kostel sv. Jakuba Vût ího v Rovné u Stfiíbrné Skalice

mastr_06_10.qxd

11.1.2011

12:02

Stránka 387

K o s t e l s v. J a k u b a V û t ‰ í h o v R o v n é u S t fi í b r n é S k a l i c e Nad autentick˘m záznamem nepublikovaného názoru M. Radové

Milena HAUSEROVÁ-RADOVÁ Pfiíspûvek ukazuje metodické postupy a zpÛsoby pfiem˘‰lení doc. Radové-·tikové v podobû drobné skici s rukopisn˘mi poznámkami. Ta zachycuje rekonstrukci interiéru románského tribunového kostela v Rovné u Stfiíbrné Skalice ve stfiedních âechách. Dosud nepublikovan˘ pfiíspûvek pfiiná‰í úvahu o tom, Ïe v˘znamné souãásti kostela dosud povaÏované za ranû stfiedovûké jsou v˘sledkem novovûké úpravy spojené s druhotn˘m vyuÏitím románsk˘ch prvkÛ. A N O TA C E :

1

Tûch papírkÛ jsou snad stovky… Struãnû za-

soko‰kolsk˘ch skript Architektura románská, ur-

Obr. 1. Rovná (okres Praha-v˘chod), kostel sv. Jakuba

chycené nápady, postfiehy, otázky, které naznaãi-

ãen˘ch pro tehdy velmi Ïivé a proslulé postgra-

Vût‰ího. Nyní o samotû stojící kostel je pozÛstatkem zanik-

ly tu‰ení zatím neznám˘ch souvislostí, nakroãení

duální studium dûjin architektur y a památkové

lé osady ranû stfiedovûkého pÛvodu. Jako farní slouÏil

k novému pohledu ãi téma, k nûmuÏ se bude tfie-

péãe na Fakultû stavební âVUT v Praze, nebo

i mlad‰í hornické osadû Stfiíbrné Skalici a okolním vsím.

ba vrátit a detailnûji ho rozpracovat. S úspornos-

v nûkolika letech následujících, kdy pfiipravovala

(Foto Milena Hauserová, 2010)

tí tûch, kdoÏ nepl˘tvají ani vûcmi, ani slovy, jed-

materiál pro zam˘‰lenou studii o pfiedrománské

nou na rubu obalu od ãokolády a jindy tfieba zas

a románské architektufie Stfiedoãeského kraje.

1

2

■ Poznámky

na nepopsan˘ch listech z odloÏen˘ch ‰kolních se‰itÛ sv˘ch dcer si M. Radová zaznamenávala

Asi najdeme jen velmi málo staveb, které by

1 RADOVÁ, Milada. Architektura románská : nástin ro-

to, k ãemu se je‰tû chtûla vrátit. Vûcnû setfiídûny

zfietelnûji ovlivÀovaly na‰i pfiedstavu románského

mánské architektury v âechách : románsk˘ dÛm a jeho

do tematick˘ch celkÛ a uloÏené v popsan˘ch des-

kostela na ãeském venkovû, neÏ jak ji ztûlesÀuje

doznûní v gotice. Praha : âVUT, 1972. 120 s.

kách a krabicích tyto papírky pfiedstavují udivující

kostel sv. Jakuba Vût‰ího v Rovné u Stfiíbrné Ska-

2 Práce vy‰la v redukované podobû a bez zam˘‰lené plá-

ÏeÀ stále Ïiv˘ch a aktuálních podnûtÛ, jejichÏ v˘-

lice. Malebn˘ zjev drobného osamocenû stojícího

nové dokumentace jako 1. svazeãek fiady znám˘ch „ãtver-

zvy daleko pfiesáhly ãas, kter˘ byl k jejich fie‰ení

kostelíka je díky zdánlivé prÛzraãnosti sv˘ch ne-

covek“ Památky Stfiedoãeského kraje pod názvem Pfiedro-

autorce vymûfien. Na jednom z nich je struãnû

ãetn˘ch mlad‰ích úprav a díky pfiekvapivému roz-

mánská a románská architektura Stfiedoãeského kraje.

kresebnû zachycena esence úvahy o románském

sahu dochované ranû stfiedovûké v˘malby interié-

Praha : Stfiedisko st. památkové péãe a ochrany pfiírody

kostele v Rovné. Aã nedatována, mohla podle

ru vnímán jako pfiíklad jedné z nejucelenûji

Stfiedoãeského kraje, 1983. 31 s.

m˘ch vzpomínek vzniknout buì nûkdy poãátkem

pÛsobících románsk˘ch staveb na na‰em území.

