íslo 17
Kv ten 1999
SLOVO EDITORA Vážení p átelé, dostává se k Vám další íslo Informátora naší, tedy eské spole nosti pro výzkum a využití jíl!. Jak jist$ víte z minulého ísla, došlo k odd$lení eské a slovenské ásti Spole nosti. Z tohoto rozhodnutí vyplynuly n$které kroky, které musel výbor u init. P edevším byly upraveny Stanovy Spole nosti (jejich plné zn ní p inášíme na jiném míst ) a byla o n$ dopln$na registrace na Ministerstvu vnitra eské republiky. Zm$na byla vzata ministerstvem na v$domí dne 14.12.1998. Dále byl anketním lístkem vloženým do 16. ísla Informátora zjiš6ován stav lenské základny. Celkem se vrátila asi 1/2 lístk!, v$tšinou s kladným vyjád ením ke svému lenství i k poptávce po našem bulletinu. Byla také provedena revize placení lenských p ísp$vk!. Na základ$ t$chto všech údaj! byl sestaven nový seznam len! Spole nosti, který bude i nadále b$hem roku upravován, tak jak se nám poda í získat informace i o lenech, o kterých dosud málo víme. Proto Vás všechny, kte í jste se zatím v naší anket$ nevyjád ili ke své aktivit$ ve Spole nosti, vyzývám, u i
OBSAHY P/EDNÁŠEK PODZIMNÍHO SEMINÁ/E Na seminá i Spole nosti pro výzkum a využití jíl!, který se konal ve spolupráci s GÚ dne 1.12.1998 v zasedací síni na Klárov$, Praha 1, byly ze t í plánovaných referát! p edneseny dva, z nichž zde uvádíme jejich zkrácené obsahy. M. Kurková, která m$la p ednést t etí referát se omluvila, nebo6 v daném termínu byla mimo R. P ednáška byla p esunuta na n$který p íští seminá . Korelace chemického složení a technologických vlastností – jíly Chebské pánve R!zné druhy jíl!, jelikož se jedná o p írodní materiály, vykazují p i tém$ shodném chemickém složení výrazn$ odlišné technologické vlastnosti. Tento fakt vyplývá p edevším z jejich r!zné mineralogické a granulometrické podstaty, která je primárn$ ovlivn$na genezí suroviny, t.j. p!vodním mate ným substrátem na stran$ jedné a sedimenta ními podmínkami na stran$ druhé. A koliv se jeví provád$ní srovnávacích analýz chemismu a technologických vlastností z tohoto pohledu zbyte né, je p ece možné tyto parametry korelovat p i zachování ur itých pravidel, jimiž je p edevším osv$d ené dogma „jablek a hrušek“. Aby bylo možné srovnání provést je ovšem nejprve nutné analyzovat jednak vzájemné vztahy mezi technologickými parametry, jednak uv$domit si obecný vliv zm$n chemického složení na technologické vlastnosti. V p ípad$ „skalenských“ jíl! Chebské pánve se o to pokusil Obst (1986), ale pro velké nep esnosti kompletních silikátových analýz, kde nap . nebyl rozd$len obsah K2O a Na2O, ne s p íliš velkým úsp$chem. Na základ$ podrobných rozbor! provedených Hartmanem a kol. (1990), byl proto pokus opakován – áste n$ se zjistilo, že „probubláváním kou e do vody zlato nevzniká“, ale áste n$ se potvrdily zákonitosti, které jsou prezentovány následujícím grafickým vyjád ením. V grafu je zobrazen chemismus surovin za pomocí modul! „ztráta žíháním“:SiO2 na ose y a (Al2O3 + TiO2): (Fe2O3 + FeO + CaO + MgO + K2O + Na2O) na ose x. Chemické složení jíl! tvo í podle ložisek Nová Ves 1, Nové Ves 2, Karel a Vackov, t.j. podle r!zných genetických podmínek vzniku, celkem ty i oblasti dat áste n$ se p ekrývající, ale projevující z ejmou tendenci v ad$ Vackov – Nová Ves 2 a Karel, tzv. blautony – Nová Ves 1, a to v souladu se zm$nou mineralogického složení: vackovské jíly reprezentují kaolinit pM – illitové jíly, u blauton! p evažuje kaolinit pM nad IM strukturami, jíly z ložiska Nová Ves 1 se vyzna ují p evahou kaolinitu triklinického.
Genereln$ se sm$rem doprava zvyšuje nasákavost a žáruvzdornost, která je nejvyšší u jíl! z ložiska Nová Ves 1. V rámci jednotlivých polí se pak projevují následující tendence: sm$rem dol! roste obsah zbytku na sít$, klesá rozd$lávací voda, sm$rem doprava se zvyšuje smršt$ní sušením a pálením, roste pevnost v ohybu, klesá nasákavost. Sady obchodních zna ek jsou v každé z uvedených oblastí následující (na grafu z pravého horního rohu sm$rem k levému dolnímu): ložisko Nová Ves 1: IB – IBV - BD - CH - HC, ložisko Nová Ves 2: B1 – B4 – B2 – B3, ložisko Karel: Km – Wi – Kb, ložisko Vackov: AGW – AGB- ULK. P estože je z ejmé, že tradi ní technologické hodnocení nelze zcela nahradit, bylo by vhodné, p edevším vzhledem ke zdlouhavosti a pracnosti n$kterých zkoušek, využívat statistického zpracování dat chemických analýz korelovaných s technologickými parametry. Na tomto základ$ by bylo možné rychle odhadnout kvalitu t$žené suroviny i nejvhodn$jší zp!sob korekce jejích vlastností. Použitá literatura: Vt$lenský, Šantr! ek, Hartman (1990): Jíly západních ech – oblast chebské pánve. - Sbor. geol. v d, Technol. Geochem., 25, 9-228. Praha Obst M.(1986): Korelace chemického složení a technologických vlastností t$žených jíl! Chebské pánve. - Keramické a sklá ské suroviny s.p. Karlovy Vary – Sedlec. archiv KEMAT spol. s r.o. Gabriela Koudelková Bentonitová ložiska na území Cabo de Gata, j. Špan lsko
