Nemocniční listy. Nové vozy pro záchranku. Mezinárodní úspěch benešovské chirurgie. Důležitost péče o seniory

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Únor 2011

Oblastní nemocnice Příbram | Oblastní nemocnice Kladno | Oblastní nemocnice Kolín | Klaudiánova nemocnice | Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov | Nemocnice Kutná Hora | Záchranná služba

Nové vozy pro záchranku Str. 06–07

Mezinárodní úspěch benešovské chirurgie Str. 13

Důležitost péče o seniory Str. 08–09 a 41

str. 36–41

str. 42–47

str. 12–17

str. 18–23

str. 24–29

str. 30–35

str. 10–11

02

03

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

Nemocniční listy Únor 2011

Úvodní rozhovor

Obsah

Rozhovor s náměstkem ředitelky Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o.:

„Péče o pacienty se rozvíjí příkladně“ Nejen o stále aktuálních regulačních poplatcích, ale i o investičních akcích v nemocnicích a v neposlední řadě i o výhledu oblasti zdravotnictví do nejbližší i vzdálenější budoucnosti jsme hovořili s MUDr. Miličem Řepou, MBA.

Jak hodnotíte z pohledu náměstka Krajské nemocnice Středočeského kraje plnění plánů a předsevzetí v oblasti zdravotnictví ve Středočeském kraji v uplynulém roce? Pozitivně. I přes problematickou situaci ve zdravotnictví, tedy zejména v jeho financování, se zdravotní péče o pacienty rozvíjí příkladně, a to navzdory limitujícím podmínkám pojišťoven, které velmi zdráhavě podporují zavádění nových metod. Pro občany kraje se podařilo zachránit Nemocnici Kutná Hora a všichni již brzy uvidí i další výsledky v podobě zcela zrekonstruovaných nemocnic. Jaké nejvýznamnější investiční akce v rámci krajských nemocnic se budou v roce 2011 ve Středočeském kraji realizovat? Největší akcí bude otevření Centra akutní medicíny v Kladně. Tato téměř dvoumiliardová investice přinese nejen zvýšení komfortu pro zdravotníky, ale hlavně zcela novou kvalitu poskytování zdravotní péče paci-

entům. Investiční akce stavebního charakteru se ale týkají všech krajských nemocnic, od rekonstrukce pavilonu v Příbrami přes výstavbu nové transfuzní stanice v Benešově až po výstavby pavilonů v Kolíně a Mladé Boleslavi. Bude proplácení regulačních poplatků v krajských nemocnicích probíhat stejně jako ve druhé polovině roku 2010? Ano, v této oblasti se nic nemění. Nemocnice budou dále vybírat regulační poplatky, jak jim ukládá zákon. Pacienti ze Středočeského kraje ale mohou zažádat o proplacení přímo krajský úřad. Žádost si však každý musí vyřídit osobně. Od začátku roku platí novinka pro regulační poplatky v lékárnách krajských nemocnic, kdy je sleva ve výši regulačního poplatku poskytována jen pacientům s věrnostní kartou. Věrnostní kartu obdrží bez jakýchkoli podmínek každý zákazník a může využívat s ní spojených výhod.

V tisku se objevily informace a spekulace, zda se Středočeský kraj nechystá převzít nemocnici v Nymburce, jež je údajně ve velkých potížích. Plánuje se tato akvizice? To je spíš otázka na vlastníka, tedy město Nymburk. Faktem ale je, že projekt převzetí Nemocnice Kutná Hora včetně jejího organizačního začlenění pod Oblastní nemocnici Kolín proběhl velmi úspěšně po zdravotnické i ekonomické stránce. Česká republika má srovnatelný počet nemocničních lůžek s Německem a Rakouskem. Přesto se u nás stále mluví o možnosti redukce jejich počtu. Jaký je na tuto problematiku váš názor? Podporujete návrh VZP, aby zřizovatelé nemocnic změnili lůžkový fond? Tato problematika vypadá navenek velmi jednoduše, ale pro odborníky bude jakákoli redukce lůžek velkým oříškem. Je to proto, že nemocnice (zejména krajské) zabezpečují naprostou většinu zdravotní péče. Při omezení lůžek by musela vzniknout nabídka pro ambulantní péči a to nějakou dobu potrvá. Rovněž systém praktických lékařů není na tuto situaci připraven. Stejně tak pojišťovny dosud nenavrhly model financování. Zkrátka, nelze srovnávat rozdílné systémy bez důkladné analýzy. Už se vám podařilo dokončit jednání s VZP ohledně úhrady výkonů na novém pracovišti magnetické rezonance v Oblastní nemocnici Kolín, kdy do současné doby hradila VZP tyto výkony soukromému pracovišti? Došlo k dohodě. Soukromé pracoviště ukončilo činnost a ONK úspěšně provozuje svou zbrusu novou magnetickou rezonanci nejen pro nemocniční pacienty, ale i pro ambulanty. Jaké je vaše největší přání z oblasti zdravotnictví pro rok 2011? Přeji si, aby se situace v resortu zklidnila, došlo k dohodě s lékaři na úrovni vlády a k zavedení spravedlivé platby za odvedenou práci. Je třeba, aby započala práce na zdravotnické reformě na základě širokého konsenzu. Je totiž zcela jasné, že zdravotnictví musí mít strategii přesahující jedno volební období a je zájmem nás všech, aby pracovalo dlouhodobě správně. MUDr. Milič Řepa, MBA náměstek ředitelky Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o., a ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov

R ozhovor s náměstkem ředitelky Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o., MUDr. Miličem Řepou, MBA 02 O dbor zdravotnictví

04

Z áchranáři rozšiřují systém rendez-vous 06 S tav sociálních služeb

08

V ybavení záchranářů pro mimořádné události

10

Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov 12 Oblastní nemocnice Příbram

18

Klaudiánova nemocnice Mladá Boleslav 24 Oblastní nemocnice Kladno

30

Oblastní nemocnice Kolín

36

Nemocnice Kutná Hora

42

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Měsíčník Vydává: Krajská nemocnice Středočeského kraje, p. o., IČ: 720 42 524, DIČ: CZ72042524 Vedoucí projektu: Patrik Tomšů Redakční rada: Patrik Tomšů, Vladimír Lemon, Alice Opočenská, Jan Kolbaba, Monika Boušková, Kamila Hamáčková, Stanislava Kubincová, Tereza Janečková, Tomáš Tulinger Kontakt: [email protected] Registrace: MK ČR E 19733 Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů nemocnic. Neprodejné

04

05



Foto: © Oconnell / Dreamstime.com

Odbor zdravotnictví

Foto: © Mike_kiev / Dreamstime.com

Odbor zdravotnictví

Aktuální informace k regulačním poplatkům Na základě opakujících se dotazů zde shrnujeme informace pro žadatele o vracení zaplacených regulačních poplatků ve zdravotnických zařízeních na území Středočeského kraje. O vracení poplatků je možné žádat i po ošetření ve zdravotnických zařízeních Středočeského kraje, která nebyla krajem zřízena či založena. K žádosti musí být doložena kopie účetního dokladu o zaplacení regulačního poplatku. V případě podání žádosti za zemřelého doloží žadatel (rodinný příslušník) také kopii úmrtního listu a čestné prohlášení, že byly regulační poplatky

skutečně zaplaceny. Ke schvalování žádostí Radou kraje dochází pravidelně jednou za tři měsíce, což koresponduje s kalendářním čtvrtletím. Seznam úspěšných žadatelů je k dispozici na webových stránkách www.kr-stredocesky.cz. Proplacení částky se poskytuje bezhotovostní formou bankovního převodu na zadané číslo účtu (cca do 10 dnů ode dne schválení) bez

ohledu na majitele tohoto účtu – majitel bankovního účtu tedy nemusí být nutně totožný s osobou žadatele. Pokud se vracený poplatek vyplácí v hotovosti, děje se tak v pokladně krajského úřadu od 20. dne po schválení podané žádosti Radou kraje a nejpozději do 90 dnů od schválení. Lze jej převzít také na základě plné moci, která nemusí být úředně ověřena.

Očkování proti tuberkulóze

Kutnohorští policisté mají sedm nových defibrilátorů Když kutnohorští poli- voze automatický externí defibricisté před Vánocemi slavnostně látor a s jeho pomocí hned začala přebírali sedm nových automa- provádět resuscitaci. Záchranáři tických externích defibrilátorů, dorazili na místo po několika minukterými později vybavili své vozy, tách a hned po příjezdu v resusnetušili, že ani ne za měsíc jeden citaci pokračovali. Po patnácti z nich použijí. V pondělí 17. led minutách se jim úspěšně podana po osmé hodině ranní obdr- řilo u muže obnovit srdeční akci. želi informaci o sebevražedném „Na včasném oživení pacienta měla pokusu oběšením v Kutné Hoře. podíl nejen souhra a skvělá práce O události informovali záchran- záchranářského týmu, ale také polinou službu a vyslali na místo poli- cejní hlídka, která s pomocí autocejní hlídku, která měla ve svém matického externího defibrilátoru

prováděla účinnou srdeční masáž do našeho příjezdu,“ řekl řidič záchranné služby Roman Lodínský, který u tohoto případu zasahoval.

Otázka měsíce: Ošetření dítěte Zpracovaly: MUDr. Martina Novotná, Mgr. Veronika Vávrová; schválila: MUDr. Mária Stříhavková, VO ZDR

1. listopadu 2010 nabyla účinnosti vyhláška č. 299/2010 Sb., která nově upravuje očkování proti infekčním nemocem. Pravidelné očkování proti tuberkulóze se tak provádí nikoli automaticky, nýbrž na základě posouzení lékaře novorozeneckého oddělení, popř. registrujícího lékaře pro děti a dorost. V případech, kdy nehrozí předvídatelné riziko onemocnění tuberkulózou, se přeočkování v období 11.–12. roku věku dítěte (jak tomu bylo dříve) již vůbec neprovádí. K této aktualizaci očkovacího kalendáře dochází v souvislosti se změnou epidemiologické situace v ČR a okolních státech.

Moje desetiletá dcera dostala horečky a začala zvracet. Dojela jsem s ní do nemocnice, kde mi však lékař sdělil, že s ní musím do nemocnice v jiném městě. Tam dceru na dětském oddělení vyšetřili a ulevilo se mi, že je to „jen“ angína, a ne zánět slepého střeva, ze kterého jsem vzhledem ke zvracení dcery měla strach. Jaké však bylo mé překvapení, když mi ošetřující lékařka sdělila, že v této nemocnici je výdej léků zrušen a nejbližší v noční dobu otevřená lékárna je zase úplně jinde. Tento postup se mi zdá nelogický! Proč lékař nemůže dát pacientovi léky, které potřebuje, a proč lékárny nemají pohotovost jako dříve? Problematika vyšetření a ošetření dítěte je v mnoha případech odlišná od problematiky péče o dospělé. Pokud lékař prvního kontaktu v nemocnici usoudil, že zdravotní stav vaší dcery vyžaduje péči specialisty, a konstatoval, že dítě není v ohrožení života, zcela správně vás odkázal na nejbližší zdravotnické zařízení, kde je speciální péče o dětské pacienty zajištěna. Pro skutečného odborníka není hanbou přiznat, že si s něčím neví rady nebo že není schopen poskytnout péči na úrovni, kterou je schopno poskytnout specializované pracoviště, a proto poslal pacienta tam, kde mu mohou pomoci lépe. Navíc – lékař byl povinen vydat pacientovi léky ze zásob pracoviště v takovém množství, které vystačí do otevírací doby lékáren. Dětské oddělení nemocnice v místě, kde byla vaše dcera nakonec vyšetřena, je na péči o dětské pacienty specializováno. Je proto

logické, že lékař sloužící na vámi nespecifikované pohotovosti v městské nemocnici vás odkázal na specializované zdravotnické zařízení, které je dětským pacientům schopno poskytnout lepší péči. Lékař jednal v souladu se svým svědomím a především v zájmu vaší dcery a jejího zdraví. V některých městech jsou nemocnice a lékárny privátními zdravotnickými zařízeními. Středočeský kraj má jen malé pravomoci je nutit do činností, které jsou pro ně ztrátové, jako jsou například pohotovostní služby. Pokud vedení některé městské nemocnice ustoupilo od výše popsané a ve zdravotnictví běžně zavedené praxe – podání první dávky léku lékařem a vydání nezbytně nutného množství tohoto léku do otevírací doby lékárny, je nutno se na důvody tohoto kroku dotázat vedení příslušného zdravotnického zařízení, nejlépe písemnou formou.

06

07



Investice

Investice

Záchranáři rozšiřují systém rendez-vous Ve středu 19. ledna ve 14.30 proběhlo na náměstí Starosty Pavla v Kladně slavnostní předání nových vozů středočeským záchranářům. Akce proběhla za účasti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha a ředitele Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje MUDr. Martina Houdka.

Zbrusu nové vozy budou využity pro účely systému rendez-vous, který se v začal v kraji zavádět teprve nedávno.

Záchranáři obdrželi z rukou hejtmana klíčky od čtyř nových a plně vybavených vozů Škoda Yeti, které jsou přizpůsobené vybavením a zástavbou potřebám záchranné služby. Nové vozy budou využity pro účely tzv. systému rendez-vous, který s úspěchem záchranná služba ve Středočeském kraji provozuje už na deseti výjezdových stanovištích. Na stanovištích v Příbrami a Hostivicích vozy Škoda Yeti hned po slavnostním předání nahradily starší vozy rendez-vous. Další dva vozy byly 1. února umístěny na výjezdových stanovištích záchranné služby v Ko-

líně a Kutné Hoře, kde mohl být systém rendez-vous díky nim zahájen. Během prvního týdne provozu se ukázalo, že vozidla rendez-vous jsou na nových stanovištích plně využita, v Kolíně vyjela během sedmi dnů k 25 zásahům a v Kutné Hoře dokonce ke 34 případům. Jednalo se například o zásahy u několika dopravních nehod, úrazů nebo infarktů a kutnohorští záchranáři mají za sebou dokonce dvě úspěšné resuscitace. V rámci slavnostního předání nových vozů záchranné službě se konaly na náměstí Starosty Pavla také bezŘediteli záchranné služby MUDr. Martinu Houdkovi předal klíče od nových vozů hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath. Záchranka nabídla lidem v rámci akce mimo jiné i kurzy první pomoci.

platné kurzy první pomoci. Lidé měli možnost naučit se masáž srdce a správné dýchání z úst do úst na resuscitačním modelu, vyzkoušet si práci s automatickým externím defibrilátorem a další úkony potřebné k záchraně života. Na místě byla vystavena i soudobá záchranářská technika. Středočeská záchranná služba začala vozy Škoda Yeti používat jako první záchranná služba u nás. Jeden vůz stál přibližně 450 000 Kč. Přizpůsobení vozu potřebám záchranné služby, tj. vnitřní a vnější zástavba a vybavení, přišlo asi na 300 000 Kč. Jen pro srovnání – například pražští záchranáři investovali do vozů systému rendez-vous mnohem více. V roce 2008 za finanční podpory Hlavního města Prahy pořídili 16 vozů Mercedes Benz, přičemž jeden takový vůz vyšel přibližně na 1,8 milionu Kč.

08

09



Sociální problematika


Stav sociálních služeb Úroveň každého státu se pozná podle toho, jak se stará o všechny potřebné, zejména o děti, seniory a zdravotně postižené. Seniorů je stále více, tudíž rostou výdaje důchodového systému. Zatěžují svými chorobami zdravotní systém, zatěžují stát tím, že naplňují LDN a domovy seniorů, „komplikují“ život svým dětem, protože potřebují jejich pomoc, nebo alespoň trochu jejich zájmu. nájmy, elektřina, plyn, voda, léky, lékařská péče atd., a tak se často dostávají do situace ekonomického kolapsu a spolu s tím i do společenské izolace. Zvláště tehdy, když jejich děti nechtějí nebo nemohou pomoci jejich situaci řešit. Je povinností nás všech, státu, krajských a obecních samospráv, postarat se o to, aby byli váženou a rovnoprávnou součástí naší společnosti, a vytvořit pro to nezbytné podmínky. V současné době jsou to zejména krajské a obecní samosprávy, které stát zásadní redukcí finančních prostředků směřujících do sociálních služeb staví před opravdu velmi složitý úkol zabezpečit odpovídající péči za stále méně peněz. Nyní stojí sociální služby na několika pilířích, které zabezpečují financování. Jedním z těchto základních pilířů je systém příspěvku na péči (PnP).

