Nízkoenergetické bydlení a průzkum trhu

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Hospodářská politika

Nízkoenergetické bydlení a průzkum trhu diplomová práce

Autor: Iva Martinů Vedoucí práce: Doc. Ing. Antonín Dvořák, CSc. Rok: 2008

Ekologické bydlení a průzkum trhu

Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

Iva Martinů V Praze, dne 16. 12. 2008

2


Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Doc. Ing. Antonínu Dvořákovi, CSc. za odborné vedení mé diplomové práce, připomínky, doporučení a čas při zpracování práce.

3


Anotace: Nízkoenergetické bydlení a průzkum trhu Diplomová práce bude rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V první část práce obsahuje krátkou analýzu spotřeby a cen energií potřebných na vytápění. V další části bude obecně popsáno ekologické bydlení, jež by mělo chránit životní prostředí. Jaké jsou charakteristické znaky a kritéria, základní prvky nízkoenergetického bydlení a jaké jsou hlavní cíle. Následující část práce bude obsahovat informace o konkrátní energetické bilanci domu, konkrátně jaké existují tepelné zisky a ztráty. Pro stavbu těchto budov je velmi důležitá stavebně energetická koncepce budovy a technické zařízení budovy. Dále obecně právní ochrana životního prostředí v České republice, což s nízkoenergetickým bydlením úzce souvisí. Poslední část by byla věnována současným trendům ekologické výstavby v České republice. Práce by v této části navázala na praktickou část a to průzkum českého trhu. Konkrétně průzkum trhu z pohledu spotřebitelů, jaká je jejich poptávka , co je vede k výstavbě nizkoenergetického domu, kdo je typickým spotřebitelem atd.. Dále z pohledu projektantů a stavebních společností. Metodou bude dotazníkové šetření. Cílem práce bude zhodnotit situaci o nízkoenergetickém bydlení na českém trhu.

Abstarct: Low – energy houses and market research This diplomate thesis will have two parts, theoretical and practical. The first part of this diplomate thesis contains short analyse of consumption and prices of energy which we need on heating. In the next part will be described ecological (low – energy) housing in general, which would have protect the environment. The second part will be about charkteristics and criterias, fundamental elements of low – energy housing and main aims of low – energy housing. The following part of this thesis will contain information about energy balance of houses, concretely which heat gains and losses exit. For construction of these buildings is very important building – energy conception of building and technical arrangement of houses. The last part will be about the contemporary trend of ecological building – up in the Czech Republic. This thesis will continel in practical part, on research of the Czech market. Concretely market research from the look of consumers, what is their demand, what lead them to build low – energy houses, who is the typical consumer, etc. Further from the look of designer and building societies. The method will be questionnaire inqeury. Purpose of this diplomate thesis will be to valorize the situation about low – energy housing on the Czech market.

4


Obsah

ÚVOD..................................................................................................................................................7 1.

SPOTŘEBA ENERGIE A ZDROJE ENERGIE PRO VYTÁPĚNÍ....................................9

1.1. Zemní plyn ............................................................................................................................10 1.1.1. Spotřeba zemního plynu......................................................................................................10 1.1.2. Cena zemního plynu............................................................................................................12 1.2. Elektrická energie ................................................................................................................14 1.2.1. Proč spotřeba roste? ............................................................................................................15 1.2.2. Výroba elektřiny .................................................................................................................16 1.2.3. Spotřeba elektrické energie.................................................................................................19 1.2.4. Cena elektřiny .....................................................................................................................19 1.3. Solární energie......................................................................................................................20 1.3.1. Výroba a produkce sluneční energie...................................................................................20 2. 2.1.

NÍZKOENERGETICKÉ DOMY..........................................................................................22 Historie nízkoenergetického bydlení ..................................................................................22

2.2. Charakteristika nízkoenergetických domů .......................................................................24 2.2.1. Pozemek a umístění budovy ...............................................................................................25 2.2.2. Architektonický styl ............................................................................................................26 2.2.3. Klima...................................................................................................................................26 2.3. Základní prvky nízkoenergetických domů ........................................................................27 2.3.1. Kompaktní stavební forma..................................................................................................27 2.3.2. Princip solárního domu .......................................................................................................28 2.4.

Obvodové zdivo ....................................................................................................................29

2.5.

Střecha...................................................................................................................................32

2.6.

Okna ......................................................................................................................................32

2.7.

Větrání...................................................................................................................................33

2.8.

Zdroje tepla v domě na vytápění a ohřev vody .................................................................35

2.9. Systém vytápění....................................................................................................................36 2.9.1. Primární energie provozu budov.........................................................................................36 2.9.2. Teplené čerpadlo .................................................................................................................37 2.10. Tepelné ztráty a zisky ..........................................................................................................38 2.10.1. Energetická bilance ..........................................................................................................40 3.

ENVIRONMENTÁLNÍ HLEDISKO ...................................................................................42

5

Ekologické bydlení a průzkum trhu 3.1.

Hledisko svázaných hodnot .................................................................................................45

3.2.

Metody hodnocení širších souvislostí budovy....................................................................45

4.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A EKOLOGICKÁ VÝSTAVBA.................................................47

4.1.

Životní prostředí a obnovitelné zdroje energie .................................................................47

4.2.

Ekologická výstavba ............................................................................................................48

4.3.

Právní úprava v oblasti výstavby nízkoenergetického bydlení........................................50

5.

FINANČNÍ PROSTŘEDKY..................................................................................................52

5.1.

Fondy Evropské unie ...........................................................................................................52

5.2.

Státní fond životního prostředí ...........................................................................................54

6. 6.1.

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ..................................................................................................56 Cíl dotazníkového šetření ....................................................................................................56

6.2. Dotazníkové šetření ze strany spotřebitelů........................................................................57 6.2.1. První skupina otázek ...........................................................................................................57 6.2.2. Druhá skupina otázek..........................................................................................................59 6.2.3. Třetí skupina otázek ............................................................................................................61 6.2.4. Čtvrtá skupina otázek..........................................................................................................63 6.2.5. Pátá skupina otázek.............................................................................................................66 6.2.6. Závěr dotazníkového šetření spotřebitelů ...........................................................................67 6.3. Dotazníkové šetření ze strany stavebních společností ......................................................68 6.3.1. První skupina otázek ...........................................................................................................68 6.3.2. Druhá skupina otázek..........................................................................................................70 6.3.3. Třetí skupina otázek ............................................................................................................71 6.3.4. Čtvrtá skupina otázek..........................................................................................................73 6.3.5. Pátá skupina otázek.............................................................................................................75 6.3.6. Závěr dotazníkového šetření ze strany stavebních společností...........................................76 ZÁVĚR..............................................................................................................................................78 SEZNAM GRAFŮ, TABULEK A OBRÁZKŮ.............................................................................80 SEZNAM PŘÍLOH..........................................................................................................................82 SEZNAM LITERATURY, INTERNETOVÝCH ZDROJŮ A JINÝCH PRAMENŮ..............95 SUMMARY ......................................................................................................................................99

6


Úvod Historie nízkoenergetických domů není nijak dlouhá. Při stavbě těchto budov se máme stále ještě co učit. K zisku zkušeností a dobrých rad by nám mohli být naši sousedé, především v Německu, kde koncepty pasivních a nízkoenergetických domů vznikaly. V těchto zemích jsou energetické domy běžně využívané. Existuje zde celá řada podpor jak ze strany státu, tak ze strany Evropské unie. Dá se říci, že my jsme na začátku. Pokud bychom se měli nad celým konceptem nízkoenergetických domů zamyslet, jednoznačně dojdeme k tomu, že jsou velmi šetrné k našemu životnímu prostředí. V otázce financí je bohužel situace komplikovanější. Pro většinu lidí je tento typ budovy velmi drahou investicí s dlouhou dobou návratnosti jejich finančních prostředků. Pokud ale bereme v úvahu stávající ceny energií, je jasné, že naše peněženky se stávají stále tenčími, což většina z nás nerada připouští. Pokud bychom se měli jen zamyslet nad tím, jak peníze ušetřit, víme, že začít musíme sami u sebe. Tolik drahou energii potřebujeme snad při každé činnosti, dá se říct, že bychom se bez zdroje energie neobešli. Pak tedy musíme přistoupit k opatřením, jež sníží naši spotřebu a alespoň část peněz se nám vrátí. Každý můžeme změnit své návyky ohledně spotřeby energie. Jedinec sám o sobě nic nezmůže, životní prostředí sám nezachrání. Pokud by ale přispěl každý, i kdyby jen minimálně, znát to jistě bude. Konkrétním činem v této souvislosti jsou ekologické stavby, které minimalizují spotřebu energie na svůj provoz a to především redukují spotřebu primárních zdrojů. Všechny prognózy ohledně cen energií jsou pesimistické. Ceny rostou a růst budou. Spotřeba sloupá a stoupat bude. Jako u ostatních nákladů, ceny energií nejsou totožné s inflací, ale rostou skokově výrazněji. Pokus o snížení spotřeby energie změnou životního stylu, například snížením potřeby aut, využití méně náročných spotřebičů nebo dovolená v méně vzdálené lokalitě rozhodně nezvýší kvalitu života. Forma ekologického bydlení sníží spotřebu energie a můžeme říci, že i zvýší kvalitu života. Využívá efektivněji přírodní zdroje a nepochybně přináší kvalitnější životní rovnováhu. Co je v budoucnu jen velmi těžko ovlivnitelné jsou náklady na bydlení. Ve svém domově trávíme většinu svého života a chceme, aby to pro nás bylo příjemné prostředí. Stavba realizovaná podle současných norem s použitím současných technologických postupů se spotřeba tepla na vytápění pohybuje kolem 100 – 140 kWh/rok obytné plochy. U nízkoenergetického domu spotřeba energie na vytápění nesmí překročit hodnotu 50 kWh/rok obytné plochy. Náklady na vytápění nízkoenergetického domu jsou tedy poloviční. Maximální spotřeba energie na vytápění 15 kWh/rok obytné plochy je u pasivních domů, které musí splňovat přísnější kritéria při stavbě. Existují i domy, jejichž spotřeba energie se pohybuje kolem nuly nebo dokonce produkují energii, kterou nespotřebují a přepouští do obecných sítí. Úsporu u nízkoenergetických domů můžeme rozdělit do čtyř základních skupin: nadstandardní teplená izolace obvodových stěn domu, kvalitní střecha a

7

Ekologické bydlení a průzkum trhu okna, správné natočení prosklených ploch ke světovým stranám, abychom maximalizovali pasivní solární zisky a zajištění pravidelného větrání - nuceného, mechanického, zajištěné rekuperaci (zpětného využití odpadního vzduchu). Celková energetická bilance domu vypovídá, jaké vznikají teplené zisky a ztráty. Co je velmi důležité v počátcích stavby nízkoenergetického domu je projekt, který by se v průběhu stavby neměl vůbec měnit. Proto se na tuto část stavby, tedy přípravu a sestavení podrobného projektu a plánu, dává takový důraz. Počítáme s nějakými tepelnými zisky a ztrátami, pokud bychom během stavby prováděli nějaké změny, energetická bilance by se jen velmi těžko přepočítávala a celý koncept nízkoenergetického bydlení by byl k ničemu. Stavba se stává součástí přírody a musí zapadnout do krajinného rázu, kde nesmí působit nijak nepřirozeně. Nejen tak ovlivňuje prostředí. K poškození životního prostředí dochází už v první části životního cyklu budovy a to výrobou stavebních materiálů, využitím primárních zdrojů energie. Lze dům v této souvislosti označit jako živý organismus, který se stává součástí životního prostředí a svou činností na něj nějak působí. V první kapitole práce bude proveden krátká analýza spotřeby a cen energií na českém trhu. Jak se bude vyvíjet do budoucna. Druhá kapitola práce se bude věnovat základním charakteristikám nízkoenergetického bydlení. Jaké základní požadavky musí splňovat. Důraz je kladen na využití velmi kvalitních materiálů, které dostatečně zabrání úniku tepla. V této části práce podrobně popíši jaké materiály nebo postupy stavby domu by se měli použít. Dále jaké vznikají teplené zisky a ztráty - teplená bilance a popíši systémy vytápění, které jsou pro nízkoenergetický dům vhodné. Ve třetí kapitole se zaměřím na environmentální hledisko. Jak dům v celém svém životním cyklu ovlivňuje životní prostředí a na jakých úrovních. Věnovat se dále budu ekologické výstavbě a její historii. V závěru této kapitoly uvedu možné využití finančních prostředků z fondů Evropské unie a státních fondů. Práce bude pak navazovat na praktickou část, která je zaměřena na zhodnocení situace na českém trhu. Cílem práce bude seznámit čtenáře s hlavními charakteristikami nízkoenergetických domů. Poskytnout základní informace o jednotlivých částech budovy, které splňují požadavky nízkoenergetického domu, především spotřeba energie na vytápění. Se stoupající cenou energie i její spotřebou by stavba nízkoenergetických domu mohla podpořit úsporu energie. Je na trhu zájem o nízkoenergetické domy? Kdo je typickým spotřebitelem? Jak hodnotíme situaci na českém trhu? Je dostatek stavebních společností, které by byli schopni zrealizovat ekologický dům? Jak oni hodnotí situaci na českém trhu? Odpovědi na tyto otázky by měly zaznít v závěru práce, které jsem se pokusila zjistit dotazníkovým šetřením jak u spotřebitelů, tak u stavebních společností.

8


1. Spotřeba energie a zdroje energie pro vytápění

Na spotřebu energie v domácnosti má vliv celá řada faktorů. Velikost domácnosti, počet členů domácnosti, životní styl a řada dalších. Každá domácnost je tedy na spotřebu energie jinak náročná. Energie je spotřebovávána na vytápění, ohřev vody, osvětlení a na provoz všech spotřebičů v domácnosti. V další části práce se budu věnovat především spotřebě energie na vytápění. Podíl spotřeby elektrické energie na vytápění je nejvyšší a to 55 až 80 %. Topení bývá v domácnostech zapnuté až 8 měsíců. Je tedy potřeba v relativně dlouhé době.1 Z ekonomického hlediska lze možnosti úspor rozdělit do tří skupin.2 1. Opatření ekonomicky návratná při všech obvyklých okolnostech. Jsou to opatření s jejíž instalací bychom neměli váhat. Jsou to většinou opatření, která nás nic nestojí. Jde o naše zvyky a návyky při spotřebě tepla. Mezi neinvestiční opatření, která se vyplatí vždy, patří dodržování optimální tepelné skladby. Nepřetápět, odstranit nábytek, který zabraňuje proudění tepla a odstranění přebytečných překážek (záclon, závěsy). Tam, kde se investice vyplatí téměř vždy, jde především o zamezení nadbytečné infiltrace vzduchu (průvanu) a netěsnostmi oken a dveří. Dalším investičním opatřením je údržba a optimální nastavení tepleného zdroje. Tato investice je již nákladnější než předchozí možnosti. 2. Opatření ekonomicky návratná za určitých okolností. Jsou tedy nákladnější a jde především o opatření kvalitnější izolace, těsnění oken, rozvod teplé vody po domě a regulace otopného systému. 3. Opatření ekonomicky nenávratná za dlouhou dobu jsou především kompletní zateplení obvodových zdí a výměna oken.

Existuje několik zdrojů pro vytápění a ohřev vody. Zemní plyn, zkapalněný plyn, extralehký topný olej, dřevní hmota, koks, hnědé uhlí a elektrická energie, tepelné čerpadlo a solární kolektory. Z nich nejčastěji využívanými jsou zemní plyn a elektrická energie. Nově se používají i tepelná čerpadla a solární kolektory.

1

E.ON Energie, a.s.: Hospodárné užití elektrické energie v domácnosti, přístup z internetu: http://www.eon.cz/file/cs/customers/citizen/customer_service/Hospodarne_uziti.pdf, citace 14.10.2008

9


1.1. Zemní plyn Toto palivo je relativně čistým zdrojem tepelné energie. Počáteční investicí je zda nákup plynového kotle. Na trhu existuje celá řada kotlů, mezi kterými si spotřebitel může vybrat. Kvalita a cena jsou úzce svázané a pokud chceme kotel opravdu kvalitní cena bude logicky vyšší. Ale i standardní kotle splňují vše pro správný provoz.3 Z hlediska ochrany životního prostředí má zemní plyn ve srovnání s jinými fosilními palivy řadu výhod. Jednou z nich je, že nedochází k nadměrnému narušení půdy. Ta se většinou po uložení potrubí vrací do původního stavu. Další výhodou je to, že potrubí nijak nenarušuje ráz krajiny. Hlavní ekologickou výhodou je, že nevzniká takové množství škodlivin (prachu a oxidu siřičitého) jako při spalování pevných a kapalných paliv.4

1.1.1. Spotřeba zemního plynu Celková spotřeba plynu v posledních letech stagnovala. Důležitým faktorem spotřeby je vnější teplota, která je v posledních letech i v zimních měsících relativně vysoká. Pokud bychom chtěli hodnotit skutečný prodej zemního plynu, je třeba vliv teploty odstranit. Nejnovější čísla hovoří o tom, že spotřeba zemního plynu v roce 20075 i tak vzrostla o 2,7%.

6

I když dochází ke

zvyšování cen zemního plynu, je tento zdroj energie nejpoužívanějším v České republice.

2

MATOUŠEK Jaroslav: Příručka úspory energie, vydal: Hospodářská komora České republiky, Praha, 15.6.2008 MATOUŠEK, Jaroslav: Příručka úspory energie, vydal: Hospodářská komora České republiky, Praha, 15.6.2008, str. 12 4 Česká plynárenská unie: Cesta ke spotřebiteli, přístup z internetu: http://www.cpu.cz/webmagazine/kategorie.asp?idk=182, citace 15.10.2008 5 Bez vlivu vnější teploty 6 Česká plynárenská unie: Spotřeba zemního plynu v České republice v roce 2007 a prognózy jeho ceny, přístup z internetu: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/leden-2008/cpu-spotr-zem-plyn-cr-2007-prognozaceny/1001698/47424/, citace 15.10.2008 3

10


Graf č. 1 – Produkce zemního plynu v ČR od roku 1993 do roku 2006

12 10 8 6

Produkce

4 2 0 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06

miliar čtverečních metrů

Produkce zemního plynu

Zdroj: http://tonto.eia.doe.gov7

Z grafu číslo1 je vidět, že produkce zemního plynu v České republice je minimální.

Graf č. 2 – Spotřeba zemního plynu v České republice

400 350 300 250 200 150 100 50 0

Spotřeb a zemního plynu

19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06

miliard čtverečních metrů

Spotřeba zemního plynu

Zdroj: http://tonto.eia.doe.gov8

7

Official Energy Statistics from the U.S. Government: Energy Information Administration, přístup z internetu: http://tonto.eia.doe.gov/country/country_energy_data.cfm?fips=EZ, citace 15.10.2008 8 Official Energy Statistics from the U.S. Government: Energy Information Administration, přístup z internetu: http://tonto.eia.doe.gov/country/country_energy_data.cfm?fips=EZ, citace 15.10.2008

11

Ekologické bydlení a průzkum trhu Když hodnoty produkce porovnáme s hodnotami spotřeby (graf č. 2), je jasné, že zemní plyn musí být na naše území importován. Domácí produkce se podílí na spotřebě asi jen jedním procentem, zemní plyn je transportován z Ruska a od roku 1997 také z Norska.9 Distributory zemního plynu po České republice jsou RWE Transgas, a.s. a Regionální distribuční společnosti. I to má vliv na spotřební cenu plynu, jež je logicky vyšší. 10

1.1.2. Cena zemního plynu Cena zemního plynu je odvozena jednak od cen na burze na světových trzích, dále provozními náklady a výší zisků společnosti. Dlouhodobě zvyšující se poptávka neustále zvedá cenu zemního plynu, dalším impulsem zvyšování cen energie je snižování zásob neobnovitelných zdrojů energie. Zemní plyn se tak během několik let stát vzácným statkem, což povede ke zvyšování jeho ceny.11 Cena zemního plynu je složena z ceny, kterou stanový Energetický regulační úřad a cenou, kterou si stanoví příslušní distributoři na základě svých zisků, nákladů, kurzu koruny k dolaru a na základě cen ropy a ropných derivátů na světových burzách. Cena zemního plynu je od roku 2007 stanovena jako čtyřsložková.12 Obsahuje cenu za komoditu (zemní plyn), cenu za přepravu, strukturování a za distribuci.13 Cena za distribuci je stanovena Energetickým regulačním úřadem a zbylé části ceny jsou odvozeny od zisků a nákladů společnosti, cen ropy na světových burzách a kurzem dolaru k české koruně. Vzhledem k rostoucí poptávce a zvyšování nákladů a zisků společností dochází ke zvyšování ceny. K této ceně pak ještě musíme připočítat daň, daň z přidané hodnoty a nově od 1.1. 2007 ekologickou daň. 14

9

Česká plynárenská unie: Dodávky do ČR, přístup z internetu: http://www.cpu.cz/webmagazine/kategorie.asp?idk=181, citace 15.10.2008 10 Česká plynárenská unie: Cesta ke spotřebiteli, přístup z internetu: http://www.cpu.cz/webmagazine/kategorie.asp?idk=182, citace 15.10.2008 11 Infoenergie: Cena zemního plynu a její struktura, přístup z internetu: http://www.infoenergie.cz/web/root/energy.php?nav01=4&nav02=677, citace 15.10.2008 12 V souladu se zněním: "zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích 13 Strukturování je stanovení odlišných stupňů plynofikace v zásobovaném regionu. Stupeň plynofikace je dán historickým vývojem, hustotou osídlení, zaměřením průmyslu a ekonomickou úrovní regionu. 14 Infoenergie: Cena zemního plynu a její struktura, přístup z internetu: http://www.infoenergie.cz/web/root/energy.php?nav01=4&nav02=677, citace 15.10.2008

12


Graf č. 3 – Podíl jednotlivých složek na tvorbě ceny zemního plynu Podíl jednotlivých složek na tvorbě ceny

18%

1%

4%

Komodita Přeprava

3%

Skladování Distriibuce 74%

Obchod

Zdroj: http://www.zemniplyn.cz15

Z grafu je patrné, že největší vliv na cenu zemního plynu pro spotřebitele má cena samotné komodity. Ta je závislá na cenách na světových trzích. Nelze ji tedy nijak výrazně upravovat. Není ani pod kontrolou Energetického regulačního úřadu.

Graf č. 4 – Procentní vývoj cen zemního plynu pro domácnosti v České republice Procentní vývoj cen zemního plynu pro domácnosti

Domácnosti

19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07

160 140 120 100 80 60 40 20 0

Zdroj: http://www.eru.cz 16

15

GAS,a.s.: Aktuální ceny zemního plynu v České republice – úprava cen zemního plynu, přístup z internetu: http://www.zemniplyn.cz/ceny/#aktualni, citace 15.10.2008 16 Energetický regulační úřad: Statistiky, přístup z internetu: http://www.eru.cz/dias-browse_articles.php?parentId=77, citace 15.10.2008

13

Ekologické bydlení a průzkum trhu Graf znázorňuje procentní sazby cen zemního plynu (procentní ceny se vztahují k cenám v předchozím roce). V roce 1998 dochází k nárůstu z důvodu zvýšení DPH z 5% na 22%. Ovšem v roce 2004 došlo ke snížení sazby DPH na 19%. Od 1.1.2007 je zrušena deregulace ze strany státu, ceny jsou plně v kompetenci obchodníků s plynem a jsou dostupné na webových stránkách.17 Největším distributorem na našem území je společnost RWE. Pokud se prognózuje zvyšování cen plynu v průměru o 10 %, náklady domácností se tak zvednou o 210 Kč za měsíc (vaření, ohřev vody a topení). 18 Přes dramatický růst cen ropy a ropných derivátů je růst cen zemního plynu relativně mírný. Ve srovnání s jinými energetickými zdroji, je cena zemního plynu přijatelná. Výhodou zemního plynu je jeho šetrnost k životnímu prostředí. 19

1.2. Elektrická energie Samotné množství energie pro každodenní potřeby nejen v domácnostech, ale i v průmyslu je často diskutovaným tématem. Převážně je využíváno zdrojů, které nejsou obnovitelné a z toho důvodu se stávají vzácnějšími a tedy i dražšími. Zdroj energie potřebujeme každý při každé denní činnosti. Logickým důsledkem tedy je, že spotřeba elektrické energie roste. A pokud dochází současně i k růstu ceny, stává se energie stále větším nákladem.

