Zprávy Zvýší se počet občanských sdružení? Zamyšlení se nad Zákonem o nadacích a nadačních fondech
V téchto měsících řeší každá nadace otázku, jak bude nadále pokračovat ve své činnosti. Od 1. ledna tohoto roku se j iž nevyužívá novelizace občanského zákoníku, nýbrž je v platnosti dlouho očekávaný zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Nejvíce diskutovaná jeho část, totiž stanovení výše nadačního jmění, je rozhodnuta a schválena. Nadační jmění je částka dosti vysoká - 500 tisíc korun. Může být v různých formách (peníze, cenné papíry, nemovitosti apod ), které splňují předpoklad trvalého výnosu. Je potřebné zapsat ho do nadačního rejstříku Krajského obchodního soudu při podávání žádosti o registraci nadace. Tento požadavek pochopitelně řada dosavadních nadací není schopna splnit, a proto uvažují o jiné formě své existence. Zrušit se, provést likvidaci a zaniknout je to nejjednodušší, ale naprosto neodpovídající způsobu myšlení lidí pracujících ve veřejně prospěšných organizacích. Mají za sebou již mnoho práce, času, úsilí i konkrétní výsledky. Navázali kontakty i osobní vztahy k řadě lidí a práce v nadaci vstoupila i neprofesionálním pracovníkům do jejich života. Způsobů, jak pokračovat i nadále ve své činnosti, je několik. Zákon umožňuje slou-
čení nadace s jinou nadací nebo nadačním fondem, ale to nebude v praxi pravděpodobně příliš časté. Nadace může zůstat i nadále nadací, avšak i když má požadovanou výši jmění, musí se nově zaregistrovat. Není již dostačující registrace okresním úřadem. Jemu je nutné zaslat stejnopis návrhu na zápis do nadačního rejstříku. Nadace vzniká dnem zápisu do nadačního rejstříku, který vede Krajský obchodní soud. Rejstřík je veřejným seznamem; jeho součástí je i statut nadace a výroční zpráva. Do téhož rejstříku je možné žádat též o zápis jako nadační fond. To je forma neziskové organizace, která má mnoho společných rysů s nadací, ale vyloženě nevyžaduje onu výši 500 tisíc korun uvedenou jako nadační jmění. Jinak jsou však na nadační fondy kladeny mnohé požadavky, se kterými se můžeme v zákoně č. 227/1997 Sb. seznámit. Jedná se zejména o poskytování prostředků k obecně prospěšným účelům, nebo shromažďování prostředků k realizaci obecně prospěšného účelu. Obecně prospěšným cílem se rozumí rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu (§ 1). Tzv. neziskový sektor představující zejména nevládní veřejně prospěšné organizace má u nás za sebou pouze několik let své existence. Je proto logické, že v době přípravy zákona o nadacích dávaly samotné organizace řadu připomínek. Jejich obava, aby některé organizace nezanikly,
byla oprávněná. Podařilo se jim prosadit jeden způsob plynulé transformace nadací na jinou formu, a to na typ obecně prospěšné společnosti. Nadace namísto zápisu do rejstříku nadací a nadačních fondů zpracuje zakládací dokumenty obecně prospěšné společnosti a požádá o zápis do rejstříku obecně prospěšných společností. Tyto společnosti existují na základě zákona č. 248/1995 Sb. od 1. 1. 1996, avšak jejich forma a v podstatě i vlastní název je hodnocena odborníky jako ne příliš šťastná. Původní záměr, který spočíval v přeměně rozpočtových a příspěvkových organizací na obecně prospěšné společnosti, se nepodařilo naplnit. Připadá nám, že nejvhodnější řešení situace nadací „ne příliš majetných" je jejich přeměna na občanská sdružení. Záměrně nepoužíváme termín transformace, neboť v tomto případě se jedná o dva samostatné právní akty. Nejprve musí nadace ukončit svoji činnost a vstoupit do likvidace - což je nutné oznámit původnímu „povolovateli", tj. okresnímu úřadu. Poté členové bývalé nadace založí občanské sdružení. Veřejně prospěšných organizací působících mimo vliv státu, tedy nevládních, vzniklých na základě zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, je u nás nejvíce. Jsou to různé spolky, společnosti, svazy, kluby, hnutí - ty formy, které zákon uvádí jako formy shromažďování občanů. Sám zákon o občanském sdružení nehovoří. Tento termín je použit potom například v souvislosti s úpravou daní z příjmů.