Text: MUDr. David Grünthal, vedoucí Odboru sociálních věcí KÚSk

MUDr. David Grünthal

Kdo jsou ale lidé označovaní tím obecným termínem senioři? Přece naši dědečkové a naše babičky, naše maminky a naši tátové, kteří se ze všech sil snažili, abychom měli hezké dětství a vyrostli v samostatné, odpovědné lidi – a doufají dál, že i v lidi slušné, ale i šťastné, či alespoň spokojené. A neměli to jednoduché. Většinu života prožili ve státě ovládaném totalitní mocí, která jejich život hodně poznamenala a ztížila. Přesto však to byli právě oni, kteří vychovali mladé lidi, kteří v roce 1989 první otevřeně vystoupili a stali se protagonisty sametové revoluce. A dodnes jim za to nikdo nepoděkoval! S vidinou lepšího života pro své děti nasadili všechny síly a zkušenosti pro podporu nového, lepšího společenského systému. Teď jsou v seniorském věku, mají zdravotní potíže a nízké důchody. Zdražují se bytové

Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým náležící ve stupni I (lehká závislost) pro osoby starší na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění 18 let z 2 000 Kč na 800 Kč měsíčně. Tato změna potřebné pomoci a služeb. Nárok na něj má osoba, znamená výrazný zásah do rozpočtů jak jednotlivců, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravot- kteří si z tohoto příspěvku „nakupují“ sociální služby, ního stavu potřebuje pomoc Je naší povinností zajistit, aby senioři byli váženou jiné fyzické osoby při péči a rovnoprávnou součástí společnosti. o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. tak domovů seniorů a domovů pro osoby se zdravotDalší podmínkou pro přiznání příspěvku na péči je, ním postižením, kde jsou tyto finanční prostředky že pomoc poskytuje osoba blízká nebo jiná fyzická používány na mzdy pracovníků v přímé péči. Jednoosoba, která tuto činnost nevykonává jako podnikatel, značně lze tedy říci, že změnou tohoto zákona dojde ke nebo ji zajišťuje poskytovatel sociálních služeb, který zhoršení podmínek pro poskytování kvalitních služeb, je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb, protože dojde ke snížení finančních prostředků určenebo speciální lůžkové zařízení hospicového typu. ných přímo na mzdy pracovníků. V krajských domoOsoba se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické vech je na 1 100 klientů, z nichž ti, kterým náleží osoby ve čtyřech stupních, od lehké po úplnou závislost. příspěvek na péči v prvním stupni, tvoří cca 25 % z celkového počtu. Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za Z jednoduchých výpočtů je zřejmé, že reálná změna je minus 60 %. V nominální hodnotě dojde ke sníkalendářní měsíc: žení finančních prostředků v krajských domovech a) 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost) b) 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost) přibližně o 17 milionů Kč. Jedná se tedy o zásadní c) 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost) částku a Středočeský kraj musí tento propad v příjmech organizací dofinancovat z vlastního rozpočtu. d) 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost) Samozřejmě si musíme dále uvědomit, že mnohem O příspěvku na péči rozhoduje obecní úřad obce horší dopad má toto opatření na každého jednots rozšířenou působností. Žádost se podává na pře- livce, kterému bude každý měsíc chybět v rozpočtu depsaném tiskopisu. K žádosti musí být rovněž při- 1 200 Kč. Navíc jde o spoluobčany, kteří vzhledem ložen vyplněný tiskopis Oznámení o poskytování ke svému stavu již velmi obtížně dokáží tento výpapomoci. Příspěvek vyplácí obecní úřad obce s roz- dek svých příjmů nějak nahradit. Současné vedení šířenou působností, který je příslušný k rozhodnutí MPSV ČR se navíc nijak netají svým záměrem od o příspěvku. Osoba, které příspěvek na péči náleží, příštího roku rozhodování o přiznání PnP zásadním jej musí využít k zakoupení sociální služby (péči jí způsobem zkomplikovat. Jasným cílem je, aby o jeho poskytne registrovaný poskytovatel sociálních slu- přiznání rozhodoval jakýsi centrální orgán (nejlépe žeb), nebo může poskytnout určitou finanční částku snad přímo MPSV) a stát tak mohl opět zásadně osobě, která péči poskytuje (rodinný příslušník nebo omezit přísun peněz těm nejpotřebnějším. Již nyní jiná fyzická osoba), popřípadě může docházet ke se určité orgány MPSV snaží formou neoficiálních kombinaci obou možností. Není-li příspěvek na péči výhrůžek a upozornění přinutit zejména pracovníky využíván k výše uvedenému účelu, může být zasta- na obcích k tomu, aby PnP přiznávali co nejméně. vena jeho výplata nebo může být příspěvek odejmut. Na krajské úrovni se zatím díky vedení ČSSD daří Krajský úřad rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí těmto tlakům čelit. obecního úřadu obce s rozšířenou působností, posky- Naším cílem je vytvářet v kraji ovzduší vzájemné tuje odbornou a metodickou pomoc obcím, organi- úcty a sounáležitosti všech generací. Věříme, že zuje kontroly výkonu přenesené působnosti obcí, i přes nekončící a nesmyslná úsporná opatření souvyhodnocuje jejich výsledky a předkládá příslušnému časného vládního kabinetu, která jsou navíc zcela ministerstvu, popřípadě vládě, návrhy na potřebná amorálně zacílena nejvíce na naše seniory, tedy na ty, kteří současnou situaci nejen nezavinili, ale navíc opatření. Dle zákona vykonává i další činnosti. Zákonem č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé se mohou sami jen minimálně bránit, se nám podaří zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působ- udržet a dále rozvíjet současnou úroveň péče. nosti Ministerstva práce a sociálních věcí, byla s účinV příštím příspěvku si přiblížíme problematiku neustále redukoností od 1. ledna 2011 snížena výše příspěvku na péči vaných přímých dotací na sociální služby ze strany MPSV ČR.

10

11



Záchranná služba

Záchranná služba

Vybavení záchranářů pro mimořádné události Záchranáři mají v sanitkách zázemí. Je v nich zdravotnický materiál, pomůcky, léky a přístroje, které umožňují pacienta ošetřovat a léčit již v terénu nebo cestou do nemocnice. Mohou však nastat i mimořádné situace a hromadná neštěstí, kde se najednou vyskytne velký počet zraněných lidí. Může se jednat o dopravní nehody autobusů, vlaků, povodně, pád letadla, zřícení budovy nebo rozsáhlý požár. S těmito událostmi se záchranáři již setkali nebo mohou setkat a nesmí jejich možný výskyt podceňovat. Středočeští záchranáři a mimořádné situace Zásoby léků a vybavení v sanitních vozech nejsou nevyčerpatelné a může se stát, že při velkém výskytu zraněných nebudou léky stačit, zejména ve chvíli, kdy záchranáři nemají čas si zásoby doplnit na základně. Proto jsou středočeští záchranáři speciálně vybaveni i pro tyto situace. Středočeská záchranná služba zřídila v jednotlivých okresech kraje systém přenosných boxů se zdravotnickým materiálem a systém vybavených přívěsů, které lze osobními vozy na místo události rychle dopravit. Boxy s vybavením V každém z dvanácti okresů Středočeského kraje má záchranná služba deset přenosných boxů, které jsou vybaveny především léky, infuzními sety, obvazovým materiálem a materiálem pro zajištění pacientů. V případě výjezdu k mimořádné události s větším počtem zraněných, kde hrozí, že vybavení sanitního vozu nebude dostačující, záchranáři boxy berou s sebou. S pomocí tohoto vybavení lze v jednom okrese zajistit a ošetřit najednou zhruba 50 pacientů. Boxy jsou také vybaveny letáčky pro lehce zraněné nebo nezraněné osoby s informacemi a důležitými kontakty pro případ zhoršení zdravotního stavu. Přívěsy jako posily sanitkám Středočeská záchranná služba má pět přívěsů s vybavením pro mimořádné události, a to na stanovištích v Kladně, Příbrami, Benešově, Mělníku a Kolíně. Jeden přívěs

svým zdravotnickým vybavením pojme asi 200 pacientů. Všechny jsou vybaveny stanem pro mimořádné události, který lze postavit za tři minuty a slouží pro účely zřízení mobilního obvaziště a shromaždiště zraněných. Je vybaven benzínovým agregátem, osvětlením, vzduchovým kompresorem, 20 kusy nosítek, vlněnými přikrývkami, lahvemi s vodou, megafonem a kyslíkovými lahvemi. Přívěsy jsou koncipovány také pro transport boxů se zdravotnickým vybavením. V případě mimořádné události, kdy se předpokládá větší počet zraněných, záchranáři stan na místě postaví během okamžiku. Ten je pak v případě nepřízně počasí podstatnou součástí co nejlepší péče o pacienty.

Text: Tereza Janečková

Sanitní vozidla v současné době připomínají spíše pojízdné ordinace nebo malé jednotky intenzivní péče a neslouží už pouze k přepravě zraněného či nemocného.

Vybavení pro mimořádné události v praxi Středočeští záchranáři měli možnost vybavení pro mimořádné události poprvé plně vyzkoušet během návštěvy a mše papeže Benedikta XVI. ve Staré Boleslavi v září roku 2009. Předpokládaný počet návštěvníků byl kolem 50 000. Středočeská záchranná služba zde zajišťovala zdravotnický dozor celých 24 hodin. Akci zajišťovalo přes 40 zdravotníků. Večer v den před příjezdem papeže záchranáři v místě bohoslužby na Proboštské louce postavili čtyři záchranářské stany pro účely mobilních ošetřoven, kde poskytovali první pomoc. Na louce byly k dispozici také čtyři sanitní vozy a pátý v místě záchytného parkoviště pro návštěvníky. Poblíž baziliky sv. Václava, kterou Svatý otec navštívil, měli záchranáři postavený další stan s vybavením. Na Proboštské louce bylo umístěno v malé dodávce také mobilní operační středisko záchranné služby, které v případě potřeby komunikovalo se zdravotnickým operačním střediskem linky 155. Mobilní operační středisko bylo vysílačkami propojeno se všemi zúčastněnými složkami záchranné služby a pro větší

přehlednost přímo na místě organizovalo zajištění přednemocniční neodkladné péče a vysílalo záchranáře, popřípadě sanitní vozy, na místa určení. Zásah středočeské záchranné služby potřebovalo nakonec přes 30 návštěvníků, deset z nich bylo nutné transportovat z místa bohoslužby a sedm z těchto osob bylo předáno v nemocnici. Počet lidí, kteří sami vyhledali u záchranářů pomoc a potřebovali například léky či ošetření drobného zranění, byl však mnohonásobně vyšší. Mezi nejčastější důvody zásahu záchranářů patřily kolapsové stavy z dehydratace a vyčerpání, dále pak drobná poranění a nevolnost. Nejvyšší počet zásahů byl mezi desátou a dvanáctou hodinou dopoledne. U dvou případů měli záchranáři podezření na infarkt myokardu a tito pacienti byli hned po ošetření a zaléčení transportováni do kardiocenter v Praze. Zdravotníci také ošetřili tři poraněné kotníky, dvě osoby s epileptickým záchvatem a jednu alergickou reakci. Středočeská záchranná služba zajišťovala takto rozsáhlou akci poprvé. Záchranáři zvládli náročnou práci na místě výborně a vybavení pro mimořádné události se v praxi osvědčilo.

Příprava záchranné služby na návštěvu papeže Benedikta XVI. – Stará Boleslav, září 2009

12

13



Úvod

Chirurgie

Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:

„Nemocnice pokračuje v rozvoji“ Měsíc se sešel s měsícem, a tak jsme se ředitele benešovské nemocnice MUDr. Miliče Řepy, MBA, opět zeptali na novinky a aktuální dění v nemocnici, ale i na to, které obory se představí na následujících stranách. Jaká další témata o benešovské nemocnici budou představena v tomto čísle? V tomto vydání se věnujeme našemu ortopedickému oddělení, které se díky mimořádně kvalitní práci personálu zařadilo mezi renomovaná a vyhledávaná pracoviště v rámci celé České republiky. Dále informujeme o výsledcích kýlního centra. Tento jedinečný projekt je velkým přínosem pro naše pacienty a sklidil mimořádnou pozornost i na kongresu světové a evropské kýlní společnosti.

Jaké jsou nejaktuálnější novinky z vaší nemocnice? Nemocnice pokračuje v personálním i technickém rozvoji. Semináře osobnostního rozvoje personálu jsou ve finální fázi, na příští měsíce připravujeme školení počítačové gramotnosti pro zdravotníky. V únoru implementujeme novou informační strukturu umožňující kvalitnější řízení – každé oddělení bude mít informace ihned po skončení hodnotícího období a každý z řídících pracovníků bude moci okamžitě zhodnotit výkon svých podřízených. To umožní lépe plánovat, šetřit zdroje, dosáhnout optimálního výkonu a léčit stále více pacientů kvalitně navzdory limitujícím podmínkám zdravotních pojišťoven. Z nově pořízené techniky bych zmínil stomatologický robot CEREC, který revolučním způsobem mění ošetřovací postup zničených zubů, nebo nový optický tomograf na očním oddělení.

Co vaši nemocnici čeká v nejbližších dnech? Proběhne u nás slavnostní událost – poklepání základního kamene nové transfuzně-hematologické stanice, rekonstrukce operačních sálů a ARO, což je hlavní investiční akce v kalendářním roce 2011. Nejdůležitější ale je každodenní mravenčí práce všech zdravotníků na kvalitě léčebného procesu, aby se každý pacient v nemocnici cítil bezpečně a brzy se uzdravil. MUDr. Milič Řepa, MBA ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.

Kýlní centrum – unikátní projekt v rámci Evropy Od prosince 2007 je chirurgické oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov jedním z mála center pro řešení kýly v České republice. Tento projekt je jedinečný a v evropských zemích unikátní. Kýlní centrum se totiž věnuje léčbě kýly kom- rychlejší pooperační rekonvalescence. Právě tyto vyplexně, od vyšetření pacientů s podezřením na one- nikající výsledky čtyřletého působení kýlního centra mocnění kýlou přes konzultační činnosti, indikace nemocnice Benešov byly prezentovány na kongresu k operacím a vlastní výkon až po nejméně jeden rok AHS a EHS (světové a evropské kýlní společnosti) na konci roku 2010 v Istanbulu. Příspěvek vzbudil na trvající sledování pacientů po operacích. Služeb kýlního centra od doby Jedinečný projekt kýlního centra sklízí mimořádnou vzniku již využilo 726 pacipozornost i v mezinárodním měřítku. entů, u nichž bylo vyřešeno 849 kýl. Mezi nejčastější zákroky patří operace kýly tříselné, pupeční a ope- tomto vrcholovém setkání chirurgů z celého světa race kýly v jizvě. Kromě klasického přístupu operu- mimořádnou pozornost a byl vyhodnocen jako jejeme také tzv. beznapěťovou technikou s použitím den z nejlepších. Tento kongres znovu prokázal, že síťky. Operaci tříselné kýly provádíme i laparosko- úroveň péče poskytované v naší nemocnici je na svěpicky (s vložením síťky). Výhodou této metody je tové úrovni.

V Benešově se nejčastěji operuje kýla tříselná, pupeční a kýla v jizvě.

