Nemocniční listy. Zbrusu nové hřiště pro seniory ve Zdicích. Špičková hrudní chirurgie v kladenské nemocnici. Obrovský potenciál příbramské ortopedie

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Listopad 2011

Oblastní nemocnice Příbram | Oblastní nemocnice Kladno | Oblastní nemocnice Kolín | Klaudiánova nemocnice | Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov | Nemocnice Kutná Hora | Záchranná služba

Klaudiánova nemocnice mladá boleslav

Zbrusu nové hřiště pro seniory ve Zdicích Str. 06–07

Špičková hrudní chirurgie v kladenské nemocnici Str. 20–21

Obrovský potenciál příbramské ortopedie

Instrumentářka oddělení centrálních operačních sálů Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav Adéla Jonáková

Str. 44–45

str. 24–29

str. 30–35

str. 36–41

str. 42–47

str. 12–17

str. 18–23

str. 10–11

02

03

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

Nemocniční listy Listopad 2011

Úvodní rozhovor

Obsah

Rozhovor s ředitelkou Oblastní nemocnice Kladno, a. s., MUDr. Kateřinou Pancovou:

„Domov seniorů oživí krásná fontána“ Jednou z nejsledovanějších staveb v areálu Oblastní nemocnice Kladno je bezesporu domov seniorů s lůžky následné péče. O doplnění jeho projektu, o situaci v iktovém centru, ale například i o změnách v poplatcích v lékárnách a za pobyt v nemocnici jsme hovořili s MUDr. Kateřinou Pancovou. Počítá se v projektu tohoto objektu s vodním prvkem? Při posledním kontrolním dnu, jehož se zúčastnil i hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath, jsme zvažovali možnost použití vodního prvku – fontány. Tento nápad se nám velice zalíbil a budeme ho realizovat, protože pro definitivní účely domova seniorů, ale i pro pacienty, kteří budou pobývat například v septické části oddělení delší dobu, představuje atrium vlídnou součást prostředí, kde se mohou přinejmenším stýkat s dalšími lidmi, pobývat na horních etážích a sledovat dění i programy, které se budeme snažit představovat.

Jaká je současná situace v budoucím domově seniorů v kladenské nemocnici? Mám velkou radost, že stavba domova seniorů s lůžky následné péče a oddělením rehabilitace pokračuje přesně podle plánu. Je zde jedna malá komplikace – podali jsme žádost na ministerstvo zdravotnictví ohledně vybavení oddělení rehabilitace, neboť máme v nemocnici iktové centrum a vyšla výzva ministerstva zdravotnictví na dovybavení iktových center. V žádosti jsme nadefinovali určité vybavení tohoto centra, ale ačkoli měla být vyhodnocena a zadministrována již v srpnu, podle posledních zpráv se zdá, že se tak stane až 1. prosince letošního roku. Oddělení však bude zčásti vybaveno i z přímé dotace Středočeského kraje, takže jsme již mohli zahájit kroky k tomu, aby od března začala fungovat jak rehabilitace, tak horní patra, kde zpočátku bude kompletní oddělení chirurgie, a to vzhledem k rozsáhlé rekonstrukci v nemocnici, aby nemuselo dojít k omezení péče o pacienty.

V iktovém centru muselo na počátku tohoto roku dojít k útlumu provozu, ale zdá se, že vše je opět v nejlepším pořádku. Na začátku roku nastala velmi nepříjemná situace, protože v kladenské nemocnici se velké množství lékařů účastnilo akce „Děkujeme, odcházíme“, která byla vedena zejména z neurologického oddělení, kde bohužel problémy přetrvávaly i po jejím skončení. Vztahy na oddělení nejen mezi lékaři, kteří zůstali a oddělení podrželi, ale i mezi středním zdravotnickým personálem, byly velmi nepříjemné. Jedinou možností tak bylo obnovit personál a vybudovat nový kolektiv. Naštěstí se nám to podařilo a řekla bych, že neurologie je dnes v lepším stavu než před začátkem akce „Děkujeme, odcházíme“. V současnosti tedy iktové centrum plně a výborně funguje, z čehož mám radost. Médii probleskují zprávy o přípravách úhradové vyhlášky. Jaká je aktuální situace z pohledu nemocnic? Už jsme na ledacos zvyklí, a tak jsme ani neočekávali, že bychom v listopadu mohli znát podobu úhradové vyhlášky na příští rok, nicméně se již objevilo několik podob, dohadů a kuloárních zvěstí o její podobě.

Podle posledních zpráv se prý diskutuje o tom, že by referenčním obdobím mohl být rok 2010 a došlo by k navýšení na 105 %. To však není vše, co potřebujeme vědět – jde ještě o tzv. alfa výkony, paušální úhrady, ambulantní ošetření, ceny tzv. balíčků atd. Především mě děsí představa použití roku 2010 jako roku referenčního, neboť v tomto referenčním období není zahrnuto navýšení platů lékařů díky akci „ Děkujeme, odcházíme“. Nejen tedy, že není jasné, jak se do úhradové vyhlášky promítne ministerstvem slibované navýšení platů od roku 2012, ale není jasné ani promítnutí stávajícího navýšení platů z roku 2011! Z uvedeného vyplývá, že je velice důležité, jak bude Úhradová vyhláška pro rok 2012 stanovena, zda zde bude přesně uvedena částka na platy lékařů, na navýšení platů sester apod. Všechny nás velice znepokojily objevující se zprávy, že toto zvýšení platů lékařů, a vlastně veškerého zdravotnického personálu, nebude vyčleněno v samostatné kolonce, ale bude zahrnuto pod úhrady péče. To by také mohlo znamenat, že platy lékařů budou podléhat závěrečnému vyúčtování za provedenou zdravotní péči, a to opravdu není to, co jim bylo podpisem „Memoranda“ přislíbeno. Platy však odrážejí to, jaké prostředky do nemocnice přijdou. Balík peněz od pojišťoven by tedy měl být diametrálně odlišný od roku 2011 a měl by odrážet avizované zvýšení platů o 6,7 %. V tomto ohledu budeme muset spolupracovat s našimi lékaři a LOK, protože i my vnímáme nespravedlnost, kdy padl jistý slib, který by neměl být dodržen. Za sebe říkám, že vše, co mi pojišťovny na základě rozhodnutí MZ pošlou, do koruny rozdělím, ale musí to korespondovat se zvýšením absolutní hodnoty v zálohách od pojišťoven. Nepříjemnou novinkou pro nemocnice je zvýšení plateb za den pobytu v nemocnici a za recept. Překvapilo nás, že již od 1. prosince se zvyšuje poplatek za pobyt v nemocnici ze současných 60 Kč na 100 Kč za den. Občané Středočeského kraje mají tu výhodu, že jsou-li v tíživé situaci, mohou požádat hejtmana o proplacení této finanční ztráty. Další záležitostí jsou poplatky za recepty v lékárnách. Do této doby jsme snímali z lidí nutnost tyto poplatky platit. Od 1. ledna příštího roku to nebude možné a i soukromé řetězce od této praxe upouštějí. Jedinou výhodou, kterou nabídneme, budou bonusové kartičky, kdy za nasbírané body si pacienti budou moci vybrat odměny ve formě vitaminových preparátů apod. MUDr. Kateřina Pancová ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

R ozhovor s ředitelkou Oblastní nemocnice Kladno, a. s., MUDr. Kateřinou Pancovou

02

O dbor zdravotnictví

04

D omov V Zahradách nabízí seniorům cvičení na novém hřišti

06

H ejtman před zaplněnou aulou

08

P roč umět pomoci?

10

K laudiánova nemocnice Mladá Boleslav 12 O blastní nemocnice Kladno

18

O blastní nemocnice Kolín

24

N emocnice Kutná Hora

30

N emocnice Rudolfa a Stefanie Benešov

36

O blastní nemocnice Příbram

42

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Měsíčník Vydává: Oblastní nemocnice Kladno, a. s. Vančurova 1548, Kladno 1, PSČ: 272 01 IČ: 27256537, DIČ: CZ27256537 Redakční rada: Jana Machová, Vladimír Lemon, Alice Opočenská, Jan Kolbaba, Monika Boušková, Kamila Hamáčková, Stanislava Kubincová, Tereza Janečková, Tomáš Tulinger Kontakt: [email protected] Registrace: MK ČR E 19733 Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů nemocnic. Neprodejné

04

05



Odbor zdravotnictví

Činnost oddělení ekonomicko-investičního a majetkového v roce 2010

Do přenesené působnosti oddělení patří zajišťování nitárního fondu v oblasti zdravotnictví a Zdraví 21 úhrady nákladů spojených s ochranou před šířením bylo v roce 2010 uspokojeno 42 žadatelů o dotaci tuberkulózy (očkovací střediska) a s likvidací prošlých v celkové výši 2 900 040 Kč. V roce 2010 byla také léčiv, včetně uplatnění úhrady takto vzniklých nákladů dokončena akce „Rekonstrukce Dětského domova na Ministerstvu financí ČR, dále zajišťování transferu Strančice“, která je příkladem úspěšného čerpání finančních prostředků v oblasti Stěžejním úkolem oddělení je zpracovávání zdravotnictví mezi státní sprápožadavků krajských zdravotnických zařízení. vou a obcemi ve Středočeském kraji a také komplexní výkon státní správy krajského úřadu na úseku financování finančních prostředků z evropských fondů pro přízdravotnictví. Stěžejním úkolem oddělení v rámci spěvkovou organizaci Středočeského kraje. Tento samostatné působnosti je pak zpracovávání poža- projekt byl z 92,5 % financován z prostředků Regiodavků krajem zřizovaných a založených zdravot- nálního operačního programu a ze 7,5 % z rozpočtu nických zařízení. Jedná se o pět příspěvkových Středočeského kraje. organizací a pět akciových společností – nemocnic. Pracovnice oddělení se každodenně setkávají s dalUvedený přehled činností pouze stručně popisuje šími úkoly, které musejí operativně řešit. Díky vstřícagendy, za něž je OEIM zodpovědné. Práce šesti nému přístupu vedení úřadu a zajištění kvalitních úředníků je spojena s řadou dalších náročných povin- pracovních podmínek se oddělení daří přes neustálý ností, které jsou značně různorodé, a proto výčet nárůst agendy odvádět precizní práci a plnit úkoly ve jednotlivých činností nemůže být úplný. Jen pro ilu- stanovených termínech. Oddělení ekonomicko-invesstraci uvádíme několik číselných údajů. K zajištění tiční a majetkové bude i nadále činit v rámci výkonu poskytování zdravotní péče na území Středočeského své činnosti takové kroky, které mu umožní zajistit kraje byla v roce 2010 uvolněna částka celkem asi co největší rozsah a kvalitu práce ve finanční a majet866 mil. Kč. Zpracováno bylo 420 materiálů pro jed- kové oblasti při poskytování zdravotní péče na území nání orgánů kraje a v rámci Středočeského Huma- Středočeského kraje.

Součástí Odboru zdravotnictví Krajského úřadu Středočeského je oddělení ekonomicko-investiční a majetkové (OEIM), které má na starosti finanční a majetkové otázky související se zdravotnickými zařízeními Středočeského kraje. poplatků od Středočeského kraje. Dary účelově určené na úhradu regulačních poplatků hrazených občany ve zdravotnických zařízeních Středočeského kraje jsou poskytovány s účinností od 1. srpna 2010 na základě usnesení Rady Středočeského Ekonomicko-investiční a majetkové oddělení zpracovává kraje č. 052-27/2010/ RK ze dne v rámci své působnosti obsáhlou agendu. 26. července 2010. V období od 1. srpna 2010 do 31. prosince pojištění. Jedná se o oblasti zdravotnictví, které nejsou 2010 oddělení evidovalo 1 202 žádostí o poskytnutí hrazeny zdravotními pojišťovnami, ale jsou nezbytné daru a celkový finanční objem těchto žádostí činil pro zajištění komplexní zdravotní péče občanům Stře- 1 098 066 Kč. dočeského kraje (problematika nemocí z povolání, útvar krizového managementu, protialkoholní léčebny a záchytné stanice, AT poradny). Další činností OEIM je vyhodnocování investičních požadavků a potřeb krajem zřizovaných a založených zdravotnických zařízení a jejich doporučení k realizaci dle možností financování. Oddělení také zajišťuje podklady pro vyhlášení grantového řízení Středočeského Humanitárního fondu v oblasti zdravotnictví a Zdraví 21. Má na starosti zpracování podkladů pro posouzení předložených projektů hodnotící komisí, zajištění zpracování smluv na poskytnutí dotace a následně vyhodnocuje závěrečné zprávy poskytnutých grantů. Při uvolňování finančních prostředků ze Středočeského Humanitárního fondu spolupracuje s odborem sociálních věcí. Dále OEIM zabezpečuje analýzu informací o možnostech využívání prostředků strukturálních fondů EU a EHP zaměřených na oblast zdravotnictví, koordinuje a metodicky vede realizace projektů, poskytuje poradenství, zajišťuje a zpracovává návrhy na vyřazování nepotřebného dlouhodobého hmotného majetku od zdravotnických příspěvkových organizací a spolupracuje s příslušnými ministerstvy, zdravotními pojišťovnami a jinými institucemi v oblasti zdravotnictví a financí. Významným okruhem činnosti je vyřizování žádostí o poskytnutí daru na úhradu regulačních

Text: MUDr. Pavel Kubíček

Toto oddělení zpracovává obsáhlou agendu v rámci samostatné i přenesené působnosti. Do náplně oddělení v samostatné působnosti patří zabezpečení problematiky činností nehrazených ze zdravotního

Foto: © Mrkevvzime / Dreamstime.com

Odbor zdravotnictví

06

07



Sociální problematika


Domov V Zahradách nabízí seniorům cvičení na novém hřišti Nejen klientům zdického domova seniorů, ale i všem ostatním zájemcům o pohybové aktivity z řad našich starších spoluobčanů slouží hřiště, které se díky finanční podpoře krajské vlády ČSSD podařilo realizovat v areálu Domova V Zahradách. Výše investice dosáhla celkem na 466 986 Kč. Částkou 443 636 Kč přispěl Středočeský kraj formou dotace z Humanitárního fondu Středočeského kraje.

Slavnostního otevření hřiště, které proběhlo a chůze, jsou zde instalována masážní a protahovací dne 13. září 2011, se osobně zúčastnil středočeský zařízení, bradla a další sportovně-relaxační vybavení. hejtman MUDr. David Rath, jenž přijal pozvání mís- Podle ředitelky Domova V Zahradách Ivany Rabochotostarosty města a poslance Výše investice do hřiště činila 466 986 Kč, přičemž Richarda Dolejše a ředitelky Středočeský kraj přispěl částkou 443 636 Kč. domova Ivany Rabochové, aby se v rámci své pracovní cesty do berounského regionu zúčastnil ve Zdicích jako hlavní vé je v případě příznivého počasí možné docházet na host i této události. Hřiště samotné sestává z 12 her- pravidelná cvičení pod vedením rehabilitační sestry, ních prvků – posilovacích strojů. Všechna tréninková a to každou středu od 10.00 a každý čtvrtek od 14.00. zařízení jsou určena k pohybu, cvičení a rehabilitaci. Sraz případných zájemců je vždy krátce před zahájením Slouží tak především k procvičování kloubů, ramen cvičení na recepci domova.

