci, lze očekávat rapidní nárůst preferencí. Evropská stará garda pravicově extremistických politických vůdců neobsahuje, až na výjimky, příliš charismatické osobnosti. Lze se domnívat, že éra nevzdělaných křiklounů se blíží ke konci. Uvnitř hnutí probíhá reflexe, zvyšuje se vzdělanostní i intelektuální potenciál, prosazuje se požadavek po větší serióznosti. Česká republika dosud paradoxně vděčí absenci těchto osobností za to, že pravicoví extremisté nedosahují vyšších procent oblíbenosti. V současné době scéna postrádá osoby s kreativním myšlení a charismatem, dvěma charakteristikami důležitými k oslovení mas.8

V okamžiku, kdy se strana dostane do parlamentu, je velice obtížné ji z něj opět dostat. Strana se legitimizuje, lze ji jen obtížně zakázat, nebo pozastavit její činnost. Vstupem extremistické strany do parlamentu se komplikuje činnost bezpečnostních složek. 2.2. Pilíře prevence Prevenci, tak jak byla definována výše, lze rozdělit na dvě klíčové oblasti:

Zlepšení společenského povědomí o extremistech a jejich myšlenkách a zvýšení společenské soudržnosti.

Cílem první oblasti by měla být snižování důvěryhodnosti extremistů. K tomu slouží několik nástrojů:

8

Absence obou kvalit byla vyčítána i předsedovi NPD Udo Voigtovi. Jeho osoba příliš připomínala rigidní časy, kdy němečtí národní demokraté představovali skanzen bývalých esesáků a nepoučitelných nacistů. (NPD na sněmu tento fakt reflektovala a zvolila si za předsedu progresivnějšího Holgera Apfela). Charismatičtí vůdci dokáží přitáhnout masy (Le Pen, Sládek, Vóna, Haider, šluknovský „miláček davu“ Lukáš Kohout).

6

Objektivní informování za účelem demaskování, vzdělávání za účelem vytvoření vlastního kritického odsudku, nabourání extremistické image.9

K dosažení těchto cílů slouží řada nástrojů:

Poskytování kvalitního informačního servisu, vzdělávací a osvětové projekty, mediální kampaně, exitové programy pro extremisty, jasná pravidla pro práci a profesionální přístup odborníků se extremismem a odborníků, kteří pomáhají obětem extremistů.

zabývajících

Diskreditace a společenská exkluze extremistů tvoří negativní složku prevence. Je však nutné přijít i s prvkem pozitivním – nabídnout pozitivní alternativu vedoucí ke zvýšení společenské koheze. V praxi to znamená vysvětlit a na konkrétních příkladech ukázat, v čem je demokracie výhodnější než totalita. Kromě výhodnosti je pravděpodobně potřebné ukázat, že demokratický systém je funkční a udržitelný. V České republice se uplatňuje převážně negativní složka prevence. S pozitivní složkou jsou malé zkušenosti, efektivní nástroje jsou málo propagovány a uplatňovány. V případě nabízení pozitivní alternativy patrně bude nezbytné se vyrovnat s tématy, která extremisté zneužívají. To v žádném případě neznamená přistoupit na extremistický konstrukt avantgardy, která vzešla z neřešení některých sociálních témat. Extremismus má podle poznatků společenských věd hlubší příčiny sociální (nejen národnostní, ale politické, lokální, rodinné, náboženské tenze, ústící v hledání alternativních sociálních vazeb, ritualizaci jednání, vytváření mýtů apod.), psychologické (sugesce, nápodoba, deprivace, afekt, davové jednání) či biologické (agrese, teritorialita). Faktem ale zůstává, že některé xenofobní názory extremistů konvenují s názory části spektra společnosti.10 Jeví se proto jako nezbytné, aby preventivní programy reagovaly na tyto myšlenky. Zejména pak na rozšířený anticiganismus. Inspiraci je nutné hledat zejména v zahraničí, zejména ve státech západní Evropy. Bohaté zkušenosti s prevencí a deradikalizací mají Britové (tam jsou ale rozpracovány projekty zaměřené zejména na islámský fundamentalismus) a našemu kulturnímu prostředí bližší Němci. Němci mají nejvíce zkušeností s prevencí proti neonacistům. Deradikalizační nástroj představuje pomoc samotným extremistům za účelem jejich resocializace.

9

Častým a v minulosti úspěšným prostředkem, prosazovaným zejména odborníky na PR, je zesměšňování. Je však nutné mít na paměti, že může mít i negativní dopad v tom smyslu, že pravicoví extremisté nebudou mít při své resocializaci důvěru k orgánům, které je před tím zesměšňovaly. Navíc zesměšňování mělo větší opodstatnění v tzv. „skinheadské éře“, kdy byli pravicoví extremisté poměrně snadno rozpoznatelní podle vnějších znaků (bombery, těžké boty, seprané, upnuté džíny, agresivní vystupování často pod vlivem alkoholu). 10 Extremisté v řadě případů otvírají důležitá relevantní témata, která nebyla ve společnosti řešena a tvůrci veřejného mínění ignorována.

7

2.3. Cílová skupina Podmínkou efektivity preventivních programů je jejich přesné zacílení. Programy prevence si cílovou skupinu v naprosté většině případů nedefinují. To se odráží na tom, že nemají požadovaný úspěch. V České republice existuje široké spektrum institucí, které o pravicových extremistech shromažďují informace. Tyto spolu ale mnohdy nekooperují, jejich výstupy nejsou dávány do souvislostí. Ambicí této kapitoly není přesně vydefinovat konkrétní cílové skupiny a přiřadit jim konkrétní preventivní recept. Jejím cílem je zmapovat relevantní instituce, které disponují relevantními poznatky a uvést, čeho se tyto poznatky týkají a jakým způsobem mohou být využity. V obecné rovině existují dva typy relevantních poznatků:

Kvalitativní - Informace o situaci na scéně a nových trendech, získané činností v terénu nebo z otevřených zdrojů, kvantitativní – Informace získané systematickým, metodologicky ukotveným sběrem a vyhodnocením validních dat.

Do kvalitativní skupiny lze z hlediska orgánů ústřední státní správy zařadit zprávy od:

Bezpečnostní informační služby (BIS), Policie ČR, Ministerstva vnitra, Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (zřizovatelem je Ministerstvo spravedlnosti), Úřadu vlády.

BIS poskytuje veřejnosti analytické výstupy o dění na scéně každé čtvrtletí (jsou na stránkách BIS i Ministerstva vnitra: zveřejňovány http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnostni-hrozby-337414.aspx?q=Y2hudW09NA%3d%3d), dále výstupy za celý rok (jsou publikovány ve Zprávě o extremismu na území ČR, k dispozici na stejném linku), případně výstupy k aktuálním incidentům či jinak významným událostem. Podrobnější informace nabízí Policie ČR. Policie nabízí výhodu, že její centrální pracoviště sbírají data za jednotlivé regiony. Významnými složkami v tomto smyslu jsou:

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Shromažďuje a vyhodnocuje informace od specialistů na extremismus Služby kriminální policie a vyšetřování. Jeho odbor terorismu a extremismu sám tyto informace sbírá a vyhodnocuje. Zřídil analytický Národní kontaktní bod pro terorismus (více na http://www.policie.cz/clanek/nkbt.aspx). V rámci ÚOOZ pracují vysokoškolsky vzdělaní odborníci s detailními informacemi o scéně, schopní generovat výstupy o dění na scéně i aktuálních trendech. Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezídia. Na tomto útvaru pracují mimo jiné i metodici, kteří mají na starosti antikonfliktní týmy. V současné době

8

jsou jejich členové nasazováni při každé významnější extremistické akci, či při rizikových sportovních utkáních. Disponují řadou informací přímo z terénu. Preventivně informační odbor Policejního prezídia. Jeho pracovníci jsou zodpovědní za komunikaci s veřejností. Tzv. policejní preventisté se podílejí na koncipování preventivních programů s účastí policie. Některé z programů se extremismu přímo věnovaly. Úřad služby kriminální policie a vyšetřování. V jeho rámci působí metodický pracovník pro styčné důstojníky na menšiny. Tito důstojníci (na každém krajském ředitelství policie pracuje jeden) mají k dispozici informace o dění v tzv. sociálně vyloučených lokalitách, kam extremisté často směřují svá shromáždění.11

Ze strany Ministerstva vnitra jsou podstatné dva odbory:

Odbor bezpečnostní politiky. Multifunkční pracoviště jehož hlavní devizou jsou informace a schopnost s nimi pracovat. V jeho řadách působí odborníci na práva a humanitní vědy. Zpracovává celou řadu výstupů mimo jiné Strategii boje proti extremismu (výroční zpráva + koncepce boje proti extremismu s úkoly pro orgány státní správy), kvartální zprávy o extremismu, aktuální zprávy a stanoviska. V rámci MV je zodpovědný za extremismus. Často funguje jako první kontaktní boj pro veřejnost. (Více na: http://www.mvcr.cz/clanek/odbor-bezpecnostnipolitiky.aspx). Odbor prevence kriminality. Preventivní specialisté zaštiťují zejména tzv. projekt Úsvit, zaměřený primárně na sociálně vyloučené lokality a sekundárně na tlumení interetnických konfliktů. (více na http://www.mvcr.cz/clanek/programy-prevencekriminality.aspx?q=Y2hudW09MTE%3D). Jeho pracovníci se často pohybují v konkrétních lokalitách, mají zkušenosti z terénu i zkušenosti při koncipování preventivních programů. Jejich další deviza spočívá ve spolupráci s krajskými koordinátory prevence. (Více na http://www.mvcr.cz/clanek/odbor-prevencekriminality.aspx).

Institut pro kriminologii a sociální prevenci zřízený Ministerstvem spravedlnosti se věnuje problematice extremismu již od 90. let. Jeho knihovna nabízí řadu užitečných publikací a studií. Jeho výhodou je mezioborový přístup. (Více na www.ok.cz/iksp). Ze strany Úřadu vlády se v oblasti extremismu angažuje zejména Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Ta disponuje tzv. lokálními konzultanty s místní znalostí. Tito konzultanti často přicházejí do kontaktu s terénními pracovníky nevládních organizací. Agentura nově vypracovává pro MV a PČR zprávu o bezpečnostních rizicích v sociálně vyloučených lokalitách. Nabízí alternativní pohled ze sociálního prostředí, které extremisté s oblibou okupují za účelem provokací. (Více na www.socialni-zaclenovani.cz). Často jednostranně zaměřené výstupy státních orgánů je nutné kombinovat se závěry akademických institucí. V České republice má tradici akademické zkoumání politologické, nedostává se poznatků sociologických a psychologických. Systematicky se extremismu věnují tyto školy: 11

Masarykova univerzita v Brně. Pod záštitou Miroslava Mareše škola generuje široké spektrum materiálů a publikací o extremistických scénách v tuzemsku i

Kontakty na jednotlivé útvary lze získat na stránkách PČR www.policie.cz.

9

zahraničí. Nabízí převážně pohled politologický a právní. Experti z této školy se tématu věnují již od 90. let, doc. Mareš působil jako soudní znalec. Policejní akademie ČR. Z podstaty své činnosti se věnuje také extremismu. V jejích řadách působí renomovaní odborníci (např. Tomáš Kamín, Štěpán Danics). Univerzita Karlova. I zde lze nalézt řadu kvalitních publikací. Systematicky se extremismu věnuje politolog Jan Charvát (jeho zásluhou se téma popularizuje i v rámci Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde pedagog rovněž působí).

Od 90. let v Česku působí i řada aktivistů, kteří se věnují monitoringu extremismu. Často pracují pro nevládní organizace. V minulosti kvalitní a validní informace distribuovala sdružení Host a Tolerance a občanská společnost (spojeno s působením Ondřeje Cakla), v současnosti disponují dobrou znalostí tématu např. sdružení Romea či In Iustitia. Kvantitativní informace nabízí jednak statistiky Policejního prezidia, Nejvyššího státního zastupitelství, Probační a mediační služby a soudní statistiky12 a jednak údaje ze seriózních výzkumů renomovaných výzkumných firem. Policejní statistiky vycházejí z tzv. Evidenčně statistického systému kriminality Policejního prezídia ČR. Mapují tzv. trestnou činnost s extremistickým podtextem. Lze z nich vyčíst počet zaevidovaných trestných činů, počet objasněných trestných činů, počet stíhaných osob a podíl na celkové kriminalitě. Dále uvádějí, jaká byla skladba trestné činnosti, které kraje jsou touto kriminalitou nejvíce zatížené. O pachatelích se uvádí vzdělání, věková struktura, pohlaví, údaj prvopachatel/recidivista a občanství. Specificky se statisticky eviduje trestná činnost policistů s extremistickým podtextem a trestná činnost příslušníků Armády ČR s extremistickým podtextem. Soudní statistiky podávají informaci o počtech odsouzených, druhu trestné činnosti, typu trestu, o předchozím soudním trestání, věku, pohlaví. Statistiky Probační a mediační služby ČR evidují případy s rasistickým podtextem za jednotlivé soudní kraje. Nejvyšší státní zastupitelství dodává do výročních zpráv údaje o trestných činech spáchaných z rasových, národnostních nebo nenávistných pohnutek, počet stíhaných, obžalovaných a odsouzených osob podle jednotlivých relevantních paragrafů. Samostatně se eviduje trestná činnost s antisemitským podtextem. Zde je nutné ale uvést, že se evidují útoky proti židovským objektům (nasprejované symboly na synagogách, poškozené židovské hřbitovy apod.). Kriminalistické statistiky však mají pro účely prevence a deradikalizace omezenou vypovídací hodnotu. Ministerstvo vnitra si proto nechalo zpracovat celospolečenský výzkum vnímání pravicového extremismu. Provedla ho firma STEM. Cílem výzkumníků bylo statisticky vyjádřit zastoupení počtu sympatizantů pravicově extremistických subjektů a potencionálních participantů (lidí, kteří jsou ochotní stát se členem některého pravicově extremistického uskupení a aktivně ho podporovat) v české společnosti a analyzovat důvody jejich chování. Výzkum poskytl mimo jiné tyto výstupy: 12

Jsou vždy uváděny ve výroční zprávě o extremismu, zpracovávané odborem bezpečnostní politiky. K dispozici na http://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-protiextremismu.aspx.

10

Statistické vyjádření zastoupení počtu sympatizantů pravicově extremistických subjektů (nutné rozlišit myšlenky prezentované neonacisty a krajně nacionalistickými skupinami). Statistické vyjádření zastoupení potencionálních participantů (lidí, kteří jsou ochotní stát se členem některého pravicově extremistického uskupení a aktivně ho podporovat) pravicově extremistických subjektů (nutné rozlišit myšlenky prezentované neonacisty a krajně nacionalistickými skupinami). Analýza zdůvodňující, proč konkrétní, demografickými ukazateli vymezené, skupiny obyvatel s extremistickými subjekty sympatizují, nebo se chtějí stát jejich participanty. Statistické uchopení a sociologické vysvětlení vůči kterým menšinám se veřejnost nejvíce vyhraňuje. Statistické uchopení a sociologické vysvětlení, vůči kterým cizincům se veřejnost nejvíce vyhraňuje. Sociologickému výzkumu se věnuje samostatná pasáž na konci této kapitoly.

K dispozici je i omezené množství materiálů psychologických a psychiatrických – znalecké posudky ze soudních kauz. Plastický obraz osobnostních profilů poskytují např. posudky čtyř obžalovaných v případu útoku zápalnou láhví ve Vítkově. Psychologických či psychiatrických posudků je omezené množství (policejní experti odhadují okolo dvaceti). S příchodem psychologů na odbor bezpečnostní politiky bude věnován důraz i na společenskovědní analýzu k odsouzeným osobám, analýzu projevů v otevřených zdrojích a analýzu veřejných projevů (Hard Bass apod.). Špatné zacílení prevenci dopředu odsuzuje k neúspěchu. Při definování cílové skupiny je nutné zohlednit názory jak bezpečnostních složek, tak i akademiků a zástupců občanského sektoru. Scéna se stále vyvíjí, vyvíjí se i její vnímání ve společnosti. V současnosti jsou už neudržitelná stará vymezení (zpravidla se v minulosti jako nejrizikovější skupina označovali mladí muži, nižšího vzdělání, nižšího společenského statusu, dělnických profesí z periferií měst). Mezi extremisty a jejich sympatizanty se stále častěji vyskytují osoby z vyšších společenských tříd, s vyšším vzděláním a vykonávající povolání s vyšší společenskou prestiží.

2.4. Koncipování preventivních programů Preventivní a deradikalizační protiextremistické13 programy zažívají boom v západní Evropě jako reakce na teroristické útoky islamistických radikálů. Vlády některých západoevropských zemí vyšly z premisy, že situaci je nutné dlouhodobě a koncepčně řešit i nerepresivními prostředky. Na nové programy byly vynaloženo velké množství financí. Projekty byly převážně koncipovány paušálně (např. formou národních akčních plánů apod.), chaoticky a v přímé návaznosti na konkrétní teroristické útoky. Opatřením chyběla kritická reflexe. Jak konstatují odborníci z Evropské sítě expertů na radikalizaci, vlády si nestanovily své priority, nezkoumaly současný stav a nevyužívaly stávající zkušenosti.

13

O deradikalizaci se hovoří zejména v souvislosti s náboženským extremismem, který může vyústit v teroristické aktivity. V ČR se političtí extremisté neuchylují k teroristickým aktivitám, český politický extremismus nelze, alespoň podle poznatků Bezpečnostní informační služby, spojovat s terorismem.

11

Státní administrativa často nevěděla, jakým způsobem poskytnuté finanční prostředky použít. Řada opatření a projektů se minula účinkem. Aktivity navíc nebylo možné vyhodnotit, protože nikdo nevěděl, podle čeho měřit jejich úspěšnost. Nebyly stanoveny konkrétní, měřitelné a dosažitelné cíle. Projekty byly založeny na deklaratorních frázích. Úkoly nebyly časově ohraničené, chyběla odpovědnost konkrétních lidí za konkrétní aktivity. Velké projekty ovlivnila celá řada zamýšlených i nezamýšlených faktorů. Objevily se i vedlejší negativní dopady. Reflexe se komplikovala tím, že se efekt těchto programů dostavuje s velkým zpožděním. V neposlední řadě se ukázalo, že pro deradikalizační programy chybělo poznatkové zázemí. Chyběla validní data, získaná profesionálně vedeným výzkumem. Autoři projektů nevěděli, kdo má být cílová skupina. Do přípravy projektů se zapojila řada subjektů, které soupeřily o finance a sledovaly různé cíle. Některé aktivity od různých subjektů se dublovaly. Chybně prováděné deradikalizační programy mohou mít za následek zvýšení radikalizace. Citlivé téma je snadno politicky zneužitelné.

2.5. Britská zkušenost Velká Británie je v rámci Evropské unie považována za zemi, která má z hlediska deradikalizace bohaté zkušenosti. Britské ministerstvo vnitra provedlo reflexi dosavadních aktivit a snažilo se vyvarovat výše zmíněných chyb. Britové si v rámci deradikalizace vytyčili několik cílů: boj s ideologií, boj s ideology, podpora osob náchylných k rekrutování, zvýšení imunity komunit, získávání maximálního množství informací a jejich analýza, zlepšení komunikace mezi subjekty podílejícími se na deradikalizačních programech. Vytvořili multidisciplinární přípravný tým, který striktně vycházel ze sociologických, psychologických a kriminologických výzkumů. Byly nastaveny indikátory pro hodnocení projektů. Britové dávají tato doporučení:

Komunity jsou různé, nedělejte národní programy, nahraďte je lokálními, v kontaktu se členy komunity nemá být policista nebo jiný státní úředník, ale přímo vybraný člen komunity (insider), který ale dostane od státu patřičnou organizační podporu, před jakoukoli akcí je nutné mít v komunitě vytvořenu síť kontaktů; d) neupřednostňujte čistě bezpečnostní témata před sociálními a ekonomickými (rodina, zaměstnanost, vzdělávání), vyplácejí se „exit strategie“ (strategie umožňující bezpečný odchod extremistů z komunity a pomáhající jim k resocializaci).

12

Britští experti upozorňují i na hlavní rizika deradikalizace:

Se změnou politické situace v zemi nemusí být podpora deradikalizace tak silná jako v současnosti; nelibost občanů, že peníze z jejich daní jdou na radikály a riziko zneužití problematiky pravicovými extremisty; finanční udržitelnost; kritika ze „špionování“ některých komunit“; chybějící infrastruktura v komunitách (neexistence kontaktní sítě, na kterou se úřady mohou obrátit).

2.6. Česká specifika Chyby, kterých se dopouštěly některé západoevropské země, lze do značné míry vysledovat i v České republice. Lze je shrnout do těchto bodů:

Chybí dlouhodobý koncept prevence, chybí validní data jakožto východiska pro projekty, chybí měřítka pro zjištění úspěšnosti, nejsou vytyčovány konkrétní cíle, deklaratorní cíle přinášejí deklaratorní doporučení,14 nejsou stanoveny konkrétní osoby s konkrétní zodpovědností, aktivity se dublují (např. velké množství subjektů, které monitorují extremismus na Internetu), subjekty spolu nekooperují, ale spíše spolu soupeří, chybí zpětná vazba k projektům,15 není vyjasněno, jak se vymezit vůči sociálně vyloučeným lokalitám a romské problematice; tato otázka se zpravidla vynechává, ačkoli právě na ni žádá veřejnost odpověď. Ze zahraničních zkušeností lze pro Českou republiku vysledovat tato doporučení:

Rychlá, nepřipravená řešení jsou nákladná a málo efektivní. Národní akční plány jsou neefektivní. Komunity se liší, nelze na ně aplikovat jeden typ intervence. Smysl mají projekty lokální, do kterých budou zapojeni i lokální aktéři, tedy i zástupci nevládních organizací a občanské společnosti. Preventivní programy nemůže organizovat Ministerstvo vnitra samotné, ale ve spolugesci s dalšími vládními i nevládními subjekty. V kontaktu s radikalizující se komunitou by neměl být policista, nebo státní úředník, ale osoba, která má ke komunitě blízko a dokáže si v komunitě vytvořit stabilní a seriozní síť kontaktů.

14

Řada projektů přináší obecné závěry, které často zahrnují všeobecně známé banality. Doporučení typu „je třeba lépe analyzovat, monitorovat, komunikovat, zefektivnit stávající strukturu, zaktivizovat příslušné pracovníky“ jsou obtížně přetavitelná do konkrétních opatření. Zůstávají pak pouze na papíře a neposouvají problematiku dál. 15 Klíčovou otázkou zůstává poměr, respektive nepoměr mezi vynaloženými prostředky a finálním výsledkem.

13

Případné deradikalizační intervence jsou nesmírně politicky i společensky citlivé. Lze očekávat odpor běžných občanů („proč jdou naše peníze na extremisty?“) a na zneužití pravicovými extremisty („Systém se zase zastává nepřizpůsobivých menšin na úkor Čechů a za české peníze!“). Je nutné mít nastavený systém hodnocení deradikalizačních projektů. (Evaluaci se věnuje závěrečná kapitola.)

2.7. Koncept hrozba vs. koncept lidských práv Většina českých deradikalizačních programů staví na prezentaci extremismu jako bezpečnostní hrozby. Jejich adresáti se podrobně seznamují s historicko-politickým pozadím extremismu, s programy, symbolikou, stylem odívání, strategií a nekonečným výčtem násilností. Objevuje přitom kritika, zda tento koncept je dostatečně účinný. Kritici vyjadřují tyto výhrady:

Je nutné, aby adresáti dostávali takové obsáhlé penzum informací? Jsou tyto informace pro laiky vůbec stravitelné? Poslouží opravdu tento koncept k tomu, aby si adresáti vytvořili na základě těchto informací odpor k extremistům? Nehrozí, že přílišným akcentováním a takto zúženým výkladem extremismu naopak někteří lidé získají k extremistům sympatie? Nezafunguje, že „zakázané ovoce nejvíc chutná“? Nenajdou adresáti ve změti informací o extremistech i body, které se jim budou zdát sympatické? (prohlášení typu „nekompromisně vyřešíme cikánskou otázku, budeme tvrdě bojovat proti drogám“).

Jako alternativa k tomuto přístupu se nabízí koncept lidských práv. Ten má tři roviny:

Výklad principů demokracie a vysvětlování významu lidských práv. Objasňování jejich prospěšnosti pro společnost. Představení, kdo, jak a proč tyto principy a práva porušuje. Reflexe porušování principů a práv. („Souhlasíte s tím/líbí se vám, že se vám je někdo snaží odebrat?“)

Prezentování konceptu lidských práv je náročnější než prezentování negativních stránek extremistů (dopustili se těchto zločinů, jejich symbolika odkazuje na jednotky SS apod.) Vyvstává problém, jakým způsobem lidská práva a demokratické hodnoty srozumitelně a atraktivně prezentovat. Pedagogové se shodují, že zejména u dětí a mládeže je nejúčinnější představovat myšlenky na základě osobního prožitku (tzv. prožitková pedagogika) 16

16

Prožitková metoda se u dětí vhodně aplikuje při seznamování s diskriminací, nálepkováním a sociální exkluzí. Je postavena na tom, že si děti samotné „odžijí“ deprivaci způsobenou vyloučením z kolektivu na základě nějakého neovlivnitelného atributu. Více informací na metodickém portálu Výzkumného ústavu metodického v Praze: www.rvp.cz.

14

Extremistický strašák nebo prožitková pedagogika? Odborníci se přiklánějí k druhé variantě.

2.8. Sociologický výzkum vnímání pravicového extremismu Výzkum „Zmapování postojů veřejnosti v České republice k pravicově extremistickým, rasistickým a xenofobiím myšlenkám a jejich šiřitelům s ohledem na integraci menšin a cizinců“ zpracovala v průběhu roku 2010 firma STEM. Finanční prostředky byly získány z Bezpečnostního výzkumu. Celá závěrečná zpráva, stejně jako průběžné zprávy z jednotlivých fází výzkumu jsou k dispozici v příloze dokumentu. Sociologové šetření rozdělili do 4 fází:

Hloubkové rozhovory s experty. Obsahová analýza internetových stránek ultrapravice. Diskusní skupiny (4 skupina - celkem 40 respondentů, složení: sympatizanti radikálních řešení a voliči DSSS). Dotazníkové šetření (reprezentativní výzkum na populaci ČR, 2056 respondentů starších 15 let, osobní standardizované rozhovory, pravděpodobnostní výběr s návratností 58%, termín sběru 17.9.-15.10.2010).

Na základě rozhovorů s experty (policisté, akademik, zástupce nevládního sektoru) sociologové definovali pojmy „radikalismus“, „extremismus“, „pravicový extremismus“ a „levicový extremismus“17. Dále pomocí analýzy vybraných internetových stránek (www.odpor.org, www.svobodnamladez.org, www.nacionaliste.com, www.delnickamladez.cz, www.dsss.cz, forum.hooligans.cz, www.delnickelisty.cz v období březen - duben 2010 sledovali hlavní zaměření a interpretace textů18. Podle zjištění se autoři textů nejvíce vymezovali vůči Romům, následně Židům, zřídka vůči Asiatům a Afričanům. Články se ale zaměřovaly i na jiná témata než národnostní a etnické menšiny – bezdomovci, homosexuálové, drogově závislí, hendikepovaní lidé apod. Jako cizorodý prvek byli vnímání jak přistěhovalci, tak i Romové. „Přivandrovalcům“ a „cizákům“ byly přisuzovány tyto vlastnosti: necivizovanost, nepřizpůsobivost, pohrdání normami většinové společnosti, sociální parazatismus, inklinace ke kriminálnímu chování. Mezi dílčí témata v textech se pak řadí: vzájemná nerovnost etnik, národů a kultur, nacionální socialismus, národní sounáležitost a solidarita, kolektivní identita, individualismus, jednotný řád a pořádek, multikulturalismus, 17 18

Plné znění v závěrečné zprávě z výzkumu. PodrobnostiVíce v „Analytické zprávě z úvodní fáze výzkumu“ v příloze.

15

kapitalismus, evropanství a EU. Sociologové v textech rozpoznali silné pocity beznaděje a frustrace. Dále hovoří o mechanismu projekce, kdy autoři vlastní, subjektivně negativně vnímané charakteristiky přenášejí (projektují) na někoho jiného. Souhlas s idejemi pravicového extremismu byl operacionalizován pomocí těchto fenoménů: autoritářství, nacionalismus, rasismus, nevraživost k cizincům, antisemitismus, anticikánismus, homofonie a kolektivismus, vůle k aktivní podpoře pak pomocí ochoty dát volební hlas, účastnit se pokojné demonstrace/pochodu, pomoci při organizování akcí či při distribuci letáků. Rizikové skupiny

Lidí, kteří zastávají ideje charakteristické pro pravicový extremismus a současně jsou ochotni stranu nabízející radikální řešení podpořit i svým členstvím anebo účastí na demonstracích/pochodech, případně různých akcích, jejichž cílem je zjednat pořádek, je v ČR 5,8 % (Účastníci akcí). V ČR jsou 2,5 % těch, kteří sdílejí ultrapravicové ideje a strany nabízející rázné řešení jsou současně ochotní podpořit nanejvýš svým volebním hlasem (Jen případní voliči). Celkem je v české populaci cca. 8% lidí, které lze v různé míře považovat za rizikové, přičemž nejrizikovější jsou „účastníci akci“). Pro typ jen případní voliči je charakteristické:

Vnímají stávající společensko-politický systém jako přehledný a spravedlivý. Zažívají dlouhodobý pocit omezování ze strany problémových skupin obyvatel. Bojí se veřejně extremistické hnutí podpořit z obavy o pomstu a odvetu. Častěji se jedná o introverty (nevyhledávají veřejné účinkování). Z pohledu extremismu jde o pasivní a latentní segment Pro účastníky akcí je příznačné:

Společenský a politický systém vnímají jako nesrozumitelný a nespravedlivý. Frustrace v oblasti pracovního uplatnění, rodinného života a materiálního zabezpečení. Častěji muži, s nižším vzděláním (bez maturity), mnohdy nezaměstnaní. Cítí se omezováni problémovými skupinami (okradení, napadání) Vyskytují se mezi nimi lidé, kteří už se zúčastnili akcí v problémových lokalitách. Cholerický temperament – psychická labilita a závislost na skupině. Akcentují romský problém, kdy státní orgány podle nich selhávají a příslušné orgány mají strach zakročit. Nejrizikovější segment z hlediska extremismu.

16

Zdroje otevřenosti k pravicovému extremismu Podle sociologů souvisí sympatie s ultrapravicí s:

Makrosociálními jevy (nezaměstnanost, zahraniční politika státu apod.). Mikrosociálními jevy (osobní zkušenost, vzdělání, sociální postavení apod.). Individuálními osobnostními rysy (temperament, způsob vnímání okolí apod.).

Výzkumníci si kladli několik hypotéz a na ně nacházeli odpovědi. Níže je uveden výčet nejdůležitějších zjištění:

Kulturní zakotvení – afinita souvisí s potřebou pevného referenčního rámce. Lidé vzdělanější jsou méně vystaveni riziku modernizace a nezaměstnanosti, jsou lépe vybaveni porozumět normám politického systému. Věk – s idejemi pravicového extremismu souhlasí v obdobné míře lidé napříč všemi věkovými kategoriemi. Ve věku 15-29 let se více projevuje ochota aktivní podpory. Mladí lidé jsou pravděpodobně ochotni podporovat radikální strany a hnutí i přesto, že vesměs nezastávají jejich ideologii (revolta, zábava, parta apod.). Negativní osobní zkušenost – rizikové skupiny deklarují pocit omezování a obtěžování ze strany problémových skupin, zejména Romů. Vnímání společenských problémů (hospodářská nejistota, sociální nerovnost, společenské obavy – kriminalita, imigrace) – lze vysledovat příčinnou souvislost (nezaměstnanost, nespokojenost s příjmy, majetkem i životní úrovní, pocit nespravedlnosti společenského systému, zkušenosti a obavy s kriminalitou problémových skupin). Ekonomická deprivace a osobní nenaplněnost – projevila se zejména subjektivní deprivace (rizikové skupiny se z pohledu příjmu nelišily od populace jako celku), výraznou příčinou je i osobní nenaplněnost (nespokojenost se zaměstnáním, osobním životem, nemožnost uplatnit schopnosti, realizovat zájmy). Anomie a znechucení politikou - účastníci akcí si stěžovali na absenci řádu a pořádku, často se objevovalo volání po vládě pevné ruky (ideálně jedna osoba), stát vnímali jako slabou instituci (policie a úřady se bojí zakročit).

Výzkum také přinesl zjištění týkající se zakotvení pravicového extremismu na pravolevé škále politické orientace. Podle sociologů pravicový i levicový extremismus charakterizuje orientace na solidaritu. Zatímco levicový prosazuje solidaritu se všemi, pravicový ji omezuje jen na vybrané skupiny lidí (podle etnicity, sexuální orientace, národnosti apod.). Výzkumníci proto doporučují používat termínu extremismus neselektivní (levicový) a selektivní (pravicový). Ohrožené skupiny Výzkumníci měřili tzv. míru sociální distance k jednotlivým skupinám obyvatel, které byly vydefinovány pomocí studia otevřených zdrojů, rozhovorů s experty a skupinových rozhovorů:

Ze zkoumaných skupin jsou Čechům nejbližší Slováci a lidé tělesně postižení. Otevřenost k osobnímu kontaktu deklarují Češi vůči Němcům a Židům.

17

Větší odtažitost cítí Češi vůči homosexuálům, černochům, Ukrajincům, Vietnamcům, přistěhovalcům, zahraničním dělníkům, bezdomovcůma prostitutkám. I tyto skupiny však většina Čechů považuje za sobě rovné. K dalším skupinám už většina Čechů deklaruje převážně odmítavý postoj. U příslušníků skupin, jako jsou muslimové, Romové, anarchisté a skinheadi, většina lidí vyjadřuje nechuť žít s nimi trvale na společném území. Tyto skupiny je možné vnímat jako nevítané a tím pádem ohrožené. Jasná averze je zaměřená vůči narkomanům. Většina našich obyvatel vůči nim volí krajní pól škály - „odsunul/a bych je nejraději pryč z ČR“. Dále byla měřena míra osobní zkušenosti:

Většina Čechů má osobní zkušenost se Slováky, Romy, Vietnamci, tělesně postiženými a Němci. Příležitostná osobní zkušenost kombinovaná se zkušeností zprostředkovanou blízkými se týká především Ukrajinců, bezdomovců, přistěhovalců, Židů a homosexuálů. Zkušenost většiny Čechů se zbylými menšinami vychází převážně z informací z médií anebo o nich žádné informace nemají. Absence informací anebo reflexe mediálního obrazu se týká konkrétně černochů, narkomanů, skinheadů, prostitutek, anarchistů a muslimů.

Propojením míry osobní zkušenosti a sociální distance lze získat čtyřpolní graf – vnímání menšin: míra předsudečnosti a jejich hodnocení

Pozitivní zkušenost lze vysledovat hlavně u Slováků a tělesně postižených, negativní zkušenost zejména u Romů a Vietnamců, negativní předsudek u anarchistů, muslimů, skinů, narkomanů a prostitutek, nejblíže ke kvadrantu pozitivní předsudek mají Židé.

18

Vnímání menšin u rizikových skupin (účastníci akcí a jen případní voliči)

U rizikové skupiny je matice podobná, nicméně posunutá negativním směrem. Největší posun zaznamenali homosexuálové, Ukrajinci, Romové, muslimové a Vietnamci.Význačný je posun k negativnímu předsudku u Židů. Romové a anticikanismus Varující je silný anticikánismus. Romové jsou rizikovými skupinami vnímáni s největší distancí a 83% Čechů je vnímá jako nepřizpůsobivou skupinu obyvatel. Antipatie jsou sociálně zakotvené, Romové jsou pro veřejnost spojeni s nepřizpůsobivostí, kriminalitou a zneužíváním dávek. Sociologové se domnívají, že anticikanismus nesouvisí příliš s rasismem, ale spíše s nacionalismem a nevraživostí k cizincům (Češi vnímají Romy spíše jako cizince než jako spoluobčany). Novým, důležitým zjištěním bylo, že Romy jako nepřizpůsobivou skupinu vnímají nejčastěji lidé, kteří s nimi mají osobní zkušenost (90% z nich). Češi Romům přisuzují celou řadu negativních charakteristik: jsou zdrojem kriminality (90%), ničí a znečisťují okolí (88%), hlučnost (82%), násilnické chování (77%), zdroj nemocí (51%). Naproti tomu 21% populace si myslí, že Romové jsou oběťmi diskriminace. Téměř každý pátý Čech (17 %) se cítí být podstatným způsobem a dlouhodobě omezován různými problémovými skupinami obyvatel. Z lidí, kteří se cítí být takto omezováni, 64 % označuje za původce omezování Romy. Druhou nejčastěji jmenovanou skupinou jsou bezdomovci (20 %). Romové jsou častěji spojováni s obtěžováním hlukem, pachem či nepořádkem (41 % případů), krádežemi (21 %) a agresivnějším chováním (18 %), zatímco u bezdomovců jednoznačně dominuje žebrání a dotírání (57 %).