14

15



Stomatologie

Stomatologie

Když robot ošetřuje zuby CEREC je revoluční způsob rekonstrukce zničených zubů. Právě tímto způsobem zhotovené náhrady, které jsou vysoce estetické, barevně stálé a odolné, nabízí stomatologické oddělení benešovské nemocnice svým pacientům. nahrazuje klasický otisk v otiskovací lžíci. Tento digitální sken je softwarově zpracován a lékař vytvoří pomocí počítače naprosto přesnou náhradu zničeného zubu. Poté, co byla náhrada vytvořena v počítači, jsou údaje odeslány bezdrátově do frézovacího přístroje, který během několika minut vytvoří z bločku keramiky náhradu. Ta se potom leští, bonduje a připravuje k nasazení do úst. Zub je tímto způsobem restaurován do přirozeného tvaru, funkce a krásy během hodiny. Vedoucímu lékaři stomatologického oddělení MUDr. Dušanu Panešovi jsme položili několik otázek ohledně práce s novým robotem. Co lze dále zhotovit pomocí tohoto robota? Kromě keramických výplní (inlayí) se dají snadno zhotovit, rovněž během jedné hodiny, celokeramické korunky, estetické fasety a menší můstky.

MUDr. Dušan Paneš během ošetření pacienta

CEREC je stomatologický robot, který má za úkol usnadnit výrobu keramických zubních korunek a zrychlit tím ošetření pacienta. Odtud pochází také jeho jméno. CEREC je zkratkou z anglického Chairside Economical Restoration of Esthetic Ceramics. Jak CEREC pracuje? Po rozhodnutí o typu rekonstrukce je daný zub napreparován. Preparovaný povrch zubu je napudrován speciálním práškem. Pak je přímo v ústech pacienta pořízen „digitální sken“ pomocí 3D kamery, který

Lze takto ošetřit naráz i více zubů? Ano, ideální je situace, kdy během jedné návštěvy ošetřujeme všechny zuby na jedné straně. Stačí k tomu jeden vpich místního znecitlivění a můžeme pracovat například od sedmičky po čtyřku vlevo dole. Po odbroušení kazů a starých výplní se „nafotí“ celá strana a vše se vymodeluje na počítači. Potom se postupně náhrady vyfrézují a za sebou nalepí na zuby. Pro koho nejsou keramické plomby vhodné? Hlavním nepřítelem všech zubů a výplní je špatná ústní hygiena. Nejprve u každého klienta ohodnotíme úroveň ústní hygieny a stav parodontu. Pokud není něco v pořádku, zhotovení výplní předchází návštěvy u dentálního hygienika, kde se společně snažíme dosáhnout potřebné úrovně čištění a zdravých dásní. Potom následuje vlastní ošetření novými výplněmi nebo korunkami. Dalším problémem poslední doby se stává také noční skřípání zubů neboli bruxismus. Pozná se to podle výrazného opotřebení hran a hrbolků zubů, které neodpovídá věku pacienta. Na vině bývá rychlý způsob života a stres v práci a také často nepravidelně narostlé zuby moudrosti. V tomto případě doporučujeme předléčení pomocí nákusné průhledné dlahy a používání relaxační dlahy na noc, která chrání vlastní zuby i keramické náhrady před poškozením.

Jaké výhody pro vás technologie CEREC má? Umožňuje nám úplné vyřešení problému během jedné návštěvy. Navíc odpadá klasické otiskování (pacienti se nedáví) a zhotovování náhrady v laboratoři a nejsou ani nutné žádné provizorní náhrady. S jeho pomocí provádíme bezkovovou stomatologii, tzn. žádný amalgám, zlato ani jiné kovy, tudíž nehrozí žádné alergie ani šedé lemy na dásních kolem korunek – vše je pouze čistá keramika. Náhrady zhotovené pomocí CEREC jsou adhezivně připevněny speciálními cementy k zubům, není tedy třeba žádné retence a při preparaci je zachováno co možná největší množství zdravých zubních tkání. Keramika je biokompatibilní s měkkými tkáněmi v ústech a tvoří vysoce odolný, plaku rezistentní povrch. Důležité také je, že použití této technologie je klinicky vyzkoušeno (miliony úspěšných rekonstrukcí po celém světě). Pro pacienty je navíc příjemné, že mohou využít delší záruční dobu oproti protetické práci zhotovené v laboratoři. A na závěr – kolik takové ošetření stojí? Vzhledem k pořizovací ceně celého přístroje, která činí 2 000 000 korun, nejde o levné ošetření. Cena výplně se pohybuje kolem 4 000 korun, cena celokeramické korunky je 6 500. Keramická faseta přijde na 5 000 korun. Cena je podobná, jako by byla korunka zhotovena v laboratoři, ale nemusí se čekat týden až dva na zhotovení.

CEREC v celé kráse

16

17



Rozhovor

Rozhovor

Primář ortopedického oddělení MUDr. Jiří Beznoska tvrdí:

„Ortopedie má u nás dlouhou tradici a jasnou budoucnost“ V čele benešovské ortopedie stojí již déle než osm let MUDr. Jiří Beznoska. Krátce před odjezdem na mistrovství světa ve sjezdovém lyžování, kam odjíždí jako lékař českého reprezentačního týmu, nám primář MUDr. Beznoska poskytl rozhovor.

Primář MUDr. Jiří Beznoska s pacientem

Co považujete za největší úspěch svého působení v Benešově? To, že se naše oddělení od roku 2001 zařadilo mezi renomovaná ortopedická pracoviště v celé České republice. Jako jedno z prvních získalo akreditaci a působí jako školicí pracoviště. Počty pacientů, kteří chtějí být operováni u nás, se stále zvyšují. Je to dáno souhrou medicínské odbornosti, ošetřovatelské péče a velmi příjemným prostředím. Kolektiv

sester vedený vrchní sestrou Vlastou Zemanovou je velmi stabilní, a je to zejména péče sester, která pacientům po mnohdy těžkých zákrocích zpříjemňuje pobyt v nemocnici. Jaké výkony se vlastně na oddělení provádějí? V roce 2010 bylo na našem ortopedickém oddělení provedeno 1 500 zákroků, z toho více než 400 operací velkých kloubů (náhrady kloubů + jejich výměny).

Provádíte i artroskopická ošetření? Jejich počet stále narůstá, loni přesáhl 400. Touto miniinvazivní metodou provádíme ošetření kyčelních, kolenních, ramenních i hlezenních kloubů. Na kolenních kloubech se rutinně artroskopicky provádějí ošetření poškozených menisků, chrupavek i náhrady zkřížených vazů. Na ramenních kloubech je to nejčastěji artroskopická stabilizace kloubu po opakovaných vykloubeních, ošetření kloubního pouzdra, rotátorové manžety a další typy zákroků.

Ortopedické oddělení Přestože se historie ortopedie v Benešově začala psát již v roce 1948, dlouho se jednalo o ambulantní pracoviště či lůžka vymezená z chirurgického oddělení. Teprve v roce 1991 vzniklo samostatné ortopedické oddělení se 40 lůžky v čele s primářem MUDr. Jiřím Vrabcem. Oddělení rostlo a prohlubovala se těsná spolupráce s pražskými klinikami. Od roku 2002 je oddělení vedeno primářem MUDr. Jiřím Beznoskou, který do benešovské nemocnice přišel po 12 letech klinické praxe z I. ortopedické kliniky profesora Sosny. Pod jeho vedením prodělalo bouřlivý rozvoj, přestěhovalo se do nově vybavených prostor a rozrostlo se o mladé lékaře s klinickými zkušenostmi. V současnosti disponuje 31 lůžky, čtyřmi lůžky JIP a dvěma operačními sály. Na oddělení pracují

Jaké nové metody zavádíte? Například jako jedno z mála ortopedických pracovišť v Čechách máme více než šestileté zkušenosti s náhradou ramenního kloubu tzv. reverzního typu, která umožňuje pacientům významně větší rozsah pohybu než standardní implantáty. Co považujete za perspektivní trend v ortopedii? Jednoznačně miniinvazivní přístup. Pacient je operován velmi šetrně, buď z krátkého řezu nebo artroskopicky, s minimálním poškozením měkkých tkání či svalových skupin. Takovéto zákroky se obecně rychleji hojí, hospitalizace se zkracuje a pacient může časně nastoupit rehabilitaci a vrátit se do běžného života.

čtyři lékaři s druhou atestací, čtyři lékaři jsou v přípravě na atestaci. Další tři lékaři s atestací pracují na oddělení na částečný úvazek. Pavilon CH, 1. patro, Tel.: 317 756 214, E-mail: [email protected]

Platí tento trend i v problematice kloubních náhrad – endoprotéz? Samozřejmě! Od roku 2009 jsme zavedli do běžné praxe miniinvazivní postup při implantaci náhrady kyčelního kloubu. Tento postup umožňuje u vybraných pacientů zkrátit pobyt v nemocnici na 4–5 dní. Zákrok se navíc provádí bez jakéhokoli přerušení svalových vláken. Dochází k menším krevním ztrátám, někdy není třeba ani krevní transfuze. Dá se použít obdobný přístup i pro náhrady kolen? Máme dlouhodobé zkušenosti s tzv. hemiartroplastikou kolenního kloubu, která se používá v případech jen částečného poškození kloubu artrózou. Po tomto zákroku se může pacient na nohu postavit hned po operaci a celková rekonvalescence se zkrátí oproti běžným 12 týdnům na šest. Jací pacienti se v Benešově nejčastěji léčí? Jsme ortopedické pracoviště pro všechny. Musím se ale přiznat, že dobře známou „specialitou“ benešovské ortopedie je zaměření na sportovní medicínu. Je to dáno dlouholetou praxí nás, lékařů. Já jsem lékařem české reprezentace alpského lyžování, kolega Čechal je lékařem české reprezentace ženského fotbalu a Bohemians Praha. Samozřejmě je to díky specializaci na miniinvazivní sportovní traumatologii. A co čeká ortopedii v tomto roce? Konečně bude provedena dlouho avizovaná a námi velmi očekávaná rekonstrukce operačních sálů. Po jejím dokončení bude završena celková rekonstrukce oddělení, které s ostatními pracovišti nemocnice vytvoří moderní a doufejme, že velmi funkční a efektivní celek.

18

19



Úvod

Interna

2. Kadeřábkův den – nová tradice

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.:

„Vracíme se k úspěšným tradicím a zakládáme nové“

12. ledna 2011 se konal v Oblastní nemocnici Příbram celodenní blok odborných přednášek nazvaný 2. Kadeřábkův den. Proč Kadeřábkův?

I tak dnes popisuje příbramskou nemocnici její ředitel MUDr. Stanislav Holobrada. Má sama příbramská nemocnice dlouhou tradici? Zcela jistě. Ostatně v létě tohoto roku oslaví naše nemocnice 130. výročí. Jak postupuje příprava na rekonstrukci křídla D 3 monobloku? Už jsou přemístěna všechna oddělení z tohoto křídla? Jsme ve finiši. Právě připravujeme prostory pro dvě chirurgické lůžkové jednotky a pokladnu. Jakmile je přemístíme, budeme moci začít s rekonstrukcí. Vypadá to na únor.

Zvykli si lidé na novou hlavní recepci v novém pavilonu C? Myslím, že ano. Prostor hlavní recepce je dnes už nejen příjmem akutních pacientů, ale také důležitou komunikační centrálou. Navíc díky příjemnému prostředí, přítomnosti občerstvení a míst k posezení se z hlavní recepce stává také prostor pro odpočinek a přátelské popovídání. Nedávno se v Příbrami už podruhé konal Kadeřábkův den. Jde o návrat k tradici úspěšných velkých přednáškových dnů? Svým způsobem určitě ano. Kadeřábkův den má dvě základní polohy. Tou první je návrat k podobným akcím pořádaným v minulosti, například Podbrdským dnům, tou druhou je naše úcta k velkým osobnostem příbramského zdravotnictví. Jednou z nich byl i MUDr. František Kadeřábek. Je to jediná tradice odborných přednášek a seminářů? Ne. Jsou tu i tradiční Pediatrické dny a mnoho dalších.

MUDr. Stanislav Holobrada ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Text: MUDr.Martin Polák, vedoucí lékař JIP interního oddělení ON Příbram, a. s.

Myslíte, že pacientům nebude vadit hluk a další fenomény spojené s rekonstrukčními pracemi? Doufám, že budou všichni vstřícní jako dosud. Pokud bychom měli při rekonstrukci výrazně omezit provoz, znamená to také výrazné omezení péče. A to nechceme.

MUDr. František Kadeřábek byl významným lékařem, který byl prvním primářem interního oddělení v tehdejší příbramské nemocnici. Primář František Kadeřábek se narodil 26. prosince 1910 v Semovicích v okrese Benešov u Prahy. Promoval na Karlově univerzitě v Praze 27. listopadu 1936. V roce 1945 získal titul odborného lékaře. Od prosince 1936 do konce března 1937 pracoval jako sekundář v čáslavské nemocnici. Během vojenské služby pracoval jako sekundář interního oddělení posádkové nemocnice v Praze. Od 1. dubna 1939 do 21. prosince 1945 byl sekundářem nemocnice ve Strakonicích a od 1. ledna do 31. března 1946 pracoval na plicním oddělení v nemocnici v Praze-Motole. 1. dubna 1946 nastoupil konečně do příbramské nemocnice, a to na pozici primáře interního oddělení. Protože se osvědčil, získal od vedení nemocnice po roce definitivu. Na interním oddělení v této pozici setrval až do svého odchodu do důchodu, tj. do roku 1985, kdy na jeho místo nastoupil jeho nástupce primář Brandtl. V době svého působení vedl MUDr. Kadeřábek interní oddělení v Příbrami na tehdejší dobu vskutku vizionářsky – vedl své sekundáře ke specializaci v dalších oborech jako je kardiologie, nefrologie, revmatologie, endokrinologie, gastroenterologie, diabetologie a další. Co však v této době bylo naprosto II. interní kliniky VFN, Interní kliniky FN Plzeň, Interní převratné, je vybudování první koronární jednotky kliniky FN Motol, Pneumologické kliniky FN Motol, v nemocnici okresního formátu v roce 1977, tehdy Oddělení chronické resuscitace FN Motol, Interní ve spolupráci s II. interní klinikou VFN Praha. Nová kliniky ÚVN, Kardiologického oddělení Nemocnice koronární jednotka byla přebudována z prostor stan- na Homolce a Revmatologického ústavu v Praze – dardní lůžkové jednotky a byla vybavena monitoro- k přednesení novinek ve svém oboru. Jejich dvavací technikou. Byli sem přijímáni především pacienti cetiminutové přednášky byly excelentní. Pokrývaly s kardiovaskulárními chorobami. Jako první vedoucí všechna důležitá témata akutní medicíny, se kterými lékařka této jednotky byla jmenována dr. Růžena se mohou setkat jak praktičtí lékaři, tak lékaři a sestry Holečková, špičková odbornice, která předtím půso- nemocniční. Přednáškového dne se kromě našich současných kolegů a kolegyň z řad lékařů nemocbila v nemocnici v Českých Budějovicích. Primář Kadeřábek byl mezi pacienty a kolektivem ničních i praktických a zdravotních sester zúčastnili velmi oblíben. To vše nás vedlo k založení tradice také lékaři a sestry, kteří v době primáře Kadeřábka Kadeřábkových dnů, coby vzdání pocty tomuto na interním oddělení působili. významnému lékaři a člověku. 2. Kadeřábkův den byl nejen důstojnou poctou a oslavou V letošním roce, ke 100. výročí jeho narození, významné příbramské osobnosti, ale také první z řady byli vyzváni odborníci ze spřátelených pracovišť – akcí ke 130.výročí založení příbramské nemocnice.

MUDr. František Kadeřábek

20

21



Rozhovor

Rozhovor

Primář infekčního oddělení MUDr. Karel Šedivý říká:

„Těším se na dokončení rekonstrukce nemocnice“ Důležitost prevence se zdůrazňuje ve všech oborech medicíny, obzvláště to ale platí pro infekční lékařství. Jako příklad dramatického snížení výskytu díky očkování lze uvést úspěšnost očkování proti pravým neštovicím. roky. Po absolvování lékařské fakulty musí zájemce o obor infekčních nemocí nejdříve ukončit zkouškou tzv. základní kmen (interní či pediatrický), který trvá 24 měsíců. Po dalších dvou letech pak může složit zkoušku z infekčního lékařství.