70. let 20. století – v dobû, kdy M. Radová inten-

Zfiejmû právû toto hodnocení mu zjednalo v roce

zivnû pracovala na dokonãení hutného textu vy-

1983 ãestnou roli vizuální reprezentace celého

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 6 / I N M E D I A S R E S | M i l e n a H A U S E R O VÁ - R A D O VÁ / K o s t e l s v. J a k u b a Vû t ‰ í h o v R o v n é u S t fi í b r n é S k a l i c e

387

mastr_06_10.qxd

11.1.2011

12:02

Stránka 388

n˘m ‰roubovicov˘m motivem spojila s touto úpra-

zde lemuje ãelní oblouky arkády rekonstruované

vou. Vztah nepfiesnû vníman˘ch v˘‰ek por tálÛ

klenuté tribuny. Cel˘ útvar je v˘slovnû datován do

v‰ak zÛstal neobjasnûn. K otázce kostela se

tfietí ãtvrtiny 12. století. Kresba tedy znamená, Ïe

v souvislosti s podrobnûj‰ím rozborem maleb dá-

Milada Radová uvaÏovala o souvztaÏnosti zániku

5

le vyjádfiili Jifií Ma‰ín a Dobroslav Líbal. Vyslovili

tribuny a zfiízení otvorÛ z lodi do vûÏe, které byly

domnûnku, Ïe prvotní tribuna byla je‰tû v rámci

druhotnû uÏit˘mi románsk˘mi prvky s tesanou

druhé, stále ov‰em je‰tû ranû stfiedovûké pfie-

‰roubovicí lemovány. Poznámky vepsané její rukou

stavby kostela spojené s jeho druhou v˘malbou,

do hesla Stfiíbrná Skalice do korpusu ranû stfiedo-

zru‰ena a nahrazena dosud dochovan˘m fie‰e-

vûké architektur y nenechávají na pochybách, Ïe

ním.

Milada Radová nesouhlasila s pfiedstavou AneÏky

Na tuto situaci reagovala AneÏka Merhautová,

Merhautové, Ïe by v˘zdobné prvky fasády mohly

která ve svém korpusu ranû stfiedovûké architek-

b˘t do kvádrového líce vloÏeny dodateãnû. Text v˘-

tury v âechách dospûla k hypotéze dokonce dvou

kladu o tfiech ranû stfiedovûk˘ch etapách je lemo-

ranû stfiedovûk˘ch pfiestaveb pÛvodního román-

ván dÛrazn˘mi tuÏkou vepsan˘mi otazníky.

ského stavu. První etapu z doby kolem poloviny

S typickou úsporností okle‰Èující sdûlení aÏ ke

12. století v jejím pojetí pfiedstavoval prost˘ ro-

dfieni jeho podstaty se Milada Radová vrátila k té-

mánsk˘ kostel s dfievûnou západní panskou tribu-

matu kostela v Rovné v útlé broÏurce vûnované

nou. Její v˘‰ka mûla svou polohou odpovídat

pfiedrománské a románské architektufie Stfiedo-

umístûní severního por tálu vedoucího z vnûj‰ku

ãeského kraje vydané v jednoduché formû bez pfii-

na tribunu. V druhé etapû byla pÛvodnû zcela

pravené plánové dokumentace v roce 1983. Tehdy

Obr. 2. Autentick˘ záznam Milady Radové zachycující

hladká fasáda kostela druhotnû opatfiena znám˘-

napsala: „Románské tribuny … ztratily jiÏ dávno

názor na pÛvodní uspofiádání západní ãásti kostela v Rov-

mi zvûrn˘mi reliéfy, apsida profilovan˘m soklem,

pÛvodní poslání, staly se z nich hudební kruchty

né. Hranu rekonstruované arkády vyná‰ející tribunu le-

lizénami a oblouãkov˘m podfiímsím. Teprve v rám-

a pro tento úãel byly rÛznû mûnûny. Adaptace a pfií-

muje tesan˘ motiv ‰roubovice. Schodi‰tû je v‰ak zakresleno

ci této pfiestavby mûla b˘t stará dfievûná tribuna

stavby, zejména v období 16. a 17. století, byly

omylem pfii severní stranû lodi. Ponûkud nepfiesná je i po-

nahrazena níÏe poloÏenou, klenutou, vyná‰enou

ãasto vedeny snahou pfiizpÛsobit se románsk˘m

loha vstupu na tribunu v severní stûnû lodi. Autorãin ná-

ãelní arkádou na stfiedním sloupku. Tuto etapu

formám, coÏ hraniãilo mnohdy s napodobová-

pad zfiejmû nevznikl na místû samém, a nebyl proto bez-

datuje první vrstva v˘malby chrámového interié-

ním… Pfiiãteme-li k tomu znovu vyuÏívání román-

prostfiednû korigován srovnáním s dochovan˘m stavem.

ru, která se klade do doby kolem roku 1180.

sk˘ch kamenn˘ch ãlánkÛ, jsou pochopitelné nejas-

(Foto archiv autorky)