Vlevo: Mgr. Zuzana Jentschke Stocklová, Ivana Rabochová, Richard Dolejš (v zákrytu) a MUDr. David Rath při debatě s osazenstvem zdického domova seniorů. Vpravo: Středočeský hejtman MUDr. David Rath a Richard Dolejš si vyzkoušeli i herní prvky na hřišti.

08 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

Akce

Hejtman před zaplněnou aulou

ČEKÁ VÁS OPERACE?

Inzerce

Středočeský hejtman MUDr. David Rath přijal pozvání od Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Kladně a podebatoval se studenty zdravotnických oborů.

lék Wobenzym®

urychluje hojení zkracuje dobu léčby Hojení rány po operacích (včetně zlomenin) je složitý proces

Závisí nejen na velikosti rány, ale i na tom, jak imunita organismu zvládá pooperační fázi, zda zánět či pooperační otok neprodlužují hojení a pacient dodržuje pooperační režim, stanovený lékařem.

Enzymy v našem těle ovlivňují hojení ran a zlomenin

Usměrňují průběh zánětu a vstřebávání otoku tak, aby to bylo pro tělo co nejúčelnější a nejrychlejší. Operace a těžké úrazy včetně zlomenin jsou událostmi, na jejichž rychlé zvládnutí nemusí enzymy v našem těle stačit. Proto je vhodné podpořit je enzymy zvenčí. Dlouholeté výzkumy ověřily účinnost unikátní směsi proteolytických enzymů, která je obsažena v jediném tradičním léku systémové enzymoterapie – léku Wobenzym. Účinek jiných enzymových směsí může být zcela odlišný.

Účinná pomoc po operacích

Středočeský hejtman MUDr. David Rath předstoupil před studenty bez jakýchkoli obav a otevřeně s nimi diskutoval.

Hejtman nejprve přednesl ve velké aule přednášku a poté s vedením školy, konkrétně s děkanem doc. MUDr. Jozefem Rosinou, Ph.D., prof. Ing. Peterem Kneppem, DrSc., prof. MUDr. Ivanem Dylevským, DrSc., prof. MUdr. Leošem Navrátilem, CSc.,

a Mgr. Simonou Hájkovou, Ph.D., jednal o perspektivách fakulty. Řeč přišla na možnou výstavbu nové budovy fakulty. Dále se probíraly nové studijní obory či možnosti ocenění nejlepších studentů fakulty Cenou hejtmana.

Podpůrná léčba Wobenzymem přispívá mimo jiné ke zlepšení prokrvení tkání a činnosti lymfatického systému. Urychluje tak vstřebávání otoků, krevních výronů a podlitin, čímž zmírňuje i bolest. Použití Wobenzymu zkracuje dobu hojení pooperační rány i zlomenin, posiluje oslabenou imunitu a omezuje výskyt pooperačních komplikací např. s hnisáním rány nebo nadměrným jizvením. Pokud jsou při léčbě použita antibiotika, zvyšuje Wobenzym zároveň jejich účinnost. Nejlepšího účinku dosáhneme, začneme- li užívat Wobenzym co nejdříve po operaci, samozřejmě po předchozí konzultaci s ošetřujícím lékařem.

Informujte se u svého lékaře. Více na www.wobenzym.cz Wobenzym, tradiční lék z přírodních zdrojů k vnitřnímu užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci. MUCOS PHARMA CZ, s.r.o., Uhříněveská 448, 252 43 Průhonice, www.wobenzym.cz, konzultace s lékaři na tel.: 800 160 000

10

11



Záchranná služba

Záchranná služba

Záchranná služba se snaží, aby kvalita v poskytování neodkladné přednemocniční péče stále rostla. Stejně jako profesionální pomoc zdravotníků je však velice důležitá i pomoc těch, kteří pacienta vidí ještě před příjezdem profesionálních záchranářů.

Ilustrační foto z prezentace věnované problematice začlenění respiračních masek do povinné výbavy autolékárniček.

Nezdravotníci jsou totiž na místě události obvykle první a na jejich rychlém jednání a správném rozhodování může někdy záviset život druhého člověka. Každému se může stát, že se ocitne v situaci, kdy někdo v jeho okolí bude potřebovat první pomoc. Prvním krokem je samozřejmě zavolání na linku 155. Do příjezdu sanitního vozu však uplyne nějaký čas, který se dá účinně využít k poskytnutí první pomoci postiženému. Kdy je pomoc nezdravotníka zásadní? V některých případech je první pomoc svědka příhody zcela klíčová – zejména tehdy, je-li ohrožena

dodávka okysličené krve do mozku pacienta. To se stává při srdečních příhodách i při úrazech či při dušení z jakékoli příčiny. V těchto situacích hrají roli i pouhé sekundy. Zásada první pomoci se řídí heslem „Vše, co potřebuješ, jsou dvě ruce“. Kromě toho je však nutné i odhodlání zachránit lidský život a jistá míra základních znalostí. Někteří lidé se obávají poskytnout první pomoc a strachují se, že jejich znalosti nejsou přesné. Naši zdravotníci se stále setkávají s lidmi, kteří si myslí, že nesprávnou první pomocí mohou pacientovi ublížit. Avšak ze zkušeností záchranářů spíše vyplývá, že lhostejnost, nezájem a nečinnost škodí daleko více.

Text: BcA. Tereza Janečková, DiS., tisková mluvčí Ústředního střediska ZSSK

Proč umět pomoci?

První pomoc doma snadno a rychle Záchranná služba Středočeského kraje v roce 2008 vyrobila příručky první pomoci a koncem roku 2011 se na veřejnost dostane jejich aktualizovaná verze. Na jejich obsahu se podílela skupina záchranářů a lékařů záchranné služby, kteří tak docílili stručného a přehledného návodu, jak poskytnout první pomoc v nejčastějších krizových situacích. Příručky první pomoci byly uhrazeny z fondu hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha. Důvodů, proč záchranáři vytvořili vlastní příručky první pomoci, bylo hned několik. Postupy první pomoci a především resuscitace se aktualizují každé čtyři roky. Existuje řada příruček první pomoci, ale velká část, kterou má veřejnost k dispozici, je zastaralá a již neodpovídá současným postupům. Například některé základní školy stále používají pro výuku příručky první pomoci ze 60. let minulého století, kde se lidé mohou dočíst téměř středověké praktiky vytahování a špendlení jazyka k bradě při bezvědomí. V jiných případech jsou příručky první pomoci sice

poměrně aktuální, avšak příliš obsáhlé, a tak čtenáře spíše zahltí zbytečnými informacemi, než aby podaly nějaký ucelený návod. Nezáleží na tom, jestli zachránce pozná, zda je krvácení tepenné nebo žilní, důležité je ho zastavit. Příručka první pomoci, kterou napsali středočeští záchranáři, je zdarma k dispozici v sídle Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje v Kladně a na kurzech první pomoci a akcích pro veřejnost pořádaných záchrannou službou. Koncem roku by měla být ke stažení i na internetových stránkách záchranné služby. Kurzy první pomoci Kurz první pomoci pro veřejnost, který Záchranná služba Středočeského kraje pořádá v rámci Krajského školicího a výcvikového střediska, účastníkům poskytne dostatečné informace i praktické zkušenosti. Kurz je připraven tak, aby účastník dostal komplexní informace o poskytování první pomoci. Přednáška začíná vždy teoretickou částí a pokračuje praktickým nácvikem resuscitace na resuscitačním modelu. V kurzu se dozvíte, jak poznáte stavy, které ohrožují život, kdy je nutné volat na záchrannou službu. Hlavně se naučíte konkrétní postupy první pomoci při úrazových i neúrazových akutních stavech. První pomoc a samotná přednáška je nastavena tak, aby zapamatování a provádění postupů bylo co nejjednodušší. Naši školitelé – záchranáři, kteří vycházejí z každodenní praxe výjezdů záchranné služby, kromě toho i pečlivě studují nejnovější standardy a kontinuálně se vzdělávají v odborných tématech i v postupech výuky pro nezdravotníky. Počet lidí proškolených v první pomoci stále stoupá. V uplynulém roce středočeská záchranná služba proškolila 1 521 osob na 83 školicích akcích. V letošním roce záchranná služba stihla zorganizovat a uspořádat už 115 školení, na kterých rukama záchranářů prošlo téměř 2 500 lidí. Kontakty Školení pro veřejnost se pravidelně koná ve školicím a výcvikovém středisku se sídlem v budově záchranné služby v Kladně. Tříhodinový kurz s přednáškou, projekcí a praktickým zaškolením stojí 250 Kč. Naši školitelé také přednášejí pro školy, firmy a mohou v případě zájmu školit i ve vašich prostorách. Domluvit se na kurzech první pomoci je možné na e-mailu [email protected] nebo na telefonu 737 239 962 a o všem se informovat.

30 Nemocniční listy 12 ze středočeských krajských nemocnic Informace

13



Úvod

Úvod

Rakovina prsu

Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá boleslav: Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav:

„kdo má tři? „Měníšetří, se i to, coza oči to v nemocnici pacienta nevidí“neplatí“ Letní dny končí a Mladoboleslavsko se pomalu vrací do běžných kolejí. Stejně takambulancí, i Klaudiánova Pacient v nemocnici vnímá zejména sestry a lékaře, všímá si vybavení nemocnice. prázdninový provoz a všechna oddělení fungují naplno. změnou čekáren čiKončí pokojů. Pro to, aby nemocnice fungovala tak,opět jak má, je ale třeba Velkou i řada věcí, které oko běžného návštěvníka je ovšem stavba nového pavilonu nevidí. interny.Nejen o tom jsme hovořili s ředitelem nemocnice doc. MUDr. Ladislavem Horákem, DrSc. věcí nakupujeme s desetiprocentní daní, postupně se

Nemocných s nádoryaž bohužel přibývá a přístrojové nám má zvyšovat na 19,5 %. V naší nemocnici tak vybavení, které na tomto oddělení máme k dispozici, mluvíme o desítkách milionů, které budeme muset to je vlastně už hluboká historie. Také tato nutná zaplatit oproti současnosti navíc. To je prostě polibek investice by měla proběhnout co nejdříve.

smrti. A nikdo to na vládní úrovni neřeší. Stát snad chystá určitou finanční injekci pro fakultní nemocCo naopak vidět je? nice. Ale co ty ostatní? Co je naši pacienti?stavba Naší úplně největší investicí bezesporu nového pavilonu pro interní obory. Je hotová hrubá Bude ještě šetřit? stavba, začalykde vnitřní práce… Jsme přesvědčeni, Prakticky ne. Nemocnice nyníbudeme jede takzvaně že v druhé polovině příštíhouž roku moci na pacientům a našimkde internistům zařízení, kterévšech krev, šetříme, se dá, apředat jen díky nasazení svou kvalitou budese odpovídat požadavkům 21.pacientů století. se zaměstnanců nám zatím daří, že Jak je na Klaudiánova nemocnice s touto Staví se tom v podstatě jen půl roku, ale už technikou? začíná být reálně vidět, jak bude nový pavilon Někde dobře, někde je situace horší. Letos jsme se vypadat. Jaký je to pocit? na věci, které nejsou příliš vidět, ale potenciálně Samozřejmě, že pěkný. Začínám věřit, že se opravdu by mohly ohrozit finanční stabilitu a fungování podaří do podzimu příštího roku stavbu dokončit, pavinemocnice, zaměřili. Já jsem například po svém lonnástupu vybavit musel a spustit v něm provoz. Takže začínáme neprodleně reagovat nase situaci na připravovat na přesun interních oborů, hematologicko-transfuzním oddělení. Jehoplánujeme, technické kde přesněje co bude, připravujeme harmonogram vybavení pravidelně kontrolováno Státním ústavem stěhování. V souvislosti přesunem interních ambupro kontrolu léčiv. Tato sinstituce měla při poslední kontrole řadumoci výhrad k technice i prostorám. Kromě lancí budeme rozšířit prostory pro oční a ORL úpravy čekárny pro dárce krveplot jsmestaveniště proto nemalé oddělení. Takže když se přes podífinanční prostředky přístrojové vám na rostoucí budovu,investovali určitě se mido na příští měsíce techniky na tomto oddělení a jsem rád, že po dlouhé myslí v tomto ohledu lépe, než když jsme plánovali jsme následně auditem Státního ústavui skeppro jendobě na papíře. Samozřejmě – stále se najdou kontrolu léčiv prošli bez výhrad. A to nám samozřejmě tici, ale těch je naštěstí stále méně. umožňuje dál bez problémů zpracovávat krev. Stejně tak investujeme do centrální sterilizace, která je pro Vypadá to, že jste v létě všichni nabrali nové síly nás velmi důležitá. Přešli jsme na tzv. kontejnerový a těšíte se, co bude. systém, který znamená vyšší kvalitu, méně práce Téměř všichni samozřejmě vybrali svébezpečí zasloužené pro sestry nasioperačních sálech a větší pro dovolené, ale musíme být připraveni, že to horší pacienty všech chirurgických oborů. Poslední většíje teprve předkterá námi.zůstává Optimismem nikdo, kdo investicí, zrakůmmyslím veřejnosti skryta, sebude pohybuje ve zdravotnictví, zrovna nepřetéká. nová přípravna cytostatik pro naši onkologii.Já

například s hrůzou a obavami sleduji debaty a hlasování o výši DPH. Neumím si přestavit, kde budeme

úspory nijak razantněji nedotkly. To je ovšem dlou-

Cohodobě chystáteneudržitelný na příští rok? stav. Takže na jedné straně Kromě předání nové budovy s veškerým moderním jsme nuceni do úspor, doslova smlouváme o každou vybavením? To je zatím opravdu vlastně ve hvězdách. korunu – ostatně i nový interní pavilon je plánován Víme, co bychom potřebovali, některou přístrojovou tak, aby byl provozně co nejlevnější – a na druhou techniku vyměnit budeme muset, protože doslouží. stranu se nikdy nedočkáme toho, že někdo řekne: Ale zatím nevíme, jak bude vypadat úhradová už dost,s kartami víc to nejde. Je to spíš tak, DPH, že čím víc šetvyhláška, nám může zamíchat kde víc sazeb, se omezujeme, víc se zvyšuje je říme, reálnéčím zvýšení nevíme, jaktím se budeme muset tlak na to, aťse šetříme víc.zdravotnictví Ministerstvo vypořádat slibem ještě ministra nazdravotnictví zvýšení například ve vší tichosti připravuje takzvanou platů zdravotnického personálu o 10 %… Nevíme„kultizkrátka, jaké příjmyvýkonů“, a nákladykde můžeme čekat. Takže vaci sazebníku je jednoznačné zadání: cosnížit budeme moci pořídit nad rámecpéči. těch běžných, řekl úhradu za ambulantní Většině nemocnic bych údržbových věcí, je ve budou hvězdách. i ambulantních zařízení tedy klesat platby od

pojišťoven. Takže budoucnost tomtoHorák, směru ve mně Doc. MUDr. v Ladislav DrSc. ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav vzbuzuje opravdu spíš obavy. Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav

Rakovina prsu neznamená život bez něj Pokud dříve lékaři diagnostikovali ženě zhoubný nádor v prsu, téměř automaticky se dalo předpokládat, že o prs přijde. To už ale dávno neplatí. Díky moderním metodám, které umožňují včasnou diagnostiku nádoru, a díky operačním možnostem a znalostem lékařů je možné vyjmout pouze nádor a prs zachovat. Před každou operací prsu je ovšem třeba pacientku kompletně onkologicky vyšetřit, aby se určilo stadium onemocnění. Lékaři v Klaudiánově nemocnici provádějí záchovné operace prsu vždy, když to zdravotní stav pacientky umožňuje. Při zákroku, kdy vyjímají z prsu nádor, navíc z podpaží vyoperují i tzv. „strážnou uzlinu“, jejíž histologický rozbor ukáže, zda byl nemocí zasažen pouze prs nebo zda je nutné zahájit další léčbu, protože nádor se již stihl šířit dále, tzv. metastazovat. „Strážná uzlina je vlastně jakýsi policista. Pokud je nález v ní negativní, znamená to, že nemoc nestihla nikam postoupit,“ říká MUDr. Jiří Boháč, jenž v Klaudiánově nemocnici vede prsní onkologickou poradnu a specializuje se na prsní chirurgii. Pokud se jedná o prs záchovný výkon, pacientka z Klaudiánovy nemocnice většinou odchází během dvou dnů domů, během týdne se pak dozví histologické výsledky a další léčebný postup. „Jestliže se ve strážné uzlině najdou známky rakoviny, je třeba při další operaci vyjmout podpažní tuk se zbytkem uzlin,“ vysvětluje Boháč. O tomto postupu je samozřejmě každá pacientka informována předem. Strážná uzlina v těle ženy s nádorem prsu hraje velmi důležitou roli a patří k léčebně diagnostickým standardům. A jak ji lékaři najdou? Do okolí místa, kde se nádor v prsu nachází, se den před operací aplikuje 1 ml radioaktivního roztoku. Ten putuje lymfou do strážné uzliny, tedy do té, která si bere jako první lymfu z nádoru. Lékaři ji pomocí detekčního přístroje při operaci vyhledají a z malého, cca 2cm řezu v podpaží vyjmou. „Je to moderní trend léčby rakoviny prsu,“ říká Boháč. V čem je tedy přístup lékařů v Klaudiánově nemocnici tak výjimečný? Právě důrazem na šetrnost. „Rakovina prsu v dnešní době stále ve větší míře postihuje ženy v produktivním věku, proto se snažíme, aby vedle léčebného efektu měl náš zákrok i efekt kosmetický,“ vysvětluje Boháč. V nemocnicích, kde nedokáží vyoperovat strážnou uzlinu, pacientce rovnou odebírají z podpaždí tuk se všemi uzlinami – to ovšem znamená mnohem

více možných komplikací a delší dobu rekonvalescence. Zároveň zdůrazňuje, že vše je ovšem založeno zejména na včasném stanovení diagnózy. „Je velmi důležité, aby každá žena při sebemenším podezření kontaktovala svého lékaře. Důležité je samovyšetřování pacientek a případné sledování v odborné ambulanci s mamografickou a UZ kontrolou prsů. Nový digitální mamograf, který je v naší nemocnici, velmi zlepšil diagnostiku časných rakovin prsů. Z toho vyplývá možnost včasných záchovných operací, což je pro pacientku velkým přínosem jak fyzickým, tak i duševním,“ říká Boháč. Ročně operují chirurgové v Klaudiánově nemocnici kvůli rakovině prsu zhruba stovku pacientek, více než polovině z nich dokáží prs zachovat. Rakovina prsu patří v dnešní době mezi nejčastější onkologické onemocnění u žen v České republice, což je dáno i lepší diagnostikou tohoto onemocnění. Na druhou stranu se zvyšuje množství vyléčených pacientek.

MUDr. Jiří Boháč při operaci nádoru prsu

vyšetření na mamografu Lze se objednat každý všední den na tel. čísle 326 742 208, do prsní ambulance každý pátek na tel. čísle 326 742 107.

14

15



Rozhovor

Rozhovor

Primářka hematologicko-transfuzního oddělení MUDr. Jarmila Obernauerová tvrdí:

„Změnilo se úplně všechno“ Primářka hematologicko-transfuzního oddělení Klaudiánovy nemocnice MUDr. Jarmila Obernauerová svou prací žije. Na oddělení je téměř od jeho počátků v roce 1991, pomáhala ho vybudovat. V jeho čele stojí od roku 2003. Nikdy nepracovala v žádné jiné nemocnici. A jak říká, Klaudiánce je zkrátka věrná. MUDr. Jarmila Obernauerová

Proč jste si vybrala právě hematologicko-transfuzní oddělení? To byla veliká náhoda. Původně jsem chtěla dělat chirurgii, ale když jsem se přišla do mladoboleslavské nemocnice hlásit o práci, řekl mi tehdejší ředitel, že chirurgie není pro ženu vhodná. Tak jsem začala pracovat na interně. V roce 1991 byla na hematologickém oddělení pouze jedna lékařka, paní primářka Walterová. Neměla ani možnost si vybrat dovolenou. Proto jsem byla požádána, abych tu na pár dní zaskočila. A už jsem tu zůstala.

z vpichu do hrudní kosti), teď provádíme i trepanobiopsie (odběr vzorku kostní tkáně) i v analgosedaci. Změnila se technika i spektrum pacientů, které jsme schopni ošetřit. Dnes jsme centrum s rozšířenou hematoonkologickou péčí, takže pacienti z boleslavského regionu a okolí u nás dostanou péči a léky, kvůli kterým dříve museli na klinická pracoviště do Prahy. Přibyl samozřejmě personál, vybudovali jsme recepci, máme dnes již tři ambulance a dá se říci, že spektrum naší práce a naše možnosti rostou tak, že současné prostory, kde sídlíme, jsou nedostačující.

Jak se za těch 20 let oddělení vyvíjelo? Všechno se úplně změnilo. V hematologické ambulanci jsme začínali s 12 pacienty dvakrát v týdnu, dnes jich máme kolem 40 denně. Nedělali jsme tu jiné výkony než sternální punkce (odběr kostní dřeně

Jak se změnilo přístrojové vybavení? Postupně prakticky všechno. Laboratoře zaznamenaly velké změny, ať už se to týká laboratoře infekčních markerů nebo hematologické laboratoře, kde máme dva koagulometry, máme tři nové analyzátory krev-

ních elementů. Řekla bych, že v současné době je naše laboratoř vybavena opravdu špičkově. A co se týká transfuzní stanice, určitě si všichni všimli nové čekárny, která byla loni vybudována. Podařilo se nám zakoupit nová odběrová lehátka. S rostoucími nároky na zpracování jsme zakoupili i nový zmrazovač plazem. Také nám přibyla administrativa, některé z řady dokumentů je nutno uchovávat až 30 let. Když se řekne hematologicko-transfuzní oddělení, většina lidí si představí právě dárce krve. Spolupráce s nimi je ale jen část činnosti oddělení. Už jste mluvila o laboratořích, ale jací k vám vlastně chodí pacienti? Do hematologické ambulance přicházejí pacienti, kteří mají buď onemocnění krve, nebo jiné onemocnění, které se právě ve změnách krevního obrazu projeví. Patří sem i pacienti s onemocněním uzlin. Spektrum onemocnění, která diagnostikujeme, ale i léčíme, je různorodé. Patří k nám pacienti s anémií (nedostatek červených krvinek), s proliferativními onemocněními (zmnožení krevních elementů), lymfomy, myelodysplastickým syndromem, poruchami srážení krve i se zvýšenou srážlivostí, tzv. trombofilií. Diagnostikujeme tu i pacienty s akutní leukémií – pokud jsou indikováni k chemoterapii a následné transplantaci, odesíláme je na klinická pracoviště. Provádíme tu jak diagnostiku, tak i léčbu, samozřejmě spolupracujeme s vyššími pracovišti. Diagnostika hematologických onemocnění se neobejde bez spolupráce s ostatními odděleními Klaudiánovy nemocnice – chirurgové implantují porty a spolu s otorinolaryngology (krční oddělení) vyjímají zvětšené uzliny, RTG oddělení poskytuje servis CT, MR, USG, na interním oddělení jsou zpravidla hospitalizováni naši pacienti, konziliárně spolupracujeme prakticky se všemi odděleními. Rádi bychom tu vybudovali i stacionář, kde bychom aplikovali léky, transfuzní přípravky a deriváty. Takovým naším snem je podávat tam i chemoterapie a odlehčit tak internímu stacionáři, kde se podávají nyní. K tomu bychom však potřebovali dostatečně velkou zvláštní místnost. Co se týče dalších vyšetření prováděných na HTO, testujeme imunní protilátky u těhotných, vyšetřujeme protilátky a antigen u hepatitidy C a HIV, protilátky proti hepatitidě B jak pro dárce krve a těhotné, tak i pro ostatní klienty. U dárců krve provádíme i vyšetření na syfilis. V laboratoři křížových pokusů provádíme veškerá vyšetření související s přípravou a expedicí transfuzních přípravků k příjemci v naší nemocnici i ve vzdálenějších zdravotnických zařízeních.

Jak ještě spolupracujete s dalšími zdravotnickými zařízeními? Samozřejmě zajišťujeme konziliární činnost, a to nejen pro Mladou Boleslav, ale i pro Nymburk, Nera tovice, Mělník a Brandýs nad Labem. Jsme jakýmsi garantem péče o kraj a myslím, že na sebe můžeme být hrdí. Nezajišťujete odběry krve jen v nemocnici, ale máte i speciální výjezdový tým. Co to znamená? Jde o skupinu zdravotních sester, našich zaměstnankyň, které žijí v Mělníku a zajišťují jednak odběry přímo na mělnické základně, ale také odběry krve v okolí Mělnicka, za nimiž téměř každý den brzy ráno vyjíždějí, a to za každého počasí. Jezdí do Nymburka, Kralup nad Vltavou, Brandýsa nad Labem, Čelákovic. Krev pak dopraví k nám do nemocnice a zpracují ji. Naše oddělení pak zpětně tento region zásobuje transfuzními přípravky i krevními deriváty. Klaudiánova nemocnice je jednou z mála v republice, kde téměř nedochází k situacím, že by byl nedostatek krve. Jak je to možné? Dříve odběry krve fungovaly tak, že kdo přišel na oddělení darovat krev, daroval. Tím docházelo k přebytkům přípravků s určitou krevní skupinou. Pokud prošla skladovací lhůtou, museli jsme ji likvidovat. Od roku 2003 jsme proto zavedli systém, kdy přijímáme k odběru dárce jen těch skupin, které aktuálně požadují klinici. Nesmím zapomenout na výbornou spolupráci s médii i místním rozhlasem a se ŠKODA AUTO, které nám opakovaně pomohly se zvaním dárců v kritických situacích. Jakých dárců máte nejvíc? V naší populaci je nejvíce zastoupena krevní skupina A a krevní skupina 0 s pozitivním Rh faktorem, takže těch je nejvíc. Naopak nejméně je AB negativních, nositelé této krevní skupiny jsou univerzální dárci plazmy. Měli by lidé znát svou krevní skupinu? V některých situacích je to asi dobře, třeba pokud dva lidé s rozdílným Rh faktorem plánují rodičovství. Ale jinak – vždy je nutno před podáním transfuze vyšetřit krevní skupinu příjemce, tedy pacienta. Výjimkou je tzv. neodkladná transfuze, kdy se bez jakéhokoliv vyšetření podává transfuze skupiny 0 Rh negativní. Náramky či přívěsky s krevní skupinou, tetováže – ty nemohou být nikdy brány za směrodatné, vždy je nutné vyšetření skupiny v laboratoři.

16

17



Stomatologie

Aktuality

Poptávka po nemocničních zubařích roste Během dvou let, kdy v Klaudiánově nemocnici na popud vedení Středočeského kraje vznikla zubní ambulance spojená se stomatologickou pohotovostí, zaznamenalo toto oddělení obrovský růst. Ukázalo se, že myšlenka podstatně rozšířit do té doby poskytované stomatologické služby byla krokem správným směrem.

Stomatologové v Klaudiánově nemocnici si na nedostatek práce rozhodně nemohou stěžovat.

Oddělení původně poskytovalo jen neodkladnou akutní péči, dnes objednává pacienty i na plánované chirurgické výkony. „Stále k nám přicházejí noví klienti s tím, že se chtějí zaregistrovat. Po zaregistrování se v nemocnici je velká poptávka. Většina zájemců je těch, kdo nemají svého stálého lékaře, ale přibývá i těch, kteří k nám chtějí od někoho přejít. Bohužel už neumíme vyhovět všem, kapacita nám to nedovoluje,“ říká vedoucí lékař stomatologického oddělení MUDr. Josef Janeček. Další velkou část pacientů podle něj tvoří ti, které do nemocniční ordinace pošle jejich ošetřující lékař na složitější výkon. „Ošetřujeme takzvané neošetřitelné děti, bázlivé dospělé pacienty, pacienty s různými onemocněními, která neumožňují

běžný postup – například se špatnou srážlivostí krve. Pokud někdo má zájem, za poplatek můžeme poskytnout i ošetření v celkové anestezii,“ vysvětluje Janeček. Doufá, že se podaří oddělení rozšířit, aby spolu s kolegy mohli nejen lépe vyhovět stávajícím požadavkům, ale také nabízet další služby. Velká poptávka je například po zubních implantátech. „Je to jednak proto, že jsme relativně cenově přízniví, ale také proto, že v případě potřeby můžeme zákrok provádět na chirurgickém sále, což je samozřejmě pro pacienty důležité. A jezdí sem kvůli tomu za námi i pacienti ze sousedních okresů,“ říká Janeček. A kdo jsou lidé, kteří si nechávají dát zubní implantát? Někteří tak řeší kosmetický problém, kdy například přišli o jeden zub v přední části úst. Pokud mají implantát, nikdo ani nepozná, že je podobný problém trápil. Další pacienti přicházejí například proto, že mají zubní protézu, která jim špatně drží, a rozhodnou se proto změnit zubní náhradu za pevnou, trvalou. Takové rozhodnutí ovšem není nijak levné. Zdravotní pojišťovna na implantáty nic nepřispívá, pacient si vše hradí sám. „U nás stojí zavedení implantátu 14 000 korun, pokud se dělá celý zubní oblouk, vyjde dolní čelist do 100 000. Horní čelist je dražší, protože se tam ještě musí doplňovat kost, což není levná záležitost,“ říká Janeček. Jakkoli je zubní implantát bolestivou záležitostí pro pacientovu peněženku, jiné bolesti se příliš obávat nemusí. Celý zákrok se totiž běžně provádí jen v lokální anestezii. „Většinou pacienti říkají, že čekali, že to bude mnohem horší,“ vysvětluje Janeček s tím, že samozřejmě občas může nastoupit mírný otok, ovšem nijak dramatický. Zubaři v nemocnici doufají, že se jim v dohledné době podaří získat větší prostory, dále zlepšit přístrojové vybavení a zaměstnat i nové kolegy. „Poptávka po naší práci je obrovská, ukázalo se, že vybudováním plnohodnotného zubního oddělení v nemocnici se podařilo zaplnit mezeru na trhu," říká Janeček.

