NOVINKY. Co se děje ve světě drahých kovů? Přichází doba stříbrná SRPEN Vážení klienti, Pavel Ryba

G

O

L

D

E

N

G

A

T

E

NOVINKY SRPEN 2016

Co se děje ve světě drahých kovů? Vážení klienti, v tomto roce začal dlouhodobý růst ceny drahých kovů. Zlato od začátku roku zhodnotilo v dolarech už o 27 %, v korunách takřka o 22 %. Nejlepší investicí tohoto roku je však jednoznačně stříbro. Od začátku roku narostla cena stříbra o více než 40 % a stále nabízí velký potenciál pro další růst. Světová poptávka stoupá, těžba i recyklace jsou přitom v útlumu. V srpnových Novinkách Vám vysvětlíme důvody nárůstu poptávky a představíme Vám tento fenomenální kov zblízka – jako strategickou a nepostradatelnou komoditu využívanou v průmyslu i jako skvělou investici.

Drahé kovy byly odpradávna základem peněžního systému. V dobách, kdy lidstvo hledalo tu nejlepší formu peněz, se nakonec přirozeně přiklonilo k drahým kovům. Vlastnosti zlata a stříbra je předurčovaly, aby se staly dokonalou formou peněz: jsou vzácné, trvalé, přenositelné, dělitelné, zaměnitelné a především dlouhodobě uchovávají hodnotu. Tuto poslední vlastnost už dnešní platidla dávno nemají. V našich Novinkách si můžete přečíst, jak jsme se od zlatých a stříbrných mincí dostali až k abstraktním číslům na displeji, jejichž hodnotu dnes ovlivňují především centrální banky, a především proč se vždy vyplácí investovat do skutečných hodnot. Příjemné čtení plné inspirace Vám přeje

Provedeme Vás také naší pestrou nabídkou stříbrných produktů, od slitků různých gramáží přes historické mince až po současné mince z vlastní produkce Golden Gate. Horkou novinkou přímo z naší dílny je stříbrná uncová mince Lovely Baby, která byla navržena pro příležitost narození dítěte. Darování vzácné mince do kolébky je velmi stará a krásná tradice a doufáme, že naše mince přinesou všem obdarovaným dětem do života mnoho štěstí i prosperity.

Pavel Ryba obchodní ředitel GOLDEN GATE CZ a.s.

Přichází doba stříbrná Stříbro je komodita, k níž se poslední dobou upírá pozornost mnoha investorů. A to dokonce i těch, kteří doposud drahým kovům příliš nefandili. Stříbro je strategická a nenahraditelná surovina a zároveň jde o měnový kov, který už po staletí slouží k uchování hodnoty majetku i jako protikrizová investice. V posledních měsících zažívá stříbro velký vzestup poptávky. Důvodem jsou mimo jiné extrémně nízké sazby, nejistota ohledně dalšího vývoje světové ekonomiky a značně podhodnocená cena. Nejnovější vlnu zájmu pak stříbro vzbudilo po hlasování Velké Británie o odchodu z Evropské unie. Od začátku roku proto zhodnotilo v korunách i dolarech o více než 42 %. Díky tomu se zařadilo mezi nejvýkonnější investice tohoto roku. I přesto je ale stále ještě podhodnocené a nabízí ohromný investiční potenciál. Historický poměr cen zlata a stříbra je přibližně 15 : 1. Dnes se ale poměry cen prudce rozešly a stříbro je i po letošním růstu téměř 70krát levnější než zlato, přestože vytěženého

GOLDEN GATE CZ a.s. | Václavské náměstí 1282/51 | 110 00 Praha 1 | 840 888 999 | [email protected] | www.goldengate.cz

a dostupného stříbra je několikrát méně než zlata. Mohou za to operace na derivátových trzích, kdy se přes papírový trh stříbra několikasetnásobně navýšila nabídka papírového stříbra oproti stříbru fyzickému. Stříbro se tak stalo jednou z nejpodhodnocenějších investic. Příznivá cena vloni povzbudila zájem dlouhodobých investorů. Celosvětová poptávka po stříbře stoupla o tři procenta na rekordních 1,17 miliardy trojských uncí. Investice do stříbrných slitků a mincí vzrostly o 16 % a ocitly se blízko rekordu. Zvýšila se také poptávka fotovoltaického sektoru (o 23 %), za kterou stojí nárůst čínských investic do tohoto odvětví.

