Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389
O Červené karkulce DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL VY_32_INOVACE_STE_09-03_CJ-2
autor
Mgr. Šárka Štěpánková
vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace předmět Český jazyk ročník 2.
ZŠ Šlapanice 2012 – 2013
O ČERVENÉ KARKULCE Maminka: Milá dceruško, půjdeš dnes k babičce, slaví své jmeniny. Připravila jsem pro ni košíček s vínem a bábovkou. Že nechávám babičku pozdravovat a zveme ji na nedělní oběd. Nikde se cestou nezdržuj a spěchej, ať jsi do večera zpátky. Vypravěč: Dcera se rozloučila s maminkou a šla přes náves, zahrady a políčka. Přeskočila strouhu a po kamenité cestě šla kolem polí a louky, kde se chvilku zastavila, aby pozorovala motýlky a luční kobylky. Karkulka:
Jé, vy jste ale krásní motýlci./honí se za motýlky a směje se/
Vypravěč: Nakonec došla Karkulka až k lesu. Kde se vzal, tu se vzal, z lesa vyběhl vlk. Vlk:
Nazdar, Karkulko!
Karkulka:
Ahoj, pejsku.
Vlk:
Kam jdeš, Karkulko?
Karkulka:
Jdu navštívit babičku, má dneska svátek.
Vlk:
Co to neseš v košíčku?
Karkulka:
Ty jsi ale zvědavý pejsek. V košíčku nesu pro babičku víno a bábovku.
Vlk:
Co říkáš, Karkulko, na to, kdybychom si spolu zahráli.
Karkulka:
Maminka mně nakázala, že se nemám nikde zdržovat, ani si hrát. Odpusť pejsku, ale spěchám. /Karkulka se chystá jít dál, ale vlk jí zatarasí cestu/
Vlk:/rázně/ Nikam nepůjdeš! /jemněji/ Ty mně chceš dát košem? To bys přece neudělala. Mohl bych tě k babičce doprovodit. Karkulka:
Nemusíš mě doprovázet, děkuji. Já cestu znám.
Vlk: Karkulka:
Tak si spolu zahrajeme takovou hru. Schválně, kdo dřív dojde k babičce? Ty půjdeš po téhle cestě a já půjdu tady tudy. Ale pejsku, ty jsi hlupáček, vždyť bys běžel na opačnou stranu. Tam bys k babičce nedošel.
Vlk:
To nevadí. Tak co budeš se mnou závodit? Plácneme si?
Karkulka:
Když ti to udělá radost, tak budeme spolu závodit. /postaví se zády k sobě a vlk odpočívá/
Vlk:
Tři! Dva! Jedna! Start!
Vypravěč: A tak začal závod dvou nesrovnatelných soupeřů. Vlk versus Karkulka. Karkulka šla pomaličku, protože si myslela, že ji od vlka, kterého pokládala za pejska, nehrozí žádné nebezpečí a navíc běžel na druhou stranu, nemůže tudy nikdy doběhnout k babičce. Jenže vlk byl podvodník a podváděl. Jakmile ho Karkulka neviděla, tak se otočil a Karkulku přes les předběhl. Vlk:
To jsem tu Karkulku doběhl. Chachacha!
Vypravěč: Vlk byl skutečně u babičky dřív než Karkulka. /zabuší na dveře/ Babička:
/ulekla se/ Kdo je tam?
Vlk:
To jsem já Karkulka. /hlubokým hlasem/
Babička:
/vezme si velký nůž/ Nějak ti zhrubl hlas, jsi to opravdu ty?
Vlk:
/jemně/ Ano, babičko, jsem to skutečně já, tvoje vnučka Karkulka. /babička položí nůž a jde otevřít/
Babička:
Teď tě skutečně poznávám. /otevře, vlk se na ni vrhne/
Vlk:
Ham! /vezme babiččin čepec, brýle, zaleze do postele a dělá, že čte knihu, přichází Karkulka/
Karkulka:
/zaklepe/Dobrý den! Babičko, to jsem já, tvoje Karkulka.
Vlk:
Pojď dál, je otevřeno. /Karkulka dojde až k posteli/
Karkulka:
Babičko, jak to že máte tak velké oči?
Vlk:
To abych tě lépe viděla.
Karkulka:
A babičko, proč máte tak velké uši?
Vlk:
To abych tě lépe slyšela.
Karkulka:
A babičko, proč máte tak velké zuby?
Vlk:
To abych tě sežral. /vlk se vrhne na Karkulku, ozývá se mlasknutí/ To jsem se pěkně nažral. Najednou se mně nějak spát. Hodím si šlofíčka. /usne a chrápe/
Vypravěč: Vlk usnul a začal hrozně chrápat. V té době šel kolem chaloupky hajný. Hajný:
Copak, že ta babička tak chrápe, až se třese celý domek a padají šišky ze smrků, musím se podívat, jestli babička není nemocná a jestli něco nepotřebuje.
Vypravěč: Hajný vešel do chaloupky a zděsil se, když uviděl na místě babičky ležet v posteli vlka. Hajný:
Ty potvoro, určitě jsi sežral babičku a teď si tady hovíš v posteli. Ale já ti dám.
Vypravěč: Hajný rozpáral vlkovi břicho a hned vylezla babička i Karkulka. Babička:
Děkujeme za záchranu.
Hajný:
Teď musíme rychle jednat. Nasbíráme v lese kamení a naplníme jimi vlkovi břicho, aby si myslel, že má v žaludku vás. Tak honem!
Vypravěč: Hajný, babička i Karkulka nasbírali v lese kamení a nacpaly je vlkovi do břicha. Hajný pak vlkovi břicho zalátal a všichni tři se schovali za pec. Vlk se totiž začal probouzet.
Vlk:
/protahuje se/ Ta babička s Karkulkou jsou ale těžké sousto nějak mě tíží v žaludku. Musím se jít napít.
Vypravěč:
Vlk se šel napít ke studni, a jak se nakláněl přes okraj, převážilo ho kamení a vlk žuchl dolů. Udělalo to žbluňk a vlk byl ten tam.
Karkulka:
Jsme zachráněni!
Hajný, babička, Karkulka:
Zazvonil zvonec a pohádky je konec.
METODICKÉ POKYNY K MATERIÁLU Tento digitální učební materiál je určen především pro žáky 2. ročníku a lze ho využít jak v hodinách čtení, tak hodinách dramatické výchovy.
ZDROJE POUŽITÉ V MATERIÁLU FISCHEROVÁ-KVĚTOCHOVÁ, M. Pro naše děti a mámy. 1. vyd. Praha: Albatros, 1993 ISBN 80-00-00-397-X