17

Energetický regulační úřad: Statistiky, přístup z internetu: http://www.eru.cz/dias-browse_articles.php?parentId=77, citace 15.10.2008 18 RWE, The Enery to lead: Prezentace, přístup z internetu: http://www.rwe.cz/cs/press_centrum/prezentace/, citace 16.10.2008 19 RWE, The Enery to lead: Prezentace, přístup z internetu: http://www.rwe.cz/cs/press_centrum/prezentace/, citace 16.10.2008

14

Ekologické bydlení a průzkum trhu Graf č. 5 – Vývoj a skladba spotřeby elektřiny v letech 1980 - 2006 Spotřeba elektrické energie 70 miliard kWh

60 50 40

Spotřeba elektrické energie

30 20 10

05 20

03 20

20

01

99 19

97 19

95 19

19

93

0

Zdroj: http://www.eia.doe.gov/20

Z grafu je parné, že spotřeba energie roste. 1.2.1. Proč spotřeba roste?21 Existuje celá řada důvodů, proč roste spotřeba energie, hlavní z nich jsou uvedeny níže. Vyšší životní standard – důsledkem je větší vybavenost domácností nejrůznějšími spotřebiči. Lidé si kupují nové, větší a výkonnější spotřebiče, které mají logicky větší spotřebu energie, dochází ke stavbě větších průmyslových objektů i rodinných domů. Vyšší produkce v průmyslovém odvětví – spotřeba energie v průmyslu je odvozena z předchozího bodu. Lidé poptávají více zboží a průmysl na to reaguje zvyšováním produkce, musí reagovat poptávku na trhu. Zboží musí být nějak vyrobeno, jsou tedy v průmyslu používány dokonalejší a energeticky náročnější stroje. Zvyšování bezpečnostních standardů – u osobní spotřeby není spotřeba energie z tohoto pohledu nijak vysoká, v tomto případě jde například o větší poptávku o bezpečnější automobily z odolnějšího materiálu. To této skupiny můžeme zařadit záložní zdroje pro výpočetní techniku, osvětlení dálnic, výstražná světla a řada dalších). S tím souvisí stále více se rozšiřující digitalizace nebo přechod k bezhotovostnímu platebnímu styku (využívaní platebních karet).

20

Official Energy Statistics from the U.S. Government: Energy Information Administration, http://tonto.eia.doe.gov/country/country_time_series.cfm?fips=EZ#elec , citace 1.10.2008

přístup z internetu

21

RYTÍŘ, Lukáš: Spotřeba elektrické energie, přístup z internetu: http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2006030401, citace 1.10.2008

15

Ekologické bydlení a průzkum trhu Zvyšující se doprava – tato oblast se dotýká především městské hromadné dopravy. Největšími odběrateli energie jsou v této oblasti železniční doprava, dále nové tramvajové linky a v Praze také metro a jeho nové části. Vyšší hygienické a zdravotní standardy – spotřeba energie roste hlavně v důsledku přísnějších norem ve zdravotnictví i potravinářství. Konkrétně jde o chlazení a mražení.

1.2.2. Výroba elektřiny Ekonomická náročnost ekonomiky České republiky22 je dvakrát až třikrát vyšší než v jiných zemích Evropské unie. Vzniká zde nepoměr mezi poptávkou a nabídkou a to především zvýšenou spotřebou energie v domácnostech, což vyvolává úvahy o stavbě nové jaderné nebo uhelné elektrárny. Domácnosti v České republice si zvykli na pomoc státu, která dotoval ceny tepla.23 Lidé tedy neměli důvod k úsporám energie.24 Otevření (liberalizace) trhu s elektřinou se v této době řídí zákonem číslo 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů. Zákony vychází ze směrnice Evropského společenství číslo 2003/54/ES, o společných pravidlech vnitřního trhu s elektřinou. Ukončením poskytování dotací a otevřením trhu s energií v roce 2002 se stal občan obyčejným spotřebitele a ceny elektřiny se stali jeho podstatným ročním nákladem a ukrajují část jeho rozpočtu během celého roku. Kontrolu nad cenami s energiemi má Energetickým regulačním úřadem.25 Regulovány jsou pouze činnosti, které by mohli vystupovat jako monopol, například rozvod elektřiny ke konečnému spotřebiteli a dále je regulována činnost, díky níž je zajišťována stabilita energetického systému z technického i obchodního hlediska.26 Elektřina se většinou získává přeměnou jiné formy energie nebo využitím obnovitelných zdrojů. Základem jsou tedy přírodní zdroje.27 Vyrábět elektřinu je možné několika způsoby. Některé z nich jsou více ekologické a některé z nich jsou méně ekologické. Na našem území převládá jaderná výroba elektřiny. Větrné, vodní nebo sluneční výroby energie je využíváno méně, než by mělo být. Hlavní předností využití obnovitelných zdrojů energie by měla být ochrana životního prostředí a šetření neobnovitelných zdrojů pro další generace. Elektřina je nejčastější forma energie používané na celé Zemi. Díky elektřině funguje každodenní život a umožňuje nám 22

Měřená spotřebou energie na jednotku HDP V roce 1995 dotoval stát ceny tepla pro domácnosti částkou 7,3 mld Kč, 1996 - 7,0 mld Kč, 1997 - 4,3 mld Kč. K 31.5.1998 byla dotace zrušena. 24 Ministerstvo průmyslu a obchodu: Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, přístup z internetu: http://www.mpo.cz/dokument6621.html, citace 8.10.2008 25 Energetický regulační úřad: Často kladené dotazy – Cena dodávky elektřiny a související podmínky, přístup z internetu: http://www.eru.cz/dias-read_article.php?articleId=172, citace 1.10.2008 26 Ministerstvo průmyslu a obchodu: Národní zpráva ČR o elektrotechnice a plynárenství za rok 2007, přístup z internetu: http://www.mpo.cz/dokument48532.html, citace 1.10.2008 27 Například uran, uhlí, dřevo, ropa, plyn, voda, ale také energie slunce - sluneční záření, vítr a energie obsažená v zemi. 23

16

Ekologické bydlení a průzkum trhu vykonávat nejrůznější činnosti. Dá se říct, že bychom se v této době bez elektrické energie neobešli. Je to pro nás zdroj světla, tepla, umožňuje nám komunikaci a mnoho dalších. Dá se využít mnoha způsoby, má však i své závažné nedostatky, kterými je přímá vázanost na její výrobu a spotřebu. Vyrobenou elektřinu není tedy možné dlouhodobě skladovat a vyrábět jí do zásoby. Je tedy odlišná od ostatních druhů zboží. Je možná pouze krátkodobá úschova například v elektrických akumulátorech, bateriích a jiných možných zásobnících elektřiny. Dalším nevýhodou je její nesprávné využití, či poruchy při její výrobě. Takové chyby mohou být životu nebezpečné.28 Dalším krokem liberalizace trhu s elektřinou bylo založení Pražské energetické burzy v roce 2007 a plná liberalizace cen zemního plynu. Na území České republiky však ještě dodneška nebylo dosaženo plně konkurenčního prostředí.

29

Od 1. ledna 2006 kdy je trh s elektřinou plně

liberalizoval dostali domácnosti možnost si vybrat mezi třemi dodavateli energie. Jsou jimi skupina ČEZ, E,ON a PRE.

Pro výrobu elektřiny převažuje v České republice využití jaderných elektráren. Druhou dominantní část výroby představují jaderné elektrárny. Menší část elektřiny je pak vyráběna z obnovitelných zdrojů. Následující graf je znázorněna.30

Graf č. 6 – Podíl výroby elektřiny Podíly výroby elektřiny

2,44%

Uhelné elektrárny

1,09% Jaderné elektrárny

41,58% 54,90%

Vodní elektrárny Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů

Zdroj: http://www.cez.cz31

28

Infoenergie: Charakteristiky elektřiny, přístup z internetu: http://www.infoenergie.cz/web/root/energy.php?nav01=3&nav02=302, citace 9.10.2008 29 Ministerstvo průmyslu a obchodu: Národní zpráva ČR o elektrotechnice a plynárenství za rok 2007, přístup z internetu: http://www.mpo.cz/dokument48532.html, citace 8.10.2008 30 ČEZ, a.s.: Podíl zdrojů elektřiny pro výrobu elektřiny v roce 2005, přístup z internetu? http://www.cez.cz/cs/energiea-zivotni-prostredi/zivotni-prostredi/informace-dle-zakona-c458-2000-sb/2005/podil-zdroju-elektriny.html, citace 9.10.2008

17


Podíly vyrobeny elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou rozděleny na energii vyrobenou spalováním biomasy, větrem a pomocí fotovoltaistických článků. Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie není na takové úrovni, jaká by měla být. My jako členský stát Evropské unie bychom měli do roku 2010 vyrábět 8 % energie z obnovitelných zdrojů energie. Převážným výrobcem je na našem území je společnost ČEZ, a.s. Následující graf znázorňuje, jaké množství z celkově vyrobené energie se dostane ke konečnému spotřebiteli.32

Graf č. 7 – Výroba a spotřeba elektrické energie skupiny ČEZ, a.s. ČEZ 65 442,2 GWh Celková výroba energie 88 198,3 GWh

Vývoz 16 153,10

Ostatní 22 756,1 GWh

Tuzemská spotřeba elekřiny 72 045,2 GWh

Tuzemská spotřeba elektřiny - netto 59 752,7 GWh

Ostatní spotřeba energetického sektoru 1 578,2 GWh

Maloodběratel 22 564,4 GWh

Vlastní spotřeba na výrobu elektřiny + ztráty v sítích 12 292,6 GWh

Velkoodběratel 35 710,1 GWh

Zdroj: http://www.eru.cz 33

Z grafu je patrné, že ke konečnému spotřebiteli se dostane asi 97,5 %, k maloodběrateli (domácnostem) se dostane asi 38%. Větší část je využívána průmyslem, tady velkoodběrateli.

31

ČEZ, a.s.: Podíl zdrojů elektřiny požitých pro výrobu elektřiny v roce 2007, přístup z internetu: http://www.cez.cz/edee/content/file/energie_a_zivotni_prostredi/CEZpalivovyMix2007_web.pdf, citace 9.10.2008 32 Data jsou zpracována z údajů společnosti ČEZ, a.s. jako největšího výrobce u nás. 33 Energetický regulační úřad: Roční zpráva o provozu ES ČR 2007, přístup z internetu: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2007/index.htm, citace 10.10.2008

18

Ekologické bydlení a průzkum trhu 1.2.3. Spotřeba elektrické energie Využití elektrického vytápění není optimální z několika důvodů. Cena elektrické energie byla dotována a proto cena na trhu neodpovídali její skutečné ceně. Od roku 2007 je dotace ze strany státu ukončena a elektrické vytápění se tak stává nejdražším možným způsobem. Regulace dodávky je možná už i u jiných druhů paliv, tím se elektrická energie zařazuje k nejnákladnějšímu druhu vytápění. 34 Z celkového množství energie, kterou odběratel spotřebovává je určena na vytápění objektu. Z celkových nákladů je 56 % využito právě na vytápění. Tato hodnota je odlišná podle velikosti plochy, kterou vytápíme. Spotřeba energie na vytápění bude nižší u bytů a větší u rodinných domů. Ve druhém případě musíme také počítat s možným únikem tepla obvodovými stěnami, okny nebo dveřmi. 34% tepla uniká obvodovými zdmi a asi 30% tepla uniká nekvalitními okny. Tyto hodnoty odpovídají standardnímu domu. Bodnuté je možné redukovat při použití kvalitnějších, tepelně izolačních materiálů. 35

1.2.4. Cena elektřiny Cena elektřiny pro maloodběratele, tedy pro domácnosti je odvozena od velkoobchodních cen. Ty pro rok 2007 zaznamenali nárůst o 16 %. Cena je ovlivněna nejen cenami elektřiny na domácím trhu, ale také cenami na trzích světových. Výše cenové hladiny se liší podle velikosti spotřeby konkrétního odběratele, tedy v závislosti na poměru mezi platbou za regulované položky Energetickým regulačním úřadem a neregulovanou cenou elektřiny. Nejvýrazněji se zvýšení cen projevilo u odběratelů, kteří využívají elektriku na vytápění svého objektu. Ceny silové elektřiny jsou ze strany dodavatelů upravovány většinou jednou za rok (vždy k 1. lednu daného roku). Změna ceny elektřiny pro jednotlivé odběratele se tedy mění v závislosti na zvolené sazbě a samozřejmě množství odběru elektřiny.36 Cena elektřiny se skládá ze dvou částí. Pevná cena za měsíc, záleží na odběrateli, který z nabízených produktů využívá a cena za odebranou megawatthodinu. Ta se dělí na nízký nebo vysoký tarif.37

34

MATOUŠEK, Jaroslav: Příručka úspory energie, vydal: Hospodářská komora České republiky, Praha, 15.6.2008, str. 13 35 ROTAFLEX Super: Úspora energie, přístup z internetu: http://www.rotaflex.cz/uspora-energie.htm, citace 15.9.2008 36 Ministerstvo průmyslu a obchodu: Národní zpráva České republiky o elektroenergetice a plynárenství za rok 2007, str.8-9, přístup z internetu: http://www.mpo.cz/dokument48532.html, citace 1.10.2008 37 Vysoký a nízký tarif jsou dvě různé ceny za odebranou elektřinu, která se uplatňuje u dvoutarifních produktů. Nízký tarif má zvýhodněnou cenu jen po určitou dobu dne. U jednotarifového produktu je veškerá odebraná elektřina placena stejnou cenou. ČEZ, a.s.: Skladba ceny elektřiny, přístup z internetu: http://www.cez.cz/cs/pece-a-podpora/platby-a-fakturace/skladbaceny-elektriny.html, citace 15.9.2008

19

Ekologické bydlení a průzkum trhu Ve srovnání s 25 zeměmi Evropské unie je Česká republika na devátém místě podle výše ceny elektřiny v domácnostech. Nejdražší elektřina je v Itálii a v Německu. Každý rok však dochází ke zvyšování cen energie. Pozice České republiky se tak v porovnání s ostatními zeměmi liší. Do roku 2010 se předpokládá růst cen elektrické energie až o 30% (tedy 5% ročně) a to hned z několika důvodů. Jedním z nich je obnova a modernizace stávajících elektráren a výstavba nových. Dalším důvodem zvyšujících ceny je zvyšující poptávka zahraničních odběratelů, vzniká tak tlak na zvýšení tuzemských cen. Dále je cena ovlivňována sbližováním cen s okolními státy. 38 Spotřeba elektrické energie roste a předpokládá se, že růst bude. Cena energie roste také a to má jasný důsledek, stále se zvyšující náklady pro spotřebitele. Řešením úspory elektrické energie je nákupem úsporných spotřebičů a změna návyků. U bydlení je jedním z možných řešení použití kvalitní izolace dněn i oken. Pokud bychom uvažovali o radikálnějších změnách, k relativně vysokým úsporám energie dochází v nízkoenergetických nebo pasivních domech. Podrobněji se budu v další části práce věnovat nízkoenergetickým domům.

1.3. Solární energie Solární energie patří mezi obnovitelné zdroje energie. To jsou ty, které jsou podle lidského měřítka v neomezeném množství k dispozici. Mezi obnovitelné zdroje patří energie Slunce, voda, vítr a biomasa. Na rozdíl od jiných zdrojů energie nijak nepoškozují naše životní prostředí. Sluneční energii lze využít přímo a to pasivně pomocí sluneční architektury nebo aktivně přeměnou na tepelnou energii v technických kolektorech. Další možností je ještě transformace na elektrickou energii ve fotovoltaických kolektorech. Využití solární energie je závislé na době slunečního záření a na intenzitě slunečního záření. Průměrná doba slunečního záření v České republice je 1500 hodin za rok. Množství sluneční energie během roku kolísá. I když největší množství slunečních paprsků dopadá na naše území v době, kdy je potřeba tepla nejnižší, jsou podmínky v České republice poměrně dobré.39

1.3.1. Výroba a produkce sluneční energie Česká republika jako členský stát Evropské unie se zavázala zvyšovat podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na 8% celkového podílu výroby elektřiny v roce 2010. V roce 2006 se hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů podílela na tuzemské spotřebě elektřiny 4,9 procenty.

38

Doc. Ing. Karel Brož, CSc.: Vývoj cen paliv, elektrické energie a tepla, přístup z internetu: http://www.tzbinfo.sk/t.py?t=2&i=3208, citace 16.10.2008 39 Solární energie. Info: O solární energii slunečním záření, přístup z internetu: http://www.solarnienergie.info/informace.php, citace 16.10.2008

20

Ekologické bydlení a průzkum trhu Největší výrobu elektřiny měli vodní elektrárny. Hrubá výroba elektřiny pomocí fotovoltaického systému je téměř zanedbatelná.

40

Tabulka č. 1 - Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v České republice Hrubá výroba elektřiny (GWh) 2004 2005 2006

Rok Fotovoltaický systém

0,08

0,39

0,54

Zdroj: http://www.mpo.cz41

Z tabulky je patrné, že výroba elektřiny stoupá, ale je stále na velmi nízkých hodnotách. Prognózy nejsou ale nijak pesimistické. S ohledem na dostupnost fotovoltaických technologií, investičními náklady, podpoře speciálních tarifů a nejrůznějších zelených bonusů lze předpokládat navýšení výroby.42 Pro investory jsou obnovitelné zdroje atraktivní. Na výstavbu mohou získat dotace z tuzemských i evropských fondů a jsou jim stanoveny garantované výkupné ceny. Tyto výhody jsou zakotveny v zákoně č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

43

Z výše uvedené analýzy vyplívá, že spotřeba energie a to v různých formách, stále roste a prognózy nás připravují na to, že stále růst budou. Náklady na energii se tak stávají stále větší. Společně s náklady na bydlení tvoří třetinu našich výdajů. Bez energie se v dnešní době jistě neobejdeme, je součástí naší každodenní činnosti. Jedním z řešení, jak snížit spotřebu energie i náklady na bydlení je výstavba nízkoenergetických a pasivních domů. V další části práce bych popsala konkrétně nízkoenergetickým dům, jeho výhody a to především jeho úsporu energie na vytápění.

40

Ministerstvo průmyslu a obchodu: Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za rok 2006, přístup z internetu: http://www.mpo.cz/dokument43307.html, citace 19.10.2008 41 Ministerstvo průmyslu a obchodu: Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za rok 2006, přístup z internetu: http://www.mpo.cz/dokument43307.html, citace 18.10.2008 42 Ministerstvo průmyslu a obchodu: Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za rok 2006, přístup z internetu: http://www.mpo.cz/dokument43307.html, citace 18.10.2008 43 Ekolist.cz: Podíl energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě klesla na 4,7 pct, přístup z internetu: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2092712, citace 19.10.2008

21


2. Nízkoenergetické domy 2.1. Historie nízkoenergetického bydlení V době, kdy ceny energií stále stoupají, se objevují nové formy bydlení, jejichž účelem je snížení spotřeby energie. První pokusy o stavbu domu, který šetří energii a tím i celé životní prostředí jsou datovány rokem 1988. Za prvními koncepty pasivních domů stojí pánové Wolfgang Feist a Bo Adamson ze Švédska. Základní myšlenka byla, že tepelná ochrana domu musí být tak dobrá , aby nebylo potřeba využívat systému vytápění a ušetřit tak náklady na spotřebu energie. V té době byl zpracován první projekt a v roce 1990 byl položen základní kámen prvního pasivního domu v Německém Hesensku. Dům byl dostavěn o rok později s velmi překvapivými výsledky. Podařilo se zrekonstruovat dům, který je nezávislý na běžném vytápění. Bylo provedeno několik měření a výsledky průzkumů potvrdili, že kvalitní tepelná izolace skutečně zaručuje dosažení energetických úspor. Neméně důležitým prvkem pasivních a nízkoenergetických je kvalitní systém ventilace. Zejména koncem devadesátých let následoval rychlý rozvoj v technologiích výstavby pasivních domu a to především v Rakousku, Německu a Švýcarsku. V roce 2002 bylo v těchto zemích registrováno již 4000 pasivních domů.44 I v České republice se nízkoenergetické bydlení dostává do podvědomí investorů, výrobců materiálů, architektů, projektantů a stavebních společností. Stavíme na zkušenostech a znalostech především od kolegů z Rakouska a Německa. 45 V prvním období výstavby nízkoenergetických domů se vytvořili dva základní koncepty. Prvním z nich je maximalizace solárních zisků a druhým minimalizace tepelných ztát. Od sedmdesátých let 20. století se objevovali experimentální stavby, ale větší rozvoj nastal až v letech devadesátých. 46 V průběhu let se požadavky na energetickou úsporu stále zvyšovali. Hlavním indikátorem byla spotřeba energie na vytápění. Základní požadavky v roce 1979 byli 9,3 MWh/a spotřeby tepla na vytápění 200 m3 (pro byty). V roce 1992 byla tato hodnota zpřísněna na 6,5 MWh/a při stejné ploše vytápění.47

44

Centrum pasivního domu: Co je pasivní dům?, přístup z internetu: http://www.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/co-jepasivni-dum.html?chapter=historie, citace 25.9.2008 45 Centrum pasivního domu: Co je pasivní dům?, přístup z internetu : http://www.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/co-jepasivni-dum.html?chapter=soucasny-vyvoj-v-evrope, citace 25.9.2008 46 TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 11-12 47 TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 12-13

22

Ekologické bydlení a průzkum trhu Rozdělení nízkoenergetického bydlení

Základní normy na našem území, které charakterizovali nízkoenergetické domy se objevili v době, kdy ještě žádné na našem území nestáli. Norma ČSN 73 0540 dělí budovy s nízkou energetickou náročností na domy pasivní a nízkoenergetické. V zahraniční se objevují i domy nulové, které mají nulovou potřebu energie a domy Energie-plus. Ty nevyužijí tolik energie, kolik vytvoří a zbytek dodávají do rozvodných sítí. 48

Tabulka č. 2 – Základní členění nízkoenergetických domů Kategorie

Stručná charakteristika

Potřeba tepla na vytápění (za rok)

Nízkoenergetický dům

Dobře zateplené konstrukce, řízené větrání, otopná soustava o nižním výkonu

menší než 50 2 kWh/m

Pasivní dům

Pouze teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla, vynikající parametry tepelné izolace, velmi těsné konstrukce


Nulový dům

Parametry min. na úrovni pasivního domu, velká plocha fotavoltaických panelů


Zdroj: http://www.pasivnidomy.cz49 Toto základní rozdělení se posuzuje jen podle potřeby tepla na vytápění. Nejsou zde zohledněny další důležité součásti energetické bilance budov, jako je ohřev teplé vody, chlazení nebo elektrické spotřebiče. Není zde započítáno ani využití obnovitelných zdrojů energie. Obvyklá novostavba má potřebu tepla na vytápění kolem 80 až 140 kWh/m2 50 Nízkoenergetický dům – budova s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahuje hodnotu 50 kWh/m2 při použití velmi účinné otopné soustavy. Přitom nezáleží na tvaru budovy, ale při menší členitosti stavby by splnění kritéria 50 kWh/m2 bylo snazší. V porovnání se staršími stavbami lze u nízkoenregetických domů dosáhnout úspor na vytápění až 75%.

