Politická situace v R v oblasti využití obnovitelných zdroj energie. eská republika. Kvten 2004

eská republika

P ehled politických aktivit v nových lenských státech

Politická situace v R v oblasti využití obnovitelných zdroj energie eská republika Kv ten 2004

Nám stí P emysla Otakara II. 87/25 CZ - 370 01

eské Bud jovice

Tel.: (+420) 38 731 25 80 Fax: (+420) 38 731 25 81 www.eccb.cz [email protected]

European Renewable Energy Council

26, rue du Trone

B-1000 Brussels

Tel.: (+32) 2 546 1936 Fax: (+32) 2 546 1934

www.erec-renewables.org [email protected]

1

eská republika


Obnovitelné zdroje energie v EU a kandidátských zemích 1. Obecné informace 1-1.

Obyvatelstvo a místopis

eská republika je vnitrozemský stát ležící ve st ední Evrop . Pat í do mírného podnebného pásu severní zemské polokoule. esko sousedí se ty mi státy. Nejdelší hranici má s N meckem (810,3 km), dále s Polskem (761,8 km), s Rakouskem (466,3 km), nejkratší je hranice se Slovenskem (251,8 km). eskou republikou prochází hlavní evropské rozvodí a rozd luje povodí Severního, Baltského a erného mo e. Nejdelší eky jsou Vltava (433 km) a Labe (370 km) v echách, Morava (246 km) a Dyje (306 km) na Morav a Odra (135 km) s Opavou (131 km) ve Slezsku eská republika se nachází na hranici dvou horských systém . Na jejím západ a ve st edu se zvedá eská vyso ina a v tšina hranic je p irozen tvo ena poho ími Šumavy, eského lesa, Krušných hor, Orlických hor a Jeseník . Na východ již za íná horský et z Karpat (Beskydy, Malé Karpaty). Podnebí eské republiky je ovlivn no oceánskými i kontinentálními atmosférickými procesy. P evládají západní v try a celkem asté zm ny po así doprovázené vydatnými srážkami. Oceánský atmosférický vliv p evládá spíše v echách, kdežto Morava a Slezsko mají již více kontinentální podnebí. Po así je také ovlivn no nadmo skou výškou a rázem krajiny. 52 817 km² z celkové rozlohy se nachází v nadmo ské výšce pod 500 m.n.m. (66,97%), 25 222 km² leží ve výšce od 500 do 1000 m.n.m. (31,68 %) a pouze 872 km² je výškách vyšších než 1000 m.n.m.. Pr m rná nadmo ská výška eské republiky je 430 m. eská fauna a flora jsou výsledkem k ížení základních biologických tah rozší ených v Evrop . Lesy, p evážn jehli naté pokrývají 33 % celkové rozlohy. P dní typy jsou také rozli né, p evládá hn dozem.

eská republika – základní údaje Rozloha (tis. km2)1)

79

St ední stav obyvatelstva (mil. osob)

10,2

2 1)

Hustota obyvatelstva na 1 km

130

Hlavní m sto Praha (mil. osob)

1, 16

Živ narození na 1 000 obyvatel

8,8

Zem elí na 1 000 obyvatel

10,5

Kojenecká úmrtnost na 1 000 živ narozených1)

4

Míra nezam stnanosti (%) (ILO)

8,1

Sklize obilovin na 1 ha (t)

4,51

Stav skotu (mil. ks)

1,6

Výroba masa na 1 obyvatele (kg)

78

Výroba mléka na 1 obyvatele (kg)

272

Výroba cementu na 1 obyvatele (kg)

351

Výroba elekt iny na 1 obyvatele (KWh)

7 058

Spot eba energetických zdroj na 1 obyvatele (GJ)3) 1)

rok 2000

3)

rok 1999

144 Zdroj informací:

SÚ

2

eská republika

P ehled politických aktivit v nových lenských státech 1-2.

Politický systém a ekonomi tí initelé

eská republika je demokratická zem . Její výkonná moc se ídí Ústavou eské republiky. Vrcholným orgánem výkonné moci je vláda, která se skládá z p edsedy vlády, místop edsed vlády a ministr . V ele státu je prezident. Vláda je odpov dna Poslanecké sn movn . eská republika je roz len na na kraje. Jejich innost ídí orgány územní samosprávy. Základní prioritou vlády je vstup eské republiky do Evropské unie. K dosažení lenství jsou vytvo eny vhodné podmínky; vláda stojí p ed úkolem dokon it domácí p ípravu na vstup a p ístupová jednání a zabezpe it ú inné p sobení eské republiky v Unii. Roz len ní

eské republiky na kraje

zkratka

název kraje

zkratka

název kraje

PHA

Hl. m. Praha

HKK

Královéhradecký

ST

St edo eský

PAK

Pardubický

JH

Jiho eský

VYS

Vyso ina

PLK

Plze ský

JHM

Jihomoravský

KVK

Karlovarský

OLK

Olomoucký

ULK

Ústecký

ZLK

Zlínský

LBK

Liberecký

MSK

Moravskoslezský

3


eská republika

Co je kraj Základním p edpisem od vod ujícím vznik kraje je ústavní zákon . 347/97 Sb. o vytvo ení vyšších územních správních celk a o zm n ústavního zákona NR . 1 /1993 Sb., Ústava R. Kraj a jeho orgány vymezuje zákon . 129/2000 Sb. o krajích, který nabyl ú innosti dnem voleb do zastupitelstev v krajích, respektive dnem 1.ledna 2001. Kraj je územní spole enství ob an ; náleží mu právo na samosprávu, které vykonává v rozsahu stanoveném v souladu s pot ebami kraje. Kraj je ve ejnoprávní korporací; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpov dnost z t chto vztah vyplývající. Kraj v samostatné p sobnosti pe uje ve svém územním obvodu v souladu s místními p edpoklady a s místními zvyklostmi o komplexní rozvoj svého území a o pot eby svých ob an , zejména o vytvá ení podmínek pro rozvoj sociální pé e, o uspokojování pot eby ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek, dopravy a spoj , pot eby informací, výchovy a vzd lávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany ve ejného po ádku. P i výkonu samostatné p sobnosti kraj spolupracuje s obcemi; nesmí p itom zasahovat do jejich samostatné p sobnosti. Orgány kraje jsou povinny zám ry rozvoje kraje vždy konzultovat s p íslušnými orgány obcí, jichž se dotýkají. Kraj je oprávn n vyjad ovat se k záležitostem, které se dotýkají jeho samostatné p sobnosti. Orgány státu jsou povinny p edem projednat s orgány kraje opat ení dotýkající se samostatné p sobnosti kraje. Státní orgány a orgány obcí poskytují orgán m kraje na požádání bezplatné údaje a informace pro výkon jejich p sobnosti. Tuto povinnost má i kraj v i státním orgán m a orgán m obcí. Ochrana osobních údaj podle zvláštních p edpis z stává nedot ena. P i výkonu samostatné p sobnosti se kraj ídí: 1. p i vydávání závazných vyhlášek zákonem, 2. v ostatních záležitostech též jinými právními p edpisy vydanými na základ zákona. Kraj vykonává na svém území státní správu ve v cech, které stanoví zákon. P sobnost v t chto v cech je p enesenou p sobností kraje.

Analýza vývoje pr myslu v roce 2003 Pr mysl v roce 2003 navázal na úsp šný vývoj v p edcházejících letech. Pr myslová produkce se zvýšila o 5,8 %, tržby pr myslových podnik vzrostly o 5,4 %. Vývoj byl tém rovnom rný v pr b hu celého roku. Vývoj v pr myslu v roce 2003 ovlivnily tyto faktory: - zprovozn ní nových výrobních kapacit ve výrob autodíl , ve výrob plastických hmot, v elektrotechnickém pr myslu, - výrazný r st objemu produkce ur ené na vývoz, - pokra ující oživení v hutním a strojírenském pr myslu, - vstup dalších zahrani ních investor , - pokra ující strukturální zm ny v pr myslu, - zázemí stabilního vývoje v t žebním a energetickém sektoru. R st pr myslové produkce byl doprovázen výrazným r stem produktivity práce a redukcí mzdových náklad . Produkce Meziro ní index pr myslové produkce v roce 2003 dosáhl 105,8 %. Nejvyšší r st byl zaznamenán v odv tvích: - výroba pryžových a plastových výrobk (o 13,8 %) - výroba dopravních prost edk a za ízení (o 12,4 %) - výroba koksu, rafinérské zpracování ropy (o 9,5 %)

4

P ehled politických aktivit v nových lenských státech Pokles pr myslové produkce byl zaznamenán v odv tvích: - výroba usní a výrobk z usní (o 19,3 %) - výroba textilií, textilních a od vních výrobk (o 2,8 %) - t žba energetických surovin (o 0,4 %)

eská republika

Tržby Tržby z pr myslové innosti (ve stálých cenách) byly v roce 2003 meziro n vyšší o 5,4 %. Nejvíce vzrostly tržby v odv tví výroba pryžových a plastových výrobk (o 15,8 %), t žba ostatních nerostných surovin (o 15,5 %), a výroba základních kov , hutních a kovod lných výrobk (o 9,9 %). Pokles tržeb byl v odv tví výroba usní a výrobk z usní (o 16,9 %), zpracovatelský pr mysl jinde neuvedený (o 3,1 %) a t žba energetických surovin (o 0,8 %). Zam stnanost Zam stnanost v pr myslu se v roce 2003 snížila o 38,1 tis. osob, tj. o 3,3 %. Mzdy Pr m rná m sí ní nominální mzda v pr myslu v roce 2003 dosáhla 16 308 K a byla meziro n vyšší o 5,7 %. Nejvyšší úrove mezd byla v odv tvích: - výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - výroba a rozvod elekt iny, plynu a vody - t žba energetických surovin Nejnižší úrove mezd byla v odv tvích: - výroba usní a výrobk z usní - výroba textilií a textilních a od vních výrobk - zpracovatelský pr mysl jinde neuvedený Produktivita práce Produktivita práce v pr myslu se v roce 2003 zvýšila o 8,9 % a rostla rychleji než pr m rná mzda. Nové zakázky za vybraná odv tví V roce 2003 byly uzav eny nové zakázky ve výši 1 104,7 mld. K a byly o 8,1 % vyšší než ve v roce 2002. V roce 2003 byly uzav eny nové zakázky ze zahrani í ve výši 689,8 mld. K a byly o 8,8 % vyšší než v roce 2002

P edb žné hospodá ské výsledky v zem d lství za rok 2003 Produkce zem d lského odv tví (PZO) vyjád ená v základních b žných cenách p edstavovala v p edb žných výsledcích za rok 2003 výši 92 783,9 mil. K , z toho rostlinná výroba inila 43 512,3 mil. K a živo išná produkce 48 391,1 mil. K . Zbytek do celkové PZO vedle rostlinné a živo išné produkce tvo ila jednak zem d lská práce provád ná dodavatelsky, tj. produkce zem d lských služeb (830,5 mil. K ) a jednak nezem d lské vedlejší innosti (neodd litelné) ve výši 50 mil. K . PZO v základních stálých cenách roku 2000 inila 97 028,9 mil. K , z toho rostlinná produkce 44 175,6 mil. K a živo išná produkce 52 072,0 mil. K . Rostlinná produkce se v roce 2003 podílela na PZO v základních b žných cenách 46,9 %, p i emž nejvýznamn jší zastoupení na rostlinné produkci m ly obiloviny (44,0 %) a technické plodiny (24,1 %). Živo išná produkce byla zastoupena na PZO v základních b žných cenách 52,2%, nejvýznamn jší podíl na živo išné produkci p edstavovaly výroba mléka (41,0 %) a chov jate ních prasat (29,6 %). Mezispot eba (MS) se podílela na PZO v tržních cenách 70,6 %, v tom byla nejvíce zastoupena mezispot eba krmiv, a to 49,4 %.

5

eská republika


2. Politika a aktivity v oblasti obnovitelných zdroj energie 2-1.

Energetický profil zem

Hrubá spot eba primárních energetických zdroj -

celkem 1 628,8 PJ

inila v roce 2000 v

eské republice (dle SÚ /10/)

100,0 %

z toho: • • • •

pevná paliva 882,0 PJ 54,2 % kapalná paliva 309,7 PJ 19,0 % plynná paliva 319,3 PJ 19,6 % prvotní teplo a elekt ina 117,8 PJ

1 PJ = 10

15

7,2 %

6

J, 1 MJ = 10 J = 238,8 kcal = 0,2777 kWh

Podle stejného dokumentu ve zmín ném roce dovezla R minerální paliva, mazadla a p íbuzné materiály za cca 120 mld. K , a to p i pasivním saldu zahrani ního obchodu cca 123 mld. K (dovoz: plynná paliva 319,5 PJ, kapalná paliva 342,8 PJ). Hrubá spot eba primárních energetických zdroj

117,8

PJ J

% 7,2

19,6

319,3 882,0

54,2

19,0

309,7

Výroba a spot eba elektrické energie v R, odbytová t žba uhlí 1999 Výroba elektrické energie (mil. kWh) Dovoz (m ený) Vývoz (m ený) Tuzemská spot eba Odbytová t žba (tis. t) erného uhlí hn dého uhlí Brikety hn douhelné (tis. t) Koks (tis. t) 1)

2000

2001

1)

2002

64 692 8 983 12 258 51 895

73 466 8 725 18 742 53 041

74 647 9 380 18 919 54 331

76 348 9 502 20 889 54 148

13 342 44 790 288 3 332

14 855 50 307 263 3 411

15 138 50 968 280 3 522

14 463 48 892 302 3 537

p edb žné údaje

6

eská republika


Zdroj: publikace „Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatn ní v Vydavatel:

eské republice“

EZ, Praha 2003, autor: Kolektiv autor

Studie analyzující sou asný stav, p edpoklady rozvoje do r. 2010 a výhled vzdálen jšího horizontu.

