Jan FUKA, Ondřej SVOBODA
HODNOCENÍ STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ NA ZÁKLADĚ UKAZATELŮ V OBLASTI EXTREMISMU
Abstract: The primary instrument for strategic management of sustainable development in the region is a good strategic plan and from a system of indicators based on the objectives. One of the current targets should be the fight against domestic extremism. If we focus on the contemporary level of quality control at the regional level, we can say that local government seeks to implement the strategy formulation stage of the fight against extremism, but that has often not implemented in practice. The main aim of this paper is based on the analysis of strategic documents at regional level and selected socioeconomic indicators to identify the causes of these deficiencies. Current recommendations are proposed that have the potential to contribute to solving the problems outlined. 1 ÚVOD Extremismus a terorismus v České republice nabyl po roce 1989 množství forem. Zatímco pro Evropskou unii je stále aktuálnější hrozba náboženského terorismu, Česká republika je typická krajně pravicovou a levicovou extremistickou scénou. I když na území ČR existují náboženské sekty, ekoteroristé, anarchisté či anarcho-autonomové, komunisté a další extremní skupiny či jednotlivci, krajní pravice jednoznačně dominuje. Pokud je extremismus myšlenkovou základnou, potom terorismus je nástroj použitý k násilnému prosazování cílů. „Terorismus je metoda přesvědčování prostřednictvím strachu.“ [1] 2 KRAJNÍ PRAVICE V ČR Silný nárůst aktivit spojených s extremistickou a teroristickou činností je fakt, se kterým se musí vyrovnat většina států světa. Evropská unie a Česká republika čelí této hrozbě, jež má množství forem. Proto je nutné identifikovat jednotlivé druhy terorismu a čelit jim. V současné době lze mezi nejvýznamnější formy globálního terorismu zařadit: náboženský terorismus politický terorismus (etnický, krajná pravice, krajní levice) kyberterorimus (může být i metodou výše uvedených forem) Prudký vývoj extremismu v České republice začal po listopadu 1989. Extremistická scéna byla v raných devadesátých letech typickou uzavřeností, špatnou organizovaností a nízkým stupněm celospolečenské nebezpečnosti. Jádrem pravicového extremismu byla extremně pravicová odnož hnutí skinheads. Toto hnutí neprošlo genezí, jak tomu bylo v západní Evropě a automaticky se stalo politicky zabarveným. Ve svých počátcích se jednalo především o rasismus (především vůči Romům) a xenofobii. V průběhu devadesátých let se část hnutí více radikalizovala a přikláněla se k nacionalistické 13
a fašistické ideologii. Tyto frakce se stávaly také více nebezpečnými a schopnými reálných teroristických činů. Vedle otevřeně rasistických spolků a jednotlivců, se formovaly také uskupení, které měly tendence etablovat se na oficiální české politické scéně. Příkladem může být dnes již ne příliš aktivní SPR – RSČ a současná činná Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS). 2.1 KRAJNÍ PRAVICE A OTEVŘENÝ RASISMUS V ČR Jak bylo zmíněno, otevřený rasismus je v ČR spojen především s hnutím skinheads. Identifikovat typického „skinheada“ je značně obtížné. Plyne to z množství často protichůdných názorových doktrín jednotlivých odnoží. Hnutí skinheads vzniklo ve Velké Británii na konci šedesátých let propojením jamajské kultury (jamajští imigranti) a britské „low class“ (britští dělníci). Ve svých počátcích nemělo rasistický rozměr. Ekonomická krize a zhoršující se životní podmínky byly významným faktorem, který vedl k radikalizaci některých členů skinheads, což vedlo k založení nacionalistické strany Britská národní fronta. Ta vinila imigranty ze socio – ekonomických problémů tehdejší Velké Británie. Hnutí skinheads v ČR z důvodu politické izolace neprošlo tímto vývojem a po roce 1989 vzniklo již jako rasistické. I když v současné době na našem území existuje množství názorově různých forem tohoto hnutí (krajně pravicoví, levicoví i apolitičtí skinheads), významně nebezpečná se jeví forma krajně pravicová. 2.2 KRAJNÍ PRAVICE A SKRYTÝ RASISMUS V ČR Zatímco otevřeně rasistické spolky a jednotlivci jsou nebezpečné přímou násilnou akcí, nebezpečnost skrytě rasistických uskupení spočívá v jejich možném celospolečenském dopadu. Ten může být dán jejich působením v oficiální politice. Na české scéně je v současné době nejaktivnější DSSS, jejíž program, rétorika a organizace je obdobná jako u podobných spolků v Evropě. Závěrem této kapitoly lze konstatovat, že obě formy krajní pravice (otevřená, skrytá) jsou spojovány s rasovou nesnášenlivostí, krajně pravicovou politikou a aktuálně se sociálně vyloučenými lokalitami. Sociální vyloučení je závažný problém ČR. Jeho komplexnost činí řešení náročným pro všechny úrovně státní správy a samosprávy. Problematika sociálního vyloučení souvisí především s bydlením, trhem práce, výchovou dětí, bezpečností a zadlužováním obyvatel. Cílem článku není analyzovat fenomén sociálního vyloučení, ale protože se další kapitoly zabývají problematickými regiony ve vztahu ke krajní pravici, je základní deskripce nezbytná. Sociální vyloučení má řadu forem. Hlavními jsou: a) Vyloučení prostorové Jedná se o nedobrovolnou segregaci na základě místa. Občané často žijí v nevyhovujících podmínkách s absencí základních služeb. b) Vyloučení ekonomické Občané jsou vyloučeni z trhu práce, často z důvodu nízké kvalifikace a diskriminace. c) Vyloučení symbolické Založené na stereotypech a předsudcích.