Druhá ranû stfiedovûká etapa mûla obohatit zjev

nosti pfii odhadování rozsahu stavebních zmûn

kostela nov˘m portálem a uvnitfi uvolnit prostor

v tomto období, jak se jeví dosud na stavbách

v západní ãásti lodi zru‰ením pavlaãové tribuny

v Jakubu, Rovné u Stfiíbrné Skalice, v Zábofií i ve

fenoménu románského umûní v âechách a na

a jejím pfiesunutím do podvûÏí. Novû zfiízené otvo-

Staré Boleslavi v kostele sv. Klimenta a v bazilice

Moravû na pfiebalu jeho poslední velké syntézy

ry, které spojily pfiízemí a patro vûÏe s lodí, byly

sv. Václava.“ Ke kritice pfiedstavy tfií ranû stfie-

z pera rovnûÏ letos jubilující AneÏky Merhautové

lemovány ‰roubovicí. K této promûnû mûlo dojít

dovûk˘ch etap kostela v Rovné a k úvaze o dru-

2

3

8

a jiÏ zesnulého Du‰ana Tfie‰tíka. Románská po-

koncem první tfietiny 13. století. Dovr‰ila ji druhá

doba drobného kostelíka v‰ak pfiesto kupodivu

vrstva interiérov˘ch maleb. Tento v˘klad se stal

nebyla prosta otazníkÛ. Interpretaãní obtíÏe vyvo-

v˘chodiskem v‰ech dal‰ích dosud publikovan˘ch

■ Poznámky

lávala poloha vstupÛ na zaniklou pavlaãovou tri-

interpretací.

3 MERHAUTOVÁ, AneÏka; T¤E·TÍK, Du‰an. Románské

6

bunu i otázka jejího vzniku a trvání. Podoba jejího

Zhruba v téÏe dobû, kdy byla formulována tato

podklenutí dvojicí kfiíÏov˘ch kleneb vyná‰en˘ch ar-

hypotéza, mohla vzniknout i poznámka Milady

362 s.

kádou na stfiedním sloupku, jehoÏ základ byl od-

Radové na listu vytrÏeném ze staré písanky. Asi

4 KOSTKA, Jifií; PECHOVÁ, Oliva; ·AMÁNKOVÁ, Eva. Nové

halen v˘kopem ve 40. letech 20. století, v zásadû

se tak stalo z jiného podnûtu neÏ z pfiímého kon-

románské nálezy v Posázaví. Zprávy památkové péãe.

nevyvolávala pochybnosti. ZneklidÀující bylo, Ïe

taktu s objektem. Jinak by si jistû zapamatovala,

1948, roã. 8, s. 132. ISSN 1210-5538.

por tál vedoucí na tribunu zvnûj‰ku je situován

Ïe otisk malované draperie lemující zaniklé scho-

5 MA·ÍN, Jifií. Románská nástûnná malba v âechách

tak, Ïe jeho práh leÏel asi 80 cm nad její podla-

di‰tû na zbofienou tribunu je zachován na jiÏní,

a na Moravû. Praha : Nakladatelství âSAV, 1954. 89 s.

hou. RovnûÏ autentick˘ vstup z tribuny do patra

a ne na severní stûnû lodi. Neb˘t tohoto omylu,

6 Se star‰ími názory se A. Merhautová vypofiádala v kor-

podvûÏí naopak s její podlahou korespondoval.

vyznûla by úvaha je‰tû pfiímoãafieji. Jádro posel-

pusu MERHAUTOVÁ, AneÏka. Ranû stfiedovûká architek-

Eva ·amánková naznaãila koncem 40. let vysvût-

ství lístku z písanky v‰ak pfiesto zÛstává touto

tura v âechách. Praha : Academia, 1971. 383 s. V kata-

lení nálezové situace. Rekonstruovala zaniklou

drobností nezasaÏeno. Kresba totiÏ zachycuje ná-

logovém hesle vûnovaném Stfiíbrné Skalici (Rovné) na

klenutou tribunu, pov‰imla si otisku schodi‰tû ve-

pad sice slovnû nekomentovan˘, ale pfiesto z ná-

s. 329–331 poloÏila základ dosud pfiijímané interpretaci.

doucího z prostou lodi na ni a uvaÏovala i o záni-

kresu zcela zjevn˘. Pohled do interiéru kostela

7 Její vznik kladla E. ·amánková do poãátku 17. století

ku pÛvodního uspofiádání v západní ãásti lodi

pfiedstavuje rekonstrukci stavu pfied zánikem

a A. Merhautová do konce první tfietiny 13. století.

v první polovinû 17. století. Vznik toãitého scho-

pavlaãové tribuny. Ona tesaná ‰roubovice, kterou

8 RADOVÁ, Milada. Pfiedrománská a románská architek-

di‰tû do patra podvûÏí a otevfiení prostoru vûÏe

známe jako nynûj‰í lem okrajÛ otvorÛ propojují-

tura Stfiedoãeského kraje. Praha : Stfiedisko st. památko-

do lodi jak v pfiízemí otvory, tak v patfie lemova-

7

4

388

cích prostor vûÏe s lodí na úrovni pfiízemí i patra,

umûní v âechách a na Moravû. Praha : Odeon, 1983.

