Nemocniční listy. V Mladé Boleslavi předána hrubá stavba nového pavilonu. Zbrusu nový zubní robot v kladenské nemocnici

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Prosinec 2011

Oblastní nemocnice Příbram | Oblastní nemocnice Kladno | Oblastní nemocnice Kolín | Klaudiánova nemocnice | Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov | Nemocnice Kutná Hora | Záchranná služba

V Mladé Boleslavi předána hrubá stavba nového pavilonu Str. 06–07

Zbrusu nový zubní robot v kladenské nemocnici Str. 25

Benešovské oční oddělení pečuje nejen o zdraví pacientů Str. 46–47

Oblastní nemocnice kolín

Sestry Soňa Chrtková (vlevo) a Štěpánka Dostálová na ARO kolínské nemocnice

str. 30–35

str. 36–39

str. 40–47

str. 12–17

str. 18–23

str. 24–29

str. 10–11

02

03

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

Nemocniční listy Prosinec 2011

Úvodní rozhovor

Obsah

Rozhovor s ředitelkou Oblastní nemocnice Kladno, a. s., MUDr. Kateřinou Pancovou:

„Krajské nemocnice jsou jistotou pro pacienty“ Díky péči Středočeského kraje se krajské nemocnice rozvíjejí, probíhají v nich rekonstrukce a staví se i nové pavilony. Daleko aktuálnější je však před koncem roku čekání na konečné znění úhradové vyhlášky pro následující rok. I o tom jsme hovořili s MUDr. Kateřinou Pancovou. monogramu. Dnes probíhají další výběrová řízení, např. na dostavbu komplexu nemocnice v Mladé Boleslavi (centrální příjem, ubytovna středního zdravotnického personálu, kuchyň apod.), která bude hrazena z rozpočtu kraje, v jejichž rámci se zvýší komfort nejen pacientů, ale i zaměstnanců nemocnic. Podařilo se nám nejen získat investice do budov, ale získali jsme i velmi kvalitní lékaře – příkladem může být MUDr. Ronald Pospíšil, jenž bohaté zkušenosti s operativou nabyté v motolské nemocnici dnes uplatňuje v kladenské nemocnici, podobně je na tom Příbram, kam přešlo také mnoho lékařů z FN Motol. Tím se zvyšuje kredit našich nemocnic. Mimochodem – tak by to ideálně mělo být, po získání zkušeností na klinickém pracovišti by lékaři měli postoupit na pracoviště, kde mohou tyto zkušenosti a dovednosti předávat dál, právě například do krajských nemocnic. Pacienti se nerozdělují na ty, kteří půjdou do fakultní nemocnice, a na ty, kteří půjdou do nemocnice krajské. Plošnou péči dokáží zajistit i krajské nemocnice, jen úhrady ze strany pojišťoven tomu neodpovídají.

Jaký byl letošní rok v krajských nemocnicích? Byl úspěšný. Pokračovaly rekonstrukce a stavby nových zdravotnických zařízení. Úhradová vyhláška bohužel nepočítá se zvýšením komfortu pacientů, ale díky Středočeskému kraji a tomu, že hejtman MUDr. David Rath plní předvolební sliby, že zvýší úroveň krajských zdravotnických zařízení a bude se snažit dopřát lidem vyšší komfort, se nám to daří. Investiční akce, i ty rozsáhlé, probíhají bez problémů a podle har-

Jaká je situace ohledně nové úhradové vyhlášky? V příštím roce má vstoupit v platnost tzv. likvidační úhradová vyhláška, kdy za referenční období je považován rok 2010, přičemž není jisté, zda do ní bude započítán stabilizační příplatek na sestry. Je jisté, že v ní nefiguruje zvýšení platů lékařů, které získali jako výsledek akce „Děkujeme, odcházíme“ v roce 2011. Tato vyhláška tedy nejen nepočítá se zlepšováním péče a zvyšováním komfortu, ale dokonce lže lékařům. Ministr doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., tvrdí, že v ní je obsaženo navýšení o 6,25 %, což není pravda. Není v ní ani stávající navýšení z roku 2011. Vyhláška sice obsahuje navýšení o cca 5 %, ale zároveň snižuje tzv. relativní váhy, tedy ohodnocení případů. Jediné, co nám zbývá, je ukázat lékařům výše zálohových plateb v roce 2011 a 2012, aby bylo zřejmé, zda

se zvýšily, či nikoli. Finální znění vyhlášky bohužel ještě nebylo zveřejněno, takže lze předpokládat, že ještě v lednu dostaneme zálohové platby ve výši odpovídající letošnímu roku, a teprve v únoru nebo v březnu uvidíme změnu. Musíme se nechat překvapit, protože zatím žádné signály nemáme. Začíná se projevovat navýšení regulačních poplatků? Veřejnost chápe, že je nutno přispívat na stravu a pobyt v nemocnici. Myslím si, že 60 Kč za den v nemocnici bylo adekvátní. 100 Kč už přece jen vzbuzuje negativní reakce, protože kromě výše poplatku se z pohledu pacienta nic nezměnilo. Daleko nepochopitelnější jsou platby za recept, v ambulanci, nebo dokonce na pohotovosti. Rozumná míra spoluúčasti pacientů je dobrá, ale některé poplatky pacienti nechápou. Myslím si, že nejdráždivější je poplatek za recept, protože pacienti doplácejí za léky a ještě navíc musejí platit za recept. V médiích se objevují i zprávy o nadstandardech. Jak je vnímáte? Můžeme je vnímat pouze v rámci toho, co je uvedeno v úhradové vyhlášce. Co jsme zatím dostali, nelze nazvat jinak, než přešlapováním na místě. Bude se platit téměř veškerá zubní péče a výkony, které dnes již patří k hrazeným. Navíc se lékař vždy musí řídit zdravotní indikací. Například dražší (Johnsonova) protéza nemusí být vždy lepší apod. Jinými slovy – seriózní vydání seznamu nadstandardů ještě není na světě. Jak bude vypadat situace v krajských nemocnicích v příštím roce? Podle toho, co zatím ministerstvo zdravotnictví vydalo, nevidím situaci vůbec dobře. Jen bych podotkla, že úhradová vyhláška byla vždy vstřícná k fakultním nemocnicím, zatímco k ostatním méně. Její současná podoba poškozuje všechna zdravotnická zařízení včetně fakultních nemocnic. Pro představu: tzv. základní sazba pro letošní rok činí 27 000 Kč, pro rok 2010 činila 25 000 Kč. Po úpravě jsou čísla výrazně jiná: kladenská nemocnice dostává 22 800 Kč, motolská 33 000 Kč. Pro příští rok nastane snížení pro všechny. Vyhláška je tedy špatná, nereflektuje pokroky v medicíně, ale alespoň poškozuje spravedlivě všechny. Doufejme, že nemocnice přežijí.

MUDr. Kateřina Pancová ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

R ozhovor s ředitelkou Oblastní nemocnice Kladno, a. s., MUDr. Kateřinou Pancovou

02

O dbor zdravotnictví

04

S lovníček zkratek a pojmů

05

H rubá stavba nového pavilonu v Mladé Boleslavi dokončena

06

V íce sociálních služeb pro seniory ve Smečně

08

Ú spěšný projekt v Berouně

09

Z neužívání tísňové linky

10

O blastní nemocnice Příbram

12

K laudiánova nemocnice Mladá Boleslav 18 O blastní nemocnice Kladno

24

O blastní nemocnice Kolín

30

N emocnice Kutná Hora

36

N emocnice Rudolfa a Stefanie Benešov

40

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Měsíčník Vydává: Oblastní nemocnice Kladno, a. s. Vančurova 1548, Kladno 1, PSČ: 272 01 IČ: 27256537, DIČ: CZ27256537 Redakční rada: Jana Machová, Vladimír Lemon, Alice Opočenská, Jan Kolbaba, Monika Boušková, Kamila Hamáčková, Stanislava Kubincová, Tereza Janečková, Tomáš Tulinger Kontakt: [email protected] Registrace: MK ČR E 19733 Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů nemocnic. Neprodejné

04

05



Odbor zdravotnictví

Odbor zdravotnictví

Slovníček zkratek a pojmů

Regulační poplatky Ve Středočeském kraji jsou od 1. srpna 2010 propláceny regulační poplatky uhrazené ve zdravotnických zařízeních na území regionu. Děje se tak na základě písemně podaného návrhu odboru zdravotnictví na uzavření darovací smlouvy. Tyto návrhy pak schvaluje na svých jednáních rada kraje. Údaje uvedené v tomto návrhu zavazují navrhovatele k tomu, že si takto vrácené finanční prostředky převezme formou, již v dokumentu uvedl, a z toho také plyne, že rozhodnutí rady je neměnné a nelze tak požadovat jiný způsob převzetí. Buď si žadatel může peníze nechat poslat na svůj bankovní účet, nebo si může obnos osobně převzít na pokladně Krajského úřadu Středočeského kraje. S účin-

Na opakované žádosti čtenářů zařazujeme tento sloupek, kde budeme přinášet vysvětlení většiny zkratek a cizích výrazů použitých v textech daného čísla.

Analgosedace součást anestezie spojující tlumení bolesti analgezii a zklidnění sedaci ČAS Česká asociace sester

ností od 1. prosince 2011 narostl původní poplatek za pobyt v lůžkovém zařízení z 60 Kč/ den na 100 Kč/den, na režimu možnosti podat návrh na uzavření darovací smlouvy se ovšem nic nemění a Středočeský kraj i nadále nabízí svým obyvatelům vrácení zaplaceného regulačního poplatku.

EKG Elektrokardiogram – záznam časové změny elektrického potenciálu způsobeného srdeční aktivitou (záznam se pořizuje elektrokardiografem) Endoprotéza náhrada kloubu Gamagrafie izotopové vyšetření, scintigrafie gama záření Gastroenterologie lékařský obor, který se zabývá výzkumem, diagnózou a léčbou chorob trávicího systému: jícnu, žaludku, střev, slinivky břišní, jater Hepatopankreatobiliární týkající se onemocnění jater, žlučníku, žlučových cest a slinivky břišní

Porada hlavních sester Setkání krajů na odboru zdravotnictví Ve čtvrtek 1. prosince 2011 se na půdě Krajského úřadu Středočeského kraje konalo pracovní setkání zástupců odborů zdravotnictví všech krajů, které probíhá pravidelně a v jehož hostitelství se kraje střídají. Tentokrát byla předmětem setkání především diskuse týkající se nového zákona o zdravotních službách, který by měl vejít v účinnost 1. března 2012. Pozvánku k účasti přijala zástupkyně ministerstva zdravotnictví MUDr. Hřebíková, a tak se pracovníkům naskytla příležitost požádat o objasnění některých zákonných ustanovení a o jejich výklad, zvláště pak v případě tzv. přeregistrací. Z důvodu významných procesních změn, které tento nový právní před-

pis přináší, se proto zúčastnění dohodli na zpracování metodiky k synchronizaci postupu jednotlivých krajských úřadů a pro tento účel byla vytvořena skupina, kde jsou odbornými referentkami, právníkem, vedoucím oddělení i vedoucím odboru zastoupeny tímto zákonem nejvíce dotčené oblasti. Jedním z bodů diskuse bylo také aktuální téma rušení kojeneckých ústavů a výhledově i dětských domovů. Vzhledem k faktu, že i Středočeský kraj je zřizovatelem těchto pobytových zařízení (bližší informace jsme uvedli již v předchozím čísle), má na vhodném řešení celé problematiky velký zájem. Byla však probírána i témata vztahující se k ostatním agendám, jež

jsou krajským úřadům společná. Spadají sem například administrativní povinnosti, které náleží lékárnám, proces výběrových řízení nestátních zdravotnických zařízení na uzavření smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče nebo kontroly nestátních zdravotnických zařízení prováděné odborem zdravotnictví namátkově či na podnět. Setkání moderovala vedoucí oddělení zdravotní péče MUDr. Martina Novotná a se svým příspěvkem vystoupil také vedoucí odboru zdravotnictví MUDr. Pavel Kubíček. Je třeba zdůraznit, že na hladkém průběhu se podílelo celé oddělení zdravotní péče a pomohlo tím k úspěšnému projednání všech palčivých otázek.

V budově Krajského úřadu Středočeského kraje se dne 25. listopadu 2011 uskutečnila pravidelná pracovní porada hlavních sester působících ve zdravotnických zařízeních Středočeského kraje. Probíraná témata se týkala nejen odborných záležitostí, ale také obecných informací o činnosti odboru zdravotnictví v roce 2011. Na úvod vystoupila Ing. Šárka Strolená ze Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP ČR), která přinesla informace o aktuálním stavu jednání o restrukturalizaci zdravotnictví ve Středočeském kraji a o postupu SZP ČR v této věci. V této souvislosti zmínila kritéria, která budou pro ZP rozhodující při hodnocení kvality péče při uzavírání nových smluv se zdravotnickými zařízeními. Pro přítomné hlavní sestry byl velice přínosný následující příspěvek vedoucí Odboru epide-

Ischemická choroba srdeční nejčastější onemocnění srdce – jeho podstatou je nedostatečné prokrvení srdečního svalu (ischemie)

miologie Krajské hygienické stanice Středočeského kraje MUDr. Markéty Korcinové, jež nastínila současnou epidemiologickou situaci v našem regionu, přičemž vyzdvihla význam očkování proti sezonní chřipce a upozornila na legislativu týkající se povinného hlášení infekčních chorob ze strany zdravotnických zařízení. Významným hostem byla také Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, prezidentka České asociace sester (ČAS) a zároveň ředitelka VFN Praha, která informovala o aktivním přístupu ČAS při přípravě nových právních předpisů upravujících činnost zdravotníků zejména v rámci ošetřovatelství a dlouhodobé péče. V závěru navíc ocenila efektivní spolupráci se Středočeským krajem. Velký dík za organizaci celého setkání patří referentkám Odboru zdravotnictví Mgr. Martině Pechové společně s Mgr. Venuší Škampovou.

Lymfodrenáž masáž založená na rytmickém hnětení svalů ORL Otorhinolaryngologie (či otorinolaryngologie) – chirurgický lékařský obor, který se specializuje na diagnózu a léčbu chorob ušních, nosních a krčních Revaskularizace obnovení cévního zásobení Screening vyšetřování předem definované skupiny lidí za účelem vyhledávání chorob v jejich časných stadiích Scintigrafie radioizotopové vyšetření, při němž se hodnotí rozložení podaného radioizotopu ve vyšetřovaném orgánu SPECT/CT SPECT, tedy Single Photon Emission Computed Tomography (česky „jednofotonová emisní výpočetní tomografie“) je to zobrazovací metoda z oboru nukleární medicíny, která dokáže zobrazit prostorové rozložení nějaké radioaktivně značené látky v těle; CT, tedy Computed Tomography (česky „počítačová tomografie“) je radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje zobrazení vnitřností těl živočichů, především člověka Spirometrie vyšetření, při němž lékař zjišťuje funkci pacientových plic Splanchnická útrobní Střevní kolonoskopie metoda vyšetření tlustého střeva (případně tenkého střeva) endoskopem SZP ČR Svaz zdravotních pojišťoven České republiky ZP zdravotní pojišťovna

06

07



Investice

Investice

Hrubá stavba nového pavilonu v Mladé Boleslavi dokončena Dne 5. prosince se konalo předvánoční setkání u příležitosti dokončení hrubé stavby nového pavilonu interních oborů v Klaudiánově nemocnici Mladá Boleslav v šestém nadzemním patře tohoto pavilonu.

