Hejtmani a ministři mluvili o fondech

Zdeněk Velíšek

Užitečný krůček k evropské integraci Evropské horizonty, strana 3

Dušan Čaplovič, Alena Losová a Věra Palková slovenský ministr a regionální političky k tématu vydání Komentáře, strany 2 a 3

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 

SLOVO

číslo 7 / 2013 

ročník 10 

cena – ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €

Hejtmani a ministři mluvili o fondech

Publicistika, strana 4

Nezaměstnanost mladých

Michal Zaorálek, náměstek ministra školství pro evropské záležitosti V  druhé polovině srpna je plánováno vyhlášení výzvy oblasti podpory 2.3 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji. Finanční alokace na tuto výzvu je 200 milionů korun a jejím hlavním cílem je podpořit cílenou propagaci přírodovědných a  technických oborů aktivitami směřujícími k  popularizaci výzkumu a  vývoje a  badatelsky orientované výuce. Tato výzva navazuje na již ukončenou výzvu č. 44  oblasti podpory 1.1  Zvyšování kvality ve vzdělávání, která byla zaměřena na podporu technického a přírodovědného vzdělávání na středních a  základních školách. Schválené projekty z výzvy č. 44 by měly začít s realizací v  první polovině srpna 2013. Finanční alokace na tuto výzvu byla 1,8  miliardy korun, přičemž v  podaných projektových žádostech je požadováno přes 1,7  miliardy. Projektové žádosti v  současné době procházejí procesem hodnocení. Dále Řídicí orgán Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost intenzivně připravuje výzvy v  oblasti podpory 1.1  Zvyšování kvality ve vzdělávání a  oblasti podpory 1.2  Rovné příležitosti dětí a  žáků, včetně dětí a  žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Výzva oblasti podpory 1.1  by měla být zaměřena na podporu žáků ohrožených rizikem školního neúspěchu a  dále na podporu spolupráce zřizovatelů, popř. obcí s  rozšířenou působností v  dané lokalitě se školami s  ohledem na specifické problémy dané lokality. Výzva v  oblasti podpory 1.2  by měla být zaměřena na síťování škol se zkušeností s  inkluzivním vzděláváním a  zlepšování sociálního klimatu ve školách. Záměrem je obě výzvy vyhlásit v  průběhu října 2013. Finanční alokace na každou výzvu je plánována na cca 100  milionů korun. Je třeba zdůraznit, že všechny připravované výzvy jsou prioritně zaměřeny na využití výstupů již realizovaných projektů v  Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a  svými podporovanými aktivitami navazují na již ukončené výzvy.

Vláda premiéra Jiřího Rusnoka, kterou v srpnu čeká sněmovní hlasování o důvěře, se sešla s hejtmany českch a moravských krajů. Na jednání se vedle řady dalších otázek probíralo i čerpání financí z evropských fondů. „Dohodli jsme se na zřízení řídícího týmu k problematice evropských fondů za účasti premiéra, ministra financí a ministra pro místní rozvoj. Na straně krajů se práce v týmu zúčastní vybraní hejtmani,“ řekl po jednání premiér. foto: vlada.cz

Dotace pomáhají technickým oborům Regionální školství je v  současné době (pokud vyloučíme soukromé školy) ve správě jednotlivých krajů, měst a obcí. A právě tyto samosprávní subjekty jsou hlavními příjemci dotací, jejichž cílem je pomoci školám držet krok s dobou. Z regionálních i celostátních programů už bylo takto podpořeno několik stovek projektů po celé zemi. Podívejme se ale nejprve za hranice. Jakým způsobem přistupuje k tématu školství Evropská unie? Tak především oblast vzdělávání nepatří do společných politik EU, ale má statut tzv. doplňující politiky. V praxi to znamená, že Unie nezasahuje jednotlivým státům do jejich rozhodování ve věci školského a vzdělávacího systému. Místo toho vydává pouze doporučení a  poskytuje také finanční podpo-

ru jednotlivým zemím a regionům. Peníze jdou hlavně ze strukturálních fondů a  také z  programu celoživotního vzdělávání. Nyní již osmadvacítka navíc schválila řadu strategických dokumentů, které popisují přístup hlavně k odbornému a  k  celoživotnímu vzdělávání. Patří mezi ně Kodaňská deklara-

ce z roku 2002, která nastartovala spolupráci zemí v  oblasti odborného vzdělávání nebo celková koncepce celoživotního učení, na kterou bylo pro toto programovací období vyčleněno 7 miliard eur. Posledním přijatým dokumentem je pak Komuniké z Brugg, které popisuje priority pro odborné vzdělávání do roku 2020. Dokument se věnuje hlavním problémům evropského vzdělávání, které popsala i  nedávno vydaná zpráva Education at a Glance 2013. Z ní vyplývá, že největší význam z  hlediska vzdělávací politiky, má modernizace vzdělávacích systémů a  hlavně

rozšiřování příležitostí pro mladé lidi ke studiu v  zahraničí. Hlavním problémem je podle zprávy nedostatek peněz. „Jak zpráva potvrzuje, škrty ve vzdělávání obecně, a  v  platech učitelů obzvlášť, mohou být překážkou pro splnění stanoveného cíle, a sice vytvořit účinné a vysoce kvalitní vzdělávací systémy,“ uvedla evropská komisařka pro vzdělávání Androulla Vassiliou a dodala, že v době, kdy některé státy EU trápí vysoká nezaměstnanost mladých, jsou pro školství naprosto zásadní investice.

Velké množství mladých Evropanů se potýká s  velmi malou nadějí na to, že se jim podaří získat v  krátké době práci. Velmi zřetelně tento problém tíží mladé obyvatele Pyrenejského poloostrova. Zatímco průměrná míra nezaměstnanosti lidí do 25 let je v  Evropě zhruba pětadvacet procent, ve Španělsku dosahuje více než dvojnásobku. Řešení této situace by měly pomoci necelé dvě miliardy eur, které Španělsko bude moci během následujících let čerpat na vytváření pracovních míst pro mladé, a také na financování „Garance pro mladé“, tedy iniciativy, která by měla zaručit, že během čtyř měsíců by mladí lidé měli získat zaměstnání, rekvalifikaci nebo další vzdělávání.

Publicistika, strana 13

Francie: Židé neutíkejte

(pokračování na straně 3)

Školstvo sa zmieta v problémoch Ani dve miliardy eur určené na vzdelávanie nedokážu slovenské školstvo viditeľne skvalitniť. Ďalšia reforma výučby, nedostatok učebníc, štrajky učiteľov pre nízke platy, ale i slabé čerpanie eurofondov. S tým všetkým má vzdelávací systém problémy. Plán štátneho rozpočtu na rok 2013  rátal s  takmer dvomi miliardami eur pre školstvo, po úprave v polovici roka bol navýšený o  ďalších 42  miliónov eur. Najviac peňazí pohlcuje predškolské a  základné vzdelávanie, viac ako 800  miliónov, stredné školy pol miliardy, vysoké školy takmer 350  miliónov. Na výskum ide iba osem miliónov. I  keď vzdelávanie je treťou najväčšou položkou vo výdavkoch štátu na tento rok a viaže sa naň takmer 12 % z celkových 17 mi-

liárd eur, ktoré hodlá štát tento rok minúť na svoj chod, slovenské školstvo je dlhodobo finančne podvyživené. To pociťujú žiaci a  študenti, ktorí sa učia v  zastaralých budovách, v  laviciach a  na stoličkách, ktoré si pamätajú ešte ich rodičia. Ani po rokoch sa stále nepodarilo vytlačiť a  distribuovať dostatočný počet učebníc, ktoré by zohľadňovali reformované osnovy spred piatich rokov. Samozrejme, školy sa postupne modernizujú, no stále majú čo doháňať.

PREBEHLA VLNA ŠTRAJKOV Finančnú podvyživenosť systému pociťujú najmä učitelia na svojich mzdách. Učiteľstvo dlhodobo patrí k  najhoršie plateným oblastiam, pre ktoré je potrebné mať vysokoškolské vzdelanie. Preto sa koncom novembra minulého roku spustila vlna štrajkov učiteľov. Tisíce z  nich postávali pred bránami zavretých škôl či na námestiach väčších miest, aby dali najavo svoju nespokojnosť s  nízkymi platmi. Po prvotnom odmietaní vládou sa školy pustili do štafetového štrajku, počas ktorého sa striedali v zatváraní jednotlivých škôl a organizovaní protestov, do kto-

rých sa aktívne zapájali i študenti. Vláda neskôr ustúpila aspoň čiastočne, zvýšiť platy chcela učiteľom o  5  %, pričom učitelia pýtali 10  %. Školské odbory sa s návrhom uspokojili, čo však pobúrilo časť učiteľov, ktorí na protest založili Nové školské odbory. Štrajky vydržali do februára tohto roka, odborári zorganizovali protest pred parlamentom v  máji, nakoľko vláda nedodržala svoj sľub. Zvyšovanie platov učiteľov totiž chceli riešiť aj prepúšťaním učiteľov či rušením škôl. Podmienky odborov však vláda nenaplnila v  uspokojivej miere, odborári preto nevylučujú ďalší štrajk. (pokračovanie na strane 2)

Ne zcela tradiční pohled na zemi galského kohouta nabízí naše pařížská zpravodajka Ilona Mádrová, která se podívala podrobněji na problém francouzského antisemitismu. Ten trápil Židy ve Francii nejenom v  dobách středověku či v  období nacismu, problémem je i v současnosti.

TÉMA MĚSÍCE

2

EN č. 7 / 2013

Školstvo sa zmieta v problémoch (pokračovanie zo strany 1)

„Ak nebudú splnené naše požiadavky, zväz je pripravený pristúpiť aj k  radikálnym krokom,“ uviedol pre agentúru SITA predseda Odborového zväzu pracovníkov školstva a vedy na Slovensku Pavel Ondek. Podľa informácií zväzu by prípadný štrajk podporila tretina učiteľov. Časť pedagógov ale i parlamentnú opozíciu znepokojil návrh ministra školstva Dušana Čaploviča znova reformovať školstvo. Posledná veľká reforma sa začala zavádzať len pred piatimi rokmi, nová by sa mala venovať materským a základným školám. Po novom by úradníci chceli, aby deti mali viac hodín matematiky a  slovenčiny na úkor cudzích jazykov. Podľa denníka SME „minister chce obmedziť slobodu škôl a  učiteľov brutálnym znížením počtu hodín, o ktorých môžu rozhodovať samotné školy“. Mimoriadne zasadanie školského výboru v  parlamente členovia vládneho Smeru odignorovali, čím tento výbor nebol uznášaniaschopný. „Zjavne sa boja tej diskusie. To znamená, že asi ten nimi navrhovaný štátny vzdelávací program nie je úplne v prospech pedagógov a zvyšovania kvality vzdelávania. Boja sa tej diskusie, lebo by to mohlo byť povedané na plné ústa na pôde parlamentu,“ vyjadrila svoj názor pre denník Nový Čas nezaradená poslankyňa Jana Žitňanská. SLABÉ ČERPANIE FONDOV Ilustrační foto. Zlepšovanie infraštruktúry budov, nákup pomôcok, preškolovanie učiteľov a  implementácia nových učebných postupov. Školy a  vzdelávacie centrá môžu na tieto účely využívať peniaze z  Európskej únie. Do 15. júla tohto roka sa podarilo kontrahovať 160 miliónov eur na projekty spojené so vzdelávaním, čo predstavuje necelú tretinu alokovaných prostriedkov na Operačný program Vzdelávanie na roky 2007-2013. Medzi žiadateľmi o príspevok nie sú len základné, stredné či vysoké alebo umelecké a špeciálne školy. O nenávratné dotácie žiadajú aj vzdelávacie ústavy a inštitúcie, ale aj súkromné spoločnosti, ktoré chcú doplniť odborné vzdelanie svojim zamestnancom. Väčšina projektov dostáva dotácie pohybujúce sa v státisícoch eur, no nájdu sa i slabšie podporené, naopak i také, ktoré boli podporené aj miliónmi eur. NOVÉ METÓDY VÝCHOVY Jeden z  najštedrejšie podporených projektov je vzdelávanie učiteľov na národnej úrovni pod taktovkou Me-

todicko-pedagogického centra, nazvaný Aktivizujúce metódy vo výchove. Celkovo naň bolo vyčlenených takmer 18 miliónov eur, z toho 15 miliónov preplatí Únia. Cieľom projektu je priblížiť metódy výchovy k  súčasnej dobe a  jej potrebám. Na stránke ministerstva školstva uvádza Darina Výbohová, že pod pojmom aktivizujúce metódy sa myslia také spôsoby výchovy, pri ktorých sa žiak učí nové poznatky pomocou zážitkov a vlastných postojov. „Zážitok totiž zlučuje v  sebe emócie, predstavivosť aj intelekt. Aby dokázali pedagógovia zaujať a nadchnúť mladú generáciu, musia rozumieť ich vnímaniu reality,“ vysvetľuje Výbohová. Žiaci by tak mali byť vychovávaný pomocou interaktívneho prístupu, napríklad aj tým, že im učitelia pustia film a  po jeho skončení budú o  ňom diskutovať. Projekt sa zameriava predovšetkým na materské, špeciálne a  umelecké školy, internáty a  zariadenia, v  ktorých deti trávia čas – školské kluby a centrá voľného času. „Ide o prvý

takýto projekt, ktorý zahŕňa najmä zariadenia, deťmi navštevované takpovediac po poslednom zvonení,“ upresnila Výbohová na stránke ministerstva. Na projekte by mali spolupracovať experti nielen z  prostredia metodiky pedagogiky, ale i  audiovízie či detskej psychológie. Projekt má byť ukončený koncom roka 2015, no ministerstvo si sľubuje od neho dlhodobý prínos. Nové metódy výchovy, ak sa osvedčia, budú aplikované po mnohé roky. Rezort verí, že viac ako sedem tisíc vyškolených pedagógov a  odborníkov presvedčí o  výhodách nového spôsobu výučby aj ostatných kolegov, ktorý neprejdú školeniami. AKTÍVNA UNIVERZITA Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach patrí k  popredným vysokoškolským vzdelávacím inštitúciám na Slovensku. Jej fakulty sa umiestňujú pravidelne na popredných miestach v rebríčkoch kvality. Univerzita okrem

toho vykazuje aj značnú aktivitu pri zapájaní sa do projektov podporených z  európskych dotácií. Angažovala sa alebo stále sa angažuje v  30  projektoch z  oblastí vzdelávania i  výskumu. Celková alokácia na tieto tri desiatky projektov je približne 70  miliónov eur, tá sa však delila medzi viacero prijímateľov. Prostriedky pochádzajú predovšetkým z  Operačného programu Výskum a  vývoj. Len sedem z  tridsiatich projektov bolo podporených z  peňazí Operačného programu Vzdelávanie. Jedným z podporených projektov je aj vybudovanie Technicomu – univerzitného vzdelávacieho parku v spolupráci s  Technickou univerzitou v  Košiciach a  Prešovskou univerzitou. Cieľom je vybudovať inteligentnú budovu, poskytujúcu zázemie pre začínajúce firmy podnikajúce v  technologických riešeniach. Na jednom mieste by sa tak mali stretávať študenti a ľudia z praxe, navzájom komunikovať a  spolupraco-

zdroj: senica.sk

vať na výskume a  vývoji inovatívnych technológií za podmienok vzájomne výhodnej spolupráce. Okrem prepojenia s  podnikateľskými subjektami, Technicom si kladie za cieľ aj medziregionálnu a  medzinárodnú spoluprácu s  inými výskumnými centrami. Celkové náklady na stavbu, vybavenie a prevádzku celého komplexu boli vyčíslené na zhruba 40 miliónov eur. Problematika školstva je pre Slovensko dlhodobo Achillovou pätou. Je otázne, či dve miliardy ročne na vzdelávanie je málo, no rozhodne situácii taktiež nepomáha slabá úroveň čerpania európskych peňazí. Školstvo, ako základný kameň budúcnosti každého národa, by si určite zaslúžilo vyššiu pozornosť a seriózne riešenie akútnych problémov. Napríklad aj tým, aby vláda stanovila jednotnú stratégiu pre rozvoj vzdelávania a prilákala mladých a ambicióznych učiteľov do škôl ponúknutím atraktívnejších platov. Aspoň pre začiatok. Ivan Belko

KOMENTÁŘE Slovenská republika aj v  roku 2013  úspešne pokračuje v  zmysluplnom a  efektívnom využívaní finančnej podpory zo štrukturálnych fondov EÚ. Práve Operačný program Vzdelávanie nám výrazne pomáha pri modernizácii vzdelávania v našich školách. Za kľúčovú v  tomto smere považujem najmä implementáciu národných projektov, pretože vďaka nim budú do systému všeobecného a  odborného vzdelávania na Slovensku zavedené komplexné a  systémové zmeny. V tomto roku sme začali prostredníctvom priamo riadených organi-

zácií Ministerstva školstva, vedy, výskumu a  športu SR realizovať osem národných projektov zameraných na podporu vzdelávania nielen žiakov, ale aj pedagogických a  odborných zamestnancov materských, základných a  stredných škôl. Zamerali sme sa pri tom na priority, pričom jednou z nich je odborné vzdelávanie a príprava, a to nielen na stredných odborných školách, ale už aj na základných školách, kde je kladený väčší dôraz na technickú výchovu. Štátny inštitút odborného vzdelávania uskutočňuje v tejto oblasti projekt Podpora pro-

fesijnej orientácie žiakov základnej školy na odborné vzdelávanie a prípravu prostredníctvom rozvoja polytechnickej výchovy zameranej na rozvoj pracovných zručností a práca s talentami. Ďalší národný projekt s  názvom Zvyšovanie kvality vzdelávania na základných a  stredných školách s  využitím elektronického testovania, ktorý implementuje Národný ústav certifikovaných meraní vzdelávania, je určený tak pre základné a  stredné školy, ako aj pre kreatívnych učiteľov, ktorí budú autormi e-úloh a  testov. V  prvej časti projektu vybraná skupina

učiteľov z  celého Slovenska vytvorí moderné úlohy a testy, ktoré preveria pochopenie učiva žiakmi. V  druhej budú vytvorené úlohy a  testy overovať a  využívať školy, ktoré sa do projektu zapoja. S  digitalizáciou priamo súvisí aj ďalší projekt, ktorý umožní aktívnym učiteľom podieľať sa na digitalizácii vzdelávacieho obsahu tým, že pripravia námet na spracovanie vybranej témy. Venovať sa však chceme aj zvýšeniu kvalifikácie učiteľov telesnej výchovy či komplexnému poradenskému systému prevencie sociálno-patologických javov

v  školskom prostredí. Finančnú pomoc sme nasmerovali aj do začleňovania detí z  marginalizovaných rómskych komunít do materských škôl a ich prípravy na plnenie povinnej školskej dochádzky. Okrem národných projektov reagujeme prostredníctvom výziev aj na rôzne potreby cieľových skupín v  konkrétnej škole a  regióne, pričom základné a  stredné školy predstavujú hlavnú skupinu prijímateľov dopytovo-orientovaných projektov. Verím, že všetky naše zámery pomôžu žiakom i  učiteľom

V letošním roce končí jedno z programovacích období pro strukturální fondy Evropské unie a připravuje se zaměření těchto fondů na dalších sedm let. Dá se tedy již alespoň částečně bilancovat, co zejména prostředky Evropského sociálního fondu přinesly českému školství. Klíčový v  tomto ohledu byl Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který podpořil modernizaci vzdělávání, péči o žáky se speciálními vzdělávacími potře-

bami a další vzdělávání pracovníků škol. Po zkušenostech s realizací se ukazuje, že podpora projektů skrze globální granty administrované jednotlivými kraji byla úspěšná. Jenom Liberecký kraj má za sebou na dvě stovky projektů, které pomohly zkvalitnit vzdělávání v kraji, a  to je jedním z  nejmenších krajů. I kraji se podařilo získat prostředky na některé z  jeho priorit, přičemž plánujeme ještě jeden projekt na podporu přírodovědného a technic-

kého vzdělávání. Stranou nelze ponechat ani tzv. šablony pro základní a  střední školy, díky nimž na svůj projekt dosáhla každá, i ta nejmenší a nejzapadlejší škola. Pro mnohé z nich to byla výjimečná zkušenost. Nelze opomenout, že školy tu jsou od vzdělávání žáků, nikoli od psaní a realizace projektů, což se postupně nutně musí naučit, chtějí-li mít prostředky na svůj rozvoj. Výjimečná zkušenost to pro mnohé příjemce byla i z hlediska adminis-

trace projektů. Ne vždy se bez rizika navracení prostředků podařilo projekty zrealizovat, bohužel, na vině je i poněkud nepřehledný, neustále se měnící soubor pravidel doprovázený ještě měnícím se výkladem ze strany poskytovatele. Stává se tak, že co bylo uznáno a schváleno před třemi lety, je nyní zpochybňováno. Školy, ale i ostatní příjemci tak musí vynaložit velké úsilí, aby předjímali, co bude pokládáno za správné až v budoucnosti.

Pro příští období tak největší šancí bude jednoznačné výchozí nastavení pravidel. Za dnešního stavu totiž mnozí, nejen školy, ztrácejí chuť projekty realizovat.

a  výraznou mierou prispejú ku skvalitneniu výchovno-vzdelávacieho procesu na Slovensku.

