Listopad 1999
Slovo starostky V·ûenÌ spoluobËanÈ, vÌt·m v·s u jubielnÌho p·tÈho ËÌsla naöich LedËick˝ch novinek, z·roveÚ u ËÌsla poslednÌho v tomto kalend·¯nÌm roce. ChtÏla bych zaËÌt dobr˝m pocitem z toho, ûe se letos povedlo, aû na v˝jimky, zapojit vÏtöinu z v·s do systÈmu spoleËnÈho ukl·d·nÌ odpadu. KoneËnÏ si obyvatelÈ LedËic uvÏdomujÌ, ûe dodrûenÌ z·kona o odpadech nespoËÌv· v jejich libov˘li, ale ûe je nezvratnou a neoddiskutovatelnou povinnostÌ. P¯esto, ûe v˝sledky jsou tak potÏöitelnÈ, chtÏla bych jeötÏ podotknout, ûe z·kon z·roveÚ ukl·d·, co nejvÌce odpad t¯Ìdit. Takûe by se v popelnicÌch nemÏly objevovat umÏlohmotnÈ l·hve, papÌr, ûelezo, sklo, textil a podobnÏ. Na n·vsi jsou p¯ipraveny kontejnery na t¯ÌdÏn˝ odpad a k dispozici je i sbÏrn˝ dv˘r. T¯ebaûe je po vsi postupnÏ umÌsùov·n kontejner, nepat¯Ì do nÏj to, co lze zkompostovat, ale ani suù z bouraËek, neboù odvoz tohoto materi·lu nem˘ûe b˝t hrazen ze spoleËn˝ch penÏz, tudÌû na ˙kor ostatnÌch obËan˘. V podobnÈm p¯ÌpadÏ si musÌ kaûd˝ zajistit odvoz na vlastnÌ n·klady na ¯Ìzenou skl·dku Uhy. Velmi potÏöiteln· je skuteËnost, ûe naöe omladina se tak v neËekanÈm poËtu zapojuje do akcÌ p¯ipravovan˝ch ObecnÌm ˙¯adem, jako jsou taneËnÌ hodiny rokenrolu, aerobik, n·vötÏva divadel a z·jezdy. St·le stoup· n·vötÏvnost knihovny a mladÌ projevili i z·jem o vybudov·nÌ vlastnÌ klubovny. Pr·vÏ proto mÏ mrzÌ skuteËnost, ûe se dosud projevujÌ mezi
n·mi prvky vandalismu a ne˙cta k obecnÌmu majetku, tedy spoleËnÈmu majetku n·s vöech. Z¯ejmÈ je to zejmÈna u autobusovÈ zast·vky, kde tÈmϯ vyho¯ela v˝vÏsnÌ sk¯ÌÚka. Rozum z˘st·v· st·t i nad tÌm, ûe opravdu nÏkomu stojÌ za to, aby ukradl cokoliv ze zahr·dky, kter· mu nepat¯Ì, nebo ûe p¯es noc dokonce zmizÌ skoro desÌtka vzrostl˝ch okrasn˝ch stromk˘ ze ökolnÌ zahrady!!! Naöe obec je pÏkn·, vzhledn· a zaËÌn· b˝t i Ëist·. MÏlo by b˝t p¯·nÌm vöech jejÌch obyvatel, aby tomu tak bylo po¯·d. Vöichni bychom si to mÏli pat¯iËnÏ ohlÌdat. D·le bych chtÏla ¯Ìci, ûe kronika naöÌ obce nenÌ ps·na jiû mnoho let a ûe jsme koneËnÏ zÌskali kronik·¯e. ProsÌm tedy tÌmto vöechny obËany, kte¯Ì mohou zap˘jËit jak˝koliv historick˝ materi·l jako Ël·nky, pohlednice, v˝st¯iûky z novin, Ëasopisy, knihy a podobnÏ, aby se ohl·sili na ObecnÌm ˙¯adÏ. Z·roveÚ chci poû·dat pamÏtnÌky o jejich vzpomÌnky na d¯ÌvÏjöÌ ûivot a dÏnÌ v obci. P¯edstavuji si to tak, ûe bychom se seöli a popovÌdali si. Co ¯Ìci z·vÏrem? ChtÏla bych v·m vöem pop¯·t, aby v·m vydrûelo zdravÌ. Abyste mÏli st·le dost el·nu a energie, abyste mÏli vÌce Ëasu, pohody a l·sky. Aby s dÏtmi nebyly û·dnÈ malÈry. Aby v·m sem ñ tam bylo do zpÏvu a abyste takÈ vy sem ñ tam nÏkoho potÏöili. P¯eji v·m, aby se v·m do poslednÌho roku tohoto tisÌciletÌ, do roku 2000, vykroËilo co nejlÈpe.
*** PF 2000 *** Pop¯ejme si vöichni 31 622 400 öùastn˝ch a klidn˝ch vte¯in v roce 2000 a pokusme se b˝t na sebe alespoÚ trochu hodnÏjöÌ.
Ji¯ina Michovsk·
~2~
Malá ledčická
kronika V listopadu a v prosinci oslavÌ v˝znamn· ûivotnÌ jubilea: 65 let Miler V·clav Ëp. 96 (14. 12.) 75 let Zemanov· Anna Ëp. 60 (28. 12.) 80 let Kr·l AntonÌn Ëp. 131 (21. 11.)
81 let ätechr V·clav Ëp. 212 (8. 12.) 85 let Koöù·l Frantiöek Ëp. 172 (21. 12.) 92 let äimralov· Boûena Ëp. 122 (12. 12.)
Blahop¯ejeme vöem tÏmto spoluobËan˘m k jejich v˝znamn˝m v˝roËÌm a p¯ejeme jim hodnÏ zdravÌ, klidu a pohody do dalöÌch let.
NejstaröÌ obËanka LedËic V·ûen· panÌ äimralov·, dovolte n·m vöem, abychom V·m co nejsrdeËnÏji poblahop¯·li k Vaöemu v˝znamnÈmu ûivotnÌmu jubileu. P¯ejeme V·m, abyste ve zdravÌ a svÏûesti proûÌvala i nad·le co nejkr·snÏjöÌ a nejradostnÏjöÌ obdobÌ a abyste jeötÏ dlouh˝ Ëas pobyla mezi n·mi.
VÌt·nÌ obË·nk˘ V nedÏli 5. prosince ve 14. hodin v Z·kladnÌ ökole budou mezi ledËickÈ obËany p¯ivÌt·ni: Michal »ern˝ Radek Zahorjan Dominik Jansa
narozen˝ 24. 5. 1999 narozen˝ 5. 9. 1999 narozen˝ 25. 10. 1999
~3~
Kulturní střípky Konèí rok seniorù Tento rok byl na celÈm svÏtÏ vÏnov·n problÈm˘m st·¯Ì, jeho bolestem a pot¯eb·m. Ale takÈ opomÌjenÈmu tÈmatu ñ vztah˘ dÏtÌ a mlad˝ch lidÌ k senior˘m. VöÌm·me si dostateËnÏ, co naöe staröÌ spoluobËany tr·pÌ, p¯ebÌr·me ochotnÏ ty nesmÌrnÈ zkuöenosti, kterÈ majÌ a my je mnohdy ani nechceme vyslechnout? Naöe obec se z˙Ëastnila soutÏûe ÑObec senior˘mì protoûe si myslÌme, ûe lze pro ty d¯Ìve narozenÈ dÏlat vÌce. Vûdyù oni pomohli radou i p¯ÌspÏvky, aby mohla b˝t uspo¯·d·na v˝stava o LedËicÌch, jsou mnohdy vöÌmavÏjöÌ k dÏnÌ v obci, neû ti mladöÌ. R·di se z˙ËastÚujÌ vöech akcÌ po¯·dan˝ch ObecnÌm ˙¯adem Ëi spolky, jako byla divadelnÌ p¯edstavenÌ, z·jezdy do BabiËËina ˙dolÌ, na Zahradu »ech, do SobÏslavi, rehabilitaËnÌ cviËenÌ, n·kupnÌ v˝lety do ÿedhoötÏ, posezenÌ na Vlachovce a mnohÈ dalöÌ. Jen si vzpomeÚte, jak roztomile a srdnatÏ soutÏûila panÌ ävehlov· v kl·nÌ vÏnovanÈm dÏtmi ke Dni matek. OstatnÏ dÏti ve ökole na staröÌ spoluobËany nezapomÌnajÌ. Malovaly obr·zky na tÈma ÑDÏdeËek, babiËka a j·ì nebo
ÑAû budu star˝ì. P¯i povÌd·nÌ na toto tÈma se dÏti shodly na tom, ûe nejh˘¯e je ËlovÏku asi tehdy, kdyû je s·m. Vöem dÏdeËk˘m a babiËk·m za vöechny dÏti posÌl· sv˘j obr·zek Lucka Budkov· i s p¯·nÌm mÏjte se hezky a buÔte hodnÏ zdr·vi.