Jak založit občanské sdružení? O možnosti vzniku tohoto typu organizace je veřejnost poměrně často informována. Zejména lidé pracující se zdravotně postiženými osobami sledují aktuální informace, kterých se jim dostává například na stránkách měsíčníku Můžeš a jinde. Mnoho úsilí věnuje propagaci a osvětě například Informační centrum nadací (ICN) a řada dalších neziskových organizací. Předpokládejme, že náš článek bude číst speciální pedagog pracující v nejrůznějších institucích. Také tam, kde se setkali lidé ochotní, tvůrčí, pracovití a se zájmem dělat svoji práci co nejlépe. Často pro své „svěřence" - děti, mládež, dospělé - pracují i ve svém volném čase, jejich problémy již přijali za svoje. Ztotožnili se s těmi, se kterými se denně setkávají, snaží se jim maximálně pomoci a vadí jim překážky a bariéry, které jim v tom brání. Můžeme říci, že mezi speciálními pedagogy se najde mnoho takových, kteří profesi berou jako svoje poslání. Těmto profesionálům zejména jsou určeny následující řádky. Protože jakmile se tvůrčí aktivita zakotví do určité formy, vytvoří se společnost, která je právnickou osobou, má nejen své povinnosti, ale i práva. A může též vystupovat jako organizace, která pro naplnění své činnosti potřebuje finanční zajištění. Proto nejen některé dosavadní nadace, ale i noví činorodí lidé, budou zakládat občanská sdružení. Ke vzniku jsou potřební alespoň 3 lidé starší 18 let, dále už jen dobré nápady a chuť do práce. Žádný majetek, žádné peníze, ani kancelář. Čas
ukáže, do jaké míry byly tyto nápady realizovatelné a co přinesly, a pokud jsou skutečně užitečné - veřejně prospěšné, tak se peníze, i prostory dají získat.
Nyní k vlastnímu postupu při založení občanského sdružení 1. Nejméně tři lidé vidí například nějaké problémy, které se dotýkají jich samotných anebo jejich okolí. Důvodů, proč lidé pracují ve veřejně prospěšných organizacích, je více. Nezmiňujeme se záměrně o tom, že určité činnosti je možné vykonávat zejména ve skupině (sportovní, kulturní). Náš příspěvek je určen speciálním pedagogům, a proto doporučení založit neziskovou organizaci je spojeno s možnostmi zlepšit podmínky života lidí, se kterými se intenzivně stýkají. Upozornit a seznamovat s jejich problémy veřejnost a vzbuzovat u jednotlivců i společenských institucí zájem a určitou míru odpovědnosti vyjádřenou například formou sponzorského příspěvku. 2. Významným konkrétním krokem je zformulování cíle, písemné vyjádření záměrů a myšlenek a způsobů jejich realizování. To je potřebné, neboť na základě určitého dokumentu lze již zažádat o registrování. Tímto dokumentem jsou stanovy občanského sdružení. Obsahují název, případně podnázev organizace, sídlo, popis její činnosti, jména třech zakládajících členů, kteří tvoří výkonný výbor, další pravidla fungování a hospodaření sdružení. Stanovy není nutné pochopitelně vymýšlet, existuje jejich vzor, který lze celkem snadno získat, opět např. v ICN.
3. Tyto stanovy ve dvojím vyhotovení spolu se žádostí o registraci se odešlou na Ministerstvo vnitra, na civilně správní úsek (sídlí U obecního domu 2, Praha 1). Pokud nejsou v těchto dokumentech závažné chyby nebo pokud se nejedná o politickou stranu, lze předpokládat, že v krátké době - nejpozději do 40 dnů - Ministerstvo vnitra zašle jedny naše stanovy zpět označené razítkem, kde je datum a číslo, pod kterým je nezisková organizace registrována. 4. Nyní je potřebné obrátit se na Český statistický úřad (do 10 dnů) ohledně přidělení IČO, a jakmile identifikační číslo organizace získáme, máme vše potřebné pro zahájení vlastní činnosti. 5. Občanské sdružení je právnickou osobou, jako taková se obrací na nejrůznější potenciální podporovatele. Nejen na ministerstva, ale i na velké podnikatelské subjekty, jakož i na jednotlivce. Cílem je seznámit se svými záměiy, případně s konkrétním projektem. Aby bylo možné finanční prostředky zasílat, každá nezisková organizace si zřídí účet. Proto číslo účtu je dalším důležitým krokem při zakládání. Do peněžního ústavu (spořitelny, banky) se dostaví nejlépe tři zakládající členové - výkonný výbor a předloží zde registrované stanovy, přidělení IČO a zároveň zápis z první valné hromady všech členů občanského sdružení. V zápisu je uvedeno, kdo z výkonného výboru může vybírat pro sdružení peníze z účtu. 6. Konečně závěrečným krokem, který však není bezpodmínečně nutný, je pořízení si razítka organizace.