14
Současná krajní pravice využívá otázky sociálně vyloučených lokalit ve své propagandě a programové náplni a to velmi účinným způsobem. Mediální obraz působení krajní pravice např. při jejich pochodech a demonstracích ve těchto lokalitách (Janov) potom působí na veřejnost tak, že: a) Činnost extremistů je v zájmu „běžných“ občanů a až když začnou extremisté jednat, státní aparát projeví snahu situaci řešit. b) Xenofobně a rasisticky motivovaná demonstrace není prvotním předmětem zájmu veřejné správy a médií. Prioritou tedy není řešit projevy extremismu, to se stává sekundárním problémem. Primárním je situace sociálně vyloučené lokalitě. V obou případech tedy dochází k tomu, že veřejná správa přistupuje na požadavky extremistů a pomáhá vytvářet jejich kladný mediální obraz. 3 DÍLČÍ SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA KRAJŮ ČR Špatné sociální a ekonomické podmínky jsou obecné faktory, které v minulosti vedli k radikalizaci společnosti. Příkladem může být vzestup nacistické NSDAP v Německu, nástup diktatury a následně 2. světová válka. Pro potřeby tohoto článku byly zvoleny dva obecné a dva specifické ukazatele, na jejichž základě bude potvrzena nebo vyvrácena hypotéza, že radikalizace společnosti a to i regionálního či lokálního charakteru souvisí se špatnými životními podmínkami. Kraji, jež jsou předmětem analýzy, jsou Moravskoslezský a Ústecký kraj. Jako obecné ukazatele byly zvoleny regionální nezaměstnanost a hrubá mzda v jednotlivých krajích. Specifické ukazatele jsou počet trestných činů a podpora extremistů (DSSS) občany. 3.1 NEZAMĚSTNANOST Tabulka č.1 ukazuje stav nezaměstnanosti k 9/2010 a vyplývá z ní, že ve zvolených krajích je její míra nejvyšší v ČR.