Dušan Čaplovič, minister školstva, vedy, výskumu a športu Slovenskej republiky

Alena Losová, členka Rady Libereckého kraje, pověřená řízením resortu školství, mládeže a zaměstnanosti

TÉMA TÉMA MĚSÍCE MĚSÍCE // PUBLICISTIKA PUBLICISTIKA

EN / 2013 ENč.č.711 / 2011

Dotace pomáhají technickým oborům Města chtějí spolurozhodovat o budoucnosti kohezní politiky

3 EVROPSKÉ EVROPSKÉ HORIZONTY HORIZONTY ZDEŇKA ZDEŇKA VELÍŠKA VELÍŠKA Bude mítkrůček EU po dluhové kriziintegraci novou podobu? Užitečný k evropské

(pokračování ze strany 1)

Zpráva přinesla také řadu statistických údajů. Pouze základní vzdělání mázev  zemích (pokračování strany 1) Evropské unie v průměru 15 procent mlaJednou z takových iniciativ je nadých lidí, platy učitelů v  ze-s příklad poměrně nový nástroj mích EUJESSICA. v  průměru v  období názvem V rámci toho2009  – 2011  klesly o  čtyři to projektu je kombinovánopropocenta a vzdělávací potřeskytování podpor usystém programů na buje zlepšit podporu učňovských rozvoj a obnovu měst s bankovoborů. V  tomto směru už EK ními půjčkami a studiemi odborpodnikla některé kroky. Začátníků z bank. Na aktivitách této kem července například dvapodílí euiniciativy se kromě Komise rokomisaři Androulla Vassiliou také Evropská investiční banka a a Rozvojová László Andor Lipsku zahájibankav Rady Evropy. liI tzv.  Evropskou alianci pro když podpora rozvoje městuč-je ňovskou přípravu, jejímž je do jisté míry obsažena vecílem většině posílit kvalitu, nabídku a  image operačních programů, dotační učňovských programů a  odborpodpora přímo na rozvojové proného vzdělávání v celé EU. jekty probíhá skrze Integrovaný

regeneraci,“ uvedla ředitelka Cen- né prioritní oblasti, jako je rozvoj náměstí europoslanec a předsetra pro regionální rozvoj Markéta infrastruktury veřejných služeb, da Svazu obcí a měst ČR Oldřich Reedová. Pokud mluvíme o mě- dopravy, cestovního ruchu a dal- Vlasák. Aktuálním projektem je nící se tváři českých měst, toto je ší. V rámci ROPů je realizováno oprava Velkého náměstí ve Stratypickým příkladem. Z nevzhled- 26 integrovaných plánů rozvoje konicích. Hlavní fáze oprav trvaných paneláků z dob komunismu měst. Podle zprávy ministerstva la dva roky a skončila před třemi se stávají modernizované bytové činí alokace všech schválených týdny. Náklady na přestavbu nájednotky a image měst tím roste. plánů 12,7 miliardy korun. A městí činily 82 miliony korun a město na ni získalo z evropských To potvrzuje i Reedová. „Cílem příklady konkrétních projektů? evropských dotací je pomoci měs- Pokud se podíváme na dva prů- fondů více než polovinu. tům zlepšovat prostředí a kvalitu běžně nejúspěšnější regionální života jak na panelákových sídliš- operační programy, Severový- MĚSTA SE BOJÍ tích, tak ve staré zástavbě v his- chod a Jihovýchod, najdeme PŘÍŠTÍHO OBDOBÍ torických centrech měst. Tím lze řadu menších i větších projektů zabránit vzniku zanedbaných so- celkem za stovky milionů. Ma- V souvislosti s pomalu končícím S krizí se potýkají hlavněrizikových technické obory, kterým chybí žáci. Řada evropských se proto zaměřuje na programovacím obdobímprávě se stásivní evropskou podporu čerpá projektů ciálních ghett v těchto ně. zdroj: www.pardubickykraj.cz oblastech.“ Ukázky takových pro- v této oblasti Brno. V srpnu zde le živěji diskutuje o evropských operační program a pak také přes jektů je možné najít například skončila oprava důležité Još- fondech i na úrovni měst. Pro ty Letos a v příštím roce ale budou 29 projektů je ty. Praha – AdaptaDOTACE jsou totiž peníze z Evropské unie tovykorun, ulice, dalších která stála 340 miv publikaci, z OP kterou vydalo minis- onů regionálníPOMÁHAJÍ operační programy. financovaná mít mnozí zřizovatelé šanci nyní v  realizaci a  může získat až bilita s názvem Řemeslo žije! Z proI ŘEMESLŮM důležité Samotný IOP, který řídí minis- terstvo pro místní rozvoj a která lionů korun. Od roku 2009 už přinejmenším stejněještě dotaci květnu totiž a právě probí- o  byla v uplynulých pěti letech jako pro požádat. kraje. V V  současnosti už s pomocí EUkorun město investovalo popisuje jednotlivé projekty. O 262 miliony terstvo pro místní rozvoj, cílí na jektu vláda schválila záměr převést něhá hodnocení dalších 71  projekfinancována celá řada podpůrných Malý zájem o  technické obory je výzvy, města hned v několika priorit- ty je přitom velký zájem. Dosud do opravy centrální části Brna pomalu dobíhají poslední prostředky z probleza milionů. 460 milionů jsou exkurze, veletrhy velkým problémem i  v jeČeské re- aktivit, kteréfinanční se na rozvoj měst zaměřují. 747 „Lzekorun,“ říci, žeuvedla cent- které bylo vjako oblasti regenerace pro- tů ních osách. Stěžejní ale priomatických programů (tedy pouze za Regionální operační pronebo materiály propagující techpublice. Řada mladých lidí míří po operitní osa 5, která se zabývá inte- blémových sídlišť podáno téměř rální část města a její dopravní V některých regionálníchhlavně ROP Severozápad z  OP TechJihovýchodjetisková obory. Z  rozpočtu projektu základní škole na gymnázia nebo nické programecha  už dokonce infrastruktura z velkémluvčí části z račních 800 projektových žádostí v cel- gram grovanými plány rozvoje měst. na jiné programy. s  tím, že jen nická navíchodnotě financován provoz na obchodní a  ekonomické školy, jekové žádnépomoc) další výzvy neplánují. VelopravenaDobešová a já mohu konstatotéměř 2,5 celkem miliar- Kateřina Tedy konkrétními strategiemi, Například ROP Severovýchod má v  Jihomoravském kraji a  v  Kraji pěti výukových polygonů v reálném kterých je v  České republice stále které obsahují několik obsahově i dy korun. Koncovým příjemcům vat, že jsem hrdý na všechny ké obavy z budoucnosti má Svaz naplánovanou jednu výzvu na leVysočina navštěvuje podpořené prostředí podniků a firem. nadbytek. Na druhou stranu o  řečasově provázaných projektů. Ty bylo zatím vyplaceno 1,2 miliar- pracovníky, kteří po několik let měst a obcí. Ten má strach, aby tošní podzim. Další by mohla být školy celkem 32 tisíce žáků a stumesla a  učňovské obory je zájem mají dané město posunout k do- dy. Díky těmto finančním pro- usilovali o to, aby naše město budoucí podoba kohezní politiky na potřebám začátku příštího Podporovány jsou přitom ZA MILIARDY velmi sevhorámci nedaří pří- PROJEKTY odpovídala měst roku. a nibylo zase krásné a hezké,“ kon- vyhlášena středkům byly opraveny chod- dentů. saženímalý cílů,a zatím které si IPRM „Vše však záleží na tom, jestli kromě středních škol i  školy záliš nastartovat. Stále častěji se proto nebo stanoví. Důležitost nástroje in- níky, zrekonstruována náměstí statoval primátor Roman On- koliv pouze potřebám státuzíská552  miliony korun ROP Semateřské. V  rámci nejčastějším způsobem, angažují přímo konkrétní dokonce Bruselu. Podlez  Oldřicha derka. a Ovšem nutno říct, reže me nebo revitalizovány parky na- kladní tegrovaných plánů rozvojefirmy, měst Ovšem verozápad a OP Technická gionu Jihovýchod se podařilo jak pomoci jednotlivým školám spolupracují se středními školami města zdůrazňuje ministerstvo pro příklad v Brně, Písku, Uherském rozvojové projekty, to nejsou Vlasáka je důležité, abypomoc,“ Regionálnapříklad MŠměsta. Bratří NaPe- uvedl území ačeských regionů, měst. jsou dostavět a s učilišti a žáky„Právě lákají na a obce místopředseda měly možnost mluvit do pouze velká krajská Hradišti řadě dalších místní rozvoj: na moderní příkladu na rady evropských a  hejtman Pardubického Brně nebo zrekonstruovybavení, opravy, za- líšků vybavení, a  stipodoby fondů v příšopak.v Většinu investičních akcí ní Pokud na bychom se měli podívat IPRM je jistotu možnézaměstnání velmi dobře ob- dotace ZŠ na milionů Václavském náměstí budov a přímo další související pendia. Právě na aspolupráci firem teplení tích letech a Netolický. ideálně seA další i samypročásza desítky korun najde- kraje Martin na financování IPRM, tak vat hájit důležitost dosah kohezní gramy jsou na tom podobně. ROPo v  Třebíči. Velkým projektem byla aktivity. Díky finančním příspěva škol v oblasti odborného vzdělápolitiky až k příjemcům, respek- těch je Integrovaným operačním me u bývalých okresních měst. tečně podílet na rozhodování zhruba o půljemia pla- Jihozápad z  jednotlivých regionálních vání čerpat dotace Vzděstruktuře usiluje investic. Zároveň ale Nejčastějiareálu jde ohvězdárny obnovy parků programem podpořeno 41. Na i dostavba tive lze obyvatelům měst,z  OP která si o kům liardy korun. „Přesunuté peníze netária v Brně s dotací 65 milionů či celostátních programů vznikají lávání pro konkurenceschopnost, že tuto formu podpory zažádala,“ realizaci svých plánů už získala a rekonstrukce náměstí. Tako- podle europoslance v pořádku,by podpořitfondy projekty školství, Regionální školství podpomoderní centra, kam se korun. a uvedl to prostřednictvím hnedministra několi- například se evropské vícevezacílí. „Za vým příkladem může být na- měly města téměř 5 miliard korun. první náměstek integrace a možná dopravsvýmoprava způsobem i OP Životní ka Do jednoho předpokladu odpovídajícího zapříklad náměstí v Hav- sociální proprogramů. místní rozvoj Daniel z nich Braun.se školy nebojí pozvat žáky základ- ruje ní,“ prohlásila již dříve umožňují ředitelka prostředí. Jde hlavně o zateplovaškol na prohlídku. S pomocí mohou střední odborné školy a uči- ních líčkově Brodě na Vysočině nebo cílení evropské fondy ROPY POMÁHAJÍ PARKŮM RR Jihozápad Šíprojekty, najdeme po Úřadu z  Regionálního operační- cítřeba liště 8.  srpna. Pro- dotace zásadním způsobemMichaela motivovat opravakterých náměstí v Lázních I NÁMĚSTÍM IOP přihlašovat ZLEPŠUJEdo IMAGE MĚST mová. Přesné informace zatím neuž celou řadu. Jako příjekt má název POSPOLU a zaměří ho programu SM bylo už v  roce republice Bohdaneč v Pardubickém kraji. a akcelerovat výnosnost a využiani na Úřadu Regionální rady projektů školství mají kupříkladu se partnerství škol a firem re- 2010  telnost územních (regionálních) „Těšítakových mě, když mohuvepřihlížet Ovšem rozvojové dokončeno plány měst Rene- klad A na jaké typy projektů jsou při z IOP Jihovýchod. I zde ale chtějí případlze uvést třeba zateplení tří středgionální centrum odborného alizaci odborného výcviku. Celkem podporovány? Tak například jsou podporovány pouze Integro- ukončení nějakého projektu, aktiv,“ řekl Vlasák a dodal, že penízeskutečných použít na školské projekve Středočeském kraji né ve strojírenství a auto- ních bude 1,75  milionu korun vzdělávání znalost rozvojových kterýškol zvelebuje infrastrukturu vaným operačním programem, jde očástkou revitalizace problémových ty. „Pokud se vše podaří, použijeme (v Hlinkách, Kolíně a Nymburku) mobilovém průmyslu ve Vsetíně. podpořeno 25  partnerství. „Záklasídlišť. „Tato oblast podpory je ale také regionálními operačními v obcích a městech, protože vy- potřeb země, jednotlivých regipenízejena 67 milionů korun. „Tyto o  rekonstrukci SOŠz za dem spolupráce přítom- Šlo onů a měst prorozvoj toto odborné zacílení tváří lepší prostředí propeníze život, získané programy. Finanční objektu prostředky určena městůmmusí na být revitalizaci výuky v  rámci středního školství se nám v  budoucnu vrátí, neboť Josefa Sousedíka ve Vsetíně s donost žáků v  reálném pracovním veřejných prostranství a vlast- nich putují především na rozvoj tak jako v Lázních Bohdaneč,“ nutnou podmínkou. vytápění v  otevření zateple- a na dopravu,“ dodala Kateřina přesahující 52 miliony prostředí zapojených firem, kte- tací DoFilip Appl řekl vloniza u příležitosti městských center nebo nakorun, vybra- ušetříme níkům bytových domů na jejich rou se zkvalitní rozvoj odborných díky které došlo k  významnému ných objektech,“ uvedl hejtman bešová. kompetencí učňů i  žáků maturit- zlepšení podmínek pro odbor- Josef Řihák. A  šance získat dotaci budou mít ních oborů ve vybraných skupinách né vzdělávání nejen ve Vsetíně, zřizovatelé škol i  v  příštím období oborů,“ stojí v  tiskové zprávě Ná- ale v celém kraji. Olomoucký kraj NOVÉ PENÍZE PRO ŠKOLY? 2014 – 2020. Jak se zdá, ROPy narodního ústavu pro vzdělávání, zase za peníze z  ROP SM pořídil hradí Integrovaný regionální opekterý projekt organizuje. O  pod- pro Střední školu strojírenskou V  České republice je v  současné rační program. I on by však měl mít poru technických oborů se snaží v  Lutíně soustruhy, frézy, vrtač- době přes pět tisíc mateřských škol, kapitolu věnovanou regionálnímu ky a řadu dalších nákladných samozřejmě i  zřizovatelé Na nedávném summitujednotliG20 uskutečněném v Cannes byly stroeko- čtyři tisíce základních škol a  přes vzdělávání, jejímž cílem bude rozvoj jů. Dohromady už šly nebo půjdou vých středních škol, tedy především nomická krize eurozóny a alarmující situace životního prostředí 1 300  středních škol. Stále ale jen a modernizace infrastruktury určena školské projekty miliar- malá část z nich se může pyšnit zís- né pro vzdělávání všech věkových kraje. V  některých mají hlavními tématy.regionech Současný stav z ROPů biologové považují za začátek dy korun. „Z ROP JV do podpory dlouhodobější projekty podpořené nového masivního výhynu jako kdysi před stovkami milionů let. kanou dotací na rekonstrukci nebo kategorií obyvatel, tedy jak mateřškolství už putovalo Evropskou unií. Příkladem Retrospektivní pohled jedoPraha, minulosti vyvolává obavy. na 54 ukon- pořízení nových budov a  vybave- ských, tak základních a  středních kde pomáhá dlouhodobá iniciativa čených projektů téměř 700  mili- ní nebo na jiné související projek- škol. Filip Appl

ZAHRANIČÍ

Ekologické chování na denním pořádku

Člověk dokázal přeměnit polovinu půdy na Zemi a tím závažně poškodil ekosystém. Ekonomický a průmyslový rozvoj, rostoucí poPro kraj předstačet Moravskoslezský obyvatel, nové stravovací návují finanční prostředky získané vyky a požadavky životních podz mínek evropských fondů nezanedbateljsou příčinou narušeného nou pomoc při zvyšování životního prostředí. Podle kvality nedávvzdělávání. Využíváme je nejen na no zveřejněných studií americpodporu vzdělávání ve smyslu prokých vědců je 5 500 živočišných cesu výuky, také na modernizaci druhů na ale pokraji vyhynutí. Dobudov a areálů a zlepšování konce několik živočišnýchvybavea rostní škol, jejichž linných druhů jsme ztrácízřizovatelem. svou původDíky evropským fondům můžení velikost a zmenšuje se (polární me investovat do této oblasti stovmedvědi, jeleni, želvy, ještěrky, ky milionů korun ročně. V letošním ropuchy...). Lesní porost, tolik roce jsme v rámci ROP dotaci nepostradatelný prozískali ekosystém, na realizaci pěti projektů. Studenti mizí před očima a více jak dva se dočkajíosob nového jazymiliony ročněvybavení umírá na zákových laboratoří nebo například važné nemoci způsobené znečišvybudování dílenFrekvence pro automobiltěním ovzduší. přírodní obory, což je v souvislosti s rozních katastrof a hrůzné následky vojem automobilového průmyslu hovoří jasně: spotřebováváme v více našem kraji neoddiskutovatelpřírodních zdrojů než nám ným přínosem. Peníze poputují planeta může poskytnout. i Téměř do informatických, stavbařských s pravidelností zasáhne a zdravotnických oborů, jsou některý z ničivých živlůkteré i půvabv nou posledních letech velmi vytížekrajinu Francie. V roce 2009

KOMENTÁŘE

čelila zuřivé vichřici Klaus, o rok později vichřici Xynthia a nyní se vzpamatovává z mohutných záplav na jihu země. Podle odhadů né a  vyhledávané, těchškody představují neboť částku v 600 až to oborech nacházejí absolventi 800 miliard eur. Nové obavy vyuplatnění. Celkovéhladiny předpokládavolává zvyšování Atlanné způsobilé výdaje do těchto pěti tického oceánu. Situace znepoprojektů se blíží 100 milionům kokojuje obyvatele kraje Gironde, runám. Aktuálně v  Moravskoslezkteří přihlíží zmenšování pláží o ském probíhá realizace jedenkraji až tři metry za rok,dalších v někrajských projektů ROP předpokterých místech o šests až deset kládanými celkovými výdaji zhruba metrů za rok. 75  milionů z  nichž se buDnes patříkorun, Francie k zemím dují multifunkční velkoprostoros nejmenšími emisemi sklenívé odborné učebny, gastrocentra, kových plynů. Propagace vzoru pořizují diagnostické nástroje, inekologického chování naučila formační technika a  pomůcky pro obyvatele téměř automatickým speciálně pedagogická a peekologickým gestům.centra Pravidelně dagogicko-psychologické poradny.  třídí odpad, šetrně hospodaří Díky dalším s vodou (podledesítkám Crédoc - milionů Střediskorun z  evropských peněz jsme ko výzkumu pro studie a pozotaké mohli uskutečnit krajské rování životních podmínekprose jekty, jejichž podstatou podpocelková spotřeba vodyje domácra edukace, výchovy, ností snížilametodiky o 3 % v a období od což má vliv především na zkvalit1997 do 2007), často nakupují nění výuky naJsou školách, vytváře-i biopotraviny. uvědomělí ní pozitivního sociálního prostředí v otázce spotřeby elektřiny. Rok

a  zlepšení systému péče o  žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. se rovod Moravskoslezský roku se Franciekraj zúčastňuje něž průběžně zapojuje do realizace programu na podporu životního projektů prostředí„Energetické Earth Hour.úspory Letos ve se školách a školských zařízeních zřipřibližně 130 měst (Lyon, Paříž, zovaných MSK“, díky nimž prošlo Strasbourg, Toulon…) ocitlo ve rekonstrukcí 25 budov škol zřizovatmě po dobu jedné hodiny. Akce ných projekty se týkají byla krajem. Další spuštěna před Eiffelovou rekonstrukcí sportovišť, jen v letošvěží za přítomnosti ministryním roce jsme už do jejich renovaně ekologie Nathalie Kosciusko ce vložili téměř milionydopravy korun.  Morizet. Ani v23 otázce Vítáme aktivitu našich školských nezůstává pozadu. Většina Franzařízení, která nespoléhají pouze couzů využívá služeb veřejné na přidělené finanční zdroje a samy hromadné dopravy. Síť železnic se si prostředky na re-a a snaží metrazajistit je vysoce rozvinutá alizaci svých vlastních grantových pokud právě neprobíhá stávka projektů. Letos zastupitelstvo kraje nebo sebevražda bezdomovců rozhodlo o  přerozdělení 130  mili(velice časté v zimních měsíonů korun, které po vyhodnocení cích) patří k velice spolehlivým. projektů mezi 60  úspěšV rámci rozdělilo ekologického programu ných žadatelů z  řad základních, vláda započala několik modernistředních a vysokých škol či domozací dopravního systému. Nejvývů mládeže. Naše vzdělávací zařízeznamnější z nich je automatizace

ní rovněž využila výzvy EU peníze školám, jejímž smyslem je podpořit rozvoj oblastí, které se dlouhodobě linky č. 1 pařížského metra, kteukazují jako problematické. Patří rá patří k nejstarším a nejfrekmezi ně čtenářská a  informační ventovanějším (denně přepraví gramotnost, cizí jazyky, využívání 725 tisíc osob). Do roku 2020 informačních technologií či mateproběhne zdvojnásobení velimatika. Dovlaků této výzvy kosti sítě TGVseo svými 2 000prokm. jekty téměř V zářípřihlásily letošního rokuvšechny oslavily školy vlaky v kraji už využily vysokéa letos rychlosti třícáté54 miliony výročí od korun. svého vzniku (1981) a přepravily přibližně dvě miliardy osob. Na seznamu je rovněž snížení hlučnosti letadel ohrožující obyvatele v blízkosti pařížských letišť Roissy Charles de Gaulle, Orly a Beauvais. Od března příštího roku budou zprovozněny nové dráhy nočních vzletů ze západní strany Roissy Charles de Gaulle, budou vyčleněny investice do zvukových izolací Palková, a zakáz používáníVěra nejhlučnějších náměstkyně hejtmana letadel v noci (Airbus A310). Moravskoslezského Ilona kraje pro školství Mádrová