Pojeïte opìt za kulturou 26.11. v 17,15 hodin bude z n·vsi odjÌûdÏt autobus do divadla ÑNa FidlovaËceì Uû loÚsk˝ z·jezd byl vynikajÌcÌ a ti, kte¯Ì se jej z˙Ëastnili, si p¯·li zajet sem opÏt co nejd¯Ìve. TeÔ je k tomu p¯Ìleûitost. ShlÈdneme p¯edstavenÌ T. Mc Nallyho ÑHistorick· lekceì. Jde o mimo¯·dnÏ dramatick˝ p¯ÌbÏh o ûi-
votnÌch osudech Marie CallasovÈ, slavnÈ opernÌ pÏvkynÏ a milenky ¯eckÈho miliard·¯e Onassise. V hlavnÌ roli se p¯edstavÌ Eliöka Balcerov·. Cena vstupenky je 280 KË. Autobus hradÌ ObecnÌ ˙¯ad.
Èertovské rojení Na sobotu 4. prosince ve 14. hodin jsou do tÏlocviËny naöÌ ökoly srdeËnÏ zv·ni vöichni ökolou povinnÌ ËertÌci, diblÌci, pekelnÌci, Ô·blovÈ, satan·öi, rarachovÈ a Ëerchmanti. Bude
tu pro nÏ p¯ipravena hodinov· Pekeln· diskotÈka. Jedinou podmÌnkou pro vstup je pat¯iËn˝ Ëertovsk˝ vzhled. »asu na p¯Ìpravu masek je dost. TÏöte se, bude legrace.
~4~
Beseda o adventu a vánocích ZajÌm· v·s jakÈ tradice a zvyky vytv·¯ely v minul˝ch dob·ch kouzlo a atmosfÈru poslednÌch t˝dn˘ a dn˘ kaûdÈho roku? VÌte, kdy a proË zaËÌn· advent, kdo to byli sv. Ond¯ej, sv. Barbora, sv. Mikul·ö, sv. Lucie Ëi sv. ätÏp·n a jak· Ñkouzlaì je prov·zela? Jak to bylo s narozenÌm JeûÌöe Krista a proË se slavÌ BoûÌ hod v·noËnÌ? VÌte, ûe v LedËicÌch cho-
dily v tento Ëas ojedinÏlÈ lidovÈ postavy, kterÈ se v jin˝ch regionech nevyskytovaly? A chcete si prohlÈdnout starÈ p¯edmÏty, kterÈ k adventu a v·noc˘m v naöem kraji majÌ vztah? Tak p¯ijÔte na jistÏ milÈ posezenÌ, kterÈ se uskuteËnÌ 9. 12. v 18 hodin v ledËickÈ ökole. PanÌ Mgr. NaÔa »ern· z mÏlnickÈho muzea n·m bude vypr·vÏt...
Vánoèní výstava ProsÌme vöechny öikovnÈ muûe a ûeny v LedËicÌch, aby p¯edvedli svÈ umÏnÌ na prvnÌ v·noËnÌ v˝stavÏ, kter· se uskuteËnÌ 10. 12. 1999 od 15. hodin v tÏlocviËnÏ mÌstnÌ ökoly. UrËitÏ mnoho ûen vyöÌv·, plete, öije, h·Ëkuje, muûi zase umÌ pracovat se d¯evem a s kovem. VznikajÌ tak kr·snÈ p¯edmÏty ñ obr·zky, r·meËky, svÌcny..., kterÈ m·te doma a nikdo je nevidÌ. P¯ineste n·m vöe, ËÌm byste se chtÏli pochlubit do nedÏle 5. 12. buÔ na obecnÌ ˙¯ad nebo do ökoly. Budeme
opravdu r·di. TakÈ dÏti v mÌstnÌ ökole p¯ipravujÌ nejr˘znÏjöÌ pr·ce: vyöÌvajÌ, vyst¯ihujÌ z papÌru, lepÌ textil, öijÌ drobnÈ hraËky. ChystajÌ se pÈct pernÌËky. K dispozici bude nÏkolik stromeËk˘, kterÈ si budou moci z·jemci vyzdobit sv˝mi vlastnoruËnÏ vyroben˝mi ozdobami. Na v˝stavÏ si budete moci nakoupit obr·zky, keramiku..., ale m˘ûete nabÌdnout k prodeji i svÈ vlastnÌ v˝robky. VϯÌme, ûe v˝stava bude mÌt ˙spÏch a ûe t¯eba bude takov˝m prvnÌm krokem k tradici.
Oprava kostela pokraèuje Oprava ledËickÈho dÏkanskÈho kostela sv. V·clava zd·rnÏ pokraËuje. 18. 10. byla na vrchol hlavnÌ vÏûe opÏt umÌstÏna ÑmakoviËkaì a k¯Ìû, kterÈ se t¯pytÌ nov˝m pozlacenÌm. Dovnit¯ b·nÏ bylo vloûeno pouzdro s v˝tiskem Hospod·¯sk˝ch novin, barevnÈ fotografie LedËic, fotografie vzhledu kostela p¯ed opravou, snÌmky z poslednÌho ve¯ejnÈho zased·nÌ obecnÌho zastupitelstva 1. 10. 1999, mince od desetnÌku po pades·tikorunu, nÏkolik ¯·dek o souËasnÈm dÏnÌ v obci, zpr·va »eskomoravskÈ stavebnÌ spoleËnosti a ¯ÌmskokatolickÈ cÌrkve. Den na to, 19. 10., byly na severnÌ a z·padnÌ stranu vÏûe umÌstÏny novÈ cifernÌky s pozlacen˝mi ¯Ìmsk˝mi ËÌslovkami. V prvnÌm ËtvrtletÌ p¯ÌötÌho roku by mÏly b˝t zprovoznÏny i vÏûnÌ hodiny. Opravu provede firma HAINZ, kter· takÈ instalovala p˘vodnÌ strojek v roce 1888. PravidelnÏ probÌhajÌ kontrolnÌ dny, kter˝ch se z˙ËastÚujÌ zainteresovanÈ strany. PokraËujÌ takÈ pr·ce na kamennÈm ostÏnÌ. V souËasnÈ dobÏ se prov·dÌ druh˝ n·tÏr fas·dy a postupnÏ je demontov·no leöenÌ. Nov·, kr·snÏjöÌ tv·¯ kostela je jiû z¯ejm·. Letos zb˝v· dokonËit v˝mÏnu santusnÌ (v˝chodnÌ) vÏûiËky. Z·roveÚ probÌhajÌ terÈnnÌ ˙pravy p¯ilehlÈho h¯bitova, kterÈ prov·dÏjÌ pracovnÌci obecnÌho ˙¯adu.