7

eská republika P ehled politických aktivit v nových lenských státech Rozd lení použitých paliv a energií na vytáp ní ve m stech v R Energie pro vytáp ní m stských byt (Pramen: SÚ 1710-3.3h) teplo 39%

elekt ina 4% erné uhlí 2%

zemní plyn 39%

hn dé uhlí 10% koks 2% palivové d íví 4% propan a butan 0%

Rozd lení použitých paliv a energií na vytáp ní na venkov v R Energie pro vytáp ní venkovských byt (Pramen: SÚ 1710-3.3h) palivové d íví koks 23% 5% propan a butan 1%

zemní plyn 19%

hn dé uhlí 32%

teplo 3% erné uhlí 7%

elekt ina 10%

Energetická náro nost tvorby hrubého domácího produktu (HDP) je v eské republice ve srovnání s vysp lými státy stále relativn vysoká. Energetická náro nost, vyjád ená jako spot eba primárních energetických zdroj na jednotku hrubého domácího produktu (p i použití p epo tu paritou kupní síly), je v R 2,3 x vyšší než hodnota zemí EU, ale ve srovnání s maximální hodnotou v rámci EU je rozdíl jen 4 % (Portugalsko). Hlavní p í inou vysoké energetické náro nosti R ve srovnání s vysp lými zem mi EU je výrazn nižší souhrnná hospodá ská produktivita. Další p í inou je struktura primárních energetických zdroj a kone né spot eby s vyšším podílem tuhých paliv (na druhé stran však tato struktura snižuje dovozní závislost a omezuje r st pasivního salda obchodní bilance státu). Dalším d vodem vyšší energetické náro nosti je historická struktura pr myslové výroby, ve které je vysoký podíl energeticky náro ných odv tví (hutní výroba, pr mysl stavebních hmot apod.)

8

eská republika

P ehled politických aktivit v nových lenských státech Hlavní energeti tí initelé – situace užití OZE v zemi Státní energetická politika

eské republiky

Státní energetická politika je základní dokument vyjad ující cíle v energetickém hospodá ství v souladu s pot ebami hospodá ského a spole enského rozvoje v etn ochrany životního prost edí. Státní energetická politika p edstavuje otev ený dokument, který zpracovává ministerstvo pr myslu a obchodu s výhledem na 15 až 20 let. V sou asné dob byla vypracována nejnov jší verze Státní energetické koncepce, jež byla schválena vládou eské republiky dne 10.b ezna 2004 (usnesením vlády R íslo 211 ze dne 10.3. 2004). V nové Státní energetické koncepci R je v kapitole 3.4. uvedeno: 3.4. Dlouhodobá indikativní koncepce využití obnovitelných zdroj energie v R V souladu se zám rem EU využít optimáln obnovitelných zdroj energie k posílení nezávislosti na vn jších zdrojích, ke zvýšení spolehlivosti energetických systém , ke snížení nep íznivého vlivu energetiky na životní prost edí, k ešení problém ochrany krajiny a k ešení problém sociálních a zam stnanosti je nutné zpracovat d kladnou a pr kaznou analýzu potenciálu jednotlivých druh obnovitelných zdroj energie v R. Podíl p edpokládaného využití obnovitelných zdroj energie je významný a tempa r stu výroby elekt iny a tepelné energie na jejich základ jsou mimo ádn vysoká. Je proto nutné stanovit konkrétní strategii vycházející z pr kazného ekonomického hodnocení a navrhnout p ípadn další opat ení a nástroje k prosazení p edpokládaných trend . Koncepce musí zahrnout i podmínky a aktivity v zem d lství, lesnictví, petrochemii a v dalších odv tvích, které vytvo í podmínky pro p stování biomasy, produkci bioplynu, biopaliv apod. P i p íprav této koncepce spolupracovat s orgány regionální samosprávy. 4.1 Pravd podobná výše a struktura spot eby prvotních zdroj energie PJ Celkem V tom: Hn dé uhlí erné uhlí + koks Ostatní tuhá paliva Plynná paliva Surová ropa Kapalná paliva Elekt ina Jaderné palivo Obnovitelné zdroje

2000 1 672 2000 612 265 11 316 239 72 -36 148 44

Zdroj: Státní energetická koncepce

2005 507 229 8 373 222 51 -40 286 93

2005 1 730 2010 509 212 9 359 209 67 -35 286 159

2010 1 775 2015 480 210 9 353 180 76 1 286 187

2015 1 782 2020 434 227 8 366 152 80 18 286 215

2020 1 787

2025 1 810 2025 389 209 7 366 139 82 18 330 269

2030 1 797 2030 374 174 7 370 127 86 1 375 283

R z roku 2004

9

eská republika


Tuzemská spot eba prvotních palivoenergetických zdroj [PJ] - korigovaný zelený scéná 2 000

[PJ]

1 500 1 000 500 0 -500 2000 Hn dé uhlí

2005

2010

erné uhlí + koks

Kapalná paliva

Elekt ina

2015

2020

Ostatní tuhá paliva

Plynná paliva

Jaderné palivo

Obnovitelné zdroje

2025

2030

Surová ropa

Tuzemská spot eba prvotních palivoenergetických zdroj [%] - korigovaný zelený scéná 100% 80%

[%]

60% 40% 20% 0% -20% 2000 Hn dé uhlí Kapalná paliva

2005

2010

erné uhlí + koks Elekt ina


2015

2020

Ostatní tuhá paliva

Plynná paliva

Jaderné palivo

Obnovitelné zdroje

2025

2030

Surová ropa

R z roku 2004

Schválený dokument „je založen na shodných pilí ích jako energetická politika Evropské unie (dále EU), to znamená, že zd raz uje požadavky na zajišt ní: -

cíl ochrany životního prost edí a respektování zásad udržitelného rozvoje

-

bezpe nosti dodávek energie,

-

podpory konkuren ní schopnosti ekonomiky.

10


eská republika

V souladu s tím definuje 6 základních zám r , a to: 1. zajišt ní ú elného a ekonomicky výhodného využití domácích prvotních energetických zdroj (umož ujících omezit závislost na dovozu paliv a energie), v etn zachování p im ené míry národního zacházení s domácími energetickými zdroji a p íslušnou energetickou infrastrukturou, 2. vymezení závazk ve ejné služby, respektive služby ve všeobecném ekonomickém zájmu, 3. dosažení souladu mezi ekonomickým a sociálním rozvojem a ochranou životního prost edí republiky, jejích region a lokalit,

eské

4. postupné zajišt ní spole ných cíl a zám r EU, v etn aplikace legislativy speciáln ur ené pro sektor energetiky, 5. rozší ení svobody rozhodování kone ných zákazník o zp sobu i výb ru zdroj dodávek paliv a energie a energetických služeb, 6. vytvo ení pr hledných a relativn stabilních v cných a legislativních podmínek pro efektivní ízení podnikatelských proces subjekty, které zajiš ují dodávky paliv a energie a p íslušné energetické služby. Za hlavní strategické cíle státní energetické politiky je nutno považovat stanovení základní koncepce dlouhodobého rozvoje energetického pr myslu a stanovení nezbytného legislativního a ekonomického prost edí, které by motivovalo výrobce a distributory energie k ekologicky šetrnému chování. Ve spot ebitelské oblasti k dlouhodobým strategickým cíl m státní energetické politiky pat í snížení energetické a surovinové náro nosti celého národního hospodá ství na úrove vysp lých pr myslových stát . Tohoto cíle by m lo být dosaženo zejména podporou nových výrobních technologií s minimální energetickou a surovinovou náro ností s maximálním zhodnocením použité energie a surovin národní prací. V terciální sfé e by m lo být dosaženo snížení energetické náro nosti p edevším podporou program , vedoucích k úsporám energie a vyššímu využívání alternativních energetických a surovinových zdroj p i zásobování obyvatelstva energií. Energetická politika je úzce provázána s hospodá skou a surovinovou politikou (gesce Ministerstvo pr myslu a obchodu, dále MPO) a respektuje Státní politiku životního prost edí (gesce Ministerstvo životního prost edí, dále MŽP). Za napl ování priorit a cíl SEP R i SEK R je odpov dné MPO R. Vychází z dlouhodobých zám r vlády na zajišt ní trvale udržitelného rozvoje eské republiky, který je významn podmín n spolehlivými a bezpe nými dodávkami energie, ekonomicky optimálním a ekologicky šetrným p ístupem k p íslušným nositel m energie a k její spot eb . Konkrétními opat eními a zám ry reaguje i na sou asnou hospodá skou situaci a obsahuje zám ry na její p ekonání. Státní politika životního prost edí

eské republiky

Dalším d ležitým dokumentem je Státní politika životního prost edí eské republiky (dále SPŽP), která byla schválena usnesením vlády . 38 dne 10. ledna 2001, jež je koncipována tak, aby vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a st edn dobé sm ování rozvoje environmentálního rozm ru udržitelného rozvoje eské republiky, od kv tna 2004 lena Evropských spole enství. Aktualizovaná SPŽP odpovídá na výzvy plynoucí z výsledk hodnocení implementace p edchozí SPŽP a pot eb uchovat a pokud možno dále zlepšovat životní prost edí pro kvalitní život dalších generací obyvatel eské republiky. Sou asn respektuje závazky, které pro eskou republiku vyplynou z nadcházejícího lenství v Evropské unii, jakož i existující povinnosti spojené se lenstvím R v Organizaci spojených národ (OSN), v Organizaci pro hospodá skou spolupráci a rozvoj (OECD) aj. Východiskem jsou zkušenosti z pln ní p edchozích národních strategických dokument v oblasti životního prost edí (Duhový program z r. 1990, SPŽP z let 1995 a 2001) a úkoly formulované (krom Kjótských protokol )zejména: •

v 6. ak ním programu Evropských spole enství pro životní prost edí (6. EAP), p ijatého v Bruselu dne 22. ervence 2002

•

v Environmentální strategii OECD pro první dekádu 21. století, p ijaté v Pa íži dne 16. kv tna 2001

•

ve Strategii Evropské unie pro udržitelný rozvoj, p ijaté v Götteborgu dne 16. ervna 2001

•

v Deklaraci a v Implementa ním plánu, p ijatých na Sv tovém summitu OSN o udržitelném rozvoji v Johannesburgu dne 4. zá í 2002

11

eská republika P ehled politických aktivit v nových lenských státech • v Deklaraci z 5. konference ministr životního prost edí regionu Evropské hospodá ské komise OSN „Životní prost edí pro Evropu“ p ijaté v Kyjev dne 23. kv tna 2003. Základním ú elem SPŽP nadále z stává poskytovat rámec a vodítko pro rozhodování a aktivity na mezinárodní, celostátní, krajské i místní úrovni, sm ující: •

k dosažení dalšího zlepšení kvality životního prost edí jako celku i stavu jeho složek a sou ástí

•

k uplatn ní princip udržitelného rozvoje a k pokra ující integraci hlediska životního prost edí do sektorových politik

•

ke zvyšování ekonomické efektivnosti a sociální p ijatelnosti environmentálních program , projekt a inností.

Prioritní oblasti aktualizované SPŽP jsou kompatibilní s 6. EAP. Soust e ují se hlavn p etrvávajících a nov vzniklých environmentálních problém v oblasti:

na ešení

•

ochrany p írody, krajiny a biologické rozmanitosti

•

udržitelného využívání p írodních zdroj , ochrany vod a ochrany p ed povodn mi, optimalizace materiálových tok a nakládání s odpady

•

snižování zát že životního prost edí pocházející z lidské standard pro kvalitu lidského života

•

ochrany klimatického systému Zem a omezení dálkového p enosu zne išt ní ovzduší

•

zvyšování pov domí ve ejnosti o otázkách životního prost edí.

innosti, zlepšování environmentálních

Energetická legislativa R Základ legislativního rámce pro oblast energetiky tvo í nový zákon . 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv tvích a o zm n n kterých zákon „tzv. energetický zákon“ (a jeho provád cí vyhlášky) upravující zejména: −

postavení, práva a odpov dnosti nezávislého regula ního orgánu pro energetiku,

−

vytvá ení transparentních a nediskrimina ních ekonomických podmínek a technicko-provozních pravidel pro podnikání v energetice, ve shod s existující a p ipravovanou legislativou ES. S uplatn ním energetické dan se uvažuje pouze v p ípad , že bude zavedena ve všech lenských státech EU p íslušnou sm rnicí ES,

−

rozsah, zp sob a postup regulace v sektorech energetiky ze strany státu, v etn stanovení harmonogramu postupu zavád ní hospodá ské sout že v sektoru elektroenergetiky a plynárenství; legislativní zakotvení orgán a organizací nutných pro zajišt ní spolehlivého a efektivního fungování energetických systém (bez ohledu na zvolený model trhu, který zabezpe í p ístup k sítím) a zásobování elekt inou a zemním plynem i b hem p echodného období,

−

podporu vytvá ení dalších legislativních, ekonomických a technických podmínek pro zapojení eské energetiky do jednotného vnit ního trhu Evropské unie (implementace technických norem a další sekundární legislativy unie),

−

zásadní ešení podnikatelského prost edí v oblasti teplárenství, v etn stanovení zp sobu regulace na regionální úrovni a p íslušné cenové politiky - podpora centralizovaného zásobování teplem, zejména z kombinované výroby elekt iny a tepla.

Další základní právní norma, zákon . 406/2000 Sb., o hospoda ení energií, (a jeho provád cí vyhlášky) v souladu s legislativou EU (Sm rnice EU .2002/91/ES) upravuje zp soby a nástroje pro dosažení cíl v úsporách energie, využívání možných obnovitelných zdroj energie, kombinované výroby elekt iny a tepla, a taktéž nov definuje Národní programy úspor energie a využívání obnovitelných zdroj . Tímto zákonem je upraven postup zpracování územní energetické koncepce, s cílem optimálního využívání regionálních energetických zdroj . Územní energetická koncepce se zpracovává na období 20 let a v p ípad pot eby se dopl uje a upravuje. Územní energetickou koncepci po izuje kraj, hlavní m sto Praha a statutární m sta v p enesené p sobnosti. Územní energetická koncepce je závazným podkladem pro územní plánování. Také obec má právo pro sv j územní obvod nebo jeho ást po ídit územní energetickou koncepci v souladu se státní energetickou koncepcí a pro její uskute n ní m že vydat závazný právní p edpis.

