D i s k u s e
VÝUKA ČEŠTINY PRO NESLYŠÍCÍ: INSPIRACE ODJINUD* Alena Macurová D á v n o p r y č je d o b a , k d y j e d n a oblast p r o b l é m ů byla p ř e d m ě t e m z á j m u j e d i n é v ě d n í disciplíny. Už více n e ž p ů l s t o l e t í se u k a z u j e , že n á h l e d n a j e d n o a t o t é ž p e r s p e k t i v o u r ů z n ý c h v ě d n í c h disciplín, p ř í s t u p multidisciplinární, m ů ž e být v lecč e m s užitečný: m n o h d y o d h a l í , co m ů ž e být p o h l e d u j e d i n é vědní disciplíny skryto, m n o h d y p o u k á ž e na d o s u d n e z ř e t e l n é aspekty sledovaného p r o b l é m u . Jeden z ú s t ř e d n í c h p r o b l é m ů hluchoty, p r o b l é m vzdělávání (a g r a m o t n o s t i ) neslyšících, tak už zdaleka n e n í j e n p ř e d m ě t e m z á j m u s p e c i á l n í p e d a g o g i k y . Z a j í m a j í se o n ě j - abych j m e n o v a l a a l e s p o ň n ě k t e r é disciplíny - psychologie, sociologie, a v n e p o s l e d n í ř a d ě lingvistika, zvi. lingvistika aplikovaná. Aplikovaná lingvistika je t í m o d v ě t v í m lingvistiky, které n a p o m á h á řešit p r o b l é m y p r a k t i c k é h o života n ě j a k s p o j e n é s jazyk e m . D o sféry j e j í h o z á j m u tak z á k o n i t é spadají otázky značně různorodé. Některé j s o u č t e n á ř ů m S p e c i á l n í p e d a g o g i k y p r a v d ě p o d o b n ě d o s t v z d á l e n é (třeba to, j a k s p o l e č n o s t j a z y k a j e h o u ž í v á n í reguluje, jak se jazyka užívá n e b o zneužívá k udržování nebo změně mocenských p o m ě r ů ve s p o l e č n o s t i ) , j i n é j i m b u d o u
* Výzkumný záměr MSM 0021620825.
bližší - s e m spadají p ř e d e v š í m p r o b l é m y s p o j e n é s v y u ž í v á n í m a f u n g o v á n í m jazyka ve vzdělávání a výchově v ů b e c (tedy s jazykem v pedagogickém kontextu), o t á z k y „ n a b ý v á n í " jazyka, tj. j e h o osvoj o v á n í a j e h o v y u č o v á n í a učení, a n e b o problematika jazykových vad/poruch a jejich terapie. V u ž š í m v y m e z e n í je p a k za p ř e d m ě t z á j m u a p l i k o v a n é lingvistiky p o v a ž o v á n o v p r v n í ř a d ě jazykové v y u č o v á n í a učení, n ě k d y d o k o n c e ještě jen vyučování a učení se c i z í m u jazyku. P o h l e d y na v y u č o v á n í a u č e n í se c i z í m u j a z y k u se v b ě h u času p r o m ě ň u j í ; za n e j p o d s t a t n ě j š í z m ě n u p o sledních let bývá p o v a ž o v á n (Yule 1996) přesun akcentu od metod výuky k jejímu adresátovi. Lingvistika tak h l e d á v z t a h y mezi u č e n í m (jeho úspěšností) a např. k o g n i t i v n í m i styly a d r e s á t ů výuky, jejich styly u č e b n í m i , jejich m o t i v a c í a postoji k učení. Všechny p o z n a t k y aplikované lingvistiky z t é t o oblasti (a n e n í jich m á l o - z novějších s o u h r n n ý c h publikací srov. např. Kaplan 2002, Schmitt 2002) je m o ž n é využít i při v ý u c e neslyšících p s a n é češtiny. Z a p ř e d p o k l a d u o v š e m , že ( p s a n o u ) č e š t i n u b u d e m e chtít vyučovat p r á v ě j a k o
cizí, až d r u h ý jazyk českých neslyšících.