~5~
Pohled do historie Za star˝ch dob b˝valy, aû na nÏjakou rodinu, celÈ LedËice evangelickÈ. Historie evangelÌk˘ v naöÌ zemi je velmi pohnut· a zajÌmav· jako napÌnavÈ drama a stojÌ za to, se s nÌ sezn·mit. V dÏjin·ch hr·lo vûdy v˝znamnou roli k¯esùanstvÌ. PÌsemnÈ zpr·vy se zmiÚujÌ o tom, ûe roku 845 se v nÏmeckÈm ÿeznÏ nechalo pok¯tÌt i nÏkolik Ëesk˝ch knÌûat. ObecnÏ bylo k¯esùanstvÌ p¯ijato na VelkÈ MoravÏ v roce 863 p¯i misii Cyrila a MetodÏje. CÌrkev d·vala lidem nejen duchovnÌ ˙tÏchu, ale p¯in·öela i znalost pÌsma a vzdÏl·nÌ a v˝znamnÏ ovlivnila kulturu (architekturu, socha¯stvÌ, mal̯stvÌ, vÏdnÌ obory...). V 15. stoletÌ pr·vÏ v »ech·ch vy˙stily dlouholetÈ snahy o reformu katolickÈ cÌrkve. O jejÌ n·pravu a Ñn·vrat k p˘vodnÌ chudobÏì ve sv˝ch k·z·nÌch usiloval p¯edevöÌm Mistr Jan Hus. Touha po zmÏn·ch vy˙stila v roce 1419 v husitskou revoluci, kter· zap¯ÌËinila rozkol a oslabenÌ moci katolÌk˘. Roku 1457 byla bratrem ÿeho¯em zvan˝m KrejËÌ zaloûena jednota bratrsk·, kter· v˝raznÏ zas·hla do kulturnÌho v˝voje u n·s (bible Kralick·), ale i v cizinÏ. Deset let po svÈm vzniku si jednota bratrsk· zvolila vlastnÌho biskupa a zaËala sama svÏtit svÈ knÏze. TÌm se ˙plnÏ rozeöla s katolickou cÌrkvÌ a stala se cÌrkvÌ samostatnou. K evangelickÈ cÌrkvi se ke vöeobecnÈmu p¯ekvapenÌ zaËaly hl·sit celÈ vesnice. Ve svÏtÏ nevÌdanou n·boûenskou rovnost byl nucen 9. 7. 1609 potvrdit, pod n·tlakem Ëesk˝ch stav˘ v Ëele s V·clavem Budovcem z Budova, i cÌsa¯ Rudolf II. sv˝m Majest·tem, povolujÌcÌm n·boûenskou svobodu v »esk˝ch zemÌch. Rudolf˘v majest·t byl zruöen po bitvÏ na BÌlÈ ho¯e, kdy jej fanatick˝ katolÌk cÌsa¯ Ferdinand II. ve vzteku rozst¯ihl.
kdy Ñkac̯stvÌì bylo povaûov·no za zloËin proti st·tu a bylo mnohdy trest·no smrtÌ. O tom svÏdËÌ dodnes dochovanÈ dokumenty. Na Pod¯ipsku bylo evangelickÈ cÌtÏnÌ velmi silnÈ. ApelaËnÌm soudem bylo odsouzeno mnoho Ñkac̯˘ì. Byli to lidÈ z RaËinÏvsi, Straökova, Vraûkova, »ernouËka. Z LedËic na p¯Ìklad hostinsk˝ Frantiöek Satran byl vÏznÏn po jeden rok. Po bou¯Ìch evangelÌk˘ v roce 1777 byla opÏt povolena soukrom· evangelick· bohosluûba. Kdyû vydal Josef II. r. 1781 sv˘j ToleranËnÌ patent (zruöenÌ v˝sadnÌho postavenÌ katolickÈ cÌrkve v HabsburskÈ monarchii), nastalo i v »ech·ch v tomto smÏru uvolnÏnÌ. EvangelÌci se v naöem kraji zaËali formovat ve CtinÏvsi jiû kolem r. 1780. MÏli ale velik˝ nedostatek vlastnÌch knÏûÌ. PrvnÌ sice p¯ich·zeli z Uher v roce 1782, ale neumÏli pat¯iËnÏ Ëesky. ZajÌmavÈ je, ûe je mimo jin˝ch, vyuËoval ËeötinÏ i V·clav MatÏj Kramerius, zakladatel vydavatelstvÌ Ñ»esk· expediceì. Do roku 1783, podle historick˝ch pramen˘, stoupl poËet evangelick˝ch knÏûÌ v »ech·ch na 37. ToleranËnÌ patent ñ svoboda ducha ñ byl sice vyd·n v roce 1781, ale na Pod¯ipsku byl ofici·lnÏ vyhl·öen aû v ˙noru 1782. Po prohl·öenÌ Ñtoleranceì se sebÏhli osadnÌci z RaËinÏvsi, B¯Ìzy, LedËic, Vraûkova a CtinÏvsi do roudnickÈ kancel·¯e, prohlaöujÌce svÈ evangelickÈ n·boûenstvÌ. Tomuto hromadnÈmu p¯estupov·nÌ ˙¯ady Ëinily vöechny moûnÈ potÌûe.
Po bitvÏ na BÌlÈ ho¯e (r. 1620) doölo k n·silnÈ rekatolizaci. CÌsa¯sk˝m mand·tem (na¯ÌzenÌm) z 31. 7. 1627 bylo nekatolÌk˘m poruËeno p¯estoupit ke katolictvÌ, nebo se do 31. 7. 1628 vystÏhovat ze zemÏ. Do ciziny proto odeölo nÏkolik tisÌc mÏöùansk˝ch a nÏkolik set ölechtick˝ch rodin. V ¯ad·ch exulant˘ byli i nejv˝znamnÏjöÌ p¯edstavitelÈ ËeskÈ inteligence jako Jan ¡mos Komensk˝, filosof, historik, pedagog a poslednÌ biskup jednoty bratrskÈ (byl jÌm zvolen jako 24 let˝), spisovatel a pr·vnÌk Pavel Str·nsk˝, historik Pavel Sk·la ze Zho¯e, grafik V·clav Hollar a jinÌ. Nastala doba nesvobody, doba Ñtemnaì.
LedËickÈ sÌdlo bylo zaloûeno v roce 1782 a prvnÌ far·¯, Ji¯Ì Fazek·ö, zde byl ustanoven roku 1784, kdy byla postavena mal·, nÌzk· farnÌ budova, kter· nese typickÈ znaky evangelickÈho kostela. Nem· vÏû, jeû byla z·konem zak·z·na, a û·dnou obrazovou v˝zdobu ñ pouze starobylÈ varhany, lavice a k˘r. TakÈ k¯titelnici a kazatelnu ledËiËtÌ koupili v jakÈmsi zruöenÈm kl·öte¯e. EvangelÌci odmÌtajÌ obrazy, odmÌtajÌ uctÌv·nÌ svÏtc˘ i Panny Marie a vÏtöinou nezobrazujÌ ani Krista ñ pouze k¯Ìû. TakÈ bohosluûby jsou jednoduööÌ, bez katolickÈ pompÈznosti a jsou spojeny s p¯ijÌm·nÌm pod obojÌ. EvangelÌci takÈ nemajÌ spoleËnÈ centrum jako katolÌci ÿÌm a papeûe. Jsou omezeni na jednotlivÈ zemÏ a jedin˝m pramenem jejich vÌry je bible. NeznajÌ mniöstvÌ ani celib·t (z·kaz sÚatku knÏûÌ) a slovo boûÌ mohou k·zat i ûeny.
