NOVINKY. Co se děje ve světě drahých kovů? Vítejte v největší slévárně zlata na světě ZÁŘÍ Vážení klienti, Vladimír Brůna

G

O

L

D

E

N

G

A

T

E

NOVINKY ZÁŘÍ 2016

Co se děje ve světě drahých kovů? Vážení klienti, naše zářijové Novinky jsou zcela výjimečné. Chtěli bychom se v nich s Vámi podělit o náš nevšední zážitek z návštěvy největší slévárny zlata na světě, ze švýcarského Valcambi. Jde o místo, kde se kříží zlaté stezky z celého světa. Zlato sem proudí z dolů nebo z recyklačních programů a poté, co je dokonale vyčištěno a zformováno do patřičných tvarů a gramáží, pokračuje jeho cesta dále na světové finanční trhy, k výrobcům hodinek, elektroniky, nebo přímo do Golden Gate a do Vašich rukou. Zkušenost ze slévárny Valcambi nám pomohla pochopit, proč zlato fascinuje lidstvo již od dob, kdy ještě neznalo peníze nebo finanční krizi. Je to naprosto jedinečný kov, nejen díky svým fyzikálním vlastnostem a schopnosti uchovávat svou hodnotu celé věky. Lesk ryzího zlata vyvolává v člověku také vzrušení a velmi pozitivní emoce. Provoz ve slévárně nyní jede naplno, může za to nárůst poptávky po žlutém kovu, zejména ze strany drobných investorů. Velký zájem doprovází také rostoucí cena. Během prázdninových měsíců sice

stagnovala, od začátku roku je však zlato v plusu o 24 % v dolarech a o 20 % v korunách. Vývoj stříbra je ještě o něco dynamičtější, v dolarech jeho cena od začátku roku vzrostla o více než 37 %, v korunách o 31 %. Zlato a stříbro jsou odjakživa spojovány také se sportem a s vítězstvím. V tomto čísle Vám prozradíme, proč se medaile vyrábějí právě ze zlata stříbra a bronzu a proč jsou „zlaté“ medaile vlastně stříbrné. Na závěr Vás srdečně zveme na již čtvrtý ročník pravidelné konference Vyšehradské fórum 2016, tentokrát s podtitulem „O čem politici nemluví. Finanční krize. Příčiny a možné dopady na eurozónu?“. Nenechte si ujít naši nejdůležitější událost roku a příležitost získat informace přímo od těch nejlepších odborníků. Příjemné čtení plné inspirace Vám přeje

Vladimír Brůna předseda představenstva GOLDEN GATE CZ a.s.

Vítejte v největší slévárně zlata na světě Nahlédněte s námi do fascinujících míst, kde vzniká ryzí zlato. Pojďme se společně podívat do největší slévárny zlata, do švýcarské Valcambi. Na místo, kam se běžní smrtelníci nedostanou! Zamýšleli jste se někdy nad tím, odkud pocházejí a jak vlastně vznikají zlaté a stříbrné slitky, které opatrujete doma v trezoru nebo do kterých právě u nás spoříte? Zrod investičního zlata je dlouhý, velmi náročný a naprosto fascinující proces. Začíná dobýváním kovu z útrob země, kde se těží. Končí zatavením cihličky do ochranné fólie a předáním do rukou klienta. Ta nejdůležitější a nejnáročnější část celého procesu se odehrává v takzvaných rafinériích neboli slévárnách (zlata, stříbra a jiných drahých kovů). Zde se surové nebo už použité kovy čistí, formují a připravují pro využití na finanční trhy nebo právě směřují do rukou klienta. Na světě existuje velké množství zpracovatelů zlata a stříbra, ale jen ti nejlepší splňují přísné standardy a mohou pro své produkty používat označení Good Delivery – certifikát, jenž umožňuje s kovem kdekoliv na světě obchodovat (viz Good

GOLDEN GATE CZ a.s. | Václavské náměstí 1282/51 | 110 00 Praha 1 | 840 888 999 | [email protected] | www.goldengate.cz