Setkání se zúčastnil nejen hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath, ale také ředitel Klaudiánovy nemocnice doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc., zástupci společnosti Neocity Group, zástupci stavební společnosti Chládek & Tintěra, a. s., lékaři a střední zdravotnický personál Klaudiánovy nemocnice a další hosté. Stavba probíhá do této chvíle přesně podle plánovaného harmonogramu. V tuto chvíli bylo na stavbu použito mimo jiné již 100 kilometrů kabelů. „V celé budově není ani jeden pravý úhel,“ komentoval prohlídku hejtman MUDr. David Rath, kterého příjemně překvapila vyhlídka z horních pater na horu Říp. Nová budova bude po dokončení navazovat na pavilon, kde je dnes umístěno oční oddělení a oddělení neurologie, a zároveň na nejstarší nemocniční objekt, kde je dnes umístěna lůžková rehabilitace a část interny. Právě ta se bude do nových prostor stěhovat. Veškeré interní ambulance kromě dialýzy budou umístěny v přízemí této budovy, a to tak, aby pacient mohl všechna potřebná vyšetření absolvovat pod jednou střechou. V dalším patře bude gastroenterologie a ve vyšších patrech budou umístěny veškeré interní lůžkové stanice a společná jednotka intenzivní péče. V horním

patře bude také velká zasedací místnost, která v tuto chvíli v nemocnici chybí. Pod pavilonem je plánován parkovací dům. Vedení Středočeského kraje připravilo pilotní záměr modifikovaného PPP projektu, tedy partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Toto partnerství spočívá v tom, že veřejnou soutěží byl vyhledán soukromý investor, který z vlastních prostředků stavbu zrealizuje, po jejím dokončení předá nemocnici a kraj ji následně bude splácet po dobu osmi let tomuto zahraničnímu investorovi. Prezident společnosti Neocity Group Sabi Bar-Noy předal při této příležitosti řediteli Klaudiánovy nemocnice šek v hodnotě 20 000 Kč, který společnost Neocity Group věnovala jako vánoční dárek dětskému domovu při Klaudiánově nemocnici.

Jak šel čas ›Dne 10. února 2011 převzala společnost Neocity Group staveniště a byly zahájeny přípravné práce. ›Koncem února 2011 pak byly zahájeny hlavní stavební práce. ›Koncem listopadu 2011 byla ukončena hrubá stavba. ›Plánovaný termín dokončení a zprovoznění stavby je na podzim 2012.

V rámci setkání věnovala společnost Neocity Group řediteli nemocnice šek v hodnotě 20 000 Kč na dětský domov při Klaudiánově nemocnici: hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath, generální ředitel stavební společnosti Chládek & Tintěra Ing. Jan Kokeš, prezident společnosti Neocity Group Sabi Bar-Noy, ředitel Klaudiánovy nemocnice doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc., a zástupce společnosti Neocity Group Oded Ber (zprava doleva).

08

09



Sociální problematika

Projekt

Více sociálních služeb pro seniory ve Smečně

Úspěšný projekt v Berouně

Dříve jen domov pro seniory a domov pro osoby se zdravotním postižením dnes nabízí nové služby pro seniory.

Před několika měsíci se Barbora Novotná přihlásila do soutěže RozjezdyRoku 2011 pro začínající podnikatele s projektem soukromé mateřské školky B-English. Po prezentacích a workshopech vybrala odborná porota z každého kraje jednoho vítěze, který postoupí do celostátního kola. Z asi 65 středočeských projektů byl nejúspěšnější právě ten její.

Denní stacionář v Domově Pod Lipami Smečno

osamělosti, zbytečnosti a opuštěnosti. „Moc se mi tu líbí a s péčí jsem velmi spokojená,“ říká paní Danuše, klientka denního stacionáře, jež bydlí v Kladně a žije sama na sídlišti. „Protože jsem byla v bytě sama a neměla jsem si s kým popovídat, začala jsem dojíždět do stacionáře ve Smečně. Zde se setkávám s dalšími seniory, s nimiž podnikáme vycházky po zámeckém parku, navštěvujeme místní cukrárnu. V létě se zúčastňuji výletů, například jsme navštívili minizoo. V rámci pořádaných volnočasových aktivit nejraději tkám koberečky.“ Klienti denního stacionáře si mohou připadat jako zámečtí pánové či zámecké paní. Stacionář totiž sídlí v nově zrekonstruovaném památkově chráněném objektu Sally terreny z 18. století, který je umístěn uprostřed zámeckého parku. Vlastní stacionář s kapacitou 12 míst je vybaven velmi vkusným nábytkem a je zde bezbariérový přístup do všech prostor. Denní provoz stacionáře je od 6.30 do 16.30 pouze v pracovní dny, ale lze jej upravit dle individuálních potřeb klientů. „Zaměstnanci stacionáře tu pomáhají klientům při zvládání základních denních činností, které konkrétní klient potřebuje, např. poskytnutí stravy, pomoc při osobní hygieně, společenský kontakt, pomoc při zajišťování osobních Domov Pod Lipami Smečno, poskytovatel záležitostí (jednání s úřady) apod.,“ přibližuje práci sociálních služeb, nabízí v současnosti čtyři druhy odborného personálu krajská radní pro sociální věci sociálních služeb pro seniory a pro osoby se zdra- Mgr. Zuzana Jentschke Stöcklová. Pro klienty jsou votním postižením. Nejnovější službou je denní sta- zajištěny různé programy a činnosti od výroby keramiky, šití, malování až po spoDenní stacionář sídlí v nově zrekonstruovaném lečenské hry. Během adventu památkově chráněném objektu. připravovali výrobky s námětem Vánoc, které byly prezencionář pro seniory, který má za cíl odlehčit rodinám továny na vánočních výstavách a jarmarcích. Klienti v péči o své blízké v seniorském věku a zároveň umož- se rovněž zúčastňují dalších programů a akcí pořádanit seniorům trávit čas v prostorách představujících ných domovem pro seniory, jako jsou taneční odpopřirozené domácí prostředí a odstranit u nich pocit ledne, besedy, výlety a sportovní akce.

Kontaktní údaje pro zájemce o služby denního stacionáře: Zámek 1, 273 05 Smečno, tel.: +420 312 547 857, e-mail: [email protected], www.dpodlipami.cz

Představme si v krátkosti mladou úspěšnou podnikatelku: Barboře Novotné je 22 let, vystudovala Střední pedagogické lyceum v Berouně, poté na Západočeské univerzitě v Plzni absolvovala certifikované studium v oblasti pedagogických věd se zaměřením na přípravu učitelů odborných předmětů. Nyní studuje obor mezinárodní vztahy a evropská studia na MUP v Praze, kde získala bakalářský titul a pokračuje v magisterském studiu. „Mezi mé koníčky patří všechny druhy sportů a práce s dětmi. Děti jsou naše budoucnost a velmi ráda se podílím na jejich výchově a vzdělávání,“ vysvětluje, jak vznikl nápad založit si soukromou mateřskou školku. „Práce s dětmi mne vždy naplňovala. Vymýšlet pro děti aktivity, smát se s nimi a být u tak vzácných okamžiků v jejich životě je úžasné,“ říká.

Školka B-English byla otevřena v září tohoto roku a její zakladatelka je zatím velmi spokojená s tím, jak se věci vyvíjejí. Navíc ji zdobí skromnost a optimismus. Vždyť její životní krédo zní: „If you can dream it, you can do it.“ (Když o tom dokážete snít, dokážete to i udělat.) Barbora Novotná s projektem B-English se stala vítězem soutěže RozjezdyRoku 2011 pro Středočeský kraj a postoupila do celostátního kola. O absolutním vítězi se hlasuje prostřednictvím internetového portálu www.idnes.cz/rozjezdy. Veřejnost má možnost hlasovat do konce ledna. Poté bude slavnostně vyhlášen celorepublikový vítěz. Další informace jsou k dispozici na www.b-english.cz a www.rozjezdyroku.cz.

Úspěšná mladá podnikatelka Barbora Novotná uprostřed „svých“ dětí.

10

11



Záchranná služba

Záchranná služba

Zneužívání tísňové linky Po telefonu musí správně posoudit a vyhodnotit závažnost situace a zdravotní stav pacienta. Nejen, že vysílají sanitní vozy k pacientům, ale navigují posádky a radí po telefonu, jak poskytnout první pomoc ještě před příjezdem sanitního vozu, včetně neodkladné resuscitace po telefonu. Na prvním kontaktu s dispečinkem záchranné služby závisí zdraví a životy mnoha lidí, ale přesto jsou mezi námi i tací, kteří tísňovou linku a záchrannou službu zneužívají. Prozvánění tísňové linky, ticho v telefonu a následné přerušení hovoru ze strany volajícího, to je pravděpodobně nejčastější případ, který však není možné jednoznačně označit za zneužití linky 155. Může se jednat o omyl nebo o někoho, kdo pomoc skutečně potřebuje, ale ze zdravotního či jiného důvodu nemůže mluvit. I takové případy už záchranáři zažili. V drtivé většině případů se však jedná o vtipálky, nejčastěji děti, které si tak krátí dlouhou chvíli. Výjimkou není prozvánění tísňové linky třicetkrát během hodiny, což trénuje trpělivost už tak vytíženým operátorům. Jindy se stalo, že dispečeři poslouchali bezmála čtvrt hodiny dějepisného výkladu látky základní školy, než se majitel telefonu rozhodl, že hovor ukončí. Jen prozvánění tvoří 4 % hovorů na středočeskou 155. Každý hovor na tísňovou linku však musejí operátoři bez výjimky přijmout, i když na obrazovce vidí číslo, které už znají z předchozích hovorů, a tuší, že se opět bude jednat o zneužití. Vždy je zde pravděpodobnost, že někdo potřebuje zásah záchranné služby, a s tím dispečeři k těmto hovorům musejí přistupovat. Dalším možným způsobem zneužití tísňové linky, s nímž se dispečeři a záchranáři setkávají, jsou tzv. marné výjezdy, kdy jsou přivoláni k případu, ale na místě nikoho nenaleznou. I v těchto případech se ne vždy jedná o zneužití. Někdy se stane, že pacient ani neví, že k němu byl volán sanitní vůz, a z místa odejde nebo ho odveze do nemocnice po vlastní ose někdo z kolemjdoucích. Proto se dispečeři snaží vždy domluvit s volajícím, aby u pacienta zůstal do příjezdu záchranné služby. Typickým příkladem bývají hlášená bezvědomí v parcích a na nádražích. Volající obvykle telefonují z dálky a odmítají se jít podívat na domnělé pacienty blíže. Do příjezdu záchranné služby

se obvykle z osoby v bezvědomí stane osoba pod vlivem alkoholu, která se probudí a dojde si do blízké hospody pro další várku piv. Záchranáři po příjezdu na místo pak nikoho nenaleznou. V jiných případech domnělý pacient záchranářům nadává a odmítá ošetření. Za rok 2010 evidovala středočeská záchranná služba 295 marných výjezdů. Typické zneužití záchranné služby a tísňové linky, kdy volající požádá o výjezd ke smyšlené události, záchranáři zažijí přibližně stokrát do roka. Nebývá výjimkou, že k takovým výzvám kromě záchranářů vyjíždějí i ostatní složky IZS (integrovaného záchranného systému), jako jsou hasiči a policisté. Na místě buď nikoho nenaleznou, nebo volající tvrdí, že pomoc nechtěl. Tyto případy pak obvykle řeší policie. V polovině listopadu se na dispečink záchranné služby v Kladně ve večerních hodinách dovolala rozrušená a zmatná žena. Říkala, že měla dopravní nehodu a že při nehodě zemřela ještě jedna osoba. Žena nevěděla, kde se nachází. Dispečerky se ji snažily udr-

Text: BcA. Tereza Janečková, DiS., tisková mluvčí Ústředního střediska ZSSK

Zdravotnické operační středisko je jedním z nejdůležitějších článků záchranné služby už jen proto, že zde dochází k prvnímu kontaktu s člověkem v tísni. Při výkonu práce jsou dispečeři pod neustálým psychickým tlakem. Denně vyhodnotí stovky hovorů.

žet na telefonu a cílenými dotazy se několik desítek řeší ve spolupráci s call centrem záchranné služby. minut snažili zjistit, kde je, jaký je její zdravotní stav Někteří volající si někdy vymýšlejí zdravotní obtíže, a stav druhé osoby. Zároveň probíhala spolupráce jen aby dosáhli svého a přijel je ošetřit lékař. Opakos Policií ČR při lokalizaci jejího telefonního čísla. vaně se stává, že záchranáři jsou voláni k závažnému Dispečink vyslal na předpokládané místo tři sanitní zdravotnímu stavu, z něhož se po příjezdu vyklube vozy a další složky IZS, které ženu téměř hodinu hle- například bolest zad, která trvá už dva roky. Na zadaly. Po celou dobu hledání měly dispečerky vola- čátku prosince byli voláni záchranáři z Neratovic do jící na telefonu a komunikoZneužití záchranné služby a tísňové linky může ohrozit valy s ní. Ženu, která seděla na životy lidí, kteří okamžitou pomoc opravdu potřebují. autobusové zastávce, nalezla jako první policie. Té dotyčná po příjezdu sdělila, že mění výpověď, zdravotní jedné z místních ubytoven k muži, který udával náhošetření nepotřebuje a k žádné dopravní nehodě lou poruchu zraku při sledování televize, bolest očí nedošlo. Záchranná služba předala případ ihned a třes. Na místo vyrazila v předtuše závažného stavu k policejnímu šetření. posádka s lékařem, která po příjezdu na místo zjisVelká část zneužití záchranné služby, stejně jako tila, že muž je v naprostém pořádku a diagnostikovala v předchozím případě, se děje pod vlivem alkoholu. poruchu televizoru. Lidé si dispečink záchranné služby někdy pletou Takové případy se jeví jako úsměvné, nicméně znes erotickou linkou, dispečerkám sprostě nadávají užívání záchranné služby může mít i mnohem dalea sanitky považují za bezplatnou taxislužbu. Každý kosáhlejší následky než jen zbytečný výjezd sanitky okres Středočeského kraje má minimálně jednu zná- nebo přidělávání práce dispečerům. Takoví lidé mou osobu, která pravidelně v opilosti volá na tísňové mohou blokovat tísňovou linku nebo sanitní vůz číslo. Dispečeři jejich čísla a jména obvykle znají, ale těm, kteří pomoc opravdu potřebují a ke kterým by hovor přijmout musí. Obvykle si takoví lidé chtějí jen se pak posádka záchranné služby nemusela dostat povídat, podělit se o své problémy, případně žádají včas. Případy zneužití předává záchranná služba zásah záchranné služby třeba z důvodu, že prohráli k šetření policii, pachatelům pak hrozí až stotisívšechny peníze v automatech nebo se potřebují do- cová pokuta, včetně povinnosti uhrazení nákladů na stat domů z hospody. Některé tyto hovory dispečeři výjezd záchranných složek.

Dispečeři zdravotního operačního střediska denně vyhodnotí stovky hovorů.

12

13



Úvod

Hematologie

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.:

„Antibiotika jsou dobrý sluha, ale zlý pán“ Větu v nadpisu použil ředitel Oblastní nemocnice Příbram MUDr. Stanislav Holobrada s jistou mírou nadsázky v souvislosti s nadužíváním antibiotik. Hovořili jsme s ním však i o dalších aktuálních tématech.

Hematologie a transfuze jsou ve fantastickém prostředí Nové, světlé a příjemné prostředí oceňují zaměstnanci i pacienti.

čekáren, tak i odborných pracovišť, a to i zdravotnickými technologiemi. Jde tedy opravdu o velmi blízkou budoucnost, stavební práce mají být dokončeny již v květnu příštího roku. Hned poté začneme tento pavilon vybavovat novými přístroji i nábytkem.