Na exkurzi do vulkanické oblasti Cabo de Gata u Almerie, jež je sou ástí terciérního riftu (15-7 mil let), jsem se seznámil se dv$ma dot$žovanými bentonitovými ložisky - Los Trancos a Morrón de Mateo. Tato ložiska jsou hydrotermáln$-zv$trávacího p!vodu, ale rozdílný je v nich ú inek mo ské diageneze. Z geologického kontextu je z ejmé, že paleohydrogeologická situace v dob$ vzniku bentonitu, kolob$h vulkanity oh átých podzemních vod a diagenetických roztok! spolu s rozpukáním andezitových tuf! nebo ryodacitových ignimbrit! bylo nejp íhodn$jší ve vzdálenosti 50-70 m od mladších intruzí ryodacitu až ryolitu. V širší oblasti bylo tak objeveno p es 30 v$tších výskyt! bentonitu, jež jsou vyhodnoceny v etných studiích z mineralogického a krystalochemického hlediska. S genezí bentonitu jsou spjaty zajímavé mineralogické výskyty geod nebo žilek s chalcedonovými, achátovými a opálovými výpln$mi vznikající z uvoln$né H2SiO3. Od achátu je odvozen i název celého mysu Cabo de (Á)gata; p eklad jako Ko i í mys (gata-ko ka) je patrn$ nesprávný. Látkové rozdíly mezi bentonity vyplývají nejen z odlišného tufového substrátu obsahujícího nestabilní sklovité ástice (sklovité dacitové ignimbrity oproti andezitovým tuf!m), ale i z hydrochemismu a r!zných teplot altera ních roztok!. Zpo átku se údajn$ uplatnila interakce hydrotermálních roztok! doprovázejících vulkanickou innost s porézními vulkanoklastiky (vznik nodulí smektitu, jarositu, alunitu a zeolit!, t.zv. "rodalquilarizace" podle specifické alterace na Au-nosném ložisku Rodalquadir). Mo ská diageneze spolup!sobila masivním p ínosem roztok! typu Ca-(Mg)-CO3 do otev eného dynamického systému a výsledkem bylo významné zkvalitn$ní hydrotermáln$ bentonitizovaných profil!, zejména v severní ásti mysu. Po regresi mo e po átkem pliocénu nastalo plošné p!sobení meteorických vod p i
klimatickém zv$trávání v obnažených zá ezech s vulkanoklastiky, jak to bylo zjišt$no pomocí 18 izotopových metod (páru prvk! d O a dD) na smektitu a karbonátech. Je jist$ zajímavé, že k zám$ru t$žit bentonit za ztížených dobývacích podmínek, nap v lomu Los Trancos zahloubeném do podloží dolomitických vápenc!, p isp$la hlavn$ vynikající kvalita této suroviny typu Wyoming a tém$ konstantní technologické parametry v relaci k mocnosti.. P ední špan$lský badatel v oboru bentonit! Caballero rozlišil 2 r!zné zóny v rámci mysu: • severní ást Sierry de Gata s ložisky kvalitn$jšího bentonitu na ryodacitových ignimbritových substrátech (nap . Los Trancos aj.) a se složit$jší genezí (v etn$ mo ské diageneze); • a jižní ást se zelenošedými bentonitizovanými profily na andezitových tufových substrátech u osady Los Escullos vzniklých hlavn$ hydrotermáln$ a v souvislosti s klimatickým zv$tráváním. a/ Bentonit z ložiska Los Trancos St$ny jámového jílovišt$ pod vrstvou vápenc! poskytly názorný obraz o homogenním a velmi kvalitním bílém bentonitu typu Wyoming vzniklém opakovanou alterací ryodacitových ignimbrit!. Ro ní t$žba obvykle kolísá kolem 120 000 tun, avšak v sou asnosti velkolomová t$žba dobíhá, nebo6 se neúnosn$ zv$tšil skrývkový pom$r. Soub$žn$ jsou vydobyté dolní partie lomu zasypávány a provádí se rekultivace, protože tato ložiska leží v chrán$ném území Cabo de Gata-Níjar. Rozhodující je vysoký podíl Mg-smektitu, velká sorp ní schopnost t$žené hmoty a vysoká vým$nná kapacita kationt!, v etn$ malých náklad! na dodate nou úpravu. Obsah dioktaedrického smektitu (Mgmontmorillonitu, výjime n$ beidellitu) kolísá mezi 8692 % a dosti zna ný podíl smektitu je v prachové frakci (50 %). Bentonit vykazuje relativn$ nejvyšší specifický povrch ze všech známých výskyt! v okolí (nad 790 2 m /g). Anomáln$ nízký obsah železa ve frakci pod 2 _m (2.17 % Fe2O3) a velký negativní náboj vlivem substituce v oktaedrických a tetraedrických sítích + smektitu (0.77-0.89 M ) se obráží ve vysoké vým$nné kapacit$ (97.8 mekv/100 g). Vým$nnými kationty jsou Na, Ca a K. Ojedin$le je p ítomna p ím$s jílového minerálu se strukturou kaolinit/smektitu, která je ješt$ p edm$tem mineralogického výzkumu. Vyt$žená surovina je p ed expedicí dosoušena na volných skládkách, protože to dovoluje zdejší semiaridní klima. Je vhodná pro pr!myslovou filtraci olej! a vína, pro odbarvování jako b$licí hlinky a v modifikovaných suspenzích k dalším aplikacím v chemickém pr!myslu. b/ Zelený bentonit z lokality Morrón de Mateo Oproti ložisku Los Trancos je zdejší st$nový odkryv len$n do 3 partií, pon$vadž se vertikáln$ a podstatným zp!sobem m$ní rozsah bentonitizace v závislosti na granulometrii andezitových tuf! a množství odlišných vložek. Relativn$ slabší homogenita a tím i kvalita bentonitu je primárn$ vyvolána menšími podíly vulkanického skla v tufu a st ídáním popelových a karbonátových proplástk!. Nerovnom$rná migrace prvk! v rámci zv$trávacího profilu zp!sobila, že lze již lépe rozpoznat p echodné fáze alterace než na ložisku Los Trancos. Iniciální o devitrifikace pyroklastik p i teplotách cca 150 C a
o
vznik k emenných žilek za teplot 70-90 C p edcházely hydrotermální bentonitizaci. Klimatické zv$trávání tuf! o za teplot p im$ ených k této zem$pisné ší ce (35 C) pak dotvo ily bentonitové ložisko do sou asné podoby. Lokáln$ se zachovaly degradované ervené p!dní profily sv$d ící o p!dotvorných procesech po regresi mo e. Teplotní údaje jsou odvozeny podle izotopové 18 16 2 1 frakcionace kyslíku a vodíku ( O/ O, H/ H). Specifické složení olivov$ zeleného Fe-smektitu a jeho v$tší obsah v pís ité a prachovité frakci ovlivnily výslednou nižší vým$nnou kapacitu bentonitu (77 mekv/100 g) a nižší hodnotu specifického povrchu 2 (476 m /g). Rozdíly v látkovém složení bentonitu lze porovnat podle následující tabulky. Pr!m$rné mineralogické složení a chemismus bentonit! Zóna Min.složení hm.% smektit plagioklas k emen zeolit amfibol trydymit slída kalcit K-živec SiO2 Al2O3 Fe2O3 TiO2 CaO MgO Na2O K2O CO2 H2O+ vel. ástic A
Severní 'ást Jižní 'ást mysu mysu Pr.m r Rozsah Pr.m r Rozsah 89 3 2 1 1 1 1 1
1 59.30 18.40 2.17 0.23 3.05 5.33 2.10 1.85 1.18 6.79 69
70-99 0-8 0-7 0-5 0-5 0-5 0-3 0-15 0-5 51-69 13-26 0-8 0-1.2 0-6.2 1-7 0-4 0-8 0-5 3-10 20-120
75 8 6 3 1 5 1 2 2 59.63 18.52 4.79 0.53 2.48 1.77 1.52 1.02 1.04 4.95 70
30-98 0-30 0-40 0-16 0-11 0-40 0-23 0-18 0-14 46-78 13-23 0-10 0-1.4 0-19 0-4 0-3 0-4 0-8 2-10 34-169