Delivery – záruka nejvyšší kvality). Mezi absolutní špičku patří největší slévárna na světě, švýcarská rafinerie Valcambi. Golden Gate s touto slévárnou spolupracuje již několik let. Nyní jsme se mohli poprvé podívat do jejích fascinujících útrob. Společně

z nejstřeženějších míst ve Švýcarsku, ale i v Evropě. První a zdaleka ne poslední kontrolou jsme prošli už během vstupu do administrativní části budovy, kde jsme měli příležitost si popovídat přímo s ředitelem Valcambi Michaelem Mesaricem. Charismatický muž s československými kořeny (pocházela odtud jeho maminka) nám přiblížil filozofii společnosti a její široký záběr. Zdůraznil snahu přinášet stále nové produkty, protože i tak tradiční investice, jakou je zlato, může mít zcela moderní formu. Hovořili jsme spolu také o rostoucí poptávce po investicích do zlata a o hodnotách společnosti. Podle Mesarice existuje celá řada důvodů, proč se lidé právě nyní ve velkém ke zlatu obracejí. Právě nyní je období, kdy akcie a nemovitosti či dluhopisy nevydělávají. Doba a načasování zlatu přejí. Svět je navíc plný nejistoty a také strachu: válka v Sýrii, terorismus, brexit, bankovní krize, uprchlická krize… To vše přispívá k tomu, že lidé hledají jistotu ve zlatě. „Cena zlata a poptávka po něm v sobě nesou všechny obavy z bankovního systému a nejistoty lidí,“ říká Mesaric. Za pravdu mu dává vývoj na trhu. Poptávka po investičním zlatě letos vzrostla o 127 % a za první půlrok se prodalo 2 235 tun kovu, což je historicky druhý nejvyšší zaznamenaný objem za jedno pololetí. Pro Valcambi je to ale dobrá zpráva, provoz zde právě teď jede naplno, často na tři směny.

s námi jsme pozvali reportérku ekonomického měsíčníku FORBES Kristýnu Greplovou. Těšili jsme se na jedinečnou příležitost prohlédnout si na vlastní oči, jak vlastně celý úžasný proces zpracování zlata ve skutečnosti vypadá. Za zdi této slévárny se jen tak někdo nedostane! A tak my se s Vámi o tento životní zážitek chceme podělit.

Cesta po Švýcarsku a první dojmy z návštěvy slévárny Valcambi Slévárna Valcambi leží v italském kantonu Ticino ve Švýcarsku, asi dvacet minut od Milána. Na radu místních jsme se přesto rozhodli pro trasu přes Curych, kam jsme přiletěli letadlem, a této volby jsme v žádném případě nelitovali. Cesta autem z letiště do malebného městečka Balerna, sídla společnosti Valcambi, vedla přes nádherně zelené švýcarské kopce a kolem modrozeleného jezera Lugano. Počasí nám až do našeho odjezdu přálo, tak jsme si krásu přírody i samotného Balerna mohli vychutnat naplno. Na první pohled není slévárna ve švýcarském městečku Balerna nijak zvláštní, vypadá jako každá druhá průmyslová budova jako například ocelárny. Na druhý pohled mnohamiliardový byznys dělí od světa tři bezpečnostní perimetry, stráže a detektory kovu. To hlavní a výjimečné se skrývá ale až v jeho nitru. Každý den zpracuje neuvěřitelných 3,8 tuny zlata (v přepočtu to dělá čtyři miliardy korun denně). Tomu odpovídají také velmi přísná bezpečnostní opatření, která se ani zdaleka nedají srovnávat s kontrolami na letištích nebo při vstupu do České národní banky. Slévárna Valcambi je jedním

Michael Mesaric mluví s láskou nejen o zlatě a své práci, ale i o svých zaměstnancích. Ti totiž tvoří základ úspěchu společnosti, protože asi 80 % výroby stojí na ruční práci. Mile nás překvalilo, že Michael vyznává podobné hodnoty jako my v Golden Gate. Zaměstnanci Valcambi jsou velmi loajální a často zde pracují celý svůj život. Většina z nich sem dojíždí z blízké Itálie.


