Nové originální produkty i služby. Střípky odjinud

Léto 2012 ZDARMA

To pravé a dobré Úvodník (strana 1 a 5)

Další výrobky s fialovým zvonkem jesenickým

(strana 2)

Mapa ČR – originální produkty

(strana 5)

www.regionalni-znacky.cz

Střípky odjinud Dvacítka regionálních značek

To pravé a dobré Myšlenka značení místních produktů z konkrétních regionů se u nás pokouší prosadit už téměř deset let a často si přitom pomáhá sloganem „To pravé z našich regionů.“ Což o to, zní to dobře, ale stejně se nemohu ubránit dojmu, že každý vidíme „to pravé“ trochu jinak. To když se řekne „to dobré“, zapomeneme na polemiky a začneme se docela obyčejně těšit. Předem se omlouvám, že tento gionech, slabost pro kopce máme úvodník bude poněkud osobnější. u nás snad v genech, a ty jesenické – Aby taky ne, když po dvou a půl nepřístupné a přitom tak nadosah – letech objíždění certifikačních ko­ ke mně neodbytně promlouvaly při misí regionálních značek po celé každé pracovní návštěvě. Až se mi republice jsem se konečně odhod­ podařilo zorganizovat krátký, ale lala vyzkoušet regionální pro- o to intenzivnější rodinný výlet. dukty z jiného konce – jako „běž­ Když se mě někdo zeptá, k čemu jsou ný“ návštěvník určitého regionu. vlastně ty regionální značky, snažím Na Jeseníky nepadla volba náho­ se mu vysvětlit, že by měly fungo­ dou. I když krásně je ve všech re­ vat jako doporučení od místních

Nové originální produkty i služby O zbrusu nové produkty i služby se rozrostla v první polovině roku značka JESENÍKY originální produkt ®. Certifikační komise se opět přesvědčila, že v Jeseníkách vznikají výjimečné výrobky a poskytují se nadstandardní služby. V prvním kole certifikace letoš­ ního roku se objevily tři produkty. K tra­dičnímu a v současnosti málo rozšířenému oboru patří sedlářství. A právě výrobky sedlářského mis­ tra Lubomíra Jelínka z Hanušovic získaly značku JESENÍKY ori­g i­ nální produkt®. Další dva produkty, které obdržely certifikát, spojuje jedinečný rukopis a citlivá práce. Vitráže Ivety Strnadové z Vrbna pod Pradědem zdobí například krnovskou synagogu či kapli ve Františkově u Jeseníku. Zcela orig­ inální drátované výrobky pocházejí

z dílny Dany Frydrychové z Jedlí. Ke stávajícím dvěma originál­ ním jesenickým službám se přiřadilo šest no­ vých subjektů z ce­ lých Jeseníků od Zábřežska, přes Jesenicko či Brun­ tálsko. Originální služby nabízejí jak luxusní restaurace, tak rodinné podniky a nechybí mezi nimi ani provozovatelé hors­ kých chat. S novými originálními

lidí, co stojí za to navštívit, ochut­ nat a nakoupit. Doporučení nikterak přehnaně sofistikované, ale v době všudypřítomné a stále podbízivější reklamy o to cennější. Doporučení poctivých výrobků, produktů a služeb, které si z nejrůznějších dů­ vodů zaslouží pozornost nejen náv­ štěvníků regionu. Ale zpátky do Jeseníků. V našich novinách naštěstí nemáme zakázáno konkrétně jmenovat certifikované produkty a služby, ale já to přesto neudělám – z prostého důvodu, že za tři dny jsem zvládla „otestovat“ jenom zlomek ze 39 výrobků a 8 res­ taurací a ubytovacích zařízení, které v současné době mohou používat certifikát regionální značky.

Mapa regionálních značek v České republice se nám pomalu ale jistě zaplňuje. V roce 2012 proběhla první certifikace v Moravské bráně – tedy na Hranicku a v okolí. Olomoucký kraj se tak stal (po Vysočině, kde je ale značka jen jedna) druhým v republice se sto­ procentním pokrytím regionál­ ními značkami. První certifikáty byly uděleny i v Kraji blanic­k ých rytířů (tedy na Podblanicku a v Posázaví) a v Železných horách. Na trend rozlohou malých regionů navázala i značka s nezvyklým názvem „ZÁPRAŽÍ originální produkt ® “, jenž odkazuje na kraj jihovýchodně za Prahou. V regionu, který je oblíbeným cílem krátkých výletů Pražanů a stále častěji se jim stává i trva­ lým bydlištěm, nechal nesmaza­ telné stopy Ladův kocour Mikeš. A díky značce se ukazuje, že i zde ještě fungují tradiční řemesla nebo vznikají nová.

(pokračování na straně 5)

produkty i službami se seznámíte na následujících stranách třetího čísla Doma v Jeseníkách. Kompletní přehled produktů i služeb včetně kontaktních údajů se nachází na stránkách www. regionalni-znacky.cz/jeseniky. Regionální značky v České repu­blice zavádí národní koordinátor Asociace regionálních značek, o.s. Koordinátorem značky JESENÍKY or ig i n á l n í p r o ­ du k t® je M AS Hor ­n í Pomoraví. Jesenick ý region nyní reprezentuje 39 originálních produktů a 8 stravovacích či ubyto­ vacích služeb.

Zatím ve fázi výběru grafického symbolu je značka na ZNOJEM­ SKU. Bude působit v celém okrese Znojmo a mezi značené produkty a pro Asociaci regionálních zna­ ček to bude první vinařský region. Svůj název – TOULAVA regio­ nální produkt – zná už i značka, která se připravuje na Mlado­ vožicku a na Táborsku. A novinky se chystají i ve Slezsku – v příštím roce by měla vzniknout nová značka na Opavsku. (pokračování rubriky na straně 8)

léto 2012

Doma v JESENÍKÁCH          strana 2

JESENÍKY originální produkt® Další výrobky s fialovým zvonkem jesenickým Dobrá a kvalitní práce si najde zákazníky sama i daleko od domova. Ale právě místo, kde řemeslné výrobky, užitné i ozdobné předměty vznikly, jim dodává svébytný charakter. Právě takové jsou produkty se značkou JESENÍKY originální produkt ®. V roce 2012 se značkou jesenického zvonku nově pyšní produkty dalších výrobců.