19

Respondenti poukazovali na to, že sociální systém státu podporuje problémové chování Romů (34%), že problémovým skupinám nehrozí závažnější trest (21%), necelá pětina (19%) uváděla strach z pomsty a odvety, 18% hovořilo o strachu policie a státních úředníků. „Účastníci akcí“ zmiňovali strach policie a jiných úřadů častěji (31%), „jen případní voliči“ hojně uváděli strach lidí z pomsty a odvety (29%) Rizikové lokality Tabulky výskytu názorů charakteristických pro ultrapravici a otevřenosti k podpoře strany navrhující radikální opatření podle krajů

20

Mapka sympatií k pravicovému extremismu podle krajů

Prognóza vývoje V této pasáži vycházeli sociologové z odhadů expertů a mínění veřejnosti. Podle odborníků v institucionální rovině zatím nehrozí poškození nebo narušení demokracie. ultrapravicové strany a hnutí mají řádově desítky tisíce příznivců, což jim nestačí, aby se jejich zástupci dostali do parlamentu. Hrozba však existuje na úrovni regionální politiky. Nebezpečí v podobě útoků extremistů vůči národnostním a jiným menšinám má spíše lokální a individuální charakter. Důležitou roli sehraje počínání nové (Nečasovy) vlády při řešení sociálních problémů (hospodářská krize, nezaměstnanost, migrační politika). Veřejnost vnímá extremismus s většími obavami. Jako zásadní problém dnes vnímá působení extrémistických organizací necelá polovina dotázaných (48 %). Tři pětiny lidí (61%) hodnotí působení extrémistických organizací jako vážné nebezpečí pro demokracii v ČR do budoucnosti. Ukazuje se tak, že bez ohledu na současný dopad působení extrémistických organizací je potřeba této problematice do budoucna věnovat zvýšenou pozornost.

21

Návrhy sociologů k řešení problematiky Podle sociologů je vhodné z operativních a praktických důvodů oddělit projevy anticikánismu (které sdílí velká část populace) od projevů xenofobie, rasismu i neonacismu (jež sdílí jen malá část populace) a formulovat strategie jejich řešení odděleně. Romská otázka představuje podle jejich názoru jádro problému. Nelze podceňovat ani projevy nesnášenlivosti ze strany většinového obyvatelstva, ani projevy nepřizpůsobivosti a zneužívání systému ze strany menšiny. Je třeba zamyslet se nad tím, zda dosavadní přístupy nebyly mnohdy povrchní a problém nezřídka obcházely. Oslabování extremismu musí jít po těchto liniích:

Efektivní komunikace s veřejností. Důsledné a rovné uplatňování práva pro všechny relevantní skupiny. Náročná sociální práce v romských komunitách a snaha o dekoncentraci vyloučených lokalit. Jednoznačný a odhodlaný postup státních orgánů vůči extrémním skupinám a vůči projevům extremismu. 2.9. Obraz pravicového extremismu v českých médiích19 Unikátní příspěvek k boji proti extremismu představuje materiál společnosti Newton Media, která zpracovala mediální analýzu obrazu pravicového extremismu v českých médiích. V obdobích od 1. července 2008 do 31. prosince 2009 a od 1. ledna do 31. března 2010 bylo sledováno více než 31 tisíc mediálních relevantních výstupů. Analýza byla podpořena Nadací Open Society Fund Praha v souvislosti s pochody a demonstracemi krajní pravice a s kampaněmi extrémně pravicových stran před evropskými a krajskými volbami. Hodnocení pravicového extremismu se za sledované období změnilo, zejména v souvislosti s obsahem mediálních výstupů. V prvních osmi měsících byly pokrývány zejména akce extremistů, posléze získaly převahu zprávy o žhářském útoku ve Vítkově a snahách státu při potírání tohoto jevu. Vývoj medializace – hlavní události 4000 zahájení 2.

pochod neonacistů Ústím nad Labem

soudního procesu

litvínovském Janově

pochod extremistů

proces s vrahem

Plzní, rozsudek v

J. Kučery, pochod

případu neonacisty L.

ve Svitavách

Vorobeľa

policejní razie

výsledky

projevy neonacismu v

voleb do EP

armádě, milost pro otce Natálky z Vítkova

zamítavý rozsudek

1500

o rozpuštění DS,

dopadení žhářů z Vítkova

proti pravicovým extremistům

2008

2009

březen

únor

leden

prosinec

listopad

říjen

září

srpen

červenec

únor

leden

prosinec

sionismu v Plzni

listopad

pochod proti

voleb

říjen

červenec

0

návrhu zákazu DS,

Litvínově, výsledky krajských

září

500

ochranné sbory DS v

červen

NSS ve věci

1000

květen

2000

žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově,

Janově, zakázaný

duben

2500

ochranné sbory DS v

extremistů s policií v

březen

3000

střet pravicových

srpen

počet příspěvků

3500

2010

19

Informace jsou čerpány ze závěrečné zprávy spol. Newton Media „Obraz pravicového extremismu v českých médiích“.

22

Vývoj medializace podle hodnocení v období 1.7.2008 – 31.12.2009 6

161

22 1718

29

708

287

11

86

287

2008

255 12

1 281 22

1536 838

562

515 prosinec

124

29 2427 2477

1

546

606

995

674 prosinec

1265

červenec

792 listopad

271

396

784 říjen

červenec

0

101

září

1046

500

769 6

22

červen

941

1000

4

200

129

květen

174

1

622

35

září

720

1

72

duben

1267

236

1

leden

1500

643 27

2

březen

595

163

2

únor

289

2000

1

listopad

54

2500

srpen


3000

pozitivní neutrální nejednoznačné negativní

143 162

1192

srpen

3500

říjen

4000

2009

Vývoj medializace podle hodnocení v období 1.1.2010 – 31.3.2010 800 pozitivní neutrální nejednoznačné negativní

50

83

600

30

500 400

22

200

4

583

13

21

6

1

36 1

10

464

7

7 146

01.01. - 03.01.

04.01. - 10.01.

143

152

01.02. - 07.02.

7

33

25.01. - 31.01.

4

100

179

144

13

29

23

24

112

90 08.03. - 14.03.

22

37

01.03. - 07.03.

300

18.01. - 24.01.


6

119

700

53

62

5

12

3 262 128

121 29.03. - 31.03.

22.03. - 28.03.

15.03. - 21.03.

22.02. - 28.02.

15.02. - 21.02.

08.02. - 14.02.

11.01. - 17.01.

0


0%

23% 3%

0%

13%

0%

8%

37%

57% 6%

74% negativ ní nejednoznačné neutrální pozitiv ní

1.7.2008-31.3.2009

79%

1.4.2009-

1.1.2010-

31.12.2009

31.3.2010

Z výše uvedených grafů vyplývá, že se v průběhu roku 2009 a v prvním kvartálu roku 2010 významně posunul charakter zpráv od neutrálního vyznění k negativnímu. Pro upuštění

23

od situace, kdy převládalo víceméně neutrální zpravodajství o mediálně atraktivních extremistických akcích (pochody, demonstrace), byly klíčové dva zlomové body: jednak žhářský útok ve Vítkově (překročení určité hranice – pokus o vraždu holčičky) a jednak snahy státu o potírání pravicového extremismu. Zatímco od poloviny roku 2008 a v roce 2009 převažovaly příspěvky o akcích pravicových extremistů, v roce 2010 už převažovaly zprávy o snahách státu a místních samospráv o potírání pravicového extremismu. Tématická struktura v období 1.7.2008 – 31.12.2009 akce, pochody, demonstrace prav icových extremistů

11915

kriminalita přízniv ců pravicov ého extremismu

10894

snahy o potírání prav icov ého extremismu ze strany státu a místních samospráv

7373

informace o obětech prav icov ě-extremistického násilí

4290

akce, pochody, demonstrace proti prav icov ému extremismu

2665 2428

v olby a v olební kampaně ostatní nezařaditelné příspěv ky.

1908

extremistická uskupení, jejich představitelé, struktura a fungov ání

1622

koncerty neonacistických skupin

1570 476

v yjádření politiků kprav icovému extremismu zmínky o pravicov ém extremismu vsouv islosti se sportem a jeho fanoušky


366 0

2000

4000

6000

8000

10000

12000

Tématická struktura v období 1.1.2010 – 31.3.2010 snahy o potírání pravicového extremismu ze strany státu

1775

a místních samospráv kriminalita přízniv ců pravicov ého extremismu

1123

informace o obětech prav icov ě extremistického násilí

412 366

akce, pochody, demonstrace prav icových extremistů volby a v olební kampaně

320

akce, pochody, demonstrace proti prav icov ému

157

extremismu struktura a fungov ání extremistických uskupení

75

v yjádření politiků kpravicovému extremismu

58

koncerty neonacistických skupin

14

zmínky o prav icov ém extremismu vsouv islosti se

8

sportem a jeho fanoušky

ostatní nezařaditelné příspěvky


206 0

300

600

900

1200

1500

1800

Nejčastěji zmiňovanou událostí se stal žhářský útok ve Vítkově, dále kauza Dělnické strany a třetí pak janovské nepokoje z listopadu roku 2008. Významnou měrou přispívají k vyznění mediálních výstupů i prohlášení tzv. „mluvících hlav“. Důležitou rolu podle výzkumníků sehrály např. odsuzující výroky

24

celostátních politiků po událostech ve Vítkově. Následující grafy představují, jak se k pravicovému extremismu stavěli další relevantní osoby. Vyjádření k pravicovému extremismu v období 1.7.2008 – 31.12.2009 172

476

tiskoví mluvčí a ostatní příslušníci policie a BIS

4966

1652

politici celostátní 642

odborníci na pravicový extremismus

2

1203

185

519

politici regionální

1296

441 1119

175

1

137 144 1325

zástupci justice (státní zástupci, soudci, advokáti) 596

zástupci neziskových organizací

37 324 228 16 606

státní úředníci

234

úředníci místních samospráv 489

ostatní představitelé ostatní odborníci

211 10

zástupci církevních organizací

211 18 1

armáda, vojenská policie

485

28

149 49

7

183

41

52

0

1000

2000

negativní

3000

nejednoznačné

4000

neutrální

5000

6000

pozitivní

Vyjádření k pravicovému extremismu v období 1.7.2008 – 31.12.2009 11

432

zástupci justice (státní zástupci, soudci, advokáti) 168

tiskoví mluvčí a ostatní příslušníci policie a BIS

4

zástupci neziskových organizací

190

4 11

politici celostátní

187

4 5

138

odborníci na pravicový extremismus 74

ostatní představitelé

56

státní úředníci

49

2 33 4 9

politici regionální 33 27 ostatní odborníci (např. politologové, sociologové, psychologové)

227

283

15 7 3 13 6

17 11

úředníci místních samospráv zástupci církevních organizací


3 0

negativní

100

200

nejednoznačné

300

400 neutrální

500

600

700

pozitivní

Tyto grafy přinášejí několik zajímavých zjištění. V prvé řadě jde o čísla popisující negativní a neutrální vyznění u zástupců (nejen) bezpečnostních složek v prvním období. Neutrální příspěvky jednoznačně převažují. Pokud vyznívají sdělení „mluvících hlav“ neutrálně, nelze očekávat aktivistický přístup médií. V druhém grafu je zajímavá převaha příspěvků zástupců justice (souvisí s kauzou Dělnické strany) a vysoká míra jejich negativního hodnocení. Lze z toho vyvodit, že se ke své mediální roli postavili více „asertivně“ (respektive ofenzivně) než např. zástupci Policie ČR v předcházejícím sledovaném období. Lze tedy vyslovit hypotézu, že zástupci justice dokázali svým hodnotově „zabarveným“ komentováním vzbudit zájem novinářů. Sociologové z Newton Media dále konstatují, že: „Reakce na verdikt o rozpuštění strany byly téměř bezvýhradně souhlasné“. Média tzv. „přitvrdila“, častěji se objevily hodnotící výrazy jako „xenofobní“, „rasistická“, „vyzývající k násilí“, či „navazující na ideologii nacionálního socialismu“. Je nepochybné, že

25

medializace kauzy Dělnické strany pravicovým extremistům velmi uškodila a že novináři v tomto případě sehráli pozitivní roli. Dále je nepochybné, že se tomto negativním obrazu pravicových extremistů podepsal proaktivní přístup aktérů kauzy (poskytování relevantních, faktických informací s přidanou hodnotou – demaskování neonacistů; schopnost formulovat myšlenky a dát jim rozumný hodnotový náboj). Vypovídající hodnotu má i statistika počtu výpovědí konkrétních „mluvících hlav“. V druhém sledovaném období se dostal do popředí zájmu médií mezi akademické odborníky a zástupce nevládních organizací také konkrétní policista. Ostravský specialista na extremismus Rostislav Chobola se umístil za Miroslavem Marešem a Michalem Mazlem na třetím místě (zejména v souvislosti s kauzou Dělnické strany). Z míry publicity angažovaných a neformálních vystoupení Choboly vyplývá, že média preferují takováto sdělení před „úředně-právnickými“ vystoupeními policejních tiskových mluvčí, často bez větší přidané hodnoty. Velký mediální ohlas měla podle analýzy i vystoupení politiků (nejvíce ministři Pecina a Langer) a zástupců nevládních organizací, která veskrze negativně komentovala projevy pravicového extremismu. Vedle ministrů Langera a Peciny stojí za zmínku i mediální reflexe výroků regionálních politiků. Ve druhém sledovaném období byla často citována senátorka a starostka Ostravy-Mariánských Hor Liana Janáčková (v případě žhářského útoku v osadě Bedřiška prohlásila, že se nejedná o útok s rasovým podtextem, v minulosti pak Janáčková pronesla o tamních Romech, že by měli být zavřeni za ostnatý drát), dále pak výroky politiků, v jejichž regionech byly problémy s extremismem (uskutečnily se extremistické akce, nebo je úřady nepovolily). Vedle tradičně citovaných zástupců nevládních organizací (zejména Klára Kalibová a Ondřej Cakl) upoutaly mediální pozornost i aktivity ústecké iniciativy „V Ústí neonacisty nechceme“. Pokud i marginální, regionální subjekt zvládá dobře PR a práci s médii, má šanci získat širokou publicitu. To samé platí i o extremistech. Marginální Národní straně se podařilo díky předvolebním rasistickým spotům a kvazi-odborné publikaci Jiřího Gaudina „Konečné řešení otázky cikánské“ získat publicitu, která naprosto neodpovídala jejímu reálnému akčnímu a mobilizačnímu potenciálu. Příspěvky podle typu médií: 1% 3% 11% 4%

12% 13% 57% 14%

85%



komentář, analýza

Regionální tituly

Telev ize a rozhlas

rozhov or

Celostátní deníky

Internetov é serv ery

zprav odajstv í

Ostatní tisk

Ekonomické časopisy

26

Z výše uvedeného kruhového grafu (poměr komentářů, rozhovorů a zpravodajství) vyplývá, že naprosto převažuje zpravodajství. Komentáře a rozhovory, které z podstaty formátu mají obsahovat vlastní názor a hodnotící prvek, představují pouze doplněk k mediálnímu obrazu extremismu. Také z tohoto důvodu se jeví jako důležité, aby výstupy poskytované pro zpravodajský formát byly ofenzivnější. Dalším důležitým zjištěním je, že více než polovinu výstupů obstaraly regionální tituly. Proto musí být kladen důraz i na kvalifikované, zodpovědné a angažované informování ze strany policistů působících na úrovni regionů (velitelé bezpečnostních opatření, specialisté na extremismus, tiskoví mluvčí). Média nejčastěji publikující o pravicovém extremismu v období 1.7.2008 – 31.12.2009: 53

779

Mladá fronta DNES ČT 24

437

ČT 1

12

472

Právo

379

zpravy.iDNES.cz

394

tyden.cz

24 14

254

Lidové noviny

318

37

Haló noviny

308

15

228 23

147

238 12

136

181

10

142 0

negativní nejednoznačné neutrální pozitivní

21 143

215

Ústecký deník

1

27 171 1

141

tn.cz

1

142

TV Nova Brněnský deník

243 184

lidovky.cz

Mostecký deník

210

277

10

307

281

26

305

ct24.cz

2

484

344

19

115

200


1

26 153 400

600

800

1000

1200

1400

Média nejčastěji publikující o pravicovém extremismu v období 1.1.2010 – 31.3.2010: 124

Mladá fronta DNES ČT 24

17

111

9

ČT 1

82

9

Práv o

81

10

60

zprav y.iDNES.cz tyden.cz ct24.cz

57 58

Lidov é nov iny

51

TV Nov a

50

Haló nov iny

52

10

lidov ky.cz

8 7 4 9

2

negativ ní nejednoznačné neutrální pozitiv ní

5

45

26 0

8

1

55

34

Znojemský deník

15

65

38

14

1 6

41

nov inky.cz aktualne.cz

20

20

7 12

51

ČRo 1 - Radiožurnál

28

3 30

9


1 60

90

120

150

180

27

Nejčastěji referujícími médii byla Mladá fronta Dnes, následována Českou televizí a Právem. Charakter (tedy i hodnotové vyznění) mediálních výstupů určují v prvé řadě redaktoři a reportéři, kteří sbírají data. K proaktivnímu přístupu patří i osobní znalost a pravidelné oslovování zodpovědných, seriózních žurnalistů, kteří poté (v některých případech) dokáží odvést na poli vytváření veřejného mínění neocenitelnou práci. Téma pravicového extremismu v regionálních médiích podle krajů v období 1.7.2008 – 31.3.2010 Ústecký Jihomoravský Vysočina Plzeňský Moravskoslezský Olomoucký Jihočeský Praha Středočeský Zlínský Karlovarský Královéhradecký Pardubický Liberecký

0-300

301-500

501-700

985 614 477 455 447 397 382 327 289 285 275 271 243 213

701 a více článků

Z grafu zohledňujícího regionální mediální pokrytí (v tabulce jsou originální příspěvky v regionálním tisku a rozhlase) jednoznačně vyplývá, že akce související s extremismem jsou pro lokální žurnalisty atraktivní. Regionální policejní zpravodajství musí být i proto proaktivní (osobně znát zodpovědné novináře, poskytnout jim srozumitelně a včas přidanou hodnotu). Pokud tomu tak nebude, novináři si najdou alternativní zdroj informací.

2.10. Závěry Pozitivní prevence by měla převažovat nad negativní. Je nutné přesně definovat cílovou skupinu. Při čistě protiextremistické prevenci pracujeme s bílou majoritou, respektive s jejím konkrétním, přesně definovaným segmentem. Tzv. celospolečenská prevence je neefektivní. Protiextremistická prevence se neztotožňuje s preventivními opatření zaměřenými na sociálně vyloučené lokality, zejména obývaných Romy. Doplňují se, ale není vhodné je spojovat v rámci jednoho projektu. Kvalita je více než kvantita. Zpočátku je nutné koncipovat projekty skromnějšího charakteru, s ohledem na realizovatelnost. Paušální celorepublikové akční plány podle zahraničních zkušeností nevedly k úspěchu. Koncept lidských práv je pro přípravu komplexnějšího preventivního působení vhodnější než koncept hrozby extremistů.

28

Reflexe výzkumu STEM Nelze ignorovat varující čísla o anticiganismu. Ministerstvo vnitra si z výzkumu odnáší dva důležité poznatky. Jednak nefunguje práce v romských lokalitách a jednak nefunguje práce s bílou majoritou. Je to důležité poselství jak pro romskou společnost a zejména pro romské elity, tak i pro všechny zainteresované úřady, nevládní organizace i akademiky. Všichni dohromady si musí uvědomit jednu důležitou věc: nelze lidem jejich názory vnucovat, ale musíme pracovat na tom, aby je sami změnili a sami se o ně zasahovali. To je podstatou prevence extremismu, priority vlády. Nejde o výzkum romské kriminality ale o výzkum lidských názorů, pocitů a dojmů. Sociologové k tomu dodávají: „Lidé uvažují schematicky, mají sklony generalizovat.“ Firma STEM nepřinesla zprávu o reálném stavu věcí, ale o způsobu, jakým realitu vidíme. Dělat na základě čísel závěr o „typickém, nepřizpůsobivém Romovi“ nelze. Sociologové přišli s myšlenkou, abychom řešili romskou otázku a extremismus odděleně. Není možné hledat mezi nimi jasnou příčinou souvislost. Extremisté tu vždy budou a vždy budou ke své existenci potřebovat nepřítele. V nacistickém Německu to byli Židé, čeští neonacisté operují s romskou kartou. Český pravicový extremista řešení nemá, jen propaguje populistické teze. Sociologové zdůraznili, že je nutné výsledky naší práce nejenom více komunikovat, ale také v informování veřejnosti přidat. To platí pro všechny. Pro Ministerstvo vnitra, pro policii, ale i pro všechny ostatní instituce. Speciálně to platí pro zástupce romské komunity. Hledání viny u druhých či „zasekávací“ jednání nahrává extremistům. Ministerstvo vnitra a policie hrají v klasické prevenci až sekundární úlohu. Do kontaktu s cílovou skupinou by měl v prvé řadě přicházet sociální pracovník, pracovník s mládeží či pedagog. Až poté policista. Proto je nutné se obracet na další úřady státní správy, samosprávy, nevládní organizace a akademiky a s nimi společně hledat řešení. Ve srovnání se západními zeměmi české resorty významně zaostávají. Ministerstvo vnitra a policie nabízí spolupráci všem, kteří chtějí s extremismem bojovat. Bez rozdílu barvy pleti, vyznání, sexuální orientace. Reflexe mediálního výzkumu firmy Newton Media Část společnosti s některými myšlenkami pravicových extremistů souhlasí a u řady odborníků i laiků to budí pohoršení. Shazování viny na neprofesionalitu žurnalistů je do značné míry alibistické. Žurnalistika je rutinizovaným povoláním a novináři nejsou experti na extremismus. Je nutné si tento fakt uvědomit a umět s médii pracovat. Zvládnutí PR a komunikace s médii je základ. Zvládnutí komunikace s médii předpokládá proaktivní přístup zodpovědných pracovníků pro komunikaci s médii. Proaktivní přístup znamená učinit první krok a nabídnout přidanou hodnoty. Policejní zpravodajství v oblasti extremismu by mělo být ofenzivnější.20

20

Ofenzivní přístup policejního zpravodajství zmiňuje např. Katalog protiextremistických opatření Spolkového kriminálního úřadu, či ho ve svých doporučeních uvádějí policisté z Krajského ředitelství hl. m. Prahy, kteří mají se zvládáním extremistických akcí nejvíce zkušeností.

29

3. Preventivní aktivity Ministerstva vnitra a Policie ČR

3.1. Informační servis a counter-propaganda Trendům informační společnosti se extremisté rychle přizpůsobili. Naučili se ovládat nová média a dobře se pohybovat v rámci nových sociálních sítí. Prostřednictvím kvalitní propagandy se dokázali rychle zmobilizovat. V některých případech (např. události v Janově) se jim podařilo státní aparát zaskočit. Předehrou násilností v Janově se stalo nezvládnuté odkomunikování kontroverzní akce „Ochranných sborů Dělnické strany“. Naopak extremisté ji využili výborně, během krátké doby se jim podařilo zmobilizovat velké množství neonacistů a získat si sympatie části veřejnosti.

Hlavní preventivní aktivitou Ministerstva vnitra a Policie je zveřejňování informací o extremistické scéně. Prostředkem je nabídka širokého a snadno přístupného poznatkového fondu. Cílem demaskování extremistů a vyvracení nepravd a manipulativních tvrzení. Komunikace s veřejností Na stránkách Ministerstva vnitra a Policie ČR jsou v sekcích extremismus21 zveřejňovány tyto informace: Protiextremistické aktivity, co je extremismus, v čem spočívá hrozba extremismu, strategie boje proti extremismu,výroční zprávy o extremismu, aktuální informace o scéně, výčet preventivních aktivit, shromažďování a koordinační dohody, důležité informace a kontakty, pohledy odjinud (alternativní názory k tématu), Frequently asked questions extremismus na Internetu.

21

http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnost-a-prevence-bezpecnostni-hrozby.aspx?q=Y2hudW09NA%3d%3d

30

Každé čtvrtletí jsou zveřejňovány dvě průběžní zprávy o scéně zpracované Bezpečnostní informační službou a odborem bezpečnostní politiky MV.22 Členové policejního managementu, tedy policisté, kteří velí bezpečnostním opatřením při extremistických akcích dostávají odborné školení v komunikaci s : • médii, • davem za využití vyjednávačů z antikonfliktních týmů23, • postiženými obyvateli za využití pracovníků psychologických pracovišť krajských ředitelství policie, • zástupci nevládních subjektů, provádějících monitoring. V roli lektorů působí resortní, tiskoví mluvčí, psychologové, zástupci nevládních organizací, Agentury pro sociální začleňování a médií. Ministerstvo vnitra se dále zapojilo do vzdělávacího programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a nevládních organizací „Dovedu to pochopit? – Hrozby neonacismu“, kdy se policisté podílejí na lektorování učitelů, kteří budou o extremismu přednášet dětem a mládeži.24 Komunikace s obcemi Prevenci lze vykonávat i v oblasti shromažďovacího práva. V souvislosti s četnými dotazy týkajícími se aplikace zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších přepisů, zejména co se týká problematiky zákazu shromáždění nebo ukončení, resp. rozpuštění některých shromáždění, připravilo Ministerstvo vnitra základní přehled české právní úpravy vztahující se obecně ke konání shromáždění a některá doporučení k řešení situací, které v souvislosti s konáním shromáždění mohou vzniknout. Působnost orgánů veřejné správy na úseku shromažďování občanů vykonávají v přenesené působnosti jednotlivé obecní úřady, pověřené obecní úřady, krajské úřady a Ministerstvo vnitra. Obecní úřady na tomto úseku disponují některými významnými oprávněními, z nichž je třeba zdůraznit zejména oprávnění shromáždění zakázat v zákonem stanovených případech a dále oprávnění takové shromáždění rozpustit. Smyslem tohoto informačního manuálu je poskytnout nejen obcím základní orientaci v právní úpravě shromažďovacího práva v České republice a zajišťování veřejného pořádku v souvislosti s konáním různých shromáždění na území České republiky. Pravidelné aktualizace tohoto manuálu ve vztahu k aktuálnímu vývoji shromažďovacího práva budou zveřejňovány na internetových stránkách Ministerstva vnitra. Součástí tohoto Manuálu je i seznam kontaktních úředníků pro agendu práva shromažďovacího v rámci jednotlivých krajů, na které se mohou obecní úřady obracet. 22

V souvislosti s informování veřejnosti o extremistické scéně by stálo za úvahu vytvoření samostatných webových stránek zaměřených přímo na problematiku extremismu, přičemž jejich název by měl být jednoznačně výstižný. Samotné stránky MV mohou být pro veřejnost vzhledem k rozsáhlé agendě příliš složité, běžný občan se v nich nemusí snadno a rychle zorientovat. Na takto pojatých stránkách by pak mohlo svou činnost prezentovat nejen MV, ale i další orgány státní správy i další subjekty. Zároveň by stránky mohly být využity pro reagování na aktuální události. V ČR se objevila iniciativa směřující k vytvoření české obdoby webu „Netz gegen Nazis“, která by víceméně výše zmíněné ambice naplňovala. Za iniciativu aktivně vystupoval blogger Jan Kout. Tato platforma měla být propojena s německou Netz gegen Nazis. Zástupci odboru bezpečnostní politiky MV přišli s nabídkou, že by v případě vzniku tohoto webu do něj přispívali. Informace o dalším vývoji tohoto projektu nejsou odboru bezpečnostní politiky známy. 23 Antikonfliktní týmy zprostředkovávají komunikaci mezi různými subjekty v rámci preventivní činnosti PČR, ale neprovádí krizové vyjednávaní, na které nejsou jejich členové ani školeni. 24 O projektu „Dovedu to pochopit“ více v sekci „Vzdělávací a osvětové aktivity“.

31

Dále je v manuálu uveden Kalendář rizikových dní a komentář k uzavírání koordinačních dohod. Celkem bylo vytištěno 4200 ks Manuálu, které byly odborem všeobecné správy zaslány jednotlivým krajských koordinátorů shromažďovacího práva. Ti následně zajišťovali distribuci na jednotlivé obce. Výtisky manuálu byly také dány k dispozici Svazu měst a obcí, část byla rovněž distribuována prostřednictvím Institutu pro místní správu, a to jednak během školení Obec a extremismus a jednak byla část výtisků dána k dispozici ve školícím středisku v Benešově. Manuál je rovněž volně dostupný na webových stránkách MV. Pro obecní úředníky byly dále organizovány kurzy „Obce a extremismus“ na Institutu pro místní správu, pro krajské úředníky zodpovědné za shromažďovací agendu jsou pořádány konzultační dny. V roli lektorů působí zástupci MV i PČR. Postavit se extremistům vyžaduje osobní odvahu úředníka. Často se stává terčem výhrůžek extremistů. Na snímku pražský magistrátní úředník na akci Dělnické strany.

3.2. Low profile policing Ministerstvo vnitra i Policie ČR deklarovaly korektní a citlivý přístup při zvládání extremistických akcí. V praxi se jedná o dva nové trendy policejní práce označované jako „Low profile policing“ a „Strategie 3D“. Tyto postupy spočívají zjednodušeně ve dvou pravidlech: 1) snažit se maximálně zabránit eskalaci násilí. (V tomto stádiu je činnost pořádkové policie založena na monitoringu hlídek a vyjednávání Antikonfliktních týmů. Vyzbrojené pořádkové jednotky jsou v této fázi mimo vizuální kontakt s veřejností); 2) v případě propuknutí násilí rychle a dynamicky zasáhnout proti jeho původci. (Zde se uplatňuje zásada „Get and back“, kdy policisté zadrží konkrétního násilníka a okamžitě opouští místo zákroku.) „Low profile policing“ znamená vystupování policie na veřejnosti v takovém počtu a takové výstroji, aby její přítomnost nevzbuzovala negativní emoce a nedeklarovala připravenost očekávání střetu (zákroku).25 „3D“ je složeno ze tří slov: „Discussion“ – diskuze nebo komunikace, „De-escalation“- uklidňování a „Determination“ – rozhodný zákrok.

25

Naproti tomu „Hard profile“ znamená typické nasazení pořádkových jednotek s helmami, kuklami a těžkou výstrojí.

32

Klíčový důraz je při uplatňování těchto postupů kladen na činnost Antikonfliktních týmů (dále jen „AKT“). Česká policie je od německých kolegů převzala v roce 2006. Jejich přínos se projevuje v těchto oblastech:

Zabraňují konfliktům, zraněním, šetří práci pořádkové i kriminální policii, chrání majetek, šetří drahý policejní materiál, který se jinak používá při „hard profile policing“, šetří peníze za nasazení velkého množství policistů (Případ Czechtek – pokud se léty osvědčí využití AKT, není do budoucna nutné nasazovat větší počet těžkooděnců. ), zlepšují image policie.

Českým AKT se podařilo za dobu své existence se etablovat a vysloužily si respekt u německých policistů. Členové AKT jsou dobrovolníci, kteří procházejí náročnými kurzy. Během těchto školení dostávají mimo jiné důkladné informace o extremistické scéně. S psychology nacvičují zvládání simulovaných konfliktních situací. Česká republika pořádala v dubnu 2010 mezinárodní workshop k činnosti AKT, jehož cílem bylo získat další informace od německých kolegů a zprostředkovat tyto zkušenosti dalším evropským zemím, které nové policejní trendy včetně činnosti antikonfliktních týmů nevyužívají. AKT v akci Pro zavedení „Low profile policing“ musí existovat vhodné společenské klima. AKT může dále zřizovat pouze země, která disponuje kvalitními, zkušenými a sehranými pořádkovými jednotkami. Koncept Low profile policing se prosazuje i několik desítek let. Je nutné, aby si na něj zvykli občané a aby se ho naučili správně využívat policejní manažeři. V Německu se vznik AKT datuje od 60. let (v návaznosti na události z roku 1968). V České republice se stala impulsem technoparty CzechTek. Ideální možnosti pro nasazení AKT mohou být např. akce Dělnické strany sociální spravedlnosti. Jednou z nejdůležitějších zásad „Low profile policing“ je zajištění bezpečnosti členů AKT.

3.3. Úsvit Projekt Úsvit reagoval na silnou anticiganistickou rétoriku pravicových extremistů. Ministerstvo vnitra přísně odděluje problematiku sociálně vyloučených lokalit a extremismus. Autoři si však byli vědomi nutnosti nabídnout i pozitivní alternativu a sebrat tím neonacistům a krajním nacionalistům klíčové téma jejich propagandu. 26 Projekt vycházel ze způsobu života lidí v sociálně vyloučených lokalitách, zejména Romů. Významně ovlivnil bezpečnostní situaci ve městech, které se do něj aktivně zapojily. 26

Nutnost reagovat na témata pravicových extremistů je obsažena např. i v německé Strategii boje proti pravicovému extremismu. Jedním ze čtyř pilířů je integrace cizinců.

33

Pozitivní přínos byl patrný zejména v oblasti rasové diskriminace, v sociálně vyloučených lokalitách pomohl nastartovat procesy sociální integrace trvalejšího charakteru. Obsahem Programu Úsvit je podpora nerepresivních metod práce Policie ČR i obecní policie, zvyšování bezpečí v sociálně vyloučených lokalitách, eliminace sociálně rizikových jevů a prevence útoků páchaných s extremistickým motivem a zapojení obyvatel sociálně vyloučených lokalit ke zlepšení jejich situace. Ministerstvo vnitra program metodicky vede a nabízí samosprávám, kde jsou sociálně vyloučené lokality, osvědčené typy projektů, které se kombinují a doplňují podle místních problémů a potřeb. Nejčastěji se jedná o projekty:

Asistent prevence kriminality (asistent městské policie pro oblast veřejného pořádku z řad dlouhodobě nezaměstnaných a obtížně zaměstnatelných obyvatel sociálně vyloučené lokality), romský mentor (sociální pracovník pomáhající vykonat soudem uložený alternativní trest obecně prospěšných prací a působit proti jeho přeměně na trest odnětí svobody), prevence zadlužování a vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti, vzdělávání strážníků městské policie a příslušníků Policie ČR v oblasti výkonu služby v sociálně vyloučených lokalitách a etnicky odlišných komunitách, technická opatření zvyšující bezpečí obyvatel sociálně vyloučené lokality – kamerové monitorovací systémy, bezpečnostní dveře, mříže apod. ve společných částech domů, netradiční způsoby a metody vzdělávání a integrace v rámci školní výuky s cílem zatraktivnit školní výuku a motivovat děti a rodiče ke školní docházce i zvýšit prestiž vzdělání u osob s nízkým vzdělanostním statutem, alternativní a nepatologická nabídka trávení volného času pro děti a mládež, sociologické šetření pocitu vnímání bezpečí obyvatel sociálně vyloučené lokality, jejich názor na způsoby zlepšení situace a ochotu zapojit se do preventivních opatření.

Pilotně byl program Úsvit odzkoušen v roce 2009 v Mostě (v lokalitě Chanov) a v roce 2010 byl rozšířen do dalších sociálně vyloučených lokalitách měst Most, Litvínov, Děčín, Obrnice, Trmice, Kladno, Ostrava, Karviná, Havířov a Orlová. V rámci programu bylo podpořeno 40 dílčích projektů2 částkou 9 235 000 Kč. Pro rok 2011 byl zařazen mezi priority krajských a městských programů prevence kriminality a je realizován přibližně v rozsahu roku 2010. Z ročních hodnotících zpráv Programu Úsvit a jeho jednotlivých projektů, které zpracovává samospráva, je možné uvést následující efekty:

Zlepšení bezpečnosti a veřejného pořádku v sociálně vyloučené lokalitě, snížení sociálně nežádoucích jevů, včetně kriminality zejména dětí a mladistvých, zaangažování osob ze sociálně vyloučeného prostředí na řešení situace v rámci komunity/lokality, rozšíření sociálních aktivit a nových/alternativních forem vzdělávání.

34

Podrobné informace k projektu jsou k dispozici na http://www.mvcr.cz/clanek/o-nasbezpecnost-a-prevence-dokumenty-bezpecnost-a-prevence-informace-o-realizaci-programuprevence-kriminality-a-extremismu-usvit.aspx. Odbor prevence kriminality pracuje na „Systému včasné intervence“. Jde o projekt zaměřený na multidisciplinární práci s dětmi ohroženými sociálním prostředím, sociálně patologickým vývojem a kriminalitou. Jeho cílem je nastavit systém spolupráce, koordinace činností a přenosu informací mezi PČR, Městskou policií, soudy, státními zástupci a Probační a mediační službou. Externí partneři projektu mají být školy, školská zařízení, zdravotnická zařízení a další subjekty. Projekt Úsvit jako první vysvitl na známém mosteckém sídlišti Chánov. Vybydlené panelové domy a zevlující „nepřizpůsobiví“ tvoří základní kameny do mozaiky pravicově extremistické propagandy.

3.4. Programy prevence kriminality Programy prevence kriminality na místní úrovni27 jsou Ministerstvem vnitra podporovány od roku 1996. Jedná se o aktivitu Ministerstva vnitra a Republikového výboru pro prevenci kriminality, která spočívá v metodické, koncepční a finanční podpoře krajů, měst a o bcí zatížených vysokou mírou kriminality. Jejich cílem je rychlá reakce na aktuální negativní vývoj trestné činnosti a dalších sociálně patologických jevů. V rámci programů jsou podporovány konkrétní informační aktivity a projekty sociální a situační prevence orgánů státní správy, samosprávy, policie a nevládních organizací zaměřených na snížení kriminality a zvýšení pocitu bezpečí občanů. Za realizaci projektu jsou odpovědné samosprávy krajů, měst a obcí. V letech 1996 až 2010 realizovalo Program prevence kriminality 292 měst a obcí i 14 krajů. Celkem bylo podpořeno 5119 projektů částkou 1,077 mld. Kč. 27

Programy jsou známy také pod předchozími názvy: Komplexní součinnostní program prevence kriminality na místní úrovni nebo Program prevence kriminality na místní úrovni – Partnerství. V současné době, na základě usnesení vlády č. 1150/2007 ke Strategii prevence kriminality v ČR a léta 2008 až 2011, jsou realizovány Městské a Krajské Programy prevence kriminality.