Kotle plné zlata, velké vedro a pot na tváři Po příjemném rozhovoru nastal čas jít konečně „k věci“ a podívat se, jak skutečně vzniká ryzí zlato a příběh naší unce zlata. Do samého srdce továrny nás zavedl výrobní ředitel Simone Knobloch. Následoval další složitý bezpečnostní proces, kdy jsme si museli obléci speciální pracovní oděv, odevzdat telefon, všechny šperky a kovové věci, dostali jsme doprovod a sledovací čipovou kartičku. Pak jsme prošli zamřížovaným turniketem a několika bezpečnostními dveřmi, dlouhým tunelem, a dokonce kolem detektoru radioaktivity. Teprve nyní jsme zjistili, že budova slévárny vede z důvodů bezpečnosti několik pater pod zemí.

Ze všeho nejvíc připomínají hlavní výrobní haly ocelárnu. Z obrovských tavicích nádrží sálá horko a zaměstnanci se kolem kotlů a tmavých očouzených zdí pohybují v žáruvzdorných pláštích, s přilbou a štítem přes obličej. Zlato musí být zahřáto až na teplotu 1 064 stupňů Celsia, což je jeho bod tání. Záře kovu v tomto prostředí ještě více vyniká a působí mysticky, je téměř nemožné od ní odtrhnout oči. Najednou kolem nás byly hroudy zlata a stříbra za stamiliony korun! Co nás ohromilo, byla ona obrovská ochota zaměstnanců a jejich milé chování k nám v tak náročném prostředí.

Produkty pro centrální banky, ale i pro děti Valcambi nabízí kompletní řadu služeb a produktů, od rafinace a výroby slitků přes zkoušky ryzosti v obřích laboratořích, vývoj odborných polotovarů pro hodinářský průmysl i pro elektroniku až po návrhy a výrobu mincí, medailí, různých výlisků a složitých slitin. Využívá ty nejmodernější systémy pro přísné kontroly bezpečnosti a kvality a investuje do inovací. Například výroba kilogramových slitků je plně automatická. Mechanické paže malé strojové manufaktury spolu dokonale přesně spolupracují. Na začátku linky si automatický stroj sám odměří zlatý granulát a na jejím konci vyjede malá lesklá cihlička. Kamera ještě sama zkontroluje, zda nemá slitek praskliny nebo škrábance, a laser na něj vypálí identifikační číslo. Zaměstnanec už pak jen opatrně

v rukavicích kontroluje vyskládané slitky v krabicích a posílá je dál na další kontroly kvality. Ve Valcambi ale najdete i mnohem větší slitky určené pro centrální banky celého světa nebo pro velké finanční instituce. Váží 12 kilogramů a musí chladnout pomalu pod zvláštním modrým plamenem, aby nepopraskaly. Klienti Golden Gate však nejsou ani centrální banky, ani jiné instituce, proto nás zajímaly především produkty pro běžné střadatele a investory. Přesně takové jsou takzvané CombiBary, slitky, které svým tvarem připomínají tabulku čokolády. 50gramový nebo 20gramový slitek je prolisy rozdělen na 50, respektive 20 samostatných gramových slitků. Ty lze od sebe snadno a bez ztráty materiálu oddělit. „A podělit děti nebo vnoučata,“ představuje výhody CombiBarů Simone Knobloch. Dozvídáme se, že ve světě je tento produkt stále oblíbenější. Myšlenka na vznik tohoto produktu přišla v roce 2010. V té době vrcholila globální bankovní krize a stále více investorů začalo požadovat vyšší počet malých slitků kvůli usnadnění budoucí směny a kvůli zvýšení jejich platební schopnosti v případě dalšího prohloubení ekonomické krize. „Zlatá čokoláda“ umožňuje investici naplánovat podle situace na trhu i podle potřeb majitele. Ten se v případě potřeby nemusí zbavovat celého velkého slitku. Dalším důvodem, proč zvolit právě CombiBar, je jeho cena, která je mnohem výhodnější než nákup jednotlivých gramových slitků. CombiBary nechybí ani v nabídce Golden Gate. Zakoupit si u nás můžete zlaté slitky o hmotnosti 50 a 20 gramů nebo 100gramové stříbrné slitky. Do budoucna bychom však chtěli naši nabídku produktů Valcambi výrazně rozšířit. Možnost „naporcovat“ si investici podle svých potřeb nenabízí žádné jiné slitky. Tedy zatím. Ve Valcambi stále vyvíjejí nové produkty a my jsme měli tu čest prohlédnout si i takové, které na trh teprve přijdou. Simone nám ve firemní vzorkovně například ukázal zlaté pyramidky, jež připomínají čokoládu Toblerone, nebo malý, třígramový slitek, který se dá rozlámat a potom složit do tvaru nádherné trojrozměrné hvězdy. Přestože se zlatem pracujeme každý den, obrovské množství slitků ve vzorkovně i v celé firmě nám bralo dech. Nedalo nám to a museli jsme se Simona zeptat, jaké to je, když člověku prochází každý den pod rukama takové pohádkové bohatství? „Normálka,“ odpověděl nám s úsměvem.

