MASARYKOVA UNIVERZITA. Oltáře ve farním kostele sv. Jakuba v Brně

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra historie

Oltáře ve farním kostele sv. Jakuba v Brně Bakalářská práce

Brno 2012

Vedoucí práce: ThLic. Václav Slouk

Autor práce: Bc. Lucie Kejnovská

Bibliografický záznam

KEJNOVSKÁ, Lucie. Oltáře ve farním kostele sv. Jakuba v Brně: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra historie, 2012. 86 str., 7 str. příl. Vedoucí diplomové práce ThLic. Václav Slouk.

Anotace

Bakalářská práce pojednává o oltářích ve farním kostele svatého Jakuba v Brně. Obsahuje stručný popis historie oltářů a jejich význam v pojetí římskokatolické církve. Dále pojednává o historii kostela svatého Jakuba v Brně. Následně se věnuje dějinnému vývoji oltářů v kostele obecně, tedy kdy se jaké oltáře nacházely v tomto farním kostele. Potom následuje popis jednotlivých oltářů, který začíná od nejdůležitějších exemplářů a končí u těch oltářů, které jsou v pramenech zmíněny jednou nebo dvěma větami. Za popisem většiny oltářů je doplněn život světce, kterého oltář uctívá. Nechybí ani světcův patronát a atributy. V přílohách naleznete fotografie z kostela svatého Jakuba v Brně, dva náčrty rozmístění oltářů ve dvou časových období a nakonec fotografii textu ve farní kronice, ze které jsem hlavně čerpala.

1

Annotation

This bachelor thesis describes altairs in parish church of St. Jacob in Brno. The thesis starts with description of altair history in general and is followed by description of history of St. Jacob church. Then, historical fate of individual altairs in this church is described systematically together with description of corresponding saints with their atributes. Thesis contains photographies from St. Jcob church, two schemes of altairs locations (in two historical periods) and photograpy from parish chronic that was used as a main source.

Klíčová slova

svatý Jakub, oltář, oltářní obraz, kostel, farní kronika, světec

Keywords

Saint Jacob, an altar, an altar-piece, a church, a church memorial, a saint

2

Prohlášení „Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracoval/a samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“ v Brně dne 19. dubna 2012

Bc. Lucie Kejnovská

3

1. Obsah Bibliografický záznam ......................................................................................... 1 Anotace ................................................................................................................ 1 Annotation............................................................................................................ 2 Klíčová slova........................................................................................................ 2 Keywords ............................................................................................................. 2 Prohlášení............................................................................................................. 3 1. Obsah ....................................................................................................................... 4 2. Úvod......................................................................................................................... 7 3. Oltáře ve farním kostele sv. Jakuba v Brně.............................................................. 8 3.1 O oltářích obecně ............................................................................................... 8 3.2 Historie kostela svatého Jakuba v Brně ........................................................... 10 3.3 Dějiny oltářů ve farním kostele sv. Jakuba v Brně .......................................... 12 3.3.1 Hlavní oltář................................................................................................ 24 3.3.2 Oltář sv. Jakuba......................................................................................... 27 3.3.3 Oltář sv. Peregrina..................................................................................... 28 4

3.3.4 Oltář sv. Josefa .......................................................................................... 30 3.3.5 Oltář sv. Jana Nepomuckého .................................................................... 33 3.3.6 Oltář sv. Rodiny ........................................................................................ 35 3.3.7 Oltář sv. Floriana....................................................................................... 36 3.3.8 Oltář sv. Šebestiána................................................................................... 38 3.3.9 Oltář sv. Valentýna ................................................................................... 40 3.3.10 Oltář sv. Kříže ......................................................................................... 41 3.3.11 Oltář Nejsvětější Trojice ......................................................................... 42 3.3.12 Oltář sv. Leopolda................................................................................... 44 3.3.13 Oltář Nanebevzetí Panny Marie .............................................................. 45 3.3.14 Oltář Krista v žaláři................................................................................. 47 3.3.15 Oltář Sedmibolestné Panny Marie a Souchesova kaple.......................... 49 3.3.16 Oltář Čtrnácti svatých pomocníků .......................................................... 51 3.3.17 Oltář Poslední večeře Páně...................................................................... 53 3.3.18 Oltář svatých Šimona a Judy................................................................... 55 3.3.19 Oltář svatých Filipa a Jakuba .................................................................. 57 3.3.20 Oltář sv. Wolfganga ................................................................................ 58 3.3.21 Oltář sv. Marie Magdaleny ..................................................................... 60 5

3.3.22 Další nedochované oltáře ........................................................................ 61 4. Závěr ...................................................................................................................... 70 5. Resumé................................................................................................................... 72 6. Použitá literatura .................................................................................................... 74 7. Seznam příloh ........................................................................................................ 76 8. Přílohy.................................................................................................................... 78

6

2. Úvod

Tématem mé bakalářské práce jsou oltáře. Oltáře jsou nedílnou součástí kostelní architektury. Staly se symbolem uctívání bohů, Boha, svatých a dalších. Význam oltářů je patrný už u prvotních přírodních náboženství. Díky křesťanství si oltářní kult získal nepostradatelné místo v liturgii a sakrální architektuře. Nenalezneme katolické, pravoslavné a další kostely, kde by oltář chyběl. Mají tedy velký význam. V dějinách církve hrály důležitou roli a zaslouží si pozornost. A proto jsem si je vybrala jako téma ke zpracování bakalářské práce. Ve své práci se zaměřením na historii oltářů v jenom významném brněnském kostele. Tím je kostel sv. Jakuba. Stavba kostela se tyčí na Jakubské ulici v centru Brna. Svatojakubské oltáře ještě nebyly zcela zpracovány. Nevznikla práce, která by je všechny zahrnula do jedné studie. O takové shrnutí se v této bakalářské práci pokusím. V bakalářské práci se budu věnovat vývoji oltářů v kostele svatého Jakuba obecně, ale také se zmíním o všech oltářích, které se kdy dle použitých zdrojů nacházely ve svatojakubském kostele. Po popisu jednotlivých oltářů bude následovat životopis světce zobrazeného na oltářním plátně, jeho patronát a atributy. Kostel sv. Jakuba a jeho fara jsou nedílnou součástí brněnského duchovního, sakrálního, kulturního a výtvarného života města. Zaslouží si tedy naši pozornost.

7

3. Oltáře ve farním kostele sv. Jakuba v Brně

Abychom lépe pochopili význam oltářů a oltářní kultury, musíme si nejprve něco málo říct o jejich původu, vývoji a významu.

3.1 O oltářích obecně

Slovo oltář pochází z latinského slova ara, v římskokatolickém významu altare. Řecky se oltář nazývá béma. 1 Německý název je der Altar a anglicky toto slovo zní an altar. V římskokatolické církvi se oltářem rozumí kamenný nebo dřevěný stůl s křížem, na kterém je tělo ukřižovaného Ježíše Krista, a se svícny se svíčkami po stranách. Oltář bývá ozdoben oltářním obrazem. V oltářích také bývají umístněny ostatky svatých. Takovýto oltář slouží ke slavení eucharistie, přinášení oběti jako daru v podobě chleba a vína pro Boha na památku Ježíšovy oběti za spásu světa. Další součástí oltáře jsou oltářní obrazy. Oltáře můžeme rozdělit na oltáře hlavní a boční. V kostele se musí nacházet vždy jeden hlavní oltář v presbytáři kostelní lodi. Počet bočních 1

Judaismus, křesťanství, islám. Editor Pavlincová, H., Horyna, B.

8

oltářů, které se nacházejí na vnitřních zdích kostela, je libovolný. Podle jiného kritéria je možné rozdělit oltáře na stálé a přenosné. Stálé oltáře jsou pevně umístěny v určitém kostele na daném místě a jsou velké a honosné. Přenosné oltáře jsou menších rozměrů a mohou sloužit jako cestovní oltáře. O oltářích se dozvídáme ze Starého zákona, kde Bůh dal pokyny k jejich stavění následovně: ,,Uděláš mi oltář z hlíny a budeš na něm obětovat ze svého bravu a skotu své oběti zápalné i pokojné. Na každém místě, kde určím, aby se připomínalo mé jméno, přijdu k tobě a požehnám ti. Jestliže mi budeš dělat oltář z kamenů, neotesávej je; kdybys je opracoval dlátem, znesvětil bys je.‘‘ 2 Dle Písma vystavěl první oltář Noe. 3 Po něm se stavění oltářů stalo běžnou praxí při oslavě Boha. Od novozákonní doby slouží oltář k uctění Ježíšovy oběti. Církevní otcové slovem oltář označovali eucharistický stůl. Hlavní oltáře byly do Druhého vatikánského koncilu (1962-1965) stavěny po vnitřní východní zdi kostela. Kněz sloužil mši obrácen čelem k oltáři. Sloužily se také jednotlivé mše při bočních oltářích. Po Druhém vatikánském koncilu nastala změna. Kněz slouží mši svatou čelem k lidem, kde mensa i stojí mezi celebrantem a shromážděním lidu. Svatostánek není součástí oltáře, ale získal si své pevné místo v prostoru římskokatolického kostela. Mše svatá se slouží pouze u hlavního oltáře, který stojí v kněžišti. Dnešní praxe nám ukazuje velký význam oltářů, které mají své pevné místo v římskokatolické liturgii.

2

Ex 20, 24-25

3

Gn 8, 20

9

3.2 Historie kostela svatého Jakuba v Brně

Před vlastním výkladem, který se věnuje vlastní oltářní látce kostela sv. Jakuba v Brně, se musíme stručně seznámit s historií tohoto farního kostela. První zmínku o kostele sv. Jakuba v Brně máme dochovanou z listiny papeže Martina V. z 12. března 1423. 4 Dle textu listiny byla na počátku 13. století v místech dnešního kostela kaple, kterou založil olomoucký biskup Robert po roce 1202. Tentýž biskup také vysvětil kapli mezi lety 1228-1231 na farní kostel brněnského obvodu. 5 Z hlediska architektury byl kostel v této době románského stylu. Druhým farním kostelem tohoto obvodu byl kostel svatého Petra. Mezi oběma farnostmi panovalo napětí v otázce majetku. Spor vyřešil až opat Konrád koncem 13. století, který určil pozemkové hranice obou farností. Boj těchto farností ale nekončil. Po mnoha exkomunikacích jak na svatojakubské tak na svatopetrské straně byl spor vyřešen až na počátku 15. století, kdy byl kostel sv. Jakuba byl ze správního hlediska umístněn pod oslavanský klášter, který nad kostelem držel patronát již od jeho založení. Jak už to často bývá, příměří mezi kostely sv. Jakuba a sv. Petra netrvalo dlouho. Již v polovině 15. století máme dochované zmínky o obnovení rivality mezi kostely. Spor se týkal hlavně farní školy, na kterou si kostel sv. Petra činil výhradní právo. Pro odpor měšťanů bylo nakonec

4

Farní kostel u sv. Jakuba v Brně. (nepublikovaný dokument)

5


10

povoleno vystavit školu i při kostelu sv. Jakuba. Stavba školy proběhla v druhé polovině 15. století. 6 V 15. století byla také zahájena stavba gotické trojlodní haly kostela. Stavba kvůli husitským válkám pokračovala velmi pomalu. Začátkem 16. století získal svatojakubský kostel pozdně gotickou podobu. Po požáru roku 1515 7 bylo rozhodnuto, že kostel bude předán do správy města Brna, neboť velké finanční náklady na opravu vyhořelého kostela oslavanský klášter nemohl unést. V průběhu 16. století získává kostel na prestiži. Na přelomu 16. a 17. století se ve svatojakubském kostele upřednostnily pouze katolické obřady. Dříve se v něm konaly evangelické bohoslužby nebo zde kázali protestantští kazatelé. Počátkem 17. století došlo k obnovení protestantských bohoslužeb, které se jako jediné v kostele sloužily. Katolíci se s tím ale nesmířili a po dvou letech si vymohli opětovné navrácení kostela k římskokatolickým obřadům. 8 Sotva ale kostel sv. Jakuba dokončil svou rekatolizaci, začal kostel sv. Petra znovu boj o prim mezi těmito dvěma kostely, ze kterého nakonec vyšel vítězně. Povýšením na biskupství roku 1777 se svatopetrský kostel stal katedrálou. U kostela sv. Jakuba je dnes brněnské děkanství římskokatolické církve.

6


7


8


11

3.3 Dějiny oltářů ve farním kostele sv. Jakuba v Brně

Farní kronika 9 nám podává nejranější svědectví o oltářích v kostele svatého Jakuba v Brně. Dočteme se v ní o několika oltářích, které existovaly před velkým požárem kostela v roce 1515, který oltáře zničil. Některé ze zbořených oltářů byly zrekonstruovány a umístěny zpět do kostela po jeho obnovení. O většině starších oltářů ale prameny mlčí. V kronice se hlavně mluví podrobně o 17 oltářích a dále je v ní nákres znázorňující umístění jednotlivých oltářů v chrámové lodi kostela z roku 1854. (viz Příloha č. 1) Některé oltáře a oltářní obrazy byly úplně zničeny a tudíž se nedochovaly do dnešní doby, jiné jsou uloženy ve svatojakubské faře nebo v brněnském muzeu či galerii nebo se ztratily, některá oltářní plátna byla pravděpodobně odcizena. Z první poloviny 15. století máme zmínky o prvních fundacích oltářů ve farní kronice, které měly své kaple a hojné donace. 10 Kronika fary nám o nich svědčí následovně: ,,So viel man aus den alten Handschriften der Bibliothek erfahren konnte befanden sich in der korigen und itzigen Kirche folgende Altäre, deren jedes seinen kirchen Altaristen hatte. Anno 1413: Ist von der Edlen Frau Agnes Tochter des Herrn Johan von Mežnic rechter Hand der Kirche zu Ehren der hneilfahrt Karines eins Kapelle erbaut worden; deren Kaplan zugleich deutscher Prediger war.

