;. '*-'t '
; " 1 i
Ovoderrt M6te pied seboun6kolik textri. Tvoii dv6 skupiny. Jednou skupinoujsou shrnut6 postiehy z ned6vn6hor6dcovsk6horyletu klukri. Na tom vjrlet6 jsme jako vedeni kiudidiho oddilu nastolili nEkolikt6mat, kter6 n6m piipadala zisadni pro dalSioddilor-6fungor'6ni. Zd6lo se n6m, Zenastalavhodn6:chvilepro to, aby se r6dcov6ve vEtSimiie zadalipodilet na dlouhodobEj5ima hlub5im sm6ior'6nioddilu a aby si na drileZit6v6ci v n6m formovali rlastni nizor. N6sledujicich n6kolik textfi je jalg'rnsi resum6 na5ich hovorri. Tato d6st sejmenuje O iem jsme mluvili. Druhou d6sttvoii texty n6kterych zlidi, kteii se na formovdni oddilu podle n6s. vyznamn6podileli a kteii by tedy u debatyo jeho dal5im sm6ibvdni m6li by't.Jako t6ma, ke kter6mu by se m6li vy'jadiovat,jsme urdili spojeni oddilu. Jedn6 se totiZ v soudasnostio t6ma nejZiv6jSia naprostoz6sadni,d6sttomuto t6matu v6novan6sejmenuje Spojeni. Cht6li bychom, aby na tak z6sadnizm6n6,jakou by bezesporuspojeni divdiho a chlapeck6hooddilu bylo, podilelo ric lidi, neZjenom my. Jednak po n6kolikalet6mvedeni nem6medostatednynadhled,citime ale tak6 samoziejmEodpov6dnostvridi pr6ci jiZ r- oddile r,ykonan6.Timto v6s (kohokoli, kdo mA k tomuto t6matu co iict) prosim, abystese q-j6diili. Pravd6podobn6bychom pak z reakci na zde oti5t6n6dlinky a z pfir'odnich piisp6i'kri sestar,'ilinov6 dislo Kruhu. Neni tieba ps6t di mluvit pouze o spojeni, ale o jak6koli v6ci, kter6 se v6m zd6 ' v oddile zdsadni.Pied tak z6sadnizm6noubychom m6li diskutovat vlastn6pieder'3imo tom, co to vlastnEoddil je. VaSereakcen6s rozhodn6zajimaji, a tak si je prosim nenechtejen pro sebe. Hezky novy rok Gebi
Ros'tN,Fc , 4?33'
T1 /
! $
$P{ffiffo
O iemjsme mluvili Zhkon Co je a dim by m6l blt oddilory z6kon? V naSichtivah6chna t6ma z6konaa jeho role v soudasn6moddile se u kaZd6ho znhs smisila dv6 stanoviska.Jednak n65 ,,osobni"postoj k dan6 v6ci a na5e piedstava o tom, jak se z6konemZijea jak ho vnim6 dlen oddilu. Je ziejmd piiznadn6, Zedlov6k prisobici v oddile jako r6dce di vridce musi tyto dva pohledy rlvaZovat a Ze jsou dfileZit6 oba najednou, takZese do jakoby distj'ch a pojmovych rivah vlastnich musi promitnout reflexe stejn6ho vztahu ze sm6ru dlen- z6kon, tedy politika. Aby byla diskuseje5t6 nejasn6jii, vadil n6komu termin zdkon. Stydnou plochou z6konav obecn6msmyslu a z6konaoddilov6hoje mechanismusjeho pouZiti, kdy se poruSenipravidla stanoven6hoz6konem poruSitel dostiv6 do rozporu se spolednosti.Jedenz rozdihi je patrnlrjiZ z formulaceoddilov6hoz6kona,kter!'spi5 neZk norm6m chov6nia jejich hranicim ukazujecestuk ide6lnimu stavrrjedince. Bylo by tedy vhodn6j5i nazvat oddilovy z6kon mra.rnim imperativem. Tyto