Férové zlato, zlato s původem a rodokmenem Ještě před tím, než se zlato roztaví a dostane žádoucí tvar, musí se vyčistit od všech nečistot a příměsí. Cihlám, které dorazí do sléváren od těžařů, se říká „doré“. Obsahují i další kovy, jako je stříbro nebo měď. Podíl každého kovu se může měnit, obvykle ale obsahují alespoň 50–90 % zlata. Měli jsme možnost prohlédnout si slitky pocházející z dolů v Peru a na


první pohled bylo znát, že nejde o čisté zlato – chyběl mu lesk a barva byla nazelenalá. Ryzí zlato získá slévárna pomocí lučavky královské, dýmavé žlutohnědé kapaliny. Jde o směs koncentrované kyseliny dusičné a kyseliny chlorovodíkové, která jako takřka jediná dokáže rozpustit zlato. V této směsi je kov ponořen osm až deset hodin. Pomocí elektrického proudu se částice zlata přitáhnou ke katodě a tím se získá zlato o čistotě 999,9 promile. Z roztoku se pak vytahuje v podobě velkých tenkých žlutých plátů. Valcambi klade velký důraz na etiku práce a ochranu životního prostředí nejen ve svých podnicích, stejný přístup vyžaduje i od svých dodavatelů. Také samotní investoři se čím dál více zajímají, odkud jejich zlato pochází. Velká část výroby ve švýcarské slévárně proto probíhá na základě fair trade (tzv. férový obchod dává možnost lidem z rozvojových zemí pracovat za důstojných podmínek a dostávat spravedlivý plat). Mnoho zlatých dolů se, jak známo, nachází v konfliktních oblastech. Valcambi proto spolupracuje hlavně s velkými producenty, kde může dobře hlídat, jak přistupují k těžbě i ke svým zaměstnancům. Pokud chce mít investor opravdu jistotu, že kvůli jeho zlatu netrpěla ani příroda, ani lidé, může si koupit slitek z kategorie Green Gold opatřený zvláštním certifikátem. Návštěva švýcarské slévárny pro nás byla zásadní životní zkušeností a jedním z nejúžasnějších zážitků v životě. Zrod ryzího zlata je naprosto fascinující proces, je takřka nemožné odtrhnout oči od kádí plných tekutého kovu nebo od automatických linek, které s přesností chirurgů produkují identické slitky. Na cestu zpátky do Prahy jsme se vydali s lehkým pocitem smutku, že je náš pohádkový výlet u konce. Náladě odpovídalo i počasí, které se během odjezdu změnilo ze slunečného na deštivé. A jako by Švýcarsko skutečně tušilo, že se s ním neradi loučíme, připravilo nám po cestě na curyšské letiště překvapení v podobě předlouhé kolony. Skvělý zážitek, který jsme si z Valcambi přivezli, nám však tato malá komplikace zkazit nemohla, ten nám vydrží už navždy. Reportáž z naší návštěvy slévárny Valcambi si můžete přečíst také v zářijovém vydání časopisu FORBES, nebo sledujte Facebook Golden Gate

Švýcarsko plné zlata Švýcarsko a zlato k sobě prostě patří. Zlatý průmysl je zde hluboce zakořeněný a má velmi dlouhou tradici. Odhaduje se, že minimálně dvě třetiny a možná až 90 procent světového zlata putuje v určité fázi přes Švýcarsko. Čtyři z šesti největších zlatých rafinerií na světě mají své sídlo právě tam. V blízkosti Valcambi se nacházejí také další slévárny, například ve městě Mendrisio sídlí Argor-Heraeus, se kterou rovněž úzce spolupracujeme a jejíž slitky jsou v Golden Gate nejžádanější, stejně jako ve světě. Podniky svou polohou těží z blízkosti Itálie s dlouhou tradicí výroby šperků a dostupnou pracovní silou, stejně jako z reputace Švýcarska pro finanční stabilitu a diskrétnost. Švýcarská vláda také pomáhá obchodu, když se zaručuje za ryzost zlata a pečlivě reguluje celé průmyslové odvětví.