9

Farní kronika kostela sv. Jakuba v Brně.

10


12

Anno 1428: Ist die Kapelle der Perkündigung Marians errichtet, der erster Kaplan und Altarist großen Johann Stary. Das Altar sancti Viti, Felicis et Adaucti, Johanis Evangelista, Barbarae, Caecilia, Crucis, Dorothea, Mathia, Bartolomei, Agnetis und omnium defunctorum animarum. Die Stifter dieser Altäre sind unbekannt, und sind 1521. Von allen diesen alten Altären und Kapellen ist nichts mehr vorhanden, da diese Kirche 1515 bis auf den Grund abgebrannt ist, so haben sich bloß die Namen, von diesen vormaligen Altären erholten, da die itzigen ganz andere heiligen gewittnut sind. Nämlich: I. der Hochaltar, II. der Altar der heiligen 14 Gotthelfer, III. der Altar des heiligen Abendmahls, IV. der Altar der Schmerzhaften Mutter und Schouches Kapelle, V. der Altar des heiligen Johann von Nepomuk, VI. der Altar des heiligen Simonis und Judas, VII. der Altar des heiligen Josephs, VIII. Altar des heiligen Joseph, 13

IX. der Altar des heiligsten Dreifaltigkeit, X. der Altar des heiligen Leopoldis, XI. der Altar der Himmelfahrt Mariens, XII. der Altar des Gefangennahme Christ, XIII. der Altar der Heiligen Familie Jesu, XIV. der Altar des heiligen Šebestiani, XV. der Altar des heiligen Florian, XVI. der Altar des heiligen Valentin.‘‘ 11 Po přeložení německého textu z kroniky, která je napsána německou novogotickou kurzívou v německém jazyce s latinskými částmi psanými humanistickým písmem (viz Příloha č. 11), se dozvíme: Následující se může člověk dozvědět ze starých rukopisů knihovny, shledat v opraveném kostele následující oltáře, který každý měl svého kostelního oltářníka. Roku 1413: Vznešené manželce Anežce, dceři pana Johana z Mežnic, byla k poctě po pravé straně kostela postavena kaple na počest ozdravné cesty Kariny; jejím kaplanem byl německý kazatel.

11

Farní kronika kostela sv. Jakuba v Brně, str. 237.

14

Roku 1428: Byla postavena zpovědní mariánská kaple, první kaplan a velký oltářník byl Jan Starý. Oltář svatého Víta, Felixe a Adaukta, Jana Evangelisty, Barbory, Cecílie, Kříže, Doroty, Matěje, Bartoloměje, Anežky Římské a všech zesnulých duší. Založení těchto oltářů není převážně známé a některé byly obnoveny 1521. Některé z těchto starých oltářů a kaplí již neexistují, protože kostel v roce 1515 do základů vyhořel, tak máme jména těchto svatých světců z dřívějších oltářů. Totiž: I. II.

Hlavní oltář oltář Čtrnácti svatých pomocníků

III.

oltář Poslední večeře Páně

IV.

oltář Sedmibolestné Panny Marie a Souchesova kaple

V.

oltář sv. Jana Nepomuckého

VI.

oltář svatých Šimona a Judy

VII.

oltář sv. Josefa

VIII.

oltář sv. Josefa

15

IX. X. XI. XII.

oltář Nejsvětější Trojice oltář sv. Leopolda oltář Nanebevzetí Panny Marie oltář Krista v žaláři

XIII.

oltář Svaté rodiny

XIV.

oltář sv. Šebestiána

XV.

oltář sv. Floriána

XVI.

oltář sv. Valentýna Od roku 1456 12 se v testamentech brněnských měšťanů setkáváme

s dědickými odkazy, které měly pomoci kostel udržovat v provozu a zvelebovat ho. Například roku 1469 věnoval Stephan Zlabinger sumu 100 zlatých na stavbu chóru nebo roku 1473 odkázala Kateřina Zeilerová 200 zlatých na oltář v novém chóru, na kterém stavitelé nemají šetřit s výzdobou. Na konci 15. století se setkáváme s mnoha dědickými odkazy, které mají sloužit na podporu stavby kostela a mimo jiné i na zřízení oltářních obrazů.

12


16

Na začátku 16. století se stal oltářníkem oltáře Těla Páně a sv. Doroty pražský kněz Johann Heun z Kadaně, kterého prezentoval svatojakubský farář Paul Otzik. Na doporučení krále Ferdinanda I. byl Georg Reichard ustanoven k beneficiu oltáře sv. Valentýna a sv. Kříže. 13 V roce 1521 byla vydána listina od olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského, ve které sloučil beneficia ii oltářů sv. Jana Evangelisty s oltářem sv. Barbory, oltáře sv. Antonína s oltářem sv. Kříže, oltáře sv. Wolfganga s oltářem sv. Matouše, dále oltáře sv. Marie Magdaleny s hřbitovní kaplí sv. Doroty a dvou dotací oltáře Nanebevzetí Panny Marie a dvou dotací oltáře sv. Cecílie. 14 Díky darům brněnských obyvatel mohl být svatojakubský kostel v 18. století zvelebován. Na úpravě interiéru kostela se podílel například brněnský zednický mistr František Klíčník, díky jehož daru z roku 1738 15 mohla proběhnout barokizace interiéru v letech 1750-1760, při níž byly odstraněny dřevěné oltáře a do kostela byly nainstalovány oltáře z mramoru, které jsou v kostele k vidění i dnes. Roku 1755 byl dokončen nový hlavní oltář, byl vystavěn nový mramorový oltář Poslední večeře Páně, oltář Sedmibolestné Panny MarieMatky Boží, a oltář sv. Jana Nepomuckého. Roku 1756 byl postaven oltář Kristova přátelství, 1757 oltář sv. Floriana, městský kronikář Georg Orelli téhož roku věnoval značnou sumu na oltář svatých Floriana a Fideliuse. V roce 1759 byl zbudován oltář sv. Šebestiána a 1760 oltář sv. Valentýna. V roce 1761 byl také vystavěn oltář sv. Leopolda. V roce 1762 byl nově

13


14


15


17

vystaven oltář sv. Josefa. Roku 1766 byl postaven oltář svatých Šimona a Judy. Sochařskou a malířskou výzdobu pro nové oltáře dodali brněnští mistři jako sochař Ondřej Schweigl (1737-1812), malíř Josef Stern (17161775) a další. Z postranních barokních oltářů, které byly převážně dílem brněnského sochaře Ondřeje Schweigla, byly při regotizaci kostela v 70. letech 19. století dřevěné a zlacené sochy odstraněny a jsou uloženy v dnešním Moravském zemském muzeu v Brně. V roce 1771 16 vysvětil olomoucký biskup Maxmilián Hamilton čtrnáct nových oltářů v kostele svatého Jakuba v Brně. Mezi nimi byla oltářní plátna od Františka Vavřince Korompaye (1723-1779). Korompay byl brněnský malíř pozdního baroka a klasicismu. Jeho oltářní obrazy Loučení apoštolů Šimona Horlivce a Judy Tadeáše, Smrt sv. Josefa a Martýrium sv. Šebestiána jsou dodnes zachované. Nyní jsou uloženy v Moravské galerii v Brně. 17 Dalším významným malířem, který přispíval svými oltářními plátny do kostela svatého Jakuba v Brně, byl Josef Ignác Sadler (17251767). Pozoruhodnou objednávkou se pro něj stala dvojice obrazů pro jeden z bočních oltářů v kostele sv. Jakuba, který měl stát poblíž hlavního oltáře. 18 Oltářní obraz sv. Jana Evangelisty a Máří Magdaleny pod Kristovým křížem byl původně na oltáři sv. Kříže v kostele. Potom byl odstraněn a nahrazen obrazem sv. Jana Nepomuckého od Josefa Wickarta (1691-1729). 16


17

Umění restaurovat umění: práce restaurátorského oddělení Moravské galerie v Brně v letech 1996- 2006.

18

SADLER, J. I. Josef Ignác Sadler, 1725-1767. Editor Jiří Kroupa, Martina Miláčková, Leoš Mlčák.

18

O oltářích v kostele sv. Jakuba v Brně nám kronika odhaluje i následující: ,,Vorstehendes Namen = Verzeichnis aller 17 Altäre, die sich gegemoästig, d. i. Im J. 1854 in der Brünner St. Jacobe Pfarrkirche befinden, wurde beschrieben vom Ferdinand Kožischek Jurisdiktion arten Priester daselbst. Diese, auf der vorgehenden Seite beschriebenen 17 Altäre, können auch auf nachfolge, ende Art vorgestellte werden: In Presbyterien, in der Mitte: 1. der Hochaltar des heiligen Jacob und 2. rückwärts des heiligen Peregrin. Hinter dem Hochaltare sind 4 Altäre, zu beiden Seiten, in Form, eines Zirkel = Segments ausgebreitet: auf der Seite des Evangelium: 3. des heiligen Florian, und 4. des heiligen Josephs, 7. Näservatirs gleich, ans in einer kleinen Kapelle auf Seite der Epistel:

19

5. des heiligen Johann von Nepomuk 6. der Heiligen Familie Jesu, Maria, Joseph und des heiligen Kreuzes. Vor dem Presbyterium, sind nach stehende 2. Seiten = Altäre dem Hochaltare am nächsten: auf der Evangelium = Seite: 8. des heiligen Valentin und auf der Epistel = Seite: 9. des heiligen Šebestian. An den äußersten Seite Monden, vom Presbyterium gegen das Haupt = Eingangs, Chor, Riesenthor genannt, beschrieben nachfolgen 8. Seiten = Altäre: Evangelien Seite: 10. der heiligsten Dreifaltigkeit 12. des heiligen Leopolds 14. Himmelfahrt Mariens 16. des Gefangennahme Christ

20

Epistel Seite: 11. der Schmerzhaften Mutter Gottes 13. des heiligen Abendmahles 15. der 14. heiligen Gotthelfer 17. der heiligsten Jungfrau Maria vom Siege.‘‘ 19 Pokud text převedeme do českého jazyka, dozvíme se: Seznam všech 17 uvedených oltářů, které se v roce 1854 nachází v brněnském farním kostele svatého Jakuba, popsal Ferdinand Kožíšek, zde právně ustanovený kněz. Těchto 17 oltářů popsaných na předchozí stránce můžeme také následujícím a konečným způsobem přerozdělit: V presbytáři, ve středu: 1. hlavní oltář sv. Jakuba a 2. vzadu sv. Peregrina. Za hlavním oltářem jsou na obou stranách rozprostřeny čtyři oltáře ve formě kruhového segmentu:

19

Farní kronika kostela sv. Jakuba v Brně, str. 242-243.

21

na evangelijní straně: 3. sv. Floriana, 4. sv. Josefa, 7. stejně nazvaný v malé kapli na epištolní straně: 5. sv. Jana Nepomuckého 6. Svaté rodiny (Ježíše, Marie, Josef) a svatého Kříže. V presbytáři po dvou stranách stojí následující oltáře po hlavním oltáři: na evangelijní straně: 8. sv. Valentýna a na epištolní straně: 9. sv. Šebestiána. Na krajních stranách můžeme od presbytáře k hlavnímu vchodu, chóru, chrámovým prostorám jmenovat osm následně označených oltářů: evangelijní strana:

22

10. Nejsvětější Trojice 12. sv. Leopolda 14. Nanebevzetí Panny Marie 16. Krista v žaláři epištolní strana: 11. Sedmibolestné Panny Marie 13. Poslední večeře Páně 15. Čtrnácti svatých pomocníků 17. Blahoslavené Panny Marie vítězné. Na počátku renovace kostela v 19. století stálo v kostele u bočních stěn a pilířů celkem 17 výše jmenovaných barokních oltářů. V 70. letech 19. století bylo z kostela odstraněno 6 bočních oltářů. Po roce 1878 se v kostele nacházelo 9 oltářů. Jejich autorem byl převážně F. V. Korompay. Dnes se v kostele svatého Jakuba v Brně nachází následující oltářní obrazy a oltáře: hlavní oltář, oltář Nejsvětější Trojice, oltář sv. Josefa, kaple Bolestné Panny Marie, oltářní obraz sv. Peregrina, oltářní obraz sv. Jakuba, oltář Nanebevzetí Panny Marie, oltář Krista v žaláři a na pravé straně chrámové lodi oltář Čtrnácti svatých pomocníků, oltář Poslední večeře Páně a oltář sv. Jana Nepomuckého. (viz Příloha č. 2)

23

Nyní se zaměříme na podrobnější popis jednotlivých oltářů. Začneme historickým vývojem hlavního oltáře a následně se podíváme blíže na zbylé oltáře.