Odvěká jistota Stříbro znají lidé už 5 000 let a od počátku jej vnímají jako něco zcela výjimečného, vzácného, a dokonce i magického. Bývá spojováno s řadou romantických legend, například v Peru ho Inkové nazývali „slzy měsíce“ a Číňané věřili, že stříbrný medailon zavěšený na krku dítěte pomáhá odhánět zlé duchy. První zemí, která stříbro začala těžit a využívat, byla Anatolie (dnešní Turecko). Odtud se kov rozšířil do tehdejšího vyspělého světa: na Blízký východ, na Krétu a do Řecka. Kolem devátého století našeho letopočtu se hlavní těžba stříbra přesunula do Španělska, které se stalo stříbrnou velmocí. Zásobovalo jím Římskou říši a využívalo ho k obchodování s Asií. Důležitým mezníkem byl pak rok 1492 a objevení amerického kontinentu. Evropané odhalili obrovská naleziště v Mexiku, Bolívii a Peru. Mezi lety 1500–1800 se v Jižní Americe vytěžilo 85 % veškeré světové produkce stříbra.

Produkce za vrcholem Velkou měrou se na celkové produkci stříbra podílí recyklace. Jenže kvůli velmi nízkým cenám se mnoha zpracovatelům náročný proces přestává vyplácet a objem zrecyklovaného kovu rok od roku klesá. Stříbro se sice využívá v obrovském kvantu výrobků, ale pokaždé jen ve velmi malém množství. Mnohdy je tudíž levnější použitý kov vyhodit a koupit nový. Obrovské množství stříbra proto leží nevyužité na skládkách. Ani samotná těžba kovu není právě jednoduchá. Získává se většinou jen jako vedlejší produkt při těžbě zlata nebo jiných průmyslových kovů, jako je měď, olovo, nikl a zinek. Přestože se důlní společnosti snaží stále novými technologiemi těžbu zefektivnit, jsou jejich další možnosti, jak produkci dále zvyšovat, velmi omezené. Sami těžaři předpovídají na příští roky snižování produkce. Podle odhadů organizace The Silver Institute, jež monitoruje světový trh se stříbrem, by mohla v celosvětovém měřítku meziročně těžba poklesnout až o 5 %. To by představovalo první snížení nabídky stříbrných dolů od roku 2002. Rozdíl mezi těžbou a spotřebou fyzického stříbra přitom loni dosáhl téměř 130 milionů uncí a je velmi pravděpodobné, že v tomto roce bude deficit ještě vyšší.

Od panelů a čističek… Stříbro je svými vlastnostmi naprosto jedinečné a nezastupitelné. Využívá se v řadě oborů: v medicíně, ve vědě, v umění a také v průmyslu. Má skvělé vodivé vlastnosti, je tvárné a lehce se zpracovává, jeho využití je tedy velmi široké. Stříbro je základní složkou fotovoltaických článků, jež zachycují sluneční paprsky a přeměňují je na elektrickou energii. Při výrobě článků z krystalického křemíku se používá stříbrná pasta. Výroba solárních panelů každým rokem stoupá s tím, jak roste počet instalací po celém světě. The Silver Institute očekává pro letošek pokoření rekordu z roku 2011, který činil téměř 76 milionů uncí. Podle organizace spolkne brzy fotovoltaika 25 % celé produkce stříbra. Velkým tahounem tohoto odvětví je Čína, která v současnosti zažívá solární boom.

Průmyslová revoluce v 19. století znamenala rozvoj technologií, kde stříbro nacházelo stále častěji uplatnění. Produkce začala strmě stoupat a roste dodnes. Zvyšující se poptávku pomáhaly naplňovat další naleziště v Austrálii, Střední Americe a Evropě. Dnes už je objev nových nalezišť takřka vyloučen. Největšími producenty stříbra jsou Mexiko, Peru, Čína, Austrálie a Rusko. Narůstající nároky trhu však už jejich možnosti přesahují.


Také sklářský průmysl je významným spotřebitelem stříbra. Postříbřená zrcadla jsou oblíbeným prvkem v amerických domácnostech. Transparentní vrstva stříbra dává okenním tabulím schopnost odrážet horké letní slunce ven a zároveň udržovat vnitřní teplotu. Tato relativně nová technologie sehrává zásadní roli v moderním stavebnictví, protože podporuje ekologické a ekonomicky úsporné bydlení.