Sedlářství patří mezi řemesla našich předků Rukodělná výroba má v době vy­s pělé techniky velký půvab. Obzvlášť, když existují tací, kteří pok račují v řemeslech našich předků. Přestože se v průběhu sta­ letí změnily potřeby zákazníků, způsoby zpracování i některé po­ užívané materiály, jsou řemesla, kde mnoho zůstalo při starém. Mezi taková patří sedlářství. K historii tohoto řemesla uvádí kniha Řemesla našich předků: „Sedláři se v době cechovního zřízení zabývali výrobou koženého zboží, především sedel, postrojů různého druhu, řemeni k lovecké a vojenské výzbroji. Také po zalo­ žení živnostenských společenstev roku 1859, se dočasně sjednocená sedlářská činnost znov u kon­ cem století diferencovala na práci sedlářskou, řemenářskou, braš­

nářskou, zdobnickou, na výrobu cestovních k uf r ů, atd. Téměř úplně vymizelo odvětví sedlářské práce, zabývající se kožedělným dokončováním kočárů. Bylo na­ hrazeno činností takzvaných auto­ sedlářů, kteří se zabývali hotovením sedadel a všeho potřebného v auto­ mobilech.“* A jak vypadá sedlářství v dnešní době? Firma Lubomíra Jelínka z Hanušovic se zabývá zakázkovou výrobou širokého sortimentu. „Fun­ gujeme od roku 1998. Pracujeme

ve třech lidech a k našemu sorti­ mentu patří výroba chomoutových i prsních postrojů pro jízdu těžkými povozy, jezdecké pot řeby pro jízdu na koni jako sedla, uzdění, řemenářství a zabýváme se také kočárnictvím a renovací kočárů,“ vyjmenoval své aktivity Jelínek a dodal: „Věnujeme se rovněž auto­ sedlářství, které zahrnuje veškeré práce čalounické potahované nejen z kůže, ale i z látky.“ Sedlářské řemeslo v současné době nemá v tuzemsku samostatný výuční obor. Sedlářství v Hanušovicích spolupracuje se Středním odborným učilištěm v Heřmanicích, kde se ještě sedlářským řemeslem zabý­ vají tamní žáci v rámci jiných oborů. Příčinou malého zájmu je především špatné uplatnění na trhu práce. „Pokud se nezmění politika státu, nemá podpora tradičních řemesel smysl. Mám na mysli rušení továren a podniků na zpracování kůží, látek a materiálů, které ke své práci potřebujeme,“ míní Luboš Jelínek. Podle něj se na útlumu řemesla po­ depsala také mechanizace lesního hospodářství. „K úplné likvidaci koní však nedošlo a v současné době se všeobecně uznává, že v lesním hospodářství má určitý počet koní plné opodstatnění,“ podotkl sedlář z Hanušovic. Jeho sedla a postroje vlastní lidé po celé České republice i v zahraničí. „Pár zakázek do zahraničí jsme také měli, jednalo se převážně o kočárové postroje. VIP osobností je pro nás každý zákazník, který k nám přijde. Chtěl bych jim poděkovat, že podporují tak krásné a umělecké řemeslo,“ uzavírá Jelínek. * Janota M., Linhart K. 1987. Řemesla našich předků. Praha: Nakladatelství Svoboda. Kontakt: Lubomír Jelínek Jesenická 527 788 33 Hanušovice tel.: 731 165 678 [email protected] www.sedlarstvijelinek.wz.cz

Křehká žena s dělnickou rukou Sovy, šperkovnice ve tvaru ženské siluety, hodiny, lucerny, stínidla, lampy a mnoho dalších předmětů se specifickým puncem vzniká pod rukama křehké Dany Frydrychové z Jedlí. Ke své tvorbě používá ze­ jména černý žíhaný nebo pozinko­ vaný drát. Její výrobky zdobí inte­ riéry a současně přinášejí užitek. „Začala jsem drátovat na mateřské dovolené. Odmalička mě baví jaká-

brala na výrobu šperkovnice. Ozvala se, že by si chtěla postavit domů do interiéru strom vysoký přibližně 150 cm, který by sloužil jako rodinná šperkovnice. Když viděla pannu, kterou tvořím jako šperkovnici, vzbu­ dila jsem v ní naději, že bych to do­ kázala. Přijela si pro něj až z Berou­ na – moc chtěla poznat toho, komu to pod rukama vzniklo. To jsem měla takový nával štěstí z toho, že to, co dělám, má smysl, a že dokážu lidem splnit jejich přání. Každá nová věc je pro mě výzvou a já se jí ráda zhostím,“ říká Dana Frydrychová.

Dana Frydrychová ve své dílně.

koli tvorba, pořád se mnou ruce šijí…,“ říká o sobě Dana Frydrycho­ vá, která je původní profesí účetní. „Jednou jsme s manželem uklízeli v dílně a on tam našel stočený drát a chtěl ho vyhodit. Z něj a z krá­ ličího pletiva vznikl první věšák, který mám dodnes doma. Pak jsem začala vyrábět andílky, kteří se líbili kamarádkám, a tak to celé začalo,“ vzpomíná na dobu, kdy poprvé vzala drát do ruky autorka tisíců drátovaných předmětů. Doma si ne­ chává některé prvotiny. Schodiště její domácnosti zdobí moudrá sova, která může stát jen tak jako deko­ race nebo jako efektní stínidlo ke svíčce. Také první košík patří mezi předměty, které si našly u Frydrychů své místo. V pracovně v přízemí domu autorka pracuje denně. „Návrhy si nekres­ lím, představu mám v hlavě, tam se zrodí nápad i s detaily. Na papíře by člověk zjišťoval jak začít, já tvořím naostro,“ vysvětluje. Mezi prvními zákazníky byla rodina, přátelé a známí. Za pět let tvorby se klientela rozrostla a Dana Frydrychová tvoří i na zakázku. „Měla jsem velice mi­ lou zkušenost, kdy si mě paní vy-

