NOVINKY. Co se děje ve světě drahých kovů? Monopol na peníze ZÁŘÍ Vážení klienti, Pavel Kupka

G

O

L

D

E

N

G

A

T

E

NOVINKY ZÁŘÍ 2015

Co se děje ve světě drahých kovů? Vážení klienti, přemýšleli jste někdy nad tím, kdo nebo co nejvíce ovlivňuje ceny akcií, dluhopisů či komodit? Nejsou to ani investoři, ani obchodníci, ani rozdíl mezi jejich nabídkou a poptávkou. Na prvním místě jsou centrální banky. To ony mají ty nejefektivnější nástroje pro ovládání trhů a nebojí se je použít. Vlastně je v poslední době využívají více, než by bylo zdrávo. Nejmocnější centrální bankou světa je americký Fed. Stačí, když jeho zástupci pouze naznačí, že by se mohly úrokové sazby zvýšit, a trhy okamžitě reagují, přestože to Fed planě slibuje už dva roky. Vinou centrálních bank jsme se ocitli uprostřed měnových válek. Země se předhánějí v tom, kdo natiskne více peněz, kdo více sníží úrokové sazby, zkrátka kdo dokáže svou měnu srazit na nižší hodnotu než soupeř. To proto, aby své výrobky či pracovní sílu zvýhodnil před konkurencí. Zatím se jim ale příliš nedaří dostat ekonomiku do kondice. V posledních týdnech jsme byli svědky obrovských propadů na trzích. Čínská burza koncem srpna klesla nejvíc za 8,5 roku, což negativně ovlivnilo i všechny ostatní trhy. Investoři ztráceli důvěru ve výkonnost světové ekonomiky, padala cena akcií a s ní i cena komodit. Masivní výprodeje napříč trhy smazaly během několika hodin vše, co evropské a americké akcie vydělaly investorům za celý letošní rok. Cenové výkyvy se nevyhnuly ani zlatu, avšak ve srovnání s ostatními investičními instrumenty patřilo

k nejstabilnějším. Srpnová maxima se pohybovala kolem 1 159 USD za unci, do poloviny září pak cena zlata klesla o pět procent na 1 106 USD. Ve srovnání s třicetiprocentním výkyvem u ceny ropy či desetiprocentním propadem akciových burz je na tom zlato velmi dobře. Od začátku tohoto roku zaznamenal kov v dolarových cenách pokles o sedm procent, v korunovém vyjádření je rozdíl tři procenta. Stříbro bylo výprodeji na trzích zasaženo o něco více. Jeho cena v dolarech se v současnosti pohybuje kolem 14,5 USD, o devět procent níže než na začátku roku. V korunách nabralo jen čtyřprocentní ztrátu. V našem zářijovém čísle Vám ještě představíme soutěž Rozpočti si to!, která učí nejen děti, jak správně vést rodinný rozpočet a jak dobře hospodařit s penězi. Na závěr bychom Vás také rádi pozvali na třetí ročník Vyšehradského fóra. Kromě skvělých přednášek Jaroslava Brychty, Markéty Šichtařové a Marcely Hrubošové budete mít možnost nechat si podepsat nejnovější knihy obou autorek. Přeji Vám inspirativní čtení!

Pavel Kupka člen představenstva GOLDEN GATE CZ a.s.

Monopol na peníze Je to jedna z nejmocnějších institucí na světě. Její vliv stoupal v průběhu celého minulého století a dnes je na historicky nejvyšší úrovni. Ovlivňuje všechny trhy na světě, a přitom toho o jejím skutečném fungování veřejnost příliš neví. I její název je vlastně jen zástěrka. Řeč je o Federálním rezervním systému (Fed) neboli o centrální bance USA. (Američané během 18. a 19. století zrušili dvě centrální banky a veřejnost k nim získala silné antipatie. Proto té současné dala vláda její zvláštní název, aby na první pohled nebylo jasné, o co jde.) Moc centrálních bank v západním světě obecně roste. Úřady, které měly původně hlídat cenovou stabilitu a zastávat funkci věřitele poslední instance, se v průběhu času staly nejdůležitějšími hráči na finančních trzích. Jim Rickards je ve své knize The Big Drop označuje za monstra, která manipulují a deformují trhy po

celém světě. Změnily také chování investorů. Na prvním ročníku Vyšehradského fóra na to upozornil ekonom Lukáš Kovanda. Dříve lidé museli při investování zohlednit dva hlavní faktory: technickou a fundamentální analýzu. Dnes ale musí podle Kovandy investor sledovat navíc i monetární analýzu, tedy to, jak se bude chovat centrální banka. A to může být velmi nepředvídatelná disciplína. Centrální banky dnes ovlivňují národní hospodářství mnohem více než vláda. Zatímco vláda má na ekonomiku vliv spíše v dlouhém časovém horizontu, krátkodobý ekonomický výkon je zcela v pravomoci centrální banky. Přichází-li například recese, centrální banka má na rozdíl od vlády nástroje, aby ekonomickou situaci ovlivnila. Patří k nim možnost ovlivňovat množství peněz v oběhu a určovat výši úrokových sazeb, tedy za kolik se budou peníze na trhu půjčovat.

