EDITORIAL. Pavel na ně vložil ruce a sestoupil na ně Duch svatý, takže mluvili jinými jazyky a pod vlivem vnuknutí. chebské farnosti listopad 2006

ZPRAVODAJ CHEBSKÉ FARNOSTI

Č. 11 – LISTOPAD 2006

EDITORIAL chebské farnosti

listopad 2006

Pavel na ně vložil ruce a sestoupil na ně Duch svatý, takže mluvili jinými jazyky a pod vlivem vnuknutí. (Sk 19,6)

Moji milí, možná, že si někdo u nás ve farnosti poslední dobou říká: To je samé snění, vizionaření, rozlišování, reflektování, plánování… Pojďme konečně řešit konkrétní problémy, dělat praktické věci, žít obyčejné životy… Nemůžeme přeci pořád „poodstupovat“ od praktických záležitostí, abychom „viděli farnost jako celek“! (Jak zase na druhé straně já s oblibou říkám v pastorační radě.) Je třeba se prostě do něčeho pustit a vidět, jestli se to povede… Možná to ale není o tom, že jsme od našeho všedního života poodstoupili příliš. Možná jsme od něho zatím poodstoupili příliš málo. Možná, že příliš málo hledíme do „budoucnosti, která není naše“ (viz úvahy arcibiskupa Romera, které nás v tomto čísle provázejí v rámečcích). Příliš málo jsme ochotni „pouze“ připravovat půdu, připravovat cestu dalším generacím. Pak buď tvrdě lpíme na zajetých kolejích („Proč něco měnit, NÁM to přeci vyhovuje!“) nebo naopak chceme změnit všechno raději hned („Ať si ještě stačíme užít ovoce té změny i MY!“) či rezignujeme a stáhneme se do vlastního světa („Tady jsem aspoň sám sobě pánem či sama sobě paní a nikdo mi do toho nemůže mluvit!“). Já sám jsem měl poslední týdny možnost „poodstoupit“ od naší farnosti docela dost. Ne do nějakých hlubokých vizí či reflexí (i když ty jsou pořád mým koníčkem), ale do své vlastní původní rodiny. Nic moc zde nedělám, jen nějak víc než kdy dříve mám tu milost vstupovat do stáří, slabosti a nejistoty svých nemocných rodičů, víc než kdy dříve mohu tušit každodenní zápas o život sloužící životu v početné rodině své sestry či se trochu mohu snažit pochopit pro mě dosud dost nepřístupný svět svého staršího bratra a jeho dvou dospělých synů. A řeknu vám, že je to „poodstoupení“ sice někdy dost náročné, ale velmi uzdravující a životodárné. Zároveň však také vnímám, jak i v této etapě svého života a života mých rodičů potřebujeme kolem sebe církev. Farnost. Partu věřících křesťanů, kteří, třeba trochu nejistě, ale s otevřeností a citlivostí, tvoří takovou tu bezpečnou „záchytnou síť“. Ať už skrze praktickou pomoc nebo skrze povzbuzení, radu či modlitby. Moc bych vám všem přál, aby se vám dařilo žít v tomhle tvůrčím napětí mezi „poodstoupením“ do svého osobního prostoru života a „vstoupením“ do Kristem nesené sítě závazných a životodárných vztahů nazvané církev. Byl bych moc rád, kdyby vám v tomhle „síťování“ pomohlo i toto číslo našeho Zpravodaje. A právě k tomu bych vás chtěl povzbudit slovy z výše zmíněné úvahy, slovy člověka, který teprve jako sansalvadorský arcibiskup skrze odvážnou solidaritu s chudými prožil své osobní obrácení k živému Kristu: „Nemůžeme zvládnout vše a právě v tomto uvědomění je tušení osvobození. Toto vědomí nám umožňuje udělat alespoň něco a udělat to dobře. Může to být nedokonalé, ale je to důležitým počátkem, krokem na dlouhé cestě, příležitostí, aby mohla vstoupit Boží milost a dokonat vše, co je třeba“ (Oscar Romero). A co si z tohoto čísla přečíst nejdříve? To tentokrát nechám úplně na vás. ☺

. ročník 11

ŽÍT ŽIVOT SLOUŽÍCÍ ŽIVOTU

Petr Hruška číslo 11

2



CESTY VÍRY oheň byl na svět vržen, aby křest byl dokonán. Když jsem přemítal, za co se při svěcení fary modlit a co jí dát vlastně do vínku, vyvstávaly mi dva plody života z Evangelia: Štěstí a bezpečí. Štěstí lidí, kteří poznali smysl svého života, mají radost z toho, že mohou sloužit druhým, že mohou sloužit životu a to z obrovského obdarování, které od Pána přijali. Bezpečí pevného a jistého domu, kde nejsem sám, ale kde na mě někdo čeká, komu mohu vylít své srdce a být s ním. Milí bratři a sestry, je na nás, abychom do opravených zdí našeho farního centra vepsali jeho poslání. Petr Bauchner

SMÍŠENÉ POCITY V mém životě hrály vždy velkou roli dojmy či pocity. A tak si velmi dobře vzpomínám na pocit, který mě provázel, když jsem poprvé před víc než třemi lety vstupoval do budovy chebské fary – neútulný, zchátralý, příliš veliký a nevyužitý barák. A to jsem ještě neznal podtext. Vytápění těch několika provozovaných místností stálo 90 tisíc ročně, dům byl v majetku města, světlo na chodbě neopravitelné, opakovaně se ucpávající odpad, střecha děravá jak cedník, komíny, za které jsem se při každém větru modlil, aby nespadly... Dnes, když vstupuji do stejného domu znovu, jsou mé pocity znovu smíšené. Je to jednak pocit krásna, vzdušnosti a prostoru klasicistní architektury (a to přesto, že se podařilo dokončit pouze první etapu rekonstrukce), čistota a funkčnost, jednak je to pocit velkého závazku. Závazku, aby vynaložené úsilí, práce mnoha řemeslníků a dělníků a spousta peněz, které oprava stála, přinesly své ovoce. Ti všichni, kdo věnovali své peníze či práci mají totiž právo vidět, že neinvestovali do hroutícího se podniku, ale do Božího království, které má moc svým kvasem vše prokvasit. Kvas má svou sílu, věřím, že dokáže oslovit zasáhnout a proměnit, či spasit každého člověka, celou zemi... Ale sám kvas nestačí, musí být někdo, kdo ho do těsta vmíchá. Znovu se mi vracejí Ježíšova slova: „Přišel jsem uvrhnout oheň na zem a jak si přeji, aby už vzplál, mám být ponořen v křest a jak si přeji aby již byl vykonán“. Život je jako oheň stravující, tavící, nespoutaný, vše zachvacující. Nemám strach, že by oheň svou sílu ztratil, spíše přemítám, jestli je i v nás to netrpělivé očekávání, ta stravující touha po tom, aby

SLOVO ŽIVOTA Ani jsme se nenadáli a máme tu listopad, předposlední měsíc roku. Objevil se uprostřed týdne jako dvojsvátek: Všech svatých a Památka našich věrných zemřelých (Dušiček). Kdo jste nebyli l.listopadu na mši sv., uniklo vám evangelium. V evangeliu jsme slyšeli proslulé „Horské kázání“, kde Pán Ježíš vypočítává proslulá „Blahoslavenství“. Jako čtvrté se uvádí: „Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni“ (Mt 5,6). Tato věta byla vybrána JAKO SLOVO ŽIVOTA na listopad 2006. V tomto současném světě lační po spravedlnosti několik miliard lidí. Kdo z nás třeba taky touží po spravedlnosti, protože zažívá pocit křivdy, bezpráví a nespravedlnosti. Žijí v chudobě a bídě a odstrčeni od širší spravedlnosti. Taková spravedlnost v biblickém smyslu tedy znamená žít v souladu se záměrem, který má s lidstvem Bůh: aby lidi tvořili rodinu sjednocenou v lásce.

3



Touha a hledání spravedlnosti jsou odjakživa vepsány do vědomí člověka, kterému je do srdce vložil sám Bůh. Ale navzdory výdobytkům a pokrokům dosaženým během dějin je plná realizace Božího projektu ještě daleko. Války, které se vedou i dnes, stejně jako terorismus a etnické konflikty jsou projevem sociální a ekonomické nespravedlnosti, nerovnosti a nenávisti. Narušování lidské harmonie není jen záležitostí právního charakteru, způsobenou nedostatkem v zákonech, ale závisí na hlubších morálních a duchovních postojích, na hodnotě, kterou přisuzujeme lidskému jedinci, na tom, za co druhého člověka pokládáme. Totéž platí v ekonomickém řádu: rostoucí zaostávání rozvoje a vznikající rozdíl mezi bohatými a chudými, nespravedlnost v rozdělování majetku není jen plodem určitých výrobních systémů, ale také a především výsledkem kulturní a politické volby: je to lidské dílo. Když Ježíš vyzývá, abychom dali i plášť tomu, kdo žádá košili, nebo abychom ušli dvě míle s tím, kdo nás žádá, abychom ušli

s ním jednu míli, ukazuje nám, že máme dát něco „navíc“, „větší kousek spravedlnosti“, která překonává pouhé legální jednání a dává spravedlnost, která je už projevem lásky. Bez lásky a úcty k člověku, bez pozornosti vůči jeho potřebám mohou být osobní vztahy korektní, ale mohou se stát byrokratickými, neschopnými dát láskyplnou odpověď. Bez lásky nikdy nebude opravdová spravedlnost, rozdělení majetku mezi bohatými a chudými. Majetek se nepohybuje sám od sebe, do pohybu se musí dát srdce, které pak tím majetkem pohnou. Dívejme se na bližního jako na toho, kým opravdu je: nejen jako na lidskou bytost s jejími právy a základní rovností vůči všem, ale taky jako na živý obraz Ježíše. Milujme ho, i kdyby šlo o nepřítele, stejně, jako ho miluje náš nebeský Otec. Žijme s ním ve vzájemném obdarovávání majetku duchovního i hmotného, abychom se tak stávali jedinou rodinou. Tak jak chce a zamýšlí Bůh. iš

PASTORAČNÍ REFLEXE CO VYJADŘUJE SLOVO POSLÁNÍ?

