58
II.9.
Kostnice pod kostelem sv. Jakuba v Brně Kostnice Jakuba
pod
v Brně
kostelem
byla
sv.
objevena
v rámci dlouhodobého soustavného projektu
–
sanace
brněnského
podzemí – ing. Alešem Svobodou (R-atelier),
který
se
touto
problematikou
zabývá
již
téměř
dvacet let, na podzim r. 2001. V souvislosti s připravovanou architektonickou úpravou Jakubského náměstí byl v okolí kostela zahájen průzkum podzemí, který si spolu s archeology kladl za cíl podrobně zdokumentovat historii svatojakubského hřbitova. I když první písemné zprávy pocházejí z poloviny 14. století, existoval svatojakubský hřbitov v místech dnešního Jakubského náměstí již ve století
třináctém.
svatojakubská poměrně
Poněvadž
farnost
rozsáhlá,
stávalo
byla zde
hned několik kostnic, o jejichž přesném umístění, velikosti a množství byly však pouze dohady. Na samotném hřbitově stály vedle kaplí a oltářů přistavěných k průčelí kostela do 19. století prokazatelně dvě samostatně stojící
stavby.
Kaple
sv.
Mořice, která je doložena již od středověku (doložena r. 1364) a kostnice zasvěcení označovaná
(kaple
neznámého
s osáriem
?)
Beinhaus
či
Totenkapelle, o níž se dozvídáme
59
až ve 40. letech 18. století. O lokalizaci dalších kaplí, ať s osárii či bez, se vedou pouze dohady. Roku 1990 se k těmto sporným hřbitovním stavbám přidal i nález kruhového objektu z konce
13.
století
severozápadně
od
kostela.
Zda-li
se
v tomto případě mohlo jednat o karner zůstává otázkou. Již první odkryvy archeologů r.
2001
objevily
pouhých
centimetrů
pod
ostatky
z původních
svatojakubského
vozovkou
třicet lidské hrobů
hřbitova.
Další
průzkumná sonda byla umístěna do míst, kde stávala (<<) kaple sv. Mořice,
která
byla
r.
1886
zbourána. V hloubce půl metru byl objeven prostor zcela naplněn kostmi, avšak původní klenba byla
pravděpodobně
zničena
v souvislosti
s likvidací
nadzemní
části kaple. Okolnosti však nedovolovaly, aby zde mohl průzkum pokračovat, sonda byla proto zavezena a nezbývá než doufat, že v budoucnu bude průzkum této pozoruhodné lokality, vypovídající o historii hřbitova i města Brna, obnoven. Průzkumná sonda umístěna do jižní části Jakubského náměstí však předčila veškerá očekávání. Z proraženého otvoru se začaly vysypávat lidské kosterní pozůstatky, přičemž druhá ověřovací sonda spolu s průzkumnou štolou potvrdily, že se nejedná o pouhou „skládku kostí“, nýbrž o kostnici o jejíchž rozměrech
zatím
nikdo
neměl
ani
zdání. Po několik týdnů probíhalo zdlouhavé a postupné přemísťování ostatků prostor
do a
jiných
uvolněné
sklepních
prostory
tak
začaly odkrývat další pozoruhodné objevy. obloukem následně
Chodba směrem se
kostnice
vedla
ke
kostelu,
křížila
s chodbou
60
vycházející z bočního poměrně velkého prostoru po její levé straně a společně mířily pod kostel, kde čekalo překvapení největší. Po vyčištění zúženého prostoru v základové zdi kostela chodba vyústila do prostoru, tvořeného třemi velkými komorami sklenutými valenou klenbou, pod kostelem. Tyto komory byly kompletně vyplněné nesčíslným množství lidských ostatků. Kosti a lebky pod kostelem i v bočních chodbách dosahovaly až k vrcholu kleneb a byly velmi pečlivě vyskládány. Kosti byly skládány po vrstvách (holenní kosti, žebra, lebky...), aby byl prostor využit co možná nejlépe. Mimo kosterních anomálií bylo v rámci
prostor
čištění
nalezeno i několik medailonků,
křížků
Tříkomorová
spon.
či
krypta
pod
kostelem
byla
zřízena
nejspíše
v 17.
století.
Zpočátku její zaplňování probíhalo
postupně,
v polovině v souvislosti velkého
s novým
množství
předlážděním
ostatků
ze
kostela
zrušených
18.
došlo
kostelních
až
století k uložení hrobek.
Vstupní schodiště, tvořené sedmi cihlovými schody, kryje kamenná deska s nápisem: „VIS SCIRE VIATOR/ QVI/ SVB HOC TVMVLO SIMUS/ FVIMVS QVODES/ ERIS QVUOD SVMVS/ HOC/ CONTEMPLARE/ NOBIS
QVE/
PRECESTVAS/
EXPECTANTIBVS/
REQUIEM /EXORA“ s letopočtem 1746
15)
jaké
r.
době
už
nestačil,
povolil
olomouckých výstavbu „po
straně
nebude
1741
další
kostela“ že
DEO
INFINITE
BONO/
. Poněvadž prostor po ně-
biskup
kostnice
s podmínkou,
A
na
ni
vynaloženo
z prostředků kostela více než 250 zlatých. Na rubu
61
dochovaného plánu
16)
, je zapsán účet za stavbu, kterou za 200
zlatých (ve splátkách k 24. 1., 27. 2., 12. 5. a 16. 6. 1742) provedl brněnský stavební podnikatel a zednický mistr František Klíčník v první polovině roku 1742
17)
. Tato nová krypta
byla vystavěna v jihozápadní části kostela, má obdélníkový půdorys a s kryptou pod kostelem je spojena do oblouku se stáčející klenutou chodbou. Komora však byla dokončena bez vyzdění západního čela a bez podlahy, která chyběla i v propojovací chodbě. Kapacita této nové kostnice byla naplněna již za šest let a tak se hledaly možnosti jak rozšířit krypty pod kostelem. Jako nejvýhodnější se r. 1748 jevilo řešení propojit novou kryptu po straně kostela se stavbou v jihozápadním cípu hřbitova označovanou jako „Totenkapelle“ (kaple mrtvých), která byla s největší pravděpodobností další svatojakubskou kostnicí.
