OBSAH
I. „MALÉ DĚJINY" VE S T lN U „VELKÝCH O S U D Ú “
Sebeprezentace ra n ě novověkých aristokratů před, současníky i potomky. D ůraz n a v la s tn í politické, vojenské ä in telektu á ln í úspéchy. P řejím ání tohoto obrazu života šlechticů pozdějším i historiky. O pom íjení šlechtické každodennosti a potřeba jejíh o systematického zk o u m á n í a rekonstruováni. 5-7 II. KARIÉRA
Politická, nebo vojenská kariéra ja k o d v ě zá kla d n í m ožnosti u p la tn ě n í raně novověkého šlechtice. Faktory o v liv ň u jící volbu kariéry (výchova v dětství, v liv prostředí v raném mládí, rodové zájm y a tradice, v la s tn í vůle). Zkušenosti z kavalírských cest ja k o p otvrzení či popřen í p ů vo d n ích představ o budoucnosti. Význam p řítom nosti panovnického dvora v Čechách pro volbu dvorské kariéry. Význam habsbursko-osmanských konfliktů pro volbu vojenské kariéry. Obraz stavovského reprezentanta ja k o ideové odůvo d n ěn í politického v liv u šlechty. Z á sa d n í rozdíl m ezi v yšší a n ižší šlechtou v rovině sebeidentifikace s v la stn ím stavem . Typy kariér nižších šlechticů (systém klientel, úvěrové p o d n iká n í). R ostoucí důležitost císařského dvora pro společenský vzestup šlechticů. K lady a zápory dvorské kariéry (stálé fin a n č n í problémy dvořanů, ale současně jejich siln ý v liv n a pa n o vn íka ). Náboženská vlažnost ja k o brzda kariéry. R ukověti ideálního dvořana (Baldassare Castiglione, L u k a sz G óm icki). České představy o příkladném aristokratovi. Těžký úděl šlechtice-intelektuála. Šlechtic ja k o podnikatel. P ro lín á n í různých typů kariér и týchž osob. Kariéra jednotlivce - otázka v la s tn í volby, výsledek náhodných v liv ů či rozmar vyšších sil? 8-30
III.
ROD IN N Ý ŽIV O T
Prameny k p o zn á m rodinného živo ta rané novoveké šlechty. M otivace ke sňatku. Sňatek ja k o výraz politické prestiže (Albrecht J a n Smiřický a A m álie Alžběta H anavská). Sňatek ja k o součást standardního životního cyklu aristokrata (Zdeněk B rtn ic k j z Valdštejna a M agdaléna z T h u m u ). S ňatek ja k o společensky a ekonomicky výhodná záležitost (A dam m ladší z Valdštejna a Joh a n ka E m ilie ze Zerotína). Sňatek ja k o vítězství lásky n a d n ep řízn í okolí (Rombaldo Collalto a B ianca Polyxena z T h u m u ). O čekávání potomka. Problémy s otěhotněním (m anželství Viléma z Rožmberka). Potrat. Císařský řez. N arození dědice, ritu á l křtin. Role km otrů a kmoter. Volba jm é n a . Péče o novorozence, se x u á ln í abstinence kojících matek. Dobové teoretické představy o správné výchově šlechtických potom ků. R ů zn é fo rm y v zd ě lá v á n í (tzv. zám ecké školy - Český K rum lov, H asištejn, Košumberk). P ážecí služba, vzd ělá vá n í pážat. K avalírské cesty ja k o přechod z d o sp ívá n i do dospělosti. Výběr trasy a univerzity, v liv rodinných zkušeností a tradic. N á v ra t z kavalírské cesty a uza vřen í sňatku. Volba vhodné manželky, představy českých šlechticů o ideálních partnerkách. Osamělost ja k o nedílná součást života manželek politicky aktivních aristokratů. D ám y z „pemštejnskěho sa lo n u " ja k o výjim ka ze stereotypu. 31-56 IV. PÁNI A PO DDANÍ