Kraj
Počet obyvatel
Nezaměstnanost
Hlavní město Praha
1251072
4,0%
Jihočeský kraj
637723
6,7%
Jihomoravský kraj
1152819
9,5%
Karlovarský kraj
307380
10,2%
Kraj Vysočina (Jihlavský)
514805
8,6%
Královéhradecký kraj
554370
7,1%
Liberecký kraj
439458
10,0%
Moravskoslezský kraj
1244837
11,5%
Olomoucký kraj
641555
10,6%
Pardubický kraj
516777
8,2%
Plzeňský kraj
571831
7,3%
15
Počet obyvatel
Kraj
Nezaměstnanost
Středočeský kraj
1256850
7,0%
Ústecký kraj
835814
12,9%
Zlínský kraj
590527
9,7%
Tab. 1 Nezaměstnanost v krajích ČR k 9/2010 Zdroj: [4]
3.2 HRUBÁ MZDA Tabulka č.2 ukazuje výši hrubé mzdy k 9/2010. Zvolené kraje mají nejvyšší míru nezaměstnanosti, nicméně hrubá mzda se pohybuje v průměru. Pokud nebudeme uvažovat průměrnou mzdu v Praze, která činí přibližně 29000 Kč, není rozdíl ve výši průměrných mezd v jednotlivých krajích výrazný. Nejnižší mzda je v Karlovarském kraji 19367 Kč a nejvyšší ve Středočeském kraji 22540 Kč. Hrubá mzda
Hlavní město Praha
Středo- Jihočeský český kraj kraj
Plzeňský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
29029
22540 20053
21711
21711
19367
20718
Libe- Králové- ParduJihomo- OloMoravskoVysoZlínský recký hradecký bický ravský moucký slezský čina kraj kraj kraj kraj kraj kraj kraj 20953
20196
19771 20199
21305
19788
19767
21137
Tab. 2 Hrubá mzda v krajích ČR k 9/2010 Zdroj: [3]
3.3 POČET TRESTNÝCH ČINŮ S EXTREMISTICKÝM PODTEXTEM Graf č. 1 ukazuje vývoj počtu trestných činů od roku 2007 do roku 2009 (aktuálnější údaje prozatím nejsou k dispozici) v krajích. Pokud přihlédneme k počtu obyvatel v jednotlivých krajích, Moravskoslezský a Ústecký jsou na předních místech. Lze také předpokládat, že se sílící podporou extremistických stran bude pokračovat vzrůstající trend.
16
Graf 1: Počet trestných činů s extremistickým podtextem v krajích ČR v letech 2007 - 2009 Zdroj: [5]
3.4 PODPORA KRAJNÍ PRAVICE DSSS je nejvýraznějším krajně pravicovým uskupením v ČR. Byla založena v roce 2002 především členy SPR – RSČ pod názvem Nová síla, od roku 2003 fungovala pod vedením zakladatele Tomáše Vandase s názvem Dělnická strana (DS) až roku 2010, kdy byla zrušena a následně obnovena pod názvem DSSS. Programem, symbolikou i personálním obsazením navázala strana na DS. Stěžejními body jsou romská otázka, migrace (xenofobie), homofobie a protiuniiní postoj. Strana kopíruje zaběhnuté modely krajně pravicových strany v Evropě. Je vedena výraznou osobností a nabízí snadno uchopitelný program, které balancuje na hraně zákona. „Myšlenkové konstrukce dnešních pravicových populistů méně hovoří o méněcenných rasách, etnických skupinách, ale spíše poukazují na ztrátu identity, kterou způsobují migrační vlny globálního světa. Tradiční rasistická argumentace se mění na zdůvodňování lidské přirozenosti a identity vždy někam patřit.“ [3] Ochranné sbory Dělnické strany, které byly oficiálně založeny proto, aby tato skupina pomáhala při naplňování programu, byly organizátory „hlídek“, které v letech 2008 a 2009 v sociálně vyloučených lokalitách (především litvínovské sídliště Janov) pořizovaly fotodokumentaci, kontaktovaly nespokojenou část obyvatel žijících v blízkosti, nabízely jim ochranu. Tímto pokusem suplovat činnost policie nejenom získaly podporu některých místních obyvatel, ale také masovou mediální pozornost. Jak DS, tak DSSS se pravidelně účastní voleb na všech úrovních. Dominantní podpora je opět ve zvolených krajích.