Vizualizace křídla D1 monobloku

V těchto Nemocničních listech se mimo jiné věnujeme potřebě opatrnosti při léčbě antibiotiky. S jistou mírou nadsázky by se skoro dalo říci, že antibiotika jsou „dobrý sluha, ale zlý pán“. Čím více se při léčbě používají nesprávně, jako například u zánětů horních cest dýchacích virového původu nebo bez cíleného zaměření léčby, tím spíše se bakterie přizpůsobují daným podmínkám a stávají se postupně odolnými na stále větší počet různých antibiotik. Výsledkem tohoto stavu pak je, že některé bakterie již nereagují na podávaná antibiotika, na která byly přitom citlivé ještě před několika lety. Takže léčba různých infekcí, která se dala ještě před časem bez problému zvládnout standardními antibiotiky, je čím dál těžší. A to je skutečný problém, který může lidstvo v budoucnu vážně ohrozit. Primář příbramské gastroenterologie zmiňuje vybavení, které v Příbrami umožní v blízké době endoskopické vyšetření i tenkého střeva. Jak moc je ta doba blízká a bude to jediná novinka tohoto oddělení? Gastroenterologické centrum se dočká nových prostor v právě rekonstruovaném křídle D1 monobloku. Součástí modernizace bude i nové vybavení jak například

V tomto čísle se dočteme i o oddělení klinické hematologie a krevní transfuze. Například fakultní nemocnice často zmiňují nedostatek dárců krve. Jak jste na tom s množstvím darované krve v Příbrami? Děkuji za tuto otázku. Na rozdíl od některých jiných nemocnic se ta naše nepotýká s nedostatkem dárců krve. Nejen, že k nám docházejí dlouholetí dárci, ale přicházejí i noví, často mladí lidé. A to je skvělé. Pomáhají totiž zcela nezištně pacientům, kteří se ocitnou v nouzi. To je úžasné. Moc jim za to děkuji a vážím si toho. Před námi je další rok. Jak budete trávit letošní Vánoce a co byste popřál čtenářům? Mám dva malé kluky, takže vánoční svátky budu zcela jistě trávit se svojí rodinou. Už se na to těším. Určitě si najdeme čas i na pohádky, procházky, hry a rodinné a přátelské návštěvy. Čtenářům, ale i našim zaměstnancům přeji vše nejlepší, pevné zdraví, klid, pohodu a mnoho úspěchů v osobním i pracovním životě. MUDr. Stanislav Holobrada ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Oddělení klinické hematologie a krevní trans- a personální vybavení, které je pro vstup do tohoto fuze je součástí laboratorního komplementu nemoc- registru nezbytné. Oddělení poskytuje služby nejen nice. V roce 2010 se pracoviště přestěhovalo do nově pacientům hospitalizovaným v Oblastní nemocnici Přípostavené budovy F v areálu I. Po letech se pracovníci bram, ale i pacientům z celého příbramského okresu, oddělení i dobrovolní dárci krve Oddělení poskytuje služby nejen pacientům dočkali zcela nového prostředí. hospitalizovaným v Oblastní nemocnici Příbram. Všichni ocenili nové, světlé prostory, vybavené příjemným nábytkem, pracovníci oddělení pak oceňují především hospitalizovaným i ambulantním. Provádíme hematovybavení novou laboratorní technikou. 26. srpna tohoto logická, imunohematologická a sérologická vyšetření roku oddělení úspěšně splnilo podmínky Auditu I NA- biologických materiálů humánního původu. SKL dle ČSN EN ISO 15189 pro odbornost 818 (hema- Oddělení zajišťuje zásobování nemocnice krevními tologická laboratoř) a odbornost 222 (pracoviště trans- deriváty a provádí dárcovské odběry. Disponujeme fuzní služby). Naše pracoviště je evidováno v Registru i hematologickou ambulancí, která pečuje o pacienty klinických laboratoří, neboť má k dispozici technické s různými nemocemi krve.

Oddělení klinické hematologie a krevní transfuze je umístěno v areálu I. nemocnice, pavilon F, 2. patro. Telefonní linka pro dárce krve: 318 641 002

Pohled do laboratoře oddělení klinické hematologie a krevní transfuze

14

15



Rozhovor

Primář gastroenterologie MUDr. Jan Slabý říká:

„Medicína je týmová práce postavená na spolupráci kolektivů“ Podle názvu by se dle překladu z latinského jazyka měl gastroenterolog věnovat chorobám žaludku a střeva, tedy zažívacího ústrojí. Tento obor je však mnohem širší. Právě o tom jsme hovořili s primářem příbramské gastroenterologie MUDr. Janem Slabým.

Rozhovor Proč jste se rozhodl pro obor gastroenterologie? Během studia medicíny mne svou rozmanitosti zaujal obor vnitřního lékařství. V praxi jsem ale brzy pochopil, že tento obor je nemožné obsáhnout. Vzhledem k zájmu o techniku jsem proto zvolil obor gastroenterologie. Endoskopické techniky jsou pro nás gastroenterology svou invazivitou i určitým adrenalinovým „vyžitím“. Ani po více jak 15 letech praxe v tomto oboru svého rozhodnutí nelituji. Jakými chorobami se váš obor gastroenterologie zabývá? Obor je mnohem širší, než napovídá latinský termín v jeho názvu, a spadá do něj péče o choroby

dalších orgánů, souvisejících se zažívacím ústrojím – žlučníku, žlučových cest, slinivky břišní a jater. V dnešní hektické a stresové době patří choroby zažívacího ústrojí k těm nejčastějším, podílí se vysokým procentem na nemocnosti, pracovní neschopnosti i nově diagnostikovaných zhoubných onemocněních. Choroby zažívacího ústrojí jsou způsobeny nejen organickým onemocněním, ale v zažívání se často odráží celkový psychický stav. To jsou ta častá, tzv. psychosomatická onemocnění. Koho z nás někdy při stresu nebolel žaludek či ze strachu netrápily střevní potíže? Určitě jsme to prožili všichni. A přiznejme si, kdo z nás se stravuje pravidelně, racionálně a hlavně zdravě. Na to máme málokdy čas, a tak raději sáhneme po polotovaru či využijeme služeb typu „fast food“ apod. To našemu zažívacímu ústrojí jistě neprospívá a navíc vede často k nadváze. A pak se plní čekárny nejen gastroenterologických pracovišť. Jaká vyšetření na vašem pracovišti provádíte? Základem všech oborů vnitřního lékařství, gastroenterologii nevyjímaje, je anamnéza, rozbor potíží a klinické vyšetření pacienta. Gastroenterologie nám navíc dává další možnosti vyšetření zažívacího traktu pomocí flexibilních endoskopů. Ty nám dovolují v současné době vyšetření přímým pohledem prakticky celého zažívacího traktu, od jícnu přes žaludek, dvanácterník, tenké střevo, tlusté střevo až ke konečníku. Naše oddělení disponuje endoskopickou technikou pro vyšetření všech výše uvedených částí s výjimkou tenkého střeva. V brzké budoucnosti i toto vyšetření budeme klientům moci nabídnout. Díky endoskopii odhalíme v zažívacím traktu rozličná onemocnění (záněty, vředovou chorobu a jí podobné nemoci, polypy, nádory). Velkou část těchto nemocí dokážeme účinně léčit, menší část pak řešíme ve spolupráci s ostatními obory (chirurgie, onkologie aj.). Endoskopicky řešíme i závažné stavy, jako např. stavění krvácení, odstranění cizích těles, snesení polypů různými metodami, zástavu krvácení z žilních městků jícnu, zavedení výživové hadičky do žaludku či tenkého střeva. Další oblastí zájmu našeho centra jsou nemoci žlučových cest a slinivky břišní. Zde nám endoskopická technika doplněná různými nástroji napomáhá k odstranění kaménků ze žlučových cest, rozšíření zúžených žlučových cest či zavádění trubiček, které umožní správný odtok žluče. Mimo endoskopická vyšetření máme k dispozici i ultrazvukový přístroj k provádění ultrazvukového vyšetření břišních orgánů. ›

16

17



Rozhovor Která nádorová onemocnění zažívacího traktu jsou nejčastější? Nádorová onemocnění zažívacího traktu jsou dost častá, mezi nejčastější a nejzávažnější patří nádorové onemocnění tlustého střeva – tzv. kolorektální karcinom. Výskyt kolorektálního karcinomu v České republice v přepočtu na 100 000 obyvatel je ve světovém srovnání jedním z nejvyšších. Přitom při včasné diagnostice jsou nádorová onemocnění tlustého střeva velmi účinně chirurgicky, případně následně onkologicky léčitelná, avšak musejí být diagnostikována v počátečních nepokročilých stádiích. Méně častá, ale stejně závažná, jsou nádorová onemocnění ostatních orgánů zažívacího traktu, zejména nádory slinivky břišní, jícnu, žaludku, žlučových cest apod. Gastroenterolog má pro diagnostiku rakoviny v rukou velmi účinnou zbraň – flexibilní endoskop. Např. pro vyšetření tlustého střeva (kolonoskopii) jej nelze adekvátně nahradit žádnou jinou vyšetřovací metodou. Díky kolonoskopii můžeme rakovinu tlustého střeva zjistit v časném stadiu, odebírat z ní vzorky na mikroskopické vyšetření. Vůbec v nejlepším případě objevíme polypy, které díky technickému vybavení můžeme z tlustého střeva hned při prvním vyšetření a zjištění odstranit, a tím předejít samotnému vzniku rakoviny.

Jaké možnosti vaše oddělení v této oblasti má a co může klientům nabídnout? Naše centrum je vybaveno nejmodernějšími endoskopy pro vyšetření tlustého střeva. Umožňuje nám to diagnostiku a rozlišení i malých předrakovinných lézí – polypů, které můžeme různými technikami odstranit. Díky vybavení a erudici lékařského personálu je naše pracoviště zařazeno do Národního programu screeningu kolorektálního karcinomu. Jeho cílem je včasná diagnostika kolorektálního karcinomu, či ještě lépe odhalení předrakovinných stadií choroby (adenom. polypů) a jejich odstranění. Naše centrum patří v posledních letech k nejaktivnějším v počtu provedených screeningových kolonoskopií, jak v rámci Středočeského kraje, tak celorepublikově. Národní program screeningu od 50 let doporučuje občanům bez zažívacích obtíží provedení tzv. testu na skryté krvácení do stolice (které se provádí u praktického lékaře či v případě žen i u gynekologa) a při jeho pozitivitě absolvovat kolonoskopické vyšetření tlustého střeva na gastroenterologickém pracovišti. Od 55 let je možné vyhledat gastroenterologické pracoviště přímo a požádat o provedení primární screeningové kolonoskopie. Tímto si také dovolím občanům možnost screeningového kolonoskopického vyšetření na našem pracovišti nabídnout. Občané se mohou na vyšetření přijít objednat přímo na naše pracoviště nebo se informovat telefonicky. A co váš kolektiv? Prý jsou tam kromě vás pouze ženy. Na našem centru jako jediný muž spolupracuji s dalšími 11 ženami (3 lékařkami a 8 zdravotními sestrami), tak si asi dovedete představit, že to nemám lehké. Ne, to nemyslím vážně. Spolupráce na našem pracovišti funguje velmi dobře, musíme se jeden na druhého spolehnout, protože hlavně endoskopické metody a terapeutické výkony vyžadují více než dvě šikovné ruce. Uvědomujeme si, že vyšetření na našem pracovišti nejsou pro pacienty zrovna příjemná. Snažíme se proto o profesionálně ohleduplný a empatický přístup k pacientům, abychom jim ty stresové chvíle u nás usnadnili a zpříjemnili. Celá medicína je týmová práce postavená na spolupráci kolektivů, kde se jeden bez druhého neobejde. I proto mě mrzí, že se někdy od svých kolegů, kteří nám pacienty doporučují, dozvíme jen velmi strohé informace. A přitom v dnešní přetechnizované počítačové době by bylo tak snadné podat mnohem širší informaci. Pokud tento článek budou kolegové číst, je i apelem na ně. Dejte nám více informací, pak i léčba našich společných pacientů bude úspěšnější.

Letošní evropský antibiotický den je za námi Co za námi není, je riziko nevhodného používání antibiotik. Proč?

Nachlazení? Chřipka? Dopřejte si odpočinek. NE ANTIBIOTIKA! Text: MUDr. Romana Filová, Oddělení klinické mikrobiologie a parazitologie – antibiotické středisko ON Příbram, a. s.

Časné stadium karcinomu tlustého střeva

Antibiotika

Evropský antibiotický den, kterým byl v letoš- riální infekce. Jeho diagnózu potvrdí, někdy i vyvrátí, ním roce 18. listopad, je iniciativa zaměřená na laickou mimo jiné též laboratorní i mikrobiologické vyšeti odbornou veřejnost. Jejím hlavním cílem je napomoci ření vzorku od pacienta. Při nálezu bakterie, která k zodpovědnému zacházení s antibiotiky a upozornit by mohla být příčinou onemocnění, je provedeno vyna rizika spojená s jejich nevhodným užíváním. Svě- šetření citlivosti. Ošetřující lékař má následně k distová zdravotnická organizace dospěla v roce 1997 na pozici informaci, zda zvolil na počátku léčby správné konferenci konané v Berlíně k názoru, že rostoucí odol- antibiotikum, či nikoli. nost bakterií vůči antibiotikům Nepožadujte po lékaři předepsání antibiotika za je závažná zdravotní hrozba mekaždou cenu. Na viry antibiotika nepůsobí! zinárodního významu. Ke stejnému závěru dospěla o rok později i Evropská unie na konferenci, která se konala Ne všechna infekční onemocnění jsou způsobena v Kodani pod názvem „Mikrobiální hrozba“. Nejnovější bakteriemi. Rýma, kašel, bolest v krku jsou ve větdata shromážděná v rámci evropského projektu pro šině případů zapříčiněny viry. Bakterie se brání půsledování odolnosti bakterií (EARSS) potvrzují skuteč- sobení antibiotik. Stávají se odolné vůči antimikrobinost, že počet pacientů nakažených bakteriemi odol- álním látkám. Odolnost (rezistence) znamená ztrátu účinnosti těchto látek. Je to jev vyplývající z přizpůsonými vůči působení antibiotik se významně zvyšuje. Základem antibiotické politiky je uvážlivé používání bení se bakterií prostředí a je rozšiřován v bakteriální antibiotik. Základem úspěšné léčby je bakteriolo- populaci přenosem z člověka na člověka. gické vyšetření. Podání antibiotika by měl předchá- Evropský antibiotický den 18. 11. nám měl připomezet odběr biologického materiálu, např. moči, krve, nout, že uvážlivé používání antibiotik by mělo zabránit výtěr z krku, ucha apod. Lékař indikuje antibiotikum vzniku a šíření rezistence bakterií k antimikrobiálním na základě zhodnocení celkového klinického stavu látkám a tím zachovat tuto významnou skupinu léčiv pacienta a laboratorních ukazatelů případné bakte- k záchraně lidských životů.

Celý svět trápí stále větší odolnost bakterií na antibiotika.