Obecným rysem vývoje po roce 1990 je výrazný odklon od t$žby ložisek všude v Evrop$, natož v chrán$ných krajinných oblastech jako je p írodní park Cabo de Gata-Níjar. Avšak zdejší ložiska jsou natolik kvalitní a spole enská objednávka vyžaduje, aby byla budována bezpe ná úložišt$ vyho elého paliva z jaderných elektráren a toxických odpad!, že se znovu zvažuje obnovení pr!zkumu bentonit! mimo p írodní park Cabo de Gata-Níjar. Ji í K. Novák POZVÁNKA NA JARNÍ SEMINÁ/ eská spole nost pro výzkum a využití jíl! po ádá dne 1. ervna 1999 odborný seminá , který se koná na P írodov$decké fakult$ Univerzity Karlovy, Albertov 6, Praha 2 v mikroskopickém praktiku Ústavu petrologie a strukturní geologie, II. poschodí. (Doprava: metro trasa B - Karlovo nám stí a pak tram %. 18, 24 nebo metro trasa C - I.P.Pavlova a pak p šky po Albertovských schodech dolG.) Program:
1) Mgr. Petr Rojík (Sokolovská uhelná a.s.) Praktické využití jílových surovin v Sokolovské hn douhlené pánvi 2) Dr. Karel Melka,CSc. (Geologický ústav AV "R) Hydrobiotit - smíšená vrstevní struktura v tufech z Doupovských hor 3) Prof. Dr. A.-M. Karpoff (Univerzita Štrasburk) v p ípad realizace cesty prosloví p ednášku Žádáme p ednášející, aby p ipravili krátký výtah svého p ísp$vku pro podzimní íslo Informátora. Tak získají informace i ti, kte í nemohli být na seminá i osobn$ p ítomni. STANOVY eské spole'nosti pro výzkum a využití jílN 1) Název sdružení: eská spole nost pro výzkum a využití jíl! V mezinárodním styku: Czech National Clay Group 2) Sídlo sdružení: eský geologický ústav, Klárov 3, 118 21 PRAHA 3) Cíl innosti: eská spole nost pro výzkum a využití jíl! (dále jen Spole nost) je dobrovolné sdružení ob an!, kte í pracují nebo se zajímají o výzkum jíl! a r!zné zp!soby využití jílové hmoty bua individuáln$ nebo ve v$deckých ústavech, v zájmových organizacích, v pr!myslových oborech, v zem$d$lství, ekologii a dalších odv$tvích lidské innosti. Spole nost navazuje na innost Odborné skupiny pro jílovou mineralogii a petrologii v rámci bývalé eskoslovenské spole nosti pro mineralogii a geologii p i SAV v Praze. Odborná skupina v ní p!sobila od roku 1958. Spole nost vykazuje mezinárodní spolupráci s „EUROPEAN CLAY GROUPS ASSOCIATION“ (Asociací evropských jílových skupin) a s „ASSOCIATION INTERNATIONALE POUR L´ETUDE DES ARGILES“ (Mezinárodní asociací pro výzkum jíl!). Spole nost spolupracuje i s dalšími organizacemi, které mohou obohatit její innost. 4. Orgány sdružení: Sídícím orgánem spole nosti je její výbor, který je sedmi lenný. Ten svolává konference, pokud možno s mezinárodní ú astí, na nichž se prezentují p ísp$vky s odbornou tematikou. Po ádají se zpravidla ve dvou až t íletých intervalech. V ele Spole nosti stojí její p edseda. Jeho povinností je zorganizovat v roce konání konference volbu nového výboru koresponden ním zp!sobem, oslovením všech len! Spole nosti. Nov$ zvolený výbor bude ve funkci do p íští konference. Jeho kandidáti se navrhují ze všech len! Spole nosti t i m$síce p ed konáním konference. Po vyhodnocení volebních výsledk! dosavadní p edseda Spole nosti svolá sch!zi ve volbách nejlépe umíst$ných kandidát!, kte í za p edpokladu jejich souhlasu vytvo í nový výbor, jehož lenem bude i minulý p edseda. Na této sch!zi lenové nového výboru provedou volbu svého p edsedy. Ten pak len!m nového výboru stanoví oblast jejich p!sobnosti v rámci Spole nosti. Do programu konference se za adí i plenární zasedání Spole nosti, kde minulý p edseda zhodnotí
její innost v uplynulém období a seznámí leny Spole nosti s výsledkem voleb, se složením nového výboru a p edstaví nového p edsedu. Na návrh starého výboru se hlasuje o míst$ konání p íští konference. V míst$ konání p íští konference se pozd$ji ustaví lokální p ípravný komitét, jehož úkolem je zajistit úsp$šný pr!b$h nadcházející konference. P edseda lokálního komitétu bude zván na sch!ze výboru Spole nosti, kde bude pravideln$ referovat o stavu p íprav. V období mezi konferencemi po ádá Spole nost minimáln$ dvakrát do roka odborný seminá . Úlohou seminá e je referovat o vlastních výzkumech a sou asn$ zajiš6ovat p enos nejzávažn$jších poznatk! teoretické a aplikované v$dy do našich pom$r!, vzájemn$ se informovat o stavu v$deckého a technického rozvoje. Jménem Spole nosti jednají její p edseda i další len výboru, je-li p edsedou pov$ en. Když len výboru Spole nosti neplní své povinnosti (nezú ast
„Další nutné vysv tlení (Informátor '. 16, 1998)
pro
'leny
SPVVJ“
V citovanom Informátore som si pre ítal správu Výboru eskej asti SPVVI, kde medzi 4 taxatívne vymenovanými dôvodmi, ktoré ich viedli k rozdeleniu spolo nej esko-slovenskej spolo nosti je jeden bod, ktorý sa menovite týka mojej osoby. Nevenoval by som tomu pozornos6, ale viacerí kolegovia, ktorí spomenutý lánok nepoznajú sa ma pýtali, aké strašné veci som tam napísal, kea sa to stalo jednou zo 4 najvážnejších nezhôd. Uvedomil som si, že vskutku sa jedná o obvinenie mojej osoby z "neprijatedného propaga ného skresdovania histórie vývoja vedy o ílovej hmote na území niekdajšieho eskoslovenska" ako sa v lánku doslova píše a je mojou povinnos6ou vyslovi6 môj názor, respektíve umožni6 itatedom urobi6 si vlastný názor tým, že budú ma6 možnos6 pre íta6 si fotokópiu inkriminovaného lánku, ktorý som redakcii Informátora poskytol. V spomínanom lánku, ktorý som poslal na uverejnenie do CMS News (Clay Minerals Society) som sa pokúsil zhrnú6 informácie o 12. konferencii o ílovej mineralógii a petrológii, ktorá sa konala v Bratislave v roku 1992 a spropagova6 tak innos6 našej spolo nosti v zahrani í. Kame