Termín „státní zastupitelLidé v zemích Evropské unie, a asi ství“ se v  těchto týdnech nejvíc lidé v zemích eurozóny, otvídenně vyskytuje nejen rají už hodně dlouho noviny s na úzstránkách novin, alei kostí. Totéž českých se samozřejmě týká i ve více či méněv časech rozčilených televize a rozhlasu zpravoprojevech politiků. Nehoddajských relací. Není nic příjemného lám rozmnožit příval koutvrzovat se denně, že nelze čekat mentářů na toto téma, ale nic jiného než škrty (abych ty souupozornit, že tyto nástroje časné perspektivy vyjádřil co nejspravedlnosti se uvažování o  svou nestručněji). Ve svém jsou čekanou společenskou důleteď lidé v mnoha evropských zemích žitost v  blízké hlubocebudou ponořenimožná do finanční proči vzdálenější budoucnosti blematiky, a to hlavně do té, kterou muset dluhováv Evropské krize a způsobunii jejíhopoděřešení lit s novou evropskou institucí: s Evropským zastupitelstvím. trápí přímo jejich rodiny. Snadno nám všem přitom uniká, že jsme vystaveniNenemají ztratit žádnou pravomocí, jen se od tušeným rizikům ještě i vze jinésvých rovině.zákonných Politické. Média už na ni přecházejí, jennich my si bude žádat, spolupracovaly touto neonevšímáme, jakaby bohatá je jejich žeň, kdyžs na bojištiinstitucí o záchranuve euravěcech a ekonomické právněného či přímo podvodného zacházení s evropskými fondy. stability EU sbírají oběti: padlé vlády. V posledních týdnech a měsících mohla méZřízení Evropského zástupce, Evropského zastupiteldia se vší institutu pompou pohřbít vlády ve Slovinsku, na či Slovensku, v Řecku, v Itálii, ve ství bude podstatným krokem ve směru k  uplatnění pravomoci Španělsku; na jaře v Portugalsku a v únoru v Irsku. Loni na zadluženost státu Evropské unie protivepodvodům při využívání přidělených dotadoplatila vláda laboristů Velké Británii. A pro úplnost: předchůdkyní všech těch cí z  evropských fondů členských zemích. se ale, jen padlých vlád v EU byla vládav na Islandu, tedy v zemi,Uskuteční která v EU není, nechtěla pokud bude na úrovni Evropské unie schválen a realizován návrh být, ale teď už raději chce. Zatím se celkem devět evropských zemí octlo kvůli peformulovaný minulýprovizóriu. týden komisařkou něžní krizi v politickém Doufejme, žepro dalšízáležitosti nepřibudou.justice Ale kdyžViuž viane Redingovou, jménem Evropské komise. jsem vyslovil slovo provizórium, rovnou poukážu na to, co je asi ještě vážnější než Redingová navrhuje zřídit - pro začátek – jak funkci pád devíti evropských vlád. Do provizória vstupuje, se zdá,evropského také Evropskáprounie kurátora pověřeného výlučně vyšetřováním finančních podvodů a především její finančně-ekonomický pilíř, eurozóna. Nejen političtí lídři Evroptýkajících využití ačástek fondů náské unie, ale se i ekonomičtí finančnípřidělených experti volají z  poevropských novém uspořádání poměrů rodním subjektům a  dalších forem zneužití prostředků pocháuvnitř eurozóny. Ta se má stát pevným jádrem Evropské unie, s větší rozpočtovou zejících rozpočtu. „Když si Evropská unie nebude disciplinouz aevropského hlavně s větší koordinací až uniformitou národních fiskálních politik. sama chránit své rozpočtové prostředky, nikdo to za dělat neEurozónu je třeba vyzbrojit nástroji k účinné obraně společné měnyni před nápory bude, to nám musí být jasné,“ argumentovala komisařka v projefinančních trhů, domnívají se experti. My ale bychom měli vědět, že změní-li se euvu, kterým prezentovala svůj změní návrh. rozóna v takzvané pevné jádro Unie, se tím automaticky situace těch zbylých Obecně se dá říci, že má pravdu. členských zemí Evropské unie. Tedy i našiJustiční země. Jakorgány se změní?členských K horšímu. států Země, mohou mít přirozenou tendenci posuzovat pochybnosti které buď nechtějí vůbec, nebo zatím nechtějí do eurozóny, se octnouBruselu na okraji nebo i domácích kritiků o správnosti fondů se ze ta zorného evropské struktury, mimo její pevné jádro,spoluvyužívání s nováčky, kterým okrajová úhlu národního, nikoli evropského zájmu. Každoročně se přitom, část Unie snáz otevře. Rozběhne-li se v Evropské unii ten dnes tak naléhavě požapodle Evropské komise, škody způsobené členskýdovanýzjištění proces zpevnění eurozóny, budešplhají ho zákonitě provázet rozvolnění a pokles mi státytépři zacházení s unijními rozpočtovými významu hrstky států, které zůstanou mimo eurozónu. Taprostředky skupinka budek pěti jednak stům milionům eur. Není to sice nijak horentní částka v  porovpočetně méně významná, jednak ještě ke všemu nesourodá. Vedle zemí, které do nání s celkovou výšíjako ročního rozpočtu EU, který činí 140 miliard eurozóny nikdy nechtěly, Velká Británie (ale ta se umí o sebe postarat), v ní bueur, je to ale nezanedbatelná hodnota v době, kdy unijní dou země vyčkávající, až jak to s eurem dopadne, i země, které na vstupprostředdo eurozóky představují velice žádanou pomoc k překonávání ny zatím nemají přepoklady, i země, které budou postupně do EUdluhové přijímány:krize země v jednotlivých členských státech. Krom toho podle Evropské západního Balkánu. Nicolas Sarkozy asi měl už tohle všecho promyšleno, kdyžkona mise polovinu případů zneužití či defraudace začátkutéměř listopadu řekl v diskusi se studenty štrasburské univerzity:prostředků „Nakonec tu pocházejících z  unijního justiční budou dvě rychlosti. Tou jednourozpočtu půjdeme k národní větší integraci uvnitř orgány eurozóny,netou vyšetří a  čtyři z  pěti viníků nepotrestají. A  právě to povzbuzudruhou se půjde ke konfederaci uvnitř Evropské unie”. Nemělo by nám uniknout, je kekonfederace, stále drzejšímu zneužívání evropských peněz. že sspekulanty ideou evropské jejíž založení by uchránilo Evropskou unii před V Bruselu registrují ročně cca 2 500 případů podvodného či jinépostkomunistickými adepty na členství, přišel už Francois Mitterrand hned po ho nelegálního tohoto pádu železné opony.jednání Předestřel ji přímodruhu. v Praze (červen 1991). Neuspěl. Zejména EK zná „své tudížUspěje předpokládá, že první náu Václava Havlapappenheimské“, a dalších Středoevropanů. Nicolas Sarkozy? U Václava mitkou některých vlád bude, že zřízení nadnárodních justičních Klause a u těch dalších, co lpějí spíš na státní suverenitě než na evropské integraci? orgánů jetuzásahem doje jedné z  nedotknutelných sfér národní suTo, co jsem dnes načrtl, jen hypotetická představa budoucnosti Evropské unie verenity. Návrh Viviane Reddingové na zárodek evropské prokua eurozóny. První, co může zhatit její uskutečnění, je ztroskotání eura a rozpad euratury je proto ba minimalistický. Má to být stane především rozóny. Ale buďme skromný, (euro)optimisty: euro se udrží a eurozóna se pak pevným velice decentralizovaná struktura nenarušující kompetence nájádrem EU. Buďme také (euro)realisty: braňme se včas marginalizaci, tedy česky, rodních orgánů. Evropský prokurátor (pozn.: slovo zástupce by vytěsnění na okraj evropské struktury. Nejlépe tím, že (Sarkozyho) ideu jakési bylo zavádějící bez přívlastku státní; ale pro institut evropskékonfederace zmaříme v zárodku zřetelnou podporou jednotné Evropy s jednotnou ho dosahu nelze adjektivum státní použít. Proto tedy prokurátor. měnou. V některých jazycích zemí EU je to ostatně synonymum k termínu státní zástupce) by v členských zemích dozoroval nebo prováděl vyšetřování ve spolupráci s  domácí policií, měl by pravomoc navrhovat postupy jako domovní prohlídky, zabavování Co znamená zkratkadoličných IPRM? předmětů, zmrazení finančních transakcí, atp. a dával byplány impuls IPRM označuje Integrované rozke stíhání zjištěných viníků. Příslušnost národní justice pro kovoje měst. Jedná se o soubor vzájemně nečné řešení případů by se však neporušovala (jestli rozuprovázaných akcí, které dobře jsou realizovámím interpretacím evropského tisku, které se, želbohu, ve všech ny na vymezeném území nebo v rámci detailech ani neshodují). Lze se snad ale opřítpřístupu o slova ve Redingové: tématického městech a „Institut evropského prokurátora směřují by byl kzřízen v  zájmu ochrany dosažení společného cíle či finančních prostředků Evropské unie, ale vyšetřování ke kterécílů města, obce či lokality. IPRM je mu by dával podnět, by provádělajedním státní zastupitelství přísluš-a z nástrojů urbánní politiky ných států určená k tomu účelu,“ řekla komisařka pro záležitosti projekty v něm obsažené mohou být justice. podporovány z operačních programů Její návrh nepřišel z  čista jasna. Věc svou historii. Evropské (OP)má financovaných ze strukturálních zastupitelství pro záležitosti ochrany evropských financí bylo fondů. Město může předložit jeden nebo více IPRM. předmětem velmi vzrušené diskuse už při projednávání návrhu Evropské ústavní smlouvy (nakonec zamítnuté francouzským V jakých operačních programech se IPRM uplatňují? a holandským referendem v r.2005) a při redigování Lisabonské Integrovaný plán rozvoje města je koordinačním mechanismem zacíleným na insmlouvy. Návrh se tehdy nerealizoval pro názorovou rozdílnost tervence v oblasti rozvoje měst v rámci regionálních operačních programů (ROP), zejména na šíři kompetence nové Integrovaného operačního programu (IOP,instituce. oblast intervence 5.2 týkající se řešení Ani teď to nevypadá na názorovou shoduoperačních mezi osmadvaceti problematiky bydlení) a doplňkově v tématických programech.členMezi skými zeměmi. Krom toho, Velká Británie, Irsko Dánsko mají prioritní oblasti, na které se intervence v rámci IPRM zaměřují,a patří ekonomický už odedávna v oblastiživotní justice dojednané výjimky. Ale až sea o zározvoj, sociální integrace, prostředí, přitažlivá města, dostupnost mobiležitosti zřízení evropského zastupitelství na ochranu finančních lita a správa věcí veřejných. prostředků EU bude diskutovat a  rozhodovat u  nás, měla by veřejnost a  hlavně její volení Jakých měst se IPRM týká? zástupci vzít na vědomí, že termín finanční prostředky EU neznamená nicobyvatel jinéhoanež peníze pochá1) IPRM je podmínkou pro města nad 50 tisíc Mladou Boleslav, aby zející z národních plateb do evropské pokladny, že se tedy jedná mohla čerpat prostředky v rámci oblasti podpory ROP zaměřené na rozvoj dai ných o  ochranu českých peněz věnovaných na evropské účely, a  že měst (jedná se o města zařazená na seznam nositelů IPRM v rámci ROP). bránit jejich účinnější ochraně být v města souladu s  českým 2) Pro oblast intervence 5.2 IOP mohou nemůže IPRM předkládat nad 20 tisíc obynárodním zájmem. Leda bychom za český národní zájem považovatel, bez jeho předložení by nemohly čerpat prostředky z této oblasti intervence. vali zachování snadného evropských fondů. Nejen u nás. 3) Města do 50 tisíc obyvatelzneužití mohou čerpat prostředky OP prostřednictvím I IPRM, v  těch členských zemích, kde je jejich zašantročení ještě mnopokud to pravidla operačního programu umožňují. hem rozšířenějším jevem. Martina Finková, Eurofon

Eurofon informuje

PUBLICISTIKA

4

EN č. 7 / 2013

Španielov sužuje nezamestnanosť mladých Premiér Mariano Rajoy chce nezamestnanosť mladých poraziť najmä prostredníctvom eurofondov. Z  Bruselom vydelených šiestich miliárd chce pre Španielov odčerpať takmer dve. Svoj zámer zverejnil na tlačovej konferencii na španielskom veľvyslanectve v Berlíne, krátko pred summitom venovaným rastúcej nezamestnanosti absolventov. V  Španielsku miera nezamestnanosti medzi mladými do 25 rokov dosiahla 56,4 percenta, čo pri priemere v  eurozóne pohybujúcej sa na 24,4percentnej úrovni predstavuje katastrofu. S  druhým najvyšším počtom mladých bez práce medzi krajinami EÚ, sa Španieli stanú jedným z najväčších poberateľov pomoci určenej na preklenutie problému. 1,9  miliardy eur, ktoré budú môcť čerpať v priebehu dvoch nasledujúcich rokov umožní podľa premiéra flexibilné vytváranie pracovných miest a  prostriedky majú slúžiť na financovanie „Garancie pre mladých“, iniciatívy určenej pre ľudí do 25  rokov. Jej cieľom je, aby sa absolventi alebo nezamestnaní boli schopní do štyroch mesiacov od ukončenia školy alebo straty práce opätovne zamestnať, rekvalifikovať alebo ďalej vzdelávať. Dôjde k  rozší-

reniu programov určených pre zvýšenie mobility mladých, študentské pobyty nebudú obmedzené len pre vysokoškolákov, ale budú ich môcť využívať aj učni. BOJ S NEZAMESTNANOSŤOU MLADÝCH

Európskej komisie José Manuel Durao Barroso vyjadril ochotu vyslať do Španielska tím expertov na vypracovanie plánu o zamestnávaní mladých, čo by mohlo racionálne doplniť, prípadne úplne suplovať poskytnutie prostriedkov z  eurofondov. Za rovnakým účelom Brusel do Španielska a  ďalších siedmych krajín vyslal komando špecialistov už začiatkom roka 2012, čo umožnilo efektívnejšie prerozdelenie prostriedkov. DLHODOBÉ NÁSLEDKY

K  balíkom podporných nástrojov na odstraňovanie nezamestnanosti mladých sa mnohí stavajú negatívne a  boli skritizované už v  samotnom europarlamente. Spracovávanie firiem, aby sa k  mladým uchádzačom o zamestnanie správali ústretovejšie, je podľa niektorých krokom späť. Katalánsky europoslanec Raül Romeva i  Rueda v  tomto opatrení vidí „otváranie dverí diskriminácii mladých na pracovnom trhu a  výsledkom bude vykorisťujúca stratégia najať praktikanta, nie zamestnanca.“ Predseda

Za alarmujúcu pokladá nezamestnanosť mladých Španielov OECD. Upozorňuje na ňu v  správe „Perspektívy zamestnania“ a  varuje pred dlhodobými dôsledkami ničivej sily tohto fenoménu. Od začiatku krízy sa počet pracujúcich mladých Španielov zredukoval o 21 percento, čiže o päťnásobne viac ako je priemer krajín OECD. Rolu zohral nárast mladých pokračujúcich v  štúdiu, avšak o  sedem percent vzrástol počet tých, ktorí neštudujú ani nepracujú. Podľa odborní-

Štrajk študentov v Madride.

zdroj: autorka

kov práve mladí predstavujú na trhu práce zraniteľnú skupinu,  lebo dlhodobá nezamestnanosť poznačí ich celý produktívny vek, o  psychologických následkoch nehovoriac. Podľa Eurostatu približne šesť z  desiatich mladých Španielov v  produktívnom veku v  roku 2012  nepracovalo ani sa o zamestnanie neuchádzalo. Ďalším problémom v  španielskej spoločnosti je prevzde-

lanosť, podľa prieskumov až 44  percenta vysokoškolákov vo veku 25  až 29  rokov  pracuje na miestach, ktoré si ich stupeň vzdelania nevyžadujú. Južania sa chcú vyvarovať donedávnej závislosti od situácie na realitnom trhu, šancu vidia v  modifikácii tradičného modelu a  upriamili sa poskytovanie univerzitného vzdelania i  za cenu, že absolventi za prácou musia emigrovať do cu-

dziny. Činiteľom zohrávajúcim úlohu v  rastúcej nezamestnanosti absolventov univerzít je fakt, že doma hľadajú prácu u  podnikateľov, ktorí možnosť zamestnať vysokoškoláka vnímajú ako nerentabilnú. Zmene má napomôcť stratégia o  podpore podnikania, ktorú momentálne rieši centrálna vláda spolu s  predstaviteľmi jednotlivých regiónov. Dana Miháliková

sa nepodarilo naplniť pôvodný účel vzniku, presnejšie prípravu bieloruskej elity, ktorá by časom mohla priviesť krajinu do západných štruktúr. Situácia sa podľa bieloruského lídra vyvinula presne opačne a  univerzita vychovávala západných agentov. Výsledkom bolo takmer okamžité odobratie akreditácie, no vďaka silnej medzinárodnej podpore univerzita obnovila svoju činnosť v  Litve. Keďže funguje na území Eu-

rópskej únie, jej diplomy platia vo všetkých členských štátoch, a  naďalej zostáva inštitúciou, ktorá zabezpečuje študijné odbory zamerané na Bielorusko a jeho kultúru. Rektor Anatolij Michajlov pred časom skonštatoval, že Európska humanitná univerzita sa v  podstate nachádza v  exile a  vyučujúcich i bieloruských študentov, ktorí patria k  študujúcej väčšine, prirovnáva k  utečencom. Hoci rektor pokladá pozíciu inštitúcie za nie príliš dôstojnú, prvo-

radou je podľa neho politická a  akademická sloboda. EHU aktívne spolupracuje s  niekoľkými európskymi a  americkými univerzitami, v  rámci jednotlivých programov prijíma i  vysiela študentov na študijné pobyty, využíva možnosť pozývať pedagógov z  celého sveta a napĺňať svoju pôvodnú ideu, ktorá spočíva v  hľadaní dialógu medzi západnou a  východnou Európou.

Univerzita v exile Minulý rok oslávila Európska humanitná univerzita 20. výročie od svojho založenia a to aj napriek tomu, že v roku 2004 ju Alexander Lukašenko nechal definitívne zatvoriť. Po krátkom čase bola jej činnosť obnovená v litovskom Vilniuse. EHU bola založená prostredníctvom vzdelávacieho fondu Humanitas, ktorého členmi sú Bieloruská akadémia vied, ministerstvo školstva, ministerstvo kultúry, bieloruská pravoslávna cirkev a  Medzinárodný humanitný fond. Novej univerzite sa v  rekordnom čase podarilo zabrať popredné

miesto v  systéme vzdelávania a  v  roku 2001  na nej študovalo 0,3  percenta všetkých študentov v  krajine, medzi ktorými najsilnejšiu skupinu tvorili kňazi, kulturológovia, dizajnéri, psychológovia a ekonomickí odborníci. Mnohí pedagógovia sú presvedčení, že  zrušenie je-

dinej neštátnej univerzity v  Bielorusku bolo politicky motivované. Ako vtedy prehlásilo tlačové oddelenie univerzity hlavnou príčinou bolo „odmietnutie nasledovať ideologický diktát vlády a  porušenie základných princípov akademickej slobody“. Nakoniec, túto skutočnosť potvrdil  sám prezident Lukašenko, keď na študentskom stretnutí v  Breste dal najavo rozčarovanie nad skutočnosťou, že Európskej humanitnej univerzite

Dana Miháliková

Novinky zo Slovenska: prokurátor, deficit a štadión Po dva a pol roku má Slovensko generálneho prokurátora. Prezident sa dva roky zdráhal vymenovať do funkcie právoplatne zvoleného kandidáta Jozefa Čentéša, ktorého zvolil parlament ešte počas vlády Ivety Radičovej. Gašparovič odmietal Čentéša vymenovať pre jeho morálne a  profesionálne zlyhanie – skartáciu spisu výpovede Igora Matoviča o korupcii v parlamente. Gašparovičova sprvu nerozhodnosť a neskôr i verejne deklarovaný úmysel nevymenovať Čentéša na post generálneho prokurátora, mala za následok

sériu sťažností na Ústavnom súde a  napádaní senátov pre údajnú zaujatosť. Takto sa podarilo obom stranám zablokovať súd, ktorý pomohla odblokovať až na mieru ušitá reforma. Či prezident porušil ústavný zákon v  prípade nevymenovania Čentéša, Ústavný súd stále nerozhodol. To však neprekážalo vládnemu Smeru vyhlásiť novú voľbu generálneho prokurátora, ktorú hneď v prvom kole vyhral kandidát vládnej strany Jaromír Čižnár. V  polovici júla ho prezident vymenoval do funkcie. Vládni predstavitelia,

hlava štátu i predseda Najvyššieho súdu v  tom nevidia žiaden problém. Opozícia sa zhodla, že praktiky vládneho Smeru poškodzujú spravodlivosť na Slovensku. PROBLÉMOVÝ DEFICIT Ministrovi financií Petrovi Kažimírovi sa črtá ďalší problém na obzore. Slovensko sa zaviazalo Únii, že deficit verejných financií nebude ročne vyšší ako 3 %. To sa však aj napriek výrazným opatreniam, ktoré vláda zavádzala v  minu-

lom roku, stále nedarí naplniť. Preto Kažimír vyzval samosprávy, aby viac šetrili na svojich výdavkoch, tie však jeho výzve nerozumejú, keďže sa uskromňujú od začiatku krízy. Najnovšie sa zdá, že ani ušetrených, respektíve získaných 236  miliónov eur z  otvorenia druhého dôchodkového piliera a následnom vystúpení desaťtisícov sporiteľov, nebude stačiť. Eurostat zavádza novú metodiku účtovania verejných financií, podľa ktorej sa takto ušetrené peniaze nedajú pokladať za úsporné opatrenie, keďže efekt

tohto kroku sa prejaví len jednorázovo v  danom roku. Vláda tak bude musieť nájsť iný spôsob, ako stlačiť deficit. ŠTADIÓN Aj napriek tomu, že sa na mnohom škrtá a šetrí, vláda nevidí problém v  podporení výstavby nového národného futbalového štadiónu. Nakoľko športové záležitosti spadajú pod kompetencie ministerstva školstva, učiteľom a  časti spoločnosti sa nepáči, že úradníci nevedia nájsť peniaze na platy učiteľov,

no na nový štadión sa peniaze dokážu nájsť. Koľko bude nový stánok futbalovej reprezentácie stáť ešte nie je jasné, štát sa zatiaľ vyjadril, že súkromníkovi, majiteľovi ŠK Slovan, ktorý ho postaví, preplatí maximálne 40 % z  celkových nákladov. Okrem jedného veľkého štadióna sa rozhodla vláda podporiť a zveľadiť aj asi ďalších 20 štadiónov v  iných mestách. Na to vyčlenila 45  miliónov eur, ktoré sú rozložené do rovnomerných čiastok po dobu desiatich rokov. Ivan Belko

Europeniaze treba míňať rozumnejšie, priznávajú sebakriticky Estónci Vedúci Zastúpenia Európskej komisie v  Estónsku Hannes Rumm sa vyjadril proti doterajšiemu realizovaniu aktivít financovaných z  eurofondov a  kritike podrobil estónske samosprávne orgány. Podľa neho sú príliš slabé na vytvorenie sietí služieb, ktoré by mohli byť spolufinancované z  európskeho rozpočtu. „Namiesto regionálno-ekonomického rozvoja sa samosprávy sústredili na budovanie parkov a  športových areálov,“ dal najavo svoju nevôľu Rumm. Za posledný rok navštívil

všetky regióny a  presvedčil sa o  dôkladnom oboznámení sa krajanov s  možnosťami čerpať eurofondy, v  čom vidí pozitívum, ale zároveň nebezpečenstvo. To spočíva v  nedostatočnej racionalizácii získaných europeňazí, ktoré predstavujú pätnásť percent z  estónskeho rozpočtu. Ako

príklad Rumm spomína problém rekvalifikácie, ku ktorej sa utiekajú nezamestnaní prostredníctvom úradov práce. Rekvalifikačné kurzy, spadajúce pod ministerstvo sociálnych vecí napriek niekoľkomesačnej dĺžke nepostačujú na vyškolenie nového pracovníka v  konkrétnom odbore, a  konfrontuje ich s  odbornými školami spadajúcimi pod ministerstvo školstva, ktoré boli inovované z  európskych peňazí, no zároveň nie sú urče-

né pre nezamestnaných s  už dosiahnutým vzdelaním. Nezamestnaní tak narážajú na byrokratický problém, pretože zainteresované orgány v  boji s nezamestnanosťou navzájom nekomunikujú o  financovaní a  jasných podmienkach rekvalifikácie. NASPÄŤ DO PRÁCE K  naplneniu vízie Komisie o  zameraní sa na ciele dlhodobého charakteru môže podľa

Estóncov dôjsť orientáciou na vyriešenie niektorých mínusov súvisiacich s  9percentnou nezamestnanosťou a  tiež starnúcou populáciou. Ministerstvo sociálnych vecí preto uvažuje o  spôsoboch ako vrátiť ľudí do pracovného procesu vrátane dôchodcov a  občanov starajúcich sa o  bezvládnych príbuzných. Momentálne pracuje na návrhu o  vytvorení možnosti profesionálneho domáceho ošetrovateľa, ktorým by podporili vytváranie pracovných

príležitostí. Na zaplatenie podobných služieb súvisiacich so zvyšovaním kvality života by samosprávy mohli získať prostriedky z európskych zdrojov. Hannes Rumm sa však pozerá na situáciu skepticky, nakoľko rozhodnutie o  rozdelení prostriedkov pre nasledujúce programové obdobie sa blíži a  v  návrhoch o  rozvoji sa samosprávy radšej sústreďujú na realizovanie projektov určených pre aktívny oddych. Dana Miháliková

NUTS II PRAHA

EN č. 7 / 2013

Pražské univerzity dostanou finanční injekci Pražští zastupitelé před prázdninami rozhodli o přidělení dotací z EU skrze Operační programy Praha Konkurenceschopnost a Adaptabilita. Více než 480 milionů korun bude vyhrazeno na vzdělávání a usnadnění vstupu na trh práce. Konkrétně umožní peníze z Operačního programu Praha – Adaptabilita podporu rozvoje znalostní ekonomiky, usnadní vstup na trh práce jakkoliv znevýhodněným osobám, ale především umožní modernizaci počátečního vzdělávání. „Vzdělávání považuji osobně za velmi důležité a  jsem opravdu ráda, že díky evropským fondům můžeme podpořit řadu pro společnost významných projektů, které napomáhají zkvalitnění výuky, rozvíjejí spolupráci škol s  různými podniky či veřejnými institucemi zejména z oblasti výzkumu a  vývoje,“  vyjmenovává pražská radní Eva Vorlíčko-

vá. Podporu z  evropských fondů získá i Gymnázium Jana Nerudy v Praze, které vypracovalo návrh na modernizaci a  zatraktivnění výuky přírodovědných předmětů. Tímto projektovým záměrem chce gymnázium zvyšovat zájem studentů právě o tyto vědy, čímž chce nemalou měrou přispět k  výchově budoucích vědeckých pracovníků.

Podobně i Gymnázium Botičská chce zkvalitnit vzdělávání svých studentů v  technických a  přírodovědných oborech, OPPA mu schválil podporu ve výši 3,84  milionu korun na přípravu a zavedení nového vzdělávacího procesu. Během realizace projektu bude modernizován obsah šesti předmětů s  vazbou na výuku v nově vybavené fyzikální učebně i na naučné stezce na školním pozemku – vznikne 6  vzdělávacích modulů, studenti se zúčastní 12  exkurzí, projektového dnu či workshopu. Škola tak chce zatraktivnit volbu těchto oborů a motivovat studenty, aby lépe uplatnili nabyté znalosti v praxi.

O DOTACE ŽÁDAJÍ NEJČASTĚJI SAMOSPRÁVY Modernizace počátečního vzdělávání byla součástí šesté výzvy Operačního programu Praha – Adaptabilita. Žadatelé mohli podávat projekty zaměřené na zkvalitňování vzdělávání na středních školách, dále projekty podporující žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a  projekty umožňující rozvoj a  zkvalitnění studijních programů na vysokých a  vyšších odborných školách. V  rámci těchto oblastí podpory byly celkově přijaty 193  projektové žádosti s  celkovou požadovanou výší podpory 607 milionů korun. „O dotace v oblasti školství žádají většinou samosprávy a  jejich příspěvkové organizace, což vyplývá z  charakteru tohoto segmentu vzdělávání. Soukromé školy a školské právnické osoby (tedy např. církevní školy) zde tvoří menšinu,“ říká Jiří Netík, manažer pro publicitu fondů EU na pražském magistrátu. Ze schválených projektů v  6.  výzvě tak 47  projektů vypracovaly městské části a příspěvkové organiazce a ani ne polovinu – 18 – soukromé subjekty. BLÝSKÁ SE VÝZKUMU A INOVACÍM NA LEPŠÍ ČASY?