Další klíčové využití stříbra najdeme v milionech čističů vody, jež se každoročně prodají. Stříbro zabraňuje rozšíření bakterií a řas ve filtrech a umožňuje správný průběh čištění, protože zbavuje pitnou vodu bakterií, chloru, trihalometanů, olova, dalších částic a zápachu. Podobně jako kyslík působí stříbro jako silný čistič, jenž nabízí alternativu k jiným dezinfekčním systémům. Ionty stříbra začínají být také přidávány do systémů čištění vody v nemocnicích, v komunálních čističkách vod, bazénech a lázních. Stříbro zároveň zabíjí bakterie způsobující tzv. legionářskou nemoc. Také medicína oceňuje jeho antibakteriální účinky – užívá se ve formě stříbrných iontů.

… po šperky a mince Velkou část poptávky po stříbře tvoří šperkařství. Prodej stříbrných šperků se od roku 2013 zvyšuje, jen vloni se zpracovalo 226,5 milionu uncí. Poptávku táhnou především asijské země. Čína a Indie mají v investování do drahých kovů dlouhodobou tradici a k jejich zvykům patří se během některých náboženských svátků navzájem obdarovávat drahými šperky. Navíc ekonomika těchto zemí rychle roste, obyvatelé bohatnou a prudce stoupá jejich spotřeba. Důsledkem je mimo jiné i vzrůstající spotřeba stříbra v průmyslu v těchto zemích. Loňský rok také znamenal rekordní zájem o stříbrné mince a slitky. Obchodníci prodali 292,3 milionu uncí investičního stříbra, což znamená oproti roku 2014 nárůst o 16 %. Podle zprávy World Survey Silver od The Silver Institute se na přední místo ve fyzické investiční poptávce po stříbře překvapivě dostaly Spojené státy americké. Dosavadní prvenství si dosud udržovala Indie, která patří mezi přední konzumenty zlata i stříbra.

Stříbrné mince patří mezi historicky nejstarší typy platidel a ještě v 60. letech minulého století bylo stříbro součástí oficiálních platebních mincí v USA i ve Velké Británii. Mince ze stříbra jsou velmi populární i dnes, byť více než jako platidlo slouží jako nástroj k investování a diverzifikaci majetku. Mincovny po celém světě nyní zažívají obrovský nárůst poptávky a začínají pociťovat nedostatek fyzického kovu. Americká mincovna US Mint zaznamenala v loňském roce rekordní prodeje a byla nucena zavádět pořadníky a limity pro nákup. Světová poptávka po stříbrných mincích se dostala na rekordních 130 milionů uncí a další růst se očekává i letos. Hned první den letošního roku musela US Mint ukončit prodej stříbrných mincí American Eagle, protože nebyla schopna uspokojit enormní poptávku. S podobnými potížemi se potýkají i další velké mincovny jako jihoafrický SA Mint nebo australský Perth Mint.

Jistota v nejistých časech Všechny letos překvapila Šanghajská burza termínovaných obchodů (SHFE), která se během několika posledních měsíců zařadila mezi největší nákupčí investičního stříbra na světě a v pozici klíčového hráče na trhu nahradila americkou banku J. P. Morgan. Ještě v srpnu loňského roku evidovala burza 7,5 milionu uncí stříbra. Od té doby však její zásoby rychle rostly a letos v květnu dosáhly ohromujících 54,7 milionu uncí. Ve stříbře vidí obrovský investiční potenciál a způsob, jak se zabezpečit proti propadu finančních trhů. Důvodů, proč se i další investoři obracejí ke stříbru právě teď, je celá řada. Kromě příznivé ceny jsou to především záporné úroky v ekonomice, které nedovolují běžným finančním aktivům zhodnocovat. Dalším faktorem jsou obavy o budoucnost ekonomiky, geopolitické problémy, kolísání měn i finančních trhů. Drahé kovy jsou skvělým a jednoduchým prostředkem k diverzifikaci a ochraně portfolia. Stříbro je však navíc strategickou a nenahraditelnou surovinou, jejíž zásoby se tenčí a která se stává stále vzácnější.


INVESTICE DO STŘÍBRA: NEJČASTĚJŠÍ OTÁZKY A ODPOVĚDI

svých maxim v roce 2011 o „pouhých“ 180 %, cena stříbra vzrostla ve stejném období o úctyhodných 480 %.