rivahy byly ale vedeny spiSena okraj t6to debaty. DalSim nastolenfm t6matem byla ot6zkajalV vztah m6 o. z6kon k oddilu? Je tim, co urduje i6d? Nebo je spi5 papirem s tertem, ktery s hodnotami v oddile m6 pramdlo spoledn6hoa jehoZ jedinfm pojitkem s Zivotem oddilovcri je fakt, Zese ho v rann6m ml6di udi nazpam6t'? Zde byla jasn6 odd6lena piedstava naSeod vztahu mal6ho dlena.Je zieim6, Le ve chvili, kdy je malj'dlen nucen (at uZ nov6dkovskouzkou5kouv minulosti, nebo zasv6covacistezkou)naudit se zn6ni z6kona,neni piiliS piipraven kjeho vlastnimu r,ykladu. Zilkonje pro n6j ale garantem urdit6 jistoty a spravedlnosti v oddile. Je deklarov6n jako zad6teksn6mu a jeho respektov6ni (ve smyslu uzn6ni, ne pouze "' 'i.J tolerancek n6mu) je podminkou sdileni prostoru na snEmu,tedy v Sir5imsmysluv oddile. Nedopracovanf zrist6v6v t6to situaci aspekt n6zoru na z6kon jako na kus popsan6hopapiru, protoZeneni jasn6, na jak6 bdzi setedy na sn6mu setk6v6me(viz o sn!mu). LlSimese samoziejm6 ve vlastnim vztahu k z6konu, kdy se tento pohybuje od integrace z6konado vlastniho Zebiidku hodnot jako jednoho drileZit6ho dinitele aZ po zmin6ny pocit cizoty, kdy pfisobi oddil a jeho hodnoty piimo. Abychom se v5ak od itruktur v6zanostimezi oddilem, n6mi samymi a z6konadostali d6l, asi neni dtileZit6 vysledovat jasny postup. Shodlijsme se na tom, Zez6konlze br6t jako soubor vlastnosti, jejichZ v!'klad n6s spojuje. V dodrZov6ni z6konan6s nehlid6 nikdo jiny neZnaie sv6domi.
Potni chf5e Jak vypad6 a jak by m6la r,lpadat potni chyie? Nejpwe o tom, co vlastn6 potni chy6ev pojeti oddilu je. MySlenkou potni je chy5e jak6si odi5t6ni. Samotny pr&b6h ritu6lu potni chj'Beje stanoveny a jeho
nedilnou soud6stije promluva kaid6ho ridastnika. Potni chi'5i vede k tomuto rikolu pov6ienj'r6dce di vfrdce.Jeji provedeni poZadujepo ridastnicich d6vku odvahy, prohlubuje se vzdjemnost.Potni ch!'5ese praktikuje v oddile asi dev6t let. Pro lidi, ktefi zalivalipotni chf'Sijako novi a z6sadni prvek t6borov6 dinnosti. Piedstavovalavelkou zkouiku, silnEji proZivali. V potni chj'Si se zaLivalpocit otevienosti vfrdi ostatnim ridastnikrim. Tento aspekt ale postupn6 sl6bl tak, jak se potni chf5e st6valabEinou soud6stit6borov6ho programu. J; tieba, aby se pro setkini lidi a jejich otevieni tito absolvovali stary v indiinslcj ritu6l? Asi ne. Na hor6ch di pii jin6m intenzivnim spoledn6m,,b,v-ti navodit a moZn6 neni zhhitku"je moin6 takov6hle chvile zalit. Takovyhte stav ovSem zaLitnaieboie, kde Z6dn6hory nejsou. Autorita a schopnosti toho, kdo potni clisi vede, urnoZfiujev5rwoiit n6co podobnd siln6ho a nevSednihoa piibliZit lidi k sob6 tak, jak se to na t6boie ,,samodinn6"jen m6lokdy podaii.