The first conference of the Slovak Academy of Sciences in Czecho-Slovakia was held in 1958 ... místo První konference o jílové mineralogii a petrologii v "esko-slovensku se konala v roce 1958.. p edpokládal bych od slušného lov$ka omluvu za chybu, jež se stala (jíž si všiml, jak sám uvádí, ale neprojevil snahu ji opravit). Místo toho m!žeme íst v letním ísle téhož zahrani ního asopisu v roce 1994 (CMS News 1994, Summer, str. 2-3): Lidé z Prahy, jmenovit K. Melka, zaznamenali tuto chybu a cht li otišt ní opravy. Odmítl (dr. Šucha) jsem to u%init, jelikož jsem si byl jist, že jakákoliv diskuse o tomto bezvýznamném problému je prost ztrátou %asu. People from Prague, personally K. Melka, of course, also noticed the mistake and wanted me to ask you (= redakci asopisu) to publish the correction. I refused to do so because I was sure that any discussion about this irrelevant problem was simply a waste of time. Jak je vid$t, „odmítavá snaha dr. Šuchy napravit chybu“ je stále p i nejmenším podivuhodná. Cht$l bych tímto vyjád ením ukon it celou kausu a již se k ní více nevracet. Panu dr. Šuchovi, jako mladšímu lov$ku, bych doporu il, aby se zamyslel nad svým astým autoritativním vystupováním. Myslím, že by mu slušelo více pokory a skromnosti. tená i si zajisté všimnou i historicky nesprávného ozna ení Czecho-Slovakia našeho kdysi spole ného eskoslovenska v uvedeném období. Karel Melka TRANSMISE ZÁSADNÍ LITERATURY (V): Sou asné objevy ve sv$tové argilologii v etn$ moderní technologie, hodné zájmu v naší v$d$ o jílové hmot$. Dnešní transmise obsahuje také p ísp$vek k 50. jubileu vzniku "Clay Minerals Group" ve Velké Británii a Irsku a tím i k vývoji sv$tové argilologie a informaci o vyšlé knize. Ransom B., Bennett R.H., Baerwald R., Hulbert M.H., Burkett P.-J. (1999): In situ conditions between microbes and minerals in fine-grained marine sediments: A TEM microfabric perspective. - Amer. Mineralogist, 84: 183-192. Vliv mikrob! na kolob$h uhlíku nebo r!zných biogeochemických látek v roztoku, vypl
kolonie a eukaryotické organismy byly pozorovány jako pohyblivé, p isedlé i dravé druhy. Bakteriální bu
[p edeh átí] --> [zah átí vodní parou (100-200°C) + lisování] --> [odpar v plastickém stavu] --> [suchá substance (pod 100°C)]. Ji í Konta V 1. ísle (March) roku 1999 asopisu Clay Minerals, literárního fóra Evropských skupin pro výzkum jílN, je v$nováno n$kolik stran historii a
zlatému jubileu britské "Clay Minerals Group of the Mineralogical Society of Great Britain and Ireland", která byla založena p ed 50 lety (1998). S inností této odborné skupiny je spojena velkou m$rou i historie jílové v$dy, nebo6 ada nejzávažn$jších objev!, informace o nových metodách výzkumu a editorované monografie sv$tového významu vyšly zásluhou len! této skupiny. MacEwan D.M.C. (1999): The origin of the Clay Minerals Group. - Clay Minerals, 34 (1): 3-5. Myšlenka založit "Clay Minerals Group" vznikla t$sn$ po 2. sv$tové válce v hlavách Roberta C. Mackenzie a D.M.C. MacEwana. Oba museli nejprve p esv$d ovat p edsednictvo mate ské Mineralogické spole nosti Velké Británie a Irska, že výzkum jílových minerál! zasluhuje zcela nový p ístup v práci a p i vým$n$ nových zkušeností, nebo6 jílové minerály svou fyzikální povahou se tolik liší od "normálních" minerál!, že je nezbytné používat k jejich poznání zcela specifických a náro ných laboratorních pracovních technik. N$kte í lenové p edsednictva však nebyli takovému návrhu naklon$ni. Obávali se, že podobn$ by se mohly vytvá et další skupiny uvnit Mineralogické spole nosti, což by mohlo oslabit její vliv. Nakonec se však myšlenka p ece jen prosadila. Pozd$ji se ukázalo, že další odborné skupiny skute n$ vznikaly podle vzoru Skupiny pro výzkum jílových minerál!, avšak nerozm$lnily ani neoslabily mate skou spole nost. Všichni se dnes shodují v tom, že vzniklé odborné skupiny dokonce p isp$ly k síle a vývoji Mineralogické spole nosti V.B. a I. Prvním sekretá em Clay Minerals Group byl zvolen D.M.C. Mac Ewan a prvním p edsedou G.W. Brindley. Tito dva nadšenci za ali v roce 1948 vydávat tehdy ješt$ skromný Clay Minerals Bulletin, v malém sešitovém formátu. MacEwan p iznává, že nem$l sekretá ské ani p edsednické vlohy, zato však byl p edur en k editorské práci. Jeho nejzákladn$jší snahou bylo nastolit pomocí tohoto asopisu dobrou spolupráci mezi národními skupinami a jednotlivci r!zných zemí Evropy. V roce 1965 byl tento asopis malého formátu p em$n$n na prestižní mezinárodní asopis Clay Minerals, vydávaný britskou Mineralogickou spole ností v Londýn$. Od roku 1976 se stal Clay Minerals asopisem Evropských skupin pro výzkum jíl!. Dále autor popisuje spolupráci s n$kolika kolegy r!zných zemí od Evropy a USA až po Japonsko a Austrálii. Z prací dalších autor! stojí za to p e íst si následující lánky: Wilson M.J. (1999): The origin and formation of clay minerals in soils: past, present and future perspectives. - Clay Minerals, 34 (1): 7-25. Autor lí í vývoj názor! na p!vod a vznik jílových minerál! v p!dách od monografií, které uve ejnili Jackson (1964) v USA a Millot (1965) a dále Pedro a Duchaufour ve Francii, až po sou asné práce autor! z r!zných zemí sv$ta. Z p ehledu je vid$t, že stále z!stává dost otev ených otázek, zejména v tom, co z!stalo v p!dách zd$d$no po p!vodních mate ných horninách a minerálech a k jakým došlo neoformacím i k jakým transformacím. krodol J. (1999): Use of clay minerals in reconstructing geological processes: recent advances and some perspectives. - Clay Minerals, 34 (1): 27-37. lánek je konven ním shrnutím dosavadních literárních údaj! o využití jílových minerál! jako indikátor! geologických proces! v r!zných prost edích.