VEDENÍ SKRZE POSLÁNÍ A VIZI

Poslání je to, co je trvalým, neměnným a nejhlubším důvodem existence nějaké organizace, církve, farnosti či týmu. Z tohoto trvalého poslání pak mohou vyplývat dlouhodobé či krátkodobé úkoly, projekty či služby a všechny tyto úkoly mohou a mají být tímto trvalým posláním poměřovány. Např. posláním Diecézní charity je podle jejích stanov „pomoc lidem v nouzi na principech křesťanské lásky“. Poslání Lorety, jak jsme si je zformulovali v Radě Lorety, je „být místem setkávání, pohostinnosti, zvěstování a slavení pro křesťany z obou stran hranic i pro všechny příchozí“. Posláním naší farnosti, jak jsme si jej

V dnešní pastorační reflexi dále pokračujeme v rozvíjení tématu vedení, a to opět na základě materiálů EQUIP, které společně studujeme na setkáních lidí zodpovědných za různé oblasti života a služby farnosti. Každý, kdo je zodpovědný za nějakou skupinu lidí (ať už ve farnosti, v rodině, v práci, ve škole apod.), si může vyzkoušet aplikovat níže rozvedené impulsy na svou vlastní zodpovědnost a pokusit se tak zformulovat např. „poslání a vizi mé rodiny“, „poslání a vizi chrámového sboru“, „poslání a vizi našeho malého společenství“ či „poslání a vizi našeho týmu“. 4



církví, komunit či organizací, tak pro vedoucí malých skupin, společenství či týmů. Lidé touží po vedoucích, kteří jim dají naději – obraz, kam by měli jít. Mnozí také touží po tom, aby mohli být účastni vytváření či dotváření této společné vize. Vizi je proto také možné chápat jako obraz ve tvé mysli a zároveň obraz přítomný v síti vztahů, ve kterých žiješ a sloužíš, vyjadřující, jak by věci mohly nebo měly vypadat ve dnech, které leží před vámi. Vize je sdílený portrét preferované budoucnosti. Ten obraz je vnitřní a osobní, zároveň však také rozprostřený v síti vztahů a sdílený s druhými. Je to obraz nesený Božím snem o naší budoucnosti, který je ovšem pevně zakotvený ve vědomí současné reality kolem nás.

zformulovali v pastorační radě, je „žít život s Kristem a s druhými sloužící životu pro Krista a pro druhé“, a to především „slavením liturgie, solidaritou s potřebnými, svědectvím evangeliu, společenstvím lásky, růstem ke svatosti a spoluprací ve službě“. Jak bys ty stručně zformuloval poslání své rodiny, skupiny, služby, týmu či společenství, za které jsi v životě či ve farnosti zodpovědný?

CO VYJADŘUJE SLOVO VIZE? Vedení obecně, tudíž ani vedení farnosti, se nedá oddělit od vize. Všichni dobří vůdcové jsou přitahováni vizí. Nejsou spokojeni, pokud mají jen udržovat stávající stav. Touží, aby jejich služba šla někam dál. Ale co je vize? Někteří lidé se pokusili definovat ji takto: Vize znamená v přítomnosti vidět budoucnost postavenou na minulosti. Vize znamená vidět neviditelné a udělat z toho viditelné. Vize je mentální most z přítomnosti do lepší budoucnosti. Vize je jasný vnitřní obraz lepšího zítřka, který člověkem pohne k víře, že něco by se nejen mohlo udělat, ale také mělo udělat. Vize není dívat se na věci našimi vlastními zašpiněnými brýlemi, ale vidět věci, jak mohou být, očima Božíma. Pro naše účely si definujme vizi takto: Vize je plastický obraz naší farnosti či mého týmu za určitý počet let, když bude na sto procent naplňovat své poslání v reálné situaci, ve které konkrétně žije.

DOZRÁVÁNÍ A SDÍLENÍ VIZE Má-li se vize ve tvém životě a službě uskutečnit, budeš jako vedoucí muset zárodek tohoto obrazu, který máš uvnitř sebe, sdílet s druhými, nechat jej obohatit jejich vlastními vizemi, vydržet někdy nepříjemné, ale plodné napětí s vizemi širší obce, diecéze či církve, společně jej nechat dotvářet a neustále jej vykreslovat dalším. Tak jako Bůh používal tvoji představivost a představivost tvého týmu či komunity, když tvořil tento obraz budoucnosti, tak budeš muset pomoci ostatním, kteří se ke tvé službě přidávají, aby vnitřně „chytili“ tutéž vizi – aby se s tebou mohli podílet na jejím uskutečnění.

HLASY INSPIRUJÍCÍ NAŠI VIZI Když přemýšlíš o vizi, za kterou s ostatními půjdeš, pamatuj, že Bůh používá množství různých „hlasů“, aby s námi komunikoval. Přemýšlej, jak tě Bůh motivoval v minulosti. Jaké metody používal? 1. Vnitřní hlas: Zaměř se na sebe – co cítíš? Tvá vize může a má být inspirována tvými životními cíli, tvým posláním či tvým nejhlubším osobním přáním. Nejsi totiž schopen uskutečnit něco, v co nevěříš, a vize, kterou spolu s druhými uskutečňu-

DŮLEŽITOST VIZE Robert Greenleaf ve své knize „The Servant as Leader“ („Služebník jako vůdce“) píše: „Předvídavost je kompasem vůdce. Když ztrácí tento kompas a k jednání ho začnou tlačit jen okolnosti, stává se vůdcem pouze podle jména. Přestává vést, pouze reaguje na naléhavé události a pravděpodobně nezůstane vůdcem příliš dlouho.“ To platí jak pro vůdce velkých hnutí, 5



7. Hlas shůry: Podívej se nad sebe – co od tebe očekává Bůh? Skutečně hodnotná vize je samozřejmě dána především Bohem, který však může používat všechny doposud zmíněné „hlasy“. Podívej se, jak tvé minulé zkušenosti s Kristem ovlivňují tvůj přítomný život z víry a modli se za poznání, co to znamená pro tvoji budoucnost a pro budoucnost tvé služby. Jsi člověk „velkého obrazu“, otevřený Boží vizi ve svém životě, nebo žiješ svůj život určený jen pohledem přes „klíčovou dírku“ svých vlastních vyjetých kolejí? Následující kroky inspirované Ježíšovou službou ti mohou pomoci do tohoto „velkého obrazu“ vstoupit a žít z něho.

ješ, musí být v harmonii s vizí tvého osobního života. 2. Hlas zkušenosti: Podívej se zpět – co ses naučil z minulých zkušeností? Zkušený člověk ví, že lidé musí přijmout nejprve samotného vůdce, než přijmou za své i jeho vizi. Tvá vize proto musí být v souladu s tvými osobními zkušenostmi, zásadami a postoji. Tvůj osobní život se má pro druhé stát průzračným, srozumitelným a autentickým. Často více vedeš tím, čím jsi a jak žiješ, než tím, co děláš a co říkáš. 3. Hlas hněvu: Rozhlédni se kolem sebe – co bolestného se děje ve tvém okolí? Tvá vize může vycházet z nespokojenosti, z nějaké nespravedlnosti nebo z uvědomění si určitého nedostatku či problému. Je vždy otázkou, jak s tímto pocitem nespokojenosti či hněvu naložíš. Budeš si stěžovat, že je tma, nebo raději zapálíš svíčku? 4. Hlas moudrých: Pozoruj druhé lidi – v čem jsou dobří a čím tě inspirují? Svoji vizi můžeš nechat ovlivňovat a dotvářet zkušenostmi lidí, kteří už prošli stejnou situací nebo mají dar moudrého doprovázení druhých. Najdi si někoho, kdo může být tvým rádcem či průvodcem v životě a službě, požádej jej, aby tě učil naslouchat a pomohl ti rozlišovat množství hlasů. 5. Hlas touhy: Podívej se vpřed – po čem toužíš, kam směřuje tvá služba? Tato otázka často dělí vůdce od těch, kdo pouze řídí druhé lidi. Vůdci se zaměřují na původní podstatu své organizace či týmu, proč vlastně existuje, jaké má poslání, čeho chce dosáhnout. Nenechají se zahltit jen starostmi, jak co udělat, nebo drobnými překážkami v práci. 6. Hlas možností: Podívej se vedle sebe – jaké zdroje máš k dispozici? Vize by měla být větší, než člověk, který přijal její zárodek. Její zrání i uskutečnění musí být výsledkem sdílení a práce mnoha lidí a využitím mnoha zdrojů. Zkušený vůdce vždy hledá další lidi, kteří se budou na dotváření a realizaci vize podílet.

KROKY K NAPLNĚNÍ BOŽÍ VIZE V Matoušově evangeliu 9,35-10,8 je zaznamenán rozhodující moment v Ježíšově službě. Až do tohoto okamžiku Ježíš sloužil a učedníci pozorovali. Přečti si uvedený biblický úsek a sleduj celý proces a strategii, kterou Ježíš zvolil, když naplňoval vizi od Boha. Ježíš Kristus je příkladem kroků, které můžeš spolu s ostatními dělat i ty. 1. BUĎ AKTIVNÍ VE SLUŽBĚ A POSLUŠNÝ. „Ježíš obcházel všechna města i vesnice...“ (9,35a). Ježíš neseděl u Galilejského jezera a nečekal, že příležitosti ke službě k Němu přijdou samy. Byl „venku“, mluvil s lidmi, vstupoval do jejich životů. Aktivně sloužil lidem tam, kde byli. Bůh obvykle sdílí svou vizi s těmi, kdo ho už poslouchají v tom, co dosud poznali jako Jeho vedení. 2. MLUV O TOM, CO TI BŮH UŽ UKÁZAL. „...učil v jejich synagógách, kázal evangelium království“ (9,35b). Uvědomuješ si, že už nyní znáš 95% Boží vůle? Možná se ptáš, jak je to možné? Otevři svou bibli. V ní nám Bůh zjevil „95%“ své vůle, ale my ho trvale „obtěžujeme“ zbývajícími „5%“, např. volbou životního partnera, životní dráhy, jaká bude moje budoucnost… Bůh jednoduše říká: Buď poslušná v tom, co už víš, a já ti ukážu víc. 6



za větší budovy nebo za víc peněz. Modlil se jen za jednu věc, aby Bůh vyslal více spolupracovníků. 7. VYBER SI TÝM A VYZBROJ JEJ. „Zavolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc...“ (10,1). Bez vize lidé hynou (srov. Př 29,18). Ale je tady ještě jedna pravda, kterou musíme přijmout. Bez lidí hyne vize. Ježíš nemohl pečovat o potřeby všech lidí sám. V tom byl problém. Potřeboval více pracovníků, kteří by se k němu připojili a pomohli mu uskutečnit Jeho vizi. Proto vytvořil a vyzbrojil tým, aby mu pomohl. Povolal své učedníky nejen k tomu, aby „byli s ním“ a tak zráli ke svatosti, ale také „aby je posílal kázat a vyhánět zlé duchy“, a tak měli podíl na jeho vlastní službě. 8. UDĚLEJ KROKY K USKUTEČNĚNÍ VIZE. „Těchto dvanáct Ježíš vyslal...“ (10,5). Ježíš ani na chvíli nezaváhal. Vybral si tým lidí a okamžitě je vyslal s instrukcemi, jak dále vykonávat Jeho práci. Předal jim vizi a vybavil je nástroji pro její naplňování. Učedníci se stali odpovědí na Jeho modlitbu za více spolupracovníků.