K propojení těchto kostnic nakonec nedošlo. Budovaná
chodba,
po
stavební
mistrně
provedena,
metrech
ukončena
stránce
byla a
po
18
kostnice
s kaplí mrtvých („Totenkapelle“) zanikla
buď
v
souvislosti
s novým majitelem, josefínskými reformami šínovy
či
ulice
s
budováním na
konci
Ra19.
století. Obsah osária byl zřejmě přenesen do krypt (kostnice) pod kostelem, stejně tak jako část ostatků
v
terénu
hřbitova,
josefínskými roku 1784.
důsledku
snižování který
reformami
byl zrušen plán kostnice z r. 1742
Stavební práce pod vedením osvědčeného stavebního mistra Františka Klíčníka, kterého si vybral i sám Santini na spolupráci při stavbě kostnice ve Křtinách, byly provedeny opravdu mistrně a ani po 250 letech nebyly prostory vážně poškozeny.
62
Pro výjimečnost těchto prostor bylo rozhodnuto o zpřístupnění veřejnosti. Jediným problémem se stala všudypřítomná vlhkost vzlínající z hliněné podlahy, která rozkládala kosterní pozůstatky (napadené v důsledku toho hnilobou a plísní), a způsobená též ucpanými či zazděnými odvětrávacími průduchy. Pokud by
tento
proces
postupoval,
nahromaděná
vlhkost
by
klenby
z cihel rozložila a došlo by k jejich zborcení a možným propadům Jakubského náměstí. Část kostnice, která je situována vně kostela byla tedy staticky zajištěna, odvětrána a vybavena novou podlahou z historických cihel. Po dalších technických
úpravách
a
důkladném
vyčištění
nedokončené spojovací chodby, v níž byly uloženy ostatky lidí, kteří zemřeli na mor
18)
či choleru, počaly být ukládány vyjmu-
té ostatky zpět na původní místo. A tak jako v dřívějších dobách byly kosti a lebky skládány pečlivě a
systematicky
První
část
ve
úprav
stěny
a
pyramidy.
této
boční
části
kostnice byla zakončena instalací kovaných
objektů
(vstupní
dveře,
zábradlí)
mříže,
náměšťského
uměleckého kováře Pavla Tasovského v duch
doslova
barokního
menta mori“.
„Me-
63
Po domluvě svatojakubské fary s Magistrátem města Brna došlo ke zpracování návrhu na úpravu kostnice pod kostelem. Bylo navrženo a schváleno řešení zajišťující statiku celého komplexu, vstupu do kostnice i podoby připravované expozice. Řešeno bylo především hledisko etické a tak po mnoha konzultacích antropologů, historiků, archeologů a zástupců svatojakubské fary vznikl návrh na vytvoření meditativního prostředí s duchovními atributy navozujícími atmosféru kaple přistupující k pietě tohoto místa a k památce zemřelých co nejvhodněji. Avšak tato část kostnice pod kostelem má před sebou teprve rozsáhlý průzkum, který může odkrýt ještě mnohá nečekaná pře-
vizualizace expozice, ing. arch. Miloš Klement, atelier Tišnovka
64
kvapení vypovídající o historii chrámu. Tudíž naše poznání kostnice a pohřbívání na svatojakubském hřbitově je zatím stále jen poměrné. Prozatím nejsou známy ani archeologické a antropologické
expertízy
doposud
zkoumané
kostnice
vybíhající
z kostela pod Jakubské náměstí. Pod kostelem sv. Jakuba se nachází
také
několik
dalších
větších či menších krypt, které byly 26. května 2003 otevřeny a zdokumentovány
19)
.
Největší
z nich – hrobka Raduita de Souches,
slavného
obránce
města
Brna před vojsky švédskými roku 1645,
by
V jedné
měla z krypt
„ztracené“ zde
byly
století
být
byly
náhrobní ukryty
a
taktéž
nalezeny
kameny,
v 60.
zachráněny
trvale
veřejnosti.
i
které
letech tak
zpřístupněna
20. před
zničením a měly by se stát součástí připravované
expozice
v kostnici
pod kostelem. A tak i v 21. století ozývá se věčné téma smrti, navazuje na barokní tradici „Mementa mori“ a bude opět k návštěvníkům tiše promlouvat a vést je k zamyšlení.
fotografie ze 30. let 20. století
65
Kontakt: ing. Aleš Svoboda R-atelier, s.r.o. Botanická 44 602 00 Brno tel.: 549 244 633
[email protected] www.ratelier.com
Kostnice je prozatím zpřístupněna pouze formou exkurzí po dohodě s ing. Alešem Svobodou či Magistrátem města Brna. S permanentním zpřístupněním kostnice se počítá teoreticky již v roce 2007.