vé péãe a ochrany pfiírody Stfiedoães. kraje, 1983, s. 24


mastr_06_10.qxd

11.1.2011

12:02

Stránka 389

4

3

5


hotném vyuÏití románsk˘ch prvkÛ ze zaniklé tri-

– vrstevnaté stavební dílo je tfieba sledovat jako

Vût‰ího, pohled na západní stûnu lodi. Analytick˘m zpÛso-

buny se na sklonku 90. let 20. století nezávisle

produkt procesu stavební promûny domy‰len˘ do

bem jsou odhaleny tfii vrstvy v˘malby: románské pásy s fi-

dopracoval v nepublikovaném stavebnû-historic-

v‰ech reáln˘ch detailÛ jeho prÛbûhu,

gurální v˘zdobou a malované v˘plnû ãelních obloukÛ

kém prÛzkumu kostela Petr Macek. Jeho kritic-

– s stejnou dÛslednou vûcností je tfieba pfiistupo-

klenby zaniklé románské tribuny, ponûkud mlad‰í doplnûk

ké zamy‰lení nad zkouman˘m objektem je zalo-

vat ke sledování jeho funkãních a provozních pro-

iluzivní draperie vyznaãující polohu její podlahy a barok-

Ïeno na nejpodrobnûj‰í anal˘ze objektu, která

mûn a jejich dÛsledkÛ pro stavební podobu díla,

ní ornamentální motiv na nátûrové vrstvû vzniklé po zá-

byla dosud provedena. MoÏná se ve zpÛsobu je-

jedním z nejuchopitelnûj‰ích projevÛ zanikl˘ch

niku tribuny. První románská vrstva pfiechází i do niky

ho pfiístupu ke spletitému tématu zúroãilo cosi

funkãních vztahÛ jsou komunikaãní vazby,

portálku, kter˘ spojoval románskou tribunu s podvûÏím.

z dávného metodického vkladu, kter˘ odstartoval

V pravé (severní) stûnû nika portálu vedoucího zvenãí na

odbornou dráhu mnoha b˘val˘ch ãlenÛ KrouÏku

zaniklou tribunu. (Foto Milan Falta, 2009)

paní docentky.

9

■ Poznámky


Pro systematickou v˘uku nad‰en˘ch zájemcÛ

9 MACEK, Petr; ZAHRADNÍK, Pavel. Stfiíbrná Skalice –

Vût‰ího, pohled na jiÏní stûnu lodi se spodní románskou

nesk˘talo pfiedrevoluãní prostfiedí praÏské fakulty

Rovná, kostel sv. Jakuba Vût‰ího. Stavebnû-historick˘

vrstvou s mlad‰ím pásem draperie, která lemovala lehké

architektury oficiální prostor. Neformální prostfie-

prÛzkum, strojopis. Praha, 1999. Archiv NPÚ – ÚP.

schodi‰tû spojující pfiízemí lodi se zaniklou tribunou. (Foto

dí KrouÏku pravda nebylo prostfiedím, kde by se

10 Podezfiení, Ïe ãlenicí architektonické ãlánky nejsou

Milan Falta, 2009)

dala systematicky rozvíjet v˘uka a kde by mohly

souãasné s okolním zdivem, pramenilo zfiejmû ze zji‰tûní,


vznikat závazné v˘ukové dokumenty. Nikomu

Ïe v˘‰ce kvádrÛ s pfiíslu‰n˘m úsekem tesaného prvku ná-

Vût‰ího, prÛbûh restaurování právû odkryt˘ch románsk˘ch

z úãastníkÛ v‰ak nemohly uniknout principy, kte-

leÏí místy dvû, nebo dokonce i tfii vrstvy (fiádky) kvádrÛ

maleb, 1943. V okolí oblouku, kter˘ propojuje západní

ré s neokázalou dÛsledností provázely spoleãné

v líci zdiva. Kupodivu nevyvolávala pochybnost armatura

stranu lodi s patrem podvûÏí, jsou patrné zãásti jiÏ zaãi‰tû-

cesty za porozumûním stavebnímu dílu minulos-

nároÏí. Velké nároÏní kvádry jsou do zdiva zavázány stej-

né a zãásti je‰tû hrubû zaomítnuté dozdívky v okolí klenu-

ti. V souvislosti s interpretací kostela v Rovné se

n˘m zpÛsobem. Tento zpÛsob vazby tesan˘ch ãlánkÛ, kte-

tého rámování otvoru. Plochy s románskou malbou se ni-

pokusím pojmenovat alespoÀ nûkteré:

ré byly kvÛli úspornosti a pfiesnosti tvaru tesány v del‰ích

kde pfiímo nedot˘kají kamenn˘ch ãlánkÛ. Okraje oblouku

– cesta k porozumûní byÈ i jen té nejstar‰í staveb-

úsecích, je zcela bûÏn˘. V˘tvarná souvislost portálu s ãle-

v pfiízemí jsou je‰tû zaomítnuty. (Fotoarchiv NPÚ – ÚP)

ní fázi vrstevnatého stavebního díla musí pfiesáh-

nicími prvky si vynutila jeho zafiazení do téÏe stavební

nout úroveÀ evidence dochovan˘ch ãástí této fáze,

etapy.