GOLDEN GATE CZ a.s. | Václavské náměstí 1282/51 | 110 00 Praha 1 | 840 888 999 | [email protected] | www.goldengate.cz

Trhy jako pokusná laboratoř Nejmocnější mezi světovými centrálními bankami je americký Fed. Když manipuluje s dolarem a úrokovými sazbami, přímo či nepřímo tím ovlivňuje všechny trhy na světě – akciové, nemovitostní, dluhopisové i trh s komoditami včetně zlata. Ve skutečnosti nemusí udělat vůbec nic. Stačí pouze, aby něco prohlásil, a trhy se dají okamžitě do pohybu. Jeho současná velmi aktivní politika je ale z hlediska dějin pouze velkým experimentem. „Vždycky něco zkusíme, a když to funguje, uděláme to znovu, třeba s trochu větší intenzitou. A když to nezafunguje, zkusíme něco jiného,“ cituje ve své knize bankéře Fedu Jim Rickards. Několik let vedl Fed velmi uvolněnou měnovou politiku. To znamená, že natiskl ohromné množství peněz a snížil úrokové sazby. Učinil tak peníze levné pro všechny, kteří si chtějí půjčit, aby pomohl rozhýbat strnulou ekonomiku. To se však příliš nepodařilo. Přitom už v květnu 2013, v době, kdy stále ještě banka tiskla peníze a nakupovala dluhopisy, začali její zástupci naznačovat možnost zvýšení úrokových sazeb. Nyní, dva roky poté, Fed stále deklaruje, že sazby určitě už brzy zvedne. Zatím žádné skutečné kroky nepodnikl. Trhy se ale dávno začaly chovat, jako by se úrokové sazby už zvýšily. Investoři přesunuli své prostředky do amerických akcií a jejich cena vylétla nahoru. Posílil také kurz dolaru a klesla cena komodit. Nyní je Fed pod velkým tlakem. Na jedné straně by už měl sazby konečně zvednout, aby nedopadl jako v pohádce o pasáčkovi, který tak dlouho křičel „vlk“, až už mu nikdo nevěřil. Na druhé straně nejsou výkony americké ani světové ekonomiky na zvýšení

sazeb připraveny. Zpřísnění monetární politiky by totiž znamenalo ohromné prodražení všech dluhů. Splátky federálních úroků nyní představují 2,5 procenta amerického HDP. I mírné zvýšení sazeb by mohlo dostat tyto náklady nad rekordní úroveň 4,97 procenta HDP z roku 1991. Fedu v tomto směru do karet příliš nenahrává ani geopolitická situace. Hrozby v podobě Islámského státu nebo Ruska mohou v případě ozbrojeného konfliktu znamenat další obrovské náklady a další zadlužení. Nabízí se proto nejpravděpodobnější varianta, že Fed nakonec sazby sice zvýší, změna bude však jen kosmetická.


Jak se dělají peníze Dalším silným nástrojem centrálních bank, jak ovlivňovat trh a množství peněz v systému, je stanovování výše povinné míry rezerv a dohled nad komerčními bankami. Drtivá většina měny totiž vzniká právě tam, v rámci bankovního systému. Do vzniku Fedu v roce 1913 bylo základem měny zlato, i když v reálné ekonomice neobíhalo. Lidé odnesli své zlato do banky a ta jim za něj vydala svou bankovku na důkaz, že ho mají u ní uložené. Papírových bankovek tedy obíhalo tolik, kolik bylo zlata. Dnešní měna není krytá žádnou skutečnou hodnotou, pouze dluhem. Proces, jak vznikají peníze, skvěle popisuje americký analytik Michael Maloney ve čtvrtém díle svého cyklu Skrytá tajemství peněz. Naše konta nejsou vlastně nic jiného než skupina čísel. Když ukládáme svou výplatu do banky, tak ji neschováváme na účet, kde bude držena v bezpečí. Svoje peníze bance v podstatě půjčujeme, aby s nimi mohla dále obchodovat a vydělávat na nich. Komerční banky mají od té centrální předepsanou povinnou míru rezerv. To znamená, že pouze zlomek z našeho vkladu musí držet jako rezervu, zbytek mohou dále půjčovat. A to je přesně ten okamžik, kdy banka v podstatě vytváří nové peníze. Pokud je minimální míra rezerv 10 %, banka může z každé tisícikoruny, kterou jí svěříme, dále půjčit 900 korun. Do sejfu si uloží pouze stokorunu. Na výpisu z účtu však máme stále svou tisícikorunu, stejně jako ten, který si půjčil, má stále svých nově vzniklých 900 korun. Celkem tedy najednou existuje už 1 900 korun. Na