48

TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 13-14 Centrum pasivního domu: Co je pasivní dům?, přístup z internetu: http://www.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/co-jepasivni-dum.html?chapter=definice-rozdeleni-podle-energeticke-narocnosti, citace 25.9.2008 49 Centrum pasivního domu: Co je pasivní dům?, přístup z internetu: http://www.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/co-jepasivni-dum.html?chapter=definice-rozdeleni-podle-energeticke-narocnosti, citace 25.9.2008 50 TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 15

23

Ekologické bydlení a průzkum trhu Pasivní dům – u těchto staveb pozorujeme ještě menší spotřebu energie na vytápěni a to méně než 15 kWh/m2 . To ovšem není jediný požadavek. Dalším důležitým požadavkem je celková neprůvzdušnost budovy. Současně nesmí tyto budovy překročit hodnotu 120 kWh/m2 primární energie spojené s provozem budovy, konkrétně s ohřevem teplé vody, spotřebou energie pro spotřebiče a osvětlení. Objevují se domy, které se blíží svými technickými prostředky pasivnímu domu, ale nesplněné všechny parametry. Není pro ně vytvořen konkrétní název, jejich spotřeba energie na vytápěná je kolem 20 - 30 kWh/m2 . Nulové domy - tím se rozumí domy, které mají potřebu tepla na vytápění téměř nulovou, tedy menší než 5 kWh/m2. Takové hodnoty lze dosáhnout jen při mimořádně vhodných klimatických podmínkách, orientaci ke světovým stranám a jedinečném technickém řešení. Tyto stavby se však vyskytují pouze ojediněle. Není lehké najít pravé podmínky pro stavbu tohoto typu budov. Energie-plus – je možné navrhovat i domy, které využijí energii pro svůj chod a ještě jim zbude. Přebytečná energie je pak odváděna do veřejných sítí. Obvykle se jedná o pasivní domy, které využívají ve větší míře fotovoltaických systémů pro výrobu elektrické energie.51 Demospace – je dům kulového tvaru, který stojí na místě a otáčí se za sluncem až o 330 stupňů. Dům je koncipovaný k optimálnímu přizpůsobení slunečnímu záření, tvar polokoule byl navržen už asi před třiceti lety. Od té doby bylo několik málo těchto domů postaveno ve Francii v Bretani, kde byla založena společnost, jež navrhuje tento typ domu. Demospace můžeme zařadit mezi produkty, který je z devadesáti procent ekologický. Energii získává pasivně ze slunečního záření, může otáčet okna kdykoli potřebuje teplo, nebo teplou vodu. Materiál je taky velmi pečlivě vybírán, od podlahy až ke střeše. Izolace je proveden pomocí vložení surového korku mezi trámy.52

2.2. Charakteristika nízkoenergetických domů Pro stavbu toho typu budov není důležité jen správný výběr izolace, ale celá řada dalších skutečností ovlivňuje správnou funkčnost nízkoenergetického domu. Výsledné energetické vlastnosti budovy ovlivní především: •

Volba pozemku a umístění budovy na něm

•

Orientace budovy ke světovým stranám s ohledem na přímý dopad slunce během roku. Brát v úvahu se musí i plánované zastínění okolí zelení

51

Nízkoenergetickeapasivnidomy: Nízkoenergetický dům, přístup z internetu: http://www.nizkoenergetickeapasivnidomy.cz/index.php?text=nizkoenergeticky-dum, citace 25.9.2008 TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 15 52 Demospace, the housethat turisto the sun, 4.12.2005, přístup z internetu: http://www.treehugger.com/files/2005/04/the_house_that.php, citace 26.8.2008

24

Ekologické bydlení a průzkum trhu •

Směr a intenzita větru

•

Velikost budovy

•

Tvarové řešení a členitost budovy

•

Vnitřní upořádání související s vytápěným režimem a orientací podle světových stran

•

Vlastnosti obvodových konstrukcí

•

Velikost prosklených ploch na jednotlivých stěnách domu

•

Řešení výměny vzduchu

•

Vnitřní tepelné zisky podle charakteru provozu v budově

•

Vhodná volba otopné soustavy a kvalitní regulace

•

Efektivnost ohřevu vody a energetická spotřeba domácích spotřebičů

•

Pasivní, ale i aktivní využití solární energie

•

Skutečný způsob užívání budovy53

2.2.1. Pozemek a umístění budovy Volba lokality, kde bude stát nízkoenergetickým dům, je hodně důležitá hlavně proto, že tento typ budovy se staví z toho důvodu, aby nedocházelo ke zvětšování znečištění životního prostředí a úspoře energie. Volba pozemku je tedy neméně důležitá jako další aspekty nízkoenergteického bydlení. Energetické jednotky, které jsou díky speciálním opatřením šetřeny, mohou být vyčerpány dojížděním při nevhodném zvolení pozemku a znehodnotí tak účel nízkoenergetické stavby. Tam, kde není dostatečná občanská vybavenost (služby, školy, atd.) a kde není dostačující veřejná doprava, může spotřeba energie i emise CO2 díky provozu aut v rodině být významně vyšší než z provozu domu.54 Bydlení v odlehlejším místě poskytuje sice více soukromí, ale dopravní nedostupnost tak zvyšuje energetickou náročnost. Člověk, který denně dojíždí více než 22 kilometrů do práce, spotřebuje více energie než jeho nízkoenergetický dům ušetří. V duchu ekologického životního stylu je možné každodenní potřeby zajišťovat pěšky nebo na kole. Náklady by vzrostli i tehdy, pokud by dům stál na tak vzdáleném místě, kde by bylo potřeba vybudovat nové inženýrské sítě a infrastruktura.55 Možnými faktory pro výběr pozemku jsou:56 • 53

Poloha a velikost pozemku

TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 32 - 33 54 TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 15 55 TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 25 56 TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 25

principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200

25

Ekologické bydlení a průzkum trhu •

Inženýrské sítě v okolí pozemku

•

Klimatické charakteristiky pozemku

•

Kvalita půdy a výška hladiny podzemní vody

•

Možná nebezpečí, kterým je pozemek vystaven, jako jsou povodně, vichřice, sesuv půdy, atd.

•

Potenciální zdroje škodlivých vlivů a to například hluk nebo škodlivé látky ve vzduchu

•

Zdroje umělých záření (vysílače, vedení vysokého napětí, patogenní zóny)

Pozemek by měl být na takovém místě, kde je možné hlavní fasádu s největší prosklenou plochou směřovat na osluněnou stranu, tedy od jihovýchodu přes jich na jihozápad, ale měl by současně umožňoval atraktivní výhled z domu. Není-li možné pozemek zvolit úplně ideálně, což je nejčastější případ (není k dispozici jiný vhodnější pozemek, poloha budovy je určena uliční čárou, atd.), je možné zvolit více menších prosklených ploch na všech stranách fasády domu s ohledem na pasivní solární zisky. Zastínění okolními doma, terén a veškerá okolní zeleň v současném i budoucím stavu , by měli být pečlivě prověřeny.57

2.2.2. Architektonický styl Teoreticky lze nízkoenergetický dům v jakémkoli tvaru. Je to věc individuální. V první řadě jde o využití kvalitních materiálů. Je pravda, že barokní či typicky vesnická chalupa nemusí splňovat charakteristiky nízkoenergetických domů. Ve skutečnosti jde o moderní stavby, které zapadají do staveb 21. století. Optimální nízkoenergetická stavba má tvar krychle nebo kvádru. Charakteristická je plochá nebo pultová střecha. Na první pohled nemusí tento typ domu vypadat příliš sympaticky. Optimální pro nižší spotřebu teple na vytápění je také menší množství nejrůznějších výčnělků a maximální využití celého objemu domu.58

2.2.3. Klima Důležitý předpoklad správného výběru a optimálního využití pozemku pro stavbu nízkoenergetického domu je vyhodnocení přírodních podmínek, protože klima výrazně ovlivňuje energetickou bilanci budovy. Při určování vhodné polohy rozhoduje lokální klima, na které působí nadmořská výška59, svit slunce během roku, topografie60, povětrnostní podmínek, vodní toky a plochy, hustota okolní zástavby nebo hustota zeleně v okolí pozemku. Například dům postavený 57

TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 32 - 33 58 Ing. arch. Pavel Šmelhaus: Stavte nízko-energetické domy, přístup z internetu: http://www.dumabyt.cz/clanek/dum/stavba-a-rekonstrukce/stavte-nizko-energeticke-domy-/, citace 6.11.2008 59 Nárůstem nadmořské výšky o 100 m průměrná teplota klesne o 0,5 až 0,8 °C.

26

Ekologické bydlení a průzkum trhu v údolí je sice skryt pře větrem, ale může se tam držet více škodlivin ve vzduchu a studenější vzduch. Vhodnějším místem pro stavbu je úbočí nebo svah, kde je méně denních klimatických výkyvů.61

2.3. Základní prvky nízkoenergetických domů Jedním možným řešením úspory energií, které jsou stále vyšší spolu s cenou energií, je stavba nízkoenergetického domu. Investicí do toho typu budovy bychom měli být připraveni na stále se zvyšující ceny energií a současně tím přispíváme k ochraně našeho životního prostředí. Největší část spotřeby energie v domě připadá na spotřebu vytápění domu a ohřev teplé vody, do spotřeby energie patří i každodenní lidské činnost, provoz spotřebičů a osvětlení. Většina energie je použita na výtápění a to až 90 % veškeré energie.62

2.3.1. Kompaktní stavební forma Pro větší úsporu energie je lepší, když dům nemá příliš mnoho výčnělků. Zalomené fasády, balkóny, věžičky a podobné tvary zvětšují plochu obvodového pláště, které tvoří tepelné mosty kde dochází ke ztrátám tepla. Ale při velmi dobrých izolačních materiálech si můžeme dovolit rozmanitější tvárnost budovy. Ideálním tvarem je krychle, ale ta se nesetkává s velkou oblibou a někdy ani nezapadá tento tvar budovy do krajinného rázu.63 Velikost (podlahová plocha na jednoho uživatele) a tvar budovy jsou projektovány podle užitku stavby. U standardních rodinných domů s malým rozpočtem se vyplatí počítat s budoucím rozvojem, kdy je možné uvažovat o rozšíření domu. Větší domy jsou na tom lépe. Podle provedených výpočtů u středněvelkého a čtyřpodlažního bytového domu (se stejnými obvodovými konstrukcemi a systémem vytápění) je potřeba tepla na podlahovou plochu až o jednu třetinu nižší. V projektu domu by se mělo počítat s okolní zelení, popřípadě instalovat možnou zástěnu, která bude množství slunečního záření redukovat.64 Vnitřní uspořádání budovy je rozdílné u rodinných a administrativních budov. Obecně je výhodnější využít orientace podle světových stran. Obytné prostory by se měli orientovat na jih až

60

svahovitost a tvar terénu NAGY, Eugen: Nízkoenergetiský ekologický dom, 1.vydání, Bratislava, Jaga group, v.o.s. 2002, 283 stran, ISBN 80-88905-70-2, str. 25

61

62

NAGY, Eugen: Nízkoenergetiský ekologický dom, 1.vydání, Bratislava, Jaga group, v.o.s. 2002, 283 stran, ISBN 80-88905-70-2, str.30 63 NAGY, Eugen: Nízkoenergetiský ekologický dom, 1.vydání, Bratislava, Jaga group, v.o.s. 2002, 283 stran, ISBN 80-88905-70-2, str. 34 64 TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 34 - 35, uvedený výpočet: Kolektiv. Udržitelná výstavba budov. Etapa 3. Výzkumná zpráva pro MPO, ČVUT Fakulta stavební, 2002

27

Ekologické bydlení a průzkum trhu jihovýchod, ložnice od východu až jihovýchodu a pracovny spíše na neoslněnou stranu. Pozor se musí dát na přehřátí budovy. Největší prosklené plochy fasády mohou i v zimě přehřát místnost. 65

2.3.2. Princip solárního domu Solární koncept rozvržení místností v domě se používá hlavně z důvodu orientace obytných místností na oslněné strany, což má energetické, ale i psychologické opodstatnění. Často obývané místnosti se orientují na sluneční stranu, kde velkoplošné zasklení fasád umožňuje zisk pasivního zdroje tepla. Naopak na severní straně domu by měli být umístěny technické místnosti s malými okny, protože okna na severní stranu představují možné tepelné ztráty. V případě požadavku na větší solární zisky je možné část střechy nechat prosklenou. Technicky je nutné zabezpečit nosnost a kvalitu konstrukce. Toto konstrukční řešení umožňuje správnou cirkulaci tepla. V zimních měsících se teplý vzduch dostává do severní části domu a v létě se ochlazuje přehřátý vzduch. Při 30 – 45% zasklených ploch na jižní fasádě může ušetřit podstatné množství energii na vytápění. V letních měsících je naopak důležité sledovat to, aby nedocházelo k přehřátí obývaných místností. Tento problém je řešen především u administrativních budov, kde potřeba chlazení převyšuje spotřebu energie na vytápění.66 Základní pravidla v této souvislosti je snížení pasivních solárních zisků na správnou hodnotu (velikost oken a jejich možné zastínění), dalším krokem je snížení používání energetických spotřebičů, které jsou zdrojem tepla a používaní speciálních teplo akumulujících materiálů. Tento problém se týká především administrativních budov. Pokud by nestačili tyto postupy, je možné například ochlazovat stropy prouděním chladné vody. Další možností je noční prochlazení budovy, kdy přes den se nižší teplota udrží déle. Pokud by bylo potřeba využít mechanického chlazení budovy, je možné získat energii z obnovitelných zdrojů energie, v tomto případě ze solárních kolektorů.67

Solární panely

Sluneční paprsky se v tomto případě používají na přímou výrobu tepla. Při stoupající spotřebě a ceně energie je využití alternativních zdrojů možným řešením. Jedním z těchto zdrojů je solární energie, které stále populárnější. Pomocí solárních kolektorů dochází k ohřevu vody a může

65

TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 34 - 35 66 NAGY, Eugen: Nízkoenergetiský ekologický dom, 1.vydání, Bratislava, Jaga group, v.o.s. 2002, 283 stran, ISBN 80-88905-70-2, str. 36 67 TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 37 - 38

28

Ekologické bydlení a průzkum trhu podpořit vytápění domu. Solární kolektory bývají instalovány na střechy domů. Návratnost investice se odhaduje kolem deseti let a jejich životnost je až třikrát vyšší.68 69 Energie vyrobená pomocí solárních kolektorů nahrazuje kolem 30% množství energie potřebné na vytápění a až 70% na ohřev vody. Je to alternativní zdroj energie, který nahrazuje fosilní paliva, jež znečišťují životní prostředí a do budoucna se předpokládá jejich úbytek. Z konkrétního příkladu instalace a provozu solárního kolektoru vyšla návratnost investice (80.000 Kč) 6 tel. Jde o pět kolektorů o absorpční ploše 10 m2 , kdy při plném slunečním svitu 4,5 hodiny denně můžeme získat až 27 kWh/den. Energie získaná ze slunečního záření může být skladována zhruba tři dny. Uvažujeme-li cenu 1,50 Kč za 1 kWh, denní úspora je 35 Kč. Z uvedených 27 kWh je možné ohřát teplou vodu pro 4 osoby a pokud energie zbude, může být použita na vytápění domu (v kombinaci s jiným zdrojem energie na vytápění).70

2.4. Obvodové zdivo Existuje několik druhů materiálů, které jsou schopny splňovat podmínky nízkoenergetického domu. Můžeme je rozdělit na zděný dům, dřevostavbu nebo alternativní dům. Zděný dům s homogenními stěnami z cihel nedosahuje sám o sobě dostatečné kvality pro nízkoenergetický dům. Výhodnější je sendvičový typ stěn, kde dochází k menšímu prostupu tepla a k akumulaci tepla. U dřevěných domů není problém s únikem tepla nijak razantní, naopak, zdá se být vhodným materiálem. Navíc je to přírodní produkt, který není nijak drahý. V USA, Kanadě nebo Finsku jsou tyto stavby normální. Dřevěný dům na první pohled může vypadat jako normální zděný dům, je možné na vnější stěny použít běžný fasádní systém. Tento druh stavby je vhodný pro stavbu nízkoenergetických domů. Poslední skupinou domů jsou alternativní domy. V tomto případě dochází k použití netradičních přírodních materiálů, u nízkoenergetických domu je to především sláma. 71 Unik

tepla,

který spotřebu

energie zbytečně zvyšuje,

je možné redukovat.

U

nízkoenergetických domů je tato podmínka nutností. Nemůže si dovolit při tak nízké spotřebě tepla na vytápění nechat teplo zbytečně unikat. To dům opouští větráním nebo prostupem tepla. Obojí se dá redukovat a tím šetřit energii. Zabránit prostupu tepla stěnami domu stoprocentně je fyzikálně nemožné. Je třeba ale využít správných a kvalitních materiálů, které úniku tepla zabráni. Kvalitní 68

Podle technických údajů společnosti Bramac, cena 2,55 m2 plochy kolektoru se pohybuje kolem 16 300 Kč (bez DPH). 69 Komerční prezentace společnosti Bramac: Sluneční energie pro ekologii i pohodlí, Rodinný dům č.8, 2008,str. 87 70 ALTER-EKO S.R.O.: Solární kolektory – základní informace, Solární kolektory – příklad, přístup z internetu: http://www.alter-eko.cz/index.php?page=solarni-kolektory/solarni-priklad, citace 13.11.2008 71 MURTINGER, K.: Stavíme energeticky úsporný dům: 2. díl – stěny, základ všeho, přístup z internetu: http://www.nazeleno.cz/energie/pasivni-domy/stavime-energeticky-usporny-dum-2-dil-steny-zaklad-vseho.aspx, citace 17.11.2008

29

Ekologické bydlení a průzkum trhu teplená izolace a stavební materiály jsou předpokladem

účinnosti nízkoenergetického domu.

Polystyren, minerální a sklená vata jsou nejčastěji využívanými materiály izolace. Dalším možným izolačním materiálem jsou vločky z celulózy (z recyklovaného papíru), ovčí vlna, mořské řasy nebo len, jsou ekologická, ale ne příliš využívají.72 Levným izolačním materiálem je v tomto případě sláma. Volba je tedy více či méně na majiteli domu, kolik je ochoten do izolace investovat.73 Místa, kde dochází až k desítkám procent úniku tepla jsou tepelné vazby a teplené mosty. Tepelná vazba je místo, kde dochází k navázání dvou konstrukcí a tvoří kout. Teplený most je místo, kde dochází k zúžení teplené izolace například u okenních rámů. Působí negativně na energetickou bilanci domu. Z hygienického hlediska jsou teplené mosty nebezpečné. V těchto místech dochází ke zvyšování vlhkosti až na 80 %, což je ideální pro růst plísní.74 U nízkoenergetických domů jsou teplené mosty sledovány velmi pečlivě. Nejvýhodnější je v tomto případě souvislá, ne členitá konstrukce domu bez výčnělků, kdy dochází k minimálnímu přerušení tepelně izolační vrstvy. V případě balkonů a lodžií jsou použity speciální technické postupy jako například samostatné podepření konstrukce nebo lokální zavěšení balkonu a několik dalších. Kovová osazovací lišta, která je kontaktní místo pro izolační systém nad stěnou budovy, je další teplený most, kterému v případě nízkoenergetického domu je věnována speciální pozornost. Průnik tepla v tomto případě je asi kolem 2 až 6 kW. Není to velké číslo, ale při snižování spotřeby energie na vytápění, i to hraje roli.75

Místa, kde dochází k největším tepelným ztrátám jsou

Napojení stěny a střechy – zde vznikají teplené mosty, kde není dostatek místa pro izolační výplň. Železobetonová konstrukce – hlavně při jednovrstvém zdivu musí být čelní plochy stropních desek dodatečně tepelně izolovány. Osazovací ostění oken – výrazným tepleným mostem je zde neizolované ostění oken, protože unikající teplo proniká jen obvodovým zdivem. Ideálním řešením by bylo, kdyby okna byli konstruovány v rovině s izolační vrstvou fasády. Pokud to není možné, i na ostění se musí použít izolační materiál.

72

STERN,M.: Pasivní, nízkoenergetické a nulové domy – co to je?, přístup z internetu: http://www.nazeleno.cz/pasivni-nizkoenergeticke-a-nulove-domy-co-je-co.aspx, citace 17.11.2008 73 BERANSKÝ, J., MACHOLDA, F., SRDEČNÝ, K., TRUXA, J.: Úsporná opatření v rodinných domech, přístup z internetu: http://www.i-ekis.cz/?page=uspory-rd, citace 12.11.2008 74 BARENOVSKÝ, J., HUDCOVÁ, L., KAŠPAROVÁ, M. a kol.: Zásady výstavby nízkoenergetických domů, přístup z internetu: http://www.ekowatt.cz/cz/informace/uspory-energie/zasady-vystavby-nizkoenergetickych-domu, citace 13.11.2008, ŠUBRT, R.: Tepelné mosty ve stavebních konstrukcích, přístup z internetu: http://www.tzbinfo.cz/t.py?t=2&i=2526, citace 17.11.2008 75 TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 76 - 78

30

Ekologické bydlení a průzkum trhu Okenní parapety a nedokonalé překlady – všechny nedokonalé překlady by měli být izolovány. Vnitřní i vnější parapety by také měli být z tepelně izolačního materiálu. Niky pro komínové těleso – jedná se o tepelně i technicky zeslabené místo stěny, které vyžaduje speciální zateplení. Za komínovým tělesem by mělo dojít k umístění speciální reflexní folie. Průnik obvodovým pláštěm – při použití nekvalitních tepelně izolačních materiálů Roletové boxy – to není standardní vybavení, ale pokud dochází k jeho instalaci, teplenými mosty dochází k úniku tepla. Představují slabší článek stěny domu, protože zeslabují tloušťku obvodového pláště a může do nich proudit studený vzduch.76 Požadavek na nízkou spotřebu tepla u nízkoenergetického domu může být splněn jedině s kvalitní tepelně izolační konstrukcí. Výhodou jsou zde kompaktní tvary budov, které snižují hodnotu prostupu tepla konstrukcí. Izolační materiály a celá konstrukce by měla splňovat standardy izolace pasivního domu. Teplená izolace může být i několik desítek centimetrů široká. Vyplatí se protop uvažovat o užší nosné konstrukci a ušetřené místo využít na zateplení stěn. Tloušťka izolací se pohybuje kolem 20 – 30 centimetrů.77 Jako akumulátory tepla slouží masivní podlahy, vnitřní příčky a v neposlední řadě také obvodové stěny. Správně zateplené musejí být i stěny, které jsou společné pro vytápěné a nevytápěné prostory a podlaha v kontaktu s terénem. Podsklepení není u těchto domů vhodné.78

79

Zateplení zabraňuje úniku tepla z objektu v zimních měsících a v letních

měsících zabraňuje přehřátí domu. Stěny u dřevostaveb umožňují několik variant řešení. Jedním z možných řešení je dřevěná konstrukce se sloupky vyplněné izolací. Venkovní stěna může být ze dřeva nebo dřevěných desek. Zajímavým způsobe, řešení je stavba z dřevěných panelů, které se na místě jen složí a dům je hotov. Možným řešením minimalizace teplených mostů je typ konstrukce, kdy nosné zdi nejsou venkovní, ale nosnost je přenesena na železobetonový skelet z vnitřních zdí. V tomto případě se nemusí řešit tloušťka a izolace obvodových zdí a může se použít více izolačních materiálů. 80

76

NAGY, Eugen: Nízkoenergetiský ekologický dom, 1.vydání, Bratislava, Jaga group, v.o.s. 2002, 283 stran, ISBN 80-88905-70-2, str. 37 77 Nosná konstrukce může být provedena stěrkovou omítkou, keramickým nebo dřevěným obkladem. Vužít se může i sendvičový způsob konstrukce (izolace je umístěna mezi dvě zdiva). Velmi častým řešením je dřevěná konstrukce vyplněná izolačními materiály. 78 V hloubce 3 m se teplota celoročně pohybuje kolem 5 – 10 0C což by vedlo ke zvyšování nákladů na vytápění. 79 SRDEČNÝ, Karel: Energeticky soběstačný dům, realita či fikce?, 2.aktualizované vydání, Brno, ERA 2007, 91 stran, ISBN 978-80-7366-8, str. 16 - 19 80 BARENOVSKÝ, J., HUDCOVÁ, L., KAŠPAROVÁ, M. a kol.: Zásady výstavby nízkoenergetických domů, přístup z internetu: http://www.ekowatt.cz/cz/informace/uspory-energie/zasady-vystavby-nizkoenergetickych-domu, citace 13.11.2008

31


2.5. Střecha81 Jako u standardních domu i u nízkoenergetického domu je možná konstrukce šikmí nebo ploché střechy. Obecně u šikmé střechy je složitější teplená izolace, ale existuje několik způsobů jak střechu správně zaizolovat. Plochá střecha usnadňuje instalaci zateplení, ale problém je ve větrání. Jsou často navrhované jako nevětrané, což umožňuje hromadění páry. V delším časovém úseku se páry mohou přeměnit na vodu a prosakovat do domu. Krytina střechy zabraňuje tomu, aby vlhky vzduch unikal ven a hromadí se tam. Řešením je velmi kvalitní parotěsná zábrana na vnitřní straně střechy. I u šikmých střech může docházet k hromadění vlhkosti, většinou se ale nahromaděná vlhkost ze zimních měsíců stihne sama vypařit během teplých letních měsíců. U šikmých střech je složitější postup zateplování. Vyplatí se vložit více vrstev izolace.