Proč mám mít stříbro v portfoliu? Stříbro má ohromný investiční potenciál. Na rozdíl od zlata je trh stříbra neskutečně malý, což je dáno jeho kritickým fyzickým nedostatkem. Na rozdíl od zlata se stříbro spotřebovává v průmyslu a pouze omezeně se recykluje. Za více než čtyři desetiletí průmyslové výroby jsme spotřebovali více než 90 % zásob stříbra, které lidstvo za svých 6 000 let existence vytěžilo. Dnes máme na světě fyzicky dostupných pouze cca 0,56 mld. uncí stříbra, což je pětkrát méně než zlata. Stříbro se tak stává jednou z nejpodhodnocenějších komodit.

Jaká jsou pravidla výkupu stříbra? Výkup stříbra probíhá stejně jako u zlata a ceny kopírují cenu kovu na burze. Je ale třeba pamatovat na to, že stříbro není na rozdíl od zlata osvobozeno od DPH. Pokud tedy kupující není plátcem DPH, při výkupu DPH ztrácí. Je proto důležité dodržet delší investiční horizont, aby kapitálový výnos na stříbře překonal rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou včetně DPH. Na první pohled by se zdálo, že je stříbro kvůli DPH méně atraktivní investicí než zlato. Opak je však pravdou, protože stříbro umí zhodnotit i o desítky procent během jednoho nebo dvou měsíců.

Jak moc je stříbro vzácné? V zemské kůře je stříbro přibližně 16krát hojnější než zlato. Dnes ale máme pětkrát méně vytěženého a dostupného stříbra než zlata. Mohou za to operace na derivátových trzích, kdy se přes papírový trh stříbra několikasetnásobně navýšila nabídka papírového stříbra oproti stříbru fyzickému. Přitom je ale cena stříbra téměř 70krát nižší než cena zlata. Stříbro se tak stalo jednou z nejpodhodnocenějších investic. Proč prochází cena stříbra většími výkyvy než cena zlata? Trh se stříbrem je v porovnání s trhem zlata malý, proto má stříbro také o poznání větší volatilitu. Stříbro má dva- až třikrát větší pohyb ceny, než má zlato ve stejném období. Má to ale také své výhody a vyšší volatilita stříbra může hrát v náš prospěch. Když od minim roku 2008 vyrostla cena zlata do

Jak kov nejlépe uskladnit? Stříbro doporučujeme skladovat stejně jako zlato. Vhodné jsou domovní trezory nebo bankovní či nebankovní bezpečnostní schránky. Pořídíte je za několik málo tisíc korun ročně. Je ale dobré mít na paměti, že vzhledem k extrémně nízké ceně stříbra jsou nároky na jeho skladování větší než v případě zlata. Jaký je ideální investiční horizont? I když je rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou u stříbra kvůli DPH větší než u zlata, tak dva- až třikrát větší volatilita na stříbře nám zajistí, že investiční horizont je přibližně stejný jako u zlata. Záleží na fázi ekonomického cyklu a na tom, v jaké fázi růstu nebo korekce se drahé kovy nacházejí. Většinou je to investiční horizont delší tří až pěti let.


Golden Gate má své nové „LOVELY BABY“ Představujeme Vám zbrusu novou minci k příležitosti narození dítěte Zrození nového života je ten největší dar. Spolu s malým človíčkem však přichází i velká odpovědnost za jeho budoucnost. Proto se odpradávna dětem do kolébky věnují dary, které jim mají přinést štěstí, ochranu a zajištění v době nouze. Jedním z nejstarších zvyků, jenž se dochoval až dodnes, je darování vzácné mince. Rozhodli jsme se proto na tuto praktickou tradici navázat a vydali jsme vlastní unikátní minci „LOVELY BABY“ k příležitosti narození dítěte. Autorem grafiky mince je uznávaný a nadaný medailér Roman Shamilyan. Vycházel z předlohy grafičky Ivany Bartůňkové, která je rovněž autorkou designu dárkové krabičky k minci. Na lícové straně je zobrazen portrét královny Alžběty II. a nominální hodnota mince. Hlavním motivem rubové strany je srdce z dlaní, které něžně drží dětské nožičky. Nad srdcem je vyražen název mince „LOVELY BABY“, pod ním hmotnost, druh a ryzost kovu. Minci pro Golden Gate vyrazila Česká mincovna v nejvyšší kvalitě proof z ryzího stříbra. Její hmotnost je 1 Oz, tedy 31,1 g. Průměr mince je 37 mm. Náklad celé emise je pouze 1 500 ks pro celý svět. Součástí mince je také luxusní dárková krabička s kartičkou pro věnování. Krabičku je navíc možné vysunout a využít jako vzpomínku na první nejkrásnější chvilky. Na levou stranu krabičky lze otisknout ručičku nebo nožičku miminka, na pravou stranu je zase možné připsat jméno miminka, váhu, délku, místo narození, datum a čas.