35

Některé z podpořených projektů se dotýkaly i extremismu - jejich primárním záběrem byla témata multikulturní. Lze zmínit např. projekty:

1997, Olomouc – Rasismus-skládačka – Brožura;dotisk úspěšného materiálu, který přejímala i jiná města. 1997, Praha – R-mosty - Cyklus přednášek a besed na ZŠ a SŠ s tematikou multikulturní společnosti, rasismu, xenofobie a tolerance. Besedy se zástupci jednotlivých národnostních a etnických menšin žijících na území ČR. 1998, Brno – Prevence rasismu a xenofobie - Vzdělávání, přednášky (pro učňovskou a středoškolskou mládež) zaměřené na prevenci xenofobie a rasismu. Organizování etnických večerů a sportovních utkání pro uprchlíky, organizace plakátové kampaně proti rasismu. 1998, Havířov - Příloha týdeníku Hlasy Havířova - 10 čtyřstránkových příloh týdeníku s tématikou - kriminalita, drogy, gamblerství, rasismus. 1998, Ústí nad Labem - Nespecifická prevence sociálně patologických jevů - Odborný seminář, 5 workshopů, 4 komponované pořady, 4 výjezdy a 40 besed na téma rasismus, xenofobie, výchova k toleranci a sebeuvědomění. 1999, Krnov - Setkání "Na konci světa" - Projekt 10 víkendových volnočasových akcí pro děti z rizikových skupin. Přednášky a diskuse na témata šikana, rasismus, kriminalita, drogy, násilí v rodině apod. 1999, Rokycany - Kulturní, výchovná a vzděl. činnost netradičně – Pořádání 4 hodinových komponovaných pořadů (15), spojení vzdělání se zábavou a kulturou. Soutěže ve zpěvu, tanci, sportovní klání. Přednášky z oblasti rasismu, zdravého životního stylu, rodičovství atd. 1999, Ústí nad Labem – Městská policie dětem II - Posílení právního vědomí žáků ZŠ, vysvětlení nebezpečí rasismu, šikany, drog. Odvést děti od trestné činnosti a přivést je do posilovny. 2005, Kroměříž - Nízkoprahové klubové zažízení pro mládež - Klubová činnostklubové aktivity,diskusní programy,hudební a kulturní programy pro mládež,prožitkové techniky. 2008, Kladno – Prosperita - Aktivity projektu pro mládež pohybující se v městské části Kladno –Vrapice. 2010, Děčín - Vzdělávací kurz pro strážníky MP - Projekt zaměřený na sociálně vyloučené lokality, romskou otázku, ale i extremismus.

3.5. Extremismus - a co na to zákon? Čerstvou novinkou byl v červnu 2010 schválený projekt Preventivně informačního oddělení Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy „Extremismus – a co na to zákon?“28, jehož cílem bylo vyškolení policejních preventistů v rámci specifické primární prevence. Je určen pro II. stupně základních škol, střední školy a učiliště, které se na policii často obrací. Navazovat měla spolupráce s nízkoprahovými zařízeními. V rámci poznatkového modulu (16 hodin) získávali preventisté relevantní znalosti z oblasti historie, politologie, sociologie a práva a seznámili se se současnými trendy na scéně. Vzdělávací

28

Projekt byl finančně podpořen z rozpočtu Ministerstva vnitra v rámci „Programu ministerstva vnitra v oblasti prevence kriminality“.

36

modul připravoval bývalý policista, který se extremismu dlouhodobě věnoval. Na vzdělávací kurzy navázal supervizní seminář. Součástí projektu byly vzdělávací a metodické materiály. Novinkou byla PC hra, jejímž cílem je rozpoznávání závadového chování a symbolů. Prostřednictvím jejich identifikace a odstraňování se postupuje k závěru hry. 29 Více informací k projektu je k dispozici na http://www.imperativ.cz/extremismus.html. Zde je publikován i supervizí dokument. Z hlediska preventivní práce policie v oblasti extremismu se zatím jedná o nejpropracovanější a nejinovativnější projekt.

3.6. Další preventivní projekty V období od dubna do listopadu 2010 byl občanským sdružením Organizace pro pomoc uprchlíkům na základě objednávky Ministerstva vnitra realizován projekt „Prevence extremismu ve vztahu k cizincům žijícím v ČR, rasismu a xenofobie na základních školách". Cílovou skupinou byli žáci posledních ročníků základních a prvních ročníků středních škol v regionech Blansko, Plzeň, Ústí nad Labem, Praha 12 a Praha 14. V únoru 2010 vyhlásil odbor tisku a PR 7. kolo dětské soutěže „Svět očima dětí“. Tento projekt je tradičně zaměřen na prevenci a vzdělávání dětí ve věkové kategorii 5 až 16 let (především ze základních škol, mateřských škol, dětských domovů, specializovaných škol, zájmových kroužků nebo jednotlivců). Cílem je prevence sociálně patologických jevů a zvyšování informovanosti z různých oblastí prostřednictvím tvůrčí činnosti dětí. Tématem pro 1. stupeň bylo: „Svět kolem nás aneb tolerance k druhým a pro 2. stupeň: „Extremismus – organizovaná netolerance“. Do soutěže děti posílaly svá díla v kategoriích výtvarné, literární, audiovizuální, trojrozměrné a ve výpočetní technice. V roce 2010 realizovala Centra na podporu integrace cizinců (dále CPIC), zřízená Správou uprchlických zařízení Ministerstva vnitra a působící v Jihočeském, Karlovarském, Libereckém, Moravskoslezském, Pardubickém, Plzeňském, Olomouckém a ve Zlínském kraji, akce zaměřené na vzdělávání žáků a studentů základních a středních škol v oblasti interkulturní výchovy30.

29

Počítačová hra má být koncipována v žánru RPG/Adventura. Je založená na reálně natočených interiérech/exteriérech na HD kameru a následnou rekompozici snímků do plně interaktivního hracího prostředí v subžánru Arkáda (plošinovka). Hráč plní úkoly zvolené programem a napsané podle scénáře, který je založen na poznámkách lektora. Tím se hráč učí. Hra musí být jednoduše hratelná, vzdělávací, přístupná mládeži. 30 V Plzeňském kraji proběhlo školení pedagogických pracovníků ZŠ „Jak vyučovat děti cizice český jazyk“, ve Zlínském , Jihočeském a Olomouckém kraji probíhaly přednášky pro ZŠ a SŠ v rámci cyklu „Pohádky Třetizemě“ a jen ve Zlínském interaktivní besedy „Cizinci a my“. V Ostravě, Holicích, či Plzni probíhaly další aktivity směřující k integraci cizinců (přednášky, besedy, workshopy, sportovní utkání). Osvětové akce v Plzeňském kraji probíhaly ve spolupráci s plzeňským magistrátem, krajským úřadem, nevládní organizací Člověk v tísni, či s cizineckou policií.

37

3.7. Situační prevence a Problem oriented policing Demonstrace v sociálně vyloučených lokalitách vedly k nutnosti definovat policejní prevenci v oblasti extremismu. Z analýz shromáždění v Novém Bydžově a v Krupce na jaře roku 2011 vyplývá, že je nutné řešit lokální bezpečnostní problém neextremistický ještě před tím, než se z něj stane celorepublikový bezpečnostní problém extremistický. Zkušenost z některých lokalit dokládá, že extremistické problémy vyrůstají z neřešených bezpečnostních problémů. Pokud by klasická práce policie na lokální úrovni na základních útvarech a jejich spolupráce s dalšími partnery, zejména v místech, které jsou z hlediska extremistických problémů (potenciálně) zranitelné, byla na lepší úrovni, často by nemuselo dojít k eskalaci problému. Toto souvisí jednoduše kvalitou práce policie na základních útvarech obecně. Policie v současnosti vzhledem k zahlcenosti základních útvarů zpracováváním jednotlivých trestních, přestupkových a dalších spisů, popř. různými administrativními či asistenčními úkony, nevěnuje dostatek prostoru policejním preventivním aktivitám (tedy hlídková a obchůzková služba, analyzování bezpečnostní situace v místě, navrhování, popř. organizování preventivních opatření ke snížení výskytu trestných činů a dalších bezpečnostních problémů31). Pokud by toto fungovalo, lokální bezpečnostní problémy by se podstatně snížily a nemohly by tak tvořit podhoubí či záminku pro umělé vytvoření extremistického problému. V případech jako je Nový Bydžov a Krupka jde totiž o relativně nesofistikované kriminogenní jevy dlouhodobějšího charakteru, které lze řešit po linii pořádkové policie. Nebo je potřeba, aby jejich řešení iniciovala pořádková policie. Podle názoru odboru bezpečnostní politiky by se proto energie měla věnovat v první řadě na uvolnění rukou policistům základních útvarů k tomu, aby se mohli věnovat skutečné policejní prevenci (viz výše). Za druhé policii často chybí schopnost bezpečnostní problém patřičně zanalyzovat. V současné době základní útvary policie (služba pořádkové policie) v podstatě nemá k dispozici servis analytiků, kteří by byli schopni identifikované místní bezpečnostní problémy skutečně zanalyzovat.32 Místní policie tak místní bezpečnostní problémy neanalyzuje, a to ani když se objeví nějaký skutečný bezpečnostní problém, pouze bezpečnostní problémy eviduje, registruje. Jejich situační příčiny a možnosti jejich ovlivnění pomocí situační prevence již nikdo v praxi moc nerozebírá. Proto by se v policii měli vyprofilovat v organizační struktuře analytici, kteří by sloužili jako servis pro základní útvary policie a územně odpovědné vedoucí funkcionáře a analyzovaly konkrétní bezpečnostní problémy a navrhovali jejich řešení z oblasti situační prevence a iniciovali a organizovali přijímání situačně preventivních opatření, zde již prostřednictvím příslušného územně odpovědného vedoucího funkcionáře (tzv. problem oriented policing – POP 33).

31

Nikoliv primární prevenci jako jsou přednášky ve školách, rozdávání letáků, nálepek, propagačních předmětu a dalším v podstatě propagačním aktivitám, které zmírnění konkrétního bezpečnostního problému nemohou zůsobit. 32 Analytiky disponuje v současnosti pouze Služba kriminální policie a vyšetřování. 33 Tato činnost je základem ve vyspělých zemích v současné době prosazovaného přístupu, tzv. problem oriented policing (POP), tedy policejní činnosti, která se orientuje na řešení konkrétních bezpečnostních problémů na základě jejich důkladné analýzy.

38

Podle názoru odboru bezpečnostní politiky by v policii tedy měli existovat odborníci, kteří by dokázali lokální kriminogenní faktory rozeznat a zhodnotit jejich rizika v širším kontextu. To znamená provést jejich analýzu prostřednictví více proměnných, nejen pouze policejních statistik. Na jejich základě lze pak navrhovat způsoby jejich řešení či potlačení, ať už ze strany policie, či jiného subjektu. Tyto analýzy pak mohou mimo jiné sloužit jako základ pro spolupráci policie s nepolicejními partnery (obecní policie, samospráva, nevládní organizace, školy, jiné orgány státní správy ad.), se kterými policie již dnes na mnohých místech pravidelně spolupracuje při zajišťování bezpeční na místní úrovni. Za třetí je třeba (na základě analýz) přijímat jednoduchá opatření situační prevence. Situační prevence je totiž obecně účinnější, adresnější a rychleji funguje, než prevence primární, které se policie v současnosti převážně věnuje. Pokud se díky situační prevenci v režii policie či jiných subjektů (obecní policie, obce ad.) sníží lokální bezpečnostní problémy, sníží se i pravděpodobnost přerůstání čistě bezpečnostních problémů v problémy extrémistické. Doposud je zřejmé, že z hlediska práce policie proti extremistům jednoznačně zafungovala pouze represe. Z hlediska prevence vzniklo několik osvětových projektů, založených na přednáškách ve školách. Jejich kvalita se značně liší, efekt nebyl často fakticky vyhodnocen („evaluace“ jsou založeny na výčtu aktivit, ale nezabývají se skutečným dopadem). V řadě případů lze konstatovat, že nebyly připraveny příliš fundovaně34. Preventisté problematiku extremismu hodnotí jako odborně náročnou, proto se přednáškám na toto téma spíše vyhýbají35. U vyšších ročníků základních a středních škol navíc hrozí riziko, že se přednášející setká s již dostatečně fundovaným protivníkem z řad žáků a studentů a je velmi obtížné ho poté přesvědčit a zabránit jeho vlivu na vrstevníky. Výše zmíněná situační prevence na lokální úrovni je tak alternativou, která je účinnější, rychlejší a lacinější. Její viditelnost přímo „v terénu“ s sebou navíc přináší pozitivní PR efekt. 3.6. Extremismus na internetu. Spolupráce s NCBI Ministerstvo vnitra a Policie ČR mají dlouhodobě problémy s pravicově extremistickým, zejména neonacistickým obsahem na Internetu, provozovaným na serverech ve třetích zemích, zejména v USA. Jde o to, že v těchto zemích tento obsah není z důvodu odlišné legislativy nelegální (např. v USA platí 1. dodatek ústavy). Proto s českou policií tamní úřady nespolupracují a nepředávají jí data, která by vedla k usvědčení pachatele. Jedná se o problém, kterému čelí víceméně všechny evropské státy. Na těchto extremistických webech se objevují např. nenávistné obsahy vůči menšinám, výzvy k násilí, propagace myšlenek třetí říše, popírání holocaustu, návody k provádění útoků apod.

34

Pozitivní výjimku tvoří projekt „Extremismus a co na to zákon?“ zaštítěný nevládní organizací Imperativ. Tuto organizaci vede bývalý pražský policejní specialista na extremismus, který působil na pražském protiextremistickém oddělení. 35 Alespoň to tak tvrdí zástupci některých nevládních organizací, kteří se věnují protiextremistickým projektům a se kterými odbor bezpečnostní politiky spolupracuje. Pozitivní výjimkou jsou přednášky zástupců antikonfliktních týmů, které jsou jak školami, tak i nevládními organizacemi hodnoceny velmi pozitivně. Zástupci AKT mají tu výhodu, že extremismus a divácké násilí znají ze své přímé praxe, navíc představují „nerepresivní“, tedy pro děti a mládež přijatelnější složku policie.

39

Česká republika byla nucena hledat alternativní cestu. Inspiraci nalezla v Německu (platforma Jugendschutz.net) a Velké Británii (organizace Internet Watch Foundation). Tyto nestátní organizace spolupracují jednak se státními orgány a jednak s komerčními subjekty (Internet Service Provideři, Internet Content Provideři, registrátoři domén, firmy poskytující serverhousing, firmy poskytující webhosting, společnosti provozující internetové vyhledávače, firmy provozující společenské webové systémy). Společně se státními organizacemi tyto nestátní vyhledávají a vyhodnocují nelegální a nežádoucí obsah na Internetu, mimo jiné z hlediska rasismu a xenofobie. Podařilo se jim vytvořit „blacklist“ těchto obsahů, zpravidla provozovaných na serverech ve třetích zemích. Oba nestátní subjekty mají vytvořeny kontakty na výše zmíněné komerční subjekty a vyjednávají s nimi možnosti jejich blokace, smazání, či omezení přístupu na ně (např. aby se ve vyhledávačích nezobrazovala některá klíčová na prvních stránkách, ale až vzadu v seznamu). Ministerstvo vnitra a Policie ČR se s aktivitami těchto subjektů seznámily a navrhly tento model uvést v praxi v domácím prostředí. Spuštění takovéhoto projektu bylo zahrnuto mezi úkoly v Koncepci boje proti extremismu pro rok 2011, která byla schválena usnesením vlády č. 374 ze dne 18. května 2011. Byla oslovena organizace Národní centrum bezpečnějšího internetu (dále jen „NCBI“) s tím, zda by se chtěla zmocnit úlohy prostředníka mezi státními subjekty a komerční sférou z hlediska nelegálního a nežádoucího extremistického obsahu na internetu. NCBI je členem celoevropské sítě národních osvětových center bezpečnějšího internetu INSAFE a mezinárodní sítě horkých linek INHOPE. NCBI zaštiťuje osvětový projekt „Saferinternet.cz“, usilující o zvýšení povědomí o bezpečnějším užívání internetu. Cílem projektu je osvěta a snaha propagovat pozitivní obsah a zodpovědné chování na internetu. Projekt poukazuje na nevhodný obsah pro různé skupiny uživatelů, na projevy ohrožujícího chování v online prostředí a poskytuje rady, jak se takovým případům vyhnout. Podporuje vzdělávání (konference, semináře, přednášky, školení) a výzkum v této oblasti, a to zejména dětí, kterým ubližuje nevhodné a závadné chování na internetu. Poskytuje pomoc, působí proti šíření ilegálního, zejména pedofilního a extremistického obsahu na internetu. Projekt je spolufinancovaný Evropskou komisí. S organizací NCBI již policie spolupracuje v oblasti dětské pornografie. Disponuje dobrými kontakty na komerční subjekty. Zástupci NCBI s nabídkou ze strany Ministerstva vnitra a policie souhlasili. S nabídkou ke spolupráci byla rovněž oslovena zmocněnkyně pro lidská práva. 3.7. Mobilní poradenství V Německu fungující Mobilní poradna proti pravicovému extremismu36, organizace provádějící lokální poradenství v městech a obcích, kde se vyskytnou problémy s pravicovými extremisty, se stala inspirací i pro Českou republiku. Průkopníkem této myšlenky se stal doc. Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity v Brně. Navrhl vlastní koncept Mobilního poradenství proti extremismu (MOPOPREX), který představil na jednání skupiny Task Force C k extremismu. Koncept byl zaměřen primárně na problematiku extremismu. 36

Mobile Beratung gegen Rechtsextremismus. Více o MBR v samostatné kapitole o německých projektech.

40

V souvislosti s událostmi ve Šluknovském výběžku získaly myšlenky doc. Mareše opět na aktuálnosti. Ministerstvo vnitra zvažuje možnosti participace na fungování takovéhoto pracoviště. 3.8. Závěry V oblasti komunikace musí být Policie ČR i Ministerstvo vnitra aktivnější a flexibilnější. Ze strany některých odborníků z resortu i mimo něj zaznívá kritika, že zejména v minulosti v některých případech nebylo reagováno adekvátně na aktuální události (tzv. strategie „mrtvého brouka“)37. V oblasti komunikace s obcemi je nutné, aby koordinační dohody nebyly pouze na papíře, ale skutečně naplňovány. Bez osobní znalosti a častých osobních kontaktů spolupráce nefunguje. Nedostatky lze vysledovat i při nasazování AKT. V některých případech jsou nasazovány nevhodně (v situacích, kdy už konflikt nelze „odkomunikovat“), jindy naopak bývá zbytečně preferován tradiční „těžký profil“. Projekt Úsvit lze hodnotit jako prvotní počin, na který by měl navázat komplexnější program. Je potřeba, aby se daleko více zapojily další resorty (práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj, školství, mládeže a tělovýchovy a Úřad vlády). Je nutné definovat, jakým směrem se bude ubírat policejní prevence v oblasti extremismu. Zda se prosadí tzv. situační prevence a zda a do jaké míry bude kombinována s kvalitními projekty typu „Extremismus – a co na to zákon?“.

4. Aktivity dalších resortů

4.1. Úřad vlády V materiálu byl cíleně oddělen extremismus od sociálně vyloučených lokalit. Proto jsou v následujícím textu k Úřadu vlády zmíněny pouze činnosti související s extremismem.

Agentura pro sociální začleňování 37

Často se hovoří např. o odkomunikování událostí souvisejících s akcí Ochranných sborů Dělnické strany v Janově i s tzv. „první bitvou o Janov“, nebo o útoku na třináctiletého Patrika D., ke kterému došlo 29. dubna 2010 v Ústí nad Labem, který pravicoví extremisté využili k šíření názoru, že PČR postupuje aktivně proti extremistů, ale „cikánská“ kriminalita ji nezajímá. Zde je však nutné zmínit, že PČR učinila řadu kroků podporujících otevřenost, rychlost a kvalitu informování. Pro potřebu policejních tiskových mluvčí byl vydán manuál „Zásady a doporučení komunikace bezpečnostních opatření při extremistických akcích“, který stanoví pravidla komunikace v této oblasti a vyjadřuje význam informování veřejnosti o bezpečnostních opatřeních souvisejících s extremismem, jejich průběhu a výsledcích. V rámci školení pro velitele bezpečnostních opatření je kladen důraz na význam rychlého, přesného a kvalitního informování veřejnosti.

41

Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách Úřadu vlády se angažuje v případě provokačních extremistických akcí zaměřených do sociálně vyloučených lokalit obývaných Romy. Pracovníci Agentury by měli disponovat sítí kontaktů v rámci romské komunity a mohou přispívat ke zklidňování situace. Mohou přispět k zabránění případné radikalizaci Romů a ke zmírňování negativních jevů vyvolaných pocitem ohrožení. Policii tím mohou významně usnadnit roli (policisté nemusejí zasahovat na „dvou frontách“), přínos je i propagandistický (v roli násilníků zůstanou pouze extremisté). Agentura v roce 2009 před každou hlášenou extremistickou akcí ve městě, kde působí, kontaktovala vedení radnice s touto nabídkou:

Proškolení úředníků magistrátu pověřených přijímáním ohlášky demonstrací, rozhodováním o jejich zákazu a sledováním jejich zákonného průběhu, právní poradenství před, při a po sledované akci a podporu pro zajištění adekvátního právního zastupování magistrátu či jeho představitelů v případě soudního sporu, koordinace či podpora koordinace týmu působícího v sociálně vyloučené romské lokalitě (týmu složeného z terénních sociálních pracovníků, případně místních autorit, s důkladnou znalostí lokalit a dobrými kontakty na jejich obyvatelstvo, s antikonfliktním týmem PČR, s městskou policií a magistrátem). Uvedenou nabídku přijala města Přerov (duben 2009) a Jihlava (červen 2009).

Pro policii může plnit Agentura roli seriózního kontaktního místa (tedy pouze v lokalitách, kde má své pracovníky), na které je možné se obrátit se žádostí o pomoc. Policista (velitel opatření) pak nemusí kontaktovat jednotlivé relevantní autority, protože tuto práci za něj lépe odvede pracovník Agentury. Jde o funkci čistě preventivní, založenou na rozumně předaném poselství, že policie Romy ochrání. Cílem není držet Romy v domovech, ale pouze udržení pořádku a zabránění radikalizaci. Zástupci Agentury se zúčastňují školení pro policejní velitele opatření. Spolupráce však zatím nefunguje, velitelé opatření se na Agenturu neobrací. Agentura od roku 2011 zpracovává Zprávu o bezpečnostních rizicích v sociálně vyloučených lokalitách, kde jsou zmiňovány i události související s politickým extremismem. Zpráva je předávána Ministerstvu vnitra i Policii ČR. monitoring neonacistických webů, který předává také Ministerstvu vnitra a Policii ČR. Solidarizující funkce Zástupci Úřadu vlády, zejména pak zmocněnci pro lidská práva plní i symbolickou solidarizující funkci, spočívající v upozorňování na bezpráví, návštěvách konkrétních lokalit, medializaci kauz, či dokonce v podávání trestních oznámení.

Kampaň proti rasismu

42

Dotační program Kampaň proti rasismu byl v roce 2009 určen na podporu projektů občanských sdružení a obecně prospěšných společností. Podpora byla zaměřena na realizaci projektů zabývajících se těmito oblastmi činností: A) Edukační a informační činnost v oblasti romské integrace do společnosti, zvyšování informovanosti společnosti o diskriminaci a problémech, se kterými se potýkají příslušníci romské komunity, tj. provedení studií, průzkumů včetně navržení opatření ke zlepšení současného stavu, stanovení exaktních indikátorů měřitelnosti pro monitorování změn v budoucnu. Tato oblast zahrnuje rovněž projekty zaměřené na zvýšení informovanosti laické nebo odborné veřejnosti o uvedených problémech. Podpořeno bylo 9 projektů v celkové výši 1 905 379 Kč. B) Odstraňování bariér vyplývajících z kulturní, sociální a etnické uzavřenosti společnosti a podpora rovného přístupu k příslušníkům romské komunity, tj. realizace informační a vzdělávací kampaně směřující k široké a/nebo odborné veřejnosti zahrnující osvětově-vzdělávací aktivity zaměřené na odstraňování předsudků a na podporu rovného přístupu k romské komunitě. Podpořeny byly 4 projekty v celkové výši 677 820 Kč. C) Edukační a informační činnost v oblasti holocaustu, včetně romského holocaustu, např. pořádání konferencí, seminářů, informačních kampaní, publikační činnost, tvorba www stránek, pořádání výstav, pietních oslav, výchovné a vzdělávací aktivity mládeže. Podpořené byly 3 projekty v celkové výši 1 016 801 Kč. V roce 2009 byly výdaje Kampaně proti rasismu rozpočtovány ve výši 4 000 tis Kč. Z celkové částky bylo 3 600 tis rozděleno na dotace v rámci dotačního programu. Z tohoto dotačního programu byly poskytnuty neinvestiční transfery obecně prospěšným společnostem ve výši 541 tis. Kč a neinvestiční transfery občanským sdružením ve výši 3 060 tis Kč. Z celkového počtu 31 došlých žádosti bylo podpořeno 16 projektů. V rámci tématických okruhů A a B Kampaně proti rasismu, byla částkou 1,5 mil. podpořena spolupráce 4 organizací, a to: Romea, o.s., Člověk v tísní, o.p.s., Tolerance a občanská společnost, o.s., a In Iustitia, o.s. Většina projektů byla zaměřena proti extremismu a násilí z nenávisti (např. pomoc obětem trestných činů z nenávisti – „hate crimes“, osvěta). Největší ohlas zaznamenal projekt Člověka v tísni, o.p.s. „Očernění: Informační kampaň k problematice extremistických pochodů a lokální prevenci směřující k ochraně napadaných příslušníků menšin“. V rámci projektu bylo realizováno několik aktivit, pomocí kterých se snažili naplnit níže zmíněné cíle projektu. Byla vydána publikace s názvem „Nezvaní hosté – sborník textů pro města a obce, které se zamýšlejí nad možností aktivně bránit shromážděním z nenávisti“. Tato publikace se snaží čtenářům nabídnout nový pohled na řešení problematiky, obsahuje texty zaměřené na popis správných strategií některých měst, právní rozbory, analýzu mediálního chování měst a doporučení, jak s médii komunikovat, zdůraznění důležitosti občanské společnosti atd. Publikace vyšla v nákladu 700 ks, ale hlavně byla distribuována elektronicky – na stránky ministerstev, svazu měst a obcí, jednotlivých krajských úřadů, neziskových organizací atd.

43

Dále byl v šesti městech (především ve městech, kde má společnost Člověk v tísni, o.p.s. pobočku) realizován seminář pro zástupce měst a obcí, PČR, městské policie, zástupce NNO a širokou veřejnost. Primárními cílovými skupinami byly: Samosprávy statutárních měst a měst s indikovaným zvýšeným nebezpečím pořádání „nenávistných“ akcí – seminářů realizovaných v návaznosti na vydání publikace se zúčastnilo 71 osob (úředníci, zastupitelé, metodici prevence, policisté, zástupci nestátních neziskových organizací atd.). Sekundární cílovou skupiny jsou příslušníci znevýhodněných menšin – účastníci seminářů byli informováni o problematice „nenávistných“ pochodů a potřebě těmto akcím aktivně bránit, což v konečném důsledku znamená částečné odstranění jedné z bariér plnohodnotného sociálního začleňování. Projekt „Ženy proti rasismu“ Slova 21, o.s., obsahoval tři aktivity: protestní shromáždění „Ženy proti rasismu“, manifest „Společně proti rasismu a neslušnosti“ (společná aktivita organizací Slovo 21 a Romea) a medializaci. Všechny aktivity měly za cíl upozornit nejširší českou veřejnost na nebezpečí vzrůstajícího rasismu a extremismu a motivovat spoluobčany, aby se aktivně postavili proti těmto negativním jevům a byly realizovány s mediální podporou s Romea, o.s. Aktivita „Společně proti rasismu a neslušnosti“ pokračuje i v roce 2010 sérií menších představení, na nichž budou společně vystupovat cizinci, Češi a Romové. Uskutečnit by se měla v místech, kde existuje nějaká pomyslná zeď. Mělo by to vyvrcholit velkým koncertem v Praze na podzim, na němž vystoupí i přední osobnosti se svým názorem na tuto problematiku. Organizace Tolerance a občanská společnost se zaměřila na dvě hlavní aktivity – monitoring krajně pravicových akcí38 a vzdělávací akce pro střední školy a policii ČR. Cílem školních přednášek bylo seznámení mládeže s trendy na neonacistické scéně. V rámci projektu vznikl leták znázorňující symboliku a oblíbené oděvní značky neonacistického hnutí. Přednášky akcentovaly odkaz současné scény na ideologii hitlerovského Německa a souvislost mezi ideologií a konkrétními násilnostmi. Dále se zaměřily na možnost aktivního zapojení do občanského života v lokalitě. Přednášky pro Policii ČR (kurzy pro velitele bezpečnostních opatření) měly policisty seznámit se zahraničními trendy, které zpravidla ovlivňují situaci v ČR, zdůrazňovaly zásadu přiměřenosti policejních zákroků a měly přispět k posílení činnosti policie v oblasti community policing. Projekt Gypsy Spirit má za cíl vytvořit tradici oceňování práce pro romskou komunitu, vytvořit veřejnou platformu pro prezentaci pozitivních příkladů a reálných přínosů romské komunitě a tak přiblížit široké veřejnosti aktivity organizací a jednotlivců zaměřené na podporu integrace romské menšiny do společnosti a na zlepšení její životní situace. Ceny Gypsy Spirit jsou proto zaměřeny na podporu a zveřejnění těch projektů a aktivit, které přinášejí skutečné a měřitelné výsledky, jež představují pro romské obyvatele reálnou pomoc. O projekt Gypsy spirit 2009 v České republice byl veliký zájem. Přihlášek se v každé kategorií sešlo několik desítek. Zájem o přihlášení se do soutěže i v roce 2010 byl veliký. Projekt měl v roce 2009 dobré mediální pokrytí. Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách v rámci lokálních partnerství v jednotlivých lokalitách podpořila přípravu a realizaci projektu zaměřeného za vzdělávání pedagogů v oblasti prevence extremismu. Jedná se o projekt „PROČ – Příběhy rozprávějící o člověku“, který v Olomouckém kraji realizuje sdružení Kappa Help39. Cílem projektu je: a) 38 39

Více v kapitole monitoring. http://kappa-proc.cz/

44

tvorba výukových materiálů pro výuku multikulturní výchovy, b) realizace vzdělávacích aktivit pro učitele v oblasti multikulturní výchovy, c) zamezení předsudků prostřednictvím přípravy a zavádění inovovaných multikulturních vzdělávacích aktivit pro děti a mládež ve školách i školských zařízení. Projektové aktivity byly pilotně realizovány ve školách regionu Přerovska a následně v dalších školách Olomouckého kraje. Prostřednictvím kurzů mají pedagogové možnost rozšířit si znalosti v základních myšlenkových proudech multikulturalismu a jejich východiscích, seznámí se vzdělávací praxí v ČR v multikulturní výchově a možnosti realizace MKV ve své škole. Byly jim představeny moderní principy a metody inkluzivního vzdělávání, vyučovací koncepty pro výuku lidských práv nebo možnosti, jak v pedagogické praxi pracovat s fenoménem náboženství. Prostřednictvím workshopů měli žáci a studenti možnost si vytvořit lepší představu o problematice rasismu a xenofobie v České republice, dostali možnost vyjádřit se k problému a konzultovat jej s lidmi, kteří se touto problematikou dlouhodobě zabývají. Seznámili se s ultrapravicovou scénou v ČR, symbolikou, subkulturou, historií a propagandou, rozlišením mezi rasovým zobecňováním a konkrétním jednotlivcem jiného etnika, historií a specifiky Romů, s konkrétní podobou života v romských lokalitách Olomouckého kraje. První cílovou skupinou tvořili žáci a studenti základních a středních škol Olomouckého kraje. V roce 2010 byla připravována metodická příručka pro pedagogy a probíhaly workshopy pro pedagogy. Na ně v roce 2011 navázaly workshopy pro studenty (Olomouc, Přerov, Prostějov, Šumperk, Jeseník). 4.2. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy40 Vzdělávání učitelů Řada projektů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen „DVPP“) byla v roce 2010 podpořena v rámci dotačního programu „Podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy“ a Evropských strukturálních fondů. Mnoho seminářů je akreditováno MŠMT, jejich seznam je k dispozici na webových stránkách MŠMT (http://www.msmt.cz/vzdelavani/programy-na-podporu-vzdelavaniv-jazycich-narodnostnich-mensin-a-multikulturni-vychovy). MŠMT ve spolupráci s Pedagogickým muzeem J. A. Komenského v Praze připravilo seminář „Jak zacházet s extremismem ve škole II“, který se uskutečnil 15. června 2010 na půdě Pedagogického muzea J.A.Komenského, přímo řízené organizace MŠMT. 41

40

Uvedené informace jsou čerpány z „Vyhodnocení koncepce boje proti extremismu pro rok 2010“. Podklady do vyhodnocení zpracovává MŠMT. 41 Seminář byl rozčleněn do dvou bloků. První blok se věnoval problematice „Extremismus mimo školu“, zabýval se jevy, ke kterým sice dochází mimo školní prostředí, ale který má silný vliv na mládež. Byl představen projekt Antikonfliktních týmů Policie ČR a příspěvek ke spolupráci státních orgánů a školy. Další blok zaštítili pedagogičtí odborníci a týkal se aktivit ve škole. Na závěr semináře byl prezentován projekt organizace Asi milovaní „Hrozby neonacismu“ a projekt Českého helsinského výboru „Odborné vzdělávání koordinátorů školních metodiků prevence a školních metodiků prevence pro oblast neonacismu a pravicového extremismu“. Oba projekty byly podpořeny z dotačního programu MŠMT na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy v roce 2009. Seminář byl určen pro pedagogické pracovníky základních a středních škol, studenty pedagogických fakult vysokých škol. Účastníci obdrželi odborné materiály.

45

Další vzdělávání pedagogických pracovníků realizuje např. přímo řízená organizace MŠMT, Národní institut dalšího vzdělávání (dále jen „NIDV“). Seznam seminářů a dalších forem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je uveřejněn na www.msmt.cz a www.nidv.cz. Na základě evaluace realizovaných programů a dle požadavků pedagogických pracovníků byl koncem roku 2010 připraven a akreditován celostátní program s názvem „Téma extremismu ve výuce“. Vzdělávací program měl za cíl seznámit se základní terminologií týkající se politického extremismu, organizacemi a jejich činností. Krátce byla zmíněna situace v zahraničí a rovněž porovnání ČR se zahraničím. Hlavní důraz byl kladen na rozlišení proudů uvnitř tzv. ultrapravice (neonacisté, reakční populisté, skinheads). Součástí kurzu byl i rozbor společenské reflexe extremismu a průniku extremistických myšlenek (resp. myšlenek propagovaných extremisty) do standardní politiky. Seminář zabýval teoretickými aspekty této problematiky i konkrétními poznatky o extremistické scéně v ČR. 42 V roce 2010 byl připraven a akreditován program „Prevence rizikového chování“, pro pedagogické sbory, který reflektuje časté projevy související s asociálním chováním, jako je šikana, agresivita, záškoláctví, užívání návykových látek, poruchy příjmu potravy a další. 43 Na seminářích k DVPP se podílí i Národní ústav odborného vzdělávání (dále jen „NÚOV“), přímo řízená organizace MŠMT. Program je vždy alespoň zčásti zaměřen na multikulturalismus (interkulturní vzdělávání), extremismus ve 20.století a v současnosti, cizince v ČR atp.44 Výzkumný ústav pedagogický, řešil projekt „Výuka k různosti jako součást multikulturní výchovy a vzdělávání“. Cílem tříletého projektu je přispět k eliminaci xenofobie a odbourávání bariér mezi většinovou společností a příslušníky menšin, a to pomocí nově vyvinutých vzdělávacích nástrojů, které umožní žákům základních a středních škol si osvojit základní principy správného vztahu k menšinám a vzájemné komunikace, a ty pak přirozeně aplikovat ve svém školním kolektivu i v běžném životě.45 42

Seminář proběhl v listopadu roku 2011, lektorování se ujal Jan Charvát. Je zaměřen na rozvoj sociálních dovedností, prevenci asociálního chování žáků a zlepšení sociálního klimatu ve škole. Program je rozdělen do jednotlivých navazujících lekcí. Součástí každé lekce preventivního programu jsou: očekávané cíle, scénář vyučovací hodiny a způsoby práce, pracovní listy a jak s nimi pracovat, jak vnímat a podpořit školní atmosféru. Program lze použít u širokého spektra žáků II. stupně základních škol, u kterých mohou být velké rozdíly v kulturním, sociálním i etnickém zázemí. S podrobnými metodickými a pracovními listy lze pracovat samostatně ve škole a lze jich bezprostředně využít pro práci se žáky. 44 Za všechny akce je možné uvést zejména přes dvacet let trvající tradici v pořádání Letních škol historie (spolu s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy), které jsou určeny dalšímu vzdělávání učitelů dějepisu a ostatních společenskovědních předmětů v základním a středním školství. Z letních škol historie jsou pravidelně vydávány sborníky. 43

45

Učitelům projekt má poskytnout metodickou podporu v zavádění výuky k různosti jako součásti multikulturní výchovy a prevence proti xenofobii v rámci předmětů „Člověk a jeho svět“, „Člověk a společnost“ a „Občanský vzdělávací základ“. Projekt se zaměřuje na shromáždění, utřídění a transformování informací do podoby vzdělávacích nástrojů, které umožní osvojit si problematiku vztahů k menšinám. V roce 2010 byly vytvořeny autorské texty k jednotlivým oblastem projektu, týkající se národnostních menšin, osob se zdravotním postižením a diverzitě ve společnosti. Poté následovala pilotáž na vybraných školách a uskutečnily se dva odborné semináře. První s autory textů v Olomouci v počtu cca 20 účastníků a další taktéž v Olomouci za přítomnosti pedagogů z pilotních škol, autorů textů, zástupců Národní rady osob zdravotně postižených a Centra vizualizace a interaktivity ve vzdělávání a zástupců Výzkumného ústavu pedagogického, v celkovém počtu 40 účastníků. Zpravodaje s veškerými informacemi o projektu jsou zveřejňovány na Metodickém portálu www.rvp.cz.