Autor postupuje od zv$trávání k erozi, transportu a sedimentaci v kontinentálních a mo ských podmínkách a kon í diagenezí jílových minerál! v r!zných hloubkách poh bení v sedimentární litosfé e. Murray H.H. (1999): Applied clay mineralogy today and tomorrow. - Clay Minerals, 34 (1): 39-49. Význam jílových minerál! jako pr!myslových surovin a základních sou ástek p!d je obrovský. Autor to dokládá na p íkladech a p edpovídá další r!st aplikace jílových minerál!, zejména v oblasti modifikovaných produkt! (organojíly a jíly se specificky upraveným povrchem). Také dalších 14 originálních i historicky pojatých lánk!, uve ejn$ných v tomto ísle Clay Minerals, p ináší zajímavé a nové údaje a pozorování o r!zných jílových materiálech. Z nich m$ nejvíce zaujala historická studie lí ící vývoj a zánik jílové mineralogie ve slavné Rothamsted Experimental Station v Herts, Anglie (nyní nese stanice název IACRRothamsted), kde pracovali a s obrovským zaujetím bádali tak významní lidé jako Dr. D.M.C. MacEwan, Dr. G. Brown, Dr. R. Greene-Kelly a také t i auto i následujícího p ísp$vku. Loveland P.J., Wood I.G., Weir A.H. (1999): Clay mineralogy at Rothamsted: 1934-1988. - Clay Minerals, 34 (1): 165-183. Badatelská práce o jílových minerálech zde vrcholila v hlavním období 1947-1983 a byla ukon ena v roce 1988, kdy byly také uve ejn$ny krom$ velkého po tu p!vodních prací skute né literární pomníky této výzkumné instituce, jejích zam$stnanc! a spolupracovník!: 1951 - X-ray Identification and Crystal Structures of Clay Minerals (G.W. Brindley, editor); 1961 - The X-ray Identification and Crystal Structures of Clay Minerals (G. Brown, editor); 1980 Crystal Structures of Clay Minerals and their X-ray Identification (G.W. Brindley and G. Brown, editors); 1987 - Chemistry of Clays and Clay Minerals (A.C.D. Newman, editor). Jílové minerály jsou v p írod$ tak ka všudyp ítomné a v mnoha oborech lidské innosti nesmírn$ významné, nezastupitelné. Na rozdíl od drsných a pr!hledných pom$r! u nás je vysv$tlení zániku odd$lení pro výzkum jílových minerál! a jílových akumulací v Rothamsted Experimental Station zast eno n$jakým typicky ostrovním tajemstvím a la Agatha Christie. Ji í Konta Harben P.W., Kužvart M. (1997): Industrial Minerals - Global Geology. Industrial Minerals Information Ltd. Park House, park Terrace, Worcester Park, Surrey, KT44 7HY, England. Cena 198 US dolar!. Kniha vznikla spojením a výrazným dopln$ním o nové údaje 3. Vydání monografie P.W. Harbena a R.L. Batese a 2. Vydání monografie M. Kužvarta. V 50 kapitolách na 462 stranách, v etn$ 199 obrázk! a 194 tabulek, je diskutováno 48 komodit nerud se azených abecedn$ od azbestu po zeolity ( z toho 24 pat í do skupiny silikát!). Podrobn$ jsou probrány nap . minerály bárya, bauxity, minerály berylia, boráty, karbonátové horniny, chromity, jíly a jílové minerály, živce, grafit, sádrovec, oxidy železa, minerály lithia, slídy, perlit, draselné minerály, b idlice, mastek, minerály titanu a zirkonia a další. V úvodu každé kapitoly jsou uvedeny mineralogické, chemické a fyzikální charakteristiky nerost! nebo hornin, dále je
podrobn$ diskutováno jejich použití v pr!myslu, v etn$ výhledu do 21. století. Dále jsou uvedeny typy ložisek podle jejich vzniku, což je d!ležité pro hledání nových ložisek, jsou podrobn$ probrána sv$tová ložiska, vlastnosti a použití surovin s d!razem na ložiska v USA, st ední a východní Evrop$ a býv. SSSR, jejich vyhledávání (v etn$ geochemických a geofyzikálních metod), pr!zkum a zp!soby úpravy a t$žby surovin. U v$tšiny komodit je uvedena produkce t$žby v letech 1990 až 1995. Velká pozornost je v$nována jíl!m a jílovým minerál!m. Pravd$podobn$ v d!sledku velkého rozsahu knihy se již autor!m nepoda ilo v lenit kapitoly o stavebních surovinách. V monografii je za každou kapitolou citována literatura, která je dopln$na dalšími rozši ujícími literárními odkazy pro podrobn$jší studium. Zden k Borovec EUROCLAY ‘99 Ve dnech 5. - 9. zá í 1999 se koná v Polsku (Krakov$) konference Asociace evropských jílových skupin (ECGA), po níž bude následovat symposium „Jíly v životním prost edí“. Toto symposium je organizováno Slovenskou spole ností pro výzkum a využití jíl! ve dnech 10.-11. zá í 1999 a místem konání je Banská Štiavnica. Hlavní program konference je soust ed$n na následující témata: 1) Nové techniky užité p i studiu jílG 2) Uspo ádanost - neuspo ádanost krystalových struktur jílových minerálG 3) Studium velikosti %ástic p i výzkumu jílG 4) Aniontové jíly typu hydrotalcitu 5) Úpravy povrchu jílových minerálG a využití takových materiálG v praxi 6) Tvorba a transformace illitu a slídy v kontinentálním prost edí 7) Porovnání p em n mo ských a pevninských bazaltG 8) Nízkoteplotní metamorfoza vrstevních silikátG 9) Jílové minerály jako prost edek analýzy pánevních oblastí 10) Jíly v uhlovodíkových reservoárech 11) Nové možnosti prGmyslového využití jílG 12) Jílové minerály a ukládání odpadG Program symposia na Slovensku tvo í t i hlavní okruhy zájmu: 1) Jíly v kyselých podmínkách 2) Interakce jíl - toxické prvky 3) Jílové t snící bariéry Jsou p ipraveny t i p edkonferen ní exkurze na území Polska a jedna pokonferen ní exkuze na Slovensku. Registra ní p ihlášku a formulá pro rezervaci ubytování je nutno odeslat do 30. kv$tna 1999. Po tomto datu se zvyšují poplatky. Kontaktní adresa: Mrs. Aka Srodo0 Euroclay 1999 Institute of Geological Sciences PAN Sanacka 1 31-002 Krakow Poland tel. 48-12-4228920, fax 48-12-4221609 Karel Melka UVEDENÍ ESKÉ SKUPINY NA TITULNÍ OBÁLCE ASOPISU „CLAY MINERALS“
Dopisem Dr. D.C. Baina, hlavního redaktora asopisu Clay Minerals, oficiální tiskoviny Asociace evropských jílových skupin vydáváné britskou Mineralogickou spole ností, bylo eské spole nosti pro výzkum a využití jíl! oznámeno, že bude jako Czech national Clay Group uvedena mezi hlavními evropskými jílovými skupinami na obalu této publikace. Bylo tak vyhov$no naší žádosti podané po rozd$lení eské a Slovenské spole nosti pro výzkum a využití jíl! na dv$ samostatné nezávislé organizace, spl
sokolovské pánve, tj. jíl! nacházejících se v nadloží uhelných slojí, redukován na informace staršího data (z roku 1996), které m$l k dispozici odborný garant setkání. Informace se týkaly chemického složení a technologických vlastností jíl! Boden P, HB, Medard a Anežka. Další p ísp$vek se týkal možností státní podpory výzkumu a vývoje podle zák. . 2/1995 Sb. v platném zn$ní s apelem na pracovníky ve vývoji - zákon rozumí vývojem využití poznatk! výzkumu nebo realizace nových myšlenek a technologií v etn$ jejich p enesení na úrove< poloprovozních nebo ov$ ovacích za ízení pro získání nových nebo podstatn$ zlepšených výrobk! a technologií. V bodu r!zné RNDr. Š6astný informoval o innosti eské spole ností pro výzkum a využití jíl! a o možnosti publikovat a inzerovat v asopisu „Informátor“ ur eném odborné ve ejnosti. Dále byla diskutována problematika využití jíl! pro úložišt$ jaderného odpadu. V roce 1999 se bude p ibližn ve stejném termínu konat obdobné setkání, jehož úst edním motivem budou obecn pigmenty používané v keramických hmotách, zájemci o prezentaci mohou názvy p ísp vkG zaslat na adresu G.Koudelková, Blanická 20, 350 02 Cheb.
