NEWS. Česká republika. English. Français. Květen Novela obchodního zákoníku

English Français Květen 2010

Česká republika

NEWS

Obsah čísla: 1. Novela obchodního zákoníku 2. Nová nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) týkající se koordinace systémů sociálního zabezpečení 3. Novela zákona o dani z přidané hodnoty 4. Novela exekučního řádu 5. Nový trestní zákoník 6. Zákon o volném pohybu služeb 7. Novela zákona o veřejných zakázkách 8. Novela koncesního zákona

Vysvětlení na valné hromadě lze podávat souhrnnou odpovědí na více obdobných otázek, doplňují vysvětlení k bodům programu lze nejpozději v den předcházející konání valné hromady uveřejnit i na internetových stránkách.

1. Novela obchodního zákoníku Od 1. prosince 2009 platí novela obchodního zákoníku, která se dotkla zejména úpravy akciové společnosti. Z nových změn upozorňujeme především na následující.

Co se týče svolání valné hromady, u společnosti s akciemi na majitele se oznámení uveřejňuje v Obchodním věstníku a jiným vhodným způsobem určeným stanovami (nemusí již tedy jít o celostátně distribuovaný deník).

Stanovy či rozhodnutí valné hromady mohou stanovit rozhodný den i u listinných akcií. Rozhodný den pro výplatu dividend je den konání valné hromady, která rozhodla o jejich výplatě, pokud stanovy neurčí, že je shodný s rozhodným dnem pro účast na takové valné hromadě.

2. Nová nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) týkající se koordinace systémů sociálního zabezpečení

Minoritní akcionáři (vlastnící akcie, jejichž souhrnná hodnota dosahuje výše 3 resp. 5% základního kapitálu) mohou požádat o svolání mimořádné valné hromady. Každý z bodů návrhu musí však být doplněn odůvodněním nebo návrhem usnesení.

Ke dni 1. 5. 2010 nabývají účinnosti nová nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a prováděcí nařízení EP a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004. Tato nařízení, která jsou přímo aplikovatelná ve všech členských zemích EU a vztahují se rovněž na země EHP a Švýcarsko, jsou významná pro migrující občany EU, EHP, Švýcarska v rámci EU zejména z titulu určení příslušnosti k systému sociálního zabezpečení a nároků na dávky z pojištění včetně zdravotní péče. Nová nařízení zavádějí oproti minulosti několik významných změn, zejména u vyslání, kde bude vyslaný zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná podléhat nadále pojištění ve státě své běžné činnosti, pokud předpokládaná doba vyslání nepřesáhne 24 měsíců. Ke změně dochází i u určení příslušného státu pojištění při tzv. souběhu činností ve dvou a více členských státech. I nadále sice platí, že zaměstnanec nebo OSVČ budou podléhat předpisům státu bydliště, pokud tam vykonávají část své činnosti, rozsah této činnosti však musí být nově podstatný. Podle prováděcího nařízení budou pro určení, zda se jedná o podstatnou část činnosti,

Valné hromady se akcionáři účastní osobně či v zastoupení. Novela zrušila zákaz zastoupení akcionáře na valné hromadě členem představenstva a dozorčí rady (u společnosti s ručením omezeným jednatelem). Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastupování na jedné nebo více valných hromadách v určitém období. Stanovy mohou určit podmínky, za jakých se akcionáři mohou zúčastnit valné hromady např. s využitím elektronických prostředků či korespondenčním hlasováním. Stanovy musí v takovém případě upravit, jakým způsobem se tito akcionáři legitimují. Akcionář nemusí vykonávat hlasovací práva spojená se všemi jeho akciemi stejným způsobem. –1–

vomoci ze soudů na exekutory s cílem urychlit rozhodování o nesporných záležitostech.

zohledňována kritéria pracovní doby nebo odměny v případě zaměstnanců, obratu, pracovní doby, počtu poskytnutých služeb nebo příjmu u OSVČ. Podíl nižší než 25 % dle výše uvedených kritérií nebude splňovat tuto podmínku. I nadále bude možné požádat o výjimku při stanovení příslušnosti k předpisům. Dosud platná potvrzení E 101 a E 102 vydaná podle Nařízení (EHS) č. 140/71 a jimi určená příslušnost k právním předpisům některého ze států zůstávají v platnosti, dokud se příslušná situace nezmění. Dotyčná osoba však může požádat, aby se na ni vztahovaly právní předpisy podle nových nařízení.

Nejdůležitější změny jsou následující: – návrh na nařízení exekuce se podává přímo u exekutora navrhovaného k provedení exekuce: exekutor přezkoumá formální náležitosti návrhu, je-li to nutné, zajistí odstranění vad a poté předloží návrh soudu se žádostí o pověření k provedení exekuce, – návrh na zastavení exekuce se také podává u exekutora: pokud s tím souhlasí všichni účastníci řízení, exekutor návrhu vyhoví a exekuci zastaví (v případech, kdy je možné zastavit exekuci i bez návrhu, postačuje k jejímu zastavení souhlas oprávněného), jinak návrh postoupí soudu, – návrh na odklad exekuce se podává rovněž u exekutora: exekutor návrh na odklad odmítne nebo ve lhůtě 7 dnů návrhu vyhoví anebo jej postoupí soudu.

3. Novela zákona o dani z přidané hodnoty Novelou zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH) vyhlášené ve Sbírce zákonů pod č. 489/2009 byly do české legislativy transponovány směrnice Rady 2008/8/ES, směrnice Rady 2008/9/ES, směrnice Rady 2008/47/ES a směrnice Rady 2008/117/ES. Změny v ZDPH se týkají především stanovení místa plnění u služeb, což dopadá zejména na přeshraniční služby a s tím související určení osoby povinné daň přiznat a zaplatit. Novela dále zavádí povinnost vykazování přeshraničních služeb v souhrnném hlášení a související povinnost registrace k DPH.

Nad rámec toho, co stanoví zákon, je vhodné v návrhu na nařízení exekuce uvádět rodná čísla povinných nebo jejich data narození, není-li rodné číslo známo, a přiložit kopii exekučního titulu i v případě, že jej vydal exekuční soud, aby bylo usnadněno přezkoumání náležitostí návrhu a tím urychlena exekuce.

S účinností od 1. 1. 2010 došlo ke změně základního pravidla u místa plnění u služeb osobám povinným k dani. Na rozdíl od předešlé úpravy je nyní místo plnění u služeb ve státě, ve kterém má příjemce služby sídlo, místo podnikání, případně provozovnu, je li tato konzumentem služeb. Je-li místo plnění v jiném členském státě a daň má povinnost přiznat a zaplatit příjemce služby, pak má poskytovatel služby se sídlem nebo místem podnikání v ČR povinnost se registrovat k DPH v ČR, i když mu ještě tato povinnost nevznikla. Služby s místem plnění v jiném členském státě jsou nově uváděny v souhrnném hlášení, které je od roku 2010 podáváno povinně elektronicky. Lhůta pro podání souhrnného hlášení je nyní měsíční, ledaže by český plátce poskytoval pouze přeshraniční služby a byl čtvrtletním plátcem. V takovém případě by tento plátce i nadále podával souhrnné hlášení v běžné lhůtě pro podání přiznání k DPH.

5. Nový trestní zákoník Dne 1.1.2010 nabyl účinnosti zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Nový trestní zákoník má umožnit individualizaci trestního postihu, tzn. přizpůsobit trestní sankce osobě pachatele, má být modernější a lépe vyhovovat tomu, co dnešní společnost považuje za nebezpečné. Zásadní změny, které nový trestní zákoník přináší, jsou následující: – zákon opouští materiální pojetí trestného činu a přiklání se více k formálnímu pojetí, tzn. že za trestný čin se považuje každé jednání, které naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu popsané v zákoně. Zákon ovšem stanoví, že trestní odpovědnost pachatele lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. V praxi bude záležet hlavně na policii a státním zastupitelství, zda na konkrétní jednání použijí trestní zákoník či nikoliv, – nový trestní zákoník zavádí rozlišení trestných činů podle závažnosti na zločiny a přečiny, přičemž přečinem jsou všechny nedbalostní trestné činy a úmyslné trestné činy, na které zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí sazby do pěti let; všechny ostatní trestné činy jsou zločiny, – zpřísňují se sankce u násilných trestných činů, naopak se zmírňují sankce u některých majetkových a hospodářských trestných činů, – trestní zákoník zavádí některé nové sankce, například domácí vězení nebo zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce a nově může soud pachateli stanovit některé povinnosti při podmíněném upuštění od potrestání, např. povinnost veřejně se osobně omluvit poškozenému.