3. POZORUJ ŽIVOT A SNAŽ SE MU ROZUMĚT. „Když viděl zástupy...“ (9,36a). Ježíš se pohyboval mezi lidmi a pozoroval je. Viděl bolest v jejich očích a fyzické nemoci, kterými trpěli, když k Němu přicházeli pro uzdravení. Zastavil se s nimi a pozoroval je, aby rozuměl jejich životům, bolestem i radostem. 4. DOVOL BOHU, ABY OTEVŘEL TVÉ SRDCE. „...bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře“ (9,36b). Ježíšovo srdce bylo pohnuto a otevřeno bolesti zástupů. Cítil lítost (dosl. „pohnulo se jeho nitro“) vůči lidem a vůči stavu, ve kterém byli. Tady začíná vize: určitým „pohnutím nitra“ a „otevřením srdce“. Vidíš něco nedobrého, něco, co by se mělo udělat a co se nedělá. Z této „otevřenosti“ se rodí vize. Když potřeba pohne naším srdcem, Bůh do nás vkládá vizi, abychom tuto potřebu naplnili. 5. HLEDEJ BOŽÍ DIAGNÓZU. „Žeň je velká, dělníků málo“ (9,37). Ježíš viděl jak požehnání, tak potřebu: Bůh připravil velkou žeň, dával vyrůst mnohému ovoci, ale lidé potřebovali fyzické, emocionální a duchovní uzdravení. A pak identifikoval problém: byl tu nedostatek lidí, kteří by jim přinesli zvěst o naději a uzdravení. Až dosud Ježíš uzdravoval sám. Ale bylo tady mnohem více potřebných, než byl schopen sám zvládnout. Jeho diagnóza: velká žeň (šance), málo dělníků (problém). 6. MODLI SE O POZNÁNÍ, JAK REAGOVAT. „Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň!“ (9,38). Jaký způsob reakce na tuto šanci, jaký způsob naplnění této potřeby a jakou cestu k vyřešení tohoto problému Ježíš určil? Více spolupracovníků! Za to se modlil. Všimni si, že se nemodlil

PRO PRAXI 1. Zkuste si se svou skupinou či týmem zformulovat vaše týmové poslání. 2. Pokud byste ve vaší skupině či týmu toto poslání v situaci, ve které žijete, stoprocentně naplňovali, jak by vypadala oblast vašeho působení? Zkuste společně zformulovat barvitou vizi vaší nejbližší či vzdálenější budoucnosti. 3. Jaké lidské, materiální a finanční zdroje máte (či potřebujeme mít) k dispozici k naplnění této vize? 4. Jaké jsou nejbližší kroky na cestě k naplnění této vize a kdo konkrétně za ně bude zodpovědný?

Občas je dobré trochu poodstoupit a získat tak širší perspektivu: Boží království je nejen širší a hlubší než naše lidské snažení, ono přesahuje i všechny naše vize. Během našeho života jsme účastni jen malé částečky onoho skvělého dobrodružství, jímž je Boží dílo. (arcibiskup Oscar Romero, San Salvador) 7



POMOC POTŘEBNÝM pořádaného sdružením Cesta domů věnujícím se domácí hospicové péči. Tento seminář nás opět povzbudil v úmyslu časem v rámci naší charity iniciovat projekt domácí péče zahrnující i péči hospicovou. V pondělí 23. října jsme slavili již druhou mši svatou v prostorách léčebny Carvac. Pravidelně pokračují mše svaté i v penzionech na Spáleništi a na Skalce a v DD v Dragounské ulici. Dále také pokračují formačněorganizační setkání týmu služby nemocným a zároveň dáváme dohromady inspirace a zdroje k organizaci odbornější formace pro oblast služby nemocným. Nejbližší se chystá na středu 8. 11. od 19:30 u Jany Karasové. pb

TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2007 Naše Farní charita si opět vzala na starosti organizaci Tříkrálové sbírky 2007. Byl vytvořen malý tým pověřený její organizací ve složení: Petr Novotný (TS asistent), Brigita Loosová (zástupce TS asistenta), Jaroslava Haklová a Václav Ševčík. V pondělí 21. října se tým sešel k první pracovní schůzce, na které byly rozděleny úkoly v oblastech kontaktu s úřady, propagace TS a organizace vedoucích skupinek. Byl také diskutován záměr TS 2007, který bude během listopadu dotvořen na půdě Pastorační rady farnosti a Rady Farní charity. Tým rozhodl, že TS se tentokrát bude konat od pátku 5. 1. do neděle 7. 1. 2007. Další podrobnosti budou zveřejněny v prosincovém Zpravodaji. S jakýmikoli dotazy ohledně organizace TS, případně s nabídkami spolupráce (především jako vedoucí skupinek) se obracejte na Petra Novotného, tel. 724 110 738. pn

CHARITNÍ ŠATNÍK Jak již bylo oznámeno v minulém čísle, služba charitního šatníku je nyní provozována pod vedením pana Milana Matějky pracovníky Denního centra při Noclehárně Betlém (provozní hodiny a kontakt viz PRAVIDELNOSTI). V pondělí 23. října byl proto podepsán předávací protokol zařízení Centra sv. Alžběty mezi panem Pavlem Bartákem za projekt Denního centra a P. Petrem Hruškou za FCH, kterým se vedení šatníku svěřuje do konce roku pod hlavičku Denního centra. Nájem a energie, na které jsme dostali dotace, budou do konce roku ještě hrazeny z účtu FCH. Od Nového roku pak Centrum sv. Alžběty pod projekt Denního centra přejde kompletně, včetně hrazené provozu a dalších nájemně-právních vztahů. Děkuji všem dobrovolníkům, především paní Gitě Eichlerové a Anně Hirtové, kteří pokračují ve spolupráci na službě šatníku. ph

SLUŽBA NEMOCNÝM Návštěvní služba v léčebně Carvac pokračovala a bude i nadále pokračovat dle možností jednotlivých spolupracovnic osobními návštěvami s rozdělenou zodpovědností za jednotlivá oddělení. Podobnou službu se nyní v listopadu chystáme rozvinout i v DD v Dragounské ulici. Společné návštěvy se chystají na čtvrtek 16. 11. a na neděli 19. 11., vždy od 14 hod. Ve čtvrtek 19. října se Petr Bauchner s Blankou Jiráskovou zúčastnili velmi přínosného semináře věnovaného péči o terminálně nemocné onkologické pacienty 8



PŘÍPRAVA PROJEKTŮ Ve pátek 13. října se mi poštěstilo navštívit nový Domov sv. Jiří v Plzni Doubravce, supermoderní domov pro seniory postavený městem Plzeň a provozovaný plzeňskou Městskou charitou. Jeho vedoucí paní Lída Kučerová mi nejen zasvětila do jeho chodu, ale svým způsobem potkávání se s klienty na chodbě také povzbudila v tom, že i „důchoďák“ může být díky vstřícnému a citlivému personálu náhradním „domovem“. V pondělí 15. října jsem navštívil odbor sociálních věcí na chebské radnici, kde jsme přes hodinu jednali s jeho vedoucí, paní Doubkovou, o různých organizačních záležitostech týkajících se přerodu naší Farní charity, o našich plánech a plánech města v oblasti domácí péče a péče o seniory, o našem plánu iniciovat projekt zapojení dobrovolníků z chebských středních škol a o úmyslu iniciovat vznik podpůrné skupiny rodičů dětí s mentálním či kombinovaným postižením s výhledem na založení denního stacionáře. Ve spolupráci s radnicí se chystáme oslovit potenciální zájemce o tuto službu. Pokud byste o někom sami věděli, ozvěte se. V pátek 20. října jsem zavítal na velmi inspirativní návštěvu do plzeňského Denního centra Človíček provozovaného Diakonií Plzeň. Provozem mě provedla a do jeho tajů mě zasvětila paní Lišková, vedoucí „Malé školy“, která se třemi dalšími spolupracovnicemi poskytuje na čtyři hodiny denně zázemí, výuku a rehabilitaci dětem s mentálním postižením. V pondělí 30. října jsem se setkal s ředitelem Diakonie Plzeň panem Romanem Haišmanem, jedním z „rodičů zakladatelů“ Človíčka. Hovořili jsme především o organizačních a ekonomických aspektech


podobných projektů. Ve výhledu jsou dále návštěvy ÚSP Chodov „Mateřídouška“ v Chodově a stacionáře „Žirafa“ v Karlových Varech. ph

RADY Z RADY

TVORBA RADY FARNÍ CHARITY

Ve středu 11. října večer se na faře sešlo 22 bratří a sester, kteří v rámci života a služby naší farnosti nesou nebo se chystají nést zodpovědnost za nějakou konkrétní skupinu, společenství či tým dalších lidí (pracovně jim s Petrem říkáme „tahouni“). V první části nás P. Petr Bauchner uvedl do tématu „Boží povolání k vedení druhých“, které je vepsáno do srdce člověka v jeho úkolu být „správcem“ Božího stvoření (Gn 1,26) a v jeho poslání být „solí a světlem“ (Mt 5,13-16). Svoji katechezi pak završil výčtem charakteristik „srdce vůdce“, který má ve svém životě velkou vizi, je důvěryhodný, dal se Bohu plně k dispozici, naučil se vytrvalosti v modlitbě, je studentem Božího slova, předává živé poselství, slouží druhým a rozněcuje dary v sobě i kolem sebe. V druhé části jsme se pak ve dvojicích i společně modlili za pomazání ke službě vedení různých skupin a služeb v naší farnosti i v našich osobních životech. Nakonec zbyl ještě prostor ke sdílení dotazů, připomínek a zkušeností na dané téma. Zároveň jsme si také upřesnili, za jaké oblasti života a služby farnosti se kdo považuje být zodpovědný a co je ještě třeba v tomto směru projasnit. Příští organizačně-formační setkání pastoračního týmu „tahounů“ na téma „poslání a vize“ se koná 15. listopadu od 19:30 v malém sále farního centra. ph