Uvědomujeme si, že jsme vysvětlovali postup vzniku občanského sdružení až možná příliš podrobně. Považujeme však náš příspěvek také jako pomoc všem, kteří mají částečné obavy z budoucnosti jejich nadace. Dále bychom rádi pomohli těm speciálním pedagogům, kteří zatím nemají dostatečné informace a hledají cesty jak pomoci dětem, mládeži, dospělým, malým i větším sociálním skupinám naší společnosti. Pokud jde o současné studenty speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě UK, ti mají již v učebním plánu zařazen předmět s názvem Sociální management. V tomto kurzu mají možnost dozvědět se vše podstatné o fungování veřejně prospěšných organizací u nás. Katedra speciální pedagogiky je tak pravděpodobně jediná na Karlově univerzitě, kde se tato problematika v rámci inovací zařadila do učebního plánu. Počet neziskových organizací stále roste. Občanská sdružení, nadace, obecně prospěšné společnosti a církevní organizace tvoří zejména tzv. neziskový sektor (záměrně ponecháváme stranou družstva apod.). Neziskový sektor je součástí smíšené ekonomiky a vedle státního a soukromého sektoru má ve všech vyspělých zemích nezastupitelné místo. Postupně se jistě u nás zlepší podmínky jeho existence. Máme na mysli jednak povědomí veřejnosti o neziskových organizacích, dále však legislativní úpravy - např. daňové zvýhodnění sponzorů. Možná, že by nebyl až takový problém zavést praxi, jakou mají v Maďarsku. Tam byl v roce 1996
přijat zákon, který umožňuje daňovým poplatníkům, aby ze své osobní daně z příjmů poskytli - nejvýše - 1 % přímo některé nevládní neziskové organizaci anebo kulturní instituci celostátního významu. Poplatníci sami rozhodují o tom, které organizaci 1 % ze svých daní z příjmů dají. U nás jsou zatím ta pravidla, že výše sponzorského daru fyzické osoby nesmí být nižší než 1000 Kč, maximálně však 10 % ze základu daně, právnická osoba může darovat 2000 Kč, nejvýše však 2 % ze základu daně. Také sponzorování a smlouvy nejsou v naší legislativě přesně vymezeny. V praxi se užívá obdoby darovacích smluv. Tak rozlišujeme sponzorskou smlouvu volnou, účelově vázanou, na věcný dar a na nemateriálni plnění. Dosud byla již schválena některá daňová a poplatková zvýhodnění. Týkají se například darovací daně - dar jako bezúplatné nabytí majetku je v neziskových organizacích velmi významný a platí osvobození od daně. Organizace mají za povinnost provést pouze hlášení o obdržení daru vždy za kalendářní půlrok. Úpravy se týkají daně z příjmů, daně z nemovitostí a osvobození od některých poplatků. Závěrem našeho zamyšlení dovolte vyjádřit potěšní nad tím, jak v krátké době několika let narostl počet organizací, které svoji činnost zaměřují na pomoc druhým, svému okolí, veřejnému prospěchu. Vždyť ještě před deseti lety by se zdála tato iniciativa lidi nereálná. Hodnoty, kterými se vnitřně řídí řada z nás, nejsou pouze materiální a finanční povahy. Chceme navazovat sociální kontakty,
smysluplně využívat svůj pracovní i volný čas, být užiteční a potřební. Byli bychom rádi, kdyby se našim příspěvkem podařilo ještě více posílit tyto ušlechtilé humánní hodnoty.
Literatura: DEVEROVÁ, L. a kol.: Průvodce neziskovým právem. 1. a 11. dil. 1CN1996. Průvodce třetim sektorem pro veřejné činitele. Salzburský seminář 1997. Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Marie
Další vzdělávání logopedů ve školství Středisko výzkumu a inovací dalšího vzdělávání učitelů a katedra speciální pedagogiky organizují další vzdělávání logopedů ve školství. Cílem je přispět k prohloubení profesních dovedností logopedů pracujících v školském resortu se zaměřením na inovaci logopedického výkonu v oblasti metodické, a to pro všechny vady a poruchy řeči. Podpořit využívání nových a netradičních komunikačních prostředků, využití nových sofistikovaných pomůcek a technických prostředků, zlepšení diagnostické kompetence a zlepšení týmové spolupráce v komplexní logopedické péči v systému speciálního školství. Podmínkou zařazení do vzdělávání je absolvované magisterské studium ukončené státní závěrečnou zkouškou z logopedie a pracovní poměr v délce minimálně dvou let v systému speciálního školství.
Dohnalová
Obsahová náplň vzdělávací akce: Studijní program pro 3 semestry v celkovém počtu 108 hodin výuky a další řízená logopedická praxe. 1. semestr Téma: Poruchy poznávacích procesů a školní výkonnosti v důsledku OVŘ-opožděného vývoje řeči, dysfázie, dyslálie. (2 x 9 hod. vyučuje tým odborníků z více oborů (logopéd, psycholog, lékař příslušné specializace). Logopedická praxe. Téma: Nové postupy diagnostiky a komplexní péče při poruchách plynulosti řeči, zejména koktavosti, brebtavosti i mutizmech. ( 2 x 9 hod. vyučuje tým odborníků z více oborů). Logopedická praxe. 2. semestr Téma: Logopedická péče při poruchách rezonance, zejména při huhňavosti a palatolálii. Poruchy hlasu a pedagogická opatření. Nové technické prostředky, pomůcky a technologie v logopedické péči. ( 2 x 9 hod. vyučuje tým odborníků z více oborů). Logopedická praxe.