12

eská republika


Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdroj (dále jen “Národní program”) zpracovává Ministerstvo pr myslu a obchodu v dohod s Ministerstvem životního prost edí ve smyslu Hlavy III zákona . 406/2000 Sb., o hospoda ení energií. Národní program se vyhlašuje na ty leté období. (byl vyhlášen v roce 2001 pro rok 2002 až 2005) Ve smyslu zákona je Národní program dokument vyjad ující cíle ve snižování spot eby energie, využití obnovitelných a druhotných energetických zdroj v souladu s hospodá skými a spole enskými pot ebami, trvale udržitelným rozvojem a ochranou životního prost edí. Národní program je zam en na následující cílové skupiny: státní správu a samosprávu, podnikatelskou sféru, domácnosti a nevládní organizace. Národní program a doporu ená opat ení vycházejí zejména z Energetické politiky životního prost edí

R a Státní politiky

Obr. 1.1. P ehled vazeb Národního programu:

EU

další

nap . Rámcová úmluva OSN o zm n klimatu

nap .: Agenda 21

Cíle státu

Energetická politika Státní politika životního prost edí Další rezortní politiky . . . . Strategické programy : Strategie ochramy klimatického systému Zem v R Strategie regionálního rozvoje Strategický program ekonomického a sociálního rozvoje Národní rozvojový plán Regionální opera ní program Sektorový opera ní program Legislativa Energetický : zákon Zákon o hospoda ení energií Zákon o ochran ovzduší Další …

Realizace cíl státu

NP snížování emisí

NP ochrany klimatu

NP HNE - OZE

další související programy

další související aktivity

Nástroje realizace cíl státu

Zdroj: Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdroj z roku 2001)

Národní program navazuje na dosažené výsledky p i realizaci jednotlivých ro ník Programu na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdroj energie realizovaných v letech 1991 až 1998 a Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdroj energie v letech 1999-2001 (dále jen “Státní program”). Realizované ro níky Státního programu prokázaly významný p ínos v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdroj energie. Na základ t chto zkušeností bude v rámci Národního programu každoro n vyhlašován Státní program napl ující jeho jednotlivé cíle. Národní program bude vyhodnocen nejmén jednou za dva roky a jeho vyhodnocení bude jako informace postoupeno vlád R. Na základ výsledk vyhodnocení budou navrženy zm ny nebo úpravy v Národním programu. Energetiku v eské republice (Evrop ) též významn ovliv uje (bude ovliv ovat) Evropská energetická charta, která byla p ijata v záv re ném dokumentu Haagské konference o Evropské energetické chart . Tento dokument byl podepsán zú astn nými zem mi v Haagu 17. prosince 1991. Na n j navazuje „Dohoda k energetické chart “, kterou ratifikovalo 50 stát ( eská republika p edala ratifika ní listiny v Bruselu 17. ervna 1996).

13

eská republika

P ehled politických aktivit v nových lenských státech 2-2.

Stav využití obnovitelných zdroj a) Státní definice obnovitelných zdroj

Obnovitelnými zdroji jsou obnovitelné nefosilní p írodní zdroje energie, jimiž jsou v trná energie, slune ní energie, energie okolního prost edí zejména geotermální energie, energie vody a energie biomasy. b) obecné možnosti a využití OZE dle Státní energetické politiky eské republiky: (schválené usnesením vlády ledna 2000 . 50)- jedná se oficiální dokument

eské republiky ze dne 12.

Obnovitelné zdroje nemohou být v horizontu této energetické politiky zásadním zdrojem energie ale jejich využití bude významným regionálním a lokálním p ínosem. Jde zejména o uplatn ní biomasy (sláma, seno, lesní odpad) a o rozvoj fytoenergetiky tam, kde jsou únosné dopravní náklady. Také je možno využít dnes neobd lávané plochy pro rychle rostoucí energetické plodiny. I nadále je nutno v novat pozornost malým vodním elektrárnám, které mohou mít zna ný význam v jednotlivých lokalitách. -1

Ur itý potenciál je také ve výstavb v trných elektráren v oblastech s rychlostí v tru nad 5m.s . Solární systémy, jejichž použití je v našich podmínkách omezeno relativn kratším slune ním osvitem a horšími klimatickými podmínkami, se mohou prosazovat pouze omezen . Dále p ichází v úvahu i geotermální energie jako zdroj pro využití tepelných erpadel. Stávající využití obnovitelných zdroj energie v R Stávající využití obnovitelných zdroj energie v R ukazuje následující tabulka. Vzhledem ke skute nosti, že v oblasti využívání obnovitelných zdroj neexistuje dlouhodob jší oficiální statistické sledování, vycházejí uvedené údaje o stávajícím využívání z díl ích statistik a odhad . P esto je však možné tyto hodnoty považovat za po áte ní stav pln ní cíl Národního programu. Stávající využití obnovitelných zdroj energie v eské republice (stav r.2000) Druh obnovitelných a druhotných zdroj energie

Elektrická energie

V trná energie (VE)

5,000

0,018

0,000

0,018

Vodní energie (MVE)

680,000

2,448

0,000

2,448

Velké vodní elektrárny

1573,000

5,663

0,000

5,664

Solární tepelné systémy

0,000

0,000

0,356

0,356

Fotovoltaické systémy

0,030

0,00011

0,000

0,00011

Geotermální energie

0,000

0,000

0,105

0,105

30,000

0,108

21,000

21,108

2,5

0,009

0,967

0,976

0,000

0,000

2,261

2,261

2290,530

8,246

24,689

32,935

Biomasa Odpady Ethanol/ Bionafta Celkem

GWh

Pramen: Ministerstvo životního prost edí,

=

Teplo

CELKEM

PJ

PJ

PJ

eský ekologický ústav

I p es významný nár st po tu instalací využívajících obnovitelné energetické zdroje v posledních letech, je jejich využití stále výrazn za možnostmi D vodem je existence ady bariér bránících v tšímu pronikání obnovitelných energetických zdroj na trh. Jedná se zejména o: • administrativní a technické p ekážky • rozpory s ostatními aspekty udržitelného rozvoje • p ekážky ekonomického charakteru • nestabilita podnikatelského prost edí

14

eská republika


Základní možnosti ešení spo ívají zejména v: • vyvolání zm ny politických (spole enských) preferencí • vytvá ení ekonomických podmínek (relativní pom r cen, resp. náklad ) prost ednictvím internalizace externalit (da ová reforma), uvážením více kritérií (náklady na redukci CO2) atd. • koncep ní práci a praktické napl ování úkol a opat ení v SEK, ÚEK apod. s vazbou na modifikaci územního plánování apod. • koordinaci a spolupráci ministerstev (MPO, MŽP, MZe, MMR…) a ve ejné správy obecn v zodpov dném a objektivním p ístupu ú ad k odv tví OZE •

a

vzetí do úvahy veškerých dostupných podklad p i tvorb cen pro elekt inu z OZE

Možnosti zvýšení podílu obnovitelných zdroj energie v

R

Jak velký je energetický potenciál možností využití obnovitelných zdroj energií (OZE) v R se m žeme podívat v následující tabulce . 1 „Obnovitelné energie v eské republice v roce 2010“, jejíž hodnoty byly navrženy experty asociace obnovitelných energií.

Tabulka . 1 Obnovitelné energie v eské republice v roce 2010

PJ

% SPEZ 1)

GWh

% výroby 2)

Teplo z biomasy

55,3

3,16

x

x

Elekt ina z biomasy

31,6

1,80

2 230

3,28

Motorová biopaliva

9,2

0,53

x

x

Biomasa celkem

96,1

5,49

2 230

3,28

Solární teplo

2,2

0,13

x

x

Solární elekt ina

0,1

0,00

15

0,02

Tepelná erpadla

7,2

0,41

x

x

Geotermální elektrárny

0,4

0,02

15

0,02

V trné elektrárny

3,3

0,19

930

1,37

Malé vodní elektrárny

4,0

0,23

1120

1,65

Velké vodní elektrárny

4,2

0,24

1165

1,71

117,5

6,71

5 475

8,05

Obnovitelná energie

Obnovitelné energie celkem

! " #%$'&( ) *+,-/. 021435 "67 688# # # " ! " #9$'& hrubé spot eb elekt iny, která iní 68 012 GWh c) p ístup k OZE V sou asnosti získává eská republika z obnovitelných zdroj jen zhruba dv procenta energie P i vstupních jednáních s EU se eská republika zavázala, že v roce 2010 se tento podíl zvýší na šest procent. K tomu mají pomoci jak legislativní, tak ekonomické i další nástroje

15

eská republika

P ehled politických aktivit v nových lenských státech 4.2 Pravd podobná výše a struktura výroby elekt iny TWh Celkem

2000 73,73

2005 78,20

2010 82,37

2015 80,85

2020 84,95

2025 87,49

2030 89,17

V tom: Hn dé uhlí erné uhlí Ostatní tuhá paliva Plynná paliva Kapalná paliva Jaderné palivo Obnovitelné zdroje

2000 43,06 8,94 0,14 4,69 1,59 13,59 1,71

2005 38,27 5,18 0,06 3,66 0,84 26,04 4,16

2010 37,30 5,58 0,10 4,56 0,62 26,04 8,17

2015 32,76 5,26 0,10 6,25 0,60 26,04 9,84

2020 31,72 7,79 0,07 7,27 0,48 26,04 11,58

2025 28,86 6,36 0,06 7,37 0,41 30,24 14,20

2030 28,46 4,34 0,06 6,46 0,34 34,44 15,06


R z roku 2004

4.6 Obnovitelné zdroje energie a) Výše a struktura spot eby druhotných a obnovitelných zdroj energie PJ

2000

2005

2010

2015

2020

2025

2030

Biomasa

18

62

121

146

173

228

242

Druhotné teplo

20

20

20

20

20

20

20

Další obnovitel né zdroje

6

9

13

14

15

14

13

Odpady

0

2

5

7

7

7

8

Celkem

44

93

159

187

215

269

283

2025 10,25 1,05 1,44 0,01 0,01

2030 10,96 1,05 1,44 0,01 0,16

b) Výroba elekt iny z OZE (TWh)

TWh Biomasa MVE Vítr Fotovoltaika Bioplyn

2000 0,01 0,52 0,01 0,00 0,01


2005 1,60 0,80 0,57 0,00 0,01

2010 4,86 1,05 0,93 0,00 0,01

2015 6,32 1,05 1,01 0,00 0,01

2020 7,81 1,05 1,25 0,00 0,01

R z roku 2004

P edpokládá se, že p i zvýšení podílu obnovitelných zdroj na 3,5 procenta proti nyn jším necelým dv ma procent m se v esku vytvo í až 10 000 nových pracovních míst S ohledem na významný potenciál využívání energie biomasy v eské republice se tyto pozitivní efekty projeví pravd podobn zejména v zem d lství a následn p i obnov venkova a v pé i o krajinu.

16


eská republika

Plánované lenství R v EU p inese investor m v oblasti využívání obnovitelných zdroj p ístup k p íslušným finan ním fond m. K zabezpe ení jejich podnikatelské jistoty bude sloužit také p ipravovaný zákon o podpo e využívání obnovitelných zdroj , který má vstoupit v platnost 1.5.2004 Zákon by m l zajistit stabilizaci podmínek trhu pro výrobce takzvané zelené energie. Zákon navržený ministerstvy životního prost edí a pr myslu a obchodu má nap íklad zaru it provozovatel m malých vodních, v trných elektráren a zdroj spalujících biomasu p ednostní p ipojení k p enosové soustav . Dodavatelé budou muset z ejm od roku 2005 spl ovat kvóty vyrobené zelené energie, které na každý kalendá ní rok stanoví ERÚ. Regula ní ú ad bude také každý rok stanovovat výkupní ceny energií z alternativních zdroj . Nové povinnosti zákon p inese i pro výstavbu a rekonstrukce tepelných zdroj . V tší nové zdroje tepla budou muset z alternativních zdroj vyráb t minimáln deset procent, stejný podíl budou muset prokázat i po rekonstrukci tepláren. Návrh se snaží zajistit také zvyšování spot eby zelené energie. Ukládá, aby v podílu tepelné spot eby nových staveb financovaných z ve ejných rozpo t tvo ila alternativní energie nejmén p tinu. Z obnovitelných zdroj energie je v sou asné dob v eské republice nejrozší en jší vytáp ní biomasou. Na tento zp sob už s úsp chem p ešla ada obecních kotelen, menších provozoven i domácností. K nej ast ji využívaným paliv m na bázi biomasy pat í d evo, d ev né brikety nebo št pka. P ibývá také malých vodních elektráren (do 10 MW) nových systém na solární oh ev vody a systém využívajících teplo zem i okolního prost edí pomocí tepelných erpadel. Od letošního roku by se m ly více prosazovat i v trné elektrárny s ohledem na lepší výkupní ceny z OZE a p ipravovaný zákon o výrob elekt iny z OZE. P itom náš stát má velké plochy zem d lské p dy, která není vhodná pro p stování obilí ani jiných zem d lských plodin, a není d vodu, pro by nemohla v budoucnosti sloužit k p stování biomasy na výrobu energie. Sami ob ané mohou také p isp t životnímu prost edí tím, že za nou využívat alternativní zdroje energie pro své domy a byty. Je možné využívat energii z v tru, oh ívat vodu pomocí solárních kolektor , anebo vytáp t d m biomasou. Na topení biomasou se podobn jako na ostatní alternativní zdroje energie vztahuje státní podpora, která iní od t iceti až do osmdesáti procent po izovacích náklad a má podobu p ísp vku nebo nízkoúrokové p j ky. O podporu mohou Státní fond životního prost edí žádat právnické osoby i jednotliví ob ané.

2-3. Politika OZE v minulosti a sou asnosti a) politika OZE na státní a regionální úrovni V R probíhá již od po átku 90. let 20. století mnoho aktivit zam ených na využívání a propagaci využívání obnovitelných zdroj energie, ovšem áste né oficiální podpory se t mto aktivitám dostávalo pouze na po átku 90. let. Po n kolikaletém útlumu (což naopak byla doba, kdy v Evrop postupn zahajovaly OZE více i mén mohutný nástup) v roce 1998 odstartovala další etapa podpory t mto technologiím prost ednictvím Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdroj energie (dále jen Státní program). Obnovitelné zdroje energie jsou v rámci Státního programu podporovány p edevším ze zdroj Státního fondu životního prost edí R (dále jen SFŽP) a v menší mí e z eské energetické agentury ( EA). Jedná se p edevším o podporu investi ních zám r , ímž jsou definována ist technokratická opat ení, která nemají zásadní systematickou oporu v obecné osv t a propagaci. Jak Státní fond tak i EA podporují též akce osv tového charakteru (seminá e, publikace, informa ní st ediska - EKIS apod.) ovšem tyto podpory jsou poskytovány bez širšího koncep ního rámce zájemc m, kte í podají žádost p ijatelnou ze strany t chto institucí – tj. celá stávající koncepce ve ejné podpory osv ty v této oblasti je vystav na na stejných principech, na jakých jsou poskytovány investi ní podpory. Ú innost takto administrovaných akcí se pravd podobn významn snižuje. Systematická práce s ve ejností, ani s odbornou ve ejností prozatím neexistuje, resp. není koordinována. Chybí zde osv ta mezi odborníky ve stavebnictví (architekti, projektanti), odborníky z oblasti životního prost edí (pracovníci referát ŽP, podnikoví ekologové apod.), pracovníky ve školství atd. Problematika OZE ani energetické efektivnosti není za azena do školních osnov a jen výjime n je p ednášena na vysokých školách ve více i mén fragmentované podob .