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 6 / I N M E D I A S R E S | M i l e n a H A U S E R O VÁ - R A D O VÁ / K o s t e l s v. J a k u b a Vû t ‰ í h o v R o v n é m u S t fi í b r n é S k a l i c e

389

mastr_06_10.qxd

11.1.2011

12:02

Stránka 390

vûÏe vybudován „nov˘ sínec“,

14

do nûhoÏ mûly

ústit „schody nov˘ ‰nekem dûlan˘“. Îádné dal‰í bourací práce nebyly v tomto období ani pfied ním úãtovány. Lze se tedy domnívat, Ïe zánik tribuny a zfiízení nového schodi‰tû spadá do doby, kterou je‰tû nezachycují zádu‰ní úãty vedené od roku 15

1665.

Není vylouãeno, Ïe – aã novû vyúãtovány

– mohly b˘t vyuÏity stupnû ze star‰ího schodi‰tû.

16

Jeho vznik tedy i pfies dílãí nejistoty spadá

do doby, kterou Milada Radová pfiedpokládala. Je moÏné, Ïe to byla právû tato úprava, pfiíznaãná zájmem o uplatnûní románsk˘ch prvkÛ, kdy byla pfie-

■ Poznámky 11 Pokud jiÏ nebylo zfiízeno dokonce s pfiedstihem. 12 Omítan˘ povrch interiéru vûÏe odkazuje do roviny hy6

potézy úvahu o moÏném pÛvodním ãlenûní vûÏe román-


tuace nasvûdãuje tomu, Ïe star‰í kamenné stup-

sk˘mi patry. Není vylouãeno, Ïe vûÏ mûla klenbu nad pfií-

Vût‰ího, archivolta dolního oblouku s nápadnû nenavazu-

nû byly druhotnû uÏity. Prvotní schodi‰tû nepo-

zemím a snad i nad sv˘m patrem. Tuto klenbu by mohla

jícími úseky tordovaného oblounu. (Foto Milan Falta,

chybnû vedlo do patra podvûÏí adaptovaného po

indikovat zaniklá v˘levka v severní stûnû vûÏe. Tyto v˘lev-

2010)

zbofiení románské tribuny zfiejmû na hudební

ky b˘vají situovány ve vûÏích bezprostfiednû nad klenbou

kruchtu. Odtud bylo rovnûÏ moÏné stoupat dále

(napfiíklad Svoj‰ín, Libãeves). Patrování vûÏe mohlo za-

do vûÏe. Prostor lodi byl navíc v pfiízemí roz‰ífien

niknout, kdyÏ do ní bylo vloÏeno vnitfiní schodi‰tû.

o podvûÏí, které bylo stejnû jako patro otevfieno

13 Paralela s Îabonosy nebo âelákovicemi, které uvádí

– jednotlivé stavební etapy je tfieba chápat jako reálnû fungující celky myslitelné v odpovídajících kulturnû-spoleãensk˘ch podmínkách.

12

pln˘m obloukem do lodi.

AneÏka Merhautová, je platná potud, Ïe i tam se vyskytu-

Úvaha, Ïe oba tyto novû zfiízené oblouky byly

jí tordované prvky. Jejich podoba je v‰ak odli‰ná.

Pod jejich zorn˘m úhlem se vraÈme k obsahu

lemovány druhotnû uÏit˘mi románsk˘mi prvky, je

14 Star ˘ sínec kostelní byl zmiÀován jiÏ v 80. letech

poznámky a jejímu pozadí. Komplikovaná my‰len-

zcela legitimní. O románském pÛvodu prvkÛ sa-

17. století. Dá se soudit, Ïe se jednalo o pfiedsíÀ zfiízenou

ková konstrukce se tfiemi po sobû pomûrnû tûs-

motn˘ch není pochyb. Velmi blízkou analogii téÏe

ke krytí tehdy je‰tû stále uÏívaného severního románské-

nû následujícími stavebními etapami, kterou

tesané ‰roubovice pfiedstavují tordované pruty

ho portálu do kostela. Ta byla po pfiesunu vstupu do kos-

usvûdãuje z chyby jiÏ neudrÏitelná pfiedstava

románského por tálu v Hrusicích.

Od hrusic-

tela na osu západní strany nejspí‰e promûnûna na sakris-

o dodateãnosti architektonického ãlenûní apsidy

k˘ch ‰roubovic se v‰ak jejich uÏití v Rovném odli-

tii. V roce 1718 ji nahradila sakristie nová, odstranûná aÏ

nebo druhotnosti v˘zdoby severní stûny a portá-

‰uje chaotick˘m fiazením kvádrÛ se ‰roubovit˘m

v rámci ãásteãné reromanizace v 50. letech 20. století.

lu,

10

13

zcela prÛkaznû provázan˘ch s okolním zdi-

lemem, které tvofií nápadnû nespojitou a zpfiehá-

15 K doznívající renesanci odkazují i stopy malované dia-

vem, nevzala v potaz stopy ani souvztaÏnost

zenou fiadu. Ve vrcholu jsou uÏity nápadnû uÏ‰í

mantové rustiky na nároÏích kostela, která jsou je‰tû za-

mlad‰ích stavebních promûn.

