Dr. M. Tyrš: Tam sv t se hne, kam síla se nap e. T locvi ná jednota Sokol Drásov byla založena v roce 1893, tedy p ed 120ti lety. 120 let je pouhý okamžik v etap vývoje sv ta, kapka v mo i asu, v život lidském však dlouhá doba tém t í generací. Kolik událostí, radostí i žalu prošlo za t ch 120 let, kolik bou í zmítalo naším starým Drásovem, kolik drahých a blízkých jejichž poz statky odpo ívají za h bitovní zdí, odešlo do nenávratna. Jenom vzpomínky a ob as kytice kv t na jejich rovy jsou projevem vd nosti za jejich práci a dílo, které nám tu zanechali. Zakladatelé Sokola zmizeli, tak jako zmizela alej starých lip podél návsi, zm nila se tvá naší vesnice, zm nil se celý život naší spole nosti. A dnešním mladým nástupc m se ani nechce v it, kolik práce a starostí dalo, než se u nás poda ilo založit t locvi nou jednotu. Uvádíme proto úmysln obšírn na podklad dochovaných písemností trudné za átky boje n kolika vlastenc z Drásova, kte í koncem 19. století za ali v obci probouzet národní uv dom ní v pokrokovém duchu. Vždy heslo „Volnost, rovnost, bratrství“ bylo pokra ováním ideí francouzské revoluce a zatuchlý rakouský byrokratismus se houževnat bránil ší ení t chto ideí mezi prostý venkovský lid. Proto bylo tolik námitek proti schválení stanov a povolení innosti Sokola v Drásov . Ale nakonec p ece jen myšlenka pokroku zvít zila i v Drásov . ZALOŽENÍ TJ SOKOL V devadesátých letech 19. století se po alo vlivem n kolika drásovských ob an mezi lidem v obci probouzet národní uv dom ní v pokrokovém duchu. T mto vlastenc m nebyla cizí ani myšlenka sokolská, t ebaže ve zdejším okrese byla tehdy pouze jedna sokolská jednota, a to v Tišnov . V lét roku 1893 uspo ádal tená sko-hospodá ský spolek "Skopalík" v Malhostovicích velkou národní slavnost v lese "Brabinka", na kterou pozval i sokolské jednoty z Tišnova a Králova Pole. Sokolové z Tišnova šli na tuto slavnost p šky v kroji, s praporem a hudbou. Doprovázel je velký zástup lidu, který se k nim p idával v jednotlivých vesnicích, kterými prošli. Slavnost byla velkou událostí celého kraje. Okázalé vystoupení sokolské a zejména zda ilé provedení ve ejného cvi ení vyvolalo velké nadšení pro v c sokolskou v celém okolí, p edevším však v Drásov . Tou dobou scházívalo se v Drásov n kolik pokrokových u itel a rolník , kte í o této sokolské slavnosti s nadšením hovo ili. Mezi nimi byl mladý u itel br. Antonín BíIý, len tišnovského Sokola, který podchytil toto nadšení a spolu se skupinou mladých muž se rozhodl založit v Drásov sokolskou jednotu. 20. íjna 1893 byla v Drásov svolána sch ze, na kterou byli pozváni i inovníci tišnovského Sokola. Vzletná e br. dr. Stolla z Tišnova o významu a poslání sokolstva v eských zemích u inila na ú astníky sch ze tak mocný dojem, že se ihned 30 z nich p ihlásilo do sokolských ad. leny se stali také brat í z Malhostovic a ebína. Tím byl dán základ k utvá ení t locvi né jednoty Sokol a 20. íjen 1893 je právem považován za den založení T locvi né jednoty Sokol v Drásov . 3. prosince 1893 se uskute nila ustavující sch ze v hostinci br. Baláka. Této sch ze se zú astnili dr. Josef Drbal, ná elník jednoty tišnovské, místop edseda Zelinka, dr. Václav Bartoní ek, vyslaný župou Rastislavovou z Brna. Do ní pat il i Sokol Drásov až do roku 1902. Na této sch zi byl zvolen prozatímní výbor jednoty. Starostou se stal br. Ludvík Hnát, nám stkem br. Karel Balák, ná elníkem br. Ed. Bílý z ebína, jednatelem br. Antonín Bílý z Drásova. leny výboru byli zvoleni: Josef Borkovec, Bohumil Horák, Josef Jurka, Josef Kos, František Ryba (všichni z Drásova), Jan Mrkos a Leopold Kratochvil z Malhostovic. Jednota m la název: T locvi ná jednota S o k o l pro Drásov-Malhostovice a sídlem jednoty byl Drásov. Byly projednány i stanovy nové jednoty, které byly 11. prosince 1893 p edloženy ke schválení c. k. místodržitelství v Brn . Stanovy však byly pro n jaké formální chyby vráceny p esto, že byly po ízeny p esn podle již schválených stanov jednoty tišnovské a rakouský byrokratismus vrací stanovy jednot znovu a znovu, jen aby ustavení jednoty zma il nebo oddálil. Teprve po tvrtém podání byly stanovy dne 29. ledna 1895 pod . 2594 schváleny. Toto protahování schválení stanov a s tím spojené vyšet ování m lo však neblahé následky pro jednotu. N kte í lenové výboru se vzdali svých funkcí, jiní se po ali práci v jednot vyhýbat, n kte í lenové z jednoty i vystoupili.Jednota však zásluhou br. A. Bílého trvá dále a vyvíjí i innost t locvi nou.