3.3.1 Hlavní oltář

Roku 1516 byl vystavěn nový hlavní oltář po předešlém, který nepřečkal požár kostela v roce 1515. V roce 1667 prováděl brněnský malíř Johann Strobel rozsáhlou renovaci hlavního oltáře. 20 Roku 1714 věnoval bratr po zesnulém Freienfelsovi 2000 zlatých na nový hlavní oltář. 21 Městská rada začala jednat ohledně výstavby nového oltáře s brněnským stolařským mistrem Alletzem. Oltář byl dokončen 1760. Hlavní oltář byl z černého mramoru s dřevěným řezáním a zlaceným tabernáklem. iii Hlavní oltář byl oboustranný. Oltářní plátna obklopovaly dnes ztracené sochy od brněnského pozdně barokního sochaře Jana Adama Nesmanna (1710-1773). Ve svatojakubské kronice se o hlavním oltáři z 18. století dočteme následující:

20 21

Farní kostel u sv. Jakuba v Brně. (nepublikovaný dokument) Farní kostel u sv. Jakuba v Brně. (nepublikovaný dokument)

24

,,Der Altartisch, welcher zwischen den zwei letzten Säulen steht, ist aus schönen schwarzen Marmorstein einen drei fachen Stufen austritt vor, und rückwärts, wo sich gleich falls ein Altar befindet. Der Schranken, welcher vorne und rückwärts geöstunt werden kann, und zwei über ein andere stehende Abteilungen hat, besteht aus geschnitzten Holz Werk, welches gut vergoldet war, durch die Läge der zeit aber schon an vielen Orten beschädigt ist. Ober dem Tabernakel steht in einer Ebenholz Ausschnitzen Goldrahmen das Bildnis der sogenannten Thonaser Muttergottes. Eigene Schuhe höher schwebt zischenden beiden Säulen, von Seraphinen getragen das Altar Blatt. Den heiligen Apostel Jakob den größeren in seiner Glorie darstellend. Gegen den rückwärts befindlichen Altar stellt dasselbe Blatt den heiligen Peregrinus dar, dem ein Enkel seinen wunden fuß verkleidet. Beide Gemälde sind von mittelmäßigen instal das fordere st. Jacobi von Franc Hao. Palko von Prag. Das rückwärtige, von Joseph Stern aus Brünn.‘‘ 22 Po přeložení do češtiny nám kronika odkrývá popis hlavního oltáře následovně: Mensa, která stojí mezi dvěma posledními sloupky, je vyrobena z krásného černého mramorového kamene o třech jednoduchých stupních, a ze zadu přední strany hlavního oltáře je rovněž oltář. Zábradlí, která mohou být orientována dopředu i dozadu, a další jejich dva oddíly se skládají z vyřezávaného dřeva, které bylo kvalitní, ale časem je na mnoha místech poškozeno. Nad svatostánkem je v ebenovém vyřezávaném zlatém rámu obraz tzv. Vítězné Matky Boží. Její nohy se vznáší mezi dvěma pilíři, oltářní arch nese anděl Serafín. Svatý apoštol Jakub je představen ve velké slávě. Naproti na zadní straně je stejné oltářní plátno představující sv. Peregrina. Oba obrazy jsou instalovány ve středu hlavního oltáře, pochází od 22

Farní kronika kostela sv. Jakuba v Brně, str. 238

25

mecenáše sv. Jakuba Františka H. Palka z Prahy, zadní část oltáře je od Josefa Sterna z Brna. Roku 1879 bylo ustanoveno, že bude zřízen nový hlavní oltář z jemnozrnného nabresinského kamene se třemi figurami, bronzovým tabernáklem, dvěma stupňovitými přístupy a bronzovými tyčemi a svítilnami. Výsledkem je hlavní oltář stojící nyní v chrámové lodi kostela. Dnešní hlavní oltář (viz Příloha č. 3) je umístěn v kněžišti kostela svatého Jakuba v Brně. Byl zrealizován dle návrhu vídeňského architekta Heindricha von Ferstela (1828-1883) v letech 1888-1897. Jeho autorem je brněnský sochař Jan Eduard Tomola (1875-1907). Byl dostavěn roku 1898. Je v novogotickém stylu. Je vytesán a sestaven z růžového, nažloutlého a bíle mramoru a plastiky jsou z jemného pískovce. Stav dochovaní oltáře je dobrý. V oltáři jsou tři hrotité obloukové arkády. Ve středu je umístěno sousoší Ježíše Krista na kříži s Pannou Marií a se svatým Janem Evangelistou. Po stranách jsou sochy svatých Cyrila a Metoděje, apoštolů Slovanů. Nad sochou ukřižovaného Ježíše se tyčí socha patrona kostela, tj. sv. Jakuba Staršího (Většího), kterého obklopují dva andělé. Na zadní straně oltáře je umístěna novodobá socha Božího Srdce. Uprostřed v ochoze za hlavním oltářem jsou u zdi sochy Krista, které jsou gotické. Mezi okny na dvanácti konzolách nalezneme sochy Dvanácti apoštolů. Sochy jsou polychromované dřevěné řezby z konce 19. století.

26

3.3.2 Oltář sv. Jakuba

Původní obraz sv. Jakuba Většího (Staršího) je nyní umístněn v depozitáři nad sakristií. Orámovaný obraz je špatného stavu. Jde o olejomalbu pocházející z období raného baroka. Na plátně je výjev stojícího svatého Jakuba před otevřenou krajinou s vysokým horizontem. Svatý Jakub je oděn do poutnického roucha kompostelských poutníků. iv Ve své pravé ruce drží hůl. Za hlavou má svatozář. Ve spodní části obrazu je legenda: S. Jacobe Brunensivm ora pro nobi. (Sv. Jakube brněnský oroduj za nás.). Je zde uveden letopočet 1642. 23 V barokní době byl na hlavním oltáři umístněn obraz stejnojmenného světce. Tento obraz namaloval roku 1666 nizozemský malíř Jan de Herdt (1620-1684). Na oltářním obrazu byl znázorněn sv. Jakub v boji se Saracény. V 50. letech 18. století byl obraz od Herdta nahrazen jiným obrazem stejného světce, který namaloval slezský malíř František Xaver Palko (1724-1767). Dnes je oltářní plátno od F. X. Palka umístěno nad bočním vchodem do kostelní lodi na epištolní v straně na druhém místě ve směru od hlavního oltáře. Středem kompozice obrazu je postava sv. Jakuba Většího v kostýmu poutníka. Postava se vznáší na oblacích a je obklopena anděly. Stav dochování je dobrý. (viz Příloha č. 4)

23

Evidence a inventarizace majetku a závazků římskokatolického kostela sv. Jakuba v Brně (nepublikovaný dokument)

27

Apoštol Jakub Větší (umírá asi 44 n. l.) 24 byl synem rybáře Zebedea a starším bratrem evangelisty Jana. Byl jedním z prvních učedníků Ježíše Krista. Působil v Judeji a Samaří. Byl to muž silný, ale i vznětlivý. Herodes poručil, aby byl Jakub popraven, kvůli své křesťanské víře. Po jeho smrti Jakubovo tělo andělé přenesli do hrobu v dnešním Santiagu de Compostellu ve Španělsku. Svatý Jakub je znázorňován s mečem v ruce. Od 13. století bývá často znázorněn jako poutník s poutnickou holí, čutorou vi a mošnou a s mušlemi na klobouku a plášti. Mušle je symbolem apoštolů, proroků nebo poutníků. 25 Ve středověku se mušle také stala symbolem pro pouť k hrobu sv. Jakuba do Santiaga de Compostella. Dalším Jakubovým atributem je svitek či kniha evangelia či kůň, který znázorňuje vítězství Španělů v boji s Maury. Svatému Jakubovi Staršímu (Většímu) je zasvěcen brněnský kostel v centru Brna.

3.3.3 Oltář sv. Peregrina

Oltářní obraz svatého Peregrina byl součástí zadní stany dřívějšího hlavního oltáře. Namaloval ho Josef Stern mezi lety 1755-1760. Obraz sv. Peregrina je nyní umístěn v kostelní lodi na evangelijní vii straně nad

24

FLORENTOVÁ, H., Evropští světci v umění a legendách.

25

ROYT, J., Slovník symbolů: Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii.

28

vchodem do boční kaple Panny Marie Bolestné. Obraz je rokokového stylu a dochoval se v dobrém stavu. Oltářní plátno znázorňuje Peregrin sedícího na křesle s obnaženou nohou a vzhlížejícího k ukřižovanému Kristu. Kristus mu kyne uvolněnou pravicí. Kolem postav se nacházejí andělé. 26 (viz Příloha č. 5) Svatý Peregrin Laziosi (1265-1345) 27 byl šlechticem z Forli v Itálii. Vstoupil do řádu Servitů. V dospělosti onemocněl nevyléčitelnou nemocí, která postihla jednu jeho nohu. Před její amputací se zázračně uzdravil. Svatý Peregrin byl blahořečen roku 1609 a svatořečen roku 1726. Je patronem proti rakovině, revmatu, dně, moru a bolestech nohou. Jeho typické atributy jsou kříž, rána na noze, se kterou je vyobrazován, a řádový oděv Servitů. Ve středověké době morů byl často uctíván, a proto se stal jedním z hlavních světců kostela svatého Jakuba v Brně.

26

V zrcadle stínů: Morava v době baroka, 1670-1790. Editor Jiří Kroupa.

27


29

3.3.4 Oltář sv. Josefa

Ve farní kronice máme zmíněny dva oltáře svatého Josefa. Starší pochází od malíře Josefa Wickarta (1691-1729) a mladší od F. V. Korompaye. Oltářní obraz sv. Josefa s Ježíškem namaloval Josef Wickart. Na oltářní desce stála socha Krista Krále, která se nyní nachází na mense oltáře Poslední večeře Páně. Z kroniky fary se o tomto oltáři dočteme: ,,Es ist ganz aus Holz gebaut, und hat auf dem Altartisch in einen hölzernen Kasten mit Glass fenstere das Bildnisse das heiligen Joseph mit dem Jesu Kleide auf den Arena. Es wurde, so wie ist hier sind aus der aufgehobenen Kartause hierher gekracht. Das Bildes selbst ist ziemlich gut hat aber mehrere Löcher, die wie man erzählt, daher entstanden sein sollen, dass die schwedischen Soldaten bei dir Belagerung Brunns, dieses Bild zur Zielscheibe machten, nach welcher sie schossen. Betrachtet man diese Locher genauer, so ist es wohl wahrscheinlicher, dass sie mit einen Säckel durchhauen, als mit Kugel durchschossen sind.‘‘ 28 Po přeložení do českého jazyka se dozvíme: Je postaven výhradně ze dřeva a má na oltářním stole v dřevěné krabici se skleněným oknem portrét svatého Josefa s Ježíškem. Je zde umístěn ze zrušeného kartuziánského kláštera, který se zřítil. Obraz sám o 28


30

sobě je docela dobrý, ale má několik děr, jak člověk může vidět, díry vznikly tehdy, jak švédští vojáci obléhali Brno, z obrazu si udělali terč a stříleli na něj. Při pohledu na tyto otvory se zdá pravděpodobné, že vojáci pytlem prorazili dno sarkofágu a všechny kulky šly skrz obraz. Oltář nacházející se na levé straně za hlavním oltářem dle nákresu z kroniky byl také zasvěcen svatému Josefu. Z farní kroniky lze o něm vyčíst: ,,Den früheren in allen Stücken ganz gleich, eur dass das Altar Bild den Stärkenden heiligen Joseph mit der übrigen heimlichen Familie vorstellt, und in den gläsernen kosten die Statue der Mutter, Gottes von Zelt sich befindet. * diesen zumachst auf dir Leiten Seite steht ein zweites * Altarbild von Herr Lorenz Korompay.‘‘ 29 Když text přeložíme do češtiny, dozvídáme se následující: Je starší ve všech věcech než předešlé oltáře, oltářní obraz představuje silného svatého Josefa se zbytkem Svaté rodiny, a ve skle stojí socha matky Boží, Bůh stojící na levé straně oltáře kompozici uzavírá. Oltářní obraz je od pana Františka Vavřince Korompaye. Boční oltář sv. Josefa od F. V. Korompaye se nyní nachází jako druhý oltář na evangelijní straně chrámové lodi ve směru od hlavního oltáře. Je vyroben z mramoru. Oltářní plátno je olejomalba jako u všech ostatních oltářních obrazů v kostele. Oltářní kompozice je pozdně gotického stylu a podíleli se na ní přední brněnští umělci 18. století. Stav dochování je opět dobrý. Oltář je shodný dle materiálu, rozměrů a kompozice s oltářem Nejsvětější Trojice. 29


31

Na plátně je výjev, jak se k sedícímu Josefu zprava sklání Kristus, který levicí ukazuje k nebesům, odkud sestupují efébští andělé. Vlevo od svatého Josefa sedí Panna Maria, která ho hladí po ruce. V levém dolním rohu andělé předkládají Josefovi truhlářské náčiní. V nástavci je umístěn obraz sv. Alžběty, která rozdává almužnu. Na mense stojí socha sv. Josefa, který drží v náruči Ježíška. (viz Příloha č. 6) Svatý Josef pocházel z Davidova královského rodu. Podle Bible byl snoubencem Panny Marie, matky Ježíše Krista. Přestože na Marii sestoupil Duch Svatý a obdařil její lůno synem, Josef ji neopustil a společně s Marií vychovával Ježíše Krista, Božího syna. 30 Josef umírá v 1. polovině 1. st. n. l. v Nazaretě. 31 Svatý Josef je patronem Čech a proto ho můžeme často najít v našich kostelích. Od roku 1870 je patronem celé katolické církve. Protože byl Josef povoláním tesař, je patronem tesařů, dělníků a truhlářů. Je vzýván také při onemocnění očí. V neposlední řadě je také patronem dobré smrti. Atributy svatého Josefa jsou nejčastěji hůl, koš, lilie jako symbol čistoty a cudnosti, 32 tesařské a truhlářské nástroje nebo je zobrazován s malým Ježíškem. Z výše uvedeného vyplývá, že svatý Josef byl významným světcem nejen pro české země, ale i pro celou katolickou církev a že měl a má pevné místo v kostele svatého Jakuba v Brně.