82

Nevýhodou je snížení vnitřního

prostoru. Jinou možností zateplení šikmé střechy je hydroizolace. Je velmi důležité umístit izolační vrstvy ve správném pořadí. Parotěsná folie by měla být na vnitřní straně a pojistná hydroizolace na vnější straně střechy.

2.6. Okna Okna u nízkoenergetických domů musí splňovat především dva požadavky. Oba požadavky jsou stejně důležité a nesmí se zanedbat ani jeden z nich. V prví řadě musí být okna dobrým izolantem a pak musí propouštět co nejvíce sluneční energie. Vliv na schopnost dobře izolovat mají mezery mezi skly, čím více je těchto mezer, tím lépe okno izoluje. Výhodou je zde použít těžších skel a to trojskel. Ty jsou zpravidla umísťovány do oken, která se nemusí otevírat. Další možností je zasklení Heat Mirror, kde je prostřední tabule skla nahrazena folií. Pomocí folie dochází k zabarvení skla. Kvalita a šířka oken se volí možné orientace oken ke světovým stranám. Okna orientovaná na sever nemusí mít tak kvalitní propouštěcí schopnosti, ale izolace by naopak měla být kvalitnější než například u oken orientovaných na jih. Na jižní stranu by se měla orientovat okna s větší propustností solární energie. Orientace okna na východ nebo západ se musí pečlivě zvažovat. Letní slunce je nízko nad obzorem a mohlo by docházet k přehřátí. Pokud není možné orientaci oken přizpůsobit, je možné využít různé druhy oken, které propouští minimální množství sluneční energie. V zimě tím přijdeme o jeden zdroj tepla, ale v létě se vyhneme nepříjemnému přehřátí

81

SRDEČNÝ, Karel: Energeticky soběstačný dům, realita či fikce?, 2.aktualizované vydání, Brno, ERA 2007, 91 stran, ISBN 978-80-7366-8, str. 21 - 24 82 Běžná tloušťka krokví je asi 16 cm. Izolace by však měla být asi 20 cm široká. Je možné umístit na krokve rošt z vodorovných silnějších latí a to připevnit jednu vrstvu izolace.

32

Ekologické bydlení a průzkum trhu místnosti. Obdobná situace je u oken střešních. Zde se nedoporučuje instalovat mnoho akumulační hmoty, rovněž pro to, aby nedocházelo k přehřátí. 83 Kvůli solárním zisků, má nízkoenergetický dům hodně oken. Až 25 % energie může uniknout z domu nekvalitními a nedostatečně izolujícími okny. Spoj mezi rámem okna a stěnou domu je místo, kde vzniká tepelný most, kudy uniká teplo z vytápěného domu. Aby solární zisky byli vyšší než prostup tepla z domu, musí být instalace oken velmi pečlivě naplánována. Do nízkoenergetického domu by měli být instalovány trojskla. Světlo by se mělo dostat do domu, kde je přeměněno na teplo a neunikat ven. Systém větrání nízkoenergetického bydlení je zabezpečen speciální větrací technikou. Z toho důvodu není nutné, aby byla všechna okna otevírací. To vede nejen ke snížení možného úniku tepla, ale nejsou také tak drahé. Dřevěný nebo plastový rám okna s izolací je běžně požívaný typ okna. Tepelný most, který v tomto případě není nijak možné odstranit, je distanční rámeček mezi skly. U běžných staveb se používá hliníkový rámeček. Minimalizaci úniku tepla je lepší využít nerezový nebo plastový rámeček. Jinak je jedno, jestli se použijí okna dřevěná nebo plastová. Není nutností použít u nízkoenergetického domu trojskla. Dvojskla mají také vlastnosti, které splňují podmínky nízkoenergetického domu. Energetická propustnost tepla je i v tomto případě velmi dobrá. Kvalitní okna mají mnohdy lepší izolační schopnosti, než stěny.84

2.7. Větrání Výměna vzduchu je potřeba především z hygienických důvodů. Množství vzduchu, který je potřeba vyměnit je závislý na počtu osob v domě a délce jejich pobytu v něm. Producentem škodlivin není jen člověk sám o sobě, ale i jeho činnost v domě a škodlivé prvky jsou uvolňovány i z nábytku nebo podlah. Mezi škodliviny vyprodukované v domě patří oxid uhličitý, plyny, vodní pára a mikroorganismy jako bakterie, viry nebo roztoči. K větrání dochází buď přirozeným větráním nebo nuceným větráním. Přirozené větrání je u nízkoenergetických domů dost nevhodné. Na dům jsou kladeny vysoké izolační požadavky a větrání okny nebo nedostatečnou izolací není u nízkoenergetického

domu

možné.

Naproti

tomu

nucené

větrání

je

nutnou

součástí

nízkoenergetického domu. Úspora energie je v tomto případě až druhořadá. Úspora energie je až vedlejší pozitivní efekt. K úspoře energie dochází ze dvou důvodů: 1) Není nutné větrat otevřeným oknem, množství vzduchu je přesně dávkováno

83

SRDEČNÝ, Karel: Energeticky soběstačný dům, realita či fikce?, 2.aktualizované vydání, Brno, ERA 2007, 91 stran, ISBN 978-80-7366-8, str. 22 - 24 84 BARENOVSKÝ, J., HUDCOVÁ, L., KAŠPAROVÁ, M. a kol.: Zásady výstavby nízkoenergetických domů, přístup z internetu: http://www.ekowatt.cz/cz/informace/uspory-energie/zasady-vystavby-nizkoenergetickych-domu, citace 13.11.2008

33

Ekologické bydlení a průzkum trhu 2) Teplo z odváděného vzduchu je odebíráno a je použito na vytápění (rekuperace)85 Omezení úniku tepla a minimalizaci energetických ztát můžeme dosáhnout buď jednoduchým kontrolovaným větráním nebo kontrolovaným větráním s rekuperací tepla. Mechanické větrání se používá u obyčejných domu k odvětrání středních, nevětraných místností. Postupem času došlo ke zdokonalení mechanického nuceného větrání a to se stalo standardem u nízkoenergetických domů. Centrální nucené větrání – v centrální místnosti domu je umístěn odtah odpadního vzduchu. Do ostatních místností jsou umístěny samostatné výustky, které dávkují čerstvý vzduch podle potřeby. Další odtahy odpadního vzduchu jsou umísťovány do koupelny nebo na WC. V kuchyni by měla být umístěna cirkulační digestoř, která čistí vzduch v kuchyni. Decentralizované větrání – každá místnost má svoji větrací jednotku. Dávkování vzduchu je v tomto případě přesnější, ale hrozí zde větší hlučnost. Tento systém se při konstrukci nízkoenergetického domu příliš nevyužívá. Instaluje se při rekonstrukci, kdy není možné zasahovat do stavební konstrukce domu.86 U velmi dobře izolovaných domů lze spojit větrání a vytápění. Rekuperací dochází ke snižování spotřeby energie na vytápění. Vzduch odváděný z místnosti předá své teplo a do místnosti se vrací čerstvý vzduch. Nevýhodou je, že se tímto způsobem větrání roznáší pachy i zvuk. Pomocí tohoto systému dochází k předávání tepla z teplé jižní místnosti do chladné severní místnosti. Účinnost rekuperace závisí na teplotě a vlhkosti vzduchu. Optimální vlhkost je asi 60%. Jako rekuperační jednotka se používá plastový nebo regenerační výměník. U plastového výměníku dochází k předání tepla, ale ne vlhkosti. Regenerační výměníky pomocí papírového lamelu dokážou v zimě předávat vlhkost z vlhčího vnitřního vzduchu do čerstvého (suchého) vzduchu. Výměník se musí po čase vyměnit za nový, což zvyšuje provozní část nákladů. Rekuperační výměník je možné nahradit tepelným čerpadlem, které teplo z odpadního vzduchu použije pro ohřev teplé vody. V celkové ekonomické bilanci je ale teplené čerpadlo dražší a spotřebuje více elektrické energie na svůj provoz. Z hlediska energetické bilance je jedno, kde je energetický zisk využit.87 Z ekonomického hlediska je lepší větrání s rekuperací instalovat pouze v úsporných domech. U méně úsporných domů je potřeba další zdroj tepla, což zvyšuje náklady a stává se neekonomické. Pokud bude mít dům mechanické větrání, k úspoře nákladů dojde u instalace oken, protože všechny nemusí být otevíratelné.88

85

TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 84 - 86 86 TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 86 87 SRDEČNÝ, Karel: Energeticky soběstačný dům, realita či fikce?, 2.aktualizované vydání, Brno, ERA 2007, 91 stran, ISBN 978-80-7366-8, str. 27 - 29 88 SRDEČNÝ, Karel: Energeticky soběstačný dům, realita či fikce?, 2.aktualizované vydání, Brno, ERA 2007, 91 stran, ISBN 978-80-7366-8, str. 30

34


2.8. Zdroje tepla v domě na vytápění a ohřev vody Systém vytápění je standardním vybavením každého domu. V případě nízkoenergetických domů je kladen na vytápění mnohem větší důraz. K tomu, aby byli splněny podmínky nízkoenergetického domu (spotřeba energie na vytápění nesmí být větší než 50 kWh za rok na metr čtvereční), je potřeba tepelný systém vybírat velmi pečlivě. K úspoře energie rozhodně přispěje vhodná kombinace vytápění, ohřevu teplé vody a větrání. Odlišnosti od obyčejných domů jsou v hodnotách teplených ztráty a zisku a ekologičtější přístup k celé koncepci vytápění. Velký důraz ze strany projektanta je kladen na přesný projekt a plán budovy. V případě dodatečných změn nelze přesně stanovit energetickou bilanci, což by v případě nízkoenergetického domu ztrácelo význam.89 Mezi nejčastější zdroje tepla patří zemní plyn, elektrika a dřevo. Energetická zdroj je vhodné hledat podle velikosti tepelných ztát a zisků. V případě dokonale izolovaného domu s malými tepelnými ztrátami je volba tepelného systému méně důležitá než u obyčejného domu. Záleží na klimatických podmínkách, v některých případech není zdroj tepla potřeba vůbec. Ve středoevropských klimatických podmínkách je instalace zdroje tepla nutná. Z provedené analýzy v první části práce vyplývá, že ceny energií rostou a v budoucnu růst stále budou. Podrobnější vývoj cen energií by nám přesněji přiblížil návratnost investice do stavby nízkoenergetického domu. Tato dlouhodobá prognóza k dispozici ale není. Pokud požijeme dostupné zdroje, dojdeme k závěru, že investice do úspory energie se vyplatí. Pokud se rozhodujeme o druhu tepelného zdroje, v úvahu musíme brát i akumulační výkon.90 Zdroj tepla v nízkoenergetickém domě by měla být šetrná k životnímu prostředí. Měla by produkovat co nejméně emisních škodlivin a minimalizovat potřeby využití primární energie z neobnovitelných zdrojů. Nejekologičtějším způsobem vytápění je spalování biomasy, využití sluneční, vodní nebo větrné energie. Naproti tomu nejvyužívanějším zdrojem tepla jsou zemní plyn, dřevo a elektrika ovšem ne tak šetrné k životnímu prostředí. Nejekologičtější a nejefektivnější zdroj tepla

je spalování biomasy (kusové dřevo nebo

brikety). Pokud bychom uvažovali o tomto zdroji, v úvahu musíme brát i to, že pro zásobu dřeva potřebujeme dostatek prostoru. Dřevo do kotle na kusové dřevo se zásobníkem se doplňuje maximálně jednou denně, mnohdy i méně. Další možností jsou kachlová kamna, která splňují funkce akumulační i teplovzdušné. V případě vytápění zemním plynem by měl být použit kondenzační kotel s modulovým hořákem. Jelikož je zemní plyn neobnovitelný zdroj energie, jeho využití by mělo být účelné. 89

TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 81 90 TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 82

35

Ekologické bydlení a průzkum trhu Zajímavým řešením je střešní plynová centrála, která je instalovaná v podstřešním prostoru. Spaliny jdou odevzdávány speciálním vedením nad střechou, čímž se vyhneme stavbě komína. Obecně plynové kotle mají ekologičtější bilanci než kotle na olej. Dalším zdrojem tepla je elektrická energie. Pokud bychom počítali s tímto zdrojem energie, musíme brát v úvahu ceny energií, které by mohli být největší nákladovou položkou. Přívod tepla v tomto případě je relativně levný, ale provozní náklady jsou vyšší. Vhodné je použít teplené čerpadlo. Investiční náklady jsou ale relativně vysoké. Solární energie u dobře izolovaného nízkoenergetického domu v kombinaci s tepelným zásobníkem můžou dosáhnout úspor na vytápění. Technická a finanční náročnost je v tomto případě dost velká v porovnání s energetickou úsporou.91

2.9. Systém vytápění U nízkoenergetických domů je využití pasivní sluneční energie a energie získané z vnitřních zdrojů tepla větší než u obyčejného domu. Doba vytápění v takto koncipovaném domě je kolem dvou až čtyřech měsíců v roce, mnohdy i méně. Není zapotřebí instalovat nijak náročný a výkonný zdroj tepla. Vzhledem k malé spotřebě tepla se rozvod tepla může realizovat pomocí systémů s nižšími teplotami základního média, jako je například voda nebo vzduch. V mimořádně dobře izolovaném domě můžeme instalovat otopné plochy volně do prostoru. V úvahu přicházejí všechny druhy otopných těles, vytápění podlahové, deskové, otopné žebříky v koupelných i jejich možné kombinace. Podle klimatických podmínek je vhodné správně nastavit regulační systém, aby nedocházelo k přehřátí, nebo naopak k nedostatku tepla v místnosti. 92 2.9.1. Primární energie provozu budov93 Energie potřebná na vytápění a ohřev vody v domě musí být nějakým způsobem do domu přiváděna. Zdrojem energie jsou primární zdroje. Výroba elektřiny a její rozvod je energeticky náročný a musíme ho započíst k energetické bilanci domu. Pokud je energie dováděna do domu, musíme počítat s tím, že jednu kilowatthodina na elektroměru je určeno okolo 3 kilowatthodin primární energie. Z výše uvedené analýzy vyplývá, že spotřeba i cena energie rostou a proto je

91

NAGY, Eugen: Nízkoenergetiský ekologický dom, 1.vydání, Bratislava, Jaga group, v.o.s. 2002, 283 stran, ISBN 80-88905-70-2, str. 40 - 41 92 NAGY, Eugen: Nízkoenergetiský ekologický dom, 1.vydání, Bratislava, Jaga group, v.o.s. 2002, 283 stran, ISBN 80-88905-70-2, str. 42 - 43 93 TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 22 - 24

36

Ekologické bydlení a průzkum trhu potřeba energii využívat co nejefektivněji. Je-li to možné, co nejvíce redukovat spotřebu energie a používat účinnější energetické systémy. Ani využívání obnovitelných zdrojů energie není energeticky soběstačné. Musíme počítat s využitím neobnovitelných zdrojů na pohon čerpadel, vliv dopravy nebo zpracování paliv. Podíl primární energie na potřebné množství tepla v budově je u různých systémů různě vysoký. Nejvyšších hodnot spotřeby energie dosahují elektrické topné soustavy. Druhým nejnáročnějším systémem je plynové topení. Možným řešením je využití tepleného čerpadla, jehož spotřeba energie je nižší, ale nejvíce energie šetří solární panely a fotovoltaické systémy.

2.9.2. Teplené čerpadlo Tepelné čerpadlo se řadí mezi alternativní zdroje energie, ale ne mezi obnovitelné. Ke své činnosti potřebuje zdroj primární energie – elektřinu. Princip tepleného čerpadla je znám asi sto let. Do našeho podvědomí se začalo dostávat až po roce 1989. V posledních deseti letech poptávka po tepelných čerpadlech roste, i když je pořízení čerpadla náročná investice. S rostoucí cenou energie se doba návratnosti zkracuje.94 Na instalaci můžeme získat dotaci ze Státního fondu životního prostředí a fondů Evropské unie. Vstupní investice se pohybuje asi okolo 200 000 až 400 000 Kč. Z provedených výpočtu se doba návratnosti pohybuje kolem 7 až 10 let. Poté už dochází jek k úspoře. Samotná životnost čerpadla je okolo dvaceti let. Jediné, co podléhá opotřebení je kompresor. Jeho výměna vyjde asi na 15 000 Kč. 95 Teplené čerpadlo funguje na principu ledničky. Přijímá teplo ze svého okolí a přeměňuje na teplo, které vytápí nebo ohřívá teplou vodu. Zdrojem tepla může být půda, podzemní voda, povrchová voda, venkovní nebo vnitřní vzduch. Typ čerpadla vzduch/voda je univerzální typ pro ústřední vytápění. Systém vzduch/vzduch96 je spíše doplňkový zdroj využívaný pro teplovzdušné vytápění a klimatizaci. Teplovodní vytápění využívající odpadní teplo a geotermální energii funguje na systému voda/voda. Typ čerpadla země/voda je univerzální typ pro teplovodní vytápění. Zdrojem je v tomto případě hlubinný vrt nebo plošný zemní kolektor. Poslední možností systému tepelného čerpadla je voda/vzduch k teplovzdušnému vytápění.97 Ideální variantou u nízkoenergetických domů je využití odpadního tepla tedy systém vzduch/vzduch. Toto teplo je z domu odváděno větracím systémem a následně ohřáno. Zařízeni funguje jako jednotka, která v zimních měsících vzduch ohřívá, v letních měsících vzduch chladí a ohřívá teplou vodu. Teplené čerpadlo vzduch/voda využívá spirálové scroll kompresory, takže 94

Tepelné čerpadlo zformuloval anglický fyzik už v roce 1852 William Kelvin. PELOTON, Dům a zahrada: Tepelné čerpadlo nejsou žádná kouzla, 19.4.2006, přístup z internetu: http://www.bydlet.cz/bydlet/118877-tepelne-cerpadlo-nejsou-zadna-kouzla/, citace 20.11.2008, STRAŇÁK, V.: Drahá zdroj pro levné vytápění, Rodinný dům č. 8/2008, str. 96 96 ochlazuje/ohřívá 95

37

Ekologické bydlení a průzkum trhu dokážou ohřát vodu z venkovního vzduchu o teplotě až - 25°C. Při nižších teplotách je potřeba druhý zdroje energie na vytápění, který je třeba asi 5 – 10 dní v roce. Jednou z výhod tepelných čerpadel využívajících vzduch je možnost využití kdekoli, nevyžadují žádné dodatečné zemní práce, jež náklady na instalaci tepelného čerpadla zvyšují. Čerpadlo je možné umístit kdekoli v domě. Složitější instalace je u čerpadel využívajících teplo ze země. Povrchové využití půdy vyžaduje do hloubky asi jednoho metru položit polyetylenové trubky naplněné nemrznoucí kapalinou, kde se nemrznoucí kapalina ohřívá teplem ze země. Výměník se umísťuje vedle domu v místě, kde nehrozí zamrznutí. U hlubinných zdrojů tepla je potřeba vrt do hloubky asi 150 metrů, výměník z plastových trubek je umístěn v tomto vrtu. Vrty jsou realizačně i finančně náročnější než horizontální povrchové kolektory. Posledním typem tepelného čerpadla je systém voda/voda, který získává teplenou energii z podzemních nebo hlubokých vod. Čerpaná voda z prvního vrtu v hloubce asi deset metrů se ve výměníku ochlazuje a vrací se do druhého tzv. vsakovacího vrtu. Samotná instalace čerpadla je i v tomto případě relativně náročná. 98 Efektivita tepelného čerpadla je udávána topným faktorem COP (coefficient of performance), což je poměr získaného tepla a vstupní energie (elektřiny pro pohon kompresoru čerpadla). Čím je topný faktor vyšší, tím je efektivita tepleného čerpadla vyšší. Hodnota COP se pohybuje okolo 2 až 5.99 Podle měnících se roční období hodnota topného faktoru kolísá. Pro porovnání účinnosti různých tepelných čerpadel je nutné počítat se stejnou vstupní a výstupní teplotou. Parametry čerpadla jsou většinou uváděny podle požadavků normy ČSN EN 255 – vstupní teplota 0 °C a výstupní 35 °C. Teplené čerpadlo potřebuje elektřinu nejen na pohon kompresoru, ale také na pohon větráků a pohon oběhového čerpadla. 100

2.10. Tepelné ztráty a zisky Rozhodující je teplená ztráta prostupem obvodovou konstrukcí a ztráty výměnou vzduchu. Záleží v první řadě na izolačních schopnostech a tvarové řešení budovy. Zde mají výhodu domu bez zbytečných výčnělků. Nejrůznější nerovnosti mohou zabránit navýšením tloušťky izolace.101 Prostup tepla může probíhat přímo a nepřímo. Přímo, pokud je stěna v přímém kontaktu s venkovním vzduchem a nepřímo přes nevytápěný prostor v budově (střecha). Patří sem i situace,

97

STRAŇÁK, V.: Drahá zdroj pro levné vytápění, Rodinný dům č. 8/2008, str. 98 PELOTON, Dům a zahrada: Tepelné čerpadlo nejsou žádná kouzla, 19.4.2006, přístup z internetu: http://www.bydlet.cz/bydlet/118877-tepelne-cerpadlo-nejsou-zadna-kouzla/, citace 20.11.2008 99 Je-li hodnota topného faktoru COP tepelného čerpadla 3, znamená to, že na vyprodukování 3,5 kWh tepla potřebujeme 1 kWh energie elektrické. Hodnota COP však nezapočítává teplo získané z okolí, které je zdarma. 100 STRAŇÁK, V.: Drahá zdroj pro levné vytápění, Rodinný dům č. 8/2008, str. 98 101 SRDEČNÝ, Karel: Energeticky soběstačný dům, realita či fikce?, 2.aktualizované vydání, Brno, ERA 2007, 91 stran, ISBN 978-80-7366-8 98

38

Ekologické bydlení a průzkum trhu kdy je pod vytápěnou budovou jen základová konstrukce na zemině nebo nevytápěný suterén.102 Asi 25 % tepla uniká obvodovým zdivem a fasádou, zhruba 15 % tepla uniká střechou, 20 % tepla se ztrácí okny a zbylých asi 20 % odchází z domu větráním. U starších domů se může provést rekonstrukce použitím lepších izolačních materiálů, výměnou oken a určit nový systém větrání. U novostaveb je pak už od projektu důležité počítat s možným únikem tepla a zaměřit se na využití kvalitních tepelně izolačních matriálů.103 Jedině tehdy můžeme hovořit o energetickém domě, který šetří až 90 % energie na vytápění. Vliv na celkovou energetickou bilanci domu mají tepelné zisky. Stejně jako výpočet ztráty tepla i výpočet tepelných zisků se provádí pomocí zadaných charakteristik.