A právě velké věci se stávají pro drob­n ou ženu velkou výzvou. „Vždycky jsem si říkala, že mám děl­nickou ruku. Malinké věci mě ne­ baví a mys­lela jsem si, že to souvisí i s tím, že máme velký dům a malý předmět by zde naprosto zanikl. Proto dělám ráda velké věci, a čím větší, tím lépe. Lidé se často diví, že taková křehule dokáže obtočit drát. A právě i síla, kterou na práci musím vynaložit, mě na této činnosti hodně baví. Těší mě, že se pak lidé nemusí bát používat moje věci,“ objasňuje autorka předmětů, které lze zakoupit v galeriích či prostřednictvím inter­ netového serveru Fler.cz Od letošního roku její díla pone­ sou značku JESENÍKY originální produkt ®. „Značku beru ze svého pohledu tak, že budu reprezentovat region a že jej podpořím. Pro vlastní dobrý pocit, že můžu přispět,“ uza­ vírá Dana Frydrychová. Kontakt: Sókratés DaMi, s.r.o. Kontaktní osoba: Dana Frydrychová Jedlí 195, 789 01 Zábřeh tel.: 736 479 318 [email protected] www.fler.cz/jedelanka

léto 2012

Vitráže z města se sklářskou tradicí Od drobných šperků přes vitrážové lampičky až po vitrážové výplně sakrálních staveb – takové práci se věnuje Iveta Strnadová z Vrbna pod Pradědem, městečka, kde sklářské řemeslo má velkou tradici. Tato tradice ovlivnila i současnou práci Ivety Strnadové, která zí­ skala pro své výrobky certifikát JESENÍKY originální produkt ®. „Tatínek se vyučil sklářem a celý život pracoval ve sklárně. Kromě toho měl i výtvarné nadání, často si maloval. Jako dítěti mi to nic neříkalo. Až když jsem byla po­ druhé doma na mateřské dovolené, listovala jsem časopisem, kde byl obrázek vitrážové lampičky a nato­ lik mě to oslovilo, že jsem okamžitě věděla, co budu dělat,“ vzpomíná Iveta Strnadová. Porodného investo­ vala do vybavení dílny a materiálu. V průběhu mateřské se pak sezna­ movala s prací se sklem a s techno­ logickým procesem. „Sklo se chová jako živý organismus, pokaždé pře­k vapí, není to jako látka, kterou byste mohli stříhat nůžkami a dostat se k nějakému motivu. Tady máte jedinečný motiv uprostřed tabule skla, a když si to špatně rozlomíte, projde řez skrze motiv a sklo se může vyhodit. Až časem po různých zkouškách jsem materiál a práci s ním dostala do rukou, ale stále mám k němu respekt,“ tvrdí Strnadová.

Doma v JESENÍKÁCH          strana 3

kruhovou mandalu o průměru 90 cm. Měla jsem potřebu uprostřed ní něco vylepšovat a ono mi to prasklo. A to je potom hrozně krizový okamžik, protože se tam nemáte jak dostat. Je to tak pevně spojené, musíte buď odpájet jednotlivé díly, nebo celý předmět vyhodit. To mi však bylo líto, obrnila jsem se trpělivostí. Byla to obrovská zkouška, podařilo se mi ten díl vyměnit, ale říkala jsem si u to­ho, zda mám v tvorbě pokra­ čovat, nebo ne,“ vzpomíná na kri­ zový moment. S autorčinou prací se může veřejnost setkat na sakrálních stavbách. Jed­ nou z velkých zakázek byla práce na vitrážích jediné židovské synagogy v Moravskoslezském kraji v Krnově. „Měla jsem z toho velký strach, protože šlo o abnormálně velké okno. Zažila jsem, že při převozu do sklenářství, kde se mělo vsazo­ vat do izolačního trojskla, prasklo. Museli jsme to spravovat přímo ve sklenářství na dílně. Pamatuji si ten okamžik, kdy jsem pak přijela do synagogy a už jsem věděla, že okno je vsazené přímo tam, kde má být. Přišla jsem do synagogy, zavřela jsem oči, stoupla jsem si před něj na místo v obrovské chodbě, oči jsem na dvě sekundy otevřela a řekla jsem si: Je to dobré a jdu pryč. Byl to úžasně osvobozující moment, že se pod toto dílo můžu podepsat,“ vypráví Strnadová. Nové vitráže z dílny Ivety Strnadové získala i zrekonstruovaná kaplička v osadě Františkov na Jesenicku.

Rekreační středisko Bozeňov patřilo a dodnes patří mezi nejoblíbenější rekreační areály v Olomouckém kraji. Díky přehradě obklopené lesy představuje ideální místo pro

na své. „Po letošní sezóně chystáme rekonstrukci stávajících prostor nad restaurací na hotelové ubytování vyššího standardu. Například pro firemní akce, kdy by klienti mohli využít školícího střediska a navíc by měli k dispozici ubytování na úrovni tříhvězdičkového hotelu,“ objasnil Kubica. Do budoucna si provozovatelé areálu přejí, aby si každý host, ať už jednot­ livec, rodiny s dětmi, školní skupiny či firmy přišel na své a byl plně

Bozeňov představuje ráj pro trávení volného času.

Originální vitrážové šperky mohli obdivovat i návštěvníci Bioslavností ve Starém Městě pod Sněžníkem.

V její dílně vznikají autorské vi­t rá­ žové šperky ze speciálních ručně válcovaných barevných skel. Věnuje se také mozaice, například rámům zrcadel či samostatným obrazům a vitrážovým výplním, které jsou zho­t oveny tiffany technikou. Au­ torka pracuje i na zakázku a ne­ bojí se velkých ploch. „Pamatuji si okamžik, kdy jsem dělala velkou

Bozeňov představuje ráj pro trávení volného času

Kontakt: Iveta Strnadová Bezručova 76 793 26 Vrbno pod Pradědem tel.: 554 751 914 731 177 688 [email protected] www.vitraze-sperky.cz

celoroční dovolenou. V posledních le­t ech se v okolí areálu rozrostlo množství atrakcí od lanového cen­ tra, bungee trampolíny, hřiště na plážový volejbal a mnoho dalších, až po po­sled­ní novinku – osmimetro­ vou lezec­kou stěnu, na které v zimě vznikne umělý ledopád, umožňující lezení na ledu. Středisko tvoří dva areály. U přehrady se nachází kemp s ob­čerst­ vením a čtyřlůžkovými chatkami, tábořiště pro stanování a nově také zázemí pro karavany. Součástí kempu jsou antukové kurty, hřiště na beach volejbal a dětské hřiště s pískovištěm pro děti. V rámci re­ kreace nechybí ani pravidelné so­ botní zábavy s hudbou a tancem. V dolní části areálu se nachází pen­ zion s restaurací, adrenalinové cen­ trum s lanovým centrem a lezeckou věží a dětské hřiště s dřevěným pro­ lézacím hradem. „Nově jsme zde vybudovali školící centrum pro 60 lidí, kde jsou jednak školící a jed­ nak ubytovací prostory s veškerým zázemím,“ uvedl projektový ma­nažer Rekreačního střediska Bo­z eňov Michal Kubica s tím, že představa provozovatelů do bu­doucna je, aby si každý návštěvník areálu přišel