46

NIDM v rámci realizace individuálního projektu národního „Klíče pro život – Rozvoj klíčových kompetencí v zájmovém a neformálním vzdělávání“ uskutečnil v říjnu 2010 vzdělávací kurz pro pedagogické pracovníky školských zařízení pro zájmové vzdělávání a pracovníky pracující s dětmi a mládeží v nestátních nevládních organizacích „Úvod do problematiky extremismu“. Cílem semináře bylo seznámit účastníky se základními informacemi o extremismu, vysvětlit základní pojmy: dělení extremismu, subkulturní hnutí, základní informace týkající se diváckého násilí, náboženského extremismu, ekoterorismu, seznámit s časopisy, vysvětlit symboliku a naučit účastníky včas rozeznávat projevy extremismu a je řešit. V rámci tzv. školení k průřezovým tématům (v tomto případě „Multikulturalita“) byl v průběhu roku 2010 vystavěn a odpilotován vzdělávací program pro krajské koordinátory a také program pro pedagogické pracovníky ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání a pro pracovníky s dětmi a mládeží v nestátních neziskových organizacích. K 31. 12. 2010 bylo v rámci pilotáže proškoleno více než osmdesát účastníků z celé ČR (rozsah školení 64 hodin). Obsahem akreditovaného kurzu je výchova k utváření pozitivní kulturní a etnické identity, ke vnímání mnohovrstevnaté kulturní reality a k překonávání genderových i věkových stereotypů, dále pak je diskutována problematika vztahu mezi menšinami a většinami a možnosti soužití rozdílných etnik. Vzdělávání dětí Problematika multikulturní výchovy, výchovy k respektování lidských práv i výchovy proti extremismu, rasismu a intoleranci je integrální součástí rámcových vzdělávacích programů (dále jen „RVP“) pro základní i středního vzdělávání a jako taková je v rámci kurikulární reformy implementována do jednotlivých školních vzdělávacích programů (dále jen „ŠVP“). Rámcové vzdělávací programy stanovují zejména konkrétní cíle, formy, délku a povinný vzdělávací obsah a jsou závazné pro tvorbu ŠVP. Všechny obory vzdělání v odborném školství (kategorie M, L, H, E)46 mají zapracovány obsahy vzdělání v podobě klíčových kompetencí, průřezových témat a vlastních kurikulárních rámců. Problematiky extremismu a menšin se týká hlavně „Společenskovědního vzdělávání v RVP oborů kategorie M, L a H“ a „Občanského základu v oborech kategorie E“, které směřují k výchově k humanitě, demokracii, tedy proti extremismu. Vzdělávání v odborném školství vychází ze čtyř Delorsových pilířů47 vzdělání pro 21. století. V červnu 2010 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno nové nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. V roce

46

Kategorie L a M označuje obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou. Kategorie E a H označuje obory vzdělávání poskytující střední vzdělání s výučním listem. 47 V roce 1993 byly na půdě UNESCO, v mezinárodní komisi „Vzdělávání pro 21. století“, formulovány čtyři základní „Delorsovy pilíře“ vzdělávání, které jsou základem pro rozvoj tzv. učící se společnosti v globálním světě, kladoucí důraz na rozvoj jedince: 1) učit se poznávat, to znamená osvojovat si nástroje pochopení světa a rozvinout dovednosti potřebné k učení se; 2) učit se jednat, to znamená naučit se tvořivě zasahovat do svého životního (tzn. přírodního i společenského) prostředí; 3) učit se být, to znamená porozumět vlastní osobnosti a jejímu utváření v souladu s obecně přijímanými morálními hodnotami; 4) učit se žít společně, to znamená umět spolupracovat s ostatními, a moci se tak podílet na životě společnosti.

47

2010 byl dokončen a schválen RVP pro praktickou školu jednoletou a dvouletou (dále jen „RVP PRŠ 1“ a „RVP PRŠ 2“). V srpnu 2010 byl rozeslán na DVD na Praktické školy, které si podle rámcových vzdělávacích programů budou tvořit své školní vzdělávací programy, podle kterých začnou výuku v roce 2012. V rámcových vzdělávacích programech uvedených škol není samostatně zařazeno průřezové téma „Multikulturní výchova“, avšak témata vztahující se k multikulturní výchově jsou obsažena v RVP PRŠ 1 v průřezovém tématu „Osobnostní a sociální rozvoj“ v tematickém celku „Sociální rozvoj“ a v RVP PRŠ 2 v průřezovém tématu „Osobnostní a sociální výchova“ v tematickém celku „Lidské vztahy a etnický původ“. V roce 2010 byla uzavřena legislativní etapa pro provedení zásadní změny v oblasti vzdělávacích programů zakotvené ve školském zákoně, kdy byl postupně zredukován počet původních oborů vzdělání na nově koncipované, komplexnější obory vzdělání. Všechny rámcové vzdělávací programy gymnaziálního i středního odborného vzdělávání obsahují průřezové téma „Občan v demokratické společnosti“, kde je problematika potírání extremismu a xenofobie začleněna. Průřezové téma směřuje v procesu výchovy a vzdělávání k tomu, aby žáci např. byli schopni morálního úsudku, odolávali myšlenkové manipulaci, dovedli kriticky přijímat mediální obsahy, dovedli jednat s lidmi o citlivých nebo kontroverzních tématech a hledat kompromisy. Tematická hesla průřezového tématu, která se vztahují k extremismu a jeho prevenci:

Osobnost a její rozvoj (žáci prožívají v době své docházky do středních odborných škol a středních odborných učilišt adolescenci a hledají svou identitu; škola jim má pomoci utvářet ji tak, aby byla v souladu se společenskými zájmy a potřebami); komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů, systémový výběr z moderních dějin (kultivace historického vědomí), stát, politický systém, politika (politická výchova), masová média (budování mediální gramotnosti žáků), morálka, svoboda, odpovědnost, kritická tolerance, solidarita (etická výchova), kultivace právního vědomí.

Do rámcových vzdělávacích programů mají být v rozšířenější podobě zařazeny dějiny a kultura menšin na území ČR v rámci tzv. cyklických revizí RVP. Z pohledu extremismu je v RVP středního vzdělávání rovněž významná vzdělávací oblast „Člověk a společnost“ (v případě RVP gymnaziálních oborů vzdělání) a „Společenskovědní vzdělávání“ (v případě RVP lyceálních a odborných oborů vzdělání). Tyto rámce jsou podkladem pro koncepci školního dějepisu a výchovy k demokratickému občanství ve ŠVP. Mají kultivovat historické vědomí žáků a připravovat je k aktivnímu a odpovědnému životu v demokratické společnosti.. V dějepisném učivu je důraz položen na dějiny moderní doby, hlavně na 20. století, v jejichž rámci je zařazeno učivo o fašismu, nacismu, o druhé světové válce, nacistické rasové a jiné perzekuci, o odboji proti nacismu, o holocaustu a genocidě Romů. V učivu, které vzdělává k demokratickému občanství, jsou následující obsahová hesla: politický radikalismus a extremismus, současná česká extremistická scéna a její symbolika, mládež a extremismus.

48

Školám se doporučuje také zařazovat do školních vzdělávacích programů (ŠVP) v dostatečné míře další závazné průřezové téma „Multikulturní výchova.“ Je zde uveden odkaz na komplexní informace o holocaustu Romů a Židů, které lze získat na odborných seminářích „Jak učit o holocaustu” a v rámci dokumentárního projektu pro žáky „Zmizelí sousedé“ (organizují Vzdělávací oddělení Památníku Terezín a Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze). Současně je upozorňováno na publikace tzv. popíračů holocaustu. Ve výuce je potřebné také akcentovat téma česko-německých vztahů, včetně objektivních informací o odsunu sudetských Němců, poznávat kulturu, jazyk a každodenní život dalších národností a etnik žijících v ČR. Žáci by měli být informováni o současných extremistických skupinách mládeže (antisemitismus, islamofobie, neonacismus, pravicový a levicový extremismus). VÚP vypracoval „Analýzu rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání v oblasti prevence rizikového chování“. Byla provedena ve všech jeho částech – cíle základního vzdělávání, klíčové kompetence, vzdělávací oblasti (vzdělávací obory), průřezová témata. Zaměřila se především na obsahovou a terminologickou stránku jednotlivých forem rizikového chování včetně rasistických, xenofobních a extremistických postojů. Materiál je k dispozici na VÚP. Problematika multikulturní výchovy byla i v roce 2010 řešena jako součást dlouhodobého systematického rezortního úkolu zaměřeného na metodickou podporu výuky průřezových témat (mezi nimi i „Multikulturní výchovy“). V rámci tohoto úkoly byly jako konkretizace průřezových témat v RVP zpracovány doporučené očekávané výstupy (dále jen „DOV“) pro všechny tematické okruhy průřezového tématu „Multikulturní výchova“, a to jak pro 1. a pro 2. stupeň základních škol, tak pro gymnázia. DOV jsou zaměřeny na rozvíjení postojů a hodnot a vycházejí z inovované „Strategie rozvoje v oblasti Multikulturní výchovy“ v předcházejícím roce. Zohledňují mezikulturní přístup. Na úrovni DOV dochází k efektivním přesahům mezi jednotlivými průřezovými tématy a to zejména mezi „Multikulturní výchovou“, „Výchovou demokratického občana“ a „Výchovou k evropským a globálním záležitostem“. DOV byly ověřovány na vybraných základních školách a gymnáziích a byly pro učitele vytvořeny ukázky konkrétních výukových situací, ve kterých mohou být jednotlivé doporučené výstupy dosahovány. Metodické materiály jsou postupně doplňovány a uveřejňovány na Metodickém portálu www.rvp.cz. V rámci tohoto úkolu proběhlo v roce 2010 plošné dotazníkové šetření, které se týká zejména postojů učitelů k problematice průřezových témat (tedy i „Multikulturní výchovy“) a otázek spojených s jejich výukou. Bylo založeno digifolio soustřeďující základní texty a informace k otázkám inkluzivního vzdělávání. http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2477. V rámci kontinuální činnosti VÚP se pracuje na srovnávací studii inkluzivních přístupů ve vybraných zemích. V roce 2011 byla zpracována studie „Pojetí průřezových témat“ a byly shromážděny materiály týkající se systému vzdělávání a kurikulárních dokumentů. Ty jsou dále využívány jako podklad při získávání informací pro analýzu inkluzivních přístupů. V listopadu 2010 bylo schváleno a zveřejněno „Metodické doporučení k prevenci rizikového chování“. Materiál nahrazuje stávající „Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže“. Jednou

49

z kapitol metodického doporučení je i kapitola „Extremismus, rasismus, xenofobie, antisemitismus“.48 Každoročně je vyhlašován dotační program MŠMT na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy. V rámci modulu B, „Podpora multikulturní výchovy“, jsou podporovány následující aktivity:

Vzdělávací aktivity, včetně mimoškolních a volnočasových, pro děti a mládež, příslušníky národnostních menšin, jako součást širšího projektu zaměřeného na vzdělávání, tvorba, realizace a ověřování vzdělávacích programů a výukových materiálů pro děti a mládež a pro pedagogické pracovníky, které směřují k posilování vědomí obecné lidské sounáležitosti, k výchově k demokratickému občanství, poznávání historie a kultury jiných národů, ke vzájemné toleranci a respektu k odlišné identitě druhých, k podpoře rozvoje vnímavosti vůči pozitivnímu významu národnostní rozmanitosti společnosti, ale také k potírání rasové a národnostní nesnášenlivosti, rasismu, antisemitismu, xenofobii a extremismu; včetně integračních a multikulturních projektů. kvantitativní a kvalitativní výzkumy a analýzy, sociologická a statistická šetření, zaměřená na oblast vzdělávání dětí a mládeže z národnostních menšin a etnik žijících v ČR a na multikulturní výchovu dětí a mládeže.

V roce 2010 bylo podpořeno v rámci tohoto modulu 52 projektů v celkové výši cca 15 milionů Kč. Mezi podpořenými projekty lze najít řadu příkladů dobré praxe, případně se mohou organizace inspirovat k vzájemné spolupráci. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy každoročně vyhlašuje „Programy na podporu aktivit v oblasti prevence rizikového chování u dětí a mládeže“. V roce 2010 byly projekty pro oblast kriminality, kde jednou z priorit je i oblast extremismu, podpořeny celkovou částkou 10 427 000 Kč. Výsledky dotačních řízení jsou zveřejněny na www.msmt.cz v sekci „Sociální programy“, odkaz „Prevence rizikového chování“. Projekty realizované v roce 2010, podpořené ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu – „Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost“

Vzdělávací projekty společnosti Člověk v tísni: program „Jeden svět na školách“, jehož základní myšlenkou je využití potenciálu dokumentárních filmů a dalších audiovizuálních prostředků ve vzdělávání a výchově; dokumentární filmy přinášejí informace o aktuálních problémech současného světa. Člověk v tísni každoročně v listopadu pořádá cyklus Příběhy bezpráví, jenž zahrnuje aktivity vztahující se k tematice moderních československých dějin, popisuje např. cílenou perzekuci celých sociálních skupin komunistickým režimem. Projekt je podpořen z dotačního programu MŠMT na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy.

48

Důležitou součástí Metodického doporučení je praktický návod pro školy „Co dělat když“, který obsahuje doporučení ředitelům škol a školním metodikům prevence, jak se zachovat při výskytu určitého rizikového chování ve školách. Uvádí rizikové i projektivní faktory, síť partnerů i legislativní rámec. Důležitý je bod, kdy, koho a v jakém případu vyrozumět i odsek „možnosti a limity práce pedagoga“.

50

Konference na téma „Kyberšikana a ochrana osobních údajů aneb Kam až to může zajít na internetu“ pořádaná v květnu 2010 v Senátu PČR pod záštitou senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Památník Lidice organizuje DVPP ve spolupráci s NÚOV a již 6. ročník mezinárodní vědomostní internetové soutěže pro děti a mládež „Lidice pro 21. století.“ Projekt je podpořen z dotačního programu MŠMT na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy. Terezínská iniciativa v roce 1999 zahájila projekt finanční podpory českých škol. Od té doby úspěšně probíhá a přivádí do Památníku Terezín ročně kolem 2400 žáků a středoškolských studentů, což představuje maximální možnou roční kapacitu těchto seminářů. Projekt je podpořen z dotačního programu MŠMT na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy. V roce 2010 pokračoval projekt „Hrozby neonacismu“ – příležitost demokracie, podaný sdružením Asi-milovaní. Na tomto projektu spolupracuje také Ministerstvo vnitra. Projekt je podpořen z dotačního programu MŠMT na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy.

Hodnocení vzdělávání ve školách Hodnocení ve školách provádí Česká školní inspekce (dále jen „ČŠI“). I v roce 2010 pokračovaly tematické inspekce, zaměřené na hodnocení vzdělávání žáků a studentů v oblasti prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchovy k toleranci a respektování lidských práv, které vychází z rámcových vzdělávacích programů. ČŠI neevidovala v roce 2010 žádnou stížnost, která by se primárně týkala problematiky extremismu.

4.3. Ministerstvo kultury49

Preventivní funkce Ministerstva kultury lze rozdělit do těchto oblastí: Oblast médií a audiovize V rámci dotačního programu Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin je finančně podporováno vydávání periodického tisku a provozování rozhlasového či televizního vysílání v jazyce národnostních menšin, popř. šířícího informace o těchto menšinách. V roce 2010 bylo v dotačním programu Podpora rozšiřování a přijímání 49

Uvedené informace jsou čerpány z „Vyhodnocení koncepce boje proti extremismu pro rok 2010“. Podklady do vyhodnocení zpracovává MK.

51

informací v jazycích národnostních menšin podpořeno 37 projektů. Celková částka poskytnutých dotací činila 27 814 145 Kč. Žádný z festivalů, podpořených v roce 2010 v rámci dotačního programu Kinematografie a média, nebyl výhradně věnován tématice extremismu. Na řadě z nich se však objevují filmy, resp. rozhlasové pořady s touto tématikou. Jsou to např. festivaly FAMUfest, Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jeden svět, Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava. Oblast regionální a národnostní kultury V rámci výběrových dotačních řízení získávají finanční prostředky příslušníci národnostních menšin žijících v České republice na rozvoj své kultury a kulturních aktivit, speciální dotační program je určen na podporu integrace příslušníků romské komunity. V rámci programu na podporu kulturních aktivit národnostních menšin žijících v České republice jsou i nadále podporovány projekty českých občanů národnosti bulharské, chorvatské, maďarské, německé, polské, romské, rusínské, řecké, slovenské, srbské, ukrajinské a též projekty židovské kultury. Dotace jsou poskytovány i na kulturní multietnické akce, které přispívají k vzájemnému poznávání různých národnostních kultur. Tím se snaží předcházet xenofobním jevům. V roce 2010 bylo v tomto programu podpořeno 65 projektů, na které byla poskytnuta dotace v celkové výši 8 645 000 Kč. Ministerstvo kultury vyhlašuje každoročně dotační program zaměřený na podporu integrace příslušníků romské komunity. Projekty podporované v rámci tohoto programu mohou být zaměřeny na umělecké, kulturně vzdělávací a výchovné aktivity, studium romské kultury a tradic, dokumentační a ediční činnost, tvorbu a distribuci uměleckých hodnotných filmů přispívajících k integraci romské komunity a multietnické kulturní akce. V roce 2010 bylo v tomto dotačním programu podpořeno 25 projektů, celková částka poskytnutých dotací činila 1 462 000 Kč. Oblast umění a knihoven Státní podporu získává řada projektů, které mají prostřednictvím umění a činnosti knihoven podporovat kulturní dialog i vzájemné poznávání odlišných kultur. V roce 2010 to byly zejména multietnické akce, např.: Colours of Ostrava, RESPECT World Music Festival, Valašský špalíček, Hudební festival ETNO Brno. Každoročně je vyhlašován také dotační program Knihovna 21. století, určený knihovnám evidovaným dle knihovního zákona č. 257/2001 Sb. Jedním z okruhů je podpora práce s národnostními menšinami a integrace cizinců. Finanční prostředky jsou žadatelům (tzn. knihovnám evidovaným dle výše zmíněného zákona č. 257/2001 Sb. a občanským sdružením podle zákona č. 83/1990 Sb., jejichž účelem je knihovnická a informační činnost či její podpora) poskytovány na realizaci besed a výstav s cílem poznávání jiných kultur a na nákup knihovního fondu pro národnostní menšiny. V roce 2010 bylo v dotačním programu Knihovna 21. století celkovou částkou 76 000 Kč podpořeno 8 tématických projektů - besed s čtenáři s cílem poznávání jiných kultur a na nákup knihovního fondu pro národnostní menšiny s tím, že další prostředky byly vynaloženy na projekty na podporu čtení a čtenářství, které mají přispívat ke kultivaci osobnosti.

52

Oblast ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií Programově se touto tématikou zabývají především Muzeum romské kultury, Památník Terezín, Národní muzeum – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, Národní galerie – Sbírka mimoevropského umění, Památník Lidice, který má od roku 2009 ve správě i Památník v Letech, a Židovské muzeum v Praze, sdružení právnických osob, jehož zakladateli jsou Ministerstvo kultury a Federace židovských obcí v Praze. Památník Terezín má za úkol a) zajistit podporu studia problematiky holocaustu odborníky z muzeí, galerií a dalších kulturních institucí a zařízení a b) zajistit podporu vzdělávacích aktivit v oblasti Holocaustu zajišťovaných muzei, galeriemi a dalšími kulturními organizacemi pro širokou veřejnost, zejména pro mládež50. Obdobné pracoviště má také Židovské muzeum v Praze - Vzdělávací a kulturní centrum. Památník Terezín pořádá jednodenní a vícedenní vzdělávací semináře pro žáky, studenty a pedagogy (z České republiky i ze zahraničí) se zaměřením na historii Holocaustu, problematiku antisemitismu, rasismu, nebezpečí nacistické ideologie, jejích projevů a intolerance ve společnosti a to v minulosti i v současnosti: např. „Jak vyučovat Holocaustu“ a „Holocaust ve vzdělávání“, dále cykly přednášek, seminářů, dílen a soutěží pro děti a mládež a besedy s pamětníky „Svědectví pamětníků“. Výstupem víceletého mezinárodního projektu je publikace vydaná v r. 2010 – příručka pro učitele základních a středních škol „Ghetto Terezín, Holocaust a dnešek“ obsahující 12 metodických modelů (modelových hodin) postavených na krátkých tématických filmových klipech s výpověďmi pamětníků na přiloženém DVD, které se týkají pronásledování židovského obyvatelstva v Protektorátu Čechy a Morava, s akcentem na existenci terezínského ghetta. Nový projekt památníku Terezín zahájený v roce 2010 pod názvem „Školákem v Protektorátu Čechy a Morava“ vychází z myšlenky přiblížit nejmladším generacím realitu nacistického totalitního režimu na příkladu, který je jim nejbližší – na školním prostředí. Záměrem projektu je ukázat dnešní školní mládeži, jakým způsobem byli nacistickým režimem postihování stejně staří žáci a studenti v období existence Protektorátu Čechy a Morava a jak by mohli být postiženi také oni samotní, kdyby žili v tomto totalitním režimu. Památník Lidice jako akreditovaná vzdělávací instituce organizuje od roku 2006 celoročně řadu vzdělávacích akcí a akreditovaných odborných seminářů v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků k historii Lidic a Ležáků a obecně k problematice totalitních režimů. Specializované semináře věnované problematice německé okupace, persekuce a československého odboje jsou učeny zejména učitelům dějepisu, výchovy k občanství nebo jiných humanitních vyučovacích předmětů. Na seminářích přednášejí přizvaní odborníci z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Vojenského historického ústavu, vysokých škol a dalších vzdělávacích institucí. Semináře jsou akreditované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a byly podpořeny v rámci dotačního programu Podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy v roce 2010: např. „Nebyly jen Lidice“, „Co je fašismus a nacismus“ a další.

50

Tyto úkoly Památník Terezín plní také na základě členství ČR v Mezinárodním koordinačním výboru pro spolupráci ve vzdělávání, připomínání a výzkumu v oblasti Holocaustu.

53

Mimořádné úsilí věnoval Památník Lidice v uplynulém období 2009 – 2010 začlenění kulturní památky Lety do struktury Památníku Lidice (usnesením vlády ČR ze dne 4. května 2009 č. 589 přešla péče o pietní území bývalého tábora v Letech u Písku do působnosti státní příspěvkové organizace Památník Lidice) a zajištění plnění usnesení vlády ze dne 4. května 2009 č. 589 k úpravě pietních míst v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Dne 18. června 2010 byla na místě bývalého tábora slavnostně otevřena nově zrekonstruovaná kulturní památka Lety u Písku jako důstojné pietní místo s instalací dvou replik původních ubikací, kde je umístěna stálá expozice. Byla upravena naučná stezka napojená na zařízení Infocentra v budově Obecního úřadu Lety. Kompletně byly rekonstruovány přístupové cesty k pietnímu území a provedeno komplexní dopravní a informační značení. V roce 2010 uběhlo deset let od slavnostního vyhlášení literárně dokumentačního projektu Židovského muzea v Praze „Zmizelí sousedé“, který vybízí mladé lidi ve věku od 12 do 18 let k pátrání po židovských sousedech, kteří z místa, kde žijí, zmizeli převážně v období 2. světové války. Do projektu se zapojily desítky škol a stovky žáků v ČR i v zahraničí. Souběžně s tímto projektem probíhaly v desítkách lokalit místní výstavy inspirované projektem „Zmizelí sousedé“. Výstava byla k vidění v mnoha zemích celého světa – např. v Itálii, Německu, Velké Británii, USA či v Kanadě.51 Od roku 1996 působí při Židovském muzeu v Praze Vzdělávací a kulturní centrum, které bylo Rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 22. 7. 1996 zařazeno do soustavy vzdělávacích zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Rovněž pořádá semináře pro pedagogy „Dějiny Židů“ s tématy např. Tradice a zvyky Židů, Holocaust/Šoa, Antisemitismus, Stát Izrael a současnost aj. K dispozici byly výstavy „Neztratit víru v člověka“, „Zmizelí sousedé“, „Pocta dětským obětem Holocaustu“, „Anna Franková – Odkaz pro současnost“. Nově muzeum spustilo projekt „neZnámí“ s cílem identifikovat členy a zaměstnance Židovské obce v Praze na fotografiích z let 1942 - 1945. K významným výstavám Židovského muzea v Praze náležely např.: „Od té doby věřím na osud…“ (Transporty protektorátních Židů do Běloruska v letech 1941 – 1942), „A vypravuj synu svému…“ nebo „Nechť mu Bůh dá vyrůst“. Činnost Muzea romské kultury v Brně jako státní příspěvkové organizace je systémově zajištěna od 1. 1. 2005. Muzeum prezentovalo v roce 2010 stálou muzejní expozici „Příběh Romů“ a řadu zajímavých výstavních projektů, např. „Bylo, nebylo…, Kaj sas, kaj nasas, guleja bachtaleja….Svět romských pohádek“, „Plátna pro velké černé oči“ (z díla Míly Doležalové), „Svatební rituály Indie“. Kromě toho muzeum nabízí ostatním institucím v tuzemsku i zahraničí kvalitní putovní výstavy prezentující romskou tématiku, např. výstavu o Muzeu romské kultury, „Krásné časy…?“ (zahrnující výjevy ze života Romů od poloviny 19. století do počátku 2. světové války), „Řemesla našich předků / Sikhĺarďi buťi – somnakuňi buťi“, „Co to máš na sobě ?! / S´oda pre tute ?!“, „Svět očima Romů / E luma romane jakhenca“ a další. Další aktivity muzea v roce 2010, jako např. přednášky pro veřejnost v rámci cyklu Kdo jsou Romové?, dílny pro rodiče s dětmi s různým zaměřením, seminář o romském jazyce, vzdělávací programy o holocaustu Romů atd., směřují k poznávání kultury a historie romského etnika. Od roku 2010 je Muzeum romské kultury spolu s Židovským muzeem v Praze partnerem projektu, který realizuje Ústav religionistiky Masarykovy univerzity v Brně. Hlavním cílem projektu je vzdělávat učitele základních a středních škol v oblasti multikulturní výchovy. Výstupem projektu byl mimo jiné cyklus seminářů pro učitele, poradní web, tištěné a elektronické materiály s návrhy konkrétních aktivit do výuky. 51

V listopadu 2008 ocenila tento projekt Židovského muzea v Praze Evropská komise v Bruselu cenou Zlatá hvězda aktivního evropského občanství v rámci programu Evropa pro občany.

54

V roce 2010 připravila některá muzea a galerie řadu výstav, přednášek a dalších pořadů s uvedenou tématikou.52 Prezentace odlišných kultur a připomínání totalitních zvěrstev jakožto preventivní nástroje zaštiťované Ministerstvem kultury

4.4. Probační a mediační služba Probační úředníci a asistentipracují s pachateli a oběťmi extremisticky motivovaných trestných činů pracují jednak v průběhu přípravného řízení (nejčastěji v rámci zpracování zprávy před rozhodnutím nebo v rámci institutu náhrady vazby dohledem), a dále v průběhu vykonávacího řízení v rámci výkonu trestu obecně prospěšných prací, výkonu uloženého dohledu a v případě mladistvých pachatelů i v rámci výchovných opatření. Žádný ze stávajících probačních resocializačních programů pro dospělé pachatele, ani žádný z řádně akreditovaných probačních programů pro mladistvé pachatele není v současné době zaměřen na vyvolání změny chování pachatelů, jež se dopustili trestného činu/provinění spojeného s extremistickými projevy chování. Pouze některé z těchto programů vycházejí při své práci s pachateli z kognitivně behaviorálního přístupu a ve svém programu usilují o vyvolání změny delikventního chování pachatele. Příkladem probačního programu, který se v praxi PMS ČR prozatím osvědčuje, je motivační „Učební program pro mladistvé pachatele“. Tento probační program pro mladistvé byl realizován v některých soudních okresech ČR i v roce 201053. Podle dostupných zahraničních zkušeností lze dosáhnout efektivních výsledků pouze při úzké součinnosti policie, státních zástupců, soudců, probačních pracovníků a 52

Např.: Galerie výtvarného umění v Chebu – výstavy „Slunce orientu“, „Zbraně orientu“, Moravské zemské muzeum v Brně – výstavy „Arabská žena“, „Lidé a jejich svět“, Moravské zemské muzeum v Brně, pavilon Anthropos – výstava „Skalní umění a život kočovníků Střední Asie ve fotografiích“, Muzeum města Brna – výstava „Zlato Inků – 1000 let prokletí“, Muzeum Vysočiny Jihlava – výstava „Venezuela – Pestrý svět tropů“, Národní muzeum v Praze - výstavy „Ve stínu jaguára“, „Gejša a samuraj“, Oblastní muzeum Praha – východ v Brandýse nad Labem – výstava „Nový Zéland – život na ostrovech“ 53

PMS ČR realizuje ještě obdobný program „Právo na každý den“. Lekce jsou zaměřeny na právo rodinné, občanské, pracovní a trestní.

55

poskytovatelů sociálních a dalších služeb. PMS navrhuje jako řešení realizaci konkrétních projektů, v rámci kterých by byla detailně mapována daná lokalita z pohledu převládajícího typu trestné činnosti spojené s extremistickými projevy chování a typu pachatelů, kteří se těchto trestných činů dopouští. Na základě toho by pak mohla být zvolena strategie možného řešení kriminality výše uvedeného typu v dané lokalitě. V případech pachatelů - mladistvých je možné tento postup v praxi uskutečnit v rámci již existujících tzv. „týmů pro mládež“. Tyto týmy jsou PMS ČR rozvíjeny ve spolupráci s MV ČR, odborem prevence kriminality již od roku 200554. V druhé polovině roku 2009 začala v rámci PMS ČR probíhat příprava na zavedení nového alternativního trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce (s účinností od 1.1.2010). Příprava zahrnovala vytvoření metodického postupu probačních úředníků a asistentů v souvislosti s tímto trestem, a to s důrazem na úzkou spolupráci PMS ČR s orgány Policie ČR, státními zástupci a soudci. Zákonodárci v ustanovení § 77 tr. zákona počítali s možností uložení tohoto zákazu vstupu pachatelům i ve vztahu ke „kulturní a jiné společenské akci“. Lze tedy usoudit, že by se případně mohlo jednat i o pachatele trestných činů spáchaných v souvislosti s akcemi, na kterých dochází k chování zahrnující např. extremistické projevy. V souvislosti s přípravou na zavedení výše uvedeného nového alternativního trestu do praxe Ředitelství PMS ČR ve spolupráci s Policejním prezidiem ČR v průběhu roku 2009 dojednávalo možnosti spolupráce při zajištění výkonu tohoto trestu (součástí výkonu kontroly tohoto trestu může být probačním úředníkem stanovená povinnost, aby se odsouzený dostavoval v době bezprostředně související se zakázanou akcí na určený útvar Policie ČR). Výsledkem jednání bylo vytvoření metodického standardu PMS pro postup probačních úředníků a asistentů v případech zajištění výkonu tohoto trestu, který zahrnuje spolupráci probačních úředníků a asistentů jak s pracovníky Služby kriminální policie a vyšetřování (specialisty na řešení kriminality spojené s diváckým násilím a extremistickými projevy chování), tak i s pracovníky služby pořádkové policie. V této souvislosti byla také zpracována Metodická příručka č. 1/2009, kterou dne 22. prosince 2009 vydal ředitel ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia ČR. Na přípravě této příručky spolupracovalo i Ředitelství PMS ČR. Od 1.1. 2010 byly v rámci ČR zavedeny nové alternativní tresty - zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce a trest domácího vězení. Realizace trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce vyžaduje úzkou součinnost PMS, Policie ČR a realizátorů akcí. V roce 2010 byl pilotován metodický postup probačních úředníků a asistentů v souvislosti s tímto trestem, a to s důrazem na úzkou spolupráci PMS ČR s orgány Policie ČR, státními zástupci a soudci. Větší část odsouzených k tomuto trestu bude tvořena pachateli násilí a výtržností spáchaných při sportovních (nejčastěji fotbalových) zápasech. Zákonodárci ale v ustanovení § 77 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. počítali s možností uložení tohoto zákazu vstupu pachatelům i ve vztahu ke „kulturní a jiné společenské akci“. Lze tedy usoudit, že by se případně mohlo jednat i o pachatele trestných činů spáchaných

54

PMS se ve spolupráci se Sdružením pro probaci a mediaci v justici věnovala i práci s příslušníky romské menšiny formou služby mentor (individuální práce vyškolené osoby s odsouzeným, který se hlásí k romskému etniku a byl mu uložen trest veřejně prospěšných prací nebo dohled v rámci podmíněného odsouzení.

56

v souvislosti s akcemi, na kterých dochází k chování zahrnujícímu např. extremistické projevy.55 Příklad dobré praxe: Pražské středisko PMS ČR spolupracuje od roku 2009 s pražskými policejními specialisty na extremismus nejen v oblasti diváckého násilí, ale i extremismu. Oba subjekty hodnotí spolupráci velmi pozitivně, zástupci pražské policie doporučují tento model i ostatním krajům. 4.5. Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že nemá vzhledem ke svým zákonným kompetencím žádný přímý nástroj pro boj s extremismem. Z dotací ze státního rozpočtu financuje provoz služeb sociální prevence a zajišťuje čerpání prostředků z Evropských sociálních fondů, Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a Integrovaného operačního systému. Takto financované aktivity by měly pomáhat k integraci a mírnění konfliktů souvisejících se sociálně vyloučenými lokalitami.

4.6. Ministerstvo pro místní rozvoj Nemá žádnou preventivní protiextremistickou aktivitu. 4.7. Preventivní koncepce krajů Z krajských koncepcí prevence kriminality protiextremistické aktivity explicitně zmiňuje jen Vysočina.56 Aktivně začal vystupovat Kraj Ústecký. Vysočina

Dne 15.4. 2009 proběhla v Jihlavě konference „Politický extremismus a regionální politika“, které se zúčastnili experti na extremismus z Masarykovy univerzity v Brně. Reflektovala různé aktivity stoupenců extremismu jako např. vytváření nových buněk Národního odporu (Havlíčkobrodsko), organizování pochodů (Jihlava) nebo organizováním různých shromáždění (Světlá nad Sázavou). Vysočina sice nepatří mezi kraje, které by vybočovaly z celorepublikového průměru co se týče extremistické trestné činnosti, bylo však konstatováno, že tato kriminalita může mít na obyvatelstvo další důsledky v podobě násilností, vandalismu apod. 55

Text vznikl krácením příspěvku k PMS ve Strategii boje extremismu v roce 2009 a ve Zprávě o problematice extremismu na území ČR v roce 2010. 56 Přehled krajských koncepcí prevence kriminality je na http://www.mvcr.cz/clanek/programy-prevencekriminality.aspx?q=Y2hudW09OA%3D%3D

57

Bezpečnostní analýza Kraje Vysočina nabízí recept: „vzájemnou a včasnou informovaností orgánů veřejné správy a Policie ČR přijímat opatření k zamezení možností páchání trestných činů v souvislosti s pořádáním akcí spojených s aktivitou extremistických skupin“. Dokument „Koncepce prevence kriminality Kraje Vysočina na léta 2009-2011“ přináší konkrétní úkoly:

v místech konání akcí extremistických skupin posilovat stav policistů a nasazovat mobilní kamerový systém na dobu konání akce57,

podávat občanům včasné informace o pořádání akcí spojených s činností extremistických skupin s upozorněním na možná rizika.

Ústecký kraj

Dne 1. října se na zámku Červený Hrádek v Jirkově konala konference „Společně proti extremismu“, která odstartovala řadu aktivit Ústeckého kraje. Ke konferenci web byl zřízen http://spolecneprotiextremismu.krustecky.cz/ , kde jsou zveřejněny zajímavé odkazy, kontakty, relevantní právní předpisy, dokumenty apod. Kraj rovněž nechal zpracovat „Minimanuál – Společně proti extremismu“ který má dát starostům měst a obci návod, jak postupovat v případech spojených s projevy extremismu58. Hejtmanka kraje Jana Vaňhová navrhla konkrétní legislativní změny: „Opakované přestupky proti veřejnému pořádku by měly být trestány jako trestný čin. Je nutné zamezit až chronickým drobným výtržnostem nebo rušení nočního klidu. Drobnou úpravou zákona, jako je to například v případě krádeží, které jsou také při jejich častém opakování považovány za trestný čin“. Dále přislíbila podporu vzdělávacích aktivit, školení odborníků na úřadech a poradenství obcím, ve kterých bude docházet k provokacím extremistů. V souvislosti s událostmi ve Šluknovském výběžku využil Ústecký své zákonodárné iniciativy a vypracoval tzv. Ústecký balíček. Zahrnuje návrhy několika právních předpisů, které upravují sociální bydlení, loterijní zákon, veřejnou službu a opakované trestní přestupky. Tento balíček je zaměřen primárně na sociálně vyloučené lokality, proto není v textu detailněji zmiňován.