Cvi í se v sále hostince br. Baláka, a to každou ned li odpoledne 2 hodiny. Po schválení stanov byla na den 3. b ezna 1895 svolána nová valná hromada, které se zú astnili 22 brat í. Na sch zi p ijali pozvání i významní sokolští pracovníci br. Hynek Bulín z Brna, br. Drbal a br. Stoll z Tišnova a jiní brat í z Brna, Králova Pole a Tišnova. Na této valné hromad byla jednota znovu zorganizována a ur en podklad k další innosti. Byla schválena výše lenských p ísp vk : zakládající len m l platit 25 zlatých jednou provždy, len p ispívající 2 zlaté 20 krejcar , len inný 1 zlatý 20 krejcar a dorost 60 krejcar ro n . Jednota m la 1 lena zakládajícího, 17 len cvi ících, 17 p ispívajících a 13 dorostenc . Bylo stanoveno, že se bude cvi it t ikrát týdn ve dvou družstvech. Dorost cvi il zárove se lenstvem. Byl ustaven i cvi itelský sbor: Karel Klouda, Karel Šmeral, Antonín Malásek a Jan Mrkos. Výcvik cvi itelského sboru provedli brat í tišnovské jednoty: br. Drbal, Richtr, Rychnovský, Rábo a Zenotti. Ustaven byl i zábavní odbor, jehož vedením byl pov en bratr Richtr z Tišnova, který nacvi oval hlavn divadla a národní tance, ke kterým se m ly zvát i „spanilomyslné paní a d vy drásovské“. Z izuje se také p vecký sbor, jehož sbormistrem byl zvolen br. Jan Zelbr, nadu itel z Drásova. Dále byl z ízen fond pro postavení t locvi ny a krojová komise. Program byl tedy na tuto dobu obsáhlý. Po valné hromad , na níž byli znovu zvoleni starostou br. Hnát, nám stkem br. Fr. Horák z Malhostovic, ná elníkem br. K. Balák, jednatelem br. A. Bílý, nastal v jednot ilý ruch. Jednota se p ihlašuje do sokolské župy Rastislavovy a je p id lena prvnímu okrsku v Tišnov . Dne 23. ervna 1895 po ádá jednota spolu s jednotou tišnovskou své první ve ejné cvi ení na "Stráži", které m lo být zárove zkouškou na 3. slet všesokolský v Praze. Z naší jednoty cvi ilo tehdy 15 brat í na hrazd a na bradlech. Zvláštní vystoupení m l náš cvi itelský sbor. Sletová prostná se cvi ila spole n se leny jednoty tišnovské. Toto ve ejné cvi ení se opakovalo také v Malhostovicích. Morální i finan ní úsp ch t chto cvi ení byl veliký. Hrubý p íjem ze cvi ení v Drásov inil 177 zlatých 63 krejcar , istý zisk 90 zlatých. V Malhostovicích byl hrubý p íjem 108 zl. 46 kr. a istý zisk 37 zl. 10 kr. Byl to výnos opravdu zna ný, uvážíme-li, že vstupné na cvi ení bylo 10 kr. a na tane ní zábavu 20 kr. První ádná valná hromada jednoty se konala 1. prosince 1895. Starostou byl zvolen br. Karel Balák, nám stkem br. Karel Odehnal z Malhostovic, ná elníkem br. A. Bílý, jednatelem br. Jan Mrkos z Malhostovic. Po této valné hromad však dochází v jednot k neshodám a v roce 1896 se pom ry stále zhoršují. Ukázkou neut šených pom r v jednot je nap íklad istý výt žek z prvního plesu jednoty, po ádaného 12. ledna 1896, jenž inil pouze 2 zlaté a 7 kr. Na tomto plese tan ilo pouze 5 pár . B hem roku 1896 dochází k dalším nedorozum ním mezi lenstvem, které se rozd lilo na n kolik skupin a chystalo v jednot zna né zm ny. Nejvýznamn jší byla ta, že téme všichni brat í z Malhostovic a ebína z jednoty vystoupili a založili dne 5. ervence 1896 vlastní jednotu v Malhostovicích. Krátce na to dochází k novým neshodám mezi leny jednoty drásovské a starostou br. Karlem Balákem. Br. K. Balák vzdává funkce starosty, z jednoty vystupuje a ta je nucena se z jeho místností vyst hovat. A tak se oslabená jednota ocitla bez st echy nad hlavou. Ale sokolství se již mezi lenstvem tak vžilo, že se nevzdává. Neúnavný a ob tavý br. Bílý zajiš uje jednot p íst eší v hostinci br. Václava Zichy a pro cvi ení dv r a k lnu v dom br. Josefa Jurky . 17. V d sledku t chto událostí svolává jednota na den 18. listopadu 1896 ádnou valnou hromadu, které bylo p ítomno 19 len . Starostou byl zvolen br. L. Hnát, nám stkem br. Josef Jurka, ná elníkem br. A. Bílý a jednatelem br. Jan Mrkos z Malhostovic, který s n kolika bratry z Malhostovic z stal v rný mate ské jednot v Drásov . Po této valné hromad nastává v jednot klid a ta se rychle zotavuje. P ihlašují se noví lenové, a to nejen z Drásova, ale také z ebína, Sentic, Všechovic, dokonce i z Bítýšky, takže jednota ítala 37 len a 13 dorostenc . Pot eba vlastní t locvi ny je však nezbytná, nebo v dosavadních prostorách nebylo možno cvi it a proto se ješt téhož roku - 1896 - jednota dohodla se sborem dobrovolných hasi v Drásov , že spole n postaví Spolkový d m, v n mž by m l hasi ský sbor své skladišt a Sokol t locvi nu a sborovnu. Duší a hybnou silou celé akce byl op t br. Bílý, který chodil a p esv d oval leny drásovského obecního výboru o nezbytnosti a prosp chu této stavby. Kone n se obecní výbor na svém "sezení" dne 27. listopadu 1896 usnáší darovat k tomuto ú elu polovinu obecního domu . 64 (staré školy). Zde byla v r. 1897 postavena „stará sokolovna“. Na stavbu m la jednota p isp t ástkou 1200 zlatých, z toho 500 zlatých m la zaplatit hasi skému sboru, což také do 5. 2. 1898 u inila. Zbývajících 700 zlatých, které m la jednota splatit do 10 let, p j ila spolku obec drásovská. Zásluhu na uskute n ní této stavby m li p. František Ondrá ek, starosta obce a br.