spokojen. I personál zdejší restau­ race ochotně vyjde vstříc každému klientovi. „I když máme denní menu a přijde host, který si přeje něco ji­ ného, kuchař je ochotný připravit pokrm na přání zákazníka,“ uvedla provozní Rekreačního střediska Bozeňov Jana Hrubanová. Zařízení, které od letošního června označuje smaltovaná cedulka JESENÍKY originální produkt ®, nabízí návštěvníkům bohaté mož­ nosti trávení volného času a je ideál­ ním místem pro dovolenou v podhůří Jeseníků a cílem cyklistických vý­ letů. Rekreační středisko protíná cyklotrasa č. 6234 vhodná i pro inline a modrá a zelená turistická tra­ sa. V zimě jsou udržovány strojově upra­vené běžecké trasy. Na své si přijdou i milovníci dob­ rého jídla. Zdejší restaurace nabízí gurmánské akce jako Bozeňovské pstruhování či Kolena a žebrobraní. Kontakt: Rekreační středisko Bozeňov Dolní Bušínov 146, 789 01 Zábřeh tel.: 583 411 299 777 945 920 [email protected] www.bozenov.cz

léto 2012

Restaurace s ženskou duší – Vila Elis Krásná vila z přelomu minulého století v Jeseníku v Tyršově ulici měla namále. Kdyby se nenašel investor, který by se pustil do její rekonstrukce, objekt by dospěl

k jisté demolici. Dnes zde sídlí res­ taurace a přes svou krátkou dobu existence se stala vyhlášenou nejen v Jeseníku, ale v celém regionu. Původní návrh jesenického ar­chi­ tekta Rudolfa Zelenky počítal s využitím objektu jako rodinného domu. Až do roku 1939 zde žili různí soukromí majitelé. V pro­ sinci 1939 koupily nemovitost říšské dráhy. Podle historiků není pochyb, že původní majitel byl k pro­deji donucen v rámci tzv. ari­ zace židovského majetku. „O osudu jeho rodiny víme pouze to, že někdo z nich musel přežít holokaust, protože v pozemkové knize je zápis z roku 1948, v němž je pozname­ náno podání návrhu na restituci. K restituci ale nedošlo, od 1. března 1949 přešla vila do národní správy a od roku 1950 bylo vlastnické právo k nemovitosti převedeno na Československý stát, konkrétně na Československé státní dráhy, n.p.,“ uvádí k historii Vily Elis Bohu­ mila Tinzová, ředitelka Státního okresního archivu v Jeseníku. Jméno Elis nese nemovitost po ra­ kouské císařovně Alžbětě. Ulice, v níž byla nemovistost postavena, se totiž jmenovala Elisabethstrasse. Majitelem objektu je v současnosti společnost Sart ze Šumperka. Re­ konstrukce proběhla od základu, architekt Vít Janků se snažil za­ chovat všechny původní architekto­ nické prvky a navrhoval rovněž de­ sign interiéru. Restauraci provozuje jesenická firma M.B.A. Finance,

Doma v JESENÍKÁCH          strana 4

která vstoupila do projektu na sklon­k u loňského roku. „Cílem bylo vytvořit místo, kde by se dalo dobře najíst po celý den i později večer, což je v Jeseníku docela problém,“ řekl Roman Bulguris, pod jehož tak­ tovkou Vila Elis nyní funguje. K naplnění cíle pozvednout v re­ gionu gastronomii hledali provo­ zovatelé mistra kuchaře. Inzerát společnosti, která chtěla pro svůj

a pana šéfkuchaře. Ti si porozuměli a vybrali pár receptů, které se nyní nachází na jídelním lístku. Jednou ze specialit podniku je třeba maso na křenu. Menu dostane zákazník ve dvou variantách, takže vlastně dvě jídla. Jednak pokrm připravovaný v dobové úpravě a jednak ty samé suroviny, ale zpracované moderními gastronomickými postupy. Málokdy se vám podaří během jednoho jídla

záměr toho nejlepšího, oslovil Vladimíra Šmejkala, jenž prošel nejen tuzemskými vyhlášenými restauracemi – například Grand restaurant Septim, hotel Villa Voy­ ta, restaurace Flambée nebo hotel

ochutnat dva naprosto rozdílné pokrmy ze stejných surovin,“ tvrdí Bulguris. Zatím si do Vily Elis našli cestu pře­ devším obyvatelé Jeseníku. Dobrý oběd či skvělá večeře podtržená

Filet ze pstruha s dobrým vínem a usměvavou obsluhou – tak může vypadat slavnostní večeře v Jeseníku.

Diplomat –, ale zároveň působil i ve špičkových zahraničních restaura­ cích a hotelech. V Belgii vařil po boku osobního kuchaře belgického krále, v Praze zase pro následníka španělského trůnu prince Filipa. „Z původní dohody, že šéf kuchař pomůže s rozjezdem restaurace po dobu prvních tří měsíců, vznikla stálá spolupráce,“ podotkl Bulguris. Koncepce restaurace stojí na tuzem­ ské kuchyni a především regionální slezské kuchyni, jejíž tajemství od­h alila v publikaci Tajemství slezské kuchyně Bohumila Tinzo­ vá. „Seznámil jsem paní Tinzovou

kvalitním vínem, příjemná obsluha a prostředí, kde každý detail má své opodstatnění, láká nejen podni­ katele, ale každého, kdo chce využít kvalitních služeb. „Ceny jsme na­ stavili tak, aby k nám našli cestu i lidé se skromnějšími finančními možnostmi,“ dodal provozní. Kontakt: Restaurace Vila Elis Tyršova 319/28, 790 01 Jeseník tel.: 733 423 310 [email protected] www.vilaelis.cz www.facebook.com/VilaElis