Naopak u poskytování služeb osobám nepovinným k dani zůstává pravidlo pro určení místa plnění nezměněno, tzn., že místem plnění je i nadále místo, kde je sídlo, místo podnikání či provozovna poskytovatele služby. Novela zároveň stanoví výjimky z výše uvedených základních pravidel, a to zejména u služeb souvisejících s nemovitostmi, u přepravy osob, služeb v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy, stravovacích služeb a krátkodobého nájmu dopravního prostředku, a to bez ohledu na statut příjemce služby. Druhou skupinou výjimek jsou dále vyjmenované služby poskytované osobám nepovinným k dani, jako je dlouhodobý pronájem dopravního prostředku, služby zprostředkovatele, přeprava zboží a služby související, právní a další intelektuální služby a elektronicky poskytované služby. Další významnou změnou v oblasti DPH je systém vracení DPH plátcům uhrazené v jiném členském státě. Nově se vrácení této daně žádá prostřednictvím finančního úřadu místně příslušné žadateli ve státě jeho registrace. Lhůta pro podání žádosti je nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně.

Původně zamýšlená trestní odpovědnost právnických osob nebyla parlamentem schválena. Trestného činu se tedy i nadále mohou dopustit pouze fyzické osoby, které za právnickou osobu jednají. Tam, kde za právnickou osobu jedná kolektivní orgán, např. představenstvo akciové společnosti, se vždy bude posuzovat, zda členové tohoto orgánu jako jednotlivci svým jednáním naplnili konkrétní skutkovou podstatu trestného činu. Podle § 114 odst. 2 nového trestního zákona, jestliže zákon stanoví, že pachatel musí být nositelem zvláštní

4. Novela exekučního řádu Zákon č. 286/2009 Sb., kterým se novelizuje zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti 1.11.2009. Tato novela přenáší některé pra–2–

vlastnosti, způsobilosti nebo postavení, postačí, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná. To platí i tehdy, jestliže k jednání pachatele došlo před vznikem právnické osoby, nebo jestliže právnická osoba vznikla, ale její vznik je neplatný, anebo je-li právní úkon, který měl založit oprávnění k jednání za právnickou osobu, neplatný nebo neúčinný.

hospodaření a jmění nebo sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě – zde došlo k rozšíření o zadávání veřejných zakázek. Jiné skutkové podstaty jsou zcela nové, například některá ustanovení upravující trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, trestné činy neoprávněné vydání cenného papíru, manipulace s kurzem investičních nástrojů a poškození finančních zájmů Evropských společenství.

Majetkové trestné činy

Pro praxi podnikatelů je významný například trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, kterého se dopustí ten, kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen. U základní skutkové podstaty tohoto trestného činu na rozdíl od minulosti už není podmínkou způsobení značné škody, jedná se tedy o zpřísnění.

Majetkové trestné činy jsou upraveny v Části druhé, Hlavě V, trestního zákoníku. V zásadě se jedná o obdobnou právní úpravu, jaká platila doposud. Podstatné změny jsou následující: došlo ke snížení horní hranice trestní sazby u kvalifikovaných podstat majetkových trestných činů s výjimkou kvalifikované skutkové podstaty poškození věřitele, kde došlo ke zvýšení horní hranice sazby (odst. 3) o dva a dolní hranice sazby (odst. 4) o jeden rok, nově byly zavedeny např. trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti a trestný čin dotačního podvodu, nově byly upraveny trestné činy související s insolvencí, a zcela nové jsou trestné činy související s počítačovou kriminalitou (neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací, opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat, poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti).

6. Zákon o volném pohybu služeb Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, kterým se do českého právního řádu implementuje Směrnice o službách na vnitřním trhu 2006/123/ES, nabyl účinnosti 28. prosince 2009. Oba předpisy se rovněž vztahují na svobodu usazování. Zákon a směrnice umožňují podnikatelům dočasně poskytovat služby v jiných zemích Evropské unie pouze na základě povolení země, ve které mají sídlo.

Z těchto trestných činů jsou pro praxi podnikatelů nejdůležitější trestné činy související s insolvencí a nový trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku z nedbalosti. Trestné činy související s insolvencí jsou zvýhodňování věřitele, kterého se dopustí dlužník v úpadku, který zmaří (i částečně) uspokojení svého věřitele zvýhodněním jiného věřitele, a způsobí tím škodu na cizím majetku nikoli malou, tzn. nejméně 25tis. Kč, dále trestný čin způsobení úpadku, kterého se dopustí ten kdo, byť i z hrubé nedbalosti, si přivodí úpadek z důvodů v zákoně vyjmenovaných anebo ten kdo, byť i z hrubé nedbalosti, přijme nový závazek nebo zřídí zástavu, ač ví, že je v úpadku, a tím zhorší postavení dosavadních věřitelů. Poslední dva trestné činy týkající se insolvence jsou porušení povinnosti v insolvenčním řízení, kterého se dopustí ten, kdo v insolvenčním řízení maří nebo hrubě ztěžuje výkon funkce insolvenčního správce, a tím ohrozí účel insolvenčního řízení a pletichy v insolvenčním řízení, kterého se dopustí ten, kdo věřiteli v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení poskytne, nabídne nebo slíbí v rozporu se zásadami a pravidly insolvenčního řízení majetkový nebo jiný prospěch.

Uvedené pravidlo má několik významných omezení: 1. musí se jednat pouze o dočasné a příležitostné poskytování služeb, 2. na některé vyjmenované druhy služeb se zákon ani směrnice buď zcela nebo zčásti nevztahují, jedná se například o služby obecného zájmu nehospodářské povahy, finanční služby, loterie, sázky a jiné podobné hry, služby elektronických komunikací, rozhlasové a televizní vysílání, zprostředkování zaměstnání (agentury práce), poskytování zdravotní péče, činnost notářů, činnost soudních exekutorů, služby v dopravě, sociální služby, 3. zákonem nejsou také dotčeny právní předpisy upravující podmínky vstupu a pobytu cizince na území České republiky a práva a povinnosti týkající se daní a poplatků, 4. členské státy mohou vznášet na přeshraniční poskytovatele služeb požadavky, které ale nesmí být diskriminační podle místa země původu poskytovatele služeb, musí být nezbytné a opodstatněné z důvodu ochrany veřejného zájmu a musí být vhodné k dosažení ochrany veřejného zájmu.

Novým majetkovým trestným činem je například porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, kterého se dopustí ten, kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu, tzn. škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč. Za výše uvedené trestné činy uloží soud trest odnětí svobody nebo zákaz činnosti.

Poskytovatel služby je povinen zajistit, aby podmínky přístupu k poskytovaným službám nebyly pro příjemce diskriminační zejména z důvodu státní příslušnosti nebo místa bydliště. Diskriminací ale není stanovení rozdílných podmínek přístupu ke službám na základě objektivních kritérií (např. v důsledku vzdálenosti nebo v důsledku technické povahy poskytování služby).

Hospodářské trestné činy

Poskytovatel služby je povinen zpřístupnit příjemci služby informace o sobě a o poskytované službě. Na žádost příjemce služby je poskytovatel například povinen předem sdělit cenu služby případně její odhad nebo informace o možnosti mimosoudního řešení sporů.

Hospodářské trestné činy jsou upraveny v Části druhé, Hlavě VI, trestního zákoníku. Z majetkových trestných činů byl do této části přesunut trestný čin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (původně ve starém trestní zákoně neoprávněné držení platební karty). Naopak z této kategorie vypadl trestný čin porušení povinností v insolvenčním řízení, který byl přesunut mezi majetkové trestné činy. Některé skutkové podstaty byly změněny a upřesněny, případně rozšířeny, například trestný čin neoprávněného podnikání, trestný čin zkreslování údajů o stavu

Zákon přináší i některé jiné novinky. Těmi jsou například: Vznik oprávnění uplynutím lhůty (institut tzv. „tichého souhlasu“) - pokud žadatel požádá o oprávnění k nějaké činnosti a kompetentní úřad se ve stanovené lhůtě nevyjádří, platí, že oprávnění bylo uděleno. –3–

Jednotná kontaktní místa – těmi jsou některé živnostenské úřady. Jednotná kontaktní místa poskytují informace nezbytné pro získání oprávnění k poskytování služby a další související informace. Informační systém a zjednodušení uznávání dokladů – pomocí systému IMI (Internal Market Information System) spolu příslušné orgány členských zemí EU elektronicky komunikují a vyměňují si informace. V praxi by neměly být vyžadovány ověřené překlady a ověřené kopie dokumentů pokud lze ověření nebo překlad pořídit elektronicky prostřednictvím IMI systému. Zjednodušení dozoru nad poskytovateli služeb a výstražný mechanismus - při výkonu dozoru nad poskytovateli služeb spolu jednotlivé členské státy spolupracují a o výkonu dozoru se navzájem informují. Také se navzájem informují, pokud činnost poskytovatele služby představuje riziko vážného poškození zdraví, bezpečnosti osob nebo životního prostředí.