18

19

Informace ze středočeských krajských nemocnic


Úvod Nemocniční listy

Úvod Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá boleslav:

„kdo šetří, má za tři? „Těšíme se do nového“ to v nemocnici neplatí“

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav:

Rok 2011 byl pro Klaudiánovu nemocnici přelomový. Po mnohaletých úvahách a planých slibech se konečně podařilo začít s tolik potřebnou stavbou nového pavilonu, který bude pro Letní dny končí a Mladoboleslavsko se pomalu vrací do běžných kolejí. Stejně tak i Klaudiánova pacienty i personál obrovským zlepšením komfortu. „Nebyl to lehký rok, ale stál za to. A my se nemocnice. Končí prázdninový provoz a všechna oddělení opět fungují naplno. Velkou změnou těšíme, až se do nové budovy přestěhují všichni, kdo v ní mají být,“ říká ředitel Klaudiánovy je ovšem stavba pavilonuHorák, interny. nemocnice doc.nového MUDr. Ladislav DrSc. věcí nakupujeme s desetiprocentní daní, postupně se

nujeme vybavení zdravotní a přístrojovou nám má zvyšovat až na 19,5 %. V našítechnikou. nemocnici tak

mluvíme o desítkách milionů, které budeme muset

Jak bude vypadat vybavení nového pavilonu? zaplatit oproti současnosti navíc. To je prostě polibek Bohužel nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovosmrti. A nikdo to na vládní úrovni neřeší. Stát snad lit koupit vše nové. Menší část vybavení budeme chystá určitou finanční injekci pro fakultní nemocsamozřejmě stěhovat, ale fakticky jen to, co odponice. Ale comedicíny ty ostatní? našiapacienti? vídá trendům 21.Co století co samozřejmě bude kompatibilní s novou technikou. Větší část Bude ještě kdekupovat šetřit? nově, například výrazně přístrojů budeme Prakticky ne. Nemocnice už nyní jedeVelmi takzvaně doplníme vybavení pro gastroenterologii. se na těšíme na nový monitorovací pro kardiolo-všech krev,išetříme, kde se dá, a systém jen díky nasazení gii,zaměstnanců který bude bezdrátový. tak že pacientovy se námDokážeme zatím daří, pacientů se životní funkce při pohybuTo na je oddělení. úspory nijakmonitorovat razantnějii nedotkly. ovšem dlouNemocný, pokud to jeho stav dovolí, nebude doslova hodobě neudržitelný stav. Takže na jedné straně přivázán stále na lůžko.

Co tedy Staví se vv pavilonu podstatě bude? jen půl roku, ale už Pavilon bude moderní, vzdušný a samozřejmě enerjsme nuceni do úspor, doslova smlouváme o každou začíná být reálně vidět, jak bude nový pavilon geticky méně náročný. Od samého počátku práce na korunu – ostatně i nový interní pavilon je plánován vypadat. Jaký je to pocit? projektu s ním počítáme pro interní oddělení, které Jak se stěhování na podzim dotkne pacientů? Samozřejmě, že pěkný. Začínám věřit, že se opravdu tak, aby byl provozně co nejlevnější – a na druhou má nyní některé ambulance nejen roztroušené po Trochu samozřejmě ano, a to i přes naši veškerou podaří do podzimu příštího roku stavbu dokončit, pavi- stranu se nikdy nedočkáme toho, že někdo řekne: nemocnici, ale bohužel i po celém městě. A to je pro snahu. Logisticky to bude náročné a zatím nechci lonlékaře vybavit a spustitobčas v němpoměrně provoz. Takže začínáme předjímat už dost,přesný víc točasový nejde.harmonogram, Je to spíš tak, čím víc šetaleže budeme i pacienty složité.seV přízemí připravovat přesunambulance interních oborů, plánujeme, seříme, se omezujeme, tím vícohleduplní. se zvyšuje tlak tedy budounaodborné a gastroenterolosnažitčím býtvíc k pacientům maximálně kde přesně co bude, připravujeme harmonogram na to, ať šetříme ještě víc. Ministerstvo zdravotnictví gie, v dalším patře bude gastroenterologie a ambu- Budeme muset krátkodobě uzavřít některé provozy stěhování. souvislosti sdalší přesunem ambu- a ambulance, například veale všípřipravíme tichosti připravuje takzvanou lance proVdiabetologii, patra interních budou určena pro pacienty vše tak,„kultipro budeme lůžkovoumoci péči arozšířit dále seprostory nám na pro jednom péče o ně bylavýkonů“, co nejméně omezena. lancí očnípatře a ORL aby vaci sazebníku kde je jednoznačné zadání: konečně Takže podaří sloučit momentálně oddělení. když se přes plot rozdělená staveništělůžka podí- snížit úhradu za ambulantní péči. Většině nemocnic Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. jednotky intenzivní intermediální péče. Snažíme se, ředitel Klaudiánovy nemocnice Boleslav vám na rostoucí budovu, určitě se mi na příští měsíce i ambulantních zařízení budou tedyMladá klesat platby od aby vvšechny interní lépe, ambulance a obory myslí tomto ohledu než když jsmeinterního plánovali pojišťoven. Takže budoucnost v tomto směru ve mně pacientům –k dispozici pod jednou jencharakteru na papíře.byly Samozřejmě stále se najdou i skep- vzbuzuje opravdu spíš obavy. střechou. tici, ale těch je naštěstí stále méně. Kdy bude stavba dokončena?

Vypadá to, že jste v létě všichni nabrali nové síly Nyní jsme ve fázi, kdy je hotová hrubá stavba a montují a těšíte se, co bude. se vnitřní příčky, vzduchotechnika, kanalizace, vnitřní Téměř všichni si samozřejmě vybrali své zasloužené rozvody… Stavba postupuje podle časového harmodovolené, ale musíme být připraveni, že to horší nogramu, spíše je v mírném předstihu. Stavebně byje teprve před námi. Optimismem myslím nikdo, kdo budova měla být hotova v srpnu 2012 a v říjnu by nám sepak pohybuje ve zdravotnictví, zrovna nepřetéká. dodavatel měl stavbu předat zkolaudovanou, pro-Já stou vad sa hrůzou nedodělků k užívání.sleduji Ve stejné doběaplánapříklad a obavami debaty hlasování o výši DPH. Neumím si přestavit, kde budeme v případě vyšší DPH brát peníze. Zatímco nyní řadu

Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav

Počty klientů záchytky rostou Statistiky, které vedou pracovníci mladoboleslavské záchytky při Klaudiánově nemocnici, jsou velmi nelichotivé. Počty těch, kdo jsou nuceni využít zdejších služeb, rok od roku bohužel rostou. Do konce listopadu letošního roku na záchytce strávilo noc 268 lidí, což je o devět víc než v roce loňském. Ještě v roce 2009 to ale bylo za stejné období „pouhých“ 225 nocležníků. V roce 2008 jich bylo 67,

stanice je však v provozu až od července zmíněného roku. Pobyt na záchytné stanici každého z nocležníků vyjde na 4 000 korun za noc.

Většina z nich dostává od nemocnice složenku. Peníze, které nezaplatí sami, jsou vymáhány soudně.

přidělení 200 000 korun z Fondu hejtmana na nákup LCD televizí do čekáren a ambulancí. Pořízené te-

levize budou sloužit ke zkvalitnění zázemí pro pacienty v čekárnách vybraných ambulancí.

Nové monitory Bojíte se, že se v čekárně u lékaře budete nudit? V Klaudiánově nemocnici si dlouhou chvíli můžete krátit sledováním LCD televizí s programem informujícím o dění v nemocnici, na Mladoboleslavsku a ve Středočeském kraji. V současné době má nemocnice obrazovky na 20 místech, jejich počet se ovšem brzy zdvojnásobí. Rada Středočeského kraje totiž schválila

Novinka v hematologické laboratoři Laborantky hematologicko-transfuzního oddělení Klaudiánovy nemocnice mají nového pomocníka. Získaly nový přístroj, který je schopen provádět vyšetření diferenciálního rozpočtu bílých krvinek. Metoda mikroskopického odečtu obarveného nátěru kapky krve ustupuje pomalu do pozadí. Nyní stačí vložit sklíčko s nátěrem do přístroje, který zkontroluje daleko větší pole (zhruba 1 000 buněk), než je tomu při mikroskopování. Pokud systém narazí na buňku, kterou neumí zařadit, vytřídí ji a laborantka ji pak po shlédnutí na monitoru zařadí sama. „Je to velká úspora času, úspora očí laborantek a vyšetření je mnohem přesnější,“ pochvaluje si primářka hematologicko-transfuzního oddělení Klaudiánovy nemocnice MUDr. Jarmila Obernauerová.

20

21



Prevence

Praktik

Preventivní programy v Klaudiánově nemocnici

Kdo nedbá na prevenci, je sám proti sobě

Klaudiánova nemocnice se na konci roku 2011 začlenila do programu Nemocnice podporující zdraví. „Je to program Světové zdravotnické organizace. Všechny programy preventivní péče, které naše nemocnice v tuto chvíli poskytuje na jednotlivých odděleních, bychom v roce 2012 chtěli sjednotit do jednoho celku tak, aby se preventivní péče stala nedílnou součástí poskytování zdravotní péče v nemocnici,“ vysvětluje náměstek pro léčebnou a preventivní péči MUDr. Luděk Kramář, MBA.

Praktický lékař v Klaudiánově nemocnici MUDr. S. Florent Natabou za jednu ze svých priorit jednoznačně pokládá preventivní prohlídky zaměstnanců. „Na základě komplexní preventivní prohlídky včas a předem zachytíme varovné zdravotní signály,“ vysvětluje.

Preventivní programy by měly být přístupné všem pacientům, kteří o to projeví zájem a aktivně se tak zapojí do péče o své zdraví. Hlavní náplní nemocnice samozřejmě nadále zůstává akutní péče, důležité je ale vést veřejnost k tomu, že právě kvalitní preventivní vyšetření může akutním potížím před-

rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, na včasnou detekci kornatění cév a zjištění celkové výkonnosti organismu. Tato prohlídka je vhodná zejména jako prevence pro pracovníky v manažerských pozicích, kteří jsou každodenně vystaveni vysoké stresové zátěži. Je doporučeno opakovat ji v pravidelných dvouletých periodách. Klaudiánova nemocnice vstoupila do programu Světové Kardiovaskulární onemocnění zdravotnické organizace Nemocnice podporující zdraví. postihují srdce a cévy a mohou mít mnoho podob, jako jsou cházet. Některá vyšetření si musejí klienti pečující například vysoký krevní tlak, ischemická choroba o své zdraví platit sami, řada jich ovšem je hrazena srdeční, onemocnění srdce a mozková mrtvice. Jsou pojišťovnami, například vyšetření na mamografu jako nejčastější příčinou úmrtí v EU a ročně způsobují připrevence rakoviny prsu nebo vyšetření tlustého střeva, bližně dva miliony úmrtí. Vyšetření v rámci balíčku, které může taktéž odhalit rakovinu v časném stadiu. jehož cena je 3 000 korun, jsou od 1. dubna prováděna „Chystáme se nabídku preventivních programů dále dvakrát týdně v podvečerních hodinách v ergometrozšiřovat a bude jen dobře, pokud se tak bude dít rické ambulanci interního oddělení II – interní pavilon, pod hlavičkou Světové zdravotnické organizace,“ 3. patro, a to po předchozím objednání. Objednávky doplnil Kramář. Otevřít se nemocnice chystá napří- na vyšetření jsou možné na čísle 326 742 808. klad i poradnu pro odvykání kouření, plánuje i více se zaměřit na výživu – ať už na malnutrici, tedy problémy Primární screeningová kolonoskopie s příjmem potravy, či na nadváhu a obezitu. Rakovina tlustého střeva a konečníku je zhoubný nádor. 80–95 % nádorů vzniká z polypů, které je Mamograf možné zachytit a odstranit při střevní kolonoskoVyšetření na mamografu, které je od 45. roku věku pii. Na primární screeningovou kolonoskopii, která každé dva roky hrazeno ze zdravotního pojištění, je je pro pacienta od 55 let v rámci primární prevence účinnou prevencí rakoviny prsu. Její včasný záchyt u vět- rakoviny konečníku a tlustého střeva v desetiletých šiny pacientek následně znamená, že jim může být pro- intervalech bezplatná, má pacient nárok. Nemusí ji vedena tzv. záchovná operace a o prs nepřijdou. Mamo- doporučit lékař. Na toto vyšetření stačí se objednat na centrum má vyšetřovací hodiny každý všední den v době gastroenterologickém oddělení Klaudiánovy nemocod 7.00 do 11.30 a od 12.00 do 15.00, v pondělí a ve nice na telefonním čísle 326 742 810. Pacient musí středu odpoledne nově i od 15.30 do 17.30. Objed- před termínem absolvovat klinické vyšetření praknat se na vyšetření mohou ženy na tel. 326 742 208. tickým lékařem včetně rentgenu plic, EKG a laboratorních odběrů s následnou kontrolou v anestezioCelkový zdravotní stav logické ambulanci nemocnice. To proto, aby mohla Interní oddělení Klaudiánovy nemocnice nabízí prove- být podána zesílená analgosedace, jež je při tomto dení série vyšetření zaměřených na včasné odhalení vyšetření výhodou.

Ty pak určují nejen vhodné zařazení v zaměstnání, ale zároveň poskytují informace o tom, jakým směrem se pohybuje zdraví zaměstnanců, což zaměstnavateli umožňuje zvolit vhodná zdravotně pracovní opatření. „Je logické, že žádný zaměstnavatel nebude riskovat a nedá svému pracovníkovi práci, která by neodpovídala jeho zdravotnímu stavu,“ zdůrazňuje. Podobnou celkovou prohlídku by pak každý zaměstnanec měl absolvovat, když zaměstnání opouští. Do ordinace praktického lékaře ovšem samozřejmě přicházejí i běžní pacienti z řad veřejnosti. Je mezi nimi i řada těch, kdo původně přišli do Klaudiánovy nemocnice na zaměstnavatelem nasmlouvanou preventivní prohlídku. Následně se rozhodli zůstat v péči nemocničního lékaře a do zdejší ordinace docházejí pravidelně. Právě i kvůli důrazu na prevenci. Většina vážných nemocí totiž podle doktora Natabou nepřichází náhle, ale podle podmínek v těle „zraje“. Pokud je ovšem člověk pod pravidelným lékařským dohledem, může řadě problémů buď předcházet, nebo je alespoň odhalit včas. „Jeden příklad za všechny – včasná diagnóza a korekce hladiny cholesterolu v krvi spolu s dalšími opatřeními pomáhá včas se vyhnout řadě vážných zdravotních problémů,“ říká. K nim patří například i kornatění tepen, které následně může způsobit infarkt myokardu, mozkovou mrtvici či embolii. Na preventivní prohlídku u ošetřujícího lékaře má každý občan nárok jednou za dva roky. „Mým úkolem není jen léčit škody, které nemoc napáchá. Hlavní je jim předcházet. To ovšem bez spolupráce s klientem nejde,“ podotýká Natabou. Zároveň zdůrazňuje, že nespornou výhodou v jeho práci je právě umístění ambulance přímo v nemocnici. „V případě, že zjistím jakýkoli problém, mohu pacienta odeslat k dalšímu speciálnímu vyšetření přímo, s kolegy se dohodnu na rychlém postupu a pak je mnohem jednodušší včas začít účinnou léčbu. A pokud zjistíme, že pacient potřebuje hospitalizaci v nemocnici, může rovnou zůstat u nás s tím, že se o jeho stavu pravi-

delně informuji a po propuštění mu mohu účinněji pomoci s doléčením,“ říká. Znalost komplexního zdravotního stavu je podle něj, mimo jiné, základem moderního přístupu praktického lékaře k pacientovi. „Není možné jen napsat recept na vysoký krevní tlak, ale hledat i jeho příčinu. S pacienty je třeba mluvit, někdy i znát jejich problémy. Vědět, zda potřebují léčbu nebo jen jiný psychologický přístup. Kolikrát může stačit právě je jen vyslechnout,“ tvrdí Natabou. Roli praktika vidí zejména v tom, že má zdraví pacienta hlídat – tedy i alespoň částečně dohlížet, zda dodržuje léčbu, zvát ho k preventivním prohlídkám nebo pomáhat dohlížet na očkovací kalendář.

Ordinační doba praktického lékaře: Po–st, pá 7.00–15.30 Čt

12.00–20.00

Tel.: 326 742 480

MUDr. S. Florent Natabou je pyšný, že má v péči i několik více než stoletých klientů. Vztah s nimi již dnes považuje spíš za přátelský než za profesionální.