:
Spojeni
Zdame bit vfchova ve skautslcf'ch oddilech separovan6 nebo koedukovan6. Ve v[ku piedpubert6lnim a pubert6lnim, tedy ve v6ku klasick6 skautsk6 Je to v6k kdy si aby Uytavychovaodd6len6,tedy nekoedukovanri. vj.chory " je nutn6,.svou je zamEienana vic daleko role roli podle pohlavi. MuZskd diov6k fu'ruafi zljiSt6ni rodiny a zajiStov6nifyzick6 existence rodiny, Zensk6role je v citov6m posllytnuti smysluexistencea jistoty dit6Ji v nejffinn€j.ti-.uqky,-kdy nem6mejeit6 alouflodoboupam6! ale vyw6ii se n65 charakter.DitE v t6 dob6 nem6je5t6 i'6dn6, normya pouzenapodobujeosoby,kter6 m6 r6do. Skauting.byl vlastni spoledensk6 geni6ln6^vymy5len a rozpricov6n plo chlapce, ktefi si mohou odreagov6vat frlogenetick6ieakcudivoist6 tlupy kultivovanymzprisobem.Divdi skauting-s.1|419 woii a hled6si svouspr6vnoupoaobu.Neni 5t'astn6,kdyZpiijim6 chlapeckya:yo::V program. Koedukaceje vhodh6 pro v6k roverslcy,kdy jiZ nast6v6v6k hled6ni Zivotnihodruha. Pfeiffer
Racek
NEco m6lo my5lenek ke spolein6 ii odd6len6 vj'chov6 ddviat a chlapcri. UvaZujeme-lio metod6chvychovy,o r6mci vjakeT sg m6-odehr6vat,musi tomu piedch6zetrivahao struktuie a ,acileni spolednosti,do kterg b9d9u mladi lid6 vstup6vat,jak6 n6rolcyna nE budou kladeny,jak6 irkoly na n6 dekaji.Spolednost.se pro-Eirrle, n6rolqyna jednotlivce se ryy5uji nejen qr9to, te j.9 svEt sloZit6j5ia zaplavov{n nanistajicim mnoistvim informaci, ale tak6 prgto.,Ze korredn6Zijemg v dob6,kdy kaidj'ri- ru sebeneseodpov6dnost,za objevov6nia ro.zehrivdnivSech schopnosti,nad6ni,za rowoj duchovnii za sv6uplatn6ni a zapojenido spolednosti. B 6 h e m Z i v o t a n^ostitnich, apliujememnoh6role,jednouzpodstatnjrch,ktgfostatnEzni je role Leny a muZe. Jsme odli5ni, jinak gen--eticlqy v podtextu vSech rrybaveni,s rozdilnfm viddnim sv6ta. Dosud se nep-odaiilovyslovit, vystihnoyt vSechnynuance otr6 r,irnosti,ani ve sf6ie fusiologick6,ani ve rmim6ni, citech, pi6nich. piedstav6ch, ^ Nart u8i- jen v obrysech,jak vnim6m piirozen6role muZea Zeny.nnu:jig Pg cest6 pnibojnosti, je spiSedobyvatel,Zena nese v sob6 stabilizujici prvgk j.*9:i vlidnoiti. nble by .t"rn6ty byt irierarchick6,ale doplilujici. V r6mci nejruzn6j5ich hnuti za rovnoprdvnosti;en lneni tomu zastak d6vno,kdy jejich pr6v-q-b/q."qf?"-dY omezenaI , za prom6nupatriarch6lni spolednostiv partnerskou,seud6lya jiste je.ste ud6ji nejrfiznEjtinesmysly,kdeje Zenadastovtladovdnaa samase tladi do muZslqych sch6mai st6vi se neSfasinoubojovnici a zlrilci sama sebe.Je pochopiteln6,i'e ve