30

Mt 1, 18-20

31

RULÍŠEK, H., Postavy, atributy, symboly: slovník křesťanské ikonografie.

32


32

3.3.5 Oltář sv. Jana Nepomuckého

Ve svatojakubském kostele se nachází oltář od Josefa Wickarta z roku 1728 nazvaný Apoteóza sv. Jana Nepomuckého. 33 Z kroniky se dozvídáme o oltáři sv. Jana Nepomuckého, který se nacházel vpravo za bývalým hlavním oltářem, následující: ,,Auf der rechten Seite des Hochaltars, die Bauart ist den ersteren Altären gleich aber nicht aus Marmor sondere bloß von Gruppierter arbeite, welche auch, da die Mauer hier etwas focht ist, schon viel gelitten hat. Das Altarbild, welches wahr schändliche der selbe Meister verfertigte, da das Hochaltar Blatt mahlte stellt den heilig Johannes in seiner Glorie dar, es wird von allen Kenner, für das büßten Altarblatt in der ganzen Kirche erklärt, von Joseph Wickatr in Brünn.‘‘ 34 Po přeložení do českého jazyka: Je na pravé straně od hlavního oltáře, konstrukce oltáře je shodná s předešlými oltáři, ale oltář není z mramoru jako předešlá skupinová práce, protože zde byla mírně vlhká stěna, která byla vlhkostí poškozena. Oltářní obraz představuje svatého Jana v jeho slávě a zhotovil ho stejný mistr, který namaloval plátno hlavního oltáře. Oltářní plátno pochází od malířského mistra působícího v kostele- Josefa Wickarta z Brna.

33

34

Umění restaurovat umění: práce restaurátorského oddělení Moravské galerie v Brně v letech 1996- 2006. Farní kronika kostela sv. Jakuba v Brně, str. 239.

33

Oltář má funkci bočního oltáře od roku 1879. Nyní je umístněn jako první oltář na epištolní straně ve směru od hlavního oltáře. Oltář je výtvarným protějškem oltáře Nejsvětější Trojice. Shoduje se s ním co do rozměrů a materiálu. Dnes je mramorový v pozdně barokního stylu. Spolupracovali na něm přední brněnští umělci 18. století. Datuje se do třetí čtvrtiny 18. století. Sochy, které se nacházely před dvojicí sloupů, jsou nyní uloženy v Brněnském městském muzeu. Stavem dochování je tento oltář dobrý. Hlavní osobou kompozice oltářního obrazu je oslavovaný svatý Jan Nepomucký. Stojí v oblacích a je obklopen anděly. V nástavci je obraz sedícího Boha Otce s holubicí Ducha Svatého na klíně. Bůh Otec je obklopen andělíčky. Na mense je socha Ježíše Krista (viz Příloha č. 7) Jan byl synem Velflina z Pomuku. 35 Jan působil jako veřejný notář při pražském arcibiskupství. Studoval právo a po studiu se stal kanovníkem pražského kostela sv. Jiljí. Roku 1389 byl jmenován generálním vikářem v Praze. Kvůli sporům krále Václava IV. a arcibiskupa Prahy, byl pražský arcibiskup zatčen spolu se svými úředníky, mezi nimiž byl i Jan. Po krutém mučení Jan umírá a jeho tělo je vhozeno z mostu do řeky. Na místě, kde bylo jeho tělo vyplaveno na břeh, se rozzářilo pět světel. Obyvatelé Prahy ho potom důstojně pohřbili. Jeho časté atributy jsou jazyk nebo ryba jako symbol mlčení, 36 kotva, most jako symbol jeho svrženi do vody, palmová ratolest, kříž, pět hvězd kolem hlavy nebo řeka.

35


36


34

Svatý Jan Nepomucký je patronem kněží a zpovědníků, je vzýván proti nebezpečí vody, za ochranu mostů nebo na ochranu mlčenlivosti. Oltář sv. Jana Nepomuckého ve svatojakubském kostele vznikl spolu s přípravami na svatořečení tohoto světce, která proběhla 21. 3. 1729 v Římě. Blahoslaven byl o osm let dříve.

3.3.6 Oltář sv. Rodiny

V kronice fary se o oltáři píše: ,,Dieser Altar ist an den fünften Mittleren Pfeiler rechts angebracht. Das Altarbild stellt die heiligen Familie Christi vor. Er wurde, wie es die Aufschrift an den unteren Bild dir Marmoren Säulen um zeigt, von Herren Abertl und seiner Gemachte gestiftet in Jahr 1756. Altarbild von Plotter.‘‘ 37 Česky text zní: Tento oltář je umístěn zprava na pěti středních pilířích. Oltářní obraz představuje svatou Rodinu. Byl darován, jak nápis na dolních patách mramorových sloupů pod obrazem ukazuje, od pana Abertla a zhotovitelů oltáře v roce 1756. Oltářní obraz je od Plottera.

37


35

Oltář svaté Rodiny je na plánku kostela, který zaznamenává rozmístění oltářů v kostele v roce 1854, uveden. Dnes ale není součástí chrámové výzdoby a s největší pravděpodobností se nedochoval.

3.3.7 Oltář sv. Floriana

Dnes ztracený obraz svatého Floriana byl součástí bočního oltáře zasvěceného tomuto muži. Oltářní obraz pocházel od malíře Plottera z roku 1757. Obraz, který znázorňoval svaté Floriana a Fidelia, pocházel z donace Řehoře Barnabáše Orelliho. O oltáři světce, který se nacházel v kostele v polovině 19. století na levé straně kostelní lodi za hlavním oltářem, nám kronika fary odhaluje následující: ,,Er ist an den fünften Pfeiler auf die linke Seite der Kirche angebraucht. Das Altarbild stellt dem heiligen Florian in stellten schweren als Schutzheiligen gegen Feuersbrünste dar. Errichtet wurde dieser Altar von Herrn Georg Barnabas Orelli bürgerlich stauch fang. Altar Bild von Plotter.‘‘ 38 Když text z německého jazyka přeložíme do českého: Nachází se na pátém pilíři na levé straně kostela. Oltářní obraz znárodňuje svatého Floriana v obtížném postavení jako patrona proti 38


36

požáru. Tento oltář byl postaven panem Řehořem Barnabášem Orellim. Oltářní obraz je od Plottera. Florian se narodil ve 3. st. n. l. 39 Byl důstojníkem římské armády a horlivým křesťanem. To se mu stalo osudným v době tvrdého pronásledování křesťanů. Byl zatčen a předveden před Aquilina. Po mučení, při kterém se odmítl zříci víry v Boha, byl odsouzen k smrti. Byl mu na krk přivázán kámen a byl hozen do řeky. Voda jeho mrtvé tělo donesla k jedné vyčnívající skále, na které byl potom zřízen klášter na jeho památku. Svatý Florian je patronem hasičů, Horního Rakouska, některých obcí v České republice a je vzýván na ochranu proti suchu, ohni, povodním a neúrodě. Jeho hlavní atributy jsou brnění jako připomínka jeho vojenské služby, kámen, meč, oheň, orel jako symbol orla, který hlídal jeho mrtvé tělo, 40 plamen, požár, voda nebo řeka. Brněnský kostel sv. Jakuba roku 1515 zachvátil mohutný požár. Oltář zasvěcený svatému Florianovi, ochránci před požáry, mohl být vybudován k ochraně kostela před dalším požárem.

39


40


37

3.3.8 Oltář sv. Šebestiána

Po stranách hlavního oltáře visely obrazy svatého Valentýna a svatého Šebestiána, které namaloval F. V. Korompay. Při regotizaci kostela došlo k odstranění těchto oltářních obrazů. Z konce 15. století máme zmínky o tom, že příbuzný svatojakubského faráře duchovní Matthias Schanderl daroval kostelu oltář sv. Šebestiána. Papež roku 1493 tuto donaci potvrdil. 41 Kronika popisuje oltář stojící v 19. století na epištolní straně před hlavním oltářem následovně: ,,Befindet sich auf derselben Seite der Kirche an den sechsten Pfeiler. Das Altar Bild seht den heiligen Sebestian um einen Baum gebenden, entkleidet und mit Pfeilen durchschossen. Rittur dieses Altars war, Herr Sebestian Stolloch bürgerlicher steigsmann. Altarbild von Franz Lorenz Korompay.‘‘ 42 Po překladu do češtiny zjistíme: Oltář se nachází na stejné straně kostela na šestém pilíři. Oltářní obraz ukazuje svatého Šebestiána modlícího se u stromu, je polo svlečený a probodnutý šípy. Tento oltář byl obřadní, donace je od pana Šebestiána Stollocha, vysoce postaveného měšťana. Oltářní obraz je od Františka Vavřince Korompaye. 41


42


38

Oltářní obraz sv. Šebestiána od F. V. Korompaye je nyní umístěn na svatojakubské faře. Jde o olejomalbu na plátně. Stav obrazu je dobrý. Šebestián žil ve 3. st. n. l. v dnešní Itálii. 43 Jako důstojník císařské gardy musel věznit své křesťanské stoupence. Jednou dostal za úkol hlídat dům, ve kterém byli uvězněni Marek a jeho bratr Marcelián. Jejich příbuzní došli k domu a prosili je, aby se vzdali křesťanské víry. Šebestián ale zakročil a připomněl jim odměnu v ráji. Při jeho řeči ho obklopila nebeská zář a po boku mu stáli andělé. Když se zvěst o této události donesla k císaři Diokleciánovi, přikázal Šebestiána potrestat. Vojáci ho přivázali ke stromu a stříleli na něj z luků šípy. Když ho viděli zkrvaveného a bez vědomí, odešli s přesvědčením, že je mrtev. V noci ho přišla pohřbít svatá Irena se svými služkami. S podivem zjistily, že Šebestián žije. Ukryly ho a ošetřovaly. Po svém uzdravení šel Šebestián k císařskému paláci a začal Diokleciána kritizovat za jeho pronásledování křesťanů. Císař ho dal zajmout a nechal ho bičovat tak dlouho, dokud nezemřel. Svatý Šebestián je vzýván jako ochránce před morem. V předkřesťanských dobách se lidé totiž domnívali, že nemoc je způsobena šípem, který je vystřelen od nahněvaného božstva. Je také patronem vojáků a umírajících. Jeho hlavním atributem jsou šípy, kterými je probodán. Někdy je znázorněn s andělem nesoucím korunu jako symbol vítězství nad smrtí 44 na jeho hlavu.

43


44

RULÍŠEK, H., Postavy, atributy, symboly: slovník křesťanské ikonografie.

39

3.3.9 Oltář sv. Valentýna

Oltář svatého Valentýna se připisuje umělci F. V. Korompayovi. Oltářní plátno je dnes ztraceno. Kronika nám sděluje o oltáři umístěném v kostele v polovině 19. století na evangelijní straně před hlavním oltářem následující: ,,Auf die linken Seite an den sechsten Pfeiler, das Altarbild stellt den heiligen Valentin vor. Dieser Altar wurde auf Kosten des Herrn Paul Kofler bürgerlichen Handelsmannes errichtet.‘‘ 45 Text v českém jazyce zní: Na levé straně na šestém pilíři stojí oltář svatého Valentýna. Tento oltář byl postaven na náklady obchodníka pana Pavla Koflera. Valentýn žil ve 4. st. n. l. 46 v tehdejší Římské říši. Byl katolickým knězem. Umřel mučednickou smrtí, protože i přes zákaz císaře Claudia II. oddával snoubence v křesťanském ritu. Proto se stal také symbolem zamilovaných.

45


46


40

Na konci strany 241 47 je ve farní kronice dodatek k posledním čtyřem výše zmíněným oltářům (tj. oltář sv. Rodiny, oltář sv. Šebestiána, oltář sv. Floriana, oltář sv. Valentýna) tohoto znění: ,,Alle diese vier Altäre sind aus Marmor in neuerem Geschmacke erbaut, die Altarblätter sind von keinen besoldeten Alterl (und haben wahrscheinlich einen und denselben Meister.) Altarbild von Herr Lorenz Korompay.‘‘ 48 Po překladu do češtiny se dozvídáme: Všechny čtyři oltáře jsou postaveny z mramoru v novějším stylu, oltářní obrazy nejsou placené oltářníky (a pravděpodobně jsou od jednoho a samého mistra). viii Oltářní obrazy od pana Františka Vavřince Korompaye.