MUDr. Karel Šedivý

Co je infekční lékařství a jaké pacienty máte v Příbrami? Naše oddělení poskytuje péči pacientům prakticky se všemi infekčními nemocemi z našeho a sousedních okresů. Patříme totiž mezi dvě tato oddělení ve Středočeském kraji – druhé se nachází v Mělníku. Neléčíme pouze HIV pozitivní pacienty a pacienty s tropickými chorobami, ti jsou léčeni na infekční klinice v Praze. Velkou část diagnóz představují průjmová onemocnění, záněty jater a vzhledem k poloze okresu i zánětlivá postižení nervového systému. Máme akreditaci i k léčení chronických hepatitid typu B a C. Hospitalizujeme také pacienty s kožními chorobami. Je pro infekční lékařství nezbytné specifické vzdělání? Infekční lékařství patří mezi základní medicínské obory. Specializační vzdělávání trvá nejméně čtyři

Potvrzuje se i na vašem oddělení trend související s nárůstem cestování obyvatel a výskytem exotických chorob, které si přivážejí například z dovolených? S rozvojem a rychlostí cestování samozřejmě i my musíme pomýšlet na možnost importovaných nákaz. Všichni víme, jak rychle se loni celosvětově rozšířila tzv. prasečí chřipka. Na našem pracovišti není vzácná například diagnostika malárie. Časté jsou i virové hepatitidy A získané v zahraničí. Sledujeme pravidelné přehledy o výskytu různých infekčních nemocí v celém světě. Pro cestovatele je důležité očkování proti nemocem, které se vyskytují v příslušné destinaci. Každý cestující do exotických oblastí by se měl před svým odjezdem poradit o možnostech povinného nebo doporučeného očkování pro jednotlivé státy a o případné nutnosti antimalarické profylaxe. Tyto informace poskytují a očkování zajišťují ambulance cestovní medicíny, která je i u nás. V poslední době se hodně diskutuje o potřebě prevence. Týká se to i vašeho oboru? Prevence se zdůrazňuje ve všech oborech medicíny, obzvláště to ale platí pro infekční lékařství. Jde o očkování, které dramaticky snižuje výskyt vážných infekčních chorob. Jako příklad lze uvést očkování proti pravým neštovicím. Před očkováním umíralo na toto onemocnění ohromné množství postižených. V roce 1957 byl vyhlášen program globální eradikace neštovic a v roce 1977 byl pak na světě zaznamenán poslední případ tohoto velmi vážného onemocnění. Dalším příkladem je dětská obrna. Tato nemoc může

mít velmi těžký průběh a zanechává nesmírně těžké celoživotní postižení. Po zavedení očkování v Československu u nás došlo v roce 1960 k vymýcení této zákeřné choroby. V zemích, kde se dětská obrna plošně neočkuje, se toto onemocnění stále vyskytuje. Totéž platí i o tetanu. Dnes existují očkovací látky proti mnohým infekčním chorobám. Tyto vakcíny jsou velmi bezpečné a mají minimum nežádoucích účinků. Protože jsou v kombinacích, klesá počet jednotlivých aplikací. Jsem přesvědčen, že mnoho mladých kolegů nevidělo díky očkování například spalničky nebo příušnice. I tyto„běžné“ dětské infekční choroby mohly mít závažný průběh s mnoha komplikacemi. Proto jsem velmi překvapen, když se objeví pochybnosti o užitečnosti očkování a když někteří rodiče odmítají nechat své děti očkovat.

velmi potěšila kniha dr. Velfla Příbram z edice Zmizelé Čechy. Mým hobby je fotografování a amatérské video. Co byste si přál pro „své“ oddělení do budoucna? Chystáte nějaké novinky? Velmi se těším na dokončení rekonstrukce naší nemocnice a na kompletní obnovení provozu infekčního oddělení, který je kvůli rekonstrukci nyní částečně omezen. Jsem velmi rád, že na oddělení mikrobiologie se v této době zavádí moderní metoda PCR vyšetření, která významně urychlí a zkvalitní diagnostiku u našich pacientů.

Cestujete rád? Na jaké místo se nejraději vracíte? Cestuji velmi rád. Každoročně se vracím s rodinou na letní dovolenou pod stan k moři do Chorvatska. Rádi kempujeme v Rakousku a v severní Itálii. Jak relaxujete? Máte nějaké koníčky? Často podnikám výlety do okolí Příbrami, obzvláště pak na kole či na běžkách do Brd. Relaxací pro mne je i četba. Jako příbramského patriota mne v poslední době

Prostory infekčního oddělení

22

23



Lymská borelióza

Město

Pro Příbram jsou senioři a kvalita jejich života jednou z priorit

Lymská borelióza je v České republice poměrně časté onemocnění. Nemoc může postihnout prakticky každý orgán lidského těla. Má velmi variabilní průběh, takže ne všechny příznaky jsou typické. Léčí se antibiotiky, a pokud je léčba zahájena včas, nebývají pozdní následky.

Město Příbram věnuje velkou pozornost svým domům s pečovatelskou službou a jejich obyvatelům. Na sklonku minulého roku dokončilo zateplení domů s pečovatelskou službou (DPS) v Příbrami VII, v ulici Jana Drdy 494 a na náměstí Msgre. Korejse. V letošním roce se uskuteční výměna oken a zateplení DPS v Průběžné ulici 143 a DPS v Brodské ulici 100–102.

Ilustrační foto

V roce 1976 byla popsána v okolí městečka Lyme v USA (odtud název) epidemie zánětlivého postižení kloubů. Kloubním obtížím předcházel typický kožní nález po přisátí klíštěte. V roce 1981 W. Burgdorfer objevil, že příčinou onemocnění je bakterie, která se po svém objeviteli jmenuje Borrelia burgdorferi. Je zajímavé, že tato bakterie je „příbuzná“ s mikrobem, který vyvolává syfilis. Lymská borelióza patří mezi zoonózy. Postihuje divoká i domácí zvířata, savce a ptáky v oblasti mírného pásma. Nemoc přenáší klíště. V ČR je přitom touto chorobou infikováno velké procento klíšťat. Počet onemocnění v ČR je udáván ročně mezi 40 až 60 případy na 100 000 obyvatel, což představuje několik tisíc nemocných. Klinický obraz onemocnění je různorodý. Nejčastější a nejtypičtější forma je erythema migrans. V místě přisátí klíštěte se objeví červená nesvědící okrouhlá skvrna. Může postupně dosáhnout velikosti i několika desítek centimetrů. Typicky bývá přítomen centrální výbled se světle červeným okrajem. U některých pacientů se může objevit zejména na ušním boltci, prsní

bradavce či šourku boreliový lymfocytom. Při dlouhém trvání nemoci (až desetiletí) dochází ke vzniku acrodermatitis chronica atrophicans. Kůže obvykle na končetinách bývá velmi tenká, má vzhled cigaretového papíru a postižená oblast kůže má modročervený nádech. Obzvláště u dětí se postižení nervového systému často projeví obrnou lícního nervu. Může dojít k postižení mozku a mozkových plen. Bývají i silné kořenové bolesti, jsou přítomny obrny končetinových a mozkových nervů. Zasaženy jsou někdy i velké (zvláště kolenní) klouby či srdce (poruchy srdečního rytmu, vzácněji zánět srdečního svalu a osrdečníku). Popisovány jsou i tzv. postlymské syndromy, kdy je charakteristická únava, nesoustředěnost, nespavost a bolesti kloubního aparátu. K diagnostice některých forem onemocnění (erythema migrans) stačí pouze charakteristický klinický obraz s epidemiologickou anamnézou a laboratorní vyšetřování již není nutné. U indikovaných případů je možný též elektronmikroskopický průkaz borelií. Ke správné diagnóze tohoto onemocnění musíme vždy zvážit klinický obraz společně s laboratorními výsledky. Je nutné zdůraznit, že přítomnost protilátek v organismu ještě neznamená onemocnění. Lymská borelióza se úspěšně léčí antibiotiky. U kožních forem se používají běžná antibiotika a léčba trvá 10–14 dní. U neurologického postižení jsou již potřebná speciální antibiotika, která se aplikují nitrožilně, a zpravidla je nutná hospitalizace. Délka tohoto léčení trvá 2–4 týdny. U postižení srdce se antibiotika podávají celé 4 týdny. V rámci prevence do přírody nosíme dlouhé kalhoty a uzavřenou obuv. Vhodné je i použití repelentů. Po návratu domů je nutné prohlédnutí celého těla a co nejrychlejší správné a šetrné odstranění klíštěte s dezinfekcí ranky. Podávání antibiotik po samotném přisátí klíštěte nemá opodstatnění.

Text: MUDr. Karel Šedivý ml., primář infekčního oddělení ON Příbram, a. s.

Při včasné léčbě nenastupují pozdní následky

„Jak se dnes staráme o své seniory, jednou se vali nájemné v těchto městských bytech. Velkou budou starat i naši potomci o nás. Nejen proto považuji pozornost věnujeme i obnově vybavení jednotlivých investice do DPS a domovů důchodců v našem městě bytů. Podle možností pak obyvatelům DPS postupně za velmi důležité,“ řekl starosta Příbrami MVDr. Josef renovujeme kuchyňské linky, sporáky a další vybaŘihák, jenž spolu s ředitelem Oblastní nemocnice vení,“ doplnil Řihák. Příbram MUDr. Stanislavem Holobradou navštívil Příkladnou péči města o seniory a zdravotně postinově opravený dům s pečovatelskou službou v Pří- žené obyvatele příbramských domů s pečovatelskou brami VII. „Celkové náklady na Město Příbram se příkladně stará o své domy rekonstrukci domu s pečovatels pečovatelskou službou a jejich obyvatele. skou službou v ulici Jana Drdy přesahují částku 2,7 milionu korun. Město Příbram získalo na tuto akci dotaci z Ope- službou ocenil i MUDr. Stanislav Holobrada. „Péče račního programu Životní prostředí EU ve výši přes o staré a nemocné lidi je určitou vizitkou města 1,3 milionu korun. V rámci rekonstrukce byly zatepleny a v tomto směru je Příbram skutečným vzorem tři stěny domu a střecha. Uskutečnila se také rekon- ostatním. Při návštěvě DPS v ulici Jana Drdy mě kromě strukce lodžií v bytech, bylo zde vyměněno zábradlí, perfektně opraveného domu nejvíce potěšila skutečpoložena nová dlažba a nájemníkům byly v lodžiích nost, že jsem zde potkal samé usměvavé, spokonamontovány nové, jednotné sušáky. Náklady na jené obyvatele. Z toho mám skutečně velkou radost opravu balkonů přesahují částku 300 000 korun,“ řekl a děkuji městu Příbram za to, jak hezky se stará o své Řihák. V domě s pečovatelskou službou je 36 bytů, seniory a zdravotně postižené.“ v nichž žije 44 nájemníků. O nájemníky bytů se tu starají dvě pečovatelky. I na tento rok jsou plánovány podobné rekonstrukce – v DPS v Průběžné ulici 143 a DPS v Brodské ulici 100–102. V obou objektech proběhne výměna oken a zateplení obvodového pláště. „Rekonstrukce DPS v Průběžné, kde máme 44 bytů, bude stát asi 4 miliony korun. Zateplení a výměna oken v domech 100 až 102 bude stát podle projektu asi 26 milionů korun. Na obě stavby máme přislíbenou dotaci z Operačního programu Životní prostředí EU,“ informoval Řihák. Rekonstrukcí a výměnami oken ale péče města Příbrami o obyvatele DPS ani zdaleka nekončí. „Vím, že v DPS bydlí převážně senioři a invalidé. Snažíme se jim co nejvíce pomáhat a také snižovat vysoké životní náklady. Mimo jiné i tím, že jsme nezvyšo-

MUDr. Stanislav Holobrada a starosta Příbrami při návštěvě domu s pečovatelskou službou

24

25



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav:

„máme se čím pyšnit“ Zvykli jsme si na to, že hodně našich pacientů nepochází z Boleslavska, ale do Klaudiánovy nemocnice dorazili kvůli skvělé pověsti lékařů a sestřiček. „V řadě oborů jsme byli vždycky na špici medicínského pokroku a nemáme se zcela určitě za co stydět. Naopak, na naši nemocnici můžeme být právem pyšní,“ říká ředitel nemocnice doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. cí a členem výboru anesteziologie a resuscitace. Jsem přesvědčen, že na akademické půdě by takováto osobnost měla minimálně titul docenta, spíše ale profesora. Jsme oblastní, tedy menší nemocnice. Přesto, vyrovnáme se v něčem těm fakultním? Ve spoustě oblastí. Naše urologie byla například první v kraji a jednou z prvních v republice, která začala operovat velké výkony laparoskopicky. Mně někdy přijde opravdu až líto, když vidím, jak se některé nemocnice v naší republice chlubí, že začaly s operativou, kterou my tady naprosto běžně provozujeme už řadu let. U nás opravdu rozsah kvality i kvantity péče odpovídá spíš rozsahu některých klinických pracovišť v Praze. Stejně tak naše chirurgie se může pyšnit špičkovou laparoskopickou operativou. Primář MUDr. Tomáš Verner má jednu z největších sestav v Evropě, co se týče laparoskopických operací žlučníku, které se neprovádějí ze čtyř vstupů, ale jenom z jediného. A takto bych mohl mluvit dál, například o oddělení ORL a o dalších. Máme ještě řadu dalších oddělení, na které můžeme být hrdí a která nám dělají skvělou vizitku. Je nějaký obor, který byste zdůraznil? To je velmi těžké, protože pověst nemocnice samozřejmě nedělají jen jednotlivé obory, ale všechny sestry, lékaři a ostatní personál. Nicméně bych zmínil například naše oční oddělení, které zvládá operace katarakty pro daleko širší region než je Mladoboleslavsko. Ve skutečnosti se naše spádová oblast blíží milionu obyvatel. Od loňského roku naši lékaři rutinně operují i zadní segment oka, takže je to opravdu špičkové pracoviště s dlouholetou tradicí, na kterou se nám stále daří navazovat. Řada laiků i odborníků velmi vysoko hodnotí naše ARO. Máme špičkové ARO, jeho primář MUDr. Ivan Herold je všeobecně uznávanou osobností v oblasti anesteziologie a resuscitace, je autorem řady odborných publika-

Stavba nového pavilonu začíná! Jakmile se trošku oteplí, na nemocniční pozemky vjede těžká technika a dělníci začnou se stavbou nového pavilonu pro potřeby interních oborů. Vydána již byla veškerá stavební povolení, Středočeský kraj schválil způsob financování a ve výběrovém řízení byl vybrán investor stavby. Ordinovat v nové budově by lékaři měli začít v říjnu 2012. Nemocnice z vlastních prostředků na stavbu nového pavilonu zaplatí 100 milionů korun. Dalších cca 350 milionů korun bude po příštích osm let investorovi splácet Středočeský kraj. Výběrové řízení, které bylo dvoukolové, pro nemocnici kompletně zajistila specializovaná firma ML Complet, která se touto problematikou dlouhodobě zabývá. V druhém kole, kam prošlo pouhých pět

uchazečů, bylo jediné kritérium – cena. Nejnižší nabídla společnost NeoCity Ron z Prahy, která se tak stala investorem celé stavby, stavět bude společnost Chládek a Tintěra. Nová budova bude navazovat na pavilon, kde je dnes umístěno oční oddělení a neurologie, a zároveň na nejstarší nemocniční objekt, kde je dnes umístěna lůžková rehabilitace a část interny. Právě ta by se v budoucnu měla do nových prostor přestěhovat. V současné době je totiž interna rozmístěná po celém areálu nemocnice, což je nevyhovu-

jící. Do budoucna by tedy veškeré interní ambulance kromě dialýzy měly být umístěny v přízemí nové budovy tak, aby pacient mohl veškerá potřebná vyšetření absolvovat pod jednou střechou. V dalším patře by měla být gastroenterologie. Ve vyšších patrech budou umístěny veškeré interní lůžkové stanice a společná jednotka intenzivní péče. V horním patře bude také velká zasedací místnost, která v tuto chvíli v nemocnici chybí. Pod pavilonem je plánován parkovací dům s kapacitou 130 míst.