Hnát a Jurka, lenové obecního výboru, kte í p enechání „staré školy“ jmenovaným spolk m prosadili. O rychlé vybudování stavby t locvi ny se zasloužili lenové Sokola, dorost i žactvo a mnoho drásovských ob an , kte í p i budování stavby velmi piln pomáhali a již prací ru ní, i potahy nebo materiálem. Byla to na tišnovském okrese první t locvi na ve vlastní budov a cvi it se zde za alo 15. íjna 1897. V roce 1897 provedla jednota poprvé okrskové cvi ení v obecním "Parku", kde vlastními silami upravila vhodné místo na cvi išt . To trvale používala p i všech svých ve ejných cvi eních až do roku 1927, kdy bylo z ízeno cvi išt na staveništi nové sokolovny. V roce 1897 se zú astnilo 12 cvi enc jednoty sletu sokolské župy Rastislavovy v Ivan icích a slavnosti kladení základního kamene sokolovny v Tišnov . POD VLASTNÍ ST ECHOU Získáním vlastní t locvi ny za íná v jednot nový rušný život. Rozvíjí se nejen innost t locvi ná, ale i vzd lávací a p sobí mocn na probouzející se pokrokové národní hnutí v širokém okolí. Tím se stává obec Drásov první pokrokovou obcí v okrese. lenové jednoty spolup sobí p i zakládání nových jednot v ebín , Byst ici, Ku imi, Lomnici, Nedv dici, Senticích a jinde. Pro svoji t locvi nou vysp lost se stává jednota známou po celé oblasti župy Pernštejnské, nov vytvo ené v roce 1902, v jejímž p edsednictvu pracuje mnoho brat í z Drásova. Otev ení sokolovny v Tišnov dne 29. ervna 1898 se zú astnila jednota korporativn i s hudbou. Ve dnech 14. a 15. srpna 1898 se zú astnili lenové jednoty sletu sokolstva v Hodslavicích, konaného na po est "Otce národa" Františka Palackého. Dne 9. íjna 1898 se zú ast uje 8 brat í ustavující sch ze nov zakládané jednoty v Ku imi. V roce 1899 cvi í 16 cvi enc na okrskovém cvi ení v Byst ici nad Pernštejnem a župním sletu v Husovicích. IV. sletu všesokolského v Praze roku 1901 se zú astnilo 6 cvi enc . Dne 8. srpna 1902 se jednota zú astnila prvního sletu župy Pernštejnské v Tišnov . V roce 1906 se koná slet župy Pernštejnské v Drásov . V roce 1907 obesílá jednota slet sokolstva v Prost jov i V. slet všesokolský v Praze. V roce 1910 závodí 6ti lenné družstvo jednoty na krajském sletu v Tišnov . V roce 1912 cvi í poprvé na ve ejném cvi ení dorost i žactvo jednoty. VI. sletu v Praze se zú astnilo 21 brat í, z toho 12 cvi ících. Na tomto sletu závodí 6ti lenné družstvo v nižším oddíle a získává diplom. Z jednotlivc závodili: br. Václav Pospíšil (velký diplom), brat í Josef Rašovský, Old ich Klouda a Ferdinand Pindry (malý diplom). V roce 1913 byl ustaven p i jednot ženský odbor, jeho první ná elnicí byla zvolena s. Anna Baláková. Dne 7. prosince 1913 oslavuje jednota 20 let trvání závody len vlastní jednoty. Závodilo 5 len vyššího oddílu a 11ti lenné družstvo nižšího oddílu. V roce 1914 oslavy pokra ovaly. Dne 8. b ezna byla po ádána Beseda. Na programu byl zp v, recitace a ísla t locvi ná. Slavnosti m ly vyvrcholit ve ejným cvi ením jednoty 9. srpna 1914. K této slavnosti však již nedošlo, protože za ala l. sv tová válka. Dne 28. a 29. ervna 1914 se zú astnili muži i ženy památného "sletu sokolstva v Brn ". Brn nský slet, na kterém cvi ilo p es 4000 cvi enc , však nebyl dokon en. Muži odcvi ili první dva oddíly, když p išel ú ední p íkaz ihned slet ukon it, pon vadž téhož dne byl zast elen v Sarajevu rakouský následník tr nu Ferdinand. 26. ervence 1914 vypukla 1. sv tová válka, která sokolskou innost znemožnila. OS byla rozpušt na, n kte í inovníci uv zn ni, majetek OS zabaven. Z naší jednoty nastoupili vojenskou službu 32 muži a 7 dorostenc . Z nich zahynuli ve válce: br. Antonín Brázda, Ludvík Jurne ka, Bohumil Kone ný, Josef Malásek, Karel Rosa, Antonín Pleva , Teodor Šultes a dorostenec Josef Klouda. V eskoslovenských legiích bojovali: v ruských – br. Otmar Jurne ka, Jaroslav Pospíšil, Leo Zicha, Metod j Podal, Ludvík Rašovský v italských - br. Ludvík Jobánek.
V SAMOSTATNÉM STÁT Po památném projevu eských spisovatel o sebeur ení národ se jednota za íná probouzet k životu. Zahajují se cvi ení žactva a ženských složek, v srpnu 1918 po ádá jednota ve ejné cvi ení v "Parku" za obrovské ú asti obecenstva ze širokého okolí. Potom p išel slavný 28. íjen 1918, den vyhlášení samostatnosti naší republiky. Za íná cvi ení všech složek, je svolána valná hromada, na které je zvolen nový výbor jednoty. Starostou se stal br. Josef Borkovec, místostarostou br. Antonín Jurne ka, ná elníkem br. Josef Rašovský, jednatelem br. Josef Rosa. Ná elnicí žen. odboru byla zvolena s. Anna Baláková. Tak p echází vedení jednoty do rukou mladšího lenstva a nastává v ní život podle Tyršova hesla: V ný ruch, v ná nespokojenost. Jenomže té nespokojenosti - nesokolské - bylo n kdy p íliš mnoho a vždy ke škod jednoty a celku. Do jednoty houfn vstupují noví lenové, z nichž n kte í chápou a provád jí sokolství po svém, a proto dochází k trapným scénám. Teprve rázným zákrokem n kolika starších brat í se káze utužuje a zavádí se pravý sokolský duch, liknaví lenové jsou p idržováni k pln ní svých povinností, ti, kdož est sokolskou hrub porušují, jsou z jednoty vylou eni. V noci ze dne 27. na 28. íjna 1919 se zú astnila jednota štafetového b hu s poselstvím prezidentu republiky, a to od " erveného mlýna" až do obce Závist. Mimo to se jednota zú astnila krajských sokolských slet v Jihlav a ve Znojm . V roce 1919 zakládá jednota také odbo ku ve Všechovicích. Ke konci roku 1919 m la jednota 135 len (100 muž a 35 žen), z toho 40 dorostenc a 90 žák . Byl to nejvyšší stav lenstva za celou dobu trvání jednoty. VII. sletu v Praze v roce 1920 se zú astnili 22 muži, 20 žen a 1 dorostenka. Na sletu závodilo 6tilenné družstvo jednoty a dosáhlo 67 procent bod . Sestra Anna Baláková získala v závod ve vyšším oddíle nejvíce bod ze všech závodnic župy Pernštejnské. Sestry se zú astnily také závod v Novém M st , sletu moravských žup v Krom íži, dorostenky okrskových závod v Ku imi a všude se dob e umís ují, v tšinou na 1. a 2. místech. Bratr Stanislav Patloka dobývá 2. místo v župních závodech v šestiboji, Marie a Božena Patlokovy dosáhly p kných výsledk na okrskových závodech v Ku imi. Sokolského zájezdu na Slovensko se zú astnili 3 brat i. A tak každoro n stoupá úrove ú astník závod sletových, župních i okrskových a drásovští sokolové se stali známými svými výkony nejen v žup , ale i v širokém okolí. V roce 1925 p i župních závodech získal br. Jan Patloka ve vyšším oddíle 92,25 % bodu a tím první místo v celé žup . VIII. sletu v Praze roku 1926 se zú astnilo 45 len , z nich 11 muž cvi ilo prostná, 1 bratr cvi ení starších, 13 žen, 3 dorostenci a 8 dorostenek. Sletových závod nižšího oddílu se zú astnili br. Jan Patloka, Jaroslav Malásek a Jan Sládek. Župních závod v roce 1927 se zú astnili Jan Sládek, Jaroslav Malásek, Jaroslav Klouda a dorostenci Josef Borkovec, Leopold Brázda a Antonín Brodecký. V roce 1927 byl z ízen lehkoatletický odbor pod vedením br. Jana Sládka. Dne 21. ervna 1927 po ádá jednota župní slet žactva. Dne 17. 6. 1928 se jednota zú astnila uvítání prezidenta T. G. Masaryka v ebín . Mezisletových závod v Praze v roce 1928 se zú astnili br. Jan Patloka a br. Jaroslav Malásek - oba obdrželi velký diplom. V roce 1929 se jednota ú astní zájezdu sokolstva do Plzn a otev ení nové sokolovny v Malhostovicích. V roce 1931 se br. František Lazar a František Bedná zú ast ují mezižupních lehkoatletických závod . IX. sletu všesokolského v Praze roku 1932 se zú astnilo 51 len jednoty. Cvi ilo 17 brat í mladších, 4 brat i starší, 9 žen, 1 dorostenec a 8 dorostenek. Sletových závod se zú astnili br. Jaroslav Klouda, s. Jana Patloková a dorostenka Blažena Brázdová, která získává 17. místo z OS a velký diplom s plaketou. Za átkem roku 1933 má jednota 138 len (82 muž , 56 žen), z toho 6 dorostenc , 12 dorostenek, 35 žák a 33 žákyn . Z jiných významných akcí nutno p ipomenout, že v roce 1925 poslala jednota kámen z místního pískovce o rozm rech 50x30 cm na stavbu pomníku na pam vít zství husit "Na b hání" u Ústí nad Labem. V roce 1926 bylo povoleno zdejší m š anské škole užívat t locvi nu, ná adí i letní cvi išt pro t locvik žactva. Správa školy hradí pouze otop a išt ní.