Výsledky teoretického a aplikovaného výzkumu jílových minerálN prezentované na XV. konferenci o mineralogii a petrologii jílN konané ve dnech 6.-10.9.1998 v Brn Na podzim lo<ského roku pod záštitou Masarykovy univerzity v Brn$ prob$hla již XV. konference o mineralogii a petrologii jíl! Spole nosti pro výzkum a využití jíl!. Z nám$t! p ednášek prezentovaných na konferenci se dá soudit na všeobecné trendy v sou asné argilologii, která se ubírá jednak cestou výzkumu p írodních materiál!, jednak se orientuje na „syntetické“ suroviny. P i porovnání vývojových tendencí ve výzkumu s výsledky prezentovanými na XIII. a XIV. konferenci o jílové mineralogii a petrografii, lze zaznamenat mnoho spole ných faktor!. Z teoretického výzkumu p írodních nerost! je up ena pozornost stále na krystalovou strukturu a na mezioborový výzkum krystalochemický, v neposlední ad$ též na metody výzkumu. Jako pohasínající m!žeme hodnotit význam regionálních geologickomineralogických studií. Naopak stoupá význam informací p inášejících poznatky o jílových minerálech jako indikátorech p i ešení otázek paleoklimatu, geodynamiky, paleogeografie, stratigrafie a rychlosti zv$trávání. Na tato témata byly p edneseny p ísp$vky pojednávající nap . o vlivu tvaru krystalu illitu na jeho sorp ní schopnosti Cs, n$kolik p ednášek se zabývalo interstratifikacemi illit – smektit, a to ve vztahu k diagenetickým a zv$trávacím proces!m, vyrovnávacími kationty a jejich vým$nou (nap . p ísp$vek o vlivu redukce Fe ve smektitu na vazbu Li nebo p ísp$vek o migraci kationt! Li, Cu a Cd vlivem zah ívání), nábojem vrstev (nap . informace o vlivu snížení náboje na vlastnosti smektitu), substitucí
Obr. 1 Budova Pedagogické fakulty Masarykovy university, kde se konference konala. Foto M. Š astný v tetra- a oktaedrech atd. Nové metody a nové kombinace metod výzkumu používané v argilologii m!žeme rozd$lit na standardní, používané pro nestandardní ú ely a na postupy zcela nové. Zazn$ly p ednášky na téma molekulárního modelování (pozice a orientace interkalant! v! i vrstvám), m$ ení náboje vrstev pomocí metody AMM,... Teoretické studie zam$ ené na syntézu, resp. úpravu p írodních surovin jejich aktivací, interkalací apod. byly zastoupeny nap . p ísp$vkem s tematikou um$lé p em$ny montmorillonitu v pyrofylit, vlivu interkalace 2+ VO , obecn$ p ednáškami
zabývajícími se pozicí a orientací interkalant!, postupy pilí ování, úpravou reologických vlastností kaolinu za pomoci ultrazvuku a dalšími. O výsledky teoretického výzkumu se opírá výzkum aplikovaný, jehož význam stále stoupá zejména v ekologii, jejímiž podoblastmi, které zna nou m$rou využívají nejnov$jších poznatk! argilologie, je pedologie, dále výzkum orientovaný na úložišt$ nejen radioaktivního odpadu a na využití aktivovaných jílových minerál! jako molekulárních sít. Aplikovaný výzkum pro pr!mysl má naproti tomu zcela zanedbatelný význam, a koliv by mohl do praxe p inést adu pozitivních zm$n, v etn$ jejich ekonomického efektu, týkajících se jednak možností zpracování netradi ních surovin, získání nových odbytových míst (použitím tradi ních surovin pro netradi ní ú ely), zavedení nových metod sledování kvality suroviny na vstupu i výstupu. Na konferenci zazn$lo celkem 44 p ednášek, bylo prezentováno 42 poster!, z tohoto celkového po tu se však jen 9 p ísp$vk! v$novalo aplikovanému výzkumu. Obecn$ lze hodnotit orientaci prezentovaných p ísp$vk! (a tudíž i sou asných výzkumných trend! u nás) za spíše teoretickou než praktickou. Aplikovanému výzkumu s výjimkou ekologického sm$ru není v$nována taková pozornost, jakou by si jist$ zasloužil. Gabriela Koudelková
Dv$ma fotografiemi se ješt$ vracíme k 15.konferenci o jílové mineralogii e petrologii, která se konala na podzim 1998 v Brn$.
O b r
. 2 Románský kostelík sv. Petra a Pavla v Tevnovicích Foto M. Š astný KLASIFIKACE KRYSTALICKÝCH JÍLOVÝCH MINERÁLZ Revidovaná klasifikace krystalických jílových minerál! byla p edložena nomenklatorickou komisí mezinárodní asociace pro studium jíl! (AIPEA) a publikována v asopise Clays and Clay Minerals, ro ník 39, íslo 3, s. 333335 v roce 1991. P edkládám její zjednodušené schéma: 1) Planární vodnaté fylosilikáty Vrstevní typ 1:1
2:1
2:1
Vrstevní náboj Skupina
Typ oktaedrN
Minerální druh
x~0
Trioktaedrický
lizardit, berthierin, amezit, cronstedtit, nepouit, kellyit, fraipontit, brindleyit
Dioktaedrický
kaolinit, dickit, nakrit, halloysit (planární)
Di-trioktaedrický Trioktaedrický Dioktaedrický Trioktaedrický
odinit mastek, willemseit, kerolit, pimelit pyrofylit, feripyrofylit saponit, hectorit, sauconit, stevensit, swinefordit
Dioktaedrický
montmorillonit, beidellit, nontronit, volkonskoit
Trioktaedrický Dioktaedrický Trioktaedrický Dioktaedrický
trioktaedrický vermikulit dioktaedrický vermikulit biotit, flogopit, lepidolit atd. muskovit, illit, glaukonit, seladonit, paragonit atd.