17


eská republika

b) akté i v oblasti OZE Obnovitelnými zdroji energií se v eské republice na národní úrovni zabývají p edevším MPO, MŽP, MZe, SFŽP a dále na regionální a místní úrovni celá ada nevládních neziskových organizací. Ministerstvo pr myslu a obchodu je úst edním orgánem státní správy pro (mimo jiné) státní pr myslovou politiku, obchodní politiku, zahrani n ekonomickou politiku, tvorbu jednotné surovinové politiky, využívání nerostného bohatství, energetiku, teplárenství, plynárenství, t žbu, úpravu a zušlech ování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud, Státní fond životního prost edí eské republiky - (SFŽP R) byl z ízen 4. íjna 1991 Zákon 388/91 Sb., o Státním fondu životního prost edí eské republiky. SFŽP R je jedním ze základních ekonomických nástroj k pln ní závazk vyplývajících z mezinárodních úmluv o ochran životního prost edí, z Národního programu p ípravy eské republiky na vstup do Evropské unie a k uskute ování Státní politiky životního prost edí. SFŽP R se rozhodnutím vlády R (149/2001) stal implementa ní agenturou pro programy ISPA(Instrument for Structural Policies for Pre-Accession) v oblasti životního prost edí pro projekty schválené ídícím výborem ISPA Evropské komise. Tento rámcový program Evropské unie je zam ený na pomoc zemím žádajícím o vstup do EU. Podporuje investi ní projekty v oblasti životního prost edí a dopravy. SFŽP R zabezpe uje ve spolupráci s Ministerstvem životního prost edí p ípravu jednotlivých návrh projekt ISPA a jejich vlastní implementaci. SFŽP R je v rámci životního prost edí implementa ní agenturou i pro navazující kohezní fond FOND SOUDRŽNOSTI, který se zam uje na velké infrastrukturální projekty, etapy a skupiny projekt v oblasti životního prost edí a dopravy. Celkové náklady t chto projekt nesmí být menší než 10 milión EUR. V rámci nástroje regionální a strukturální politiky EU STRUKTURÁLNÍ FONDY hraje SFŽP R roli zprost edkujícího subjektu a platební jednotky pro Opera ní program Infrastruktura (OPI), konkrétn pro prioritu3 - Zlepšování environmentální infrastruktury a áste n pro prioritu 4 - Technická pomoc. Priorita 3 tvo í tém 60% podíl nabízených finan ních prost edk z OPI. SFŽP R m že v letech 2004 - 2006 zprost edkovat více než 142 milión EUR. O použití finan ních prost edk ze SFŽP R rozhoduje ze zákona ministr životního prost edí. Úkolem Fondu je žádost o podporu p ijmout, odborn i v cn posoudit a své stanovisko s doporu ením dalšího postupu p edat Rad Fondu, která je poradním orgánem ministra. Na základ vydaných rozhodnutí ministra životního prost edí zabezpe uje SFŽP R celou agendu poskytování finan ních podpor. Je to zejména konzulta ní a poradenská innost, p íprava a uzavírání smluv pro poskytování podpor, uvol ování finan ních prost edk p íjemc m podpory, v etn pr b žného sledování ú elu jejich použití, záv re né vyhodnocování využitých prost edk a dosažených ekologických efekt . Fond podporuje opat ení ke zlepšení životního prost edí ve všech jeho složkách, a to: - ochrana vod - ochrana ovzduší - ochrana p írody a krajiny - nakládání s odpady - technologie a výrobky - využití obnovitelných zdroj energie - program Evropské unie ISPA P íjmy SFŽP R jsou ze zákona tvo eny p edevším z plateb za zne iš ování nebo poškozování jednotlivých složek životního prost edí. Tyto p íjmy netvo í sou ást státního rozpo tu eské republiky. eská energetická agentura je z ízena na základ rozhodnutí ministra pr myslu a obchodu . 290/1995, jako p ísp vková organizace Ministerstva pr myslu a obchodu. Hospoda ení eské energetické agentury se ídí zákonem Ministerstva financí . 218/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech a zm n n kterých souvisejících zákon (rozpo tová pravidla) a zákonem .219/2000 Sb., o majetku eské republiky a jejím vystupování v právních vztazích. ídícím orgánem eské energetické agentury je Ministerstvo pr myslu a obchodu.

18

eská republika P ehled politických aktivit v nových lenských státech Hlavní inností eské energetické agentury je iniciovat aktivity fyzických a právnických osob vedoucí k úsporám energie s cílem snižovat energetickou náro nost eské ekonomiky a podporovat vyšší využívání obnovitelných a druhotných zdroj energie. Nedílnou sou ástí innosti agentury je provád t osv tu a propagaci v oblasti úspor energie a vyššího využívání obnovitelných a druhotných zdroj energie, v etn kombinované výroby tepla a elekt iny. Výsledek innosti agentury je orientován na úspory prvotních energetických surovin, na snižování dopad využití energetických zdroj na životní prost edí, které vyplývá z jejich neefektivního, nebo technicky nevhodného využívání a na zvýšení využití energií p i jejich transformaci." c) Elekt ina (reforma trhu s elekt inou, na ízení a p edpisy, sm rnice o OZE v praxi) V sou asné dob se v R p ipravuje zákon o podpo e výroby elekt iny a tepelné energie z obnovitelných zdroj , který má vstoupit v platnost 1.5.2004 Zákon implementuje Sm rnici 2001/77/EC (Sm rnice Evropského parlamentu a Rady o podpo e elektrické energie z obnovitelných zdroj na vnit ním trhu s elektrickou energií) do naší národní legislativy. Ú elem tohoto zákona je návrh národního indikativního cíle pro výrobu elekt iny z obnovitelných zdroj k roku 2010 a vytvo ení podp rných schémat, která zajistí dosažení národního indikativního cíle. Zákon se dále zabývá certifikací elekt iny z obnovitelných zdroj a správními postupy povolovacích ízení pro za ízení vyráb jící elektrickou energii z obnovitelných zdroj . Snahou expert , p ipravujících tento zákon je zobecn ní základních princip podpory výroby tepla a elekt iny z obnovitelných zdroj p i respektování zákona . 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv tvích a o zm n n kterých zákon (energetický zákon), ve zn ní pozd jších p edpis a jeho provád cích vyhlášek, nap íklad: Vyhláška . 373/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s elekt inou a zásady tvorby cen za innost operátora trhu a dále Vyhláška . 18/2002 Sb., o podmínkách p ipojení a dopravy elekt iny v elektriza ní soustav . Cíle zákona: 1. Zvýšit podíl výroby elekt iny v za ízeních na bázi obnovitelných energetických zdroj na hrubé spot eb elekt iny v takovém rozsahu, aby v roce 2010 byla v R dosažena cílová hodnota 8% 2. Zvýšit podíl obnovitelných energetických zdroj na primární spot eb energetických zdroj v takovém rozsahu, aby v roce 2010 byla v R dosažena cílová hodnota 6 % 3. P isp t snížením emisí skleníkových plyn k ochran klimatu 4. P isp t snížením emisí ostatních škodlivin do prost edí k ochran životního prost edí 5. P isp t ke snížení závislosti na dovozu energetických surovin 6. P isp t ke zvýšení diverzifikace a decentralizace zdroj energie, a tím ke zvýšení bezpe nosti dodávek energie 7. P isp t ke zvýšení podnikatelské jistoty investic do obnovitelných zdroj energie 8. Podpo it vytvo ení institucionálních podmínek pro zavád ní nových technologií a k jejich proniknutí na trh jak v tuzemsku tak v zahrani í 9. Využíváním biomasy p isp t k pé i o krajinu 10. Podporou využívání obnovitelných zdroj energie p isp t k vyšší zam stnanosti v regionech

Využívání obnovitelných zdroj obecn a výroba elekt iny z nich jsou v eské republice v sou asnosti upraveny ve dvou obecn jších zákonech – v zákon . 458/2000 Sb. (energetický zákon) a v zákon . 406/2000 Sb. (o hospoda ení energií) a v ad podzákonných norem (vyhlášky, cenová rozhodnutí, usnesení vlády). Zákon . 458/2000 Sb. – energetický zákon upravuje podmínky následovn : Obnovitelné zdroje energie jsou v energetickém zákon definovány jednak v cn v § 2, odst. 2, písm. 12 jako „…zdroje, jejichž energetický potenciál se trvale a samovoln obnovuje p írodními procesy“ a jednak taxativn pro výrobu elekt iny

19


eská republika

v § 31 pro ú ely zákona jako: • vodní energie do výkonu výrobny elekt iny 10 MWe, • slune ní energie, • v trná energie, • geotermální energie, • biomasa a bioplyn. Výroby elekt iny z obnovitelných zdroj se týkají následující ustanovení, kterými zákon: • zproš uje provozovatele p enosové soustavy (§ 24, odst. 10) a provozovatele distribu ních soustav (§ 25, odst. 11) povinnosti zajiš ovat všem ú astník m trhu s elekt inou neznevýhod ující podmínky v p ípad p enosu resp. distribuce elekt iny z obnovitelných zdroj , • zajiš uje výrobc m elekt iny z obnovitelných zdroj právo k p ednostnímu p ipojení svého zdroje elekt iny k p enosové soustav nebo distribu ním soustavám za ú elem p enosu nebo distribuce (§ 31, odst. 2), • stanoví provozovatel m distribu ních soustav povinnost vykupovat elekt inu z obnovitelných zdroj (§ 25, odst. 12) zp sobem, stanoveným provád cím právním p edpisem, • zmoc uje Ministerstvo pr myslu a obchodu k vydání vyhlášky (o zp sobu výkupu elekt iny z obnovitelných zdroj a z kombinované výroby elekt iny a tepla) podle § 25, odst. 12. (§ 98, odst. 7), • stanoví, že odchylky výkonu obnovitelných zdroj elekt iny z d vodu p irozené povahy t chto zdroj nesmí být d vodem odmítnutí práva k p ednostnímu p ipojení. Z provád cích vyhlášek, které byly k tomuto zákonu vydány Ministerstvem pr myslu a obchodu nebo Energetickým regula ním ú adem, se využití obnovitelných zdroj týká: • Vyhláška MPO . 252/2001 o zp sobu výkupu elekt iny produkované z obnovitelných zdroj a z kombinované výroby elekt iny a tepla. Ustanovení druhého odstavce § 1 íká, že výkup elekt iny je zajiš ován provozovatelem té distribu ní soustavy, ke které je výrobna elekt iny p ipojena. U výroben p ipojených k p enosové soustav je výkup elekt iny provád n územn p íslušným lokálním i regionálním provozovatelem distribu ní soustavy. • Odstavec 2 dále uvádí návod, jak stanovit výkupní cenu elekt iny z obnovitelných zdroj . Cena množství elekt iny vyrobené a odebrané z obnovitelných zdroj se sjednává v souladu s pravidly cenové regulace podle zvláštního právního p edpisu (cenový zákon), zohled ujíc snížené poškozování životního prost edí vznikající spalováním fosilních paliv, s ohledem na druh a velikost výrobního za ízení, kvalitu dodávané elekt iny, místo a zp sob p ipojení k elektriza ní soustav . Tato cena se vztahuje pouze na elekt inu prokazateln vyrobenou z obnovitelných zdroj a její zú tovací místo se ídí místem provozovatele distribu ní soustavy. V p ípad spalování palivových sm sí se uplatn ní regulované ceny vztahuje pouze na pom rnou ást odpovídající podílu obnovitelné suroviny v palivu. Vyhláška Energetického regula ního ú adu . 438/2001 Sb. (s novelou . 13/2003 Sb.), kterou se stanoví obsah ekonomických údaj a postupy pro regulaci cen v energetice. Energetický regula ní ú ad (ERÚ) Energetický regula ní ú ad (ERÚ) byl z ízen dnem 1. ledna 2001 zákonem . 458/2000 Sb., ze dne 28. listopadu 2000, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv tvích a o zm n n kterých zákon , ve zn ní pozd jších p edpis (energetický zákon), jako správní ú ad pro výkon regulace v energetice.

20

eská republika


Hlavní úkoly ERÚ •

Ochrana zájm spot ebitel p ed snahou energetických spole ností zvyšovat ceny.

•

D raz na kvalitu a spolehlivost dodávek energie spot ebitel m.

•

Podpora konkurence, tj. podpora vytvá ení funk ních pravidel trhu s elekt inou a plynem vedoucích ke snížení cen pro kone né zákazníky.

•

Zefektivn ní innosti energetických spole ností, tj. analýza dopad regula ních zásah , motivace energetických spole ností ke snižování náklad na dodávku energie a zefektivn ní regulovaných aktivit s cílem dosáhnout st edn dobé stability cen energie.

•

Stabilita cenové úrovn , tj. regulace p im eného výnosu podnikatelských aktivit, kvalitní, spolehlivá a bezpe ná dodávka energie kone ným odb ratel m.

Cenovým rozhodnutím ERÚ .1/2002 ze dne 27. listopadu 2001, jsou stanoveny minimální výkupní ceny elektrické energie z obnovitelných zdroj energie.

Minimální výkupní ceny elektrické energie z obnovitelných zdroj Druh obnovitelného zdroje MVE (do 10 MW) V trné elektrárny uvedené do provozu po 1.1.2004 V trné elektrárny uvedené do provozu p ed 1.1.2004 Výroba el. energie spalováním biomasy Výroba el. energie spole ným spalovánímpalivových sm sí biomasy a fosilních paliv Výroba el. energie spalováním bioplynu ve výrobnách uvedených do provozu po 1.1.2004 Výroba el. energie spalováním bioplynu ve výrobnách uvedených do provozu p ed 1.1.2004 Výroba el. energie využitím geotermální energie Výroba el. energie využitím slune ního zá ení

Min. výkupní cena [K /kWh] 1,55 2,70 3,00 2,50 2,00 2,40 2,50 3,00 6,00

Zdroj:Cenové rozhodnutí ERÚ .26/2003 ze dne 26. listopadu 2003

Vyhláška Energetického regula ního ú adu . 438/2001 Sb. (s novelou . 13/2003 Sb.), kterou se stanoví obsah ekonomických údaj a postupy pro regulaci cen v energetice. • V § 3, odst. 1, vyhláška vymezuje innosti s regulovanými cenami v odv tví elektroenergetiky a konstatuje, že od 1. ledna 2002 mezi takové innosti pat í i výroba elekt iny z obnovitelných zdroj . • V § 4, odst. 2, vyhláška stanovuje, že tato regulace se d je formou ú edn stanovené ceny jako ceny minimální. • V § 4, odst. 5, se stanoví, že cena za p enos elekt iny a ceny za distribuci elekt iny zahrnují mj. i složku související s krytím vícenáklad spojených s výkupem elekt iny z obnovitelných zdroj . • V § 5, odst. 1 , se konstatuje, že minimální výkupní ceny elekt iny z obnovitelných zdroj stanovuje ERÚ v souladu se zp soby uvedenými ve vyhlášce . 252/2001 Sb. • Paragraf 7 upravuje kompenzaci vícenáklad spojených s povinným výkupem elekt iny z obnovitelných zdroj odkazem na p ílohu . 6. V této p íloze se upravuje postup p i stanovení p ísp vku k cen distribuce elekt iny dodané kone ným zákazník m. Jeho výše se stanovuje jako rozdíl mezi individuální nákupní cenou elekt iny v dané distribu ní soustav a celostátn jednotnou minimální výkupní cenou.