Obecná škola cvi ila v t locvi n již od roku 1898. V roce 1927 byl z ízen v jednot "biografický odbor", který dal v roce 1928 do provozu Sokolské kino. Úkol kina m l být vzd lávací, výchovný a zárove finan ní. Kino se m lo stát hlavním zdrojem p íjm pro postavení nové sokolovny. O ekávaný výsledek se však nedostavil. Z ízení a provoz kina p ivodily jednot jen hodn trpkostí a starostí a ty byly p í inou i velkých nedorozum ní mezi lenstvem, zvlášt v letech 1930 a 1931, ímž utrp lo nejen pravidelné cvi ení, ale i káze a duch sokolský. V roce 1928 upsala jednota i jednotliví lenové bezúro nou p j ku na t locvi nu "Tábor" v Lublani a zasílá 500 K jako dar postiženým zem t esením v Bulharsku. NOVÁ SOKOLOVNA Dosavadní t locvi na nevyhovovala, a proto již v roce 1920 byl v jednot znovu ustaven odbor pro stavbu nové sokolovny. V jeho ele stál br. Karel Šmeral. Stavební odbor provedl mezi ob any v Drásov sbírku ve prosp ch stavby nové sokolovny, která vynesla 11 870 K . Na tu dobu to byl zna ný obnos. Obecní výbor daroval jednot , jako výraz uznání její práce, pro stavbu nové sokolovny zdarma pozemek ve "Výb hu" o vým e 3 m ic. Došlo také k vyrovnání mezi jednotou a obcí o užívání "Spolkového domu". Obec drásovská se zavázala, že v p ípad , když se jednota z ekne užívacího práva v tomto dom (staré sokolovn ), vyplatí jednot na stavbu nové sokolovny p ísp vek 15 000 K . Dne 3. íjna 1922 koupila jednota od Boženy Bártkové d m . 51 se zahradou za 25 000 K a tím bylo získáno výhodné místo pro definitivní stavbu nové sokolovny. V d sledku toho jednota vrátila obci darovaný pozemek ve „Výb hu“ a obec dala jednot náhradou za tento pozemek 12 000 K . Nyní nastal v jednot vážný zájem o stavbu. lenstvo se staralo o stavební materiál, písek, d evo aj. 12. prosince 1931 byla svolána mimo ádná valná hromada jednoty, na které bylo p ijato usnesení zahájit ihned pot ebné práce k provedení stavby. Se stavbou se definitivn zapo alo 9. srpna 1932. Dne 28. 8. 1932 byla po ádána slavnost "kladení základního kamene" za velké ú asti sokolstva i ob an z celého okolí. Rozpo et ke stavb vypracoval zdarma br. Richard Krej í ze Sob šic, plány ochotn a zdarma vypracoval br. arch. ing. Emil Ondrá ek, r zné propo ty provedl rovn ž zdarma Ing. Alfred Jurne ka, oba drásovští rodáci. Stavbu provedli stav. asistent br. Stanislav Patloka a tesa ský mistr br. Josef Rašovský. Celkový rozpo et na stavbu inil 247 000 K . Veškeré práce p i stavb provád la jednota ve vlastní režii, o což se staral stavební odbor s p edsedou br. Josefem Borkovcem v ele. P ípravné práce, dovoz materiálu, vykopávky sklep , základ a pod. m lo provést lenstvo samo. Proto valná hromada dne 31. 1. 1932 uložila všem len m pracovní povinnost – dosp lí lenové 100 hodin, dorost 50 hodin. Z této pracovní povinnosti se mohl len vykoupit složením 250 K ve prosp ch stavby. V tšina len i dorostu této estné povinnosti dostála, p išlo i mnoho jiných ob an , ne len jednoty, kte í ochotn p iložili ruku k dílu. Pomáhalo i žactvo. Dne 2. ervence 1933 byla nová sokolovna za velké ú asti slavnostn otev ena. Tím se dostalo jednot nejkrásn jšího daru za 40ti letou práci. Díky ob tavosti lenstva i p íznivc jednoty vyrostl d stojný stánek, který dodnes slouží t lovýchov i kultu e drásovských ob an . Otev ení nové krásné budovy sokolovny umožnilo rozvinutí všestranné innosti naší t locvi né jednoty. Bohužel o innosti jednoty z let 1933 až do 6. 7. 1949 nejsou zachovány žádné písemné zprávy. Jenom z hlášení o konání výro ních sch zí a p ihlášek na slet lze v rohodn uvést n která fakta. Rok 1938 - lenové výboru: Otmar Ondrá ek, starosta Josef Rašovský, místostarosta František David, ná elník Marie Patloková, ná elnice Josef Borkovec, jednatel Jind ich Paná ek, vzd lavatel Emil Jurne ka, pokladník
Celé roky 1937 a 1938 byly v novány p íprav nácviku na X. všesokolský slet, který se konal v ervenci 1938. Na slet do Prahy jelo z naší jednoty 12 dorostenc , 12 dorostenek, 25 muž a 37 žen. Z toho ve slavnostním kroji 12 dorostenc , 25 muž a 15 žen. Celkem se sletu zú astnilo 87 len . P i této p íležitosti je nutno p ipomenout D lnickou t locvi nou jednotu v Drásov , která byla založena v roce 1931. Po osudném 15. b eznu 1939 se DTJ ocitla v tíživé situaci, na budov vázl dluh a z obavy o další vývoj se vedení DTJ rozhodlo slou it s TJ Sokol. Na naléhání likvidátor DTJ byla budova D lnického domu kupní smlouvou ze dne 13. dubna 1940 za obnos dluhu p evedena do vlastnictví TJ Sokol. Tímto došlo ke slou ení, ale zatímco Sokol byl 12. dubna 1941 rozpušt n a jm ní zabaveno, k zákazu innosti DTJ v bec nedošlo. V dalším období nebyl D lnický d m využíván k t lovýchovné innosti, a proto byl v prosinci 1958 prodán Leopoldu Šrámkovi, který si na míst zbourané budovy postavil rodinný domek. Rok 1940 - lenové výboru: Otmar Ondrá ek, starosta Josef Rašovský, místo starosta Karel