PŘÍLOHA
Vytvořte si s námi svůj vzdělávací program.
Inspirace pro družiny Máte už hotový vzdělávací program pro školní družinu? Zatímco pro školy ministerstvo školství vydalo rámcové vzdělávací programy, podle nichž si pak školy tvoří ty své, školní, pro školská zařízení takový rámec nevytvořilo. Protože však pedagogové ve školních družinách o něj mají velký zájem, vypracovala předsedkyně sekce školských výchovně vzdělávacích zařízení ČMOS pracovníků školství Jana Brdová a její tři kolegyně z republikového výboru sekce jakousi kuchařku. Nápomocen jim přitom byl Mgr. Bedřich Hájek, spolupracovník nakladatelství Portál. „Chtěly jsme všem kolegyním ulehčit jejich práci, dát jim nějaké náměty činností a kompetencí, které by s dětmi měly rozvíjet,“ řekla Týdeníku Školství J. Brdová. Publikaci, která na základě toho vznikla, vydává v těchto dnech nakladatelství Portál. A my jsme z ní pro vás připravili malou inspiraci.
2
PŘÍLOHA
Podmínky úspěšné přípravy ŠVP Vzdělávací program školní družiny má navazovat na program školy, proto vychovatelky budou pravděpodobně částečně vycházet z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a následně ze vzdělávacího programu vlastní školy. Velkou inspirací pro ně může být také Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Školní družina je součástí školy. Rodiče často školy posuzují nejen podle úrovně vzdělávání, ale také podle toho, co jsou tato zařízení schopna nabídnout dětem v jejich volném čase. Rodiče požadují nejen sociální službu – tedy „hlídání“ jejich dětí a zajištění jejich bezpečnosti – ale také smysluplné rozvíjení zájmů a nadání žáků.
Kdo bude ŠVP tvořit Jak ukládá školský zákon, ŠVP pro školu i školské zařízení vydává ředitel. Pokud je právnická osoba odpovědná za činnost školy i školní družiny (podle předchozích právních norem byla družina součástí školy), pak má školský zákon na mysli ředitele/ku školy. Pokud je družina samostatným právnickým subjektem, dokument vydává ředitel/ka družiny. Za ŠVP zodpovídá ředitel, který jej také stvrzuje svým podpisem, pravděpodobně to však nebude on, kdo tento program vytvoří. Pověří tím zřejmě vedoucí vychovatelku s kolektivem vychovatelek, neboť ony samy vědí nejlépe, co všechno jim místní podmínky i jejich subjektivní schopnosti umožní.
Využití SWOT analýzy při přípravě ŠVP pro školní družiny Základním předpokladem k sestavení kvalitního vzdělávacího programu je hodnocení podmínek pro činnost školní
družiny. K tomu můžeme použít i metodu SWOT z oblasti marketingu, která zahrnuje hodnocení vnitřních i vnějších podmínek – vnitřní podmínky jsou přitom charakterizovány silnými a slabými stránkami, vnější pak příležitostmi a současně i určitými „riziky“. V jednotlivých oblastech lze charakterizovat lidské zdroje, materiální vybavení, pedagogický proces a další faktory. SWOT je zkratka anglických slov – S = STRENGTHS (přednosti – silné stránky), W = WEAKNESSES (nedostatky – slabé stránky), O = OPPORTUNITIES (příležitosti), T = THREATS (rizika) S – SILNÉ STRÁNKY • kvalitní tým pedagogů • vzájemné citové vazby žáků a vychovatelek • schopnost a ochota týmu vychovatelek k tvořivosti • dobré materiální vybavení (školní knihovna, keramická dílna, tělocvična, hřiště apod.) • příznivá sociální skladba žáků (rodinné zázemí), dobrá spolupráce s většinou rodičů (případně se sponzory) • vybudovaná prestiž školní družiny • vstřícnost vedení školy i zřizovatele k práci družiny W – SLABÉ STRÁNKY • nemotivující finanční ohodnocení vychovatelek při práci nad rámec jejich povinností • časté krácené úvazky • nerespektování specifiky zařízení • nedostatek prostorů pro činnost družiny • formalismus, stereotypní činnost, nechuť ke změnám • nepřipravenost pedagogů pro nové pojetí práce družiny • malá disciplinovanost současné populace – pasivní přístup, nezájem