úmrtí kojenců (SIDS). Monitorují totiž dech dítěte a v okamžiku, kdy se dítě po dvacet vteřin nepohne a nenadechne, spustí alarm. Lékaři dodnes nevědí, co zástavu dechu, která nastává většinou ve

spánku, způsobuje. Nejčastěji se projevuje u dětí od sedmi dnů do čtyř měsíců věku. V České republice jich na SIDS ročně umírá 10–14, ve světě jsou to však desetitisíce kojenců.

Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav

Nové monitory dechu od Křižovatky Téměř každoroční tradicí se stala lednová návštěva zástupců nadace Křižovatka na dětském oddělení Klaudiánovy nemocnice. Lékařům a sestrám pečujícím o novorozence předali tři monitory dechu Babysense, které pomáhají předcházet syndromu náhlého

26

27



Rozhovor

Rozhovor

Vedoucí lékařka mamografického centra MUDr. Eva Balvínová tvrdí:

„Návštěva mamocentra by měla být samozřejmostí“ V okamžiku našeho rozhovoru MUDr. Eva Balvínová věděla, že v čekárně sedí žena, které bude muset sdělit špatnou diagnózu a definitivně jí potvrdit, že má rakovinu prsu. „Nedělám to ráda, nejde si na to zvyknout. Ale patří to k mé práci,“ říká. Ačkoli se snaží být ohleduplná, její slova ženám často rázem obrátí vzhůru nohama celý život. Na druhou stranu – díky včasné diagnóze o něj většina z nich nepřijde. Jak dlouho se zabýváte mamografií, oborem zaměřeným na prevenci rakoviny prsu? V Klaudiánově nemocnici je mamograf od roku 1995. Od roku 2002 probíhá v České republice národní program záchytu karcinomu prsu. Jednou z podmínek pro získání akreditace, tedy zapojení pracoviště do tohoto programu, je kromě technického vybavení i dostatečně erudovaný personál. To znamená, že lékařky musely mít odečten určitý počet mamografií. Naše nemocnice akreditaci získala a dodnes ji obhajujeme v dvouletých intervalech s výbornými výsledky. Nově máte digitální mamograf. V čem je jiný než ten předchozí? Zejména v tom, že využívá přímou digitalizaci – bezprostředně po snímkovaní máme k dispozici digitální obraz. Je kvalitnější, ostřejší, lze ho dále upravovat. Případné ložisko můžeme zjistit opravdu v časném stádiu. Také radiační zátěž vyšetřovaných žen je nižší. Na jakou kategorii žen je zaměřen screeningový program? Podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví se provádí preventivní mamografické vyšetření od 45. roku věku bez stanovení horní hranice. Zaměstnanecká pojišťovna

Škoda vyšetření platí i ženám, které nespadají do této věkové kategorie. Ženy k nám chodí od 40. roku věku. Dříve není vhodné toto vyšetření provádět, u mladších žen se jako prevence provádí ultrazvukové vyšetření. Když má mladší žena problém a jde ke gynekologovi, odešle ji na ultrazvuk? Ano. A podle výsledku ultrazvuku se případně doplní mamografické vyšetření. Nebo když má žena velmi podezřelý hmatný nález, provádí se i mamografie. To však už nespadá do prevence. Když má někdo hmatný nález, jedná se už o příznakovou pacientku. Screening se provádí u bezpříznakových žen. Vítají ženy tuto možnost? Určitě. Kdo už jednou začne chodit na mamografické vyšetření, toho vídáme pravidelně. Musím říct, že máme velmi dobrou spolupráci s gynekology, kteří na prevenci rakoviny prsu dbají. Takže žena, která chodí na gynekologii, chodí od určitého věku pravidelně i na mamografii. Jak vyšetření probíhá? Je poměrně rychlé, někomu může být trochu nepříjemné, protože prs je třeba dostatečně stlačit. Každý

Mamografické centrum Centrum vychází vstříc svým klientkám a nově umožňuje, aby se na vyšetření objednávaly také v podvečerní hodiny. Mamocentrum má vyšetřovací hodiny každý všední den v době od 7:00 do 11:30 a od 12:00 do 15:00 hodin. V pondělí a ve středu odpoledne nově i od 15:30 do 17:30 hodin. Na vyšetření se ženy mohou objednat na telefonním čísle 326 742 208. Z veřejného zdravotního pojištění je mamografický screening hrazen od 45. roku věku výše. Od 40 let věku si žena toto vyšetření může vyžádat a hradit z vlastních prostředků. V Klaudiánově nemocnici zaplatí za mamografické vyšetření 550 korun, za ultrazvukové vyšetření 250 korun. Podle statistik onemocní v ČR rakovinou prsu každá dvanáctá žena. Zhruba 1 800 z nich na toto onemocnění každý rok zemře, jedná se o nejčastější příčinu úmrtí. Mamografické vyšetření přitom dokáže zhoubný nádor odhalit velmi malý, nehmatný, úspěšnost je asi 96 %. V České republice existuje národní program screeningu nádorů prsu od roku 2002.

prs je zrentgenován ve dvou projekcích, takže se dělají čtyři snímky. Celkově doba vyšetření nepřesáhne 10–15 minut, samotná expozice je krátká. Je důležité, aby radiologické asistentky, které vyšetření provádějí, byly také dostatečně erudované a všechny snímky byly prováděny ve stejných, standardních projekcích. Je přesně stanoveno, co všechno musí být na snímku prsu zachyceno. Zejména proto, aby bylo možno porovnat různě stará vyšetření a odhalit případné změny. Je podle Vás třeba, aby se ženy vyšetřovaly samy doma? Samozřejmě! To je naprosto nezbytné a velmi důležité. Screeningová mamografie, která je hrazená ze zdravotního pojištění, se provádí ve dvouletých intervalech. Pokud má žena zájem nebo nějakou obavu, může si v mezidobí mamograf jednou sama uhradit. Preventivní mamografie by neměla probíhat v kratším intervalu než je jeden rok. Co mladé ženy, které ještě ani samy nevědí, jak si prsa vyšetřit? Kam se mají obrátit? Buď jim poradí ošetřující gynekolog, nebo existuje prsní poradna. Tam by ale měly chodit ženy, které mají příznaky onemocnění prsu. Každý gynekolog však ženám určitě rád poradí. Pokud žena objeví bulku v prsu, může to být i něco jiného než rakovina? Může to být třeba cysta nebo jiné nezhoubné ložisko. Ovšem jakýkoli hmatný nález by vždy měl být konzultován s lékařem, a to co nejdříve. Pak následuje mamografické vyšetření nebo ultrazvuk, který může prokázat například cystu. S cystou se dále nic nedělá, pouze se sleduje. Pokud výsledky obou vyšetření nejsou zcela jasné a je třeba vyloučit, nebo potvrdit nádor, provádí se ještě pod ultrazvukem biopsie, kdy se odebere speciální jehlou část podezřelého ložiska a zašle se k histologickému vyšetření. Sdělujete diagnózu ženám vy? Ano. Vyšetření provádíme my a také ve většině případů sdělujeme pacientce diagnózu. Pokud je třeba ložisko odstranit, odesíláme pacientky do prsní poradny. Snažíme se pacientce průběh léčby vysvětlit. Následná léčba pak má rychlý spád. V případě zhoubných nádorů prsu se dnes převážně provádějí záchovné operace, kdy se odebere jen nádorové ložisko s lemem zdravé tkáně. Pak následuje další onkologická léčba.

Říká se, že když žena kojí, riziko rakoviny prsu se zmenšuje. Je to pravda? To vám asi nikdo neřekne, záleží to na mnoha faktorech. Poměrně důležitá je rodinná anamnéza. Pokud je rodinná zátěž vysoká, tedy má-li rakovinu prsu matka, babička či sestra, doporučuje se provést genetické vyšetření, které stanoví míru pravděpodobnosti vzniku nádorového onemocnění. A podle této míry pravděpodobnosti se pak tyto ženy více sledují.

MUDr. Eva Balvínová

28

29



Dětský domov

Gastroenterologie

Dětský domov dělá nemocnici čest

Překonejte strach a stud, předejdete problémům

Kdo si myslí, že děti v dětském domově v něčem strádají, jsou ve vývoji pomalejší nebo že je něco trápí, ten se plete. V dětském domově pro děti od 0 do 3 let při Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi nic podobného rozhodně neuvidíte.

Na rakovinu tlustého střeva a konečníku v České republice zemře každý den čtrnáct lidí. Podle lékařů je to i kvůli tomu, že lidé stále podceňují prevenci.

Vedoucí lékařka dětského domova MUDr. Helena Tomanová v jedné z heren

Počtem dětí, které se podaří umístit do rodin, je domov při Klaudiánově nemocnici celorepublikově výjimečný. V podstatě žádné z dětí totiž nepokračuje do dalšího dětského domova. „V posledních letech jsme opravdu pyšní na čísla: každoročně při kapacitě třiceti dětí zhruba 20 dětí přijímáme a stejný počet odchází do rodin. Z toho zhruba padesát a více procent do adopcí, 25 procent do vlastní rodiny a 25 procent do pěstounské péče,“ cituje Tomanová statistiky uplynulých let. Domov je dlouhodobě zcela využit, převážně jsou v něm děti z Mladoboleslavska, a pokud jsou volné kapacity, tak i odjinud. Součástí domova je také mateřský pokoj pro matku a dítě. Mamince, která je aktuálně v hmotné nouzi nebo má zdravotní problémy, zde mohou nabídnout pokoj, kde má zajištěné bydlení i péči o dítě. „Můžeme tu pomoct i mamince, která se musí naučit pečovat o handicapované dítě nebo mladým nezkušeným maminkám,“ vysvětluje vedoucí lékařka. Děti jsou podle věku rozděleny do malých stabilních skupinek, kde o ně pečují stále stejné sestřičky. Zastihnout malé obyvatele přímo v domově ovšem může být někdy těžké. „Jeden den v týdnu chodí cvičit, další den plavat a do sauny, chodíme na veškerá dětská divadelní Naopak – v krásné, původně rodinné vile s velkou a filmová představení. Velký důraz kladu i na to, aby zahradou dětem rozhodně nic neschází. Na sestřičky děti chodily do města, do obchodů, do malé zoologické v barevném oblečení volají jménem, jedinou „autoritou“ zahrady při domě dětí. Hodně aktivit mají děti s nemocje vedoucí lékařka MUDr. Helena Tomanová. Vrhají se ničními dobrovolníky – opékání vuřtů, dlabání dýní k ní sice úplně stejně jako k sestrám, ale říkají jí paní a podobně," popisuje Tomanová. To vše je možné díky sponzorským darům, které se Dětem poskytujeme veškerou možnou péči. Víme, že personál domova snaží proměnit v dalším životě budou mít ony i jejich rodiny na čem stavět. hlavně právě na zážitky. Dvakrát ročně jezdí děti na týdenní pobyt doktorko. Dětí je v domově celkem třicet, nejmladšímu mimo domov, ale vyrážejí i na jednodenní výlety. „Jsou je jen pár dní. „To se u nás dlouho neohřeje, maminka třeba zvyklé jet vlakem na Máchovo jezero, nakrmit tam souhlasí s adopcí, a tak čekáme jen na její podpis. Ofici- kačenky a zase se vrátit vlakem zpět, jezdí do Jičína do álně souhlas může dát až v šesti týdnech věku dítěte, Města pohádek. Aktivit mají opravdu celou řadu. Myslím, adopci pak už z právního hlediska nestojí nic v cestě že na psychickém vývoji těch dětí jsou všechny tyto aktia do dvou měsíců věku má miminko novou rodinu. To vity hodně vidět,“ dodává Tomanová. A kdo slyší, co je ale ideální případ, některé děti samozřejmě čekají na a jak děti vyprávějí, a vidí, jak jsou spokojené, musí jí právní uvolnění déle,“ říká Tomanová. dát za pravdu.

Primář gastroenterologického oddělení gické vyšetření. Potom následuje chirurgické řešení. Klaudiánovy nemocnice MUDr. Michal Vašíček říká, Rakovina tlustého střeva a konečníku je zhoubný že v roce 2010 na Mladoboleslavsku absolvovalo nádor. Jeho screening je ojedinělý. 80–95 % nádorů preventivní vyšetření formou testu na okultní krvá- totiž vzniká z polypů. „Při kolonoskopii je můžeme cení pouhých 17 % obyvatel. Prevence zachraňuje lidské životy. Objednat se na Přitom program primární prevyšetření můžete na čísle 326 542 810. vence rakoviny tlustého střeva a konečníku existuje již od roku 2000 a v předminulém roce byl upraven v tom zachytit a odstranit, a proto je důležité, aby populace smyslu, že každý občan od 50 do 54 let fyzického na tato vyšetření důsledně dbala a aby lidé chodili ve věku má právo na každoroční bezplatné vyšetření na stanovených intervalech,“ apeluje Vašíček. okultní krvácení. V 55. roce života se rozhodne, zda Na primární screeningovou kolonoskopii, která je se dá dále vyšetřovat formou testu na okultní krvá- pro pacienta od 55 let v rámci primární prevence cení v dvouročních intervalech, či se bezplatně v rámci rakoviny konečníku a tlustého střeva v desetiletých svého zdravotního pojištění podrobí tzv. primární intervalech bezplatná, má pacient nárok. Nemusí ji screeningové kolonoskopii. Tu může znovu absol- ani doporučit lékař. Stačí se na ni objednat na gastvovat za 10 let. Klienti, kteří upřednostňují primární roenterologickém oddělení Klaudiánovy nemocnice. screeningovou kolonoskopii, se od 55 let věku nepodrobují testu na okultní krvácení. Do roku 2009 se kolonoskopie v souvislosti s primární prevencí rakoviny tlustého střeva a konečníku hradila pouze v případě pozitivního testu na okultní krvácení. „Lidé by měli překonat nejen ostych, ale i strach z toho, že jde o bolestivé vyšetření. My jim v tom pomůžeme. Díky našemu vybavení máme obrovskou možnost objevit nádory tlustého střeva v časnějších, léčitelných stádiích," tvrdí Vašíček. Boleslavští pacienti mají podle něho výhodu i v tom, že u vyšetření je anesteziolog, který může aplikovat silnější a účinnější analgosedaci. Pacient pak při zákroku, který je ambulantní, sice spolupracuje, ale téměř jej nevnímá a ani si ho příliš nepamatuje. Proč je kolonoskopické vyšetření mnohem jistější? Nádory ve střevě totiž krvácejí nepravidelně. Pokud se test na přítomnost krve ve stolici dělá v okamžiku, kdy zrovna nekrvácí, lékař ani pacient se o jeho přítomnosti nedovědí. Oproti tomu při kolonoskopii lékař na stěny tlustého střeva přímo vidí. „Pokud narazíme na odstranitelný polyp, rovnou ho odstraníme již při tom prvotním vyšetření. Pokud je nález endoskopicky neřešitelný, odebereme vzorky na histolo-

Primář gastroenterologického oddělení Klaudiánovy nemocnice MUDr. Michal Vašíček klade na prevenci velký důraz.