17
Hlavní Celkem město DSSS ČR Praha 59 888 4 242
Středo- Jiho- Plzeňčeský český ský kraj kraj kraj
Plzeňský kraj
KarloÚstecký varský kraj kraj
6 034
2 842
9 575
3 641 3 096
9 575
Liberecký kraj
Králové- ParduJihomo- OloMoravskoVysoZlínský hradecký bický ravský moucký slezský čina kraj kraj kraj kraj kraj kraj
2 720
3 753
2 833
2 290 5 095
3 913
1 441
7 586
Tab. 3 Počet hlasů DSSS při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010 Zdroj: [7]
Pokud shrneme všechny čtyři ukazatele, dojdeme k tomu, že navržená hypotéza je potvrzena. Ve vybraných krajích (Moravskoslezský a Ústecký kraj) je vysoká nezaměstnanost, průměrná hrubá mzda, vysoká míra trestné činnosti s rasistickým podtextem a enormně vysoká podpora krajně pravicové politiky. I přes průměrnou výši hrubé mzdy (rozdíl mezi nevyšší a nejnižší mzdou s výjimkou Prahy je 3173 Kč) lze tvrdit, že životní úroveň je dle navržených ukazatelů výrazně pod průměrem ČR. 3.5 OMEZENÍ INTERPRETACE Jednoznačnost výsledku je komplikována několika faktory. a) Není jasné, co je příčina a co následek. Tedy zda to, že občané podporují extremistické názory je způsobeno jejich nízkým životním standardem nebo je jejich nízká životní úroveň zapříčiněna podporou krajní pravice, popřípadě aktivní extremistickou činností, jež je často spojena s příslušenstvím k určité subkultuře, se kterou jedinec začne sdílet sociální status. b) Z výsledků voleb lze určit často latentní podporu, která má vypovídající hodnotu pro daný region. Pokud jde o přímé akce (demonstrace, pouliční násilí a ostatní trestná činnost s extremistickým podtextem), jsou příznivci krajní pravice schopni se dobře organizovat a podporovat napříč ČR. 4 ANALÝZA STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ Pro potřeby příspěvku byly analyzovány strategické dokumenty Moravskoslezského a Ústeckého kraje s cílem identifikovat možné nedostatky dokumentů vzhledem k nastíněné problematice. 4.1 ÚSTECKÝ KRAJ Základním strategickým dokumentem Ústeckého kraje je Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje (dále jen SUR). Na něj navazuje dokument Programu rozvoje kraje, který konkretizuje v SUR uvedenou vizi kraje, strategické priority a opatření. Již při prvním seznámením se s hlavními částmi obou textu je znát silná prostoupenost konceptu udržitelného rozvoje celým dokument. Tento koncept nezanedbává problematiku sociálně patologických jevů. Na druhou stranu lze při detailnějším zkoumání konstatovat, že problematika extremistických skupin je řešena pouze 18
okrajově. Drobnou zmíňkou je jedna z mnoha tezí vize kraje, jenž zní: „Existuje vzájemná důvěra mezi hlavními skupinami ve společnosti a společnost je imunní vůči projevům rasové, etnické či náboženské nesnášenlivosti“ [6]. Dokument SUR však kromě vize kraje obsahuje také řadu strategických priorit a na ně navázaných opatření a monitorovacích indikátorů. V dokumentech byly identifikovány dvě strategické priority s potenciálem ovlivnit podporu extremistických hnutí: 1. Rozvoj zaměstnanosti a zaměstnanosti občanů v Ústeckém kraji; 2. Dostatečná integrace minoritních skupin obyvatelstva a omezení výskytu sociálně nežádoucích jevů v populaci Ústeckého kraje. Druhá priorita byla v dokumentu navázána na opatření přímo působící k potlačování radikalizace společnosti. Jedná se o možnost realizovat projekty v rámci EQUAL (jedná se o Iniciativu Společenství, jejiž jedna z tématických oblastí je zaměřena na překonávání rasismu a xenofobie). Kladně lze hodnotit především stanovení cílových hodnot některých indikátorů souvisejících s radikalizací společnosti. Vybrané z nich uvádí tabulka č.4. Indikátor
Stav v roce 2007
Cíl v roce 2020
Snížit počet trestných činů na 1000 obyvatele (o X %)
1%
12%
Zvýšit podíl občanů z minoritních skupin v resocializačních a vzdělávacích programech (%)
Cílová ani počáteční hodnota nebyla kvantifikována kvůli absenci dat
Tab. 4 Stav a cílová hodnota vybraných indikátorů Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje. Zdroj: [6]
Celkově lze konstatovat, že se oba texty dokumentů věnují spíše problematice sociálního vyloučení a o to méně se věnují opatřením přímo potlačujícím radikalizaci společnosti. 4.2 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Základním strategickým dokumentem Moravskosleského kraje je Strategie udržitelného rozvoje Moravskosleského kraje. Na něj opět navazuje detailnější rozpracování strategie v Programu rozvoje kraje. V obou dokumentech je poměrně významně zastoupena problematika sociálního vyloučení. V dokumentu byl nalezen specifický cíl s potenciálem ovlivnit podporu extremistických hnutí: „Zlepšit kvalitu života a prostředí v problémových sídlištích“ [2]. Opatření zaměřena proti extremismu, rasismu a xenofobii nalezena nebyla. Dokumenty obsahují opatření na podporu sociální inkluze (např. opatření „Podpora poskytování intervenčních služeb [2]). Kladnou vlastností dokumentů je propojení většiny opatření na konkrétní projekt. Problematiku přímo extremismu, rasismu, xenofobie ani náboženské nesnášenlivosti dokumenty Moravskosleského kraje nereflektují a to bohužel ani ve vizi kraje. Opět lze konstatovat, že se dokumenty věnují problematice sociálního vyloučení. Na druhou stranu v nich chybí část přímo zohledňující rostoucí radikalizaci společnosti.