3
PŘÍLOHA • malá informovanost pedagogů i rodičů o práci podobných zařízení u nás i v zahraničí • problém sociální skladby žáků
• hrozba zvyšování vlivu neformálních skupin mládeže
O – PŘÍLEŽITOSTI • uplatnit a zúročit dobré tradice školní družiny • vytvořit atraktivní nabídku volnočasových aktivit v systémovém uspořádání • využívat příslušné granty • spolupracovat s širší veřejností obce (nejen s rodiči) • výrazněji prezentovat výsledky práce školní družiny
Podle § 5 školského zákona má ŠVP ve školních zařízeních, pro něž nebyl vydán RVP, tedy i ve školních družinách, zejména tyto části: - konkrétní cíle vzdělávání - formy a obsah - časový plán - materiální podmínky - personální podmínky - ekonomické podmínky - zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví - podmínky pro činnost žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. ŠVP školní družiny bude navazovat na program školy, s níž tvoří jeden organizační celek. Její ŠVP musí obsahovat identifikační údaje o škole, charakteristiku školy i jejího vzdělávacího programu. Dále může obsahovat: - vlastní stručnou charakteristiku školní družiny - popis organizace její činnosti - informace o návaznosti na vzdělávací program školy - strukturu tematických celků, z nichž vycházejí jednotlivé činnosti
T – RIZIKA • nekázeň, agresivita, násilí ve školách • snižování počtu žáků • nevhodné umístění zařízení (špatná dostupnost) • nerespektování poptávky ze strany rodičů a žáků • nedostatek finančních prostředků na činnost • nízká priorita zájmového vzdělávání v dané škole • zaměňování školní družiny za sociální zařízení • odchod kvalitních vychovatelek ze zařízení a z rezortu
Obsah ŠVP školní družiny
B. Hájek a kolektiv
Jak vytvořit vzdělávací program pro školní družiny Úvod je věnován obecným východiskům a obsahu ŠVP. Další kapitola pak na příkladech ukazuje, jak vzdělávací program připravily zkušené vychovatelky ze školních družin. brož., 128 s., 179 Kč
K DOSTÁNÍ U KNIHKUPCŮ NEBO V NAKLADATELSTVÍ
Portál, s.r.o., Klapkova 2, 182 00 Praha 8 Objednávky i telefonicky 283 028 203, 204 e-mailem:
[email protected] Objednávky na internetu s 10% slevou
www.portal.cz
4
PŘÍLOHA
Jedním z příkladů je podoba ŠVP, který připravila málotřídka v Dětenicích: Co nabízí naše školní družina: Zájmové vzdělávání formou zájmových, vzdělávacích a spontánních činností, odpočinku a relaxací, výchovou, hrou, učením, individuální prací a motivačním projektem. U žáků podporujeme citlivé vztahy k lidem, k přírodě, učíme je chránit si své zdraví, vedeme je k otevřené komunikaci, rozvíjíme schopnost spolupracovat a respektovat druhého. Zaměřujeme se na ochranu životního prostředí. Chceme, aby prostor školní družiny byl pro všechny příjemný a napomáhal vytvářet vhodné klima. Vedeme žáky k tvořivosti a rozvíjíme jejich estetické vnímání. Respektujeme individuální schopnosti a dovednosti žáků. Úkolem naší práce je položit základy ke klíčovým kompetencím, neboli schopnostem umět trávit volný čas, řešit problémy, kompetencím komunikativním, sociálním, občanským a pracovním. Od 1. třídy rozvíjíme u žáků jejich schopnosti rozhodování, hodnocení a sebehodnocení. Spojení žáků různých věkových skupin se osvědčuje jako výhoda – starší předávají své zkušenosti a dovednosti mladším. Všechny vedeme k tomu, aby respektovali jeden druhého. ŠVP by měl přinést vychovatelkám odpovědi na základní otázky jejich práce ve školní družině. Otázky můžeme formulovat například takto: Co je podstatné při zájmovém vzdělávání žáků ve školní družině? K čemu má vést naše úsilí a jaký význam mají pro žáky činnosti, které s nimi budeme realizovat? Které činnosti a aktivity budeme provozovat a na které budeme klást důraz?