ky o v ý u c e d r u h ý c h / c i z í c h j a z y k ů užiteč-
P o k u d neslyšící z v l á d n o u j a k o svůj p r v n í jazyk český z n a k o v ý jazyk (a b u d o u - l i tak m í t základ, na n ě m ž lze z v l á d n u t í d r u h é h o jazyka b e z p e č n ě stavět), n e b u d e se v y u č o v á n í češtiny j a k o cizího jazyka p r o neslyšící o d v y u č o v á n í češtiny j a k o cizího jazyka p r o slyšící cizince ve své p o d s t a t ě a na nejvyšší rovině z o b e c n ě n í n i j a k lišit.
n o u inspirací p r o k a ž d é h o , k d o přemýšlí
Výrazy „ve své p o d s t a t ě " a „ n a nejvyšší rovině zobecnění" je třeba zdůraznit. V dílčích o h l e d e c h se v ý u k a slyšících cizinců a neslyšících Č e c h ů s a m o z ř e j m ě lišit b u d e : slyšící cizinci n i k d y n e b u d o u - na rozdíl o d neslyšících Č e c h ů - p o t ř e b o v a t ( p s a n o u ) češtinu j a k o jazyk „ p r o přežití" a jejich integrativní motivace tak b u d e ve s r o v n á n í s neslyšícími Č e c h y d a l e k o m e n š í , čeština b u d e n a h l í ž e n a v k o n t r a s t u s j i n ý m , o d l i š n ý m , p r v n í m j a z y k e m , totiž s j a z y k e m existujícím v i z u á l n ě m o t o r i c k y a v ý u k a se b u d e n u t n ě i n d i v i d u a l i z o v a t s p ř i h l é d n u t í m k specifickým c h a r a k t e r i s t i k á m neslyšícího adresáta,' b u d e z a m ě ř e na j e n na rozvíjení k o m u n i k a č n í c h d o v e d ností spjatých s p s a n o u f o r m o u jazyka (tj. n a p s a n í a čtení s p o r o z u m ě n í m ) atd.
U č e b n i c a c v i č e b n i c češtiny j a k o cizího jazyka je k dispozici (zvi. o d 90. let min u l é h o století) p o m ě r n ě dost, 2 d o m á c í c h o n ě c o víc n e ž z a h r a n i č n í c h . J e d n a ze z a h r a n i č n í c h p ř í r u č e k k výuce češtiny, ta
N a v z d o r y t ě m t o dílčím o d l i š n o s t e m ale m o h o u být p o z n a t k y aplikované lingvisti-
1
2 3
0 t o m , j a k české neslyšící n a u č i t d o b ř e česky. Stejně u ž i t e č n o u inspirací m o h o u být i u č e b n i c e češtiny j a k o cizího jazyka - už j e n proto, že čeština je v n i c h n a h l í žena p r á v ě j a k o jazyk cizí, tedy ( o b s a h o v é 1 d i d a k t i c k y ) j i n a k n e ž např. v u č e b n i c í c h češtiny p r o slyšící děti.