104

Podle předpisů

existují dva principy výpočtu vnitřních tepelných zisků. Prvním z nich je užitím smluvních hodnot105 nebo zjištění hodnot vnitřních energetických zisků z energetických spotřebičů v domě a jejich časové využití. Používají se buď standardní statistické hodnoty nebo se zjišťují konkrétní čísla, která jsou ovlivněna počtem osob v domě. Pro výpočty jsou stanoveny konkrétní hodnoty pode velikosti budovy. Ty se však během roku mění jak se mění teplota venkovního prostředí. Aby nedocházelo k nepřesnostem v energetické bilanci domu, hodnoty se upřesňují podle konkrétního počtu osob v domě a venkovní teploty.106 Pasivní solární zisky prostupují do budovy skrz okna a prosklené části fasády. Pro zařazení do energetické bilance domu se propočet zaměřuje na velikost prosklených míst domu a propustností daného skla.

107

I pro standardní domy je potřeba zajistit denní osvětlení a osvětlení největší možné

plochy domu. Nejvíce slunečních paprsků dopadá na jižní stanu, tam by se logicky měla umístit největší prosklená plocha. Architekt by mohl na tuto stranu umístit nejvíce obývaných ploch, což nemusí být nejlepší řešení. Je ale individuální, zda lidé nechtějí například ložnici spíše k východní straně a naopak obývací pokoj na straně západní. Největší solární zisky jsou ale na jižní straně. Doporučuje se že nejdéle oslněným prostorem by měla být jídelna. Vedle této místnosti by se měla nacházet technická místnost, kde je umístěno například tepelné čerpadlo nebo solární zásobník. Zde

102

TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 13 - 14 103 TRNAVSKÝ, Jiří: Jak ušetřit za vytápění domu? Omezte úniky tepla!, přístup z internetu: http://bydleni.lidovky.cz/jak-usetrit-za-vytapeni-domu-omezte-uniky-tepla-ftv-/homefinance.asp?c=A070307_094006_home-finance_byt, citace 28.10.2008 104 ČSN EN ISO 13790 Tepelné chování budovy – Výpočet potřeby tepla na vytápění – Obytné budovy 105 Z předpisů by se měla používat hodnota 5 W/m2. Tato hodnota není pro nízkoenergetické domy příliš vhodná. Hodnota 5 W/m2 je příliš vysoká a mohla by energetickou bilanci budovy zlepšovat. 106 TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 29 - 30 107 TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 30

39

Ekologické bydlení a průzkum trhu se udržuje nejvíce tepla a to může být využito k zahřátí vedlejších místností. Vedle této místnosti by mohla být také koupelna, kde je potřeba mít teplo. 108

2.10.1.

Energetická bilance

Charakteristikou nízkoenergetických domů je nízká spotřeba tepla. Není možné, aby dům neměl kvalitní izolační obvodový plášť nebo špatně izolovaná okna. Pro celkovou energetickou bilance je důležitý tvar budovy. Je vhodnější bez podsklepení a s využitím podkrovního místa. Nevhodná je stavba jednopatrového domu, zde je ochlazovaná plocha vnějšího pláště příliš veliká. To by energetickou bilanci zvyšovalo. Objem standardního rodinného domu je 600 – 800 m3 (u luxusních domů je objem několikrát vyšší a to až 3000 m3 ). Je důležité tato čísla sledovat, protože nízkoenergetickým dům, aby splňoval charakteristiky nízkoenenergetického domu, může na vytápění využít maximálně 50 kWh energie.109 Obecně, ztráta prostupem tepla a výměnou vzduchu musí být do domu zpět dodána. Dodaná část tepla, bez jiného zdroje tepla, se skládá z tepelných zisků od osob v domě, spotřebičů a z pasivních solárních zisků. To u nízkoenergetického domu nestačí, teplo musí být dodáno pomocí otopného systému. Energie z tohoto činidla je také využívána na ohřev teplé vody.110

Graf č. 8 – Schéma energetické bilance budovy

Potřeba primární energie

Druh elektrického média

Potřeba energie

Požadovaný stav vnitřního prostředí a požadované množství teplé vody

Zisky

Elektrické spotřebiče

Ztráty

108

TRNAVSKÝ, Jiří: Jak ušetřit za vytápění domu? Omezte úniky tepla!, přístup z internetu: http://www.dumabyt.cz/clanek/dum/stavba-a-rekonstrukce/stavte-nizko-energeticke-domy-/, citace 6.11.2008 109 Ing. arch. Pavel Šmelhaus: Stavte nízko-energetické domy, přístup z internetu: http://www.dumabyt.cz/clanek/dum/stavba-a-rekonstrukce/stavte-nizko-energeticke-domy-/, citace 6.11.2008 110 TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 19 - 20

40

Ekologické bydlení a průzkum trhu Zdroj: Nízkoenergetické domy, principy a příklady111

Uvedené schéma energetické bilance se nezabývá chlazením budovy, na které je také potřeba energie. Není však standardní součástí rodinného domu.

111

TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 21

41


3. Environmentální hledisko

Snižování zatížení životního prostředí vlivem celého životního cyklu budovy má jistě smysl. V úvahu by se mělo brát kvalitní vnitřní prostředí, co nejnižší produkce škodlivin a sociální a ekonomické faktory. 112 Hodnocení, jak stavba ovlivňuje své okolí má své opodstatnění. K jejímu hodnocení nestačí je velikost spotřeby primární energie na vytápění a na celkový chod domu, ale také vliv domu jako celku ke svému okolí. Je potřeba brát v úvahu širší souvislosti. Vztah budovy k okolí se může pozorovat na několika úrovních. Tou nejzákladnější je vztah k vnitřnímu prostředí. Obecně má budova vliv na celé vnější prostředí, které bychom mohli ovlivnit na lokální, regionální a globální úrovni. Lokální vliv je zaznamenáván v přímo blízkosti domu, to znamená vliv na sousedy a okolní přírodu. Regionální vliv je většího rozsahu a větší vzdálenosti. Globální vliv je pak hodnocen podle dopadu na celkový stav životního prostředí na Zemi.113 Pro názornost můžeme budovu brát jako živý organismus, který ovlivňuje životní prostředí. Můžeme hodnotit vnitřní prostředí, spotřebu zdrojů především primární energie, znečištění životního prostředí a sociální souvislosti. Všechny tyto hodnoty ovlivňují okolí na lokální, regionální i globální úrovni. K hodnocení je nutné brát celý cyklus života budovy, tedy od výroby materiálů na stavbu, výstavba budovy a následně její provoz.114 Samotná energetická bilance domu nevypovídá dostatečně o vlivu stavby a jejího provozu na životní prostředí. K růstu energetická bilance dojde po započtení spotřeby primární energie na výrobu stavebních materiálů a jejího využití provozu budovy. Elektrárny, které vyrábějí elektřinu z primárních zdrojů pracují s činností asi 30%. Faktor energetické proměnné jak tedy kolem tří.

115

Po započtení běžných ztrát přenosem a zrát energie na udržení přenosových zařízení bude toto číslo ještě vyšší. Z toho vyplívá, že spotřeba energie je několikrát vyšší, než vidíme na účtech za elektřinu. Využití energie by tedy mělo být co nejefektivnější a co nejúčinnější. U obnovitelných zdrojů také není faktor energetické přeměny nulový, vždy se musí počítat se spotřebou primární energie na funkci zařízení, které produkují elektřinu z obnovitelných zdrojů (pohon čerpadel, vliv dopravy, atd.). Zdroj energie, který pracuje na systému, jež využívá obnovitelný zdroj energie je tepelné čerpadlo. I to však ke své činnosti potřebuje zdroj energie a je ve většině případů napojeno

112

TYWONIAK, Jan: Navrhování energeticky úsporných budov v širších souvislostech, 9.1.2007, přístup z internetu: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3809, citace 22.11.2008 113 TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X,str. 93 114 TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005,200 stran, ISBN 80-247-1101-X,str. 93 115 Tedy, na výrobu 1 kWh je potřeba přibližně 3 kWh primární energie.

42

Ekologické bydlení a průzkum trhu na elektriku. Záleží tedy na velikosti a výkonnosti čerpadla. Čím je toplný faktor čerpadla vyšší, tím je jeho efektivita vyšší.116 Největší náročnost spotřeby elektrické energie má samozřejmě vytápění na elektriku, které v dnešních podmínkách není nijak výhodný. Druhým nejvíc energeticky náročným zdrojem tepla je plynový kotel. Zde se hodnoty spotřeby elektrické energie mění podle kvality plynového kotle (běžný nebo kondenzační). Tepelné čerpadlo potřebuje na svůj provoz také zdroj elektrické energie, ten ale není tak vysoká jako u předchozích zdrojů tepla. Zdá se být tedy jedním z nejlepších a nejekologičtějších zdrojů tepla v nízkoenergetickým domě. Nejmenší spotřebu energie na svůj provoz mají solární kolektory a systémy spalující biomasu. V tomto případě ale záleží na vnějším prostředí. Ve středoevropských zemích, kde teplota klesne až k – 25°C, nemusí jako zdroj tepla být postačující. Instalace duálního zdroje vytápění může být energeticky náročnější.117 Produkce oxidu uhličitého je zátěž pro životní prostředí. S hrozbou globálního oteplování se produkce CO2 pečlivě sleduje a zaznamenává. Spotřebu primární energie a hodnocení z hlediska produkce CO2 upravuje i směrnice Evropské unie a Rady 2002/91/ES o energetické náročnosti budov.

Graf č. 9 – Celkové emise CO Celkové emise CO 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26

35 32,8 30,4

30,2 29,2

2002

2003

2004

2005

2006

Zdroj: www.czso.cz

Z grafu je patrné, že celková produkce CO má stoupající charakter. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty faktoru energetické přeměny a ekvivalentní emise CO2.

116


43

Ekologické bydlení a průzkum trhu Tabulka č. 3 – Hodnoty energetické přeměny a emise CO2 Faktor energetické přeměny

Emisní faktor CO2 kg/kWh

Zemní plyn

1,1

0,25

Zkapalněný plyn

1,1

0,27

Černé uhlí

1,1

0,44

Dřevo

0,2

0,05

2,7 - 3,0

0,68

Zdroj tepla

Elektrický proud

Zdroj: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, Tywoniak, Jan

Pro orientaci jsou uvedeny hodnoty energetické přeměny a ekvivalentní emisní faktor CO2. Jak se dá předpokládat, největší faktor energetické přeměny má elektrická energie, zde je i největší emisní faktor CO2. Z uvedených hodnot by se nejlepším zdrojem tepla stalo palivové dřevo, který má nejnižší faktor energetické přeměnné i emisi CO2. 118 Poměr množství energie potřebné při výrobě stavebních hmot, realizaci budovy a provozní energie při vytápění budovy se v průběhu let mění. Není stejný u všech staveb. U starších a méně kvalitně tepelně izolalovaných domů se tento poměr pohybuje kolem 1:7 až 1:10. U nízkoenergetického domu je tento poměr 1:3. Po zjištění všech škodlivin, které vznikají během celého životního cyklu je možné vypočíst potenciál zatížení životního prostředí. Vliv na globální oteplování se měří pomocí emisí CO2 a SO2 jako okyselování ovzduší. Životní prostředí je ovlivňováno i například velikosti poškození ozónové vrstvy nebo tvorby smogu, ale ve vztahu k stavebním hmotám a materiálům není dostatek dat. Na globální úrovni lze sledovat skleníkový efekt a poškození ozónové vrstvy. Do regionální úrovně poškození životního prostředí patří efekt kyselých dešťů, tvorba smogu a eutrofizace vod. Spotřeba zdrojů, tvorba vnitřního prostředí, estetické, funkční a sociální vlastnosti ovlivňují životní prostředí na té nejnižší lokální úrovni.119

118


44


3.1. Hledisko svázaných hodnot120 Pro výpočet celkového vlivu stavby na životní prostředí je potřeba řada dat, která se týkají stavby domu a jejího celého životního cyklu. Od těžby surovin, výrobu základních materiálů, doprava na místo stavby, stavební konstrukce a domovní techniky by se k celkové zátěži měla počítat také likvidace budovy nebo její části po jejím dožití. Po zjištění všech potřebných dat bychom dostali celkový vliv budovy na životní prostředí. Některá data jsou však jen velmi těžko nebo vůbec dostupná. K hodnocení budovy se používá jen vzniklé škodliviny z první části životního cyklu budovy – těžba surovin a zhotovení výrobku (cihly). Následující etapy životního cyklu budovy (přeprava materiálu, zabudování, recyklace a likvidace budovy) se započítávají paušálně. Pro

stavební

hmoty

jsou

k dispozici

datové

soubory

s hodnotami

primární

energie

z neobnovitelných zdrojů, emisí CO2 a SO2. Vliv budovy na životní prostředí můžeme porovnávat z několika hledisek:121 1. Spotřeba provozní primární energie z neobnovitelných zdrojů 2. Spotřeba svázaná energie, tedy primární energie z neobnovitelných zdrojů potřebné pro stavbu budovy 3. Energetická

návratnost

zdroje,

který

zlepšuje

opatření.

Doba

návratnosti

u

nízkoenergetických budov jsou asi 3 roky, návratnost finanční je jen o málo nižší, než je životnost posuzovaného opatření. Ovšem investiční náročnost nelze racionálně použít, protože ceny energií nemají tržní charakter a jsou závislé na rozhodnutí vlády. Takto stanovená cena v sobě neobsahuje externality, tedy vliv na životní prostředí a zdraví. 4. Emise CO2

3.2. Metody hodnocení širších souvislostí budovy Energetická náročnost je upravena směrnicí Evropské unie O energetické náročnosti budov z roku 2006. Výsledky by se měli vyjadřovat v několika úrovních. Jednou z nich je potřeba primární energie nebo podle potřebné energie na vstup do budovy – podle energetického zdroje. 122 Jednou z možných metod je metoda LEED z USA, další BREEAM z Velké Británie nebo metoda FBTool vzniklá z mezinárodní spolupráce. Hlavní kategorie, které jsou posuzovány, jsou

120

TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 94 121 TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 95 - 97 122 TYWONIAK, Jan: Navrhování energeticky úsporných budov v širších souvislostech, 9.1.2007, přístup z internetu: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3809, citace 22.11.2008

45

Ekologické bydlení a průzkum trhu využité přírodní zdroje, zatížení životního prostředí, kvalita vnitřního prostředí a management budovy. 123 Celou koncepci nízkoenergetického domu je nutné plánovat tak, aby požadavky zejména na nízkou spotřebu tepla byly efektivní a s rozumnou investiční náročností. Zaměřením se pouze na spotřebu tepla dostatečně nemusí chránit naše životní prostředí. Důraz musí být kladen i na umístění budovy, aby na jedné straně nedocházelo k minimální spotřebě energie na vytápění a provoz domu, ale na druhé straně zvýšení zátěže životního prostředí z důvodu použití automobilu z nedostupného místo, kde byl dům postaven.

123

TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 stran, ISBN 80-247-1101-X, str. 100

46


4. Životní prostředí a ekologická výstavba124

4.1. Životní prostředí a obnovitelné zdroje energie

K radikálnímu zlepšení životního prostředí v České republice došlo na počátku devadesátých let 20. století. Redukce těžkého průmyslu a přijetí nové legislativy v rámci životního prostředí, měli na tento vývoj velmi pozitivní vliv. K tak velkému zlepšení životního prostředí od té doby nedošlo. Ke snižování negativních zdrojů je zapotřebí v téhle době přijetí striktnějších opatření a použití větších finančních prostředků. Opatření Ministerstva životního prostředí klade hlavní důraz na omezení negativního trendu znečištění životního prostředí. Stav životního prostředí v posledních letech by se dal označit za stabilizovaný. Do budoucna musí Česká republika přijmout opatření, jež zabrání dalšímu znečištění ovzduší prachem a přízemním ozonem. Dalším negativem je zvyšující se silniční doprava. Jako pozitivní lze označit snížení energetické a materiální náročnosti ekonomiky a větší využití čistých zdrojů.125 Jako členský stát Evropské unie máme povinnost zvyšovat podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, které mají spíše pozitivní dopad na životní prostředí. Hlavním cílem je dosažení 8 % výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2010.

126

V roce 2006 se podíl

vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů podílela na hrubé spotřebě elektřiny 4,91 %. Oproti roku 2005 došlo k nárůstu o 0,43 %. Největší vliv na nárůst má výstavba vodních elektráren. Sice dochází k růstu, ale ke splnění cíle do roku 2010 s největší pravděpodobností nedojde. V následujícím grafu je znázorněn pozitivní trend růstu podílu OZE na hrubé spotřebě elektřiny. 127

124

NAGY, Eugen: Nízkoenergetiský ekologický dom, 1.vydání, Bratislava, Jaga group, v.o.s. 2002, 283 stran, ISBN 80-88905-70-2, str. 13 - 19 125 ZPRÁVA O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2006, Přístup z internetu: http://www.mzp.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPAMFMHAFK2/$FILE/Souhrn.pdf, citace 27.11.2008 126 Tento cíl je vymezen zákonem č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

47

Ekologické bydlení a průzkum trhu Graf č. 10 – Podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny 4,50% 4,00% 3,50% 3,00% 2,50% 2,00% 1,50% 1,00% 0,50% 0,00% 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Zdroj: www.mpo.cz

4.2. Ekologická výstavba Současný celosvětový trend je zaměřen na udržitelný rozvoj a zaměření se na co nejšetrnější přístup k životnímu prostředí. Tento trend se přesouvá i do stavebnictví. Jde především o šetrné využití zdrojů, materiální a energetické úspory, tvorba vnitřního klima a efektivní zhodnocení investic. Negativní vliv na poškození vody, vzduchu nebo půdy a čerpání primárních zdrojů energie na Zemi je potlačováno snahou výstavby ekologických domů. Ekologická výstavba se začala projevovat v sedmdesátých letech 20. století po ropné krizi. Snížení spotřeby na vytápění a vliv budovy na životní prostředí se stali nejdůležitějším hlediskem ekologických staveb. Během několika let se vytvořili tři základní proudy ekologické výstavby. Energeticky úsporné stavby, stavební biologie, stavební ekologie a ekologická výstavba. a) Energeticky úsporná stavba – energetická úspory, využití přírodních materiálů a přírodních energetických zdrojů jsou hlavními charakteristikami tohoto proudu ekologické výstavby. Rozšíření ekonomické složky o externí náklady jako jsou získání surovin. b) Stavební biologie128 – zaměřuje se především na lidské zdraví, na vzájemné působení stavebních materiálů a užívání budovy. Hlavním cílem tohoto proudu je dosažení netoxického a přirozeného klima budovy. Konkrétně bere v úvahu kvalitu vnitřního vzduchu, teplotu, vlhkost, zápach a radioaktivní záření. c) Stavební ekologie – cílem toho směru ekologické výstavby je zkoumání vlivu stavby na životní prostředí v širším slova smyslu. 127

ZPRÁVA O PLNĚNÍ INDIVIDUÁLNÍHO CÍLE VÝROBY ELEKTŘINY Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ZA ROK 2006, přístup z internetu: http://www.mpo.cz/dokument43307.html, citace 22.11.2008 128 z anglického spojení bioclimatic architecture

48

Ekologické bydlení a průzkum trhu Ekologická výstavba a ekologická architektura je dlouhodobě se vyvíjející trend. V současné době je výstavba nízkoenergetických a pasivních domů velmi aktuální na celém světě. V České republice ještě tolik známé nejsou, ale podle mého názoru se situace v následujících letech bude měnit. Mnoho lidí v této době chce bydlet ve zdravém prostředí. Ekologické domy nejen snižují spotřebu energie, využívají přírodní zdroje, ale tvoří příjemné a zdravé prostředí pro obyvatele domu. Ekologický dům je stavěn tak, aby se stal součástí přírody a nijak ji nehyzdil. S tím je spojen i úkol architekta, který by podle typu okolí měl vytvořit dům, jež zapadne do krajinného rázu. Provoz domu znečišťuje především vodu a ovzduší a to produkcí oxidu uhličitého. Existují základní kritéria výstavby ekologických domů. Spotřeba surovin na výstavbu domu – v první řadě by mělo dojít k efektivnímu využití surovin, upřednostnění těch materiálů, které mají dlouhou životnost. V úvahu se bere množství přírodních zdrojů, tj. vyčerpatelnost zdrojů. Dále je důležité zohlednit budoucí využití výrobků nebo jejich možnou recyklaci. Správný výběr stavebních materiálů – upřednostňují se obnovitelné zdroje energie s minimální energetickou spotřebou a minimálním zatížením životního prostředí ve všech fázích životnosti (získání, zpracování a použití na stavbu). Využití stavebních materiálů, jejichž získávání a výroba nepoškozují krajinu. Využívání budovy – snížit spotřebu energie na teplo,spotřebiče a osvětlení na minimum, nahrazení fosilních paliv a upřednostnění materiálů nenáročných na výrobu a údržbu. Zabránění znečištění povrchových a podzemních vod – zde se jedná o rozumné využití pitné vody a možnost využití odpadních vod. Snížení zatížení ovzduší a klimatu – využití materiálů, které neprodukují oxid uhličitý

a

nepoškozují ozonovou vrstvu. Upřednostnit takové spalovací zařízení, které pokud produkuje nějaké škodliviny, tak jen minimální. Ochrana ekosystému a lidského zdraví – jde především o minimální zásah do krajiny a zbytečné nepřesouvání zeminy. Zdraví lze ochránit využitím materiálů bez karcinogenů, toxických látek a alergických zdrojů. Hlavní znaky ekologické výstavby lze rozdělit do několika hledisek. Vytvoření optimálního klimatu, výběr stavebních materiálů šetrných k životnímu prostředí, optimální řešení budovy, využití energeticky úsporných zdrojů, přírodně přijatelná výstavba nebo ekonomická a společenská přijatelnost. Další dva body jsou nový pohled na svět a estetická kritéria, která jsou dost individuální a vyžadují zvyknout si na něco nového. Vzniká zde nový druh architektury, který nemusí všem zájemcům o ekologický dům sednout.

49


4.3. Právní úprava v oblasti výstavby nízkoenergetického bydlení Právní normy upravující vlastnosti nízkoenergetických budov jsou norma ČSN 73 0540 – 2 a vyhláška 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách. Stavba domu jinak jako klasický dům probíhá podle stavebního zákona ( zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu).