Aû patentem (z·konem) Leopolda I. z roku 1691 bylo evangelÌk˘m povoleno vykon·vat n·boûenskÈ ob¯ady v soukromÌ, v nÏkter˝ch mÌstech i ve¯ejnÏ. Avöak uû v roce 1717 cÌsa¯ Karel VI. vydal nov˝ patent proti nekatolÌk˘m,
Kostel v LedËicÌch ve stylu pozdnÌho baroka s postrannÌ kazatelnou byl dostavÏn roku 1791. Star· cÌrkevnÌ ökola zde fungovala od roku 1793 do roku 1844 a mÌvala Ëasto i vÌce neû 100 û·k˘. Nov· evangelick· ökola byla otev¯ena
~6~
27. 4. 1844. FarnÌ budova byla do dneönÌ podoby rozö̯ena kolem roku 1900. Velk· vnit¯nÌ p¯estavba fary i kostela probÏhla v letech 1950ñ51, kdy byly zruöeny varhany a kazatelna umÌstÏna dop¯edu na ËelnÌ stÏnu. Ze t¯Ìdy b˝valÈ cÌrkevnÌ ökoly vznikla roku 1970 mal· modlitebna, kter· slouûÌ svÈmu ˙Ëelu dodnes, ale velmi, velmi sporadicky. ZajÌmavÈ je, ûe od roku 1782 do roku 1990 v ledËickÈm evangelickÈm kostele slouûilo pouze 16 far·¯˘. Z toho je z¯ejmÈ, ûe zde kaûd˝ z nich far·¯oval mnoho let. Dnes je nad klenutou branou kostela zazdÏna bronzov· pamÏtnÌ deska, umÌstÏn· sem roku 1915 k pÏtistÈmu v˝roËÌ up·lenÌ Mistra Jana Husa, na kterÈ stojÌ: ÑHledej pravdu, slyö pravdu, uË se pravdÏ, miluj pravdu, prav pravdu, drû pravdu aû do smrti.ì Mistr Jan Hus 1415ñ1515 SvatÈ pamÏti otce ËeskÈ reformace vdÏËnÌ evangelÌci LedËickou evangelickou faru navötÌvilo, Ëi pravidelnÏ navötÏvovalo, mnoho v˝znamn˝ch lidÌ.
peËnÈmu experimentu, s kaûd˝m hostem prov·dÏnÈmu. Dole zd·nlivÏ st¯Ìzliv, sotvaûe octnul jsem se na svÏûÌm vzduchu, p¯ipadalo mi n·hle, ûe kulat˝ n·ö svÏt vymknul se z kolejÌ... J· rozûehnav se sv˝mi p¯evlÌdn˝mi hostiteli... vypravil jsem se, dobr˝m panem far·¯em opÏt posilnÏn, pÏöky na MÏlnÌk, Koko¯Ìn a potom na Möeno.ì Kdyû v roce 1886, p¯it·hl do LedËic oddÌl pruskÈho vojska, ubytoval se na zdejöÌ evangelickÈ fa¯e francouzsk˝ äv˝car jmÈnem GÈlieu. Ten se sp¯·telil s far·¯em Kaöparem, kterÈmu pozdÏji odk·zal velikÈ jmÏnÌ ñ nÏkolik tisÌc frank˘. Za nÏ dcera far·¯e, panÌ L·tov·, koupila domek Ë. 27 a z¯Ìdila zde prvnÌ opatrovnu pro dÏti v »ech·ch i ve st¯ednÌ EvropÏ. PozdÏji byla vinou epidemie Ëern˝ch neötovic opatrovna uzav¯ena a jiû nikdy neobnovila svou Ëinnost. Proto byl alespoÚ z¯Ìzen dÌvËÌ sirotËinec p¯Ìmo na fa¯e, kter˝ vöak byl pozdÏji p¯eloûen do KrabËic. O tom vöem pÌöe mÌstnÌ rod·k LudvÌk L·t ve svÈ knize ÑNa leËickÈ fa¯eì.
ÑFar·¯ nekryl se nikterak sv˝mi svobodomysln˝mi n·zory a pr·vÏ z jeho ˙st zaslechl jsem ty nejrozkoönÏjöÌ a nejpikantnÏjöÌ historky o venkovsk˝ch far·¯Ìch, jejich hospodynÌch, o kantorech a kantork·ch... Zab˝val se v˝hradnÏ sv˝m hospod·¯stvÌm. Ani j· neuöel v jeho sklepÌch nebez-
Na faru Ëasto dojÌûdÏl i Jan Karafi·t (1846ñ1929), evangelick˝ knÏz a p¯edevöÌm autor ÑBrouËk˘ì, kter˝ ve svÈ dodnes st·le vyd·vanÈ a platnÈ knÌûce vyjad¯uje l·sku k p¯ÌrodÏ i touhu po mravnÌ uölechtilosti a kr·sn˝ch vztazÌch mezi lidmi. Tato poh·dka je cosi jako dÏtsk˝ z·konÌk, ve kterÈm na prvnÌm mÌstÏ stojÌ l·ska a nutnost tuto l·sku chr·nit a rozvÌjet. Protoûe l·ska to nenÌ jen stav duöe. To je s·m z·klad ûivota, kter˝ jakoby dnes upadl v zapomnÏnÌ. Kniha vede dÏti k tomu, aby d·valy p¯ednost dobru p¯ed zl˝m. UËÌ je ch·pat, ûe nic nenÌ zadarmo, ûe za vöechno se musÌ platit: poctivostÌ, ˙ctou a sluönostÌ.