21

eská republika P ehled politických aktivit v nových lenských státech Klí ovým dokumentem pro podporu obnovitelných zdroj je Cenové rozhodnutí Energetického regula ního ú adu, v konkrétním p ípad . 1/2003, kterým se stanovují ceny elekt iny a souvisejících služeb s ú inností od 1. 1. 2003. d) vytáp ní V eské republice je nyní v provozu ve v tších kotelnách (s výkonem 200 kW až 10 MW) n kolik set kotl na biomasu, které zabezpe ují teplo pro pr myslová za ízení nebo pro obce. Dále je v R instalováno více než 35 tisíc zplynovacích kotl na d evo pro vytáp ní rodinných dom (s výkonem 20 - 50 kW) a jako další zdroje tepla se v domácnosti ím dál tím ast ji používají krbová kamna, krby s krbovými vložkami nebo kachlová kamna na d evo. Biomasa pat í (a bude pat it) v R mezi nejvíce využívaný obnovitelný zdroj energie. Slune ní za ízení jsou p evážn využívána na oh ev užitkové vody. Na p itáp ní objekt v p echodném období jsou využívána již mén . Instalována jsou jak v objektech pro bydlení, tak také v objektech pr myslových, sportovních areálech, školách a pod. Využití tepelných erpadel pro výrobu tepla na vytáp ní není zatím tak rozší eno s ohledem na vysokou finan ní náro nost. Také bioplynová za ízení a následný kogenera ní zp sob výroby tepla a elekt iny na bázi bioplynu jsou v eské republice doposud mén rozší ena. Výše uvedené obnovitelné zdroje energie, které se v R využívají na výrobu tepla pro vytáp ní jsou v rámci Státního programu podporovány p edevším ze zdroj Státního fondu životního prost edí R (dále jen SFŽP) a v menší mí e z eské energetické agentury ( EA).

e) Doprava Významn ovliv uje život lov ka a to jak v pozitivním, tak i v negativním sm ru. Zatímco negativní vlivy na životní prost edí u jiných odv tví v eské republice klesají, u dopravy, zejména silni ní, rostou. Nep ízniv se vyvíjí i srovnání p epravních výkon ve prosp ch environmentáln nejmén šetrných druh dopravy a to dopravy silni ní nákladní.

22


eská republika

Koncepce postupného p esunu ásti nákladní p epravy, zejména v silni ní doprav , na druhy dopravy p ijateln jší pro životní prost edí, jako je doprava železni ní a kombinovaná pat í k základním atribut m resortních dokument dopravy (Dopravní politika R, St edn dobá strategie sektoru dopravy, telekomunikací a poštovních služeb, Rozvoj dopravních sítí v R do roku 2010).

Spot eba energie v doprav v eské republice celkem (TJ)

erné uhlí Koks Hn dé uhlí Letecký benzín Letecký petrolej Automobilní benzíny Motorová nafta Mazut, topný olej Zemní plyn Ostatní plynové deriváty Elektrická energie Ostatní formy energie Celkem

1995 1998 1999 2000 2001 2002 146,0 80,4 67,0 69,6 63,5 45,8 554,9 445,2 397,0 322,0 312,5 263,9 2 936,2 762,9 681,0 435,1 367,4 329,3 549,8 568,2 863,1 1 089,1 370,3 284,5 4 569,6 6 617,7 7 512,0 7 187,6 8 269,8 7 986,3 326,9 297,8 469,0 233,2 233,5 215,6 37 803,1 19 641,4 18 268,0 21 149,3 20 138,7 21 427,1 101,7 125,2 29,5 650,3 126,5 95,3 3 033,4 1 884,3 3 178,9 1 871,7 2 307,2 2 018,3 373,6 150,3 117,3 87,0 177,6 533,3 8 357,4 7 932,6 8 402,4 7 777,8 7 985,2 7 833,6 5 574,7 2 597,5 4 687,6 3 749,3 4 061,7 3 939,4 64 327,3 41 103,5 44 672,8 44 622,0 44 413,9 44 972,4

23


eská republika

V osobní doprav je hlavním cílem m stskou a aglomera ní pravidelnou dopravu p ednostn zajiš ovat ve ejnou hromadnou dopravou prost ednictvím integrovaných dopravních systém v etn podpory systém park-and-ride a bike-and-ride. Dlouhodobým úkolem je dále snižování vliv dopravy na kvalitu ovzduší, a to zvlášt v residen ních oblastech. Tento úkol je postupn realizován p ijímáním reduk ních opat ení ke snižování zát že životního prost edí z dopravy a projevuje se trvale snižujícími m rnými emisemi z dopravních prost edk . Nové právní úpravy stanoví p ísn jší požadavky na motorová vozidla v oblasti emisí výfukových plyn , jakosti pohonných hmot u dopravních prost edk a u nesilni ních mobilních stroj a zabezpe ují tak kompatibilitu s technickými požadavky p íslušných sm rnic EU. Aplikovaná reduk ní opat ení bude pot ebné do budoucna doplnit o opat ení restriktivního a ekonomického charakteru (nap . omezení provozu ve více exponovaných oblastech, vy íslení externích náklad a jejich postupné p evedení na majitele a provozovatele vozidel, apod.). Negativn dále p sobí dopravní hluk, vibrace a kontaminace p dy a vody v d sledku únik zne iš ujících látek v místech nakládky, vykládky a aplikace látek škodících životnímu prost edí. Nastavení norem p íslušných dopravn právních p edpis je pln v souladu s trendem snižování zdravotních rizik p sobených nadm rným hlukem a vibracemi p edevším v doprav silni ní, letecké a železni ní. Podmínky a kritéria jsou totožné s p edpisy mezinárodních dopravních organizací. Dalším z významných problém je bariérový efekt zp sobený stávající dopravní infrastrukturou ( asto násobný nebo sí ový). Ten zt žuje nebo znemož uje migraci voln žijících živo ich , což má za následek ztrátu p irozených stanoviš . Zpr chod ování stávající infrastruktury je mnohdy velmi obtížné, p esto by fragmentované krajiny m lo realizovat. U nové výstavby se v úsecích siln a rekonstrukce silnic, dálnic a železnic je nutné d sledné uplat ování proces SEA a EIA. Nemén závažným problémem, který negativn ovliv uje životní prost edí, je problematika nakládání s vy azenými dopravními prost edky. Dopravní prost edky s ukon enou životností jsou z pohledu jejich materiálového složení vhodnou komoditou k recyklaci. Z tohoto d vodu je nutné vytvá et podmínky, podporovat a p ijmout opat ení, která by otev ela cestu pro rozsáhlejší vstup podnikatelské sféry do recyklace autovrak . Politika EU v oblasti životního prost edí v posledních n kolika letech sm uje k prevenci zne iš ování. Bylo vyvinuto a v n kterých p ípadech i zavedeno mnoho nástroj , které napl ují základní myšlenku strategie istší produkce. Jedním z nich je systém environmentálního managementu (EMS), zavád ný podle mezinárodních standard ady ISO 14 001 a Na ízení Evropského parlamentu a Rady o environmentáln orientovaném systému ízení a auditu (EMAS). Jeho úsp šné dobrovolné zavedení v organizacích napomáhá zabezpe ovat ochranu životního prost edí v rozsahu v tším než stanoví zákon. Z pozice mezinárodních aktivit je problematika negativních vliv dopravy na zdraví a životní prost edí ešena v rámci spole né aktivity WHO a EHK/OSN Pan-evropský program pro dopravu, zdraví a životní prost edí. f)

stavebnictví

V eské republice se za íná prosazovat a uplat ovat ekologická a energetická legislativa, která napomáhá snižování energetické náro nosti a to jak na stran výroby energií, tak na stran její spot eby. Zárove je snahou, aby nov vznikající legislativa podporovala a napomáhala využívání obnovitelných zdroj energie, které minimáln poškozují životní prost edí a šet í zásobu fosilních paliv. Proto v R byla v sou asné dob p ijata ada zákon , vyhlášek, norem, p edpis a na ízení, které podporují úspory energií, ekologii a jsou v souladu se sm rnicemi EU a dalšími mezinárodními závazky. B žn provád ná výstavba, která byla realizována v minulých letech (v bývalém eskoslovensku), byla poplatná v té dob platným, normám a p edpis m a tepeln technické parametry objekt byly stanoveny s ohledem na relativn levné energie. M rná spot eba energie na vytáp ní rodinného domu byla v lepším 2 p ípad cca 130 kWh/m za rok. P í inou pom rn vysoké m rné spot eby energie pro vytáp ní d íve postavených byt oproti zemím EU je skute nost, že v tšina byt nemá zvláštní tepelnou izolaci. Je zde tedy výrazný potenciál pro úspory energie, pokud budou tepelné izolace dodate n v rámci oprav provedeny. V sou asné dob u nové b žn provád né výstavby je již pamatováno na úspory energií, jejichž ceny za posledních deset let výrazn vzrostly. Dá se však ale íci, že až nov (v listopadu 2002) schválená SN

24

eská republika P ehled politických aktivit v nových lenských státech 73 0540-2 se zasazuje o to, že každý nový i rekonstruovaný d m je tém nízkoenergetický a jeho 2 m rná spot eba energie na vytáp nou plochu by m la být cca 50 kWh/m za rok. Dodržovaní tepeln -technických norem eší nap íklad provád cí vyhláška, MPO R k zákonu . 406/200 Sb. o hospoda ení energií, . 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti ú innosti užití energie p i spot eb tepla v budovách, jež po ítá s nov požadovanými hodnotami m rné spot eby tepla p i vytáp ní budov, které vycházejí z nové SN 73 0540-2. V projektech nízkoenergetických dom se již v tšinou uvažuje s využitím obnovitelných zdroj energií (nap . instalace slune ního za ízení pro oh ev užitkové vody a na p itáp ní , kotel na biomasu s akumula ní nádrží, tepelná erpadla a pod.) a druhotných zdroj energií (využití odpadního tepla z v trání pro p edeh ev p ivád ného erstvého vzduchu nebo na p edeh ev užitkové vody pomocí vým ník pro zp tné získávání tepla), které p ispívají jak ke snížení spot eby fosilních paliv, tak také ke snížení emisí zat žujících naše životní prost edí.

g) ekologická a zem d lská politika (nep ímý vliv na OZE) Výrazné zhoršení stavu životního prost edí koncem 80. let, které bylo v R d sledkem centrálního plánování, podce ování v deckých poznatk , ignorování zásady udržitelnosti, obcházení demokratických rozhodovacích proces a úplné absence právního a institucionálního rámce ochrany životního prost edí, byla v 90. letech z velké ásti zastavena a v n kterých ohledech i napraveno. K tomu pomohla celá ada legislativních opat ení a to zejména: Aktualizovaná Státní politika životního prost edí eské republiky z roku 2001 (dále jen „SPŽP“) a její posouzení dle zákona . 244/1992 Sb., o posuzování vliv rozvojových koncepcí a program na životní prost edí, jejímž cílem je zejména : 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Snížit emise škodlivin do životního prost edí Snížit erpání neobnovitelných zdroj energií Chránit a zlepšit stav p írody a krajiny Chránit zdraví lidí Chránit a zlepšit stav sídel Zlepšit environmentáln odpov dné jednání obyvatel a rozhodování orgán ve ejné správy

Stanovené referen ní cíle ochrany životního prost edí také respektují požadavky stanovené v eské legislativ a v politikách Evropské unie a eské republiky. Jedná se hlavn o následující legislativní opat ení, která mají nep ímý i p ímý vliv na využití OZE: • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

zákon . 86/2002 Sb., o ochran ovzduší Usnesení vlády .480/1999 Strategie ochrany klimatického systému Zem v R zákon . 86/2002 Sb., o ochran ovzduší, v platném zn ní zákon . 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování zne išt ní na ízení vlády . 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro n které látky zne iš ující ovzduší a zp sob p ípravy a provád ní emisních inventur a emisních projekcí zákon . 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Stockholmská úmluva o POPs Rámcová úmluva o zm n klimatu zákon . 254/2001 Sb., o vodách zákon . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích zákon . 334/1992 Sb., o ochran ZPF Zákon . 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování zne išt ní zákon .458/2000 Sb. (energetický zákon) zákon . 406/2000 Sb., o hospoda ení s energií bude p ipraven nový zákon ke sm rnici 2001/77/ES zákon . 185/2001, o odpadech Plán odpadového hospodá ství R Státní energetická koncepce Navrhovaná Dopravní politika R

25


• •

• •

eská republika

Zpracovávané územn energetické koncepce a programy snižování emisí a imisí do ŽP Národní program snižování emisí R Kjótský protokol (Evropský program klimatické zm ny) Rozhodnutí 93/389/EHS o mechanismu ES pro monitorování skleníkových plyn

Aktualizovaná Státní politika životního prost edí cíl:

eské republiky si klade v souvislosti s využitím OZE za

•

Schválit a realizovat Koncepci ekologické da ové reformy.

•

Vytvo it jasná pravidla vztah mezi využíváním obnovitelných zdroj elekt iny a ochranou p írody a krajiny tak, aby nebyla ani jedna z t chto oblastí diskriminována.