Norma ČSN 73 0540 – 2

Tato norma stanovuje tepelně technické požadavky budov s požadovaným stavem vnitřního prostředí při jejich užívání, které podle stavebního zákona zajišťují hospodárné splnění základního požadavku na úsporu energie a tepelnou ochranu budov. Norma je svázaná

se soustavou

zavedených souvisících evropských a mezinárodních norem. Dodržení tepelně technických požadavků zajišťuje zejména prevenci tepelně technických vad a poruch budov, tepelnou pohodu uživatelů, požadovaný stav vnitřního prostředí pro užívání a technologické procesy a stavební předpoklady pro nízkou energetickou náročnost budov. Stanovuje hodnoty pro energeticky úsporné domy. Norma platí jak pro nové budovy, tak pro úpravy budov. Hodnocení energetických vlastností budovy jsou hodnoceny podle prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy. Energetické štítky se nepoužívají na celé budovy, ale používá se nethetický štítek pláště budovy. Doplňujícím pokynem je návrh lehkých obvodových plášťů budovy.129

Vyhláška č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách

Ministerstvo průmyslu a obchodu podrobně stanovuje tepelně technické a energetické vlastnosti budovy. Tato vyhláška je platná pro budovy, které byly financovány z veřejných finančních prostředků a pro budovy, které byly financovány ze soukromých prostředků a jejichž celková spotřeba energie je větší než 700 GJ/rok. Měrná potřeba tepla na vytápění je údaj, podle kterého se posuzuje druh ekologické stavby. U pasivního domu je spotřeba energie na vytápění do 15 kWh/m2a. U nízkoenergetických domů je to 50 kWh/m2a. U „obyčejných“ novostaveb se tato hodnota pohybuje okolo 150 kWh/m2a.

129

VOLEJNÍK, Jiří: Technické normy, přístup z internetu: http://www.technickenormy.cz/normy/normy_form.php, citace 26.11.2008

50


Obr. č. 1 – Měrná potřeba tepla na vytápění

Zdroj: Vyhláška č. 291/ 2001 Sb.130

Měrná potřeba tepla na vytápění v závislosti na geometrickém charakteru budovy A/V – lomená čára. Šedivá plocha vyznačuje množství energie na vytápění v nízkoenergetickým domě.

130

TYWONIAK, J.: Navrhování energeticky úsporných budov v širších souvislostech, 9.1.2007, přístup z internetu: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3809, citace 22.11.2008

51


5. Finanční prostředky

V této době existuje několik zdrojů, které stavebník může využít při realizaci stavby domu. K těm nejzákladnějším patří hypotéky a úvěry. Většina lidí, kteří se rozhodu stavět dům, rozhodně těchto možností využívá. Problém je, že jde jen o půjčku a půjčené prostředky musí klient po dohodnuté době vrátit. Pokud bychom plánovali stavbu nízkoenergetického domu, můžeme využít i jiných finančních prostředků. Jde o peníze z fondů Evropské unie a fondů státních. 5.1. Fondy Evropské unie Operační program životní prostředí131

Z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj je pro Českou republiku v letech 2007 – 2013 připraveno 5 miliard euro, což tvoří 18,5 % všech finančních prostředků pro republiku. Operační program životní prostředí je druhým největším českým operačním programem. Cílem tohoto programu je zlepšit kvalitu životního prostředí a držet se základního principu trvale udržitelného rozvoje. Fond vznikl ve spolupráci Evropské komice, Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí v České republice. Program je rozdělen do sedmi oblastí: Zlepšení vodohospodářské infrastruktury a snížení rizika povodní, Zlepšení kvality ovzduší a snížení emisí, Udržitelné využití zdrojů energie, Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých, Omezení průmyslového znečištění a environmentálních rizik, Zlepšení stavu přírody a krajiny, Rozvoj infrastruktury a environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu.

Prioritní osa 2: Zlepšení kvality ovzduší a snížení emisí o

Oblast podpory 2.1 - Zlepšení kvality ovzduší

o

Oblast podpory 2.2 - Omezování emisí

Cílem tohoto programu je zlepšit nebo udržet kvalitu ovzduší a omezit emisi znečišťujících látek do ovzduší. Jde především o podporu využití k životnímu prostředí šetrného způsobu vytápění a výroby energie včetně energetických úspor. O Dotaci mohou žádat především obce a města, jejich příspěvkové organizace, státní organizace, neziskové organizace nebo podnikatelské subjekty.

131

Operační program životní prostředí, přístup z internetu: http://www.opzp.cz/sekce/368/prioritni-osa-2/, citace 28.11.2008

52

Ekologické bydlení a průzkum trhu Dotace může dosahovat až 90% celkových nákladů způsobilých veřejných výdajů s minimálními stanovenými výdaji 0,5 milionu Kč. Pro nízkoenergetické stavby jsou z tohoto programu podporovány tyto projekty: a) Pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje (např. kotle) nejlepší emisní třídy. b) Nově budované rozvody tepla včetně centrálního zdroje. c) Rozšíření stávajících středotlakých plynovodů. Tento program je zaměřen i na podporu individuálních projektů na nízkoenergetickým dům. U novostaveb nízkoenergetického typu je podpora ve výši 10% stavebních nákladů a to maximálně 300 000 Kč na rodinný dům a 80 000 Kč na bytovou jednotku. U pasivních domů je dotace 15% uznatelných stavebních nákladu v maximální výši 450 000 Kč pro rodinný dům a 120 000 pro bytovou jednotku. Pro získání dotace z těchto fondů je potřeba doložit dokumentaci o energetické bilanci domu podle normy ČSN 73 0540 – 2 a podle vyhlášky 291/2001 Sb..132 Prioritní osa 2: Zlepšení kvality ovzduší a snížení emisí 133 o

Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny

o

Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry

Cílem program je zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie při výrobě tepla a elektřiny a další využití odpadního tepla. Což je charakteristické pro nízkoenergetické domy. O dotaci mohou žádat obce a města, kraje, příspěvkové organizace, vysoké školy, neziskové organizace a obchodní společnosti ve vlastnictví obce. Výše podpory je stejná jako u prioritní osy 2. Podporované projekty související s nízkoenergetickým domem: o Výstavba a rekonstrukce lokálních i centrálních zdrojů tepla využívajících obnovitelné zdroje energie pro vytápění, chlazení a ohřev teplé vody o Instalace fotovoltaických systémů pro výrobu elektřiny

132

BENEŠ, R.: Energeticky úsporný dům (12), Dům a zahrada č. 12, 2007, str. 48 - 49 Operační program životní prostředí, přístup z internetu: http://www.opzp.cz/sekce/369/prioritni-osa-3/ , citace 28.11.2008

133

53

Ekologické bydlení a průzkum trhu o Výstavba geotermálních elektráren a elektráren spalujících biomasu (pevnou, plynnou nebo kapalnou) o Snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov o Implementace měřící a regulační techniky v systémech vytápění a chlazení o Aplikace technologií na využití odpadního tepla

Operační program průmysl a inovace Operační program podnikání a inovace je zaměřen na podporu podnikatelských subjektů. Jednou z os programu je Efektivní energie, která je zaměřena podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů energie. Program Eko – energie se zaměřuje na zvyšování aktivity podnikatelů v oblasti snižování energetické náročnosti výroby a vyššího využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Peníze z toho programu mohou čerpat podnikatelé, sdružení podnikatelů, výzkumné instituce, vysoké školy a ostatní vzdělávací instituce, neziskové organizace, fyzické osoby, územní samosprávné celky a jimi zřizované a zakládané organizace, CzechInvest, CzechTrade. 134

5.2. Státní fond životního prostředí135 Vlastník nebo nájemník bytu nebo rodinného domu, který nahradí kotel na fosilní paliva tepelným čerpadlem, kotlem na biomasu nebo solárním systémem, může od 31.12.2008 získat dotaci ze Státního fondu životního prostředí. Dotace se týká také těch, kteří instalovali nový (ekologický) kotel před vyhlášením programu, protože peníze jsou vypláceny ukončené akce. Realizace akce musí být zahájena až po 1.lednu 2005. Investiční podpora envinromentálně šetrného způsobu vytápění a ohřevu teplé vody pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby: o Kotle na biomasu - příspěvek až do výše 50 % investičních nákladů, max. 50 000 Kč

134

Fondy Evropské unie, přístup z internetu: http://www.strukturalni-fondy.cz/oppi, citace 28.11.2008 Státní fond životního prostředí České republiky, přístup z internetu: http://www.sfzp.cz/clanek/94/529/dotace-prodomacnosti-na-ekologicke-vytapeni/, citace 28.11.2008 135

54

Ekologické bydlení a průzkum trhu o Solární systémy na teplou vodu - příspěvek až do výše 50 % investičních nákladů, max. 50 000 Kč o Solární systémy na přitápění a teplou vodu - příspěvek až do výše 50 % investičních nákladů, max. 60 000 Kč Investiční podpora vytápění bytů a rodinných domů tepelnými čerpadly pro fyzické osoby: Příspěvek až do výše 30 % investičních nákladů, max. 60 000 Kč Finanční podpora z tohoto zdroje není poskytnuta pro rekreační nebo průmyslové objekty, na instalaci kolte nebo čerpadla v novostavbách, Na kotel nebo čerpadlo uvedené do provozu po 30. 4. 2008, pokud lze objekt vytápět plynem nebo jej lze připojit na centrální zdroj tepla a na instalaci otopného systému, které nesouvisejí s instalací obnovitelného zdroje energie.

55


6. Dotazníkové šetření

V praktické části práce se budu věnovat vyhodnocení dotazníků, které jsem prováděla u spotřebitelů a stavebních společností. Po diskuzi s několika lidmi a po zkušebním vyplnění několika dotazníků jsem sestavila konečnou verzi dotazníků. Pro spotřebitele jsem sestavila dotazník s 22 otázkami (viz. příloha). Oba dotazníky byly anonymní a odpovědi na všechny otázky nebyly povinné. Zazněly obecné otázky o věku, bydlišti, finančních příjmech, rodinném stavu, atd. V další části jsem se tázala konkrétně na znalosti o nízkoenergetických domech. Zajímalo mě, zda lidé o těchto domech vědí, jaké jsou základní znaky nízkoenergetických domů a pokud uvažují o stavbě domu, jestli by nízkoenergetickým dům chtěli. U stavebních společností jsem se pokoušela zjistit, v jakém stavu vidí situaci na českém trhu a jestli nabízejí nízkoenergetické domy. Abych dokázala firmu nějakým způsobech charakterizovat, dotazovala jsem se i na velikost firmy, tedy počet zaměstnanců, počet zakázek za rok nebo marže. Jak oni z pohledu stavební společnosti vidí situaci na českém trhu a kdo je typickým spotřebitelem. Dále mě zajímalo to, jak vidí budoucnost nízkoenergetických domů na našem trhu. Obzvláště jsem byla zvědavá na odpověď, kam se firmy zařazují, na jakou pozici na českém trhu, s nabídkou nízkoenergetických domů. Dotazníkové šetření bylo provedeno pomocí dotazníků umístěných na internetových stránkách: http://ekodotaznik.ic.cz/ a papírovými dotazníky vyplňované respondenty. Dotazníky jsem rozdávala osobně nebo odkaz posílala e-mailem. Dotazníky vytištěné respondenti vyplňovali ve

většině

případů

sami.

U

stavebních

společností

jsem

z internetového

portálu:

http://www.firmy.cz/ vybrala asi 280 firem a mailem rozeslala odkaz na dotazník. Tabulka č. 4 – Přehled o dotazníkovém šetření Absolutní hodnota Dotazník pro spotřebitele

104

Dotazník pro stavební společnosti

19

6.1. Cíl dotazníkového šetření Dotazníkovým šetřením bych se pokusila zjistit, jaká je situace na českém trhu s nízkoenergetickým bydlením. Myslím, že o nízkoenergetických domech mnoho lidí neví. Když už ano, pro většinu je to velmi drahá investice s velmi dlouhou dobou návratnosti. Kdo se o tyto domy

56

Ekologické bydlení a průzkum trhu zajímá jsou především mladí lidé v produktivním věku. Z pohledu stavebních společností nevím přesně, jak situaci hodnotit, ale podle mého názoru na trhu není mnoho stavebních společností, které by se stavbě nízkoenergetických domů věnovali. Výsledky dotazníkového šetření by měli přispět ke zvýšení podvědomí o nízkoenergetickém bydlení a především by mohlo dojít ke zvýšení poptávky po těchto domech, což by mohlo vytvořit nový prostor pro stavební společnosti. Pokud by šetření potvrdilo můj úsudek, že by mohla poptávka po nízkoenergetickým domech stoupat a na trhu je nedostatek stavebních společností, orientace stavebních společností na tento druh výstavby by mohlo zvýšit jejich zisky. To by vedlo i k pozitivnější situaci na trhu pro spotřebitele. Platí, že pokud dochází ke zvýšení nabídky, snižuje se cena statků a ty se na trhu stávají dostupnější. Dalším pozitivním ekonomickým dopadem je zvýšení zaměstnanosti ve stavebnictví. I když je v této domě pořízení nízkoenergetického domu draží než u normálního domu, v budoucnu by to tak být nemuselo.136

6.2. Dotazníkové šetření ze strany spotřebitelů Dotazník byl umístěn na internetové stránce. Otázky by se daly rozdělit do pěti kategorií. Osobní, otázky týkající se životního prostředí v souvislosti s bydlením, dále otázky o hlavních charakteristikách nízkoenergetických domů, otázky, podle kterých by bylo možné zjistit co si respondenti myslí o situaci na českém trhu a poslední skupina otázek je ohledně situace na trzích sousedních zemí. Podařilo se získat odpovědi ze všech krajů České republiky. Šetření tak lze označit za celorepublikové.

6.2.1. První skupina otázek V této skupině zazněli základní otázky jako věk, pohlaví, rodinný stav, bydliště (kraj) a příjmové pásmo aktivních členů domácnosti. Ze všech 104 respondentů pouze 3 neuvedli, do jakého příjmového pásma se řadí. Odpovídalo 46 mužů a 58 žen nečastěji ve věku 21 – 25 let a 26 – 30. Odpovědi byly také od všech věkových skupin.

136

Doba návratnosti investice do nízkoenergetického domu je okolo 8 až 10 let při stávajících cenách energie. Pokud by se potvrdila prognóza o vývoji, tedy zvyšování cen energií, doba návratnosti investice se může zkracovat.

57

Ekologické bydlení a průzkum trhu Graf č. 11 – Odpovědi podle pohlaví Opovědi podle pohlaví

46 Muž Žena

58

Graf č. 12 – Odpovědi podle věku Odpovědi podle věku 58 Počet odpovědí

60 50 40 24

30 20 10

9 2

4

7

0 15 – 20 21 – 25 26 – 30 31 – 35 36 – 40

40 +

Věk

Podle příjmového pásma a rodinného stavu nejvíce odpovídalo svobodných bezdětných v příjmovém pásmu 10.000 – 25.000 Kč, což by odpovídalo průměrné mzdě v České republice. Pokud sečtu dvě nejčastěji uvedené částky, dá se říci, že 85 % respondentů se řadí do skupin s průměrným nebo vyšším výdělkem. Většina je svobodných, z čehož se dá usoudit, že jde o jedince žijící v jedné domácnosti bez dětí.

58

Ekologické bydlení a průzkum trhu Graf č. 13 – Odpovědi podle příjmového pásma Odpovědi podle příjmového pásma

1% 8%

4%

5.000 – 10.000 Kč 10.000 – 25.000 Kč 25.000 – 50.000 Kč

34%

53%

50.000 – 75.000 Kč 75.000 +

Graf č. 14 – Odpovědi podle rodinného stavu Odpovědi podle rodinného stavu

15%

5% Svobodná/ý Vdaná/ženatý S dětmi

80%

Pokud bychom porovnávali odpovědi podle vzdělání, z vybraných možností odpovídali pouze středoškoláci s maturitou a vysokoškoláci. Odpovídalo 56 % středoškoláků a 44 % vysokoškoláků.

6.2.2. Druhá skupina otázek Otázky z druhé skupiny se týkaly prostoru, kde lidé momentálně žijí (byt nebo rodinný dům) a jestli mají v plánu stavět rodinný dům. A jaký mají vztah k životnímu prostředí. Ze 104 dotázaných bydlí 58% žije v rodinném domě a 17 z nich chce ještě stavět rodinný dům. U lidí žijících v bytech ( 42% z celkového počtu dotazovaných) má v plánu stavět dům téměř 70%. Celkově chce dům stavět téměř 50 dotázaných. O tom, zda uvažují o nízkoenergetickém domě se dozvíme v další části. Na otázku ohledně pohledu na životní prostředí odpovědělo všech 104 respondentů a 79% z nich se nijak zvlášť o životní prostředí nezajímá. Zbylou část respondentů lze rozdělit ještě na dvě skupiny. Ti, kteří se o životní prostředí nezajímají vůbec (jen 4%) a ti, kteří

59

Ekologické bydlení a průzkum trhu v tom vidí záchranu Země (17%). Většina z dotazovaných se snaží nějakým způsobem chránit životní prostředí, nevidí do jako nesmyslnou věc.

Graf č. 15 – Rodinný dům / Byt Rodinný dům / Byt

42% Rodinný dům Byt 58%

Graf č. 16 – Plánujete stavbu domu? Plánujete stavbu domu?

19% 46%

Chce stavět dům Nechce stavět dům Již žijí v rodinném domě

35%

O nízkoenergetickém domě uvažuje 44 dotázaných respondentů. 36 neví, protože o nízkoenergetických domech nemají dostatek informací.

60

Ekologické bydlení a průzkum trhu Graf č. 17 – Stavba nízkoenergetických domů Plánujete stavbu nízkoenergetického domu? 44 45

36

Počet odpovědí

40 35 30 18

25 20 15 10 5 0 Nízkoenergetický dům

Ne

Nevím

6.2.3. Třetí skupina otázek Třetí skupina otázek se týkala základních znaků nízkoenergetických domů, v čem jsou ekonomické a zda lidé nízkoenergetický dům vidí ve svém okolí. Otázka číslo jedenáct byla otevřená, dotazované jsem žádala o hlavní znaky nízkoenergetického bydlení. 32 respondentů mi na tuto otázku neodpovědělo vůbec. Což jsem předpokládala. Většina lidí vidí hlavní ekonomickou výhodu v tom, že dochází v úspoře energie (82 ze 104 dotázaných. Jsou i tací, kteří nízkoenergetické domy za nijak výhodné nevidí. Jsou podle nich velmi náročnou investicí s dlouhou dobou návratnosti (3 ze 104 dotázaných) a někteří považují nízkoenergetickým dům za výstřelek módy, kteří si lidé pořizují jen proto, aby měli něco jiného než ostatní (13 z celkového počtu dotazovaných). Jestli lidé ve svém okolí vidí nějaký nízkoenergetickým dům většinou odpovídali že ne, nebo ho nepoznají.

61

Ekologické bydlení a průzkum trhu Graf č. 18 – Říká vám něco pojem nízkoenergetické bydlení? Říká vám něco pojem nízkoenergetické bydlení?

15%

Ano Ne

85%

Graf č. 19 – Vidíte kolem sebe nízkoenergetickým dům? Vidíte kolem sebe nízkoenergetickým dům? 37

40

30

Počet odpovědí

35 30

24

25 20 15

6

10

1

5 0 Ano

Ano, několik

Ne

Ne, nepoznám ho

Nevím

Otázka číslo 11. Jaké jsou hlavní znaky nízkoenergetických nízkoenergetických domů byla otevřená a pokoušela jsem se zjistit, jak hodně lidé o hlavních charakteristikách nízkoenergetického domu vědí. Na otázku odpovědělo 70% respondentů, což jsem byla ráda. Nejčastější odpovědí byla úspora energie a kvalitní izolační materiály. Několik dotázaných správně uvedlo rekuperační systém v domě a speciální systém větrání. Několik odpovědí se týkalo i architektonického tvaru budovy, jež považují za jednoduchý a moderní. V odpovědích bylo uvedeno i využití obnovitelných zdrojů energie, převážně slunečního záření a s tím spojená orientace budovy. Co bylo dále uvedeno jako charakteristika nízkoenergetického domu je větší náklady na pořízení. V následující tabulace je přehled nejčastějších odpovědí.

62

Ekologické bydlení a průzkum trhu Tabulka č. 5 - Charakteristiky nízkoenergetických domů Nejčastější odpovědi

Počet odpovědí

Nízká spotřeba energie

56

Kvalitní teplená izolace

29

Jednoduchý (moderní) tvar budovy

11

Systém vytápění

6

Teplené čerpadlo

4

Obnovitelné zdroje energie (sluneční energie)

22

Drahá investice

6

Využití přírodních materiálů

5

Rekuperace

10

Ochrana životního prostředí

7

6.2.4. Čtvrtá skupina otázek V této skupině jsou zařazeny otázky, které analyzují důvody, proč se nízkoenergetické domy na českém trhu nestaví, zda mají lidé dostatečné množství informací o těchto domech a jestli by chtěli více informací. Z šetření vyplývá, že lidé nemají dostatek informací a přáli by si jich více. Z celkového počtu dotazovaných nemá dostatek informací dostatek a chce víc 79 lidí. To znamená, že mají zájem o nízkoenergetické domy, rádi by měli více informací při rozhodování při stavbě domu a mohli tak porovnat všechny možné varianty bydlení.

63

Ekologické bydlení a průzkum trhu Graf č. 20 – Informace Máte dostatek informací o nízkoenergetických domech? 79 80

Počet odpovědí

70 60 50 40 18

30

7

20 10 0 Ano

Ne

Nezajímá mě to

Graf by kopíroval situaci ohledně nových informací o nízkoenergetickém bydlení.

Otázka pro respondenty, kteří uvažují o stavbě domu byla dále rozvedena a zajímalo mě, proč nízkoenergetický dům není tou nejlepší variantou a na druhou stranu, jaké důvody je vedou ke stavbě tohoto typu budovy.

Tabulka č. 6 - Důvody pro nebo proti stavbě nízkoenergetického domu Pokud uvažujete o stavbě domu, uvažujete o nízkoenergetickém domě? Ano, ceny energií jsou vysoké a to je řešení

46 Ne je to drahé

16

Ano, chci něco jiného než mají ostatní

3 Ne, nehodí se to do prostředí kde žiji

3

Ano, chrání to naše životní prostředí

10 Ne, nelíbí se mi

1

Ne, Zemi to nezachrání

2

64

Ekologické bydlení a průzkum trhu Graf č. 21 - Důvody pro nebo proti stavbě nízkoenergetického domu Důvody pro a proti stavbě nízkoenergetického domu

Důvody PRO Důvody PROTI

27%

73%

Z tabulky číslo 5 a grafu číslo 21 je patrné, že lidé mají o nízkoenergetické domy zájem, vidí spíše pozitiva než negativa. 73% respondentů by uvažovalo o stavbě nízkoenergetického domu. V dalších otázkách mě zajímal názor dotazovaných na konkrétní situaci na českém trhu. Jaký je podle nich důvod, proč se nízkoenergetické domy nestaví. Podle většiny lidí je stavba příliš drahá, potencionální klienti nemají dostatek informaci, nevěří úspoře energie nebo nevědí na koho se obrátit s projektem. V dotazníku padl i takový důvod, že je stavba až příliš složitá. Přehled o nejčastěji uvedených důvodech, proč se nízkoenergetické domy nestaví, jsou uvedeny v následujícím grafu.

Graf č. 22 – Proč se domy nestaví? Proč se nízkoenergetické domy nestaví? 57

Počet odpovědí

60 50 40 30

19

18

20

8

10 0 Nevěří úspoře Je to drahé, energie návratnost investice je dlouhá

Nedostatek informací

Nevědí na koho se obrátit s projektem

65

Ekologické bydlení a průzkum trhu 6.2.5. Pátá skupina otázek Poslední otázky se týkaly situace s nízkoenergetickým bydlením trzích v sousedních zemích. Zda dokážou tazatelé ohodnotit situaci u nás a u našich zahraničních sousedů. Poslední otázka zněla, zda má smysl stavět nízkoenergetické domy. Konkrétně u nás se o nízkoenergetických domech ví až od devadesátých let, dříve nebylo možné získávat informace a zkušenosti z okolních zemí.