Josef V·clav FriË
Jan Karafi·t
Na p¯Ìklad se zde po nezda¯enÈ revoluci v roce 1848 skr˝val ve farnÌm sklepÏ spoleËnÏ s dalöÌmi praûsk˝mi revolucion·¯i Josef V·clav FriË, tehdy devaten·ctilet˝. Ten se o pohostinnÈ leËickÈ fa¯e zmÌnil i ve sv˝ch PamÏtech:
~7~
K LedËicÌm mÏl velmi srdeËn˝ vztah i spisovatel Miloö V·clav KratochvÌl. Jeden z jeho p¯edk˘, V·clav KratochvÌl, si roku 1812 p¯ivedl do MlËechvost jako svou ûenu patn·ctiletou Kate¯inu Srbovou z LedËic, kter· poch·zela z dnes jiû neexistujÌcÌho ÑSrbovicì statku. Ten st·val v mÌstech, kde m· sv˘j d˘m pan AntonÌn SalaË. VÏrnou sluûkou selskÈho rodu KratochvÌl˘ byla Roz·lie Markov·, narozen· v roce 1821, kter· p¯iöla do MlËechvost ve sv˝ch Ëtrn·cti letech a z˘stala tam aû do svÈ smrti roku 1917, kdy byla uloûena v LedËicÌch do rodinnÈ hrobky KratochvÌl˘ na evangelickÈm h¯bitovÏ. Hrob zakladatele rodu V·clava KratochvÌla pozn·te snadno: stojÌ hned u vchodu na h¯itov. Je to balvan ñ ˙lomek z ËediËovÈho z·kladnÌho kamene k N·rodnÌmu divadlu (dovezenÈ sem r. 1868). Na ledËickÈm h¯bitovÏ stojÌ i mohyla navröen· z ËediËov˝ch kamen˘ z ÿÌpu zavröen· kamenn˝m kalichem ñ symbolem evangelÌk˘. O Roz·lii MarkovÈ dokonce pÌöe ve svÈ b·sni ÑTich˝ d˘mì Jaroslav Vrchlick˝. VzpomÌn· na ni tÈû Ladislav Jir·nek, bratr spisovatele Miloöe Jir·nka, v ˙vodu svÈ monografie. Kr·sn˝mi slovy zachytil Miloö V·clav KratochvÌl v knize Ñ»echy kr·snÈ, »echy mÈì svou kaûdodennÌ cestu z MlËechvost do LedËic, kam chodÌval do evangelickÈ ökoly: ÑCesta znamen· dobrou hodinu ch˘ze. Je to vöak kr·snÈ, pestrÈ putov·nÌ, na kaûdÈm ˙seku jinÈ. Nejprve p¯es silnici podle ak·tovÈ rokle mÏlk˝m ˙dolÌm... A pak se v¯Ìzne vozov· cesta mezi boky nÌzk˝ch kopeËk˘, kter˝m se ¯Ìk· Na hor·ch. Putov·nÌ stoup· äkarechovem, je to vskutku ökared˝ kout, protoûe odtud p¯ich·zejÌ nejhrozivÏjöÌ bou¯ky, ale je to z·roveÚ naleziötÏ popelnicov˝ch st¯ep˘ a zbytk˘ jin˝ch svÏdk˘ prad·vnÈ minulosti. StaËÌ vöak vyjÌt z tÏchto sladce tÌsniv˝ch mÌst a najednou jsme na öirÈ, otev¯enÈ planinÏ a v jejÌm st¯edu, jakoby se pr·vÏ vyloupl z l˘na zemÏ, vyklene se p¯ed naöima oËima ÿÌp. Odtud je uû pak do LedËic po rovinÏ, co by kamenem dohodil.ì Ve VlastivÏdnÈm slovnÌku Pod¯ipska zaËal roku 1929 uve¯ejÚovat p¯ÌbÏhy ze ûivota dÏtÌ s n·zvem ÑMal˝ Boboì mladiËk˝ uËitel z »ernouËku Josef VÏromÌr Pleva. Tyto epizody p¯edËÌtal dÏtem ve svÈ ökole, ale i sv˝m p¯·tel˘m v blÌzk˝ch LedËicÌch a v ÿedhoöti. Doma pak kapitoly podle p¯ipomÌnek dÏtÌ upravoval a pozdÏji je vydal pod n·zvem ÑMal˝ Bobeöì. Jsou to vlastnÏ p¯ÌbÏhy, kterÈ s·m spisovatel proûil ve svÈm dÏtstvÌ. Kniha je velice ËtivÏ naps·na a po vÌce neû p˘l stoletÌ od svÈho vzniku nepodlehla mÛdÏ a nezest·rla. K ledËickÈ fa¯e, lÈpe ¯eËeno k evangelickÈ ökole, m· v˝znamn˝ vztah i dnes jiû tÈmϯ zapomenut˝ rod·k, mal̯
Josef VÏromÌr Pleva Bed¯ich Nedoma (20. 8. 1837 ñ 20. 6. 1919). Poch·zel z uËitelskÈho evangelickÈho rodu. Z·hy vynikl jako kresl̯ a p¯in·öel do Prahy z pr·zdnin, kterÈ vûdy tr·vil doma v LedËicÌch, spoustu kreseb z okolÌ vesnice a ÿÌpu. Obr·zky se lÌbily spoluû·ku Karla Hynka M·chy, n·ruûivÈmu vlastenci a autorovi lidovÈ Ñ»eskomoravskÈ kronikyì ñ Karlu Vladislavu Zapovi (1812ñ1871). Kresby pak doprov·zely Zapovy historickÈ a vlastivÏdnÈ publikace, ale vych·zely i v r˘zn˝ch Ëasopisech. Bed¯ich Nedoma vystudoval prvnÌ Ëeskou re·lku v Praze a pozdÏji vysokou technickou ökolu ve VÌdni. Stal se inûen˝rem v tehdejöÌ ÑRustonceì v Praze ñ KarlÌnÏ, pak p˘sobil jako technik nÏjak˝ Ëas v Budapeöti a poslÈze pracoval v dneönÌ tov·rnÏ »KD jako odbornÌk pro konstrukci cukrovar˘, kterÈ v tuto dobu nadÏjnÏ vzkvÈtaly. Nedoma se vÏnoval historii technickÈho rozvoje a nashrom·ûdil v tomto smÏru velmi hodnotn˝ archÌv. Jeho bohat· technick· poz˘stalost je uloûena v praûskÈm TechnickÈm muzeu. SvÏdËÌ o autorovÏ velikÈ pÌli, technickÈm nad·nÌ a vöestrannosti. Bed¯ich Nedoma zem¯el v NovÈm MÏstÏ nad MetujÌ. DalöÌm v˝znamn˝m rod·kem evangelickÈho vyzn·nÌ byl poË·tkem tohoto stoletÌ soukrom˝ zemÏdÏlec AntonÌn Flori·n, tehdejöÌ majitel domu Ë. 5 v LedËicÌch. Ve svÈ z·vÏti totiû zaloûil ÑNadaci pro ledËickÈho studenta penÌzem 5000 korunì. Zem¯el ve vojenskÈ nemocnici v Olomouci. Co se stalo s jeho nadacÌ, a jak byla vyuûÌv·na, nenÌ zn·mo.
~8~
Aktualitk ky Holdují tanci, pohybu TÈmϯ kaûd˝ veËer svÌtÌ okna naöÌ ökoly do tmy. V tÏlocviËnÏ se sch·zejÌ ti, kter˝m nenÌ pohyb cizÌ.
a tak vϯÌme, ûe p¯i nÏjakÈ vhodnÈ p¯Ìleûitosti n·m to, co se nauËili, p¯edvedou.
KaûdÈ ˙ter˝, vûdy od 18,30 hodin p¯ich·zÌ Ëtrn·ct ledËick˝ch ûen na ozdravnÈ rehabilitaËnÌ cviËenÌ, kterÈ s nimi prov·dÌ zdravotnÌ sestra, panÌ Svobodov·. Tato cviËenÌ probÌhala jiû na ja¯e a stala se tolik popul·rnÌ, ûe maliËk· tÏlocviËna tÈmϯ nestaËÌ. St¯edeËnÌ veËer tÏlocviËna pravidelnÏ pat¯Ì naöim mlad˝m. V p˘l osmÈ cek· dvacÌtka chlapc˘ a dÏvËat nacviËuje s trenÈrem Hainsem a jeho pomocnÌkem, lektorem M. PaËesem, rock and roll. Oba p·novÈ pracujÌ v taneËnÌm klubu Silueta v Praze. P¯i kaûdÈ lekci p¯ev·dÌ uk·zkov˝ v˝kon vûdy jeden p·r z Prahy, kter˝ se tomuto tanci vÏnuje jiû delöÌ dobu a dosahuje tÈmϯ profesion·lnÌ ˙rovnÏ. Nutno podotknout, ûe naöe ml·deû se nedala zahanbit. Tanec je natolik nadchl, ûe chodÌ ÑtrÈnovatì i v jinÈ dny. Jejich velkÈ pokroky jsou jiû vidÏt,
Ve Ëtvrtek je o tÏlocviËnu nejvÏtöÌ z·jem. Odpoledne od p˘l ËtvrtÈ tu zaËÌn· taneËnÌ pohybov· v˝chova pro nejmenöÌ pod vedenÌm panÌ Marie ZemanovÈ. DÏvË·tka ve vÏku 6 aû 10 let a dva stejnÏ sta¯Ì kluci se tentokr·t pokouöÌ o country tanec. JistÏ si jeötÏ vzpomÌn·te na jejich loÚskÈ vystoupenÌ ÑämoulÌ hr·tkyì, kterÈ mÏlo tak velk˝ ˙spÏch. VeËer dÏti vyst¯Ìd· öestn·ct mladöÌch ûen a svobodn˝ch dÏvËat, kterÈ spolu se sleËnou Simonou Petr·kovou cviËÌ rytmick˝ aerobik. Trochu n·s mrzÌ to, ûe pohybovÈ aktivitÏ se p¯Ìliö nevÏnujÌ naöi muûi. Uvaûujeme o z¯ÌzenÌ posilovny a mÌstnosti s ping-pongov˝m stolem.