Po výměně vedení Farní charity a po předání charitního šatníku do správy pracovníků projektu Denního centra Noclehárny Betlém bude třeba obnovit jmenování členů Rady Farní charity, která má jejímu řediteli pomáhat hledat směr služby Farní charity. Podle ustavujícího dekretu FCH Cheb to mají být (kromě ředitele FCH) „čtyři zvolení členové farního společenství“, které „jmenuje a odvolává ředitel DCHP na návrh duchovního správce příslušné farnosti“. Dle mého navíc tito lidé musí mít dar činné solidarity s potřebnými a schopnost spolu s ostatními týmově vytvářet dlouhodobou koncepci služby Farní charity a spolurozhodovat o klíčových otázkách této služby. Rád bych, kdyby se nám během listopadu podařilo takovéto čtyři farníky nalézt, abych mohl navrhnout jejich jmenování za členy Rady Farní charity. Proto žádám každého, kdo by chtěl někoho k této službě navrhnout nebo kdo by o tuto službu měl sám zájem, aby se mi ozvali (buď osobně nebo na tel. 608 656 557). Petr Hruška, ředitel FCH Cheb

CHARITNÍ RŮŽENEC K modlitbě růžence na úmysly podpory služby potřebným v naší farnosti se sejdeme v úterý, 7. 11. od 16:00 hod. v Centru sv. Alžběty. Zvláště nemocné, kteří se nemohou zúčastnit, prosíme o připojení se k tomuto úmyslu v jejich osobních modlitbách. Od adventní doby bude den a čas scházení se k charitnímu růženci po domluvě v Radě charity přizpůsoben.

Jako křesťan nevěřím ve smrt bez vzkříšení. Jestli mě zabijí, budu vzkříšen spolu s lidmi El Salvadoru. (Oscar Romero před svým zavražděním 24. 3. 1980) 9


v rubrice RADY Z RADY. Díky tomu, že se pastorační rada po celou tuto dobu zaměřovala především na reflexi celkového směřování farnosti, služba to jistě nebyla jednoduchá a její ovoce bude, dá-li Bůh, ve farnosti vidět možná až za několik let. Na farním shromáždění v sobotu 28. října jste se mohli seznámit na s jedním z plodů této služby, který má sloužit jako jakýsi „kompas“ pro naši další cestu, s formulací dlouhodobé „pastorační vize farnosti“ nazvané ŽÍT ŽIVOT SLOUŽÍCÍ ŽIVOTU. Na tuto službu je však třeba dále navázat a věnovat se různým oblastem života a služby farnosti také mnohem konkrétněji. Již delší dobu ve farnosti probíhal proces rozlišování povolání k takovéto službě. Jeho výsledkem byla skupina deseti odvážlivců, kteří v sobě vnímali určitý zárodek takovéhoto povolání a dali se k dispozici pro službu v pastorační radě na další dva roky. K závěru procesu výběru k této službě byla formou voleb při nedělních bohoslužbách 22. října přizvána i celá farnost. Tato volební část výběrového procesu proběhla pod dohledem „volební komise“ ve složení Jiří Pospíšil, Stanislav Müller a Václav Mužík, kteří také sečetli hlasy a potvrdili její regulérní průběh. Celkem bylo odevzdáno 155 platných (1 neplatný) hlasovacích lístků (každý mohl využít až čtyři hlasy, takže celkový počet hlasů byl 575). Níže je uveden přehled celkových výsledků hlasovací části:

PASTORAČNÍ TÝM

KANDIDÁTI

NOVÁ PASTORAČNÍ RADA Je to již více jak rok a půl, co jsme společně vybrali několik z vás, kteří měli jako průkopníci sloužit v nové pastorační radě naší farnosti. Jejich službu jste mohli po toto období sledovat jak „naživo“, tak 10

HLASY

1. Müllerová Helena

92

59%

2. Karasová Jana

86

55%

3. Tumidalská Eliška

67

43%

4. Kolafa Jiří

62

40%



5. Skubeničová Zdeňka

56

36%

6. Loosová Brigita

55

35%

7. Černochová Vlasta

51

33%

8. Denková Hedvika

49

32%

9. Vávrová Eva

38

25%

sebe v oběť a v otevřenosti tvému hlasu. Dej, ať se učí následovat tvé Slovo, ať odkrývají bohatství darů v tvé církvi a tvoří podmínky k jejich sdílení a ať poznávají cestu, kterou má chebská farnost kráčet, aby naplnila své poslání žít život sloužící životu. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

„DÁVAT NÁS DOHROMADY“

10. Belasová Martina 19 12% celkem 575 hlasů od 155 hlasujících

ANKETA O PASTORAČNÍ RADĚ

(pravý sloupec udává kolik procent z hlasujících farníků volilo toho kterého kandidáta)

Oslovila jsem několik farnic a farníků s otázkou: „Čím by se z jejich pohledu, měla pastorační rada také zabývat při svojí práci?“ Zde jsou některé odpovědi: Nová pastorační rada by se měla více podílet na vytváření přátelské atmosféry ve farnosti. Měla by navázat na práci předchozí pastorační rady a pokračovat v započatém díle. Funguje to v naší farnosti dobře. Žádný problém mě netíží. Nová pastorační rada by tedy měla navázat na práci předchozí. Nová pastorační rada by měla také pomáhat zlepšovat naší faru, aby se stala místem přátelského setkávání farníků. Nová pastorační rada by měla pomoci dobudovat farní centrum – jako místo setkávání sester a bratří. Měla by působit aktivně při získávání nových farníků, zejména mladých. Výrazně by se měla podílet na práci s mládeží. Nová pastorační rada by měla vytvářet podmínky pro práci s rodinami a dětmi, s mládeží a seniory. Měla by nás „dávat dohromady“. Tolik názory několika farnic a farníků k zamyšlení pro členy nové pastorační rady, ale i pro nás ostatní. Toužíme-li po přátelské a vstřícné atmosféře ve farnosti, záleží především na nás, jestli taková bude. Díky naší ochotě naslouchat si a pomáhat, díky toleranci k různosti názorů, v lásce k bratřím a sestrám a především k našemu Pánu. Na tom můžeme s pastorační radou spolupracovat. jk

Z přehledu vyplývá, že zvolenými členy pastorační rady na nové služební období se stávají Helena Müllerová, Jana Karasová, Eliška Tumidalská a Jiří Kolafa. Po poradě se zvolenými kandidáty a po domluvě s ostatními kandidáty P. Petr Bauchner využil svého práva jmenovat další 1 až 4 členy tak, aby celek pastorační rady dostatečně odrážel pestrost celé farnosti a zároveň tvořil dělný tým, a dalšími pastoračními radními jmenoval Zdeňku Skubeničovou, Hedviku Denkovou, Evu Vávrovou a Martinu Belasovou. Ke svému prvnímu setkání v novém složení se pastorační rada včetně obou farářů sejde ve středu 29. listopadu od 19:30 do 21:30 v malém sále farního centra. ph

POŽEHNÁNÍ RADNÍCH Spolu s novou pastorační radou byli na slavnostní biskupské mši svaté v neděli 29. října ve své roli členů ekonomické rady na další dva roky pověřeni její stávající členové, Petr Novotný, Václav Mužík a Eva Vávrová. Níže uvádíme text biskupského požehnání: Bratři a sestry setrvejme v modlitbě žehnání těmto služebníkům a služebnicím: Nebeský Otče, dej ať tvé děti, které jsi povolal ke službě v pastorační a ekonomické radě farnosti přijmou zmocnění skrze pomazání Ducha svatého. Upevni je v hledání pravdy, v ochotě přinášet samy 11



ZPRÁVY Z LORETY POSVÍCENÍ NA LORETĚ

SPOLEK MARIA LORETO

K česko-německé poutní mši svaté u příležitosti 10. výročí posvěcení kostela sv. Ducha jsme se na Loretě tentokrát sešli na druhou neděli v říjnu, 8. 10. od 15:00 hod. Hlavním celebrantem a kazatelem byl vikář P. Filip Lobkowicz. Ve společenství poutníků z Čech, Bavorska i Saska spolu s ním koncelebrovali kromě obou našich pánů farářů také další kněží z Německa, spolu s jedním jáhnem a dvěma českými a dvěma německými ministranty. Pozdravy před začátkem mše přednesli předseda německého spolku Maria Loreto pan Erwin Sommer a administrátor Lorety P. Petr Hruška, který předal pozdrav i od tentokrát nepřítomného plzeňského biskupa Františka. O doprovod lidového zpěvu se dělili varhaníci z Waldsassenu a z Chebu. Tímto „posvícením“ jsme společně s vděčností slavili desetiletí růstu našeho společného poutního místa a vyprošovali si otevřenost a sílu k naplňování jeho poslání být místem setkávání, pohostinnosti, zvěstování a slavení. ph

S naší zemřelou členkou paní Miladou Pretlovou, které vlastní rodina nezajistila křesťanský pohřeb, jsme se na Loretě rozloučili při mši sv. slavené P. Petrem Hruškou 26. září. Paní M. Podávková umístila na stolku vedle oltáře fotografii M. Pretlové, květinu a rozžatou svíčku. Budeme na naši zemřelou vzpomínat při modlitbách. Zlaté kříže na kopulích rohových kaplí Lorety se leskly v podzimním slunci, když jsme přijížděli 17. října na poslední pravidelnou úterní mši svatou. I tentokrát s námi jelo několik „nováčků“, kteří nepatří k pravidelným účastníkům našich bohoslužeb. Mši sv. sloužil, na Loretě poprvé, P. Janeček z Františkových Lázní. Podmanivá atmosféra poutního místa jej zaujala natolik, že řekl, že se sem rád bude vracet. Členská schůze Spolku Maria Loreto bude v úterý 21. listopadu od 16:30 hod. v sále Klubu důchodců v Kamenné ulici. Přijmeme nové členy, vyslechneme zprávy o činnosti a hospodaření, předneseme náměty pro další období. K hojné účasti zve výbor. ako

FÓRUM zvěstí dalšího horkého dne, kdy teploty ve stínu dosahují 45 stupňů. Kráčíme cestou, kudy se před námi vydaly miliony poutníků. Cítíme posvátnou úctu. Vždyť kameny, po kterých jdeme, ztratily za pouhých několik let ostré hrany. Ohladily je nohy lidí, kteří s nadějí a vírou spěchali vzhůru na kopec Podbrdo, nedaleko vesničky Medžugorje k místu, kde se před pětadvaceti lety poprvé zjevila Panna Marie.

