Po zdobyciu Nysy przez króla Prus Fryderyka II, podejmuje on decyzję o rozbudowie umocnień Nysy, tworząc z niej jedną z największych w Europie twierdz, która ponad sto dni opierała się oblężeniu wojsk napoleońskich w 1807 r. Upamiętnieniem tych wydarzeń jest odbywająca się co roku na przełomie lipca i sierpnia rekonstrukcja bitwy o Nysę, przyciągająca tysiące widzów. Do dzisiejszych czasów zachowało się ok. 60% obiektów fortecznych, a niektóre z nich odrestaurowano, dając możliwość ich zwiedzania. Kres istnieniu księstwa nyskiego położyła przeprowadzona w 1810 roku przez władze pruskie sekularyzacja dóbr kościelnych. Świadkami okresu XVIII i XIX w. na ziemi nyskiej są liczne pałace i dwory, które zachowały się w różnym stanie do dziś. Do najciekawszych należą pałace i dwory m.in. w: Biechowie, Frączkowie, Korfantowie, Piotrowicach Nyskich, Rysiowicach, Jarnołtówku i Zwierzyńcu. To oczywiście nie jest cała historia ziemi nyskiej. Resztę kryją w sobie przedstawione na kolejnych stronach niniejszej publikacji zabytki tj.: fortyfikacje, mury obronne, zamki, pałace i dwory, kościoły i kaplice, wieże i dzwonnice, studnie, pomniki, krzyże pokutne i słupy graniczne.
Otmuchów. Zamek biskupi / Biskupský zámek
1
Nowy Las. Kościół św. Jadwigi / Kostel sv. Hedviky
Nástin historie Dějiny území dnešního nyského okresu jsou úzce spjaty s historií vratislavských biskupů. Již v roce 1155 v bule papeže Hadriana IV. je zmíněno otmuchovské kastelánství (správní celek - pozn. překl.) jako přímé jmění biskupů slezské diecéze se sídlem ve Vratislavi. Území otmuchovského kastelánství koncem 12. století rozšířil o nyskou oblast biskup Jaroslav, syn Boleslava Vysokého. Intenzivní kolonizace probíhala zejména za biskupa Vavřince (1207-1232) a biskupa Tomáše I. (1232-1268), kteří rozšiřovali svá území o nové vesnice a města (mj. Głuchołazy, Paczków, Nysa, Vidnava, Jeseník). Legislativní možnosti pro proměnu kastelánství na biskupské
10
knížectví vytvořil kníže Jindřich IV. Probus, který v roce 1290 na základě své závěti předal správu otmuchovsko-nyského kastelánství vratislavským biskupům, což jim poskytovalo nezávislost na nárocích světských knížat, soudní moc na území knížectví a privilegium ražení mincí, včetně zlatých. Mince knížectví můžeme dnes vidět v nyském muzeu. Prvním biskupem, který se tituloval nyským knížetem byl Jindřich z Vrbna (1302-1319). V době prosperity byly hranice nyského knížectví na jihu až do nejvyššího vrcholu Jeseníku – Pradědu, na západě ke Złotému Stoku a Paczkowu, na severu až do Grodkowa, a na východě k tzv. Slezsko-moravskému průseku a zahrnovaly svým územím i Jeseník, Javorník, Głuchołazy a Nysu. Dávné hranice knížectví označují dnes již historické hraniční sloupy. Do dnešního dne se dochovalo 6 takových, asi dvoumetrových kamenů, které stojí podél hranice současného okresu a také jeden na vrcholu Pradědu v České republice. Většina sloupů má podobný, čtyřhranný tvar. Na přední straně je inskripce TMI SCI IOHIS, která je zkratkou latinského pojmu „Termini Sancti Iohannis”, což znamená v překladu „hranice Svatého Jána”. Tato inskripce informuje, že se nacházíme na území vratislavského biskupství, jehož patronem je sv. Jan Křtitel. Na levém boku každého sloupu se nachází biskupská berla a na pravém šikmý kříž. Výhodná poloha Nysy na obchodních stezkách a příslušná správa knížectví vratislavskými biskupy způsobily, že Nysa byla po Vratislavi druhým nejbohatším městem ve Slezsku. Svědky prosperity města jsou mj.: gotická bazilika sv. Jakuba a sv. Anežky se zvonicí, která v sobě skrývá klenotnici sv. Jakuba, biskupský zámek – nyní muzeum nyského regionu, umělecky kovaná barokní „Krásná studna”, barokní Tritonova kašna a nyní rekonstruovaný renesanční Dům městské váhy. Významu knížectví nasvědčovaly i plány na vytvoření vysokoškolského střediska v Nyse. Jezuité pozvaní do Nysy biskupem Karlem Habsburským založili Collegium Carolinum evropského významu, jehož prvním rektorem byl Christoph Scheiner, astronom a objevitel slunečních skvrn. V Carolinu se mj. vzdělával i pozdější polský král Michał Korybut Wiśniowiecki.