Co nového kolem vody? V souËasnÈ dobÏ byly provedeny tlakovÈ zkouöky. N·vrh kolaudaËnÌho ¯ÌzenÌ byl pod·n StavebnÌmu ˙¯adu v MÏlnÌku, a tak by kolaudace mÏla b˝t hotova bÏhem mÏsÌce prosince. Z jedn·nÌ z·stupc˘ Vodovod˘ a kanalizacÌ Kralupy nad Vltavou a obce LedËice vyplynulo to, ûe s instalacÌ vo-
dovodnÌch p¯Ìpojek se zapoËne na ja¯e roku 2000 a to z d˘vodu zachov·nÌ kvality vody. Ta by nebyla dodrûena v p¯ÌpadÏ malÈho odbÏru vody ze z·sobnÌku p¯i jejÌm zavedenÌ do nÌzkÈho poËtu dom˘ a objekt˘. Co n·s tedy zatÌm m˘ûe tÏöit, je to, ûe LedËice nebudou p¯es zimu rozkop·ny...
Sbìrný dvùr
Sbìr starého textilu
Od z·¯Ì letoönÌho roku si naöi obËanÈ pomalu zvykajÌ vyuûÌvat sluûeb sbÏrnÈho dvora. V zimnÌch mÏsÌcÌch, poËÌnaje 15. listopadem, bude provoz zajiötÏn kaûdou st¯edu vûdy od 14 do 17 hodin. P¯ÌpadnÈ zmÏny budou ozn·meny mÌstnÌm rozhlasem.
Nepot¯ebnÈho öatstva se m˘ûete zbavit kaûdou st¯edu ve sbÏrnÈm dvo¯e na obecnÌm ˙¯adÏ vûdy od 14 do 17 hodin. P¯ijedou z·stupci firmy FERT, kte¯Ì zajistÌ odvoz. Tato sluûba je pro naöe obËany bezplatn·. Pot¯ebnÈ papÌrovÈ pytle si m˘ûete vyzvednout na O⁄.
~9~
Starosti s odpady Kontejner je postupnÏ umÌsùov·n v r˘zn˝ch Ë·stech obce na vhodn˝ch a dob¯e p¯Ìstupn˝ch mÌstech. ObËanÈ do nÏj mohou uskladÚovat nekompostovateln˝ odpad ze zahr·dek a odpad z ve¯ejn˝ch prostranstvÌ vznikl˝ p¯i ˙klidu p¯ed rodinn˝mi domky, p¯i vyËiötÏnÌ vodoteËÌ a podobnÏ. Je na mÌstÏ uvÈst na pravou mÌru informaci ze z·¯ijov˝ch LedËick˝ch novinek, kde bylo ps·no, ûe pouze chalup·¯i mohou vyuûÌvat kontejneru k odkl·d·nÌ odpadu z dom·cnosti a to v igelitov˝ch pytlÌch nebo taök·ch. NÏkte¯Ì naöi spoluobËanÈ si tato slova vysvÏtlili jako v˝hodu nebo
˙stupek. NenÌ tomu tak. Chalup·¯i totiû obvykle nemajÌ moûnost, tak jako my ostatnÌ, kaûd˝ Ëtvrtek vyuûÌt hromadnÈho svozu domovnÌho odpadu. BojÌ se svÈ popelnice zanechat nÏkolik dnÌ bez dozoru na ve¯ejnÈm prostranstvÌ p¯ed svou chalupou. A p¯iznejme si, v naöÌ obci se st·le jeötÏ krade; dokonce se ztr·cejÌ i ty popelnice! Tato moûnost ukl·d·nÌ odpadu do kontejneru vöak chalup·¯e nezbavuje povinnosti uhradit poplatek za v˝öe uvedenÈ sluûby v plnÈ cenÏ tak, jak ¯Ìk· ObecnÏ z·vazn· vyhl·öka.
Pøestupková komise pracuje Pod vedenÌm PhDr Petra Blaûeje jiû od z·¯Ì vykon·v· svou Ëinnost nov· p¯estupkov· komise. Projednala zatÌm dvan·ct p¯estupk˘, z toho deset s tÏmi, kte¯Ì dosud nepochopili, ûe se
ObecnÏ z·vaznÈ vyhl·öce o odpadech nelze vyhnout. Za nedodrûenÌ tÈto vyhl·öky jim byla vymϯena pokuta ve v˝öi 1000 KË plus 500 KË za n·klady spr·vnÌho ¯ÌzenÌ.
Bouchaèky MnoûÌ se stÌûnosti na to, ûe mezi ml·deûÌ se opÏt Ñrozjelaì z·liba v t¯ask·nÌ bouchaËek. Hlukem trpÌ p¯edevöÌm naöi senio¯i, malÈ dÏti, ale v neposlednÌ ¯adÏ se lekajÌ i bezbrann· zv̯ata. UpozorÚujeme vöechny provozovatele tÏchto Ñh¯ÌËekì, ûe n·prava je velmi snadn·. Jak uû jsme se
zmÌnili, dob¯e a kvalifikovanÏ v naöÌ obci pracuje P¯estupkov· komise. A nenÌ nic snaûöÌho, neû pozvat zn·mÈ provinilce a jejich z·konnÈ z·stupce k jedn·nÌ. Pokuty za ohroûov·nÌ spoluobËan˘ a za ruöenÌ klidu v obci nejsou nijak zanedbatelnÈ.
Cestièka z Cikánky P¯edmÏtem velikÈ kritiky nÏkter˝ch obËan˘ LedËic je provizornÌ chodnÌk na Cik·nce. Protoûe vede staveniötÏm d·lnice, b˝v· znaËnÏ zneËiötÏn. Ale dÌky alespoÚ za ˙stupek, ûe tudy m˘ûe vÈst! I p¯es ËastÈ urgence ObecnÌho ˙¯adu, aby investor prov·dÏl pravidelnÈ ËistÏnÌ, nenÌ to v tomto poËasÌ a frekvenci p¯ejÌûdÏjÌcÌch n·kladnÌch automobil˘ stoprocentnÏ moûnÈ. Stavba d·lnice je jistÏ velk˝m z·sahem do naöeho ûivotnÌho prost¯edÌ, ale pozdÏji p¯inese obci velk˝ efekt. Z·stupci Staveb silnic a ûeleznic se tuto nep¯Ìjemnost snaûÌ kompenzovat LedËicÌm tÌm, ûe bezplatnÏ zajistili
˙klid Ëern˝ch skl·dek (a s·hnÏte si do svÏdomÌ vöichni, kdoû jste odv·ûeli sv˘j odpad na Safari Ëi do b˝valÈ pÌskovny u Straökova), pr˘bÏûnÏ poskytujÌ zdarma n·kladnÌ dopravu p¯i dovozu materi·lu a provedou opÏt bezplatnÏ zemnÌ pr·ce p¯i budov·nÌ novÈho fotbalovÈho h¯iötÏ Na skalce. Je na kaûdÈm z n·s, aby omluvil nepohodlÌ, aby prok·zal svou toleranci a pochopenÌ pro nep¯Ìjemnou situaci. VÌme vöichni, ûe stavba d·lnice pokraËuje velmi rychle a ûe co nevidÏt se p¯esune jinam. Aû bude hotova, vzroste v mnoha smÏrech lukrativnost LedËic.