- p o k u d v í m - nej novější, se o d o s t a t n í c h svým p ř í s t u p e m dost p o d s t a t n ě liší (Janda; C l a n c y 2006). Tak p ř e d e v š í m : k n i h a se o r i e n t u j e j e n n a j e d n u oblast české gramatiky, na oblast p r o s t u d e n t y ( c i z i n c e i české neslyšící) o b t í ž n o u , n a český p á d o v ý systém. Stud e n t a ale n e u č í p á d o v ý m k o n c o v k á m . 3 Učí h o p o r o z u m ě t t o m u , k d y a jak se tvary j e d n o t l i v ý c h p á d ů užívají, s o u s t ř e ď u j e se n a p á d o v é v ý z n a m y . Ty jsou ilustrovány p ř í k l a d y r e á l n é h o užití j a z y k a , t e d y n e t o p o r n ý m i p ř í k l a d y u č e b n i c o v ý m i , ale č e š t i n o u , k t e r o u se o p r a v d u m l u v í a píše - a u t o ř i ji č e r p a j í z č e s k é h o n á r o d n í h o
S přihlédnutím např. k velikosti sluchové ztráty, věku sluchové ztráty, stavu sluchu rodičů, s přihlédnutím k rodičovským preferencím „jazyka pro dítě" a k názorům rodičů na budoucí způsob komunikace dítěte, s přihlédnutím k postojům k jazyku a k jeho uživatelům apod. Jejich soupis obsahuje 38 titulů (a ještě není úplný) srov. např. Hrdlička 2000. U každého pádu jsou sice příslušné koncovky připomenuty v přehledné tabulce, celkový přehled pádových koncovek podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek je podán ještě v příloze (na s. 222-239), důraz se ale klade jinam.
k o r p u s u , z literatury, z n o v i n a časopisů a z i n t e r n e t u . Výklad o v ý z n a m u j e d n o t l i vých českých p á d ů p a k autoři staví - a to je d r u h ý n e j n á p a d n ě j š í rys p ř í r u č k y - na p o z n a t c í c h k o g n i t i v n í lingvistiky. 4 Takový p ř í s t u p je - a n e j e n u n á s - v souvislosti s v ý u k o u češtiny j a k o cizího jazyka přís t u p e m n o v á t o r s k ý m (už p ř e d č a s e m byly p o d o b n ý m z p ů s o b e m vyloženy pádové v ý z n a m y ruštiny, srov. Janda 2002). V s o u l a d u s p ř í s t u p y k o g n i t i v n í lingvistiky p a k autoři při v ý k l a d u p á d o v ý c h v ý z n a m ů vycházejí z p r o v á z a n o s t i jazyka a lidské k o g n i c e , a k c e n t u j í a n t r o p o c e n t r i č n o s t jazyka, j e h o tělesný a smyslový základ, a také ú l o h u , k t e r o u m á v lidské k o g n i c i i v jazyce m e t a f o r a . 5 Jak při t o m postupují? U s p o ř á d á n í celku učebnice je přehledné: p o i n s t r u k c í c h , jak s p ř í r u č k o u zacházet (s. x i - x i v ) , n á s l e d u j e ( n a s. 3 - 8 ) ú v o d , v n ě m ž se m j . s r o v n á v á „ t r a d i č n í " výklad pádů v tradičních učebnicích češtiny p r o cizince a p ř í s t u p p r e z e n t o v a n ý v The Case Book for Czech. Pak (na s. 10-221) je p o d á n výklad j e d n o t l i v ý c h p á d ů . V p ř í loze (s. 2 2 2 - 2 3 9 ) j s o u u v e d e n y p ř e h l e d y p a r a d i g m a t a vysvětleny j s o u „ n e p r a v i delnosti", j i m i ž je čeština m e z i s t u d e n t y - cizinci proslulá; c e n n é p ř i t o m je, že vedle 4