Naše „LOVELY BABY“ jsme slavnostně pokřtili na Setkání s vedením 3. srpna 2016. Kmotrami mince se staly „tři sudičky“: oblastní ředitelka Golden Gate Gabriela Milfortová, Jana Plesná, oblastní vedoucí Golden Gate, a Hana Boxanová, regionální vedoucí Golden Gate. První sudička a kmotra minci popřála, aby se vždy zakutálela na ta správná místa a aby svým majitelům vždy ukázala bezpečnou cestu životem. „Také jí přeji, aby to byla ta nejprodávanější mince v historii Golden Gate a aby z ní klienti byli minimálně stejně tak nadšeni, jako jsem já,“ řekla během křtu Gabriela Milfortová. Druhá sudička Jana Plesná se zaměřila na budoucí majitele mince. Popřála jim do života radost a svět, ve kterém děti budou žít v klidu, míru, pokoji a budou se těšit ze života. Ovšem Hana Boxanová jako správná třetí sudička naše „miminko“ vůbec nešetřila. „Kdyby mince byla děťátko, tak mu přeji překážky, nezdary a neúspěchy, protože ty ho v životě nejvíc posunou, těmi se nejvíc naučí. Jestli najde v životě cestu bez překážek, tak nikam nevede,“ upozornila. Zároveň mu však do vínku nezapomněla darovat sílu a energii, aby se se všemi nezdary vyrovnalo, všechny překážky překonalo a hlavně aby mělo vždy tak velké sny a cíle, za které se vyplatí bojovat.


Investice, která Vás potěší Stříbro znamená pro každé portfolio skutečné obohacení. Přináší větší diverzifikaci, ochranu a zajištění majetku. Platí to však jen v případě, pokud investujeme do fyzického kovu, tedy do investičních slitků a mincí. U Golden Gate můžete vybírat z pestré řady produktů, ať už jde o mince, či investiční slitky. Většina stříbrných slitků v naší nabídce pochází ze sléváren Argor Heraeus SA nebo Heraeus SA a ze slévárny Valcambi. Všechny mají označení Good Delivery, které zaručuje tu nejvyšší kvalitu kovu a poskytuje možnost s nimi kdykoli a kdekoli na světě obchodovat. Slitky prodáváme v gramážích 20 g, 100 g, 250 g, 500 g, 1 kg a 5 kg. Na jejich lícové straně je možné vyčíst ryzost kovu, váhu a logo rafinérie. Produkty od jednotlivých sléváren se liší pouze v rozměrech, v typu ražby a stylu balení. Nejčastější volbou našich klientů jsou stříbrné slitky o váze jednoho kilogramu. Jde o nejběžnější investici do stříbra, kilogramový slitek je koncentrovanou investicí s vysokou likviditou. Velmi populární jsou také stříbrné slitky CombiBar od švýcarské slévárny Valcambi SA, které připomínají tabulku čokolády. Jsou rozděleny na sto gramových dílků, které lze po rozpečetění jednoduše odlamovat. Slitek díky tomu nemusíte prodávat celý najednou, ale prodej si přizpůsobíte svým potřebám a situaci na trhu. Jednotlivé dílky mohou být také originálním dárkem.

více než 2 300 let. Najdete u nás ale i o poznání mladší novinky z doby habsburské monarchie, císařského Německa a dalších slavných epoch. Nezapomínáme ani na fanoušky moderní numismatiky, pro ně vybíráme to nejzajímavější ze světových mincoven. Mezi naše další stříbrné skvosty patří rovněž mince z naší historicky první vlastní série věnované sedmi divům světa. Zatím jsme vydali tři mince z této unikátní řady: Il Colosseo, Velkou čínskou zeď a Tádž Mahal. Každá z nich byla vydána v limitované edici 3 000 kusů. Mince měří v průměru 37 mm a váží 31,1 gramu. Na lícové straně figuruje portrét Jejího Veličenstva královny Alžběty II. a nominální hodnota, na rubové straně pak dominuje motiv jednoho z divů. Autorem grafické podoby mincí je úspěšný návrhář Asamat Baltaev. Na čtvrtou krásku z řady Sedm divů světa se můžete těšit už tento podzim. Kompletní sortiment našich stříbrných mincí a slitků najdete v produktové nabídce ve své klientské zóně na našem webu.