Modernizace učeben a pomůcek z peněz OPPA.

zdroj: Gymnázium Botičská

Ministerstvo školství také v  dubnu potvrdilo, že Evropská komise souhlasila s  podporou výzkumných záměrů z fondů

v  aktuálním Operačním programu Výzkum a  vývoj pro inovace. Jedná se zhruba o tři miliardy korun, které by jinak pravděpodobně zůstaly nevyčerpány. Podle původního nastavení operačního programu šlo z evropských fondů 85  procent prostředků, přičemž nyní se může jednat například pouze o  60  procent. I  tak by šlo o vítanou injekci pro pražské univerzity, které kvůli tomu, že sídlí v metropoli, zatím nemohly z OP VaVpI čerpat peníze. V ČR vznikla díky OP VaVpI nová výzkumná centra - pětimiliardový brněnský CEITEC, medicínské ICRC, ostravský superpočítač IT4Innovations i  menší stamilionové projekty, a tak Praha (kde se nachází většina výzkumných kapacit) musela své vědce nabídnout do středisek, jež vyrůstají jen pár kilometrů za hranicemi Prahy, aby naplnila podmínky operačního programu. Příkladem je superlaser ELI v Dolních Břežanech a BIOCEV ve Vestci, na němž Univerzita Karlova spolupracuje s  Akademií věd ČR. Momentálně nejžhavějším pražským adeptem na podporu z  EU je Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), který připravuje ČVUT. Tento projekt má již územní plán, týmy, vizi a  z  minulosti také ministerstvem přidělenou podporu 105  milionů korun. Další projekty, jež by na dotaci měly dosáhnout, připravuje i  Vysoká škola chemicko-technologická. Eva Potužníková

5

KRÁTCE • Pražský primátor Tomáš Hudeček se zaměřil na přesnou identifikaci a následnou opravu závad protipovodňových opatření, které se objevily po červnových záplavách. Podle primátora jsou ale kromě správně fungujících protipovodňových hrází důležité i další faktory, v první řadě inovace povodňového plánu. Praha, stejně jako další oblasti postižené červnovou povodní, by mohla na likvidaci škod využít i peníze z evropského Fondu solidarity. V  současné době je ve Fondu solidarity pro letošní rok k dispozici 985 milionů eur tedy téměř maximální stanovená částka, která činí 1 miliardu eur. Po povodních před 11  lety získala Česká republika z Fondu celkem 129 milionů eur. • V  Praze je dle odhadů sčítání z roku 2010 asi 4 000 bezdomovců. Pražané, ale i zahraniční návštěvníci metropole, vnímají některé problémy s  bezdomovci negativně -  mimo jiné si stěžují na jejich nepřizpůsobivost v  pražské hromadné dopravě.  V  hlavním městě proto vzniká zvláštní tým složený z  Centra sociálních služeb, Městské policie a pražského Dopravního podniku, který má zlepšit úroveň cestování v pražské MHD. zniká zvláštní tým složený z  Centra sociálních služeb, Městské policie a pražského Dopravního podniku, který má zlepšit úroveň cestování v pražské MHD.

NUTS II STŘEDNÍ ČECHY

Z ROP SČ šlo do škol už 1,5 miliardy Velmi důležitou oblastí, do které putují evropské dotace, je školství. Právě v letních měsících dochází v řadě mateřských, základních a  středních škol na území středních Čech k  řadě investic a  oprav, které jsou v  některých případech podpořeny právě ze strukturálních fondů Evropské unie. A  přestože se programovací období chýlí ke svému konci, další projekty budou pravděpodobně podpořeny v letošním roce. Na území Středočeského kraje je v  současné době 1 275  škol a  školských zařízení. Zatímco stovky mateřských a  základních škol zřizují hlavně města a obce, střední školy spravuje přímo kraj. O evropské peníze ovšem pro svá zařízení usilují všichni zřizovatelé. A usilují hlavně u Regionálního operačního programu Střední Čechy. Ten hlásí do dnešního dne podporu pro 130  školských zařízení na území kraje. Většina z  tohoto počtu (celkem 67) byly mateřské školy, které se v posledních letech potýkají s nedostatečnou kapacitou. Tedy s  opačným trendem, než jaký panuje u  škol středních. „Mateřským školám bylo do dnešního dne proplaceno přes 780 milionů korun. Celkově bylo v  oblasti školství proplaceno přes 1,5 miliardy,“ uvedla tisková mluvčí ROP Střední Čechy Martina Semelková. Program se tak stává nejdůležitějším pomocníkem při modernizaci školních budov a  vybavení. Z  řady úspěšných projektů zmiňuje Martina Semelková jako příklad Učiliště a  praktickou školu v Kladně – Vrapicích. „Celá škola je navržena bezbariérově, což umožňuje dětem z  Jedličkova

ústavu, ale i  dalším tělesně postiženým získat výuční list,“ řekla tisková mluvčí. V JÍLOVÉM HNED TŘI PROJEKTY Pokud lze nějaké menší město označit za asi nejaktivnější v  obnově školských zařízení na svém území, tak je to právě Jílové u Prahy. Nejen že se zde bude stavět nová školka, ale před několika měsíci začala rozsáhlá rekonstrukce a dostavba základní školy za 25  milionů korun (EU zaplatí 20  milionů, zbytek město). Práce potrvají do  srpna. „Vybudujeme zde čtyři nové třídy, z toho dvě kmenové a dvě odborné – jazykovou a  počítačovou, nové sociální zařízení, celá přístavba také dostane nový plášť,“ vyjmenovala důležité body rekonstrukce ředitelka školy Květa Trčková s tím, že kapacita školy se zvýší na 560  žáků. A  ani tímto projektem v  Jílovém nekončí. Kraj totiž rozjíždí výstavbu nové budovy tamního středního odborného učiliště. „Předpokládaná dotace z Regionálního operačního programu Střední Čechy činí 32  miliony korun,“ doplnil hejtman Středočeského kraje Josef Řihák.

Podpora regionálního školství ze strany ROP SČ bude pokračovat i ve zbytku období. Mezi poslední schválené projekty patří výstavba deseti mateřských školek v  celkové hodnotě 114  milionů korun. Nové školky tak získají obce Horoměřice, Chrobec, Velim, Brandýsek, Chrást, Břežany, Libiš, ale také města Dobřichovice, Bělá pod Bezdězem a  zmíněné Jílové u Prahy. Vláda navíc schválila realokaci finančních prostředků z  rizikových programů. Od začátku srpna tak bude probíhat další výzva zaměřená na školky, s alokací 130 milionů korun.

DÍKY OPŽP SE ZATEPLUJE Pokud se věnujeme evropským penězům, které pomáhají regionálnímu školství, nesmíme zapomínat ani na OP Životní prostředí. Z  programu jde totiž velká část alokovaných peněz na zateplování školních budov na území regionu. V roce 2008 si nechal kraj vypracovat Generel vybraných školských zařízení. Na základě toho byly v  roce 2011  vytipovány mimo jiné tři školské objekty vhodné pro zateplení. Všechny tři uspěly a získaly dotaci z OPŽP. Zateplení se tak dočká SOŠ a SOU Beroun Hlinky, SPŠ strojírenská

KRÁTCE a  Jazyková škola v  Kolíně a  také SOŠ a  SOU Nymburk. S  dalšími čtyřmi zateplovacími projekty jde o dotace ve výši 67 milionů korun. Téměř dvojnásobnou částku zaplatí kraj. „Tyto peníze se nám v budoucnu vrátí, neboť ušetříme za vytápění v  zateplených objektech,“ uvedl hejtman Josef Řihák. Dalšími programy, které nějakým způsobem pomáhají regionálnímu školství, jsou OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, ze kterého jsou podporovány hlavně tzv. měkké projekty a OP Výzkum a vývoj pro inovace, který se logicky zaměřuje na podporu vědy. Filip Appl

Kvalita škol se zásadně zvýší v Jílovém u Prahy. Díky Evropské unii se tu realizují nebo budou realizovat hned tři projekty. zdroj: Petr1888 / Wikimedia Commons

• Městská nemocnice v  Čáslavi dostavěla spojovací krček za 13,4  milionu korun. S  financováním projektu pomohl ROP SČ. „Nově realizovaná stavba zvyšuje komfort pro naše klienty. Dříve jsme je museli převážet například na vyšetření CT přes venkovní prostředí. Nyní jejich cesta povede vyhřívaným spojovacím krčkem,“ uvedl ředitel Městské nemocnice Čáslav Martin Novák. • Výbor Regionální rady Střední Čechy schválil realizaci náhradních projektů. Díky tomu získá 22  obcí a  měst celkem 186  milionů korun z EU. „Je to výborná zpráva, díky těmto penězům mohou naše obce postavit tolik potřebné školky nebo opravit silnice. Prostředky  z  EU tak pomohou skutečně tam, kde mají,“  dodal předseda Výboru RR Střední Čechy Josef Řihák. Schválena byla také realizace 10  projektů mateřských školek za 114 milionů korun. • Novou cyklostezku mají v Benátkách nad Jizerou. Trasu podpořil Regionální operační program Střední Čechy částkou 9,17  milionu korun. Cyklisté tak konečně nemusí jezdit po frekventované silnici, ale mohou využít novou bezpečnou trasu. Slavnostního otevření se zúčastnil starosta Benátek, ředitel ROP SČ, zástupce dodavatelské firmy a  další významné osobnosti.

PREZENTACE

6

EN č. 7 / 2013

Výsledky celostátní soutěže obcí „O křišťálovou popelnici“ Na slavnostním večeru v Hradci Králové byly v rámci konference Odpady a  obce oznámeny výsledky celostátní soutěže obcí „O  křišťálovou popelnici“ za rok 2012. Ceny předali zástupci autorizované obalové společnosti EKO-KOM, která je vyhlašovatelem soutěže. Již čtrnáctým rokem se v Hradci Králové koná odborná konference Odpady a  obce, která se pořádá v  rámci cyklu odborných konferencí Odpadové dny. Také letos se na konferenci schází široká odborná veřejnost a  odborníci, kteří se  vyjadřují k  aktuálním odpadovým tématům. V  úvodu konference vystoupili mj. náměstek ministra pro životní prostředí Ing. Martin Frélich a  senátor Ing. Petr Šilar. Konference Odpady a  obce 2013  se koná pod záštitou Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva průmyslu a  obchodu ČR, Svazu měst a  obcí ČR, Asociace krajů ČR, Hospodářské komory ČR a města Hradec Králové.

V  letošním IX. ročníku soutěže se na prvním místě umístilo statutární město Olomouc, které si odneslo putovní Křišťálovou popelnici se svým jménem. Zástupcům města byl předán šek na 150 tisíc korun. Druhé místo získalo město Sedlčany, které obdrželo 100 tisíc korun a třetí příčku obsadilo město Havlíčkův Brod. Šek pro ně měl hodnotu 70  tisíc korun. Obě města byla odměněna také menšími křišťálovými popelnicemi. V loňském roce získala prvenství obec Vimperk, na druhém místě byl Jeseník a jako třetí se umístilo město Sedlčany. Co se hodnotí V  soutěži jsou obce hodnoceny podle dosažených výsledků v oblasti

nakládání s komunálním odpadem, míra aktivity, ale i  komplexnost hospodaření včetně informování občanů o  způsobech nakládání s jednotlivými druhy odpadů. Hodnocení obcí se provádí především

na základě údajů poskytovaných obcemi systému EKO-KOM v rámci jejich pravidelného výkaznictví a do soutěže jsou automaticky zařazeny všechny obce, které jsou do tohoto systému zapojeny.

V  letošním roce se do finálového kola probojovala tato města: Hostivice, Vysoké Mýto, Třinec, Nové Město nad Metují, Olomouc, Vimperk, Sedlčany, Kunovice, Mikulov, Havlíčkův Brod,

Nový Bor, Jeseník, Skalná a obec Zbůch. Šárka Nováková, tisková mluvčí společnosti EKO-KOM, a.s.  

Děkujeme, že dáváte odpadům druhou šanci.

IN_EKOKOM_HK_2011_PLAST_137x203.indd 1

20.7.2012 15:54:56

IN_EKOKOM_PCE_2012_SKLO_137x203.indd 1

23.7.2012 12:59:16

NUTS II JIHOZÁPAD

EN č. 7 / 2013

Díky evropským dotacím se zkvalitnila výuka Evropské peníze pomáhají také školství. ROP Jihozápad podpořil zatím 74 projekty základních, středních a vyšších odborných škol v celkové částce 1,23 mld. korun. 46 projektů se již dočkalo realizace. „Podpora šla jak do škol v  krajských městech, tak do menších školiček v  malých obcích napříč celým Jihočeským a Plzeňským krajem,“ říká tisková mluvčí ROP Jihozápad Michaela Biňovcová. V  oblasti školství byl podle jejích slov v každé z vyhlášených výzev vysoký převis podaných žádostí. Z  tohoto důvodu se ROP Jihozápad rozhodl věnovat i dodatečnou alokaci, kterou získal realokací z OPTP právě na podporu školství. Mezi největší akce podpořené ROP Jihozápad v  oblasti školství patřil například projekt „Zkvalitnění výuky Konzervatoře Plzeň“, který si vyžádal téměř 15  milionů korun. Ředitelství konzervatoře řešilo po mnoho let chybějící prostor pro moderní výuku a především velmi naléhavou potřebu vlastního koncertního sálu. „Dům hudby nakonec vznikl rekonstrukcí opuštěné budovy školy v centru města Plzeň. Je to výjimečný a ojedinělý prostor pro setkávání se s  uměním,“ přibližuje projekt Michaela Biňovcová. Srdcem domu je moderní komorní koncertní sál se špičkovou akustikou a  veškerým zázemím pro studenty školy, návštěvníky koncertů i  umělce. Je zde ještě další, přednáškový sál, který slouží jako foyer a  umělecká kavárna. Po obvodu budovy zůstaly prostory pro třídy a zkušebny, šatny pro umělce a  prostor pro zvukové a  nahrávací studio. Budova tak slouží k celodenní výuce hudby

KRÁTCE • Od poslední červnové neděle 2013  mohou návštěvníci Zoologické zahrady Ohrada v  Hluboké nad Vltavou obdivovat nové expozice, jejichž výstavba byla podpořena finančními prostředky z  ROP Jihozápad. Celkem bylo otevřeno 12 nových expozic, které se postupně stanou domovem více jak 30 druhů zvířat. • Po dvouleté revitalizaci bylo v  polovině června 2013  slavnostně otevřeno Masarykovo náměstí ve Stříbře. Revitalizace podpořená v rámci 6. výzvy ROP Jihozápad přinesla do prostoru náměstí vedle nové dlažby i mobiliář a vodní prvky.

na konzervatoři. „Dá se říci, že prostor je vytížený od časných ranních hodin až do noci,“ dodává mluvčí. ZA DOTACE VZNIKLA NÁSTAVBA TĚLOCVIČNY Jiným zajímavým projektem je nástavba tělocvičny a  šaten v  ZŠ Husova v  Táboře za více než 14  milionů korun. Smyslem projektu je prostřednictvím nástavby tělocvičny a  šaten zkvalitnit výuku tělesné výchovy na ZŠ Husova. Projekt je zaměřen na nástavbu tělocvičny a  šaten, neboť současný stav je v rozporu s  příslušnými právními předpisy. Vzhledem k tomu, že základní škola provozuje četné zájmové sportovní kroužky a  věnuje zvýšenou podporu sportu, o  čemž svědčí i řada úspěchů na školních sportovních olympiádách, je tato investice pro další zkvalitnění tělovýchovy nutností. Školy o  evropské dotace žádají pochopitelně na základě vyhlášené výzvy ROP Jihozápad, zpravidla prostřednictvím zpracovatelů.

7

Malé i velké školy v kraji mohou požádat o evropské dotace.

foto: Jana Bartošová

totožný se zpracovatelem žádosti. Tam, kde je zřizovatelem obec, je zpravidla za řízení projektu zodpovědný člen realizačního týmu z dané obce. Důležité je též aktuální zaměření aktivit dané výzvy, a  to z  pohledu podporovaných aktivit, kdy například projekty na samotný nákup zařízení či vybavení jsou jednodušší a  dá se říci typizované. Svoji roli hraje též, zda je projekt předkládán opakovaně či poprvé. Běžné je, že část projektu je řízena zaměstnanci školy a  specifické části jsou najímány externě.

„Náročné se ukazuje zejména nadefinovat přesný rozsah potřeb s  ohledem na délku realizace projektu, kdy se nároky na výuku a  samotné technické parametry vybavení zejména v  oblasti IT posunují vysokým tempem dopředu,“ říká k  problematice projektů Michaela Biňovcová. Toto je podle ní třeba zohlednit v  zadávacích dokumentacích pro veřejnou zakázku, aby došlo v  průběhu realizace k  co nejmenšímu počtu změn a zároveň se jednalo o nejmodernější techniku. Jana Bartošová

V  případě základních škol bývají žadatelem obce, zpracovatelem pak zpracovatelské agentury, v  případě větších obcí obce samotné. U  středních škol, kde je zřizovatelem kraj, žádají zpravidla jednotlivé školy samostatně, s tím, že si žádosti nechávají zpracovat přes agentury s ohledem na administrativní náročnost. Výběrová řízení v případě středních škol zajišťuje povětšinou centrální nákup. V  procesu realizace je zpravidla člen projektového týmu, jenž je zodpovědný za řízení projektu, který je zajišťován dodavatelsky. Tento člen je zpravidla

• Mateřská škola v  obci Kostelec na Tachovsku prošla díky dotaci z  ROP Jihozápad kompletní rekonstrukcí. Navýšením kapacity na 48 dětí řeší školka dlouhodobý problém s nedostatečným počtem míst. • Koncem června proběhlo v Nepomuku slavnostní otevření projektu „Nepomuk - rekonstrukce místních komunikací“, podpořeného v  13.  výzvě ROP JZ. Předmětem tohoto projektu byla rekonstrukce celkem šesti místních komunikací. • Na počátku června bylo ve Spáleném Poříčí na jižním Plzeňsku slavnostně otevřeno náměstí, jehož rekonstrukci podpořil dotací ROP Jihozápad. Díky dotaci bylo náměstí nově vydlážděno, přibyly okrasné květníky a  dvě nasvětlené kašny. PREZENTACE

Jihočeský hejtman rozdal na náplavce ocenění za nasazení při povodni

Celkem 11 lidí převzalo večer v pátek 28. června 2013 od Jiřího Zimoly Ocenění hejtmana Jihočeského kraje. Poděkoval jim tak za záchranu lidských životů i nasazení při červnové povodni, která zasáhla jih Čech. Slavnostní ceremoniál se odehrál na českobudějovické náplavce u Vltavy v rámci II. ročníku festivalu Vltava žije. Jeho součástí zároveň byla i oslava prvních narozenin Evropského regionu Dunaj – Vltava (ERDV). Mezi oceněnými bylo sedm zástupců integrovaného záchranného systému (IZS) - čtyři příslušníci Policie České republiky a tři členové Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. Dále pak Kamil Nevrlý, Libor Peška a  Jitka Kosáčková, coby představitelka Panelu nestátních neziskových organizací. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, jako členskou základ-

nu jednotek dobrovolných hasičů, zastupoval starosta tohoto sdružení Václav Žižka. Každý obdržel certifikát se jménem a  stručným popisem činu, za který jej obdržel. „Někteří z  nich neváhali nasadit život pro záchranu někoho jiného. A to se dá jen těžko docenit. Proto jim patří náš veliký dík,“ uvedl Zimola. „Totéž velké upřímné poděkování ale patří samozřejmě všem

profesionálním i  dobrovolným hasičům, policistům, lidem z  neziskových organizací a  mnohým stovkám bezejmenných dobrovolníků, kteří prostě přišli či přijeli a  pomáhali,“ zdůraznil hejtman. Součástí festivalu Vltava žije a  oslav prvních narozenin Evropského regionu Dunaj - Vltava byly ukázky práce složek IZS i  bohatý kulturní program. ERDV se na náplavce prezentoval stánky, kde se mohli návštěvníci seznámit s jeho jednotlivými regiony, jejichž předsednictví se letos ujal Jihočeský kraj. Celý program trvající od 15 do 24 hodin si nenechalo ujít několik tisícovek lidí. (jčk)

Jihočeský hejtman Jiří Zimola oceňuje policisty za záchranu lidských životů při povodni.

V Bechyni staví moderní Domov pro seniory. Bude mít kapacitu 122 míst Zhruba za rok a čtvrt, tedy na konci října roku 2014, by se měli stěhovat první klienti do nového moderního Domu pro seniory v Bechyni na Táborsku. Jeho kapacita bude činit 122  osoby. Určen je pro seniory, s  potřebou pravidelné péče, která jim nemůže být poskytována v jejich domácím prostředí. Náklady na stavbu si vyžádají 163  miliony korun, investorem je zřizovatel domova – Jihočeský kraj. Práce začaly v  dubnu 2013  a  dosud jsou kompletně hotové základové konstrukce a  staví se jedna z  obvodových zdí. Symbolické poklepání základního kamene, kterého se například zúčastnili první náměstkyně hejtmana Ivana Stráská a  vedoucí Odboru sociálních věcí a  zdravotnictví Krajského úřadu

Jihočeského kraje Petr Studenovský, se odehrálo ve středu 26.  června. Nový domov pro seniory nahradí v Bechyni ten dosavadní, jenž je z dnešního pohledu již nevyhovující. „Jihočeský kraj se rozhodl postavit tento domov proto, aby mohli senioři v  táborském okrese využívat dostupné moderní zařízení. To bude plně vyhovovat požadavkům, které jsou v  současné době kladeny na kvalitu prostředí, ve kterém se pobytové soci-

ální služby poskytují,“ upřesnila první náměstkyně hejtmana Ivana Stráská. Současný domov není bezbariérový a  klienti tu jsou ubytováni ve vícelůžkových pokojích. Obdobná situace je i  v  dalších dvou domovech pro seniory nacházejících se  v  táborském okrese, a  to v  Tučapech a  Budislavi. „Nový objekt bude bez bariér a senioři tu budou ubytovaní v  jedno a  dvoulůžkových pokojích. Využívat budou moci například různé druhy terapií, a  to uvnitř i  na zahradě, klidovou zónu, dílnu či vyvýšené záhony, ke kterým se nemusejí ohýbat,“ uzavřela Stráská. (jčk)

První náměstkyně hejtmana Ivana Stráská (vlevo) při symbolickém poklepání základního kamene Domova pro seniory v Bechyni.

8

NUTS II SEVEROZÁPAD

EN č. 7 / 2013

KRÁTCE • Jižní zahrady děčínského zámku se 5. července po mnoha letech opět otevřely veřejnosti.  Jejich obnova byla zahrnuta do projektů Integrovaného plánu rozvoje města Děčín- zóna Centrum. Realizace projektu začala v lednu 2011. Došlo k úpravám části Mariánské louky, především jižních zámeckých teras, 1. zámeckého nádvoří a parkánu s Dělovou zahrádkou. • Protikorupční policie obvinila posledního z  bývalých členů představenstva ústecké společnosti Krajské zdravotní, kteří před pěti lety vybírali dodavatele přístrojů pro největší severočeské nemocnice. Stíhá je za porušování povinnosti při správě cizího majetku a  pletichu při veřejné soutěži a  veřejné dražbě. Obvinění se týká zakázky na stovky přístrojů včetně magnetické rezonance, rentgenu či počítačů, kterou Krajská zdravotní vypsala v říjnu 2008. • Chomutovská radnice se chystá postavit fitpark pro důchodce. Během prázdnin začne s úpravami lesoparku na sídlišti Písečná, kam do konce roku umístí devět posilovacích strojů. Sloužit budou především obyvatelům sousedního pečovatelského domu, k  dispozici ale budou i pro ostatní seniory. Vybrané místo zkrášlí upravená zeleň, přes prázdniny vzniknou základny pro posilovací stroje.