Které klíčové kompetence budeme u žáků zvolenými činnostmi rozvíjet a posilovat? Které postupy a činnosti budou optimální pro rozvoj zájmů žáků a pro rozvoj školních znalostí? (Školní družina však nebude opakovat vyučovací postupy, ale uplatňovat postupy odpovídající jejímu specifickému poslání.)
Cíle výchovně vzdělávací práce ve školní družině RVP pro základní vzdělávání poskytuje přehled hlavních cílů základního vzdělávání a upozorňuje na nejrůznější cílové kategorie (klíčové kompetence žáků, cílové zaměření vzdělávacích oblastí, přínosy průřezových témat k rozvoji osobnosti žáka, očekávané výstupy oborů). Tyto záměry není nutné, ale dokonce ani vhodné zcela přebírat při tvorbě ŠVP pro školská zařízení, protože zájmové vzdělávání není totožné se základním. Můžeme je však částečně vzít v potaz. Při stanovování obecných cílů budeme vycházet z cílů vzdělávací soustavy, jak je formuluje školský zákon v § 2, odst. 2: a) rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života; b) získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání; c) pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost; d) pochopení a uplatňování principu rovnosti žen a mužů ve společnosti; e) utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k etnické, národnostní, kulturní, jazykové a náboženské identitě každého;
PŘÍLOHA f) poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku; g) získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale udržitelného rozvoje a o bezpečnosti a ochraně zdraví. RVP pro předškolní vzdělávání shrnuje lapidárně cíle do bodů, které můžeme akceptovat i pro práci školní družiny: 1. rozvoj dítěte, jeho učení a poznávání, 2. osvojování si základů hodnot, na nichž je založena naše společnost, 3. získávání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako svobodná osobnost působící na své okolí. Základní cíle vzdělávání je ovšem třeba doplnit o cíle specifické pro školní družinu – vychovávat k smysluplnému využívání volného času a vybavovat žáky dostatkem námětů pro naplňování volného času. Z hlediska požadované přesnosti a srozumitelnosti je vhodné, aby cíle byly formulovány nejčastěji pomocí „aktivizujících“ výrazů, které předjímají určitou činnost (prozkoumáváme, zkoušíme, připravujeme, objevujeme, hrajeme si na …, tvoříme, sbíráme, besedujeme, poznáváme…). Tyto činnosti je vhodné formulovat pomocí sloves v 1. osobě množného čísla, aby se tak navozovala představa, že jde o společné činnosti žáků a vychovatelky, která je průvodkyní a iniciátorkou řízených volnočasových aktivit.
Příklad možné formulace cílů z ŠVP pro školní družinu Zájmové vzdělávání ve školní družině naplňuje svými specifickými prostředky obecné cíle vzdělávání dané školským zákonem. Jde zejména o rozvoj žáka, jeho učení a poznání, osvojování základů hodnot, na nichž je založena naše společnost,
5 získávání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí. Školní družina umožňuje odpočinkové činnosti (aktivní i klidové) a přípravu na vyučování. Klíčové kompetence – integrované vzdělávací cíle Rovněž činnost školní družiny, stejně jako je to u základní školy, by měla ústit v získávání tzv. klíčových kompetencí. Pojem kompetence je chápán jako souhrn znalostí, schopností a praktických dovedností a s nimi souvisejících postojů i hodnotových orientací, které jsou předpokladem k výkonu činností. Ve školní družině podněcujeme žáky ke vzdělávání pouze na základě zájmu a vzhledem k omezenému času, po který vychovatelky mohou na žáky působit, budeme velmi skromní ve formulaci cílů, které by měly kompetence zakládat či završovat. Školní družina nemá stanovené standardy, kterými musí žáky vybavit, proto bude kompetence přiměřeně svým možnostem spíše jen posilovat a rozvíjet. Jelikož jednou činností budeme posilovat pravděpodobně více kompetencí, a půjde tedy o komplexní působení, nebudeme u každé jednotlivé činnosti uvedené v ŠVP formulovat jedinou konkrétní kompetenci, která by měla být rozvíjena. Bude vhodné připomenout si v našem ŠVP, které z kompetencí považujeme za prioritní: 1. Kompetence k učení Žák se učí s chutí, započatou práci dokončí, vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, umí kriticky zhodnotit své výkony, učí se nejen spontánně, ale také vědomě, klade si otázky a hledá na ně odpovědi, všímá si souvislostí mezi jevy, samostatně pozoruje a experimentuje, umí získávat vědomosti z různých pramenů a zdrojů, získané poznatky dává do souvislostí, zkušenosti uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení.