Značka zlata Good Delivery – záruka nejvyšší kvality Největší světový trh s fyzickým zlatem se nachází v Londýně, denně se zde zobchoduje až 800 tun zlata. Své sídlo tu má také největší autorita trhu se žlutým kovem London Bullion Market Association (LBMA). Dohlíží na obchodování a vydává pravidla pro londýnskou burzu. Standard Good Delivery je vlastně soupis uznávaných rafinerií, které mohou na světový trh dodávat své zlato nebo stříbro. Slévárny jsou sledovány a testovány, zda stále splňují požadované normy. V současné době splňuje přísné podmínky LBMA asi 70 rafinerií na zlato a 80 na stříbro. V České republice zatím žádný zpracovatel drahých kovů přísné podmínky nesplňuje, a zřejmě dlouho splňovat nebude. Proces pro získání mezinárodního označení totiž trvá kolem sedmi let a u nás s ním ještě nikdo nezačal. Označení Good Delivery je nezbytnou podmínkou, aby se jejich produkty mohly mezinárodně obchodovat. Takto označené zlato je vysoce likvidní, protože právě díky zaručené kvalitě s ním obchodují všichni významní prodejci. Každému Good Delivery slitku náleží certifikát pravosti s číslem, které se shoduje s vyraženým označením na cihle.


Olympijské hry skončily – medaile zůstávají navždy Letní olympijské hry v Riu de Janeiru 2016 přinesly napínavé boje o drahé kovy i dojemné osobní příběhy. Ale i medaile mají, podobně jako sportovci, svůj příběh. Většina výroby probíhá ručně, a to znamená, že stejně jako za jejich získáním stojí i za výrobou každé z medailí obrovské úsilí, trpělivost i preciznost. Tedy stejné hodnoty, jaké vyznáváme v Golden Gate.

Hodnota medailí ale nespočívá v ceně použitého kovu, ale v obrovské dřině, kterou musejí ti nejlepší vynaložit během mnoha měsíců příprav. O historicky první „zlatou“ medaili pro tehdejší Československo se postaral až v Paříži 1924 gymnasta Bedřich Šupčík ve šplhu. Z letošní olympiády si česká výprava přivezla domů celkem deset „placek“: jednu zlatou, dvě stříbrné a sedm bronzových.

Víte, proč získávají nejúspěšnější sportovci medaile právě ze zlata, stříbra a bronzu? Tradice vychází z řecké mytologie, podle které tyto kovy označují první tři období v lidských dějinách: zlatý věk, kdy lidé žili mezi bohy, stříbrný věk, kdy mládí trvalo sto let, a bronzový věk, který představuje éru hrdinů.

Medaile v číslech

Samotný zvyk udělování zlatých, stříbrných a bronzových medailí pro sportovce na prvních třech místech má ale o něco kratší historii. Sahá do roku 1904, kdy probíhaly v pořadí třetí hry

MOV připravil pro Rio celkem 2 488 olympijských medailí, konkrétně 812 zlatých, 812 stříbrných a 864 bronzových. Medaile vyrazila brazilská mincovna a jde o největší a nejtěžší medaile v historii olympijských her. Každá měří v průměru 85 mm a váží půl kila. Výrobní cenu jedné zlaté medaile odhadují organizátoři na 600 dolarů. Hlavním motivem je vavřínový věnec – symbol vítězství ve starověkém Řecku – obklopující logo „RIO“. Podle organizátorů představuje motiv vztah mezi „silnými stránkami olympijských hrdinů a přírodními silami“. Dlouhodobým trendem ve výrobě olympijských medailí je snižování dopadů na životní prostředí. Použité zlato musí splňovat náročná kritéria dlouhodobé udržitelnosti těžby i rafinace a dodavatelé se musejí řídit přísným ekologickým a pracovním právem. Zlato pro medaile z Ria bylo proto vyrobeno zcela bez použití rtuti a kov na stříbrné a bronzové medaile byl z 30 procent recyklován. Dokonce také stuha na medailích byla vyrobena z použitých plastových lahví. Organizátoři příštích letních her v Tokiu 2020 mají cíle ještě vyšší. Zlaté, stříbrné i bronzové medaile hodlají vyrobit čistě jen z vyřazených mobilních telefonů a další elektroniky. Japonsko totiž neoplývá přírodním bohatstvím, zato elektronického odpadu má více než dost. Ročně z něj dokáže „vytěžit“ 143 kg zlata, 1 566 kg stříbra a 1 112 tun mědi za rok. Tedy mnohonásobně více, než bude na medaile potřeba.