Do výšky už pavilon neporoste Na začátku listopadu pracovníci stavebních firem dokončili strop sedmého patra nového pavilonu určeného pro interní obory. Tento okamžik byl důvodem pro malou oslavu, protože strop je zároveň i střechou pavilonu a je tak jasné, že nikam výš už stavba neporoste. Práce, které jsou na řadě nyní, už nebudou tolik viditelné – postupně jsou osazovány okenní rámy

včetně skel, začalo se se zateplováním stavby. Pokud to počasí dovolí, kompletně by měla být zateplena do poloviny prosince. Aby bylo

možné v pracích pokračovat i v zimních měsících, celou budovu je nutné také vytopit, a proto je již nyní instalováno dočasné topení.

Zkvalitňujeme péči a přístup Klaudiánova nemocnice se stále snaží vyjít vstříc svým klientům a pacientům. Nyní jsme proto rozšířili otevírací dobu v provozovně lékárny u hlavního vchodu do nemocnice. Od 1. listopadu je otevřeno každý všední den od 7.30 do 17.00. V provozovně lékárny v Laurinově ulici se provozní doba nemění, zůstává každý všední den od 8.00 do 15.00. V této době je také mož-

Pohotovost o Vánocích Za dveřmi je již advent a jakkoli všem přejeme krásné a ničím nerušené svátky, zkušenost napovídá, že řada lidí bude služeb nemocnice nucena využít i v době Vánoc. Kam se mohou obrátit?

né krátkodobě využít parkovacích míst před lékárnou, která jsou určena právě pro její klienty. Nemyslíme ovšem jen na pacienty boleslavské, odpovědnost cítíme i k těm, kdo chodí do našich ambulancí v jiných městech. Nyní jsme například nově vybavili čekárnu a ambulanci gynekologického oddělení v Bakově nad Jizerou. Pacientky jistě potěší nejen nový náby-

tek a výmalba, ale i nová podlahová krytina. Celkem obnova staré tváře ambulance stála 130 000 korun.

Úrazová ambulance

Po–Ne

nepřetržitý provoz Tel.: 326 742 103

Oční ambulance

Po–Pá So, Ne a sv.

17.00 – 07.00 Tel.: 326 743 214 nepřetržitý provoz

ORL ambulance


17.00 – 06.00 Tel.: 326 743 706 nepřetržitý provoz

Dětská ambulance


17.00 – 22.00 08.00 – 22.00

Tel.: 326 742 706

Zubní pohotovost

Po–Pá 07.00 – 18.30 So, Ne a sv. 08.00 – 13.30

Tel.: 326 743 721

Lékárna Laurinova ulice

Po–Pá 08.00 – 15.00 25. 12. a 1. 1. 09.00 – 16.00

Tel.: 326 743 603

Lékárna a zdravot. Po–Pá potřeby u hl. vchodu nemocnice

07.30 – 17.00

Tel.: 326 743 660

18

19



Úvod

Aktualita

Rozhovor s náměstkem ředitelky pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.:

„Naše chirurgické oddělení provádí špičkové výkony“ V kladenské nemocnici samozřejmě pokračuje výstavba a rekonstrukce, ale témto tématům se věnujeme na jiném místě. S MUDr. Vladimírem Lemonem, náměstkem ředitelky pro LPP, jsme hovořili o novém umístění lékárny, novinkách na chirurgickém oddělení a budoucnosti plicního oddělení. žitější, sofistikovanější, život zachraňující výkony by měly být logicky ze strany pojišťoven ohodnoceny lépe, ale pravdou je bohužel opak – hovořím takřka výhradně o VZP. Především operace hrudníku, na něž se primář MUDr. Ronald Popíšil specializuje, a jiné složité výkony se u nás nedělaly ze dvou důvodů – personál nebyl až tak vyškolený, primář je od Boha nadaný chirurg a úhrady od VZP za tyto výkony jsou nízké. Pojišťovna hodnotí naši nemocnici podle počtu případů, což je další paradox, protože všude ve světě je trend přesunu co největšího počtu výkonů do ambulantní sféry, zatímco VZP nás hodnotí podle počtu přijatých a propuštěných pacientů.

Do nového Centra akutní medicíny se přesunula i nemocniční lékárna. Jak se jí nyní daří? Jako každému pracovišti, které se přesune na jiné místo. Do původní lékárny totiž byli zvyklí chodit i lidé zvenku. Jak známo, člověk si na změny zvyká jen velmi pomalu. Výhodou lékárny je bezesporu to, že v Centru akutní medicíny je množství ambulancí a že je umístěna u nového hlavního vchodu do nemocnice, ale mám pocit, že právě lidé, kteří nejsou našimi pacienty, do ní zatím hledají cestu. Dokonce jsme zkoušeli prodloužit otevírací dobu, ale nemělo to kýžený efekt. Věřím však tomu, že vyvěšení nového znaku k silnici přímo před Centrum akutní medicíny nám pomůže. Na původním místě nyní působí lékárna pro účely nemocnice – laboratoř a výdej léků na objednávky oddělení. Výrazné změny nastaly s přesunem chirurgického oddělení do CAM a po příchodu nového primáře, kdy se zde začaly dělat nové výkony. V čem spatřujete v tomto ohledu přínos pro nemocnici? Z hlediska finančního se tato změna odráží bohužel v negativním smyslu. Jde totiž o paradox, kdy slo-

Plicní oddělení je v současnosti mimo areál nemocnice. Chystá se v budoucnosti jeho přesun přímo do nemocničního areálu? Plicní oddělení je ve stejné budově již velmi dlouho, ale budova, kde se nachází, začíná být v nevyhovujícím technickém stavu, a tak již přemýšlíme o přesunu. Budeme muset zachovat uzavřenost části s tuberkulózními pacienty a s kalmetizací, ale řešení se jistě najde. MUDr. Vladimír Lemon náměstek ředitele pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

Lékárna s novým, výrazným znakem Lékárna kladenské nemocnice nebyla jen přesunuta na nové místo do Centra akutní medicíny, ale podobně jako lékárny v příbramské a kutnohorské nemocnici patří k prvním, které získaly nový, výrazný znak oranžové barvy. Co ke změně barevnosti vedlo? „Využili jsme logo, které navrhl Středočeský kraj a má kořeny v době Přemyslovců. Je jednotné pro lékárny Středočeského kraje a postupně se objeví na všech krajských zdravotnických zařízeních,“ říká k tomu ředitelka kladenské nemocnice MUDr. Kateřina Pancová. Náměstek ředitelky pro LPP MUDr. Vladimír Lemon si pochvaluje výraznost znaku a myslí si, že upozorní kolemjdoucí, kteří zatím změnu nezaznamenali, na nové umístění lékárny. „Provádíme také kontrolu elektronických receptů, nakolik se léky na recepty vypsané v naší nemocnici vyzvedávají v nemocniční lékárně, a mohu potvrdit, že i díky tomu se prodeje v lékárně měsíc od měsíce zlepšují,“ podotýká Lemon.

20

21



Rozhovor

Rozhovor

Primář chirurgického oddělení MUDr. Ronald Pospíšil říká:

„CAM nám otevřelo cestu k vrcholu chirurgie“ Centrum akutní medicíny v Oblastní nemocnici Kladno otevřelo mnoha oborům cestu k nejmodernějšímu vybavení, a tedy k vysoce sofistikovaným operacím. Právě to si pochvaluje primář chirurgického oddělení MUDr. Ronald Pospíšil. V čem jako chirurg vidíte přínos otevření Centra akutní medicíny v kladenské nemocnici? Otevřely se před námi velké možnosti v tom smyslu, že jsme se dostali do supermoderních sálů, které nejen snesou srovnání se sály ve fakultních nemocnicích, jež důvěrně znám, ale troufl bych si tvrdit, že v lecčems je i převyšují prostředím i technickým vybavením (nejnovější laparoskopické věže či osvětlovací rampy). Otevření CAM nám navíc umožnilo rozšířit spektrum výkonů, a to díky nové multioborové JIP, která svým technickým vybavením, ale i personálním obsazením (zde bych rád vyzdvihl sestry i v intenzivní medicíně velmi fundovaného vedoucího lékaře MUDr. Nováka) umožňuje provádět výkony srovnatelné s výkony ve fakultních nemocnicích, a dokonce i onkologických centrech. V tom spatřuji obrovský přínos. I díky vašim zkušenostem se mohly v Kladně začít provádět nové typy operací. Nerad bych kohokoli opomenul, ale nejsem si vědom, že by se v kladenské nemocnici kdy dělala plánovaná hrudní chirurgie. To je velká kapitola, řekl bych i můj koníček, kde jsem získal bohaté zkušenosti na klinickém pracovišti – jde především o operace plic, mezihrudí, ale i jícnu, kde jde většinou bohužel o operativu nádorových onemocnění. Během necelého roku mého působení zde jsme zde provedli na 50 těchto operací, což je poměrně vysoké číslo. Obrovskou perspektivu vidím ve výkonech v oblasti hrudníku nejen pro nádorová a zánětlivá onemocnění či diagnostiku, ale i u příznaku tzv. nadměrného pocení. Postihuje totiž poměrně vysoké procento populace, týká se i velmi mladých lidí a nesmírně je trápí, byť nejde o chorobu v tradičním smyslu slova. Diagnóza je jasná na první pohled při podání ruky a jde o společensky velmi limitující záležitost. Lze sice používat dermatologické přípravky a posledním hitem je aplikace

botulotoxinu do postižených míst. Léčba touto cestou však je poměrně nákladná a není trvalá, zatímco provedení hrudního výkonu má 100% a trvalý efekt na nadměrné pocení v oblasti dlaní, podpaží, krku, zkrátka partií, které jsou v sociálním kontaktu velmi exponované. Hrudní operativa tedy nezahrnuje jen smutnou kapitolu nádorových onemocnění, ale i na první pohled banální, ale nesmírně sociálně omezující příznaky. Jaké další operace nově provádíte? Některé výkony se zde prováděly dříve, ale již delší dobu nikoli, a to především operace na štítné žláze. Jde o problematiku na pomezí mezi chirurgií a ORL, ale onemocnění štítné žlázy jsou zcela v náplni chirurgického oboru (tyto operace jsou i v požadavcích II. atestace). Když jsem začínal v Motole, měl jsem příležitost naučit se operace na štítné žláze od jmen, která jsou dnes historicky považována za zakladatele moderní thyreoidální chirurgie, jako např. prof. Nahodil, a zejména prof. Dvořák, jenž je autorem jedné z prvních monografií na toto téma (která je výtečná). Zkušenosti, které jsem nabyl na svém předchozím pracovišti, jsem si samozřejmě přinesl s sebou. Na tyto operace k nám jezdí i pacienti z Prahy, protože máme kratší objednací lhůty. To platí i o hrudních operacích, ovšem z toho důvodu k nám jezdí pacienti z celých Čech. To však není vše – velkou novinkou jsou i tzv. síťkové operace kýly. V současné době máme k dispozici kompletní materiálové vybavení – síťky i uchytávací prostředky. Síťky jsou částečně vstřebatelné a lze je použít i přímo do dutiny břišní, kde mohou být v kontaktu s orgány, což jsou v naprosté většině případů kličky střevní. Jejich obrovskou výhodou je, že s nimi nedochází k tvorbě srůstů. To znamená, že útroby – tenké kličky, tlusté

střevo a další orgány – se na síťku nepřilepí a nedojde ke srůstům, které by po čase mohly být příčinou poměrně velkých obtíží. Implantace sítěk se provádí laparoskopicky a síťky lze použít na kýlu tříselnou i na kýly v jizvách po předchozích operacích. Myslím si, že jde o špičku v chirurgii kýl, a jsem rád, že ji naše nemocnice může nabídnout. Jsou operace, o nichž jsme hovořili, hrazené pojišťovnou, nebo se na jejich úhradě musí podílet pacient? Operace kýl jsou hrazené pojišťovnou, nicméně nová síťka, kterou používáme, je velmi drahá. Jen pro představu bych uvedl, že při použití v oblasti třísla je potřeba síťka o rozměru 10 x 15 cm – to představuje asi 12 000 Kč, což je opravdu hodně, aby si to pracoviště mohlo dovolit hradit z vlastních prostředků. Proto dáváme pacientům žádost pro pojišťovnu o zvýšenou úhradu. Nesouhlasí-li s ní, musí pacient formou daru uhradit materiál. Je nutno si uvědomit, že jde o špičkovou záležitost. Podobně v případě operací hyperhidros, tedy tzv. nadměrného pocení, které nejsou hrazeny pojišťovnou, protože jsou považovány de facto za kosmetické, musí pacient počítat se spo-

luúčastí. Na druhé straně aplikace botulotoxinu stojí okolo 10 000 Kč na jednu stranu a má přechodný efekt (půl roku až rok). Chirurgický výkon v hrudníku přeruší vlákna zásobující potní žlázky. Jde tedy o jednorázový výkon i jednorázovou úhradu. Závěrem zmiňme ještě rozšíření operativy na slinivce břišní a v oblasti žlučových cest. Ta se v Kladně prováděla pouze v omezené míře a začal jsem se jí věnovat díky historickému zaměření mého předchozího pracoviště v Motole, kde působil nestor v této oblasti prof. Niederle, jehož velkým koníčkem byla operativa právě v této oblasti. Tuto operativu bych zde rád dále rozvíjel. Kromě obecné břišní chirurgie bych chtěl zdůraznit, že na našem pracovišti je výborná cévní chirurgie, kterou zastřešuje MUDr. Bureš. Operujeme zde křečové žíly, a to klasickou cestou i laserem, ale provádíme i cévní rekonstrukce, zejména periferních, končetinových cév. S vynikajícími výsledky provádí MUDr. Bureš i operace na krčních tepnách při jejich částečném ucpání, kdy jde o záchranu života pacienta, případně o zabránění zásadního problému ve smyslu možné cévní mozkové příhody.