Kraje využívaly dotace do školství úspěšně Peníze z  Regionálního operačního programu Severozápad byly ve školství využity především pro modernizace a  rekonstrukce středních škol v Ústeckém a Karlovarském kraji. Součástí podpořených investičních akcí bylo také pořízení nového vybavení. ROP Severozápad se tak podle mluvčího Vojtěcha Krumpa podílel například na dostavbě Gymnázia Jateční v  Ústí nad Labem, rekonstrukci gymnázia v Rumburku nebo na modernizaci budovy Evropské obchodní akademie v  Děčíně. „Podpoři-

li jsme také vznik nového zázemí pro Střední průmyslovou školu v  Ostrově a  Integrovanou střední školu technickou a  ekonomickou v  Sokolově,“ uvedl Krump. Podporu z  ROP Severozápad získala také rekonstrukce tep-

lické konzervatoře nebo modernizace objektu Integrované střední školy v  Chebu. Celkem Regionální operační program Severozápad uvolní pro projekty z oblasti vzdělávání bezmála 1,3 miliardy korun. „Především kraje jako hlavní zřizovatele středních škol v  regionu využívaly prostředky velmi úspěšně a  předpokládáme, že pokud dojde k  obnovení činnosti ROP Severozápad, budou v  tom pokračovat,“ dodal Krump.

Důkladnou proměnou prošla také ISŠTE Sokolov.

zdroj: Reynaers

Nová budova Střední průmyslové školy v  Ostrově se může dokonce pochlubit titulem Nejlepší investice soutěže TOP Invest 2011. Předmětem projektu je zajištění zlepšení kvality rozvoje lidských zdrojů v  oblasti technického vzdělávání. Primárně se podpořilo počáteční vzdělávání (střední škola) a  rozvoj dalšího vzdělávání. Po dokončení vznikla základna pro celoživotní učení v  oborech technického vzdělávání na území okresu Karlovy Vary. Realizace projektu přispěje ke zkvalitnění služeb v  regionu, neboť ze školy budou vycházet kvalifikovaní absolventi, plně využitelní v praxi. Dojde k podpoře sociálního partnerství v daném sektoru např. s významným zaměstnavatelem v  regionu, firmou WITTE v  Nejdku. Celkové náklady projektu byly přes 400  milionů korun, z  toho město Ostrov uhradí 20 milionů korun. Díky investiční akci získala ostrovská průmyslovka moderní zázemí. K  dispozici je 35  všeobecných učeben, pět počítačových učeben a  učebna přírodních věd. K  výuce slouží i  14  dílen a  dílenských učeben a  čtyři elektrolaboratoře. Studijní materiály, odbornou literaturu i  beletrii najdou studující v  nově zařízené knihovně. K  výuce tělocviku pak slouží dvě tělocvičny, posilovna a  dvě hřiště pro míčové sporty s umělým povrchem, včetně atletického areálu.

400 MILIONŮ DO SOKOLOVA Podobnou proměnou prošla také ISŠTE Sokolov. Také tady náklady činily 400  milionů korun. Podstatou projektu byla modernizace a  revitalizace studijního prostředí Integrované střední školy technické a  ekonomické Sokolov (ISŠTE). Stavbou nové sedmipatrové budovy školy, včetně jejího vybavení nábytkem a  učebními pomůckami, a revitalizací stávajících objektů vznikly podmínky pro moderní výuku žáků a  veřejnosti na odpovídající evropské úrovni. Revitalizace zahrnuje úpravy stávajících sousedních objektů nové budovy školy, zejména dílen, budovy 1, 2 a šaten tělocvičny. Stavbou nové budovy se zjednodušil pohyb studentů i  personálu po již zastaralém komplexu. Se stavbou nového areálu samozřejmě souvisí další modifikace okolního prostředí k  nově vzniklým potřebám budovy a jejích uživatelů. Projekt mj. navazuje na urbanistické řešení okolí stavby prostřednictvím projektů připravovaných městem Sokolov. Projekt byl podporován z  Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) prostřednictvím Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad. Marek Turek INZERCE

130381_130382_Inz_SilnicniVeletrh_KN.indd 1

16.7.13 9:32

PREZENTACE KRAJE VYSOČINA

EN č. 7 / 2013

9

Služby Senior Pointu nově také v sídle Kraje Vysočina v Jihlavě V sídle Kraje Vysočina v Jihlavě nově funguje Senior Point - informační a  metodické centrum zaměřené na služby a  pomoc seniorům. „Aktivity centra jsou mimo jiné zaměřeny na problematiku aktivního stárnutí, poradenství, celoživotního vzdělávání a zdravého životního stylu,“ uvedl radní Kraje Vysočina pro sociální oblast Petr Krčál. Souběžně byl odstartován také provoz infolinky o programu výhod pro seniory. Na telefonním čísle 840 111 122 se zájemci dozvědí vše potřebné o Senior pasech. „Zavolat mohou zájemci o  účast ve slevovém systému. Držitelé se na tomto čísle dozvědí o  aktuálních možnostech využití,“ dodává radní Petr Krčál. Linka bude v provozu každý den, a to v čase 8:00  - 16:30  hod. První krajský

Senior Point v  Jihlavě obsluhuje vyškolený pracovník. Klientům a zájemcům o pomoc je připraven poskytnout základní poradenství týkající se například bydlení, sociální péče, zdravého životního stylu a  volnočasových aktivit.

Jeho rad, případně zprostředkování kontaktu budou návštěvníci moci využívat bezplatně. Pracovník bude také zajišťovat administraci Senior pasů. Lidé si v Senior Pointu mohou vyřídit slevovou kartu nebo nahlédnout do aktuálního slevového katalogu. „Touto formou chceme podpořit aktivní život seniorů v kraji,“ vysvětluje radní Petr Krčál. Další novinkou nejen pro držitele Senior pasů je spuštění webové stránky http://www.vysocina. seniorpasy.cz/. Stránka přináší kompletní informace o  projek-

tu a zároveň systému slev, k dispozici je aktualizovaná databáze poskytovatelů slev. Prostřednictvím jednotlivých parametrů je možné vyhledat slevu „šitou

na tělo“. V  nabídce webu je také možnost on-line registrace do slevového programu. Provoz všech aktivit bude hrazen z projektu příhraniční spolupráce

s  partnery z  Dolního Rakouska tzv. SENIOR PLUS. První klienti mohli Senior Point navštívit 21. června 2013. (vys)

Léto na Vysočině propagují nové Vysočina podpoří památník elektronické turistické noviny sv. Zdislavy v Křižanově Krajská příspěvková organizace Vysočina Tourism připravila pro nadcházející letní turistickou sezónu originální elektronické turistické noviny Kraje Vysočina. Virtuální periodikum nabízí přehled turistických novinek, zajímavostí a tipů na dovolenou, samozřejmostí je kalendář kulturních, sportovních i  společenských akcí, kterými bude Vysočina žít v  nejbližších měsících. Po prázdninách se začne připravovat druhé číslo, tentokrát zaměřené na zimní nabídku. Výsledná podoba elektronických novin vznikala plně v režii Vysočina Tourism. „Podklady jsme dávali dohromady několik týdnů, další týden nám zabrala grafická stránka,“ přiblížil proces vzniku prvních elektronických novin Tomáš Čihák, ředitel Vysočina Tourism, a  dodal, že velké poděkování za pomoc s  přípravou novin patří vedle zaměstnanců

organizace i  zaměstnancům turistických informačních center v  regionu a  podnikatelům v  cestovním ruchu. Elektronické noviny budou vycházet pravidelně dvakrát ročně vždy před letní a zimní sezónou. První elektronické turistické noviny Kraje Vysočina jsou k  dispozici ke stažení na turistickém portálu Vysočiny www.region-

vysocina.cz nebo na webu příspěvkové organizace Vysočina Tourism www.vysocinatourism. cz. (vys) e-TURISTICKÉ NOVINY

www.region-vysocina.cz

VYSOČINA TOURISM JE PŘIPRAVENA NA LETNÍ TURISTICKOU SEZONU Blíží se čas prázdnin a dovolených a dlouhodobou snahou krajské příspěvkové organizace Vysočina Tourism je, aby co nejvíce lidí trávilo volný čas u nás na Vysočině. Již tak pestrou nabídku kulturních a společenských akcí po celém kraji doplní sama Vysočina Tourism dvěma aktivitami, které se v Kraji Vysočina stávají pomalu již tradičními. Pokud máte rádi pohyb, a zejména pak jízdu na kole, pak právě pro vás chystá organizace šestý ročník cyklistického putování Křížem krážem Vysočinou na kole. Jedná se o organizovanou cyklojízdu v termínu 28. 6. – 5. 7. 2013 obohacenou o návštěvy turistických atraktivit. Startujeme z Masarykova náměstí v Jihlavě v pátek 28. 6. v 9.30 hod. a během následujících osmi dnů se peloton přesune až do cíle putování do Dalešic. Je možné absolvovat libovolný počet etap či pouze určité úseky. Ubytování si zařizuje každý individuálně, organizátoři se snaží zajistit doprovodné vozidlo, které by sloužilo i ke svozu účastníků z Jihlavy na místo startu etapy a po jejím skončení zpět do Jihlavy. Akce se koná za finanční podpory společnosti ČEZ. Druhou akcí, kterou chystá

Vysočina Tourism na blížící se léto, jsou netradiční prohlídky v Klášteře Želiv o víkendu 6. – 7. 7. 2013. Návštěvníci budou moci absolvovat prohlídku tohoto unikátního objektu formou neobvyklého divadelního představení a odnést si z prohlídky vskutku nevšední zážitek. Více informací nejen o zmíněných dvou akcích bude na turistickém portálu Vysočiny www.region-vysocina.cz. Vysočina Tourism doplnila edici tištěných publikací pro potenciální návštěvníky. Novinkami letošního roku jsou mapa Pivovary na Vysočině a dva průvodci s mapami – Cyklovýlety po Vysočině a Pěší výlety po Vysočině. Materiály vydané organizací Vysočina Tourism jsou k dispozici na vyžádání na [email protected].

Kraj Vysočina podpoří půl milionem korun stavbu památníku sv. Zdislavy v  Křižanově. Kruhový památník za přibližně pět milionů korun s trojúhelníkovou kašnou uprostřed by měl stát na náměstí u radnice. Slavnostní odhalení je naplánováno na květen 2015, na který připadá 20. výročí svatořečení sv. Zdislavy. Základní kámen památníku byl v dubnu letošního roku požehnán papežem Františkem.

ní úpravy, vybudování přípojek vody, elektřiny a také kanalizace. Výsledná podoba památníku je dílem architekta Františka Zajíčka a  akademického sochaře Otmara Olivy. (vys)

léto 2013

ZVEME VÁS: KŘÍŽEM KRÁŽEM VYSOČINOU NA KOLE 2013 str.2

VÝLETY DO HISTORIE V KLÁŠTEŘE ŽELIV ANEB “PLÁŠŤ MISTRA SANTINIHO” str.2

ZOO PĚTI KONTINENTŮ

str.11

KALENDÁŘ KULTURNÍCH A SPORTOVNÍCH AKCÍ od str.12

1

„Mimořádná osobnost svaté Zdislavy, její život a  pomoc potřebným mohou být dobrým příkladem i  pro dnešní generaci. Symbolický památník je podle mého názoru vhodným způsobem jak připomenout, že světice pocházela právě od nás z Vysočiny,“ řekl hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek. Už průběhu letošního léta se rozběhnou první stavební práce - zejména terén-

PREZENTACE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

V Lednici se dokončuje obnova zdejších barokních jízdáren V  pondělí 15.  července 2013  na tiskové konferenci v  brněnském sídle krajského úřadu informoval hejtman Michal Hašek o  dokončování stavební části jednoho ze zásadních projektů financovaných z  prostředků Evropské unie – proměně lednických jízdáren v Multifunkční centrum. „Nejenže se zde do života vrací unikátní památka, zapsaná na seznamu UNESCO, ale také se zde nastavuje standard způsobu čerpání evropských dotací na obnovu a  rekonstrukci památek. A  to standard velmi vysoký, který absolutně ctí principy transparentnosti a  efektivity,“ uvedl jihomoravský hejtman

Michal Hašek, který poděkoval celému realizačnímu týmu projektu „Zámecká jízdárna v  Lednici - multifunkční centrum“ (MCZL) za mimořádné nasazení a  spolupráci. Vyjádřil také přesvědčení, že realizovaný projekt následně do regionu přitáhne pozornost dalších turistů. „Nejde jenom o  to, opra-

vit unikátní památku, ale ještě více podpořit cestovní ruch a  s  ním související ekonomický vývoj regionu,“ dodal hejtman Hašek. Generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková stejně jako předseda představenstva MCZL a  starosta obce Lednice Libor Kabát vyzdvihli bezproblémovost projektu obnovy lednických jízdáren. Projekt je z 85 % financován z  Integrovaného operačního programu EU a  ze zbývajících 15  % státem. Cel-

kový rozpočet projektu činí cca 497  milionů Kč. Koncem srpna by měla proběhnout kolaudace celé stavby, jejíž prostory budou sloužit pro vzdělávací a  kulturní aktivity. Tematicky bude programová náplň nového centra zaměřena na kulturní krajinu, s využitím modelového příkladu komponované krajiny Lednicko–valtického areálu, zapsaného na Seznam světového dědictví UNESCO. Podrobnosti o  projektu: www. mczl.cz. (jmk)

Vyvěšená vlajka na krajském úřadě Hejtman Hašek: Kraj i letos podpoří připomněla historii Moravy motocyklovou Velkou cenu v Brně Stejně jako na radnicích a obecních úřadech více než 750 měst a obcí Moravy také na budově Krajského úřadu Jihomoravského kraje zavlála 5. července 2013 vedle státní vlajky ČR a Jihomoravského kraje také vlajka v moravských zemských barvách - červené a žluté doplněná moravským zemským erbem. Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlí v historickém objektu, který od roku 1907 sloužil Zemské správě na Moravě, později byl sídlem krajského národního výboru a nyní je sídlem jihomoravské krajské samosprávy. Za iniciativou vyvěšování této vlajky v den svátku slovanských věrozvěstů svatých Cyrila a  Metoděje stojí nepolitické sdružení Moravská národní obec, které si klade za cíl obnovu užívání historických symbolů a barev Moravy. Účelem vyvěšení vlajky je symbolické přihlášení se k historii, tradicím a kultuře Moravy. Další informace: http://

zamoravu.eu/iniciativy/vyvesovani/4-rocnik/.

Moravský zemský sněm v  září 1848  v  návrhu nového zemského zřízení schválil, že „Země moravská podrží dosavadní svůj erb zemský, totiž orlici vpravo hledící, v poli modrém a  červenozlatě kostkovanou. Zemské barvy jsou zlatá a červená“. (jmk)

Také v letošním roce podpoří Jihomoravský kraj uskutečnění motocyklové Velké ceny v Brně deseti miliony korun. Na pondělní (15. července 2013) tiskové konferenci v Brně to potvrdil hejtman Michal Hašek. „Jihomoravský kraj i  přes dopady hospodářské krize a přes velké výpadky daňových příjmů udržel letos výši podpory motocyklové GP v  Brně. Na základě smlouvy s  Automotodromem Brno bude organizátorům uhrazena částka 10  milionů korun za služby spojené s  propagací Jihomoravského kraje v  rámci této významné sportovní události, která již dávno překročila hranice města a  regionu. Propaguje tak dobré jméno České republiky na celém světě a přináší stamiliony do státního

rozpočtu. Je proto nutné najít pro velké sportovní akce jako je brněnská Velká cena systémovou podporu právě ve státním rozpočtu. Bývalá vláda se k ní totiž chovala více než macešsky,“ konstatoval hejtman Michal Hašek. Výkonná ředitelka a  předsedkyně představenstva a  společnosti Automotodrom Brno Ivana Ulmanová ocenila přístup kraje. „Partnerství s  Jihomoravským krajem je pro nás v  tuto chvíli nejstabilnější, a to je přesně to, co dlouhodobě potřebujeme a  budeme

v  příštích letech potřebovat ještě víc. Čeká nás jednání o  prodloužení smlouvy s  promotérem závodů na další ročníky a  my se budeme muset rozhodnout, jestli jsme schopni zajištění závodu garantovat. Například holandský Assen, který spolu s  Brnem patří k  nejtradičnějším okruhům v  šampionátu, nyní obnovil smlouvu až do roku 2021. To bychom si my v  této chvíli nemohli dovolit,“ podotkla Ivana Ulmanová.



(jmk)

10

NUTS II JIHOVÝCHOD

EN č. 7 / 2013

KRÁTCE • Celkem 36  projektů v  Jihomoravském kraji a 20 projektů na Vysočině schválil Výbor Regionální rady Jihovýchod. Dohromady jde o  akce za téměř miliardu korun. Většina peněz půjde na podporu cestovního ruchu, schváleny ale byly i  modernizace některých úseků silnic. Mezi podpořené projekty patří Archeopark v Mikulčicích, centrum volného času v Telči nebo modernizace silnice Tišnov – Hradčany – Čebín. • I  letos pokračuje celostátní fotografická soutěž „Vyfoť projekt“, kterou pořádá ministerstvo pro místní rozvoj. Soutěžící mají za úkol fotografovat dokončené projekty podpořené Evropskou unií a  své fotografie nahrát na web www.vyfotprojekt.cz. Možností k fotografování je spousta. Projektů už bylo v  celé ČR realizováno přes 41 tisíc. Vyhodnocení a  vyhlášení výsledků soutěže proběhne v září tohoto roku. • Projekt s  názvem Nanolith, který vede Centrum excelence Telč, uspěl s  žádostí o  dotaci z  OP Rakousko – Česká republika. „Cílem projektu je najít a odzkoušet možnosti ochrany historických objektů zhotovených z litavských vápenců,“ uvedl krajský radní Martin Hyský. Na projektu budou spolupracovat pracovníci z  CET s  kolegy z  Fakulty restaurování Univerzity Pardubice a  Institutu pro umění a technologie Univerzity užitého umění ve Vídni.

Školám v regionu pomáhá hlavně ROP JV Regionální školství jak na Vysočině, tak v  Jihomoravském kraji se dlouhodobě potýká s  řadou problémů. Mezi ně patří velmi malý zájem o technické obory a samozřejmě i nepříznivý demografický vývoj, kvůli kterému se počet studentů středních škol výrazně snížil. Problémem je i nedostatek peněz na potřebné opravy a investice. To alespoň částečně vyvažují evropské strukturální fondy, ze kterých mohou zřizovatelé škol čerpat peníze na své projekty. Na území NUTS II Jihovýchod je v  současné době přes 150  středních a  přes 650  základních škol. Zatímco střední školy zřizují ve většině případů kraje, o  ty základní se starají hlavně jednotlivá města a  obce. Zapomenout nesmíme ani na stovky mateřských škol, které se aktuálně potýkají s demografickým výkyvem: Zatímco na středních školách jsou slabé ročníky a některé třídy (především na Vysočině, kde teprve chystají rozsáhlejší optimalizaci) jsou poloprázdné, ve školkách je spíše přetlak a musí řešit v některých případech nedostatečnou kapacitu. Jedno však mají všichni zřizovatelé a  všechna zařízení společné: možnost čerpání evropských peněz z několika operačních programů, které poskytují podporu regionálnímu školství. Tím stěžejním je v  tomto případě ROP Jihovýchod. „Souhrnně už z ROP Jihovýchod do podpory školství putovalo na 54  ukončené projekty téměř 700  milionů korun, dalších 29 projektů je nyní v realizaci a může získat až 262 miliony korun a právě probíhá hodnocení dalších 71  projektů pro školství za 460  milionů korun,“ řekla Ev-

ropským novinám tisková mluvčí programu Kateřina Dobešová. DALŠÍ VÝZVA DÍKY REALOKACI? Vloni bylo podle informací z Úřadu RR Jihovýchod ukončeno hned několik projektů za více než 164 miliony korun. K  těmto projektům patří například rekonstrukce a  dostavba školky v  ulici Bratří Pelíšků v Brně nebo rozsáhlý projekt rekonstrukce ZUŠ Jihlava za více než 70  milionů korun, který letos s  pomocí dotace dokončilo město. Historické budovy školy opět získaly vzhled z předminulého století. Proměnil se také interiér a  využití získaly i  podzemní prostory. V  loňském roce skončila také stavba nové základní školy pro 300  dětí v  Brně-Žebětíně za 143  miliony korun. „Je to ojedinělá stavba, málokdy se staví základní škola úplně nově na zelené louce. Budova je moderně vybavená a má všechno potřebné zázemí,“ řekl již dříve starosta městské části Žebětín Vít Beran. Naposledy schvaloval Výbor Regionální rady Jihovýchod projekty koncem června. A i ten-

Jednou z  nejnákladnějších rekonstrukcí škol na Vysočině byla ta v  ZUŠ Jihlava. Skončila teprve před několika týdny. zdroj: www.jihlava.cz tokrát byly podpořeny školské projekty. Díky dotaci proběhne rekonstrukce a  nástavba MŠ v Pohořelicích u Brna nebo stavba nového atletického areálu při ZŠ Šlapanice. Ani tím ale podpora do této oblasti neskončí. Vláda totiž rozhodla o  realokaci peněz z problémových programů, což znamená další možnost pro žadatele v obou krajích Jihovýchodu. „Zatím bohužel nevíme přesné částky ani termín. Pokud se vše podaří, použijeme získané peníze na rozvoj odborné výuky v  rámci středního školství a  na dopravu,“ dodala Kateřina Dobešová.

DOTACE NA ZATEPLENÍ I VĚDU ROP Jihovýchod je nepochybně stěžejním dotačním programem pro regionální školství. Není ale jediným. Dílčím způsobem jdou evropské peníze na projekty spojené se školami třeba i  z  OP Životní prostředí. Jde především o  zateplovací projekty, kterých už na území Jihomoravského kraje a kraje Vysočina proběhly desítky. Zateplování s  pomocí dotace proběhlo například na ZŠ v  Olešnici, v Benešově nebo u řady základních a mateřských škol v Brně, Jihlavě, ve Ždírci nad Doubravou a dalších.

Náklady jednotlivých akcí se zpravidla pohybují v jednotkách milionů korun. K podpoře regionálního školství přispívají i  další programy. Projekty zaměřené na školení a vzdělávání pracovníků podporuje OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost a  OP Výzkum a  vývoj pro inovace zase přispívá na vědecké projekty. Jde často o výstavby drahých výzkumných center, která však po dostavění nabízí prostor pro mladé vědce a především představují motivaci pro výběr vědeckých oborů. Přesah do regionálního školství je tak i u těchto projektů patrný. Filip Appl

NUTS II STŘEDNÍ MORAVA KRÁTCE • Něco přes týden ještě mají Olomoucký a Zlínský kraj na to, aby zpracovaly a do ROP Střední Morava předložily projekty v  oblasti rozvoje zdravotnictví a  krizové infrastruktury. Na své projekty mohou kraje získat dohromady 66  milionů korun. ROP Střední Morava tak pokračuje v  podpoře této oblasti. Až dosud poslal na projekty krizové infrastruktury 150  milionů a  do infrastruktury ve zdravotnictví zhruba 175 milionů. • Projekt zaměřený na řízení lidských zdrojů a  podporu dalšího vzdělávání realizuje Zlínský kraj ve spolupráci s  Trenčianským samosprávným krajem. Účastníci dostanou možnost poznat systémy řízení a  rozvoje lidských zdrojů v  partnerském kraji, seznámit se se styly jeho organizace a  podpory dalšího vzdělávání a  společně budou propagovat další vzdělávání pro dospělé. Projekt podpořil OP Přeshraniční spolupráce SR – ČR. • Úřad RR Střední Morava spustil na začátku prázdnin velkou letní soutěž s  názvem „Natoč a  vyhraj“. Zájemci mohou na stránky www.mujprojekt.eu nahrávat videa z  míst, která byla realizována díky finanční podpoře ROP Střední Morava. Těch je na území Olomouckého a  Zlínského kraje už přes 580. Autoři nejoblíbenějších nahrávek pak získají zajímavé ceny.