22

23



Rozhovor

Rozhovor

Primář plicního oddělení MUDr. Pavel Červa tvrdí:

„Kdo kouří, hraje sám se sebou ruskou ruletu“ Chorobám plic se lékaři v Klaudiánově nemocnici věnují již několik desítek let. Samostatné plicní oddělení je ovšem v nemocnici nejmladší. Od roku 2008 ho vede primář MUDr. Pavel Červa. První kontakt s plicními nemocemi měl již při studiu na škole – tehdy se zařekl, že tudy jeho cesta rozhodně nepovede. Po nástupu na interní oddělení však svůj názor pomalu změnil. A svého rozhodnutí nelituje, obor by nikdy neměnil. Co Vás přimělo ke změně názoru? Po nástupu do nemocnice jsem zjistil, že to není taková nuda, jak jsem si myslel ve škole, že na plicním se dělá hodně zajímavých věcí, že se i opravdu těžce nemocným lidem dá pomoci. Takže se mi ten obor zalíbil. Když se řekne plicní oddělení, vybavím si zápal plic, dušnost, astma. To jsou asi obvyklé potíže, se kterými se setkáváte. Určitě také s rakovinou plic. S čím ještě? Hodně nám přibývá pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. Je to onemocnění průdušek a v podstatě ho v největším procentu případů způsobuje kouření. Projevuje se kašlem, dušností. A nepříjemné na tom onemocnění je, že nastupuje pomalu, ale

špatně se zastavuje. Pacienti přicházejí pozdě, protože kvůli pomalému postupu nemoci si na ni zvyknou. Astmatik dostane záchvat a z úplně normálních parametrů najednou klesne na půlku, takže si okamžitě všimne, že se něco děje, kdežto u chronické obstrukční plicní nemoci je to takové plíživé – nejdřív 100% výkon, pak 80%, pak 50… A najednou si ti nemocní říkají: Vždyť tenhle kopec jsem před rokem v pohodě vyšel a najednou ho nevyjdu. A velmi často přicházejí k lékaři pozdě, když už jejich ventilační funkce je omezená třeba na poloviční hodnoty. A to poškození je nevratné. A příčinou této nemoci je výhradně kouření? Převážně. S kouřením si většina lidí spojuje rakovinu plic, ale tahle nemoc dokáže být stejně zákeřná.

A 90 % lidí, kteří ji mají, ji má z kouření. V konečných fázích, kdy jsou průdušky a plíce již velmi špatně funkční, je ta nemoc opravdu ošklivá, ti lidé se dost dusí. My tuto chorobu umíme zpomalit, někdy zastavit, ale neumíme ji vyléčit. Je-li člověk kuřákem a přestane kouřit, kdy se jeho plíce „vyčistí“? To není možné takto jednoduše říct. Jsou lidé, kteří jsou na cigarety vnímaví a u nich kouření způsobí nevratné změny. Pak i když nekouří, tak už stejně mají plíce poškozené. Ovšem najdete i lidi, těch je ale méně, kteří mohou kouřit 40 cigaret denně a ono jim to s průduškami zas až tak moc nedělá. Je to jako ruská ruleta. A jako si nikdo normálně nepřiloží ke spánku revolver, podobně by se lidé měli postavit ke kouření. Nikdo neví, jak na něj bude reagovat. Z pacientů, kteří u vás jsou, kolik jich tu je kvůli problémům způsobeným kouřením? Určitě jich je víc než polovina. A ti ostatní? To jsou právě pacienti se zápalem plic, s astmatem, s tuberkulózou… Té už tolik není, ale bohužel na ni nejsou běžně dostupné léky, což nám trošku ztěžuje situaci. Máme tu čtyři izolační lůžka a ta jsou po většinu roku plná. Ale ze základních léků na tuberkulózu je bez problémů k dostání jeden. Ostatní se shánějí na různé výjimky a rozhodně to není tak, že ho dnes objednám a zítra mám. Jak se člověk tuberkulózou nakazí? V autobuse? To ne. Aby se člověk nakazil, musí být s tím nemocným v kontaktu dlouhodobě a ten kontakt musí být intenzivnější. Pokud je člověk normálně zdráv a není nějak oslaben, tak v autobuse tuberkulózu nechytne. Mnoho pacientů máme takových, kteří se nakazili před dvěma, třemi, čtyřmi desítkami let. Tuberkulóza v nich spí, ale jak stárnou, přidají se další nemoci, oslabí se imunita a pak propukne i ona.

Volný čas tráví MUDr. Pavel Červa nejraději s rodinou. Společně rádi jezdí na hory, v zimě lyžovat, v létě za turistikou.

A jak nahlížíte na zrušení povinného očkování proti tuberkulóze? Nesouhlasím s ním. To očkování mělo smysl a myslím, že nám v budoucnu dají statistiky bohužel za pravdu. Byla to veliká chyba a chyba je i to, že se rozpadá možnost dozoru, ruší se kalmetizační střediska. My se snažíme lidi, kteří tuberkulózu měli, pravidelně kontrolovat, zejména pokud se jim oslabuje imunita, ale naše možnosti jsou velmi omezené. A u dětí to

očkování mělo obrovský význam, protože případná léčba nemoci je potom pro ně šílená zátěž. Je těžké pracovat na plicním oddělení? Pacienti zde jsou asi většinou dlouhodobě v opravdu vážném stavu. Není to úplně radostné oddělení, se smrtí se asi potkáváme častěji než jinde. Na našem oddělení jsou pacienti s nemocemi, které se špatně lečí. Plicní rakovina je jedna z nejhůř ovlivnitelných, nejhůř léčitelných a její přežívání je nízké. Navíc se špatně odhaluje. Ti lidé prostě mnohdy jen trochu kašlou. Jenže který kuřák nekašle? Takže než si ti lidé uvědomí, že kašlou víc, přijdou třeba už pozdě. U chronické obstrukční plicní nemoci – když ten člověk okamžitě přestane kouřit, tak už máme léky, které mu dokáží život zkvalitnit a prodloužit. To jsme ovšem před deseti lety říci nemohli. Takže vývoj šel hodně dopředu? Určitě. Astmatici se většinou do nemocnice už ani nedostanou, léky na astma už jsou takové, že je možné je léčit ambulantně. Tuberkulóza – tu mám rád. Ti pacienti jdou po dvou měsících domů, jsou jen výjimky, kdy se nedaří. V posledních letech se zlepšuje i léčba plicní rakoviny. Ne že by přibývalo těch, které dokážeme vyléčit, ale doba přežití je delší a kvalita života se zlepšuje. Dělají se transplantace plic, to je něco dříve nemyslitelného. Za poslední roky se významně zlepšila i diagnostika, zrychlilo a zpřesnilo se funkční vyšetření plic, je i hygieničtější… Mnohem šetrněji se operuje, všechno šlo neuvěřitelně dopředu. Řada pacientů podle Vás přichází pozdě. Existuje možnost prevenčních prohlídek plicních nemocí? Bohužel je to strašně složité. Zkoušela se řada věcí, ale s neuspokojivým výsledkem. My se snažíme u pacientů, kteří jsou rizikoví, tedy když kouří a je jim nad 50 let, o záchyt. Jednou za rok se snažíme ve spolupráci s praktiky poslat je na rentgen a spirometrii. Ale to je určitě nespravedlivé k těm, kdo nekouří. A je třeba říci, že počet rakoviny plic u mužů kuřáků stagnuje, přibývá rakoviny u žen nekuřaček. A nikdo moc neví proč. Když vidíte někoho s cigaretou v ruce, co Vás napadá? Vzhledem k tomu, že já sám jsem přestal kouřit před dvěma lety, tak v podstatě takovým lidem jen přeji, ať se jim podaří s kouřením seknout. Protože vím, že to není jednoduché.

24

25



Úvod

Aktualita

Rozhovor s náměstkem ředitelky pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.:

„Množství pozitivních změn je vidět ihned“ V kladenské nemocnici působí mnoho velmi kvalitních lékařů a zdravotních sester. Někteří přišli z jiných zdravotnických zařízení, jiní se vypracovali přímo během svého působení v nemocnici. S MUDr. Vladimírem Lemonem, náměstkem ředitelky pro LPP, jsme však mluvili především o tom, jak se nemocnice mění z hlediska stavebního.

Zubní ambulance s robotem světové kvality Zubní ambulance kladenské nemocnice se může od listopadu pochlubit zbrusu novým zubním robotem CEREC, který přináší dramatickou změnu pro pacienty i pro celé zubní lékařství.

problémy na některých odděleních – v kladenské nemocnici byla nejvíc dotčena neurologie – kde jsme nebyli plně personálně saturováni a museli jsme využívat výpomoc z jiných klinik, nicméně situaci se nám podařilo zvládnout.

Jak byste zhodnotil letošní rok v kladenské nemocnici? Letošní rok v nemocnici lze rozdělit do dvou základních období – na první tři měsíce a zbytek roku. V prvním čtvrtletí probíhala akce „Děkujeme, odcházíme“, která se sice neměla dotknout managementů a nemocnic samotných, ale měla pochopitelně velmi široký záběr (jako každá podobná akce). I u nás panovala velká nervozita, LOK vyčkával, jak vše dopadne, vyjednávalo se s ministerstvem zdravotnictví apod. Ať chcete, nebo ne, činnost nemocnice tím byla ovlivněna, a to i tím, že bylo méně pacientů, takže se snížila obložnost, což je číslo, které velmi bedlivě sledují zdravotní pojišťovny. Když se situace uklidnila, nastalo druhé období roku, které trvá až do současnosti, kdy doháníme ztráty. Dalším důsledkem zmíněné akce byly personální změny i personální

V nemocnici stále panuje čilý stavební ruch, což z hlediska rozvoje dobře, ale určitě nelze pominout vliv staveb a rekonstrukcí na provoz. Všechno souvisí se vším. Naštěstí se staví a nemocnice prochází proměnami, které jsou vidět na první pohled, ale i těmi, které na první pohled vidět nejsou (nové vybavení, nové možnosti výkonů a vyšetření apod.). Medicína se vyvíjí a kladenská nemocnice nyní jde s tímto vývojem ruku v ruce. Jsem tomu velmi rád. Samozřejmě jsou s tím spojeny různé nepříjemnosti a omezení – hluk, prach, málo parkovacích míst atd. – což přes všechna opatření, upozornění a informační systémy přece jen pacienti i personál pociťují. Čímž se omlouváme, doufáme, že omezení budou mít co nejkratší trvání. A výsledek bude stát za to. MUDr. Vladimír Lemon náměstek ředitelky pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

„Chtěl-li si někdo dříve nechat udělat korunku i zub proti ošetřovanému, takže skusné plošky na sebe nebo můstek, musel se vypravit k zubaři, kde se zub naprosto přesně přiléhají). „Nelze ani pominout to, že upravil a otiskl do hmoty. Následovala cesta do labo- pacient přijde a za hodinu odchází s opraveným chruratoře, kde se vymodelovala S robotem CEREC přichází výrazné zvýšení korunka či můstek. Rozhodně komfortu a rychlosti ošetření. šlo vždy o několik návštěv zubaře a finanční náročnost byla prakticky stejná, jako tomu je při použití robota,“ pem, takže robot přináší dokonalý komfort a zrychlení vysvětluje náměstek ředitelky kladenské nemocnice ošetření,“ podotýká Lemon s tím, že patrně jediní, kdo pro LPP MUDr. Vladimír Lemon. Robot je naprosto z těchto robotů nebudou mít příliš velkou radost, převratný v tom, že se nemusí vytvářet otisk zubu. Do budou zubní laboranti, jimž hrozí úbytek práce. ústní dutiny se založí kamera, která naskenuje stav Mimochodem, zkratka CEREC pochází z angličtiny chrupu a počítačově ho přenese do přípravku, kde a znamená Chairside Economical Restoration of Esthejsou tři frézy. Ty z malého keramického kvádru napro- tic Ceramics (tedy rychlá úsporná náhrada z estetické sto přesně vysochají korunku či můstek (skenuje se keramiky).

Zbrusu nový robot vypadá nevinně, ale jde o revoluční přístroj.

26

27



Rozhovor

Rozhovor

Vedoucí lékař kardiostimulačního centra MUDr. Štěpán Novotný říká:

„V našem centru lze napomoci zázraku“ Kardiostimulační centrum kladenské nemocnice má nadregionální charakter, slouží pacientům nejen z Kladenska, ale i z Rakovnicka, Slánska a Kralupska. O tom, čím se toto pracoviště zabývá, a o nových trendech v oboru jsme mluvili s jeho vedoucím lékařem MUDr. Štěpánem Novotným.

MUDr. Štěpán Novotný

Kolik je ve Středočeském kraji kardiostimulačních center? Kdy vznikla? Jsou zde tři – u nás, v Kolíně a v Příbrami. Všechna vznikla ze stejné potřeby. Před 21 lety dojížděli středočeští pacienti do Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze a kvůli velkému počtu pacientů bylo na žádost a s přispěním této nemocnice vybudováno mimo jiné naše centrum. Nová pracoviště převzala pacienty ze svého okolí, kteří do té doby jezdili na kontroly do Prahy. Zároveň jsme začali pracovat i samostatně, což pro pacienty znamenalo především časovou úsporu. Letos v říjnu uplynulo 21 let od naší první implantace přístroje, čemuž

předcházela asi roční příprava, kdy jsme dojížděli na Karlovo náměstí. Co vaše práce zahrnuje? V posledních letech implantujeme okolo 230–250 pacientů ročně. Staráme se o všechny pacienty s implantovanými kardiostimulátory, sledujeme stav přístrojů, zajišťujeme včasné výměny, připravujeme pacienty s přístrojem k operacím a zákrokům, při kterých je potřeba zajistit bezchybný chod kardiostimulátoru. Největší část práce představují kontroly přístrojů, které mají pacienti implantované. Jezdí k nám dokonce i lidé, jimž jsme přistroj implantovali před 20 lety. Počet pacientů postupně narůstá, i když jejich věkový průměr se pohybuje okolo 75–85 let. Jak často kontroly probíhají? Jednou za půl roku, pokud nenastane nepředvídatelný problém. V poslední době se nám stává, že nemáme vůbec volné termíny. Proto budeme muset zdvojit provoz, takže budou pracovat dvě ambulance současně. Nyní v pondělí a ve středu operujeme a v úterý, čtvrtek a pátek programujeme a kontrolujeme. Ambulanci tedy budeme muset zařídit i ve dvou operačních dnech. V současné době jsme zde dva lékaři, tři sestry a tři sanitárky. Jsou v oblasti kardiostimulace nové trendy? Za posledních 20 let se rozhodně změnila indikační paleta. Dříve byla kardiostimulace vyloženě pro pacienty, jimž chyběla srdeční frekvence, ale v průběhu let se indikace změnila na tzv. nemoc chorého sinu, kdy pacienti mají na jedné straně rychlou akci (fibrilaci síní s rychlou odpovědí komor) a na druhé straně pomalou junkční bradykardii (sinusový rytmus) – takové případy se jen obtížně léčí medikamentózně, protože po tabletách na potlačení rychlé akce tělo pacienta reaguje příliš pomalou akcí. Proto je řeše-

ním implantace kardiostimulátoru, který se chová fyziologicky, tzn. má snahu co nejvíce připodobnit srdeční akci té původní. V důsledku toho dochází k recidivě fibrilace síní u daleko menšího procenta pacientů. Navíc je možno podávat léky, které blokují fibrilaci, zpomalují odpověď a nemají negativní dopad na sinusovou akci, která je pomalá v mezidobí. V posledních letech se přidružuje léčba oběhového selhání pomocí biventrikulární stimulace, tedy nejen stimulace do pravé komory, ale i na levou komoru, kdy se přes koronární sinus zavádí elektroda stimulující levou komoru a lze sesynchronizovat stah mezi pravou a levou komorou, aby byl co nejlepší v rámci vypuzení krve. U dobře indikovaného pacienta se podaří dosáhnout neuvěřitelného zlepšení – z člověka, který nedokázal vyjít do prvního patra, se stane naprosto soběstačný jedinec, jenž může chodit i do kopce. Takto indikovatelných lidí je bohužel málo, ale pokud se vše podaří, jde o hmatatelný zázrak.