Do zájezdního hostince se po desetiletích vrátila pohostinnost Někdejší zájezdní hostinec na kři­ žovatce cest z Přemyslovského sedla a hlavního tahu na Ramzov­ ské sedlo se v roce 2011 po dlou­ hých desetiletích znovu otevřel hostům. Penzion Trojkámen patří k nepřehlédnutelným budovám, které lákají pocestné na domácí menu i na delší pobyt v malebném prostředí jesenických hor. Objekt má za sebou více než stole­ tou pestrou historii. „Dům pochází z přelomu minulého století. Na půdě jsme našli dokumenty z roku 1914. Budova byla vystavěna jako zájezd­ ní hostinec, v přízemí se nacházela kuchyně, jatka a udírna, v patře výčep a hostinský sál,“ po­pisuje majitelka penzionu Troj­k á­m en Ludmila Hrachovcová s tím, že hostinec a řeznictví se zde nachá­ zelo do roku 1945. Po válce se stal správcem objektu Místní národní výbor Nové Losi­ ny. O tři roky později se dostal do správy Jindřichovské papírny, které proměnily hostinský dům v hromadnou ubytovnu Řeků. „Když jsme dům koupili, byl v dezolátním stavu. Syn absolvoval hote­lovou školu, a tak přišel nápad založit rodinnou tradici,“ říká Hra­ chovcová. „Část týdne jsme zde a část v Odrách, odkud pocházíme. Při­z působili jsme životní styl na­ šemu snu,” dodává. Penzion Trojkámen má za sebou rok provozu. Interiér i exteriér voní novotou a majitelé upravili pokoje pro rodinnou dovolenou, a to i pro zdravotně postižené. „Chceme značkou JESENÍKY originální produkt ® upoutat klienty a dát tak najevo, že sem do Jese­ níků náš penzion patří. Vaříme podle jesenické kuchařky a jídla také rozvážíme do domů zákaz­ níků. Snažíme se hledat místní zdroje surovin, abychom pod­p o­ řili místní producenty. Pro uby­to­ vané i pro místní pořádáme taneční zábavy. Domnívám se, že značky si lidé dnes všimnou a že i nám přinese certifikace originální služby pozitivní efekt,“ dodává Hrachov­ cová.

Kontakt: Penzion Trojkámen Nové Losiny e. č. 22, 788 23 Jindřichov tel.: 605 309 997 [email protected] www.trojkamen.cz

léto 2012

Doma v JESENÍKÁCH          strana 5

Regionální značky pomáhají zviditelňovat kvalitní a ekologicky šetrné výrobky, produkty a služby již v 19 regionech

To pravé a dobré

(pokračování ze strany 1)

I tak jsem ale za své plánování skli­ dila všeobecnou pochvalu. Nejenže jsme se ubytovali v komfortním hotelu a nechali se hýčkat ochot­ ným personálem při nejrůznějších relaxačních procedurách, ale v rámci výletu jsme ochutnali i vynikající tradiční jesenickou kuchyni, a to v restauraci, kam by nás bez „znač­ kové navigace“ opravdu nenapadlo zabloudit. Kulinářskou exkurzi jsme posléze završili cukrářskou speciali­ tou, za níž sem jezdí zasvěcení z ši­ rokého okolí. Jak asi správně tušíte, na túry po horách zase nedošlo. Nebyl čas, ale bylo to dobré! Nevěříte? Stačí pro­ jít si katalog jesenické značky na webu nebo si v infocentru opatřit ten tištěný a zkusit ho použít jako osobního průvodce a rádce. Anebo si pročíst tyto noviny, věnované znač­ce JESENÍKY originální pro­ dukt® a jejím držitelům. Přínosné čtení Vám přeje Kateřina Čadilová národní koordinátorka Asociace regionálních značek, o.s.

Penzion U Petra Penzion U Petra je v provozu od roku 1993, kdy byla dokončena jeho přestavba z původní stodoly. Dnes nabízí stylové ubytování v Jeseníku. Selský vzhled penzionu byl zacho­ ván a při vstupu do restaurace vás ohromí bohatá sbírka všeho, co kdysi používaly naše babičky. Stylově zařízená restaurace dispo­ nuje 70 místy včetně mysliveckého salónku a dalšími 30 místy venkov­ ního posezení. „Jistě vás nezklame ani naše kuchyně, která nabízí ši­ roký sortiment nejrůznějších speci­

alit ze zvěřiny, ryb i drůbeže. Na své si zde přijdou i milovníci oblíbených klasických jídel,“ lákají provozo­ vatelé Penzionu U Petra k návštěvě.

tu jeho majitelé manželé Skřiván­ kovi. Jejich pohostinnosti využili i fil­maři, kteří se zde ubytovali, či návštěvníci z Japonska.

Kontakt: Petr Hledík Penzion U Petra Lipovská 115/328, 790 01 Jeseník tel.: 584 411 898 604 587 818 [email protected] www.upetra.cz

Kontakt: U Skřivánků Ludvíkov 99, 793 26 tel.: 554 752 257 603 206 623 [email protected] www.uskrivanku.wbs.cz

Ubytování U Skřivánků Ubytování se nachází v budově někdejší školy v centru Ludvíkova, obce, která leží u řeky Bílá Opava. Historie objektu se začala psát v roce 1888, kdy Zemský výbor po­ volil půjčku 500 zlatých na vý­stavbu školy, která fungovala až do deva­ desátých let minulého století. „Vy­ bydlenou a značně zdevastovanou budovu jsme koupili na jaře roku 2003. Zachovali jsme původní dispo­zici,“ uvádějí k historii objek­

léto 2012

Doma v JESENÍKÁCH          strana 6

Horská Vila Heda pod nejvyšším vrcholem Pradědem Horské chaty patří mezi oblíbená místa trávení volného času. Kdo by si nevzpomněl na expedici Apalu­ cha – příroda, přátelé a také trochu legrace. Takovým místem se může

stát i Horská vila Heda ve Vidlích pod Pradědem. „Cílem bylo poskytnout hostům zázemí vybavené originálním a kvalitním zařízením s dohledatel­

ným regionálním původem. Masívní nábytek je vyroben ze smrku, který byl vytěžen ve zdejších lesích kolem Vrbna pod Pradědem a zpracován na pile v Karlovicích. Toto řezivo bylo vstupem pro místní truhláře, kteří vyráběli nábytek pro Horskou vilu Heda,“ objasnila Venuše Komár­ko­ vá-Kinská z Pradědského lesního závodu, který je vlastníkem objektu. Jméno získala dřevěná budova po patronce Slezska svaté Hedvice. Té je zasvěcena také zdejší kaplička. „Domácká podoba jména Hedvika je Heda. Naším přáním je, aby se ve vile pod ochranou patronky Slezska naši hosté cítili jako doma. Při procházce ke kapli si návštěvníci mohou všimnout šindelové střechy, na jejíž obnově se před deseti lety podílel Pradědský lesní závod. Ka­ ple tak zůstane zachována pro další generace,“ upozornila KomárkováKinská. Vila Heda nabízí ubytování ve dvou na sobě nezávislých bytech se samo­ statnými vchody. V každém z nich se nachází dvě ložnice. Návštěvníci mají možnost vyrážet na výlety do okolí. Ať už do Karlovy Studánky či Vrbna pod Pradědem, nebo podnikat horské túry po okolí. V blízkosti se nachází rovněž horská střediska a lyžařské běžecké trasy.