4.8. Závěr Dlouho převládající, sic oficiálně nevyslovený názor, že extremismus je pouze otázkou policejní represe (tedy Ministerstva vnitra) a případně doplňkových preventivních 57

Zde je namístě uvést, že policejní experti z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování a Ředitelství služby pořádkové policie prosazují, pokud je to možné, strategii Low profile policing. 58 Ke stažení na http://spolecneprotiextremismu.kr-ustecky.cz/Ke-stazeni/Minimanual_A5.pdf

58

aktivit (tedy Úřadu vlády, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, či Ministerstva kultury) vedl k tomu, že některé resorty rezignovaly na jakékoli aktivity v této oblasti. Rovněž chyběla konsistentnější meziresortní spolupráce a spolupráce s nevládními a akademickými subjekty. Řada opatření byla koncipována ad hoc, jako reakce na konkrétní události bez jasnější dlouhodobější vize. Od doby, kdy extremismus získal v očích politiků, médií ale i veřejnosti větší důležitost (toto období lze vymezit sérií akcí pravicových extremistů ve veřejném prostoru vrcholících násilnostmi v Janově), lze vysledovat kvalitativní i kvantitativní posun. Ze strany Úřadu vlády lze identifikovat aktivní činnost na poli ochrany lidských práv (ať už v rovině symbolické, či v rovině podpory kampaní). Společný postup Policie, Agentury pro sociální začleňování, nevládního sektoru a obce při extremistických provokacích v sociálně vyloučených lokalitách (zabránění radikalizaci obyvatel lokality, společné asertivní mediální výstupy59) by nepochybně, v případech kdy je to možné a proveditelné, vedly k diskreditaci a sociální exkluzi extremistů a omezení zneužívání „romské karty“. Ze strany Ministerstva školství lze ocenit aktivní přístup při tvorbě Strategie boje proti extremismu, stejně jako snahy o změnu konceptu vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy, intolerance, xenofobie, diskriminace, rasismu a extremismu. Patrně potrvá ještě dlouho než se výsledky těchto reforem projeví v praxi. Současní studenti udělili v květnu 2010 ve studentských volbách organizovaných organizací Člověk v tísni celé protiextremistické platformě tvrdou lekci – Dělnická strana sociální spravedlnosti se umístila na pátém místě se 7,14 procenty. S ohledem na to, že tito studenti už budou v příštích volbách volit „regulérně“ se lze obávat varování expertů, že do osmi let bude mít Česká republika v parlamentu pravicově extremistickou stranu. Z pohledu Ministerstva vnitra a Policie ČR je nutné lépe kooperovat s Probační a mediační službou. Jde o seriózní a zodpovědný subjekt, který má několik předpokladů hrát při deradikalizaci důležitou roli:

odbornost, kvalifikace personálu, zkušenost při zvládání konfliktních situací, zkušenost práce s problémovými „klienty“, znalost projektů partnerských organizací v zahraničí, ochota se angažovat v této problematice.

Pokud úspěšně funguje spolupráce mezi pražskou policií a pražskou probační a mediační službou, není důvod aby ji policie neiniciovala i na jiných místech České republiky.

59

Mohou ovšem nastat situace, kdy nebude možné zajistit společný mediální výstup, např. potřeba okamžité reakce. Navíc je PČR vázána jinými právními předpisy a při medializaci musí respektovat jimi stanovené právní limity.

59

5. Mediální kampaně proti extremismu

5.1. Obecné informace Pro úspěšné zpracování mediální kampaně musí být přesně stanoveno zadání komunikace. Musí být stanoveno, kdo, co, komu, jak chce sdělovat. Dále musí být jasné, co si příjemce má z kampaně odnést a jakou zpětnou vazbu očekáváme. Kdo Subjekty mohou být různé. Je nutné mít na zřeteli, že subjekt sám o sobě v sobě nese určitou informační hodnotu. Jinak působí sdělení od Ministerstva vnitra, od policie, od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Úřadu vlády, nevládní organizace, či subkultury mládeže. Co Sdělení musí být jednoduché, srozumitelné, konkrétní. Složitější sdělení si lidé nezapamatují, nebo ho nemusí pochopit. Špatně odkomunikované sdělení může mít opačný efekt. Chybou je sdělení prvoplánové, kdy se tvůrci kampaně násilně a průhledně snaží přesvědčit adresáty komunikace o nějakém názoru. Příklad: Britská policie si nechala vyrobit provokativní náborový plakát: Vyobrazuje punkera s barevným kohoutem plivajícího do obličeje policistovi s tradičním vysokým černým kloboukem. Policista ale zůstává v obličeji ledově klidný. Pod plakátem je text: „Hledáte zajímavou práci? Rádi komunikujete s lidmi?“. Cílem kampaně bylo „zlidštit“ a paradoxně „zatraktivnit“ práci policie. Poselství kampaně lze vyjádřit těmito slovy: „Práce policisty je prestižní, hledáme vyrovnané, sebevědomé lidi.“ Práce policie má ve Velké Británii vysokou prestiž, plakát nebyl brán jako něco zesměšňujícího. Naproti tomu jako nevydařený lze hodnotit náborový plakát pražské městské policie. „Akce Praha“ (její součástí bylo i rádobyvtipné agitační video) zcela zjevně vyrovnané a sebevědomé lidi nepřiláká. Kampaň za pět miliónů korun vzbudila kritiku médií i veřejnosti.

60

Komu Mediální sdělení je nutné zaměřit na cílovou skupinu, která si ještě utváří názory. Tato skupina je přístupnější jak k mediální kampani, tak je i ohroženější extremistickou propagandou. Odborníci na PR kampaně tuto cílovou skupinu omezují na 14 až 19 let. Tuto skupinu je nutné dále dělit na dvě podskupiny. Patnáctý rok života bývá zlomový, sdělení pro teenagery se proto dělí na do 15 let a od 15 let. Od 15 let už sdělení nesmí být infantilní. Dnes už se hranice posouvá na 14 let. Jak Stále častěji se k oslovování výše zmíněné cílové skupiny využívá Internetu. V současnosti často preferovanou metodou je tzv. virální marketing. Tato technika pro šíření komerčního sdělení využívá sociálních sítí. Je to plánovaná aktivita, která svojí povahou motivuje příjemce k roli šiřitele. Pro šíření mohou sloužit prakticky všechna myslitelná média, nejčastěji jde o média sociální – tzn. online aplikace, platformy či média, která mají za cíl interakci uživatelů, jejich spolupráci a sdílení obsahu. Do této skupiny patří blogy, mikroblogy, komunitní weby, chaty, diskuzní fóra sdílení obrázků a videoobsahu, atd. Příklad: Britské ministerstvo vnitra (Home Office) si najímá řadu PR odborníků. Ti se rozhodli pracovat s webovou stránkou pro sdílení videoobsahů www.youtube.com. Na tento web se videa umísťují zdarma. Na serveru YouTube vznikl vlastní kanál Home Office: http://www.youtube.com/homeoffice. Jde o krátké šoty zaměřené na různé druhy kriminality (drogy, sexuální zneužívání dětí, gangy apod.). Krátce představují práci ministerstva vnitra a policie, objevují se tam i kampaně. Mluví v nich policisté, úředníci, sociální pracovníci či ministři. Zároveň v nich nalezneme odkazy na další informační materiály. Kanál vznikl 11. dubna 2008, celkově ho k dubnu 2010 navštívilo cca 582 tisíc osob. Sledovanost jednotlivých klipů se liší podle atraktivity a doby umístění na webu (od cca 2 tisíc do 65 tisíc shlédnutí).

61

Zpětná vazba: V případě mediální kampaně na Internetu lze kvantifikovat sledovaností (počet shlédnutí webové stránky), komentářů v rámci sociálních sítí, analýzy mediálních výstupů. Některé výzkumné agentury provádějí i komplexní výzkumy úspěšnosti kampaně. Obecnějšímu hodnocení protiextremistických kampaní v médiích je věnována závěrečná kapitola.

5.2. Příklady konkrétních mediálních kampaní Be Kind To Your Local Nazi

Kampaň si v roce 2001 objednal Úřad vlády skrze zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba. Byla převzata ze zahraničí, její české motto znělo: „Nebuď lhostejný. Pomož svému obecnímu náckovi najít nějakého chvályhodného koníčka. Ukaž mu cestu dříve, než zdivočí." Cílem bylo posílení protirasistických postojů mezi mládeží. Cílovou skupinou byla mládež do 24 let. byla postavena na Kampaň zesměšňujících televizních spotech a plakátech. (k zhlednutí např. na: http://www.youtube.com/watch?v=Kt46Gl0U4P4&feature=related). Stála přes tři miliony korun, byla zajištěna nevládní organizací Člověk v tísni při České televizi z prostředků Evropské unie. Tvořila jen jednu část rozsáhlého projektu Varianty, který obsahuje i školení romských poradců a multikulturní výchovu na základních školách. Na kampaň navázal hudební happening Music beats local nazi na pražské Štvanici, kterého se zúčastnilo 15.000 lidí. Velký zájem mezi mládeží byl o trička a plakáty se dvěma neonacisty držícími prádelní šňůru (viz obrázek). Následně prováděný výzkum sociologické firmy AISA přinesl zajímavé výsledky. Nepříznivý názor na skinheady mělo 40 % mladých, kteří kampaň neviděli a 60% těch, kteří se s akcí měli možnost seznámit. 60 procent populace bralo skinheady jako hrozbu pro ně samé i pro společnost. Na druhé straně však každý čtvrtý Čech souhlasil s výrokem, že je v pořádku, že hnutí skinheads usměrňuje chování Romů, a každý desátý respondent souhlasil s tím, že skini přispívají k pořádku a dodržování zákonů. Na tvůrce kampaně byla podána trestní oznámení z řad stoupenců neonacistů, trestní oznámení zvažovali i Sládkovy republikáni. Kampaň pro české prostředí zpracovávala PR agentura Stereo com, konkrétně Jan Mička. Podle Mičky měla kampaň skrytý sexuální kontext: cílem bylo neonacistické skinheady zesměšnit, ukázat je jako hlupáky, kteří neobstojí při výběru sexuálních partnerů.

62

Myšlenku dále rozvádí: „Sdělení extremismus je hrozba a extremisté jsou nebezpeční není příliš šťastné. Vždyť nebezpeční jsme chtěli být kolem 15 let skoro všichni. Když mentálně pomalu opouštíte svůj kmen (rodinu), tak najednou zůstáváte sám, je vám (co se vztahů týče) zima a nikdo vás nechrání. Parta svalnatců pak působí jako východisko ze situace. My je musíme zesměšnit, protože to je nejsilnější zbraň mezi náctiletými. Každý z nich chce být cool (aby kompenzoval svoji právě objevenou sexualitu) a hrozně se bojí výsměchu“. Neonácek – chcete ho? Společnost Člověk v tísni v roce 2008 realizovala další projekt „Dovedu to pochopit?“ jehož součástí byla kampaň „Neonácek – chcete ho?“. Jeho cílem bylo informování a vzdělávání mladých lidí o společenské nebezpečnosti neonacistů. Cílovou skupinou tvořili lidé ve věku 15-25 let. Financován byl z prostředků Evropské komise a Úřadu vlády ČR v rámci Vládní kampaně proti rasismu v roce 2008. Kampaň měla tyto pilíře: • • • • •

Krátké spoty umístěné na internetu, promítané v kinech a autobusech společnosti Student Agency. Webové stránky www.chceteho.cz s aktuálními články z médií, tématickými bulletiny, odbornými texty a dalšími materiály aktivitách českých neonacistů. Reklamní pohlednice. Soutěž studentů uměleckých škol a následná putovní výstava s vítěznými pracemi. Výstava byla ve třech městech spojena s dalšími kulturními akcemi. Happening Nedovedu pochopit.

Spoty „Daníček“ a „Kubík“ zesměšňujícím způsobem odkazovaly na pořad v České televizi, kde jsou nabízena zvířata k osvojení. Videoklip s hudbou kapely The Tchendos „Nedovedu pochopit“ kombinoval záběry z nacistických koncentračních táborů, vojenských přehlídek s průvody, shromážděními a koncerty dnešních neonacistů. Video je proloženo varovným komentářem ženy, která přežila holocaust. Klip Jana Budaře „Brožurka“ parodoval skupinu naziskinheadů, poukazujíc na jejich tupost a nepřiznanou homosexualitu. Videoklipy jsou volně k dispozici na serveru www.youtube.com.Spoty Daníček a Kubík byly shlédnuty v roce dohromady 182 tisíckrát. Byly zařazeny na více než 200 webových stránek a je možné si je stáhnout do mobilních telefonů. Autorem je režisér Jan Palacký ze společnosti Milk and Honey. Web chceteho.cz plnily kromě aktuálních článků a reportáží tématické bulletiny připravované organizací Tolerance a občanská společnost (pojmosloví, scéna, změny v image, symbolika, Dělnická strana). Web zaznamenal v roce 2008 cca 56.000 návštěv.

63

Happening Nedovedu pochopit se konal 24. dubna 2008 v pražském klubu Roxy za účasto domácích i zahraničních hudebních skupin. Přišlo 400 lidí. Soutěže na téma hrozby neonacismu se zúčastnilo 35 studentů uměleckých škol. Vítězné výtvory byly zařazeny do putovní výstavy (Praha, Ústí nad Labem, Kladno, Plzeň). Putovní výstavy doprovodil ve třech případech hudebně-dramatický program. Vítězný návrh

Bylo vytištěno 26.000 kusů tématických pohlednic, které byly distribuovány do klubů, restaurací, barů a kaváren.

Neonky Novým počinem se staly videoklipy zpracované ředitelem Činoherního klubu v Ústí nad Labem Jaroslava Achaba Haidlera, které jsou k vidění na webových stránkách iniciativy „V Ústí neonacisty nechceme“ a zároveň na portálu www.youtube.com. Ústecký divadelník kombinuje ve svých klipech různé fotografie a videa zobrazující pravicové radikály (nejčastěji neonacisty) se zdánlivě nesouvisejícími motivy (např. akvarijní rybky neonky). Cílem klipů je neonacisty zesměšnit a poukázat na jejich pokrytectví. Klipy mají často politický podtext. Haidlerovým terčem bývá nezřídka Dělnická strana a její předseda Tomáš Vandas. Videa jsou strukturována do čtyř kategorií (Zpravodajství bulva, Pohádky pro neoděti, Politické zprávy a Točily neonky). Sledovanost videí se k dubnu 2010 pohybovala mezi jedním a dvěma tisíci. Haidler v klipech sám hovoří a neskrývá svou tvář. Stal se terčem verbálních útoků (zejména severočeských) pravicových extremistů.

64

Ukažme neonacistům záda Originální a jednoduchou kampaň zvolila v roce 2009 iniciativa „V Ústi neonacisty nechceme“. V rámci kampaně byly pořízeny desítky fotografií pozadí převážně mladých lidí, kteří nesouhlasili s neonacistickými aktivitami v Ústí nad Labem. Fotky jsou k vidění na www.vustineonacistynechceme.cz.

Nedívej se černobíle V roce 2008 zahájil Český helsinský výbor za finanční podpory Úřadu vlády projekt „Nedívej se černobíle, aneb osvětou proti nesnášenlivosti“, jejímž cílem bylo zvýšit informovanost mezi mladými lidmi a pedagogy. Kampaň „Víš, co nosíš?“ se zaměřila na neonacistické oděvní značky. Řada lidí totiž nosí oblíbené extremistické oblečení firem, aniž by měla ponětí, že má nějaký ideologický kontext (např. značky Eighty Eight, Bohemia, Thor Steinar, Grassel, Consdaple“ Mottem kampaně bylo: „Víš, co nosíš? Ne všechno, co ti sluší, sluší tvému imagi. Víš, koho propaguješ?“ Předcházela jí série besed a přednášek a dotazníkové šetření na základních a středních školách. V řadě měst pak byly distribuovány samolepky (7000 ks) a pohlednice (50.000ks). Náklady se pohybovaly v desítkách tisíc korun. Oděvní značky byly chápány jako zdroj zisků pro neonacistickou scénu a nástroj sebeidentifikace neonacistů60. Další kampaní v rámci projektu bylo vytištění a prodej triček s motivem „Nedívej se černobíle“. Školení pro novináře Ze strany státní i nestátní sféry se často objevuje kritika novinářů zejména internetových a lokálních médií. Jejím terčem byla neprofesionalita, neodbornost, senzacechtivost a zdůrazňování etnicity (zejména zdůrazňování etnického původu pachatelů trestné činnosti). Z řady diskusí vzešel požadavek na proškolování novinářů. Kulaté stoly sdružení Romea se věnují vztahu médií k extremismu a vnímání menšin. Jsou součástí projektu Investigativní žurnalistika v oblasti občanských práv. V roce 2010 se uskutečnily dva semináře v Praze a v Brně. V roli panelistů vystoupili akademičtí odborníci (politologové, sociologové), zástupci nevládních organizací (Romea, Jekhetani Luma, Český helsinský výbor, Romodrom, In Iustitia, Heinrich Böll Stiftung, Friedrich Ebert Stiftung, ROS, Europe Roma.CZ, DROM, Liga lidských práv, IQ Roma Servis, Vzájemné soužití, Společenství Romů na Moravě) a samotní novináři. Ředitel sdružení Romea k seminářům 60

Některé z oděvních značek nejsou primárně extremistickými značkami, pouze jsou vzhledem k určitému ideologickému kontextu mezi neonacisty značně oblíbené a tedy i hojně využívané.

65

uvedl: „Cílem je zlepšit vzájemnou spolupráci médií, neziskových organizací a dalších zainteresovaných subjektů při informování o extremismu, diskriminaci a menšinách, speciálně o Romech.“ Zúčastnili se jich i zástupci mainstreamových i okrajových médií. Dalším zajímavým projektem byla webová stránka www.extremiste.cz, jejímž cílem bylo podávat ucelené informace k problematice extremismu, lidských práv a násilí z nenávisti. Stránka akcentovala také neprofesionalitu některých mediálních sdělení (zdůrazňování etnicity), která přispívala k vytváření předsudků. Web spravovala novinářka, která působila v Hospodářských novinách a v Respektu. Německé kampaně V rámci festivalu Jeden svět vzešla možnost se seznámit i s některými antineonacistickými kampaněmi německé produkce. Ty lze rozdělit do několika kategorií: • Zesměšňující – parodující nízký intelekt, pokrytectví a sklony k násilí neonacistů („Hnědá je na hovno“, Teutdorf“). • Aktivizující – snaží se vzbudit veřejné odsouzení, marginalizovat neonacisty, odsunout je na okraj a podnítit odvahu občanů se neonacistům veřejně postavit („Zkouška odvahy“, „Nacisté pryč, děkujeme“). • Multikulturní – poukazují na absurditu krajně nacionalistických konstrukcí (např. „Cizí kulturní dědictví“) • Varující – upozorňující na násilí pravicových extremistů (např. „Plošný požár“, „Bezpečnostní kamera“)

5.3. Závěr Mediální kampaně budí tradičně velkou pozornost a ohlasy bývají často rozporuplné. Patrně nejznámější projekt „Be Kind to Your Local Nazi“ byl veřejností i odborníky považován za úspěšný. Pozitivní efekt dokládá i následný průzkum. Naopak další zesměšňující kampaň „Neonácek - Chcete ho?“ vyvolala rozporuplné ohlasy. Někteří odborníci vyčítali klipům „Daníček“ a Kubík“ prvoplánovost, nedotažení do detailu (v roli hlasatele nevystupují Srstka a Kubišová jako v originálním „Chcete mě?“) a v neposlední řadě i dnes zavádějící onálepkování neonacistů jako tupých „agroskínů“. Nejlépe hodnocený byl působivý klip Tschendos pro působivé srovnání dobových záběrů z nacistického Německa a současných aktivit neonacistů. Lokální aktivismus iniciativy „V Ústí neonacisty nechceme“ přinesl originální a nenákladné projekty. Iniciativa dobře pracuje s novináři, proto se jí podařilo obsadit rozsáhlý

66

mediální prostor. Přijmeme-li jako měřítko úspěšnosti kampaně zlobu vyvolanou mezi neonacisty, lze úsilí iniciativy hodnotit velmi pozitivně. Příklad Ústí nad Labem inspiroval i další města – Plzeň a Přerov. Vzrušenou debatu vyvolal projekt Českého helsinského výboru „Víš, co nosíš?“. Kritici jí vyčítali neprofesionalitu, předřazenost, politizování odívání a záměr vyvolat zákaz nošení některých typů oblečení. Český helsinský výbor se proti této kritice ohradil, přičemž argumentoval zejména záměrem odříznout neonacisty od financí získaných prodejem tohoto zboží. Kampaně z Německa dokazují, že se jejich tvůrci snaží doplnit škálu negativních sdělení (zesměšnění a varování) o sdělení pozitivní (výhody multikulturní společnosti, nutnost vlastního aktivního přístupu). Výzkum „Hate Crime – Zapomenuté oběti“61, prováděný mezi vybranými nevládními organizacemi odhalil poptávku po kampani, která se kromě mediace negativního obrazu neonacistů zaměří i na nabízení demokratické alternativy. Mediální komunikace a kampaňovitost je součástí většiny německých deradikalizačních projektů. Některé aktivity jsou přitom zaměřeny přímo na mediální konstrukce reality. Příkladem může být např. „Sdružení etnických novinářů“ (Neue Deutsche Medienmacher), které si klade za cíl změnit negativní obraz imigrantů v médiích a větší zastoupení novinářů zahraničního původu. V Čechách zatím tato oblast prevence nemá velkou tradici.

6. Vzdělávací a osvětové akce V České republice nalezneme široké spektrum vzdělávacích či osvětových aktivit. Podobně jako u mediální kampaní je lze zjednodušeně rozdělit do několika kategorií:

Multikulturní, ukazující přínos soužití s jinými kulturami, menšinami či etniky (např. prezentování historie a kultur Židů či Romů)62.

61

Výzkum zaměřený na násilí z nenávisti provedený v České republice v roce 2009 nevládními organizacemi Kulturbüro Sachsen, In Iustitia, Tolerance a občanská společnost a Romea. Respondenty byli zástupci vybraných neziskových organizací. 62 V prosinci 2009 vydal Úřad vlády publikaci s názvem „Homofobie v žákovských kolektivech“. Jedná se o doplňkový výukový materiál pro základní a střední školy. Publikace je určena především pedagogům, zejména metodikům prevence, ale i těm, kteří o téma projeví zájem. Publikace odbornou a přitom srozumitelnou formou pojednává o tom, co je to homofobie, homofobní obtěžování a šikana, jaké má příčiny a jak se ve škole projevuje. Zřetelně popisuje projevy homofobního obtěžování a šikany – od vtipů, verbálních poznámek, až po zasílání urážlivých emailů či fyzické útoky. Identifikuje a popisuje typy lidí, kteří se homofobního obtěžování dopouštějí a důvody, které je k tomuto chování vedou. Stejně tak popisuje skupiny osob (žáků), které jsou homofobní šikanou potencionálně ohroženy. Publikace podává návod, co lze proti homofobní šikaně dělat, jako nejdůležitější přitom vidí preventivní opatření. V didaktické části pak publikace přináší některé praktické příklady cvičení do hodiny. Ty jsou určené pro učitele, kteří se chtějí věnovat tématu více do hloubky a pracovat se třídou, například v rámci výchovy ke zdraví, výchovy k občanství, či osobnostní výchovy. Příprava publikace a její distribuce probíhala v úzké spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Publikaci recenzoval Výzkumný ústav pedagogický, ředitelka základní školy, Sociologický ústav AV ČR a Institut psychologie AV ČR). Publikace byla oficiálně představena na tiskové konferenci po zasedání Výboru pro sexuální menšiny dne 26. ledna 2010.

67

Varující ukazující na zvěrstva nacistů a fašistů a podobnosti se současnými pravicovými radikály (násilnosti, zvrácenost ideologie, podobnost symboliky apod.) Aktivizující směřující apriori k vytvoření vlastního kritického odsudku, případně k vlastní občanské angažovanosti proti extremistům.

Řada těchto aktivit již byla v předchozích kapitolách popsána. Celý a úplný výčet všech vzdělávacích aktivit přesahuje ambice materiálu, níže uvedený text se bude věnovat jen 4 vybraným projektům.63

6.1. Hrozby neonacismu Obecně prospěšná společnost Člověk v tísni (vzdělávací program Varianty) připravila v rámci projektu „Dovedu to pochopit?“ i výukový materiál „Dovedu to pochopit? – Hrozby neonacismu“. Lektoři vzdělávacího programu varianty a další experti připravovali pro studenty pedagogických fakult vysokých škol workshop o neonacismu v ČR, kde se měli učit vést semináře podle výukového materiálu. Proškolení studenti pak vedli vlastní semináře na základních školách, středních školách a středních odborných učilištích. Výukový materiál si mohli objednat učitelé středních škol, pracovat s ním měli lektoři vzdělávacího programu Varianty na pravidelných seminářích multikulturní výchovy. V roce 2008 proběhlo 60 seminářů s účastí 1700 žáků. Konaly se na různých školách v různých městech České republiky. Projekt byl hrazen z prostředků Evropské komise a Úřadu vlády ČR v rámci Vládní kampaně proti rasismu a xenofobii v roce 2008.64 V roce 2009 projekt převzalo sdružení Asi-milovaní pod názvem „Hrozby neonacismu – Příležitosti demokracie“. Získalo silné partnery. Projekt byl podpořen z dotačního programu Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy Podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy, na přípravě zaměření se podílel Výzkumný ústav pedagogický. Ministerstvo vnitra dopracovalo do výukového materiálu kapitolu 63

V roce 2009 proběhl např. Projekt „Prevence extremismu na základních školách“ (září 2009 – prosinec 2009), realizovaný Organizací pro pomoc uprchlíkům, o.s. Byl zacílen na osvětovou činnost v základních školách se zaměřením na prevenci extremismu. Do projektu se zapojilo 10 základních škol v Mostě, Litvínově a okolních obcích, ve kterých se uskutečnily besedy s žáky zahrnující vysvětlení pojmů týkajících se problematiky extremismu, ideologie spojené s extremistickými skupinami, popis extremistických skupin působících v ČR, požadavky extremistů, či projevy extremismu. Problematika extremismu byla vztahována v oblastech, ve kterých to bylo relevantní, k problematice cizinců a k postojům extremistických skupin k pobytu cizinců na území ČR. Lokalita byla vybrána na základě velkého zatížení lokality jak sociálně patologickými jevy tak i extremistickými aktivitami. 64

V roce 2007 byla připravena pilotní projekt na téma Holocaust. Vznikla didaktická příručka a CD-ROM zabývající se mimo jiné tématy života v ghettu, migrace, náboženské tolerance a rasismu v hudbě. Modelový seminář se věnoval antisemitismu, holocaustu a neonacismu v ČR. Součástí příručky byly i texty s informacemi pro učitele, slovníčky základních pojmů a souhrn doporučené literatury a internetových odkazů. Na CD-ROMu jsou k dispozici videoklipy, ukázky z rozhlasových pořadů a všechny texty z příručky s aktivními internetovými odkazy. Projekt byl hrazen z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

68

a aktivitách resortu a Policie ČR v boji proti extremismu. Lektorských seminářů se zúčastnili (a nadále budou zúčastňovat) zástupci policie (preventisté, pořádková i kriminální policie). Zájem o účast na kurzu projevili i policisté zabývající se koncipováním Antikonfliktních týmů. Původní myšlenka, aby se v rámci kurzu školili i policejní preventisté (tedy aby získali know-how pro vlastní vystupování ve třídách), se ukázala jako nereálná, s ohledem na specifické koncipování kurzu.65 V nové publikaci byla rozšířena zejména pasáž o pedagogických metodách, reflektující mimo jiné vliv osobnosti pedagogů a studentů, práci s extremisty v rámci školy, prevenci extremismu v třídním kolektivu, spolupráci pedagogicko-psychologických poraden a škol, vedení diskuse s extremisty v třídním kolektivu, zapracování extremismu do výuky, aktivity pro základní a střední školy.66

6.2. Jeden svět na školách

Jako doplněk filmového festivalu o lidských právech Jeden svět pořádaného obecně prospěšnou společností Člověk v tísni vznikl program Jeden svět na školách. Je financován z fondů Evropské unie, podporují ho Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo kultury, Evropský sociální fond a další instituce. Mezi vesměs kvalitně hodnocenými dokumenty se objevují i snímky s tématikou extremismu.67 V rámci programu se podařilo shromáždit více než 260 dokumentárních filmů a audiovizuálních materiálů, ke kterým jsou zhotovovány didaktické příručky (synopse k filmům, otázky a odpovědi, informace k problematice, aktivity a pracovní listy, doporučení pro využívání k výuce). Pořádají se semináře pro učitele škol a studenty pedagogických fakult, filmové kluby, mezinárodní filmová škola, soutěže, sociologická šetření apod. Materiály programu Jeden svět na školách používá přes 2600 českých škol. Mezi relevantní nabízená témata lze zařadit např.: výchova demokratického občana, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, média, propaganda, manipulace, nacistická okupace, holocaust apod.68

65

České Ministerstvo vnitra a Policie ČR se inspirovaly slovenským projektem Nemaj trému z extrému, na kterém spolupracovaly mimo jiné nevládní organizace Ludia proti rasismu i Policajný zbor. 66 K dispozici na: http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_161.pdf. 67

Na festivale v roce 2010 bylo promítáno i několik filmů s pravicově extremistickou tématikou z různých evropských zemí. Společnost Člověk v tísni je se svolením režisérů a producentů zapůjčila i pro interní projekce pro Ministerstvo vnitra a Policii ČR. 68 Více na www.jedensvetnaskolach.cz.

69

6.3. Odborné vzdělávání koordinátorů školních metodiků prevence a školních metodiků prevence pro oblast neonacismu a pravicového extremismu Cílem projektu Českého helsinského výboru mělo být zvýšení informovanosti a kompetence metodiků školní prevence v oblasti ochrany mládeže před rasismem, netolerancí a krajní pravicí. Uskutečnil se v roce 2009. V rámci projektu měl vzniknout dokumentární film o krajní pravici (scéna, propaganda, možnosti obrany před extremisty) s informačními materiály a prezentací. Dále měli být pilotně proškoleny 2 skupin metodiků školní prevence. Cílová skupina měla materiály využívat při vzdělávání a výchově dětí a mládeže. Z projektu měly vzejít tři typy odborných materiálů – informační text, interaktivní prezentace a DVD. Prostřednictvím zřizovatelů (kraje a magistrátu), příp. sítě Národního institutu dalšího vzdělávání měl být nabídnut kurz zahrnující specializované přednášky a představující interaktivní DVD a způsob práce s ním.

6.4. Czechkid Cílem projektu Czechkid (jde o metodickou internetovou stránku) je pomoc při zavádění multikulturní výchovy do škol. Základními prostředky pro nalezení mezikulturního porozumění mají podle projektu být: zkušenost s cizí kulturou, reflexe těchto setkání a sebereflexe v multikulturním prostředí. Kultura je definována široce, na základě tzv. transkulturního prismatu (kultura Čechů, Němců, úředníků i anarchistů). Projekt klade důraz na vlastní zkušenost (jinými slovy na zážitkovou pedagogiku). V rámci projektu byly zkonstruovány fiktivní kulturně odlišné postavy, které pedadogogové ve třídách nejprve představí. Tyto postavy potom vstupují do různých situačních dialogů (např. zmlácení kvůli barvě pleti). Vhodným prostředím pro konverzace mohou být např. hodiny anglického či českého jazyka (dialogy jsou v češtině a angličtině). Pro dialogy existují různé variace podle místa (např. školní lyžařský kurz). Na webu jsou k dispozici metodické rady učitelům (krátké představení podstaty dialogu, vysvětlení relevantních pojmů, stať na dané téma, příběhy a příklady) Czechkid má odpovídat novým požadavkům na multikulturní výchovu, pomáhat při vytváření rámcových vzdělávacích programů. Koncepce projektu byla vytvořena britským profesorem Chrisem Gainem. Při uvádění do provozu asistovali zástupci akademické sféry i nevládního sektoru. Finanční podporu získal z Evropského sociálního fondu spravovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a od Britské rady.69

69

Více na www.czechkid.cz

70

„Aleš neboli Ali hraje rád fotbálek, dělá orientační běh a chodí do skauta, chce hodně cestovat. Táta je ze Zimbabwe a maminka je z Čech. Ostatní si o něm často myslí, že je cizinec jen proto, že má tmavou pleť“. V kolonce „trable“ popisuje, že mu vadí „divné pohledy“ či „odvracení očí“ ze strany bílé majority.

6.5. PROČ – Příběhy rozprávějící o člověku

V Olomouckém kraji připravilo sdružení Kappa Help s podporou Agentury pro sociální začleňování projekt PROČ – Příběhy rozprávějící o člověku70. Více informací o projektu v kapitole o aktivitách Agentury.

6.6. Tour de dvůr V roce 2010 byl v Přerově připraven projekt Tour de dvůr koordinovaný Krajským ředitelstvím Policie ČR Olomouckého kraje. Tour de dvůr se v Přerově zaměřuje na záškoláctví, drobnou kriminalitu, ale i strach před projevy extremismu. Ve společné pracovní skupině v něm působí policisté, neziskové organizace (Člověk v tísni, Kappa-Help či Armáda spásy), zástupci města (odbor sociálních služeb a zdravotnictví přerovského magistrátu) a městské policie. Koordinátorem projektu je Krajské ředitelství Policie ČR Olomouckého kraje. Projekt se zaměřuje na vybrané části Přerova, kde žije velké množství Romů. Zahrnuje ulice Husovu, Škodovu, Kojetínskou, Jižní Čtvrť, Denisovu, náměstí F. Rasche. Pracovní skupina se schází jednou měsíčně přímo ve vyloučených lokalitách, kde může nejen řešit problémy komplexně a rychle, ale také je obyvatelům těchto lokalit nablízku a získává snáze jejich důvěru. Do projektu jsou zapojeny i školy a ve spolupráci s nimi mohou úředníci z oddělení sociálně-právní ochrany dětí účinněji řešit problémy jako například záškoláctví. Na dohodě o spolupráci, která je v rámci ČR prozatím ojedinělá, se podílel i lokální konzultant Agentury pro sociální začleňování a vedoucí odboru sociálních věcí Krajského úřadu Olomouckého kraje. 6.7. Závěr S existencí různých typů osvětových a vzdělávacích aktivit vzniká otázka jejich efektivity a koexistence. Každá plní nějaký účel: varující burcuje, multikulturní vzdělává a aktivizující směřuje k vytvoření komplexního kritického postoje. V českém prostředí se nabízí 70

http://kappa-proc.cz/

71

otázka, zda projekty varující (nepochybně jednodušší pro zpracování) nepřevládají nad projekty zážitkovými či zkušenostními. Je opravdu nutné tak důkladně seznamovat děti a mládež s idoly a ideologickými východisky, oděvními značkami či symbolikou dnešních extremistů? Je nutné dávat pro mládež tolik prostoru konkrétním extremistickým subjektům? Je důležité se inspirovat v zahraničí, neobjevovat už objevené. Hledat projekty, které už se osvědčily. Zahraniční instituce bývají při poskytování informací velmi vstřícné. Státní sektor by měl po západoevropském vzoru více spolupracovat s nevládními organizacemi a akademickým sektorem. Profesně i lidsky je to pro všechny subjekty obohacující. Ministerstvo vnitra i Policie ČR hodnotí konkrétní spolupráci s nevládním sektorem v oblasti extremismu velice pozitivně (projekt Hrozby neonacismu, lektorování na kurzech pro velitele opatření zástupci nestátního sektoru).

7. Monitoring a informační servis V České republice je několik nevládních subjektů, které se věnují monitoringu pravicového extremismu. Jejich cílem je upozorňovat na aktivity příslušníků a sympatizantů a burcovat veřejné mínění i činnost státní správy. Výstupy jsou často medializovány. Je nepopiratelné, že jejich aktivity image pravicových extremistů notně poškodily. Dále je nutné zmínit, že díky monitoringu se v některých případech podařilo přimět orgány státní správy (včetně Policie ČR), aby si v potírání extremismu počínali aktivněji. Kapitola se nevěnuje monitoringu Antifašistické akce71.

7.1. Tolerance a občanská společnost Patrně nejznámějším subjektem v oblasti monitoringu nacionalistických, fašistických a rasistických aktivit byla nadace Tolerance a občanská společnost. Její zprávy byly zasílány Evropskému monitorovacímu centru v rámci projektu RAXEN. RAXEN je evropská síť pro monitorování projevů rasismu a xenofobie, složená z 25 národních center, která monitorují situaci a sbírají informace o projevech rasismu, xenofobie, islamofobie a antisemitismu v jednotlivých členských zemích Evropské unie. Zasílání zpráv RAXEN posléze převzala organizace In Iustitia. Monitoring nadace Tolerance a občanská společnost nevycházel pouze ze sledování otevřených zdrojů, ale informace byly sbírány i přímo z místa konání extremistických akcí. Nadace disponuje širokou databází materiálů s extremistickou tématikou. Hlavní představitel monitoringu, Ondřej Cakl, získal za své aktivity v roce 2007 Cenu Františka Kriegla. Díky vystupování v médiích se stal známou postavou zejména mezi neonacisty, kteří mu vyhrožovali smrtí. V současné době převzala monitorovací aktivity od nadace Tolerance a občanská společnost nevládní organizace Romea.

71

Rozsáhlý monitoring Antifašistické akce je k dispozici na www.antifa.cz. Antifašistická akce je levicově extremistický subjekt, její údaje mohou být zkreslené.