Mohlo by se zdát, že operativa je v tomto případě poněkud monotónní. To je sice do určité míry pravda, ale každý pacient je jiný. Navíc se dovnitř dostáváme tak, že punktujeme cévu, která není vidět. Někdy jde o poměrně složitou záležitost. Nejhezčí na tomto způsobu léčby, tedy kardiostimulaci, je okamžitý efekt, obzvláště u lidí prakticky neschopných pohybu, kteří za deset dní po implantaci přicházejí na vytažení stehů a jsou k nepoznání. To je pro nás opravdová odměna. Co pro vás znamenal přesun do Centra akutní medicíny? Máme velké pracoviště s množstvím chodeb, které je navíc situačně řešeno vlastně obráceně, než bylo to původní, takže si musíme zvykat. Řekl bych, že za půl roku jsme si už zvykli. Vybavení je zde na vysoké úrovni. A nejdůležitější je, že pacienti jsou spokojení.

Operační sál Kardiostimulačního centra

28

29



Vzdělávání

Vzdělávání

Ředitelka Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Kladno RNDr. Daniela Tomsová říká:

„Spolupráce s kladenskou nemocnicí je vynikající“ Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Kladno patří k tradičním vzdělávacím zařízením v regionu a má také štěstí, že její spolupráce s Oblastní nemocnicí Kladno je přímo ukázková. O oborech, studentech a studentkách, ale i o spolupráci s nemocnicí jsme mluvili s ředitelkou školy RNDr. Danielou Tomsovou.

RNDr. Daniela Tomsová

Kolik má škola studentů, odkud především v kladenském regionu a v současné době má řádově 450 studentů. Na střední škole jsou otevřeny tři obory přicházejí a kam směřují po maturitě? Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola – zdravotnický asistent, zdravotnické lyceum a sociální zdravotnická Kladno je jedinou zdravotnickou školou činnost. Na vyšší odborné škole máme otevřený jeden

obor, a to diplomovaná všeobecná sestra. Na střední školu přicházejí studenti z Kladenska, Slánska, Rakovnicka, Kralup, ale někteří i z Prahy, protože vzdálenost Kladna od Prahy je minimální. Vyšší škola má nadregionální působnost – dokonce jsme měli studentky z Berouna, ale i z Vrchlabí, Jilemnice, Českých Budějovic. Směřují absolventi a absolventky školy do zdravotnictví? Z vyšší školy tomu tak je, ale po čtyřletém studiu oboru zdravotnický asistent na střední škole žáci většinou pokračují ve studiu – buď u nás, nebo volí bakalářské studium na vysokých školách, protože jsou připravováni pro výkon práce pod vedením diplomované či vysokoškolsky vzdělané sestry. Absolventi oboru sociální činnost z větší části nastupují do praxe ve vystudované profesi, někteří pokračují ve vyšším či vysokoškolském studiu. Absolventi oboru zdravotnické lyceum jsou připravováni ke studiu na vysokých školách humanitního zaměření. Ale i oni mají od druhého ročníku několikadenní odborné stáže ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Jaké se na vaší škole vyučují jazyky? Vyučujeme angličtinu, němčinu a ruštinu a v souvislosti se zavedením státních maturit jsme ve třetím a čtvrtém ročníku posílili výuku jazyků o jednu vyučovací hodinu týdně. Jde nejen o úspěšné složení maturitní zkoušky, ale i o to, že jazyky studenti budou potřebovat v budoucím zaměstnání. Jaká je v souvislosti se zavedením státní maturity příprava na ni? Jak v ní studenti vaší školy uspěli? Podle mého názoru představuje pro odborné školy, jako je ta naše, státní maturita trochu problém. Je totiž zaměřena především na všeobecně vzdělávací předměty, jejichž hodinovou dotaci na odborných školách nelze srovnávat s gymnázii. Naši studenti mají převážně odborné předměty, a asistenti ve dvou nejvyšších ročnících mnoho hodin praxe. Studenty zdravotnických oborů připravujeme především „do terénu“, tedy do praxe, a naší prioritou nemůže být příprava na vysokoškolské studium, jako je tomu v případě gymnázií. Co se týče výsledků, valná většina našich studentů uspěla, několik bohužel má před sebou ještě třetí pokus, ale s tím se vždy musí počítat. Zdravotnické obory se tradičně spojují s děvčaty. Kolik na vaší škole studuje v současnosti chlapců? Necelých 10 %, nyní jich je na celé škole 30. Mužský element ve třídě je vždy oživením a v minulosti jich

k nám chodilo poměrně více, obzvláště když ještě existoval obor fyzioterapeut, ale nyní se počet chlapců bohužel snížil. Vaše škola nabízí i dálkové studium. Ano, v oboru sociální činnost. Jde o pětileté studium zakončené maturitou a je určeno pro lidi z praxe, kteří mají základní vzdělání nebo výuční list. Výuka probíhá jednou týdně a studenti musejí absolvovat nejen odborné, ale i všeobecně vzdělávací předměty. Spolupracujete s kladenskou nemocnicí? S nemocnicí máme na rozdíl od některých jiných zdravotnických škol velmi dobré vztahy. Studenti a studentky do ní chodí na praxi a také u nás působí řada lékařů a dalších zdravotnických pracovníků v roli externistů, což představuje neocenitelnou pomoc.

Z hodiny praktické výuky

30

31



Úvod

Aktualita

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.:

„Role kolínské nemocnice bude nezastupitelná“ Na jaře byl otevřen nově vybudovaný pavilon F a vzápětí započala výstavba pavilonu D (dětských oborů). Nyní finišuje rekonstrukce pavilonu N (neurologie, ortopedie, biochemie) a další lékárny. Nejen o výstavbě jsme v adventním čase hovořili s ředitelem nemocnice MUDr. Petrem Chudomelem. čen, že její úloha – co do spádovosti – bude jen vzrůstat. Letošní rok začal poněkud turbulentně. Vrcholila akce „Děkujeme, odcházíme“ a jejím důsledkem byl pokles výkonnosti nemocnice. Od března ale produktivita opět vzrostla, a tak se nám podařilo splnit parametry, které vyžaduje úhradová vyhláška. Zdravotním pojišťovnám tak nebudeme nuceni vracet žádné prostředky.

Co se bude v nemocnici odehrávat na přelomu roku? V dohledné době budeme instalovat další rentgenový přístroj s přímou digitalizací v přízemí budovy COS (po odvezeném přístroji magnetické rezonance) a začneme s výstavbou parkoviště pro 90 automobilů v západní části areálu. Bude to zásadní vstřícný krok směrem k veřejnosti, protože v prvním případě zrychlíme odbavení pacientů na chirurgické a traumatologické ambulanci, ve druhém případě zvětšíme počet parkovacích míst pro zaměstnance i pro pacienty. Podmínky pro parkování před nemocnicí na pozemku města už začínají být neúnosné. Uvědomujeme si, že vstřícnost nemocnice začíná již na parkovišti. Jak hodnotíte uplynulý rok? Oblastní nemocnice Kolín je dominantním, specializovaným poskytovatelem zdravotnických služeb ve východní části Středočeského kraje a jsem přesvěd-

Je někdo, komu byste chtěl poděkovat? Moje poděkování patří lékařům, sestřičkám a pomocnému zdravotnickému personálu, stejně jako administrativním pracovníkům a technickým profesím. Všem velmi děkuji za práci, kterou pro pacienty naší nemocnice vykonali, a přeji jim klidné vánoční svátky okořeněné spokojeností a úsměvy jejich dětí, vnoučat – prostě nejbližších. Další, ale nikoli druhořadý dík patří Středočeskému kraji za podporu, kterou naší nemocnici poskytuje. Nemocnice se mění z roku na rok právě díky štědrým investičním prostředkům Středočeského kraje a my se je snažíme účelně využít. Myslím, že žádný pacient nebo návštěvník nemocnice toto nemůže přehlédnout. MUDr. Petr Chudomel ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Čerti na geriatrii a dětském oddělení Měsíc prosinec je na geriatrickém oddělení už tradičně ve znamení „kulturních akcí“. Letos 5. prosince překvapil naše pacienty a klienty Mikuláš se svými pomocníky. Spolu s nimi si zazpívali koledy, někdo přispěl i veselou říkankou a klienti byli obdarováni drobnými balíčky. Tuto akci si připravili dobrovolníci našeho dobrovolnického centra Slunečnice. V podobném duchu probíhala tradiční mikulášská oslava i na dětském oddělení, kam přišly v kostýmech Mikuláše, čertů a andělů studentky Střední zdravotnické školy Kolín. Na předvánoční čas byla ještě naplánovaná návštěva studentů místního gymnázia, kteří již pátým rokem připravili pro naše pacienty i personál malý vánoční koncert. Přejeme všem klidné a pohodové prožití vánočních svátků.

32

33



Chirurgie

Chirurgie

Primář chirurgického oddělení MUDr. Ladislav Denemark říká:

„V kolínské nemocnici jsem dosáhl na vrchol“ Zatímco doposud nesl zodpovědnost především sám za sebe a odbornou péči o své pacienty, nástupem na místo primáře chirurgického oddělení kolínské nemocnice si MUDr. Ladislav Denemark musí zvykat na to, že zodpovídá za celý kolektiv i oddělení. nějaké konkrétní zlomové rozhodnutí nebylo. To, že se rozhodnu pro operační obor, jsem věděl již během prvních let studia na fakultě, ale rozhodnutí, že to bude právě chirurgie, se vyvinulo postupně až v průběhu dalšího studia. Je nutné si uvědomit, že jsem studoval za zcela jiných společenských i ekonomických podmínek – koncem 70. a začátkem 80. let, kdy „práce byla základní životní potřebou, a ne zdrojem obživy“. Hlavním kritériem pro výběr oboru byl zájem o něj, finanční ohodnocení bylo pro všechny stejné, navíc v té době obecná chirurgie představovala komplexní obor, z něhož se přecházelo k velmi zajímavým specializacím. Je také pravda, že jsem v rodině neměl nikoho se zkušeností s prací lékaře, kdo by mi přiblížil i odvrácené stránky oboru. A tak zvítězila chirurgie.

MUDr. Ladislav Denemark

Jaké byly vaše profesní začátky? Po skončení lékařské fakulty jsem začal pracovat na chirurgickém oddělení nemocnice v Hořovicích. Bylo to období největšího nadšení, kdy jsem se těšil na každou novou událost a byl nešťastný, když se nic nedělo. Později jsem si začal uvědomovat, že je nutné léčit „celé“ pacienty, a ne jen jejich jednotlivé nemoci, a že operace je jen prostředkem a součástí léčby, a ne jejím hlavním smyslem. Po první atestaci jsem se z rodinných důvodů přestěhoval do Prahy a začal pracovat na Chirurgické klinice nemocnice na Vinohradech. Nyní se nemocnice jmenuje Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a původní Hygienická fakulta se změnila na 3. lékařskou fakultu UK v Praze. Zde jsem působil více než 20 let. Postupně jsem se čím dál více věnoval onkologické chirurgii, a to především kolorektální a hepatopankreatobiliarní. Proč jste si vybral právě chirurgii? Na tuto otázku je pro mě těžké odpovědět, protože je to přece jen již poměrně dávno. Myslím však, že

Jaké odvrácené stránky máte na mysli? Je to především častý stres, který bohužel ani nyní není kompenzován dostatečným časem k odpočinku a klidem pro další práci. Dále jsou to UPS, tedy noční služby, které jsou v obecné chirurgii velmi náročné a mnohdy nahrazují činnost jiných oborů, a bohužel i záchytky. To, co drtí všechny zdravotníky, je administrativa, která exponenciálně narůstá. Co vás přimělo po tolika letech vyměnit práci na klinice v Praze za působení v oblastní nemocnici? Důvodů bylo několik. Během celé mé profesní kariéry mně vyhovovalo věnovat se více praktické medicíně než akademické práci. Po mnoha letech práce na jednom místě jsem chtěl zkusit něco nového. Před rokem jsem se navíc přestěhoval do Hloubětína, čímž se pro mě stal Kolín dopravně dostupnějším než většina pražských nemocnic. Rozhodování mi velmi usnadnilo i to, že profil činnosti chirurgického oddělení v Kolíně se téměř shoduje s chirurgickou klinikou na Královských Vinohradech. Posledním důvodem bylo to, že se v Kolíně rozhodl skončit ve funkci

primáře doc. Šimša, současný přednosta chirurgické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, který se velmi zasloužil o rozvoj chirurgického oddělení a s nímž jsem již dříve o chirurgii v Kolíně opakovaně mluvil. Osobně svou nynější funkci považuji za svůj profesní vrchol, protože představuje obrovskou odpovědnost za chirurgickou péči pro velký region. Přinesla vám funkce primáře chirurgického oddělení nějakou změnu? Ano, a řekl bych velmi významnou. Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady jsem měl odpovědnost především sám za sebe a byla vázaná hlavně na vztah mezi lékařem a pacientem. Mým úkolem bylo zajistit chod jednoho oddělení, odbornou péči o pacienty, hodnotit výsledky a předkládat návrhy k dalšímu rozvoji svěřené oblasti. Ve stávající funkci k tomu přibyla odpovědnost za celý kolektiv i oddělení, od mého zástupce až po posledního sanitáře. Na řadu věcí a problémů se musím náhle dívat i z jiného než pouze odborného úhlu. Také se objevují i problémy, které nemají s chirurgií nic společného. V této souvislosti musím vyjádřit poděkování vrchní sestře chirurgického oddělení Marcele Javůrkové, která mi v mé práci nesmírně pomáhá. Jak jste spokojen s vybavením nemocnice a vašeho oddělení? Nemocnice v Kolíně prodělává velký rozvoj nejen stavební a investiční, ale i odborný. Nemocnice se vlivem zájmu pacientů přirozeně rozvíjí jako oblastní, mys-

lím tím, že v řadě oborů slouží i pro pacienty z okolních okresů. Chirurgické oddělení je z větší části již v nových prostorách, kde vybavení pro pacienty je v porovnání s mým bývalým pracovištěm luxusní. Přístrojové vybavení je dobré a věřím, že po menším doplnění bude plně odpovídat velkým nemocnicím. Jaké oblasti chirurgie byste chtěl nadále rozvíjet? To je otázka na delší diskusi. Zcela jistě budeme pokračovat v rozvoji hlavních směrů chirurgie, o kterých se ve vašem časopise již zmiňoval docent Šimša. Jedná se především o onkologickou chirurgii s celou problematikou nádorových onemocnění trávicího traktu včetně slinivky břišní a jater a dále nádorů prsní žlázy. Na velmi vysoké úrovni je naše cévní chirurgie, zabývající se i revaskularizacemi splanchnické oblasti a hybridními výkony, tj. kombinací klasického chirurgického výkonu se zavedením endovaskulárních stentů. Samozřejmostí je posun v miniinvazivní chirurgii a zavádění dalších nových metod v obecné chirurgii (operace kýl, hemoroidů a podobně). Co byste popřál našim čtenářům do nového roku? Samozřejmě hodně štěstí, zdraví, pohody a to, aby nemocnici v Kolíně, ani žádnou jinou nepotřebovali. Nicméně pokud si jejich zdravotní stav hospitalizaci vyžádá, tak aby byla co nejkratší a pokud možno příjemná. Zároveň bych je chtěl ujistit, že péče poskytovaná na chirurgickém oddělení naší nemocnice je na velmi dobré úrovni a jistě by obstála ve srovnání s kteroukoli fakultní nemocnicí.