v moderní historii ve městě St. Louis v Missouri ve Spojených státech. Všechny další ročníky pak na tuto praxi navázaly a Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zpětně přidělil medaile sportovcům z předchozích her. Na začátku století získávali sportovci na prvním místě ještě skutečné zlato. Poslední olympiádou, při které se rozdávaly medaile vyrobené výhradně ze zlata, se konala v roce 1912 ve švédském Stockholmu. Nejvíce žlutého kovu si odvezl švýcarský střelec Louis Richardet – vyhrál čtyři zlaté a dvě stříbrné. Z našich sportovců tehdy neuspěl nikdo. Od té doby jsou zlaté medaile vyrobeny ze stříbra a pozlaceny. Obsah drahých kovů stanovuje MOV. Každá zlatá medaile musí mít minimálně obsah stříbra 92,5 % a nejméně šest gramů zlata. Ty z Ria obsahují zlata 1,34 procenta, tedy 6,7 gramu, přibližně tolik, kolik váží tři snubní prstýnky.

Paralympijské medaile – duch v pohybu Začátkem září odstartovaly také paralympijské hry, které sice nejsou tolik mediálně populární, úsilí sportovců ale není o nic menší. Celkem 2 347 medailí bylo připraveno pro tělesně hendikepované sportovce. Jejich hlavní motiv je inspirován paralympijským heslem „Duch v pohybu“. Místo vavřínu jsou hlavním symbolem semena vyjadřující odvahu, vytrvalost a rozvoj paralympijských sportovců. Tvoří nekonečně stoupající spirálu, která má představovat energii a trvalý růst konkurence. Bývá zvykem, že sportovci své medaile líbají a zkoušejí do nich kousnout. Letošní paralympijské hry však přinesly úplně nový rituál – třesení. Tyto medaile totiž obsahují zajímavou novinku. Uvnitř sebe mají malý přístroj, který vydává zvuk, když se s medailí zatřese. To umožňuje zrakově hendikepovaným sportovcům medaile od sebe odlišit. Zlato má zvuk nejhlasitější, bronz nejtišší.


Záporné sazby ničí Vaše úspory Dnešní doba je v mnoha ohledech výjimečná a ojedinělá. Ještě snad nikdy nebyla společnost tolik zadlužená a asi ještě nikdy nebyl dlužník oproti střadateli tak zvýhodňován. Evropská centrální banka (ECB) už od března drží sazbu, za kterou si u ní ukládají peníze komerční banky, na rekordním minimu minus 0,4 procenta a nevylučuje další snižování. Chce tím docílit toho, aby banky peníze raději dále půjčovaly, než ukládaly. Bankám tím však rostou výdaje na správu úspor a o vyšší náklady se se svými klienty budou muset podělit. Roste také počet záporně úročených dluhopisů. Podle agentury Bloomberg v nich mají investoři více než 9 bilionů dolarů. To negativně dopadá především na penzijní fondy, právě ty nejčastěji investují do „bezpečných“ státních či podnikových dluhopisů, které dnes nesou záporné úroky. Jaký bude skutečný dopad záporných úroků na ekonomiku, je ale zatím velkou neznámou. Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS) uveřejnila zprávu, v níž upozorňuje, že efekty záporných sazeb jsou neprozkoumané a mohou nadělat více problémů než užitku. Neexistuje s nimi žádná delší zkušenost a není jasné, jak budou jednotlivci a banky při delším trvání experimentu reagovat. Přesto v posledních letech v Evropě přibývá zemí, které už negativní sazby zavedly, např. Švýcarsko, Dánsko či Švédsko.