Kontakt: Pradědský lesní závod, a.s. Nádražní č. p. 599 793 26 Vrbno pod Pradědem Martina Herma­nová tel.: 554 788 100 721 573 208 [email protected] www.horskavilaheda.cz

Nedaleko Horské vily Heda se nachází dřevěná kaplička zasvěcená patronce Slezska svaté Hedvice.

Do Jeseníků se vrací původní strom – sladkoplodý jeřáb O návrat sladkoplodého jeřábu na Jesenicko usiluje občanské sdružení Eberesche. To si vypůjčilo původní německý název ovocného stromu, jehož plody původní obyvatelé regionu využívali ke zpracování. Do projektu se zapojily společně s občanským sdružením i některé obce, veřejné instituce, soukromé subjekty i jednotlivci. Kromě výsadby nových mladých stromů se podařilo zmapovat stáva­ jící stromy, vysazené před desítkami let. „V současnosti tak máme pod­ chyceno na 18 stromů ve věku od 40 do 70 let. Některé z nich byly zcela určitě vysazeny ještě před rokem 1945, což je výborná zpráva, protože představují původní genofond k dal­ šímu roubování,“ uvedla Bohu­mila Tinzová z občanského sdružení Eberesche. Na již probíhající první etapu ma­ pování naváže etapa druhá, při níž dostane každý strom GPS sou­ řadnice, bude zakreslen do mapy a odborně popsán. Vznikne tak digi­ tální mapa současného stavu, do níž bude možné zakreslovat další nalezené stromy, které nyní unik­ nou pozornosti nadšenců. V tištěné po­době bude mapa součástí dalšího výstupu projektu – brožury, jejíž vy­ dání je na­plánováno do konce roku. Veřejnost se v ní seznámí s příběhem jeřábu, jeho botanickým popisem a rozborem či s využitím jeřabin v ku­ chyni a domácí lékárně.

Aktivity sdružení vyvrcholí v po­ lovině října výsadbou aleje jeřábu moravského sladkoplodého při místní komunikaci z Ostružné do Petříkova. „Tam to před 200 lety začalo a sem plánujeme jeřáb vrátit jako první. Chceme zde vysadit na 50 kusů stromků z vlastní produk­ ce, naroubovaných ze zdejších matečných stromů. Po vysazení stromků se bude konat Jeřabinová slavnost u kapličky, na niž chceme pozvat všechny své příznivce, oslavit s nimi návrat jedlého jeřábu,“ řekla Tin­ zová. Na projektu se podílely velkou měrou Lesy ČR. „Za pomoc se sluší a je třeba poděkovat. Činíme tak rádi a z celého srdce. Nejprve patří náš dík Lesům ČR, Krajskému ředitelství Šumperk, zastoupenému Zdeňkem Horákem, které přispělo 50 tisíci ko­ runami. Dotace Olomouckého kraje ve výši 30 tisíc korun pokryje zbýva­ jící část nákladů. Z přístupu obou veřejnoprávních institucí je vidět nejen zájem o dění v regionu Jesenic­ ka, ale též skutečnost, že je oslovila

idea návratu původního ovocného druhu do Jeseníků,“ po­dot­k la Tin­ zová s tím, že pracovníci Lesů ČR mají k tomuto tématu blízko a stejně tak jako Olomoucký kraj vidí ve vý­ sadbě sladkého jeřábu v jesenické přírodě přínos pro revitalizaci kra­ jiny, lidi zde žijící i pro turisty.

V Jeseníkách se opět vysazují podél cest aleje jedlého jeřábu.

foto: archiv Eberesche, o.s.

K podpoře projektu se přihlásilo také město Jeseník, které má zájem na jeho pokračování i v příštím roce, a obec Ostružná, která byla part­ nerem projektu od samého začátku. „Partnerem projektu je též občanské sdružení VITAREGIO, bez jehož odborné pomoci bychom se neobešli. Poděkování patří především Radimu Lokočovi a Ondřeji Dovalovi, kteří úspěšně naroubovali asi 80 podnoží. Za podnože darované bezplatně chceme poděkovat Miroslavu Ko­ peckému, majiteli lesní školky v Jeseníku-Dětřichově, který na pro­ jektu spolupracuje také od samého počátku. Radě rodičů ZŠ Javorník je zase třeba složit dík za jejich aktivní přístup k naší výzvě. Byli to oni, kteří na Jesenicku již letos v dubnu vysadili první alej se sladkoplodými jeřáby. Nemenší poděkování ale patří jed­ not­livcům, kteří se hlásí ke spolu­ práci na jednotlivých aktivitách, především na mapování současného stavu výskytu sladkoplodého jeřábu na Jesenicku. Jejich informace z te­ rénu pomáhají objevovat staré stro­ my v lokalitách, kde bychom je sami nenašli. Rekrutují se mimo jiné z řad lesníků, studentů a pracovníků obec­ ních úřadů,“ uzavřela Tinzová.

léto 2012

Doma v JESENÍKÁCH          strana 7

V areálu ruční papírny se sešly originální produkty Vyrábět papír je velké dobrodružství, obzvlášť tehdy, když je postup stejný po více než čtyři staletí. Ruční papírna ve Velkých Losinách, která se může touto nezpřetrhanou tradicí pochlubit, nabídla možnost vyzkoušet si výrobu papíru v rámci akce Víkend v papírně ve dnech 11. a 12. srpna. Tamní ruční papír Losín nese značku JESENÍKY originální produkt®.

V programu vystoupily Bratrušovské seniorky.

Akci tak využili malí i velcí náv­ štěvníci, kteří si chtěli vyzkoušet něco neobvyklého a dobře se poba­ vit. Především na ně čekaly hrátky s papírem. Od čerpání vlastního ar­ chu papíru, výroby obálky i s pečetí, různé vý­tvarné techniky až po sklá­ dání origami. Součástí sobotního

mili s kovářským řemeslem či s tex­ tilní výrobou. Děti se mohly v rámci programu vydovádět na skákacím hradu nebo si zajezdit na konících. Platidlem se pro oba dny na všech atrakcích staly zvláštní peníze „losíny“, vyro­bené z ručního papíru.