6
PŘÍLOHA
2. Kompetence k řešení problémů Žák si všímá dění i problémů, které ho motivují k řešení podobných problémů a situací, problém se učí pochopit, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promýšlí a plánuje řešení problému, při řešení situací nachází shodné, podobné a odlišné znaky, hledá různé způsoby řešení problémů, ověřuje prakticky správné řešení problémů, chápe, že vyhýbání se problémům nevede k cíli, rozlišuje správná a chybná řešení, spontánně přichází s novým řešením, je kreativní, dovede se přizpůsobit změnám – je flexibilní, svá rozhodnutí se učí obhájit a uvědomuje si zodpovědnost za své rozhodnutí, je iniciativní a podnikavý. Započaté činnosti dokončuje, v případě obtíží je při jejich překonávání houževnatý. 3. Komunikativní kompetence Žák ovládá řeč i mimoslovní komunikaci, myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi vyjadřuje vhodně formulovanými větami, umí vyjádřit vlastní názor, komunikuje bez ostychu s vrstevníky i dospělými, dokáže promluvit na veřejnosti, účinně se zapojuje do diskuse, umí řešit konflikty, dokáže vyjadřovat své kladné pocity ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí řečí, gestem i dalšími prostředky. Umí se v něm vyjádřit i písemně. Nezapomíná, že ke správné komunikaci také přísluší naslouchání druhým. Využívá informační a komunikační prostředky, z předkládaných informací si vybírá. Komunikuje kultivovaně. 4. Sociální a interpersonální kompetence Žák se učí plánovat, organizovat, řídit a hodnotit, odhaduje rizika svých nápadů, k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně, samostatně rozhoduje o svých činnostech a uvědomuje si, že za ně odpovídá a nese důsledky, projevuje citlivost a ohleduplnost, rozpozná vhodné a nevhodné chování, podílí se na vytváření příjemné atmosféry v týmu, ve skupině spolupracuje, dokáže se prosadit i podřídit
– přijmout kompromis, respektuje dohodnutá pravidla, je schopen respektovat jiné, je tolerantní k odlišnostem mezi lidmi, je solidární. Vytváří si pozitivní představu o sobě samém – ovládá a řídí své jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty. 5. Občanské kompetence Žák si uvědomuje svá práva i práva druhých, vnímá nespravedlnost, agresivitu, šikanu a dovede se jim bránit, chová se zodpovědně, dbá na osobní zdraví své i druhých, chová se odpovědně i s ohledem na zdravé a bezpečné prostředí (přírodní a společenské). Respektuje a posiluje sociální a kulturní prostředí, které je formováno tradičními, aktuálními i očekávanými hodnotami národa, etnika a sociální či profesní skupiny. Chápe, že rozvoj a udržení těchto hodnot, jejichž význam se z pohledu jedince i generací může měnit, je podmíněn také ekonomickou situací a posilován či oslabován jedinci, kteří tyto hodnoty zpětně ovlivňují. Váží si tradice a kulturního dědictví, které chrání, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům a podílí se na rozvoji kvalitního životního prostředí. 6. Kompetence k trávení volného času Žák umí účelně trávit volný čas, orientuje se v možnostech jeho smysluplného využití, umí si vybrat zájmové činnosti podle svých dispozic, rozvíjí své zájmy v organizovaných i individuálních činnostech, rozvíjí schopnost aktivního trávení volného času jako kompenzaci stresových situací (či jednostranné zátěže ze školního vyučování), umí odmítnout nevhodné nabídky pro trávení volného času.