Jako první ze středoevropských zemí přikročilo k záporným sazbám nedávno Maďarsko. Svou depozitní sazbu snížilo na minus 0,05 %. Ve Švýcarsku fungují záporné úroky déle než rok a některé banky už začaly své klienty informovat, že budou zavádět sankční poplatek nebo záporný úrok, stejně tak v Německu. Česká centrální banka (ČNB) zavedení záporných sazeb prozatím neplánuje, stále je drží na úrovni 0,05 %. Guvernér ČNB Jiří Rusnok si tento nástroj schovává na dobu, kdy ČNB přestane intervenovat vůči koruně, aby ji držela na hodnotě 27 korun za euro. Tedy na druhou polovinu příštího roku. Češi mají v bankách uloženy dva biliony korun. Mají proto nejvyšší čas začít přemýšlet, jak zabránit jejich postupnému znehodnocení. Jednou z mála možností, jak uchovat hodnotu peněz, je investovat do něčeho solidního a hmatatelného, jako jsou například pozemky, nemovitosti, umění či drahé kovy. Také analytici se shodují, že najít dnes vhodné krátkodobé investice je velmi obtížné. V případě dlouhodobé investice ale rozhodně existují možnosti a jednou z nich je fyzické zlato a stříbro. Zlato už od začátku roku zhodnotilo v korunách o 20 procent, stříbro dokonce o 31 procent. Za rostoucí poptávkou po drahých kovech stojí kromě zvyšující se nejistoty v ekonomice právě plošné zavádění záporných sazeb.


Nenechte si ujít čtvrtý ročník Vyšehradského fóra 2016! Společnost GOLDEN GATE CZ a.s. si Vás dovoluje pozvat na 4. ročník konference

Vyšehradské fórum 2016

19. 10. 2016 v 18 hod. / Kongresové centrum Praha Název konference: „O čem politici nemluví. Finanční krize. Příčiny a možné dopady na eurozónu?” Moderátor: Lukáš Dolanský přednášející

Prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc. Téma: „Klíčové faktory soudobého úpadku světové ekonomiky a budoucího rozpadu Evropské unie.” Mgr. Juraj Karpiš Téma: „Lekce z poslední krize. Selhal a opakovaně selhává bankovní systém.” Prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc. Profesor Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Profesorem byl jmenován v oboru Odvětvová ekonomika a management. Působil také jako poradce v Moravské záchranné ekonomické komisi jihomoravského hejtmana. Je autorem mnoha ekonomických publikací a učebnic. V přednáškách se věnuje hlavně tématu vývoje českého a světového finančního trhu s dopadem na světovou ekonomiku a lidskou společnost.

Mgr. Juraj Karpiš Spoluzakladatel a předseda slovenského think-tanku Institut ekonomických a společenských analýz. Je absolventem Fakulty managementu UK v Bratislavě se specializací finanční management. V INESS se věnuje především problematice zdravotnictví, monetární politiky a eura. Mezi úspěšné projekty, na kterých se v rámci INESS podílel, patří například mezinárodně oceněný projekt internetového portálu o veřejných financích www.cenastatu.sk. Je členem Klubu ekonomických analytiků. Časopis Týždeň ho označil za osobnost roku 2011. V loňském roce vydal ekonomický bestseller Zlé peniaze – sprievodca krízou.

Získáte důležité informace přímo od těch nejlepších, nebude chybět autogramiáda

Závěr Vyšehradského fóra 2016 bude patřit autogramiádě. Oba řečníci budou podepisovat své skvělé knihy, které by ve Vaší knihovně neměly rozhodně chybět. Finanční trhy od profesora Oldřicha Rejnuše jsou ojedinělou publikací na trhu. Věnuje se principům a zákonitostem fungování finančních trhů se zaměřením na specifické vlastnosti jednotlivých druhů finančních investičních instrumentů. Nejnovější čtvrté vydání knihy je aktualizováno v návaznosti na nedávné legislativní změny a rozšířeno o problematiku regulace a dohledu ve finančním systému, o obchodování na měnových trzích a o investování do drahých kovů. V neposlední řadě se kniha věnuje rizikům soudobého vývoje a možným dopadům na ekonomiku a lidskou společnost. Knihu Zlé peniaze vydal Juraj Karpiš v loňském roce. Hledá v ní příčiny, proč padly banky a proč si evropské státy neumějí půjčovat. Poukazuje na slabá místa ve fungování dnešního finančního systému, kdy se možnost tvořit peníze z ničeho