Jinou možností, jak nakupovat stříbro, jsou investiční mince. Lidé je nekupují jen jako zajištění do budoucna, ale také pokud chtějí sobě nebo svým blízkým udělat radost něčím skutečně krásným a hodnotným. Naši nabídku stále rozšiřujeme a přizpůsobujeme Vašim přáním. Z naší nedávné ankety vyplynulo, že Vás v numismatice zajímají hlavně historická období jako antický Řím či starověké Řecko. Nově si proto u nás můžete zakoupit prastaré stříbrné mince, jako jsou drachma a tetradrachma Alexandra Velikého, jež jsou staré


Měna, nebo PENÍZE? Skutečné peníze si svou hodnotu uchovávají Peníze jsou jedním z nejvýznamnějších lidských vynálezů, který zásadním způsobem ovlivnil chod celých dějin. Přispěly k rozvoji obchodu, řemesel, průmyslu, kultury a celé lidské společnosti. V průběhu dějin peníze mnohokrát měnily svou formu, ale jejich hlavní funkce zůstávaly stejné: byly prostředkem směny, sloužily k vytváření bohatství a v neposlední řadě i k uchování jeho hodnoty. Jenže tuto důležitou vlastnost současná platidla už dávno ztratila. Peníze dnes nejsou podloženy zlatem ani žádnou jinou trvalou hodnotou. Jsou zcela závislé na rozmarech vlád, centrálních bank a na výkonech ekonomiky. Současná politika tištění peněz a záporných úroků peníze stále zlevňuje a snižuje jejich reálnou hodnotu. Když dnes nějaký šťastlivec nalezne hrnec s penězi starými několik set let, jde o poklad obrovské hodnoty – a nejen té historické. Co se ale stane, až někdo v budoucnu najde krabici plnou starých bankovek a kreditních karet? Kromě zmíněné historické hodnoty nebudou mít žádný význam. Analytik Michael Maloney ve svém videoseriálu Skrytá tajemství peněz proto upozorňuje na zásadní rozdíl mezi pouhou měnou a skutečnými penězi, který si většina lidí plně neuvědomuje. Měny mají téměř všechny vlastnosti peněz: jsou prostředkem směny, zúčtovací jednotkou, jsou přenositelné, trvalé, dělitelné a zaměnitelné. Ale chybí jim poslední zásadní atribut peněz, a to schopnost dlouhodobě uchovávat hodnotu. Jediné skutečné peníze jsou tedy podle Maloneyho drahé kovy, které si jako jediné svou hodnotu uchovávají více než 5 000 let. Tak dlouho už lidstvo využívá drahé kovy jako formu měny.

Zlato a stříbro jako přirozená volba Všechny národy světa zavedly v nějaké formě peníze (s výjimkou jediného – jihoamerických Inků). Na začátku byl směnný obchod, kdy si lidé vyměňovali mezi sebou zboží za zboží. Nebylo to ale příliš pohodlné a ne vždy byl k dispozici potřebný ekvivalent zboží. Vývoj proto dospěl k používání trvanlivých a univerzálních cenností. Forma peněz byla zpočátku velmi pestrá. Jako měna například sloužily mořské mušle, jantar, dobytek, slonovina, kůže, plátno či sůl. Celkem rychle však lidé přirozeně přešli k drahým kovům, hlavně ke stříbru a zlatu. Díky svému omezenému výskytu všude na světě zůstávaly vzácné a držely si vysokou hodnotu i při malé váze.