Trioktaedrický Dioktaedrický Trioktaedrický
clintonit, kinoshitalit, bityit, anandit margarit klinochlor, chamosit, pennantit, nimit, baileychlor
Dioktaedrický Di-trioktaedrický Trioktaedrický
donbassit cookeit, sudoit corrensit, aliettit, hydrobiotit, kulkeit
Dioktaedrický
rectorit, tosudit
Serpentin-kaolinit
x~0
Mastek-pyrofylit
x ~ 0,2-0,6
Smektit
x ~ 0,6-0,9
Vermikulit
x ~ 0,6-1,0
Pravé slídy
x ~ 1,8-2,0
K ehké slídy
x = prom$nný
Chlority
Pravideln interstratifikované struktury x = prom$nný
2) Neplanární vodnaté fylosilikáty A) Modulované struktury Vrstevní typ 1:1
Modulovaná vrstva Tetraedrická
c0sin
Tradi'ní p!i'len ní
Minerální druh
7Ä
Serpentin
2:1
Tetraedrická
9,5 Ä 12,5 Ä 9,6-12,5 Ä
Mastek Slída
14 Ä 12,7-13,4 Ä
Chlorit
antigorit, bementit, greenalit, karyopilit, pyrosmalit, friedelit, mcgillit, schallerit, nelenit minnesotait ganofylit, eggletonit zussmanit, parsettensit, stilpnomelan, lennilenapeit, bannisterit gonyerit sepiolit, loughlinit, falcondoit, palygorskit, yofortierit
Oktaedrická
B) Válcové a sféroidické struktury Vrstevní typ
Typ oktaedrN
Tradi'ní p!i'len ní
Minerální druh
1:1
Trioktaedrický Dioktaedrický
Serpentin Kaolinit
NOVÁ NOMENKLATURA P/ÍRODNÍCH ZEOLITZ Oproti nejnov$jším vydáním u ebnic speciální th mineralogie Dana (nap . Dana New Mineralogy,8 ed., R.V.Gaines et al., 1997), Strunz i Athena a jejich elektronické verzi (web.wt.net/ daba/Mineral) je v posledním doporu ení názvosloví a klasifikace p írodních zeolit! (Coombs et al.,1998) Subkomise pro zeolity IMA místo morfologické klasifikace preferováno strukturní kriterium. O p edchozích doporu eních zmín$né subkomise referoval detailn$ J. Ulrych (1992) a R. Skála (Bull.min.-petr.odd NM v Praze,1995, sv.3,178-187) s použitím kompendia R. W. Tschernicha (Zeolites of the World, 1992). Tehdy uvád$ný po et 44 p írodních zeolit! se v sou asnosti rozrostl na 83 (z nichž je ovšem zpochyb
chrysotil, pecorait halloysit (neplanární) Karel Melka s klasifikací strukturních kód! (nap . ANA = analcim) podle symetrie prostorové grupy, vyhodnocení mikroporosity podle hodnoty FD (framework density) i rozm$ru tzv. sekundárních stavebních jednotek (SBU) skládajících tetraedrickou alumosilikátovou, berylofosfátovou kostru, rozm$r je udáván tzv. window size. Nap íklad analcim, pollucit a wairakit mají alumosilikátovou kostru typu ANA, která se skládá ze vzájemn$ propojených et$zc! ty st$nných kruh! single 4-rings (zkratka: S4R), obklopujících tvere né prizma tak, že tvo í dutiny. Výslednou symetrii pak ur uje uspo ádání atom! Si a Al v alumosilokátové kost e . Krystalovou strukturu zeolit! výstižn$ p irovnal Tschernich (1992) k modelu domu: „St$ny, podlahy a stropy domu m!žeme p irovnat k alumosilkátové kost e zeolit!. St$ny mohou být uspo ádány r!zným zp!sobem a tvo í vzájemn$ propojené volné prostory chodby a místnosti, které m!žeme p irovnat k dutinám a kanálk!m v zeolitové kost e. Tyto prostory v dom$ (kostry) m!žeme vyplnit nábytkem (vym$nitelnými kationty) a lidmi (molekulami vody), ty m!žeme libovoln$ v místnostech m$nit, nahradit jinými nebo i zcela vyst$hovat, aniž by se d!m zbo il. Nábytek m!žeme útuln$ uspo ádat nebo nahodile rozmístit jako je tomu u uspo ádaných a neuspo ádaných vym$nitelných kationt! vn$ kostry“. Výše uvedené databáze uvád$jí i další d!ležité charakteristiky zeolit!, koordina ní sekvenci tetraedrických míst, po et a p ibližný rozm$r kanálk!, v etn$ grafického i prostorového modelu. Více než 600 zeolit!, syntetizovaných nap . i z jílových materiál!, bylo popsáno pomocí 144 strukturních typ!, p írodní zeolity mají p id$leno 42 kód! strukturních typ!, cowlesit nemá ješt$ kód od IMA p id$len. Uznávané p!írodní zeolity: Amicit (GIS), amoniumleucit (ANA), barrerit (STI), bellbergit (EAB), bikitait (BIK), boggsit (BOG),brewsterit (BRE) (-Sr,-Ba), cowlesit (?), dachiardit (DAC) (-Ca,Na), edingtonit (EDI), epistilbit (EPI), erionit (ERI) (Na,K,-Ca), faujasit (FAU) (-Na,-Mg), ferrierit (FER) (Mg,-K,-Na), garronit (GIS), gaultit (VSV), gismondin (GIS), gmelinit (GME), (-Na,-Ca,-K), gobbinsit (GIS), gonnardit (NAT), goosecreekit (GOO), gottardiit (NES), harmotom (PHI), heulandit (HEU) (-Ca,-Sr,-Na,-K) hsinghualit (ANA), chabazit (CHA) (-Ca,-Na,-K), chiavennit (-CHI), kalborsit (?EDI), klinoptilolit (HEU) (Na,-Ca), laumontit (LAU), leucit (ANA), levyn (LEV) (Ca,-Na),lovdarit (LOV), maricopait (MOR), mazzit (MAZ-), merlionit (MER), mezolit (NAT), montesommait (MON), mordenit (MOR), mutinait (MFI), natrolit (NAT), offretit (OFF), pahasapait (RHO), parthéit (-PAR), paulingit (PAU) (-K,-Ca), perlialit (LTL), phillipsit (PHI) (-Na,-K,-Ca), pollucit (ANA), roggianit (-ROG),skolecit (NAT), stellerit (STI), stilbit (STI)), terranovait (TER), thomsonit (THO), tschernichit (BEA), tschörtnerit (TSC), wairakit (ANA), weinebeneit (WEI), willhendersonit (CHA), yugawaralit (YUG). Rudolf Rychlý T/ETÍ SEMINÁ/ O ZEOLITECH V Ústavu chemie pevných látek VŠCHT v Praze prob$hl 8.dubna 1999 t etí seminá eské zeolitové skupiny. V úvodním p ísp$vku informoval prof. ing. J. Brandštetr, DrSc. (VUT Brno) o zeolitických reakcích p i tuhnutí betonu, o zlepšování fyzikálních vlastností