Víkend v manufaktuře ve Velkých Losinách zval na hrátky s papírem.

programu se stal mezinárodní jar­ mark s tvořivou dílnou nejen pro děti. Návštěvníci se tak blíže sezná­

Návštěvníci se mohli seznámit s kovářským řemeslem.

Součástí víkendu byl doprovodný program, na němž se představily folklorní soubor Markovice, Bratrušovské seniorky, Libinské mažoretky či ohňová show šermířského spolku. O hudební doprovod se postarala country kapela Bonneville Šumperk a dechová kapela KMČ (Kdo má čas) z Dolních Studének. Na své si přišli i milovníci dobrého moku. V rámci akce se uskuteč­nila ochutnávka vín Jana Rusnoka z Vel­ kých Bílovic a točilo se loučenské pivo Kvasslav, které je držite­lem značky JESENÍKY originální produkt®.

Kvalitní služby a jedinečnou relaxaci nabízí Wellness hotel Kolštejn Mezi nejlepší hotely v Olomouc­ kém kraji se řadí wellness hotel Kolštejn. Zvítězil v polovině června v soutěži CZECH HOTEL AWARDS 2012 – Nejlepší hotel roku v kate­ gorii tříhvězdičkových hotelů. Toto vítězství však nebylo jediným oce­ něním komplexu. Z rukou zástupce představenstva České asociace wellness Pavla Hof­ richtera převzalo zařízení cenu za Nejlepší wellness hotel roku 2012 Olomouckého kraje. „Radost z tohoto vítězství je o to větší, když povážíme, za jakou dobu jsme se dokázali vy­ profilovat v jedničku celého Olo­ mouckého kraje,” poznamenal ředitel hotelu Tomáš Drápal. Výjimečnost hotelu, který patří mezi první certifikované stravovací a uby­ tovací služby se značkou JESENÍKY originální produkt ®, spočívá také v poskytování jedi­nečných možností relaxace. Tak­zvaný VITÁLNÍ SVĚT, který se nachází v objektu hotelu, před­stavuje komplex relaxačního a regeneračního prostředí, které má příznivý vliv na lidský organismus, navozuje duševní svěžest, odpočinek a pohodu. Návštěvníci mohou vy­ užívat pravidelné saunové noci, kdy saunování probíhá při svíčkách až do 23 hodin. Pravidelně nabízí ve VITÁLNÍM SVĚTĚ na Kolštejně saunové ceremoniály, které povyšují běžné saunování na vyšší úroveň. Zkušený saunér každé úterý a sobotu dle předem připraveného programu provádí rituály jako je polévání hor­ kých kamenů aromatickou esencí, čímž se zvyšuje vlhkost vzduchu v suché sauně i pocit horka, rozvíření horkého vzduchu, který se drží pod

stropem sauny. Následují parní ná­ razy, při kterých vás saunér ovívá ručníkem. Parní nárazy ještě více podporují účinek horkého vzduchu na tělo a napomáhá otevírání pórů. Pro ty, kteří neholdují příliš horkému vzduchu, jsou určeny cere­ moniály v parní sauně, kde saunér rozdá návštěvníkům různé ingre­ dience k potírání, které pak působí na lidskou pokožku jako peeling. Ten mohou mít návštěvníci solný s limet­ kovou esencí, s třtinovým cukrem, medový se skořicí či kávou, z bílého jogurtu či ledovou tříšť s mátou. Na Kolštejně natočili speciální video k saunovým ceremoniálům, z nějž každý návštěvník získá jasnou před­ stavu o jedinečnosti zážitku, který ho každé úterý a sobotu čeká. Video je ke zhlédnutí na internetových stránkách hotelu. Pobyt v horské obci Branné se tak stává nezapomenutelným nejen pro svou malebnost a historickou za­ chovalost, ale také díky kvalitním a origi­nálním službám. Kontakt: Relax centrum Kolštejn Branná 60, 788 25 583 286 421 tel.: 602 651 027 [email protected] www.relaxkolstejn.cz

V Jeseníkách se rodí první certifikované zážitky Jako první region v České republice budou Jeseníky certifikovat zážitky, neboli turisticky atraktivní lokality a s nimi spojené služby. V této chvíli se intenzivně pracuje na vzniku certifikačních kritérií, jimiž se bude řídit certifikační komise jesenické regionální značky. Certifikát JESENÍKY originální produkt® v kate­ gorii zážitků budou moci získat takové služby, akce nebo atraktivity z území Jeseníků, které jsou svým způsobem jedinečné, nepoškozují životní prostředí a certifikovaný zážitek má potenciál rozvíjet návštěvníky Jeseníků, ať už ve smyslu poučení, nebo překonání osobních hranic. regionální koordinátorka – Ing. Hana Olejníková tel.: +420 725 940 340, e-mail: [email protected]

léto 2012

Doma v JESENÍKÁCH          strana 8

„Chybí nám komplexní služby a jejich integrace na trhu cestovního ruchu,“ říká člen certifikační komise Jan Závěšický

Značka JESENÍKY originální produkt ® má význam pro jednotlivé regiony z pohledu cestovního ruchu. Každý turista ocení autentičnost suvenýru, který si odváží z cest, nebo službu, která zanechává vzpomínky a zážitky. O významu značky hovoří Jan Závěšický, ředitel organizace destinačního managementu Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu, která v současné době sdružuje zájmy více než osmi desítek členů od Králického Sněžníku, přes celý Hrubý Jeseník až po Nízký Jeseník. Jaký význam má z hlediska cestov­ ního ruchu značka JESENÍKY originální produkt®? Z pohledu destinačního mana­ gementu Jeseníky – Sdr užení cesto­v ního ruchu, jehož posláním je v zájmu svých členů rozvoj ces­t ovního ruchu v Jeseníkách, před­stavuje tato značka poměrně významnou koncepční podporu prodeje produktů a služeb. Značka není samoúčelná, jejím cílem je kromě uvedené podpory prodeje také výrazná kultivační funkce, snažící se podpořit fungování všeho, co je alespoň do převažující míry v Jeseníkách tradiční nebo se k Jeseníkům vhodně váže svým charakterem. Setkáváte se s obdobným značením i v zahraničí? Jaké jsou rozdíly? Obdobné systémy existují, ale ne­ jsem o nich zpraven podrobně a osobně jsem je jako návštěvník v za­ hraničí neregistroval. Jednak sám od sebe vyhledávám místní produkty, jednak navštěvuji většinou desti­ nace, které jsou něčím typické, kde je automatické, že dostávám místní produkty. Oproti rozvinutým a fun­ gujícím oblastem je právě proto značení u nás potřeba, protože vysvětluje význam tradiční místní produkce a kultivuje producenty a poskytovatele služeb. V tom je taky trochu rozdíl, mezi originálním a místním. Značka z Jeseníků v sobě samozřejmě oproti svému názvu nese i ono „místní“, což pak pomáhá destinaci jako celku na úrovni naší organizace Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu, která působí v celých Jeseníkách, kde využívá zna­