5
t v a r ů s p i s o v n ý c h se zde u v á d ě j í i t v a r y o b e c n ě české. Po příloze n á s l e d u j e soupis literatury d o p o r u č e n é k dalšímu studiu (s. 2 4 0 - 2 4 1 ) a r o z s á h l ý s o u b o r c v i č e n í (s. 242-349). Cvičení jsou r o z č l e n ě n a d o tří ú r o v n í o b t í ž n o s t i a u s p o ř á d á n a jsou v p o d s t a t ě p o d l e j e d n o t l i v ý c h p á d ů ; na závěr k a ž d é h o s t u p n ě obtížnosti jsou p a k ještě zařazena cvičení komplexní. Ke knize jsou p ř i p o j e n y dva rejstříky, j e d e n (s. 351357) o d k a z u j e k v ý k l a d o v ý m partiím, d r u h ý (s. 358-375) k č e s k ý m v ý r a z ů m . V ý k l a d u k a ž d é h o p á d u je v ě n o v á n a j e d n a k a p i t o l a . Už h n e d v j e j í m ú v o d u je slovně a graficky v y j á d ř e n z á k l a d n í v ý z n a m p á d u . Tak n a p ř í k l a d 7. p á d nese s l o v n í o z n a č e n í prostředek a grafický s y m b o l : = 0 = > ; d o k r o u ž k u je p ř i t o m vepsána zkratka pádu, v tomto případě I (instrumentál). Stejným způsobem jako z á k l a d n í v ý z n a m (tedy slovně a graficky) jsou p r e z e n t o v á n y i specifické p o d v ý z n a m y j e d n o t l i v ý c h p á d ů a také m e t a f o r i c k á rozšíření pádových významů. Co mají a u t o ř i na mysli, když mluví o m e t a f o r i c k é m rozšíření p á d o v ý c h v ý z n a m ů ? Krátce a s r o z u m i t e l n ě to vysvětlují v ú v o d u : výc h o d i s k e m celé ř a d y p á d o v ý c h v ý z n a m ů j s o u v z t a h y mezi objekty, které j s o u u m í s těny, n e b o které se p o h y b u j í v p r o s t o r u
O kognitivní lingvistice srov. např. heslo Lingvistika kognitivní v Encyklopedickém slovníku češtiny (2002) nebo první českou publikaci z této oblasti (Vaňková; Nebeská; Saicová-Rímalová; Šlédrová 2005). Metaforu ale kognitivní lingvistika chápe šíř, než jak jsme - i v naší tradici - zvyklí: je podle ní jevem (nejen) jazykovým, ale konceptuálním: v metaforách nejen mluvíme, ale i myslíme a „žijeme"; srov. titul zásadní práce kognitivní lingvistiky Metaphors We Live By (Lakoff; Johnson 1980/2002). 179
(v d o m é n ě p r o s t o r ) . Tyto základní v z t a h y m o h o u být m e t a f o r i c k y p ř e n á š e n y d o jiných oblastí ( d o m é n ) , např. d o d o m é n y času, n á z o r ů , sociálních v z t a h ů a p o d . Výk l a d je ilustrován n á z o r n ý m i a n g l i c k ý m i p ř í k l a d y (volím o b d o b n é z češtiny): Oběd už mám na stole (na v p r o s t o r u ) - Uvidíme se až na podzim (na v čase). N e b o : S nespavostí je třeba jít k lékaři (k p r o p o h y b v p r o s t o r u ) - Radikálně levicoví voliči pochopitelně přešli ke komunistům (k p r o pohyb názoru). Protože metaforicky m y s l í m e všichni (aniž b y c h o m si t