Na střední Moravě uspělo přes 80 projektů Modernizace vybavení, zateplování, podpora technických oborů, nová hřiště i  vzdělávací projekty. To všechno v  oblasti školství podporuje Evropská unie prostřednictvím jednotlivých operačních programů. V  případě regionálního školství v Olomouckém a Zlínském kraji, kde jsou žadateli obvykle jednotlivé obce či kraje samotné, je asi nejvýznamnějším dotačním titulem ROP Střední Morava. Od roku 2007  už podpořil desítky školských projektů. 686  mateřských, 556  základních a  168  středních škol. Tak takové údaje o počtu škol v regionu nabídl minulý školní rok. Zatímco mateřských škol v  posledních letech přibývá, u  základních a  středních je trend opačný. V  případě středních škol a  je na vině dlouhodobě klesající demografická křivka a  s  ní související nedostatek žáků nastupujících do prvních ročníků středních škol. A zatímco s demografickou křivkou dotace asi nepomůžou, se zastaralými budovami škol, s  modernizací vybavení nebo se zateplováním už pomoci mohou. Regionální operační program Střední Morava, který především pomáhá s  financováním školních projektů, podpořil během šesti let už 83  projekty za 807  milionů korun. V  současnosti už žádná další výzva naplánována není. „Chtěli jsme vyhlašovat pouze výzvu na dodatečné finanční prostředky z  realokace. Tam bylo jedno z  podporovaných témat právě střední školství, nicméně toto je zatím s  otazníky, protože MV ROP Severozápad neschválil realokaci ze svých peněz.“ Řekla Evropským novinám tisková mluvčí ROP Střední Morava Rena-

ta Škrobálková s tím, že schválení realokace je podle nařízení Evropské komise podmínkou. POMOC TECHNICKÝM OBORŮM Podívejme se do minulosti na projekty, které dotaci získaly a  pomohly nebo pomohou konkrétním školám. Nejnákladnějším projektem, který byl dokončen už v roce 2010, je nové Regionální centrum odborného vzdělávání ve strojírenství a automobilovém průmyslu ve Vsetíně. Šlo o rekonstrukci objektu SOŠ Josefa Sousedíka ve Vsetíně s dotací přesahující 52 miliony korun, díky které došlo k významnému zlepšení podmínek pro odborné vzdělávání nejen ve Vsetíně, ale v celém kraji. Právě povzbuzení většího zájmu o  jinak skomírající technické obory je jedním z  hlavních úkolů současných samospráv. Podobný účel má i  druhý největší projekt: stavba centra pro výuku hi-technologií v  Uherském Brodě. V  tomto případě šlo z  ROP SM 43,7  milionu korun. Příklad projektu zaměřeného na nákup vybavení najdeme třeba na Sigmundově střední škole strojírenské v Lutíně.

Dotace z  OP Životní prostředí na zateplení školních budov využívají i  města. Například Olomouc zateplila za 52 miliony mateřskou a základní školu. zdroj: www.olomouc.eu Za peníze z ROP SM škola pořídila soustruhy, frézy, vrtačky a řadu dalších strojů. „Jedná se většinou o drahé strojní vybavení a bez evropských peněz bychom nemohli sami stroje nakoupit,“  uvedl již dříve ředitel školy Pavel Michalík. Dohromady bylo až dosud díky dotaci z ROP SM vybudováno 10 mateřských škol, modernizováno 30 základních a 10 středních škol. ZATEPLUJÍ KRAJE I MĚSTA Investory do středních škol jsou především kraje. Ty využívají i  jiné programy než ROP SM.

„Největší položku v  oblasti školství tvoří spolufinancování realizace projektů z  evropských fondů, jako je OPŽP,“ uvedl náměstek hejtmana Olomouckého kraje Zdeněk Švec s tím, že letos se bude zateplovat v 19 školách. Projekty přijdou dohromady na 350 milionů. „Mezi největší akce, které budou zahájeny v  srpnu 2013, patří zateplení Gymnázia Olomouc.“ Řadu akcí podpořil OP Životní prostředí i  ve Zlínském kraji. Za deset milionů se zatepluje gymnázium v Otrokovicích nebo hotelovka v  Kroměříži. Program

využívají i  města. V  Olomouci například zateplili MŠ Herrmanova a  ZŠ Stupkova za celkem 52  miliony korun. Školství se samozřejmě věnují i  další programy: Vzdělávání pracovníků a  zvyšování odbornosti podporuje dotacemi OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost a  vědecké projekty zase dotuje OP Výzkum a  vývoj pro inovace. Nepřímo se školstvím mohou souviset i  některé projekty podpořené z  OP Podnikání a inovace, OP Přeshraniční spolupráce nebo z Integrovaného operačního programu. Filip Appl

PUBLICISTIKA

EN č. 7 / 2013

11

Kraj získal peníze na povodňové škody na silnicích Částku 122  milionů korun získal Pardubický kraj na odstraňování povodňových škod na silnicích. Smlouvu o  poskytnutí těchto finančních prostředků podepsali zástupci Pardubického kraje, Správy a údržby silnic Pardubického kraje a Státního fondu dopravní infrastruktury. Přestože Pardubický kraj červnové povodně nezasáhly v  tak velkém měřítku jako jiné regiony České republiky, stačila velká voda na silnicích napáchat stamilionové škody. Nejvíce byly postiženy nejen kryty vozovek, ale především mosty a opěrné zdi a také podloží silnic. Na odstranění těchto škod nyní Pardubický získal dotaci ze státního rozpočtu. Smlouvu o  ní podepsali náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu a  dopravní obslužnost Jaromír Dušek, ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec a  ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Tomáš Čoček. „Všichni jsme mohli sledovat, že regionální říčky, které

mnohdy působí jen jako potoky, se tolik rozvodnily, že způsobily velké škody na vozovkách, podmáčely silniční spodky apod. Museli jsme provést desítky uzávěrek silnic zejména v okolí Chrudimky a také v některých částech na Pardubicku. Z  toho vyplývá i  to, že právě okresy Chrudim a Pardubice byly postiženy nejvíce,“ shrnul situaci náměstek hejtmana Jaromír Dušek. Po důkladných prohlídkách a testech na silnicích byly škody na krajských silnicích vyčísleny na 122 miliony korun. „Odstraňování povodňových škod bylo nastaveno tak, aby mohly být financovány opravy silnic až do jejich uvedení do normového stavu, tzn.

Ředitel SÚS Pk Miroslav Němec, náměstek hejtmana Jaromír Dušek a ředitel SFDI Tomáš Čoček při podpisu smlouvy. že se to týká nejen financování oprav, ale někdy i  investičních výdajů. V  tento okamžik

bude na kraj převedena záloha platba, následně po vyúčtování, které bychom rádi provedli

na konci letošního roku, bude už jasná částka, kterou Pardubický kraj na opravy silnic vyu-

foto: redakce

žije,“ upřesnil ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Tomáš Čoček.

„Oredo bylo v jednu dobu nedotknutelné,“ říká náměstek pardubického hejtmana Jaromír Dušek Známého odboráře Jaromíra Duška vynesl do pozice náměstka hejtmana zodpovědného za dopravu a  dopravní obslužnost loňský úspěch SPOZ v krajských volbách. Sto dnů hájení je dávno pryč a je čas na podrobnější pohled na problémy dopravy v Pardubickém kraji. Že je Jaromír Dušek železničář tělem i duší prokázal nejen svými znalostmi při rozhovoru, ale už před ním. Dorazil totiž rovnou z vlaku, kterým samozřejmě často a rád jezdí. Možná i proto se velká část našeho povídání točila právě kolem železnice. Je za vámi přes sedm měsíců práce. Pozice v krajské radě pro vás byla vlastně nová. Překvapila vás něčím, odpovídá ta realita vašemu očekávání? Mohu říci, že jsem v některých oblastech očekával horší stav a  v  některých lepší. Hlavně jsem ale netušil, že kraje, a  teď mluvím o  společnosti Oredo, zmocnily firmu tak trochu impotentní na odbornost téměř neomezenou kompetencí k  tomu, aby mohla volně nakládat poměrně značnými prostředky Evropské unie a  prostředky z rozpočtu obou krajů. Považuji

za alarmující, že kraje v podstatě zapomněly na možnost rozhodovat o tom, za co jsou odpovědní a za co platí. OREDO je dozajista jedno z  velkých témat uplynulých měsíců, které částečně vyvrcholilo vypovězením smlouvy ze strany Pardubického kraje. Jak je možné, že ta firma fungovala a pracovala takovou dobu, aniž by se problémy, které jste pojmenoval, řešily? Pakliže v  Oredu zastupovali vlastnické vztahy velmi vlivní zástupci obou krajů: Z  jedné strany pan Zá-

leský, z druhé strany pan Tichý, který v  době nemoci hejtmana pardubického hejtmana vlastně řídil kraj jako zástupce hejtmana, tak tam bylo v  podstatě to nejvyšší krytí. Oredo bylo v tu chvíli nedotknutelné. Pak už stačí jen dodávat pozitivní informace a  můžete dělat všechno. A  i  kdyby nastala nějaká pochybnost u  jednoho z  vlastníků: Dokud nepřesvědčíte druhého spoluvlastníka, který má stejná rozhodovací práva jako vy, že vše není tak růžové, jak to vypadá, a dokud na valné hromadě nerozhodnete společně o nápravě nebo o pořádné kontrole, tak si ta firma dělá, co chce. Což se ostatně přesně stalo. Pojďme se ještě krátce podívat na silniční infrastrukturu. Co jsou podle vašeho názoru ty největší problémy na silnicích v kraji? Naprostý nedostatek peněz. Hluboké podhodnocení ma-

jetku silnic v  rámci Pardubického kraje. Silnice v  kraji nejsou odepisovány v  rámci rozpočtu, a  to považuji za největší hřích, byť asi vynucený nedostatkem financí a  přístupem státu. Na druhou stranu si neumím představit, že by někdo mohl 3 100  kilometrů silnic udržovat za stejné peníze jako v  roce 2001. To je naprosto nepřijatelné. Dílčím, ale zcela nedostatečným řešením jsou prostředky z  Regionálního operačního programu Severovýchod, kdy se pár set milionů objeví na několik investičních akcí a  díky tomu se podaří souvislé úseky některých silnic zrekonstruovat. Ale i  tak to znamená prohlubující se a  velmi se zhoršující stav úrovně komunikací v Pardubickém kraji. Tedy jednoznačně je největším problémem nedostatek peněz na tuto oblast.

Jak se to snažíte řešit? Je to vůbec možné nějak řešit? Ano. Pardubický kraj jako jediný zpracoval návrh na zpoplatnění silnic druhé a  třetí třídy, což umožňuje už současný platný zákon, jenom je potřeba ho dotáhnout do konce. Touto cestou lze získat prostředky nebo přinejmenším nastavit srovnatelné podmínky především pro těžkou nákladní dopravu tak, aby nebyla zneužívána dopravci, co nechtějí jezdit po zpoplatněných úsecích silnic první třídy a dálnicích. Oni se těmto zpoplatněným úsekům vyhýbají. Ať už to jsou čeští provozovatelé kamionové dopravy nebo ti zahraniční z  Polska, Ukrajiny či Pobaltských zemí. My celkem dobře vidíme, jak tato doprava na místních komunikacích narostla. Je zde šance přinejmenším nastavit stejné ekonomické parametry a  vytlačit z  místních komunikací

ta vozidla, která tam rozhodně nepatří, a na která nebyly postaveny silnice druhé a třetí třídy. Druhou možností je pak vážení kamionů. My uzavřeme dohodu s  firmou, která je pro tento účel zřízena ministerstvem dopravy a  budeme velmi masově na řadě úseků převažovat kamiony a  velmi přísně, ale v  duchu zákona, postihovat ty, kteří dneska zneužívají určité volnosti a  nekontrolovatelnosti, která tu panuje. Právě tyto často až násobně přetížené kamiony nám likvidují umělé stavby na silnicích druhé a třetí třídy, protože jednotlivé propustě a mostky nejsou nastaveny na 50 nebo 60 tun, což je váha, kterou ta vozidla často mají. Na jednu stranu to tedy bude odstrašující krok pro provozovatele kamionové dopravy, aby tak dál nečinili. Na stranu druhou to bude nezanedbatelný příjem do krajského rozpočtu. Rozhovor vedl Filip Appl PREZENTACE

Stan Gazdik od cizinecké legie k Řádu Strážců koruny a meče V únoru roku 2006 jsem se vrátil z cizinecké legie a to po 15 letech vzorné služby plné nasazení, dobrodružství a  pomáhaní lidem v  nouzi. Hned po mém příjezdu už jsem věděl co chci a v čem chci pokračovat, a tak jsem založil firmu ODG (Operational Defence Group) zaměřenou na výcvik profesní sebeobrany a taktiky boje. V roce 2011 jsem firmu rozšířil na IAODG (International Association Operational Defence Group), dnes jsme rozšířili aktivity i o výcvik ochránců, máme i svůj ucelený systém profesní sebeobrany PRO DEFENCE, střelecké výcviky, zdravotní výcviky a všechny naše aktivity mají akreditaci MŠMT. V  průběhu 7  let co jsem pořádal školení po celém světě, a  to v  US, Francii, Španělsku, Portugalsku, Maďarsku, Slovensku, Polsku, Hong Kongu a samozřejmě v ČR, jsem se setkal s  různou technickou vyspělostí a  mentalitou lidí, ale to vůbec nevadilo, na to mě připravila cizinecká legie. Mohl bych jezdit dál mimo ČR, ale říkám si, proč stále cítím, že mohu lidem tady doma hodně dát a hlavně předat zkušenosti, které nelze najít v žádném manuálu odborné literatury. Můj

cíl není kvantita, ale kvalita, jedeme pomalu, ale jistě. Víme, že si nás všimlo už hodně lidí, a  to je dobře, ne každý může být součástí našeho Teamu. Důležité lidské vlastnosti, které vyžadujeme, jsou poznat sami sebe, nikdy se nevzdávat a věřit v to, co děláme. Lidé IAODG mají principy a  umějí si vychutnat život. Jejich jistota má vnitřní, nikoli vnější původ, nemají potřebu všechno a  všechny kategorizovat a  kritizovat jenom proto, aby získali pocit jistoty a před-

vídatelnosti. Staré tváře vidí novýma očima, minulé události jakoby poprvé. Jsou jako odvážní průzkumníci, kteří se vydávají na výpravu do neprozkoumaných území. Nevědí, co se stane, ale jsou si jisti, že to bude vzrušující, že si rozšíří obzory, objeví nová teritoria a budou tak prospěšní druhým lidem. Jejich iniciativa, důvtip, nápaditost, duchapřítomnost, tvořivost, silná vůle, odvaha, vitalita a přirozená inteligence spíše než zabezpečení, ochrana a  hojnost míst, kam se mohou uchýlit a  cítit jako doma, či zón komfortu, pro ně představují zdroj jistoty, na který se mohou spolehnout. Pokaždé, když s  někým přijdou do styku, hledají a objevují v něm něco nového. Ptají se, zajímají se o druhé, nejsou jim lhostejní. Pozorně jim naslouchají. Učí se od nich. Nehodnotí a  nenálepkují je na základě

minulých úspěchů nebo neúspěchů. Nejdůležitější je pro ně život sám. Nenechají se zastrašit a  nenechají se ovlivňovat. Nejsou ochotni slepě někoho následovat. Jsou klidní, dokáží se ovládat a jsou schopní přizpůsobit se prakticky všemu, co přichází. Jedním z principů, jimž se řídí, je flexibilita. Žijí vpravdě bohatým životem to je TEAM IAODG. To vše jsem vytvořil a  tvořím dál, mám kolem sebe pár jedinců, na které se mohu spolehnout a  oni na mne. Co mě však zaráží je, že ať již státní sektor nebo ostatní instituce si k  nám nenalezly cestičku a  nutí své zaměstnance, aby se oni sami za své výdaje zdokonalovali v  tom, co jim chybí pro kvalitní výkon služby. Já se právě rozhodl, že chci pomáhat hlavně lidem, co o  to stojí a  dát jim i  druhou šanci. I  já hledám svoji další cestu,

další mety a  cíle, které nejsou běžně dosažitelné, tak abych i  sám sobě dokázal, že můj přístup k  životu je výjimečný. A takto jsem přišel do kontaktu s  Řádem Strážců koruny a meče. Při prvním setkání s  tímto řádem jsem byl mile překvapen, že v  této zemi jsou lidé stejných hodnot, ke kterým se přikláním od svého mládí. Dále jsem pocítil pocit radosti, že jsem v  tomto uskupení nalezl pokoru, štědrost, přejícnost, mírumilovnost, cudnost, střídmost, činorodost, přesně tak, jak to řád uvádí ve svých principech učení. Tím, že člověk dělá to, v co věří a  dělá to poctivě, vždy přinese odměnu. Je pravdou, že cesta bývá většinou těžká a dlouhá, já ji obětoval 15  let v  cizinecké legii a svůj celoživotní styl. Osud mi po určité době umožnil přijít do kontaktu přímo

s Velmistrem tohoto řádu a  mohu prohlásit, že jsem po celou dobu čekal na tuto příležitost, a  to někde hluboce v podvědomí. Vše jde úplně přirozenou cestou, jelikož on je velký a  výjimečný člověk a  já mám svojí historii z  cizinecké legie. Dnes hledáme společnou cestu, právě pro všechny, kteří potřebují a  budou potřebovat naši podporu a  pomoc. To, že jsem kandidátem na osobního ochránce Velmistra Řádu a Velitele gardy Velmistra, je pro mě velká pocta a  čest. Na druhou stranu to chápu jako mé nejvyšší ocenění, které mi Řád mohl poskytnout, a to za moji dosavadní životní cestu. Řád Strážců je po legii moje další životní výzva. Spojením dvou historických myšlení, kde se tradice vždy ctily a  ctít budou, se otevírá nová cesta mnoha lidem. Stan Gazdik

12

NUTS II SEVEROVÝCHOD

EN č. 7 / 2013

KRÁTCE • Na zámku v  Cholticích u  Přelouče byla dokončena rekonstrukce za 9,3  milionu korun. Díky tomu mohl být areál již v polovině července otevřen pro návštěvníky. S  pomocí evropských peněz se nejen rozšířila zámecká expozice. V  nových prostorách je nyní také pokladna s prodejnou suvenýrů, na zámku jsou i  bezbariérové toalety. Návštěvníci mohou zavítat také do otevřené kaple sv. Romedia a vyhlášené zámecké obory. • V  první polovině července zahájil kraj očekávanou modernizaci povrchu v  pardubické ulici Teplého za 53,2  milionu korun. Přesně 85 procent z této částky zaplatí Evropská unie. „Konečně jsme se dočkali modernizace silnic II. třídy v Pardubicích. Práce v  ulici Teplého se uskuteční od 8. července až do 30. listopadu,“ sdělil náměstek hejtmana pro dopravu a  dopravní obslužnost Jaromír Dušek. • Liberecký kraj se připojil k žádosti na krytí povodňových škod z Fondu solidarity EU. „Přestože škody na majetku nedosáhly zdaleka takových rozměrů, jako tomu bylo při ničivých povodních z  roku 2010, připojí se Liberecký kraj k  žádosti o  finanční prostředky z Fondu solidarity EU,“  informoval hejtman LK Martin Půta. Všechny kraje zatím škody nevyčíslily, a  tak zatím není možné určit, o  jak velkou pomoc se bude jednat.

Podpora školských projektů bude pokračovat Regionální operační program Severovýchod musí v  současné době řešit především korekci 378  milionů korun, kterou programu vyměřila Evropská komise za chyby v  projektech. O zaplacení této pokuty budou v srpnu rozhodovat krajská zastupitelstva a  Výbor RR Severovýchod. Korekce ovšem nijak zásadně neovlivnila běžný chod programu, který tak pokračuje v rozdělování evropských peněz mimo jiné i na školské projekty. A  pokud skutečně do programu přijdou další peníze navíc z rizikových programů, budou mít školy možnost získat další dotace i příští rok. Na území Pardubického, Libereckého a Královéhradeckého kraje je aktuálně přes 200  středních škol, 720  škol základních a  849  škol mateřských. V  řadě z  nich probíhají přes léto nejnáročnější opravy a  rekonstrukce a  v  některých je to s  pomocí evropských dotací. Pro strukturální fondy Evropské unie je školství jednou z  priorit. Regionální školství může čerpat peníze především na opravy a výstavby budov, pořizování a  modernizaci vybavení a  tříd, ale i  na podporu technického vzdělávání a  na spolupráci škol a  průmyslu. Primárně jdou dotace na některé z takto zaměřených projektů z regionálních operačních programů, v  tomto případě tedy z  ROP Severovýchod. Podle tiskové mluvčí programu Evy Jouklové byly dosud vyhlášeny tři výzvy na předkládání projektů zaměřených na školy a  vzdělávání. Poslední skončila v  polovině června loňského roku. „Jedná se výhradně o  projekty středních škol a učilišť - jde o podporu rozvoje spolupráce firem se středními školami a  učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími

institucemi a  úřady práce včetně rozvoje inovačních aktivit v  regionu,“ uvedla tisková mluvčí s tím, že z evropských fondů šlo v rámci ROP Severovýchod na školské projekty zatím 286 milionů korun. VÝZVA MOŽNÁ I PŘÍŠTÍ ROK Není ale všem dnům konec. V letošním roce se chystá další výzva (Úřad RR ji vyhlásí od září do října) a  ani to by nemusela být poslední příležitost, jak získat peníze na svůj projekt. „V příštím roce počítáme i s vyhlášením dalších výzev. Vše však záleží na tom, jestli získáme 552 miliony korun z  ROP Severozápad a  OP Technická pomoc,“ uvedl místopředseda Regionální rady a  hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Eva Jouklová dodává, že by taková výzva zaměřená na školské projekty mohla být vyhlášena od 10. ledna do konce února. A jaké projekty už byly z ROP Severovýchod podpořeny? V Pardubickém kraji se letos pracuje na třech akcích za 57 milionů korun. Jde o  stavbu zahradnického

OP VK poskytuje dotace na odborné vzdělávání pracovníků ve školách. Konkrétní projekty proběhly například na SPŠ Trutnov. zdroj: www.odborne-vzdelavani.cz a technického centra v Litomyšli, strojírensko – technického centra v  Chrudimi a  o  rekonstrukci prostor Střední průmyslové školy chemické v  Pardubicích. V  Liberci zase probíhá rekonstrukce OA a Jazykové školy v Liberci nebo revitalizace hřišť dvou základních škol dohromady za skoro 40 milionů korun. Mezi významné akce patřila i stavba pěti nových učeben za 27 milionů v liberecké ZŠ Lesní. Královehradecký kraj pak zastupuje například letos finišující projekt podpory praktické výuky technických oborů na SPŠ Trutnov za skoro 40 milionů korun.