beton! p ísadami zeolit!, náhradách portlandského cementu zeolity. Ing. D. Koloušek, CSc. a Ing. František Kovanda, CSc. (VŠCHT Praha) referovali o poloprovozní syntéze zeolitu A. Zdrojem hlinitanu sodného jako startovní suroviny pro syntézu zeolitu A je kamenec hlinito-amonný odpadající p i chemické t$žb$ uranu ve Stráži pod Ralskem. P i reakci kamence s amoniakem vzniká boehmit, který reaguje s roztokem NaOH na hlinitan sodný. Poloprovozní za ízení je umíst$no v Dolní Rožínce. Zeolit A by se takto mohl vyráb$t v cen$ 15 až 20 K na kilogram. Ing. R. Rychlý, CSc. (VLA JEP Hradec Králové) informoval o nejnov$jší doporu ené nomenklatu e p írodních zeolit! (Coombs a kol., Eur. J. Mineral. 1998, sv. 10, s.1037-1081) a o chemismu zeolit! z ech a Moravy a srovnávacích analýzách se standardy z Islandu, Faerských ostrov!, Itálie, USA aj. Podle zmín$né nové nomenklatury je nap íklad chabazit z eských lokalit Kozákov, Sep ice, Dobrná u D$ ína, Markvartice azen podle chemického složení k chabazitu-Ca . Dachiardit ze Svojanova odpovídá ozna ení dachiardit-Ca, paulingit z Vina ické hory je paulingit-Ca. Jako phillipsit-K lze ozna it nov$ nalezené vzorky z lokality Jezová, Lysá hora u Ku ivod. Offretity z lokalit Žežice u Ústí n.L., Prackovice n.L. a Stupná u Nové Paky se podle obsahu vápníku a draslíku chemicky podobají vzork!m z lokality Owihee Dam, Oregon, USA. Levyn z Žežic je levyn-Ca. Z dalších nov$ji analyzovaných vzork! byly demonstrovány chemismy cowlesitu z Žežic, gismondinu z Lísky u eské Kamenice a Dobrné u D$ ína, analcimu ( eské Hamry, Dobrná u D$ ína, Kozákov, Žežice, Veselí n.L., Husa u Morcinova) aj. V dalším referátu M. Hroch (VŠCHT Praha) demonstroval výsledky mikrosnímkování a revize nález! zeolit! z n$kterých severo eských lokalit. Doc. RNDr. J. Ulrych, CSc. (GlÚ AV R Praha) p ednesl aktuální p ísp$vek o leucitech jako horninotvorných minerálech mladých vulkanit! eského masivu . Leucit je totiž nov$ azen mezi zeolity, a koliv nevykazuje celý rozsah zeolitického chování, má stejnou krystalovou strukturu jako analcim (strukturní typ ozna ený ANA je stejný pro adu dalších zeolit!: amoniumleucit, hsinghualit, pollucit, wairakit). P ednášející diskutoval výsledky chemických a mineralogických analýz vzork! z lokality Lou ná v Krušných horách, které ozna uje jako pseudoleucit, a z Podhorního vrchu u Mariánských Lázní. Veškeré p ísp$vky z tohoto seminá e lze najít na internetové adrese: http://www.pds.cz/rychlý V obsáhlé diskusi vystoupil rovn$ž Dr. Melka, který informoval o Stanovách eské spole nosti pro výzkum a využití jíl! a upozornil na povinnost len! uhradit lenský p ísp$vek. Doc. Ulrych referoval o p ipravovaných akcích v roce 2000 (D$ ín) a 2002 (asi eské st edoho í) u p íležitosti výro í J. E. Hibsche. Po ukon ení bloku p ednášek si zájemci prohlédli mineralogické sbírky VŠCHT. Rudolf Rychlý TECHNICKÉ P/IPOMÍNKY: 1) PlátcNm idividuálních 'lenských p!ísp vkN V p ípad$, že neplatíte své individuální lenské p ísp$vky složenkou, ale p ímo bankovním p evodem na konto Spole nosti, dbejte na to, aby v n$m bylo uvedeno Vaše jméno, nikoliv název odesílající organizace. Z výpisu ú tu od banky
nelze totiž identifikovat Váš individuální poplatek
lenský
2) Všem 'lenNm Prosíme ty, kte í mají spojení elektronickou poštou, aby nám sd$lili své e-mailové adresy. Cht$li bychom ší it náš Informátor i touto cestou, abychom ušet ili výdaje za poštovné, které neustále roste a iní velkou položku v rozpo tu Spole nosti. AKTUALITY •
12. Mezinárodní jílová konference se bude konat v Universidad National del Sur, Bahia Blanca, Argentina, pod záštitou Mezinárodní asociace pro výzkum jíl! (AIPEA) s participací Mezinárodní pedologické spole nosti. Je pro ní stanoveno datum 29. ervence až 4. srpna roku 2001. Kontaktní adresa: Dr. F. Cravero Secretary General Departmento de Geologia, Universidad National del Sur San Juan 670 8000 Bahia Blanca Argentina Fax: +00-54-291-4595148
•
31. Mezinárodní geologický kongres se koná ve dnech 6.-17.. srpna roku 2000 v Rio de Janeiro, v Brazílii. Kontaktní adresa: st Secretariat Bureau, 31 International Geological Congres Avenue Pasteur 404, Cosa Brazil 2000, Urce Rio de Janeiro RJ Brazil Tel.: +55-21-295-5847, Fax: +55-21-2958094
•
Složení rady AIPEA pro léta 1997-2001: President: E. Roaldset (Norsko); 'lenové: H. Murray (USA), R. Kühnel (Holandsko), P.M. Huang (Kanada), R. Schoonheydt (Belgie), T. Eggleton (Austrálie), A. Banin (Izrael), H. Hayashi (Japonsko), J. Dixon (USA), J. Percival (Kanada), G. Lagaly (N$mecko), D. Schulze (USA), S. Guggenheim (USA), E. Dominguez (Argentina), F. Cravero (Argentina).
Vydává: Spole%nost pro výzkum a využití jílG Editor: RNDr. Martin Š astný, CSc. Ústav struktury a mechaniky hornin AV "R V Holešovi%kách, 41 182 09 Praha 8 - Libe0 tel.: 02/66009262, 237, 410 fax: 02/6880649 e-mail: [email protected] lenové redak'ní rady: Prof. RNDr. Ji í Konta, DrSc.
RNDr. Karel Melka, CSc. Technický redaktor: RNDr. Blanka Šreinová