tomto principu půjčování a zadlužování stále vznikají nové a nové peníze. Maloney spočítal, že tímto způsobem se na světě vytvoří 92–96 % měny. (Viz Víte, co dělá banka s Vašimi penězi?) Kdyby si třeba jen polovina klientů jakékoliv banky vzpomněla, že si chce vybrat své úspory, banka by okamžitě zkrachovala. Tedy pravděpodobně by nezkrachovala vůbec. Centrální banka totiž drží nad komerčními bankami ochrannou ruku a v případě problémů je podrží, i kdyby měla chybějící peníze dotisknout. Výsledkem je pokřivený systém. Banky díky němu nemají příliš velkou motivaci držet se zkrátka a chovají se často velmi rizikově.

Může to jít bez nich? Jak se mohl z hlídače a ochránce trhu stát jeho největší postrach? Potíž dnešní společnosti je v tom, že velmi zchoulostivěla a zpohodlněla. Vzdáváme se dobrovolně své svobody a dáváme čím dál více pravomoci politikům a státním institucím jen proto, aby se o nás postarali. Od centrálních bank čekáme, že nás ochrání před finanční krizí a vymyslí rychlé a pokud možno bezbolestné řešení. Jenže tato „řešení“ bývají často krátkodobá a skutečné problémy jen odsouvají na později. Ekonomové v poslední době začínají otevřeně mluvit o tom, že centrální banky nesou přímou a hlavní zodpovědnost za vznik recese v ekonomice, hlavně kvůli svému vlivu na chování bank a kvůli zásahům do svobodné tvorby úrokových sazeb. Velká krize v třicátých letech nebyla důsledkem selhání tržní ekonomiky, ale důsledkem politiky Fedu. Jeho bývalý šéf Ben Bernanke se za


to dokonce veřejně omluvil. Ostré kritice čelí dnes i Česká národní banka (ČNB) za umělé oslabování koruny. Začala s ním v listopadu 2013, když svou intervencí uměle oslabila korunu vůči euru na 27 korun, a pokračuje i letos. V polovině července masivně nakupovala eura, aby zabránila posílení české měny. Na finančním trhu je nyní kvůli tomu obrovský přebytek korun. (Viz Příliš akční ČNB.) Pro většinu lidí je dnes těžké si představit, že by centrální banky úplně přestaly existovat. Odborníci jsou však přesvědčeni, že finanční trhy by bez problémů mohly dále fungovat i bez nich, dokonce ještě lépe než dnes. Je pouze třeba nastavit jasná pravidla, o zbytek se postará trh sám. Zrušení centrální banky jako monopolu na vydávání peněz a postavení měny na krytém základu by přineslo lepší výkony v ekonomice i větší stabilitu bankovního systému. Pavel Kupka člen představenstva GOLDEN GATE CZ a.s.

Příliš akční ČNB Česká národní banka (ČNB) neovládá světové trhy tak jako Fed, českým střadatelům však může její aktivita uškodit o něco víc. V listopadu 2013 se ČNB rozhodla, že nejlepší kurz pro korunu je 27 korun za euro. Aby ho dosáhla, nakoupila tehdy 7,5 miliardy eur. Zapojila se tak vedle států jako USA, Japonsko, Velká Británie, Evropská unie a nyní i Čína do měnových válek. Další intervence provedla ČNB letos v červenci. Opět zakročila proti posilující koruně a ve velkém ji prodávala, aby odrazila tlak na její posílení. Podle ekonomů vrhla centrální banka v uplynulých týdnech na trh zhruba 180 miliard korun. Trhy se teď topí v přebytku českých korun, díky čemuž si může náš stát půjčovat se záporným úrokem. Ten, kdo si koupí české dluhopisy se splatností od dvou do čtyř let, vlastně platí za to, že našemu státu půjčil. Platí ale rád. Naše státní dluhopisy totiž nakupují v aukcích hlavně zahraniční investoři, kteří dlouhodobě spekulují na posílení české koruny. Mít tolik peněz, abychom nevěděli, co s nimi, je snem mnoha lidí. Ale ani lidem, ani ekonomice příliš mnoho peněz neprospívá. Záporné výnosy českých dluhopisů dělají vrásky hlavně penzijním fondům. Prostředí investic se pro ně stává čím dál složitější a nevědí, kam prostředky přesunout. A to pro 4,4 milionu Čechů, kteří spoří v transformovaných penzijních fondech, není vůbec dobrá zpráva.