DÍKY OPŽP SE ZATEPLUJE Mezi velmi časté projekty patří zateplování budov. V tomto případě pomáhá Státní fond životního prostředí a  především OP Životní prostředí. Pardubický kraj například uspěl se žádostmi na realizaci úspor energií ve čtyřech školách. „Jedná se o výměnu okenních a dveřních výplní, zateplení obvodových plášťů budov a střech,“ uvedla náměstkyně hejtmana Jana Pernicová. Mezi podpořené školy patří SPŠ chemická Pardubice, která bude zateplovat za 60 milionů korun, Gymnázium Svitavy s  pro-

jektem za 30  milionů korun, Gymnázium Moravská Třebová s  akcí za 19  milionů korun a  SŠ automobilní Ústí nad Orlicí s  projektem za 20  milionů. Liberecký kraj schválil žádost o dotaci na zateplení pěti středních škol (v  Liberci, Frýdlantu a v České Lípě) a Hradec Králové zase v  minulosti získal dotaci mimo jiné na zateplení ZŠ Habrmanova a  ZŠ Bezručova. Významným titulem je i  OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Jen Pardubický kraj do něj přihlásil dosud 16  projektů za 165 milionů. Filip Appl INZERCE

130381_130382_Inz_SilnicniVeletrh_KN.indd 2

16.7.13 9:32

PUBLICISTIKA

EN č. 7 / 2013

13

Francie: Židé, neutíkejte! Ve Francii žije přibližně 600 tisíc Židů sjednocených do komunit. Během staletí se na ně ukazovalo prstem. „Byli“ důvodem všech katastrof, zkorumpovaní, bohatí a vykořisťující společnost. Čelili vymyšleným vážným obviněním, a  dokonce měli obětovávat křesťanské děti a pít jejich krev. V  porovnání s  arabsko-muslimskou komunitou, která dnes trápí Francii, se Židé perfektně integrovali do francouzské společnosti. Zastávají vysoké posty s  odpovědností, nejčastěji v médiích, ekonomice a výzkumu. Většina z nich pracuje rovněž ve zdravotnictví nebo v právnickém oboru. Jejich kmenová solidarita, zvýšená individualita, nadání manipulovat a fyzický vzhled jsou terčem výčitek a žárlivosti. Tuto velkou židovskou komunitu plnou rozdílů spojuje vazba na Izrael, což je zároveň jeden z pilířů identity. Přesto izraelská vláda a její ministerstvo nejeví o  ně zvláštní zájem. Antisemitismus v  zemi stoupá a vyhání Židy z Francie. Bohužel se jedná i o vlivné a zámožné „Francouze“. V  judaismu bylo odjakživa náboženství úzce spojeno s  myšlenkou vlastního národa a země. Právě v minulosti se nachází odpovědi na dnešní tíživou situaci. Rasismus proti židům (antisemitismus) začal kvůli náboženství, jelikož Židé odmítli věřit na Ježíše, syna Boha. V  11.  století představovala Francie kolébku židovské kultury. Když ale v Ev-

ropě začalo převažovat křesťanské náboženství, Židé začali být pronásledováni. Vzpomeňme na krále Filipa IV. Sličného, který je vyhnal z Francie, a ještě předtím jim zabavali veškerý majetek. Později právní rovnost vedla k asimilaci mnoha Židů, kteří za pár generací snadno zapomněli na důkladné praktiky judaismu. Sociální vzestup se překládal

výraznou emigrací do velkých měst, kde se některým z  nich podařilo dosáhnout kariéry v  bankovním, uměleckém nebo politickém oboru (např. bratři Pereireovi, Rothschild, Adolphe Crémieux, Achille Fould). Nezapomněli ovšem na své souvěrce ve francouzských koloniích a  Středomoří. Pod vládou Louise Phiippa, a  za pomoci vlivného a  brilantního advokáta a politika Adolpha Crémieux, vláda vytvořila konzistoř v  Alžíru, Oránu a  Constantinu, napojené na centrální konzistoř ve Francii. Byl to právě Crémieux, který prosadil návrh udělit francouzskou národnost alžířským a arabským Židům (1870), kteří sice ztratili svůj občanský statut, ale získali kromě národnosti právo na vzdělání, hlasovací právo a povinnost vojenské služby. Židovské rodiny se sjížděly do velkých měst a  zvláštní pozornost měla Paříž. Stejně jako jejich předchůdci i  oni pracovali na zlepšení své situace, věno-

zdroj: sxc.hu

Ilustrační foto.

vali se obchodní, umělecké nebo podnikatelské činnosti, byť na úkor náboženství a  tradičních aktivit. Francie byla atraktivní i  pro Židy ze střední a  východní Evropy, většinou z  dělnické třídy. Usadili se v pařížské části Marais, jenže spolužití s původními Židy bylo velice napjaté. Aškenázové versus Séfardové. Nutno dodat, že právě mezi novými přistěhovalci vzešla jména, která přispěla k uměleckému záření Francie ve světě (Pascin, Lipchitz, Zadkine, Chagall, Mané-Katz, Modigiani).

vytvořil zákon o návratu, zaručující získání občanství a  bezpečnost Židů. Když ale v  50.  a  60.  letech stovky tisíce séfaradských Židů bylo nuceno opustit Egypt a  severní Afriku kvůli rostoucímu arabskému nacionalismu, přirozeně zvolili za svůj budoucí domov ne Izrael, ale Francii. Usadili se v  Paříži, Sarcelles, Créteil, Marseille, Lyonu, Toulouse a Štrasburku a Nice.

DREYFUS A DALŠÍ…

Dnešní atisemitismus nejenže pokračuje, roste, ale má novou podobu. Je spojen se vznikem Izraele, antisionismem, a  sympatiemi k  Palestině. V  roce 1990  byly zdevastovány židovské náhrobky v  Carpentras. Výsledek? Hluboké emoce a  masivní manifestace 250 tisíců Židů a  mezi nim prezident François Mitterrand. V roce 2002 policejní vyšetřování atentátu na židovský obchod v  Sarcelles odhalilo teroristickou islámskou jednotku. V  roce 2006  byl Ilan Halimi unesen a umučen k smrti. Na seznamu dalších nevinných obětí figuruje židovský profesor se dvěma dětmi, zavražděný v  loňském roce v  Toulouse. Podtrženo a  sečteno, antisemitismus vzrostl v  loňském roce o  58 %, což představuje 614  rasistických aktů (zdroj: Bezpečnostní služby židovské komunity). Francouzští Židé se proto začali stěhovat do „bezpečnějších“ zemí, nejčastěji do USA, Kanady a Británie. Druhotným důvodem jejich odchodu je i nestabilní ekonomická situace Francie. Dva tisíce francouzských Židů odjíždí do „Svaté země“ a  využívají zákona o  návratu, i  přes obtížnou integraci. Židé v Izraeli jsou Izraelité a nemají stejné chování jako Francouzi. Uznání francouzských dipomů, pomoc s orientací ve vý-

Skutečný začátek antisemitismu ve Francii vznikl krachem katolické banky Union Géneral v  jehož vedení působil Žid (bývalý zaměstnanec Rothschildů). Vznikly antisemitské noviny a  o  pár let později byl neoprávněně obviněn kapitán armády Alfred Dreyfus ze zrady a  špionáže. Skutečný viník byl propuštěn a  proti Dreyfusovi byly vytvořeny falešné důkazy. I  když byl až na začátku 20.  století zprošten viny a  odškodněn, při převozu popela Emila Zoly do Panthéonu byl obětí atentátu a zraněn. Po první světové válce Židé dokonale splynuli s francouzskou společností a  jejich jména zářila převážně v  kultuře, politice, umění a  průmyslu (Marcel Proust, Max Jacob, Henri Bergson, Tristan Bernard, Simone Weil, Irene Némirovsky, André Citroen). Než Hitler započal svou vyhlazovací razii, to ještě ve Francii bylo více než 300 tisíc Židů. Po druhé světové válce francouzským Židům výrazně pomohl Sociální židovský fond ve formě charitativní sbírky. Díky konzistoři byly postaveny synagogy a  komunitní centra. Nově založený stát Izrael

ANTISEMITISMUS S NOVOU PODOBOU

běru škol nebo zaměstnání tvoří hlavní bariéry. Někteří si díky této zkušenosti uvědomili jejich „přidanou hodnotu“, o  kterou můžou obohatit francouzskou společnost, zatímco v  Izraeli by splynuli s  davem. Mezi nedávno publikovanou padesátku nejvlivnějších (tudíž nejbohatších) Židů na světě patří Sergey Brin - zakladatel Googlu, Dominique Strauss Kahn, Bernard Kouchner, Mark Zuckerberg - zakladatel Facebooku, Steven Spielberg, Simone Weil, Bob Dylan nebo Sacha Baron. Bylo potřeba veřejně promuvit k francouzským Židům a ujistit je. Začátkem letošního června na kongresu v  Paříži prezident Françoise Hollande reagoval na aktuální situaci nespokojených Židů: „Zda je Francie schopna nechat žít obyvatele z  rozdílných zemí, kultur, náboženství a  barvy pleti? Ano, protože je to náš úkol a  naděje. Budoucnost Židů z  Francie je ve Francii. Jsme schopni se společně povznést nad výhružky a bolest a ukázat, že Francie je silnější než nenávist, která nás chce rozdělit.“ Současně hovořil o laicitě a datech náboženských svátků v  kalendáři, což je velice delikátní záležitostí. Ministr školství se pokusí zavést způsob, aby všichni školáci a  studenti mohli udělat zkoušky. Když by se mělo přihlížet na všechna náboženství v zemi, bylo by obtížné stanovit datumy. Ve spolupráci s ministrem vnitřiních věcí Manuelem Vallsem bude zesílená bezpečnost škol, synagog a kulturních židovských budov. Prezident rovněž vyzval všechny francouzské Židy, aby se povznesli nad individuální zájmy a sjednotili se v národ. „Republika vás potřebuje pro to, co jí přinášíte vašim podnikatelským duchem, angažmá, iniciativou, nadáním i  vašimi zásluhami. Vy zase potřebujete Republiku a  Francii, protože bez ní byste nebyli to, co jste dnes.“ Ilona Mádrová

Wertov zákon: Španieli zvádzajú boj o ďalší pokus zreformovať školstvo Pripravovaný školský zákon o  zlepšení kvality vzdelávania (LOMCE) v kritike prekonáva všetky očakávania. Brusel varuje, že bude drahý, Katalánci sa cítia dotknutí, mestá a učitelia ho vnímajú ako ďalší nástroj skracovania financií pre školstvo a  študenti protestujú proti zvýšeným nárokom pri udeľovaní štipendií. Európska komisia Španielov koncom júna upozornila, že dôležitú rolu v  úspešnosti LOMCE zohrá spôsob financovania a  racionálne zváženié investícií zo štátnych i  regionálnych zdrojov. Komisárka pre vzdelávanie Androulla Vassiliou vyjadrila španielskej vláde podporu v  riešení alarmujúcich problémov ako je predčasný odchod zo škôl, zvýšenie flexibility vo vzdelávacom sys-

téme a  zavedenie dvojročného učňovského vzdelávania, ktoré zabezpečí na trhu práce vyškolených pracovníkov. O ČO IDE? Za slabinu pripravovaného zákona mnohí pokladajú fakt, že minister José Ignacio Wert ním chce vyriešiť všetko. Medzi najkritizovanejšie zmeny patrí zavedenie záverečných skúšok

pred ukončením vzdelávacích cyklov, presun náboženskej výchovy k  predmetom určujúcim celkový známkový priemer, štátna podpora súkromným katalánskym školám umožňujúcim študovať žiakom, ktorí v štátnej škole nemajú možnosť učiť sa v  španielčine, a  nové podmienky pri schvaľovaní štipendií. Vláda kalkuluje s celkovou investíciou 400  miliónov eur, ktoré plánuje získať z  Európskeho sociálneho fondu, aby sa vyvarovala prílišnému prehlbovaniu diery v štátnom rozpočte. Prostriedky majú byť venované najmä na financovanie pre Španielov nového, tzv. „základného“ typu učňoviek

zameraných na praktické vedomosti. V  dvojročnom vzdelávaní vláda vidí spružnenie absolventov na trhu práce a zredukovanie výdavkov potrebných na „vyškolenie“ slabých žiakov. Madrid netají, že rozsiahlu reformu vyprovokovala nákladnosť doterajšieho modelu, ktorý španielskych žiakov v  EÚ vyšvihol na prvú priečku v  dosahovaní najhorších výsledkov. Ministerstvo školstva prehlásilo, že za posledných 15  rokov 40  percent žiakov do dovŕšenia svojich pätnástich rokov minimálne jedenkrát prepadlo, čo v systéme znamená o pol milióna žiakov viac a 2,5 miliardy eur zaplatených navyše.

TVRDÉ PROTESTY Jún sa niesol v znamení masových protestov proti Wertovmu zákonu. Katalánsky premiér Arturo Mas pohrozil ignorovaním reforiem, do ulíc vyšli učitelia, nemenej aktívne sa prejavovali vysokoškoláci, ktorí protestovali proti zvyšovaniu školného a zmenám v priznávaní štipendia. Kameňom úrazu sa stal Wertov návrh vyplácať ho iba v  prípade, že žiadateľ dosiahne priemerné hodnotenie 6,5  namiesto súčasnej 5,5. V  prípade desaťbodového hodnotenia a s ohľadom na fakt, že univerzitné štúdium má samo o sebe poukazovať na istú kva-

litu a  finančne nepodchytávať študentov prechádzajúcich s „obdretými ušami“ by podobná zmena nemala predstavovať problém. Zvýšené nároky ministra Werta však vzbudili silný odpor a  viacerí problém poňali ako snahu o ďalší spôsob elitizmu, ktorý znemožní študovať mladým pochádzajúcim zo skromnejších pomerov. V  akej podobe bude zákon o  zlepšení kvality vzdelávania nakoniec schválený zatiaľ nevedno, minister Wert pod tlakom nesúhlasu povolil a pri posudzovaní štipendií bude naďalej zohrávať rolu doterajšia priemerná známka. Dana Miháliková

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P – 8, čp. 80, 533 53 Pardubice – Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje A.L.L. production spol. s r.o., F. V. Veselého 2635/15, 193 00 Praha 9  tel: 234 092 851 ( call centrum) http:// www.predplatne.cz Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00  Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73;02/444 588 16, fax:02/444 588 19. e-mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 10, číslo 7, vychází 27. 7. 2013 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

14

NUTS II MORAVSKOSLEZSKO

EN č. 7 / 2013

KRÁTCE • Regionální rada Moravskoslezsko v  červenci zveřejnila plán výzev k  předkládání projektů Regionálního operačního programu Moravskoslezsko s  výhledem do první poloviny roku 2014. V  plánu je nově sedm soutěžních výzev. Evropské dotace budou například na bezpečnost na komunikacích, infrastrukturu rezidenčních sociálních služeb a  transformaci pobytových zařízení nebo na infrastrukturu terénních a  ambulantních sociálních služeb.

Další peníze na školství budou k mání ještě letos Ještě letos budou v  Moravskoslezském kraji uvolněny další evropské peníze na modernizaci výuky. Regionální rada Moravskoslezsko v  červenci zveřejnila plán výzev k  předkládání projektů s  výhledem do konce letošního roku a  na rok příští. Plán počítá s penězi na vybavení středních a základních škol. Připraveno je dvakrát po čtyřiceti milionech korun. „Podpoříme modernizaci výuky technických a  přírodovědných oborů ve středních školách a  peníze máme také na projekty základních škol. I  když jsme v  minulosti financovali také rekonstrukce škol, nyní má před-

nost samotné vybavení učeben,“ upřesňuje parametry David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko, kde hodnotí a  proplácí žádosti o  evropské peníze. Dodává, že v  případě úspor na dříve podpořených

projektech a  dostatku kvalitních projektů může být uvolněno více než zatím vyčleněných 80 milionů korun. V  případě středních škol jsou mezi potenciálními příjemci Moravskoslezský kraj, obce, jimi zřizované školy, státní, neziskové a  podnikatelské organizace. Totéž s  výjimkou Moravskoslezského kraje se týká také podpory základních škol s upřesněním místa realizace projektů v obcích s více než pěti sty obyvateli.

• Novou cyklostezku mají v  Bohumíně - Skřečoni. Je 750  metrů dlouhá, ale vede po obou stranách ulice 1. máje v  jednosměrném provozu. Lidé to nyní na kole i  pěšky budou mít jednodušší. Na výstavbu stezky přispěla dotace 3 miliony korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Slavnostně se otevřela na konci června. • Probíhající regeneraci Městských sadů v  Opavě zaplatí z  převážné části evropská dotace. Město pro tyto účely získá 21,5  milionu korun z  Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Sady budou přístupnější díky novým chodníkům a komunikacím, parkování a  osvětlení. Evropský příspěvek dnes schválila Regionální rada Moravskoslezsko. 

Kromě chystaných projektů si již nové vybavení pořídily desítky mateřských, základních i  středních škol. Jelikož je podpora školství z  ROP Moravskoslezsko průběžná, některé projekty se právě realizují. Sventek říká, že peníze na vzdělávání jsou prioritou nejen na papíře, ale také v praxi. Od roku 2007 Regionální rada podpořila na devadesát projektů vybavení základních a středních škol zřizovaných krajem a  velkými městy, a  to dotací přes 800  milionů korun. Jsou mezi nimi také oborová a  technická centra na středních školách, tedy v  oblasti, kde je mezi zaměstnavateli velká poptávka po kvalitních absolventech. „K tomu je nutno připočíst desítky projektů středně velkých měst a  malých obcí, podpořených dotací téměř tři miliardy korun. Přibližně třetina z nich se věnovala modernizaci mateřských a  základních škol,“ upřesňuje Sventek. Samotné vybavení učeben často provázejí investice do stavebních úprav a rekonstrukcí objektů škol. Často vznikají také nová sportoviště, využívaná přednostně školáky. NA DOTACE DOSÁHNOU I SOUKROMÉ ŠKOLY

Střední odborná škola Educa je jedna z mála soukromých škol, která dosáhla na evropské dotace.

zdroj: Educa

Soukromé školy jsou mezi úspěšnými žadateli o dotace spíše výjimečně. Jednou z  mála takových výjimek je Střední odborná škola

Educa. Získala dotaci 26,5  milionu korun z  ROP Moravskoslezsko, které investovala do rekonstrukce a  vybavení nevyužívaného objektu, kde vzniklo moderní výukové středisko - Novojičínské vzdělávací centrum. Jde částečně o  doposud nevyužité peníze ze zbytkové alokace programu a částečně o dodatečné zdroje, které do ROP Moravskoslezsko přišly z  jiných, pomaleji čerpaných českých operačních programů. Přesun prostředků schválila v květnu vláda ČR. „Získali jsme 800  milionů korun, tedy nejvíce mezi ostatními regiony. Je to potvrzení, že evropské peníze v  našem kraji umíme zodpovědně a efektivně zužitkovat. Navíc nám to dává možnost investovat do výuky ve školách, zlepšit podmínky života sociálně znevýhodněných lidí nebo pokračovat v  nákupu nových vozidel hromadné dopravy ve městech,“ komentuje Sventek dodatečné zdroje ROP Moravskoslezsko. Poukazuje přitom na další plánované investice do veřejné městské dopravy nebo sociálních služeb. Regionální rada Moravskoslezsko zodpovídá v  letech 200713  za téměř 20  miliard korun z  evropských fondů. Doposud podpořila bezmála 800  projektů dopravní infrastruktury, veřejných služeb, rozvoje měst a venkova, cestovního ruchu nebo regenerace brownfields dotací přes 17 miliard korun. Marek Turek

Díky tichým krytům na vozovce klesla hlučnost dopravy v centru Pardubic Tiché kryty na frekventované silnici z centra Pardubic směrem na Hradec Králové jsou v  provozu přibližně měsíc. Zkušenosti s  jejich provozem jsou prozatím dobré. Už nyní se totiž ukazuje, že hlučnost klesla a to tak výrazně, že se situace přiblížila stavu, kdy po silnici projíždí pouhá dvacetina vozidel oproti původnímu stavu. Pokládka tichých krytů v  úseku frekventované silnice od Wonkova mostu směrem k  obchodním zónám Interspar a  Globus a  dále k  napojení na silnici I. třídy na Hradec Králové byla pilotním projektem, který má odzkoušet vhodnost této technologie na silnicích. Vybraný úsek se svou dopravní zátěží blíží hodnotám silnice I. třídy, resp. ji překračuje. Denně tudy projede okolo 20  tisíc automobilů, což je parametr dálnice. „To

byl také jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli technologii pokládky tichých krytů vozovky vyzkoušet právě zde. Navíc silnice byla před opravou, a tak jsme vlastně spojili dva požadavky v  jeden,“ vysvětluje náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu a  dopravní obslužnost Jaromír Dušek a  dodává, že pokud se tiché kryty provozně i  ekonomicky osvědčí, není důvod je nevyužít v jiných lokalitách Pardubického kraje.

Pilotní projekt Projekt spolufinancoval Pardubický kraj jako vlastník silnice spolu se Státním fondem dopravní infrastruktury. Jednalo se o příspěvek z programu, který Státní fond dopravní infrastruktury vyhlásil na podporu nových technologií. „Stavba v  Pardubicích je pilotní projekt, jak využívat finanční prostředky, aby měly přínos nejen v dané lokalitě, ale aby omezovaly i další výdaje, v případě tichých krytů se dá ušetřit např. na protihlukových stěnách, které nejsou potřeba. Tento úsek je modelový i v tom, že pokud se osvědčí, můžeme tuto technologii využívat také na dál-

nice či rychlostní silnice,“ říká ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Tomáš Čoček. Při pokládce krytu vozovky byla využívána gumoasfaltová směs s  příměsí pryžového granulátu, který vzniká drcením ojetých pneumatik. V  Pardubicích je to první podobný projekt, tiché kryty už v  minulosti ale zkoušeli také v Brně, ve Zlíně nebo v Praze. Tichá budoucnost Účastníci pracovního setkání si modernizovaný úsek silnice projeli a shodli se, že po měsíci užívání se dá projekt hodnotit kladně. Ztišení jízdy je znatelné. „Předběžná měření hluku prokazují, že

snížení hladiny hluku proti navazujícím původním úsekům je pět decibelů. Proti dlážděné vozovce u  ČSOB a  AFI Paláce na Masarykově náměstí je to dokonce patnáct decibelů. Prakticky je to stejné, jako kdyby po novém úseku jezdila pouze dvacetina vozidel,“ prozradil ředitel Správy a  údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Tomáš Čoček ze Státního fondu dopravní infrastruktury pak řekl, že pokud se tiché kryty během svého testování osvědčí, bude se v  nich pokračovat: „Bude zajímavé sledovat, jestli tato snížená hlučnost vydrží i  v  dalších letech provozu a  jaké budou náklady na údržbu. Pokud se to osvědčí, je to cesta jak pokračovat dál.“

Zusammenfassung

Des subventions pour les matières techniques Le secteur de la formation ne relève pas des politiques communes de l’UE mais a  le statut de «  politique complémentaire ». Dans la pratique, cela signifie que l’Union n’intervient pas dans les décisions prises par les différents États concernant le système scolaire et de formation. En lieu et place, elle se contente d’émettre des recommandations et alloue par ailleurs des aides financières aux différents pays et régions. Les ressources sont principalement accordées sur les fonds structurels et à partir du programme de formation tout au long de la vie. Le grand problème en République tchèque mais aussi ailleurs est le faible intérêt pour les matières techniques. C’est pourquoi des entreprises concrètes coopérant avec des écoles secondaires et des établissements d’enseignement professionnel s’engagent de plus en plus souvent dans ce domaine et attirent les étudiants par des équipements modernes, la sécurité de l’emploi et des bourses. Des subventions du programme opérationnel Formation pour la compétitivité peuvent précisément être utilisées pour la coopération entre les entreprises et les écoles dans le domaine de la formation professionnelle, et ce par le biais de plusieurs programmes. Ceci étant, le moyen le plus fréquent de venir en aide aux différentes écoles sur le territoire des régions tchèques est celui des subventions allouées pour l'équipement, les réparations, le chauffage des bâtiments et d’autres activités connexes. Les subventions du Programme opérationnel régional ont par exemple permis d’achever dès 2010  le Centre régional de formation professionnelle dans l’ingénierie mécanique et l’industrie automobile à Vsetín. Au total, des milliards de couronnes ont déjà été alloués ou le seront à partir des programmes opérationnels régionaux pour les projets scolaires. Outre les écoles secondaires, les écoles primaires et maternelles obtiennent elles aussi des aides. À l’heure actuelle, la République tchèque compte plus de cinq milles écoles maternelles, quatre mille écoles primaires et plus de 1 300 écoles secondaires. Elles sont toutefois toujours peu nombreuses à pouvoir se targuer d’avoir obtenu une subvention pour la restauration ou la construction de nouveaux bâtiments et des équipements ou d’autres projets connexes. Cette année et l’année prochaine, de nombreux constituants auront cependant encore la chance de demander des subventions. En mai, le gouvernement a en effet approuvé le projet de transférer certaines ressources financières des programmes problématiques (à savoir essentiellement le Programme opérationnel régional Nord-Ouest et le Programme opérationnel Assistance technique) vers d’autres programmes. Les responsables d’école auront la possibilité d’obtenir des subventions également au cours de la période suivante de 2014 – 2020. Filip Appl

L’éducation croule sous les problèmes Même les deux milliards d’euros alloués à la formation ne suffisent pas à améliorer de manière visible la qualité de l’éducation en Slovaquie. La nouvelle réforme de l’enseignement, le manque de manuels, les grèves des enseignants liées à leurs conditions salariales mais aussi la faible utilisation des fonds européens sont autant de problèmes auxquels se trouve confronté le système de formation. Le projet de budget de l’État pour l’année 2013 prévoyait près de deux milliards d’euros pour l’éducation, avant d’être accru en milieu d'année de 42 millions d’euros supplémentaires. De plus, les fonds sont engloutis par l’enseignement préscolaire et primaire, à hauteur de plus de 800 millions, les écoles secondaires avec un demi milliard d’euros, et les établissements d’enseignement supérieurs à près de 350 millions. Seuls huit millions sont alloués à la recherche. Même si la formation est le troisième plus gros poste de dépense de l’État cette année et reçoit près de 12 % des 17 milliards que l’État entend au total dépenser cette année pour son fonctionnement, l’enseignement en Slovaquie est depuis longtemps sous-alimenté d’un point de vue financier. L’amélioration de l’infrastructure des bâtiments, l’achat de manuels, le recyclage des enseignants et la mise en pratique de nouvelles méthodes d’enseignement sont les objectifs pour lesquels les écoles et les établissements de formation peuvent avoir recours aux fonds émanant de l’Union européenne. Au 15 juillet de cette année, 160 millions d’euros ont donné lieu à des contrats portant sur des projets liés à la formation, soit un tiers des moyens alloués pour le Programme opérationnel Formation pour les années 2007-2013. L’un des projets les plus généreusement lotis est celui de la formation des enseignants au niveau national sous la tutelle du Centre de méthode pédagogique. Il s’agit du projet intitulé « Méthodes mobilisantes dans l’éducation ». Au total, près de 18 millions d’euros lui ont été accordés, dont 15 millions remboursés par l’Union. L’objectif de ce projet est de moderniser les méthodes d’éducation et de les rapprocher des besoins actuels. L’éducation, déterminante pour l’avenir de chaque peuple, mériterait sans aucun doute davantage d’attention et l'apport de solutions sérieuses aux problèmes urgents. Il suffirait par exemple que le gouvernement définisse une stratégie uniforme pour le développement de la formation et attire les enseignants jeunes et ambitieux dans les écoles en leur offrant des salaires attractifs. Au moins pour commencer. Ivan Belko

15

Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé

EN č. 7 / 2013

Subsidies help technical fields. The area of education is not part of the joint European policy but rather has the status of a  supplementary policy. In practice, this means that the Union does not interfere in the decisions of the individual States in the spheres of their school and educational systems. Instead, it only issues recommendations and also offers financial assistance to the separate countries and regions. Money is provided mainly from structural funds and also from the life-long education programme. The lack of interest in technical fields is a  great problem, not only in the Czech Republic. Consequently, specific companies are increasingly engaged in programmes of cooperation with secondary schools and vocational schools and attract pupils and students through modern equipment, the certainty of employment and stipends. Subsidies can be drawn from Operational Programme Education for Competitiveness for cooperation between companies and schools in the sphere of professional education through a  number of programmes. Secondary vocational schools and vocational schools can register for one of them until 8 August. The project is called TOGETHER and concentrates on partnership between schools and companies in professional training. Overall, 25 partnerships will be supported by the sum of CZK 1.75 million.