obálek s nabídkami sdělit informaci o nabídkové ceně (nejedná se však o povinnost), – není nadále povinné, aby nabídka obsahovala podepsané prohlášení o vázanosti nabídkou, vyžaduje se pouze podepsaný návrh smlouvy, – po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku lze podat návrh na přezkum, ovšem pouze proti uzavření smlouvy bez předchozího uveřejnění zadávacího řízení nebo proti porušení zákazu uzavření smlouvy stanoveného zákonem o veřejných zakázkách, – zákonem se zřizuje rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek po dobu 3 let z důvodu předložení nepravdivých dokladů či informací k prokázání kvalifikace. Rejstřík je ze zákona veřejně přístupný a to i na internetu. Jedná se o zákaz plnění veřejných zakázek, nikoliv pouze o zákaz účasti v zadávacích řízeních nebo soutěžích o návrh, – za předložení nepravdivých údajů o kvalifikaci dodavatele může být navíc uložena pokuta až do výše 10 mil. Kč. 8. Novela koncesního zákona

7. Novela zákona o veřejných zakázkách Zákon č. 417/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010. Cílem novely je implementovat do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, a tedy zvýšit účinnost přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek. Mimo to však novela přináší i další změny. Nejdůležitější změny, které novela přináší, jsou následující: – zákon obsahuje novou úpravu přezkumného řízení a podávání námitek, – pro podání námitek proti zadávacím podmínkám je stanovena lhůta na doručení námitek zadavateli nejpozději do 5 dnů od konce lhůty pro podání nabídek, – při výkonu dohledu nad dodržováním zákona Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS) rozhoduje i o tom, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem při soutěži o návrh (dříve jen při zadávání veřejné zakázky), – ÚOHS může zakázat plnění z uzavřené smlouvy z důvodů vyjmenovaných v zákoně (např. pokud zadavatel uzavře smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, ačkoliv je podle zákona povinen toto oznámení uveřejnit). Pokud Úřad uloží zákaz plnění smlouvy, je smlouva neplatná, – zadavatel může požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další dodatečné informace či doklady prokazující splnění kvalifikace i tehdy, když splnění příslušné části kvalifikace nebylo dodavatelem prokázáno vůbec, tedy ani částečně, což bylo doposud podmínkou, – hodnotící komise může přítomným uchazečům při otvírání

Dalším zákonem, který byl změněn zákonem č. 417/2009 Sb., je zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon). Koncesní zákon po novele obsahuje povinnost dodržovat základní zásady postupu zadavatele, kterými jsou zásada transparentnosti, zásada rovného zacházení a zásada zákazu diskriminace. Pro oznámení o výběru koncesionáře, pro podání námitek, způsob jejich vyřízení a zákaz uzavření koncesní smlouvy a pro uzavření koncesní smlouvy se použijí obdobná ustanovení zákona veřejných zakázkách. Podobně jako u veřejných zakázek bude také zaveden rejstřík osob se zákazem plnění koncesních smluv. Dohled nad plněním koncesního zákona byl upraven v podobném rozsahu jako u veřejných zakázek. Návrh na přezkum lze podat proti všem postupům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit výše uvedené zásady a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele. S podáním návrhu je však navrhovatel povinen složit na účet ÚOHS kauci ve výši 1% z předpokládané hodnoty koncesní smlouvy, nejméně však 50.000 a nejvíce 2.000.000 Kč (v případě návrhu na uložení zákazu plnění koncesní smlouvy 100.000 Kč). Pokud ÚOHS řízení zastaví z důvodu, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravných opatření, kauce propadne státu, jinak se kauce spolu s úroky vrací navrhovateli.

Dovolujeme si Vás upozornit, že tento text má pouze informativní charakter. Informace zde obsažené nejsou právním názorem, doporučením či právní službou a nemohou být považovány za základ pro jakékoli rozhodnutí nebo jednání. Pokud jste tento Newsletter dostali omylem nebo si nepřejete dostávat jeho další vydání, kontaktujte nás na adrese [email protected]. © 2010 PETERKA & PARTNERS

PRAHA Na Příkopě 15/583 CZ – 110 00 Praha 1 T.: +420 246 085 300 F: +420 246 085 370

KYJEV Bohdana Khmelnytskoho 17/52-A UA – 01030 Kyjev T.: +380 44 581 11 20 F: +380 44 581 11 21

MOSKVA 11V, Derbenevskaya RU – 115114 Moskva T.: +7 495 989 44 26 F: +7 495 989 44 26

BRATISLAVA Kapitulská 18/A SK – 811 01 Bratislava T.: +421 2 544 18 700 F: +421 2 544 18 701

SOFIE Saborna 2 BG – 1000 Sofia T.: +359 2 926 4274 F: +359 2 926 4200

www.peterkapartners.com

French Czech May 2010

Czech Republic

NEWS

Content 1. Amendment to the Commercial Code 2. New regulations of the European Parliament and the Council (EC) concerning the coordination of social security systems 3. Amendment to the Value Added Tax Act 4. Amendment to the Execution Code 5. New Criminal Code 6. Act on Free Movement of Services 7. Amendment to the Act on Public Contracts 8. Amendment to the Act on Concession Contracts

Shareholders must not exercise voting rights related to all their shares in the same manner.

1. Amendment to the Commercial Code An amendment to the Commercial Code, mainly concerning the legislation of joint stock companies, took effect on 1 December 2009. We note the following changes: The decisive day of listed shares may be determined in the statutes and decisions of the general meeting.

Explanations at the general meeting may be provided in the form of a summarised answer to several similar questions; supplementary explanations concerning individual matters on agenda may also be published on websites on the day preceding the general meeting at the latest.

The day decisive for payment of dividends is the day when the general meeting which decided on their payment is held unless the statutes stipulate that this day corresponds to the day decisive for participation in the general meeting.

Notification of a convened general meeting of a company with bearer shares is published in the Commercial Bulletin and in another suitable manner stipulated in the statutes (this no longer includes a national daily newspaper).

Minority shareholders (holding shares whose aggregate value corresponds to 3 or 5 percent of the registered capital) may apply for an extraordinary general meeting to be convened. Reasoning for, or proposed resolutions of, all matters on the agenda must be submitted.

2. New regulations of the European Parliament and the Council (EC) concerning the coordination of social security systems On 1 May 2010 new regulations of the European Parliament and the Council (EC) No.883/2004 on the coordination of social security systems and the detailed rules of application of the European Parliament and the Council (EC) No. 987/2009 laying down the procedure for implementing Regulation No. 883/2004 will take effect.The regulations which are directly applicable in all EU member states also apply to EEA countries and Switzerland and are significant for migrating citizens of the EU, EEA and Switzerland in the EU, mainly for determining the applicability of the social security system and claims for allowances including health care. New regulations introduce several significant changes concerning secondment. Posted employees or ownaccount workers will further be subject to the social security system in the country of their usual activities if the expected secondment period does not exceed 24 months. Also, determining the relevant state of insurance during so-called

Shareholders may participate in general meetings in person or by proxy. The amendment repeals the prohibition that a shareholder may not be represented in a general meeting by a board of directors’ or the supervisory board member (or an executive in limited liability companies). The power of attorney granted for representation in the general meeting must be in writing and must state whether it is granted for representation in one or more general meetings held in a specified period. The statutes may stipulate the conditions under which the shareholders may participate in general meetings, for example, by using electronic devices or by correspondence voting. In such a case the statutes must define the manner of proving a shareholder’s identity. –5–

simultaneous activities in two or more member states has been amended. Employees and self-employed workers will remain subject to the regulations of the states of their residence if they carry out part of their activities there, but the scope of the activities must be significant. Based on the detailed rules of application, working hours and remuneration of employees, turnover, working hours, the number of services and the income of self-employed workers will be considered in determining whether a significant part of activities is concerned. If based on the criteria a share is below 25 percent, the condition is not fulfilled. It is further possible to apply for an exception when determining the applicability of relevant legislation. Currently valid E 101 and E 102 confirmations issued under Regulation (EEC) No.140/71 and the applicability of the legislation of any of the states determined by them remain valid until the relevant situation changes. However, the relevant person may apply to be subject to legislation under the new regulations.

4. Amendment to the Execution Code Act No. 286/2009 Coll., amending Act No. 120/2001 Coll., Execution Code, as amended, took effect on 1 November 2009. Under this amendment certain powers are transferred from courts to executors with the aim of accelerating decision-making on non-contentious matters. The most significant changes are: – an application to order execution is filed directly with the executor who has been proposed to carry out the execution: the executor reviews the formal requirements of the application, arranges the elimination of any defects, if necessary, and submits the application to the court together with the application for commissioning the executor to carry out the execution, – a motion to discontinue the execution is also filed with the executor: if all parties to proceedings agree, the executor accommodates the motion and discontinues the execution (only the consent of the authorised person is sufficient in cases where the execution may be discontinued without a motion) otherwise the motion is referred to the court, – a motion to suspend the execution is also filed with the executor: the executor rejects it or accommodates the motion within seven days or refers it to the court.