•

p ipravit program zem d lského využití pro pozemky, které z d vodu zne išt ní nelze použít pro produkci potraviná ských nebo krmivá ských plodin, pop . pro pastvu a podporovat jejich dekontaminaci a p ípadné využití pro nezem d lskou innost a p stování technických nebo energetických rostlin;

•

vy ešit problém za len ní ploch, na nichž jsou p stovány rychle rostoucí d eviny a p ípadn jiné netradi ní trvale rostoucí d eviny;

•

podporovat zvýšené využívání zem d lské biomasy jako obnovitelných surovin a pro energetické ú ely;

•

podporovat programy na technické a energetické využití biologicky rozložitelných odpad a jiných biodegradabilních látek;

•

podporovat maximální využívání d evní hmoty, jako p írodního dob e zpracovatelného materiálu a energetické suroviny z obnovitelného p írodního zdroje;

Environmentální požadavky na energetickou politiku: •

podporovat vyšší využití obnovitelných a druhotných zdroj energie a potenciálu úspor prost ednictvím zákona na podporu výroby energie z obnovitelných zdroj a v rámci Státního programu podpory úspor a využívání obnovitelných zdroj energie s cílem zvýšit jejich podíl na krytí celkové spot eby primárních energetických zdroj do roku 2010 minimáln na 8 % (19 % k roku 2030) podílu elekt iny a podíl obnovitelných zdroj energie minimáln na 6 % (18 % k roku 2030) z celkové spot eby primárních energetických zdroj ;

h) politika v decko-technického výzkumu (finan ní aspekt, priority výzkumu,…) Zajišt ní podpory výzkumu a vývoje je významnou sou ástí Lisabonského procesu. Pro podporu výzkumu a vývoje nabyl v R ú innosti zákon . 130/2002Sb. o podpo e výzkumu a vývoje z ve ejných prost edk a o zm n n kterých souvisejících zákon . Pro realizaci a podporu výzkumu a vývoje v R byla p ijata následující opat ení: • • • • • • • •

aktivn se podílet na realizaci 6. Environmentálního ak ního programu a 6. rámcového programu EU pro v du a výzkum; využívat v deckých institucí (AV R, vysokých škol a výzkumných ústav ) p i formulování priorit výzkumu a vývoje v oblasti ochrany životního prost edí a odborné garanci resortních program ; spolupracovat s Komisí pro životní prost edí AV R a Technologickým centrem AV R; zajistit transformaci odborné informa ní základny; prosazovat výzkum technologií a za ízení pro ochranu a zlepšování životního prost edí a udržitelný rozvoj; vytvo it informa ní systém výzkumu a vývoje; aktivn podporovat výzkum nových biotechnologických sm r v zem d lství spojený s hodnocením rizik jejich implementace pro životní prost edí; zajistit výzkum efektivního využití p írodních materiálových a energetických zdroj , ochrany p írodních zdroj v materiálových tocích a nakládání s odpady, ochrany vodních zdroj a vody v krajin ;

26

eská republika P ehled politických aktivit v nových lenských státech • výzkumnými p ístupy podpo it racionální využití energie a vytvo it podmínky pro rozvoj nových technologií pro obnovitelné energetické zdroje; • aktivn prosazovat opat ení k ochran proti emisím skleníkových plyn v R, progresivní trendy ochrany atmosféry; • nadále zajiš ovat a prohloubit výzkum v oblasti studia vliv životního prost edí na lidské zdraví; • iniciovat, podporovat a rozvíjet výzkum prost edk pro tvorbu akusticky p ijatelného prost edí, v etn vývoje za ízení s nízkými emisemi hluku a akusticky nejvhodn jších dopravních systém • podporovat výzkum s cílem vytvo it efektivní nástroje ochrany životního prost edí, p edevším ekonomické; • formulovat metody a indikátory pro monitorování a ochranu životního prost edí, monitorovaní dlouhodobých zm n v ekosystémech. i)

propagace a reklama (mediální kampa , výcvik profesionál ,…)

Vysoké ve ejné pov domí v environmentální oblasti je v R základním a prioritním p edpokladem úsp šné realizace Státní politiky životního prost edí, ale rovn ž p ipravované Národní strategie udržitelného rozvoje. Mnohaletá absence vzd lávání obyvatel k ochran životního prost edí zp sobila nízkou úrove jejich environmentálního pov domí, což se postupn odrazilo na n kolika generacích v podob neznalostí, lhostejnosti, nedostate né environmentální výchov d tí, a ostatních klí ových skupin k ochran p írody, k ochran zdraví a k udržitelnému rozvoji. Základním nástrojem pro zvyšování ve ejného pov domí v záležitostech životního prost edí, je environmentální vzd lávání, výchova a osv ta (EVVO). Ostatní nástroje viz kapitola Informa ní nástroje, Nástroje strategického plánování a Nástroje zapojování ve ejnosti. V roce 2000 byl zpracován a vládou schválen Státní program environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty v R (SP EVVO R) a Ak ní plán SP EVVO R na léta 2001-2003. Ak ní plán je každé t i roky aktualizován, v sou asné dob je schválen nový Ak ní plán SP EVVO R na léta 2004-2006. Jeho sou ástí je i systém environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty ú edník správních ú ad a zam stnanc ve ejné správy. Lze konstatovat, že realizace Státního programu EVVO nevyžadovaly p ílišné finan ní náklady.

R je úsp šná ve všech oblastech, které

Environmentální vzd lávání, ekologie a ochrana životního prost edí pronikla významn ji do osnov vysokých škol, st edních a základních škol i p edškolní výchovy. P esto je t eba roli EVVO v rámci vzd lávání ve školách všech stup nadále posilovat, a to v etn podpory mimoškolních aktivit, zam ených na pozitivní p ístup k p írod a životnímu prost edí. Zájem ve ejnosti o problematiku ochrany životního prost edí se od po átku devadesátých let snížil a asto je omezen na mediáln p itažlivé kauzy p ípadn na problémy v t sném okolí bydlišt i pracovišt . V této souvislosti se výrazn projevuje absence pravidelných výchovn vzd lávacích po ad v rozhlase a ve ejnoprávní televizi zam ených na ekologii a problematiku životního prost edí a jeho ochrany. 2-3.

Vývoj v poslední dob a perspektivy

Ochrana životního prost edí v kontextu sm ování k udržitelnému rozvoji (využití OZE) se stala globálním problémem, jehož ešení nelze hledat pouze na území jednoho státu i regionu, ale jenž si vyžaduje komplexní p ístup p esahující hranice stát i kontinent . Spole ný a koordinovaný mezinárodní p ístup je jediná efektivní cesta k ešení globálních environmentálních problém . Tento p ístup se v posledních letech vyzna uje velkou dynamikou, kterou dokazuje rostoucí po et mnohostranných a dvoustranných smluv o prevenci, snížení a eliminaci negativních dopad hospodá ského rozvoje, lidských inností, p írodních katastrof a ekologických havárií na životní prost edí. Novou dimenzi v rozvoji mezinárodní spolupráce znamenal Sv tový summit o udržitelném rozvoji, který se uskute nil v zá í 2002 v jihoafrickém Johannesburgu. Summit potvrdil vzájemnou provázanost hospodá ských, sociálních a environmentálních politik a p ijal adu komplexních cíl k dosažení udržitelného rozvoje.

27

eská republika


Mezinárodní spolupráce tedy náleží mezi d ležité nástroje SPŽP R, p i emž hlavním cílem je podpora mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany životního prost edí na bilaterální a multilaterální úrovni a p ísné uplat ování environmentálních standard odpovídajících mezinárodním závazk m i požadavk m národní legislativy. Vedoucí úlohu v mezinárodních environmentálních procesech bezesporu sehrává Evropská unie a eská republika tak dostává p íležitost intenzivn ji se zapojovat do dialogu na mezinárodní úrovni nad otázkami ochrany životního prost edí a udržitelného rozvoje, do mechanism mezinárodní spolupráce a aktivitami na svém území i podporou aktivit v jiných oblastech sv ta se podílet na ešení existujících problém v širším kontextu environmentální politiky Evropské unie. R. Jedním z nejd ležit jších institucionálních nástroj je Státní fond životního prost edí Tato ve ejnoprávní státní finan ní instituce rozhodujícím zp sobem podporuje environmentální investice municipálních i ostatních subjekt . Fond tedy konkrétn poskytuje p ímou a nep ímou finan ní podporu ve smyslu § 3 a § 4 zákona . 388/91 Sb., o Státním fondu životního prost edí R, a to formou dotace, p j ky i p ísp vku na áste nou úhradu úrok . O použití finan ních prost edk Fondu rozhoduje ze zákona ministr životního prost edí eské republiky. Poradním orgánem ministra je dle zákona o Fondu Rada Fondu. K podpo e financování jednotlivých projekt jsou vydávána Rozhodnutí ministra o poskytnutí podpory z Fondu. Kancelá Fondu zabezpe uje realizaci podpor, které vyplývají z Rozhodnutí ministra ŽP. Význam této instituce vzroste, protože se bude podílet na spolufinancování projekt hrazených z fond EU - Fondu soudržnosti a Opera ního programu Infrastruktura.

Podíl investic na ochranu životního prost edí na HDP v %. % HDP 3,0

Podíl investic na ochranu ŽP na HDP v % Podíl výdaj z centrálních zdroj na HDP v %

2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001

rok

Centrální zdroje = státní rozpo et, FNM, SFŽP R. Zdroj: SÚ, MF, MŽP. V roce 2001 se jednalo o podíl environmentálních investic ve výši 0,9 % HDP, což v podob konkrétní znamená ástku 19,9 mld. K . Podíl environmentálních investic na celkových byl v roce 2001 ve výši 3,3 %. V období 1994 až 1997 bylo tém 60 % environmentálních investic sm ováno na ochranu ovzduší a klimatu, které byly vyvolány zákonem . 309/1991 Sb., o ochran ovzduší, pozd ji nahrazený zákonem . 86/2002 Sb. Výrazného snížení zne išt ní ovzduší bylo dosaženo investi ními prost edky vynaloženými na koncové technologie (end of pipe), nap . filtry, lapa e). U t chto technologií se nejedná o preventivní opat ení p ed zne iš ováním, ale pouze o snižování vzniklých emisí. Investice v oblasti ochrany vod byly v letech 1994 až 1997 stabiln na úrovni cca 10 mld. K ( v roce 1994 ve výši 10,8 mld. K a v roce 1997 ve výši 11,3 mld. K ), tj. v rozmezí 27 – 38 %. Celkové investice do životního prost edí inily cca 34,5 mld. K ro n v období 1994 až 1997.

28

eská republika


Podíl investic na ochranu životního prost edí na jednotlivých složkách v roce 2001.

7%

0%

7%

3%

2%

45%

ochrana vody (s výjimkou podzemní) ochrana ovzduší a klimatu ekologické nakládání s odpady rekultivace p dy ochrana p írody a krajiny

36%

redukce vlivu fyzikálních faktor ochrana p dy a podzemní vody

V roce 2001 tvo ily vlastní zdroje investor v absolutním vyjád ení cca 12,5 mld. K , což odpovídá cca 63 % z celkových investic vynaložených na ochranu životního prost edí a návratné úv ry 2,5 mld. K , tj. 12,5 %. Výdaje na životní prost edí jsou významnou položkou výdaj ve ejných rozpo t . Explicitn vyjád eno bylo v letech 1990 až 2001 vynaloženo v rámci statisticky sledovaných investic na ochranu životního prost edí 295,7 mld. K .

Výdaje ze státního rozpo tu, státních fond , Fondu národního majetku a územních rozpo t na ochranu životního prost edí v roce 2002. 17% 14%

58%

státní rozpo et státní fondy FNM R územní rozpo ty

11%

Výdaje Fondu národního majetku zahrnují finan ní prost edky vynaložené na ešení starých ekologických škod vzniklých u podnik p ed privatizací. Výdaje státního rozpo tu v roce 2002 byly zam eny p edevším na ochranu vody ve výši cca 1,1 mld. K a ochranu biodiverzity a krajiny ve výši cca 1,8 mld. K . Ze zdroj státních fond , tj. zejména Státního fondu životního prost edí R, byla nejvýrazn ji financována oblast ochrany vody ve výši cca 1,9 mld. K a ochrany ovzduší ve výši cca 1,4 mld. K – viz tabulka .1. Výdaje územních rozpo t byly v roce 2002 sm ovány p edevším do oblasti ochrany vody ve výši cca 6,8 mld. K a nakládání s odpady ve výši cca 5,4 mld. K .

29

eská republika

P ehled politických aktivit v nových lenských státech SFŽP pat í mezi nejvýznamn jší zdroj financování environmentálních investic v Z finan ních prost edk 36,1 mld. K .

Státního fondu životního prost edí

R.

R bylo v letech 1992-2002 vydáno

Vývoj p íjm a výdaj Státního fondu životního prost edí R podle složek životního prost edí , 1992 - 2002.

6 000,0 5 000,0 4 000,0 mil. K

3 000,0 2 000,0 1 000,0 0,0

výdaje

p íjmy

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

P íjmy Fondu tvo í zejména poplatky za vypoušt ní odpadních vod do vod povrchových, poplatky za vypoušt ní škodlivých látek do ovzduší, poplatky podle zákona o odpadech, odvody za odn tí p dy ze zem d lského p dního fondu, poplatky za skute ný odb r podzemních vod ve výši 50 % jejich celkového objemu, úhrady odvád né do státního rozpo tu za vydobyté nerosty, pokuty uložené orgány správce Fondu a eskou inspekcí životního prost edí za porušení p edpis a opat ení k ochran životního prost edí, pen žní p íjmy z postihu žadatel za neoprávn né použití nebo zadržení prost edk Fondu, další p íjmy stanovené obecn závaznými právními p edpisy v jednotlivých úsecích životního prost edí. Dalšími zdroji na financování projekt v oblasti životního prost edí jsou nap íklad p edvstupní fondy EU Phare a ISPA a mezinárodní finan ní instituce nap . úv r od Evropské investi ní banky. Na regionální úrovni je využíván program CBC Phare (Cross-Border Co-operation), který je zam ený p edevším na podporu investi ních projekt do infrastruktury, a který bude po vstupu do EU nahrazen programem INTERREG III.

3. Zhodnocení klí ových aktivit

3-1. Zpráva o úsp šných projektech na národní úrovni Slunce do škol Program “Slunce do škol” je projekt garantovaný Státním fondem životního prost edí a vypracovaný Ministerstvem životního prost edí spole n s Ministerstvem školství, mládeže a t lovýchovy v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdroj energie Byl spušt n na za átku roku 2000. Praktická ást tohoto programu sestávala v instalaci nízkovýkonných fotovoltaických a fototermických za ízení ve školách. Výchovným zám rem projektu bylo ukázat student m možnosti výroby energie ze slune ního zá ení. Školy mohly dostat grant ve výši až 90 % celkových náklad . Od za átku projektu bylo zapojeno 273 školních instalací v celkové cen 21 900 000 K . V kv tnu 2003 byl projekt pozastaven a momentáln se zpracovává jeho nové zn ní.