30

31



Úvod

Aktuality

Rozhovor s náměstkem ředitele pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.:

„Pomoci dobrovolníků si vážíme“ Tento rozhovor probíhal 11. února a při plném vědomí, že velmi nejasná situace okolo protestní akce lékařských odborů se může změnit doslova z hodiny na hodinu. Přesto jsme se s náměstkem pro LPP MUDr. Vladimírem Lemonem tomuto výbušnému tématu nevyhnuli. Samozřejmě jsme nemohli pominout ani vývoj v Centru akutní medicíny, od jehož otevření nás dělily pouhé hodiny. drobností dobře, ale ještě ho zopakujeme, abychom dokázali předejít i oněm 2–3 % chyb, které se napoprvé přece jen vyskytly. Vše musí být stoprocentní. V tomto čísle se věnujeme i dobrovolníkům v nemocnici. Jaký je váš pohled na ně? Jednou větou bych řekl, že si jejich pomoci velmi vážíme. Dobrovolníci přicházejí ve volném čase a věnují se pacientům, ale svým způsobem jde pro nemocnici o podobné oživení, jako byla dříve přítomnost mladých mužů na náhradní vojenské službě. Musím říci, že dobrovolníci jsou vždy dobře poučeni o tom, co mají a nemají dělat, nepřekážejí a dělají svou mravenčí práci. Vítáme vše, co zlepší kvalitu života pacientů. Jaký je výhled na březen s ohledem na vývoj akce „Děkujeme, odcházíme“? Uplynula třetina února a výpovědi jsou stále podány. Podle zpráv, které mám od lékařů, jich více než polovina odejít nechce. Náš odborový klub bohužel ještě zesílil činnost a lékaři některých oddělení podávají výpovědi z přesčasových hodin, což znamená ohrožení pohotovostí, služeb a podobně. Tyto výpovědi navíc podávají lékaři, kteří se do zmíněné akce nezapojili. To nám dělá velkou starost, protože je stále těžší udržet chod nemocnice bez viditelných změn. Se zájmem sleduji jednání pana ministra s LOK a doufám, že se tato nepříjemná situace vyřeší. Jak pokračují přípravy otevření Centra akutní medicíny? Navzdory veškerým problémům, s nimiž se musíme potýkat, přípravy postupují podle plánu. Právě dnes jsem se osobně účastnil cvičení evakuace, kdy se simuloval požár – přítomni byli i hasiči a vše vypadalo jako ve skutečnosti. Cvičení dopadlo až na pár

Aktuálně jste otevřeli zbrusu nové středisko pro odběry krve a dalšího biologického materiálu v Novém Strašecí. Co vás k tomu kroku vedlo? Jde o rozšíření služeb, zjednodušení práce lékařů, ale v neposlední řadě i o marketingový a finanční přínos. Snažíme se zkrátka rozšířit pole působnosti a přiblížit se pacientům, pro které představuje cesta do Kladna ztrátu času, případně nepohodlí. MUDr. Vladimír Lemon náměstek pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

Nové odběrové místo Pacienti z Kladenska a nově i z Rakovnicka mají od středy 2. února zcela novou možnost využít služeb odběrového střediska, které bylo otevřeno v prostorách polikliniky v Novém Strašecí v ulici Československé armády. Službu, která je určena zejména pro lidi z této spádové oblasti, provozuje v místě Oblastní nemocnice Kladno. Špičkové pracoviště s jedním křeslem pro příchozí zajišťuje nejen kratší dojezdovou vzdálenost pacientů, ale také větší dohled nad tím, jak se s biologickým materiálem dále nakládá. Odborný dohled, analýzy a jejich následnou kontrolu zajišťují odborníci přímo v kladenské nemocnici. „Jsme rádi, že se nám podařilo otevřít toto odběrové místo a můžeme mít tak větší kontrolu nad každým vzorkem. Odběry krve a dalšího biologického materiálu jsou v poliklinice prováděny vždy od pondělí do pátku od 6:30 do 10:30, přičemž svoz vzorků se provádí dvakrát denně. K odběru v Novém Strašecí mohou přicházet jacíkoli pacienti, kteří mají například doporučení od svého praktického lékaře. Počítáme s tím, že budeme denně moci uspokojit zhruba čtyři desítky příchozích,“ uvedl primář oddělení klinické biochemie Oblastní nemocnice Kladno Michal Frajer.

32

33



Rozhovor

Rozhovor

Primářka rehabilitačního oddělení MUDr. Marta Melicherčíková říká:

„K našemu oddělení mám srdeční vztah“ K rehabilitaci se dostala vlastně vylučovací metodou. „Když začnete studovat medicínu, vůbec netušíte, co vás čeká,“ říká MUDr. Marta Melicherčíková s trochou nadsázky a s tím, že značný podíl na jejím rozhodnutí měla i záliba ve sportu, jemuž se v mládí věnovala aktivně. Když končila studium medicíny, nastoupila na rehabilitační oddělení nemocnice Kladno, kde strávila svůj profesní život.

MUDr. Marta Melicherčíková

Jaká je historie rehabilitace v kladenské nemocnici? Rehabilitace je relativně mladý obor. V naší nemocnici vzniklo rehabilitační oddělení v 50. letech minulého století a z důvodu nedostatku místa jsou dodnes téměř všechna rehabilitační pracoviště umístěna v suterénu. Spektrum léčby se od začátků výrazně rozšířilo. Po privatizaci polikliniky se ambulantní část přestěhovala do nemocnice a došlo ke sjednocení celého oddělení, což obnášelo nutnost organizačních změn. A právě rehabilitace je jeden z nejsložitějších oborů z hlediska organizace, protože pacient dochází na procedury několikrát týdně po dobu něko-

lika týdnů či měsíců. Což jsme vyřešili dvousměnným provozem i dalšími organizačními úpravami. Čím se rehabilitační oddělení kladenské nemocnice zabývá? Naše oddělení má obrovskou výhodu díky tomu, že obhospodařuje lůžka ostatních oddělení a zároveň má velkou ambulanci. Je zde tedy logická návaznost rehabilitační péče a velmi dobrá mezioborová spolupráce. Upřímně řečeno nevím o žádném jiném rehabilitačním oddělení s tak rozsáhlou ambulantní složkou. Nabízíme spektrum rehabilitačních procedur, fyzikální léčbu, vodoléčbu, rozsáhlou fyziatrii,

tedy pohybovou léčbu, jako základní pilíř rehabilitace… následně by měla přijít ergoterapie s nějakým sociálním řešením, kde ovšem narážíme na problém. Na jaký? Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí jsou rozdělena, což je chyba. Rehabilitace by v podstatě měla léčit pacienty, kteří jsou stiženi vrozenou vadou, úrazem či onemocněním. V nejlepším případě je vyléčíme úplně, ale někdy to není možné. Pak je nutno sáhnout ke kompenzačním či substitučním mechanismům. Pokud ani to nejde, pacient odchází s nějakou formou disability, a pak by mělo nastoupit řešení, které by mu umožnilo maximálně využít zbytkové zdraví. My mu můžeme asistovat různými pomůckami, úpravami bytu a podobně, ale zde již zasahujeme do sociální oblasti. Jde o obrovský nedořešený problém. Mění se v tomto smyslu něco k lepšímu? Jistý trend začíná být zřetelný. Existuje klasifikace funkční zdatnosti pacienta, což by měla být nedílná součást ohodnocení pacienta pro další, tedy pracovní i sociální řešení. Zmínila jste různé druhy léčby, mimo jiné pohybovou… A tu považuji za základ. Existuje množství rehabilitačních metodik a díky našim nestorům patříme ke světové špičce. Naše metodiky jsou komplexní a většinou stojí na neurofyziologickém základě. Zdravý sval nebo šlacha totiž nic neznamená, není-li v pořádku řídicí centrum se zpětnou vazbou. A právě tam směřuje naše snažení. Dále pět let provádíme komplexní léčbu otokových stavů různé etiologie s výbornými výsledky, v širokém okolí jsme jediné pracoviště s touto léčbou. Rehabilitace je patrně i personálně velmi náročný obor. Na oddělení pracuje okolo 40 lidí, z toho čtyři lékaři a 27 fyzioterapeutů. V lidech je největší bohatství medicíny, a proto mě mrzí, co se dnes děje ve spojitosti s akcí Děkujeme, odcházíme, protože pacientům a zdravotníkům jde o stejnou věc. Pacient přichází s problémem a zdravotník ho chce vyléčit, protože z toho má odborné, ale i obyčejné lidské potěšení. A co se teď děje, nás rozděluje, což mě samotnou trápí. Vždyť nejde jen o platy doktorů, ale i o ohodnocení dalších zdravotnických pracovníků, které neodpovídá pracovnímu nasazení ani psychickému vypětí, kterému jsou vystaveni.

Jak pohlížíte na budoucnost vašeho oboru? Dodnes se vyvíjí a i v budoucnosti tomu tak bude. Jde o pěkný i vděčný obor, v němž je výsledek viditelný. Důležitá je spolupráce a motivace pacienta. Jak se těšíte na nové prostory, do nichž se oddělení v tomto roce přesune? Zcela určitě si pomůžeme, a to prostorově i přístrojově. Navíc se vyřeší i problémy s dokumentací, předpokládáme rozšíření hrazených služeb klientem. Doufám také, že nám vydrží kádr erudovaných pracovníků, o což se snažím celý život.

Nahoře: Posilovna je hlavním místem, kde probíhá pohybová léčba. Dole: Součástí vodoléčby jsou i masáže v hydroterapeutických vanách.

34

35



Dobrovolníci

Dobrovolníci

Dobrovolníci s pejsky i bez V roce 2004 začalo občanské sdružení Dobrovolnické centrum Kladno na některých odděleních kladenské nemocnice provádět určité činnosti. Především šlo o práci s dětskými pacienty, tvořivé dílny na gynekologii, ale i tematické večery s hudbou. V roce 2008 se projekt rozběhl mílovými kroky kupředu. Tehdy přešla Erika Panenková do nemocnice na post interní koordinátorky dobrovolníků a jejich aktivit. „Rozdíl byl zřetelný v počtech dobrovolníků, které po skromných začátcích od onoho zlomového roku můžeme počítat v desítkách,“ říká dnes již bývalá koordinátorka (v brzké době totiž očekává čerstvý přírůstek do rodiny), na jejíž pozici nastoupila Eva Švecová. Kdo je vlastně dobrovolník působící v nemocnici? „Je to vyškolený člověk, který do nemocnice nepřichází léčit, ale s nabídkou činnosti, díky níž může pacient alespoň na chvíli zapomenout na svou nemoc,“ vysvětluje Švecová. Nejčastěji chodí dobrovolníci do nemocnice proto, aby si jednotlivě popovídali s pacienty. Rozhovor by se měl co nejvíce soustředit na danou chvíli, nikoli na minulost či budoucnost. Důležité jsou i tvořivé dílny. Ty mohou nabídnout dobrovolníci s jistým talentem, kteří pacienty učí kupří-

Práce se psem na oddělení nemocnice

kladu malovat. Specialitou kladenské nemocnice je canisterapie, jíž se v současnosti zabývá dvojice dobrovolníků, přičemž jedním z nich je i současná koordinátorka. „Jde o terapii se psem, který má odpovídající zkoušky. Pejsci chodí na dětské oddělení, neurologickou JIP, neurologii a úrazové oddělení. Co se týče plemen, jeden pejsek je zlatý retrívr a druhý ovčák,“ říká Švecová s tím, že kromě snahy mladoboleslavské nemocnice je Oblastní nemocnice Kladno jediným zařízením ve Středočeském kraji, kde se canisterapie provádí (a to již od roku 2004, kdy se sama na jejím zavedení aktivně podílela ještě v rámci Dobrovolnického centra Kladno). Terapie se psem není nikdy celodenní, obecně trvá hodinu, případně hodinu a půl, přičemž záleží na temperamentu čtyřno-

hého terapeuta. „Vzhledem k tomu, že nemocnice je zátěžové prostředí, pes ani dobrovolník zde nemohou pobývat neustále, ani každý den. Vždyť i lidští dobrovolníci chodí maximálně několikrát týdně,“ podotýká Panenková. Dobrovolníci jsou rozděleni na několik skupin – ti, kteří se věnují individuálním rozhovorům s pacienty, docházejí jednou až dvakrát týdně, ale někteří přicházejí pouze v případě, že se konají rozsáhlejší akce. Co musí dobrovolník absolvovat předtím, než se může začít věnovat pacientům? „Když někdo projeví zájem, nejprve s ním proběhne schůzka, a potom musí absolvovat tzv. základní výcvik, což je celodenní školení o dobrovolnické činnosti – jaká má rizika, jaké klady a zápory pro dobrovolníka, pacienta, zařízení a organizaci nemocnice. Po absolvování výcviku zet, jak často a jaká jsou jeho práva a povinnosti. dostane osvědčení a visačku, kterou by v nemocnici „Nejdůležitější povinností z hlediska bezpečnosti měl stále viditelně nosit.“ Dobrovolník volí čas (což pacientů je mlčenlivost,“ upozorňuje Švecová. Povinkoordinuje s nemocnicí) a případně i oddělení, na kte- nost, ale i právo, dobrovolníka je tzv. supervize, díky rém by chtěl působit, ale samozřejmě jde o jeho svo- níž získá pocit stálé podpory a může i sdílet zkušebodnou volbu, takže své rozhodnutí může vždy změnit. nosti (což je důležité obzvláště proto, že povinnost Během první schůzky na oddělení ho koordinátorka mlčenlivosti je striktní, ale právě s ostatními dobpředstaví vrchní sestře a dále dochází samostatně. rovolníky si může každý z nich promluvit o svých Veškerá činnost je zahrnuta ve smlouvě nemocnice zážitcích a případných problémech). Dobrovolník s dobrovolníkem, kde je vymezeno, kam bude dochá- se musí supervizního panelu účastnit jednou za půl roku, konají se šestkrát ročně. Má také právo účastnit se nejrůznějších školení, která směřují k dalšímu vzdělávání a poznávání. „Dbáme na to, aby každý dobrovolník absolvoval kurz první pomoci, který organizujeme jednou za rok, aby si dokázal poradit v případě, že nastane krizová situace,“ říká Švecová. Mimochodem – nutnost absolvování tohoto kurzu vyplynula z diskusí v rámci supervizního panelu, když dobrovolníci přišli s tím, že si v nemocnici nevystačí s běžnými znalostmi. Samozřejmě jde o první pomoc orientovanou na prostředí nemocnice, které se poněkud liší od prostředí, v němž se běžně pohybujeme. Jak dlouho se dobrovolník činnosti v nemocnici věnuje? V případě, že neskončí během prvních dvou měsíců, v průměru zůstává osm měsíců. Záleží ovšem i na věku. Starší ročníky zůstávají dva až tři roky, u mladších záleží na životních přelomech – maturitě, státnici, svatbě a podobně. Dobrovolníkem se může stát kdokoli od patnácti let, ale to chodí hrát si s dětmi na dětskou chirurgii. Od osmnácti let může dobrovolník chodit samostatně na jakékoli oddělení. V sestavě kladenských dobrovolníků najdeme však i lidi středního, a dokonce i důchodového věku. Převaha je studentů – možná i díky tomu, že ve městě je střední zdravotnická škola. A všechny bez rozdílu věku dobrovolnická činnost obohatí.

Dobrovolníci pořádají pro pacienty mimo jiné tvořivé dílny.

36

37



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.:

„Zvyšujeme komfort“ Kolínská nemocnice prochází rozsáhlou rekonstrukcí, ale její ředitel MUDr. Petr Chudomel ujišťuje, že i v tomto nelehkém období se daří zlepšovat služby i – pokud podmínky dovolí – pohodlí pacientů a návštěvníků. Došlo k posunu v záležitosti magnetické rezonance? S velkým uspokojením mohu konstatovat, že společnost Mediscan, která provozovala přístroj magnetické rezonance v budově centrálních operačních sálů (COS) do 31. prosince 2010, se k 31. lednu 2011 odstěhovala z naší nemocnice. Náš přístroj MR je plně v provozu a zájem o vyšetření na něm vyžaduje již nyní rozšíření provozu na dvousměnný, včetně sobot a nedělí. Jsem přesvědčen, že uzavření smlouvy o poskytování a úhradě na tento přístroj s VZP tak již nic nebude bránit. Prostory, které se nyní uvolnily v přízemí pavilonu COS, využijeme tak, abychom co nejvíce ulehčili akutnímu provozu na chirurgických a ortopedických ambulancích a zpříjemnili a zrychlili ošetření pacientů. Ke zvýšení komfortu pacientů jistě přispěje i zbrusu nový bankomat v přízemí budovy COS. Chcete se závěrem vyjádřit ke stále aktuální akci „Děkujeme, odcházíme“? Vzhledem k časovému předstihu tohoto rozhovoru Mohl byste čtenáře v krátkosti seznámit se k akci „Děkujeme, odcházíme“ a jejímu dopadu s aktuálním děním v nemocnici? na provoz kolínské nemocnice záměrně nevyjadřuji. V nemocniční lékárně jsme připravili další, již třetí Situace se mění ze dne na den, probíhají intenzivní výdejní místo. Jsme si vědomi, že pro některé z vás jednání na nejvyšší úrovni a vyjádření, které bych je čekání v dlouhé frontě neúnosné – ať již ze zdra- nyní napsal, by v den, kdy vyjde časopis, bylo zcela votního nebo časového hlediska – a tímto krokem se jistě obsolentní a neaktuální. Prosím tedy v tomto vám snažíme vyjít vstříc. Jedná se v současné době směru o pochopení. o jediné možné zlepšení komfortu obsluhy v lékárně, MUDr. Petr Chudomel která se nachází z komerčního hlediska v naprosto ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s. nevhodných podmínkách a v době staveb v areálu nemocnice je i špatně dostupná. Přesto se domníváme, že vám může nabídnout nadstandardní služby perfektně vyškoleného personálu i solidní ceny léků či léčivých přípravků. Jsme si vědomi toho, že konkurence lékáren na kolínském trhu je velká, a proto budeme na kultivaci našeho nemocničního lékárenského prostředí nadále pracovat. V horizontu jednoho roku, tedy v lednu či únoru 2012, uvedeme do provozu další lékárnu na místě daleko vstřícnějším a dostupnějším pro pacienty a návštěvníky nemocnice.