3. Amendment to the Value Added Tax Act Under an amendment to the Value Added Tax Act (“VATA”), published in the Collection of Laws under No. 489/2009, regulations of the Council 2008/8/EC, 2008/9/EC, 2008/47/EC and 2008/117/EC have been transposed into Czech legislation. The VATA amendments mainly concern determination of the place where services are rendered, which predominantly affects cross-border services, and the related determination of a person obliged to declare and pay the tax. The amendment has also introduced the obligation to declare cross-border services in a summarised declaration, and the related obligatory VAT registration.

In addition to the requirements defined by law it is suitable to include birth numbers of obligors, or their birth dates if their birth number is unknown, in the application to order execution and attach a copy of the execution title also if it was issued by the execution court to facilitate the review of the requirements of the application and accelerate the execution.

With effect from 1 January 2010 the basic rule concerning the place where services are rendered to persons subject to tax changes. Contrary to the previous rule the place of supply is now in the state where the registered seat of the service recipient is, its place of business, and potentially a branch office if the branch office is a consumer of the services rendered. If the place of supply is in another member state and the service recipient is obliged to declare and pay the tax, service providers with their registered seat or place of business in the Czech Republic are obliged to register for VAT in the Czech Republic, though this duty has not yet been imposed on them. Services rendered in another member state are now included in a summarised declaration which must be filed electronically from 2010. The summarised declaration is filed monthly, unless a Czech tax payer renders only cross-border services and pays taxes quarterly. In this case the payer files summarised declarations by the usual deadlines for VAT declarations.

5. New Criminal Code On 1 January 2010 Act No. 40/2009 Coll., the Criminal Code, took effect. The new Criminal Code aims to enable the individualisation of criminal punishment, that is, to adapt criminal sanctions to the offender, and to be more up-to-date and better suit what current society considers dangerous. The essential changes introduced by the new Criminal Code are as follows: – the legislation abandons the material conception of a crime and tends to a more formal conception, that is, all conduct which has the elements of a crime as defined by law is considered a crime. However, the legislation stipulates that an offender is criminally liable only in socially harmful cases in which liability under other legislation is insufficient. In practice, the police and the prosecuting office will decide whether the Criminal Code applies to particular conduct, – the new Criminal Code categorises crimes according to their seriousness into minor crimes and serious crimes; minor crimes are all crimes of negligence and intentional crimes for which the maximum term of imprisonment defined by law is five years; all other crimes are serious crimes, – sanctions for violent crimes are increased, while sanctions for certain property and economic crimes are reduced, – there are certain new sanctions, for example, house arrest or prohibition on attending sports, cultural and other social events, and in cases of conditional discharge the court may impose certain obligations on the offender, such as, to apologise to the injured party publicly and in person.

On the other hand, the rule for determining the place of supply of services rendered to persons not obliged to declare tax remains unchanged, meaning the place of supply remains the registered place, place of business or branch office of the service provider. Simultaneously, the amendment defines exceptions from the basic rules mentioned above, mainly with regard to services relating to real estate, personal transportation, culture, sports, science, education and entertainment, catering and short-term leases of transport irrespective of the service recipient’s status. The second group of exceptions comprises listed services rendered to persons not subject to tax as long-term leases of transport, mediation, transporting goods and related services, legal and other intellectual services and services rendered electronically.

Parliament did not approve the originally considered criminal liability of legal entities. Only natural persons acting on behalf of legal entities may commit a crime. If legal entities are represented by collective bodies, such as the board of directors of a joint stock company, the fulfilment of the elements of a crime by the board members as individuals will always be assessed.

The refund of VAT paid in another member state represents another significant change in the VAT system. Applicants apply for the refund with the locally competent financial office in their state of registration. Applications for refunds may be filed no later than 30 September of the following calendar year. –6–

completely new, for example a breach of legislation on the rules of economic competition, unlawful issue of securities, manipulating investment instrument rates, and causing detriment to the financial interests of the EU.

Under s§114(2) of the new Criminal Code, if the legislation states that the offender must have special qualities, capacity or status, it is sufficient when the legal entity which the offender represents has a special quality, capacity or status. This also applies to the offender’s conduct before the existence of the legal entity or if the legal entity was established but its existence is invalid or if a legal act authorising actions on behalf of the legal entity is invalid or ineffective.

Crimes worth noting by businessmen include, for example, distorting economic and property data, which is committed by a person who jeopardises others or limits the rights of others, when the person does not file a petition to register statutory data in the Commercial Register, foundation register, register of beneficiary associations or the community register of flat owners without undue delay, or who does not deposit a document in the Collection of Deeds despite a statutory or contractual obligation. In contrary to the past, material harm caused is no longer an element of this crime; the current legislation is thus more rigid.

Property crimes Property crimes are defined in Part One, Chapter V of the Criminal Code.This is basically the same as the legislation which was previously applicable. The most significant changes are as follows: the maximum term of imprisonment for qualified material property crimes has been reduced, expect for causing detriment to a creditor, for which the maximum term of imprisonment has been increased by two years (s3) and the minimum term of imprisonment increased by one year (s4). New crimes are classified, such as breach of a duty regarding the administration of the property of others by negligence and subsidy fraud, insolvency related crimes and computer crime (unlawful access to computer systems and data carriers, obtaining and keeping an access device and a password to computer systems and similar data, damaging records in computer systems and on data carriers and interfering with computer equipment by negligence).

6. Act on Free Movement of Services Act No. 222/2009 Coll., on Free Movement of Services, implementing Directive 2006/123/EC, on services on the internal market, into Czech legislation, took effect on 28 December 2009. Both regulations also affect the freedom of establishment. Under the legislation and the directive businessmen may temporarily render services in other EU member states solely based on an authorisation granted by the state where their registered seat is located.

Insolvency related crimes and a newly classified breach of a duty regarding the administration of the property of others by negligence are the most significant crimes which businessmen should be aware of. Crimes related to insolvency are favouring one creditor over others when the insolvent debtor frustrates the (partial) satisfaction of some of its creditor by favouring other creditors and so causes harm to the property of others which is not minor and has a minimum value of CZK 25,000 and further a crime of causing insolvency when a person who, even by gross negligence, causes insolvency on the grounds defined by law or who, even by gross negligence, assumes a new obligation or establishes a new pledge, despite being aware of insolvency, which deteriorates the status of current creditors. The last two crimes relating to insolvency are a breach of a duty in insolvency proceedings committed by a person who by frustrating or grossly obstructing the performance of the position of an insolvency trustee jeopardises the purpose of insolvency proceedings, and plotting to defraud in insolvency proceedings which is committed by a person who in connection with the creditors’ vote in insolvency proceedings provides, offers or promises a proprietary or other benefit contrary to the principles and rules of insolvency proceedings.

This rule has several significant limitations: 1. the services must only be temporary and occasional, 2. the legislation and the directive do not, in part or in whole, apply to certain listed services, such as non-economic services of general interest, financial services, lotteries, bets and other similar games, electronic communication services, radio and television broadcasting, employment mediation (labour agencies), healthcare services, services provided by notaries and bailiffs, services in the field of transport and social services, 3. the legislation also does not affect regulations governing the conditions for citizens to enter and stay in the Czech Republic and the rights and duties concerning taxes and fees, 4. member states may stipulate requirements for cross-border providers which may not discriminate based on the state of origin of the service provider, must be inevitable and justified on the ground of the protection of public interest and must be suitable for achieving the protection of public interest. Service providers are obliged to ensure that the conditions of access to the rendered services are not discriminatory in relation to the nationality or place of residence of their recipients. However, determining different conditions of access to services based on objective criteria (for example, due to distance or the technical nature of rendered services) is not discrimination.

The new property crime includes, for example, a breach of a duty regarding the administration of the property of others by negligence, which is committed by a person who by gross negligence breached a significant statutory or contractual duty regarding the custody or administration of the property of others and consequently caused material damage to others, that is, damage corresponding to a minimum of CZK 500,000. Imprisonment or prohibited professional activity is imposed by the court for the crimes mentioned above.