72

7.2. Monitoring Internetu a dalších veřejných zdrojů Extremistická komunikace se s definitivní platností přesunula na Internet. Jeho monitoringu se věnuje více subjektů. V následujícím textu jsou zmíněny pouze aktivity Českého helsinského výboru. Český helsinský výbor Český helsinský výbor je za Českou republiku členem mezinárodní organizace International Network Against Cyber Hater (INACH), která se věnuje boji s diskriminací na Internetu72. V roce 2007 zahájil realizaci projektu „Monitoring internetového extremismu jako metoda boje proti diskriminaci a rasismu“. Zaměřoval se na pravicově extremistické projevy na Internetu, zvýšení právního vědomí a společenského obrazu příslušníků skupin obyvatel Český helsinský výbor zahájil dne 14.6.2007 realizaci projektu "Monitoring internetového extremismu jako metoda boje proti diskriminaci a rasismu". Zaměřoval se na „nebezpečnost fenoménu pravicově extremistických projevů publikovaných v internetovém prostoru, cílem je posílení pocitu bezpečí společnosti, zvýšení právního vědomí a společenského obrazu příslušníků skupin obyvatel, které jsou ohrožené nebo přímo dotčené extremistickou internetovou kriminalitou, ve spojení s oslabením vlivu extremistických skupin a jejich příznivců na internetu.“ Dvanáctiměsíční ambiciózní projekt měl kromě samotného monitoringu za cíl také „iniciaci“ právního postupu s cílem eliminovat zjištěné extremistické projevy, právní poradenství obětem internetového extremismu a analýzu účinnosti práce státních institucí včetně návrhů vhodných systémových opatření. Závěrečná zpráva je k uveřejněna na webových stránkách Českého helsinského výboru73. 7.3. Závěr Monitorovací aktivity budou efektivní pouze v tom případě, kdy budou monitorující subjekty (státní i nestátní) vzájemně v kontaktu a budou se informovat o výsledcích své práce. Ne vždy k tomu dochází a proto dochází k dublování aktivit a objevování již objeveného. Dávají se deklaratorní doporučení, která v praxi nejsou uchopitelná.

V praxi může mít neefektivita monitoringu tyto podoby: Zpracovává se více analýz ke stejným obsahům. Proti jednomu a témuž nelegálnímu či nežádoucímu obsahu postupuje více subjektů.

V oblasti extremismu na Internetu zůstávají tyto klíčové problémy: Nemožnost postihnout veškeré extremistické obsahy. Absence flexibilního systému pro hlášení a postih nelegálních obsahů na Internetu.74

72

INACH je nadací, která se řídí nizozemskými zákony a sídlí v Amsterdamu. Založena byla 4. října 2002. Zpráva je ke stažení na http://www.helcom.cz/download/extremismus/PUBLIKACE_MONITORING_PRAVO .doc 73

74

Napomoci řešení by mělo zřízení policejní internetové helpline pro veřejnost pro hlášení nelegálního a nežádoucího obsahu na Internetu.

73

Provozování webů ve třetích zemích (zejména v USA), kde odlišná legislativa znemožňuje postup proti obsahům, které nejsou v České republice legální.75

Monitoring internetu – tytéž „notoricky“ známé weby, sleduje a analyzuje mnoho subjektů

8. Projekty německého Ministerstva vnitra, německé policie a německého Úřadu na ochranu ústavy

8.1. Aktivity Bundesministerium den Innen (dále jen „BMI“) Německé Ministerstvo vnitra zdůrazňuje ve svém konceptu prevence roli občanské společnosti. Programy spolkové vlády ji podporují i finančně. Jednotlivá ministerstva spolu úzce spolupracují. Existují univerzální projekty zaměřené na široké věkové spektrum již od předškolního věku. Věnují se řešení konfliktů v obtížných životních situacích, integraci minorit na principu participace apod. Vláda prosazuje tyto zásady:

Občanské hodnoty nemůžeme nakázat. Občané je sami musejí pochopit a musí se o ně sami zasazovat.

Programy jsou údajně velmi úspěšné. Občanská společnost se proti pravicovým extremistům dokáže zaktivizovat. Dalším dokladem úspěchu je i relativní neúspěch pravicových extremistů ve volbách76. Spolkové ministerstvo vnitra spatřuje větší riziko ze strany pravicových extremistů než levicových. Proto se většina jeho aktivit věnuje spíše pravé části spektra. Strategické dokumenty V roce 2002 schválila vláda Strategii boje proti pravicovému extremismu, xenofobii, antisemitismu a násilí. Stojí na čtyřech pilířích: • Stabilní politika a výchova. • Integrace cizinců. • Podpora občanského sektoru. 75

Více informací k extremismu na Internetu na http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnost-a-prevencebezpecnostni-hrozby.aspx?q=Y2hudW09Ng%3d%3d 76 Je však stále nutné mít na paměti, že pravicoví extremisté (NPD) mají své zastoupení i v některých zemských parlamentech.

74

•

Opatření proti pachatelů trestné činnosti. Schválení strategie předcházel dokument Národní akční plán z roku 2001.

Bundeszeltrale fur politische Bildung (Spolkové centrum pro občansko-politické vzdělávání).

Spolkové centrum pro občansko-politické vzdělávání se kontinuálně se zabývá otázkami potírání pravicového extremismu. Jejím cílem je motivovat občany, aby se zabývali politickými a společenskými otázkami a zapojovali se do politického života. Impulsem pro vznik centra byla německá zkušenost s totalitními režimy. Funguje od roku 1952. K aktuálním i historickým tématům pořádá osvětové semináře, kongresy, festivaly, veletrhy, výstavy, studijní cesty, soutěže, kinosemináře a kulturní akce. Zabývá se i vzděláváním novinářů. Připravuje internetové prezentace, tiskoviny, distribuuje multimediální informační materiály. Napřímo kontaktuje mládež a mladé lidi věkově přiměřenými tématy a médiemi. Distribuuje mediální pakety, používá moderní komunikační metody (crossmediální nadstavba). Pravidelně představuje různé nízkoprahové vzdělávací nabídky. Centrum má připraveny kurzy pro pedagogické pracovníky a osoby činné ve vzdělávací práci s mládeží. Organizuje doškolování pro mladé lidi ve sportovních spolcích, u vojska nebo u policie. Zavazuje se, že všem zájemcům poskytne ochotně obsáhlé informace. Centrum působí v rámci různých spolkových programů. Je nadstranické, podporuje navíc působení více než 300 uznávaných vzdělávacích zařízení, nadací a na vládě nezávislých organizací, které jsou ve Spolkové republice Německo činné v politickém vzdělávání. Spolupracuje s jednotlivými zemskými centrálami pro občansko-politické vzdělávání. Disponuje 180 zaměstnanci. Finanční rozpočet je 37 milionů eur. Bündnis für Demokratie und Toleranz (Spolek pro demokracii a toleranci) Spolek byl založen v roce 2000 spolkovým ministerstvem vnitra a ministerstvem spravedlnosti. Zastřešuje různé občanské iniciativy bojující proti rasismu a intoleranci. V rámci spolku působí cca 15 lidí, roční rozpočet činí cca. 1 milion eur.77 Spolek má tyto základní témata činnosti:

77

Demokracie, tolerance, integrace, prevence násilí, extremismus, antisemitismus, dialog.

Více na http://www.buendnis-toleranz.de/ a v kapitole o aktivitách spolkového Ministerstva spravedlnosti.

75

Forum gegen Rassismus (Fórum proti rasismu) Spolkové ministerstvo vnitra ho založilo v roce 1998. Forum spojuje 30 vládních a 60 nevládních organizací. V Německu působí celá řada občanskoprávních společností zaměřených na potírání rasismu. Na základě rozhodnutí spolkového sněmu existuje nezávislá skupina expertů, která zastřešuje převážně odborníky z praxe. 78

8.2. Aktivity Budesamt für Verfassungschutz (dále jen „BfV“) Obecně k poslání BfV v prvé řadě provádí monitoring, zaměřuje se zejména na bezpečnostní rizika, držení zbraní, výcvikové kempy. Informace předávají dalším úřadům, zejména BKA. Nezřídka nasazují zpravodajské prostředky . Konkrétní aktivity BfV aktivně sbírá informace o White Power koncertech. V oblasti Internetu spolupracují s orgány činnými v trestním řízení. Kontrolují CD a časopisy přes „Bundesprüfstelle für jugendgefährdende Medien“ (spolkové kontrolní pracoviště pro média ohrožující mládež). V roce 2001 iniciovala BfV vlastní exitový program. Její pracovníci oslovují lídry a aktivisty s nabídkou pomoci s výstupem ze scény. Byl zřízena kontaktní telefonní linka. Exitové programy důsledně odlišují od získávání zdrojů, informátorů. BfV nejprve podrobně zkoumá, zda má zájemce reálný zájem o vystoupení ze scény. Poté přichází poradenská činnost, odborníci pomáhají řešit osobní krize (partnerský vztah, nezaměstnanost, komunikace s úřady). Exitové programy jsou personálně velmi náročné. Programy mají relativně vysokou úspěšnost. V případě zahájení některé fáze podpory je úspěšnost třetinová. U lidí, kteří už vstoupili do programu, projde úspěšně cca. polovina. Pravidelně podávají zprávy veřejnosti o hrozbách spojených s extremismem. Vydávají publikace, brožury (např. o symbolech a znacích včetně informací o zakázaných spolcích; o White Power hudbě; o autonomním nacionalismu; o rizicích pravicového extremismu; o aktivitách BfV v boji proti extremismu včetně kontaktů; o antisemitismu včetně extremistické argumentace, příkladů a relevantní trestné činnosti;o NPD včetně resumé a prognóz; připravují brožuru k Internetovým aktivitám extremistů). Brožury jsou ve formátu pdf k dispozici na Internetu. Dále vytváří výroční zprávu či specifické studie k jednotlivým fenoménům. Na webu jsou publikovány i zprávy zemských úřadů. Nechybí ani publikace k levicovému extremismu (o Liebknechtovi a Luxemburové; o extremistické kritice globalizace – pohled levicových extremistů a následná reakce pravicových extremistů). BfV dále pořádá multimediální výstavy, kde představují pravicově extremistickou scénu a svou činnost. Jsou určeny pro učitele, vychovatele, učně. Zdarma zprostředkují i

78

Více na www.bmi.bund.de.

76

odborný doprovod (BfV si najímá spolupracovníky). Na výstavách prezentují fiktivního Austeigera Maria S., který popisuje strategie a struktury pravicových extremistů. Informování veřejnosti na Internetu – jeden z pilířů práce BfV

8.3. Policejní „Aussteigerprogramme“ Spolkový kriminální úřad (Bundeskriminalamt) i Zemské kriminální úřady (Landeskriminalamte) disponují vlastními exitovými programy. Tzv. „Aussteigerprogmamme“ se tedy věnují v Německu tři subjekty – Úřad na ochranu ústavy, kriminální policie a nevládní organizace79.

8.4. Low profile policing a Antikonfliktní týmy Nedílnou součástí protiextremistické prevence jsou „nízkoprofilové“, nevyzývavé aktivity policie. Německo je průkopníkem Antikonfliktních týmů. Situace se liší podle jednotlivých spolkových zemí. Níže jsou uvedeny některé příklady.

79

Více v kapitole o projektu PRISMA.

77

Berlín – kolébka AKT a hlavní česká inspirace Původně militaristicky organizovaná berlínská policie přichází s konceptem low profile policing v reakci na politické bouře v letech 1968-1969. Násilné střety s demonstranty skončily zastřelením jednoho z demonstrantů a policie byla kvůli velké kritice veřejnosti nucena změnit filozofii. V roce 1969 vzniká „vyjednávací komando“, které je zpočátku ostatními policejními útvary vnímáno nevlídně. V 80. letech přicházejí problémy se squattery a prvomájovými střety. Zástupci místní samosprávy, spolků, občanských iniciativ a policie usedají k jednomu stolu a přichází s myšlenkou „sebrání prostoru“ agresorům. Policie prosazuje „koncept podané ruky“ založený mimo jiné na práci AKT. V současnosti disponuje berlínská policie cca 15.000 zaměstnanců, z nichž 230 jsou členové AKT. Jde o dobrovolníky, kteří se rekrutují z různých úrovní i služeben. Členové AKT se zúčastňují demonstrací, shromáždění (povinná účast), na fotbalová utkání chodí zřídka (přenechává se fotbalovým spotterům). AKT operují v tříčlenných týmech. Členové absolvují týdenní přípravný kurz. Často jsou např. využívány při zpravidla pokojných oslavách spojených s Luxemburgovou a Liebknechtem. AKT bývají umísťovány již od počátku akce na shromaždišti. Mezi jejich další úkoly patří zamezování blokace dopravy (vracejí dav na chodník). V některých případech se AKT nenasazují, např. pokud je v akci tzv. „black bloc“. V předvečer fotbalového utkání Německo vs. Anglie v roce 2008 obešli členové AKT společně s pořádkovými policisty několik klasických „pubů“, kde popíjeli rizikoví angličtí fanoušci. Pozdravili je, uvedli, že jsou rádi, že přijeli a popřáli jim příjemný pobyt. Zároveň je vyzvali k dodržování určitých pravidel. Uvedli, že v opačném případě už nebudou komunikovat s AKT ale s pořádkovou jednotkou. Top rizikové utkání se tehdy obešlo bez větších výtržností. Dolní Sasko – manažeři konfliktů V Dolním Sasku se používá názvu „manažeři konfliktů“, kteří mají přesně definovány své pravomoci a možnosti. Policie přitom pracovala koncepčně, provedla výzkum v oblasti tzv. „krizové intervence“. Jeho cílem bylo nalezení „systému řízení konfliktů“. Byla definována tzv. „sociální ohniska konfliktů“, byly definovány faktory, které ovlivňují pouliční násilnosti a výtržnictví. Vznikla typologie situací vycházející z nejdůležitějších faktorů. Na typologie se vytvářeli scénáře, kdy a jak lze manažery konfliktů využít. Souhrn scénářů pak vytvořil „systém řízení konfliktů“. V Dolním Sasku působí 30 manažerů konfliktů a 6 manažerů konfliktů vyškolených speciálně na divácké násilí. Členství je dobrovolné, předchází mu náročný trénink a výcvik. Také dolnosaští zastánci low profile policing se setkávali s kritikou od ostatních útvarů (provedli si anketu, která pro ně nedopadla dobře). Reagovali sérií školení pro velitele opatření a pořádkovou policii.

78

Využití manažerů konfliktů: výstava Expo 2000 v Hannoveru, fotbalové mistrovství v roce 2006, pravidelné demonstrace ekologů v souvislosti s přepravou jaderného paliva (Castor), summit NATO v Kehlu, 29 demonstrací v roce 2009. V případě potřeby konfliktní manažeři úspěšně spolupracují s AKT z jiných spolkových zemí. Bavorsko – informační komanda Impulsem pro zřízení tzv. „informačních komand policejního prezídia“ se staly výtržnosti v mnichovské čtvrti Schwabing. Studenti tam pořádali řadu kulturních akcí, které často narušovaly veřejný pořádek. Docházelo ke střetům s policií a objevila se silná kritika veřejnosti a médií. Policie se tedy uchyluje ke konceptu vyjednávání. Změna filozofie dostává zelenou v době studentských bouří v roce 1968. V policii se pro ni vžil název „mnichovská linie“. Klade důraz na flexibilitu a přiměřenost počínání policie. Komunikace přináší výsledky, policie si zlepšuje image. Po celém Německu se proslavil policista Meier, který během jednoho průvodu studentů vzal za ruce dva pořadatele kráčející v čele a nasměroval celý průvod mimo hlavní ulice, aby nedocházelo k narušení veřejného pořádku a blokaci dopravy. V roce 1968 vzniká oficiálně „informační komando“ složené z pracovníků všech mnichovských okrsků. V roce 1991 se přejmenovává na „Komando informačních policistů“ s 250 členy. V roce 1995 je komando začleněno pod úsek dopravy. Od roku 1998 disponuje 140 pracovníky ze 4 dopravních inspektorátů. Úkoly a hranice využití: • chránění svobody projevu a svobody shromažďování, • zabraňování trestné činnosti, • deeskalace konfliktu, • komunikace (aktivní přístup, přenos informací směrem k davu, distribuce letáků s informacemi). • zabránění solidarizačním efektům (podpora agresorům), • zvyšování důvěry v policii. Ne vždy lze informační komanda nasadit. Příkladem jsou pochody black bloc, či fotbalová utkání s obávanými hooligans (např. reprezentační zápasy s Anglií). Sasko - vozy s reproduktory Saská pořádková policie si vytyčila 4 povinnosti v rámci své činnosti: • použít nejmírnější prostředky, • rozlišovat (mezi účastníky akcí), • zajistit pokojný průběh, • být transparentní. Sasové používají vozy s reproduktory, které operují v rámci davu. Využívají se na extremistické akce, fotbalová utkání, či technoparty. V případě extremistických akcí policie dopředu intenzivně komunikuje s místní samosprávou, domlouvá s ní společný postup, společně chodí také zástupci policie a místní samosprávy „mezi lidi“. Vozidla s reproduktory oznamují směr trasy pochodů, dopravní opatření, objasňují „pravidla chování“, vysvětlují smysl bezpečnostního opatření, informují o aktuální situaci, nabízejí pomoc občanům (např. rodičům při ztrátě dítěte) apod. Využití vozidel se osvědčilo

79

zejména při fotbalových utkáních. Na mezinárodní zápasy se najímají tlumočníci, fotbaloví hosté jsou uvítáni v rodném jazyce. Při ligových utkáních funguje spolupráce se spottery s dalších německých měst. Psychologický efekt má např. změna hlasatele ( přísnější hlas při eskalaci napětí), nebo i např. puštění vhodně zvolené hudby. Komunikace a profesionalita – Drážďany 2010

8.5. Projekt PRISMA Německá policie přichází s novým projektem prevence „Polizeiliche Präventionskonzepte im Phänomenbereich Rechtsextremismus im Spiegel modernisierter autonomer Szenestrukturen“ (Preventivní koncepty v oblasti pravicového extremismu v odraze modernizujících se autonomních struktur scény). Vychází z předpokladu, že pravicově extremistická scéna prošla kvalitativní změnou (image, struktury, strategie, rétorika, autonomní nacionalismus) a je třeba na ní reagovat. Vychází přitom ze starších konceptů:

„Jugendarbeit zur Intensivierung der Prävention gegen Rechts“ (Práce mládeže k zintenzivnění prevence proti extrémní pravici) - Jde o společný projekt Landeskriminalamt Niedersachsen a nevládních a akademických subjektů zaměřený na tlumení pravicového extremismu a zvýšení občanské odvahy mezi mládeží. Probíhal v letech 2002-2005.80 „Jugendschutzausstellung Gratwanderung“ (Výstava na ochranu mládeže . Přecházení na hraně) - Projekt Landeskriminalamt Brandenburg a dalších subjektů z roku 2008 spočívající v moderovaných interaktivních výstavách pro mládež, jejichž cílem bylo zvýšit citlivost na zbraňové delikty.81 „Jugendzimmer – Zutritt verboten!?“ (Pokoj pro mládež – přístup zakázán !?)- Projekt Bundespolizeipräsidium zaměřený na poradenství rodičům.82 „Prävention im Team“ (Prevence v týmu) - Protinásilnický trénink pro žáky 5. až 10. tříd. Děti vystupují v rámci týmu, reprezentují různé profese a učí se zvládat konfliktní situace. V roli supervizorů působí policisté, učitelé a poradci/sociální poradci pro

80

Více informací je k dispozici na http://www.lka.niedersachsen.de/praegerex/abschluss.pdf

81

Více na http://www.gletschertraum.de/Lehrmaterialien/Waffenrecht.pdf

82

Více na: http://www.bundespolizei.de/cln_116/nn_249932/DE/Home/01__Aktuelles/2009/0906/090608__prae ventionstag-jugendzimmer__pdf,templateId=raw,property=publicationFile.pdf/090608_praeventionstagjugendzimmer_pdf.pdf

80

mládež. Program zaštítil tzv. „POLTRAIN-Team“, složený z lektorů, kteří trénují zvládání konfliktních situací.83 Spolkový kriminální úřad provedl celoněmecký průzkum (v rámci jednotlivých spolkových zemí) mapující relevantnost stávajících konceptů. V závěru bylo konstatováno, že je nutné projekty modifikovat. Pro jednotlivé spolkové země byly vytyčeny projektové cíle. Zástupci českého ministerstva vnitra i policie byli přizváni na konferenci, kde byl projekt představen. Následující pasáž se věnuje příspěvkům, které zazněly od německých, ale i rakouských a nizozemských odborníků na extremismus. Téma, cíle, pořadatelé a účastníci: Konference „Koncepty policejní prevence v oblasti pravicového extremismu v reakci na modernizované struktury autonomní scény“ (dále jen „PRISMA“) měla za cíl seznámit účastníky ne-německých evropských zemí s preventivními postupy zaměřenými na neonacistický fenomén autonomního nacionalismu. Pořádal ji Spolkový kriminální úřad. Zúčastnili se ji zástupci německých spolkových i zemských ministerstev, Spolkové centrály pro politické vzdělávání, platformy Jugendschutz.net, dále zástupci nizozemských a rakouských policejních sborů a zpravodajských služeb. Specifický přístup německého ministerstva vnitra a německé policie: Neonacistická scéna ve Spolkové republice Německo je stále více ovlivňována autonomními nacionalisty. Jejich riziko spočívá v tom, že jsou flexibilnější, konspirativnější a jsou zejména pro mládež více atraktivní než „tradiční“ neonacisté. Charakterizuje je odklon od klasického hitlerovského nacionálního socialismu a schopnosti absorbovat fenomény z jiných mládežnických subkultur komplikují práci preventivních pracovníků. Úspěch autonomních nacionalistů reflektují i neonacistické politické struktury (Nationaldemokratische Partei Deuschlands - NPD) a snaží se z něj profitovat. Němci jsou si zároveň vědomi, že autonomní nacionalismus díky svému internacionalismu představuje i riziko pro další evropské země. Ve svém důsledku znamená silná panevropská neonacististická (respektive autonomně nacionalistická) platforma riziko i pro Německo. Proto německý ministr vnitra rozhodl, že by němečtí experti měli pomáhat kolegům v okolních evropských zemích (zejména ve středoevropském regionu) při předávání svých zkušeností. Toto rozhodnutí vyplývá rovněž z přiznaného pocitu historické odpovědnosti. Německo má nejpropracovanější systém represe i prevence proti pravicovým extremistům. Česká republika začíná být v oblasti potírání pravicového extremismu brána pracovníky bezpečnostních institucí (na rozdíl od ostatních zemí v regionu) jako země, která postupuje seriozně a má výsledky. Velmi pozitivně je hodnocen zákaz Dělnické strany, dále pak akce proti špičkám militantních struktur. Němci dále pozorně vnímají přeshraniční spolupráci tamějších a českých neonacistů.

83

Více na: http://www.praevention-im-team.eu/

81

Po situační zprávě o politicky motivované kriminalitě pravicových extremistů v Německu následovalo hodnocení Autonomního nacionalismu. Autonomní nacionalismus v Německu Spolkový kriminální úřad chápe autonomní nacionalismus (dále jen „AN“) jako „akční formu“, která je zpravidla rozpoznatelná pomocí symboliky převzaté z levicově extremistické scény. Typicky jde o využívání dvojité vlajky a „black blocu“ během demonstrací a jiných veřejných akcí. (níže fotografie „Black Blocu“)

Autonomní nacionalisté převzali řadu myšlenek levicově extremistické ideologie (např. anti-globalizační a anti-kapitalistická rétorika), využívají anglikanismů (např. „Fight the system – Fuck the law!“). Nebrání se fyzickým konfrontacím se svými protivníky, zejména z řad radikální levice (tzv. „Anti-Antifa“ orientace), ale i s policisty. Zpravidla se jedná o militanty, kteří jsou připraveni páchat násilí.

Podle vyjádření samotných autonomních nacionalistů je pro ně typická anonymita, upuštění od „typického dresscode“ (myšleno klasické subkulturní, zejména skinheadské oblečení). Tato změna image má za cíl ochranu před aktivisty Antify a nežádoucí pozorností médií. Dále má nová vizáž zvýšit oblibu AN v očích veřejnosti. První zmínky o AN se datují do roku 2003 z Berlína. Od té doby se tento fenomén rozšířil po celém Německu, v současné době jsou buňky téměř ve všech spolkových zemích. Autonomní nacionalisté se prezentovali řadou násilných akcí (1. máj 2008 v Hamburku, 1. máj 2009 Dortmundu), na 1. máje 2010 v Berlíně bylo u těchto aktivistů nalezeno improvizované výbušné zařízení. Na základě těchto zkušeností bylo vydáno předběžné opatření podle § 310 č. 2 trestního zákoníku proti osobám z AN scény.

82

Aktivní buňky se vyskytují v Bádensku-Württembersku, Bavorsku, Berlíně, Meklenbursku-Pomořansku, Dolním Sasku, Severním Porýní-Westfálsku, Sasku, SaskuAnhaltsku a Durynsku, nejasně strukturované v Hesensku a Šlesvicku-Holštýnsku. Málo aktivní a méně významné, popřípadě žádné buňky jsou v Brémách, Braniborsku, Hamburku, Porýní-Falcku a Sársku. V roce 2008 bylo v souvislosti s AN evidováno 219 trestných činů – časté poškozování cizí věci, následované propagandistickými delikty a porušení zákona o právu shromažďovacím. Násilných deliktů bylo 10. V roce 2009 bylo v souvislosti s Autonomním nacionalismem evidováno již 482 trestných činů. Opět převažovalo poškození cizí věci, v závěsu se umístily propagandistické delikty. Narostl počet případů porušení zákona o právu shromažďovacím. Narostl i počet násilných deliktů (26). Vztah autonomních nacionalistů k neonacistické straně NPD je dvojznačný. U tradičních členů partaje nenacházely nové formy prezentace a „agitační a akční formy“ pozitivní odezvu. Dne 24. 5. 2008 se na spolkovém stranickém dnu v Bambergu NPD distancovala od „Black Blocu“. Nicméně už v následujícím roce strana změnila postoj. V novoročním projevu už předseda Udo Voigt poděkoval „aktivistům“ za jejich „boj za lepší Německo“. Zároveň upozornil, že německý Národní odpor (označení pro neonacistická uskupení organizovaná na principu odpor bez vůdce – „Leaderless resistence“) je početnější než NPD. Obecně lze konstatovat, že v roce 2009 došlo ve spojitosti s AN k nárůstu trestné činnosti, zvýšení počtu AN uskupení a tím i mobilizačního potenciálu. Zvýšila se i bezpečnostní rizika (např. v souvislosti s nalezeným improvizovaným výbušným zařízením). S tím souvisely i vyšší nároky na policejní bezpečnostní opatření. Bylo nutné revidovat dosavadní strategie, včetně preventivních. Na snímku taktická příručka pro autonomní nacionalisty.

Prevence politicky motivované kriminality Pod pojmem prevence kriminality se rozumí souhrn opatření státního i nestátního sektoru, jejichž cílem je zabránit trestné činnosti, redukovat jí způsobené škody a zabránit jejímu opakování. Rozlišují se preventivní koncepty podle toho, zda se vztahují k pachateli, oběti, nebo ke specifické situaci. První dva se snaží především pozitivně působit na vývoj interakcí před deliktem u pachatele a oběti. Situační prevence cílí na změnu sociálního prostředí a potenciálních příležitostí ke spáchání trestného činu. Dále se rozlišuje prevence:

Primární: zaměřená na eliminaci hlubších příčin kriminality – výchova, socializace, vzdělávání, povolání, bydlení, volný čas, zábava.

83

Sekundární: přístup u rozpoznatelných rizik a úrovní ohrožení – ochranná opatření technického rázu, policejní preventivní opatření. Terciární: zabránění opakování trestné činnosti – trestání, zvládání a resocializace pachatelů.

Oba typy rozdělení společně tvoří tzv. strukturální model prevence: 84 Primární (všeobecná)

Sekundární (ohrožené skupiny, kontexty) Negativní obecná prevence (odstrašení rizikových osob), pomoc mládeži (terénní sociální práce) Cílená ochrana potenciální ohrožených objektů (např. kontrola zavazadel na letištích)

Terciární (zabránění opakování) Resocializace, sociální terapie, probační dohled, pomoc propuštěným z vězení, dluhové poradenství „Target hardening“

normativní Pachatel Pozitivní, prevence, asistence při socializaci, vysvětlování nebezpečnosti (drogy, alkohol)85 policejní Situace Všeobecná preventivní práce, propagování sousedské pomoci, koncepty „bezpečných měst“ Seznamování s prostředky Nabídky rizikovým Podpora oběti Oběť skupinám (např. trénink k ochraně obětí bankovních zaměstnanců) V SRN se rozlišují tři úrovně preventivních aktérů:

Lokální – v případě, že kriminalita vykazuje silné lokální charakteristiky; v takovém případě se vytvářejí regionální, resp. lokální „preventivní grémia“, založená na meziresortní spolupráci. Zemská – na této úrovni se vytvářejí „zemské preventivní rady“. Spolková – zde existuje „Německé fórum prevence kriminality“, „Policejní program prevence kriminality pro jednotlivé spolkové země i celou spolkovou republiku“ a spolkové preventivní programy jednotlivých spolkových ministerstev.

V obecné rovině vychází prevence pravicové politicky motivované kriminality z těchto čtyř bodů:

Opatření včasné prevence (prevence násilí, mezikulturní poznávání, propagování participace, nabídky reflektující generové rozdíly, historicko-politické vzdělávání). Opatření orientovaná na trh práce. Vysvětlovací a mediální kampaně. Exitové programy.

84

Existují dále dělení podle cílové skupiny (universální – celá společnost, selektivní – jen riziková skupina, induktivní – jen osoby se zjevnými problémy) a podle opatření (situační, sociální a komunitní). 85 Je nutné dbát na rozlišování adresátů prevence, neboli zjednodušeně řečeno, aby všichni nebyli chápání jako podezřelí ke spáchání nějakého deliktu. V případě SRN o této diferenciaci detailně pojednává 11. zpráva o dětech a mládeži zpracovaná Spolkovým ministerstvem pro rodinu, seniory, ženy a mládež, 2002, str. 239.

84

Policie má z hlediska prevence pravicové politicky motivované kriminality tyto úkoly:

Interní a externí „vysvětlovací práce“: o Nabídky poradenství: cílové skupiny tvoří – učitelé a pečovatelé, rodiče, komuny; osoby, které pronajímají nebo prodávají nemovitosti, které slouží k pořádání akcí extrémní pravice. o Prostředky: přednášky, brožury, informační materiály, výstavy, nabídky na Internetu, projekty pro školy. Kontakt s ohroženými osobami a jejich okolím: o Kontaktování před demonstracemi. o Cílené oslovování členů, sympatizantů (i potenciálních) pravicově extremistické scény. o Rozhovory s rodiči. Viditelní policejní přítomnost na místech srazů extremistů. Nabídky k výstupu ze scény (exitové programy, „exitové telefonáty“, exitové hotlines).

V SRN existuje velké množství prostředků a projektů, do kterých jsou zapojeni různí aktéři na různých úrovních. Fenomén autonomního nacionalismu je z hlediska prevence špatně uchopitelný. Podmínkou úspěchu je meziresortní a interdisciplinární přístup. Němci zároveň uznávají, že k evaluaci jejich preventivních programů dochází méně často a není systematická. Německá srovnávací studie k průběhu radikalizace u pravicového, levicového a islamistického extremismu Sociologové, psychologové a kriminologové z Kriminalistického institutu Spolkového kriminálního ústavu zpracovali srovnávací studii k různým typům extremismu. Sociálně psychologická pracovní hypotéza tvrdila, že dynamika radikalizace u aktérů z různých extremistických či teroristických prostředí vykazuje více společných znaků, než se samotní zastánci různých ideologických platforem domnívají. Byla vypracována systematická srovnávací studie za využití narativně-biografického přístupu, kdy výzkumník vycházel z vnitřního vidění světa v rámci komunit (snažil se přijmout jejich perspektivu, respektive vystupovat v roli insidera). Pro zvýšení validity a autenticity bylo ponecháno zpracování dat externímu institutu. Materiál z rozhovorů byl zpracován chronologicky pomocí obsahové analýzy. Výzkumníci pracovali s analytickými konstrukty z vývojové psychologie (koncept vývojových úloh, kritické životní události, strategie zvládání obtížných situací, sociální ochranný systém). Focus groups tvořilo 24 pravicových extremistů (zatčené osoby), 9 levicových extremistů (5 zatčených, 4 uvězněné osoby) a 6 islamisticky orientovaných extremistů (1 zatčená, 5 uvězněných osob). Podle výzkumu vykazují dotazované osoby tyto charakteristiky:

Vývojová zatíženost. Narušený rodinný systém (strukturálně i emocionálně).

85

Vývojový stres – nepoměr mezi požadavky (vývojové úlohy, kritické životní události), dostupným sociálním ochranným systémem a naučenými strategiemi zvládání obtížných situací. Žádné specificky „extremistické“ vývojové podmínky. Narušení školní/pracovní kariéry.

Dále bylo zjištěno, že ideologie, náboženství, či politika mají marginální význam. Důležitější je sociální aspekt, neboli začlenění do sociálního ochranného systému. Rozhodnutí o participaci v extremistické scéně vykazuje rysy náhodnosti, závisí na „dostupnosti modelů“ (jaký typ extremistů se v okolí dané osoby vyskytuje a slouží mu jako referenční skupina). Důležitou roli hrají osobní aspekty – orientace na zážitky, radost z rizika, tendence k sebeprezentaci. Z hlediska trestné činnosti je zajímavé, že k delikventnímu chování dochází ještě před nástupem do extremistické scény. Trestné činy jsou fenotypicky politicky motivované, genotypicky jsou zřídka motivované ideologicky.86 Přechod od principielní připravenosti spáchat trestný čin k samotnému skutku je zpravidla náhodný a obtížně předvídatelný. Násilí a trestná činnost jsou primárně podmíněny skupinovou dynamikou (kam skupina směřuje, jaké jsou v ní nálady, pocity, kam se vyvíjí skupinová identita apod.). Pracovní hypotéza se výzkumníkům nakonec potvrdila. Čili závěrem lze říci: Mezi různými extremistickými skupinami neexistují z hlediska psychosociální dynamiky a podmiňujících faktorů významnější rozdíly. Navzdory genotypickým rozdílům (zjednodušeně rozdílné prostředí) hrají převažující roli genotypické znaky (respektive genotypické shody – koincidence). Studie údajně čerpá z ověřených metodologických sociologických postupů (např. navržených Chicagskou školou) a snese v tomto měřítku náročnou vědeckou kritiku. Práce se stala základem pro koncipování preventivních aktivit (koncepční přístup). Konkrétní německé preventivní projekty RE init e.V –projekt NinA – Neue Wege in Ausbildung und Arbeit

Nevládní organizace REinit e.V. přišla s projektem NinA – „Nové způsoby vzdělávání a práce“. Je součástí zvláštního programu Xenos „Ausstieg zum Einstieg“ (nástup k výstupu), 86

Genotyp je soubor všech pozorovatelných vlastností a znaků živého organismu. Představuje výsledek spolupůsobení genotypu a prostředí, čili to, jak organismus v daném znaku (znacích) skutečně vypadá.

86

který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu a podporován spolkovým ministerstvem práce. RE init v současné době disponuje 130 spolupracovníky, 13 pobočkami v regionu Emscher-Lippe, kteří se věnují 40 projektům. NinA je vzdělávací projekt, který je koordinován z města Recklinghausen. Jeho cíl spočívá v kvalifikaci a pracovní integraci dlouhodobě nezaměstnaných, stejně jako jiných zvláště znevýhodněných skupin osob. V rámci NinA je poskytováno individuální poradenství a jsou iniciovány podpůrné nabídky. V praxi se jedná o:

Vysvětlování současné situace a současných možností. Zjišťování kompetencí Pomoc při strategiích zvládání obtížných životních situací (tvorba nového domova, podpora při jednání s úřady). Krizová intervence. Kontakty do osobního okolí (rodina, škola, práce atd.) Změna sociální a kulturní orientace (začlenění do nových společenských procesů – spolky, dobrovolnické organizace, změna vnímání jiných kulturních oblastí). Nabídka „otevřeného vzdělávacího centra“ (OLEC) Pomoc při hledání práce, vyplňování dotazníků, zprostředkování nabídek. Zprostředkování praxe, vzdělání, kvalifikace, nebo práce. Coaching (life, vzdělávací, pracovní).

NinA se specificky zaměřuje na mladistvé a mladé dospělé (primárně ve věku 15 až 25 let, kteří chtějí vystoupit z pravicově extremistické scény. V rámci této činnosti mají pracovníci projektu 286 kontaktních subjektů. Partnerskou síť zobrazují schematické obrázky: Represivní orgány/politické instrumenty Ochrana ústavy

Policie (komisariát prevence) Ochrana státu

Probační pomoc

Preventivní rada

Pomoc u soudů pro mládež

Asistenční činnost se v obecné rovině týká jednak institucí a jednak i dalších sociálních skupin, které přicházejí s klientem do kontaktu. Níže jsou zobrazeny spolupracující preventivní orgány.