Obsah vzdělávacího programu školní družiny Při tvorbě ŠVP můžeme vycházet z široce pojatých vzdělávacích oborů, které jsou obsaženy v Rámcovém vzdělávacím
PŘÍLOHA programu pro základní vzdělávání, a z vlastního zpracovaného školního vzdělávacího programu školy, při níž družina působí. Ze školních vzdělávacích programů můžeme převzít tematické členění, které odpovídá vzdělávacím možnostem a potřebám žáků mladšího školního věku, nikoliv však opakovat postupy, činnosti či didaktické metody. Vychovatelky bude pravděpodobně ve struktuře nově koncipovaného plánu nejvíce inspirovat kapitola Člověk a jeho svět, která je určena pouze pro 1. stupeň základního vzdělání. Toto téma má žákům poskytnout základní vhled do problematiky člověka, společnosti, přírody, techniky, zdraví a podobně. Svým širokým pojetím může být inspirativní i pro výchovnou práci vychovatelek, které ho ovšem musí naplnit aktivitami specifickými pro školní družinu. Oblast Člověk a jeho svět se člení do dalších pěti tematických okruhů. Téma Místo, kde žijeme, zahrnuje nejen poznávání nejbližšího okolí, ale také organizaci života v rodině, ve škole, ve společnosti, v obci. Téměř automaticky sem náleží tematické vycházky do okolí školy, pro prvňáky bude důležitá cesta do školy a ze školy, poznávání různých služeb v obci (např. návštěva knihovny, výrobních pracovišť, oddělení policie, obecního úřadu) a podobně. Do tohoto celku samozřejmě včleníme i dopravní výchovu – hry na dopravním hřišti (řízené i spontánní), didaktické hry s dopravními značkami, kreslení dopravních značek a prostředků atd. Oblíbenou činností může být také kolektivní výtvarné dílo motivované vycházkou – každé dítě maluje jednu budovu či přírodní prvek, které se pak vystřihnou a sestaví jako náměstí, ulice, park, les apod. V tematickém okruhu Lidé kolem nás si žáci osvojují zásady vhodného chování a jednání mezi lidmi, uvědomují si význam a podstatu tolerance, empatie a vzájemné úcty. Poznávají, jak se lidé sdružují a získávají první vědomosti o základních právech a povinnostech člověka,
7 tedy o principech, na nichž je postavena výchova budoucího občana demokratického státu. Žáci si osvojují, jak se vhodně seznamovat s druhými lidmi, jak správně pozdravit a podávat ruku, v praxi se učí zásadám stolničení, kultivují komunikaci slovní i mimoslovní, rozvíjejí své vyjadřovací schopnosti, ale také schopnost naslouchat a být tolerantní k odlišným názorům lidí ve skupině. Dbá se na vytváření kladného vztahu ke spolužákům a pozitivního klimatu v oddělení. Poněkud odlišné od výuky ve škole bude ve školní družině naplňování okruhu Lidé a čas. Ve škole mají žáci poznávat, jak a proč se čas měří, jak postupují události v čase a utvářejí historii dějů a věcí. K tomu může posloužit návštěva muzea či historických míst. Pokud ji učitelé nezahrnou do výuky, bude jistě vhodné, aby takovou exkurzi naplánovaly vychovatelky. Těžištěm naplňování tohoto okruhu ve školní družině bude ovšem především budování správného režimu dne a jeho dodržování. Pestré aktivity budou zahrnuty do tematického okruhu Rozmanitosti přírody. V jeho rámci se mají žáci seznámit s rozmanitostí a proměnlivostí živé i neživé přírody. Naplánujeme tedy tematické vycházky i pobyty v přírodě, při nichž budou mít žáci příležitostí pozorovat její bohatství i změny, které se v ní odehrávají. Tyto poznatky pak lze dále rozvíjet například při jejich výtvarném zpracování, či při didaktických hrách s přírodními motivy. V okruhu Člověk a jeho zdraví mají žáci poznat především sami sebe, získávají poučení o zdraví a nemocech, o prevenci chorob, o odpovědnosti za své zdraví. Pro naplnění tohoto okruhu budeme plánovat aktivity směřující k průběžné péči o osobní hygienu, prevenci úrazů a budeme poukazovat na důležitost bezpečnosti při všech činnostech, které žáci provozují. Mimo průběžné a každodenní činnosti můžeme zahrnout akce pořádané ve spolupráci s aktivisty Červeného kříže (beseda,
8
PŘÍLOHA
nácvik jednoduchého ošetření poranění), vyhledávání pomoci, hru s nácvikem telefonického volání na tísňové linky.