Nysa. Bazylika Mniejsza św. Jakuba i św. Agnieszki Bazilika minor sv. Jakuba a sv. Anežky
1
11
Stopy působnosti vratislavských biskupů, a zároveň nyských knížat, najdeme nejen v Nyse. V Otmuchowě se nad městem tyčí biskupský zámek a barokní kostel sv. Mikuláše a sv. Františka Xaverského, v Paczkowě je pozoruhodný téměř v celku dochovaný systém středověkých městských hradeb s 19 baštami a věžemi s bránami a gotickým pevnostním kostelem sv. Jana Evangelisty, v Głuchołazech pak barokní kostel sv. Vavřince s dochovaným pozdně románským portálem. Období prosperity nyského knížectví přerušovaly mj. husitské války, třicetiletá válka, slezské války, které do území bolestně zasahovaly. Po 1. slezské válce v roce 1742 bylo nyské knížectví rozděleno – větší, severní část knížectví se ocitla na území Pruska, jižní okrajové oblasti, včetně letního sídla biskupů na zámku Janský vrch v Javorníku a Jeseníku zůstaly na rakouském území. Hranice tehdy vedla podél linie Bílá Voda – Biskupská kupa, téměř stejně jako dnešní hranice mezi Polskem a Českou republikou.
1
Otmuchów
12
Po dobytí Nysy pruským králem Friedrichem II., tento rozhodl o rozšíření opevnění Nysy a vytvořil z ní jednu z největších evropských pevností, která přes sto dnů odolávala obléhání napoleonskými vojsky v roce 1807. Vzpomínkou na tyto události je každoročně pořádaná rekonstrukce bitvy o Nysu, která na přelomu července a srpna láká tisíce diváků. Dodnes se dochovalo asi 60% pevnostních objektů. Některé z nich jsou po rekonstrukci zpřístupněny návštěvníkům. Konec nyského knížectví přinesla sekularizace církevního majetku, kterou uskutečnilo Prusko v roce 1810. Svědky období 18. a 19. století jsou v nyském regionu mnohé zámky a zámečky, které se dochovaly v různém stavu do dnešních dnů. K nejzajímavějším patří zámky a zámečky mj. v obcích: Biechów, Frączków, Korfantów, Piotrowice Nyskie, Rysiowice, Jarnołtówek a Zwierzyniec. Samozřejmě to není zdaleka celá historie nyského regionu. Ostatní dějiny jsou zapsány v památkách, které prezentujeme v další části této publikace. Jedná se o pevnosti, hradby, hrady, zámky a zámečky, kostely a kaple, věže a zvonice, studny, pomníky, smírčí kříže a hraniční sloupy.
1
Nysa
13
Otmuchów. Brama zamkowa / Zámecká brána
Architektura obronna – grodziska, zamki, fortyfikacje Pevnostní architektura – hradiště, hrady, pevnosti Na terenie Ziemi Nyskiej znajdują się liczne ślady średniowiecznego budownictwa obronnego. W granicach administracyjnych obecnego powiatu nyskiego znanych jest ponad 30 grodzisk i zamków, z czego jedynie 14 można odnaleźć do dzisiaj w terenie. Są to pozostałości grodów - drewniano-ziemnych fortyfikacji, z których część stanowiła niegdyś zalążki miast. Takie były początki na przykład Otmuchowa. W promieniu 1 km od Prusinowic (Gmina Pakosławice) zachowały się dwa XIVwieczne grodziska - pierwsze z nich w lasku w kierunku Lasocic, a drugie grodzisko, stożkowate na planie czworoboku z podgrodziem, znajduje się w kierunku Strobic. Inne przykłady średniowiecznych grodzisk można zobaczyć w Starym Lesie, Białowieży (zespół 2 grodzisk), Mańkowicach, Głębinowie czy Ulanowicach.