vSechsf6r6ch nardZimena tento nedozr6ly proces prom6ny postaveni Leny,-aletim i muZe. Je to hledani, rrymezov6ni,dasto trtba konlrontace a musime to tak ch6pat' jak Neni dobr6 to dramatiiovat,je tieba si toho bit v[dom a ch6pat z tohoto pohledu individuelni tak skupinovou,, du5i" d6vdat a chlapcti Ted konkr6tn6. Myslim si, ze najit s6m sebe, coi' je Ykol: kter6mu my pom6h6me a kter!'feZi od Skolnicir let, m-ohuzkouSenim vlastnich sil, vstu,pov6nim sv6 io ,ta.ofrrych situaci, v konfrontaci s ostatnimi. KaZd!' si v t6 dob6 rydobyvA nejistotou, postaveni. Jsou to vyprar,y do vlastniho nitra spojen6..-sostychem, kdy se iudortut"dn!'m fi nadm6t"f- sebev6domim. Je to ikou5ka vlastnich sil, je dost v6ku mladiim "y1yefi soudnost a schopnost se rozhod,ovat. Nevim, zda -v je l6e" tif.t", aori trpElivosti ,ispektorrat jiny nizor, jin!' pohled' Myslim si, Le Ze noitilf.a* i chlapedkri*, kdyi maji LodnE prostbru simi p-r9 sebemezi ,,sfmi",siln6 potiebuji v urdit6 fari f.fia k pochopeni sebe s1m.1. V t6 dob6 se tak6 navazuji iadu dfiv6rn6 a cenn6 pfet"[td *"ri d6ifaty i mezi chlagci, kter6 dagtotrvaji celo.u spoledensM let a t6m se tak6 l6pe daii v izosexufltti.h tk tpin6ch. V pr-omichanqm jednotlivce jsou n6m mohou tak6 doiry pieddasn6vstoupit namlouvaci piedehry, na naopak nuJ"rry n6rolcy,jak se^chovat pied druhim pohlavim. MriZe to byt viak *oti.rutu k pfir6iJn6mu respekti, ale v6tSinoujsme ho schopni aZ po Pgb-ert9'Yaq kter6 "U""V, ,aa^kaZdodennim irpln6 blizlclm .ooiitirn nezablokujeme sd6leni, ai, vev6ku dozr6v6ni. piich6zeji r- prostor Jde tedy o to, kolik spoledn6ho,kolik odd6len6ho. Zdh se mi, Ze kde intimitu, objv6ni, vlastni t?Uoro* ptortot, by m8l zachov6vatkaZd6mu urditou tr"j."* st6le na oAi.ft t6m druhfm-Pr6ce i program mohou byt propojen6 i spoledn6 se zachov6nim i vlastnich odd6lenychaktivit. probl6my *otro" vznikat pii vedeni, pii rozhodov6ni. Divdich ruddich typri je vZdy m6n6, .r"po.iurri se tak rt udno do dela , budou v6hav6j5i.Vycitilajsem mezi vami davku roipakfi. Je tieba vic si o tom povidat, sdElovatsi sv6 piedstavy i sy1 . jste lid6 pfarri,t".p"kto'nui odli5n6 piistupy.Tu\jut v6s tu a tam potk6v6m vim, Ze vnitind bohati, Zesi stavite uSlechtil6cfle. Vim tak6, Le je tieba se st6le znovu tdzat a hledat nov6 cesty. .KaZd6ho vnimav6ho dlorr6ka-i:Lne nespokojenou, kaZdy proch6zi pochybnostmi a v6h6nim cesty, nedozr6l6rozhodov6ni' jen J- tak rosteme. Nem6li bychom v5ak volit zkiatkovit6 pochopit svou odl*nost, rozum6] ji a radovat se z ni, obohacovat se ji a tim se piipravovat na t"e rof. se vsi zodpov6dnost,to bychom m61i mit na mysli pii tEchto rivah6ch' Janka Pfeifferovi
Jestli spoiovat oddilY. Kruh, tak jak ho zn6mv t6 dvojjedinosti,je obrovskAlidsk6masa,kterou uiidit a je na hranici ,rkoordinouiaj. foSU. Ust6t spoiednj'venodni !16m na Primaveie fnosn6ho.ZpttitpfifiS nech6pu,jakm6 to moh]-ot65it.Hlavn6alev tom mnoZstvi r6dcri,dlenria vfidcri mezi sebou. -ztr6ci.. proito, pro vz6jemn6seti<6v6ni io:" jedna zutci,kter6semi libila na kmenechv Lize- Z9j9or1menii, maj mii nabibfp.ogru- a vic dasuna sebe.ProstEv6iim, Zeto souvisis tim mnoZsWim,Ze kter6u mensichcelkrineni nutn6. organizaci, *uru.i"yin*j.