Graf č. 23 – Situace v okolních zemích Je situace v okolních zemích lepší než u nás?

Nevím 39%

Ano 60% Ne 1%

60 % respondentů si myslí, že je situace u našich sousedů lepší než u nás. Asi 40 % nedokáže situaci zhodnotit. V následující tabulce je přehled o postavení České republiky na trhu s nízkoenergetickými stavbami jak to zhodnotilo 104 respondentů.

Tabulka č. 7 – Postavení ČR Pozice ČR Jsme na začátku, projektům fandím

26

Okolní země jsou na tom lépe než my

17

Už je jich u nás několik a stále se staví

33

Nevím

25

66

Ekologické bydlení a průzkum trhu Graf č. 24 – Má smysl stavět nízkoenergetické domy? Má smysl stavět nízkoenergetické domy?

Ne 3%

Nevím 16%

Ano 81%

Poslední vyhodnocující otázka má optimistický výsledek. Podle 81% respondentů má smysl stavět nízkoenergetické domy. Šetří energii, využívají obnovitelné zdroje energie a chrání tím životní prostředí.

6.2.6. Závěr dotazníkového šetření spotřebitelů V dotazníkovém šetření odpovídalo téměř shodné množství žen a mužů. Jednalo se spíše o svobodné jedince, jež buď žijí v bytě nebo v rodinném domě a do budoucna uvažují o stavbě domu. Pro to, aby se rozhodli pro stavu nízkoenergetického domu však nemají dostatek informací. Ty by jim nejspíš pomohly v rozhodování jaký typ domu postavit. Nejen informace jsou problém, pro většinu dotázaných je stavba takového domu velkou investicí s dlouhou dobou návratnosti. Variantu stavby nízkoenergetického domu však nevylučují, protože při stoupajících cenách energií by mohla být stavba nízkoenergetického domu řešením. Při stoupajících cenách energií by to tak náročná investice být nemusela. Pokud bych z uvedených dotazníků měla sestavit profil typického spotřebitele, je jím muž v produktivním věku se středně vysokým příjmem, vysokoškolským vzděláním se zájmem o životní prostředí, ke kterému bychom se měli chovat šetrněji, abychom tak zabránili dalšímu nepříznivému vývoji. Pokud jde o hodnocení českého trhu s nízkoenergetickým domem, je typický spotřebitel nakloněn těmto projektům a vidí v nich budoucnost. Zkušenosti můžeme získávat v zahraničí, kde si tyto domy získávají čím dál větší oblibu a stávají se běžně stavěným typem domu.

67


6.3. Dotazníkové šetření ze strany stavebních společností

Dotazník

jsem

stejně

jako

u

spotřebitelů

umístila

na

internetové

stránky

http://ekodotaznik.ic.cz/. Oslovila jsem asi 280 stavebních společností, dotazníků se vrátilo 19. 7 stavební společnosti mi obratem na můj mail odpověděli, že nízkoenergetické domy nestaví. Povinné byly jen dvě otázky o sídlu firmy. Ostatní otázky povinné nebyly. Abych dokázala stavební společnost nějak zařadit, v první části dotazníku jsem se ptala na počet zaměstnanců, počet zakázek za rok, roční zisk a marži. Tyto otázky ve většině dotazníků zůstali nevyplněné. Další otázky se týkaly zhodnocení situace na českém trhu, popis typického spotřebitele nebo jestli mají stavební společnosti zájem na tom, aby se energetické domy stavěly. V závěru dotazníku jsem se pokusila zjistit, jak společnost sama sebe zařazuje na stavební trh (jestli je jedničkou na trhu, nebo se například zařazuje mezi prvních 10 stavebních společností na českém trhu). Některé stavební společnosti poslaly jen omluvný mail, že dotazník vyplňovat nebudou, protože nízkoenergetické domy nestaví (takto odpověděli 7 stavební společnosti).

6.3.1. První skupina otázek V první skupině otázek jsem se zajímala o sídlo stavební společnosti a její velikost. Nepodařilo se mi získat odpovědi ze všech krajů republiky. Z celkového počtu 19 dotazníků se k této otázce nevyjádřilo vůbec 5 stavebních společností. Většina uvedla jen počet zaměstnanců a někteří ještě počet zakázek za rok.

68

Ekologické bydlení a průzkum trhu Tabulka č. 8 – Odpovědi podle krajů Kraje Odpověděli

Neodpověděli

Plzeňský

Vysočina

Zlínský

Karlovarský

Středočeský

Královehradecký

Liberecký

Ústecký

Moravskoslezský Jihočeský Olomoucký Jihomoravský Praha Pardubický

Nepodařilo se sehnat odpovědi ze všech krajů republiky, dvě stavební společnosti odpověděly, že stavby realizují po celé České republice.

Podle odpovědí na druhou otázku, kolik zaměstnanců společnost má a kolik staveb za rok realizuje se dá říci, že odpovídaly spíše větší společnosti, které mají v průměru 55 zaměstnanců a během roku realizují v průměru kolem 35 staveb.

69

Ekologické bydlení a průzkum trhu Graf č. 25 – Rozdělení společností podle velikosti Rozdělení podle velikosti společnosti 7 Počet stavebních společností

7 6 5

4

4

3

3 2 1 0 Velké Střední Malé společnosti společnosti společnosti

Graf č. 26 – Rozdělení stavebních společností podle počtu zakázek Rozdělění podle počtu zakázek za rok 4

4 4

3

Počet stavebních společností

3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Více než 60

Více než 15

Méně než 15

Z výše uvedených grafů lze konstatovat, že odpovídaly spíše malé společnosti s relativně velkým počtem zakázek za rok.

6.3.2. Druhá skupina otázek

Do této skupiny otázek jsem zařadila otázky o tom, zda stavební společnosti nabízejí nízkoenergetické domy. Pokud k nim přijde klient s nekonkrétním požadavkem, zda jim tento typ stavby nabídkou. Jaký je o nízkoenergetické domy zájem. Z odpovědí 19 stavebních společností vyplynulo, že pokud zákazník projeví zájem o nízkoenergetickým dům, snaží se mu vyhovět.

70

Ekologické bydlení a průzkum trhu Většina stavebních společností uvedla, že zájem o nízkoenergetické domy je. Na otázku, zda společnost nabízí nízkoenergetické domy 18 z 19 uvedlo, že ano.

Graf č. 27 – Je zájem o nízkoenergetické domy? Je zájem o nízkoenergetické domy?

Ne 16%

Nevím 5%

Ano 79%

Graf. č. 28 – Na požádání klienta nabízíme nízkoenergetický typ domu Na požádání klienta nabízíme nízkoenergetický typ domu Ne 11%

Ano 89%

Z výše uvedených grafů vyplývá, že pokud klient má zájem o nízkoenergetickým dům, stavební společnost se mu snaží vyhovět.

6.3.3. Třetí skupina otázek Otázky v této skupině jsou zaměřeny na zjištění situace na českém trhu z pohledu stavebních společností. Zda z jejich pohledu je zájem o nízkoenergetické domy, pokud si myslí, že je nízká poptávka tak z jakého důvodu a kdo je podle nich typickým spotřebitelem. Z odpovědí na otázku,

71

Ekologické bydlení a průzkum trhu jaké je poptávka po níkoenergetickém bydlení vyplynulo, že je nižší než poptávka po klasických domech, ale v posledních letech stoupá. Je podle stavebních společností na trhu docela silný potenciál, aby se stavební společnosti zabývali stavbou nízkoenergetických domů. Pokud tedy poptávka není tak vysoká, jako problémy z pohledu stavebních společností jsou především finance a nedostatek informací na trhu. Investice do nízkoenergetického domu je neustále vysoká a pro mnoho klientů je tím tento druh stavby nedostupný. Další důvod nízké poptávky je nedostatek informací pro spotřebitele. Kdo je typickým spotřebitelem podle stavebních společností jsou většinou mladí lidé, kteří se zajímají, byť jen okrajově, o životní prostředí.

Graf č. 29 – Poptávka po nízkoenergetických domech Poptávka po nízkoenergetických domech Vysoká, je jich na našem území už několik

17%

Nízká, pro klienty je drahá, návratnost investice je vysoká

Stoupá, o nízkoenergetické domy je větší zájem než dříve

17%

66%

Graf č. 30 – Proč je poptávka nízká Proč je poptávka nízká

8 7 6 5 4 3 2 1 0 Je to drahé, návratnost investice je příliš vysoká

Ceny energií jsou úměrné příjmům klientům

Lidé o nízkoener. stavbách nevědí

Poptávka je dá se říct velmi vysoká.

Ostatní

72

Ekologické bydlení a průzkum trhu Z uvedených grafů lze konstatovat, že poptávka po nízkoenergetických dome stoupá. Tento názor vyjádřilo 66% dotazovaných stavebních společností. 17 % uvedlo, že poptávka je nízká proto, že návratnost investice je poměrně vysoká. Rovněž 17 % stavebních společností uvedlo, že poptávku na českém trhu hodnotí jako vysokou. Na našem území je už několik těchto staveb a není jich málo. Hlavní problémy výstavby nízkoenergetických domů jsou finanční prostředky a doba její návratnosti a nedostatek informací pro případné zájemce nízkoenergetického domu. 2 stavební společnosti uvedly, že není důvod, podle spotřebitelů a jejich příjmů, věnovat peníze na stavbu nízkoenergetického domu. Jejich příjmy jsou takové, že náklady na energii nejsou nijak vysoké. Že je poptávka vysoká si myslí dvě stavební společnosti. Zbytek stavebních společností si myslí, že nedostatečná poptávka je z důvodu nízkých dotací ze stran státu i Evropské unie. Poslední otázka z této skupiny se týkala popisu typického spotřebitele nízkoenergetického domu. Nejčastější odpovědi byly, že to jsou lidé mladší, většinou zaměření na ochranu životního prostředí. Z grafu číslo 31 lze konstatovat, že typickým spotřebitelem je mladší člověk s vyššími příjmy.

Graf č. 31 – Typický spotřebitel Typický spotřebitel podle stavebních společností Ekologové (mladší i starší)

6%

Mladší lidé bez ohledu na výši příjmu

44%

Mladší lidé s vyššími příjmy

50%

6.3.4. Čtvrtá skupina otázek

V této skupině otázek jsem se pokoušela zjistit, jestli se stavební společnosti snaží nějakým způsobem nabízet nízkoenergetické domy, zda se chystají zvýšit nabídku nízkoenergetických domů a jak by ji porovnaly se situací v okolních zemích. Padla také otázka o zhodnocení trhu s materiálem. Na dotaz, zda se stavební společností snaží nějakým způsobem propagovat nízkoenergetické domy většina uvedla že ano. Pouze jedna stavební společnost uvedla, že se k tomu teprve chystá. 73

Ekologické bydlení a průzkum trhu Vyplývá z toho, že pokud klient projeví zájem o nízkoenergetickým dům, snaží se společnost jeho přáním vyhovět. Ohledně stavebních materiálů stavební společnosti hodnotí český trh za dostačující a pokud by měli materiálu nedostatek, můžou ho importovat ze zahraničí (Graf č. 32).

Graf č. 32 – Materiál na nízkoenergetické domy Materiál na nízkoenergetické domy

Nedostatek 6%

Nevím 6%

Může se dovážet 17%

Dostatek 71%

Graf č. 33 – Porovnání českého a zahraničního trhu Porovnání českého a zahraničního trhu

Nevím 21%

Není m ožné porovnat 16%

Lepší, s projekty a výstavbou začali už dříve 63%

63 % dotázaných si myslí, že situace s nízkoenergetickým bydlení je na zahraničním trhu lepší. S projekty začali už dříve a mají tedy časový náskok. 21 % si není jistá s pozicí českých stavebních firem a neumí nijak zhodnotit. 16 % ze stavebních společností tvrdí, že trhy nelze porovnávat. Například proto, že mají lépe propracovaný dotační programy a nízkoenergetické domy nejsou zákazníkům tolik finančně vzdáleny. Zda mají stavební společnosti zájem na zvyšování nabídky a zda se stavbou nízkoenergetických domů chtějí do budoucna věnovat, většina uvedla že ano.

74


Graf č. 34 – Budoucnost nízkoenergetických domů V ČR Má stvaba nízkoenergetických domů budoucnost? Nevím 11%

Ano 89%

Graf číslo 34 by vypadal úplně stejně, při zhodnocení otázky ohledně zvyšování nabídky nízkoenergetických domů. 89 % z dotázaných společností hodlá zvyšovat nabídku těchto domů, samozřejmě za předpokladu, že bude existovat poptávka.

6.3.5. Pátá skupina otázek Poslední otázky byly spíše orientační a to jak ses tavební společnosti hodnotí, jakou pozici na trhu zaujímají. Dále jak je pro ně důležitá pozice na trhu a pokud ano, co je k tomu vede. Jako jednoznačný lídr na trhu se označila pouze jedna společnost. Je-li tomu tak, pak nejspíš jedničkou na trhu bude. Je pro tuto společnost důležité být významnou společností na českém trhu, protože ve stavbě nízkoenergetických domů vidí budoucnost a při stávajících cenách energii by nízkoenergetické domy mohly ušetřit provozní náklady domu. Jen sbíráním zkušeností a zlepšováním výrobků, v tomto případě konceptu celé stavby nízkoenergetických domů, budeme jedničkou na trhu. Mezi první tři stavební společnosti se zařadili 4 z dotazovaných, mimo první desítku se zařadilo 5 stavebních společností.

75

Ekologické bydlení a průzkum trhu Graf č. 35 – Pozice stavebních společností na českém trhu Pozice stavebních společností na českém trhu 7

Počet stavebních společností

7 5

6 4

5 4 3 1

2 1 0

Jednoznačný lídr

Mezi první 3 Mezi prvních 10 Mimo prvních 10 Pozice společnosti

Pro 50 % dotazovaných společností je důležité být jedničkou na českém trhu (graf č. 36). Nízkoenergetické domy jsou jistý potenciál na trhu a pokud ho dokáží stavební společnosti využít, mohou zvýšit své zisky. Pokud začnou s projekty nízkoenergetických domů již dnes, zvyšující se poptávka v budoucnu by je nemusela ničím zaskočit.

Graf č. 36 – Je důležité být jedničkou na trhu s nízkoenergetickým bydlením? Je důležité být jedničkou na trhu s nízkoenergetickým bydlením? Neví 11% Ano 47%

Ne 42%

6.3.6. Závěr dotazníkového šetření ze strany stavebních společností

V dotazníkovém šetření u stavebních společností se mi nepodařilo získat velký počet odpovědí. Odradit mohla tazatele druhá otázky, kde jsem se ptala na, možná pro většinu z nich, citlivá data o jejich společnosti – roční zisk, marže, počet zakázek, atd. Jiným důvodem mohlo být to, že nízkoenergetické domy nestaví a proto se o dotazník vůbec nezajímali. Pokud by tohle byt důvod,

76

Ekologické bydlení a průzkum trhu pak by bylo velmi jednoduché zhodnotit český trh s nízkoenergetickými domy. Závěr by zněl jednoznačně, na českém trhu je nedostatek stavebních společností, které by byly schopny zrealizovat tento typ domu. V současné době není poptávka po nízkoenergetických domech nijak vysoká, což by situaci stavebních společností vysvětlovalo. V budoucnu je ovšem možné očekávat zvýšení poptávky po těchto domech, což by mohlo vést k nerovnováze na trhu. Nedostatečná nabídka a stoupající poptávka by ceny domů vyhnala na mnohem vyšší úroveň, z čehož by těžilo těch málo společností, které jsou schopny zrekonstruovat energeticky úsporný dům. Ze získaných odpovědí ovšem nějaký závěr lze sestavit. Pokud přijde klient a projeví zájem o nízkoenergetický dům, existuje několik stavebních společností, které jeho požadavkům vyhoví. Jsou schopni využít dostupných materiálů nebo materiál dovést a dům zrekonstruovat. Většina stavebních společností posoudila situaci na českém trhu jako zlepšující se. Poptávka po nízkoenergetických dome stoupá a o domy je stále větší zájem. Menší část společností uvedla, že je to pořád velmi drahá investice a doba návratnosti nijak situaci nepodporuje. Hlavním problémem nízké výstavby nízkoenergetických domů jsou tedy finanční prostředky a nedostatek informací. Výstavbu ani nijak nepodporuje nepropracovaný dotační program. Možná tohle přispěje ke zvýšení poptávky po nízkoenergetických domech. Od 31. 12. 2008 ovšem mají zájemci o nízkoenergetický dům novou možnost jak získat dotaci. Pokud by stavební společnosti měly porovnat situaci se zahraničními trhy, většina označila okolní státy za lepší s tím, že na těchto projektech pracují delší dobu. Společnosti jsou si vědomi pozice na trhu jakou mají a většina z nich uvedla, že do budoucna počítá se zvyšující se poptávkou po ekologických domech a nijak se nebrání na takových projektech pracovat. Chystají se zvýšit nabídku nízkoenergetických domů. Nízkoenergetické objekty jsou budoucností a stavební společnosti chtějí být připraveni a získávat další zkušenosti. Typickým spotřebitelem podle stavebních společností je mladší člověk s vyššími příjmy. Stejný typ člověka se stal typickým spotřebitelem z dotazníkového šetření ze strany spotřebitelů.

77


Závěr

Výstavba ekologických domů se začala v České republice realizovat počátkem devadesátých let 20. století. Důraz byl kladen hlavně na minimální spotřebu energie na vytápění a pasivní využití solárních zisků. V průběhu let se požadavky na energetickou úsporu stále zvyšovali. Hlavním indikátorem byla spotřeba energie na vytápění. Náklady na energetický systém domu je poměrně velkou položkou rozpočtu domácnosti. Současné technologie umožní postavit takový dům, který bude energeticky soběstačný a bude majitelům poskytovat stejný nebo dokonce vyšší komfort. V teoretické části práce jsem popsala základní systémy a prvky nízkoenergetického domu, které minimalizují spotřebu energie. Největší důraz je kladen nízkou spotřebu energie na vytápění, která u nízkoenergetických nesmí překračovat hodnotu 50 kWh/m2 za rok. Energetická bilance domu musí být upřesněna již v prvotním projektu domu. Dostatečná tepelná izolace stěn a střechy, minimalizace teplených mostů, kvalitní okna, systém vytápění a větrání a řada dalších prvků domu musí být pečlivě naplánovány a dodrženy do konce stavby. Úpravy během stavby, které změní energetickou bilanci, nejsou možné. Celý koncept nízkoenergetického domu pak ztrácel svůj význam. V praktické části práce jsem provedla dotazníkové šetření. Provedla jsem ho ze strany spotřebitelů a stavebních společností. Pro spotřebitele jsem sestavila dotazník s 22 otázkami. Oba dotazníky byly anonymní a odpovědi na všechny otázky nebyly povinné. Zazněly obecné otázky o věku, bydlišti, finančních příjmech, rodinném stavu, atd. V další části jsem se tázala konkrétně na znalosti o nízkoenergetických domech. Zajímalo mě, zda lidé o těchto domech vědí, jaké jsou základní znaky nízkoenergetických domů a pokud uvažují o stavbě domu, jestli by nízkoenergetickým dům chtěli. V dotazníkovém šetření odpovídalo téměř shodné množství žen a mužů. Jednalo se spíše o svobodné jedince, jež buď žijí v bytě nebo v rodinném domě a do budoucna uvažují o stavbě domu.Pro to, aby se rozhodli pro stavu nízkoenergetického domu však nemají dostatek informací. Ty by jim nejspíš pomohly v rozhodování jaký typ domu postavit. Nejen informace jsou problém, pro většinu dotázaných je stavba takového domu velkou investicí s dlouhou dobou návratnosti. Variantu stavby nízkoenergetického domu však nevylučují, protože při stoupajících cenách energií by mohla být stavba nízkoenergetického domu řešením. Při stoupajících cenách energií by to tak náročná investice být nemusela. Pokud bych z uvedených dotazníků měla sestavit profil typického spotřebitele, je jím muž v produktivním věku se středně vysokým příjmem, vysokoškolským vzděláním se zájmem o životní prostředí, ke kterému bychom se měli chovat šetrněji, abychom tak zabránili dalšímu nepříznivému vývoji. Pokud jde o hodnocení českého trhu s nízkoenergetickým

78

Ekologické bydlení a průzkum trhu domem, je typický spotřebitel nakloněn těmto projektům a vidí v nich budoucnost. Zkušenosti můžeme získávat v zahraničí, kde si tyto domy získávají čím dál větší oblibu a stávají se běžně stavěným typem domu. V dotazníkovém šetření u stavebních společností se mi nepodařilo získat velký počet odpovědí. Důvod mohl být takový, že společnosti nízkoenergetické domy nestaví a proto se o dotazník vůbec nezajímali. Pokud by tohle byt důvod, pak by bylo velmi jednoduché zhodnotit český trh s nízkoenergetickými domy. Závěr by zněl jednoznačně, na českém trhu je nedostatek stavebních společností, které by byly schopny zrealizovat tento typ domu. V současné době není poptávka po nízkoenergetických domech nijak vysoká, což by situaci stavebních společností vysvětlovalo. V budoucnu je ovšem možné očekávat zvýšení poptávky po těchto domech, což by mohlo vést k nerovnováze na trhu. Nedostatečná nabídka a stoupající poptávka by ceny domů vyhnala na mnohem vyšší úroveň, z čehož by těžilo těch málo společností, které jsou schopny zrekonstruovat energeticky úsporný dům. Ze získaných odpovědí ovšem nějaký závěr lze sestavit. Pokud přijde klient a projeví zájem o nízkoenergetický dům, existuje několik stavebních společností, které jeho požadavkům vyhoví. Jsou schopni využít dostupných materiálů nebo materiál dovést a dům zrekonstruovat. Většina stavebních společností posoudila situaci na českém trhu jako zlepšující se. Poptávka po nízkoenergetických dome stoupá a o domy je stále větší zájem. Menší část společností uvedla, že je to pořád velmi drahá investice a doba návratnosti nijak situaci nepodporuje. Hlavním problémem nízké výstavby nízkoenergetických domů jsou tedy finanční prostředky a

nedostatek informací. Výstavbu ani nijak nepodporuje nepropracovaný dotační

program. Společnosti jsou si vědomi pozice na trhu jakou mají a většina z nich uvedla, že do budoucna počítá se zvyšující se poptávkou po energetických domech a nijak se nebrání na takových projektech pracovat. Chystají se zvýšit nabídku nízkoenergetických domů. Nízkoenergetické objekty jsou budoucností a stavební společnosti chtějí být připraveni a získávat další zkušenosti. Typickým spotřebitelem je podle nich mladší člověk s vyššími příjmy. Výsledky šetření naznačují situaci, že na trhu s nízkoenergetickámi domy je jistý potenciál. Pokud by poptávka po těchto domech stoupala, stavební společnosti by se měly na tento druh výstavby zaměřit. Využily by tak mezery na trhu, která by mohla zvýšit jejich zisky. Pokud bych já uvažovala o stavbě domu, nízkoenergetický dům bych určitě brala v úvahu. Cena elektřiny je poměrně vysoká a být v budoucnu energeticky nezávislý by mohla být výhoda.