klenáky. Jsou vloÏeny i prvky s odli‰n˘m spádem

chycena na snímku kostela v PODLAHA, Antonín. Soupis

Zánik pavlaãové tribuny, která kromû své do-

‰roubovice. Podrobná prohlídka prvkÛ s fiímsov˘-

památek umûleck˘ch a historick˘ch v království âeském

minantní funkce pfiedstavovala v˘znamn˘ ãlánek

mi profily, na nûÏ dosedají patky obloukÛ, ukazu-

od pravûku do poãátku XIX. století. XXIV. Politick˘ okres

komunikaãního systému kostela, vymezuje nej-

je, Ïe se jedná o ãlánky pro tento úãel druhotnû

ãeskobrodsk˘. Praha : Archaeologická kommisse pfii âes-

pozdûj‰í ãasov˘ horizont vzniku nástupnické ver-

upravené a navzájem nestejné. Fotografická do-

ké akademii císafie Franti‰ka Josefa pro vûdu, slovesnost

tikální komunikace. JiÏ pfii letmém pohledu na ny-

kumentace dokládající prÛbûh restaurování ná-

a umûní, 1907, s. 146

nûj‰í kamenné toãité schodi‰tû, jehoÏ válcov˘

stûnn˘ch maleb ve 40. letech 20. století v okolí

16 První schodi‰tû buì mohlo b˘t vedeno pfiímo prosto-

prostor je zpola zapu‰tûn do západní stûny ro-

obloukÛ bohuÏel zastihuje stadium jiÏ rozpraco-

rem vûÏe, nebo z nûj bylo pfiístupné. Mohlo b˘t rovnûÏ to-

mánské vûÏe, je evidentní, Ïe se nejedná o scho-

vané. Pfiesto v‰ak nedokládá, Ïe by ranû stfiedo-

ãité a pfiípadnû i sdílet s nynûj‰ím jeho polohu zpola za-

di‰tû románské, jak se dosud v literatufie tradu-

vûká malba skuteãnû zcela tûsnû navazovala na

pu‰tûnou do západní stûny vûÏe. Pfiístupné by v‰ak

je. Zánik tribuny a její komunikaãní role tedy

kvádrov˘ lem se ‰roubovicí. Kresba Milady Rado-

mohlo b˘t i z prostoru podvûÏí. V˘chodní stûna podvûÏí

nutnû vyvolal v˘stavbu jiného schodi‰tû na jiném

vé zcela nepochybnû nasvûdãuje tomu, Ïe si au-

v pfiízemí totiÏ byla otevfiena do lodi a mohla slouÏit jako

torka byla tûchto skuteãností vûdoma a vyvodila

nástupní prostor na kruchtu a do vy‰‰ích pater vûÏe.

z nich závûr vyjádfien˘ kresbou.

Adaptace schodi‰tû v roce 1708 by pak spoãívala pfiede-

místû.

11

Stavební podoba nynûj‰ího schodi‰tû

nasvûdãuje spí‰e novovûkému pÛvodu. Toto schodi‰tû navíc nese stopy druhotn˘ch úprav.

Nov˘ stavebnû-historick˘ prÛzkum obsahuje ar-

v‰ím v pfieorientování nástupu do jiÏ existujícího schodi‰-

Vnitfiní okraje stupÀÛ tvofiící stfiedové vfieteno

chivní re‰er‰i Pavla Zahradníka. V ní se uvádí, Ïe

Èového prostoru. Tato úprava by si pak vyÏádala vybourá-

schodi‰tû jsou sesazeny nápadnû nepfiesnû

jak˘chsi 20 kamenn˘ch stupÀÛ bylo zaplaceno

ní a nové sloÏení schodi‰Èov˘ch stupÀÛ, pravdûpodobnû

a neobratnû. Linie vfietena schodi‰tû není ani

v roce 1706. Poté se v roce 1708 uvádí prÛraz

i nové vyzdûní vnûj‰í válcové stûny schodi‰Èového prosto-

zcela pfiímá, ani úplnû svislá. Vyrovnání v˘‰ky

západní stûnou vûÏe kvÛli zfiízení vstupu do kos-

ru. Stopy a nepravidelnosti, které lze na schodi‰ti pozo-

stupÀÛ je dosaÏeno ciheln˘mi vloÏkami. Celá si-

tela od západu. Pfied ním byl na západní stranû

rovat, by pak mohly b˘t zpÛsobeny právû tímto zásahem.