Víte, co dělá banka s Vašimi penězi? Reálně drží banky pouze zlomek našich úspor, zbytek jsou pouhá čísla na displeji. Jak velké procento z vkladů si musí banky povinně nechávat, určuje centrální banka. Výše povinných minimálních rezerv zásadním způsobem ovlivňuje množství peněz v oběhu, a tedy i chod celé ekonomiky. Tento systém poskytuje bankám možnost vytvářet peníze z ničeho. Jako příklad je nejlepší použít Spojené státy, které mají výši povinných rezerv 10 %. Když si tedy pan Smith vloží na svůj účet 100 dolarů, banka z této částky reálně uloží jen 10 dolarů, zbývajících 90 dolarů může půjčit třeba paní Taylorové, která si potřebuje koupit nové boty. Prodavač bot odnese 90 dolarů od paní Taylorové do banky a banka má rázem k dispozici dalších 81 dolarů, které může půjčit. Z počáteční stovky tak už máme najednou 271 dolarů. Tento proces pokračuje dál, dokud systém nevygeneruje 1 000 dolarů, jež jsou ve skutečnosti kryty pouhým stem dolarů.

postaveným na dlouhodobých smlouvách). Příliš velké množství peněz v oběhu znamená totiž postupný nárůst cen a inflace. Kdo se tedy k nově vytvořeným penězům dostane naposled, ten si toho za ně také nejméně nakoupí.

Z této logiky vyplývá, že banky vydělají tím více, čím více vklady klientů namnoží, tedy čím více nekrytých úvěrů rozdají. Z výroby nových peněz profitují nejvíce ti, kteří stojí na jejím počátku (banky), a nejméně ti na konci finančního řetězce (hlavně státní zaměstnanci, penzisté a lidé s příjmem

Česká republika, stejně jako Evropská unie, má povinné minimální rezervy 2 %, peněz uměle vytvořených bankami tak zde bude v oběhu ještě mnohem více než v našem příkladu.

Jak dnes vznikají peníze?

Stát

Dluhopis

Banka

Peněžní multiplikátor 100 000 – 10% rezerva

1 000 000

90 000 – 10% rezerva 900 000 – nová půjčka 810 000 – nová půjčka

Celkově může vzniknout až 10 000 000 USD z dluhu. Rezerva v ČR pouze 2 %.


Rozpočti si to a vyhraj! Finanční gramotnost není v České republice na příliš vysoké úrovni. Dokládají to nejen průzkumy, ale i každodenní praxe. Proto je podpora finančního vzdělávání jednou z důležitých aktivit Golden Gate. Pravidelně pořádáme vlastní vzdělávací akce, z nichž největší je Vyšehradské fórum. Velký úspěch mají rovněž přednášky našeho obchodního ředitele Pavla Ryby na aktuální ekonomická témata, které si může veřejnost poslechnout například na VŠE. Rádi ale také podporujeme i jiné zajímavé projekty, jež pomáhají lidem se ve světě financí lépe orientovat. Jedním z nich jsou například Finance pro radost Marcely Hrubošové, která letos vystoupí na Vyšehradském fóru. Kromě toho, že připravila ucelený koncept finančního vzdělávání pro všechny generace, radí nejen začínajícím podnikatelům, jak svůj byznys dobře rozjet. Nejnovějším projektem, který jsme se rozhodli podpořit letos, je soutěž Rozpočti si to! pořádaná v rámci projektu Finanční gramotnost do škol, jemuž se už čtvrtým rokem věnuje obecně prospěšná společnost yourchance. Hlavní náplní soutěže je vedení rozpočtu domácnosti. Soutěžící se v týmech učí, jak ho praktickým způsobem sestavovat. Dozvídají se, kolik co stojí, jak je důležité tvořit si finanční rezervy či jak je možné investovat. V rámci bonusových úkolů pak poznávají různé, i moderní formy finančního vzdělávání, jako jsou webináře, mobilní aplikace či vytvoření prezentace pro spolužáky. Minulé ročníky soutěže byly určeny žákům druhého stupně základních škol, letos však přibude nová kategorie pro střední školy. Pro ty budou připraveny speciální úkoly navíc, ve třetím kole se kupříkladu budou hlouběji zabývat různými formami investic.