79


Seznam grafů, tabulek a obrázků

Seznam grafů Graf č. 1 – Produkce zemního plynu v ČR od roku 1993 do roku 2006...........................................11 Graf č. 2 – Spotřeba zemního plynu v České republice.....................................................................11 Graf č. 3 – Podíl jednotlivých složek na tvorbě ceny zemního plynu ...............................................13 Graf č. 4 – Procentní vývoj cen zemního plynu pro domácnosti v České republice ........................13 Graf č. 5 – Vývoj a skladba spotřeby elektřiny v letech 1980 - 2006...............................................15 Graf č. 6 – Podíl výroby elektřiny......................................................................................................17 Graf č. 7 – Výroba a spotřeba elektrické energie skupiny ČEZ, a.s. .................................................18 Graf č. 8 – Schéma energetické bilance budovy...............................................................................40 Graf č. 9 – Celkové emise CO ...........................................................................................................43 Graf č. 10 – Podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny...................................48 Graf č. 11 – Odpovědi podle pohlaví.................................................................................................58 Graf č. 12 – Odpovědi podle věku .....................................................................................................58 Graf č. 13 – Odpovědi podle příjmového pásma ...............................................................................59 Graf č. 14 – Odpovědi podle rodinného stavu ...................................................................................59 Graf č. 15 – Rodinný dům / Byt.........................................................................................................60 Graf č. 16 – Plánujete stavbu domu? .................................................................................................60 Graf č. 17 – Stavba nízkoenergetických domů ..................................................................................61 Graf č. 18 – Říká vám něco pojem nízkoenergetické bydlení? .........................................................62 Graf č. 19 – Vidíte kolem sebe nízkoenergetickým dům?.................................................................62 Graf č. 20 – Informace .......................................................................................................................64 Graf č. 21 - Důvody pro nebo proti stavbě nízkoenergetického domu ..............................................65 Graf č. 22 – Proč se domy nestaví?....................................................................................................65 Graf č. 23 – Situace v okolních zemích .............................................................................................66 Graf č. 24 – Má smysl stavět nízkoenergetické domy? .....................................................................67 Graf č. 25 – Rozdělení společností podle velikosti............................................................................70 Graf č. 26 – Rozdělení stavebních společností podle počtu zakázek.................................................70 Graf č. 27 – Je zájem o nízkoenergetické domy? ..............................................................................71 Graf. č.28 – Na požádání klienta nabízíme nízkoenergetický typ domu ...........................................71 Graf č. 29 – Poptávka po nízkoenergetických domech......................................................................72 Graf č. 30 – Proč je poptávka nízká ...................................................................................................72 Graf č. 31 – Typický spotřebitel ........................................................................................................73 Graf č. 32 – Materiál na nízkoenergetické domy...............................................................................74 Graf č. 33 – Porovnání českého a zahraničního trhu .........................................................................74 Graf č. 34 – Budoucnost nízkoenergetických domů V ČR................................................................75 Graf č. 35 – Pozice stavebních společností na českém trhu...............................................................76 Graf č. 36 – Je důležité být jedničkou na trhu s nízkoenergetickým bydlením? ...............................76

Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v České republice............................21 Tabulka č. 2 – Základní členění nízkoenergetických domů...............................................................23 Tabulka č. 3 – Hodnoty energetické přeměny a emise CO2 ..............................................................44 Tabulka č. 4 – Přehled o dotazníkovém šetření .................................................................................56

80

Ekologické bydlení a průzkum trhu Tabulka č. 5 - Charakteristiky nízkoenergetických domů .................................................................63 Tabulka č. 6 - Důvody pro nebo proti stavbě nízkoenergetického domu ..........................................64 Tabulka č. 7 – Postavení ČR..............................................................................................................66 Tabulka č. 8 – Odpovědi podle krajů .................................................................................................69

Seznam obrázků Obr. č. 1 – Měrná potřeba tepla na vytápění .....................................................................................51

81


Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník pro spotřebitele Příloha č. 2: Ukázka vyplněného dotazníku spotřebitele Příloha č. 3: Dotazník pro stavební společnosti Příloha č. 4: Ukázka vyplněného dotazníku stavební společnosti Příloha č. 5: Ukázka domu demospace Příloha č. 6: Nízkoenergetický slaměný dům: Sluneční ulice Příloha č. 7: Ukázky nízkoenergetických domů v České republice

82


Příloha č. 1: Dotazník pro spotřebitele 1. Věk 15 – 20 21 – 25 26 – 30 31 – 35 36 – 40 40 + 2. Pohlaví muž žena 3. Vzdělání základní vzdělání středoškolské vzdělání s maturitou středoškolské vzdělání bez maturity vysokoškolské vzdělání doktorandské vzdělání 4. Bydliště – kraj obec, město: kraj: 5. Příjmové pásmo (čistý příjem) finančně aktivních členů domácnosti: 5.000 – 10.000 Kč 10.000 – 25.000 Kč 25.000 – 50.000 Kč 50.000 – 75.000 Kč 75.000 + 6. Rodinný stav svobodná/ý vdaná/ženatý s dětmi bezdětný 7. Kde nyní žijete? Rodinný dům Byt 8. Chcete stavět rodinný dům? Ano Ne Již žiji v rodinném domě 9. Zajímáte se o životní prostředí? Ne vůbec mě to nezajímá Ano, ale nijak zvlášť Nevidím v tom žádný smysl Ano, „zachráníme tak naši Zemi“

83


10. Říká Vám něco pojem nízkoenergetické bydlení? Ano Ne 11. Víte jaké jsou hlavní znaky nízkoenergetického bydlení? 1…………………………………………………. 2…………………………………………………. 3…………………………………………………. 4…………………………………………………. 5…………………………………………………. 6…………………………………………………. 7…………………………………………………. 8…………………………………………………. Nevím 12. Vidíte kolem sebe nějaký nízkoenergetický dům? Ano Ano, několik Ne Ne, nepoznám ho 13. Pokud uvažujete o stavbě domu, uvažovali jste o nízkoenergetickém domě? Ano, ceny energií jsou vysoké a toto je řešení Ano, chrání to naše životní prostředí Ano, chci něco jiného než mají ostatní Ne,je to drahé Ne, Zemi tím nezachráním Ne, nehodí se do prostředí, kde chci stavět dům Jiné………………………………………………. 14. Jaké jsou hlavní příčiny toho, že lidé nízkoenergetický dům nechtějí? Nevěří úspoře energie Je to drahé, návratnost investice je dlouhá Neví na koho se obrátit s dotazy a s projektem Jiné………………………………………………. 15. Máte dostatek informací o nízkoenergetickém bydlení? Ano Ne Nezajímá mě to

16. Přáli byste si více informací o nízkoenergetickém bydlení? Ano Ne Nezajímá mě to 17. Co je hlavním problémem výstavby nízkoenergetického domu? Finance Málo informací Špatná (nedostatečná) reklama

84

Ekologické bydlení a průzkum trhu Málo stavebních firem, které tuto službu nabízejí Nevím 18. Víte, jaká je situace v ČR? Ekologické domy se u nás nestaví Jsme na začátku, projektům fandím Už je jich u nás několik a stále se staví Okolní země jsou na tom lépe než my Nevím 19. V čem jsou ekonomické? Ekonomické nejsou, je to drahá investice V úspoře energie Na energii nevydáváme takové množství peněz, je to věcí vkusu Nevím 20. Pokud plánujete stavbu domu, uvažujete o nízkoenergetickým domě? Ano Ne Nevím, nemám dostatek informací 21. Myslíte, že má výstavba nízkoenergetických domů v ČR smysl. Ano Ne Nevím 22. Je situace v okolních zemích lepší než u nás? Ano Ne Nevím

85


Příloha č. 2: Ukázka vyplněného dotazníku spotřebitele Dotazník č. 26

1. Bydliště – kraj: Obec: Golčův Jeníkov Kraj: Vysočina 2. Věk odpověď: 21 - 25 3. Pohlaví odpověď: Žena 4. Vzdělání odpověď: středoškolské vzdělání s maturitou 5. Příjmové pásmo (čistý příjem) finančně aktivních členů domácnosti: odpověď: 50.000 – 75.000 Kč 6. Rodinný stav odpověď: svobodná/ý 7. Kde nyní žijete? odpověď: Rodinný dům 8. Chcete stavět rodinný dům? odpověď: Ne 9. Zajímáte se o životní prostředí? odpověď: Ano, ale nijak zvlášť 10. Říká Vám něco pojem nízkoenergetické bydlení? odpověď: Ano 11. Pokud uvažujete o stavbě domu, uvažovali jste o nízkoenergetickém domě? odpověď: Ano, ceny energií jsou vysoké a toto je řešení 12. Víte jaké jsou hlavní znaky nízkoenergetického bydlení? odpověď: nižší náklady na topení odpověď: lepší tepelná izolace odpověď: vyšší pořizovací náklady 13. Vidíte kolem sebe nějaký nízkoenergetický dům? odpověď: Ano, několik 14. Jaké jsou hlavní příčiny toho, že lidé nízkoenergetický dům nechtějí? 15. Máte dostatek informací o nízkoenergetickém bydlení? Odpověď: Ne

86

Ekologické bydlení a průzkum trhu 16. Přáli byste si více informací o nízkoenergetickém bydlení? odpověď: Ne 17. Co je hlavním problémem výstavby nízkoenergetického domu? odpověď: Nevím 18. Víte, jaká je situace v ČR? odpověď: Nevím 19. V čem jsou ekonomické? odpověď: V úspoře energie 20. Pokud plánujete stavbu domu, uvažujete o nízkoenergetickým domě? Odpověď: Ano 21. Myslíte, že má výstavba nízkoenergetických domů v ČR smysl. odpověď: Ano 22. Je situace v okolních zemích lepší než u nás? Odpověď: Ano

87


Příloha č. 3: Dotazník pro stavební společnosti 1. Sídlo firmy Město: Kraj: 2. Velikost firmy Počet zaměstnanců: Počet zakázek za rok: Tržby: Provozní zisk: Marže:

3. Nabízíte nízkoenergetické nebo pasivní domy? Ne Ano Zatím ne, ale v blízké době začneme 4. Je o tento typ budov nějaký zájem? Ano Ne Nevím 5. Na jaké pozici vidíte Vaši společnost v porovnání s konkurenci co se týče nabídky nízkoenergetických objektu? Jako jednoznačný lídr Mezi prvními 3 Mezi prvními 10 Mimo prvních 10 6. Je pro Vás důležité stát se jedničkou na trhu nízkoenergetických objektu? Ano Ne Je to jedno ......pokud ano, proč je to pro Vás významné? Je to příležitost na trhu Naši klienti si váží ohleduplného přístupu k životnímu prostředí Nízkoenergetické objekty jsou naší budoucnosti, chceme byt připraveni a získat zkušenosti nyní Chceme přilákat mladé talentované zaměstnance, kteří mají o nízkoenergetické stavění zájem

7. Pokud klient přijde s poptávkou po stavbě domu, nabízíte mu nízkoenergetický dům? Ano Ne 8. Jaká si myslíte je poptávka na našem trhu? Velmi nízké, lidé o nízkoenergetických dome nevědí

88

Ekologické bydlení a průzkum trhu Nízká, pro klienty je drahá, návratnost investice je vysoká Stoupá, o nízkoenergetické domy je větší zájem než dříve Vysoká, je jich na našem území už několik Jiné………………………………………………………. 9. Co je hlavním problém nízké poptávky? Lidé o nízkoenergetických stavbách nevědí Je to drahé, návratnost investice je příliš vysoká Stavba trvá déle než stavba normálního domu Ceny energií jsou úměrné příjmům klientům Jiné………………………………………………………. 10. Snažíte se nějakým způsobem propagovat výstavbu ekologických domů? Ano Ne Máme to v plánu 11. Je podle vás na českém trhu dostatek materiálu na stavbu tohoto typu budov? Ano Ne Nevím Může se dovážet 12. Je situace v okolních zemích lepší nebo horší? Lepší, s projekty a výstavbou začali už dříve Na stejné úrovní Horší Není možné porovnat Jiné…………………………………………………… 13. Má tento druh stavbu podle Vašeho názoru nějakou budoucnost v České republice? Ano Ne Nevím Jiné………………………………………………….. 14. Chystáte se zvýšit nabídku toho typu budov? Ano Ne 15. Nízkoenergetické domy nenabízíme Protože je to drahé Není dostatečná nabídka Není dostatek materiálu na výstavbu tohoto typu budov 16. Kdo podle Vás má zájem o nízkoenergetické domy? Ekologové (mladší i starší) Mladší lidé s vyššími příjmy Mladší lidé bez ohledu na výši příjmu Starší lidé, chtějí něco jiného než mají ostatní

89


Příloha č. 4: Ukázka vyplněného dotazníku spotřebitele Dotazník č. 4

1. Sídlo firmy: Obec: Horažďovice Kraj: Plzeňský 2. Velikost firmy: Počet zaměstnanců: 100 Počet zakázek za rok: 95 Tržby: 250000000 Provozní zisk: 1500000 Marže: 2500000 3. Nabízíte nízkoenergetické nebo pasivní domy? odpověď: Ano 4. Je o tento typ budov nějaký zájem? odpověď: Ano 5. Pokud klient přijde s poptávkou po stavbě domu, nabízíte mu nízkoenergetický dům? odpověď: Ano 6. Jaká si myslíte, že je poptávka na našem trhu? odpověď: Stoupá, o nízkoenergetické domy je větší zájem než dříve 7. Co je hlavním problém nízké poptávky? odpověď: Lidé o nízkoenergetických stavbách nevědí 8. Snažíte se nějakým způsobem propagovat výstavbu ekologických domů? odpověď: Ano 9. Je podle vás na českém trhu dostatek materiálu na stavbu tohoto typu budov? odpověď: Může se dovážet 10. Je situace v okolních zemích lepší nebo horší? odpověď: Lepší, s projekty a výstavbou začali už dříve 11. Má tento druh stavbu podle Vašeho názoru nějakou budoucnost v České republice? odpověď: Ano 12. Chystáte se zvýšit nabídku toho typu budov? odpověď: Ano 13. Nízkoenergetické domy nenabízíme 14. Kdo podle Vás má zájem o nízkoenergetické domy? odpověď: Mladší lidé bez ohledu na výši příjmu

90

Ekologické bydlení a průzkum trhu 15. Na jaké pozici vidíte Vaši společnost v porovnání s konkurenci co se týče nabídky nízkoenergetických objektu? odpověď: mezi prvními 3 16. Je pro Vás důležité stát se jedničkou na trhu nízkoenergetických objektu? odpověď: Ne 17. ......pokud ano, proč je to pro Vás významné? odpověď: nízkoenergetické objekty jsou naší budoucnosti, chceme byt připraveni a získat zkušenosti nyní

91


Příloha č. 5: Ukázka domu demospace

92


Příloha č. 6: Nízkoenergetický slaměný dům: Sluneční ulice Jedná se o individuální nízkoenergetický slaměný dům, který je navržený pro konkrétního zákazníka. Tento dům se řadí do kategorie tzv. přírodních domů. Dům bude stát na pozemku C3 ve Sluneční ulici v Hradčanech. Jeho základním stavebním materiálem bude dřevo (odkorněné stromy), sláma (izolační materiál) a hlína (venkovní a vnitřní omítky).137

Sluneční ulice – popis projektu

Nízkoenergetický dům, Hrančany 137

Projekt Sluneční domy, Hradčany, přístup z internetu: http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=110,citace 1.12.2008

93


Příloha č. 7: Ukázky nízkoenergetických domů v České republice

Jihočeská kraj

Praha – Západ

94


Beroun

95


Seznam literatury, internetových zdrojů a jiných pramenů Literatura o DVOŘÁK, Antonín, Kapitoly z ekonomi přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí, 1. vydání, Praha, Oeconomica, 2007, 195 s., ISBN 978-80-245-1253-2 o NAGY, Eugen: Nízkoenergetiský ekologický dom, 1.vydání, Bratislava, Jaga group, v.o.s. 2002, 283 s., ISBN 80-88905-70-2 o POČINKOVÁ, M., ČUPROVÁ, D.: Úsporný dům, ERA, Brno , 2004, 183 s., ISBN 80-8651796-9 o SRDEČNÝ, Karel: Energeticky soběstačný dům, realita či fikce?, 2.aktualizované vydání, Brno, ERA 2007, 91 s., ISBN 978-80-7366-8 o ŠAUER, Petr: Ekonomika životního prostředí, Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1989, 182 s., ISBN 80-7079-684-7 o ŠÁLA, J.: Zateplování budov, 1. vydání, Praha, Grada, 2000, 163 s., ISBN 80-7169-833-4 o TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy, principy a příklady, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2005, 200 s., ISBN 80-247-1101-X

Internetové zdroje o E.ON.cz: http://www.eon.cz/file/cs/customers/citizen/customer_service/Hospodarne_uziti.pdf, citace 14.10.2008 o Česká plynárenská unie: http://www.cpu.cz/webmagazine/kategorie.asp?idk=182, citace 15.10.2008 o Businessinfo: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/leden-2008/cpu-spotr-zem-plyn-cr-2007prognoza-ceny/1001698/47424/, 14.10.2008 o Official Energy Statistics from the U.S. Government: Energy Information Administration: http://tonto.eia.doe.gov/country/country_energy_data.cfm?fips=EZ, citace 15.10.2008 o Infoenergie: Cena zemního plynu a její struktura: http://www.infoenergie.cz/web/root/energy.php?nav01=4&nav02=677, citace 15.10.2008 o GAS,a.s.: Aktuální ceny zemního plynu v České republice – úprava cen zemního plynu: http://www.zemniplyn.cz/ceny/#aktualni, citace 15.10.2008 o Energetický regulační úřad: Statistiky: http://www.eru.cz/diasbrowse_articles.php?parentId=77, 15.10.2008 o RWE, The Enery to lead: http://www.rwe.cz/cs/press_centrum/prezentace/, citace 16.10.2008

96

Ekologické bydlení a průzkum trhu o Pssivhaus institut: http://www.passiv.de/, citace 20.10.2008 o RYTÍŘ, Lukáš: Spotřeba elektrické energie: http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2006030401, citace 1.10.2008 o Ministerstvo průmyslu a obchodu: Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů: http://www.mpo.cz/dokument6621.html, citace 8.10.2008 o Energetický regulační úřad: Často kladené dotazy – Cena dodávky elektřiny a související podmínky: http://www.eru.cz/dias-read_article.php?articleId=172, citace 15.10.2008 o ČEZ, a.s.: http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/zivotni-prostredi/informace-dlezakona-c458-2000-sb/2005/podil-zdroju-elektriny.html, citace 9.10.2008 o ROTAFLEX Super: Úspora energie: http://www.rotaflex.cz/uspora-energie.htm, citace 15.9.2008 o Ministerstvo průmyslu a obchodu: Národní zpráva České republiky o elektroenergetice a plynárenství za rok 2007: http://www.mpo.cz/dokument48532.html, citace 8.10.2008 o BROŽ, Karel: Vývoj cen paliv, elektrické energie a tepla: http://www.tzbinfo.sk/t.py?t=2&i=3208, citace 16.10.2008 o Solární energie. Info: O solární energii slunečním záření: http://www.solarnienergie.info/informace.php, citace 16.10.2008 o Ministerstvo průmyslu a obchodu: Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za rok 2006: http://www.mpo.cz/dokument43307.html, 19.10.2008 o Ekolist.cz: Podíl energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě klesla na 4,7 pct.: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2092712, citace 19.10.2008 o Centrum pasivního domu: Co je pasivní dům?: http://www.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/coje-pasivni-dum.html?chapter=historie, citace 25.9.2008 o Demospace, the housethat turisto the sun http://www.treehugger.com/files/2005/04/the_house_that.php, citace 29.8.2008 o Nízkoenergetickeapasivnidomy: Nízkoenergetický dům: http://www.nizkoenergetickeapasivnidomy.cz/index.php?text=nizkoenergeticky-dum, citace 25.9.2008 o ŠMELHAUS, Pavel: Stavte nízko-energetické domy: http://www.dumabyt.cz/clanek/dum/stavba-a-rekonstrukce/stavte-nizko-energeticke-domy-/, citace 6.11.2008 o Alter-eko s.r.o.: Solární kolektory – základní informace, Solární kolektory – příklad: http://www.alter-eko.cz/index.php?page=solarni-kolektory/solarni-priklad, citace 13.11.2008

97

Ekologické bydlení a průzkum trhu o MURTINGER, K.: Stavíme energeticky úsporný dům: 2. díl – stěny, základ všeho: http://www.nazeleno.cz/energie/pasivni-domy/stavime-energeticky-usporny-dum-2-dil-stenyzaklad-vseho.aspx, citace 17.11.2008 o STERN,M.: Pasivní, nízkoenergetické a nulové domy – co to je?: http://www.nazeleno.cz/pasivni-nizkoenergeticke-a-nulove-domy-co-je-co.aspx, citace 17.11.2008 o BERANSKÝ, J., MACHOLDA, F., SRDEČNÝ, K., TRUXA, J.: Úsporná opatření v rodinných domech: http://www.i-ekis.cz/?page=uspory-rd, citace 12.11.2008 o PELOTON, Dům a zahrada: Tepelné čerpadlo nejsou žádná kouzla, 19.4.2006: http://www.bydlet.cz/bydlet/118877-tepelne-cerpadlo-nejsou-zadna-kouzla/, citace 20.11.2008 o TRNAVSKÝ, Jiří: Jak ušetřit za vytápění domu? Omezte úniky tepla!: http://bydleni.lidovky.cz/jak-usetrit-za-vytapeni-domu-omezte-uniky-tepla-ftv-/homefinance.asp?c=A070307_094006_home-finance_byt, citace 28.10.2008 o Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006: http://www.mzp.cz/AIS/webpub.nsf/$pid/MZPAMFMHAFK2/$FILE/Souhrn.pdf, citace 27.11.2008 o VOLEJNÍK, Jiří: Technické normy: http://www.technickenormy.cz/normy/normy_form.php, citace 26.11.2008 o Operační program životní prostředí: http://www.opzp.cz/sekce/368/prioritni-osa-2/, citace 28.11.2008 o Fondy Evropské unie: http://www.strukturalni-fondy.cz/oppi, citace 28.11.2008 o Státní fond životního prostředí České republiky: http://www.sfzp.cz/clanek/94/529/dotacepro-domacnosti-na-ekologicke-vytapeni/, citace 28.11.2008

Jiné zdroje o BENEŠ, R.: Energeticky úsporný dům (12), Dům a zahrada č. 12, 2007 o Komerční prezentace společnosti Bramac: Sluneční energie pro ekologii i pohodlí, Rodinný dům č.8, 2008 o MAROUŠEK, Jaroslav: Příručka úspory energie, vydal: Hospodářská komora České republiky, Praha o Norma ČSN 73 0540 – 2 o STRAŇÁK, V.: Drahá zdroj pro levné vytápění, Rodinný dům č. 8/2008 o Vyhláška č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách

98


Summary This diplomate thesis was aimed at low – energy houses. Diplomate thesis have two parts, theoretical and practical. The first part of this thesis contains short analyse of consumption and prices of energy which we need on heating. In the next part is described ecological (low – energy) housing in general. The second part is about charkteristics and criterias, fundamental elements of low – energy housing and main aims of low – energy housing. About external cladding, windows, roof, system of heating and system of ventilation (recuperation). The following part of this thesis is about information about energy balance of houses, concretely which heat gains and losses exit. For construction of these buildings is very important building – energy conception of building and technical arrangement of houses. The last part is about the contemporary trend of ecological building – up in the Czech Republic. In practical part is research of the Czech market. Concretely market research from the look of consumers, what is their demand, what lead them to build low – energy houses, who is the typical consumer, etc. Further from the look of designer and building societies.

KEY WORDS Energy, primary energy, renewable resources, energy consumption, construction, low – energy house, heating, heat, isolation, energy saving, thermosteresis, financial resources, EU funds, testament, norm JEL CLASIFICATION Q550, Q400, Q420

99

Nízkoenergetické bydlení a průzkum trhu

Recommend Documents