MUDr. Ladislav Denemark při diskusi s kolegy

34

35



Rozhovor

Rozhovor

Lékařský náměstek MUDr. Pavel Hoffmann tvrdí:

„Profesionalita našich týmů je na vysoké evropské úrovni“ Lékařský náměstek Oblastní nemocnice Kolín MUDr. Pavel Hoffmann se rehabilituje po totální endoprotéze kyčelního kloubu, a tak jsme jej oslovili jako pacienta a položili mu několik otázek. Jaký jste jako lékař pacient? Zcela obecně, a omlouvám se těm, pro které to neplatí, mají lékaři často sklon chovat se při zdravotních obtížích iracionálně. Souvisí to s jejich odbornými znalostmi a z toho vyplývajícími obavami z možných komplikací, které znají lépe než pacienti laici. Existují zde asi dva klasické protipóly. Na jedné straně zvýšené sebesledování a hledání za svými obtížemi onemocnění, na které by u svých pacientů nemysleli. Na straně druhé stojí naopak bagatelizování a zastírání skutečných příznaků z obav před další léčbou. Každopádně to lékaři se svými kolegy-pacienty nemívají jednoduché.

MUDr. Pavel Hoffmann během pobytu v lázních

Proč jste se rozhodl pro operaci v Oblastní nemocnici Kolín? Zkušení zdravotníci, a zvláště ti na vedoucích pozicích, kteří onemocní, často zvažují, zda se obrátí na

jiné, zpravidla vyšší pracoviště, které jim poskytne i určitou anonymitu, či zvolí pracoviště domácí, se všemi klady i zápory, které to obnáší. Během své letité praxe v kolínské nemocnici jsem získal dostatek informací o kvalitách nemocnice i jejím potenciálu. V mém případě jsem se proto rozhodl pro operaci na domácím pracovišti. Hlavním důvodem byla skutečnost, že operativa je na zdejším ortopedicko-traumatologickém oddělení vedeném primářem MUDr. Oldřichem Vinšem na vysoké úrovni s minimálním počtem komplikací. Je to díky zkušenostem oddělení získaným při velkých počtech endoprotetických operací. Operace náhrad kyčelních kloubů zavedl v Kolíně po svém příchodu v roce 1980 vynikající ortoped primář MUDr. Václav Smetana, jenž své bohaté zkušenosti předal i svým žákům. U některých z těchto prvních operací jsem měl tu čest ještě jako mladý chirurg asistovat. Znám i výbornou práci týmu anesteziologů, kteří podávají kolem 7 000 bezpečných anestezií ročně, i specialisty z dalších oborů, kteří mohou tým po 24 hodin denně doplnit. Ve schopnosti týmové práce vidím největší sílu zdravotnických zařízení typu Oblastní nemocnice Kolín. To je také pádný důvod, proč se na ně obracet. Samozřejmě k mému rozhodnutí přispěla i proměna kolínské nemocnice. Po otevření nového pavilonu F v dubnu 2011 mají všichni pacienti chirurgie, ortopedie a urologie k dispozici nadčasové ambulantní i lůžkové zázemí, které umocňuje kvalitu poskytované odborné péče. Prvotním problémem pro mne bylo spíše konečné vlastní rozhodnutí se pro operaci, kterou jsem několik let odkládal, a to i vzhledem k tomu, že na rozdíl od laiků znám úskalí operací i možné komplikace, k nimž statisticky dochází a jež se přes sebelépe poskytnutou péči nevyhýbají ani zdravotníkům.

Jak se v roli pacienta cítíte? Samozřejmě že z této vynucené role nemám žádnou radost. Každopádně je to cenná zkušenost, kterou mohu přenést i dalším kolegům a využít ji ku prospěchu našich nemocných. Jako lékaři jsme školeni v psychologii, zásadách správné komunikace, ale to absolutní pochopení přijde až s vlastní praktickou zkušeností. A to platí zvláště pro pacienty se závažnými chorobami, pro pacienty podstupující operace velké rozsahem a pro pacienty nucené učinit závažná rozhodnutí o dalším postupu, který jim jejich lékaři doporučují. Určitě cítím i velký respekt ke svým kolegům, kteří se o mne jako ošetřující lékaři starali a starají. Jako pacient bych ještě rád vyzdvihl profesionalitu a kvalitu práce sestřiček na JIP ortopedie i na standardním oddělení. Byl jsem příjemně překvapen, jak zvládaly péči o všechny pacienty. Vše mělo svůj řád. A to je nepochybně velká zásluha primáře a vrchní sestry ortopedického oddělení. Jste ukázněný pacient? Osobně se za takového považuji. Dodržuji veškerá doporučení, odlehčuji novému kloubu chůzí o fran-

couzských holích a pracuji na obnovení fyzické kondice. Možná, že si jsem jako chirurg více vědom i své části pacientské osobní zodpovědnosti. Je vždy škoda, když nastanou komplikace tam, kde nemusely být, kdyby pacient dodržoval to, co mu lékaři radí. To platí obecně a apeluji tímto na všechny potenciální pacienty, ať již přijdou do kterékoliv nemocnice, aby si uvědomili, že i na nich záleží. Co byste závěrem vzkázal čtenářům? Protože se blíží závěr roku, především bych jim popřál vše nejlepší do nového roku. Chraňte své zdraví a pečujte o něj. Medicína je dnes schopna mnohé napravit, ale není všemocná. Ještě jednou tedy hodně spokojenosti, potřebné štěstí a hlavně co nejpevnější zdraví tak, abyste museli služeb naší či kterékoli jiné nemocnice využívat co nejméně. A pokud si to již váš stav vynutí, tak věřím, že vám jsme v Kolíně schopni poskytnout zázemí moderní, personálně i technicky kvalitně vybavené a stále bezpečnější nemocnice. Kroky vedení nemocnice podporující kvalitu a bezpečnost k tomu směřují.

Otropedicko-traumatologické oddělení kolínské nemocnice

36

37



Úvod

Úvod

Rozhovor s ředitelkou Nemocnice Kutná Hora:

Pohled do skladu movitých věcí připravených k dražbě

„Péči o pacienta nikdy nedovolíme ohrozit aNI omezit“ Insolvenční správce společnosti Nemocnice Kutná Hora, s. r. o., nařídil dražbu části zařízení kutnohorské nemocnice. Hodlá takto zpeněžit zbývající majetek dlužníka. Tento postup lze obecně považovat za standardní postup insolvenčního správce v případě konkurzu. Nynější provozovatel nemocnice měl původně tento majetek v pronájmu. Platnost nájemních smluv byla ale ukončena a rozhodnutí insolvenčního správce je prodat majetek v rámci konkurzního řízení. Především o tom jsme hovořili s ředitelkou Nemocnice Kutná Hora JUDr. Alicí Opočenskou. nemělo mít zásadní vliv. Situaci zjednodušuje i fakt, že část předmětného vybavení nemocnice již delší dobu neužívá. Způsobí tato „akce“ problémy přímo v nemocnici? Věříme, že prodej movitého majetku dlužníka se nijak negativně na chodu nemocnice neprojeví. Období do 29. listopadu 2011 se dalo označit za stadium přípravy předání movitých věcí insolvenčnímu správci a výměny těchto věcí za věci náhradní. To vyžadovalo velké pracovní nasazení provozně-technického odboru naší nemocnice, který ale pod vedením paní Svobodové fungoval spolehlivě dle předpokladů, takže s fází příprav pro předání správci jsme hotovi. Uvedený listopadový termín předání movitých věcí

správci byl spojený s daným termínem prohlídky části zařízení kutnohorské nemocnice, kterých se týká dražební vyhláška. Této akce se zúčastnili pouze dva zájemci. Tato prohlídka proběhla již mimo provozní prostory nemocnice, aby nebyl nikterak narušen provoz nemocnice.

Proběhla nějaká jednání o samotném odkupu věcí? Vedení kutnohorské nemocnice v průběhu roku jednalo s insolvenčním správcem o odkupu těchto movitých věcí, avšak ke vzájemné shodě nedošlo. Limitní částka, kterou nastavil věřitelský výbor za celý soubor věcí, byla vzhledem ke stáří jednotlivých položek velmi vysoká a pro nás nepřijatelná. Navíc jsme neměli možnost koupit pouze věci, které používáme.

Nebude ohrožena péče o pacienty? V souvislosti s prodejem movitých věcí dlužníka, jako jsou například postele, počítače či nábytek, muselo vedení kutnohorské nemocnice učinit několik operativních kroků, které zamezí vzniku problémů s poskytováním zdravotnické péče. Tento prodej by pacienti neměli nijak pocítit. Jedná se především o skladování a opatrování předmětných movitých věcí, zajištění jejich prohlídky případnými zájemci a umožnění jejich převzetí insolvenčním správcem či jím pověřenou osobou. Všech těchto kroků budou pacienti naší nemocnice ušetřeni. Musím říci, že zafungovala spolupráce středočeských krajských nemocnic. Kupříkladu 30 postelí se poveze z Kladna, pomáhají nám také kolegové z Benešova, Kolína a Mladé Boleslavi. Situaci navíc zjednodušuje i fakt, že ne všechno předmětné vybavení nemocnice používá v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče pacientům.

Jak se s nastalou situací nemocnice hodlá vypořádat? Naším úkolem je zajistit, aby provoz nemocnice probíhal vždy řádně a bez závažnějších komplikací. Zpeněžování majetku třetího subjektu by na tento provoz

Jak je tomu v případě prodeje jednoho z rentgenů? V soupisu movitých věcí, které poputují do dražby, je také rentgenové zařízení. Naše nemocnice má k dispozici dva rentgeny. Na rentgenu, který jde do aukce, se provádí pouze 20 % výkonů celého pracoviště, tak-

že věřím, že vše organizačně zvládneme tak, aby se na rentgenovém oddělení neprodlužovaly čekací lhůty. Budou tedy přímo za dražené věci nakoupeny nové? Nelze říci, že by se za všechny dražené věci kupovaly nové, tím spíše, že tyto věci nemocnice již delší dobu neužívá. Současný provozovatel nemocnice přistupuje k obměně majetku průběžně a dražba movitých věcí dlužníka by se na provozu nemocnice neměla nijak projevit. Nového vybavení by se kutnohorská nemocnice mohla dočkat v únoru příštího roku. Středočeský kraj totiž zdravotnickému zařízení přislíbil finanční injekci ve výši 14,5 milionu korun. Někdy ve druhé polovině února by mohl být znám dodavatel nového movitého zařízení. Odhaduji, že do konce února by pak v nemocnici mohl být nový inventář. A rozhodnutí o dluzích po předchozím provozovateli? Zadluženou nemocnici, kterou provozovala společnost Nemocnice Kutná Hora, s. r. o., loni od města bezúplatně převzal Středočeský kraj. Zařízení nyní spadá pod Oblastní nemocnici Kolín. Dluhy Nemocnice Kutná Hora, s. r. o., však zůstaly a insolvenční správce podal žalobu na město i kraj, kdy celkovou škodu vyčíslil podle znaleckého posudku na částku přesahující 111 milionů korun. V současné době vše řeší právníci obou institucí a celou kauzu rozhodne až soud. JUDr. Alice Opočenská ředitelka Nemocnice Kutná Hora

38

39



Tradice

LDN

Vánoční výzdoba v režii pacientů Někteří pacienti z oddělení LDN vytvořili v prvních prosincových dnech výzdobu kutnohorské nemocnice. Za organizační podpory a ochoty personálu zmíněného oddělení, pod vedením naší aktivní a šikovné sociální pracovnice Radky Štencelové (mimochodem, příspěvek o práci sociální pracovnice ve spojení s canisterapií se v Nemocničních listech již objevil) vlastnoručně vyrobili téměř veškerou

Mikuláš v kutnohorské nemocnici Nejen městem, tedy Kutnou Horou, ale i zdejší nemocnicí chodil v pondělí 5. prosince Mikuláš v doprovodu čerta. Nahoře: Mikuláš s čertem mnohé příjemně překvapili.

Ačkoli Nemocnice Kutná Hora nemá dětské oddělení, které by touto dvojicí bylo svojí přítomností potěšeno asi nejvíce, i tak se jí na mnoha odděleních podařilo vykouzlit radostný úsměv. Radost se v četných případech mísila s upřímným a příjemným překvapením. Kromě toho byli pacienti za tra-

diční básničku či říkanku odměněni drobným dárečkem a bylo zřejmé, jak si váží toho, že rozhodně nejsou personálu a vedení nemocnice lhostejní. Mikulášovi s čertem za návštěvu a ochotu děkujeme a věříme, že tato tradice se zachová i v následujících letech.

vánoční výzdobu a příjemně si tak zkrátili dlouhé chvíle předvánočního období tráveného v nemocnici. Za zmínku určitě stojí, že naší hlavní pracovní náplní je péče o pacienty, kterou se všichni snaží vykonávat nejen profesionálně, ale také s lidským pochopením a úctou k samotnému pacientovi.

Radka Štencelová s pacienty LDN při výrobě vánoční výzdoby

40

41



Úvod

Intenzivní medicína

Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:

„Benešov je nemocnicí nejvyšší kvality“ S ředitelem benešovské nemocnice MUDr. Miličem Řepou, MBA, se na tomto místě setkáváme naposledy. Tři roky měl příležitost stát v čele nemocnice, již společně se svými spolupracovníky rozvíjel tak, aby poskytovala kvalitní zdravotní péči, vstřícnost a komfort pro pacienty. tiky a ambulantní specialisty po praktické gynekology v unikátním projektu Partnerství pro mateřství. V poslední době se hodně hovoří o velké investici do nemocnice. Největší investiční akce v historii nemocnice se v současné době završuje – jde o rekonstrukci operačních sálů a ARO a výstavbu nové transfuzní stanice v rozsahu téměř 200 milionů korun, která je financována ze zdrojů Středočeského kraje. Bez této podpory by rozvoj nemocnice v tomto rozsahu nebyl vůbec myslitelný.

Jak byste zhodnotil vaše působení v čele nemocnice? Řídili jsme nemocnici tak, aby byla zdravá po ekonomické stránce, protože jen to zajistí dlouhodobou perspektivu. Snažili jsme se, aby naši zaměstnanci měli dobré podmínky pro výkon svého povolání, svůj odborný i osobnostní růst a byli spokojeni, protože také to se projeví na vztahu k pacientům. Většina plánů se podařila. Nemocnice rozvíjí zdravotní péči, dokonce více, než jsou zdravotní pojišťovny ochotny platit. Každoročně provádíme více operací, léčíme více pacientů na lůžkách, v ambulancích a na pohotovosti. Máme nové obory – např. pneumologii, gastroenterologii ve Vlašimi, mikrobiologii a estetickou medicínu. Naše oddělení jsou na velmi dobré úrovni a nemocnice je vyhledávána i pacienty mimo region. Nemocnice však nikdy nemůže zůstat zcela osamocená. Na zdravotní péči v regionu spolupracujeme s mnoha partnery – počínaje záchrankou přes regionální prak-

Jistě chcete závěrem i poděkovat kolegům a partnerům. Ano. Chci poděkovat všem svým kolegům z nemocnice i z okolních zařízení za spolupráci. Za podporu na cestě k našemu cíli – fungující zdravotní péči – děkuji zástupcům Středočeského kraje a krajských nemocnic. A nakonec přeji svému nástupci hodně úspěchů v další práci pro Nemocnici Rudolfa a Stefanie a ve prospěch jejích klientů. MUDr. Milič Řepa, MBA ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.