M6 seta mySlenkaspojenilibi a d6simset6 masy.Jestli sludovalbych,tak z6rovefr hnedrozd6lovalna celkymen5i(nejl6pep6ry ov5em). Bruncvik
Konjunkce sf6r? V m6m oblfben6mZaklinadije konjunkcesf6rjm6nem pro obrovskouvesmirnou sv6t ud6lost,kdy stietema z6nikemmnohasv6triiznik6sv6l novf, postkatastroficlqy, Silenj'- led svEtdocelazibavn!Sesloudenimoddflfrtovidim podobn6. Piedem- nevimjak oddfl ted r,ypad6,nevims jakejmapotiZemasepoti']<6'nevim-na ".J"i""ttG napuaodpov6di.pi
Zde je mfij piispdvek do diskuse Kdyzjsem zadalachodits Davidem,zadalaiseT tukq zjistovat,iak tEZk6je mit v oddileosobnivztah.elov6kjakobyboural sv6triplnE jin6ho, iluzivniho,ale moZn6tak trochu ide6lnihovrtahu, vztahukruhu, t
Delfin
Ale piich6zejina mysl at zp1tn6,alkdyt mi na nEodpov6d6lazku5enost. ipis jsem seb6la zeptata to je ten probl6m.Myslim ot6zkytypu: Coje a jestli prav6ta n6jaki nbrm6lni a jestli je spr6vn6byt norm6lni "m6stskym" nenijednim zez6kladfi nenorm6lnostvziahua vzd6lenostt6m oddflu? Kar.di/,kdoproSeltou naSikomunoudobie i,i,e exlstujiv6kov6fSze,kdy dlov6linejr&zn6j5imzpfisobemch6pedrileZitostoddflu v pom6ruk ostatnim priorit6m a dinnostem.V maledruZin6je v5echnotrochu n6rodn6a intenzivni hra, trochu strachvederpied nodnihrou,je to hlavn6druZina a r6dcejako vzor - n6dhernf sm6r.Nejkomplikovan6jiije hnedf6ze n6sledujici-velk6druZina- dobarozhodnuti,sebetrhajicichvfivfi, m6dy, p6zy,doba,kdy dlov[k potiebujemluvit abyt oslovov6n.Atam n6kdemoin6 vznik6probl6m,tam n6kdeoddfl asi selh6v6a nemyslimtim jenom organizacinebbvedeni,alehlavnEprostormezi dlenyj"dL" g".te.u"efkt"rf je pifliS zatii.env6inosti,v kter6msenesmiqolrhp "nejmen5ich"probl6mech.Je to doba,kdy se Zvanito nejpiirozen6jSich, sedlov6kmusi piizprisobita chovatpodleide6lu,ktery n9ch6p9.A coje vlastn6ten ide6l?Jb to magidno,pocit,Zev5ichnikolem,hlavn6ti star5i,jsou lide nejhlub5ihocharakteru?Je to n6conevyslovenfho,con6s spojuje,ale tim odsunujemimo n6sopravdovyv6k a nedovolujep-romluvit. etit<-dtonCkzatvrdne.R6dcovanije jen pokradov6nitohoto zatwdnuti, pocit absolutnidosp6losti,autority,moci.Vt6hle dob6oddil dlov6ku naplilujedasi du5iat chcenebonechce.A vedeni?Jak tak koukim a poio*ji sv6pi6tele natomto uctyhodn6mpostu,mam dim d6l tim v6tii pocit, ie z hlediskavztahuje to rid6l.Trochueuforiea bezmoc,ale irtu.rn6krut6 realita,potiebastalemen5ia men5ispolednosti,potiebauZ nutn6 osobnichvztahri!Ale jakto skloubit?Nechcivzbudit dernobili' dojem,obrazoddflujako nepiitelereality,kaidf'piir-ozenEreaguje_ jinak, alejednoje jasn6,je tu probl6mstietu pocitu du5evnidosp6losti s nepiipravenostina opravdovyZivot. Asi j; tieba hledatkompromis,novyprostor,voddilepro.norm6!nost,-jednoduchostpocitu a filavn6pro odvahumluvit. Uzn6v6m,neni to pifli5 konkr6tni, alejasn6ieSeninejspiSneexistuje,snadjen vic mluvit. UZsenebojimdrZetDavidazi ruku nebopt6t se,ale cestak tomu byla v6rutrnita. UoZnaleto tim, Leut nejsempiimo v oddile,alenebytho, asibych o tom nikdy nepiemi'3lela,a tak nic nepochopilaMadla, P atii. 5.r2.r999