Jurka, jednatel František Podal (studující), ná elník Marie Patloková, ná elnice Jind ich Paná ek, vzd lavatel Rok 1941 - poslední valná hromada byla konána 19. ledna 1941. Dne 13. dubna 1941 byl Sokol rozpušt n a jeho jm ní zabaveno. DOBA OKUPACE Strašnou dobu okupace prožíval velmi t žce celý náš národ. Je samoz ejmé, že i Sokol se stal p edm tem hluboké nenávisti nacist a byl jednou z prvních organizací, které m ly být vyhlazeny pro sv j zásadní postoj k boji za svobodu národa. Vždy X. slet v Praze v roce 1938 byl manifestací odvahy a v le chránit vlast a svobodu proti odv kému nep íteli - Germánstvu. Již v roce 1938 se p ipravuje podzemní boj, tvo í se odbojné skupiny, shromaž ují se zbran , mnozí lenové Sokola odcházejí tajn za hranice, aby se po boku spojeneckých armád zú astnili boje proti nenávid ným nacist m. Fašisté dob e znali prameny odboje a nebezpe í ukryté v innosti Sokola. Proto p ichází v noci dne 13. dubna 1941 rozkaz K. H. Franka k rozpušt ní Sokola a zabavení veškerého jeho majetku. Uvádíme doslovn protokol o zastavení innosti naší jednoty: Protokol sepsaný dne 13. dubna 1941 ve v ci zastavení innosti t locvi né jednoty S o k o 1 v Drásov . T locvi ná jednota Sokol v Drásov vlastní sokolovnu se cvi ebním a zábavním sálem na parcele . 219 v Drásov v cen 170 000 K. V sokolovn se nachází vybavené jevišt , t locvi né ná adí, projek ní aparát zvukového kina, vše v cen asi 47 000 K. Dále vlastní jednota Sokol bývalou t locvi nu DTJ v Drásov , v cen 16 000 K. Na hotovosti má t locvi ná jednota Sokol v Drásov 2 300 K, uložených na vkladní knížce u Ob anské záložny v Drásov . Na majetku t l. jednoty vázne hypotekární a sm ne ní dluh v ástce 73 000 K u Ob anské záložny v Drásov a u Spo itelny m sta Tišnova. Spolková ú adovna a t locvi na t locvi né jednoty Sokol v Drásov dne 13. dubna 1941 o 4. hodin ú edn uzav ena. Zábavní sál, jakož i místnosti, ve kterých t l. jednota Sokol provozuje kinematografická p edstavení, byly dále ve smyslu výnosu ponechány v provozu. Klí e od uzav ených místností se odevzdávají etnictvu, za ú elem p edání t chto okresnímu ú adu v Tišnov .
Drásov, 13. duben 1941. Za TJ Sokol jednatel K. Jurka,
O. Ondrá ek starosta
Ale ani po rozpušt ní Sokola neustává podzemní innost. Podporují se rodiny brat í, uv zn ných ve fašistických v znicích a koncentra ních táborech, konají se sbírky potravin a pen z pro rodiny popravených. INNOST JEDNOTY PO ROCE 1945 Osvobození naší vlasti v kv tnu 1945 p ineslo nový život i naší t locvi né jednot . T žká doba okupace zanechala smutné stopy a ztráty na životech i majetku jednoty. Sokolovna byla za války ubytovnou procházejících armád, vnit ní za ízení bylo poškozeno. Ihned po osvobození byla budova i cvi išt o išt no a za aly cvi it všechny složky. Svoji innost zahájily i odbory gymnastický, lehkoatletický, zábavní a divadelní a oddíl kopané. Bohužel písemné zápisy o innosti jednoty z let 1933 až 1948 se nezachovaly. Proto je možné uvést jen kusé zprávy o innosti. K 1. zá í 1945 m la jednota 110 len . V roce 1945 a dalších fungoval starý výbor jednoty z d ív jších let, jehož starostou byl br. Otmar Ondrá ek, který zem el 21. ledna 1948. Až do voleb v roce 1951 byl v ele jednoty místostarosta br. Josef Rašovský, jednatelem byl br. Karel Jurka. Od roku 1946 byl ná elníkem br. Miroslav B luša. Rok 1947 - 24. 3. byly uspo ádány okrskové závody žák na lyžích. V dubnu se konaly župní závody dorostu na ná adí, 8. 6. okrskové cvi ení v Mor. Knínicích a 15. 6. župní slet v Tišnov . Z naší jednoty cvi ilo 17 muž , 13 dorostenc a 12 žák . Rok 1948 - veškerá t locvi ná innost byla od roku 1945 zam ena k nácviku na XI. slet v Praze, který se konal v ervenci 1948 za velké ú asti len i dorostu z naší jednoty. Na tomto sletu m lo lenstvo i dorost nový slavnostní kroj místo tradi ního kroje s amarou a holen mi. Muži i dorostenci m li dlouhé kalhoty a bundu ze šedozelené látky, ervenou košili s vázankou a hn dý baret. Ženy m ly sukni a bundu ze stejné látky. Tento slet byl posledním všesokolským sletem, pon vadž od roku 1948 za íná reorganizace t lesné výchovy i sportu. Z izují se závodní organizace t lesné výchovy i sportovních oddíl a zavád jí se pro n nové názvy. Tak i v závod MEZ, n. p., Drásov byla založena závodní t l. jednota Sokol MEZ Drásov. V roce 1950 prob hla výro ní sch ze za ú asti 31 len . V ervnu tohoto roku se konalo ve ejné cvi ení jednoty na h išti u sokolovny. V tomto roce bylo také zakoupeno loutkové divadlo pro mládež. Krom t locvi ných složek pracovaly odbory lehké atletiky, hokeje a oddíl kopané. Stav lenstva k 31. 12. 