MUDr. Ronald Pospíšil

22

23



Pneumologie

Pneumologie

Oddělení s dlouhou tradicí i horkou novinkou Plicní oddělení kladenské nemocnice se nachází v ulici Františka Kloze, tedy mimo areál nemocnice. Může se pochlubit dlouholetou tradicí komplexní péče o pacienty se zánětlivými i nádorovými onemocněními dýchacích cest. Pod vedením primářky MUDr. Jany Keilové zde pracuje šest lékařů.

MUDr. Jana Keilová

Hlavní část péče o pacienty plicního oddělení spočívá v léčbě nádorových onemocnění plic. Jedná se však i o pacienty s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), astmatem, záněty plic a tuberku-

lózou. Lehčí případy se řeší ambulantně, složitější v rámci hospitalizace. Oddělení disponuje 30 lůžky v pokojích po třech a po šesti, přičemž průměrná doba hospitalizace činí 5–10 dní.

Plicní oddělení kladenské nemocnice má nadregio- diagnózy jsou tito pacienti bezodkladně překládáni nální charakter – stará se o pacienty z Kladenska, při- do léčebny,“ podotýká Keilová. čemž obzvláště s nádorovými onemocněními přicházejí A co by primářka svému oddělení přála do budoucna? pacienti i z Rakovnicka, Berounska, Kralupska a Měl- „O trochu lepší vybavení, což se týká především nicka. Plicní oddělení kladenské nemocnice poskytuje pacientům Jde o klasické oblastní oddělení komplexní léčbu a stará se i o pacienty s nádorem. svého typu? „Naše výjimečnost spočívá v tom, že se staráme o pacienty s nádorem, čímž se oblastní plicní oddě- endoskopie, a určitě zlepšení komfortu pro pacilení většinou nezabývají, protože jde o záležitost enty – ideální by byly dvoulůžkové pokoje s vlastonkologií nebo plicních klinik. U nás jde již o tradici, ním sociálním zázemím.“ s léčbou nádorových onemocnění plic jsme začali v roce 1985. Běžné nádorové onemocnění dokážeme Centrum pro závislé na tabáku vyřešit. Dnes však nastupuje éra nových léků, biolo- Horkou novinkou na oddělení je zřízení Centra gické léčby, což je centralizováno, takže složitější pří- pro závislé na tabáku. V této oblasti je vyškolena pady s takovou indikací posíláme na plicní kliniky do MUDr. Libuše Novotná a sestra Radka Valentová. Prahy,“ říká primářka oddělení MUDr. Jana Keilová. V současné době se připravuje informační kampaň, Její cesta na plicní oddělení vedla přes internu. „Plicní kdy budou letáky rozeslány praktickým lékařům problematika mě zaujala v době, kdy jsem zde trávila v okolí a informace se objeví i v nemocnici. „Centčas v rámci tzv. kolečka po nemocnici. Na interně jsem rum je určeno pacientům, kteří kouří, chtěli by přebyla tři roky a po atestaci jsem v roce 1985 nastou- stat a sami to nedokážou. Existuje totiž lék, který je pila sem,“ vysvětluje Keilová s tím, že její oddělení na předpis a je daleko účinnější než nejrůznější žvýse v mnohém podobá interně, ale specializuje se na kačky a náplasti,“ říká Keilová. plicní choroby. Svůj obor považuje za menší a v porovnání s internou méně hektický. Zaměření na nádorová onemocnění však po lékařích oddělení vyžaduje neustálé sebevzdělávání, musejí sledovat novinky v odborných časopisech či na internetu a účastnit se kongresů a seminářů. „Vývoj není natolik překotný, aby lékař nedokázal vstřebat těch několik novinek ročně,“ podotýká Keilová. Plicní oddělení se stará o pacienty komplexně, tzn. v případě nádorových onemocnění včetně chemoterapie. S onkologickým oddělením, které sídlí ve stejné budově, spolupracuje ohledně ozařování a konzultuje s ním i nádory. Vybavení oddělení je z pohledu oblastní nemocnice přibližně na střední úrovni – pro bezprostřední potřebu je momentálně dostačující. Jde o akreditované pracoviště, které musí být vybaveno pro všechna vyšetření, jež se zde provádějí – funkční vyšetření plic (spirometrii, bodypletysmografii a difuse) a bronchoskopické vyšetření u indikovaných pacientů. Oddělení zajišťuje i kalmetizaci pro spádovou oblast Kladno. Z historického hlediska bylo plicní oddělení nejvíce spojováno s léčbou tuberkulózních pacientů. „Dnes to není tak docela pravda, protože výskyt tuberkulózy je poměrně nízký. V roce 2010 bylo na oddělení diagnostikováno pouhých 10 pacientů s touto chorobou a rok předtím dokonce jen osm. Po stanovení

Sestřička endoskopického sálu Radka Valentová

24

25



Úvod

Aktualita

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.:

„Nové oddělení cévní chirurgie je velkým příslibem“ Kolínská nemocnice nemůže hořekovat nad nedostatkem pacientů. Její spádovost je značná a umožňuje jí, aby se dále rozrůstala. „Náš rozvojový potenciál je přinejmenším slibný,“ říká ředitel nemocnice MUDr. Petr Chudomel.

V čem spatřujete největší příslib? Provádíme složité zákroky na velkých kloubech, umíme implantovat oční čočky, prakticky není chirurgický výkon, kterého by se naši chirurgové polekali. Velký rozmach předpovídám novému oddělení cévní chirurgie. Neurologie se v rámci iktového centra rozvíjí nebývalým tempem, rozrůstá se jednotka dětské intenzivní péče… Vše tedy vypadá skvěle. Jeden z mráčků na čistém nebi však patrně představuje nejistota ohledně úhrady výměny baterií v kardiostimulátorech. Na interním oddělení implantujeme již po desetiletí kardiostimulátory, které stabilizují pacientům srdeční rytmus v případě, že dojde k jeho poruše. Jedná se o výkon specializovaný, nákladný a život zachraňující. Jakmile je nutné přístroj v těle pacienta po několika letech vyměnit, protože docházejí baterie, není na vybranou. Prostě se musí vyměnit. Protože tako-

To však není jediný problém. VZP s nástupem nového ministra, podle mě správně, deklaruje, že peníze by měly jít za pacientem, tedy že pokud ošetříme mimorajónního nemocného, bude nám tato péče uhrazena a nezmizí v propadlišti paušálních úhrad. Již před několika týdny jsme pojišťovně předložili počty nerajónních nemocných, které neustále narůstají, a prosíme o jejich zohlednění v úhradách. Jedná se totiž o pacienty (i ambulantní), kteří k nám přecházejí, protože specializovaná ambulance, kterou dosud navštěvovali v místě bydliště, zanikla. To je samozřejmě možné. Zatímco za zaniklou ambulanci ale VZP již dávno neplatí, úhradu zařízení, které péči o pacienty (mnohdy velmi nákladnou) převzalo, neposkytuje. MUDr. Petr Chudomel ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Text: Stanislava Kubincová, asistentka hlavní sestry, ON Kolín, a. s.

vých případů přibývá, požádali jsme VZP, aby nám tyto přístroje, které jsme nuceni vyměnit a které nám způsobují nárůst nákladů oproti loňskému roku, uhradila. Nebo aby nám sdělila, kam takové pacienty máme odeslat, protože naše finanční prostředky na to nestačí. Odpovědi jsme se zatím nedočkali, ale věřím, že se VZP o své pacienty postará.

Moderní ošetřovatelství v 21. století Konference nelékařů v kolínském kině, která se konala 26. října 2011 a jejíž téma se týkalo operačních oborů, měla velice kladný ohlas. Přednášky, které zazněly z úst lékařů a zdravotních sester, byly na vysoké úrovni. Děkujeme všem za aktivní i pasivní účast a těšíme se na příští jarní konferenci, která se ponese v duchu interních oborů. Plánovaná je na 25. dubna 2012 a místem konání bude taktéž kolínské kino.

27




Na pomoc klientům Domova Buda Pozvání na naši konferenci do kina opět přijali klienti a pracovnice z Domova Buda. V Domově mají vlastní keramickou dílnu a své výrobky, které jsou mimochodem velice pěkné a každý je originální, každoročně vystavují a prodávají na našich akcích.

Text: Stanislava Kubincová, asistentka hlavní sestry, ON Kolín, a. s.

26

Sociální problematika Domovu Buda tím přispějeme a nás všechny zahřeje u srdce, když nakupujeme výrobky vyrobené klienty, kteří nám je zde sami nabízejí. Tím myslím např. Radima Řípu a Petra Pichrta, kteří se rádi s pracovnicí keramické dílny paní Evou Buriánkovou vyfotili pro náš časopis. Moc jim děkujeme a těšíme se na další spolupráci. Domov Buda je zařízení s celoročním provozem, jež poskytuje péči mentálně a tělesně postiženým, kteří přicházejí v dospělosti a žijí zde.

V zařízení je 35 klientů rozdělených podle stupně postižení a dovedností na tři oddělení. Klienti mají zajištěné bydlení, stravování, zdravotní péči, rehabilitaci, kulturní, rekreační péči a přiměřenou pracovní činnost. Sociální služba je zajišťována pracovníky sociální služby, odbornými zdravotními pracovnicemi, ale i dalšími pracovníky, kteří zajišťují provoz. Pracoviště nemůže poskytovat službu s vysoce náročnou ošetřovatelskou péčí a každodenní dohled lékaře a nenahrazuje ústavní péči ve zdravotnickém zařízení. Posláním tohoto pracoviště je zajistit lidem s různým stupněm mentálního a kombinovaného postižení nepřetržitou ošetřovatelskou službu. Cílovou skupinou pro poskytování sociálních služeb v Domově Buda jsou osoby se sníženou soběstačností, které trpí střední, těžkou či hlubokou mentální retardací, chronickými psychickými poruchami, schizofrenií, depresivním onemocněním nebo kombinovaným postižením a které žijí na území Středočeského kraje. Od roku 2005 jsou zde ubytovány také ženy a je zřetelná snaha zapojovat se do kombinovaného soužití žen i mužů a k jejich integraci do společnosti.

Účasti na výstavách v tomto roce: Výstava Senior handicap – Lysá nad Labem Trh chráněných dílen – Kouřim ONK, a. s. – Konference v kině – Kolín (jaro i podzim)

Vlevo: Petr Pichrt a Radim Řípa s pracovnicí keramické dílny Domova Buda Evou Buriánkovou během prodejní akce na konferenci Vpravo: Ukázky zajímavých výtvorů keramické dílny, kde pracují tělesně a mentálně postižení.

28

29



Rozhovor

Rozhovor

Primář ARO MUDr. Martin Nováček konstatuje:

„ANESTEZIE a intenzivní medicína se dynamicky rozvíjejí“ Intenzivní medicína je relativně mladý obor, který prodělává rychlý vývoj. Dnes je možné uzdravit a navrátit zpět do běžného života tak těžce nemocné, kteří by před několika desetiletími neměli šanci na přežití. Nejen o tom jsme na kolínském ARO hovořili s jeho primářem MUDr. Martinem Nováčkem.

Jaké druhy anestezie používáte při operacích v kolínské nemocnici? V Kolíně se ročně provádí kolem 7 500 operací. Jedná se o široké spektrum výkonů v řadě operačních oborů a ve všech věkových kategoriích, od nejmenších dětí až po nemocné velmi vysokého věku. V současné době je anestezie velmi bezpečná a je k dispozici celá řada možností, jak provést operaci a vyřadit vědomí či vnímání bolesti. Mimo poskytování anestezií při operacích naši lékaři provádějí analgosedace při různých typech diagnostických výkonů, k dispozici je nepřetržitě lékař k zavedení epidurálního katetru pro porodnickou analgezii. Jaké máte plány do budoucna? Anestezie a především intenzivní medicína jsou velmi dynamicky se rozvíjející obory. Je tedy nutné postu-

povat s dobou a plynule aplikovat do praxe nejnovější doporučené léčebné postupy. Je zřejmý nárůst poptávky po využití operačních sálů a myslím, že není daleko doba, kdy v kolínské nemocnici bude ročně prováděno kolem 10 000 operací. Spád kolínské nemocnice pro intenzivní péči je veliký a představují ho tři okresy (Kolín, Kutná Hora a Nymburk). S postupně se zvyšujícími nároky na objem prováděné péče rostou samozřejmě nároky i na personál. Stále platí, že základem dobré a úspěšné léčby je kvalitní a sehraný tým lékařů a sester. Již třetím rokem se aktivně podílíme v rámci lektorské činnosti na postgraduálním specializačním vzdělávání sester v intenzivní péči. Od letošního roku naše oddělení organizuje pravidelnou výuku kardiopulmonální resuscitace pro lékaře a sestry kolínské nemocnice.

Pane primáři, můžete nám představit vaše oddělení? Oddělení ARO je možné rozdělit na následující části. Lůžkové oddělení intenzivní péče, které poskytuje léčebnou péči pacientům v kritických stavech, kdy dochází k selhání orgánových systémů a je třeba poskytnout jejich náhradu. Jedná se o léčbu těch nejzávažnějších stavů, kdy je pacient přímo ohrožen na životě. Další částí je oddělení centrálních operačních sálů a anestezie, kde probíhají operace jednotlivých operačních oborů. K našemu oddělení patří i anesteziologická ambulance a ambulance bolesti. Jaké jsou nejčastější důvody k přijetí na ARO? Na oddělení jsou přijímáni pacienti s celou řadou onemocnění jak interní, tak chirurgické povahy. Je zde úzká návaznost na záchrannou službu, kdy část našich pacientů je přijímána přímo z terénu. Jedná se o stavy po úspěšné resuscitaci pro zástavu oběhu, srdeční selhání, plicní embolizace, těžké plicní záněty, intoxikace. Další velkou skupinu tvoří pacienti po velkých operacích, pacienti, jejichž stav se komplikoval během hospitalizace na jiných odděleních a je třeba stabilizovat jejich dýchání, krevní oběh či nahradit funkci ledvin. Představa zajištění pacienta na ARO jsou samé hadičky a plno přístrojů. Ano, je to tak. Oddělení intenzivní péče je spolu s operačními sály jedním z nejnáročnějších na přístrojové a materiálové vybavení. Zároveň jsou zde velmi vysoké nároky na profesionální výkon zdravotníků. Jde tedy nejen o sofistikované přístroje, ale i o nové léčebné postupy.