zneužívá ke sledování politických a finančních cílů. Banky pomáhají financovat sliby politiků, ti jim na oplátku pravidelně za naše peníze pomáhají z problémů. Po krizi se lidé opět stali rukojmími. Museli jsme zaplatit účty za banky, které jsou údajně příliš velké na to, aby padly. Důležitou částí knihy jsou možné budoucí scénáře a konkrétní návrhy, jak žít kvalitní život zlým penězům navzdory.


Hity podzimu i osvědčená tradice Představujeme Vám nejoblíbenější kousky z naší nabídky investičního zlata a stříbra, které pocházejí ze švýcarských sléváren Valcambi a Argor-Heraeus a z australské mincovny Perth Mint. Všechny cihličky odpovídají londýnskému standardu Good Delivery a jsou akceptovány na všech světových trzích.

Zlaté slitky CombiBar 20 a 50 g Obrovskou popularitu si během pouhých několika let získaly originální zlaté slitky připomínající svým tvarem čokoládu. Pocházejí z dílny Valcambi, největší slévárny na světě. Slitky o váze 20 a 50 gramů jsou rozděleny na samostatné jednogramové dílky, které lze snadno odlomit jako čokoládu. Díky tomu cihličku nemusíte prodávat celou najednou, ale můžete si prodej přizpůsobit svým potřebám či situaci na trhu. Jednotlivé dílky mohou být také originálním dárkem. Další velkou výhodou slitků CombiBar je jejich výhodná cena, je výrazněji levnější než nákup samostatných gramových slitků. Zlatá „čokoláda“ je zapečetěna v plastovém pouzdře spolu s číslovaným certifikátem. Navíc je vyrobena tak, aby se vešla do každé peněženky, takže každý může mít svou investici stále po ruce.

zlatá cihla z její produkce má svůj certifikát a je opatřena unikátním výrobním číslem. Uncové slitky jsou společně i s certifikátem zataveny v ochranné fólii.

Zlatý slitek The Perth Mint 1 Oz Zlaté jednouncové cihly od australské mincovny Petrh Mint patří k těm celosvětově nejoblíbenějším a dobře je znají také naši spořící klienti. Stejně jako ostatní slitky v naší nabídce jsou vyrobeny z toho nejčistšího zlata o ryzosti 999,9. Cihličky mají na sobě vyraženy všechny potřebné údaje: logo výrobce, zemi původu, hmotnost, ryzost, punc a výrobní číslo. Všechny tyto informace jsou pak uvedeny i v přiloženém certifikátu původu, který je spolu s kovem zataven v ochranné fólii.

Stříbrný slitek CombiBar 100 g Rozpůlit, rozčtvrtit nebo nalámat na gramové dílky můžete také stříbrný slitek CombiBar o váze 100 g. Stejně jako jeho zlatí bratříčci pochází ze slévárny Valcambi a je prolisy rozdělen na 100 samostatných gramových slitků. Ty lze od sebe snadno a bez ztráty materiálu oddělit. Jde o velmi populární variantu investice, v případě možného budoucího kolapsu papírových měn může tento slitek nahradit dnešní mince ve Vaší peněžence.

Zlatý slitek Argor-Heraeus 1 Oz Uncové slitky patří mezi nejžádanější a nejlikvidnější podoby investičního zlata. Pokud s námi spoříte do zlata, pak už jistě tento švýcarský zlatý slitek z 24karátového zlata máte doma ve svém trezoru. Slévárna Argor-Heraeus patří rovněž k těm největším světovým zpracovatelům drahých kovů. Každá


NOVINKY. Co se děje ve světě drahých kovů? Vítejte v největší slévárně zlata na světě ZÁŘÍ Vážení klienti, Vladimír Brůna

Recommend Documents