2
Na území nyského regionu najdeme řadu stop středověkého pevnostního stavitelství. Na správním území dnešního okresu Nysa známe přes 30 hradišť a hradů, z nichž pouhých 14 dnes můžeme v terénu najít. Jedná se o pozůstatky sídel opevněných konstrukcemi ze dřeva a zeminy, z nichž některé byly kdysi zárodkem měst. Takový byl kupříkladu začátek Otmuchowa. V okruhu 1 km od Prusinowic (obec Pakosławice) se dochovala dvě hradiště ze 14. století – první z nich v lesíku směrem na Lasocice, druhé, kuželovité na půdoryse čtyřhranu s podhradím, se nachází směrem na Strobice. Další ukázky středověkých hradišť najdeme ve Starém Lese, Białowieżi (soubor 2 hradišť), Mańkowicích, Głębinowě a Ulanowicích.
14
Otmuchów. Wieża Wróbla / Vrabčí věž
Otmuchów Zamek biskupi - wzniesiony w XIII wieku na miejscu drewnianego grodu. Dwukrotnie przebudowany, w roku 1484 przez biskupa Rotha oraz w latach 1585-1596 w stylu renesansowym. Z tego okresu pochodzi m.in. zwieńczenie wieży zamkowej i sgraffitowe obramowanie okien. Podczas wojny trzydziestoletniej częściowo zniszczony. W 2. połowie XVII wieku przekształcono zamek w barokową rezydencję biskupów wrocławskich. Pozostałością tej przebudowy są m.in. unikatowe „końskie schody” w krytej klatce schodowej. Częściowo zniszczony podczas wojen śląskich został po raz kolejny przebudowany w połowie XIX wieku przez Wilhelma Humboldta. Przed II wojną światową zaadaptowany dla potrzeb turystyki (hotel i restauracja), pełni tę rolę do dziś. Biskupský zámek - postaven ve 13. století v místě dřevěné tvrze. Dvakrát prošel přestavbou, v roce 1484 na pokyn biskupa Rotha a v letech 1585-1596 v renesančním slohu. Z této doby mj. pochází zakončení zámecké věže a sgrafitová výzdoba kolem oken. V době třicetileté války byl částečně zničen. V druhé polovině 17. století se zámek proměnil v barokní sídlo vratislavských biskupů. Stopou po této přestavbě je mj. jedinečné kryté „koňské schodiště”. Částečně byl zničen za slezských válek, pak opět přestavěn v polovině 19. století Wilhelmem Humboldtem. Před 2. světovou válkou byl přizpůsoben cestovnímu ruchu (hotel a restaurace) a pro tyto účely je využíván dodnes.
2
Gotycka wieża bramna zwana Bramą Nyską lub Bramą Wróblą - pozostałości po murach miejskich, zwieńczona renesansową attyką. Niegdyś mieściło się tutaj miejskie więzienie. Gotická věž Nyské Brány (zvané také Vrabčí bránou - Brama Wróbla) - pozůstatky městských hradeb, zakončená renesanční atikou. Kdysi zde byla městská věznice.