30


eská republika

3-2. P íklady nejlepších aktivit na oblastní i místní úrovni (dle technologie nebo obecn OZE) V trná elektrárna v Jind ichovicích pod Smrkem v severních echách V ervnu 2003 byl zahájen provoz dvou v trných elektráren v severních echách v Jind ichovicích pod Smrkem. Dodávají elekt inu celému mikroregionu na samém severu eska. Elektrárny vyráb jí elekt inu o celkovém výkonu 1200 kW. a náklady inily 60 milión korun, z ehož podpora od Státního fondu životního prost edí byla ve výši 51 mil. korun. Obec m že takto získat dostatek finan ních prost edk na podporu svých obyvatel v dalších ekologických projektech. Návratnost projektu je vypo ítána na 9 let. Na po átku výstavby v trných elektráren byl fakt, že obec Jind ichovice nebyla zahrnuta do plánu plynofikace. Starosta Pávek tedy zadal vypracování energetické koncepce, která by stála na místních obnovitelných zdrojích. Zpo átku se setkával pouze s despektem, ale nakonec se jeden energetik našel a projekt vypracoval. Nejt žší na celém projektu však podle Pávkových slov nebylo sehnat peníze, dodavatele i samotná stavba, ale p ekonat pochybnosti a ned v ru ú ad i místních lidí. Báli se dopadu na ptactvo a p ílišné hlu nosti rotor , toto vše se ovšem úsp šn poda ilo vyvrátit i vy ešit a te jsou podle starosty Jind ichovi tí na elektrárny pyšní. Projekt má také informa ní hodnotu, nebo od jeho spušt ní jej p išlo shlédnout již tisíce návšt vník . Radnice plánuje otev ení malého informa ního centra pro energetickou hospodárnost, obnovitelné zdroje energie a ekologickou výchovu. Starosta Petr Pávek již však plánuje další ekologický projekt. Má jím být linka na zpracování biomasy za 65 milion korun. Linka by p evážn zpracovávala kravskou kejdu, kaly, ale i p stovanou fytomasu. Vyrobené pelety z malé ásti budou zásobovat obecní kotelnu na biomasu, z velké ásti však p jdou na prodej. Materiálu ke zpracování se v kraji podle Pávka najde víc než dost. Kotelna v sou asné dob vytápí obecní objekty a jeden krajský domov d chodc . Úspory na provoz kotelny dosahují ádov 200 tisíc korun. Trhové Sviny – výroba tepla a elekt iny z biomasy Projekt Tepelného hospodá ství s.r.o. v Trhových Svinech je zcela jedine ný, jelikož to bude první p ípad kombinované výroby tepla a elekt iny (kogenerace) z biomasy v eské republice. Není b žný ani v celoevropském kontextu. Trhové Sviny jsou malé m sto (5000 obyvatel) na jihu ech ležící 20 km od rakouských hranic v malebné, kopcovité krajin . Ve m st byla p vodn teplárna produkující teplo z hn dého uhlí. Sestávala ze ty kotl (typ Slatina) o výkonu 4x2500 kW, které byly ve velmi špatném, neefektivním stavu. V roce 1994 byly dva tyto kotle pozastaveny a dva byly nahrazeny novými plynovými kotli (typ Slatina) o výkonu 2x3000 kW. K další zm n došlo v roce 1999, kdy byly dva zbývající, pozastavené kotle na uhlí nahrazeny jedním kotlem na biomasu o výkonu 2500 kW (typ Kohlbach). V roce 2000 v teplárn nainstalovaly dv kogenera ní jednotky, které používají jako palivo plyn a vyráb jí elekt inu o výkonu 2x22 kW a teplo o výkonu 2x40 kW. Elekt ina je ovšem prozatím využívaná pouze v rámci teplárny. V sou asnosti teplárna zásobuje teplem všechny m stské budovy (p t škol, t i kliniky, m stský ú ad, sportovní hala, kulturní d m) a také ty i sta domácností. Spole nost Tepelné hospodá ství s.r.o. je majetkem M sta Trhové Sviny (100%). V roce 2003 spole nost vyvíjí projekt rozší ené kogenerace pouze na bázi biomasy. Instalován bude druhý kotel Kohlbach o tepelném výkonu 2800 kW th a kogenera ní jednotka ORC modul (Turboden T 600) o elektrickém výkonu 600 kW el. Pozitivní následky realizace projektu: - propagace využití moderních technologií mezi odborníky i ve ejností - praktická ukázka výhod ORC systému oproti parnímu systému pom že zvýšit možnosti pro další takové realizace - první realizace tohoto druhu, tj. ORC systému, s pomocí zkušeností etablovaných výrobc (Kohlbach, Turboden) udá standard v oblasti emisních limit , efektivity, a bezpe nosti provozu pro další projekty - fungující projekt pom že p esv d it váhající investory o p ednostech energie z biomasy - tento projekt pom že snížit tržní cenu po áte ních investic, takže by mohl být realizovatelný i p ípadnými dalšími investory a také m že pomoci p esv d it eské výrobce, aby za ali vyráb t tento systém v eské republice, což by jej u inilo mnohem levn jším a dostupn jším

31


eská republika

Centrální zdroj tepla na biomasu – obec Dešná Jedná se o pilotní projekt– první za ízení tohoto druhu v eské republice, které bylo dodáno eskými výrobci a dodavateli. P edstavitelé obce reagovali na vyhlášený program ozdrav ní ovzduší MŽP R a SFŽP a rozhodli se nahradit p evažující uhelné lokální vytáp ní centrálním zdrojem na biomasu. Bezprost ední okolí obce nabízí p ebytky sláma. P vodn se uvažovalo o pom rn drahé technologii z Dánska. P i výb rovém ízení na dodavatele stavby se však ukázalo, že eská technologie je srovnatelná a cenov dostupná. Instalovaný výkon zdroje 2,7 MW posta uje pro vytáp ní a p ípravu teplé užitkové vody jak v obci Dešná, tak v sousedních Dan ovicích i Pla ovicích. Tyto obce jsou vzdáleny 600 m od prozatím ukon eného rozvodu tepla v Dešné. S napojením t chto místních ástí se uvažuje v budoucnu. Zdroj byl uveden do trvalého provozu v roce 1998. epková a obilní sláma se po sklizni lisuje do kvádrových balík o rozm rech 120x90x160 cm na polích v bezprost ední blízkosti obce. Ve skladu lze umístit asi 270 balík slámy o váze jednoho balíku asi 280 kilogram , což p edstavuje zhruba 75 tun. Toto množství posta í podle odb ru tepla na 14 až 15dn . Denní spot eba slámy se pohybuje okolo 1,5 tuny (6 balík) p i venkovní pr m rné teplot 10°C, do 5,5 tuny (20 balík ) p i teplot –15 až -20°C. Krom slámy je kotelna schopna spalovat d evní št pky a piliny, které jsou p evážn získávány z místní pily. D evní hmota slouží rovn ž jako náhradní palivo v p ípad nedostatku slámy nebo technických problém . Bohužel bez dotace a zvýhodn né p j ky by centrální systém zásobování teplem v obci s malou hustotou pot eby tepla nemohl být realizován. Z lokálního hlediska systém pro obec p ináší tyto výhody: • obec sama m že ovliv ovat cenu tepla • vznikly další pracovní p íležitosti • p i získávání paliva se podporuje podnikání v míst výkupu • peníze za teplo z stávají v obecním rozpo tu. Ze širšího pohledu lze dále konstatovat, že bioenergetika pomáhá ešit další problém, který stále nabývá na významu, a to je nad produkce potraviná ského zem d lství.. V neposlední ad je nepominutelný i fakt, že dochází ke zlepšení stavu životního prost edí jak v míst provozovaného za ízení, ale s prohlubováním skleníkového efektu v d sledku emisí fosilního CO2.

Hradec Králové Elektrárna o výkonu deseti megawatt , která by vyráb la elektrickou energii nebo teplo ze š ovíku, slámy i sena, by m la vyr st v Hradci Králové. Projekt p ipravuje královéhradecká spole nost EGST. Zám r výstavby elektrárny již schválila hradecká m stská rada. Pilotní projekt po ítá s rozb hnutím jednoho desetimegawattového bloku. Topit by se m lo za ít cca ve druhé polovin roku 2005.. Firma již oslovila p es 150 zem d lských podnik v Hradeckém kraji, od kterých dostala p íslib p stování jakékoli fytomasy: slámy, sena nebo rostlin p stovaných speciáln pro tyto ú ely. Hradecká radnice nyní zjiš uje, jaký dopad by m l provoz elektrárny na životní prost edí, protože byly vysloveny obavy, že jedním z problém by mohl být nár st dopravy spojený s provozem elektrárny. Dopravn se má provoz opírat o železnici.

32


eská republika

3-3. Osv tové aktivity „Obnovitelné zdroje energie“ – workshop (Praha, 19.4. 2004) Ob anské sdružení Energy Centre eské Bud jovice (EC B) ve spolupráci s organizací EREC uspo ádalo dne 19. dubna 2004 v Praze workshop „Obnovitelné zdroje energie - politický rámec v eské republice a v EU“. Workshop byl sou ástí projektu „Obnovitelné zdroje energie v EU a kandidátských zemích“ (finan n podpo eného EU, programem Altener) a konal se v budov Magistrátu hlavního m sta Prahy pod laskavou záštitou radního hl. m. Prahy, RNDr. Miloše Gregara. Spolupo ádající partner EREC (European Renewable Energy Council) sídlí v Bruselu a organiza n slu uje n kolik evropských asociací a sdružení. Pat í mezi n nap . Evropská asociace fotovoltaického pr myslu, Evropská asociace malých vodních elektráren, Evropská asociace biomasového pr myslu, Evropská asociace v trné energie atd. EREC vytvá í fórum pro vým nu informací a diskuzi o obnovitelných zdrojích energie (OZE), podporuje a snaží se prosazovat politické aktivity a propaguje evropské produkty z oblasti OZE na sv tovém trhu. Tuto organizaci na workshopu reprezentoval pan Oliver Schäffer, který je politickým poradcem v oblasti obnovitelné energie a p t let se v noval této tematice v Evropském parlamentu. V úvodu byli ú astníci p ivítáni radním hl. m sta Prahy, RNDr. Milošem Gregarem a editelkou Energy Centra eské Bud jovice, Mgr. Ivanou Klobušníkovou, která celý workshop moderovala. Jaká je politika EU v oblasti OZE? O sou asné situaci v oblasti využití OZE v zemích EU byli p ítomní poslucha i informováni ve dvou p ednáškách panem Oliverem Schäfferem z organizace EREC. První p ednáška se týkala politického rámce pro OZE v Evropské unii. V jejím úvodu pan Schäffer stru n informoval o aktuální politice EU v oblasti obnovitelné energie a energetické hospodárnosti, o chystaných sm rnicích a plánech. V roce 2003 byla nap íklad schválena Sm rnice o restrukturalizaci da ového systému pro energetické produkty a elekt inu, Sm rnice o propagaci kogenerace založené na tepelné poptávce na vnit ním trhu, byly navrženy Sm rnice na propagaci energeticky hospodárných koncových výrobk a na propagaci energetických služeb i Sm rnice o ekologických požadavcích na nové energetické spot ebi e. D ležitý je Ak ní plán energetické hospodárnosti mající za cíl snižovat energetickou náro nost tvorby HDP v zemích EU o 1 % za rok do roku 2010, ambiciózn jší cíle budou prodiskutovány na konferenci v Bonnu na za átku ervna 2004.

Indikativní cíl pro 15 zemí EU je dosažení 22 % podílu OZE na celkové produkci elekt iny do roku 2010, pro kandidátské zem by m l tento podíl init 11 % v roce 2010, v eské republice je plánováno zvýšení na 8 %. Podrobn ji se pan Schäffer rozhovo il o Sm rnici pro energetickou náro nost staveb (Directive 2002/91/EC), která poskytne projektant m v tší flexibilitu ke spln ní požadavk na snížení energetické náro nosti co nejefektivn jším investi ním zp sobem. Tato sm rnice se zabývá problematikou zateplování budov, vytáp ní, oh evu vody, chlazení, ventilace, osv tlení, vnit ního klimatu, pozice a orientace stavby a samoz ejm také instalacemi na využití OZE. Také poskytuje základ pro výpo et certifikát energetické náro nosti staveb a navrhuje spole nou metodologii výpo t standard energetické náro nosti. Další diskutovanou sm rnicí byla Sm rnice 2003/30/EC o podpo e využití biopaliv v doprav . V tomto oboru se po ítá s 20 % nahrazením tradi ních paliv palivy alternativními. Samotná sm rnice umož uje lenským stát m stanovovat r zné výše daní a da ové výjimky pro biopaliva. Návrh sm rnice vycházel mezi jinými z následujících fakt : doprava má na sv domí 28 % z celkové sumy emisí CO2, 84 % z dopravních emisí pochází ze silni ní dopravy. Pokud nedojde k zásadním opat ením, tak se emise CO2 zvýší za období 1990 – 2010 o 50 %. Mezi cíle Sm rnice pat í dosažení 2 % podílu biopaliv na celkové spot eb paliv na bázi ropy v lenských zemích do roku 2005 a 5,75 % do roku 2010. Biopaliva p itom mohou být rozd lena do t í kategorií – istá, smíšená s minerálními ropnými deriváty a kapalná derivovaná z biopaliv jako etanol. Všechny lenské státy (EU 25) budou každý rok podávat zprávu o celkovém prodeji motorových paliv a podílu biopaliv. V roce 2006 podá Komise zprávu Evropskému parlamentu a Rad o vývoji v biopalivech a p ípadn doporu í zm ny v cílech a strategii. Na záv r pan Schäffer informoval o podp rných programech EU týkajících se obnovitelných zdroj energie, pat í mezi n nap . Intelligent Energy for Europe, Kampa za ve ejnou osv tu (Public Awareness Campaign) i 6. rámcový program pro th v du a výzkum (6 RD&D Framework Programmes). Trh s obnovitelnou energií v EU Druhá p ednáška Olivera Schäffera nesla název „Rozvoj trhu s obnovitelnou energií – stav a perspektivy“. Poslucha i se mohli dozv d t, že v Evrop se v období 1990 – 2003 díky obnovitelné energii vytvo ilo již 200 000 nových pracovních míst. Ro ní obrat trhu s obnovitelnou energií iní momentáln 10 miliard euro. Vznikl tak nový podnikatelský sektor a vytvá ejí se nové technologie.