~ 10 ~
Podìkování Slova dÌk˘ tentokr·t pat¯Ì panu Milerovi a panÌ ätechrovÈ, kte¯Ì pro ledËickÈ dÏti do ökolnÌ jÌdelny vÏnovali jablka, hruöky a zelÌ. Pan Volek vÏnoval naöÌ obci jehliËnatÈ stromky k sadbÏ; dÏkujeme. Jen vϯÌme, ûe nebudou zcizeny, jako t˘je, kterÈ jiû p¯es deset let rostly na zahradÏ ökoly. PodÏkov·nÌ pat¯Ì i panu Ji¯Ìmu Petr·öovi. Ten n·m zap˘jËil historickÈ tisky VlastivÏdnÈho sbornÌku Pod¯ipsko, ve kterÈm je nÏkolik zmÌnek o LedËicÌch.
Pøeregistrovat ano, èi ne? Monopol VöeobecnÈ zdravotnÌ pojiöùovny (VZP) neumoûÚuje svobodnÏ rozhodnout o bytÌ a nebytÌ nemocnic, mezi nimi i tÈ ÑnaöÌì v Roudnici nad Labem. VZP pravdÏpodobnÏ nezajÌm· dostupnost zdravotnÌ pÈËe pro vöechny obËany v naöem regionu. Protoûe ne kaûd˝ m· automobil. Je na kaûdÈm, aù zv·ûÌ, zda je v˝hodnÏjöÌ za zdravotnÌ pÈËÌ dojÌûdÏt do Roudnice, nebo do mnohem vzd·lenÏjöÌch mÌst, jako jsou nap¯Ìklad Litomϯice Ëi ⁄stÌ nad Labem. VZP nehradÌ lÈka¯skou pÈËi stejnomÏrnÏ. Nap¯Ìklad za tytÈû v˝kony dostane litomϯick· nemocnice 100% a Roudnice pouze 80%. TÌm je menöÌ nemocnice znev˝hodnÏna a jejÌ provoz je tak znaËnÏ problematick˝ v mnoha smÏrech. Ministerstvo zdravotnictvÌ a LÈka¯sk· komora proto doporuËujÌ klient˘m VZP p¯eregistraci k jinÈ zdravotnÌ pojiöùovnÏ. Co k tomu pot¯ebujete?
ï nezamÏstnanÌ: potvrzenÌ, ûe jste vedeni v evidenci ⁄¯adu pr·ce jako uchazeËi o zamÏstn·nÌ ï invalidnÌ d˘chodci a starobnÌ d˘chodci: pouze obËansk˝ pr˘kaz ï vöichni musÌ zn·t svÈho obvodnÌho lÈka¯e D˘leûitÈ je, abyste p¯Ìpadnou zmÏnu zdravotnÌ pojiöùovny nahl·sili zamÏstnavateli, nezamÏstnanÌ ⁄¯adu pr·ce a podnikatelÈ svÈmu penÏûnÌmu ˙stavu. Kdo z naöich obËan˘ by mÏl z·jem o p¯eregistrov·nÌ k jinÈ zdravotnÌ pojiöùovnÏ , m˘ûe na ObecnÌm ˙¯adÏ zÌskat dalöÌ informace a p¯ÌpadnÏ se zde i nahl·sit k p¯eregistrov·nÌ. Vöe ostatnÌ bude vy¯Ìzeno za v·s. SvÈ sluûby v·m nabÌzÌ: Pojiöùovna ministerstva vnitra »R ñ kÛd 211
ï obËansk˝ pr˘kaz
Vojensk· zdravotnÌ pojiöùovna
ñ kÛd 201
ï zamÏstnanÌ: adresa a I»O zamÏstnavatele
Oborov· zdravotnÌ pojiöùovna zamÏstnanc˘ bank a pojiöùoven
ñ kÛd 207
ï podnikatelÈ: svÈ I»O, n·zev firmy
Pozvánka na veøejné zasedání Obecního zastupitelstva Vöichni jste srdeËnÏ zv·ni na poslednÌ ve¯ejnÈ zased·nÌ OZ v tomto roce. ProbÏhne 18. listopadu od 18 hodin v budovÏ Z·kladnÌ ökoly. Program: ï Zad·nÌ ˙zemnÌho pl·nu ñ p¯ipomÌnky ï Inventury ï Prodej majetku obce ï R˘znÈ VϯÌme, ûe ˙Ëast naöich obËan˘ bude st·le vÏtöÌ.
~ 11 ~
Zpráva o veøejném zasedání Obecního zastupitelstva uskuteènìném 1. 10. 1999 Je potÏöujÌcÌ, ûe se tohoto zased·nÌ z˙Ëastnilo mnohem vÌce obËan˘ LedËic, neû je obvyklÈ. Ve zkratce uv·dÌme obsah jedn·nÌ: Nebyla schv·lena navrhovan· zmÏna ObecnÏ z·vaznÈ vyhl·öky o odpadech, kter· û·dala snÌûenÌ poplatk˘ za ukl·d·nÌ domovnÌho odpadu chalup·¯˘m z 500 KË na polovinu. V˝öe poplatk˘ z˘st·v· stejn·, t.j. 500 KË na d˘m. ObecnÌ zastupitelstvo schv·lilo vstup obce LedËice do SdruûenÌ obcÌ DolnÌ PovltavÌ, kterÈ tvo¯Ì obce Luûec, B˝kev, VraÚany, Spomyöl, JevinÏves, Nov· Ves, Vojkovice, Vöestudy, ZlosyÚ, HostÌn, Ho¯Ìn. Byla schv·lena ˙prava rozpoËtu obce pro rok 1999, kter· spoËÌvala v nav˝öenÌ finanËnÌch prost¯edk˘ na dostavbu vodovodu a opravu kostela. V b¯eznu, kdy se sestavoval rozpoËet, nebylo jeötÏ jistÈ, zda obec obdrûÌ finanËnÌ prost¯edky ve v˝öi 4 miliony 990 tisÌc na vodovod a 1 milion 400 tisÌc na opravu kostela. NynÌ obec v˝öe uvedenÈ penÌze dostala, a proto je mohla zapracovat do rozpoËtu.