MÍSTO SETKÁVÁNÍ SVĚDECTVÍ Z MEDŽUGORJE S omluvou za pozdní uveřejnění přinášíme oslovující svědectví z letní mariánské pouti několika našich farnic. Vstáváme časně. Jsou čtyři hodiny po půlnoci.Svítá. Východní oblohu zbarvují zlatavé odlesky slunečních paprsků. Je překrásné ráno,ale vzduch se již tetelí před12



modrým pláštěm večerní oblohy, na které září jako rozžaté svíce miliony hvězd. Duchovní hudbu a zpěv tisíců poutníků střídaly moudré, krásné myšlenky oslavující Boha. Po týdnu požehnaný kraj opouštíme. Děkujeme za všechny prožitky, za krásné lidi, které jsme potkaly, za pozvání Panny Marie, abychom se ve společenství učily modlitbě srdcem. Medžugorje je místo setkávání. Člověk, vnitřně naladěný na Boží lásku, prožívá prostřednictvím modlitby setkání s Bohem a Pannou Marií. Ta nás vede nejen po kamenitých stezkách v Medžugorje, ale i v životě, jako laskavá matka ke svému synovi, k Ježíši. Dana, Maruška, Zdena, Marie, Hedvika

U každého zastavení „křížové cesty“ se společně modlíme k Panně Marii a rozjímáme nad smyslem života. Ve svých modlitbách děkujeme za své rodiny, známé, farní společenství, a prosíme, aby do všech srdcí na světě vstoupila láska, klid a pokoj. Především máme na mysli Její slova, která lidem sdělila jako hlavní poselství: „Mír, mír, jenom mír. Je třeba, aby se lidé usmířili s Bohem a mezi sebou.“ Na místě zjevení nás vítá bělostná mramorová socha Panny Marie. Je nádherná. Jdeme blíž a tu náhle máme pocit, že z jejího oka skanula slza… Ne, je to jen tmavší odstín třpytivého bílého mramoru. Na tomto místě usedáme na kamenitou stráň, přemýšlíme o svém životě a jakoby zdáli se díváme na vše dobré i zlé, co nás potkalo. Poznáváme, že všechno má svůj smysl, že vše přesně zapadá do Božího záměru. Modlíme se, modlíme se za všechny… Noříme se hluboko do sebe, nalézáme sílu, pokoj, požehnání. Vyrovnaní a klidní se vracíme zpět do Medžugorje. Jako maják nás vede dvojice zdaleka viditelných kostelních věží přímo do nádherného svatostánku, kde se koná mše svatá. V dalších dnech jsme podnikly noční a ranní výstupy na kopec Križevac, navštívily jsme komunitu, kde se léčí prací a modlitbou drogově závislí chlapci, pomodlily jsme se v překrásné kapli v Oáze míru, navštívily jsme dětský domov. Při modlitbách u Modrého kříže jsme měly pocit fyzické přítomnosti Panny Marie. Denně se snažíme být na ranní i večerní mši svaté, kdy společná modlitba růžence v různých jazycích se stává velkolepou symfonií. Velkou radost jsme prožívaly s paní Marií, která se právě tady rozhodla po 35 letech jít ke svátosti smíření. Její tvář po zpovědi prozrazovala úlevu, pokoru, oči byly naplněny radostí a Boží milostí. Nezapomenutelným zážitkem je závěrečná adorace. Všichni jsme ukryti pod

CÍRKEV BATOLÍCÍ SE I TANČÍCÍ SVĚDECTVÍ Z JEDNÉ KONFERENCE S Lídou, autorkou tohoto článku, prožíval hezké chvíle i náš malý farní výsadek (Agas, Petra, Ondra, Jiří, Eva, Eda, Martínek) který se 19. – 23. července vypravil na Charismatickou konferenci do Českých Budějovic. Protože Lída je – na rozdíl od ostatních účastníků – „psavec“, rádi přetiskujeme její svědectví. Ráda bych se s vámi podělila o svoji radost z letošní charizmatické konference. Myslela jsem si, že vůbec nebudu moci jet, protože jsem nastoupila k novému zaměstnavateli a neměla jsem nárok na dovolenou. Moje hodná vedoucí mi ale dala volný pátek. Přijela jsem tedy ve čtvrtek večer na divadlo „Romeo a Julie“, kde k mému překvapení hrál sličnou Julii spolužák z teologie Pavel Šmíd. ☺ Jela jsem na konferenci s tím, že se jednak budu účastnit programu, sejdu se s přáteli a pomůžu sestře s hlídáním dětí (pro šestnáctiměsíční dvojčata by ještě na dětské konferenci program neměli). Také jsem se těšila, že prožiju slavení svátosti smíření. 13



Nenechala jsem si ujít přednášku P. Tomáše Holuba a na ní jsem si uvědomila, jak dokáže mluvit civilním jazykem. Přednáška byla jasná a srozumitelná, a to mám ráda. Oslovila mě sestra Veronika a její přednáška „Žena z pohledu Krista.“ Při zpáteční cestě jsme si v autě povídali o zážitcích z konference a sedmnáctiletý Ondřej řekl to, co jsem sama cítila. Podobná přednáška by byla potřebná i pro muže. Pro ženy by jistě nebyla marná podobná např. „Muž vykoupený Kristem“. O vztahu muže a ženy se dají koupit různé knihy od Johna Graye či jiných autorů, bratři evangelíci vydali mnohé užitečné knihy, ale v katolické literatuře kromě několika drobností, nic moc. Myslím, že i vzájemné sdílení mezi muži a ženami, kde by obě strany (či spíše jednotlivci) mohli říct, „takhle to vidím já“, by bylo velmi užitečné. Největším povzbuzením pro mě, která žije v Karlových Varech, v místě, kde nedělní bohoslužby navštěvuje necelé 1% obyvatel, bylo slavení eucharistie. Kapela hrála výborně. Díky! Bytostně jsem vnímala, že církev je živá. Moc mě povzbudila přítomnost tolika mladých rodin s dětmi. A ta velikánská svoboda, kdy maminka může dítě nakojit, batolata si mohou vzadu hrát, já můžu zvednout ruce nebo tančit. Právě

mladé maminky se někdy v církvi cítí trochu odstrčené. Jsou rády, když se s několika ratolestmi do kostela v neděli vůbec vypraví, pak musí děti neustále tišit, někdy je pan farář či nějaká babička zpraží pohledem, když děti zlobí. Nějak se prostě do té kostelní důstojnosti nehodí. Do života farnosti se pokud má děti malinké příliš nezapojí a pak trpí samotou. Po nedělní mši se mi vybavila Petrova věta poté, kdy se Pán před apoštoly proměnil: „Pane, postavme tři stany.“ Pocit: je tu nádherně, zůstaneme tady. Ale vím, že to nejde, je čas jít do světa. Příště si ale ještě vyhradím den na to, abych mohla všechny zážitky zpracovat. Protože jsem neabsolvovala všechen program, ale vozila mimina či povídala s přáteli, nebyla jsem usezená či „duchovně přecpaná“ . A na závěr mě Bůh pohladil. Seděla jsem u postranního vchodu sportovní haly a loučila se s přáteli. Tu vyšla Katka Lachmanová s růžičkou a podala mi ji: „Na, je tvoje.“ Vnímala jsem to jako dárek od Boha. A když jsem přijela do Varů, vítala mě duha. Bůh ke mně promluvil: i tady jsem s Tebou. Ludmila Křivancová, Karlovy Vary

OuKhej! Tak máme za sebou finále naší Cesty víry, slavnost biřmování. Protože se Farní dny s biřmováním konaly až po uzávěrce tohoto čísla, o své zážitky či postřehy se s vámi někteří z biřmovanců podělí snad příště. Pro tentokrát tedy jen několik pozvánek.

kupa Radkovského“. K účasti jsou zvány všechny farnosti a společenství ze všech koutů diecéze. Hrát se bude klasický turnaj (šestice mohou být i smíšené). Název družstva a kontakt na kapitána nahlaste do 27. 11. na DCM ([email protected]; tel. 377 381 757).

VOLEJBALOVÝ TURNAJ

KURS PRO ANIMÁTORY 06/07

Na první sobotu v prosinci, 2. 12. 2006, připravuje plzeňské DCM „I. celodiecézní volejbalový turnaj o velkou cenu otce bis-

Ještě je možné se přihlásit na školu pro animátory skupin dětí a mládeže, kterou již 14



po několik let za sebou pořádá plzeňské DCM. Kurs bude probíhat během čtyř víkendů a je určen pro všechny, kdo by se chtěli více zapojit v práci s dětmi a mládeží ve farnosti, při víkendovkách nebo na letních táborech a rádi by našli inspiraci. Pro vedoucí táborů je zde možné získat osvědčení nutné pro tábory s dotacemi MŠMT. Zájemci nechť se hlásí Petru Hruškovi ([email protected]; tel. 608 656 557).

ADVENTNÍ POUŤ DO ŘEZNA Již tradičně vás plzeňské DCM zve na pouť s otcem biskupem do řezenské diecéze – v době konání adventních trhů 8. – 10. prosince. Kromě předvánoční atmosféry, společenství a modlitby nás možná čeká i koupání v bazénu, to vše za pouhých 400,- Kč. Přihlášky na DCM ([email protected]; tel. 377 381 757).