MUDr. Martin Nováček

30

31



Úvod

Zásobování

Rozhovor s ředitelkou Nemocnice Kutná Hora:

„Délky hospitalizací se zkracují“ Především o živě diskutovaném tématu případného rušení nemocničních lůžek a možných dopadech na kutnohorskou nemocnici jsme hovořili s ředitelkou Nemocnice Kutná Hora JUDr. Alicí Opočenskou.

Čím se zabývá odborný referent zdravotnického zásobování Zdravotnický materiál, především jeho dostupnost pro oddělení, má pro celou nemocnici v kompetenci Marcela Uhrová. Na podobné pozici měla ještě před svým nástupem do kutnohorské nemocnice šestiletou praxi, a tak se mnohým mohl její nástup zdát jako celkem lehká záležitost.

takový, že akutní péče v kutnohorské nemocnici by měla být zachována v současném rozsahu, tedy již sníženém počtu akutních lůžek, a to jak v oboru interny, tak chirurgie. Současné nastavení počtu lůžek akutních i lůžek následné péče je podle našich propočtů pro naši spádovou oblast optimální. Tomu nasvědčují zkracující se délky hospitalizací, procento využití současně provozovaných lůžek a schopnost nemocnice s takto financovanou péčí hospodařit s téměř vyrovnaným rozpočtem. Kutnohorská nemocnice jako součást krajských nemocnic Středočeského kraje svým podílem, který jí bude stanoven zřizovatelem, se tak bude snažit aktivně podílet na převzetí odpovědnosti za zajištění akutní léčby v kraji po provedené restrukturalizaci poskytování péče v jiných než krajských nemocnicích. JUDr. Alice Opočenská ředitelka Nemocnice Kutná Hora

Týká se rušení nemocničních lůžek Nemocnice Kutná Hora? První návrhy zdravotních pojišťoven pro Středočeský kraj jsou již vedení středočeských krajských nemocnic známy. Jedná o první návrhy a vzhledem k tomu je nutno posuzovat je komplexně z úhlu pohledu poskytování péče všemi krajskými nemocnicemi. Samotná detailní jednání – například o počtu akutních lůžek v kutnohorské nemocnici – budou teprve následovat. Máte již konkrétní představu, jak by se mohla vyvíjet situace v naší nemocnici? Můj názor, s nímž se budu účastnit všech jednání, která se na toto téma v příštím roce povedou, je

Slečna Uhrová však hned na začátku dostala nelehký úkol – snížit náklady na zdravotnický materiál. Tímto úkolem započal její denní kolotoč jednání s dodavateli zdravotnického materiálu (kvantitativně se jedná především o obvazový materiál, injekční a infuzní techniku, odběrový materiál apod.) a se samotnými nemocničními odděleními. Po náročných jednáních a nastavení naceňování jednotlivých položek se během uplynutí jednoho čtvrtletí podařilo již zmíněné náklady na zdravotnický materiál ustálit v přiměřených hodnotách. Tímto však její práce zdaleka nekončí. Stále se snaží zajistit od dodavatelů co nejvýhodnější podmínky pro nemocnici a k dodržení hlavního pracovního cíle jí napomáhá minimální,

ale dostačující skladová zásoba zdravotnického materiálu a dodržení položkových cen pod již stanovenou maximální hranicí. Jak se Marcela Uhrová vůbec propracovala k práci v tomto oboru a co mimo práce ji v životě ještě naplňuje? „Pozici podobné té, co zastávám nyní, jsem začala vykonávat již po absolvování Střední zdravotnické školy Kolín v oboru farmaceutický asistent a získání osvědčení o způsobilosti k výkonu práce bez odborného dohledu. Ve svém volném čase se nejčastěji věnuji četbě detektivek a také thrillerů z nemocničního prostředí. Navštěvuji divadlo a kino, ráda jezdím na kole a občas si zajdu zacvičit aerobik.“

Marcela Uhrová

32

33



Rozhovor

Rekonstrukce

Nová okna? Středočeský kraj nám maximálně pomůže

Hlavní sestra Romana Moučková říká:

„Myslíme na naše pacienty i personál“ O pár slov jsme požádali hlavní sestru Romanu Moučkovou. Mimo jiné nám prozradila, že se nemocnici podařilo „předistribuovat“ peníze z pojišťoven na stabilizaci pozice sester v nejkratším možném termínu po provedených vyúčtováních od pojišťoven.

Prozradíte nám, co se připravuje pro pacienty s blížícím se koncem roku? Chystáme určitá „překvapení“ jak pro personál, tak samozřejmě i pro naše pacienty. Kromě toho, že stále zpříjemňujeme prostředí na jednotlivých pokojích, aby pacientům čas v naší nemocnici lépe ubíhal, se chystají některé události pro blížící se předvánoční období. Všechna oddělení bude obcházet Mikuláš s čertem a rozdávat právě hospitalizovaným pacientům balíčky s drobnými dárečky, které již začíná připravovat naše nemocniční kuchyně. Nemocniční sociální pracovnice ve spolupráci s místní základní uměleckou školou zajišťuje besídku, kde bude opět především pro pacienty připraveno

hudební pásmo písní, které si budou moci také společně zazpívat. Nezapomínáte však ani na personál. Pro střední zdravotnický personál začínáme zpracovávat nastavení systému celoživotního vzdělávání, který by měl začít fungovat již v příštím roce. Systém by měl přinést nejen samotné zvýšení kvalifikace zdravotnického personálu, ale také přínos v podobě zvyšování poskytované zdravotní péče. Dále se připravují podklady pro výběrové řízení na nákup nových uniforem zdravotníků. Důvodem této „akce“ je také fakt, že nová úroveň uniforem určitým způsobem a do určité výše pozvedne pohled i na celkovou úroveň Nemocnice Kutná Hora.

Text: Ing. Miroslav Hladílek, vedoucí obchodně-ekonomického úseku Nemocnice Kutná Hora

Hlavní sestra Romana Moučková

Vedení Nemocnice Kutná Hora si dalo jako jednu z hlavních cílových priorit odstranit kritický stav oken na budovách v areálu nemocnice včetně jejich zateplení. Pro takto rozsáhlou opravu bylo pochopitelně nejdůležitější získat finanční krytí celé akce. Proto byla využita možnost získat prostředky na financování v rámci podpory programu Zelená úsporám, který byl určen na realizaci úspor v budovách veřejného sektoru. Podmínkou pro získání podpory v rámci programu Zelená úsporám bylo i spolufinancování projektu. Po této stránce nemocnice získala významného spojence ve Středočeském kraji, který přislíbil potřebné dofinancování akce. Do programu přihlásila nemocnice budovu polikliniky a hlavní budovu nemocnice. Žádost byla podána v listopadu 2010. Celkové náklady na provedení zateplení včetně výměny oken představovaly částku 23,5 milionu Kč, z toho bylo cca 17 mil. Kč navrženo na financování v rámci programu Zelená úsporám a zbývající část byla řešena v rámci pomoci Středočeským krajem. Podklady pro žádost byly zpracovány velmi pečlivě, a proto byla žádost ze strany Státního fondu životního prostředí akceptována a získala i velmi

slušné bodové ohodnocení, které bylo podmínkou pro finální schválení podpory. Další vývoj je již znám. Program Zelená úsporám neměl na realizaci části úspor energie v budovách veřejného sektoru dostatek finančních zdrojů a celý program byl bohužel pozastaven. Pro nemocnici se našlo nové nadějné řešení, které představuje vypsání stejného typu projektů na rok 2012 v rámci výzvy v Operačním programu Životní prostředí, prioritní osa 3, která řeší zateplovací systémy budov. Vedle již zpracované dokumentace na zateplení budovy polikliniky a hlavní budovy nemocnice bude do tohoto programu přiřazena i budova LDN s odhadem nákladů na realizaci ve výši 4 miliony Kč. Operační program Životní prostředí je z hlavní části financován z fondů EU a částečně z českých veřejných zdrojů. Vedení nemocnice věří, že zateplení bude provedeno v roce 2012. Opírá se i o příslib Středočeského kraje pomoci kritický stav budov nemocnice vyřešit.

Pomoc se zateplením budovy nemocnice přislíbil Středočeský kraj.

34

35



Průzkum

Průzkum

Vyhodnocení spokojenosti s poskytovanými službami v Nemocnici Kutná Hora

Otázka č. 3: Byli jste spokojeni s prostředím, úklidem?

96 % ANO

Otázka č. 4: Byli jste spokojeni s úrovní stravování v našem zařízení?

3 % NE

91 % ANO

8 % NE

Pro pacienty, jejich návštěvy, zaměstnance nemocnice a ostatně pro všechny čtenáře Nemocničních listů byl na základě potřeby znát reakce občanů na kutnohorskou nemocnici vypracován dotazník. Zajímala nás především úroveň poskytované vování a případných navrhovaných zlepšení. Takto péče a služeb s ní spojených. K tomu jsme si dovolili „hodnocena a posuzována“ byla lůžková oddělení položit pacientům sedm otázek. Během sledovaného interny, chirurgie a LDN a ambulance chirurgické, období bylo anonymně vyplněno přes 460 uvedených RHB RTG, SONO, CT, endoskopie a LSPP. S výsledanket. Otázky se týkaly péče o pacienty, jejich stra- kem reakcí se nyní můžete seznámit. Otázka č. 1: Byli jste spokojeni s úrovní poskytované péče?

1 % bez odpovědi

1 % bez odpovědi

V záporných odpovědích si pacienti přáli pro zpříjemnění pobytu televizi na pokoji. Reakce nemocnice byla pohotová a již v letních měsících tohoto roku bylo zakoupeno 20 nových televizorů. Pochvalu naopak dostávala kvalita nábytku a v odpovědích z pozdějšího období se objevily již kladné reakce na televize a WC na pokojích.

Pacienti uváděli nespokojenost se studenými večeřemi dvakrát v týdnu. Od 12. září tohoto roku byly studené večeře zrušeny a sedm dní v týdnu, a to včetně svátků, je podávána teplá večeře.

Otázka č. 5: Je podávaná strava chutná, dostatečně teplá a pestrá?

Otázka č. 6: Odpovídá množství podávané stravy vašim potřebám?

97 % ANO 3 % NE U záporné odpovědi se objevila zmínka o organizaci objednávek na vyšetření. Objednávkový systém vyšetření je v současné době již v provozu.

90 % ANO

9 % NE

94 % ANO

5 % NE

Otázka č. 2: Máte připomínky k chování a jednání zdravotnického personálu?

94 % NE

1 % bez odpovědi

1 % bez odpovědi

Zde se v několika záporných odpovědích objevovalo přání začlenit ještě více zeleniny, než se již nyní podává, a opět byly zmiňovány studené večeře, které jsou minulostí (viz otázka č. 4).

6 % ANO

Otázka č. 7 Tato otázka byla otevřená k jiným připomínkám a eventuálním návrhům na zlepšení: mezi návrhy patřilo například zřízení více toalet a sprch, madel na toaletách (některá byla již instalována), u připomínek byla vyjádřena chvála zdravotním sestrám za jejich péči, celková spokojenost, obětavý, slušný a milý personál, pochvala sanitárek a příjemný pobyt.

36

37



Úvod

Aktualita

Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:

„Zvyšujeme úroveň péče o pacienty“ O Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov jsme se v posledních číslech zmiňovali především ve spojitosti s končící rekonstrukcí operačních sálů a ARO. Na to, co bude následovat, jsme se zeptali ředitele nemocnice MUDr. Miliče Řepy, MBA. Fotografii z tohoto úctyhodného výkonu uveřejníme v příštím čísle. Pokračujete v oblíbených cyklech vzdělávání zaměstnanců? Každý správný manažer ví, že největším bohatstvím firmy jsou její zaměstnanci. Ve zdravotnictví to platí dvojnásob a v naší nemocnici si to uvědomujeme. Po cyklu osobnostního rozvoje vloni pokračujeme ve vzdělávání zaměstnanců i letos. Pro příští rok chystáme další projekt s grantovou podporou pro naše zaměstnance – zaměříme se na mladé kolegy a kolegyně, kterým chceme usnadnit výkon zaměstnání i během mateřství a plánujeme i otevření našich nemocničních jeslí. Podle předběžného průzkumu je mezi našimi zaměstnanci o tuto službu veliký zájem. MUDr. Milič Řepa, MBA ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.

Co je v benešovské nemocnici nového? Po úspěšném dokončení rekonstrukce operačních sálů a oddělení ARO je dalším investičním počinem naší nemocnice oddělení nukleární medicíny. Na tomto oddělení bude instalován jeden z nejmodernějších přístrojů v tomto oboru – kombinace CT a SPECT. Díky tomu, že tento přístroj dokáže zobrazit tělo pacienta podle několika fyzikálních a fyziologických principů, možnosti diagnostiky pacientů se u nás posunou na vyšší úroveň. Zmíněný přístroj však nepatří k nejlehčím, takže i jeho přesun musel být zajímavý. Ti, kteří mají zájem o extrémní technické výkony, si jistě nenechali ujít vlastní instalaci přístroje, kdy byl tento mnohatunový přístroj dopraven do třetího podlaží otvorem ve stěně budovy přímo z jeřábu!

Moderní ošetřovatelství v 21. století Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov zahájila provoz nového zdravotnického zařízení v Jesenici u Prahy. V pronajatých prostorách v Nákupní ulici 1127 nemocnice zřídila gynekologickou ambulanci a ordinaci praktického lékaře. Provoz byl zahájen otevřením gynekologické ambulance, která pacientkám zajistí základní gynekologická vyšetření a těhotným ženám nabídne také možnost těhotenské poradny. Tuto ambulanci zajišťuje MUDr. Igor Madzin, který bude k dispozici každou středu od 15.00 do 18.00. Ordinace praktické lékařky – MUDr. Heleny Neprašové – bude pacientům poskytovat základní zdravotní péči v pondělí od 13.00 do 14.30, v úterý od 11.00 do 14.00, ve čtvrtek od 14.00 do 17.00 a v pátek od 8.00 do 10.00. Samozřejmostí bude přímá návaznost jak gynekologické ambulance, tak ordinace praktika na benešovskou nemocnici, která pacientkám a pacientům poskytne další potřebné služby. Telefonický kontakt na ambulanci v Jesenici je 602 747 911.