o třeba uvědomovali), není pochopení metaforických rozšíření p á d o v ý c h v ý z n a m ů n i j a k zvlášť obtížné. Výklad p á d o v ý c h v ý z n a m ů , p o d v ý z n a m ů a metaforických rozšíření je pravid e l n é s h r n o v á n n a k o n c i k a ž d é kapitoly. M n o h d y p ř i t o m tato s h r n u t í dávají cizinci n a h l é d n o u t d o „českého" světa, d o t o h o , jak je svět v i d ě n a u s p o ř á d á n p r á v ě p r o s t ř e d n i c t v í m č e š t i n y : u v ě d o m í si t ř e b a , j a k se v č e š t i n ě m a n i f e s t u j e ( h o j n ý m u ž í v á n í m d a t i v n í h o si) s k u t e č n o s t , o které a n g l i č t i n a „ m l č í " - t o t i ž s k u t e č n o s t , že když něco děláme, děláme to často pro sebe. 6 Pádové významy, p o d v ý z n a m y i metaforická rozšíření autoři vysvětlují „přátel-
6
sky", vstřícně ke č t e n á ř i (a ke s t u d e n t o v i češtiny): n e z a h l c u j ! h o lingvistickou terminologií (jedinými užitými t e r m í n y j s o u latinské názvy pádů), nepředpokládají ž á d n é z n a l o s t i z oblasti j a z y k o v ě d y ani ž á d n é znalosti z oblasti n a u k y o v ý z n a m u (sémantiky), problémy vykládají jasně a s r o z u m i t e l n ě , j á d r o s v é h o v ý k l a d u sum a r i z u j í v margináliích. P ř í r u č k u p ř i t o m adresují všem s t u d e n t ů m češtiny, od začátečníků po pokročilé (třem různým ú r o v n í m znalosti češtiny jsou, jak u ž bylo řečeno, p ř i z p ů s o b e n a závěrečná cvičení). K n i h a je d o p l n ě n a C D - R O M , k t e r ý o b s a h u j e m j . interaktivní cvičení - a n a b í d k o u d v o u elektronických adres, jichž m o h o u s t u d e n t i češtiny ke s t u d i u využít ( h t t p : / / www.seelrc.org/projects/casebooks/ nebo languages.uchicago.edu/casebooks). Jistě by bylo m o ž n é - a t o i v p ř í p a d ě , že b u d e m e chtít p s a n o u č e š t i n u p r o neslyšící vyučovat j a k o cizí jazyk - vznést o t á z k u , jak m ů ž e být anglicky p s a n á u č e b n i c e češtiny, která je adresovaná anglicky mluvícím s t u d e n t ů m češtiny, u ž i t e č n á p r o neslyšící Č e c h y ( n e b o p r o jejich učitele). O d p o v ě ď je m o ž n é najít v p ř í s t u p e c h kognitivní lingvistiky, zvi. v j e j í m p ř í s t u p u k v ý z n a m u - v předpokladu jeho tělesného ukotvení a v přesvědčení, že z k u š e n o s t ( t ě l e s n é h o )
Srov. např. české Vzal jsem si ještě jeden kousek dortu a proti tomu anglické I took another piece ofcake. I popis podobných odlišnosti češtiny a českého znakového jazyka by jistě neslyšícím napomohl k lepšímu zvládnutí psané češtiny. Popis českého znakového jazyka z úhlu pohledu kognitivní lingvistiky je ale na samém začátku (srov. Myslivečková; Hudáková; Vysuček 2001); diplomové práce z této oblasti připravují L. Kuchařová (o metaforách v českém znakovém jazyce) a L. Půlpánová (o kategorizaci v českém znakovém jazyce).