SPOLKY A SPOLEČENSTVÍ připadne na pondělí. Pečlivě se připravujeme, neboť to je také naše svatováclavská pouť v kostele sv. Václava. A to musí být koláče, věhlasné obložené chlebíčky, různé dobroty a také hosté. Jsou jimi tradičně naši zahraniční přátelé z Waldsassenu, letos přijelo jen osm žen, i v zahraničí se stárne a ,,choří“. Pozvání přijal i náš pan vikář, milý otec P. Filip. Vyprávěl nám dosud méně známé události ze života sv. Václava a pak vše znovu vyprávěl hostům v němčině. O hudbu se postaral harmonikář pan Rangl. Všeobecné nadšení bylo ukončeno zpěvem chorálu, který s námi zpívaly i ženy z Waldsassenu. Celkové slavení ukončila mše sv. v kostele sv. Václava. Naše farnost v tomto týdnu slavila další pouť, a to v Dolním Žandově, kde je kostel zasvěcen sv. Michalovi, a to bylo 30. září. Náš KKŽ byl na této události zastoupen jedenácti ženami. Velice pečlivě bylo o ně postaráno, u našich žen to vyvolalo úplné nadšení. A to ještě zažívali další naši farníci, když si příští dny odnášeli ,,vejslužku“ z vepřových hodů přímo z kostela v Chebu. „A jedli a nasytili se všichni. A sebralo se zbylých nalámaných chlebů dvanáct košů“ (Lk 9,17). vá

MALÁ SPOLEČENSTVÍ V pondělí 23. 10. se po čase ve farním penzionu opět sešlo žandovské společenství. V první části Manželé Kyznarovi poutavě vyprávěli o své pouti spolu s biskupem Františkem do Belgie. Část druhá pak byla věnována povídání o tom, na co by bylo dobré se v pastoraci v D. Žandově a okolí v nejbližším roce zaměřit (návštěvy nemocných, Tříkrálová sbírka). Nakonec byly posouzeny a stanoveny finanční priority. Po prázdninách byly obnoveny schůzky biřmovací skupiny, do které nakonec přibyli ještě Helča Müllerová a Ondřej Jiráska. Sešli jsme se na několika pátečních či nedělních setkáních, přičemž se za biřmovance po třikrát modlilo shromáždění farníků na večerní nedělní mši svaté. V pondělí večer od 18 hod. se na faře začala scházet skupina věnující se diskusím a katechezím na téma základy víry. Další zájemci jsou srdečně zváni.

KLUB KŘESŤANSKÝCH ŽEN Každoročně se těšíme na oslavu sv. Václava 28. září. Na tento den překládáme tradiční schůzové pondělky, pokud svátek ne-



STALO SE Euroregionální církevní den se v Chebu konal 26. 9. 2006. Bylo to už po sedmé, co se společně sešli křesťané z Čech a Německa. Tentokrát se tento den konal při ukončení Krajinné výstavy. Svatomichalskou pouť a farní hody jsme za hojné účasti velkých i malých oslavili v sobotu 30. 9. s hostujícím kazatelem, chebským rodákem P. Vladimírem Müllerem. Zbytky zabijačky se pak ještě rozdávaly po ranní nedělní mši v Chebu. Pantomimu „Trojúhelník vztahů“ v kostele sv. Václava v rámci Chebského varhanního léta předvedla dne 4. 10. 2006 trojice sympatických herců z Německa. Velkým zážitkem pro naplněný kostel bylo nejen možnost vnímat výrazové bohatství hudby, ticha, gest a pohybu, ale také hru světel, při které si možná mnohý z častých návštěvníků kostela teprve uvědomil, jak je náš chrám nádherný, když je plný třeba i „obyčejnského“ života. Semináře o vůdcovství Equip se 6. a 7. 10. v Praze zúčastnili oba naši faráři. Seminář pantomimy proběhl ve dvou dnech (6. a 7. 10.2006) na evangelické faře. Přibližně deset účastníků kurzu nejen že si při něm užilo spoustu legrace, ale také už ví, co mohou vyjádřit svým tělem. Českoněmecká pouť na Loretě se konala u příležitosti 10. výročí posvěcení kostela sv. Ducha v neděli 8. 10. 2006. Podrobnosti viz ZPRÁVY Z LORETY.

Pastorační tým složený z lidí zodpovědných ve farnosti za různé skupiny či služby se ke svému prvnímu formačnímu a koordinačnímu setkání sešel 11. 10. večer. Diecézní setkání chrámových sborů se za účasti i našeho sboru uskutečnilo 14. 10. v Boru u Tachova. Po poradě dirigentů bylo rozhodnuto, že 9. setkání se uskuteční příští rok u nás v Chebu. Farní pouť na Kappel se konala po závěrce, v úterý 24. 10. Farní dny s prezentací pastorační vize farnosti, s biřmováním, s představením nové pastorační rady a s žehnáním farního centra na Kostelním náměstí proběhly ve farnosti 27. – 29. 10. 2006, po uzávěrce čísla. Podrobnosti příště.

Poděkování biřmovanců biskupovi

Nic z toho, co konáme, není kompletní, což je jen jiný způsob vyjádření toho, že Boží království nás vždy přesahuje. (arcibiskup Oscar Romero, San Salvador)

Zaséváme setbu, která vzejde až v budoucnu. Zaléváme již zasetou setbu, vědomi si jejích budoucích zaslíbení. Pokládáme základy, které nutně vyžadují další rozvoj. Vkládáme do těsta kvásek, který bude mít účinky daleko přesahující naše schopnosti. (arcibiskup Oscar Romero, San Salvador)

15

16



Z KANCELÁŘE Sbírky liturgické: 24.9.2006 2.537,50 Kč 26.9.2006 972,00 Kč 1.10.2006 4.415,00 Kč 8.10.2006 4.233,50 Kč 8.10.2006 1.254,00 Kč Maria Loreto 15.10.2006 4.010,50 Kč 18.10.2006 879,50 Kč říjen 2006 2.314,50 Kč Dolní Žandov Pravidelné příspěvky převodem: 2600,00 Kč měsíčně Sbírky účelové: 2.175,00 Kč na bohoslovce 8.500,50 Kč církevní den 7.933,00 Kč na misie Farní cihla: 120.267,00 Kč Farní pianino: 8.500,00 Kč

Z FARNÍ MATRIKY Pohřby: 24.9.2006 L. Třešková nar. 21.5.1930


FARNÍ CENTRUM

všem, kteří přispěli na sbírku na bohoslovce a na misie; všem, kteří připravovali farní dny a podíleli se na jejich průběhu; stavební četě Jaromíra Jirásky (Richardu Preibischovi, Štefanovi „Honzovu“ Bartkovi, Vladimíru „Judy“ Tarhovskému, Petrovi Janovskému, Radkovi Schejbalovi, Honzovi „Knedlíkovi“ Vítkovi, Martinu „Okurkovi“ Kunorovi, Blance Daňkové, Jirkovi Filipcovi a Liboru Hamburgrovi) za lví podíl na rekonstrukci farního centra; všem, kteří přispěli do dvou účelových sbírek na stavbu farního centra, takže jsme mohli shromáždit dvakrát po 100 tis. Kč jako alespoň malý příspěvek farnosti do celkového několikamilionového rozpočtu rekonstrukce a stavby farního sálu; všem, kteří pomohli s úklidem farního centra po rekonstrukci a se stěhováním; pastoračním radním za jejich službu a odvahu společně se učit novým cestám a zůstávat věrni cestám osvědčeným.

EKONOMIKA FARNOSTI


UVEDENÍ DO „ÚŘADU“ SPRÁVCE Při farních hodech v D. Žandově byla slavnostně uvedena do svého nového „úřadu“ správce-matky farního centra Vlasta Černochová. Jejím úkolem bude spoluvytvářet atmosféru pomoci a přijetí ve všech veřejných prostorech farního domu, ve spolupráci s dalšími spolupracovníky zajišťovat základní provoz farního centra a ve spolupráci s farní kanceláří koordinovat využívání jednotlivých prostor a pomůcek. pb

farnosti, ať je místem, kde budeme společně hledat to, co žije a slouží životu. Dej ať v tomto domě nacházíme bezpečí a přijetí, ať si na tomto místě můžeme odpočinout od našich lopot, ale i svědčit o tvých skutcích s námi a přijímat odvahu ke svědectví celému městu. Rozprostři nad tímto domem svou ochranu, aby nepřítel nemohl škodit a ničit tak poslání, ke kterému jsi tento dům vyvolil. „Pane Ježíši Kriste, požehnej + tomuto domu, ať je vždy postaven na pevné skále tvého slova. Ať jím nezatřese žádná vichřice, ale ať odolá všem nástrahám nepřítele. Dej ať je místem setkání tvé nekonečné lásky a lidské touhy po naplněném životě. Dej ať pomůže uskutečnit tvůj záměr shromáždit rozptýlené boží děti v jednotu a uvrhnout na toto město oheň tvé lásky skrze Ducha svatého. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků. Amen.“ pb

SLAVNOSTNÍ POŽEHNÁNÍ V rámci Farních dnů 27. – 29. 10. bylo také požehnáno nově zrekonstruované farní centrum. Přinášíme výňatky z této liturgie:

PODĚKOVÁNÍ Farnost děkuje všem, kdo jakýmkoli způsobem přispívají k jejímu poslání. Tentokrát především: za přípravu farních hodů v Dolním Žandově, zvlášť rodině Jirásků a bezdomovcům z ML; skupinkám podílejícím se na úklidu kostelů, zvláště těm, kteří se zúčastnili úklidu kostela sv. Mikuláše; pomocníkům při úklidu a přípravě kostela na Loretě před českoněmeckou poutí;

Tak bez těchto dobrých duší bychom byli ještě u evangelíků… (z biřmovací párty)

Nemůžeme zvládnout vše a právě v tomto uvědomění je tušení osvobození. Toto vědomí nám umožňuje udělat alespoň něco a udělat to dobře. Může do být nedokonalé, ale je to důležitým počátkem, krokem na dlouhé cestě, příležitostí, aby mohla vstoupit Boží milost a dokonat vše, co je třeba. (arcibiskup Oscar Romero, San Salvador) 17

„Zaradoval jsem se, když mi řekli, do domu Hospodinova půjdeme…“ (viz Ž 122). Farní centrum je jako Jeruzalém, který je naší radostí, neboť podporuje všechno to, co dává rozvinout v jednotlivých lidech – jejich dary a službu z těchto darů a zároveň tyto služby spojuje v jediný celek – Jeruzalém semknutý v jeden celek. Přímluvy za farní centrum: Dej, Pane, ať je tento dům naší radostí, ať slouží všem, dětem i rodičům, mladým i starým k tomu, aby poznávali, že tvé Slovo osvobozuje a uzdravuje a tvůj Duch inspiruje a naplňuje. Dej ať tento dům slouží poslání chebské 18