3.3.10 Oltář sv. Kříže

V roce 1429 věnoval plebán Matouš ze Střížova oltáři sv. Kříže jedenáct marek platu ročně a v roce 1482 dotoval brněnský měšťan Valentýn Plottner nový oltář sv. Kříže. 49

47


48


49


41

Roku 1728 50 byl vysvěcen v kostele oltář zasvěcený svatému Kříži, jehož autorem byl Josef Ignác Sadler. V nástavci byl obraz Boha Otce. Máme svědectví kroniky, která nám potvrzuje přítomnost tohoto oltáře ve svatojakubském kostele ještě v polovině 19. století. Nacházel se na pravé straně za hlavním oltářem. Nyní je oltářní obraz uložen v Muzeu města Brna.

3.3.11 Oltář Nejsvětější Trojice

Co se týče levé evangelijní strany kostela dle nákresu z roku 1854, tak druhým bočním oltář ve směru od hlavního oltáře byl oltář Nejsvětější Trojice. Ve farní kronice se o oltáři píše následovně: ,,Auf der Liegen Seite der Kirche das Altarbild stellt die heiligste Dreifaltigkeit vor. Auf dem Altartische ober einen keinen Zekenrantel befandet sich in einer von schlechten Silber verzierten chromen die Enkel Trayne, ein sehr altes auf Holzgemahltes Marienbild ohne allen Kunstwertl. Es wurde von der in Dresden im Jahre 1800 verstorbenen Frau Grüsin von Kohlenberg geborene Manquise de Ville samt einer Meßfundation hierher

50


42

auch Brünn ihrem Geburtsarte vermacht. Altarbild von Herr Lorenz Korompay.‘‘ 51 Když text přeložíme do češtiny: Na levé straně kostela se nachází oltářní obraz Nejsvětější Trojice. Na oltářním stole nejdeme jeden z hůře zachovaných stříbrných a chromovaných zubatých rámů, ve kterém se nachází na dřevě malovaný obraz Panny Marie, který není nikterak zdobený. Obrázek byl v Drážďanech v roce 1800 odkázána nebožkou paní Grusin z Kohlenbergu, rozenou markýzou de Ville, která se narodila v Brně. Oltářní obraz Nejsvětější Trojice je od pana Františka Vavřince Korompaye. Boční oltář Nejsvětější Trojice se nyní nachází jako první boční oltář na evangelické straně v lodi kostela ve směru od hlavního oltáře. Je vyroben z různobarevného mramoru, dřeva a částečně je pozlacen. Jde o oltář pozdně barokního stylu, který vznikl na základě spolupráce předních brněnských umělců 18. století. Oltář je datován do třetí čtvrtiny téhož století. Plastiky pocházejí od Ondřeje Schweigla. Tabernákl je klasicistní. Stav dochování je dobrý. Po stranách oltářního plátna jsou sochy sv. Jáchyma a sv. Anny. Na obraze je znázorněn Otec Bůh, po pravici s Kristem, nad nimi se vznáší holubice Ducha Svatého. V dolní části kompozice jsou adorující andělé. Zády otočený anděl je pro Korampaye typický. 52 V nástavci je obraz Klanění svatých Tří Králů, kde se nachází další typický prvek tohoto malíře

51


52

Umění restaurovat umění: práce restaurátorského oddělení Moravské galerie v Brně v letech 1996-2006.

43

a to Madona. 53 Na mense stojí socha Panny Marie z konce 15. století. Oltář je výtvarným protějškem po stránce materiálu, rozměru a kompozice s protějším oltářem sv. Jana Nepomuckého. (viz Příloha č. 8)

3.3.12 Oltář sv. Leopolda

Německý text z kroniky nám dává následující popis oltáře, který se nacházel jako třetí boční oltář ve směru od hlavního oltáře na levé straně chrámové lodi: ,,Ist ganz dem auf der rechten Seite gegenüberstehenden Altar des heiligen Abendmahls gleich hat ebenso wie dieses in einen gläserne Sarg den Leib, oder vielmehr das Knochengerüst eines heiligen Märtyrers. Das Altarbild zeigt den heiligen Leopold in seine himmlische Glorie. Unter diesen ist in dem Fußgestelle die Säulen eingegraben, E. T. M. 1761_L. I. F. M. 1761. Altarbild von Joseph Stern.‘‘ 54 Do češtiny přeloženo: Je postaven na pravé straně zcela proti oltáři Poslední večeře Páně, tělo mučedníka ve skleněné rakvi je stejné jako u protějšího oltáře, nebo spíše stejné s kostlivcem u sv. Mučedníka. Oltářní obraz ukazuje

53

Umění restaurovat umění: práce restaurátorského oddělení Moravské galerie v Brně v letech 1996-2006.

54


44

svatého Leopolda v jeho nebeské slávě. Pod tím je na podstavci sloupů vyryto: E. T. M. 1761_L. I. F. M. 1761. Oltářní obraz je od Josefa Sterna. Oltář sv. Leopolda se nyní nenachází v kostele sv. Jakuba v Brně. Leopold III. Babenberský žil v letech 1073-1136. 55 Byl rakouským markrabětem. Neboť to byl muž čestný a pobožný, podpořil křížovou výpravu, která táhla přes Rakousko do Svaté země. Leopold byl proslulý zakládáním kostelů a klášterů, aby upevnil křesťanskou víru svých poddaných. Založil i jeden z nejznámějších a nejkrásnějších rakouských klášterů, který nazval Klosterneuburg. Svatý Leopold bývá znázorňován v křesťanské ikonografii jako stojící osoba oděná v knížecích šatech. Leopold III. Babenberský byl svatořečen 1485. Oltář sv. Leopolda byl v Brně v kostele sv. Jakuba zřízen nejspíše jako památka tohoto rakouského markraběte.

3.3.13 Oltář Nanebevzetí Panny Marie

V 90. letech 15. století byl oltáři Nanebevzetí Panny Marie darován misál od Jakuba Schiema z Vyškova spolu s řeholnicí Martou. 56

55

56

FLORENTOVÁ, H., Evropští světci v umění a legendách. Farní kostel u sv. Jakuba v Brně. (nepublikovaný dokument)

45

V pořadí čtvrtý oltář po levé straně kostelní zdi znázorňuje Nanebevzetí Panny Marie. Oltářní obraz pochází ze třetí čtvrtiny 18. století a jeho autorem je F. V. Korompay. Dolní menší obraz je kopií starobrněnské Panny Marie s Ježíškem. O oltáři se v německy psané kronice dočteme následující: ,,Ganz so wie das frühere in der Bauart. Das Altarbild stellt die Himmelfahrt Marines vor; gemalt von Herr Lorenz Korompay.‘‘ 57 Potom co text přeložíme do češtiny: Oltář je ve stejném stylu podobně jako předešlé oltáře. Oltářní obraz představuje Nanebevzetí Panny Marie; namaloval ho pan František Vavřinec Korompay. Boční oltář Nanebevzetí Panny Marie je dnes třetím oltářem na evangelijní straně kostelní lodi směrem od hlavního oltáře. Jde o pozdně barokní oltář. Je mramorový. Stav zachování je dobrý. Jde o výtvarný protějšek k oltáři Čtrnácti svatých pomocníků, se kterým je shodný po straně materiálu, kompozice a rozměrů. Na oltářním plátně je výjev Nanebevzetí Panny Marie. Nad prázdným sarkofágem ve spodní části obrazní kompozice se sklánějí apoštolové. Nad nimi se na oblacích vznáší Panna Marie, která je obklopena anděly. (viz Příloha č. 9) Oblíbeným středověkým motivem byla smrt Panny Marie spojená s jejím nanebevzetím. Toto nanebevzetí proběhlo tak, že umírající Panna 57


46

Maria byla obklopena apoštoly, kteří stáli u jejího lůžka. Kolem třetí hodiny ranní se nebesa otevřela a zjevil se Kristus. Mariina duše opustila její pozemské tělo a vzlétla do synovy náruče. Ježíš vyzval apoštoly, aby tělo jeho matky pohřbili v údolí zvaném Josafat a počkali tři dny na jeho příchod. Apoštolové tak učinili. Třetího dne se jim Ježíš Kristus zjevil společně s archandělem Michalem. Ježíš zavolal jméno své matky a ta vyšla z hrobu a zástup andělů ji odnesl do nebe. 58

3.3.14 Oltář Krista v žaláři

O oltáři, který se dle nákresu kroniky nacházel na evangelijní straně kostelní lodi jako poslední směrem od hlavního oltáře, se dočteme: ,,Es steht unter dem großen musikalischen Khor ganz in des Ecke ist aus schwarzen Marmor in gleichen Geschmack mit den übrigen erbaut, und hat statt des Altarbildes heiter einen hölzerner Gitter den gefangenen heillos mit Ketten belastet, die Figur ist aus Holz in Lebensgröße, und stemmt Froher in einer eigenen Kapelle unterhalb der Kirche, die um dieselbe aufgebaut war.‘‘ 59 Do češtiny přeložený text zní: Oltář stojí pod velkým hudebním chórem v rohu, je postaven z černého mramoru ve stejném stylu jako ostatní oltáře a má místo oltářního 58


59


47

obrazu za dřevěnou mříží sochu, která znázorňuje uvězněnou postavu Krista s pouty, postava je ze dřeva v životní velikosti a je zbožně opřená v kapli, která byla postavena kolem ní v kostele. Boční oltář Krista v žaláři (Ecce Homo) je dnes čtvrtým a posledním bočním oltářem na evangelijní straně kostela ve směru od hlavního oltáře. Nachází se pod hudebním chórem. Pozdně barokní oltář byl vyroben z mramoru. Jeho stav dochovaní je vcelku dobrý. Socha Ježíše Krista v okovech je umístěna za mříží. Po stranách obětního stolu stojí barokní sochy Panny Marie a svatého Jana. Oltář byl postaven jako připomínka Jidášovy zrady, kvůli které byl Kristus zatčen a uvězněn. Po poslední večeři vyšel Ježíš se svými učedníky na Olivovou horu. Cestou jim předpověděl jejich odpadnutí od něho. V Getsemanské zahradě se pomodlil. Po ukončení modliteb uviděl zástup římských vojáků s Jidášem v čele. Ježíš Jidáše objal a políbil. Potom se ho vojáci chopili. Svázali ho a odvedli do Jeruzaléma. Polekaní učedníci se rozprchli. Zatčený Ježíš byl odveden před Annáše. Annáš ho potom předal Kaifášovi, který ho vyslýchal. Rada nakonec odsoudila Krista k smrti. Následně byl odveden k Pontiu Pilátovi, místodržícímu římského císaře v Palestině. Pilát ho mučil. Zmučeného ho nechal předvést před lid a z této scény se zrodilo zobrazení Krista zvané Ecce Homo. 60

60


48

3.3.15 Oltář Sedmibolestné Panny Marie a Souchesova kaple

Zbytek oltář Sedmibolestné Panny Marie se nachází v dnešní kostelní kapli Bolestné Panny Marie. Německý text z farní kroniky nám o kapli a o oltáři, který byl umístněn v polovině 19. století jako druhý boční oltář na epištolní straně chrámu, svědčí následovně: ,,In der Bauart ganz den zwei früheren gleich auf dem Altar aber einen kleinen. Schmerzhaften Mutter steht sitzender Stellung die schmerzhaste Mutter den Leibnen ihres Todlen Sohnes auf der schoss halten. Die Figur ist auf holzgeschnitzt. Besitzt aber mehrere Kleider, die der Trume glaube ihr verehrtn, welche ihr von Zeit zu Zeit anwechseled angezogen, oder vielmehr umgehängt werden. Das Altarbild stellt die schon geendigte Abnahme Kristos vom Kränzte vor. Gemalt von Joseph Stern aus Mähren. Mähren stalidisch Accademie Titular Mahlen in Olmütz. Souches Kapelle Darein befindet sich öe einer kleinen Vertiefung in der Kirchen Mahner ein einfacher Altartisch auf welchen ein Mettallenes Kruzifix steht. Unter dieser kleinen Kapelle befeindet sich die Kruste des Feldmarschalls de Souches und seiner gehechelt.‘‘ 61

61


49

Po překladu do češtiny se dočteme: V návrhu celé kompozice dvou předešlých oltářů je tento oltář starší a menší. Bolestná matka je v pozici sedu nad tělem jejího umírajícího syna, který utrpěl smrtelné zranění. Postavy jsou vyřezány na dřevo. Figury vlastní několik šatů. Šaty jim byly odívány. Oltářní obraz představuje již v plátně zabaleného Krista sňatého z kříže. Oltář namaloval Josef Stern z Moravy, moravský titulovaný malíř z Olomouce. Souchesova kaple Uvnitř malé prohlubně v moravském kostele nalezneme prostý oltářní stůl, na kterém stojí kovový krucifix. V této malé kapli z dřevové kúry nalezneme polního maršála de Souchese a jeho potomstvo. Kaple, postavena na počest generála Souchese, byla roku 1870 zbořena. Oltář Sedmibolestné Panny Marie byl koncem 19. století také odstraněn. Jeho dochovaná část se pravděpodobně nachází v nynější kapli Bolestné Panny Marie. Zobrazení Panny Marie s mrtvým tělem Ježíše Krista se hojně objevuje v církevní architektuře od 13. století. 62