390


mastr_06_10.qxd

11.1.2011

12:02

Stránka 391

7

8

9

Obr. 7. Rovná (okres Praha-v˘chod), kostel sv. Jakuba Vût-


‰ího, schematick˘ analytick˘ pÛdorys se zákresem rekon-

Vût‰ího, válcov˘ plá‰È toãitého schodi‰tû pfii západním prÛ-

strukce tribuny a schodi‰tû na ni z prostoru lodi. ·ipky vy-

ãelí románské vûÏe zãásti pfiekryt˘ barokní pfiedsíní. (Foto

znaãují románsk˘ portál do lodi kostela ze severu, románsk˘

Milena Hauserová, 2010)

portál na tribunu ve v˘‰ce 4,5 m nad venkovním terénem


a barokní západní vstup do kostela. PÛvodní románsk˘

Vût‰ího, toãité schodi‰tû z pfiízemí západní pfiedsínû na tri-

vstup zakr˘vala barokní sakristie zbofiená v 50. letech 20.

bunu v patfie vûÏe. Jednotlivé stupnû byly zfiejmû druhotnû

století. PfiedsíÀ a toãité schodi‰tû jsou souhrnnû oznaãeny

sesazeny. (Foto Milan Falta, 2010)

jako barokní (hnûdû), i kdyÏ promûna vertikální komunikace mohla b˘t je‰tû sloÏitûj‰í. (Kresba Milan Falta, 2010)


391

mastr_06_10.qxd

11.1.2011

12:02

Stránka 392

pfiístupu k první ãásti tématu. JiÏ od dob prvních

sice pfiirozenû samy o sobû neprokazují, Ïe

úvah Birnbaumov˘ch a jejich inspirativního rozpra-

v sousedství kostela musela stát patrová stav-

cování v Menclovû studii o pansk˘ch tribunách ro-

ba, ale komunikaãní logika ukazuje tento pfiedpo-

mánsk˘ch kostelÛ se uvaÏovalo, Ïe por tály ve-

klad pfiinejmen‰ím jako pravdûpodobn˘.

doucí ve v˘‰ce z exteriéru na tribunu nasvûdãují

S obdobnou situací se setkáváme i v kostele

tomu, Ïe pfiedpokládané panské sídlo, jehoÏ byl

sv. Bartolomûje v Praze 10-Kyjích. Portál vedoucí

kostel souãástí, bylo s tribunou vlastnického kos-

na tribunu ve v˘‰ce pfiesahující 4,5 m má u vnûj-

tela spojeno lehk˘m pfiemostûním. Mlãky se tedy

‰ího líce prahu zachovány dvû pÛvodní kamenné

pfiedpokládalo, Ïe hlavní budova panského dvorce

konzoly, na kter ˘ch mohla b˘t uloÏena nûjaká

byla alespoÀ patrová. Jen zvolna se prohlubující

konstrukce – pravdûpodobnû lávka. Z tohoto por-

poznání sídelního zázemí na‰ich románsk˘ch kos-

tálu se rovnûÏ sestupuje dolÛ na úroveÀ tribuny

telÛ tak, jak ho postupnû vykreslovalo archeo-

po nûkolika schodech. Tribuna je opût zároveÀ

logické poznání, v‰ak pfiesto vedlo k rostoucí kri-

dosaÏitelná z lodi kostela schodi‰tûm v tlou‰Èce

tiãnosti, k pfiedstavám operujícím s vût‰í staveb-

jiÏní zdi. Pfiedstava Dobroslavy Menclové o vûÏo-

ní nároãností ran˘ch sídel spoleãensk˘ch elit.

vém stavení v dvorci praÏsk˘ch biskupÛ v Ky-

V dne‰ní dobû jsme v situaci, Ïe by jiÏ bezmála

jích

mohlo b˘t povaÏováno za známku nedostateãné-

nemusí zdát tak argumentaãnû neuchopitelná,

ho rozhledu, pokud by se nûkdo váÏnûji zab˘val

jak by se mohlo soudit pouze na základû analogií

Menclovou více neÏ pÛlstoletí starou pfiedstavou,

z archeologick˘ch v˘zkumÛ. K odkrytí vztahÛ, kte-

která bez pfiijetí hypotézy patrového stavení pro-

ré mohou pfiispût k poznání nûkter˘ch rysÛ podo-

stû nefunguje. Za korektní se pokládá spí‰e opa-

by zaniklého dvorce,


trná verze poãítající s lehk˘m vnûj‰ím dfievûn˘m

o komunikaãních vztazích, která nutnû stála

Vût‰ího, souãasn˘ stav úvah o moÏné románské podobû kos-

schodi‰tûm veden˘m z úrovnû terénu.

i v pozadí dávné kresbiãky kostela v Rovné a její-

10

tela. Obû klenební pole tribuny vyná‰el klenut˘ pas. Vstup

Práh portálu na tribunu kostela v Rovné leÏí ví-

do podvûÏí mohl b˘t situován jak vlevo, tak vpravo od jeho

ce neÏ 4,5 m nad nynûj‰ím terénem. Patfií s portá-

v˘bûhu dosedajícího na západní stûnu lodi. (Kresba Mile-

ly kostelÛ v Potvorovû (6 m nad terénem) a Chvo-

na Hauserová, 2010)

jenu (rovnûÏ 4,5 m) k na‰im nejv˘‰e poloÏen˘m

18

se tedy ve svûtle tûchto souvislostí opût

19

opût napomohla úvaha

20

ho metodického poselství.