Hierarchie poddaných. Přátelské vztahy s nejbližšími společníky a služebníky (pážata, členky fraucim oru). H m o tn á podpora zestárlých a nemohoucích služebníků. P ravidla pro výběr vhodného služebnictva. Problémy a konflikty vrchnosti s podřízeným i (poddaný ja k o vychovatel malého Petra Voka z Rožmberka, zpustlé služebnictvo n a Jindřichově H radci). K ontakty šlechticů a šlechtičen s vrchnostenskými úředníky. Seberealizace aristokratek v péči o hospodářský rozvoj p a n s tv í (Alžběta z Valdštejna, Polyxena Lobkovická z Pernštejna, Sylvie Č em ín o vá z M illesim a). „Sociální u k á zň o v á n í“ poddaných. Vrchnostenské řády a instrukce ja k o pram en k p o z n á n í v zta h u šlechtice a poddaného. K rim in á ln í delikty poddaných (krádeže n a panských sídlech, pytlačení). M rzačení p s ů patřících poddaným ve snaze zam ezit p y tlá c tv í Zákazy „ lá n i a hrom ování". Problém robot. Vzpoury a úklady ze strany poddaných (sp ik n u tí rybníkářů proti Petru Vokovi z Rožmberka). U dílení podm íněných trestů a m ilostí provinilcům . S tíh á n í sexuálních deliktů. Teoretická možnost poddaných dovolat se prá va a ochrany и vrchnosti. Z b íh á n í z p a n stv í. R ekatolizační
tlak n a p odd a n é v pobělohorském období. S o u žití moravských šlechticů s novokftěnci. C harita p rokazovaná chudým a potřebným. Pomoc bezbranným. Id e á ln í podd a n ý - ten, který se sv é vrchnosti bojí. 57-75 V. VOLNÝ CAS
N á rů st pracovního v ytížen í ra n ě novověkých šlechticů. R ozlišování mezi časem věnovaným úředním povinnostem a časem věnovaným relaxaci. R ostoucí obliba metropole ja k o vhodného m ísta k trá v en í volného času n a úkor venkovských panství. Společenské kon takty p říslu šn íků aristokracie. „B ěhání ke kroužku". D iv a d eln í představení („Phasm a D ionysiacum “ Viléma Slavaty, „Sarmacie" J a n a Zajíce z H ázm burka). H udba, stálé sbory h udebníků n a šlechtických sídlech. L iterární činnost aristokratů (K ryštof H a ra n t, Václav Budovec). Šlechtické knihovny. A lchym ie (Vilém z Rožmberka). Astrologie (Albrecht z Valdštejna). Kunstkom ory. Mecenát. Lov, záliba v ušlechtilých koních a psech. H a za rd n í hry a jejich kritika. N á k la d n é hostiny, obžerství a opilství. A lkoholické excesy. P ijácké zábavy, am braské „Trinkbücher“ a bechyňská „ P okutní registra Význam intenzivních společenských k o n ta k tů pro prestiž a in fo m o v a n o s t aristokratů. S la v e n í narozenin. Význam společenských styků pro šlechtičny. Stereotypní zájm y šlechtičen. Absence ostrého rozlisování mezi pracovním a volným časem и aristokratek. 76-93 VI. PO D O B Y H U M O R U
Zesm ěšňování společenských pom ěrů ja k o p o d m ín ka jejich zachování. V ýznam karnevalu. M aškarády. P ovědom í o předních satirických dílech и českých aristokratů (díla Francoise Rabelaise ve šlechtických knihovnách). P arodování ritualizovaných situ a c í (obřadné oslovování p říslu šn íků panského s ta v u v korespondenci, „ p ánkování“). Zesm ěšňování detailně propracovaných příruček slušného chování. K om plikovaná pra vidla pro správné ch o vá n í и stolu. Spis „doktora Grobiána" ja k o etiketa naruby. Grobiánoxry rady pro běžné ž iv o tn í situace (stolování, v zd ě lá v á n í se, návštěva bohoslužby, kom unikace s rodiči). Fyzické nedostatky ja k o zdroj směšnosti. V ysm ívané stá ří (sm ích ja k o přehlušení strachu). M izogynství. S ta rá žena ja k o symbol svárlivosti, pom louvačnosti a m arnivosti, ale také blížící se sm rti. P arodování úředních ú k o n ů (sta n d a rd n ífo rm u la ce závětí). Výsměch znepokojujícím u a neznám ém u (za h ra n ič n í n o vin ky v životním stylu a módě). K avalírské cesty ja k o im pulz ke xenofobním postojům.