Navrhované kroky, jak tvořit ŠVP pro školní družiny Ředitel stanoví garanta ŠVP družiny, my si stanovíme, že tvorba ŠVP školní družiny by měla být kolektivním dílem, na kterém se budou podílet všechny vychovatelky. Sjednotíme se nad otázkou „Proč budeme tvořit ŠVP“ a přijmeme tento nový dokument jako výzvu ke zkvalitnění naší činnosti. Ujasníme si, v čem spočívá nové pojetí pedagogické práce podle kurikulárního přístupu, a to i v činnosti školní družiny. Jasně si stanovíme cíle činnosti — na co budeme klást důraz, jaké jsou naše možnosti a místní limity. Řádně zhodnotíme dosavadní práci školní družiny, jejích silných stránek, i to, co je možné dělat jinak; provedeme analýzu našeho dosavadního působení, ale také vnějších okolností, ať už příznivých, nebo omezujících (viz SWOT). Ujasníme si specifické podmínky, v nichž naše družina pracuje (velikost družiny – počet vychovatelek, skladba žáků, očekávání rodičů, materiální podmínky a personální stav, vliv konkurenčních subjektů nabízejících volnočasové aktivity), zmapujeme si trendy zájmového vzdělávání i vývoj zájmů našich žáků. Stanovíme si, komu je náš ŠVP především určen, a podle určené priority budeme volit formulace, rozsah, abychom vytvořili skutečně funkční adresný dokument. Prostudujeme si RVP pro základní vzdělávání a manuál k němu a zvážíme, kde a jak na něj družina může navazovat, čím ji může inspirovat. Pro inspiraci přečteme RVP pro předškolní vzdělávání a manuál k němu.
Zvolíme si klíč ke strukturování našich aktivit do tematických celků. Zvážíme, které dosavadní činnosti z dřívějších „výchovných složek“ využijeme pro tvorbu vlastního ŠVP. Vytvoříme si seznam osvědčených činnosti (třeba i na rozstříhané kartičky) a poté je přiřazujeme do jednotlivých předem zvolených tematických celků či okruhů. Ověříme si, zda stejné činnosti či stejné metody nejsou užívány při školním vyučování, abychom neopakovali školní postupy. Dlouze a kreativně dané téma probíráme a ptáme se, „jak na to“. Zapojíme všechny pedagogy školní družiny, konzultujeme s učiteli školy, s koordinátorem ŠVP školy. Snažíme se zachovávat a podporovat specifiku zařízení pro zájmové vzdělávání založené na požadavcích pedagogiky volného času. Inspirujeme se různými již připravenými programy, ale nepřevezmeme žádný hotový ŠVP, jelikož každá školní družina je jiná, a opisování se proto nemusí vyplatit. Vytvoříme nejdříve pracovní verzi programu, kterou budeme jako celek (nebo alespoň její části) ověřovat v praxi. Hotový ŠVP hodnotíme podle evaluačního plánu a provádíme případné korekce, abychom se přiblížili takové jeho podobě, v níž nám může sloužit mnoho let. ŠVP využijeme pro propagaci naší činnosti a s jeho pomocí budeme vytvářet příznivý obraz naší práce v očích veřejnosti.