bytí je v p o d s t a t ě sdílena všemi příslušníky lidského rodu. 7 V ý z n a m y p á d ů , jejichž výklad je založen na t ě c h t o p ř e d p o k l a d e c h , jsou p a k p ř í s t u p n é slyšícím i neslyšícím stejně, ti i o n i je m o h o u (v p o d s t a t ě stejným způsobem) uchopit, p o r o z u m ě t jim. To se týká p á d o v ý c h v ý z n a m ů z á k l a d n í c h (tj. „ p o j m e n o v á n í " , „pramen", „příjemce", „destinace", „volání", „místo", „ p r o s t ř e dek") a i významů z nich vyvozených (u p o d v ý z n a m ů a m e t a f o r i c k ý c h rozšíření p ř í r u č k a s a m o z ř e j m ě u p o z o r ň u j e na z á k o n i t o s t i t o h o t o vyvozování, na jistou „logiku" vazby na v ý z n a m z á k l a d n í ) . I ti neslyšící s t u d e n t i - z n á m to z vlastní z k u š e n o s t i - kteří zvládají f o r m á l n í s t r á n ku českých p á d ů v p o d s t a t ě b e z p r o b l é m u (a d o „pádových" cvičení k j e d n o t l i v ý m p á d ů m doplňují koncovky bezchybně), m a j í při p r o d u k c i souvislého textu často p r o b l é m „ r o z h o d n o u t v ý z n a m " a zvolit j e m u p ř í s l u š n ý p á d . P ř í r u č k a The Case Book for Czech j i m m ů ž e být n á p o m o c n á p r á v ě k t o m u , aby v ý z n a m j e d n o t l i v ý c h č e s k ý c h p á d ů u c h o p i l i , 8 aby p o c h o p i l i , že užívání českých p á d ů se řídí n ě j a k ý m i (ne nepochopitelnými) zákonitostmi a aby tyto zákonitosti dokázali aplikovat při p r o d u k c i česky p s a n ý c h textů - a také při jejich čtení. 7
Literatura: Encyklopedický slovník češtiny. P r a h a : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. H R D L I Č K A , M. Předložky ve výuce češtiny jako cizího jazyka. P r a h a : Nakladatelství K a r o l i n u m , 2000. J A N D A , L. Kognitivní lingvistika. In SAIC O V A - R Í M A L O V A , L. (ed.). Čítanka textů z kognitivní lingvistiky I. P r a h a : FF UK, 2004, s. 9-58. J A N D A , L.A. The Case Book for Russian. B l o o m i n g t o n ( I n d i a n a ) : Slavica P u b lishers, 2002. J A N D A , L.A.; C L A N C Y , S.J. The Case Book for Czech. B l o o m i n g t o n ( I n diana) : Slavica Publishers, 2006. 376 s. + CD-ROM. K A P L A N , R.B. (ed.) The Oxford Handbook of Applied Linguistics. O x f o r d : O x f o r d University Press, 2002. LAKOFF, G.; J O H N S O N , M. Metaphors We Live By. C h i c a g o : U n i v e r s i t y of C h i c a g o Press, 1980. (česky: Metafory, kterými žijeme. B r n o : Host, 2002.) M RKVIČKOVÁ, I. Kategorie pádu jako problém aplikované lingvistiky. Praha, 2006. Doktorská disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. MYSLIVEČKOVA, R.; H U D Á K O V Á , A; V Y S U Č E K , P. Barvy v č e s k é m z n a k o -
Reflexe takového „zkušenostního realismu" i jeho relativizace byly ovšem součástí lingvistických úvah již dříve (např. Skalička 2006, pův. 1973); přítomna je např. v Skaličkově konstatování, že jazykové jednotky zobrazují „nějakou část vnějšího světa, jak se nám jeví", doloženém příklady materiálu různých jazyků. Ty jasně ukazují, že „jevení se světa" je skrze různé jazyky různé. ' „Český" pohled na problematiku pádových významů se zřetelem přímo k neslyšícímu adresátovi výuky češtiny jako cizího jazyka srov. Mrkvičková 2006.
v é m jazyce. In VAŇKOVÁ, I. (ed.). Obraz světa v jazyce. P r a h a : FFUK, 2001, s. 63-77. S C H M I T T , N. (ed.). An Introduction to Applied Linguistics. L o n d o n : A r n o l d , 2002. SKALIČKA, V. O tzv. v n i t ř n í m m o d e l u v jazyce. Souborné dílo III. P r a h a : Nakladatelství Karolinum, 2006,
s. 1124-1131. VAŇKOVÁ, I.; NEBESKÁ, I.; SAICOVÁ- Ř Í M A L O V Á , L.; ŠLÉDROVÁ, J. Co na srdci, to na jazyku. Kapitoly z kognitivní lingvistiky. P r a h a : Nakladatelství Karolinum, 2005. YULE, G. The Study of Language. 2. vyd. C a m b r i d g e : C a m b r i d g e University Press, 1996.
a u t o r O n d r a Juranka