87

Preventivní orgány Úřady péče o mládež

Mládežnické spolky

Školy

Svaz na ochranu dětí

Spolky (hasičské, sportovní, kulturní)

Volkshochschulen (lidové univerzity)

Preventivní spolky proti pravicovým extremistům

Následující diagram popisuje další spolupracující partnery: Koaliční partneři

ARGE pracovní společenství

Jobcenter

Vzdělávací instituce

Společen. instituce

Kompetentční agentury

Církevní společenství

Charitativní sdružení

Nová preventivní síť „Kulatý stůl“

Odbory

Projekt byl zahájen 1.5.2009 a bude běžet do 30.4.2012. Podporují ho tyto instituce:

Xenos – zvláštní program „Ausstieg zum Einstieg.“ Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí. Evropský sociální fond pro Německo. Evropská unie. Vestische Arbeit - Kreis Recklinghausen (instituce zprostředkovávající práci). Integrationscenter für Arbeit Gelsenkirchen (instituce zprostředkovávající práci).

Kontakty na pracovníky NinA jsou k dispozici na OBP. Casemanager projektového týmu se v minulosti angažoval v projektech proti rasismu na fotbalových stadionech. Komplex-RLP Projekt zemského úřadu Porýní-Falcko pro sociální věci, mládež a sociální péči Komplex-RLP se věnuje nízkoprahovým přístupům při práci s pravicově extremisticky orientovanými mladými lidmi a protiextremistickým strategiím zaměřeným na mládež.

88

Komplex-RLP sestává ze těchto zvláštních programů:

Exitový program pro pravicové extremisty pro Porýní-Falcko – Anonymní a bezplatná pomoc. K dispozici je hotline. Rodičovská iniciativa proti pravicovým extremistům – Pomoc rodičům pravicových extremistů. Komunikační webová platforma o pravicovém extremismu – www.komplex-rlp – informace o scéně, chaty, fóra, nabídky poradenství pro mladistvé, rodiče i specializované pracovníky. Poradenská síť proti pravicovému extremismu v Porýní-Falcku - Funguje v rámci spolkového programu Kompetent für Demokratie. Rady poskytují zástupci státních i nestátních institucí. Více lze získat na adrese : www.beratungnetzwerk-rlp.de. Pomoc obětem trestné činnosti pravicových extremistů –Je možné se obrátit emailem, nebo telefonicky.

Mottem jsou Rückwege - zpáteční cesty, neboli umožnění návratu z pravicově extremistické scény a úspěšná resocializace. Oslovují tedy mladé lidi, pro které je pravicově extremistická scéna atraktivní a kteří pro sebe nenacházejí ani učební ani kariérní budoucnost. Pracovníci projektu jim pak nabízejí:

Bezplatnou hotline. Poradenství a podporu. Relevantní způsoby k ukončení školy, nalezení zaměstnání, či navazující školy. Pomoc při finančních problémech. Zprostředkování spolupráce s místními orgány sociální péče a péče o mládež. Podporu při osobnostním vývoji. Získání nových nexenofobních zkušeností mimo vliv stávající referenční skupiny. Pomoc s udržením dosažených změn. Podporu rodičům, učitelům, sociálním pracovníkům.

Projekt, financovaný Ministerstvem pro rodinu, seniory, ženy a mládež, podporují např. místní rappeři (natočili populární protineonacistický hudební videoklip) či ikona tamní blackmetalové scény. BIG Rex – policejní program LKA Badensko-Württembersko 87 „Beratungs-und Interventionsgruppe gegen Rechtsextremismus“ (BIG Rex – poradensko-intervenční skupina proti pravicovému extremismu) zemského kriminálního úřadu Bádensko-Württembersko je od roku 2001 součástí meziministerského programu „Ausstiegshilfen Rechtsextremismus“ (pomoc při výstupu z pravicově extremistické scény). Program je cílen na mladé lidi. Sestává z poradenských a podpůrných služeb založených na spolupráci několika subjektů. U BIG Rexu působí dva zkušení policejní úředníci policejní státní ochrany, dva policejní úředníci pořádkové policie (na základě delegace), jeden administrativní pracovník a jeden pedagog. Od začátku programu bylo osloveno 1.750 z cca. 2.900 potenciálních klientů. 87

Text vznikl překladem podkladů LKA Baden-Württemberg.

89

Z nich se získalo 314 tzv. „Aussteigerů“. Dále bylo v rámci více než 20 preventivních akcí poskytnuto poradenství cca. 700 osob. Pracovníci BIG Rex jsou dostupní telefonicky nebo emailem. Ranný vstup do scény – kariéra extremisty a potíže výstupu Bádensko-württemberští policisté před spuštěním programu zmapovali kariéru začínajícího pravicového extremisty. Ta začíná již ve věku 12 až 13 let (6.až 7. třída ve škole). V tomto období už se na ně již nějakou dobu obracejí různé strany či uskupení. Problematika nacionálního socialismu je ve školách tematizována až v 9. třídě. Důležitou roli sehrávají „rituály mužnosti“ (soupeření v pití, demonstrace síly), mladíci se snaží oprostit od vlivu rodičů (protest, revolta) a snaží se najít vlastní identitu. Hlavní referenční skupinou se stávají vrstevníci. Alternativou se může stát „zážitkový svět“ pravicových extremistů. Mladí lidé přebírají hodnoty od starších kamarádů, stávají se členy skupiny, projevuje se skupinová solidarita v rámci kamarádských spolků. Skupiny si získávají pozornost dospělých. Představitelé pravicově extremistické scény si to dobře uvědomují, proto pořádají večery kamarádských spolků, demonstrace, koncerty a další aktivity ke zvýšení sounáležitosti. Zpočátku není politika primárním motivem, tím je spíš image (hudba, oblékání). Z tohoto důvodu se také rychle prosadil autonomní nacionalismus, protože je okolím hůře rozpoznatelný než tradiční skinheadská image. S postupem času získává politická dimenze na síle. Jsou pojmenováni nepřátelé a násilí se stává legitimním prostředkem. Jsou pořádána setkání kamarádských spolků, kde se přednášejí politické referáty, představuje se úhel pohledu na svět. V rámci těchto aktivit se vytvářejí nové kontakty. Zároveň se pořádají party a koncerty, kam se sjíždějí kamarádi z blízkého okolí. Dochází k izolaci jedince, utužují se jeho kontakty v rámci komunity. Zpravidla se kriticky pohlíží na úzký kontakt s rodiči. Používají se konspirativní metody, aby bylo možné zabránit „zradě“. Silné zakotvení a izolace v rámci scény se stává největším problémem při ochotě vystoupit z hnutí. Hlavním motivem bývá zpravidla rozdíl mezi propagovanými ideály a reálným světem. Obvykle se promítne i pokrytectví kamarádských spolků – kolegové jsou především „kamarádi“ (členové kamarádského spolku) než (skuteční) přátelé. Promítne se proces zrání, touha po usedlejším životě (vliv práce, partner/ka, děti). Samotný výstup je totálním procesem, protože zasahuje do všech oblastí života jedince. V počáteční fázi proto potřebují mladí lidé maximální podporu, protože nemají sílu řešit vlastní krizi. Historie Program funguje od roku 2001. Důvodem pro jeho spuštění byl prudký nárůst politicky motivované kriminality extrémních pravičáků v 90. letech. Zemská vláda proto v roce 2000 sestavila vlastní koncepci boje proti extremismu (včetně katalogu opatření). Má tři pilíře: 1) všichni policejní úředníci musí bez jakékoli tolerance hlásit všechny případy pravicové politicky motivované kriminality, aby se 2) vytvořila široká poznatková báze pro pozdější represivní opatření. Konečně 3) byl kladen důraz na komunální kriminální prevenci (jedním z opatření je i exitový program). Předobrazem bádensko-württemberského exitového programu se stal skandinávský EXIT. Vyhodnocován byl už v roce 2002.

90

Politicky motivovaná kriminalita pravicová v B-W. (propagandistické a násilné delikty)

Cíl programu a jeho struktura Hlavním cílem programu je ukončení pravicově extremistických kariér a zabránění další trestné činnosti, která se k nim vztahuje. Toho lze trvale dosáhnout pouze změnou postoje. Cílové osoby a cílové skupiny S pomocí policejního informačního systému je vypracováván souhrnný seznam všech osob, u kterých se doposud prokázala příslušnost k pravicově extremistickému fenoménu. Díky tomu je lze podle kvantity a kvality jejich dosavadních projevů rozřadit do tří cílových skupin. Navíc tak lze určit okruh působnosti státní ochrany osob, které patří do cílové skupiny 4 (volná regionální seskupení). Program „Ausstiegshilfen REX“ se snaží:

Zabránit vstupu osob, které s pravicovou scénou zjevně sympatizují, nebo jsou známí jako její přívrženci (cílová skupina 1). Zabránit tomu, aby se k REX scéně přidaly osoby, které už se pohybují na její hranici a dopustili se již REX motivovaného trestného činu (cílová skupina 2). Ukončit REX kariéru intenzivních a recidivujících pachatelů (cílová skupina 3). „Osvobodit“ především mladé lidi z volných regionálních uskupení v REX spektru na úrovni formálních spolků (cílová skupina 4).

Cílové skupiny:

91

Kromě toho by měli místní aktéři poskytovat poradenství se zřetelem na prevenci a intervenční opatření, zejm. prostřednictvím „poradenské a intervenční skupiny proti REX (BIG Rex)“. Působnost Oblasti působnosti státní ochrany Kreisdienststellen jsou nastaveny tak, aby se v rámci poskytování služeb příslušníkům cílových skupin 1 a 2 (sympatizanti a prvopachatelé) snažili získat co nejvíce vystupujících. Působnost pro cílovou skupinu 3 a 4 (intenzivní a recidivující pachatelé a volná regionální uskupení) spočívá u oddělení státní ochrany zemského kriminálního úřadu Bádensko-Württembersko a tedy u BIG Rexu. Realizace je od začátku postavena na širokém meziministerském základu, ve kterém jsou po celou dobu zapojena ministerstvo spravedlnosti, sociálních věcí a také komunální spolková sdružení. Organizace u BIG Rex U BIG Rexu působí dva policejní úředníci policejní státní ochrany, dva policejní úředníci pořádkové policie (na základě delegace), jeden administrativní pracovník a jeden pedagog. BIG Rex prostřednictvím speciálního portfolia svých úkolů, které dalece přesahuje klasické policejní činnosti, poskytuje podporu pedagogů, kteří do cílové skupiny vnášejí preventivně působící znalosti a schopnosti. Oslovení jednotlivců Výsledkem oslovování potenciálních vystupujících je většina případů, které nakonec vystoupí na základě těch správných podnětů – pozorování vznikajících nebo se upevňujících uskupení nebo aktuálního trestněprávně relevantního chování. Osoby bývají často osloveny např. když dojde k jejich zatčení, a až tehdy lze určit jejich připravenost ke změně názoru. Kromě toho se policie snaží přesvědčovat mladé lidi k vystoupení také prostřednictvím běžného kontaktu v průběhu normální služby. Kontakty BIG Rex probíhají zpravidla jako jednotlivé rozhovory bez předchozího ohlášení na adrese bydliště cílové osoby. Zapojují se i rodiče, vysvětlují se principy programu, varuje se před nebezpečími „pravicové kariéry“. Je zakázáno se ptá na jména jiných osob, dlouze diskutovat o propagandě, nepřímo oslovovat (např. přes rodiče). Nasazení koncepce V takzvaných nasazeních koncepce je v určitém prostorovém rámci během několika dní aktivně vyhledán velký počet známých osob, který je konfrontován s alternativou vystoupení. Proces výstupu má několik fází: oslovení, zaznamenání možných následků pro budoucnost „Aussteigera“, budování důvěry, poradenství k potížím při výstupu a pro trávení volného času, seznamování s fakty proti extremistické propagandě, nasazení prostředků proti možnému ohrožení, všeobecná pomoc.

92

Podpora jako networking Samotná podpora pro vystupující je realizována podle principu „každý by měl dělat to, co umí nejlíp“. Pro vystupující to znamená budování nosné sítě různých pomocníků (Spolková agentura pro práci, Spolková sociální služba, pomoc v rámci soudů pro mladistvé, sociální kurátoři, sdružení anonymních alkoholiků atp.). BIG Rex na tyto instituce zprostředkovává kontakt - přes tuto instituci je možné zajistit dlužní poradenství, sociální tréninkové kurzy, anti-agresivní trénink, odvykací terapie či psychologické poradenství. BIG Rex spolupracuje s celou řadou institucí: školy, úřady pro mládež, sociální úřady, spolky, hospodářské, politické a náboženské, či justiční instituce. BIG Rex v těchto sítích přebírá různé činnosti, především ale pomoc vystupujícím prostřednictvím budování systému pomoci, poskytování poradenství týkající se trávení volného času nezávisle na scéně a také diskuse o extremistických ideologiích. Tato práce je možná pouze při bezpečné a důvěryhodné spolupráci pracovníků a vystupujících. Těžiště pomoci, ze kterých vychází možnosti BIG Rexe, spočívá ve zprostředkování kompetentních a odpovídajících pracovních pozicích. Poradenství jako proces Poradenství a podporu vystupujících je nutno chápat jako proces s otevřeným koncem. V některých případech dojde k přerušení spolupráce a vystupující se vrátí ke starému způsobu myšlení a chování. Osoby, které chtějí vystoupit, nejsou nijak finančně podporovány (např. uhrazení nákladů za stěhování nebo odstranění tetování). Statistické podklady Na statistiky programu „Ausstiegshilfen REX“ je nutno pohlížet s vědomím, že se v nich sčítá mnoho případů, které jsou často navzájem nesrovnatelné. Za účelem konkretizace byla stanovena pracovní definice, která rozlišuje mezi osobami, které chtějí vystoupit, vystupujícími, a těmi, kterým se již podařilo vystoupit (vystoupivšími). Zatímco ti první se ještě nachází ve zkušební fázi, vystupující již učinili přezkoumatelné kroky ke svému odchodu z pravicové scény a ideologie. Takovým krokem může být např. změna stylu oblékání a poslouchané hudby nebo veřejné vystoupení. U vystoupivších už lze relativně s určitostí předpokládat, že je jejich návrat na pravicovou scénu nepravděpodobný, a lze tedy ukončit jejich podporu. Toho lze v některých případech dosáhnout už za několik málo měsíců, u jiných to může trvat i několik let. Počty vystupujících (od 31.12.2008) Od vzniku programu bylo podchyceno 2.911 osob. Z nich bylo osloveno 1.742 lidí. V současnosti zůstává 641 cílových osob, z nichž 227 spadá do cílové skupiny 1 (sympatizanti), 224 do cílové skupiny 2 (prvopachatelé) a 72 do cílové skupiny 3 (intenzivní a recidivující pachatelé). 98 osob jsou členové volných regionálních uskupení pravého spektra. Část cílových osob, které byly zjištěny v průběhu posledních let, se distancovala od scény sama od sebe a nebyla už proto v hledáčku programu pro vystupující. Od počátku programu z pravicové scény vystoupilo 314 osob, z toho 131 s podporou BIG Rex.

93

Statistika vystupujících:

Účast na výzkumných projektech BIG Rex se v minulosti nechal několikrát zkontrolovat. Po prvním roce své existence provedl (interní) vyhodnocení, které přineslo cenné poznatky k provedení potřebných změn (stejně jako účast na výzkumném projektu vysokých škol v Bielefeldu a Esslingen). Kromě toho byly také vydány odborné texty o BIG Rexu v odborné literatuře. Mimo to se program „Ausstiegshilfen REX“ snaží být co nejvíce v tisku, jednak proto, aby rozpoutal celospolečenskou diskusi, jednak proto, aby „možnost výstupu“ vešla ve známost jak u potenciálních partnerů-spolupracovníků, tak u příslušníků pravicové scény. Komplexní strategie policie k boji proti REX Program „Ausstiegshilfen REX“ je součástí komplexní strategie policie, která slouží k boji proti pravicovému extremismu. Vedle represivního potírání trestné činnosti a výtržností existuje také několik aktuálních projektů v rámci komunální prevence kriminality, které se drží stejného tématu. Kromě toho „program policejní prevence kriminality na úrovni Německa i jednotlivých zemí“ (ProPK) vytvořil balíček „Wolfe im Schafpelz“ („Vlci v rouše beránčím“), který je poskytován středním školám jako primárně preventivní vyučovací materiál.

94

Statistika poradenství (akce; od světlejší barvy k tmavší - policisté, pedagogové, rodiče a dospělí, mladiství a dospívající)

Struktura německých exitových programů: (soukromé x veřejné – spolkové x zemské, systémové x jednorázové, MBT = mobilní poradenský tým)

Aussteigerhilfe Rechts – ambulantní justiční sociální pomoc Dolní Sasko

Z konference zemských ministrů vnitra a senátorů, která se konala v listopadu 2000 v Bonně, vzešel závěr, že je nutné aktualizovat katalogy opatření v boji proti pravicově

95

extremistické, xenofobní a antisemitské kriminalitě. Součástí těchto opatření měly být i nabídky usnadňující odchod z hnutí. Přesně o rok později byl dolnosaským ministrem spravedlnosti založen první dolnosaský exitový program. Co se rozumí pod slovem „výstup“ V prvé řadě jde o přerušení stávajících kontaktů s kamarády a přáteli. Cílem je zabránit návratu, opakování trestné činnosti. Kontakty do scény musejí být přerušeny stoprocentně, musí se narušit pocit loajality. „Aussteiger“ prochází rizikovým vývojem: zpravidla se cítí v ohrožení, pociťuje strach a bezmocnost, posléze vztek a vzdor. V takovém okamžiku hrozí, že se zpět navrátí k páchání trestné činnosti. Je proto nutné rekonstruovat jeho systém sociálních hodnot a normativní strukturu. Je nutné, aby se trvale distancoval od extremistické ideologie. Je potřeba „Aussteigery“ vzdělávat, aby přijali demokratické hodnoty a dokázali čelit nové indoktrinaci. Cílová skupina Cílovou skupinou jsou mladiství, dospívající a dospělí, kteří se dopustili pravicově extremistické trestné činnosti a byli kvůli ní odsouzeni (odnětí svobody, pokuta ad.). Dále je nabízena pomoc osobám, které se dopustili jiné (neextremistické) trestné činnosti, ale mají vztah k pravicově extremistické scéně. V neposlední řadě je pomoc zaměřena i na osoby, které ještě nebyly trestány a samy se přiřazují k pravicovým extremistům. Preventivní cíle Hlavním cílem je zabránění páchání pravicově extremistické trestné činnosti. Teprve sekundárním cílem je ukončení stávající „kariéry“ klienta. Jde o přerušení sociální vazeb do scény, nabídnutí jiných strategií řešení konfliktu (odklon od násilí), odklon od extremistické ideologie („Aussteiger“ si to sám musí zdůvodnit) a vytváření sociálních kompetencí posilujících sebevědomí klienta. Kontaktování Aktivně jsou klienti oslovováni ve vězení , v rámci pomoci ve zkušební době, nebo pomoci u soudů pro mládež, případně policisty. Tyto subjekty zprostředkovávají „Aussteigerhilfe Rechts“ adepty k výstupu. Další možností je, že se na organizaci obrátí samotní klienti. Vydává letáky, je možné ji kontaktovat emailem, přes P.O.BOX nebo hotline. Věk přijímaných klientů:

96

Deliktní struktura (v tomto pořadí seshora: tr.č. proti tělesné integritě, proti veřejnému pořádku a právnímu státu, krádež a zpronevěra, loupež a vydírání, tr.č. proti osobní svobodě, obecně nebezpečné tr.č., tr.č. proti životu, tr.č. proti sexuálnímu sebeurčení, jiné tr.č. – např. poškození cizí věci):

První rozhovor Během prvního rozhovoru je klientovi vysvětlen obsah práce organizace. Je seznámen s tím, že musí přerušit kontakty s dosavadními kamarády, přestat páchat trestnou činnost a v neposlední řadě se rozejít s extremistickou ideologií. Je mu zdůrazněno, že organizace není prostředníkem mezi klientem, státním zástupcem a soudcem. Obsah prevence Lze ho rozdělit do tří částí: Vytváření vnějších kompetencí – zemský kriminální úřad, úřad na ochranu ústavy, věznice (příprava propuštění), poradenství při hledání práce, terapeutická činnost, pracovní a sociální úřady, instituce na pomoc mládeži, nezávislé vzdělávací instituce. Anamnéza, sestavení a realizace plánu pomoci, pomoc při jednání s úřady, hledání práce a bydlení, krizová intervence, odstraňování tetování, vytváření nových sociálních sítí, tolerování a akceptace podpůrných opatření. Ideologické rozpracování – cílem je odklon od pravicově extremistické ideologie, k tomu slouží různé pedagogické pomůcky (rozhovory, korespondence, hudba, literatura, videa). Pedagogická práce s xenofobními ideologiemi Podmínkou je, že se klient sám chce změnit. V Německu k tomu byla sepsána řada publikací (Miller: Soziale Arbeit gegen Menschfeindlichkeit, in Heitmeyer, Deutsche Zustände Bd. 5, 2007; Krafeld: Rechtsextremismus und Jugendarbeit, in Deutsche Jugend, 7/8 2007).

97

Způsoby jednání s klientem Existují tři stádia: Rekonstrukce vstupu do scény a indoktrinace ideologií (sociální prostředí, empirický svět – chudá předměstí, frustrace z chybějících možností trávení volného času, politická školení, hudba). Rozbor samotného členství ve scéně (identifikace významu pravicově extremistické scény, identifikace ideologie, uzavřenost extremistického vidění světa, doba příslušnosti ke scéně, hloubka „proniknutí“, klíčové zážitky, které iniciovaly výstup). Odklon od scény a ideologie (centrem zájmu jsou ve scéně uspokojované potřeby – pocit uznání a potřebnosti, příslušnosti, náhražka rodiny, stabilita v sociálních vazbách, pocit bezpečnosti, stálosti) Ukončení preventivního působení Preventivní působení trvá 4 až 56 měsíců, průměr je 18 měsíců. Doba se neodvozuje od délky vazby či zkušební doby. Ukončení je individuálně domluveno s každým klientem. Počty oslovených a výsledky: (počty těch, kteří na preventivní působení přistoupili x nepřistoupili; úspěšné ukončení x ukončení bylo zprostředkováno v jiné spolkové zemi x probíhající prevence x přerušení prevence)

Partneři a PR „Aussteigerhilfe Rechts“ spolupracuje s dalšími německými státními exitovými programy. Pravidelně se konají koordinační schůzky. Organizace slouží jako místo setkávání preventistů v oblasti pravicového extremismu. Je začleněna do dolnosaské poradenské sítě proti pravicovému extremismu fungující v rámci programu „Kompetent für Demokratie“. Poskytuje poradenství i dalším institucím. Podporuje vědecký výzkum, podílí se na odborných konferencích, organizuje přednášky na univerzitách a vyšších odborných školách, zapojila se na putovní výstavě spolkového úřadu na ochranu ústavy, vydává tiskové zprávy a spolupracuje s novináři.

98

Rakouští experti z Úřadu na ochranu ústavy se po prezentování situační zprávy věnovali preventivním nástrojů k potírání pravicového extremismu.

Preventivní nástroje bezpečnostních složek v boji proti pravicovému extremismu Preventivní nástroje lze rozdělit do dvou oblastí: zvyšování povědomí a citlivosti pomocí zveřejňování informací a strategické a operativní prostředky. První kategorie se dále dělí na interní:

Základní vzdělávací kurzy pro exekutivu. Vzdělávání úředníků v oblasti pravicového extremismu a hooliganismu. Vzdělávání preventistů pro práci s mladistvými násilníky. Vzdělávání monitorujících pracovníků. Speciální nabídky dalšího vzdělávání. Kurzy na vyšších odborných školách Bezpečnostní akademie). externí:

Přednášková činnost pro školy, spolky, vzdělávání dospělých. Regionální setkávání zástupců veřejnosti, politického života, vzdělávacích institucí. Podpora úřadů, které se věnují shromažďovací agendě – informace o scéně, odhad rizikovosti akcí. Zveřejňování zprávy Úřadu na ochranu ústavy. Informování provozovatelů zařízení, kde se mají konat skinheadské akce.

Strategické prostředky jsou založeny na spolupráci s dalšími subjekty – tedy národními úřady, zahraničními bezpečnostními a zpravodajskými institucemi, nevládními organizacemi, školami a jinými vzdělávacími institucemi. Úřad na ochranu ústavy zpracovává strategické analýzy rizik, strukturní analýzy vývoje domácí i zahraniční scény, průběžnou evaluaci datové analýzy, analýzy výsledků pozorování jiných subkultur napojených na pravicové extremisty (např. hooligans). Dále sbírá zdroje pro tvorbu legislativního rámce (úřad má v úmyslu kontaktovat tzv. „ohrožené“ osoby – k tomuto je ale potřeba legislativní změna. Plánuje se vyslání preventistů na úroveň okresů. V neposlední řadě úřad podporuje vědecký výzkum. Operativní prostředky lze rozdělit na získávání informací (otevřené zdroje, zpravodajské metody, zvláštní důraz na konspirativně jednající část scény) a operativní analýzy (analýzy rizik, případové studie). Úřad spolupracuje s národními úřady a nevládními organizacemi, zahraničními policejními i zpravodajskými institucemi, ale i s veřejností – od roku 1997 funguje na webové stránce spolkového ministerstva vnitra tzv. „hlásné místo“. Mezi taktické prostředky se řadí např. hlídková činnost na citlivých místech , nebo srazech pravicových extremistů.

99

Nizozemští specialisté z řad policie a ministerstva vnitra představili po situační zprávy některé své deradikalizační projekty.

Preventivní nástroje nizozemských bezpečnostních složek v boji proti pravicovému extremismu Nizozemsko nemá specifický preventivní program zaměřený na pravicový extremismus. Nizozemská policie podrobně informuje o vývoji na scéně, zpracovává prognózy, určité bezpečnostní subjekty formulují doporučení preventivního rázu. Policisté mají nastavené komunikační kanály s kolegy z ostatních evropských zemí (zejména s Německem, protože nizozemští neonacisté se často zúčastňují demonstrací a koncertů konaných v Německu). Nizozemské úřady nicméně mají projekt deradikalizace, který je zaměřen na různé typy extremismu – náboženský, pravicový, levicový a extremismus ochránců práv zvířat. Z hlediska neonacismu jsou relevantní tři pilotní projekty – v lokalitách Winschoten, Zoetermeer a Henrik-Ido Ambacht. V těchto lokalitách byly v minulosti problémy s neonacisty (Blood and Honour) spojené s napadáním barevných, alkoholem, drogami a vandalismem. Pro každou lokalitu byl zvolen odlišný přístup z hlediska toho, zda byla poskytována spíše individuální, či skupinová pomoc. Do projektů byly zapojeny pracovníci s mládeží, policisté a sociální služby. Klientům byla nabízena asistence v oblasti práce, školy, bydlením i volnočasových aktivit. Nizozemci projekty hodnotí jako úspěšné, protože řada klientů z hnutí vystoupila a podařilo se snížit radikalitu neonacistických gangů.

8.6. Wölfe im Schafspelz – Vlci v beránčím rouše Preventivně vzdělávací kampaň policie pro střední školy „Wölfe im Schafspelz“ má za cíl ukázat na změny na extremistické scéně a podnítit diskusi o tomto fenoménu. Policie iniciovala vznik mediálního balíčku, který obsahuje DVD s hraným filmem „Klaustrofobie“ a dokumentem „Pravicový extremismus dnes – mezi agitací a násilím“ a doprovodný sešit s instrukcemi pro použití při vyučování a informacemi o současné pravicově extremistické scéně. Ústřední postavou filmu Klaustrofobie je 16letý pravicový extremista Martin, který si libuje v násilných konfliktech. Zamiluje se do ruské imigrantky Mariny a je nucen se rozhodnout mezi láskou k této dívce a partou svých dřívějších přátel… Dokument se naopak věnuje aktuálnímu politickému pozadí. Jsou v něm představovány části pravicově extremistického spektra, od neorganizovaných part, přes kamarádské spolky, až po politické strany.

100

8.7. Závěr Německé Ministerstvo vnitra disponuje týmem odborníků, kteří se věnují protiextremistické prevenci. Němci vycházejí z konceptu lidských práv, preferují tedy pozitivní variantu (nabízení alternativy), před negativní (varování před hrozbou). Vnitro aktivně spolupracuje nejen s dalšími resorty, ale i s pedagogickými institucemi a úřady sociální pomoci a péče. Jako funkční je prezentována spolupráce s nevládními organizacemi, ale i s různými veřejně činnými subjekty88 (jak ze strany vnitra, tak i zástupců nevládních organizací, se kterými zástupci českého ministerstva vnitra hovořili). Obecně lze říci, že vztahy mezi německým vnitrem a nevládním sektorem jsou daleko silnější než v České republice. (O aktivitách německého nevládního sektoru více v další kapitole). Zajímavá je také kooperace s Ministerstvem spravedlnosti v rámci Spolku pro demokracii a toleranci. V Německu je jednoznačné patrná tendence tzv. „síťování“, tedy vytvoření širší platformy spolupracujících subjektů ze státní i nestátní sféry. Každý subjekt pak přináší odlišný expertní prvek (bezpečnostní, právní, poradenský, vzdělávací, sociální pomoc, asistence při hledání práce apod.). Síťování je pozitivní inspirací pro ČR, která má v této oblasti velký deficit. Některé české nevládní organizace si stěžují, že v oblasti extremismu mohou komunikovat pouze s vnitrem a nikoli s dalšími resorty. Téměř čtyřicetiletou tradici mají antikonfliktní týmy. Němci si dobře uvědomují, že jejich využití má své limity. Je kladen důraz na bezpečnost jejich členů, proto nejsou např. nasazovány proti black blocu. Německá policie připravila nový koncept preventivní práce „PRISMA“, zaměřený na relativně nové fenomény na neonacistické scéně – zejména na autonomní nacionalismus. České ministerstvo vnitra pozve v březnu 2010 německé preventisty, aby ho představili svým českým protějškům. Od 90. let v Německu fungují tzv. exitové programy. Státem organizované89 existují na celostátní nebo na zemské úrovni. Zaštiťují je různé subjekty od Úřadu na ochranu ústavy, policie, či zemské ministerstvo spravedlnosti. Do budoucna mohou být lokální (zemské exitové programy inspirací pro ČR). Otázka jejich aplikovatelnosti v ČR byla opakovaně řešena na setkání s německými preventisty. Exitové programy nenabízejí nadstandardní službu extremistům. Jejich cílem je chránit jejich potenciální oběti. K těmto programům disponuje v současné době odbor bezpečnostní politiky řadou informací (jeho zástupci jsou zváni na celoněmecké setkání k „Aussteigerprogramme“). Tyto znalosti je možné partnerským subjektům kdykoli předat.

88

Zejména se jedná o činnost různých veřejně činných spolků. Existují i „privátní“ exitové programy, zaštiťované nevládními organizacemi. Nejznámějším je Exit Deutschland. Více o tomto „Aussteigerprogrammu“ v kapitole o nevládních organizacích.

89

101

9. Aktivity dalších spolkových ministerstev

9.1. Spolkové ministerstvo pro rodinu, seniory, ženy a mládež Nová spolková ministryně pro rodinu Kristina Köhlerová v lednu roku 2010 přislíbila věnovat zvýšenou pozornost prevenci extremismu. Kromě pravicového se hodlá věnovat i levicovému a islamistickému. Dosud spočívaly klíčové aktivity ministerstva ve dvou programech: „Kompetent. Für Demokratie – Beratungnetzwerke gegen Rechtsextremismus“ a „Vielfalt tut gut. Jugend für Viefalt, Toleranz und Demokratie“. Na tyto programy je ročně vyčleněno 24 milionů eur. Kompetent. Für Demokratie

Jde o spolkový program zaměřený na podporu a poradenství v oblasti extremismu, xenofobie a antisemitismu. V každé spolkové zemi je zřízen koordinační orgán (místo pro první kontakt). Nabízí informace o již existujících organizacích a odbornících, kteří se problematice věnují a zprostředkovává na ně přímý kontakt. Z rozsáhlé. „poradní sítě“ se potom vytváří konkrétní „mobilní intervenční tým“, který radí při řešení jednotlivých konfliktů, ale i nabízí dlouhodobější scénáře pomoci. Poradní sítě i intervenční týmy tvoří odborníci ze státního i nestátního sektoru. Jde o sociální pracovníky, policisty, justiční pracovníky, psychology, akademiky, duchovní, zaměstnance úřadů a ministerstev. V týmu jsou experti na práci s mládeží, právníci, policisté znalí extremistické scény, poradci v oblasti „zvládání krizí a konfliktů“ Týmy se zaměřují na lokální intervence. Ta může mít podobu např. vzdělávacích aktivit, nebo lektorských kurzů (argumentační techniky) pro pracovníky s mládeží. Federální program se zaměřuje i na metodická doporučení. Podporuje i výzkumy, jejichž výsledkem jsou modelová řešení konfliktních situací souvisejících s pravicovým extremismem. Na podzim roku 2008 byly spuštěny dva modelové programy: „Jugendfeuerwehren strukturfit für Demokratie“ der Deutschen Jugendfeuerwehr“ (v rámci německého dobrovolnického „Hasičského sboru mládeže“) a „Zivilgesellschaft stärken. Handlungsstrategien gegen Rechtsextremismus im strukturschwachen, ländlichen Raum“ (nabízí doporučení pro komunální praxi v menších městech a obcích).

102

Program finančně podporuje Nadace demokratická mládež (Stiftung Demokratische Jugend). V jejím berlínském sídle je zřízena centrála, na kterou je možné se obrátit s dalšími dotazy. Projekt supervizují a vyhodnocují akademické instituce. Zastřešuje ho „rada“ složená se zástupců spolkových ministerstvev, státních institucí specializujících se na práci s mládeží a rodinou, místních sdružení, vědeckých a náboženských institucí a nevládních organizací.90 Program končí v roce 2010, ročně na něj bylo uvolňováno 5 milionů eur.

Vielfalt tut gut. Jugend für Vielfalt, Toleranz und Demokratie

Program „Rozmanitost je dobrá, mládež pro rozmanitost, toleranci a demokracii“, který se zaměřuje na pedagogickou činnost v oblasti extremismu, xenofobie a antgisemitismu, funguje od roku 2007. Je na něj ročně vyčleněno 19 milionů eur. Navazuje na projekt spolkové vlády „Jugend für Toleranz und Demokratie - gegen Rechtsextremismus, Fremdenfeindlichkeit und Antisemitismus" (Mládež pro toleranci a demokracii, proti pravicovému extremismu, xenofobii a antisemitismu). První fáze skončí v roce 2010. Zaměřuje se na děti, mládež, migranty, rodiče, vychovatele, učitelé a lokální autority (tvůrce veřejného mínění). Má dvě části:

Podpora lokálních aktivit v obcích k posílení demokratického vývoje společnosti. Podpora pilotních projektů, inovační postupů v boji proti extremismu. Modelové projekty se věnují těmto oblastem:

Historický a současný antisemitismus. Práce s mládeží ohroženou pravicovým extremismem. Preventivní a vzdělávací aktivity pro imigranty. Včasná prevence.

V současnosti program zahrnuje 90 lokálních akčních plánů (60 ve starých a 30 v nových spolkových zemích) a 89 modelových aktivit. 90

Více informací k programu na: http://www.kompetent-fuer-demokratie.de/.

103

Základem je pochopení základních společenských hodnot, výhodnosti kulturní rozmanitosti a respektování lidské důstojnosti. Preferovány jsou dlouhodobé preventivní strategie a pedagogická činnost s využitím „komunikačních a intervenčních nástroje“. Dohled nad aktivitami zajišťuje rada, administrativní a obsahové náležitosti koordinuje centrála při „Gesellschaft für soziale Unternehmensberatung mbH“ zřízená v Berlíně. Akademickou supervizi a vyhodnocování má na starosti Deutsche Jugendinstitut e. V.91

Orte der Vielfalt (Místa rozmanitosti) Iniciativa „Místa rozmanitosti“ vznikla ve spolupráci mezi spolkovými ministerstvy pro rodinu a vnitra a zmocněncem spolkové vlády pro migraci, uprchlíky a integraci. Jejím cílem je podpora kulturní rozmanitosti na lokální úrovni. Podporují ji zemské i obecní úřady, nevládní organizace,podniky a odborové organizace. Byly osloveny všechny německé obce, aby se na iniciativě podílely. Ty, které se významně angažují v integračních aktivitách, dostanou certifikát „Ort der Vielfalt (místo rozmanitosti)“. 92

9.2. Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí stojí za dvěmi významnými protiextremistickými programy: „Xenos“ a „Schule ohne Rassismus“ (Škola bez rasismu). „Institut für sozialwissenschaftliche Forschung, Bildung und Beratung e.V.“ (ISFBB) v rámci programu „Tacheles“ žádá ministerstvo o finance na tříletý projekt, který se věnuje strategiím práce s mládeži v oblasti pravicového extremismu. Projekt by měl trvat do roku 2012. V současnosti probíhají přípravné práce, bližší informace k němu budou představeny na odborné konferenci v Norimberku dne 11. června 2010. Xenos

Spolkový program Xenos (z řeckého slova xenos – cizinec, host) spojuje aktivity proti diskriminaci, xenofobii a pravicovému extremismu v oblasti politik školství a zaměstnanosti. Je součástí Národního integračního plánu spolkové vlády. Finance na něj putují z Evropského 91

92

Více informací na http://www.vielfalt-tut-gut.de/content/e4548/index_ger.html. Více na http://www.orte-der-vielfalt.de/

104

sociálního fondu. (Jde řádově o 7 milionů Eur, 5 milionů se čerpá z Evropského sociálního fondu a 2 miliony se podílí ministerstvo).93 Skládá se ze tří podprojektů:

„Integration und Vielfalt“ (Integrace a pestrost) - prosazuje politiky boje proti sociálnímu vyloučení vyloučení a diskriminaci na podnicích, továrnách, státní správě, školství a získávání pracovních kvalifikací. Cílovou skupinou jsou mladiství a mladí dospělí,jejichž přístup ke vzdělávání a na pracovní trh jsou ztížené. „Arbeitsmarktliche Unterstützung für Bleibeberechtigte und Flüchtlinge“ (Podpora osobám s povolením k pobytu a uprchlíkům na trhu práce) – Program je založen primárně na poradenské síti, která pomáhá cílové skupině zprostředkovat zaměstnání. „Ausstieg zum Einstieg“ (Výstup k nástupu) – Podporuje exitové programy pro pravicové extremisty, zaměřuje se zejména na pomoc při studiu, získání pracovní kvalifikace a hledání zaměstnání.