1951 - 138 muž a 102 žen. 11. února 1951 se konala výro ní lenská sch ze, na které byl zvolen nový výbor jednoty. leny výboru TJ Sokol navrhoval poprvé ak ní Výbor Národní fronty. V tomto roce bylo v p edsálí sokolovny uskladn no obilí ze státního výkupu. Proto se nemohlo v sokolovn cvi it až do vyklizení skladovaného obilí. Krom všeobecné t lesné pr pravy byly v innosti pouze oddíly kopané a odbíjené. Dne 14. ledna 1953 se konala v závod MEZ sch ze zástupc TJ Sokol a zástupc závodu MEZ Drásov, na které se jednalo o slou ení t lovýchovy v Drásov . Zástupce závodu zd raznil d vod slou ení: vytvo ení velkého kolektivu pracujících závodu a vesnice v jednotné t lovýchovné organizaci pod názvem Spartak MEZ Drásov. editel závodu br. M. Kone ný p islíbil pomoc závodu p i vybudování velkého sportovní stadionu pro všechny druhy sportu, dobudování sokolovny, vystav ní bytu pro sokolníka a dopln ní t locvi ného za ízení. Tyto reorganiza ní a možná dob e mín né akce, m ly zavést do t locvi ných i sportovních organizací duch socialistické výchovy, m ly po etn posílit ady našich cvi enc i sportovc a oživit jejich innost. Tyto zm ny však nep inesly o ekávané výsledky a zájem o t locvik i sport upadal. Dne 6. b ezna 1953 se konala mimo ádná výro ní sch ze této nové organizace, na které bylo
lenstvem schváleno slou ení, nový název Spartak MEZ Drásov a zvolen nový výbor. Dosavadní lenové výboru Sokola Drásov z stávají ve funkcích, za závod byli zvoleni Josef Schnepfenberk nám stkem starosty a O. Novák vzd lavatelem. Na ja e roku 1954 byla zahájena stavba stadiónu na pozemcích za sokolovnou. KV DSO poskytl
jednot Spartak na innost subvenci 40 000 K s.
Dne 28. ervna 1956 byla v Drásov po ádána okresní spartakiáda za ú asti okolních t l. jednot. V tomto roce byla po ízena nová el. rozvodna pro jevišt nákladem 9400 K s, který uhradil závod MEZ. Také bylo zapo ato se stavbou oplocení a výstavbou kabin na fotbalovém h išti,na které poskytl jednot KV TVS 30 000 K . Neut šená politická situace ve spole nosti v letech 1967 – 1972 se odráží i ve stagnaci innosti jednoty. Teprve v roce 1972 dochází k výraznému oživení innosti TJ Sokol Drásov. Oddíl kopané uspo ádal oslavu na po est 30. výro í založení kopané v Drásov . Její sou ástí byly dvoudenní sportovní slavnosti a sehrání mezinárodního utkání v kopané mužstva Drásov s rakouským fotbalovým klubem OMV Stadlau. Na výro ní lenské sch zi 16. února 1973 za ú asti 58 len byly provedeny volby nového výboru. Návrhy na leny výboru podávají samy jednotlivé oddíly. Nový výbor za al pracovat ve složení: Doc. Dr. ing. Josef Rosa, DrSc., p edseda Josef Stib rek, místop edseda ing. Miloslava Pokorná, jednatelka Miroslav B luša, pokladník ing. Antonín Lubina, vedoucí ZTV Miroslav Síta , vedoucí fotbalového oddílu ing. Ji í Ku era, vedoucí odbíjené ing. Rostislav Pospíšil, vedoucí ledního hokeje ing. Josef Kada ka, vedoucí kulturn výchovné komise Zden k Protivínský, správce budov František Ku era, matriká Nastalo zna né oživení innosti TJ Sokol. Po n kolikaleté p estávce byl op t ustanoven divadelní odbor, který ve spolupráci se SSM sehrál p i p íležitosti MDŽ divadelní hru "Medv d a víla". Byla provedena rekonstrukce vytáp ní sokolovny s napojením na hlavní rozvod plynovodu v Drásov . V rámci této akce byla provedena i další modernizace vybavení a t lovýchovného za ízení. Na této rekonstrukci m l velkou osobní zásluhu nový p edseda jednoty Dr. Josef Rosa. Odborné práce byly hrazeny z dotace STV a prost edk t lovýchovné jednoty a byly provedeny odbornými firmami. P ípravné práce provedli lenové jednoty bezplatnými brigádami. Byla provedena oprava fasády budovy, u budovy po ízen nový kovový plot a brána. Na jevišti sokolovny byla po ízena nová oponová dráha s novou oponou a sufitami nákladem 16 167 K s. Na fotbalovém stadionu bylo dokon eno zábradlí, vymalovány kabiny a vysázeny další stromky. lenové jednoty odpracovali 690 brigádnických hodin. Významn pomohli i lenové místního požárního sboru jak pracovn , tak i finan n . Dne 5. ledna 1974 bylo uvedeno úst ední vytáp ní na zemní plyn do provozu, veškeré dokon ovací a úklidové práce skon eny a provoz v rekonstruované sokolovn znovu zahájen dne 19. ledna 1974.V tomto roce byla dále provedena výstavba hokejového h išt v rámci sportovního stadionu. V letech 1977–79 byla provedena další náro ná akce – generální oprava elektroinstalace v budov sokolovny. Sou asn bylo vybudováno moderní osv tlení jevišt . Celkové náklady na tuto akci ve výši 320 000 K uhradil STV. Rok 1983 byl ve znamení úprav vn jšího vzhledu budovy sokolovny. Byly provedeny úpravy venkovních omítek jak na sokolovn , tak i na kabinách oddílu kopané. Sou asn byla provedena oprava oplechování a nát ry oken. Další léta byla napln na aktivní inností všech oddíl a odbor jednoty v rámci tehdejší STV. Cílem výboru jednoty a všech inných len bylo udržet život v budov sokolovny a h ištích volejbalového a fotbalového oddílu. Velké zm ny ve spole nosti, které se odrazily i ve sportovním d ní, nastaly po historickém 17. listopadu 1989. Zm nil se pohled na celé t lovýchovné hnutí, dochází k rozpadu STV a za íná se obnovovat innost eské obce sokolské.