62


50

3.3.16 Oltář Čtrnácti svatých pomocníků

U bočního vchodu do kostela je vystavěn oltář Čtrnácti svatých pomocníků. Oltářní plátno vzniklo asi roku 1770 a jeho autorem je F. V. Korompay. Ve farní kronice nalezneme následující popis výše zmíněného oltáře: ,,Is befeindet sitz recht am Eingange die Haupttores, ist von reschieden Gerbten Marmor mit Säulen zu beiden Seiten in neuerem Geschnitter gebaut. Das Altarbild, welches mit einer vergoldeten Holzrahme eingefasst ist, stellt die heiligen 14 Gotthelfern vor. Zeichnung und Kolorit sind gut, aber nicht ausgezeichnet, dieses so wie alle übrigen Altäre, mit Ausnahme jenes des heiligen Johannes Nepomuk sind in gleichen geschmonen und vom gleichen Materiale gebaut. (auch ist es unterkenobochr dass die Altarbilder von einen und denselben Meister sind) Altarbild von Franz Lorenz Korampay aus Brünn.‘‘ 63 Po přeložení do češtiny se dočteme: Oltář nalezneme přímo u vchodu do kostelních vrat, je nově postaven z opáleného mramoru s vyřezanými sloupy na obou stranách. Oltářní obraz, který je v olemovaném pozlaceném dřevěném rámu, představuje Čtrnáct svatých pomocníků. Kresba i barevnost jsou dobré, i když ne vynikající, stejně jako u ostatních oltářů s výjimkou toho se sv. Janem Nepomuckým, všechny oltáře jsou stejně vyzdobené a postavené ze 63


51

stejného materiálu. (také dle osnovy jsou oltářní obrazy od jednoho a samého mistra) Oltářní obraz je od Františka Vavřince Korampaye z Brna. Nyní se boční oltář Čtrnácti svatých pomocníků nachází jako třetí oltář na epištolní straně chrámové lodi ve směru od hlavního oltáře. Mramorový oltář je pozdně barokní. V oltářní architektuře se nachází dochované oltářní plátno od brněnského malíře F. V. Korompaye. Jako u dalších oltářních obrazů jde i zde o olejomalbu. Oltář je dochován v dobrém stavu. Mezi dvěma dvojitými sloupy se nachází oltářní plátno. Na plátně je vymalováno Čtrnáct svatých pomocníků s obvyklými atributy. Kompozice vrcholí v postavě Panny Marie sedící na oblaku. Oltář je výtvarným protějškem oltáře Nanebevzetí Panny Marie, který se nachází naproti tohoto oltáře. Oba oltáře se shodují kompozicí, velikostí a materiálem. Skupina zvaná Čtrnáct svatých pomocníků vznikla jako důsledek morové epidemie v Porýní ve 14. století. Jde o čtrnáct svatých, kteří jsou patrony proti nějaké nemoci. Strach z nemocí i v 18. století byl nejspíše hlavní příčinou vystavění tohoto oltáře ve svatojakubském brněnském kostele. Do skupiny čtrnácti pomocníků patří Akárius jako patron proti bolestem hlavy, Barbora jako patronka proti horečce a náhlé smrti, Blažej jako patron proti nemocem krku, Kateřina Alexandrijská jako patronka proti náhlé smrti, Kryštof jako patron proti moru, Cyriak jako patron v hodině smrti, Diviš jako patron proti bolesti hlavy, Erasmus jako patron proti zažívacím problémům, Eustach jako patron proti rodinným neshodám, Jiří jako patron domácí zvěře, Jiljí jako patron proti moru, Markéta Antiochijská

52

jako patronka dobrého porodu, Pantaleon jako patron proti rakovině a tuberkulóze a jako patron lékařů a nakonec Vít jako patron proti epilepsii. 64

3.3.17 Oltář Poslední večeře Páně

Boční oltář znázorňuje Poslední večeři Páně. Oltářní obraz pochází od malíře Josefa Sterna. Oltář byl postaven z pozůstalosti manželů Aberthových. Poškozený obraz byl restaurován mezi lety 1937-1939 Janem Jančou. Svatojakubská kronika hovoří o oltáři následovně: ,,Ist rücksichtlich des Materials und Bauart ganz den zweit gleich, mit dem Unterscheide, dass auf dem Altartisch in einem gläserne Glas der Leib eines Märtyrers liegt. Das Altarbild stellt Jesus mit seinem Jüngeren beim letzten Abendmahl vor. An den untere Zeile der Säulen Stehen die Morten Adam, Joseph, Aberth, Barbara und Maria Überhin Requiescent 1755 in Pace. Altarbild von Joseph Stern aus Brünn.‘‘ 65 V češtině text zní: Oltář je jednoznačně postaven ze stejného materiálu a stejné konstrukce, která je na nižší úrovni, jako předešlé oltáře, na mense je v sarkofágu položeno tělo mučedníka. Oltářní obraz představuje Ježíše při 64

REMEŠOVÁ, V., Ikonografie a atributy svatých.

65


53

poslední večeři s jeho učedníky. Na spodní části pilíře stojí: mrtví Adam, Josef, Aberth, Barbora a nad nimi Marie budou odpočívat 1755 v míru. Oltářní obraz je od Josefa Sterna z Brna. Boční oltář Poslední večeře Páně je dnes jako druhý na epištolní straně v kostelní lodi ve směru od hlavního oltáře. Oltář je výtvarným protějškem oltáře sv. Josefa, se kterým je shodný po stránce materiálu, kompozice a rozměrů. Mramorový oltář je slohu pozdně barokního. Podíleli se na něm přední moravští umělci. Stav jeho dochování je dobrý. Na obraze je zachyceno posvěcování chleba a vína jako ustanovení stěžejních církevních svátostí a je na něm předznamenána Jidášova zrada. V kompozici obrazu je stůl s bílým ubrusem. V čele stolu sedí Ježíš. Je obklopený apoštoly dle obvyklého schématu. Kristus žehná chleba. Na stole stojí kalich. Nad stolem je zavěšen lustr s hořícími svícemi. V nástavci obraz sv. Barbory. Na mense stojí socha Ježíše Krista krále. (viz Příloha č. 10) Výjev poslední večeře Páně byl hojně se vyskytujícím námětem od dob nejranějšího křesťanství. V první den sváteční, kdy Židé dle tradice jedli beránka, se Ježíš sešel v domě se svými učedníky. Kristus si svlékl roucho a začal učedníkům umývat nohy. Všichni se tomu podivili. Petr se zdráhal nechat si nohy umýt. Ježíš mu vysvětlil, že tak činí na důkaz toho, že nikdo se nemá vyvyšovat nad ostatní, a Petr svolil. Po umývání nohou si sedli ke stolu, aby povečeřeli. Ježíš jim předpověděl, že je brzy jeden z nich zradí. ix Prví kus

54

chleba podal Jidášovi na důkaz toho, že ví, že on bude tím zrádcem. Jidáš odešel od stolu. 66 Ježíš potom požehnal chléb a víno a začali večeřet. 67 Mezi dvanáct učedníků Krista patřili: Petr, Jan, Jakub, Filip, Ondřej, Bartoloměj, Matouš, Tomáš, Jakub, Juda, Šimon, Matěj a Jidáš.

3.3.18 Oltář svatých Šimona a Judy

F. V. Korompay namaloval kolem roku 1750 oltářní obraz Loučení apoštolů Šimona Horlivce a Judy Tadeáše, který je dnes uložen v Moravské galerii v Brně. Kronika (viz Příloha č. 11) nám odhaluje takovýto popis výše zmíněného oltáře: ,,Befindet sich auf der rechten Seite heiter dem Hochaltar, in Materiale, Bauart, und Altar Bild, welches die beiden okigen heiligen vor stellt, ganz den zwei und drei gleich. Auf dem Altartisch steht in einem gläsernen Kasten aus Holz geschwitzt die Maria, Zeller Mutter Gottes. Mehr links hinter dem Hochaltar ist, Altarbild von Herr Lorenz Korompay.‘‘ 68

66

Jan 13, 27-30

67


68


55

Text po přeložení do češtiny zní: Nalézá se na pravé straně od hlavního oltáře, v materiálu, typu konstrukce a oltářním obraze, který pokládá výše uvedené za svaté, je po druhém a třetím oltáři stejný. Na oltářním stole stojí ve skleněné krabičce dřevěná socha Marie, nebeské Matky Boží. Oltář je více vlevo za hlavním oltářem než ostatní, oltářní obraz je od pana Františka Vavřince Korompaye. Juda Tadeáš byl bratrem apoštola Jakuba Menšího, který byl prvním jeruzalémským biskupem. 69 Na výzvu Ježíše Krista opustil svou rodinu a vydal se s ním na cesty. Po Kristově vzkříšení hlásal evangelium v Samaří, v Judeji i ve vzdálených zemí. Legenda praví, že pouhým dotykem dokázal uzdravit edesského krále Abgara. V této době se k němu přidal Šimon zvaný Horlivec. Společně se vydali do Persie, kde jako vyslanci míru odvrátili válku mezi Peršany a indickým kmenem. Pohanští kněží, kteří předpověděli Persii vítězství v této válce a kterým se apoštolové vysmáli, je chtěli ztrestat. Unesli je do pohanského chrámu a nutili je obětovat slunečnímu bohu. Apoštolům se zjevil anděl a dal jim vybrat mezi potrestáním pohanských kněží nebo mučednickou smrtí. Jednomyslně si vybrali druhou možnost a byli zabiti. Juda Tadeáš bývá vzýván jako pomocník v beznadějných a těžkých situacích a jeho atributy jsou kyj, kopí nebo halapartna. x Šimon Horlivec většinou drží v ruce kříž nebo pilu jako symbol své mučednické smrti. Je patronem barvířů, koželuhů, pracovníků s kůží, tkalců, dřevorubců nebo zedníků.

69


56

3.3.19 Oltář svatých Filipa a Jakuba

Oltář svatých Filipa a Jakuba se v kostele sv. Jakuba dnes nenachází. Díky farní kronice máme záznam, že se oltář těchto světců v kostele kdysi nacházel: ,,Anno 1423: Hat Herr Ulrich vom Greunau Kapelle zu Ehren des heiligen Philippi et Jacobi ein Altar errichtet und fundiert.‘‘ 70 Roku 1423: Pan Ulrich z Greunau postavil kapli a ozdobil ji oltářem k poctě svatých Filipa a Jakuba. Farář Ulrich téhož roku věnoval oltáři i nádherný ilustrovaný misál. 71 Filip byl třetím povolaným učedníkem od Krista. Pocházel z Betsaidy na břehu Genezaretského jezera. 72 Po Kristově smrti se Filip vydal do Frýgie, kde hlásal Boží slovo. Za panování římského císaře Domitiana byl za svou víru odsouzen k smrti. Byl usmrcen na kříži ukamenováním. Svatý Filip bývá znázorňován s křížem v ruce. Méně často ho můžeme vidět například s kamenem nebo s bochníkem a s rybami, zúčastnil se toho, když Ježíš v Galileji nasytil lid pěti chleby a dvěma rybami.

70


71

PETR, S., Soupis rukopisů knihovny při farním kostele svatého Jakuba v Brně.

72


57

Svatý Filip je patronem Lucemburska, cukrářů, kloboučníků nebo kramářů. Jakub Menší byl syn Kleofáše a Marie, která byla příbuznou Ježíšovy matky. 73 Se svým bratrem Judou byl přijat mezi učedníky Krista. Po smrti Ježíše zůstal Jakub v Jeruzalémě a stal se hlavou tamější křesťanské obce. Jeho víra se ale nelíbila kněžím jeruzalémského chrámu. Když Jakub odmítl odvolat své učení, svrhli ho z chrámové zdi, kamenovali ho a jeden muž ho udeřil palicí do hlavy a tím ho zabil. Typickými atributy svatého Jakuba jsou kyj, valcířská hůl, kterou byl zabit, nebo kloboučnický luk, kniha nebo svitek. Svatý Jakub Menší je stejně jako svatý Filip, se kterým bývá nejčastěji vyobrazován, patronem cukrářů a kloboučníků. Dále je patronem lékárníků nebo Uruguaye.

3.3.20 Oltář sv. Wolfganga

Oltář svatého Wolfganga se dnes v chrámové lodi kostela svatého Jakuba v Brně nenachází. Farní kronika nám o jeho dřívější existenci dokládá:

73


58

,,Anno 1424: Hat Herr Haschko Pfarrer in Ctilspitz den Altar zu Ehren des heiligen Wolfgang errichtet.‘‘ 74 Roku 1424: Pan pastor Hasko z Ctilspitz postavil oltář na počest svatého Wolfganga. Dále farář Ondřej z Letovic věnoval deset kop ročního platu nastávajícímu oltáři sv. Wolfganga jako poděkování, že byl roku 1424 dosazen jako kaplan k tomuto oltáři od svatojakubského faráře Haska. Wolfgang (10. st. n. l.) 75 pocházel z urozené rodiny. Po ukončení vzdělání v klášterních školách byl určen za správce kapitulní školy v Trevíru. Po několika letech se uchýlil do kláštera a stal se jeho převorem. Po smrti řezenského biskupa nastoupil na jeho místo. Wolfgang jako biskup řezenský vykonal mnoho změn k lepšímu, zreformoval mužské i ženské kláštery, pomáhal chudým, dbal na kázeň kněží. Když propukl spor o císařský trůn mezi Ottou II. a Jindřichem Bavorským, postavil se Wolfgang na stranu Otty a musel z Řezna uprchnout. V nové válce Otty s franským králem Lotharem mu byl Wolfgang nápomocen. Wolfgang však neumírá mučednickou smrtí. Na jedné cestě po Dunaji onemocněl a zemřel. Svatý Wolfgang bývá znázorňován s modelem kostela v ruce nebo u nohou. Do kostela je často zaťata sekera. Dle legendy Wolfgang hodil sekeru do lesa, aby určil místo, kde bude postaven kostel. 76

74


75


76


59

Svatý Wolfgang je pastýřem sochařů, lodníků, dřevorubců, pastýřů, je ochráncem proti dně, obrně, úplavici nebo proti neplodnosti a potratům.