K ritika m ódních výstřelků, ale také přílišné upjatosti v o dívání. Politické satiry. Zesm ěšňováni politických odpůrců. Nejčastější oběti předbělohorských sa tir (František z Ditrichšlejna, Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic, jezuité). Aféra S ixta P alm y Močidlanského. Prokatolická politická satira. 94-116 V II. ER O TIK A A SEX
Zdrženlivý vzta h českých aristokratů k veřejnému prezentování erotických dobrodružství. K onfesijní podm íněnost m r a v n í rigidity českého prostředí. Španělská d ám ská m óda ja k o symbol nedobytné ctnosti. P r v n í sexu á ln í zkušenosti mladých šlechticů. Prostituce. K avalírské cesty, italské kurtizány. Preferované se x u á ln í praktiky v italském prostředí. Skryté fo rm y prostituce. Výběr manželky, zlehčování význ a m u fyzické přitažlivosti. V liv mariánského k u ltu n a ideál ženské krásy. Názory n a a tra ktivitu cizokrajných žen, zkušenosti cestovatelů (K ryštof H a ra n t, Václav Vratislav z M itrovic). Strach z exotických a tem peramentních žen. Ú dajné lesbické sklony m uslimských žen. Nevěra. Impotence. Erotické tóny a důvěrnosti v korespondenci manželských p á rů (H eřm an Č ernín z C hudenic a jeho manželky). Žárlivost. Nerovné milenecké vztahy (aféra Elišky K ateřiny ze Smiřic). R ů z n é představy o dalším osudu šlechtičny, která se zdiskreditovala nelegitim ním vztahem . Povědomí o antikoncepci. H om osexualita a j e j í tvrdé postihování. R ezervovaný přístup českých aristokratů k ženám ja k o p o u h á vn ější fo rm a chování. Srovnatelné m ilostné avantýry domácích i cizinců v rudolfínské Praze. D iskrétnější p o č ín á n i českých šlechticů. 117-135 ѴШ. PO D O B Y STR A CH U
Strach z T u rků ja k o d o m in a n tn í k o le ktivn í emoce Středoevropanů 16. století. Proměny ve v n ím á n í osmanského nebezpečení v průběhu času (od apokalyptických v iz íJ a n a Zajíce z H ázm burka k racionálním u pohledu Jindřicha M ichala H ýzrla z Chodů). Strach z nábožensky motivovaných konfliktů (reflexe bartolomejské noci). Strach z války (vpád pasovských ja ko konec dlouhého období m íru). Strach z nezvyklých situ a c í (mořská bouře). Strach z onemocnění, obrana před nemocemi (kouzelné léčebné předměty, ale i pobyty v lázních). M elancholie ja k o m ó d n í choroba raného novověku. Strach z moru, znem ožnění obvyklých pohřebních ritu á lů v čase morových epidemií. Strach ze s tá ří a sm rti. Strach z nevysvětlitelného. Strach z ďábla. Strach z čarodějnic a zlých hysterických žen. Strach z přírodních pohrom (krupobití, povodně). Typologie ďáblových pom ahačů. Strach z budoucnosti,
předzvěsti a předpovědi pohrom a neštěstí v pamětech J a n a Jiřího H aranta. Svět ja k o p a n o p tik u m či labyrint. Svět ja k o divadlo (Václav B udovec a jeho výklad predestinace ja k o svérázné „komedie“ v boží režii). 136-154 IX. RELIG IO ZITA