A tûch papírkÛ je nûkolik krabic!

pfiístupÛm na tribuny ranû stfiedovûk˘ch kostelÛ. Tato skuteãnost – aã bezesporu zajímavá – by místûním a zapojením do zvûrného reliéfního pá-

v‰ak sama o sobû znamenala velmi málo. Není

■ Poznámky

su na severní fasádû zachránûna románská ‰títo-

jistû dÛvodu, proã by se mûlo pochybovat o exis-

17 V˘razná analogie tohoto motivu je zaznamenána v Al-

Prvky tohoto pásu ohroÏené prÛra-

tenci tfieba i pomûrnû vysokého lehkého schodi‰-

sasku v St. Jean les Saverne. Konzola byla pfiemístûna

zem nového severního okna lodi byly pfiesunuty

tû vedeného z úrovnû terénu po vnûj‰ku stavby

kvÛli zmûnû fie‰ení v˘chodního ‰títu lodi, kter ˘ patrnû

níÏe jako ozdoba jeho parapetu. Poznámka na lís-

smûrem k tomuto por tálu. Jako zatím interpre-

tehdy dostal svou nynûj‰í siluetu.

teãku z písanky vztahující se ke ‰títové konzole

taãnû nevyuÏit˘ fakt se v‰ak ukázala v˘‰ka prahu

18 MENCLOVÁ, Dobroslava. âeské hrady. Díl I. Praha :

ukazuje, Ïe i tuto stránku zacházení s románskou

portálu nad úrovní tribuny v interiéru kostela. Do-

Odeon, 1972, s. 119.

stavbou nesenou respektem k pÛvodním v˘zdob-

sud se nestala pfiedmûtem úvah otázka, zda ne-

19 I pfies sugestivní v˘povûì komunikaãních vztahÛ ve

n˘m prvkÛm Milada Radová prom˘‰lela.

vá konzola.

17

ní ponûkud nesmyslné vystupovat podél vnûj‰ího

zmiÀovan˘ch kostelech nelze vyvozené závûry povaÏovat

Stranou bliÏ‰ího zájmu v‰ak zÛstal severní por-

líce kostela do nezanedbatelné v˘‰ky proto, aby

za jedinou moÏnou odpovûì na otázku o konkrétní podo-

tál, kter˘ v patfie lodi smûfioval na tribunu. Kresba

se poté v interiéru opût sestupovalo o více neÏ tfii

bû spojení ranû stfiedovûké obytné budovy dvorce s kos-

Milady Radové ostatnû ukazuje, Ïe autorka ponû-

ãtvrti metru na úroveÀ níÏe poloÏené tribuny. Tato

telem. Stejnû jako i v dal‰ích aspektech tehdej‰í kultury

kud nedocenila v˘‰kov˘ rozdíl mezi jeho prahem

pfiedstava cesty „nahoru po schodech dolÛ“ je

je nutno poãítat se znaãnou pluralitou plynoucí z mnoÏ-

a úrovní tribuny. Snad zde byly opût na vinû obtíÏe

o to bizarnûj‰í, Ïe tribuna byla z komunikaãního

ství a rozmanitosti tehdy u nás vstfiebávan˘ch podnûtÛ.

s pfiístupností interiéru odlehlého a jen zfiídka pou-

hlediska rovnocennû dosaÏitelná i z úrovnû pod-

20 Autorka dûkuje za spolupráci Ing. arch. Milanu Faltovi.

Ïívaného kostela. Nikdo z ostatních autorÛ se po-

lahy chrámové lodi. Stoupání vnûj‰kem tedy ne-

lohou portálu blíÏe nezab˘val. Pouze AneÏka Mer-

jen v Rovné, ale zfiejmû i v celé fiadû podobn˘ch

hautová na nûj pfiímo napojila pfiedpokládanou,

pfiípadÛ prostû zdaleka nebylo jedinou cestou,

av‰ak jinak blíÏe nedoloÏenou dfievûnou tribunu

jak dosáhnout tribuny. Existence vnitfiního scho-

hypotetické první fáze kostela. Nekomentovala

di‰tû je právû v Rovné nade v‰í pochybnost dolo-

v‰ak udivující v˘‰i podlahy této tribuny a zcela

Ïena lemem malované draperie, kter ˘ sledoval

zvlá‰tní prostorov˘ efekt, kter˘ by její neobvykle

stoupavou linii zaniklého schodi‰tû. Jedná se

vysoká poloha v drobném interiéru kostela vyvola-

o vzácnû dochovan˘ doklad fie‰ení, které mohlo

la. Tato ãást úvahy tedy zÛstává stále pootevfiena.

b˘t roz‰ífieno zcela obecnû a zfiejmû pfiedstavova-

Opût se jako klíã k jejímu fie‰ení nabízí vyuÏití

lo úspornûj‰í, ale známûj‰í variantu v˘stupu na

logiky komunikaãních vazeb, k níÏ inspiruje odkaz

tribunu schodi‰tûm v tlou‰Èce zdi. Tyto okolnosti

392


kostel sv. Jakuba Vût ího v Rovné u Stfiíbrné Skalice

Recommend Documents