Od roku 2009 v rámci Integration und Vielfalt probíhá projekt Schule ohne Rassismus (Škola bez rasismu). Jedná se o celoněmecký projekt proti diskriminaci, mobbingu a násilí na školách. Nabízí dětem a mládeži se spolupodílet na vytváření klimatu na školách. Zastřešuje 700 certifikovaných škol, které navštěvuje okolo půl milionu žáků. Pro získání certifikátu je nutné, aby minimálně 70% školy (žáci, učitelé, technický personál) stvrdilo svým podpisem, že budou aktivně vystupovat proti všem formám diskriminace, mobbingu a násilí, nebudou lhostejní ke konfliktním situacím a budou se zúčastňovat tzv. „Projekttage“ (projektové dny). Projekt se zaměřuje na všechny formy diskriminace, nejen tedy rasové, ale i sexuální, náboženské apod. Je určen pro všechny typy škol, deklaruje naprostou apolitičnost. 94

9.3. Ministerstvo školství a výzkumu Vzdělávání v oblasti extremismu se v Německu věnuje široké spektrum spolupracujících institucí. Pedagogické projekty organizují státní i nestátní subjekty. Velmi aktivní je Bundeszentrale für politische Bildung, mediálně atraktivní je policejní projekt Wölfe im Schafspelz, nejrozšířenější pak Schule ohne Rassismus. Z hlediska metodiky plní nezastupitelnou úlohu ministerstvo školství.

93

Více na http://www.esf.de/portal/generator/6592/xenos.html

94

Více na http://www.schule-ohne-rassismus.org/

105

Posledním významným počinem bylo publikování materiálu „Anti-demokratische und rechtsextremische Potenzial unter Jugendlichen und Jungen Erwachsenen in Deuschland“ (Protidemokratický a pravicově extremistický potenciál mezi mladistvými a mladými dospělými v Německu“)95. Zabývá se těmito okruhy: Posuzování demokracie, národní hrdost, vztah k cizincům, škála levice-pravice Indikace extremismu. Příčiny otrávenosti politikou, xenofobie a etnocentrismu. Multifaktoriální zobrazení příčin vzniku etnocentrismu.

9.4. Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo spravedlnosti jasně deklaruje snahu vystupovat proti extremismu. Jeho aktivity se soustřeďují převážně kolem Bündnis für Toleranz und Demokratie (Spolek pro toleranci a demokracii). V rámci této instituce byla např. vyhlášena soutěž „Aktiv für Toleranz und Demokratie“ (Aktivně za toleranci a demokracii)96 o nejlepší projekty proti extremismu, xenofobii, antisemitismu a násilí. Vítězové mohli získat částky od 1000 do 5000 Eur. Dalším počinem byl např. protiextremistický mladežnický kongres k 60 letům ústavy.

Cílem projektu „Gesicht zeigen!“ (Ukázat obličej!) je zvýšit občanskou angažovanost a citlivost proti extremismu a diskriminaci. Od roku 2008 převzalo ministerstvo financování „Störungsmelder on tour“(hlásiči poruch na turné), v rámci které populární moderátoři z MTV a televize Viva pořádají tématické diskuse zaměřené proti pravicovému extremismu. V rámci kampaně populární teenagerské idoly objíždějí regiony s vysokým výskytem extremismu a diskutují tam se žáky o xenofobii a rasismu. K akci vznikl internetový blog „Störungsmelder“, který je k nalezení na http://blog.zeit.de/stoerungsmelder/.97

9.5. Další státní instituce Výše uvedené aktivity představují pouze zlomek všech činností státních institucí. Prakticky každá zemská vláda organizuje či zaštiťuje vlastní protiextremistické projekty. Spolupracuje přitom s místními úřady, školami, spolky, nevládními a akademickými institucemi apod. Jejich výčet přesahuje ambice této studie.

95

Volně k dispozici na http://www.bmbf.de/pub/antidemokratische_potenziale.pdf. www.buendnis-toleranz.de 97 Více na www.gesichtzeigen.de. 96

106

Aktivní roli plní také zmocněnec pro kulturu a média a zmocněnec pro migraci, uprchlíky a integraci. Informativní přehled o jejich aktivitách lze získat na www.bundesregierung.de.

9.6. Závěr Stručný přehled německých aktivit zřetelně prokazuje, že česká státní správa v oblasti prevence extremismu jednoznačně zaostává. Platí to pro všechny resorty. Důležitou inspirací z Německa je komplexní meziresortní pohled. Extremismus v Německu neřeší pouze Ministerstvo vnitra (v České republice tato představa byla dlouhodobě zakořeněna), aktivně se k jeho potírání přihlásily i další resorty. Srovnání aktivit stejných resortů na různých stranách hranice vyznívá pro Českou republiku v některých případech dost tristně.

Němci mají oproti České republice několik výhod:

fenoménu extremismu se věnují déle a mají s ním větší zkušenosti, v rámci jednotlivých resortů se mu věnuje širší a zřejmě i kvalifikačně zdatnější personál, lépe koncipují projekty (cíle, evaluace, odpovědnost), lépe a intenzivněji spolupracují s nevládním sektorem a veřejně činnými subjekty (přičemž je nutné zohlednit kvalitativní rozdíl mezi českým a německým nevládním sektorem v oblasti boje proti extremismu – např. škálu programů či služeb), vyšší občanskou citlivost na projevy extremismu.

Německo skýtá pro Českou republiku v oblasti prevence obrovský zdroj inspirace. Ministerstvo vnitra usiluje o uspořádání česko-německé konference, kde dostanou prostor představit své aktivity zástupci německého státního i nestátního sektoru. Konference by byla určena pro česká ministerstva, nevládní organizace, akademické instituce a média.

107

10. Německé nevládní organizace bojující proti pravicovému extremismu98

10.1. EXIT Deutschland

Průkopníkem exitových programů (Aussteigerprogramme) zaměřených na pravicové extremisty se stala nevládní organizace Exit Deutschland. Historie Organizace Exit Deutschland je neodmyslitelně spjata se svým zakladatelem, bývalým kriminalistou Berndem Wagnerem. Tento policista se věnoval problematice pravicového extremismu, respektive neonacismu, už v dobách NDR. Začátky byly komplikované, protože tehdejší režim odmítal připustit existenci neonacistů v socialistické zemi. Problémy měl Wagner zejména se STASI. Po roce 1989 dostává německá neonacistická scéna nový impuls. Západoněmečtí „konzervativci“ se spojují s východoněmeckými „revolucionáři“ a vytváří novou silnou platformu. Na úrovni obcí začínají získávat politickou moc, vytvářejí se malé skupinky, které později vytvářejí sítě spojené společnou ideologií. Na jednu stranu se neonacisté snaží prezentovat jako politicky přijatelný subjekt, na druhou stranu zintenzivňují násilné akce. Na území bývalé NDR jsou útoky vedeny převážně proti levičákům, cizincům, Romům, Polákům, Vietnamcům či homosexuálům. Programy deradikalizace v té době vůbec neexistují.

V roce 1990 začíná Wagner, v té době vedoucí oddělení extremismu a terorismu v rámci BKA, pracovat na prvních exitových projektech. Vytváří se policejní analýzy, kriminalisté začínají tipovat vhodné osoby pro „výstup“ ze scény. Této identifikaci se věnuje i zpravodajská služby BfV. V rámci kriminální policie se tipování vhodných „Aussteigerů“ věnuje jako první Landeskriminalamt Bádensko-Würtenbersko. V minulosti se v bývalém západním Německu zvažovaly „Aussteigerprogramme“ pro levicové extremisty, konkrétně členy RAF, v souvislosti s institutem korunního svědka. Nebyly však 98

V textu jsou zmíněny nevládní organizace, s jejichž zástupci se setkali zástupci odboru bezpečnostní politiky MV během pracovního setkání v Berlíně v únoru 2010.

108

v praxi nikdy realizovány. V roce 1992 se Wagnerovi daří přesvědčit k opuštění neonacistického prostředí předáka organizace Nazionale Alternative Inga Hasselbacha. Případ je medializován, Hasselbach se stává symbolem úspěšné deradikalizace, pro neonacistická scéna případ reflektuje velmi negativně. V roce 2000 vytváří Wagner iniciativu Exit – Deuschland, jejímž cílem je systematický postup pomoci při opouštění neonacistické scény. Za deset let existence prošlo jejími programy na 400 klientů, přičemž 380 se úspěšně reintegrovalo do společnosti. Mezi absolventy programů však byli i osoby, které se do neonacistické scény vrátili (neonacisté jich rovněž využili jako symbol „navrátilců k pravé víře“, nebo se začali věnovat jiné trestné činnosti (loupeže, krádeže, obchod s drogami). Náplň činnosti Potencionální klienti jsou kontaktováni prostřednictvím telefonu, formou osobních rozhovorů, emailů, SMS, dopisů, návštěv ve vězení. K dispozici je telefonická Hotline. Ve vztahu k samotným „Aussteigerům“ má Exit – Deutschland tři hlavní aktivity. 1) Zajištění bezpečnosti Neonacisté chápou opuštění scénu jako zradu, „Aussteigerům“ vyhrožují, neváhají se uchýlit k brutálnímu násilí vůči nim samotným i vůči členům jejich rodiny. Velice časté je vyhrožování na Internetu, zveřejňování osobních údajů či fotek s výzvami k „potrestání“ odpadlíka. Ukázalo se, že neonacisté mají přístup do některých počítačových sítí s osobními údaji a s jejich pomocí dohledávali informace ke konkrétnímu „Aussteigerovi“. Zajištění bezpečnosti je finančně nejnáročnější činností Exitu. V případě země Saska byla vypracována typologie neonacistických organizací podle míry nebezpečnosti při používání násilí. „Aussteiger“ obvykle dostane mobilní telefon pro potřebu kontaktování policie v případě pocitu ohrožení. Exit Deutschland spolupracuje s policií, na operačních střediscích policie jsou operátoři instruováni, jak s takovými osobami pracovat. Exit – Deutschland má připraveny krizové scénáře postupu. Ve zvláštních případech dochází ke změně jména, případně přestěhování do jiné oblasti. V roce 2002 vzešel záměr vytvořit celoevropskou síť Exit Europa. Zájem projevily subjekty z Norska, Švédska, Rakouska, Nizozemska, Velké Británie a USA. Cílem této sítě měla být zejména možnost vzájemné výpomoci při ukrývání nejohroženějších „Aussteigerů“. Z této iniciativy zatím sešlo, Exit Deutschland však chce tuto vizi stále realizovat. V současné době v Evropě existují dvě další exitové organizace, a sice ve Švédsku (pro neonacisty) a v Itálii (pro příslušníky kalabrijské mafie). Obě s Exitem Deutschland spolupracují. Podobná myšlenka výpomoci při ukrývání funguje i mezi neonacisty. Např. švédští neonacisté umožnili ukrytí trestně stíhaných českých neonacistů. Stejně tak poskytli „azyl“ českým kolegům v době policejních razií slovenští neonacisté.

109

2) Pomoc při jednání s úřady Jedná se zejména o poradenskou činnost, zejména při jednání s orgány činnými v trestním řízení. 3) Pomoc při resocializaci Cílem ED je změnit pohled „Aussteigerů“ na svět. Důraz je kladen na to, aby si svou minulost odpracovali. Pomáhají při získávání nových vztahů a to jak ve škole, tak i v zaměstnání či v učení. Podporují a pomáhají i rodinám a rodinným iniciativám – poskytují členům rodin informace a poradenství. Mají speciální „rodinný“ program. Zprostředkovávají kontakty mezi těmi, co chtějí vystoupit a těmi, co už vystoupili. Zprostředkovávají kontakty s těmi, co zažili diktaturu Třetí říše. Exit spolupracuje s firmou, která prodává solární panely. Několik jejich zaměstnancůprodejců tvoří bývalí, úspěšně resocializovaní klienti.Exit Deutschland se po vzoru italské partnerské organizace pro kalabrijské mafiány neúspěšně pokoušel zorganizovat pracovní aktivity v zemědělství. Sehnat práci pro bývalé neonacisty je velmi obtížné. . Aktionskreis Jde o iniciativu, která zastřešuje úspěšně vystoupivší osoby z řad extremistů (nejen pravicových). Vznikla v roce 2008. Spojuje zhruba deset osob, které poukazují na omyly, kterých se dopustili. Publikují, přednášejí na školách, poskytují poradenskou činnost.. Oslovují bývalé kamarády a vysvětlují jim, proč opustili scénu. Věnují se i jejímu monitoringu. Sami se organizují. Nabízejí pomoc v podobě přednášek jiným evropským zemím. Jejich motto je: „Buď sám aktivní, nespoléhej na sociální stát.“ Kontakty mají do Švédska, Itálie, Norska, Polska a Ruska. Zájem prý projevili i Nizozemsko, Švýcarsko Klíčovou postavou Aktionskreisu je Matthias Adrian(narozen 1976) dříve člen NPD, nyní SPD. Další zajímavou postavou je i jistý p. Hepp s teroristickou minulostí. Matthias Adrian dříve a dnes

EXIT Youthnet Jde o síť organizací Exit Deutschland, specializující se na mladé lidi. Sestává z „Aussteigerů“, kteří mají být veřejně vidět, mají se prezentovat. Exit Youthnet pořádá workshopy, výstavy a koncerty. Organizace např. oslovila ke spolupráci známou německou

110

skinheadskou kapelu Böhse Onkelz, která se v minulosti profilovala jako neonacistická, později se deklarovala jako apolitická. Spolupráce s akademickou obcí Exit Deutschland má i akademické ambice – chce sloužit jako platforma pro výměnu zkušeností, metodologié, kriminologických teorií. Podpořil dokonce výzkum, který organizovala Univerzita Bielefeld, který měl za cíl zmapovat, jak neonacisté hodnotí „Aussteigerprogramme“ a další aktivity Exitu. Sběr dat probíhal metodou interview s členy zakázaných spolků. Výzkum zastřešil profesor Heitmeyer a Reiner Erb. Exit vytrvale usiluje o partnerství s akademickými institucemi. Oblastmi jejich zájmu jsou: rozvoj práce s mládeží, subkultura fotbalových hooligans, pravicoví extremisté, násilí a kriminalita, organizační struktury, Internet, mýty o hrdinech (od Vikingů po ozbrojené složky Třetí říše), otázka vystoupení (bod zlomu, nový začátek). 17.prosince 2010 bude zorganizován tzv. „Fachkreis“, kterého se zúčastní akademičtí odborníci, právníci či žurnalisté. Konferenci zaštítil bývalý ministr spravedlnosti Braniborska. Exit Deutschland připravuje společné semináře s německou policií. Poskytuje poradenskou činnost institucím v lokalitách, kde se objeví problémy s extremisty (např. Plavno, Spreewald – problémy s neonacisty, berlínská čtvrť Neukölln- problémy se Šedými vlky). Mediální aktivity Exit vydává publikace, nechává tisknout letáky a samolepky. Dále připravuje výstupy pro média - dříve zdarma, v současnosti je kvůli špatné finanční situaci zpoplatňuje. Dobře funguje spolupráce s týdeníkem Stern. Pravidelně vychází měsíčník Journal. Exit má zpracován program counter-propagandy. Semináře, workshopy, přednášky Bývají organizovány zejména pro školy a zařízení pro mládež. Konkrétně jde o tyto workshopy:

NPD a její cíle Lifestyle pravicových extremistů Turecký pravicový extremismus - Šedí vlci

Akce Spendenlauf Jde o koncept převzatý z USA, v Německu byl využit v Hannoveru. Exit Deutschland při příležitosti průvodu organizovaného NPD uspořádal protiakci. Každých sto metrů průvodu stálo auto protidemonstrantů, u kterého mohli občané darovat peníze za každý ušlý metr průvodu. Peníze putovaly na exitové programy. Demonstranti NPD byli pravidelně megafonem informováni, kolik se díky jejich průvodu už vybralo peněz. Exit Deutschland by chtěl v těchto aktivitách pokračovat.

111

Institucionální zajištění V Exit Deutschland pracují 4 stálí zaměstnanci a cca 10 dobrovolníků. Neustále shánějí další dobrovolníky. Na základní program (tj. exitové a counter-propagandistické aktivity) spotřebují ročně 600 – 800 tisíc Euro. V současnosti se nacházejí ve finanční tísni, proto většinu svých aktivit zpoplatňují. Neustále shánějí finančně silné partnery. Nejdražší položkou je zajištění bezpečnosti „Aussteigerů“. Partneři Jsou nestranickou, apolitickou organizací.

ZDK Gesselschaft Demokratische Kultur Iniciativa Mut gegen rechte Gewalt (viz dále) Nevládní organizace Antonio Amadeu Stiftung (viz dále) Ministerstvo práce a sociálních věcí (program Xenos) Ministerstvo pro rodinu, seniory, ženy a mládež.

Závěry a doporučení 1) Exit Deutschland je díky své mediální politice známý i v ČR. Nicméně v České republice zatím neexistuje subjekt, který by měl ambice věnovat se podobnému exitovému programu. Zpravidla se uvádějí tyto argumenty:

Jde o drahé programy. Nákladné je zejména zajištění bezpečnosti. Němci ho uskutečňují např. pomocí přesunů z jedné části Německa do druhé. Česká scéna je malá, všichni se v ní vzájemně znají – existuje velké riziko, že se podobný přesun neutají. „Exit“ se nemusí vždy podařit, trvá dlouhou dobu, než se podaří program funkčně nastavit. I zahraniční organizace nejsou vždy úspěšné. Např. švédský občan, který si měl objednat krádež nápisu „Arbeit macht frei“ z Osvětimi, byl absolventem resocializačního programu švédského Exitu. Neúspěchy nelze tajit. Kritici exitových programů upozorňují na (ne)poměr cena-efekt. S ohledem na Exit Deutschland se ozývá dvojí kritika: 1) výstupy a další aktivity Exitu jsou zpoplatněné („nezisková organizace by je neměla zpoplatňovat“), 2) Aussteigeři se prezentují na veřejnosti, měli by však spíše žít klidný život v ústraní.

2) Akce Spendenlauf byla v Německu hodnocena velice kladně, naopak ohlasy neonacistické scény byly velmi kritické. Kampaň může posloužit jako inspirace skupinám, která se angažují proti neonacistickým pochodům a demonstracím. Německá akce Spendenlauf byla pořádána s vědomím úřadů a policie. 3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy projevilo zájem o exitové programy. Nabízí se možnost zprostředkování vystoupení členů Aktionskreis na českých školách. V Německu i jiných zemích bývá většinou zájem o Matthiasa Adriana (v neonacistickém hnutí dříve plnil funkci „ideologa“) a jeho kolegu, který plnil funkci „manažera“ pouličních akcí. S ohledem na finanční situaci Exitu lze předpokládat, že tato vystoupení na českých školách bude chtít zaplatit.

112

Medializované vystoupení „Aussteigerů“ může být přínosné z těchto důvodů:

Lidé, kteří prošli scénou, jsou pro děti a mládež atraktivní, dokáží je oslovit. Vzbudí zájem o protiextremistickou prevenci. Poškodí českou neonacistickou scénu, která se německou bere za svůj vzor.

4) Organizace Exit Deutschlad je připravena být nápomocná (patrně to nebude zadarmo). Možnost vystoupení „Aussteigerů“ v ČR byla s panem Wagnerem předjednána. Zástupci relevantních českých úřadů, nevládních organizací i akademických institucí se mohou obracet přímo na pana Wagnera (kontaktní informace jsou k dispozici na odboru bezpečnostní politiky MV). Přes pana Wagnera je možné získat kontakt na akademiky z bielefeldské univerzity, kteří mají k dispozici výstupy z výše zmiňovaného výzkumu. 5) Na odboru bezpečnostní politiky MV jsou k zapůjčení některá vydání časopisu Journal. Poznámka: Ze setkání se zástupci německých bezpečnostních složek (uskutečnilo se po setkání se zástupce Exitu Deutschland) vyplynula určitá skepse vůči této organizaci (mimo jiné se shoduje s výše zmíněnou kritikou zpoplatňování a medializace „Aussteigerů“). Němečtí bezpečnostní experti proto doporučují se inspirovat spíše exitovými programy zaštítěnými oficiálními institucemi.

Neúspěšný Exit. Anders H. prošel švédským Exitem. Nedávno si údajně objednal krádež nápisu „Arbeit macht frei“ z brány do osvětimského tábora.

10.2. Amadeu Antonio Stiftung

Amadeu Antonio Stiftung (AAS) je nadací zabývající se převážně preventivními projekty. Zaměřuje se převážně na bývalé východní Německo, zejména na oblasti školství a rozvoje občanské společnosti. Organizuje řadu projektů, přičemž využívá metody outsorcingu

113

(tímto způsobem spolupracuje např. s Exitem Deutschland). Řada jejích aktivit spočívá v pořádání koncertů, diskusí a seminářů. Zaměstnává 12 osob na plný nebo částečný úvazek. Konkrétní projekty: Brothers Keepers Schultour V rámci tohoto projektu se podařilo zastřešit skupinu v Německu populárních afrohudebníků (hip hop, reggae, R´n´B, soul), která se věnuje přednáškové činnosti na školách. Vystupují proti rasismu a xenofobii. Afromuzikanti z Brothers Keepers Schultour

Medien mit Mut Projekt je založen na spolupráci s týdeníkem stern. Jeho šéfredaktor umožnil, aby se reportéři věnovali výchově dětských žurnalistů. Tyto děti pak publikují vlastní mediální výstupy k problematice pravicového extremismu, rasismu, antisemitismu a xenofobie. Děti absolvují praxi, dostanou certifikát. Za své mediální výtvory získaly v Německu řadu ocenění.. Internetová platforma zastřešující projekt Medien mit Mut se jmenuje „Mut gegen rechte Gewalt“.

Laut gegen Nazis Iniciativa zastřešuje řadu mezi mládeží populárních umělců, kteří vystupují proti neonacistů. Pořádají koncertní turné, podařilo se vydat hudební edici včetně osvětových mluvených textů. V rámci iniciativy vystupuje řada hvězd 80. let (Nena, Nina Hagen), či současný teenagerovský idol Udo Lindenberg. Poradenství dalším subjektům AAS uzavírá tzv. lokální partnerství např. s městy, či lokálními médii. Radí začínajícím iniciativám či organizacím. Poskytuje návody, jak se tyto subjekty zřizují, jak se žádá o finance, snaží se jednotlivé iniciativy síťovat. Poskytuje i finanční podporu.

114

Fond CURA Nabízí pomoc obětem násilí pravicových extremistů. Jde o pomoc právní, psychosociální, při hledání práce apod. Projekt Kein Ort fur Neonazis in Thüringen Specifický projekt proti neonacistům v Durynsku odstartovala konference na téma, jak zabránit vzestupu neonacismu. Důraz byl kladen na zapojení občanské společnosti. V rámci projektu byly vydávány letáky, odznaky a plakáty.

Certifikované školy Projekt je zaměřen na potírání rasismu, antisemitismu a xenofobie na školách v Německu. Jsou nastavena určitá kritéria, která škola musí dlouhodobě splňovat. Pakliže škola uspěje, získá certifikát a patrona v osobě nějaké populární osobnosti (např. závodník Formule 1 Michael Schumacher). Financování a partneři:

Freudenberg Stiftung Ministerstvo pro rodinu, seniory, ženy a mládež. Ford Foundation Stern Regionale Arbeitsstellen für Bildung, Integration und Demokratie (RAA) Nadregionální a regionální partneři (celý výčet na webových stránkách AAS)

Závěry a doporučení AAS se zaměřuje na lokální projekty na bázi lokálního partnerství. Řada těchto projektů by byla pravděpodobně realizovatelná i v ČR. Konkrétní příklady: 1) Domácí i zahraniční zkušenosti ukazují, že kampaně typu Laut gegen Nazis dokáží oslovit široké spektrum mladých lidí. Britové mají dlouholetou zkušenost s kampaní Rock Against Racism, v Čechách proběhla 14. září 2002 akce Music Beats Local Nazi, které se zúčastnilo 10.000 lidí. Kampaně proti rasismu bývají často organizovány osobami, které mají blízko k radikálně levicové ideologii. Z jejich strany se také často ozývá kritika orgánů státní správy na absenci preventivních protirasistických aktivit. Zvýšená aktivita státu v této oblasti by se mohla setkat s pozitivním ohlasem ze strany veřejnosti a mohla by zároveň části levicových extremistů sebrat téma. Přínos Policie ČR může spočívat ve vstřícnosti a profesionální asistenci při konání podobných akcí. 99 99

Autor kampaně Be Kind to Your Local Nazi Jan Mička plánuje údajně pořádat recesistickou protinacistickou akci. Půjde o happening fiktivní gay platformy „Národní otvor“, který má parodovat stereotypy prezentované českým Národním odporem.

115

2) Projekt Medien mit Mut nabízí alternativní cestu k často zmiňované nutnosti školit „neprofesionální“ novináře. Kontakt: Prezidentkou AAS je Anetta Kahane. Je možné se přímo na ni obracet (kontaktní informace jsou k dispozici na odboru bezpečnostní politiky MV. Na tomto odboru je možné si zapůjčit i řadu materiálů z produkce AAS.)

10.3. Mobile Beratung gegen Rechtsextremismus

Berlínská pobočka Mobile Beratung nabízí poradenství iniciativám, organizacím, politikům, státní správě, akademické obci i jednotlivcům v boji proti pravicovému extremismu. Čítá 8 osob, z řad sociologů, politologů, vychovatelů, či sociálních pracovníků. Dále zaměstnává cca 30 studentů na zkrácený úvazek. Dříve byla financována ze spolkového programu CIVITAS, nyní jsou placeni z poloviny z programu Kompetent für Demokratie, z poloviny je kofinancuje město Berlín. Celkem existuje 6 týmů – kromě Berlína ještě v Meklenbursku-Pomořansku, Sasku a Durynsku. Jejich hlavní poslání spočívá v:

řešení konfliktů, získávání partnerů, vyvíjení strategií, přetváření klimatu ve společnosti, podpoře občanské společnosti. Zájem o jejich služby mají:

učitelé, sociální pracovníci, mládežnické iniciativy, komunální politici.

Působí zejména ve čtvrtích, kde jsou problémy s pravicovými extremisty (Lichtenberg, Pankow, Treptow, Friedrichshain-Kreuzberg a Neukölln). Klientům nabízejí:

informace o scéně, pořádání výstavy a workshopů,

116

propojování subjektů orientovaných proti pravicovým extremistům

Dále spolupracují s médii. Chtějí být spojujícím článkem mezi politiky, státní správou a občanskou společností.

Poradenství poskytují:

jednotlivcům i institucím, iniciativám, mládežnickým zařízením, rodičům, školám, organizacím pro migranty, politikům, státní správě, akademické sféře, spolkům.

Vyvíjejí modelové případy konfliktů a strategie jejich řešení. Jejich metoda práce má dvě části: 1) z dostupných informací dělají „náčrt“ situace, 2) pak dělají analýzy „sociálního prostoru“. V praxi stanovují subjekty, které se mají do pojmenování problémů a jejich řešení zapojit (učitelé, mládežnické spolky, politici, migrační rady, samospráva) a nastolují témata, která se mají řešit (jaký typ společenství pravicoví extremisté vytvářejí, jakou mají infrastrukturu, kde se scházejí, jaké mají obchody, jaké páchají útoky, vztah k NPD apod.). Zkušenosti shrnují v analytických studiích, příkladem může být studie o Braniborsku. V Berlíně vzniklo např. lokální grémium, jehož členkou je starostka, zástupce policie, zástupci mládežnických spolků, migrační rady. Jeho cílem je provázání protiextremistických aktivit, výměna názorů, příprava strategií proti neonacistům. Rovněž se vymezují úkoly pro politiky i samosprávu. Důležitým partnerem Mobile Beratung jsou učitelé místních škol. Mobile Beratung vydává řadu osvětových publikací. V zahraničí se příliš neprezentuje za hranicemi Německa, výjimkou byl seminář na Ukrajině. Konkrétní projekty: 1) Rasismus na pracovišti Mobile Beratung Berlin uzavřela lokální partnerství s vybranými zaměstnavateli a odbory. Nabízí poradenství v případě, že se projevy pravicového extremismu vyskytnou na pracovišti, např. ve fabrice. Mobile Beratung mimo jiné připravila malý kufřík s brožurami, které poskytují návod, jak si v takové situaci počínat.

117

Mottem kampaně je „Jednat místo přihlížet“

2) Lola für Lulu Projekt probíhá v lokalitě Ludwigslust, kde žije hodně nezaměstnaných žen a dívek. Jsou pořádány osvětové aktivity, dále taneční kroužky, fotbalové tréninky, či semináře. 3) Antidiskriminierung in Berliner Amateurfussball Projekt je zaměřen na rasistické projevy v berlínském amatérském fotbale. Rozhodčí a trenéři jsou informováni o pravicově extremistické scéně, jsou jim poskytovány rady, jak si počínat, když narazí na projevy pravicového extremismu. Mobile Beratung uspořádala „fotbalovou“ konferenci, v blízké budoucnosti má být vydána „fotbalová“ . Závěry a doporučení: Kontakt: Kontakty na osobu, na kterou je možné se obracet, a materiály včetně výše zmíněného kufříku jsou k dispozici na odboru bezpečnostní politiky MV. Inspirace: O potřebě vytvořit obdobu německého mobilního týmu se zmiňují čeští odborníci z akademické sféry. Jednalo by se o tým složený ze zástupců různých oborů a různých institucí (státních i nestátních), kteří by disponovali scénáři pomoci. Intervenovali by v místech, kde dochází k nárůstu extremismu (např. lokality, kde je vysoká podpora extremistických politických stran, nebo kde dochází k násilným extremistickým trestným činů apod.) Jako inspirativní lze hodnotit např. projekt k berlínskému amatérskému fotbalu. Český amatérský fotbal je prosycen rasismem (např. pražská Hanspaulská liga), ze strany funkcionářů chybí vůle s tím něco dělat.

118

10. Závěr Deradikalizační a preventivní aktivity lze zjednodušeně rozdělit do dvou oblastí: 1) práce s extremisty, jejich sympatizanty a potencionálními sympatizanty a 2) řešení témat, která extremisté zneužívají (zejména pak otázka různých typů menšin a cizinců). Nelze předpokládat, že vyřešením, či „sebráním“ těchto témat tento fenomén zmizí. Naopak přílišným zdůrazňováním nutnosti zabývat se problémy, na které extremisté poukazují, vyvstává riziko, že budou jako politický subjekt legitimizováni. Jedním z významných motivačních faktorů pro členství či sympatie k extremistické skupině je komplex méněcennosti. V tomto případě jde o frustraci z nemožnosti individuální seberealizace vlastními silami v rámci stávající společnosti. Frustrovaná osoba proto hledá uplatnění v rámci jiné entity, která už má jakousi nezpochybnitelnou hodnotu zakódovánu sama v sobě. Participace na této entitě nevyžaduje nutnost vyčnívat či předčit ostatní svými schopnostmi či dovednostmi, stačí se s ní pouze ztotožnit a ponechat směřování na vůdčí postavě. Z hlediska dynamiky sociálních hnutí je významné, že se potřebují vymezit vůči nějakému problému, či nepříteli. Je to podmínkou pro jejich existenci a mobilizaci. Pokud jim jsou sebrána nosná témata (v ČR zejména romská otázka), sice se oslabí, ale záhy se začnou orientovat na jiné otázky. Zahraniční i historické zkušenosti dokazují, že existuje široké spektrum sociálních skupin, které mohou extremisté definovat za své nepřátele (národnostní menšiny, cizinci apod.). Z výše uvedeného vyplývá, že gros prevence v oblasti extremismu by se mělo zaměřit na práci s bílou majoritou, respektive s těmi skupinami bílé majority, které jsou extremistickou propagandou ohroženy. Cílem by mělo být nabídnutí alternativy k možnosti realizace a zvýšení sebevědomí. K tomu může směřovat několik politik – např. vzdělávací či osvětová (včetně bourání negativních stereotypů), politika zaměstnanosti apod. Koncept spočívá v myšlence zaplnit sociální čas a prostor pozitivními každodenními fenomény tak, aby se do nich extremismus nevměstnal. Takto koncipovaná prevence se primárně (s výjimkou exitových programů) nezaměřuje na úzké spektrum extremistů, ale zahrnuje širokou škálu recipientů z řad majority. K definování cílové skupiny mohou napomoci např. výstupy z kvantitativního celospolečenského výzkumu vnímání extremismu, nebo celá řada v současnosti dostupných studií, zpráv, či statistických údajů. S ohledem na v současnosti omezené finanční prostředky, jak státního sektoru, tak i veřejného, nelze předpokládat organizování nákladných projektů, např. exitových programů. Spíše je třeba se zaměřit na menší projekty lokálního charakteru. Minimálně státní sektor musí usilovat o získání financí z evropských fondů. Koncept prevence naráží v českém prostředí na několik úskalí. V prvé řadě zatím nebývá definována cílová skupina, způsob působení, požadované cíle a možnosti evaluace. Dále ČR disponuje malým počtem lidí, kteří mají zkušenosti s preventivními aktivitami a zároveň se orientovali v oblasti extremismu. V neposlední řadě se výsledky těchto činností dostavují pozdě (v řádu několika let) a pokud jsou špatně připraveny, nedostaví se vůbec, anebo mají dokonce negativní dopad.

119

Shrnutí v bodech: V boji proti extremismu nastalo několik změn, které je nutné reflektovat:

Společnost, politici i média si začali více uvědomovat hrozby extremismu. Česká republika není v současné době ve stavu, kdy by bylo možné říci, že je problematika u nás ignorována. Již není nutné burcovat, je nutné začít konstruktivně pracovat a spolupracovat (zejména státní a nestátní sektor). Po sérii represivních opatření, je nutné přejít ke koncepční práci (a spolupráci) preventivní. Extremismus souvisí s integrací menšin a cizinců (téma extremistů). Je nutné reagovat na vývoj extremistické scény, jejímž základním cílem v současnosti je zlepšit si svůj obraz u běžné veřejnosti. Typickým příkladem jsou neonacisté: Postupně se odvrací od neonacistické rétoriky, veřejné prezentace myšlenek hitlerovského nacionálního socialismu a na výrazném ústupu začíná být též užívání typických symbolů, odívání apod. Naopak je zde snaha prezentovat se prospěšnými aktivitami jako je např. pomoc při povodních, úklid veřejných prostranství, volnočasové aktivity s mládeží apod. Hrozí, že se extremisté dostanou kvůli populismu do oficiální politiky. Principy současných preventivních aktivit nemusí v budoucnu postačovat.

V čem spočívají současné nedostatky preventivních politik:

Do prevence se zapojují jen některé resorty, řada dalších ji ignoruje. Nedostatečně funguje spolupráce s nevládním sektorem a akademickou sférou Nepracuje se s konceptem rozvoje občanské společnosti. Celkové pojetí prevence je často chybně koncipováno. Je převážně postaveno na negativní prezentaci extremismu (extremismus jako hrozba) a prezentaci fenoménů, které není potřeba důkladně znát (symbolika, politologické exkurzy, image, odívání apod.). Nepracuje se s konceptem lidských práv a demokracie. Projekty jsou postaveny na suchopárných prezentacích problematiky (extremisté spáchali ty a ty trestné činy, extremisté používají symboliku, která odkazuje na třetí říši). Chybí tzv. zážitková pedagogika. Je nedostatek lokálních projektů založených na spolupráci více subjektů (státních a nestátních). Osoby, které mají přijít do kontaktu s cílovou skupinou, k tomu nejsou dostatečně proškoleni (policisté, učitelé…). Programy se koncipují ad hoc, zpravidla po nějaké negativní události. Chybí analýza, výchozí data, vytyčení cílů, stanovení termínů, odpovědných osob a způsobů měření úspěšnosti. Projekty se dublují, vymýšlí se už objevené místo hledání odzkoušených zahraničních vzorů.

Obecná doporučení lze shrnout do těchto bodů:

Více pozitivních prezentací, méně negativních (vnímání extremismu se změnilo, mění se i extremistická scéna). Více lokálních, méně národních aktivit.

120

Užší spolupráce meziresortní, ale i nevládním sektorem a akademiky. Analyzovat a až poté vymýšlet projekty. Kvalitněji připravovat projekty - zdůvodnění potřebnosti validními fakty a analýzou, vytyčení konkrétních cílů, konkrétní odpovědnosti, způsobů měření efektivity apod.) Hledání inspirace v zahraničí. Prohloubení spolupráce se zahraničními partnery (státními i nestátními).

Několik poznámek ke koncipování projektů:

Zdůvodnění, že extremismus je na vzestupu, doložené výčtem aktuálních nejbrutálnějších akcí, není analýzou podloženou fakty. Cíl snížení podpory extremistů není měřitelný cíl. Takto formulovaný cíl je nepoužitelný. Sérii doporučení pro koncipování deradikalizačních projektů nabízí např. Evropská síť expertů na radikalizaci (ENER) při Evropské komisi. Dokumenty ENER jsou k dispozici na odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra. Jako inspiraci pro měření úspěšnosti extremistů projektů lze využít např. již existující měřítka pro integraci migrantů.

121

Prevence v oblasti pravicového extremismu

Recommend Documents