Nemocniční listy. Zahájení stavby v mladoboleslavské nemocnici. Otevření ultramoderního pavilonu v Kolíně. Call centrum záchranky se osvědčuje

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Duben 2011

Oblastní nemocnice Příbram | Oblastní nemocnice Kladno | Oblastní nemocnice Kolín | Klaudiánova nemocnice | Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov | Nemocnice Kutná Hora | Záchranná služba

Zahájení stavby v mladoboleslavské nemocnici Str. 06, 16

Otevření ultramoderního pavilonu v Kolíně Str. 07, 26–27

Call centrum záchranky se osvědčuje Str. 10–11

str. 24–29

str. 30–35

str. 36–41

str. 42–47

str. 12–17

str. 18–23

str. 10–11

02

03

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

Nemocniční listy Duben 2011

Úvodní rozhovor

Obsah

Rozhovor s náměstkem ředitelky Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o.:

„Snažíme se zachovat a rozšířit rozsah péče“ Na jedné straně ukončení akce „Děkujeme, odcházíme“, na straně druhé další výstavba – v krajských nemocnicích se zkrátka stále něco děje. O výše zmíněném, ale i o případné přeměně akutních lůžek na lůžka následné péče jsme hovořili s MUDr. Miličem Řepou, MBA. Jaká je situace v krajských nemocnicích po ukončení akce „Děkujeme, odcházíme“? Ve všech nemocnicích je klid. Managementy dosáhly dohody se zaměstnanci a všechna zařízení samozřejmě respektují memorandum dohodnuté s ministerstvem zdravotnictví, což znamená, že všude došlo k navýšení platů. V některých nemocnicích bylo navýšení již vyplaceno, v jiných k tomu zatím nedošlo, protože pojišťovny zatím neposlaly dostatek peněz. Je to ale jen otázka času. Předpokládá se, že v dubnových výplatách, tedy v květnu, budou vyplaceny plné částky odpovídající dohodě z memoranda.

ťovny navíc nejsou ochotny uzavírat smlouvy na jakékoli další služby, rozvoj péče. Vše je vedeno snahou ušetřit, což samozřejmě chápeme, ale v důsledku jde o to, že finanční prostředky na úhrady akutní péče získáme v menším rozsahu než dosud.

V tomto ohledu se často hovoří o přeměně akutních lůžek na lůžka následné péče. Tato myšlenka naráží hned na několik problémů. Nikdo zatím neví, jak se změní úhrady, které jsou v současnosti nastavovány paušálním způsobem. Pokud dojde k tomu, že se lůžka zruší a sníží se i úhrady, nemělo by to podle nás příliš velký smysl. Palčivým tématem je také úhradová vyhláška. Jistě by mělo smysl rušit lůžka a zachovat úhrady na Úhradová vyhláška pro letošní rok je jednoduchá – obdobné úrovni, ale to by na druhé straně dále rozejde o paušál, což znamená, že nemocnice dostanou vřelo nůžky mezi zdroji a možnostmi. Zdaleka nejvyplaceno o 2 % méně než v loňském roce. Pojiš- důležitější věcí je však naprostá absence koncepce.