starém Egyptě před 4 000 lety, kde současně existovala velká naleziště kovu. První mince nechal ale vytvořit až král Alyattes v Lýdii (dnešní Turecko) kolem roku 600 před Kristem. Šlo o kapky přírodní směsi zlata a stříbra s vyraženým obrázkem řvoucího lva, které už měly všechny atributy peněz. Vážily shodně 14,5 gramu a byly signovány výrobcem nebo panovníkem coby ručiteli dané váhy a ryzosti. Později se zlaté mince rozšířily do vyspělého světa a do první demokracie – do Athén. Znamenalo to prosperitu pro celou tamní společnost a rozmach civilizace. Peníze pomohly Athénám dosáhnout té nejvyšší úrovně v architektuře, inženýrství, vědě a kultuře. Osudná se pak Athénám stala snaha o přílišnou expanzi a nárůst nákladů na válku i správu kolonií. Stát začal znehodnocovat svou měnu a začal do zlata přidávat měď. To byl začátek konce starověkých Athén, které si později podrobila Sparta. Zlato si už ale mezitím našlo své pevné místo v měnovém systému tehdejší civilizace a stalo se celosvětově uznávanou měnou. Na mincích z drahých kovů stál také celý evropský i český středověk. První pražský groš za Václava II. vážil 3,9 gramu stříbra a platilo se jím po tři sta let. Ale i tenkrát poznali lidé inflaci a znehodnocování měny a opět mělo podobu snižování podílu drahých kovů v mincích.

Základ moderního měnového systému Důvěra ve zlato jako stabilizátor měny a ekonomiky vyvrcholila vznikem zlatého standardu v 19. století. Novodobá historie zlata jako měnového kovu začíná rokem 1816. Velká Británie v tomto roce uzákonila zlato jako jedinou míru hodnot. Legálními platidly byly zlaté mince. Papírové peníze fungovaly pouze jako doplňkové oběživo. K tomuto měnovému systému přistoupily také další vyspělé průmyslové země: Německo, Holandsko, Švýcarsko, Skandinávie. Později je následovaly USA, Rakousko-Uhersko a nakonec i Rusko. Na přelomu 19. a 20. století se k mezinárodnímu zlatému standardu nepřidala pouze Čína a několik malých jihoamerických států. Zlatý standard přinesl tehdejším ekonomikám měnovou stabilitu i volnost pohybu kapitálu. S určitými přerušeními se koncept udržel až do první světové války. Jenže obrovské výdaje během

Zlato bylo jako měnový kov poprvé použito ve


první světové války přiměly válčící strany k opuštění měny fixované na zlato a začalo se navyšovat množství oběživa. Důsledkem byla inflace a znehodnocování všech významných měn. Ve Spojených státech byl zlatý standard zrušen za úřadu prezidenta Franklina D. Roosevelta ke konci roku 1933. Tedy v době, kdy vrcholila velká hospodářská krize. Po druhé světové válce vítězné mocnosti ustavily tzv. brettonwoodský měnový systém, který fungoval v letech 1945–1971. Jeho podstatou bylo napojení amerického dolaru na zlato a všech ostatních měn na dolar. Tento koncept ukončil americký prezident Richard Nixon, který přestal fixovat dolar na zlato. Důsledkem byla celosvětová inflace a dolar ztratil podstatnou část své hodnoty. Cena zlata během devíti let po opuštění systému narostla více než dvacetkrát. Časem se situace stabilizovala, hlavně díky postupnému snižování úrokových sazeb.