INNOST JEDNOTY V OBNOVENÉ
OS PO ROCE 1991
Po obnovení Sokolské župy Pernštejnské p ešla i naše t lovýchovná jednota Sokol Drásov jako jeden celek v etn všech inných oddíl k 1. íjnu 1991 do eské obce sokolské. K p erušení veškeré innosti a tím i k možnému zániku naší jednoty p i p echodu k OS nedošlo díky rozhodnému jednání lena tehdejšího výboru Zde ka Rašovského.Vstupem do OS nebyly p erušeny ani naplánované a rozpracované stavební úpravy a opravy sokolského majetku. V roce 1991 byla dokon ena p ístavba skladovacích prostor u budovy sokolovny, která byla z velké ásti provedena brigádnicky leny jednoty. leny volejbalového oddílu bylo vybudováno druhé antukové h išt . V roce 1992 byla provedena rekonstrukce parního úst edního vytáp ní sokolovny na teplovodní systém. Byla provedena vým na kotl v etn rozvod i radiátor a tím došlo ke snížení náklad na vytáp ní sokolovny.V dalších letech byla provedena vým na ásti st ešní krytiny na budov sokolovny v etn klempí ských prací. Tyto práce financovala OS. V roce 1997 byla provedena nová fasáda budovy sokolovny v etn nát r oken a dve í. Bylo rovn ž upraveno venkovní vstupní schodišt do sokolovny.V tšinu t chto akcí financoval Obecní ú ad Drásov. V roce 2004 se p istoupilo k áste n vým n oken, od ehož se o ekává snížení náklad na vytáp ní a celkové zlepšení stavu budovy. Je rovn ž plánováno nainstalování d ev né p epážky mezi sálem a jevišt m. Na pomocných pracích p i všech stavebních úpravách se vždy velkou m rou podílejí jak lenové výboru, tak i lenové jednotlivých oddíl . Vedle t chto oprav a rekonstrukcí za ízení TJ nelze opomenout b žné každoro ní úpravy a opravy jak v budov sokolovny, tak i na h išti kopané a v areálu volejbalového oddílu za sokolovnou. Vedle OS a vlastních prost edk jednoty se významnou m rou na financování innosti a provozu podílí i M stys Drásov. .Za ízení a majetek TJ Sokol Drásov je využíván i jinými organizacemi v obci jak ke kulturním tak i ke sportovním ú el m. Dlouhá léta sloužil rovn ž žák m místní Základní školy TGM k výuce t lesné výchovy. Nedílnou sou ástí innosti v t locvi ných jednotách byla vždy innost v oddílech a odborech. V drásovské jednot to byly v pr b hu let oddíly sokolské všestrannosti, volejbalový, hokejový, šachový, fotbalový, divadelní odbor a v sou asné dob tane ní klub. Zde p ipomeneme stru nou historii oddíl ledního hokeje a šachového, které již delší dobu nejsou inné. innost dalších oddíl je uvedena samostatn . ODDÍL LEDNÍHO HOKEJE Hokej se v Drásov za al hrát v zim v roce 1939. Je tím ovšem myšlen hokej na normálním h išti a s p espolními soupe i. Po átky hokeje byly již d íve, hrávalo se na dvorech a potoce. Iniciátory založení hokejového oddílu byli Ji í Pospíšil a Milan Rosa, tehdy 14letí hoši. První h išt bylo vybudováno za sokolovnou o rozm rech 35x20m a nebylo jednoduché vytvo it lední plochu. Výškový rozdíl mezi horním a dolním rohem h išt byl tém metrový. Za alo se s poléváním pomocí ru ní st íka ky, vyp j ené od hasi , potom pomáhali sami hasi i s motorovou st íka kou. Tato pomoc však nebyla dostate ná pro velký spád a muselo se p ikro it k polévání pomocí konví na vodu. Voda se nosila od studny v zahrádce u sokolovny a je t žko íci, zda bylo víc vody na kluzišti nebo cestou ke studni na nohavicích údržbá . Hlavním poradcem z dosp lých p i t chto akcích byl Stanislav Klouda. Mantinely (desky) se shán ly u mnoha p íznivc zimních sport po Drásov . Mnohdy synové svým otc m prkna doslova ukradli. První zápas se hrál v Drásov na "T i krále" r. 1939 a pon vadž byl vít zný, získal mnoho fand i pro další léta. Další rok bylo h išt srovnáno a vytvo ena plocha 45x22,5m a byl také za ízen vodovod od staré studny. V tomto roce byl založen brusla ský odbor Sokola s prvním vedoucím a zástupcem ve výboru Ladislavem Jurne kou. Na údržbu kluzišt byly hrá m vypsány služby na každý den. V p ípad napadnutí velké dávky sn hu nastupovali všichni hrá i. Byly zimy, kdy se sníh musel vyvážet ko skými potahy mimo plochu za sokolovnou. Rovn ž byly též zakoupeny první dresy. Jinou výzbroj jako hokejové hole, kotou e aj. si
po izovali hrá i sami. Také cestovné k sehrání zápas na cizím h išti nebylo hrazeno. V roce 1941 po rozpušt ní Sokola byli drásovští hokejisté postaveni p ed existen ní problém. Na jejich popud byl založen v Drásov sportovní klub. Než došlo k ú ednímu projednání, hrála se ješt celá sezóna se svolením obecního ú adu v Drásov za sokolovnou. V zá í 1942 byla podána žádost o p ijetí do Svazu ledního hokeje a žádosti bylo vyhov no 3. íjna. Od té doby se hraje první registrovaný hokej v Drásov . Celkem bylo zaregistrováno 23 hrá , z toho 14 len a 9 dorostenc . Je nutno uvést jména t chto hrá , kte í vlastn byli iniciátory a zakladateli hokeje v Drásov . Hrá i: Jaromír Andrlík, Ladislav B luša, Ladislav eška, Vojt ch Dolínek, František Kašparovský, Old ich Klouda, Old ich Kühler, Ladislav Malásek, Vít zslav Pospíšil, Jan Roman, Miroslav Rašovský, Zden k Rašovský, Josef Rosa, Stanislav Zicha. Dorostenci: Karel Jurka, Jaroslav Michek, Lubomír Michek, Karel Kvasnica, Jaroslav Pavlík, Ji í Pospíšil, Ji í Rašovský, Milan Rosa, Jaromír Vaca. V sezón 1942-43 m l SK Drásov k dispozici 2 mužstva a velká pé e byla v nována žák m, kterých bylo 30. V této sezón bylo pro nedostate ný rozm r h išt za sokolovnou z ízeno kluzišt na fotbalovém h išti na pozemku Miroslava Kloudy. Byla tam vykopána studna, bohužel však s nedostatkem vody a proto se voda musela dovážet z potoka. Dováželi ji ob