3.3.21 Oltář sv. Marie Magdaleny

O oltáři zasvěcenému svaté Marii Magdaleny se můžeme dočíst pouze z farní kroniky, neboť tento obraz se dnes nenachází v kostelní lodi. Farář Johann Ullmann (2. polovina 14. století) 77 věnoval kostelu sv. Jakuba sumu 100 marek na zřízení oltáře Máří Magdaleny v tomto kostele. Peníze ale v neklidné době 14. století zabavil olomoucký biskup, který je potřeboval na armádu. Následně mu peníze vrátil. V letech 1425-1427 dotovali deseti markami ročně zlatník Mikuláš a poté jeho vdova Dorota oltář sv. Máří Magdaleny v brněnském svatojakubském kostele. 78 Ve farní kronice máme následující zmínku o výše zmíněním oltáři: ,,Anno 1427: Hat Frau Dorothea Mittron des Goldschmits den Altar zu Ehren der heiligen Magdalena errichtet.‘‘ 79

77


78


79


60

Roku 1427: Paní Dorota Mittron z Goldschmits postavila oltář na počest svaté Magdaleny. Maria Magdalena, též nazývaná Máří Magdaléna, žila v 1. st. n. l. 80 Při putování Galilejí Ježíš zašel do jednoho domu farizeje, kde k němu přišla hříšná žena a plakala mu u nohou. Ježíš jí odpustil její hříchy. Marie Magdalena se přidala do průvodu zbožných žen, které doprovázely Ježíše Krista na jeho cestách. Neopustila ho ani v jeho hodině smrti. Když s ostatními ženami přišla třetího dne k Ježíšovu hrobu a zjistila, že je prázdný, rozplakala se. Kristus se jí jako první zjevil po svém zmrtvýchvstání. Následně se Marie uchýlila na opuštění místo a žila tam jako poustevnice. Andělé se o ni starali. Po smrti Marie bylo její tělo pohřbeno v dnešní Vézeley. Máří Magdalena bývá často znázorňována jako mladá krásně žena s nádobkou mastí v ruce nebo jako kajícnice s lebkou a křížem. Roku 1669 byla kanonizována. Atributy Marie Magdaleny jsou hostie, eucharistie, kříž nebo závoj.

3.3.22 Další nedochované oltáře

O dalších oltářích, které se nacházely v kostele sv. Jakuba v Brně, máme jen velice málo informací. Písemné prameny, hlavně co se týče

80


61

kroniky a nepublikované studie, nám dokládají následující oltáře, které se v kostele nacházely: Oltář sv. Cecílie: Vdova po Janu Zindlinovi Alžběta zřídila v roce 1418 oltář sv. Cecílie. Dotovala ho deseti markami ročně. Koncem 15. století dotoval oltář mistr Jakob Schongauer ze Znojma. 81 Cecílie žijící ve 3. st. n. l. 82 se narodila v Římě. Už v útlém věku se rozhodla stát služebnicí Pána. Žila v ústraní. Přesto ji ale jeden mladík požádal o ruku a její rodiče mu dali souhlas. Cecílie se nechtěla vzdát čistoty, ale také se bála postavit proti rozhodnutí rodičů. Anděl, který se jí jednoho rána zjevil, ji řekl, aby se podřídila vůli rodičů. Při svatbě se modlila k Bohu, aby uchránil její panenství. O svatební noci svému manželovi vyprávěla o Bohu a prosila ho o zachování její čistoty. Muži se její vyprávění zalíbilo a obrátil se na křesťanskou víru. Při pronásledování křesťanů byla Cecílie zajata a uvězněna v přetopených lázních. Druhého dne ale vyšla nedotčená horkou párou. Byla tedy odsouzena k popravě. Kat ji ťal třikrát. Ona to však přežila a nadále hlásala víru v Boha. Po třech dnech zemřela. Původně byla svatá Cecílie znázorňována s knihou, palmou a věncem z růží na hlavě. Od 15. století je vyobrazována s hudebními nástroji, hlavně s varhanami.

81 82

Farní kostel u sv. Jakuba v Brně. (nepublikovaný dokument) FLORENTOVÁ, H., Evropští světci v umění a legendách.

62

Je patronkou hudebníků, zpěváků, básníků nebo výrobců hudebních nástrojů. Oltář sv. Matouše: Roku 1419 založil starobrněnský notář Mikuláš se svou ženou Dorotou oltář sv. Matouše při dotaci desíti marek ročního platu. 83 Matouš žil v 1. st. n. l. 84 Narodil se ve městě Kafarnaum a byl synem Alfeovým. Byl celníkem. Jednoho dne si ho Ježíš vybral, aby ho následoval. Matouš odešel hlásat slovo Boží do Etiopie, kde zázračně vzkřísil syna tamního krále. Matouš v Etiopii zůstal a obracel lidi na víru. Králův nástupce ale zatoužil po panně, která se zaslíbila Bohu, a chtěl po Matoušovi, aby sňatek zprostředkoval. Ten odmítl a byl proto popraven. V umění bývá vyobrazován s knihou, je jedním ze čtyř evangelistů, měšcem neboť byl celníkem nebo sekyrou či halapartnou. Evangelista Matouš je patronem celníků a je vzýván při pomoci k překonání návyku na alkoholu.

83 84

Farní kostel u sv. Jakuba v Brně. (nepublikovaný dokument) FLORENTOVÁ, H., Evropští světci v umění a legendách.

63

Oltář sv. Víta: Ve 2. desetiletí 15. století z donace řezníka Jana Černého a jeho manželky Kunhuty byl v kapli Nanebevzetí Panny Marie zřízen oltář sv. Víta při dotaci jedenácti a půl marek za rok. 85 Vít žil někdy ve 3.-4. st. n. l. 86 Byl vychováván křesťanskou rodinou, do které Víta poslal jeho pohanský otec, aniž by věděl, že ho budou vychovávat v křesťanské víře. Císař Diokleciánus se dozvěděl o Vítově víře v Boha a dal ho zbičovat a poslal ho zpět ke svému otci. Ten se ale bál mít v domě křesťana a syna vydal soudu. Vít se svými vychovateli uprchli ze Sicílie do Itálie. Byli tam ale zatčeni a mučeni. Nechtěli odvolat svou víru v Boha a tak byli odsouzeni k smrti. Víta dali do kotle s vařící smolou, ale nic se mu nestali. Dali ho proto rozsápat zuřivým lvem, ale lev si lehl klidně k jeho nohám Víta byl nakonec umučen k smrti. Svatý Vít se znázorňován s palmovou větví v ruce a se lvem u nohou. Od 15. století do kompozice přibyl kohout jako symbol bdělosti a Kristova zmrtvýchvstání. 87 Vít je jedním z českých zemských patronů. Svatý Vít je patronem mládeže, vinařů, lékárníků nebo sládků. Je vzýván například kvůli očním a ušním onemocněním.

85


86


87


64

Oltář Všech duší: Jan Thabrarr byl oltaristou svatojakubského kostela v druhé polovině 15. století. V roce 1424 dotoval pelwitzký farář Vít se svou matkou Kunhutou, vdovou po brněnském měšťanu Mikuláši Krošinovi, oltář Všech duší při platu desíti marek ročně. Oltářníkem u oltáře byl Jan Thabrarra. 88 Oltář sv. Anežky Římské: Jan Thabrarr byl také oltářníkem při oltáři sv. Anežky Římské. Po své smrti odkázal kostelu sv. Jakuba v Brně svou knihovnu. Dar byl určen pro výše zmíněný oltář svaté Anežky. 89 Anežka Římská žila někdy ve 3.-4. st. n. l. 90 Syn perfekta v Římě za císaře Konstantina se do ní zamiloval, ale ona ho odmítla se slovy, že je již zaslíbena Kristu. Mladík ze zklamání onemocněl. Perfekt nabádal Anežku, aby se Krista vzdala. Když to odmítla, dal ji svléknout a odvést do nevěstince. Anežčiny zlaté vlasy náhle narostly a zakryly celé její nahé tělo. Po vstupu do nevěstince ji andělé zahalili do bělostného roucha a kolem jejího těla se rozprostřela záře. Syn perfekta se jí pokusil zmocnit, ale když k ní přistoupil a dotkl se záře, padl mrtev k zemi. Jeho otec prosil Anežku o odpuštění a ta přivedla opět jeho syna k životu. Mladík se obrátil na křesťanskou víru. Pohanští kněží ji obvinili z čarodějnictví a Anežka byla po neúspěšném pokusu o upálení probodnuta mečem. Po své smrti se zjevila truchlícím s bílým beránkem po boku.

88


89


90


65

Svatá Anežka Římská je často znázorňována jako krásná mladá dívka s dlouhými zlatými vlasy a s beránkem v ruce nebo u nohou. V barokním malířství se objevují i výjevy její mučednické smrti. Anežka je patronkou panen a zahradníků. Její atributy jsou dlouhé vlasy, beránek, meč nebo dýka zabudnutá v jejím krku, hořící hranice. Oltář sv. Jana Evangelisty: Roku 1426 zřídil Bernhard, syn po zesnulém Nikolausovi Herlovi, oltář sv. Jana Evangelisty s platem dvanácti marek ročně. 91 Apoštol Jan byl synem rybáře Zebedea a Salome. Ježíš si ho vyvolil za svého učedníka. Po smrti Krista a jeho nanebevstoupení zůstal Jan v Jeruzalémě. Za pronásledování křesťanů za císaře Domitiana byl zatčen a uvržen do kotle s vroucím olejem. Olej ho ale nezabil a císař ho vypověděl na ostrov Patmos, kde Jan napsal své Zjevení. Po smrti císaře se vrátil do Jeruzaléma. Při nepokoji pohanů s křesťany vypil Jan otrávený pohár, ale nic se mu zázrakem nestalo. Pohané před něj poklekli. Jan se dožil vysokého věku. Když jednoho dne usoudil, že je čas se shledat se svým Pánem, vykopal jámu před jedním oltářem a vstoupil do ní. Rozzářilo se jasné světlo, které pohltilo Jana. Hrob po odeznění záře světla zůstal prázdný. Zemřel kolem roku 100 n. l. 92 Jan Evangelista je zpodobňován jako mladý muž s kalichem v ruce, ze kterého vylézá had, a s orlem. Tyto dvě věci jsou také hlavními atributy Jana.

91


92


66

Jan Evangelista je patronem teologů, notářů, písařů nebo vazačů knih. Je vzýván proti otravám a bolestem nohou. Oltář sv. Erasima: Brněnský řezník Johannes Egidius roku 1432 dotoval oltář sv. Erasima deseti markami platu ročně. 93 Oltář svatých Felixe a Adaukta: Roku 1478 byl založen oltář svatých Felixe a Adaukta z pozůstalosti brněnského městského notáře Sigmunda Knaba, který oltáři daroval i misál. 94 Oba světci žili přibližně ve 3.-4. st. n. l. v Římě. 95 Felix byl jako křesťanský kněz v době pronásledování zajat. Císař ho nutil obrátit se na pohanskou víru v jednom chrámě. Felix ale foukl a socha modly se rozbila. Když vedli Felixe na popraviště, vyjádřil mu svou podporu neznámý muž. Protože se nebál veřejně přihlásit ke křesťanství, dali mu jméno Adaukt, tj. v latině připojený. Adaukt byl okamžitě popraven spolu s Felixem. Mezi atributy svatého Felixe patří rozbitá modla, palmová ratolest nebo meč.

93


94


95


67

Oltář svatých Tří Králů: Brněnský měšťan Kleinandreas zřídil roku 1483 oltář svatých Tří Králů v chóru kostela. 96 Tři králové žijící v 1. st. l. 97 přišli z Východu do Jeruzaléma poklonit se králi-Ježíši. Svatou rodinu našli v Betlémě. Jeden král zvaný Kašpar přinesl Ježíškovi zlato, druhý Melichar kadidlo a třetí Baltazar mu přinesl myrhu. Tyto dary se staly i jejich atributy. Král Herodes se bál o svůj trůn a nechal všechny malé chlapečky v Betlémě zabít. Svatá rodina ale uprchla. Tři králové jsou patroni poutníků, hříšníků a Kolína v dnešním Německu. Oltář Kristova Zmrtvýchvstání: Roku 1581 věnoval brněnský měšťan Johann Sendl peněžní obnos na nový oltář a stříbrný obraz znázorňující Kristovo Zmrtvýchvstání. 98 Po ukřižování bylo tělo Krista sňato z kříže, umyto, zabaleno do plátna a pohřbeno v jeskynním hrobě. Vchod do jeskyně byl zavalen balvanem. Třetího dne přilétl ke Kristovu hrobu anděl a odvalil kámen. Téhož dne přišla k hrobu Marie Magdalena spolu s dalšími žena, aby pomazaly tělo Krista. Hrob našly prázdný. Okamžitě utíkaly za učedníky. Když za nimi došly, vše jim vyprávěly. Zjevili se jim dva andělé, aby jim 96


97

REMEŠOVÁ, V., Ikonografie a atributy svatých.