38

39



Rozhovor

Rozhovor

Technický náměstek Jan Kolbaba tvrdí:

„PRO NEMOCNICI BYLA NEJZÁSADNĚJŠÍ REKONSTRUKCE COS A ARO“ Úsek technického náměstka se skládá ze všech servisních a obslužných provozů, které jsou naprosto nezbytné pro naplnění hlavní činnosti nemocnice – poskytování zdravotní péče. V tomto úseku se nachází také stavební oddělení, které má v poslední době v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov stále napilno. Právě o stavbách a rekonstrukcích jsme si povídali s technickým náměstkem Janem Kolbabou. Poslední rok benešovská nemocnice žila stavbou. Co vše prošlo rekonstrukcí? Tento rok byl skutečně výjimečný. Hovoříme-li o výši investic, bylo tomu tak zejména díky rekonstrukci centrálních operačních sálů a ARO. Jinak lze všeobecně konstatovat, že za poslední období bylo rekonstrukčních akcí více. Například v roce 2009 byl zateplen pavilon „nové interny“ a byla zrekonstruována nemocniční kotelna. V roce 2010 byly zrekonstruovány horkovodní rozvody tepla v celém areálu nemocnice. Rekonstrukcí prošel také stávající objekt „staré lékárny“, kde bylo nově zřízeno oddělení klinické mikrobiologie, a byl zateplen „vstupní objekt“. Navíc byl zakoupen nový náhradní zdroj elektrické energie.

koupení nového náhradního zdroje elektrické energie bylo také nezbytné, protože po následné rekonstrukci centrálních operačních sálů a ARO by stávající zdroj nebyl schopný kapacitně pokrýt důležité zdravotnické provozy (centrální operační sály, ARO, JIP atd.). V roce 2011 jsme začali s rekonstrukcí centrálních operačních sálů a ARO. Dále byla zahájena výstavba nového objektu pro transfuzní a hematologické oddělení. Ještě bych rád podotkl, že v nemocnici kontinuálně probíhají další, menší, investiční či rekonstrukční akce. Namátkou mě za poslední dobu napadá zvětšení sesterny na ortopedickém oddělení, zřízení ambulance diabetologie v nových prostorách nebo zřízení plicní ambulance.

Mohl byste shrnout a popsat jednotlivé rekonstrukce? Při zateplení pavilonu „nové interny“ došlo jak k zateplení samotnému, tak i k výměně oken v celém objektu. Fasáda i okna byly původní (z roku 1989), tudíž tato akce byla nezbytná. Rekonstrukce nemocniční kotelny byla další nutností v provozu nemocnice, neboť naše kotelna dodává teplo nejen nemocnici, ale je i vítaným pomocníkem ekonomiky nemocnice. Teplo též prodáváme externím subjektům. Oddělení klinické mikrobiologie v nemocnici dlouhodobě absentovalo a jeho zřízení bylo tedy logickým krokem. Bylo umístěno do objektu „staré lékárny“ v areálu nemocnice, který byl nejprve pro tento zdravotnický provoz adaptován. Dále došlo k zateplení „vstupního objektu“, který byl již zastaralý a jehož provozní náklady na vytápění již byly značně problematické. Za-

Jaká rekonstrukce podle vás byla zásadní? Nejzásadnější je bezesporu rekonstrukce centrálních operačních sálů a ARO, neboť se jedná o největší investiční akci do benešovské nemocnice za posledních 30 let. Je zde ještě nutné podotknout, že tato akce již byla velmi žádoucí, neboť oba zmíněné provozy byly na hranici životnosti a nerealizování této rekonstrukce by mělo následky směrem k poskytování zdravotní péče našim pacientům.

Jakým způsobem jsou tyto akce financovány? Jedná se o akce, které jsou velmi finančně náročné, a je jasné, že bez významné pomoci našeho jediného majitele – Středočeského kraje – by jich většina ani nemohla proběhnout. Menší rekonstrukce jsou financovány z vlastních zdrojů nemocnice, které jsou však v současné době značně omezené.

Máte za sebou velkou přestavbu operačních sálů. Tato akce musela být určitě značně náročná. Tato přestavba skutečně nebyla úplně jednoduchá, zejména pokud se týká jejího plánování. Na dobu asi tří měsíců byly uzavřeny centrální operační sály a byl omezen provoz ARO. Současně je nutno říci, že ostatní provozy nemocnice fungovaly i nadále, a proto

Jaké akce probíhají v nemocnici v těchto dnech? V tuto chvíli je dokončena rekonstrukce centrálních operačních sálů a ARO a pokračuje výstavba nové budovy pro transfuzní a hematologické oddělení. Dále pokračují stavební práce nutné k instalaci nově zakoupeného přístroje SPECT/CT pro oddělení nukleární medicíny. Začala rekonstrukce svislých rozvodů

nebylo neobvyklou záležitostí, že například netekla voda nebo nešla elektrická energie. Musím ovšem velice kladně kvitovat přístup pacientů, zaměstnanců i zhotovitele, protože téměř vše se obešlo bez závažnějších incidentů. V současné době je tato akce již téměř skončena a centrální operační sály i ARO již fungují v nových prostorách.

vody v pavilonu „nové interny“, jejíž součástí bude i výměna požárních stěn a rekonstrukce služebního výtahu, který je situován uprostřed pavilonu. Z menších akcí je to například instalace nové myčky na centrální sterilizaci. Co plánujete do budoucna? Budoucí investice v nemocnici budou odvislé zejména od investičních dotací, neboť jak jsem již zmínil, vlastní možnosti nemocnice jsou značně omezené. Nicméně největší akcí příštího roku by mělo být pořízení magnetické rezonance, která je pro tuto nemocnici již víceméně nutností. Dále bychom rádi zrekonstruovali výtahy, které jsou již nyní na hranici životnosti. Dalším zamýšleným projektem by též mohlo být zřízení lůžkové rehabilitace nebo zřízení endoskopického centra a spousta malých, avšak významných projektů, jako je například zřízení nutriční poradny.

Jan Kolbaba THP náměstek Tel.: 317 756 357

Jan Kolbaba

40

41



Komplement

Komplement

Oborová manažerka nemocničního komplementu Jana Polesná říká:

„Rychlá a přesná diagnóza je základem pro rozhodování lékařů“ Nemocniční komplement tvoří zázemí paraklinických oddělení v nemocnici. O jeho přesné náplni a specifikách v benešovské nemocnici jsme hovořili s Janou Polesnou. i v ambulancích. Obory komplementu disponují moderní analytickou technikou a používají široké spektrum diagnostických metod.

Laborantka oddělení klinické biochemie při načítání kódu z elektronické žádanky

S pojmem komplement se každý už někdy setkal. Co si ale pod tím máme představit a která oddělení jsou součástí komplementu nemocnice? Součástí komplementu naší nemocnice je oddělení klinické biochemie, klinické hematologie a transfuze, klinické mikrobiologie, nukleární medicíny, radiodiagnostické oddělení a oddělení patologicko-anatomické. Tyto obory poskytují servis laboratorních a zobrazovacích vyšetření pro klinická oddělení nemocnice, pro praktické a odborné lékaře Benešovska, Vlašimska, Voticka a externí lékaře v Praze a ostatní, kteří si objednají naše služby. K čemu tato vyšetření slouží? Tato vyšetření jsou důležitá pro stanovení diagnózy, sledování léčby, určení prognózy onemocnění a zhodnocení zdravotního stavu. Rychlá a přesná diagnóza je základem pro rozhodování lékařů v nemocnici

Které oddělení komplementu považujete za důležité? Důležitým oddělením komplementu je transfuzní služba, která má nadregionální působnost. Zajišťuje odběry dárců a zpracování krve. Pracoviště má na základě inspekce Státního ústavu pro kontrolu léčiv povolení k výrobě léčiv, což pro nemocnici představuje významný ekonomický přínos. Jakým nemocničním informačním systémem je nemocnice vybavena a co tento systém umožňuje? Nemocnice je vybavena dokonalým nemocničním informačním systémem UNIS, který umožňuje používání elektronické žádanky. K 1. lednu 2011 byl spuštěn pilotní projekt na oddělení klinické biochemie ve spolupráci s odděleními ARO a ORL. Po úspěšném odzkoušení byla elektronická žádanka postupně

zavedena i pro další obory komplementu a mohou ji používat všechna lůžková oddělení i ambulance. K čemu je dobré zavedení elektronické žádanky? Zavedení elektronické žádanky a značení biologického materiálu čárovými kódy zamezí případným chybám při identifikaci vzorků a zrychluje jejich zpracování. Po provedení analýz umožňuje lékařům téměř okamžitý přístup k nálezům přímo na jednotlivých odděleních. Čím mohou laboratoře komplementu potvrdit svou kvalitu práce? Laboratoře komplementu se přihlásily k akreditaci a do konce roku potvrdí kvalitu své práce splněním podmínek Auditu 1 Národního autorizačního střediska pro klinické laboratoře, což je registr klinických laboratoří definovaný podle ISO 15189.

Jana Polesná

42

43



Úvod

Varixy

Máte potíže s křečovými žilami? Přijďte k nám!

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.:

„Top sestra, Top lékař, Mikuláš – i to je příbramská nemocnice“

Máte-li potíže s křečovými žilami, je nyní ideální doba pro jejich řešení, neboť období chladu je pro uskutečnění případné operace nejlepší. Objednat se můžete do cévní poradny Oblastní nemocnice Příbram.

O nutnosti sledovat vývoj medicíny a nové poznatky pak využívat pro pacienty i o mnoha dalších tématech jsme hovořili s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram MUDr. Stanislavem Holobradou. dovali další vývoj medicínských technologií a metod ve všech oborech, tedy i v operativě. Do budoucna proto mohu říci, že příbramská nemocnice stagnovat zcela jistě nehodlá, spíše naopak. Rádi bychom po dokončení rekonstrukcí pavilonů D3 a D1 pokračovali v modernizaci zbylých částí monobloku, pavilonu I a dalších. „Být při tom“ chceme i ve sledování a následném využití nových léčebných metod napříč jednotlivými obory.

Příbramské příspěvky v Nemocničních listech jsou vždy velmi barvité a zajímavé. O čem se dočteme v tomto čísle? Snažíme se pokaždé, aby naše články byly pro pacienty a další veřejnost přínosné, rozmanité a čtivé. Namátkou mohu říci, že se v listopadovém čísle zabýváme současnými možnostmi medicíny v časné diagnostice i léčbě rakoviny tlustého střeva, důležitosti nepodcenění prevence a včasné návštěvy příslušného lékaře. Dočteme se i o nejnovějším a celosvětově velice úspěšném trendu v operačním řešení křečových žil. Na dalších stránkách se věnujete i ortopedii. Primář tohoto oddělení v rozhovoru, jako již několik jeho kolegů před ním, velmi chválí vybavení centrálních operačních sálů. Je to vybavení konečné nebo ho budete časem ještě doplňovat? Konečné vybavení to určitě není, i když jsme na úroveň nových oddělení včetně centrálních operačních sálů velice pyšní. Považuji za nezbytné, abychom sle-

Nezadržitelně se blíží prosinec. Přijde mezi děti do vaší nemocnice opět Mikuláš? Určitě. Na naše malé pacienty ani letos Mikuláš, ale i anděl s čertem zcela jistě nezapomenou. Myslím, že jim kromě dárečků přinesou i pohádku. MUDr. Stanislav Holobrada ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Text: MUDr. Jaroslav Kliment, lékař chirurgického oddělení Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Vizualizace křídla D1 monobloku

Loni jste ve vaší nemocnici poprvé vyhlásili anketu Top sestra a Top lékař. Bude tomu tak i letos? Ano. Jsou projekty, které nejprve zkusíme a často se pak stanou tradičními. To je případ i této ankety nebo canisterapie a dalších.

Křečové žíly (varixy) patří k velmi častým cho- Protože u tohoto zákroku nevznikají výrazné hematomy robám. Uvádí se, že po 30. roku života se vyskytují jako u klasické operace, nemá pacient ani zatvrdliny. u každé druhé ženy a každého čtvrtého muže. Nejčas- Po zákroku technikou VNUS může jít pacient již druhý tější příčinou tohoto stavu je z více než 80 % dědičnost. den do práce a nosí elastickou kompresi nebo elasProgrese nálezu varixů u pacientů vede k žilní nedo- tickou punčochu jen 7–10 dní. Kosmetický výsledek statečnosti, zánětům a posléze Technika VNUS se v současnosti jeví po zkušenostech k bércovým vředům. Samoz USA a Velké Británie jako velice úspěšná. statně se vyskytující varixy nevedou k ohrožení života pacienta, ale mnohdy způsobují komplikace při jiných cho- tohoto řešení je nesrovnatelně lepší než u klasické robách nebo operacích. Nechirurgické způsoby léčby operace a návratnost varixů po této operaci je pouze jsou vhodné pro počáteční stavy nebo pro pacienty, cca 3–4 %. Na chirurgickém oddělení Oblastní nemockteří nejsou schopni z nejrůznějších příčin absolvo- nice Příbram je tato technika rutinně prováděna již od vat operační výkon. Klasické operační řešení varixů září 2007 (nemocnice byla první nemocnicí kontinenpatří ke standardu většiny chirurgických pracovišť. tální Evropy, kde byl tento zákrok zahrnut do standardU tohoto typu operace se jedná o odstranění celého ního spektra operací) a doposud bylo odoperováno nebo limitovaného úseku hlavních žilních kmenů. Vytr- téměř tisíc pacientů. Všechny výkony byly provedeny žením tohoto celého žilního kmene se vždy vytvoří pod- pod vedením MUDr. Jaroslava Klimenta, který má na kožní tunel, kde se hromadí krev, a vzniká tak krevní tuto technologii jako jeden z prvních lékařů v Evropě výron s následnou zatvrdlinou. K výkonu se velmi certifikát. Protože je radiofrekvenční ablace světovým často připojuje revize příslušného třísla a podvazy trendem v operování křečových žil, je snaha i v našem všech žilních větví. Na závěr operace se z jednotlivých státě tuto techniku zpřístupnit pro většinu našich paciřezů speciálními noži odstraní ostatní varixy. Pacient entů a tak zabezpečit její vynikající výsledky, tj. bezmá tedy zpravidla dva řezy větší a několik menších. pečnost stran teploty, co nejlepší kosmetické výsledky, Dolní končetinu pak má zabandážovanou minimálně bezproblémovou pooperační péči, minimální možnou měsíc. Pracovní neschopnost bývá podle profese pracovní neschopnost a velice nízkou návratnost této 3–4 týdny. Kvůli zatvrdlinám v místech odstranění hlav- časté choroby. ního kmene pacient první 1–2 týdny hůře chodí. Návratnost varixů u této operace je až 10 %. V současné době existuje operační řešení křečových žil s pomocí laseru, ale pro výskyt komplikací (např. odumření kůže) díky použití vysoké teploty až 800 °C je trend této techniky na ústupu a dá se použít spíše na kosmetické varixy. Nejnovější technika operace křečových žil je miniinvazivní výkon cestou kombinované radiofrekvenční techniky s pomocí systému VNUS. Radiofrekvenční technikou rozumíme uzavření všech křečových žil pomocí radiofrekvenčního vlnění (podobného původu jako vlny v mikrovlnné troubě) bez vlastního odstranění žilních kmenů. Tato operace se provádí prakticky jen ze vpichů do žil nebo z miniaturních ran.