Service providers are obliged to make information on themselves and the rendered services available to recipients of the services. At the recipient’s request providers are, for example, obliged to inform in advance the price of the service or its estimate and the possibilities of out-of-court settlements of disputes. The legislation introduces some new issues, such as:

Economic crimes Economic crimes are defined in Part Two, Chapter VI of the Criminal Code. Unlawfully obtaining, counterfeiting and altering payment means (unlawful possession of a credit card in the old Criminal Code) was transferred to this section from the section on property crimes. On the contrary, breaching a duty in insolvency proceedings was transferred from this category to property crime. Some crimes were changed and specified or extended, for example, unlawful business activity, distorting economic and property data or bargaining advantages in making a public contract, public tender and public auction, which was extended by making a public contract. Other crimes are

The establishment of authorisation after a certain period lapses (the so-called “tacit authorisation”) – if an applicant applies for authorisation for certain activities and the competent authority does not respond within the stipulated time, the authorisation is deemed to be granted. Points of single contact – these are certain trade licensing offices. Points of single contact provide information necessary for obtaining authorisations to render services and other related information. –7–

Information system and the simplified recognition of documents – via the IMI system (Internal Market Information System) the relevant bodies of the EU member states communicate electronically and exchange information. In practice, no certified translations or certified copies of documents should be required if they may be acquired electronically via the IMI system. The simplified supervision of service providers and the alert mechanism – individual member states cooperate in supervising service providers and provide each other information on the supervision. They inform each other of service providers’ activities that could cause damage to health or the safety of persons and the environment.

submitted only against contracts concluded without the prior publication of the award procedure or against the breach of the ban on concluding contracts as stipulated in the Act on Public Contracts, – a register of entities prohibited from performing public contracts for three years due to false documents or information to prove qualifications being submitted has been established. The register is accessible to the public and is on the internet. Not only participation in award procedures or design contests but also the performance of public contracts is prohibited, – furthermore, a fine of up to CZK 10 million may be imposed for submitting false data on a supplier’s qualification. 8. Amendment to the Act on Concession Contracts

7. Amendment to the Act on Public Contracts Act No. 417/2009 Coll., amending Act No. 137/2006 Coll., on Public Contracts, as amended, and some other legislation, took effect on 1 January 2009. The amendment aims to implement the Directive of the European Parliament and the Council 2007/66/EC dated 11 December 2007 amending Council Directives 89/665/EEC and 92/13/EEC in Czech law, meaning to increase the effect of review procedures in awarding public contracts. Other changes have also been introduced. The essential changes introduced by the amendment are as follows: – the legislation provides new regulation of both review procedures and submitting objections, – objections against tender requirements must be delivered to contracting entities within five days of the time-limit for submitting tenders, – when supervising compliance with the legislation the Office for Protection of Competition (“OPC”) decides whether contracting entities acted in compliance with the legislation also in design contests (formerly only in public procurement procedures), – the OPC may prohibit the performance of a concluded contract on statutory grounds (for example, if a contracting entity concludes a public contract when it did not publish the announcement on the commenced award procedure despite it being legally obliged to do so). If the OPC prohibits the performance of the contract, the contract is invalid, – contracting entities may require suppliers to clarify the submitted information and documents in writing or submit further additional information or qualifications proving the fulfilled qualification also in cases when a particular qualification part was not at all, even partly, proved by the supplier, which has been a condition so far, – the evaluation committee may (though it is not obliged to) inform the applicants present at the opening of envelopes with tenders of the tender price, – tenders need no longer contain a signed declaration that the applicant is bound by the tender, only the signed draft contract is required, – after public contracts are signed, proposals for review may be

Act No. 139/2006 Coll. on Concession Contracts and Concession Procedures (“Concessions Act”) has also been amended by Act No. 417/2009 Coll. Following the amendment the Concessions Act contains the obligation of contracting entities to observe the basic principles of the procedure, namely the principles of transparency, equal treatment and nondiscrimination. Provisions similar to the provisions of the Act on Public Contracts apply to the announcement of the selection of a concessionaire, submission of objections, manner of handling them, the prohibition on concluding concession contracts and the conclusion of concession contracts. Similarly to public contracts, a registry of entities which are prohibited from performing concession contracts will be established. The scope of the supervision over the compliance with the Concessions Act corresponds to public contracts. The proposal to review may be submitted against all procedures of contracting entities which do not observe the principles mentioned above in consequence of what harm to the rights of applicants is imminent or has arisen. However, together with the submitted proposal the applicants must deposit a security corresponding to 1 percent of the expected value of the relevant concession contract, which must be a minimum of CZK 50,000 and a maximum of CZK 2,000,000 (for proposals to prohibit the performance of concession contracts CZK 100,000 must be deposited) in the account of the OPC. If the OPC discontinues the procedure as no grounds for corrective measures are ascertained, the security is confiscated for the benefit of the state, in the reverse case it is remitted to the applicant increased by accrued interest.

This Newsletter is for general guidance only. Under no account can information included in the articles be considered to be a legal opinion, recommendation or any legal service and may not be considered a basis for any decision or conduct. If you receive this Newsletter by mistake or wish not to receive it any longer, please email us at offi[email protected] and we will remove you from our contact list. © 2010 PETERKA & PARTNERS

PRAGUE Na Prikope 15/583 CZ – 110 00 Prague 1 T.: +420 246 085 300 F: +420 246 085 370

KYIV Bohdana Khmelnytskoho 17/52-A UA – 01030 Kyiv T.: +380 44 581 11 20 F: +380 44 581 11 21

MOSCOW 11V, Derbenevskaya RU – 115114 Moscow T.: +7 495 989 44 26 F: +7 495 989 44 26

BRATISLAVA Kapitulska 18/A SK – 811 01 Bratislava T.: +421 2 544 18 700 F: +421 2 544 18 701

SOFIA Saborna 2 BG – 1000 Sofia T.: +359 2 926 4274 F: +359 2 926 4200

www.peterkapartners.com

Anglais Tchèque Mai 2010

République tchèque

NEWS

Contenu:

1. Amendement au Code de commerce

2. Nouveaux règlements du Parlement européen et du Conseil (CE) concernant la coordination des systèmes de sécurité sociale

3. Amendement à la loi sur la TVA

4. Amendement au Règlement des saisies 5. Nouveau Code pénal

6. Loi sur la libre circulation des services

7. Amendement à la loi sur les marchés publics 8. Amendement à la loi sur les concessions

1. Amendement au Code de commerce

électroniques ou par correspondance. Dans ce cas, les Statuts doivent obligatoirement stipuler le mode dʼidentification des actionnaires qui participent ainsi à lʼassemblée générale.

Un amendement du Code de commerce modifiant notamment les dispositions relatives aux sociétés anonymes est entré en vigueur le 1er décembre 2009. Nous nous permettons dʼattirer lʼattention notamment sur les modifications suivantes.

Lʼactionnaire nʼest pas tenu dʼexercer tous les droits de vote liés à toutes ses actions de la même manière.

Les explications à lʼassemblée générale peuvent se faire sous la forme dʼune réponse sommaire à plusieurs questions similaires. Les explications complémentaires de lʼordre du jour de lʼassemblée générale peuvent être publiées, au plus tard le jour qui précède lʼassemblée générale, également sur le site Internet.

Les Statuts ou les résolutions de lʼassemblée générale peuvent également fixer la date déterminante quant aux actions matérielles pour la participation à lʼassemblée générale.

La date déterminante pour le paiement des dividendes est celle de la tenue de lʼassemblée générale décidant de ce paiement, à moins que les Statuts ne spécifient quʼil sʼagit de la même date déterminante pour la participation à une telle assemblée.

Concernant la convocation de lʼassemblée générale, les sociétés émettant des actions au porteur publient les notifications au Bulletin Commercial et dʼune autre manière appropriée que les Statuts spécifient (il nʼest plus nécessaire de la publier dans un quotidien national).

Les actionnaires minoritaires (titulaires des actions dont la valeur nominale atteint 3 ou 5% du capital social) peuvent requérir la convocation dʼune assemblée générale extraordinaire. Tout point de leur demande doit être accompagné dʼune justification ou dʼune proposition de résolution à présenter à lʼapprobation.

2. Nouveaux règlements du Parlement européen et du Conseil (CE) concernant la coordination des systèmes de sécurité sociale

Les actionnaires participent à lʼassemblée générale en personne ou peuvent se faire représenter. Lʼinterdiction de sʼy faire représenter par un membre du directoire ou du conseil de surveillance (gérant dans le cas dʼune S.A.R.L..) est désormais abrogée par lʼamendement. La délégation de pouvoirs pour représenter un actionnaire à lʼassemblée générale doit être établie sous forme écrite et il faut quʼil y soit clairement stipulé quʼelle est utilisable pour une seule ou plusieurs assemblées pour une période déterminée.