33

eská republika

P ehled politických aktivit v nových lenských státech Tabulka: Budou dosaženy cíle stanovené dokumentem White Paper do roku 2010?

1995

2001 EUROSTAT

Míra ro ního r stu 19952001 %

Cíle dokumentu White Paper 2010

Pot ebná míra ro ního r stu 2001-2010 %

EUROSTAT

1. V trná energie

2.5 GW

17.2 GW

37.9

40 GW

9.8

2. Vodní energie

87.1 GW

91.7 GW

0.9

100 GW

1.0

3. Fotovoltaika

0.04 GWp

0.26 GWp

36.6

3 GWp

31.2

4. Biomasa

44.8 Mtoe

56.5 Mtoe

3.6

135 Mtoe

10.3

5.Geotermální energie

2.72 Mtoe

3.43 Mtoe

3.9

5.2 Mtoe

4.7

6.5 Mio m2

11.4 Mio m2

9.8

100 Mio m2

27.2

Energie

6. Solární termika

Zdroj: EREC

V oblasti využití OZE se nejrychleji prosazuje využití v trné energie, u níž je zaznamenán v posledních letech ro ní nár st o 38 % (instalovaný výkon v roce 1995: 2,5 GW, 2001: 17,2 GW, 2010: plán 40 GW). Je t eba uvést, že nejv tší zásluhu na tomto nár stu má N mecko. Také využívání vodní, geotermické a fotovoltaické energie je v souladu s cíly EU (White Paper) a zaznamenává stálý r st. Pon kud za o ekáváním z stává využití biomasy a slune ní termické energie, u nichž ro ní nár st nespl uje cíle EU a bude t eba pozm nit strategii napl ování t chto cíl a z ejm i jejich p ehodnocení. EU stanovila následující cíl: v roce 2020 by m la mít obnovitelná energie podíl 20 % na celkové energetické spot eb . Do roku 2020 by se též m l vyrovnat pom r mezi náklady na projekty využití OZE a ušet enými hodnotami za tradi ní paliva a související externí náklady (náklady: 443 miliard EUR (2001 – 2020); ušet ené hodnoty: 242,5 miliard EUR (2001) – 439,7 miliard EUR (2020)).

Legislativa a perspektivy OZE v eské republice Dalším p ednášejícím byl RNDr. Martin Bursík, který p sobí jako externí poradce Ministerstva životního prost edí. V úvodu podal zajímavé informace o globálních klimatických zm nách. Teplota povrchu Zem se nap íklad zvýšila o 0,8° za posledních 140 let, p i emž o 0,4° za posledních 25 let. Hladina mo í stoupla za posledních 200 let pr m rn o 150 mm. A zatímco v letech 1950 – 60 došlo ke 13 katastrofám zp sobeným extrémním po asím a náprava škod stála p ibližn 35 miliard dolar , v letech 1990 – 98 bylo t chto katastrof již 72 a celkové škody inily cca 320 miliard dolar . Co se tý e emisí skleníkových plyn , jejich snižování se da í zatím p edevším v Evrop (o 3,5 % v letech 1990- 2000), zatímco státy jako USA,

34


eská republika

Kanada nebo Austrálie nejenom že produkují ohromné množství t chto emisí (USA a Kanada v roce 2000 dvakrát více než EU), ale toto množství neustále stoupá ( o 13 % za období 1990- 2000). eské republice se v posledních letech da í emise snižovat (1990 – 2000: tuhé ástice o 91 %, SO2 o 86%, NOx o 54 %), nicmén náš stát má jeden z nejhorších ukazatel v pom ru mezi množstvím emisí CO2 a jednotkou hrubého domácího produktu (5 x vyšší než je pr m r EU, 2,2 x vyšší než Ma arsko) a p es snižující trend jsou stále ukazatelé emisí p ibližn o 40 % vyšší než u zemí bývalé evropské patnáctky! Politické sm ování eské republiky v oblasti energetiky navazuje na politiku evropskou a vyty ilo si následující cíle: snížit m rné emise CO2 o 30 % (na dnešní úrove EU) do roku 2030; zvýšit podíl OZE v primárních energetických zdrojích na 6 % v roce 2010 a na 16 % v roce 2030; snížit energetickou náro nost tvorby HDP o 40 % do roku 2030, zvýšit podíl biopaliv v doprav na 5,75 % v roce 2010 a zvýšit podíl alternativních paliv v doprav na 23 % v roce 2020. V sou asnosti R p ipravuje zákon na podporu výroby elekt iny a tepla z OZE, který by m l pomoci akcelerovat rozvoj OZE, vytvo it stabilní a transparentní podnikatelské prost edí, umožnit dosažení národního indikativního cíle 8 % podílu OZE na primární výrob elekt iny v roce 2010, garantovat návratnost investice a p im ený zisk, zajistit odbyt zelené elekt iny, podpo it výrobu tepla z OZE a celkov podpo it všechny typy obnovitelných zdroj energie. Doktor Bursík dále hovo il o možném novém schématu podpory výroby elekt iny z OZE, jehož d ležitým prvkem je stanovení pevných výkupních cen a povinnosti výkupu zelené elekt iny provozovateli distribu ních soustav. Tyto výkupní ceny stanoví Energetický regula ní ú ad. Jiným d ležitým prvkem schématu je vytvo ení systému obchodovatelných zelených certifikát s diferencovanou cenou (od 1.1. 2006). Výrobci zelené elekt iny by takto mohli prodávat spolu se silovou elekt inou za tržní cenu i obchodovatelný certifikát a dodavatelé elekt iny by m li povinnost dosáhnout nákupem certifikát ro ní kvóty stanovené Energetickým regula ním ú adem (ERÚ - správní ú ad pro výkon regulace v energetice). Dodavatel, který by tuto kvótu nesplnil by byl povinen zaplatit pokutu Státnímu fondu životního prost edí, která by byla ú elov vázána na podporu OZE. Ro ní kvótou se rozumí (dle návrhu zákona) podíl finan ní hodnoty zelených certifikát dodavatele stanovené v K na množství elekt iny jím dodané kone ným zákazník m stanovené v MWh. Dále byly v p ednášce prezentovány n které statistické údaje v napl ování indikativních cíl v politice OZE – v roce 2010 by m lo nap íklad být vyrobeno celkov 5 445 GWh zelené elekt iny, což je 23% z celkové produkce energie z OZE. Nejv tší podíl by náležel elekt in z biomasy (40 %), dále elekt in z malých vodních elektráren a velkých vodních elektráren (u každé 21 %) a 18 % zelené elekt iny bude pocházet z v trných elektráren. Zatím mizivé množství by m lo být vyráb no ve fotovoltaických a geotermických elektrárnách (po 15 GWh). V podílech na výrob celkové energie z OZE by m la v roce 2010 zabírat nejv tší podíl op t energie z biomasy (80 %) a ostatní OZE budou dodávat podstatn menší množství energie (vítr: 3 %, voda: 8 %, slunce: 2 %, geotermální: 7 %). Sou ástí navrhovaného zákona je také podpora výroby tepla z OZE. Dle návrhu zákona by byl vlastník zdroje tepelné energie povinen p i výstavb nového zdroje 1-10 MWt vyráb t 10 % tepelné energie z OZE, i nap . stavebník nové stavby nebo její zm ny, je-li financována nejmén z 50 % z ve ejných rozpo t , by m l povinnost zajistit, že nejmén 20 % ro ní spot eby tepelné energie bude kryto z OZE. Doktor Bursík ješt pohovo il o ur itých rizikách výroby energie z biomasy, které se týkají zejména hromadného p stování energetických rostlin, což m že mít dopad na krajinu a místní flóru, nicmén tomuto je možné p edejít diverzifikací energetických plodin, stanovením plošných limit a p stováním na p d uvedené do klidu (cca 1 mil. ha v roce 2010 – 33 % m že být použito na p stování biomasy). Též výroba energie z energetických bylin je údajn dvakrát mén nákladná než z rychle rostoucích d evin, které navíc produkují energetickou biomasu až n kolik let po vysazení. Odhadovaný potenciál pro využití v trné energie v R pro rok 2010 se pohybuje ve výši cca 600 MW. Elekt ina bude vyráb na asi ve 300 velkých v trných elektrárnách po 2 MW. Polovina t chto elektráren bude rozmíst na v Krušných horách a ostatní pravd podobn v Orlických horách, Jeseníkách, eském lese, Beskydách a eskomoravské vrchovin . Ur itý problém p edstavují v trné elektrárny umíst né v chrán ných územích, kde jsou sice v tšinou nejp íhodn jší pov trnostní podmínky, ale na druhou stranu jsou zde nežádoucí zásahy do životního prost edí. Problém také p edstavuje jejich dopad na faunu, dále hlu nost (u moderních technologií je tento problém vy ešen) a diskutabilní je též otázka narušení krajinného rázu. Instalovaný výkon malých vodních elektráren je p edpokládán ve výši 100 MW v roce 2010 a m l by pocházet p ibližn z 300 malých elektráren postavených spíše na dolních úsecích vodních tok . Dopad na p írodu je u staveb malých vodních elektráren údajn problemati t jší než u za ízení na využití energie

35


eská republika

v tru a biomasy, a to zejména z hlediska omezení množství vody v p vodním korytu a následného dopadu na faunu a floru. Na záv r své p ednášky doktor Bursík jasn charakterizoval problematiku využití obnovitelných zdroj energie. Jak uvedl, je to významná sou ást evropské politiky ochrany klimatu. Považovat OZE za okrajový dopl kový zdroj energie je nemožné a zásadn neodpovídá sou asné situaci ve využívání energetických zdroj a v ochran životního prost edí. Vícenáklady na OZE jsou politicky obhajitelné, zejména vzhledem k faktu, že u nás existuje pok ivený trh poškozující konkurenceschopnost OZE. Z hlediska bezpe nosti je nutné prosazení principu decentralizace, kterému p ímo odpovídá širší užití OZE. P ínos využití OZE pro životní prost edí a politiku zam stnanosti je zcela evidentní. A v neposlední ad - OZE jsou de facto jediným perspektivním zdrojem energie na Zemi. Co na to poslanci? Po p ednášce RNDr. Martina Bursíka, která vzbudila zasloužený zájem, následovala p estávka a po ní vystoupil poslanec Parlamentu R, František Pelc. Charakterizoval postoje poslanc v i navrhovanému zákonu o podpo e výrob energie z OZE. Pozitiva jsou dle poslanc následující – snaha o systémovou podporu OZE, harmonizace s p edpisy EU, napl ování závazných indikátor (8 % energie z OZE v roce 2010), nová pracovní místa i nový podnikatelský prostor, podpora zem d lství díky produkci biomasy.

Poslanci ale také vidí n které sporné body v návrhu zákona, mezi nimi nap . umožn ní sm sného spalování bez bližších podmínek, což by mohlo p inést nerovnou sout ž v oboru podnikání s obnovitelnou energií, dále omezení diverzifikace zdroj energie nebo degradace nakládání s biomasou, zejména v p ípad pilin a št pky jako druhotné suroviny. Jiný problém ješt vidí poslanci R v návrhu dle nich komplikovaného a tržn problematického zeleného certifikátu (kombinujícího regulaci a tržní ocen ní) na místo pevn stanovených cen odkupu. Pan poslanec Pelc ovšem ujistil p ítomné, že orgány Poslanecké sn movny se budou nadále návrhem zákona podrobn zabývat a jist dojdou k p ijatelnému a vhodnému ešení kone né podoby zákona. Záv re ná diskuse Jako poslední p ednášející vystoupila Ing. Zikmundová ze Státního fondu životního prost edí, která p edstavila innost Fondu a n které aktuální informace o financování projekt týkajících se využití obnovitelné energie.

Poté následovala diskuse a dotazy poslucha . Jeden z p ísp vk do diskuse se týkal možného argumentu pro širší a intenzivn jší využívání OZE a tím je nutnost decentralizace energetických zdroj také z d vodu teroristické hrozby, nebo p i sou asné situaci centralizované výroby energie by byl mnohem v tší dopad p ípadného teroristického útoku. Této hrozb je možno p edejít v tší samostatností a nezávislostí region a lokalit p i výrob energie, k emuž m že významn p isp t využití obnovitelných zdroj energie. Hovo ilo se také o spalování biomasy ve velkých za ízeních a ur itých problémech s tím spojených. Jednak není dob e podep ená kontrola výkupu biomasy, což by mohlo vést k ne zcela istým obchodním machinacím a další problém se skrývá v riziku pro malá za ízení na výrobu energie z biomasy, jejichž existence by mohla být ohrožena v nerovném konkuren ním prost edí. Toto by mohlo být vy ešeno rozdílnými výkupními cenami podle velikosti zdroje a zatím je tento návrh ve fázi zpracování na Energetickém regula ním ú adu. Snad nejhlasit ji a nej ast ji zazn ly stížnosti na špatnou da ovou politiku státu v oblasti OZE (nedávné zvýšení sazby DPH), která neúm rn znevýhod uje využití OZE a tímto p ispívá k snížení jejich atraktivnosti v o ích zákazník . Takto je da ová politika pro oblast OZE zcela kontraproduktivní a nejenom, že není dostate nou podporou, ale naopak rozvoj oblasti obnovitelné energie dosti zásadn brzdí. Diskuse v mnohém rozší ila a doplnila názory e ené v p ednáškách a vytvo ila p irozený konec workshopu. V tšina návšt vník z n j odcházela obohacena o zajímavé a nové informace a snad také posílena v nad ji na v tší uplatn ní obnovitelných zdroj energie v našem hospodá ství. Jak vyplývá i ze shora uvedených fakt , bez nich se v budoucnosti opravdu neobejdeme.

36


eská republika

D ležité odkazy pro získání dalších informací: www.vlada.cz – Vláda eské republiky www.env.cz - Ministerstvo životního prost edí www.mpo.cz - Ministerstvo pr myslu a obchodu www.ceacr.cz - eská energetická agentura www.sfzp.cz - Státní fond životního prost edí www.eru.cz - Energetický regula ní ú ad www.eccb.cz - Energy Centre eské Bud jovice www.czso.cz - eský statistický ú ad Tyto internetové stránky byly d ležitým zdrojem informací p i vypracování n kterých ástí této studie.

37

Politická situace v R v oblasti využití obnovitelných zdroj energie. eská republika. Kvten 2004

Recommend Documents