However, subsidies for equipment, repairs, thermal insulation of buildings and other related activities are the most common means of helping individual schools in the Czech regions. For example, subsidies from the Regional Operational Programme were employed in 2010  to complete the Regional Centre of Professional Education in the Machine and Automobile Industry in Vsetín. Altogether, billions of crowns from Regional Operational Programmes have been used or will be used for school projects. Assistance is provided for both secondary schools and also elementary schools and kindergartens. For instance, in the South-East region, construction was completed on the Bratří Pelíšků kindergarten in Brno and the elementary school on Wenceslas Square in Třebíč was renovated. The Operational Programme Environment also contributes to regional educational facilities through its own projects. These are mainly projects related to thermal insulation, many of which can be found throughout the country. Examples of these projects in educational institutions include the insulation of three secondary schools in the Central Bohemian Region (in Hlinky, Kolín and Nymburk) costing a total of CZK 67 million. “This money will come back in the future because we will save on heating in the insulated

buildings“, stated the Regional Administrator Josef Řihák. At the present time, there are more than five thousand kindergartens in the Czech Republic, together with four thousand elementary schools and over 1,300  secondary schools. However, only a  few of them have taken advantage of subsidies for reconstruction or acquisition of new buildings and equipment or for other related projects. Nevertheless, a  great many founders will still be able to apply for subsidies this year and next year. In May the Government approved a  plan to transfer some funds from problematic programmes (i.e. mainly Regional Operational Programme North West and Operational Programme Technical Assistance) to other programmes. The founders of schools will also be able to apply for subsidies in the upcoming 2014 – 2020 period. It appears that an Integrated Regional Programme will replace these individual Regional Operational Programmes. Nonetheless, it should also have a chapter devoted to regional education, which will be targeted towards development and modernisation of the infrastructure for education of all age categories in the population, both at kindergartens and also at elementary and secondary schools. Filip Appl

The educational system is plagued by problems. Even two billion Euros earmarked for education have not been sufficient to visibly improve the Slovak schooling system. Reformation of teaching material, the lack of textbooks, teachers’ strikes related to low wages and also an inability to draw EU funds: difficulties are encountered in all these areas. The plan for the state budget for 2013  anticipated allocation of almost two billion Euros for education and this was increased by a  further 42  million Euros after adjustments in the middle of the year. Additional money goes to preschool and elementary education, which receives over 800  million, secondary schools are allocated half a billion and almost 350  million Euros are set aside for universities. Only about eight million Euros are allocated for research. Even though education is the third largest item in state expenditures for this year and corresponds to almost 12% of the total of 17 billion Euros that the state intends to spend for its functioning, the Slovak educational system has been consistently underfunded. Funds are required to improve school buildings, to purchase teaching aids,

Tutnoku á ás t s ro pr ovžila: přel

to retrain teachers and to implement new teaching procedures. Schools and educational centres can utilize funds from the European Union for these purposes. Projects associated with education had received 160 million Euros by 15 July of this year; this corresponds to not quite one third of the funds allocated under Operational Programme Education for the 2007  - 2013  period. Applicants for assistance include not only elementary and secondary schools and universities, but also arts and crafts schools and special schools. Most projects receive subsidies in the range of hundreds of thousands of Euros, where some receive less and some have been the recipients of as much as a million Euros. The education of teachers at a  national level under the supervision of the Methodology and Pedagogy Centre, termed Activating Methods in Teaching, is one of the projects that have received the most money. Almost 18 million Euros have been set aside for this project, of which 15 million were provided by the EU. The project is intended to adapt teaching methods to the modern age and its needs.

The Pavol Jozef Šafárik University in Košice is one of the foremost university educational institutions in Slovakia. Its faculties are regularly listed at the top of quality assessments. In addition, the university also exerts considerable efforts in participating in projects supported by European subsidies. It has engaged or is still engaging in 30 projects in the areas of education and research. Approximately 70  million Euros have been allocated to these projects, but this amount was divided up amongst a greater number of recipients. Problems associated with the educational system have long been the Achilles heel of Slovakia It is not clear whether two billion Euros for education annually is insufficient; in any case, conditions are certainly not improved by the inability to draw EU funds. The educational system, the corner stone of the future of every nation, would certainly deserve greater attention and sensible solutions to its current problems. For example, also in that the Government would establish a uniform strategy for the development of education and attract young and ambitious teachers to the profession by offering more attractive wages. At least to start with. Ivan Belko

Orange Tree® Specializovaná překladatelská agentura

právo, ekonomie, dokumenty EU, tiskové zprávy, reklamní texty, webové prezentace, obchodní korespondence překlady a tlumočení, soudní ověření, jazykové korektury zkušení překladatelé, jasné a příznivé ceny, odbornost, rychlost a flexibilita zajistíme většinu světových jazyků Orange Tree | překladatelská agentura Španělská 1073/10, 120 00 Praha 2 | metro Muzeum A C Tel +420 739 630 460 | E-mail [email protected] | www.orangetree.cz

RÉSUMÉ

Bezuschussungen helfen den technischen Studienfächern Der Bereich Bildung gehört nicht zu den gemeinsamen EU -Politiken, hat aber den Status einer sog. Ergänzenden Politik inne. In der Praxis bedeutet dies, dass die Europäische Union in den einzelnen Staaten nicht in die Beschlussfassung in Sachen Schul- und Bildungssystem eingreift. Anstelle dessen gibt sie lediglich Empfehlungen heraus und gewährt auch finanzielle Unterstützung für die einzelnen Länder und Regionen. Die Gelder stammen insbesondere aus den Strukturfonds und auch aus dem Programm für lebenslanges Lernen. Ein nicht nur in der Tschechischen Republik anzutreffendes Problem ist das geringe Interesse an technischen Studienfächern. Daher engagieren sich immer häufiger direkt konkrete Firmen, die mit Mittel- und Berufsschulen zusammenarbeiten und somit ihre Schüler mit moderner Ausstattung, Beschäftigungssicherheit und Stipendien anlocken. Gerade für die Zusammenarbeit von Unternehmen und Schulen im Bereich Fachbildung können Mittel aus dem Operationsprogramm Bildung für Wettbewerbsfähigkeit über gleich mehrere Programme in Anspruch genommen werden. Die häufigste Methode, wie man den einzelnen Schulen in den tschechischen Regionen helfen kann, sind Bezuschussungen für Ausstattung, Reparaturen, Gebäudedämmung und weitere damit zusammenhängende Aktivitäten. Mit Hilfe der Mittel aus dem Regionalen Operationsprogramm wurde zum Beispiel bereits im Jahre 2010  das Regionale Zentrum für Fachbildung im Bereich Maschinenbau und Automobilindustrie in Vsetín fertiggestellt. Insgesamt wurden und werden aus den Regionalen Operationsprogrammen Milliarden tschechische Kronen für Schulprojekte zur Verfügung gestellt. Neben den Mittelschulen werden dabei auch Grundschulen und Kindergärten gefördert. In der Tschechischen Republik gibt es derzeit über fünf Tausend Kindergärten, vier Tausend Grundschulen und über 1300  Mittelschulen. Es sind aber immer noch nur sehr wenige, die sich mit Fördermitteln für Rekonstruktionsarbeiten oder die Anschaffung neuer Gebäude und Ausstattung oder für damit im Zusammenhang stehende Projekte brüsten könnten. In diesem und im kommenden Jahr werden viele Bildungsträger noch die Möglichkeit haben, Fördermittel zu beantragen. Die Regierung verabschiedete nämlich im Mai ihr Vorhaben, einige Finanzmittel der problematischen Programme (d.h. insbesondere aus dem ROP Nordwest und dem OP Technische Hilfe) anderen Programmen zuzuordnen. Die Schulträger werden auch in der nächsten Periode - 2014 – 2020 - die Chance haben, Fördermittel zu beantragen. Filip Appl

Schulwesen von Problemen heimgesucht Nicht einmal die für die Bildung bestimmten zwei Milliarden Euro vermögen das slowakische Schulwesen sichtbar qualitativ zu verbessern. Eine weitere Reform des Unterrichts, der Lehrbuchmangel, Lehrerstreiks aufgrund ihrer geringen Gehälter, aber auch die mangelhafte Inanspruchnahme der Eurofonds – mit all dem hat das Bildungssystem Probleme. Der Staatshaushaltsplan für das Jahr 2013 rechnete mit nahezu zwei Milliarden Euro für das Schulwesen, nach einer Anpassung zur Jahreshälfte wurde dieser Betrag um weitere 42 Millionen Euro erhöht. Das meiste Geld fließt in die Vorschulund Grundschulbildung, mehr als 800, in die Mittelschulen eine halbe Milliarde und in die Hochschulen fast 350 Millionen. Für die Forschung sind nur acht Millionen vorgesehen. Auch wenn die Mittel für die Bildung in diesem Jahr im Rahmen der Staatsausgaben den drittgrößten Posten ausmachen und daran fast 12% der gesamten 17 Milliarden Euro geknüpft sind, die der Staat dieses Jahr für sein Funktionieren zu verausgaben beabsichtigt, so ist das slowakische Schulwesen bereits über lange Zeit hinweg aus finanzieller Sicht eher ein Stiefkind. Verbesserung der Gebäudeinfrastruktur, Einkauf von Hilfsmitteln, Umschulung von Lehrern und Implementierung neuer Lehrmethoden – die Schulen und Bildungszentren können für all diese Belange Gelder aus der Europäischen Union nutzen. Bis zum 15. Juli diesen Jahres konnten 160 Millionen Euro für Projekte in Verbindung mit Bildung erlangt werden, was ein knappes Drittel der für das Operationsprogramm Bildung für die Periode 2007-2013 allokierten Mittel ausmacht. Eines der am freigiebigsten geförderten Projekte ist die Lehrerbildung auf nationaler Ebene unter der Federführung des Methodisch-Pädagogischen Zentrums mit der Bezeichnung Aktivierende Erziehungsmethoden. Insgesamt wurden dafür nahezu 18  Millionen Euro vorbehalten, wovon die EU 15 Millionen Euro trägt. Das Ziel des Projektes besteht darin, die Erziehungsmethoden der heutigen Zeit und den heutigen Bedürfnissen anzupassen. Das Schulwesen hätte als Grundbaustein der Zukunft eines jeden Volkes sicherlich eine höhere Aufmerksamkeit und eine seriöse Lösung der akuten Probleme verdient, zum Beispiel auch dadurch, dass die Regierung eine einheitliche Strategie für die Entwicklung im Bereich Bildung festlegt und junge, ehrgeizige Lehrer in die Schulen lockt, indem ihnen attraktivere Gehälter angeboten werden. Zumindest für den Anfang. Ivan Belko

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

16

EN č. 7 / 2013

Priority nového ministra pro místní rozvoj Priority bych rozdělil na krátkodobé, střednědobé a  dlouhodobé. K  těm krátkodobým jistě patří materiál, který předkládá MMR vládě ke schválení a  týká se Strategie obnovy území po povodni. Tento dokument nyní právě finalizujeme a bude předložen v  horizontu 14  dnů ke schválení. Na něj navazují konkrétní programy MMR, z  nichž jsou uvolňovány finanční prostředky žadatelům, v  tomto případě obcím a  krajům. Jedná se o  investice do zničeného majetku samospráv. Samotnou kapitolou jsou pak finanční prostředky na obnovu bytového fondu. Informace pro žadatele budou k dispozici v průběhu měsíce. V  krátkém čase také chceme vládě předložit technickou novelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Absolutní prioritou ministerstva pak je dokončení příprav nového programového období 2014+. Dohoda o partnerství je v hrubých rysech schválena, nyní je nutné vést věcný dialog s  jednotlivými partnery o obsahu a konkrétním nastavení

jednotlivých operačních programů, promítnutí urbánní a územní dimenze, definování důstojné role krajů a  vlastně všech zainteresovaných subjektů. Je to mnoho aktivit, na které máme limitovaný čas. Vše musí být dojednáno a konsenzuálně schváleno nejpozději na přelomu září-října. Současně je však třeba řešit stávající období, především problémy s  nedostatečným čerpáním evropských dotací. V  úvahu připadají korekce nebo přealokování finančních prostředků z  rizikových OP do programů, kde je čerpání kontinuální a  minimálně chybové. Taková rozhodnutí nelze učinit bez důsledného projednání jak na úrovní vnitrostátní, tak především na úrovni Evropské komise. Dlouhodobé cíle se odvíjejí od probíhající reformy veřejné správy, a týkají se například územního plánování, stavebního řádu, bytové politiky a podpory cestovního ruchu. Mgr. František Lukl, MPA, ministr pro místní rozvoj

ŽIVOTOPIS

Datum narození: 30. 10. 1977

Vzdělání: • Master of Public Administration (MPA) - Právnická fakulta Masarykovy univerzity, pod záštitou Nottingham Trent University, listopad 2010; • Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně - magisterský studijní program-Právo a právní věda; Státní závěrečná zkouška dne 28. 5. 2001 Pracovní právo, správní právo, teorie práva; Diplomová  práce  na  téma  -  Role  Evropského  soudního  dvora při dotváření práva ES a jeho aplikace v členských státech;  • Klvaňovo gymnázium v Kyjově, maturitní zkouška dne 28. 5. 1996 Zaměstnání: • 15. 2. 2005 - dosud: starosta města Kyjova • 1. 1. 2003-15. 2. 2005: vedoucí odboru kanceláře starosty s kompletní právní agendou města • 1. 6. 2001 - 31. 12. 2002: vedoucí právního oddělení Referátu kanceláře přednosty Okresního úřadu Hodonín Další profesní postavení: • Místopředseda Svazu měst a obcí ČR • Předseda Komory měst • Předseda Legislativní komise SMO ČR • Člen redakčního týmu a spoluautor publikace - Příručka pro člena zastupitelstva obce 

Zlatá třináctka je kompletní a připravuje se na finále Uplynulé dva měsíce byly ve znamení hodnocení 273 přihlášených obcí ze všech krajů České republiky. Ta nejlepší obec z každého kraje, oceněná Zlatou stuhou, postupuje do celostátního kola, jehož vítěz získá titul Vesnice roku 2013.

Vesnice roku 2013 - přehled ocenění udělených v rámci krajských kol (stuhy) Název kraje

Zlatá stuha za vítězství v krajském kole

Vítězné obce krajských kol soutěže – zlatá třináctka

Obec Jeseník nad Odrou (Moravskoslezský kraj) Obec Hradčany (Olomoucký kraj) Obec Dolní Újezd (Pardubický kraj) Obec Němčovice (Plzeňský kraj) Obec Čistá (Středočeský kraj) Obec Srbská Kamenice (Ústecký kraj) Obec Jámy (Kraj Vysočina) Obec Vysoké Pole (Zlínský kraj)

Obec Chelčice (Jihočeský kraj) Obec Šakvice (Jihomoravský kraj) Obec Hájek (Karlovarský kraj) Obec Holovousy (Královéhradecký kraj) Obec Nová Ves nad Nisou (Liberecký kraj)

Zelená stuha za péči o zeleň a životní prostředí

Oranžová stuha za spolupráci obce a zemědělského subjektu

Počet přihlášených obcí

Obec Skály (okres Písek)

Obec Drahonice (okres Strakonice)

Obec Cehnice (okres Strakonice)

Obec Bernartice (okres Písek)

36

Obec Šakvice (okres Břeclav)

Městys Křtiny (okres Blansko)

Obec Starý Poddvorov (okres Hodonín)

Obec Unkovice (okres Brno-venkov)

Obec Ratíškovice (okres Hodonín)

15

Karlovarský

Obec Hájek (okres Karlovy Vary)

Obec Lomnice (okres Sokolov)

Obec Dolní Rychnov (okres Sokolov)

Obec Hranice (okres Cheb)

Obec Otročín (okres Karlovy Vary)

20

Královéhradecký

Obec Holovousy (okres Jičín)

Obec Havlovice (okres Trutnov)

Obec Dobřany (okres Rychnov n. K.)

Obec Velichovky (okres Náchod)

Obec Suchý Důl (okres Náchod)

31

Liberecký

Obec Nová Ves nad Nisou (okresJablonec n. N.)

Obec Pulečný (okres Jablonec n.N.)

Obec Rádlo (okres Jablonec n. N.)

Obec Polevsko (okres Česká Lípa)

Obec Záhoří (okres Semily)

16

Moravskoslezský

Obec Jeseník nad Odrou (okres Nový Jičín)

Obec Otice (okres Opava)

neudělena

Obec Darkovice (okres Opava)

Obec Dolní Životice (okres Opava)

12

Olomoucký

Obec Hradčany (okres Přerov)

Obec Hněvotín (okres Olomouc)

Obec Bohdíkov (okres Šumperk)

Obec Nová Hradečná (okres Olomouc)

Obec Babice (okres Olomouc)

19

Pardubický

Obec Dolní Újezd (okres Svitavy)

Obec Ostrov (okres Chrudim)

Obec Dříteč (okres Pardubice)

Obec Bystré (okres Svitavy)

Obec Vysočina (okres Chrudim)

19

Plzeňský

Obec Němčovice (okres Rokycany)

Obec Buková (okres Plzeň-jih)

Obec Řenče (okres Plzeň-jih)

Obec Kolinec (okres Klatovy)

Obec Velký Bor (okres Klatovy)

21

Obec Čistá (okres Rakovník)

Obec Ostrov (okres Benešov)

Obec Davle (okres Praha-západ)

Obec Královice (okres Kladno)

Obec Kněžice (okres Nymburk)

17

Ústecký

Obec Srbská Kamenice (okres Děčín)

Obec Vědomice (okres Litoměřice)

Městys Cítoliby (okres Louny)

Obec Nové Sedlo (okres Louny)

Obec Bělušice (okres Most)

21

Vysočina

Obec Jámy (okres Žďár nad Sázavou)

Obec Ořechov (okres Žďár nad Sázavou)

Obec Vepříkov (okres Havlíčkův Brod)

Obec Čáslavice (okres Třebíč)

Obec Dlouhé (okres Žďár nad Sázavou)

28

Obec Vysoké Pole (okres Zlín)

Obec Nedašov (okres Vsetín)

Obec Kateřinice (okres Vsetín)

Obec Skaštice (okres Kroměříž)

Obec Prlov (okres Vsetín)

18

Jihomoravský

období krajských slavností, na kterých si oceněné obce převezmou ceny z rukou zástupců vyhlašovatelů soutěže. Udržované historické a lidové stavby, zeleň, bohatý spolkový a  společenský život nebo knihovny s  kouzlem pohodlí. To je jen malý výčet toho, čím se obce prezentovaly krajským komisím a za co byly obce oceněny. (mmr)

Bílá stuha za činnost mládeže

Obec Chelčice (okres Strakonice)

Jihočeský

Celkem třináct obcí, třináct držitelů ocenění Zlatá stuha – za vítězství v krajském kole, se již nyní připravuje na příjezd celostátní hodnotitelské komise. Celostátní kolo soutěže se uskuteční v termínu od 1.  do 7.  září a  jeho výsledky již tradičně oznámí ministr pro místní rozvoj na luhačovickém Mezinárodním festivalu dětských folklorních souborů Písní a tancem. S  příchodem letních měsíců také začíná

Modrá stuha za společenský život

Středočeský

Zlínský

celkem přihlášených obcí

273

Třetí ročník fotografické soutěže „Vyfoť projekt“ Celostátní fotografická soutěž „Vyfoť projekt“, pořádaná Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, pokračuje i v letošním roce. Probíhá během prázdnin od 1.  července do 31.  srpna 2013. Soutěžící mají za úkol vyfotografovat realizované projekty spolufinancované z  fondů EU a  nahrát je přes jednoduchý formulář přímo na webovou stránku soutěže www.vyfotprojekt.cz. Fotografové mají z  čeho vybírat. Doposud se s  přispěním Evropské unie podařilo v České republice zrealizovat téměř 41  500  projektů. Některé z  nich jsou zveřejněny na online mapě projektů www.mapaprojektu.cz, která nově obsahuje i  aplikaci pro mobilní telefony. Pro letošní ročník byly rozšířeny soutěžní kategorie. Fotografové a  fotografky se utkají v  hlavní kategorii „Nejtalentovanější fotograf/ ka“ a  ve vedlejší kategorii „Nejaktivnější fotograf/ka“. Vítěze první kategorie vybere odborná porota, ve které usedne mimo jiné i šéfredaktor časopisu FotoVideo Rudolf Stáhlich. Jak už název napovídá,

vítězem druhé kategorie se stane soutěžící, který do soutěže přihlásí nejvíce fotografií různých projektů. Novinkou je doplňková kategorie „Vyfoť se sám“, ve které mají soutěžící za úkol vyfotit se společně s projektem. Aby šanci vyhrát měl skutečně téměř každý, bude po celou dobu trvání soutěže probíhat pravidelné losování o ceny. Konečné vyhodnocení a vyhlášení výsledků soutěže proběhne v září 2013. Aktuální podrobná pravidla a  informace o  soutěži jsou k  dispozici na www.vyfotprojekt.cz.  Další informace můžete získat na Facebooku www.facebook.com/vyfot projekt, v  Eurocentrech – informačních kancelářích o EU, na bezplatné telefonní lince Eurofon 800 200 200 nebo na webu www. strukturalni-fondy.cz, kde je pro uživatele zprovozněn interaktivní chat.

V loňském ročníku nejvíce porotu zaujalo fotoalbum, které do soutěže přihlásil Petr Luňák z Mělníka a na kterém zachytil Revitalizaci centra města Mělníka.