tavci, které nemohlo nic odradit, v „lejtách“. Toho roku byly rovn ž po ízeny nové mantinely za brankou 1 m a po stranách 30 cm vysoké. Hokejové zápasy byly hojn navšt vovány fandy z Drásova i blízkého okolí a nebylo zvláštností, aby se jich na utkání dostavilo 200 i více. Ve velkém po tu jezdili i s mužstvem na zápasy. Sezóna roku 1943-44 zastihla hokejisty znovu v plné práci a p i budování nového kluzišt na Hor icov Klínku. Na zoraném poli nejd íve došlo k zpevn ní plochy - ušlapáním celého h išt samotnými hrá i. Potom se postavily nové bo ní mantinely z dvoucoulových fošen. Musela se zbudovat erpací jednotka s vyp j eným motorem i pumpou a p ípojka na sloup. erpací stanice se p enášela denn do sklepa u Stan. Patloky. Dále byla postavena kabina, v etn kabinky pro rozhlasové za ízení zap j ené Josefem Ficem. Na závadu ovšem bylo špatné po así a mírná zima. V této sezón se po ídily také nové dresy za 70 kg mouky. Pšenice byla získána po Drásov . Za mouku se též získaly první hokejové rukavice. Za 2 1 vaje ného ko aku a 100 cigaret byla získána branká ská výzbroj s hokejkou od Lolka Cetlovského z Prost jova. Zde je vid t, jakou cenu m ly naturálie v dob války. Tyto akce se provád ly v t žké vále né dob s nebezpe ím, které tuto dobu provázelo. Sezóna 1944-45 byla jednou z nejhorších. N kolik hrá bylo nasazeno na nucené práce, i situace p ed koncem války byla stále horší. Hrály se jen zápasy s nejbližším okolím, znovu, i p es malé rozm ry, na h išti za sokolovnou. Pro sezónu 1945-46 se budovalo první osv tlení podle vlastního návrhu. Zhotovení stínidel provedl zdejší klempí Jindra. P es mnohé pochybnosti n kterých to bylo nejlepší osv tlení v okolí. V roce 1947 zakládá Sokol znovu hokejový oddíl a hrá i ze SK p echázejí do tohoto oddílu. Nastává uklidn ní a od té doby je h išt za sokolovnou vylepšováno. Je vybudován nový vodovod, nové rekvizity, nové osv tlení a první metrové mantinely. Nejvíc bylo oddílu po finan ní stránce pomoženo za innosti Spartaku. V roce 1972 dochází k vybudování nového hokejového h išt v prostorách sportovního areálu za sokolovnou. Na výstavb se podíleli p edevším lenové hokejového oddílu, kte í vybudovali celou hrací plochu o rozm rech 30 x 60 m, instalovali výbojkové osv tlení, vodovodní p ípojku z potoka o délce 450 m s p íslušným erpacím a post ikovacím za ízením, novou elektrickou p ípojku zemním kabelem, byly dopln ny mantinely a opraveny sít . Na novém h išti byl zahájen provoz 10. prosince 1973. Na výstavb h išt bylo odpracováno 1941 brigádnických hodin v hodnot 30 037 K s Bezplatnými službami a materiálem vznikla hodnota 41 161 K s Za ostatní služby a materiál zaplaceno 64 446 K s Celkem vybudováno nové hokejové h išt v hodnot
135 644 K s
Na akci vybudování hokejového h íšt se podíleli bezplatným materiálovým zajišt ním: JZD Drásov 23 489 K s Výzkumný ústav stavebních hmot ebín 7 808 K s
MEZ, n. p. Drásov Silnice, n. p. Tišnov Pískovny P edklášte í Z prost edk TJ
2 950 K 4 700 K 684 K 1 550 K
s s s s
Hokej se hrál p es všechny problémy dlouhou dobu i p esto, že mnohdy bylo na práci jen velmi málo ob tavc a byly potíže i s hrá i, kterých byl v n kterých sezónách nedostatek, nedošlo však k p erušení innosti jako v mnohých jiných, daleko v tších m stech. Je veliká škoda, že se hokejový oddíl v jednot neudržel. Po ukon ení innosti oddílu bylo h išt v zimním období využíváno k bruslení ve ejnosti. Vzhledem k nep íznivým klimatickým podmínkám v dalším období, poklesu zájmu o udržování ledové plochy a v neposlední ad k finan ní náro nosti udržení ledové plochy, došlo k naprostému utlumení bruslení v Drásov . Tuto plochu za ala využívat TJJ Lucky Drásov a hokejové h išt jako takové již dnes neexistuje. ŠACHOVÝ ODDÍL Šachový oddíl vznikl v naší jednot v roce 1973. Založení oddílu bylo dílem n kolika šachových nadšenc , z nichž je nutno uvést alespo Vladislava Bu ka, Josefa Brodeckého a Vladimíra Gryce, které vedl Stanislav Patloka. O problémech, se kterými se musel oddíl p i závodní innosti potýkat sv d í i skute nost, že na tehdejším okrese Brno-venkov bylo pouze dvanáct, vesm s velkých t lovýchovných jednot, které m ly šachové oddíly. Po založení oddílu provozovali šachisté svou innost nejd íve v klubovn oddílu kopané, krátkou dobu v pohostinství „Pod skálou“ v ebín a od roku 1977 trvale v jídeln naší sokolovny, kde bylo k dispozici veškeré pot ebné vybavení a rekvizity. Závodn provozovaný šachový sport je pom rn namáhavý, asov velmi náro ný a finan n nákladný. Proto byla závodní innost oddíl okresního p eboru orientována p evážn za zimní m síce, které byly z hlediska asové náro nosti nejvhodn jší. V zimním období bylo vždy i více zájemc o tuto innost ad ostatních oddíl a odbor jednoty. V roce 1983 sout žilo šachové závodní družstvo TJ Sokol Drásov pod vedením Jana Rašovského v tomto složení: Josef Brodecký, Jan Gryc, Pavel Havránek, Vladimír Má ka, František Pospíšil, Vlastimil Rašovský a Slavomír Šev ík. Nejv tšího úsp chu v historii své innosti dosáhl oddíl v mistrovství okresního p eboru Brno-venkov v sezon 1978-1979, kdy se umístil na druhém míst tabulky. Do dalšího období vstupovali šachisté s cílem i nadále úsp šn reprezentovat naši t lovýchovnou jednotu v mistrovských sout žích. Nepoda ilo se však rozší it lenskou základnu, podchytit zájem mládeže a získat další zájemce pro tento druh sportu. Po odchodu vedoucího šachového oddílu Jana Rašovského z Drásova se nepoda ilo innost udržet a v sou asn dob již šachový oddíl v jednot nepracuje.