Jeden ze základních kamenů péče o pacienty Intenzivní medicína je odbornost postavená na mimořádně vysoké erudici a zodpovědnosti. Od personálu se očekává rychlé rozhodování a schopnost bleskové reakce. Náročná práce, na které závisí často život a zdraví pacienta, je souhra myšlenek a činností celého týmu – jak lékařů, tak sester – ale také technického vybavení oddělení. I o tom jsme hovořili s manažerkou pro chirurgické obory Karin Kápičkovou. Právě na technickém zázemí často závisí schopnost poskytnout účinnou a rychlou pomoc pacientovi? To zcela jistě. Naše ARO je nyní po rozsáhlé rekonstrukci a hrdě můžeme říct, že pracujeme na špičkovém oddělení. Došlo k celkové změně uspořádání včetně klimatizování klíčových prostor. K rozšíření prostor jsme využili i bývalou dialýzu. Kdy naposledy jste zažili tak rozsáhlé změny? Od svého založení v roce 1977 fungovalo ARO v podstatě v nezměněné podobě až do června letošního roku. Naposledy byly v roce 2001 nahrazeny původní zastaralé rampy za nové se závěsným systémem. I to byl velký pokrok. Nicméně časem bylo oddělení vylepšováno dílčími technikami typu výměny lůžek nebo nákupu nových dýchacích přístrojů. Jaká je návaznost vaší práce na kolegy dalších oddělení nemocnice? Pacienti k nám přicházejí ve velmi těžkém stavu se selháváním základních životních funkcí. Naším úkolem je stabilizovat a postupně zlepšovat jejich stav. V okamžiku, kdy se nám to již daří, je možné uvažovat o přeložení pacienta na další standardní oddělení. Tím se posouváme ke komunikaci s kolegy a kolegyněmi standardních oddělení – jak chirurgických, tak interních. Je v zájmu nás všech předat pacienta v dobré kondici. V rámci kontinuity péče fungujete také pro příjem pacientů zevnitř nemocnice? Ano, jsme v přímé návaznosti na operační sály, kde jsou operováni pacienti, u nichž je celkový zdravotní stav špatný, nebo dojde ke zhoršení stavu během operačního výkonu. Proto také naše rekonstrukce probíhala v přímé souvislosti s rekonstrukcí cent-

rálních operačních sálů, které byly uvedeny do provozu v září tohoto roku. Po ukončení operace jsou tito pacienti převezeni na naše oddělení ARO a my o ně dále pečujeme. Rekonstrukce ARO byla jistě velmi náročná na zajištění provozu péče. To jistě, ale hlavně jsme rádi, že současný stav nám umožňuje poskytovat našim pacientům kvalitní a především bezpečnou léčebnou i ošetřovatelskou péči.

Karin Kápičková

42

43



Aktualita

Zbrusu nový přístroj SPECT/CT a nové ARO v benešovské nemocnici Oddělení nukleární medicíny v benešovské nemocnici má od druhého prosincového týdne nový přístroj SPECT/CT. Slavnostního předání se zúčastnil také středočeský hejtman MUDr. David Rath, jenž vyjádřil svou spokojenost nad tím, že v benešovské nemocnici je takto kvalitní přístroj a nemocnice může poskytovat svým pacientům péči na špičkové úrovni.

Aktualita

Přístroj je plně hrazen z dotace Středočeského lení ARO, které bylo rekonstruováno v rámci akce kraje ve výši 20,9 milionu korun. Vyšetření SPECT/CT „Přístavba monobloku v Nemocnici Rudolfa a Stefaje jedním z posledních výsledků pokroku v nukleární nie Benešov, a. s.“, kdy došlo k celkové rekonstrukci medicíně. Díky kombinaci principů RTG a nukleárního centrálních operačních sálů a ARO a výstavbě budovy vyšetřování tato metoda dosahuje významně lep- pro transfuzně-hematologické oddělení. Celá akce ších výsledků než obě zdrojové Velmi moderní přístroj SPECT/CT byl plně metody. „Proto jsme v naší uhrazen z dotace Středočeského kraje. nemocnici, kde oddělení nukleární medicíny má dlouholetou tradici, přistoupili k této modernizaci a rozhodli byla financována z dotace Středočeského kraje, která o nákupu nového přístroje. Kamera SPECT/CT Bright- byla schválena ve výši 122 milionu korun. View XCT – představuje v současné době absolutní S touto akcí také souvisí dodávka zdravotních příšpičku ve své kategorii,“ řekl ředitel benešovské strojů na zmiňované provozy. Část akce věnovaná nemocnice MUDr. Milič Řepa, MBA. operačním sálům a ARO byla již dokončena, část Benešovská nemocnice prochází poslední dobou budovy pro transfuzně-hematologické oddělení bude významnými změnami. Jde například o nové oddě- ukončena na začátku roku 2012.

Vlevo: Středočeský hejtman MUDr. David Rath je rád, že benešovská nemocnice je zase o něco pokrokovější. Vpravo nahoře: Nové prostory v benešovské nemocnici Vpravo dole: Vyšetření SPECT/CT je jedním z posledních výsledků pokroku v nukleární medicíně.

44

45



Rozhovor

Rozhovor

Primář oddělení nukleární medicíny MUDr. Jan Barták říká:

„NOVÝ PŘÍSTROJ ZLEPŠÍ MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY“ Obor nukleární medicína je pro řadu lidí velkou neznámou. Pro jiné je to obor, který je přitažlivý především díky zapojení přístrojové techniky, vlivu fyziky a matematiky. A právě kvůli těmto aspektům se začal nukleární medicíně věnovat MUDr. Jan Barták, primář oddělení nukleární medicíny Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, s nímž jsme si popovídali o možnostech oboru a novém přístrojovém vybavení oddělení. oborů od interny přes onkologii, chirurgii, ortopedii a neurologii. Názvy našich vyšetření jsou obecně scintigrafie či gamagrafie. Provádíme vyšetření kostí (skeletu), mozku, štítné žlázy, příštítných tělísek, prokrvení srdečního svalu, ledvin, jater a dalších orgánů. Součástí našeho pracoviště je také RIA (radioimunoanalytická) laboratoř, interní ambulance zaměřená na diagnostiku a léčbu nemocí štítné žlázy, a denzitometrický úsek, kde provádíme měření hustoty kostí. Co všechno jste schopni diagnostikovat? Jsme schopni nalézt a určit plicní embolii, ložiskové změny ve skeletu (např. skryté či špatně zjistitelné zlomeniny), zánětlivá ložiska, nádorová onemocnění. Dále sledujeme např. stav prokrvení srdečního svalu a provádíme i vyšetření na Parkinsonovu nemoc.

MUDr. Jan Barták

Můžete nám stručně přiblížit obor nukleární medicína? Nukleární medicína je obor, který slouží především k diagnostice různých onemocnění pomocí radioaktivních látek. Radioaktivní látky užívané při vyšetření nám umožňují získat informace o funkcích orgánů a metabolismu. Jaká vyšetření na oddělení provádíte? Naše oddělení je vybaveno přístroji, které umožňují provádět vyšetření širokého spektra medicínských

S jakými problémy k vám pacienti chodí nejčastěji? Velká část pacientů k nám chodí z onkologie, interny, endokrinologie a ortopedie. Onkologičtí pacienti většinou přicházejí k posouzení rozšíření (generalizace) nádorového onemocnění do skeletu. Pro interní obory provádíme všechny naše vyšetřovací metody, jelikož požadavky lékařů a obtíže pacientů z interny jsou rozmanité. Jde např. o onemocnění ledvin, podezření na plicní embolii, obtíže zánětlivého typu či teploty neznámé příčiny. U pacientů z ortopedie řešíme převážně otázku kloubních náhrad – zda kloubní komplikace způsobuje jen uvolnění náhrady, nebo jde i o zánět v jejím okolí. Jak náročná jsou vyšetření pro pacienty? Musí se na vyšetření nějak speciálně připravit? Naše vyšetřovací metody jsou minimálně zatěžující a neinvazivní. Nejsou tedy pro pacienta nijak zvlášť náročné či bolestivé. Pro někoho sice může být boles-

tivá aplikace tekuté látky obyčejnou injekční jehlou do žíly, ale řada pacientů to vůbec necítí. Příprava na vyšetření není také nijak náročná. Záleží na typu vyšetření. Na některá vyšetření musí pacient přijít nalačno, jindy musí vypít 0,5 l tekutiny a někdy nemusí podstoupit přípravu žádnou. Jsou na vašem oddělení nějaké novinky? Velkou novinkou je náš nový přístroj SPECT/CT, který váží přes dvě tuny a je značně velký. Kvůli jeho rozměrům a váze byly nutné stavební úpravy našeho pracoviště. Musela být zajištěna dostatečná nosnost podlahy pod přístrojem podle posudku a pokynů statika. Aby k nám do druhého patra mohl být přístroj vůbec umístěn, musela být vybourána zeď v místnosti, kde se přístroj nyní nachází. Vybouraným oknem byl pak pomocí jeřábní techniky dopraven na své místo. Byla to docela podívaná. V čem je nové zařízení vašeho oddělení lepší a jaké možnosti poskytuje? SPECT/CT nám umožňuje dosahovat lepších a přesnějších výsledků v oblasti diagnostiky, jelikož kombinuje principy radiodiagnostického a nukleárního vyšetření. Jde o přístroj rotačního typu, který je schopen zachytit a zobrazit rozložení radioaktivní látky v těle ve 3D obraze. Jednou částí přístroje je rentgenové CT, které člověka prozáří a zobrazí přesně a ostře (morfologicky)

Prim. MUDr. Jan Barták Oddělení nukleární medicíny

Pavilon D 1.–3. patro, tel.: 317 756 385, e-mail: [email protected]

hmotné struktury lidského těla. Druhou částí je rotační gamakamerové CT, které registruje gama záření vycházející z člověka a získává tak údaje o funkčním stavu daného orgánu. Spojením výsledků pak získáváme přesný obraz zkoumaného problému. Jaké výhody přináší SPECT/CT pro pacienty? Jak jsem již řekl, vyšetření pomocí nového přístroje nám pomáhá lépe diagnostikovat pacientův stav. Na základě naší diagnostiky pak nastupuje patřičná léčba. Velkou výhodou je i to, že díky vývoji a zlepšení rentgenového snímače v přístroji se snížila radioaktivní zátěž, které jsou pacienti během vyšetření vystaveni. A co plánujete do budoucna? Momentálně jsme získali moderní přístroj, který nás v oboru posouvá zase o něco dále. Nemůžeme si ale myslet, že tím máme veškerý vývoj za sebou. Naopak. Medicína obecně se stále vyvíjí a přináší nové poznatky, metody a techniky. Co se týče oboru nukleární medicíny, již teď se začínají používat nové metody a přístroje, které jednou určitě budou součástí našeho oddělení.

MUDr. Jan Barták (vpravo) s týmem oddělení nukleární medicíny

46

47



Oční

Oční

Na očním oddělení získáte nejen zdraví, ale i krásu Po plastické operaci víček nyní oční oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov nabízí další novinku, která spadá opět do škatulky estetické medicíny – redukci vrásek aplikací botoxu a kyseliny hyaluronové. O této novince, ale i o plastice víček jsme si popovídali s lékařkou očního oddělení MUDr. Danielou Holejšovskou, která jak operace víček, tak aplikaci botoxu provádí. Jaký je vlastně rozdíl mezi botoxem a výplněmi, jako je kyselina hyaluronová? Jednoduše řečeno se botox používá na povrchovější vrásky, zatímco kyselina hyaluronová na výplně na vrásky hlubší. Rozdíl je také ve způsobu aplikace. Jak aplikace probíhá? Aplikace botoxu i výplní se provádí ambulantně. Botox se aplikuje tenkou jehličkou do svalu, v němž dojde

k přerušení nervosvalového vzruchu, a tedy k požadovanému uvolnění. Výplně se aplikují taktéž jehličkou, ale do kůže, kde doplní scházející objem kůže, vyplní vrásky. Je tato aplikace bolestivá? Aplikace výplní/kyseliny hyaluronové může být mírně bolestivá. Záleží na typu výplně. Např. některé výplňové materiály obsahují vedle kyseliny hyaluronové

také lidokain, který bolestivost zákroku minimalizuje. Právě tyto výplně s lidokainem většinou upřednostňuji. Samozřejmě je i možné na citlivých místech aplikovat injekční anestezii či anestezii znecitlivujícím krémem, a bolesti tak předcházet. Musí pacient po aplikaci dodržovat nějaký zvláštní režim? Po aplikaci botoxu by měl pacient čtyři hodiny ležet ve vertikální poloze a procvičovat příslušné obličejové svaly, na nichž byl zákrok proveden. Po aplikaci výplní je doporučován šestihodinový klidový režim a minimální užívání obličejové mimiky. Samozřejmě není vhodná okamžitá návštěva kosmetiky či masáže obličeje. Minimálně týden by se měl pacient vyhnout slunci, vysokým teplotám a mrazivému počasí. Jaké mohou pacientky očekávat výsledky a kdy se dostaví? U botoxu se výsledky dostaví do 14 dnů, přičemž maximální efekt je kolem šestého dne. To jsou změny vidět nejvíce. Efektem je vyhlazení vrásek obličeje na místech, kde byla aplikace provedena. Pokud má pacientka pocit, že vyhlazení není dostatečné, je možnost, po 14 dnech od první aplikace, podstoupit zákrok znovu.

Jak dlouho efekt vydrží? U botoxu efekt přetrvává obvykle po dobu 4–6 měsíců. U výplní je účinek delší, a to 9–18 měsíců. Doba trvání účinku je u každého pacienta individuální. Jsou tyto zákroky časté a vyhledávané? Operace víček jsou nyní hodně vyhledávané. Nejde totiž jen o estetickou záležitost, ale i o věc zdravotní. Především starší lidé chodí s obtížemi jako omezení zorného pole, tlak na víčka atd., které jsou způsobeny přebytečnou kůží na očních víčkách. U mladších lidí jde pak hlavně o věc dobrého vzhledu. S botoxem a výplněmi teprve začínáme. V podstatě jde o úplnou novinku, ale zájemci se již objevují. S jakým očekáváním pacienti přicházejí? Jak jsem již říkala, mladší klienti většinou očekávají zlepšení svého vzhledu. Často však očekávají až přespříliš. Myslí si, že jednou operací odstraní všechno, co se jim na sobě nelíbí, že přijdou na operaci víček a odstraníme jim i vrásky. Tak to ale není. Všechno musí jít pěkně postupně. Nejdřív např. víčka a pak je možnost objednat se na další zákrok, např. botox. Starší klienti jsou naopak překvapeni, že kromě toho, že zmizely oční obtíže, vypadají i lépe. Skýtá estetická medicína provozovaná přímo v nemocničním zařízení nějaké výhody? Ano, a hned z několika důvodů. Zákrok je doporučován odborníkem, který ví, co dělá, jak má postupovat v případě komplikací. Odborník také klientovi dokáže sdělit, že sice dojde ke zlepšení, ale nemusí být takové, jaké klient očekává. Další výhodou je, že v případě výskytu jiných komplikací jsme schopni poskytnout klientovi následnou péči na jiných odděleních nemocnice. Jaké další estetické zákroky v nemocnici provádíte? Např. rehabilitační oddělení nabízí manuální lymfodrenáž, která je vhodná obzvláště po operaci víček, jelikož snižuje pooperační otok. Na ORL provádí korekci uší, nosu, odstranění kožních útvarů, aplikaci piercingu. Zubní oddělení nabízí zlepšení vzhledu chrupu.

MUDr. Daniela Holejšovská Oční oddělení

Pavilon B, tel.: 317 756 412 MUDr. Daniela Holejšovská

E-mail: [email protected]

Bez Vás to nejde! Učte se řemesla! Bez Vás to nejde! Učte se řemesla!

Využijte krajské Využijte krajské

stipendiUm stipendiUm až 24000 korun až 24000 korun

Více na www.kr-stredocesky.cz Více na www.kr-stredocesky.cz

Nemocniční listy. V Mladé Boleslavi předána hrubá stavba nového pavilonu. Zbrusu nový zubní robot v kladenské nemocnici

Recommend Documents