ObecnÌ zastupitelstvo vzalo na vÏdomÌ: ñ zpr·vu o finanËnÌm hospoda¯enÌ obce za 1. pololetÌ r. 1999 ñ zpr·vu o Ëinnosti rady od 19.5. 1999 ñ provoz sbÏrnÈho dvora na objemn˝ odpad a odvoz fek·liÌ ñ poûadavky na zapracov·nÌ do ⁄zemnÌho pl·nu obce LedËice ObecnÌ zastupitelstvo jmenovalo kronik·¯em obce LedËice Ivanku Plickovou ObecnÌ zastupitelstvo schv·lilo: ñ demolici domu Ëp. 44 (vedle budovy ObecnÌho ˙¯adu) ñ prodej majetku obce: ñ Ë·st pozemku manûel˘m Uhrov˝m Ëp. 68 ñ pozemek na v˝stavbu gar·ûe ing. HenrychovÈ Ëp. 4 ñ kolna na poh¯ebnÌ v˘z spolku ÿip ñ Ë·st pozemku ing. Rand·kovi ev. Ë. 04 ñ prodlouûenÌ smlouvy s ⁄¯adem pr·ce v MÏlnÌku o dvÏ mÌsta pro pracovnÌky na ve¯ejnÏ prospÏönÈ pr·ce
~ 12 ~
Ludvík Lát Na leèické faøe VzpomÌnky far·¯skÈho syna, v »esk˝ch BudÏjovicÌch 1926, n·kladem vlastnÌm, ñ vytiskla knihtisk·rna A. Vimra
Pan kmot¯Ìnek äubrt MÏli jsme kmot¯Ìnky dva, ale pan kmot¯Ìnek äubrt, evangelick˝ krabËick˝ far·¯, byl n·m, dÏtem, jaksi bliûöÌ, zn·mÏjöÌ a milejöÌ, neû druh˝, pan kmot¯Ìnek z HrubÈ Lhoty, jmÈnem a p¯ÌjmenÌm Jan Karafi·t. Toho druhÈho jsme sice takÈ mÏli r·di, neboù byl k n·m vûdycky vlÌdn˝ a, coû znamenalo jeötÏ vÌce, velmi ötÏdr˝, ale p¯i tom jsme se ho tÈû velmi b·li jakousi tajemnou a p¯Ìmo posv·tnou b·znÌ. Ani z metly snad jsme nemÏli takov˝ strach, jako z hrubolhotskÈho pana kmot¯Ìnka. StaËilo, kdyû n·m pohrozili, ûe to na n·s budou ûalovat jemu, a uû jsme byli vtÏlen· mÌrnost, krotkost a dobrota. Kdykoli jsem rozpr·vÏl s panem kmot¯Ìnkem Karafi·tem, vûdy jsem se zardÏl aû po uöi a cÌtil vûdy, jak mi krev ho¯Ì v obliËeji. VlastnÏ se ned· ani ¯Ìci, ûe bych byl rozpr·vÏl j·, neboù to Ëinil pouze on. J· se pouze o to pokouöel. Ale s ˙spÏchem nevaln˝m, ponÏvadû slova m· v·zla mi v hrdle, jeû se mi svÌralo a stahovalo a stahovalo (jakousi nezn·mou, z·hadnou silou). Nic, naprosto nic takovÈho nest·valo se mi, kdyû jsem mluvil s panem kmot¯ÌËkem äubrtem. Toho jsem se neb·l ani dost m·lo a bylo mi vûdy, jakoby to byl takÈ hoch, jako j·, jenom ûe o mnoho vyööÌ, moud¯ejöÌ a zkuöenÏjöÌ, a s vousy, ale jinak hoch. Pan kmot¯Ìnek äubrt Ëasto s n·mi ûertoval, r·d si s n·mi pohr·l, ba i zadov·dÏl a dokonce provedl i lecjakou taöka¯inu Ëi klukovinu. Docela jako hoch, jenûe vûdycky tak, ûe se kdekdo musil sm·t a pan kmot¯Ìnek nejvÌce. A kdyû on se sm·l, Û, to byl smÌch. Vöecko se ot¯·salo, okna drnËela a podlaha dunÏla, kdyû on se dal do opravdovÈho smÌchu. A jeötÏ mnoho jin˝ch vlastnostÌ mÏl pan kmot¯Ìnek äubrt, pro nÏû jsme ho milovali, jak jen dÏti dospÏlÈho dovedou milovat. Pan kmot¯Ìnek byl velmi up¯Ìmn˝m, opravdov˝m a hlubok˝m k¯esùanem, kter˝ mÏl k¯esùanstvÌ na rtech, v srdci i v ruk·ch. Ale nikdy nebylo jeho k¯esùanstvÌ zasmuöilÈ, ponurÈ a zamraËenÈ, n˝brû radostnÈ a se zrakem vzh˘ru obr·cen˝m. A jako nemÏl nikdy nouzi o vtip, vesel˝ n·pad a ûert, nemÏl takÈ nikdy nedostatek dobr˝ch myölenek a pl·n˘. Po¯·d nÏco podnikal a uskuteËÚoval, naË jinÌ nemyslili a Ëeho nekonali. A po¯·d stavÏl. NemÏl dÏti a tu p¯ipadl na myölenku, jimi se obklopit. A ponÏvadû evangelick· cÌrkev nemÏla û·dnÈho vychovacÌho ˙stavu pro dÏvËata ñ katolÌci posÌlali svÈ dÌvky tenkr·t do kl·öter˘ ñ umÌnil si zaloûiti vychovacÌ ˙stav.
Vyd·v· ObecnÌ ˙¯ad LedËice; dö, ip; reg. Ë.: 320600199
Prost¯edk˘ mÏl dost sv˝ch vlastnÌch, neboù byl synem z·moûnÈho rolnÌka a obchodnÌka obilÌm. A co star˝ pan äubrt vydÏlal a naöet¯il, to mlad˝ vöecko prostavÏl. ÑLudvÌËkuì, ¯Ìkal mi Ëastokr·t, Ñnikdy se neboj stavÏt. Neku¯, nekarbaÚ a nepij, varuj se h¯Ìchu, ten by tÏ seûral jako lev zajÌce. Ale stavÏt se neboj. P·n B˘h je nejvÏtöÌ stavitel a stavitele m· r·d.ì Kolikr·t si myslÌm, ûe pan kmot¯Ìnek byl svobodn˝ zedn·¯. NemoûnÈho by v tom nebylo nic, byliù i jinÌ evangeliËtÌ far·¯i tenkr·t Ñfrajmauryì. I stavÏl mil˝ kmot¯ÌËek vesele, nejd¯Ìv star˝ ˙stav, v nÏmû je teÔ sirotËinec. Potom vystavÏl nov˝ ˙stav, kter˝ st·le rozöi¯oval, p¯Ìstavbami a p¯estavbami zdokonaloval, aû konec konc˘ nemÏl penÏz. I zaËal se uËit anglicky a ûe pojede do Anglie pro penÌze. ÑLudvÌËku, poËkej, co jich p¯ivezu. A potom vöude p¯istavÌm poschodÌ.ì A vskutku, jel do Anglie, byl tam nÏjak˝ mÏsÌc a vr·til se vesel˝ a z·¯ÌcÌ. Se mnou jednal vûdy jako s dospÏl˝m, jestliûe ölo o stavby, neboù i j· r·d stavÏl a kreslil pl·ny a pohledy na budovy, pal·ce a chr·my. I nakreslil jsem tenkr·t cosi, co se mi n·ramnÏ lÌbilo a jemu takÈ. ÑLudvÌËku, uË se Anglicky, aû budeö vÏtöÌ, na tohle ti v »ech·ch nedajÌ nic, ale v Anglii ano.ì A coû teprve obyvatelÈ tohoto ˙stavu! PanÌ Brodsk·, Maminka Frantiöka BrodskÈho, jenû se stal pozdÏji m˝m nejmilejöÌm p¯Ìtelem, mÏla spr·vu ˙stavnÌ kuchynÏ a spiûÌren. Z nich pravidelnÏ dostal jsem nÏco dobrÈho na zub. TetiËka Nickova zase mÏla vûdy buÔ mÌË, vlastnoruËnÏ zhotoven˝, nebo jinou hraËku pro mÏ p¯ichyst·nu. V hospod·¯skÈm stavenÌ, kde bylo dr˘beûe, jak v nÏjakÈm z·meckÈm dvo¯e, mÏl jsem takÈ p¯·tele. Star˝ pan Med·Ëek vûdy uk·zal mi par·dnÌ koË·r a bujnÈ konÏ, jeho panÌ pak n·dhernÈ krocany, kr˘ty, slepice a p·va, jenû byl m˝m mil·Ëkem. Ale to hlavnÌ, kromÏ pana kmot¯Ìnka a panÌ kmot¯Ìnky, co mi Ëinilo ˙stav mil˝m a touûebn˝m, bylo asi pades·t chovanek, jeû tam byly na vzdÏl·nÌ. MnÏ zd·lo se vûdy, ûe jsou to bytosti z jinÈho, lepöÌho svÏta. Sestry jsem nemÏl a tato dÏvË·tka, vûdy pÏknÏ obleËen· a spr·vnou, kr·snou Ëeötinou övito¯ÌcÌ, Ëinila na mÏ dojem poh·dkov˝ch princezen, v jejichû st¯edu i j· se povaûoval za jekÈhosi prince Ëi ryt̯e. Snad proto jsem jim tak r·d vypravoval vûdy poh·dky, jichû jsem mnoho p¯eËetl a znal a jeû ony r·dy poslouchaly.
pokraËov·nÌ p¯ÌötÏ
Sazba: AntonÌn Plicka, tel.: 0603/483 943, e-mail:
[email protected]