Deux nouveaux règlements du Parlement européen et du Conseil (CE), respectivement n° 883/2004 portant sur la coordination des systèmes de sécurité sociale et n° 987/2009 fixant les modalités dʼapplication dudit règlement n° 883/2004 entrent en vigueur à compter du 1er mai 2010. Ces règlements, applicables dans tous les Etats membres de lʼUnion européenne (UE) et concernant également lʼEspace économique européen (EEE) et la Suisse, sont importants pour les ressortissants migrants de lʼUE, de lʼEEE et de la Suisse au sein de lʼUE notamment au titre de la détermination du système de sécurité applicable et des droits aux prestations de

Les Statuts peuvent prévoir des modalités de participation à lʼassemblée générale par exemple par le biais de moyens –9–

services transfrontaliers et ne soit quʼun payeur trimestriel. Dans ce cas, ce payeur continuera de déposer lʼétat récapitulatif dans le délai habituel pour le dépôt de la déclaration de la TVA.

lʼassurance, y compris de lʼassurance maladie. Les nouveaux règlements introduisent plusieurs modifications importantes, notamment en ce qui concerne le détachement dans le cadre duquel le travailleur salarié ou le travailleur non salarié (personne physique-entrepreneur) continuera de se soumettre à lʼassurance dans lʼEtat dans lequel il exerce ses activités habituelles, à moins que la période de détachement ne dépasse une durée de 24 mois. Le changement quʼapportent lesdits règlements concerne également la détermination de lʼEtat compétent pour lʼassurance lors de lʼexercice de plusieurs activités dans deux et plusieurs Etats membres de lʼUE. Bien que reste toujours applicable la règle qui stipule que le travailleur salarié ou la personne physique-entrepreneur (PPE) est soumise aux règlements de lʼEtat de résidence dans lequel il exerce une partie de ses activités, lʼétendue de ces activités doit néanmoins être présentement assez large (activités substantielles). Selon le règlement dʼapplication n° 987/2009, pour déterminer sʼil sʼagit dʼactivités substantielles, lʼon doit prendre en considération les critères du temps de travail et/ou de la rémunération dans le cas dʼune activité salariée, tandis que pour les personnes physiques-entrepreneurs ce sont le chiffre dʼaffaires, le temps de travail, le nombre de services prestés et/ou le revenu. Toute part inférieure à 25 % selon les critères susmentionnés ne remplira pas les critères cette condition. Il sera toujours possible de demander une dérogation lors de la détermination de lʼappartenance au régime législatif correspondant. Il est à noter que les certificats E101 et E102 encore valides, délivrés conformément au Règlement (CEE) n° 140/71 et lʼappartenance quʼils fixent au régime législatif de lʼun des Etats restent valides jusquʼà ce que cette situation ne change. Lʼintéressé pourra demander à ce quʼil soit concerné par le régime législatif instauré par les nouveaux règlements.

En revanche, en ce qui concerne la prestation des services aux personnes qui ne sont pas tenues à lʼobligation fiscale, la règle de détermination du lieu des prestations de services demeure inchangée, cʼest-à-dire que le lieu des prestations de services demeure le lieu où se trouve le siège, le lieu dʼactivité dʼentrepreneur ou lʼétablissement du prestataire des services. Lʼamendement prévoit également des exceptions des règles générales susvisées, notamment en ce qui concerne les prestations liées à lʼimmobilier, au transport des personnes, à la culture, lʼart, au sport, à la science, lʼéducation et au divertissement, à la restauration et à la location de courte durée dʼun moyen de transport, nonobstant le statut du destinataire des prestations. En outre, les exceptions qui forment lʼautre catégorie sont les prestations énumérées, destinés aux personnes qui ne sont pas tenues à lʼobligation fiscale, à lʼinstar de la location de longue durée dʼun moyen de transport, des prestations dʼun intermédiaire, du transport de marchandises et des prestations y afférentes, prestations juridiques et autres prestations intellectuelles et prestations fournies par voie électronique.

Lʼautre changement considérable en matière de TVA affecte le système de remboursement aux payeurs de la TVA payée dans un autre Etat membre. Nouvellement, lʼon peut demander le remboursement de la taxe par lʼintermédiaire de lʼadministration fiscale territorialement compétente pour le demandeur dans lʼEtat de son immatriculation à la TVA. Le délai de dépôt de la demande de remboursement est au plus tard avant le 30 septembre de lʼannée civile qui suit après la période pour le remboursement de la TVA.

3. Amendement à la loi sur la TVA

Par lʼamendement à la loi sur la TVA (ci-après LTVA) publiée dans le Journal officiel sous le n° 489/2009, les directives du Conseil 2008/8/CE, 2008/9/CE, 2008/47/CE et 2008/117/CE ont été transposées dans le droit tchèque. Les changements apportés à la LTVA concernent notamment la détermination du lieu des prestations de services, ce qui affecte notamment les services transfrontaliers et la détermination y afférente des personnes tenues à lʼobligation de déclarer la taxe et la payer. Lʼamendement introduit également lʼobligation de déclarer les services transfrontaliers dans un état récapitulatif et lʼobligation y afférente de lʼenregistrement à la TVA.

4. Amendement au Règlement des saisies

La loi n° 286/2009 modifiant la loi n° 120/2001, Règlement des saisies, aux termes des dispositions ultérieures, est entrée en vigueur le 1er novembre 2009. Cet amendement transfère certaines compétences des tribunaux aux huissiers de justice en vue dʼaccélérer le processus décisionnel en ce qui concerne les affaires non litigieuses.

Les modifications les plus significatives sont les suivantes :

– la demande de saisie est désormais déposée auprès de lʼhuissier de justice désigné pour lʼexécution de la saisie : lʼhuissier de justice examine les modalités formelles de la demande, et si nécessaire il assure la suppression des défauts et ensuite il présente la demande de saisie au tribunal accompagnée de sa demande de mission pour lʼexécution de la saisie, – la demande dʼarrêter la saisie est elle aussi déposée auprès de lʼhuissier de justice : lorsque toutes les parties à la procédure y consentent, lʼhuissier de justice donne suite à la demande et arrête la saisie (dans les cas où il est possible dʼarrêter une saisie sans la demande y afférente, il suffit dʼavoir lʼaccord de lʼayant droit pour lʼarrêter), sinon la demande doit être soumise au tribunal compétent, – la demande de report de la saisie est également déposée auprès de lʼhuissier de justice : ce dernier soit refuse la demande de report soit il donne suite à la demande dans un délai de 7 jours soit il la soumet au tribunal.

Un changement a pris effet à compter du 1er janvier 2010 et concerne la règle générale relative au lieu des prestations de services pour les personnes tenue à lʼobligation de sʼacquitter de la TVA. Contrairement à la loi précédente, le lieu des prestations de services dans un Etat où le destinataire des prestations a son siège, son lieu dʼactivité dʼentrepreneur, éventuellement son établissement, lorsque celui-ci est le consommateur de ces services. Si le lieu des prestations se trouve dans un autre Etat membre et cʼest le destinataire des prestations qui est tenu par lʼobligation de déclarer et de payer la taxe, le prestataire de services ayant son siège ou son lieu dʼactivité dʼentrepreneur en République tchèque aura alors lʼobligation de sʼenregistrer à la TVA en République tchèque, même si cette obligation nʼest pas encore née pour lui. Nouvellement, les services dont le lieu de prestation se trouve dans un autre Etat membre doivent être dorénavant indiqués dans un état récapitulatif que lʼon doit, depuis le début 2010, déposer par voie électronique. Le délai de dépôt de lʼétat récapitulatif est aujourdʼhui mensuel, à moins que le payeur tchèque ne fournisse que des

Au-delà du cadre de ce que la loi fixe en lʼespèce, il convient dʼindiquer dans la demande de saisie les numéros de naissance des obligés ou, à défaut de tels numéros, – 10 –

Infractions contre les biens

leurs dates de naissance, et présenter une copie du titre exécutoire (décision de justice) même lorsque celui-ci a été rendu par le tribunal, et ce, afin de faciliter lʼexamen des modalités de la demande et accélérer ainsi lʼexécution de la saisie.

Les infractions contre les biens sont traitées dans la Partie deux, Chapitre V du Code pénal. Il sʼagit en principe de la même disposition juridique que celle qui était en vigueur jusquʼà présent. Les principales modifications sont les suivantes : on revoit à la baisse la limite supérieure des peines pour les infractions contre les biens, à lʼexception de celle pour les infractions au préjudice des créanciers qui, elle, est revue à la hausse (alinéa 3) de deux ans et la limite inférieure dʼun an (alinéa 4), on a nouvellement introduit par exemple lʼinfraction pénale par négligence consistant en le manquement aux obligations lors de lʼadministration de biens dʼautrui et la fraude au niveau des subventions, lʼon y traite nouvellement des infractions pénales liées à lʼinsolvabilité, lʼon a introduit de toutes nouvelles infractions pénales liées à la criminalité informatique (accès illégal aux systèmes informatiques et supports de données, obtention et conservation dʼun dispositif dʼaccès et dʼun mot de passe à un système informatique et dʼautres supports de données semblables, endommagement dʼenregistrements dans un système informatique et sur un support de données et infraction par négligence consistant en une intrusion dans les logiciels dʼun ordinateur).