15
Nysa
2
Dwór biskupi - stanowi największy z zachowanych elementów nieistniejącego już nyskiego ufortyfikowanego zamku biskupów wrocławskich, wzniesionego w 1260 r. Rezydencja ta była wielokrotnie przebudowywana, w 1459 roku otoczona została zabudowaniami gospodarczymi opartymi o południowo-wschodni odcinek murów obronnych. W 1842 roku zamek został prawie całkowicie zniszczony, a część pomieszczeń zmieniono wówczas w warsztaty artyleryjskie lub przeznaczono na inne cele wojskowe. Zachowała się jedynie wieża mieszkalna oraz gotycka baszta z fragmentem murów obronnych. Piętrowy, barokowy budynek nazywany obecnie dworem zbudowano pod koniec XVII wieku. Zniszczony w czasie II wojny światowej, odbudowany w 1950 roku. Przy bramie, za zwodzonym mostkiem nad fosą, zaznaczone są na murze poziomy wody podczas powodzi, które przez wieki nawiedzały Nysę. Biskupský zámeček - jedná se o největší dochovanou část již neexistujícího nyského opevněného hradu vratislavských biskupů, postaveného v roce 1260. Toto sídlo procházelo mnohými přestavbami, v roce 1459 byly k němu směrem k jihovýchodnímu úseku městských hradeb přistavěny hospodářské budovy. V roce 1842 byla stavba téměř úplně zničena a část prostor byla tehdy předělána na dělostřelecké dílny nebo určena jiným vojenským účelům. Dochovala se pouze obytná věž a gotická bašta s částí hradeb. Patrová barokní budova, které se dnes říká zámeček, pochází z konce 17. století. Byla zničena během 2. světové války, obnovena v roce 1950. U brány, za padacím mostkem nad příkopem, jsou na zdi označeny hladiny vody z dob povodní, které Nysu postihovaly.
Nysa. Dwór biskupi / Biskupský zámeček Nysa. Mury obronne / Městské hradby
Nyskie fortyfikacje - okresem przełomowym dla nyskich fortyfikacji było panowanie pruskiego króla Fryderyka II, który postanowił uczynić z Nysy twierdzę. Zastosowane rozwiązania architektoniczne fortyfikacji o kilkadziesiąt lat wyprzedzały swoje czasy i spowodowały, że Nysa stała się jedną z najsilniejszych i najnowocześniejszych w ówczesnej Europie twierdz. Do dziś zachowała się co
16
najmniej połowa XVIII-wiecznych budowli. W 2007 roku dokonano rewitalizacji części obiektów, w tym Bastionu św. Jadwigi oraz Fortu Wodnego. Będąc w Nysie w okresie wakacyjnym, na przełomie lipca i sierpnia, warto obejrzeć niezwykłą inscenizację bitwy o Twierdzę Nysa. Nyské opevnění - zlomovým obdobím pro nyské opevnění byla vláda pruského krále Friedricha II., který se rozhodl, že z Nysy vytvoří pevnost. Aplikovaná architektonická řešení opevnění předcházela svou dobu o desítky let a způsobila, že se Nysa stala jednou z nejsilnějších a v tehdejší Evropě nejmodernějších pevností. Dodnes se dochovala minimálně polovina staveb z 18. století. V roce 2007 proběhla revitalizace několika objektů, včetně Bastionu sv. Hedviky a Vodního fortu [Fort Wodny]. Při návštěvě Nysy o prázdninách, na přelomu července a srpna, doporučujeme zhlédnout neobvyklou rekonstrukci Bitvy o nyskou pevnost. Nysa. Forty nyskie / Nyské forty
Fort Prusy - wzniesiony w latach 1743-45 na wzgórzach na północnym brzegu Nysy Kłodzkiej, zabezpieczał tereny, z których można było prowadzić ostrzał miasta. W późniejszym okresie miało miejsce wiele prac rozbudowujących fort. W latach 1859-69 służył jako koszary i w części więzienie, od 1914 roku jako magazyn sprzętu wojskowego. Fort Prusy - postaven na kopcích na severním břehu Kladské Nisy chránil území, ze kterých bylo možné ostřelování města. Postaven v letech 1743-45. V pozdější době byl fort několikrát rozšiřován. V letech 1859-69 zde byla kasárna a částečně i věznice, od roku 1914 pak sklad vojenské techniky.
Nysa. Fort Prusy / Fort Prusy
Fort II - zbudowany w latach 1865-1866 jako dzieło prowizoryczne. Przebudowany w latach 1871-73 na fort stały, z przeznaczeniem osłony linii kolejowej. Od 1934 roku stanowił magazyn sprzętu wojskowego. Dziś udostępniany turystom. Na polach okalających Fort II organizowana jest jedna z największych inscenizacji historycznych z czasów wojen napoleońskich na Śląsku – bitwa o Twierdzę Nysa.
17
21