První bankovky Průkopníkem v oblasti bankovek se stala Čína. První zprávy o nich pocházejí z roku 806 n. l. a mezi 9. a 15. stoletím se značně rozšířily. Nosit s sebou těžké kovové mince bylo pro Číňany nepraktické, a proto začaly vznikat zvláštní úschovny mincí. Lidé je zde odevzdali a dostali místo nich papírové stvrzenky, které pak mohli používat při obchodování. Jejich hodnota se shodovala s množstvím drahého kovu, které reprezentovala. Papírové peníze tedy nejprve vznikly z praktických důvodů, aby lidem zjednodušily život. Jenže vládnoucí dynastie (stejně jako později všechny ostatní vlády) brzy zjistila, že se dá s jejich pomocí vyřešit nedostatek kovu k výrobě mincí a že ovlivňování množství oběživa s sebou nese také obrovskou moc, a začala si vydávání bankovek monopolizovat. Zanedlouho následovala obrovská inflace a vlna bankrotů. Papírové peníze tak načas v Číně skončily. Evropa se o bankovkách poprvé dozvěděla nejspíš od cestovatele Marka Pola ve 13. století. Traduje se, že po návratu do Benátek ukázal svému panovníkovi čínskou papírovou bankovku, ten ji pohrdlivě spálil a Marco Polo jen suše konstatoval, že právě zničil 20 liber zlata. Evropským předchůdcem bankovek se ale záhy staly směnky. Poprvé se objevily v italských městech, kde zlatníci z bezpečnostních důvodů brali do úschovy drahé kovy a vydávali na to lidem potvrzení. Na českém území se poprvé objevily bankovky v době vlády císařovny Marie Terezie – byly emitovány 15. června 1762. Tehdy se jim říkalo bankovní cedule neboli bankocetle. Malým zlepšením bylo, že závazek vyplatit za ně drahý kov nenesla samotná banka, ale přímo panovník. Na tisk bankovek si totiž vymínil monopol stát. Bankocetle měly sloužit k financování sedmileté války proti Prusku a k umořování státního dluhu. Nekontrolovatelný tisk bankovek, podnícený často snahou vylepšit státní rozpočet, ovšem vedl ke známému krachu v roce 1811, z něhož se obyvatelstvo celého Rakouska-Uherska vzpamatovávalo dlouhá léta. Vláda ve Vídni tehdy vyhlásila, že sliby vydané na papírových penězích

a dluhopisech vídeňské centrální banky přestávají platit a že budou lidem vyměněny pouze za pětinu jejich původní hodnoty. Lidé byli tehdy připraveni o své celoživotní úspory. V současné době je v Česku v oběhu šest různých bankovek v hodnotách 100, 200, 500, 1 000, 2 000 a 5 000 korun. Česká národní banka, která má emisi peněz na starosti, každým rokem zvyšuje jejich množství na trhu. Za posledních 20 let se objem peněz zvýšil pětinásobně a překonal už 500 miliard korun. Jenže stále platí to, co platilo vždy v historii: čím více nekrytých peněz na trhu je, tím menší je jejich skutečná cena.

Fiat money versus skutečné peníze Někdo přirovnává dějiny peněz k historii malířství. Začínají u ryze konkrétních forem a postupují až k dnešní čisté abstrakci, kdy majitelé mohou pouze věřit, že disponují tím, zač se objekt sám vydává. Dnes nosíme v peněženkách pouze tzv. fiat měnu, jejíž hodnota je podložena pouze naší důvěrou a důvěrou celé společnosti. Slovo fiat pochází z latinského budiž a znamená peníze z moci úřední. Fiat money obvykle fungují jako hlavní státní platidlo a nemají žádnou vnitřní hodnotu. Jediným krytím všech fiat měn je víra lidí, že si za ně něco mohou koupit. Tato důvěra však může velmi lehce vyprchat. Historická data ukazují, že všechny systémy založené na nekrytých měnách se dříve nebo později zhroutí. Jediné skutečné peníze, které si svou hodnotu vždy uchovaly a k nimž se nakonec všichni vrací, jsou pouze zlato a stříbro. Přesto nesmíme zapomínat, že skutečné bohatství leží jinde než v penězích. Jak upozorňuje Michael Maloney na začátku svého dokumentu: „Skutečným bohatstvím je váš čas a vaše svoboda. Peníze jsou jen nástrojem pro obchodování s časem.“

Hlavní funkce peněz • prostředek směny • zúčtovací jednotka • přenositelnost • trvalost

• dělitelnost • zaměnitelnost • uchovatel hodnoty

Jazykové kořeny Je zábavné podívat se historii slov souvisejících s penězi a placením. Např. původem latinské slovo pecuniary (peněžní, finanční) pochází ze slova pecus (dobytek) a podobně i anglické slovo capital má jazykový základ ve slovech chattels a cattle, tedy dobytek. Staří Slované používali jako peníze kousky plátna a ze slova „plátno“ vzniklo sloveso platit a podstatné jméno platidlo. Zajímavý základ má také latinské slovo pro peníze – moneta – a od něj odvozené anglické slovo money. Obě mají svůj původ ve jméně římské bohyně Juno Moneta, v jejímž chrámu se první mince pod dohledem kněžích razily. Názvy nejstarších mincí – talent, šekel, peso nebo libra – zase zároveň označují váhové jednotky.


NOVINKY. Co se děje ve světě drahých kovů? Přichází doba stříbrná SRPEN Vážení klienti, Pavel Ryba

Recommend Documents