5. Nouveau Code pénal

Une nouvelle loi n° 40/2009, Code pénal, est entrée en vigueur le 1er janvier 2010. Le nouveau Code pénal vise à permettre une individualisation des sanctions pénales, cʼest-à-dire quʼil vise à adapter les sanctions pénales à lʼauteur de lʼinfraction pénale. Le nouveau Code a donc bénéficié dʼune actualisation et dʼune adaptation pour parer à tous les éléments que la société considère aujourdʼhui comme porteurs de danger. Les modifications significatives que le nouveau Code pénal apporte sont les suivantes :

– la loi abandonne la conception matérielle de lʼinfraction pénale et tend vers une conception plus formelle, c.-à-d. que lʼon considère comme infraction pénale tout comportement constitutif dʼune infraction pénale décrit dans la loi. La loi spécifie néanmoins que lʼon ne peut faire valoir la responsabilité pénale dʼun auteur dʼune infraction pénale que dans les cas socialement nuisibles dans lesquels il ne suffit pas de faire valoir la responsabilité selon une autre norme juridique. En pratique il dépendra principalement de la police et du ministère public dʼutiliser ou pas le code pénal dans une affaire concrète, – le nouveau code pénal introduit une distinction des infractions pénales selon leur gravité en crimes et délits, sachant que lʼon entend par délit toutes les infractions par négligence et les infractions intentionnelles pour lesquels la loi prévoit une peine dʼemprisonnement dʼune durée maximum de cinq ans ; toutes les autres infractions pénales sont des crimes, – les sanctions pour les voies sont lʼobjet dʼun durcissement, tandis que celles destinées à certaines infractions contre les biens et certaines infractions économiques et financières font lʼobjet dʼune modération, – le code pénal introduit quelques nouvelles sanctions, par exemple lʼassignation à résidence ou lʼinterdiction dʼaccès aux sites de manifestations sportives, culturelles et autres manifestations sociales et le tribunal peut désormais imposer à lʼauteur dʼune infraction pénale certaines obligations lors dʼune exonération conditionnelle dʼune peine, par exemple lʼobligation de présenter en personne et publiquement ses excuses à la victime.

Parmi ces infractions pénales, celles qui sont les plus importantes pour lʼactivité des entrepreneurs sont les infractions pénales liées à lʼinsolvabilité et la nouvelle infraction pénale par négligence consistant en le manquement aux obligations lors de lʼadministration des biens dʼautrui. Les infractions pénales liées à lʼinsolvabilité que le débiteur commet sont celles où celui-ci, bien quʼétant en état de faillite, favorise un créancier et en favorisant un autre, il empêche (même de manière partielle) que les créances dʼun créancier soient honorées, et provoque ainsi un dommage sur les biens dʼautrui qui nʼest pas sans importance, c.-à-d. dʼune valeur de 25 mille CZK au minimum, et aussi lʼinfraction pénale consistant à provoquer une faillite que commet celui qui par une grave négligence provoque une faillite pour les raisons énumérées dans la loi ou celui qui par une grave négligence accepte un nouvel engagement ou établit un nantissement bien quʼil sait quʼil est en faillite, et détériore ainsi la position de ses créanciers actuels. Les deux dernières infractions pénales concernant lʼinsolvabilité sont le manquement aux obligations dans une procédure dʼinsolvabilité que commet celui qui sabote ou entrave lʼexercice des fonctions de lʼadministrateur de lʼinsolvabilité, et compromet ainsi les objectifs de la procédure dʼinsolvabilité et les intrigues dans une procédure dʼinsolvabilité que commet celui qui, en contradiction avec les principes et règles de la procédure dʼinsolvabilité, donne, offre ou promet à un créancier en rapport avec le vote des créanciers un gain patrimonial ou un autre profit.

La responsabilité pénale initialement prévue des personnes morales nʼa pas été adoptée par le Parlement. Ce sont donc les personnes physiques qui agissent au nom dʼune personne morale qui continuent dʼassumer la responsabilité en cas dʼinfractions pénales. Là où agit au nom dʼune personne morale un organe collectif, par exemple un conseil dʼadministration dʼune société anonyme, lʼon examinera si les membres de cet organe, chacun en particulier, ont commis une infraction pénale. Selon lʼarticle 114 alinéa 2 du nouveau code pénal, lorsque la loi prévoit que lʼauteur dʼune infraction pénale doit être porteur de caractéristiques particulières, dʼaptitude ou dʼun statut, il suffit que la caractéristique particulière, lʼaptitude ou le statut existent chez la personne morale au nom de laquelle lʼauteur de lʼinfraction pénale agit. Ceci est également valable lorsque les agissements de lʼauteur de lʼinfraction pénale ont lieu avant la création de la personne morale, ou lorsque la personne morale est créée mais sa constitution nʼest pas valide, ou lorsque lʼacte juridique qui devait constituer une autorisation pour agir au nom de la personne morale nʼest pas valide ou efficace.

La nouvelle infraction pénale consiste par exemple en le manquement par négligence aux obligations lors de lʼadministration des biens dʼautrui que commet celui qui manque par grave négligence à une obligation substantielle, que la loi ou un engagement contractuel lui impose, lors de la garde ou lʼadministration des biens dʼautrui, et provoquant ainsi à autrui un dommage important, c.-à-d. un dommage qui atteint la somme minimum de 500 000 CZK. Les auteurs des infractions pénales susmentionnées sont passibles dʼune peine dʼemprisonnement ou dʼune interdiction dʼexercer lʼactivité professionnelle. Infractions économiques et financières

Les infractions économiques et financières sont traitées dans la Partie deux, Chapitre VI du Code pénal. Lʼinfraction pénale consistant en lʼobtention illégale, la contrefaçon et lʼaltération dʼun moyen de paiement (initialement appelé – 11 –

territoire de la République tchèque et les droits et obligations concernant les impôts et les taxes, 4. les Etats membres peuvent avoir vis-à-vis dʼun fournisseur de services transfrontalier des demandes qui ne sont pas discriminatoires suivant lʼEtat dʼorigine du fournisseur de services, elles doivent être indispensables et justifiées en raison de la protection de lʼintérêt public et doivent être favorables pour accéder à une protection de lʼintérêt public.

dans lʼancien code pénal comme détention illégale dʼune carte de paiement) ne fait plus partie des infractions contre les biens, puisquʼelle figure désormais dans la présente partie des infractions économiques. En revanche, lʼinfraction pénale consistant en le manquement aux obligations dans une procédure dʼinsolvabilité ne fait plus partie de cette partie car elle figure dorénavant dans la catégorie des infractions contre les biens. Certaines infractions pénales ont fait lʼobjet de modifications et de mises au point, éventuellement dʼune extension, telle que les infractions pénales consistant en lʼexercice illégal dʼune activité dʼentrepreneur, le truquage de données sur lʼétat de gestion et des actifs ou lʼobtention dʼun avantage lors dʼune passation dʼun marché public, lors dʼun appel dʼoffres ou dʼenchères publiques – on peut noter ici que lʼon a ajouté lʼinfraction commise lors dʼune passation dʼun marché public. Dʼautres infractions pénales sont toutes nouvelles, par exemple certaines dispositions traitant de lʼinfraction pénale consistant en la violation de la législation portant sur les règles de la concurrence économique, lʼémission illicite dʼun titre, manipulation du taux lié aux instruments de placement et atteinte aux intérêts financiers des Communautés européennes.

Le fournisseur des services est tenu dʼassurer que les conditions dʼaccès aux services fournis ne soient pas discriminatoires pour le bénéficiaire notamment en raison de la nationalité ou du lieu de résidence. On ne considère pas comme discriminatoire la détermination de conditions différentes dʼaccès aux services sur la base de critères objectifs (par exemple conséquemment à la distance ou à la nature technique de la prestation du service).

Le fournisseur des services est tenu de permettre au bénéficiaire des services lʼaccès aux informations sur sa personne et sur le service presté. Sur demande du bénéficiaire des services, le fournisseur est par exemple tenu dʼindiquer à lʼavance le prix, éventuellement une estimation du prix ou des informations dʼun possible règlement amiable des litiges.

A titre dʼexemple, lʼinfraction pénale consistant à déformer les données sur lʼétat de la gestion et des actifs est importante pour lʼactivité des entrepreneurs. Or, cette infraction est commise par celui qui met en danger une autre personne ou restreint les droits de celle-ci en sʼabstenant de déposer sans tarder la demande dʼinscription de la donnée prévue par la loi au registre du commerce, au registre des fondations, au registre des sociétés dʼintérêt public ou au registre des communautés de propriétaires dʼappartements ou en sʼabstenant de déposer un document dans le recueil des documents, et ce, bien quʼil soit tenu de le faire conformément à la loi ou à un contrat. Contrairement à lʼancien code pénal, le préjudice matériel nʼest plus une condition constitutive du caractère pénal de lʼinfraction. Il y a donc ici un durcissement de la loi.

La loi apporte aussi dʼautres nouveautés qui sont, à titre dʼexemple, les suivantes :

La naissance dʼune autorisation suite à lʼexpiration dʼun délai (principe de « lʼautorisation tacite ») – lorsque le demandeur fait une demande dʼune autorisation dʼexercer une activité et lʼautorité compétente ne se prononce pas dans le délai prévu, lʼon a pour valable que lʼautorisation est accordée.