Umět dobře hospodařit a zacházet s penězi je v dnešní době stejně důležitá schopnost jako čtení a počítání. Rozpočti si to! děti zábavnou formou učí, jak vést rodinný rozpočet. Získají reálnou představu o cenách i zdravé finanční návyky a naučí se pracovat v týmu. V soutěži jsou vítány i rodinné týmy, takže i rodiče se díky soutěži mohou lecčemu přiučit. Na týmy, kterým se podaří dostat až do finále, navíc čekají velmi zajímavé odměny. Podle předchozích zkušeností odcházejí účastníci z finále se zvýšeným sebevědomím a pyšní na to, co dokázali. Nová zkušenost je také posune o něco blíž k úspěšnému životu a to je to nejpodstatnější. Do soutěže se můžete přihlásit na stránkách www.financnigramotnostdoskol.cz. Spolupráce se společností yourchance, která soutěž Rozpočti si to! pořádá, je další způsob, jak chceme podpořit zlepšení finanční gramotnosti české veřejnosti. Yourchance se mimo jiné zaměřuje na tvorbu výukových materiálů pro základní a střední školy, které podporují interaktivní formy výuky. Díky jejich portálu www.financnigramotnostdoskol.cz se mohou zájemci finančně vzdělávat i sami, třeba účastí na tematických webinářích.


Nenechte si ujít třetí ročník Vyšehradského fóra! Kromě zajímavých přednášek se můžete těšit i na exkluzivní autogramiádu. Letošní Vyšehradské fórum se rychle blíží, už 7. října vystoupí v Kongresovém centru se svými přednáškami známí ekonomové Markéta Šichtařová, Marcela Hrubošová a Jaroslav Brychta. Obě dámy zde také představí své nejnovější knihy a pro zájemce bude o přestávce připravena autogramiáda. Nejnovější kniha Markéty Šichtařové a Vladimíra Pikory Zlatý poklad je tentokrát určena dětem. Jde o bohatě ilustrovanou knihu pohádek, ve kterých se vše točí kolem peněz. V příbězích najdete pohádkové bytosti, vychytralé podvodníky, moudré i méně moudré lidi i zvířátka. Je lepší schovat zlato pod polštář, nebo raději do skřítčí banky? Odnese si čert Honzu do pekla, protože si špatně přečetl smlouvu o půjčce, nebo Honza přijde zavčas k rozumu a čerta přechytračí? Naučí se Daniel od trola, jak se vyhnout riziku, nebo ho spolkne mořská obluda? Všechny pohádky laskavým a nenásilným způsobem vysvětlují základní pojmy finanční gramotnosti. Děti a možná i jejich rodiče se díky knize dozvědí, jak se v životě chovat, aby se nikdy nedostali do jakýchkoliv finančních obtíží.

Kniha expertky na finanční vzdělávání Marcely Hrubošové Tahák na úspěšné podnikání přináší zase ucelený pohled na to, co je podnikání. Najdete v ní ty nejdůležitější informace, které musíte vědět, abyste úspěšně obstáli ve světě podnikání a ještě si celý ten proces skvěle užívali. Je určena nejen začínajícím podnikatelům, jimž poskytne veškeré praktické informace potřebné k tomu, aby se mohli pustit do svého podnikání, ale i těm pokročilým, kteří chtějí své podnikání jen lépe zorganizovat a zefektivnit, aby jim přinášelo ještě větší prosperitu. Vedle skutečně velmi praktického návodu, jak si postavit prosperující firmu a na nic při tom nezapomenout, obsahuje kniha také řadu inspirativních osobních podnikatelských příběhů Marcely Hrubošové. Skvěle jimi ilustruje některé chybné kroky, kterých se podnikatelé často dopouštějí, čímž umožňuje se takovým chybám už dopředu obloukem vyhnout.

Vladimír Pikora Ŋ%6/¹8%-',8%å3:©

Zlatý poklad

V prvé řadě ale na akci zazní velmi zajímavé přednášky plné praktických informací: jak se nejlépe zajistit na důchod, jak vyzrát na finanční gramotnost a ekonomická krize v roce 2009 a dnes. Nezapomeňte si proto na Vyšehradské fórum objednat vstupenky včas – buď u svého poradce, nebo na stránkách www.goldengate.cz po přihlášení do svého klientského účtu. Informace k akci získáte také na stránkách www.vysehradskeforum.cz.


NOVINKY. Co se děje ve světě drahých kovů? Monopol na peníze ZÁŘÍ Vážení klienti, Pavel Kupka

Recommend Documents