OHROŽENÉ KOSTELY

NENECHTE SI UJÍT

JEDNÁNÍ PASTORAČNÍ RADY

JEDNÁNÍ SBORU PORADCŮ

Ve čtvrtek 27. 9. se naše pastorační rada sešla k mimořádnému setkání za účelem posoudit dosavadní nabídky v rámci projektu „Ohrožené kostely“. Po shrnutí dosavadního stavu projektu a charakteristik objevivších se nabídek následovala podrobná diskuse, po které PR přijala doporučení, ze kterého vyjímáme: Kostel nejsv. Trojice ve St. Horznatově: PR doporučuje požádat souhlas bikupa a neprodleně využít zájmu klienta RK Silversail a pokud by se při dalším jednání potvrdily dosud dostupné údaje a záruky, kostel tomuto zájemci prodat. Kostel sv. Anny v Paliči: PR doporučuje požádat o souhlas biskupa, neprodleně vstoupit do jednání se zástupci NF LightHouse a pokud by se potvrdila jeho hodnověrnost a byly dány dostatečné záruky, PR doporučuje prodat kostel tomuto zájemci. Kostel sv. Osvalda v Nebanicích: PR doporučuje se zahájením jednání o prodeji kostela posečkat do konce roku 2006 a do té doby umožnit obci Nebanice zaujetí jednoznačného postoje k její případné budoucí roli ohledně záchrany a využití kostela. Kostel sv. Oldřicha v Dřenicích: PR doporučuje požádat o souhlas biskupa, v nejbližší době zahájit jednání o uzavření smlouvy o prodeji kostela zájemci s projektem kamenosochařské dílny a pokud by se neobjevila jiná, podstatně zajímavější nabídka, doporučuje kostel tomuto zájemci prodat. PR nakonec vyslovila důvěru Jaromíru Jiráskovi, P. Petru Bauchnerovi a Václavu Mužíkovi k prezentaci těchto postojů před Sborem poradců či dalšími zástupci biskupství a k zastupování farnosti při dalších jednáních s konkrétními zájemci. Zapsal Petr Hruška

Po jednání Sboru poradců Biskupství plzeňského v pondělí dne 2. 10. zaslal biskup plzeňský František Radkovský své osobní stanovisko k navrhovaným převodům, ze kterého vyjímáme: „Je pravda, že jsem před několika měsíci vyjádřil předběžný souhlas s prodejem těchto kostelů jako s poslední možností jejich záchrany… Toto stanovisko jsem poté vyjadřoval a obhajoval i při různých interview pro tisk, rozhlas i televizi. Velmi mne při tom udivila reakce veřejnosti a její zájem o skutečnost, že církev prodává kostely… Pochopil jsem, že u nás není doba zralá pro tento prodej a že církev v očích veřejnosti může hodně ztratit tím, že ‚kšeftuje s kostely‘. Jsem přesvědčen, že ztrátu morálního kreditu církve nevyváží několik set tisíc korun, byť by pro Vaši farnost byly v tuto chvíli velmi potřebné. Něco jiného je bezúplatný převod, tak jak kostely převádíme obcím, s věcným břemenem, že nebudou novým majitelem užívány způsobem, který se s jejich sakrálním charakterem neslučuje, že bude možné je liturgicky užívat a že v případě převodu na nového majitele bude církev mít právo převzetí kostela zpět s případným ekonomickým vyrovnáním vložených investic… Proto bylo s poradci domluveno, že společnosti, zajímající se o Hroznatovský hrad se předloží návrh podmínek, za kterých jsme ochotni kostel bezúplatně předat. Další rozhodnutí bude po jejich odpovědi, zda je akceptují. Dobročinné společnosti se předá kostel v Paliči, abychom vyzkoušeli upřímnost jejich snahy. Potom by mohl následovat kostel v Nebanicích, pokud se nedojde k dohodě s obcí. Kostel v Dřenici zatím počká. Takový je tedy dosavadní výsledek dosti obtížného jednání.“

Katecheze o základech víry: Každé pondělí od 18:00 je ve farním centru v malém sále příležitost k vyslechnutí katecheze a k rozhovorům o základech víry. Setkávání jsou vhodná pro všechny, kteří se chtějí seznámit se základy víry a života z víry (chtějí se např. časem připravovat na křest, biřmování či svaté přijímání), ale i pro ty, kteří ze svátostí žijí a chtějí si osvěžit základní znalosti a upevnit postoje. Ekumenická bohoslužba na hřbitově: Začátek listopadu je věnován slavnosti Všech svatých, ale také modlitbě za všechny zemřelé, kteří své plné vysvobození k účasti na Beránkově svatbě ještě očekávají. Především je doporučujeme v modlitbách do milosrdné lásky našeho Pána. I letos, tak jako v minulých letech, to budeme dělat společně s našimi bratry a sestrami z ostatních chebských církví či sborů. Společná bohoslužba se bude konat v neděli 5. 11. od 14:30 na chebském hřbitově u kříže. Schůzka těch, kteří slouží nemocným: Služba starým a nemocným, tolik naším Pánem obdarovaná zaslíbeními (vždyť cokoliv jste udělali jednomu z těchto nepatrných, mně jste udělali…) se požehnaně rozvíjí i v naší farnosti. Všichni, kdo rozpoznali své povolání pro tuto službu, nebo se prostě o ni jen zajímají, jsou pozváni na naši další schůzku, kde budeme za naši službu prosit, sdílet si zkušenosti i radosti a hledat cesty dalšího rozvoje služby. Schůzka se uskuteční již tradičně u Jany Karasové ve středu 8. 11. od 19:30.

19

Mše svatá s modlitbou za nemocné: Každá přítomnost Pána je uzdravující, to znamená každá mše je spasitelné setkání s Ježíšem. Ale jeho zvláštní touhu uzdravovat nemocné chceme uvést ve skutek ve čtvrtek 9. 11. od 18:15 ve velkém sále farního centra, kde se sejdeme se všemi, kteří se chtějí k nemoci postavit s vírou v Ježíšovu sílu a jeho uzdravující moc. Čekáme, že i tentokrát se bude mezi námi projevovat působení jeho Ducha ať v modlitbě přímluv za naše potřeby, nebo v pomazání nemocných, tak také ve slavení eucharistie. Chlapi, muži a jim podobní tvorové jsou zváni k další „pánské jízdě“, tentokrát do sklepení Mužíkovic domu (Svatopluka Čecha 7, Cheb), a to v pátek 17. 11. od 19:30. Čeká nás nejen opět prostor na takové ty chlapské řeči, ale také chceme nechat zalézt pod kůži otázky naťuknuté na Farních dnech typu „Proč je tak jiná a co s tím?“, „Proč jsem tak jiný a co s tím?“ či „Existuje něco jako mužská spiritualita?“ – „A co s tím?“ ☺ Benefiční koncert ke cti sv. Cecílie: Již tradiční benefiční koncert ke cti sv. Cecílie (ta má svátek 22. 11.) se bude konat v sobotu 18. 11. od 18:00 v kostele sv. Václava. Výtěžek koncertu bude věnován na podporu přípravy projektu Farní charity v oblasti domácí péče. Sbírka na Den bible: Podpořit šíření Božího slova znamená praktické naplnění Ježíšova příkazu: „Jděte ke všem národům, křtěte je a učte je zachovávat vše co jsem vám přikázal“. Letošní sbírka na bible je určena pro Filipíny, souostroví na kterém žije 80% křesťanů, mnohdy ale v chudobě, která jim nedovoluje získat vlastní bibli. 20



Vše v jednom odpoledni. Dospělí při této akci mezi dětmi vždy pookřejí. A tak se nelze divit, že i letos mezi nás zavítá biskup sv. Mikuláš, který se nemůže dočkat našich dětí. Setkání s ním bude hravé i vážné, protože v knize je zapsáno všechno. Protože ale milosrdenství v minulosti vždy zvítězilo, věřme, že tomu nebude jinak i letos a všechny děti nakonec dáreček od Mikuláše obdrží. K setkání s ním a mši pro děti se shromáždíme v sobotu 2. 12. od 14:30 ve farním centru. Tradiční sbírka na Charitu se bude konat při všech nedělních bohoslužbách ve farnosti na první neděli adventní 3. 12. Rorátní mše v době adventní budeme slavit každé adventní pondělí v kostele sv. Václava od 6:30 nejdéle do 7:15 hod. K první mši se sejdeme v pondělí 4. 12. Modlitební roráty se pak budou v době adventní konat každý den v době adventní kromě neděle v kostele sv. Václava od 6:30 do 7:15. Mikulášskou poutní mší oslavíme patrona našeho farního kostela ve středu 6. 12. od 18:00 hod. v kostele sv. Mikuláše. Adventní rekolekce na téma „Ať ve všem dorůstáme v Krista“ (Ef 4,15) aneb „Učednictví“ bude zahájena po mši svaté v pátek 8. 12. eucharistickou adorací v kostele sv. Václava od 18:00; hlavní program zaměřený na růst v životě Kristova učedníka pak bude probíhat v sobotu 9. 12. od 9:00 do 19:00 (s možností následné večeře) ve farním centru.

Připojujeme se tedy k aktivitě České biblické společnosti a sbírku z neděle 19. 11. zašleme na konto podporující šíření Božího slova na Filipínách. Farní víkend v Dolním Žandově: Farní žandovská setkání bývají již tradičně provázena krásným počasím, a tak se stávají nejen radostným setkáním malých i velkých, ale i veselým skotačením v nádherné přírodě. Věříme, že tomu bude nejinak i o víkendu 24. – 26. 11., kdy chceme na konci liturgického roku vážně-nevážně slavit jakýsi „katolický Silvestr“. Ač na konci listopadu, víkend nám jistě nabídne spoustu možností, jak být spolu v přírodě při hrách a zábavě, při slavení mše pro rodiče a děti nebo večerním povídání. Setkání zahájíme již v pátek 24. 11. v 19:30 večeří, budeme pokračovat celou sobotu a vyvrcholení přinese nedělní dopolední mše. Účast je potřeba včas nahlásit kvůli noclehu do farní kanceláře. Je možné se samozřejmě připojit také až během soboty (upřesněte v přihlášce). Adorace na slavnost Krista Krále: Ježíš Kristus, který skrze kříž kraluje celému světu je tím, před nímž musí pokleknout každé koleno a každý jazyk musí vyznat, že on je Pán. K tomuto vyznání jsme zváni i my a to během adorace, která se v neděli 26. 11. uskuteční v kostele sv. Václava. Adorace bude probíhat od 10 do 12 hod. a od 14 do 18 hod. Mikulášská besídka, nadílka a mše:



Z DIECÉZE I ODJINUD Rekolekce pro manžele s Adriánem Zemkem budou 24. – 26. 11. od 9 hod. ráno ve Starém Sedlišti. Hlaste se u Jindřicha Fencla, tel. 731 619 704; [email protected]. Víkend pro muže se koná 24. – 26. listopadu u P. Jaroslava Šaška na faře v Plané u M. Lázní. Začátek v 19 hod., hlaste se u Josefa Kašeho, tel. 731 619 703. Rekolekce pro katechety s P. Martinem Sedloněm se koná v sobotu 25. 11. od 9:30 do 16:00 na plzeňském biskupství. Hlaste se u Marcela Milfaita, tel. 603 809 798. Kněžské svěcení přijmou v sobotu 25. 11. v 10:00 v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni jáhnové Michal Cherevatyy a Jakub Samborský. Rekolekce pro pastorační asistenty a pomocníky se koná 2. 12. od 9 hod. na plzeňském biskupství. Hlaste se u Josefa Kašeho, tel. 731 619 703. Adventní rekolekce v Teplé s P. Antonínem Bachanem se koná v sobotu 16. 12. od 9:30 do 15:00 v klášterní kapli.