Nadstandardní pokoje na gynekologicko-porodnickém oddělení V Oblastní nemocnici Kolín na gynekologicko-porodnickém oddělení – oddělení šestinedělí – jsou všechny pokoje řešeny systémem rooming in, kdy dítě zůstává po porodu s matkou. K dispozici máme celkem osm dvoulůžkových pokojů se sprchou a toaletou a dva pokoje jednolůžkové s nadstandardním vybavením. K vybavení nadstandardního pokoje patří sociální zařízení, TV, DVD a internetové připojení. V případě zájmu lze za poplatek 1 000 Kč na den spolu s maminkou ubytovat part-

nera. Jinak poplatek za nadstandardní pokoj činí 440 Kč. Na oddělení gynekologie poskytujeme péči, zázemí a vstřícný přístup na osmi třílůžkových pokojích včetně sociálního zařízení, v současné době je nadstandardní pokoj

kvůli rekonstrukci jiných oddělení zrušen. Na porodních sálech je k dispozici alternativní pokoj pro vedení první doby porodní. K jeho vybavení náleží vana, míče, porodní stolička, sprcha. Rodičkám zajišťuje soukromí a pohodlí.

faktory, například lehká nezralost, infekce u matky, nižší hmotnost, a také u těch novorozenců, u nichž je obtížnější ošetřovatelská péče – například u dětí s novorozeneckou žloutenkou, které musí být léčeny modrým světlem a sestry na ně mají ztížený dohled. Pro domácí použití si maminky mohou monitory zakoupit v prodejnách zdravot-

nických potřeb, ale díky nadačním aktivitám si je mohou také zapůjčit přímo na novorozeneckém oddělení na potřebnou dobu, což je zhruba 6–12 měsíců. V případě, že dítě přestane dýchat, jsou rodiče upozorněni hlasitým alarmem. Je nutné, aby pak rodiče ovládali zásady laické první pomoci a mohli miminku co nejlépe pomoci.

Babysense na novorozeneckém oddělení Dne 13. ledna 2011 předala zástupkyně Nadace Křižovatka novorozeneckému oddělení nemocnice dva monitory dechu pro novorozence Babysense. Jde o jednoduché monitory určené pro oddělení fyzio logických novorozenců a hlavně pro domácí použití. Toto zařízení dokáže zaznamenat nepřítomnost vlastní dechové aktivity novorozence a zvukovým alarmem přivolat personál, případně rodiče. Novorozenecké oddělení tyto monitory používá u novorozenců, kteří sice nepotřebují intenzivní péči, ale jsou u nich přítomné některé rizikové

38

39



Rozhovor

Rozhovor

Primář oddělení dětské chirurgie MUDr. Václav Navrátil říká:

„Preventivní prohlídky jsou důležité“ V tomto roce uplyne čtyřicet let od založení oddělení dětské chirurgie v kolínské nemocnici. Jeho zakladatelem a prvním přednostou byl primář MUDr. Rudolf Přibyl, v roce 1975 pak převzal vedení primář MUDr. Ivan Kosík. Oba vychovali řadu lékařů a sester, kteří se o chirurgicky nemocné děti od novorozenců po dorostence starají v současnosti a dále předávají své zkušenosti mladším. Nyní je primářem oddělení MUDr. Václav Navrátil, jemuž jsme položili několik otázek. Jaká jsou nejčastější chirurgická onemocnění u dětí? Záleží na věku dítěte. U těch nejmenších, kojenců a batolat, jsou to především vrozené kýly, poruchy vývoje zažívacího ústrojí a některé urologické vady. Častá jsou bohužel i poranění, která vznikají nejvíce v prostředí, které má dítěti zajistit bezpečí, tedy doma – různé pády ze stolu, z postýlky či ze

MUDr. Václav Navrátil

Kolik lůžek má vaše oddělení? Oddělení má celkem 21 lůžek – devět velkých pro starší děti, devět středních pro menší a tři kojenecké postýlky. A také osm lůžek pro doprovod dítěte. Celkem máme devět pokojů, z toho jeden nadstandardní, na kterém je dítě s doprovodem samostatně. Na ostatních jsou děti a doprovody po dvou. Lůžka poskytujeme také dětem operovaným specialisty oddělení ORL, ortopedie a očního oddělení. Na diagnostickém a léčebném procesu se podílí řada dalších odborníků, zejména z pediatrie, ARO, dětský neurolog, oddělení zobrazovacích metod, rehabilitace, chirurgická pohotovost, biochemické laboratoře, hematologie, nukleární medicína, mikrobiologie a bioptické pracoviště. Velkou výhodou je možnost poskytování služeb komplementu i služeb konziliářů 24 hodin denně.

schodů mohou mít za následek otřes mozku, ale i zlomeniny lebečních kostí. Méně časté jsou v tomto věku zlomeniny dlouhých kostí. Nebezpečná jsou zejména „chodítka“, která by se vůbec neměla na trhu objevit. Ročně ošetřujeme také několik desítek popálenin horkou tekutinou, kterou na sebe batole ponechané bez dozoru strhne ze stolu. A co starší děti? U předškolních a zejména školních dětí se s kýlami a jinými vadami setkáváme méně často. Zásluhu na tom mají naši praktičtí dětští lékaři, z nichž většina absolvovala stáž na našem oddělení. Při preventivních prohlídkách tyto vady diagnostikují včas a odesílají děti k operacím již v kojeneckém věku. U starších dětí jsou na prvním místě v počtu hospitalizací úrazy – od komplikovaných ran přes zlomeniny dlouhých kostí končetin po úrazy hlavy, hrudníku, páteře a břicha. Těchto poranění přibývá s narůstající tvrdostí a rizikovostí některých sportů. Také nedostatečné vybavení chrániči a přilbami má svůj podíl na závažnosti řady poranění. Další příčinou

jsou úrazy dopravní, při jízdě na kole, motocyklu či v automobilu. Na druhém místě v počtu přijatých jsou děti s podezřením na náhlou příhodu břišní. Z nich u větších dětí převažuje akutní zánět apendixu slepého střeva. Ještě urgentnější přístup vyžaduje torze varlete. Je to příhoda spíše vzácnější, spočívající v zaškrcení přítoku krve a následné infarzaci. Veřejnosti je bohužel méně známá, a proto se někdy stává, že se rodiče se synem nedostaví k ošetření včas a hrozí ztráta tohoto orgánu. Kdy se můžeme dostavit k vyšetření? Ambulance dětské chirurgie má, stejně jako většina ambulancí v naší nemocnici, zaveden systém objednání k vyšetření. Můžete tak učinit osobně nebo telefonicky na lince 321 756 367. Akutní případy ošetřujeme bez objednání. Pracovní doba je denně od 7.00 do 15.30. Mimo tuto dobu a ve dnech pracovního klidu zajišťuje neodkladnou chirurgickou péči společná chirurgická pohotovost v budově centrálních operačních sálů, na které se podílíme.

Obzvláště v případě velmi malých dětí pomáhá doprovod rodičů dětem vyrovnat se s nemocničním prostředím.

40

41




Dětská JIP v Kolíně

Sociální práce v nemocnici

Dětská intenzivní péče je určitě nejrychleji se rozvíjející obor dětského lékařství. V nemocniční pediatrii se pak stala dominantním oborem. Důvodů je několik, ale na prvním místě je potřeba uvést maximální snahu léčit děti doma, ve vlastním prostředí. Minimalizuje to stres jak pro rodiče, tak pro malé pacienty. Z tohoto důvodu léčíme řadu dětí ambulantně a mnoho vyšetření, při kterých musely být děti hospitalizovány, lze rovněž provést bez nutnosti pobytu v nemocnici.

Sociální práce v kolínské nemocnici má čtyřicetiletou tradici, přesto však bývá mnohdy mylně chápana. Lidé si pod ní často představují práci ošetřovatelky. Proto považuji za důležité přiblížit zde činnost sociálního pracovníka ve zdravotnickém zařízení.

Jsou však onemocnění, kdy jsou děti bezprostředně ohroženy na zdraví a někdy i na životě. Sem patří úrazy, dušení z různých příčin, těžké odvodnění organismu při průjmech a zvracení, otravy, stavy po křečích, abychom vyjmenovali jen ty nejdůležitější. A právě při těchto stavech musí být dítě přijato na jednotku intenzivní péče. To jsou pracoviště s menším počtem lůžek, která jsou však vybavena monito-

velmi náročný. Snažíme se jej ale malým pacientům maximálně zpříjemnit. Během dne u nich mohou být rodiče, pracoviště je vybaveno televizní technikou, aby děti mohly sledovat pohádky a ostatní dětské pořady, pokud jim to jejich zdravotní stav umožňuje. Je pochopitelné, že léčba na těchto odděleních je finančně extrémně náročná. Jedinou možností je maximální využití těchto lůžek, proto je celosvětovým trendem, aby tato pracoJiž napřesrok dětští pacienti dostanou k dispozici zcela nové viště zajišťovala péči pro velpracoviště intenzivní péče dle současných požadavků. kou spádovou oblast, v případě kolínské dětské JIP se jedná rovací technikou, možností kyslíkové léčby, ale také o celou východní část Středočeského kraje. Je samopřístroji na podporu dýchání (ventilátory), přesnými zřejmé, že děti musí být na toto pracoviště převáženy dávkovači léků a infuzí. Na oddělení pracuje větší kvalifikovanou záchrannou službou, což by nebylo počet sester i zkušených lékařů než na standard- možné bez výborné spolupráce se Záchrannou služním oddělení. Pokud se na intenzivní péči setkáte bou Středočeského kraje. s mladým lékařem (lékařkou), jsou to lékaři, kteří V lednu došlo v kolínské nemocnici k přestěhování se vzdělávají v tomto velmi náročném oboru. JIP pak dětské intenzivní péče do přízemí pavilonu, ve ktemá návaznost na specializovaná pracoviště, která se rém je umístěno dětské oddělení. Toto stěhování si zabývají léčbou nejkomplikovanějších případů (trau- vynutila probíhající přestavba kolínské nemocnice. matologické centrum, centrum pro léčbu popálenin). Výhodou umístění v přízemí je snadná dostupnost Je pochopitelné, že pobyt na intenzivní péči je pro dítě pro vozidla záchranné služby.

Text: Bc. Sabina Cicvárková, DiS., sociální pracovnice

Dětská JIP se musela dočasně přesunout do přece jen poněkud stísněných prostor, ale situace se brzy změní k lepšímu.

Na úvod bych ráda čtenáře seznámila s obo- Po domluvě s pacientem, rodinou a ošetřujícím lérem sociální práce jako takové. Sociální práce je spo- kařem se snaží nabídnout co nejvhodnější alternativu lečenskovědní disciplína, která se zabývá pomocí řešení zajištění péče či pomoci. Posledním krokem lidem nacházejícím se v nepříznivé sociální situ- v procesu pomoci je zajištění, zprostředkování či aci prosazováním sociální spravedlnosti, zlepšová- nasměrování k poskytovatelům sociálních služeb, ním kvality života a rozvíjením plného potenciálu každého Přestože někdy není možné sloučit přání pacienta s realitou, je snahou nás všech dospět k důstojnému řešení. jednotlivce, skupiny a společenství. Nestor české sociální práce Oldřich Matoušek popisuje specifika sociální k službám domácí péče, k příslušným úřadům apod. práce ve zdravotnictví takto: „V celém procesu musí Na závěr je třeba si připomenout, že poskytovat lidbýt respektována především přání pacienta samého, skou podporu je stejně důležité jako poskytovat případně jeho rodiny. Úloha sociálního pracovníka profesionální pomoc. je zde nezastupitelná svým přesahem do domácího prostředí pacienta a zahrnutím rodiny i komunity. Svým komplexním přístupem, schopností propojovat hlediska různých disciplín a koordinovat činnosti jednotlivých účastníků může výrazně přispět k zajištění kvalitní péče o člověka, k využití všech zdrojů navazujících na dosavadní život člověka i k jeho aktivizaci.“ Sociální práce v nemocnici je součástí multidisciplinárního přístupu k pacientovi. Jinými slovy se sociální pracovnice podílejí na celkové péči o pacienta společně s lékaři a ostatním zdravotnickým personálem. Profese sociálního pracovníka je činí kompetentními poskytovat klientům sociální poradenství a pomoc při řešení sociální situace. Nejčastěji se sociální pracovnice dozvídají o pacientovi prostřednictvím jeho ošetřujícího lékaře, který posoudí vhodnost zahájení sociálního šetření. Často také vyhledávají pomoc sociálních pracovnic rodiny či blízké osoby samy. Nezřídka přicházejí pro radu i lidé pečující o své blízké v domácím prostředí. Ve všech případech postupují sociální pracovnice tak, že přicházejí na oddělení a ze zdravotnické dokumentace i z výpovědí zdravotnických pracovníků zjišťují potřebné informace ohledně zdravotního stavu, soběstačnosti, rehabilitace, komunikace, psychického stavu, návštěvnosti rodiny atd. Následně pacienta sociální pracovnice navštíví a podle jeho schopností a možností s ním vede rozhovor. V řadě případů je třeba hovořit také s rodinou pacienta, kdy sociální pracovníci zjišťují její možnosti podílení se na péči.

Lidská podpora je obzvláště v případě seniorů mnohdy neméně důležitá než lékařská péče.

Foto: © Lougassi Gilles / Dreamstime.com

JIP

42

43



Úvod

Aktualita

Rozhovor s ředitelkou Nemocnice Kutná Hora:

„Zavádíme racionální a efektivní opatření“ Po hektických dnech začátku letošního roku spojených s otevíráním LSPP a zrekonstruované interny se i v kutnohorské nemocnici museli zastavit a začít se věnovat práci na rozpočtu nemocnice pro letošní rok. Nejen o tom jsme hovořili s ředitelkou nemocnice JUDr. Alicí Opočenskou.

Kutnohorská interní příjmová ambulance Ve středu 5. ledna se naše nemocnice dočkala další příjemné události. Zároveň s uvedením lékařské služby první pomoci pro dospělé (dále LSPP, tzv. pohotovosti) do provozu došlo k otevření opravených stanic interního oddělení kutnohorské nemocnice. Této slavnostní události byli přítomni hejtman MUDr. David Rath, zástupci Středočeského kraje, členové kutnohorské radnice, vedení Oblastní nemocnice Kolín a pracovníci samotné nemocnice Kutná Hora.

rok 2011 je připraven. Všechny nás však bude stát mnoho úsilí ho naplnit. Bez denního připomínání si zásad úsporného hospodaření nemocnice nelze tento rozpočet totiž v žádném případě udržet ve vyrovnaných hodnotách. Kromě již fungujících opatření tak například zavádíme některá opatření týkající se racionální a efektivní spotřeby léků v naší nemocnici. Začíná pracovat skupina, která vyhodnocuje nákupní ceny léků – porovnáváním cen jednotlivých dodavatelů, spoluprací s krajskými koordinátory nákupu zdravotnického materiálu atd.