Konverze ke katolictví ja k o klíčová otázka náboženského života předbělohorské aristokracie. Polemika mezi Vilémem Slavatou a A dam em Slavatou o sm yslu a oprávněnosti konverze. R ů zn é pohledy n a ko nfesijní sebeidentifikaci ja k o generační problém. Význam zpovědi. K ritika konvertitů v soudobých satirách. Konverze k utrakvism u (K ryštof H arant). K onverze ja k o dem onštratívni a kt (V ít Jin d řich T h u m ). N ucené konverze poddaných (rekatolizační ú silí J in d řic h a Hýzrla). Netolerance evangelíků v ů a katolíkům . „Očista“ chrám u svátého V íta roku 1 6 1 9 z p o p u d u falckých radikálů. Sym patie k ikonoklasm u ze strany některých českých evangelíků. Religiozita ve všedním životě aristokratů. Problém smíšených manželství. Z apo jo vá n í d ě tí do církevních ritu á lů (problém p rv n íh o p řijím ání). Odraz církevního roku ve šlechtické každodennosti. S la v e n í Vánoc a Velikonoc, „chozenípo hrobích". Křty tureckých zajatců. Víra ja k o soukrom á záležitost (m še sloužené v soukromí). Víra ja k o veřejná záležitost (vnější vzhled ja ko výraz konfesijní sebeidentifikace). Průvody Jlagelanlů. Zbožná procesí a p o u ti (Svatý J a n pod Skalou, A ltötting). Víra v zázraky. K ritika zbožných p outí. M ariánský k ult. Počátky ta kzva n é barokní zbožnosti. Zbožná bratrstva. H ranice mezi exaltovanou vírou a fanatism em . 155-174 X. u m I r An
! a sm rt Archetyp „šťastné“ či „dobré“ sm rti. S ta n d a rd n í způsob u m írá n í v aristokratických rodinách. R ozdíly mezi katolíky a evangelíky (sm rt M arkéty Zajícové z M inslrberka a sm rt B ohuslava staršího R u la z D ím ého). Z á k la d n í schéma „dobré“ sm rti ja k o obecný a nadčasový m odel (rozloučení s rodinou a příbuzným i, zaopatření služebnictva, v ypořádání majetkových záležitostí). N a ru še n í obvyklých rituálů. N á siln á sm rt (za vra žd ěn í L u d v íka Loreckého ze Lkouše a jeho syn ů ). Důležitost zpovědi. N a ru še n í schématu „dobré“ sm rti v ýznam ným i osobnostmi (M a xm iliá n II., R u d o lf II.). Sm rt n a bojišti (Pertolt z Valdštejna). Sm rt n a p opravišti (poprava v ů d c ů stavovského p o v stá n í ja k o spojení ritu á lu sm rti a ritu á lu exekuce). Sm rt jako nešťastná náhoda (Jáchym
z Hradce). U m írá n í jednotlivých p říslu šn íků šlechtické domácnosti. S m rt rodičů aristokrata. Sm rt manželky (Voršila H odějovská z Újezda, manželky Viléma z Rožmberka). Sm rt dítěte. Význam včasného k řtu (nezvyklý křest Ferdinanda Jaroslava Bořily z M arlinic). Potrat nikoli ja k o ú m r tí potomka, ale ja ko fo rm a neplodnosti. Vym ření rodu (sm uteční rituály p ři pohřbu Petra Voka z Rožmberka). Proměna v c h á p á n í sm rti v raném novověku - cesta od renesanční uměřenosti k barokní exaltovanosti. 175-192 XL ŠLE C H T IC K Á K A Ž D O D E N N O ST V PRVNÍCH S T O L E T ÍC H NOVOVĚKU AN EB M ÍSTO DO SLO V U
Životopisy ra n é novověkých aristokratů a okrajový zájem o jejich v še d n í život v d o sa v a d n í literatuře. P ram enná základna k dějinám každodennosti. Koncepce m onografie a j e j í časový záběr. Vym ezení pojm u každodennost a odlišná pojetí této otázky. Specifické rysy šlechtické každodennosti. Výhrady v ů či d ějinám všedního dne: 1) v á g n í vym ezení jejich obsahu, 2 ) nereprezentativní výběr p ram enů a jejich problematické zobecňování, 3 ) tříštění v ýzku m u každodennosti do nepodstatných jednotlivin. D ějiny každodennosti ja k o je d n a z Četných alternativ k politickým dějinám , niko li ja k o jejich p rotiklad či negace. 193-201 POZNÁMKY
203-225 VÝBĚR Z PRAM ENÜ A LITERATURY
226-236 SEZNAM ZKRATEK
237 E D IČ N Í POZNÄMKA
238 SEZNAM VYOBRAZENÍ
239-241 REJSTŘÍK O S O B N ÍC H JM E N A ZEM ĚPISNÝCH NÁZVŮ
243-255