Operace varixů technikou VNUS. Operatér: MUDr. Jaroslav Kliment

44

45



Rozhovor

Rozhovor

Primář ortopedicko-traumatologického oddělení MUDr. Pavel Smetana říká:

„Potenciál příbramské ortopedie JE skutečně veliký“ Především kvalitní vybavení a erudovaný tým lékařů a sester svého oddělení si pochvaluje MUDr. Pavel Smetana, jehož vize rozvoje oddělení zahrnuje nejen ortopedickou část, ale i komplexní traumatologii. Pane primáři, odkud jste do příbramské nemocnice přišel? Bude se to zdát zvláštní, ale vlastně jsem se do Příbrami vrátil. Působil jsem tu nejdříve jako mladší sekundární lékař ortopedicko-traumatologického oddělení pod vedením MUDr. Martina Zahradníka hned po ukončení svého studia. V roce 1993 jsem nastoupil na ortopedickou kliniku prof. Bartoníčka ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Poprvé jsem poznal sílu a zázemí velké ortopedické kliniky. V roce 1996 jsem nastoupil konkurzem na místo sekundárního lékaře na tehdejší 2. ortopedickou kliniku dětí a dospělých, což je dnes Ortopedická klinika 2. lékařské fakulty UK a FN Motol – dětská a dospělá ortopedie a traumatologie. Zde jsem se kromě pokračování svého dalšího vzdělávání v ortopedii dospělých zaměřil také na dětskou ortopedii s traumatologií a vzdělával se v problematice ortopedie dětí v otázkách vrozených vad (noha koňská, vrozené vykloubení kyčlí, zkraty končetin apod.) nebo i ve zvláštní specializaci této kliniky, tj. v operativě neurogenních postižení pohybového ústrojí u dětí a dospělých (DMO – dětská mozková obrna, následky rozštěpů páteře, CMT – Charcot–Marie–Tooth aj.). Na této klinice jsem pak z místa sekundáře postoupil na místo vedoucího lékaře jednoho ze čtyř oddělení kliniky s asistentským úvazkem s výukou studentů a členstvím v užším vedení kliniky doc. Trče. V Příbrami se mi pak naskytla příležitost budovat vlastně staronové oddělení, které by se věnovalo ortopedii jako oboru (implantace náhrad kloubů, léčení různých vad a jejich následků a ortopedických nemocí) i rozvíjení kompletní traumatologie. Měl jste možnost účastnit se stáží na jiných pracovištích?

Ano, již v době prvního působení v Příbrami jsem se účastnil kurzu sonografie dětských kyčlí na klinice prof. Ohnsorge v Cáchách včetně práce mladšího sekundáře v každodenní činnosti tamní ortopedické kliniky. Jeden měsíc jsem strávil na klinice sportovní medicíny Hellersen v Lüdenscheidu, kde jsem se zabýval především artroskopií velkých kloubů. Významnou tehdejší specialitou tohoto pracoviště byly implantace náhrad kolenních kloubů, tzv. sáňových endoprotéz poškozené poloviny kolena. V roce 1998 jsem se jako účastník výměnné stáže s Podologickou společností státu Florida věnoval v různých nemocnicích v Miami problematice operativy chodidla. Tam jsem se poprvé setkal s chodem soukromých nemocnic a vždy přísně účelně a plně funkčně vybavených pracovišť. Za jednu ze svých nejcennějších stáží považuji tříměsíční pobyt na ortopedické klinice prof. Dicka v Basileji, kde jsem se zúčastnil velké studie následků implantací zadních stabilizací páteře. Měl jsem tu čest asistovat při operacích i jednomu ze zakladatelů endoprotetiky prof. Morscherovi. Na rozloučenou jsem od něj obdržel tehdy nevídaný dar, komplet všech dílů Campbella – knižní abecedy moderní ortopedie. Co je pro vás v oboru prioritní? Čím vás ortopedie a traumatologie zaujala? Prioritou pro mne vždy byli a jsou pacienti. Traumatologie mne zaujala tím, že nutí člověka přemýšlet a přizpůsobovat ortopedickou operativu moderním rekonstrukčním traumatologickým výkonům, přitažlivá je i pestrostí výkonů. Ortopedie je pro mne zajímavá moderními postupy v oblasti implantací umělých kloubních náhrad a artroskopickou operativou. Neméně významná je pro mne ortopedie dětí.

Často se mluví o neustálém technickém pokroku v medicíně. Jak je na tom příbramská ortopedie? K medicínskému pokroku dochází ve všech oborech. Od 60. let minulého století se nejrychleji rozvíjí právě ortopedie. Rozvoj techniky a technologií včetně poznatků z programů kosmonautiky umožňuje dnes výrobu materiálů, přístrojů a instrumentárií, které si předcházející generace ortopedů nedovedla a ani nemohla představit. Přestalo tak platit okřídlené rčení „Co kus, to originál“. V dnešní době může i příbramská ortopedie implantovat různé umělé klouby včetně náhrad i drobných kloubů. Tato část ortopedie je však velmi nákladná nejen u nás, ale i v zahraničí. Nejdražší kovy jsou kovy implantační. Zajímavý je však poměr ceny implantátu a ceny práce zdravotnického zařízení v Čechách a v cizině, kdy u nás cena implantátu spíše převyšuje náklady na hospitalizaci, kdežto v zahraničí je tomu naopak. Naše oddělení bylo vybaveno novými operačními sály a jsme v očekávání otevření oddělení v nových rekonstruovaných budovách. Větší počet lůžek s moderními sály zaručuje větší průchodnost oddělení s nárůstem počtu ošetřených lidí. Nové moderní prostory by měly usnadnit práci zdravotníkům a zpříjemnit pobyt našim pacientům. Zaměřuje se vaše oddělení na nějaká specifika? Poměrně široký stávající záběr ortopedie a traumatologie rozšiřujeme o další artroskopické operace. I nadále bych se chtěl věnovat operativě neurogenních postižení pohybového aparátu v dětském i dospělém věku. Rozvíjet chceme i implantace náhrad i implantace kloubů netypických lokalit, podporovat operativu ruky a rozvoj traumatologie. Díky kvalitnímu vybavení a erudovanému týmu lékařů i sester je potenciál ortopedického oddělení skutečně veliký. Ortopedická oddělení patří mezi nejvytíženější obory i v době prázdnin. Máte vůbec čas odpočívat? Je všeobecně známý fakt, že různá roční období přinášejí výkyvy v přísunu počtu pacientů do nemocnice. Blížící se podzim a zima povedou ke zvýšení počtu zlomenin končetin po pádech pacientů na kluzkých terénech, v létě o prázdninách přibývá spíše úrazů z kontaktů s různými pracovními nástroji, dopravních nehod a pádů z výšek, samotnou kapitolou bývá nárůst počtu dětských úrazů na začátku prázdnin. S ohledem na svou práci příliš volného času nemám. Pokud se však přece jen nějaký najde, snažím se ho

využít s rodinou společnou vycházkou, návštěvou kulturních akcí či přátel. Rád si také zasportuji nebo přečtu knihu z moderní historie.

MUDr. Pavel Smetana s manželkou během aktivní dovolené

46

47



Gastroenterologie

Město

Město Příbram vybuduje v jednom z pavilonů bývalé 8. ZŠ novou MŠ

Využijte možnosti včasného odhalení onemocnění tlustého střeva a vyžadujte provedení testu na skryté krvácení u vašeho lékaře nebo přímo vyšetření tlustého střeva na gastroenterologickém pracovišti.

Rada města Příbrami se na mimořádném jednání letos začátkem září zabývala koncepcí rozvoje mateřských škol v Příbrami. Radní schválili záměr vybudovat novou mateřskou školu v jednom z pavilonů bývalé 8. základní školy. Zároveň schválili záměr vyhlásit výběrové řízení na zhotovitele projektové dokumentace pro stavební povolení a pro výběr zhotovitele stavby.

Adenom. polyp – předrakovinné stadium

Kolorektální karcinom (dále jen CRC) je i v rozvinutých zemích, stejně jako v České republice, druhým nejčastějším nádorovým onemocněním. Jeho výskyt závisí na způsobu života a stravovacích návycích dané oblasti. ČR vykazuje od počátku 90. let minulého století celosvětově jednu z nejvyšších incidencí CRC (v posledních letech kolem 80 případů/100 000 obyvatel). Většina CRC (kolem 80 %) vzniká vývojem z adenomových polypů. Jejich přeměna v CRC je dlouhodobá, dle studií se uvádí kolem deseti i více let. Z toho lze usuzovat, že CRC je možno zařadit mezi nejlépe ovlivnitelná nádorová onemocnění, pokud jsou zachyceny včas nebo jsou zjištěna již jejich předrakovinná stadia (tedy adenomové polypy). Ty dnes dokážeme pomocí různých endoskopických technik během endoskopického vyšetření odstranit. Zjistíme-li CRC včas, je vysoká pravděpodobnost úplného vyléčení onemocnění. Příznaky tohoto onemocnění jsou dosti rozmanité a závisí na lokalizaci nádoru. Od nespecifických příznaků jako chudokrevnost, hubnutí, skryté krvácení, přes poruchy vyprazdňování, obstrukce střeva, střídání průjmů a zácpy, až po projevy krvácení a bolestivé defekace stolice. Pokud některým z uvedených příznaků trpíte, poraďte se se svým prak-

tickým lékařem nebo se přímo obraťte na odborné gastroenterologické pracoviště. Lze rakovině tlustého střeva nějakým způsobem předcházet? Je málo faktorů, které člověk může ovlivnit. Ve stravě je vhodné požívání zvýšeného množství vlákniny, probiotik, vitaminu C. Naopak vyvarovat bychom se měli živočišných tuků, grilovaných jídel, alkoholu a kouření. Další velmi důležitou možností je účast osob v preventivních programech, jejichž cílem je vyhledávání skrytých symptomů u bezpříznakových jedinců. K tomu byl v ČR zahájen v r. 2000 Národní program screeningu kolorektálního karcinomu pro osoby starší 50 let. Základem tohoto programu je pravidelné provádění testu na skryté (okultní) krvácení do stolice TOKS (cestou praktického lékaře či u žen i gynekologa) a při jeho pozitivitě provedení endoskopického vyšetření tlustého střeva s cílem zjištění a řešení případného závažného nálezu. Pro osoby nad 55 let je možné přímo provedení endoskopického vyšetření tlustého střeva. Gastroenterologické pracoviště příbramské nemocnice je akreditovaným pracovištěm screeningového programu vyhledávání časných stadií rakoviny tlustého střeva a v rámci středočeského regionu je nejaktivnějším v jeho plnění, takže je možno se na něj obracet s žádostí o provedení vyšetření tlustého střeva kdykoli. Jak se vyšetření tlustého střeva provádí? Ohebným videoendoskopem, zaváděným přes konečník, vyšetříme celé tlusté střevo, a to po přípravě střeva očistným roztokem. Před vyšetřením je pacientovi podána injekce zmírňující nepříjemné pocity a bolesti při vyšetření. Vyšetření nám umožňuje nejen přímý pohled na sliznice tlustého střeva, ale dovoluje různými technikami odstraňovat předrakovinné nálezy i odebírat vzorky na mikroskopické vyšetření z nálezů podezřelých z rakoviny. Při potvrzení diagnózy rakoviny jsou doplněna potřebná vyšetření a dle jejich výsledků pak následuje operační chirurgická léčba, případně i léčba onkologická. Pokud rakovinu objevíme v časném stadiu, je velká šance na úplné vyléčení.

Text: MUDr. Jan Slabý, primář gastroenterologického centra Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Jak úspěšně vyhrát nad rakovinou tlustého střeva? Přijít včas!

„V Příbrami v současné době chybí přibližně 100 míst v mateřských školách. Tuto nepříznivou situaci si uvědomujeme a chceme ji co nejdříve řešit. V minulosti jsme jednali o možnosti vybudovat novou mateřskou školu společně s Oblastní nemocnicí Příbram. Bohužel ale tato varianta nevyšla, takže nyní musíme postupovat samostatně,“ konstatoval starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák. Pro letošní školní rok bylo v Příbrami podáno celkem 646 přihlášek do mateřských škol. K zápisu skutečně přišlo pouze 461 dětí. „Rozdíl je dán tím, že rodiče některých dětí si podali přihlášky na více mateřských škol,“ vysvětlil příbramský starosta Řihák. V Příbrami v současné době působí 13 mateřských škol. Z toho jedna je speciální a zřizuje ji Středočeský kraj. Ostatní zřizuje město Příbram. Do mateřských škol bylo letos nově přijato celkem 335 dětí. Nepřijatých zůstalo 126 dětí. Z těchto nepřijatých je 38 dětí mimopříbramských a zbytek až na dvě výjimky jsou děti, které dovrší tří let až v průběhu školního roku 2011/12. „Také v příštích letech očekáváme podobně velký zájem o umístění dětí do mateřských škol. Proto je nezbytně nutné zvýšit počet míst v příbramských mateřských školách. Z hygienických důvodů již není možné zvýšit kapacitu stávajících školek, proto musíme vybudovat mateřskou školu novou,“ řekl starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák. Nová mateřská škola v pavilonu bývalé 8. základní školy bude organizačně začleněna pod stávající Mateřskou školu Jana Drdy. Tato nová pobočka bude mít kapacitu přibližně 120 míst. Odloučené pracoviště na Žežické ulici nebude mít vlastní kuchyň. Budou zde v jednotlivých odděleních pouze jídelny. Příprava jídel bude probíhat v Mateřské škole Jana Drdy. Na od-

loučené pracoviště se bude strava dovážet. „Podle zpracované studie by výstavba nové školky v pavilonu bývalé 8. základní školy ve variantě bez vlastní kuchyně měla stát asi 11 milionů korun. Pokusíme se na projekt získat dotační prostředky. Předpokládám, že nová školka by mohla začít fungovat už od příštího školního roku,“ doplnil příbramský starosta Josef Řihák.

Starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák s ředitelem Základní školy Březové Hory Mgr. Janem Pechlákem při prohlídce rekonstruované školy v ulici Bratří Čapků

Antonín Michalčík - výstava obrazů

Datum konání: 10. 10. 2011- 31. 3. 2012

Místo konání: Galerie Památníku Vojna u Příbrami Lešetice 52, 26231 Milín

Nemocniční listy. Zbrusu nové hřiště pro seniory ve Zdicích. Špičková hrudní chirurgie v kladenské nemocnici. Obrovský potenciál příbramské ortopedie

Recommend Documents