98


68

řekli, že Ježíš vstal z mrtvých. Apoštolové se vydali k hrobu. Maria Magdalena zůstala v zahradě a plakala. Najednou se jí Kristus zjevil a přikázal jí, aby pověděla učedníkům, že ho viděla. Večer se apoštolové sešli a rozmlouvali o zmrtvýchvstání Krista. Najednou se mezi nimi Ježíš zjevil. Od toho večera se svým učedníkům zjevoval pravidelně po dobu čtyřiceti dní. Čtyřicátého dne před jejich zraky vstoupil na stříbrném oblaku do nebes. 99

99


69

4. Závěr

V kostele svatého Jakuba v Brně se nacházely oltáře, které se do dnešní doby nedochovaly nebo jsou uloženy v depozitáři svatojakubského kostela či v muzeu nebo v galerii v Brně. Jedná se o následující oltáře: oltář sv. Víta, svatých Felixe a Adaukta, sv. Jana Evangelisty, sv. Doroty, sv. Anežky Římské, oltář Sedmibolestné Panny Marie s Souchesovou kaplí, svatých Šimona a Judy, sv. Josefa (od Josefa Wickarta), sv. Leopolda, oltář Svaté rodiny Ježíše, sv. Floriana, sv. Valentýna, oltář Těla Páně, sv. Barbory, sv. Antonína, sv. Wolfganga, sv. Matouše, sv. Cecílie, oltář Kristova přátelství, svatých Floriana a Fideliuse, oltář Blahoslavené Panny Marie vítězné, sv. Šebestiána, sv. Kříže, svatých Filipa a Jakuba, sv. Marie Magdaleny, oltář Všech duší, sv. Erasima, oltář Tří králů, oltář Kristova Zmrtvýchvstání. Celkem jde o 23 oltářů a oltářních pláten. Dnes se v kostele svatého Jakuba v Brně nachází následující oltářní obrazy a oltáře: hlavní oltář, oltář Nejsvětější Trojice, oltář sv. Josefa (od F. V. Korompaye), kaple Bolestné Panny Marie, oltářní obraz sv. Peregrina, oltářní obraz sv. Jakuba, oltář Nanebevzetí Panny Marie, oltář Krista v žaláři (Ecce Homo) a na pravé straně chrámové lodi oltář Čtrnácti svatých pomocníků, oltář Poslední večeře Páně a oltář sv. Jana Nepomuckého. Celkem jde o 11 oltářů a oltářních obrazů. Celkem jsem ze všech čerpaných pramenů uvedených v použité literatuře našla zmínky o 34 oltářích, které se nacházely nebo se nacházejí v brněnském katolickém kostele svatého Jakuba.

70

Domnívám se, že můj záměr najít co nejvíce oltářů a oltářních pláten příslušejících ke svatojakubskému kostelu v Brně se mi podařilo naplnit. Čerpala jsem hlavně z farní kroniky, která je napsaná novogotickou německou kurzívou a některé překlady z německého do českého jazyka musely být upraveny tak, aby v našem jazyce dávaly smysl. Druhým cílem bylo popsat historii jednotlivých oltářů a oltářních obrazů dle dostupných pramenů. Tento vytyčený cíl se mi také podařilo naplnit, i když to místy nebylo jednoduché. Bohužel o oltářích z počátku dějin tohoto kostela mnoho nevíme. Co se dalo vyčíst z materiálů farního kostela, jsem uvedla ve své bakalářské práci. Závěrem mohu o své bakalářské práci říci, že se jedná o soupis všech oltářů a oltářních obrazů, které se kdy nacházely nebo se nacházejí ve farním kostele svatého Jakuba v Brně a které publikované i nepublikované prameny uvádějí.

71

5. Resumé

This bachelor thesis describes altairs in parish church of St. Jacob in Brno. The thesis starts with description of altair history in general and is followed by description of history of St. Jacob church. St. Jacob church was built in the beginning of 13th century in gothic style. At the beginning of its history the St. Jacom church belonged to Oslavany monastery. Later was transferred under Brno administration. During history, this church was in rivality with St. Peter church that later become a cathedral. It gained a prestigeous position among churches in Brno in 16th century. It was strongly damaged by fire in 16th century. The church was regothized in 19th century. Now, in St. Jacob church is the Brno deanery. In the next part of thesis historical fate of individual altairs in this church is described systematically together with description of corresponding saints with their atributes and patronage. The number of altairs in 1854 was 17 and now visitors can see 7 altairs in St. Jacob church. The majoroity of altairs was damaged during fire or was removed during regothization of nave. Some of them were lost. The section devoted to altairs starts with the Main altair located in presbyterium. It contains sculpture of Christ, Marry virgin and St. John. It is 15 meters high and is made of marble. Is flanked with St. Cyrilus and Methodeus at both sides and St. Jacob above. Other altairs illustrate scenes from Holly family life (Joseph with Jesus, last supper, crucifiction, resurrection, assumption of Jesus). Several altairs depict apostles or other saints in Bohemia – e.g. John of Nepomuk or St. Vitus. 72

Thesis contains photographies from St. Jacob church, two schemes of altairs locations (in two historical periods) and photograpy from parish chronic that was used also as a main source. This thesis represents the first attempt to systematically collect information about altairs in St. Jacob church.

73

6. Použitá literatura

Bible: písmo svaté Starého i Nového zákona (včetně deuterokanonických knih): český ekumenický překlad. 6., přeprac. vyd., 4. vyd. v České biblické společnosti. Praha: Česká biblická společnost, 1995c1985, 1007293 s. ISBN 80-858-1008-5. Evidence a inventarizace majetku a závazků farního kostela sv. Jakuba v Brně. Brno, 2002. (nepublikovaný dokument) Farní kostel u sv. Jakuba v Brně. Brno, 1996. (nepublikovaný dokument) Farní kronika kostela sv. Jakuba v Brně. Brno, 1817 - dodnes. (nepublikovaný dokument) FLORENTOVÁ, Helena. Evropští světci v umění a legendách. Vyd. 2. Ilustrace Vladimír Kopecký. Praha: Granit, 2004, 120 s. ISBN 80-729-60385. Judaismus, křesťanství, islám. Vyd. 2., podstatně přeprac. a rozš., (v nakl. Olomouc vyd. 1.). Editor Helena Pavlincová, Břetislav Horyna. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003, 661 s. ISBN 80-718-2165-9. LURKER, Manfred. Slovník symbolů. V Praze: Knižní klub, 2005. 614 s. ISBN 8024215888. PETR, Stanislav. Soupis rukopisů knihovny při farním kostele svatého Jakuba v Brně. Vyd. 1. Praha: Masarykův ústav a Archiv Akademie věd 74

ČR, v.v.i., 2007, 587 s. Studie o rukopisech, sv. 12. ISBN 978-808-6404233. REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. 2. vyd. Praha: Zvon, 1991. 85 s. ISBN 8071130451. ROYT, Jan. Slovník symbolů: Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 1998, 201 s. ISBN 80-204-0740-5. RULÍŠEK, Hynek. Postavy, atributy, symboly: slovník křesťanské ikonografie. Vyd. 1. V Hluboké nad Vltavou: Alšova jihočeská galerie, 2005. s. ISBN 8085857480. SADLER, Josef Ignác. Josef Ignác Sadler, 1725-1767. 1. vyd. Editor Jiří Kroupa, Martina Miláčková, Leoš Mlčák. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2011, 143 s. ISBN 978-808-7149-454. SVOBODA, Aleš. Brněnské podzemí: kniha druhá. 1.vyd. Brno: R-atelier, 2005, 207 s. ISBN 80-902-9851-6. Umění restaurovat umění: práce restaurátorského oddělení Moravské galerie v Brně v letech 1996-2006. V Brně: Moravská galerie, 2006, 143 s. ISBN 80-702-7159-0. V zrcadle stínů: Morava v době baroka, 1670-1790. 1. vyd. Editor Jiří Kroupa. Brno: Moravská galerie, 2002, 382 s. ISBN 80-702-7121-3.

75

7. Seznam příloh

Příloha č. 1: Rozmístnění oltářů v kostele sv. Jakuba v roce 1854 (náčrt) Příloha č. 2: Rozmístnění oltářů v kostele sv. Jakuba dnes (náčrt) Příloha č. 3: Hlavní oltář v kostele sv. Jakuba v Brně z roku 1888 (fotografie) Příloha č. 4: Oltářní plátno sv. Jakuba Většího (Staršího), František Antonín Palko, 1756 (fotografie) Příloha č. 5: Oltářní plátno sv. Peregrina, Josef Stern, 1755-1760 (fotografie) Příloha č. 6: Oltář sv. Josefa, František Vavřinec Korompay, 2. polovina 18. století (fotografie) Příloha č. 7: Oltář sv. Jana Nepomuckého, Josef Wickart, 1728 (fotografie) Příloha č. 8: Oltář Nejsvětější Trojice, František Vavřinec Korompay, 18. století (fotografie) Příloha č. 9: Oltář Nanebevzetí Panny Marie, František Vavřinec Korompay, 18. století (fotografie) Příloha č. 10: Oltář Poslední večeře Páně, Josef Stern, 1755 (fotografie)

76

Příloha č. 11: Strana č. 239 z Farní kroniky kostela sv. Jakuba v Brně (fotografie)

77

8. Přílohy

Příloha č. 1: Rozmístnění oltářů v kostele sv. Jakuba v roce 1854 (náčrt) Evangelium Seite

Epistel Seite

S. Josephi 4

S. Joannis Nepomuk 5 S. S. Familie 6

S. Floriani 3

S. Crucis 17

Hoch-Altar S. Peregrini 2 S. Jacobi 1 S. Valentini 7

S. Sebastiani 8

S. S. Trinitatis

Dolorosa Muth. M. 13

9 S. Leopoldi 10 Ahsumpt B. V. M. 11

S. Coena Domini 14 S. S. 14. Auxiliatorum 15

Jesu Capti 12

B. V. Maria 16

Das Haupt Eingangs-Chor

78

Příloha č. 2: Rozmístnění oltářů v kostele sv. Jakuba dnes (náčrt)

Evangelijní strana

Epištolní strana

Hlavní oltář

Oltář Nejsvětější Trojice

Oltář sv. Jana Nepomuckého

Oltář sv. Josefa

Oltář Poslední večeře Páně

Obraz sv. Peregrina

Obraz sv. Jakuba

Oltář Nanebevzetí Panny Marie

Oltář 14 sv. Pomocníků

Oltář Krista v žaláři (Ecce Homo) Hlavní vchod do kostela a hudební chór

79

Příloha č. 3: Hlavní oltář v kostele sv. Jakuba v Brně z roku 1888 (fotografie)

Příloha č. 4: Oltářní plátno sv. Jakuba Většího (Staršího), František Antonín Palko, 1756 (fotografie)

80

Příloha č. 5: Oltářní plátno sv. Peregrina, Josef Stern, 1755-1760 (fotografie)

Příloha č. 6: Oltář sv. Josefa, František Vavřinec Korompay, 2. polovina 18. století (fotografie)

81

Příloha č. 7: Oltář sv. Jana Nepomuckého, Josef Wickart, 1728 (fotografie)

Příloha č. 8: Oltář Nejsvětější Trojice, František Vavřinec Korompay, 18. století (fotografie)

82

Příloha č. 9: Oltář Nanebevzetí Panny Marie, František Vavřinec Korompay, 18. století (fotografie)

Příloha č. 10: Oltář Poslední večeře Páně, Josef Stern, 1755 (fotografie)

83

Příloha č. 11: Strana č. 239 z Farní kroniky kostela sv. Jakuba v Brně (fotografie)

84

i

oltářní obětní stůl

ii

beneficium je soubor úřadů, důchodů a dalších výhod, které byly uděleny biskupem

iii

druh barokního dřevěného nábytku, který se podobá sekretáři

iv

kompostelský oděv poutníků putujících k hrobu svatého Jakuba Většího, je obohacen o mušle, které jsou atributem svatého Jakuba

v

historické označení jedné ze dvou stran kostela, na pravé epištolní straně oltářů se četly epištoly, tj. listy apoštolů

vi

okrouhlá plochá láhev na cesty

vii

historické označení jedné ze dvou stran kostela, na levé evangelijní straně oltáře se pokračovalo ve čtení, když skončilo čtení na epištolní straně

viii

text uvedený v závorce byl ve farní kronice zaškrtán

ix

Jidáš bývá někdy znázorňován ve žlutém rouchu, které předznamenává jeho zradu

x

halapartna je dřevcová zbraň používaná v boji s jezdectvem

85

MASARYKOVA UNIVERZITA. Oltáře ve farním kostele sv. Jakuba v Brně

Recommend Documents