Na čem právě pracujete? Podle předběžných čísel – dat od jednotlivých zdravotních pojišťoven o platbách na letošní rok, které má naše nemocnice k dispozici – pro nás vznikl velký úkol, který zní: postavit nákladovou část provozu nemocnice na částku o několik milionů nižší, než měla nemocnice k dispozici v roce minulém. Pro představu je to například o téměř 12 milionů za rok méně, než měla nemocnice k dispozici na provoz v období, kdy s ní hospodařilo město. To vše z toho důvodu, že naší nemocnici nikdo neodpáře historii, kdy hrála hlavní roli taktika našich předchůdců, podle nichž nenavyšování a neplnění výkonů nemocnice bylo třeba vyhádat v jednáních s pojišťovnami – a rozhodně ne odpracovat v podobě poskytnuté péče pacientům. Přes to všechno jsme s týmem všech našich primářů a vedoucích pracovníků jednotlivých úseků práci na rozpočtu ukončili a vyrovnaný rozpočet pro

V nemocnici neustále probíhají i změny k lepšímu… To, že jsme otevřeli novou stanici LDN III s 25 lůžky a že to je díky dotaci Středočeského kraje velmi příjemné místo naší nemocnice, si nechám na povídání v příštím čísle, abych se této pozitivní zprávě mohla věnovat ve vší její kráse a se všemi souvisejícími informacemi. V tomto čísle ale dáváme k dobrému pár obrázků, abychom vás, naše milé čtenáře, nalákali ke čtení dalších vydání Nemocničních listů. JUDr. Alice Opočenská ředitelka Nemocnice Kutná Hora

Stanici interního příjmu nám přiblíží vrchní sestra interního oddělení Bc. Jitka Řepová, MBA: „Interní příjmová ambulance je důležitým pracovištěm, které provozuje interní oddělení. Tato ambulance zajišťuje v Nemocnici Kutná Hora nepřetržitou, 24 hodin denně trvající ambulantní péči v oboru vnitřního lékařství, a to péči diagnostickou a léčebnou. Přemístění tohoto pracoviště nově vedle pracoviště LSPP bylo plánovanou změnou, kterou chce naše nemocnice vytvořit společnou přístupovou zónu pro pacienty přicházející do kutnohorské nemocnice. Naše pracoviště je moderní a disponuje potřebným přístrojovým vybavením (EKG, defibrilátor, glukometr, pulzní oxymetr). Pracoviště je zajištěno centrálním rozvodem kyslíku. Na ambulanci pracují lékaři interního oddělení a zkušené

zdravotní sestry interního oddělení a oddělení ARO. Příjmová ambulance je zároveň vstupní branou pro všechny pacienty hospitalizované na interním oddělení. Na interní příjmové ambulanci odborný lékař interního oddělení rozhodne o hospitalizaci pacienta. Pacient je vyšetřen a informován o dalším diagnostickém a léčebném postupu. Zdravotní sestra zde podá pacientovi nezbytné informace nutné k hospitalizaci na interním oddělení. Potom je pacient předán do péče na lůžkové oddělení. Na interní příjmové ambulanci jsou vyšetřováni pacienti na základě doporučení od praktického nebo odborného lékaře. Pacient může být přivezen i rychlou záchrannou službou. V případě akutních zdravotních potíží může být pacient vyšetřen i bez doporučení jiného lékaře.“

Středočeský hejtman MUDr. David Rath během prvního dne provozu nové interní příjmové ambulance

44

45



Rozhovor

Rozhovor

Primář oddělení klinické biochemie ing. Petr Vondráček tvrdí:

„Důležitý je vzdělaný a spolehlivý personál“ Narodil se v Kolíně a po ukončení studia na gymnáziu v Poděbradech, kdy uvažoval o pokračování na medicíně, přišel zákaz studia na všech vysokých školách. Po různých peripetiích bylo ing. Petru Vondráčkovi umožněno studium na „technikách“. Svá studia ukončil na VŠCHT Praha a poté nastoupil do svého prvního zaměstnání na oddělení klinické biochemie kolínské nemocnice.

Ing. Petr Vondráček

Jak s odstupem pohlížíte na své začátky? Do zdravotnictví jsem se vrátil oklikou a vlastně čirou náhodou do kolínské laboratoře. Přišel jsem na oddělení čítající něco málo přes dvacet lidí, které

vedl primář MUDr. Václav Káš (mimochodem dnes osmdesátiletý a těšící se plnému zdraví). Byl to člověk, který mě vtáhl do oboru a postupně mi odhaloval jeho jednotlivá zákoutí. V té době jsme prováděli kompletní rozbory vnitřního prostředí i s doporučením infuzní terapie u komplikovaných pacientů pro ARO a JIP. Vždy mi předal něco nového, až když jsem si to nastudoval a zeptal se ho, zda je to tak. Většinou se podíval a s úsměvem se mi snažil ukázat další souvislosti. Postupem doby jsem tyto rozbory dělal samostatně a spolu jsme je poté jen kontrolovali. Dalším přínosem pro mě byla setkání mladých biochemiků, jichž se účastnily osobnosti jako primář Nejedlý, primář Palička (dnes profesor) a primář Schneiderka (dnes docent). Někdy v roce 1987 primář Káš onemocněl a mě, tehdy nejmladšího vysokoškoláka na oddělení, pověřil zastupováním. Na primariát se bohužel kvůli svým zdravotním problémům již nevrátil. Po různých výběrových řízeních vedu oddělení dosud. Došlo pod vaším vedením k nějakým změnám? Obor prošel bouřlivým rozvojem a stejně tak i oddělení klinické biochemie v Kolíně. Přes prvotní pipetování ústy, automatické pipety a první poloautomatické analyzátory jsme postupně přešli z automatů (Roche, Olympus) až k plně automatické lince Thermo a analyzátorům Siemens. Od vložení vzorku až po expedici výsledků jde o automatický proces bez zásahu lidské ruky. V dnešní době využíváme elektronický příjem žádanek, laboratorní informační systém a přenos výsledků do nemocničního informačního systému. V současnosti je na oddělení 11 laborantek, jeden vysokoškolák a lékař na půl úvazku. V prvopočátcích jsme u pacienta vyšetřovali okolo třiceti metodik, dnes nabízíme metodik několikanásobně více.

Zmiňujete širokou paletu vyšetření, máte nějaká speciální? Asi sedm let provádíme vyšetření alergenů (okolo 100) a screening v prvním a druhém trimestru těhotenství včetně vyhodnocení rizika vrozených vývojových vad. Za zmínku stojí vyšetření kostního metabolismu a kompletní vyšetření štítné žlázy. V poslední době jsme zavedli stanovení hladin antibiotik (vankomycin, gentamycin a další), digoxinu a prokalcitoninu. Také jste nějakou dobu vyučoval. Ano, i tímto obdobím si někteří z nás prošli a někdy to bylo úsměvné, ale výuka a přípravy se jeví vzhledem k práci na oddělení bohužel časově náročné. První zkušenosti získané výukou zdravotních sester na SZŠ Kolín jsem využil později v nově zavedeném oboru budoucí zdravotní laborantky. Úspěšně odmaturovaly a některé z nich doposud pracují na oddělení. Nastaly nějaké změny po převzetí kutnohorské laboratoře? Do Kutné Hory jsem nastoupil 1. září 2010, i když konzultace o financování laboratoře probíhaly ve spolupráci s managementem již během předešlých měsíců. Po příchodu na oddělení bylo nutné vyměnit techniku (analyzátory), aby bylo možné sjednotit vyšetřovací metody používané v obou nemocnicích, a dále kompletně upravit celý laboratorní informační systém včetně kontrolních mechanismů. Obrovskou výhodou bylo vstřícné a rychlé jednání s vedením kutnohorské nemocnice o obměnách a úpravách oddělení. Dnes by ho vzhledově ten, kdo ho navštívil před 1. zářím, těžko poznal. Strašně důležitá byla i podpora ze strany laborantek, které po počátečním stavu nejistoty a „děsu v očích“ velice ochotně vyslechly mé představy a většinou se ztotožnily s vizí dalšího fungování provozu. Vcelku bez problémů rychle zvládaly nové analyzátory. Největší problém byl očividně v novém způsobu myšlení a chodu oddělení, což vzhledem k letitému systému práce nebylo snadné. Obrovský kus práce odvedly i při kompletním úklidu prostor po konečných úpravách. Konsolidace laboratoří v Kolíně a Kutné Hoře umožnila sjednocení vyšetřovacích metod v obou laboratořích. Poskytujeme tak lékařům v Kutné Hoře stejnou paletu vyšetření. Chtěl byste něco říci závěrem? Vždy pro mě byly výzvou nové věci, metody a přístrojové vybavení. To je motor, který mi umožňuje jít stále dál. Současnou výzvou je budování nové laboratoře

v Kolíně, která má být dokončena v závěru letošního roku, a dobudování oddělení v Kutné Hoře. A nesmíme zapomínat, že laboratoř kromě přístrojů vyžaduje, a to především, vzdělaný a spolehlivý personál (na ten jsem měl na obou pracovištích štěstí). Touto formou bych chtěl poděkovat všem spolupracovníkům za trpělivost a snahu učit se novým věcem, i když to nemají se mnou, vzhledem k dalším výzvám, jednoduché.

Nahoře: Vedoucí laborantka Petra Studenovská Dole: Laborantka Irena Černá při obsluze analyzátoru Immulite 2000XPi

46

47



Protialkoholní ordinace

Anketa

Pro prevenci závislostí V ordinaci pro léčbu alkoholismu a jiných toxikomanií (OAT) dlouhodobě pracují MUDr. Petr Riesel, CSc., a zdravotní sestra Zdeňka Kislingerová. Věnují se obecně závislým osobám včetně gamblingu (hře na výherních automatech, pokud došlo k závislosti či hraní k závislosti směřuje). vším kvůli sobě. Za odkládání léčby platí krutou daň, neboť drogy nejsou pouze návykové, ale také intoxikační, otravují mozek, poškozují játra, atd. Nehledě na poškození struktury celé osobnosti. Vím, a nejsem s tím spokojen, že veřejnost odsuzuje závislé osoby a opovrhuje jimi. Nespolečenské chování, sociální úpadek, nesrozumitelné oblečení je vidět až příliš. Mnozí z postižených byli normální lidé a i v průběhu prožívání závislosti na drogách mají četné dobré Mnozí závislí byli normální lidé a i v průběhu prožívání vlastnosti, které však nejsou závislosti nezapřou jisté dobré vlastnosti. patrné na první pohled. Stejně jako ostatní prožívají výčitky, Nejlépe je s drogami a alkoholem nezačínat. Rodiče naděje a viny. Jsou si vědomi své prohry a nemají sílu mladých osob závislých na drogách očekávají od a schopnost vlastního odhodlání si to pravdivě přiléčby vyléčení. Nevědí, že je to běh na dlouhou trať, znat a hledat možnost zlepšení. Mají to těžké. Když celoživotní úsilí nemocného, který potřebuje pod- trénujeme abstinenci, bereme jim jejich drogu a nic poru i od zklamaných rodičů. Mnozí rodiče se hně- jim za to nedáváme. Všechny zisky si musejí vydobýt vají, požadují totální a okamžité vyléčení a vyhazují v průběhu léčby sami. pacientům námi ordinované léky. Nepomáhají léčby Mnozí uzdravení se chovají na veřejnosti nenápadně, z rozkazu rodičů, postižený a ohrožený musí sám pasivně, přetrvává u nich stud, vina a strach z ohrodospět k tomu, že se léčí kvůli sobě nebo přede- žení všudypřítomnými drogami a závislých lidí, takže vidíme jen ty neléčené a problémové. Závislí lidé jsou často hodnoceni tak, že si svou chorobu sami způsobili. Vypadá to tak, ale není to pravda. Existuje dědičnost, formující nebo deformující výchova či dokonce nevýchova, rodinné postižení, zdravotní handicapy, při nichž by se vůbec neměl používat alkohol a drogy, např. hyperaktivita dětí a mladých, stav po úrazech mozku, po zánětech mozkomíšních, při padoucnici, po žloutenkách, byť zdánlivě úplně vyléčených, atd.

Pane doktore, jak se lidé postižení závislostí dostávají do vaší péče? Těžko, namáhavě a také pozdě. Protidrogová prevence pokulhává, a to v oblasti rodinné, sociální i zdravotnické. Pacienti, pokud vůbec, se k nám dostávají průměrně o 8–10 let později, než by bylo třeba. Naše péče je zaměřena na stabilizaci a úzdravu. Mnohá postižení nelze vyléčit do původního zdravého stavu. Kvalita života bývá již snížena, což je škoda.

Foto: © Ctacik / Dreamstime.com

S drogami a alkoholem by bylo nejlepší nikdy nezačít. Konce nemírné konzumace bývají více než kruté.

Co byste vzkázal naší veřejnosti? Rozhodně se mají nejen školní děti, ale také jejich rodiče poučit, jaká rizika představují alkohol, kouření, marihuana a jejich byť občasné, tzv. rekreační, užívání. Rodiče by měli více vychovávat děti, aby i v pubertálním věku se mohly řídit dobrými radami rodičů. Děti a mladiství by se tedy měli více ptát a nepodléhat tlaku vrstevníků, zvláště, když parta mladých není orientovaná k účelným formám chování – umění, sportu, prospěšné činnosti, rukodělné aktivitě, hudbě a podobně.

Anketa spokojenosti pacientů Pacienti kutnohorské nemocnice byli požádáni o vyslovení názoru na naše zdravotnické zařízení. Formou ankety bylo osloveno po patnácti pacientech tří lůžkových oddělení – interního, chirurgického a léčebny dlouhodobě nemocných (LDN). Všem dotazovaným byly položeny tři zjišťovací otázky: 1. Byli jste spokojeni s úrovní poskytované péče? 2. Máte připomínky k chování a jednání zdravotnického personálu? 3. Byli jste spokojeni s prostředím a úklidem? Na první otázku odpovědělo kladně všech 45 zpovídaných. V odpovědi na druhou otázku se vyskytla ojedinělá výtka od pacienta chirurgického oddělení a na třetí otázku odpověděl záporně opět jeden pacient, tentokrát z oddělení interního. Výrazně tedy převážily kladné ohlasy. Každý z dotazovaných měl také prostor k vyjádření svých připomínek, návrhů či přání. Zde jsou jen namátkou některé z nich: Interní oddělení „Velmi příjemný personál.“ „S lékařskou péčí i s péčí personálu jsem nadmíru spokojen.“ „Nemám žádné připomínky.“ „Sestřičky byly hodné.“ „Všem 1* a srdečný dík.“ Chirurgické oddělení „Takové sestřičky jako jsou tady – hodné, ochotné a příjemné – snad nejsou nikde. Ještě jsem se s takovými nesetkala. I ostatní personál je bezva. Pan primář musí být na ně hrdý!!!“ „Všichni jsou velmi ochotní, děkuji všemu personálu za péči.“ „Byla jsem naprosto spokojená, pobyt v nemocnici mi maximálně zpříjemnili a ulehčili.“ „Personál je vstřícný, ochotný, vždy vyhověl mým potřebám. Byl jsem velmi spokojen.“ LDN „Chci je pochválit, chovají se ke mně dobře a slušně.“ „Sestry jsou viditelně dobře proškoleny k manipulaci s méně pohyblivými a rozměrnými pacienty.“ „Jsem moc spokojená.“

Sesterna interního oddělení

Sociální zařízení nadstandardního pokoje chirurgického oddělení

Lůžka LDN

MUDr. Kateřina Pancová ředitelka – Krajská nemocnice Středočeského kraje, p. o.

Právě pro vás otevíráme Centrum akutní medicíny v Oblastní nemocnici Kladno

MUDr. David Rath hejtman Středočeského kraje

Nemocniční listy. Nové vozy pro záchranku. Mezinárodní úspěch benešovské chirurgie. Důležitost péče o seniory

Recommend Documents