čení jako jeden z podstatných aspektů fungující turistické desti­ nace. Jste členem certifikační komise, která posuzuje stravovací a ubytovací služby v regionu. Jaké jsou v rámci značení vaše dosavadní zkušenosti? Značení motivuje místní výrobce a poskytovatele služeb, aby ve svém podnikání maximálně reflektovali místní příslušnost a pracovali s ní jako s konkurenční výhodou, jako nástrojem podpory prodeje. Z mého působení v certifikační komisi jsem nabyl poznání, že stále jen malé procento poskytovatelů služeb ces­t ovního ruchu si uvědomuje nez­bytnost využívání právě oné vazby na místní tradice a speci­ fika. Vezměme stravovací služby: někteří by to potřebovali jako sůl, aby například alespoň několik jídel z jejich stálé nabídky bylo možné považovat za místní kuchyni. Stačí přitom tak málo. Tvrzení, že si to klienti nežádají, neobstojí v kon­ kurenci jiných destinací, které jsou v gastronomii něčím typické a tak jsou i pro moderní cestovní ruch a současné návštěvníky zajímavé. K certifikacím bych rád dodal, že nesmí celý systém devalvovat. Je patrná snaha mít co nejvíce uživa­telů značky, ale nemělo by to být za cenu inflace její hodnoty. Jaké typy služeb vám v regionu chybí? Co by se mělo v Jeseníkách změnit, aby byly svébytnější, origi­ nální a kvalitnější? Rozhodně více komplexních služeb. Dám příklad: není-li možné mít ve svém penzionu wellness, měl by to

daný subjekt mít v nabídce s někým, kdo wellness má. Chybí zde rov­něž integrace služeb na trhu cestov­ního ruchu. Ti pokrokoví už přistoupili k tvorbě balíčků, ale příkladů inte­ grace vícero subjektů do jednoho pro­duktu je stále jako šafránu. To by se mělo změnit a musí s tím začít sami podnikatelé, kterým by měl veřejný sektor dávat prostor. Také si myslím, že poskytovatelé služeb by měli pečlivě využívat místního bohatství ve všech oblastech. To není jen krásná příroda nebo právě tradice, na které se váže značení JESENÍKY originální produkt ®. Tím bohatstvím jsou i ryze ob­ chodní vazby, tradiční trhy a cílové skupiny, silná historie Jeseníků jako turistické destinace. Budování značky v oblasti místních produktů a služeb je totiž podstatnou kom­ ponentou budování Jeseníků jako značky celé destinace. Bára Haušková

JESENÍKY originální produkt® Vše potřebné ohledně získání značky JESENÍKY originální produkt® naleznete na www.regionalni-znacky.cz nebo u regionální koordinátorky Hany Olejníkové, tel.: 725 940 340, e-mail: [email protected].

Doma v Jeseníkách – Zpravodaj regionální značky „JESENÍKY originální produkt®“ • Vydává MAS Horní Pomoraví o.p.s., Hlavní 137, 788 33 Hanušovice ve spolupráci s ARZ, o.s., náklad 4000 ks • Kontakt Ing. Hana Olejníková, tel.: 725940340, email: [email protected], Ing. Anna Bartošová, tel.: 724573013, email: [email protected], PhDr. Kateřina Čadilová, tel. 724863604, email [email protected] • Odpovědná redaktorka Bc. Barbora Haušková, Ing. Hana Olejníková • Grafický návrh 2123 design s.r.o. • sazba studio 3mosquitos Zpravodaj vydává MAS Horní Pomoraví za finanční podpory Olomouckého kraje.

www.regionalni-znacky.cz

Střípky odjinud Služby nejen pro návštěvníky regionu

Zatímco certifikace výrobků se už v některých regionech stala téměř samozřejmostí, obdobný systém se ujímá podstatně pomaleji v případě služeb. Jesenická značka byla mezi hrstkou odvážných, které se do certifikace pustili po vzoru originálních produktů ze ŠU­M AVY. Dalším regionem, který také značí služby v cestov­ ním ruchu, je PRÁCHEŇSKO a od jara také KRAJ BLANIC­ KÝCH RYTÍŘŮ. Výhledově s ním po­čítají rovněž v MORAVSKÉM KRAVAŘSKU, tedy v přírodně a historicky velmi zajímavé oblasti Poodří, také na ZÁPRAŽÍ, tedy v Ladově kraji a okolí, a v nově vznikající turistické destinaci TOULAVA. Ačkoli hlavní cílovou skupi­ nou propagace související se značením služeb jsou turisté, značky zejména pro stravovací služby mohou být užitečné i pro místní obyvatele nebo ty, kteří tudy projíždějí pravidelně třeba za prací. Smyslem značení je vyzdvihnout poctivé služby, které vedle očekávaného stan­d ardu poskytují i něco navíc, čím jsou pro místo, kde působí, charak­ teristické, nebo naopak zcela ne­ typické a originální. Díky tomuto přístupu se pod jednu značku snadno srovná komfortní hotel a jednoduché ubytování v sou­ kromí, stejně tak třeba i pivovar­ ská restaurace s cukrárnou s ne­ uvěřitelnou nabídkou zákusků vlastní výroby. Stačí si vybrat – třeba na www.regionalni-znacky.cz.

Novinky Historické toulky Šumperskem

Regionální vydavatelství Veduta Štíty, které seznamuje veřejnost s historií měst v regionu, vý­znam­ nými osobnostmi a turis­t ic­k ými zajímavostmi, vydalo novou pu­ blikaci Historické toulky Šum­ perskem. Její autor, historik Dra­ homír Polách, v knize seznamuje čtenáře se čtyřiceti méně zná­ mými historickými zajíma­vostmi napříč staletími ze Šum­p erska, tedy z oblasti, která v po­lovině 19. století územně za­h rnovala okresy Šumperk, Staré Město a Vízmberk (dnes Loučná nad Desnou). Kniha je bohatě vybavena dokumentačním a obra­ zovým materiálem.