Points de contact uniques – ceux sont certains Office des métiers. Les points de contact unique fournissent des informations indispensables pour lʼobtention dʼune autorisation pour la prestation des services et dʼautres informations y afférentes.

6. Loi sur la libre circulation des services

Système dʼinformation et reconnaissance simplifiée des documents – à lʼaide du système IMI (Internal Market Information System), les autorités compétentes des Etats membres de lʼUE communiquent entre elles par voie électronique et sʼéchangent ainsi les informations. En pratique, les traductions certifiées officielles et les copies certifiées conformes des documents ne devraient pas être exigées lorsquʼil est possible de certifier ou dʼobtenir la traduction par voie électronique via le système IMI.

La loi n° 222/2009 portant sur la libre circulation des services par laquelle est transposée dans le droit tchèque la Directive relative aux services dans le marché intérieur 2006/123/CE est entrée en vigueur le 28 décembre 2009. Les deux règlements concernent également la liberté dʼétablissement. La loi et la directive permettent aux entrepreneurs de fournir temporairement les services dans dʼautres Etats de lʼUnion européenne uniquement sur la base dʼune autorisation de lʼEtat dans lequel ils ont leur siège.

Simplification du contrôle des fournisseurs des services et mécanisme dʼalerte – lors de lʼexécution du contrôle des fournisseurs des services, les différents Etats membres coopèrent entre eux et sʼinforment réciproquement de lʼexécution du contrôle. Ils sʼinforment également entre eux lorsque lʼactivité du fournisseur des services représente un risque dʼatteinte grave à la santé, la sécurité des personnes ou de lʼenvironnement.

Ladite règle a plusieurs restrictions importantes :

1. il doit sʼagir uniquement dʼune prestation de services temporaire et occasionnelle, 2. la loi et la directive soit ne concernent pas du tout soit que partiellement certains types de services énumérés, il sʼagit par exemple de services dʼintérêt général de nature non économique, de services relevant du domaine des finances, des loteries, des paris et autres activités comparables de jeux dʼargents, de services relevant des communications électroniques, la radiodiffusion et la télédiffusion, de services dʼintermédiaire liés au recrutement (agence de recrutement), de services liés aux soins de santé, à lʼactivité de notaires, dʼhuissiers de justice, de services relevant du domaine du transport, les services sociaux, 3. la loi ne couvre pas non plus les règlements traitant des conditions dʼentrée et de séjour des étrangers sur le

7. Amendement à la loi sur les marchés publics

La loi n° 417/2009 qui modifie la loi n° 137/2006 portant passation des marchés publics, aux termes des dispositions ultérieures, et certaines autres lois, est entrée en vigueur à compter du 1er janvier 2009. Lʼamendement vise à transposer dans le droit tchèque la directive du Parlement européen et du Conseil 2007/66/CE du 11 décembre 2007 qui modifie les directives du Conseil 89/665/CEE et 92/13/CEE, et à améliorer ainsi lʼefficacité de la procédure – 12 –

de recours en matière de passation des marchés publics. En dehors de ces modifications, ledit amendement apporte dʼautres dont les plus importantes sont les suivantes : – la loi contient une nouvelle disposition sur les procédures de recours et lʼintroduction de recours, – pour lʼintroduction de recours contre les cahiers des charges, un délai de 5 jours au maximum à compter de la fin du délai de dépôt des offres est fixé pour lʼintroduction dʼun recours auprès du pouvoir adjudicateur, – lors du contrôle du respect de la loi, le Conseil de la concurrence (ci-après CC) décide également du fait si le pouvoir adjudicateur a procédé conformément à la loi lors de lʼappel dʼoffre (avant, cela ne concernait que la phase dʼattribution dʼun marché public), – le CC peut interdire lʼexécution dʼune prestation découlant dʼun contrat conclu pour les motifs énumérés par la loi (par ex. lorsque le pouvoir adjudicateur conclut un marché public sans publier une annonce sur le lancement dʼun appel dʼoffres, sachant bien quʼil est tenu par la loi à lʼobligation de publier une telle annonce). Si lʼOffice impose une interdiction dʼexécuter un contrat, celui-ci sera invalide, – le pouvoir adjudicateur peut exiger que lʼadjudicataire éclaircisse les informations ou les documents présentés ou présente dʼautres informations ou documents supplémentaires justifiant lʼaccomplissement du critère des qualifications même lorsque lʼaccomplissement de la partie correspondante des qualifications nʼest pas du tout justifié par lʼadjudicataire, soit même pas à titre partiel, ce qui constituait jusquʼà présent une condition, – la commission dʼévaluation peut communiquer aux candidats présents lors de lʼouverture des enveloppes contenant les offres une information sur le prix de lʼoffre (néanmoins il ne sʼagit pas dʼune obligation), – il nʼest plus obligatoire que lʼoffre contienne une déclaration signée qui porte sur le caractère obligatoire de lʼoffre, lʼon nʼexige désormais quʼun projet de contrat signé, – après la conclusion dʼun marché public, il est possible dʼintroduire un recours mais uniquement contre la conclusion du marché sans publication préalable dʼun appel dʼoffres ou contre la violation dʼune interdiction de conclure un marché spécifiée par la loi sur les marchés publics, – la loi prévoit lʼétablissement dʼun registre des personnes concernées par une interdiction de réaliser des marchés publics dʼune durée de 3 ans en raison de la présentation de faux documents ou de fausses informations justifiant des qualifications. Le registre est publiquement accessible conformément à la loi, et ce, sur lʼinternet aussi. Il sʼagit dʼune interdiction de réaliser des marchés publics, et non pas seulement dʼune interdiction de participer dans les appels dʼoffres ou dans les compétitions sur les offres, – lʼadjudicataire est également passible dʼune amende

jusquʼà concurrence de 10 millions de CZK en cas de présentation de fausses informations sur ses qualifications.

8. Amendement à la loi sur les concessions

La loi n° 139/2006 portant sur les contrats de concession et procédures de concession (loi sur les concessions) a également fait lʼobjet dʼun amendement sous forme de la loi n° 417/2009. La loi sur les concessions modifiée contient lʼobligation de respecter les principes généraux des démarches du pouvoir adjudicateur qui sont le principe de la transparence, le principe de lʼégalité de traitement et le principe de la non-discrimination. Pour annoncer le choix du concessionnaire, pour introduire un recours, le mode de leur règlement et lʼinterdiction de conclure un contrat de concession et pour conclure un contrat de concession, lʼon utilise les mêmes dispositions de la loi sur les marchés publics. Comme pour les marchés publics, lʼon introduira un registre des personnes concernées par une interdiction dʼexécuter les marchés publics. Le contrôle de lʼapplication de la loi sur les concessions a été modifié dans une étendue semblable à celle pour les marchés publics. Le recours peut être introduit contre toutes les démarches du pouvoir adjudicateur qui excluent ou pourraient exclure les principes susmentionnés et en conséquence de quoi lʼon sʼexpose à un risque de préjudice ou lʼon voit naître un préjudice affectant les droits de la personne qui introduit le recours. Néanmoins, en introduisant le recours, le demandeur doit verser sur le compte bancaire du CC une garantie à hauteur de 1% de la valeur prévue du contrat de concession, la somme ne devant néanmoins pas être inférieure à 50.000 et supérieure à 2.000.000 CZK (et 100.000 CZK dans le cas dʼune demande dʼinterdiction dʼexécuter un contrat de concession). Si le CC arrête la procédure en raison du fait que ne sont pas constatés les motifs pour le recours à des mesures de réparation, lʼEtat ne sera pas tenu de restituer la garantie, à défaut la garantie est restituable ensemble avec les intérêts au demandeur. Veuillez noter que le présent document nʻest proposé quʼà titre indicatif. Les informations qui y sont présentées ne représentent pas un avis juridique, une recommandation ni un service juridique et ne peuvent donc pas constituer un support pour quelconques décisions ou démarches.

Si vous nʼêtes pas le destinataire du présent Bulletin dʼinformation ou si vous ne désirez pas recevoir les prochaines éditions, nous vous prions de bien vouloir nous lʼindiquer à lʼadresse e-mail [email protected]

© 2010 PETERKA & PARTNERS

PRAGUE Na Prikope 15/583 CZ – 110 00 Prague 1 T.: +420 246 085 300 F: +420 246 085 370

KIEV Bohdana Khmelnytskoho 17/52-A UA – 01030 Kiev T.: +380 44 581 11 20 F: +380 44 581 11 21

MOSCOU 11V, Derbenevskaya RU – 115114 Moscou T.: +7 495 989 44 26 F: +7 495 989 44 26

BRATISLAVA Kapitulska 18/A SK – 811 01 Bratislava T.: +421 2 544 18 700 F: +421 2 544 18 701

SOFIA Saborna 2 BG – 1000 Sofia T.: +359 2 926 4274 F: +359 2 926 4200

www.peterkapartners.com