Předadventní rekolekce v M. Lázních s P. Martinem Sedloněm se koná v sobotu 11. 11. od 14:00 na faře. Víkend pro chlapy s tématem Muž a jeho Bůh se koná na Šumavě 10. – 12. 11. Na programu katecheze, diskuse, prostor na modlitbu, zastavení se a podívání se na svůj život, společná práce, sauna. Hlaste se u Jindřicha Fencla, tel. 731 619 704; [email protected]. Duchovní obnova na faře ve Starém Sedllišti se koná 10. – 12. 11. Kontakt a přihlášky: [email protected], tel. 737 839 108. Setkání animátorů seniorských skupin se koná 20. – 21. 11. v pastoračním centru Nové Adalbertinum v Hradci Králové s mottem: „On ti vrátí smysl života, bude o tebe ve stáří pečovat“ (Rt 4,15). Témata: „Pastorace seniorů“, „Senior v rodině“ a „Senioři a farnost“. Info a přihlášky: [email protected]; tel. 737 215 328. Večer chval v Holostřevech se koná 24. 11. od 19:30 v domě komunity Noe.

Možná, že nikdy neuvidíme konečný výsledek, avšak právě v tom spočívá rozdíl mezi stavitelem a dělníkem. My jsme dělníci, ne stavitelé; služebníci, ne mesiáši. Jsme proroci budoucnosti, která není naše. (arcibiskup Oscar Romero, San Salvador) 21

22



FARNÍ KALENDÁŘ

Řk farnost Cheb (Cheb, D. Žandov, Milíkov, Pomezí, Tuřany, Odrava, Okrouhlá, Lipová)

!!Pravidelné bohoslužby a setkání naleznete na poslední straně v „PRAVIDELNOSTECH“!! 5.11. neděle 5.11. neděle 6.11. pondělí 7.11. úterý 8.11. středa 9.11. čtvrtek 10.11. pátek 11.11. sobota 11.11. sobota 11.11. sobota 12.11. neděle 13.11. pondělí 15.11. středa 16.11. čtvrtek 17.11. pátek 18.11. sobota 19.11. neděle 19.11. neděle 19.11. neděle 20.11. pondělí 20.11. pondělí 24. – 26. 11. 26.11. neděle 26.11. neděle 27.11. pondělí 29.11. středa 29.11. středa 1.12. pátek 2.12. sobota 3.12. neděle 3.12. neděle 4.12. pondělí 4.12. pondělí 4.12. pondělí 6.12. středa 8.12. pátek 8.12. pátek 9.12. sobota 10.12. neděle

31. NEDĚLE V MEZIDOBÍ 14:30 ekumen. bohoslužba na hřbitově 15:00 slavení eucharistie 16:00 charitní růženec 19:30 setkání týmu služby nemocným 18:15 mše sv. s modlitbou za nemocné 10:00 setkání Rady Lorety 10:00 zazimovací brigáda 14:30 tvůrčí odpoledne pro děti 17:00 mše pro rodiče a děti 32. NEDĚLE V MEZIDOBÍ 14:00 Sv. Anežky české, eucharistie 19:30 setkání pastoračního týmu 14:00 společná návštěva DD Dragounská 19:30 setkání chlapů, mužů a podobných 14:00 benefiční koncert ke sv. Cecílii 33. NEDĚLE V MEZIDOBÍ DEN BIBLE – sbírka pro Filipíny 14:00 společná návštěva DD Dragounská 15:00 slavení eucharistie 15:00 schůzka KKŽ Farní víkend – „katolický Silvestr“ Slavnost JEŽÍŠE KRISTA KRÁLE celodenní eucharistická adorace 14:00 slavení eucharistie 19:30 setkání pastorační rady farnosti 19:30 CHVL – vokální soubor Affetto 16:00 adorace na první pátek v měsíci 14:30 mikulášská besídka se mší svatou 1. NEDĚLE ADVENTNÍ sbírka na diecézní charitu 6:30 první rorátní mše svatá 15:00 slavení eucharistie 15:00 schůzka KKŽ 18:00 MIKULÁŠSKÁ POUTNÍ MŠE SVATÁ 17:00 Neposkvrněného početí P. Marie 18:00 zahájení rekolekce – adorace 9:00 – 18:00 adventní rekolekce 2. NEDĚLE ADVENTNÍ 23

PRAVIDELNOSTI

nedělní bohoslužby hřbitov Cheb penzion Skalka Centrum sv. Alžběty u Jany Karasové farní centrum velký sál farní centrum malý sál Maria Loreto farní centrum velký sál farní centrum velký sál nedělní bohoslužby penzion Spáleniště farní centrum malý sál sraz na místě ve sklepě u Mužíků kostel sv. Václava nedělní bohoslužby při bohoslužbách sraz na místě DD Dragounská KD v Kamenné ulici penzion D. Žandov nedělní bohoslužby kostel sv. Václava LDN Carvac farní centrum malý sál kostel sv. Mikuláše kostel sv. Václava farní centrum velký sál nedělní bohoslužby při bohoslužbách kostel sv. Václava penzion Skalka klub důchodců kostel sv. Mikuláše kostel sv. Václava kostel sv. Václava farní centrum velký sál nedělní bohoslužby

ADRESA FARNÍHO CENTRA A FARNÍ KANCELÁŘE: KOSTELNÍ NÁMĚSTÍ 188/15, 350 02 CHEB tel.: 354422458; [email protected]; IČ: 47722347; č. účtu 781 704 309 / 0800 Faráři: Petr Bauchner, farář, 608 656 556; Petr Hruška, spolufarář a ředitel Farní charity, 608 656 557 Asistenti: Zdeňka Skubeničová, administrativa, 608 656 558; Jaromír Jiráska, stavby, 608 656 555 Kostelnice: Brigita Loosová, sv. Václav, 608 656 559; Eliška Tumidalská, sv. Mikuláš, 606 884 426 Charita: Milan Matějka, charitní šatník, 731 433 149; Pavel Barták, noclehárna Betlém, 731 433 021

NEDĚLNÍ BOHOSLUŽBY kostel sv. Václava Cheb Ne 9:00 slavení nedělní eucharistie kostel sv. Michaela D. Žandov Ne 10:30 slavení nedělní eucharistie kostel sv. Václava Cheb Ne 18:00 slavení nedělní eucharistie kostel sv. Václava Cheb Ne 20:30 bohoslužba vietnamské komunity BOHOSLUŽBY V TÝDNU kostel sv. Václava Po 6:30 rorátní mše svatá (v adventu) farní centrum malý sál Po 7:30 liturgie Denní modlitby církve („laudy“) slavení eucharistie („seniorská mše“) viz Farní kalendář Po kaple u sv. Václava Cheb St 18:00 slavení eucharistie („biblická mše“) farní centrum malý sál Čt 18:00 slavení eucharistie („meditativní mše“) kostel sv. Václava Cheb Pá 16:30 společná modlitba růžence kostel sv. Václava Cheb Pá 17:00 slavení eucharistie („klasická mše“) slavení eucharistie („skupinové mše“) dle domluvy (info P. Hruška) So OSTATNÍ SETKÁNÍ Út - So 7:00 společná ranní modlitba (ne v adventu) kaple u sv. Václava Cheb kostel sv. Václava Cheb Po - Pá 6:30 modlitební roráty (v adventu) farní centrum malý sál Po 18:00 katecheze a rozhovory o základech víry farní centrum malý sál Čt 16:30 zkouška chrámového pěveckého sboru Čt 18:45 adorace s duchovním doprovázením farní centrum malý sál společenství mládeže Cheb dle domluvy (info P. Hruška) Pá Svátost smíření (zpověď): v rozmezí 30 až 10 minut před každou mší svatou v kostele; při čtvrteční a prvopáteční adoraci; na požádání kdykoli na faře či kdekoli jinde Služba rozhovorem a modlitbou (duchovní doprovázení): při eucharistické adoraci po čtvrteční mši svaté ve farním sále; jinak kdykoli podle osobní či tlf. domluvy Úřední kontakt s faráři (např. svatby, křty, pohřby): středa 9:00-12:00 a 14:00-17:00; jinak na základě osobní či telefonické domluvy pak kdykoli na požádání Administrativa (úřední listiny, potvrzení, matriky, organizační záležitosti): farní asistentka je k dispozici každé pondělí 9:00-12:00 a 14:00-17:00 Charitní šatník v Centru sv. Alžběty, ul. Svobody 29; pondělí 13-18 hod. (příjem darů) a středa od 13-18 hod. (výdej ošacení a hygienická očista); tel. 731 433 149 Farní knihovna (půjčování literatury): zatím jen po páteční večerní mši u sv. Václava ZPRAVODAJ CHEBSKÉ FARNOSTI pro svoji vnitřní potřebu vydává Římskokatolická farnost Cheb. Redakční tým: P. Hruška, J. Karasová, M. Belasová, D. Kučerová, J. Klíchová, R. Kučerová. Za obsah zodpovídá: Petr Hruška. Grafická spolupráce: Daniel Ladman (www.ladman.cz). Redakce si vyhrazuje právo na redakční úpravu zaslaných příspěvků. Celkový náklad kolem 250 výtisků. Vychází zpravidla 1. neděli v měsíci. Toto číslo vyšlo 5. 11. 2006, příští vyjde 3. 12. 2006. Příspěvky možno odevzdávat ve farní kanceláři, redakčnímu týmu či zaslat e-mailem na [email protected] do 19. 11. 2006. Doporučený příspěvek na tisk 5 Kč, sponzorský 15 Kč

EDITORIAL. Pavel na ně vložil ruce a sestoupil na ně Duch svatý, takže mluvili jinými jazyky a pod vlivem vnuknutí. chebské farnosti listopad 2006

Recommend Documents