19
4.3 HODNOCENÍ STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ KRAJŮ Ústecký i Moravskosleský kraj jsou regiony příznačné relativně vysokým počtem sociálně nežádoucích jevů, což přesvědčivě dokládají i socioekonomické analýzy uvedené ve zkoumaných dokumentech. Přestože strategické dokumenty obou krajů patří spíše k těm lepším z hlediska metodické úrovně, nejsou v nich zahrnuty priority přímo zaměřené na problematiku extremismu. Významné rozdíly mezi dokumenty lze vidět v jejich soustavě sledovaných indikátorů. Zde lze jednoznačně říci, že z hlediska extremismu dokumenty Ústeckého kraje představují propracovanější nástroj strategického řízení, než je tomu v případě Moravskosleského kraje. Celkové výsledky analýzy ukazuje tabulka č. 5.
Kraj
Ústecký
Moravskoslezský
Míra zaměření Míra na zaměření na problematiku problematiku sociálního bezpečnosti vyloučení
Strategické dokumenty kraje
Míra zaměření na problematiku extremismu
Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje
střední
vysoká
střední
Program rozvoje Ústeckého kraje
nízká
nízká
vysoká
Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje
nízká
nízká
vysoká
Program rozvoje Moravskoslezského kraje
nízká
střední
vysoká
Tab. 5 Výsledky hodnocení strategických dokumentů vybraných krajů. Zdroj: autoři
Současně je však nutné zmínit, že na daném území kraje existují i další strategie samosprávných celků (strategické plány nižší úrovně např. strategické dokumenty sdružení nebo samostatných obcí). Analýza těchto dokumentů by však překročila rozsah této práce. Doporučení vyplývající z nalezených nedostatků je možné shrnout takto: a) Strategické dokumenty zmíněných krajů by měly podrobněji reflektovat situaci v kraji z hlediska extremistických hnutí a integrovat příslušná opatření. b) Součastně by měly obsahovat opatření ve smyslu podpory „informační a osvětové kampaně“ problematiky extremismu. Informovanost občanů o této problematice by pravděpodobně umožnila částečně napravit mediální obraz extremistických hnutí, která jsou v problematických lokalitách často majoritou vnímána pozitivně. 5 ZÁVĚR Text příspěvku se snažil objasnit problematiku extremismu a sociálního vyloučení ve vztahu k socioekonomickým podmínkám v jednotlivých krajích České republiky. Prvním výsledkem dílčí socioekonomické analýzy krajů bylo potvrzení hypotézy, že radikalizace společnosti a to i regionálního či lokálního charakteru souvisí se špatnými životními podmínkami. Otázkou však stále zůstává kauzalita tohoto vztahu. 20
Druhým cílem bylo na základě analýzy strategických dokumentů vybraných krajů identifikovat nedostatky a navrhnout následná doporučení. Dílčím výsledkem bylo stanovení míry zohlednění problematiky extremismu, sociálního vyloučení a problematiky bezpečnosti ve strategických dokumentech vybraných krajů ČR. Hlavním závěrem této analýzy je konstatování, že přesto, že se jedná o dokumenty krajů s relativně vysokým počtem sociálně nežádoucích jevů, zohlednění problematiky extremismu se v dokumentech objevovalo jen velice okrajově, což by mohlo v budoucnosti znamenat závažnou bezpečností hrozbu. LITERATURA [1] Mika, O.J., Současný terorismus. 1. vydání. Praha 2003. Triton, ISBN 80 – 7254 – 409 - 8 [2] Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW:
. [3] Danics, Š. Extremismus – hrozba demokracie. 1. vydání. Praha 2002. Příbramská tiskárna s.r.o., ISBN 80 – 86477 – 07 – X [4] Server Českého statistického úřadu [online]. 2010 [cit. 2011-03-13]. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home> [5] Strategie boje proti extremismu. 1. vydání .Praha 2010. Ministerstvo vnitra ČR, odbor bezpečnostní politiky [6] Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW: . [7] Volební server ČSÚ [online]. 2010 [cit. 2011-03-13]. Dostupné z WWW:
21