Zrušení 10 % lůžek znamená zrušení dvou lůžek z 20 nebo 1,5 lůžka z 15, ale také čtyř lůžek ze 40. Při vyšších počtech lůžek jistě lze pomýšlet na zrušení 10 %, ale právě při nižších počtech, kupříkladu zmíněných 20, je pak lépe provést celkovou restrukturalizaci – a něco takového rozhodně nelze provést rychle a nevíme o tom, že by ze strany ministerstva probíhala jakákoli příprava. Hovoříme o této záležitosti s pojišťovnami, ale ani ony nemají v tomto ohledu jasno, a to z totožného důvodu. Nejde totiž o jednoduchou záležitost. V krajských nemocnicích se na případnou redukci připravujeme, a to především v tom smyslu, aby nedošlo k nevyváženosti, ale aby se nám podařilo udržet, či dokonce zvýšit kvalitu péče – aby se specializovala v oblastech, kde je to potřeba, a aby se pokryly demografické požadavky (dostatek lůžek k dispozici podle počtu pacientů). Navíc zatím nepadlo ani slovo o koordinaci redukce lůžek s pražskými nemocnicemi nebo ostatními nemocnicemi ve Středočeském kraji. Tato otázka tedy představuje velké výzvy. Myslím si, že v rámci kraje si dokážeme zjednat pořádek, aby k případné redukci došlo racionálně, bez omezení chodu a s úsporou zdrojů. Které stavby byly v krajských nemocnicích aktuálně zahájeny? Byla zahájena stavba pavilonu interních oborů v Mladé Boleslavi, komplexní rekonstrukce křídla pavilonu D 3 v Příbrami, rekonstrukce operačních sálů a výstavba nové transfuzně-hematologické stanice v Benešově. Naopak byl v Kolíně slavnostně otevřen pavilon F, kde bude umístěna lůžková jednotka chirurgických oborů – jde o racionální stavbu na úrovni doby, která byla smysluplně vyprojektovaná a je jasně začleněna do systému kolínské nemocnice. Očekáváte v průběhu jarních a letních měsíců v krajských nemocnicích nějaké převratné změny? Doufám, že k ničemu takovému nedojde a že konečně nastane čas pro práci. Čtvrt roku trvající akce „Děkujeme, odcházíme“ kromě navýšení mezd lékařů zdravotnictví příliš neprospěla. Všechny nemocnice jsou samozřejmě rády, že k navýšení mezd došlo. Z hlediska managementu ale musím říci, že v memorandu domluvené navýšení pojišťovny nekryjí plně, a tak budeme muset dále zvyšovat efektivitu a udržovat produkci. MUDr. Milič Řepa, MBA náměstek ředitelky Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o., a ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov

R ozhovor s náměstkem ředitelky Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o., MUDr. Miličem Řepou, MBA 02 O dbor zdravotnictví

04

Z ahájení stavby nového pavilonu v Mladé Boleslavi 06 O tevření špičkového pavilonu v Kolíně

07

C hráněné bydlení je ve městech i na venkově

08

C all centrum záchranné služby se osvědčuje

10

K laudiánova nemocnice Mladá Boleslav 12 O blastní nemocnice Kladno

18

O blastní nemocnice Kolín

24

N emocnice Kutná Hora

30

N emocnice Rudolfa a Stefanie Benešov 36 O blastní nemocnice Příbram

42

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Měsíčník Vydává: Krajská nemocnice Středočeského kraje, p. o., IČ: 720 42 524, DIČ: CZ72042524 Vedoucí projektu: Patrik Tomšů Redakční rada: Patrik Tomšů, Vladimír Lemon, Alice Opočenská, Jan Kolbaba, Monika Boušková, Kamila Hamáčková, Stanislava Kubincová, Tereza Janečková, Tomáš Tulinger Kontakt: [email protected] Registrace: MK ČR E 19733 Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů nemocnic. Neprodejné

04

05



Odbor zdravotnictví

Foto: © Ashestosky / Dreamstime.com

Odbor zdravotnictví

Mezikrajská spolupráce odborů zdravotnictví – setkání na Vysočině 17. března 2011 se na Krajském úřadě kraje Vysočina v Jihlavě konalo již druhé pracovní setkání vedoucích pracovníků a referentů odborů zdravotnictví krajských úřadů z celé ČR. Na programu jednání byly otázky týkající se odborných zástupců nestátních zdravotnických zařízení a jejich pracovně právní vztahy k provozovateli, diskutovány byly zkušenosti z praxe týkající se vyhlášky č. 221/2010 Sb., o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení, která je účinná od září 2010, a také problematika agendy výběrových řízení. Zajímavým příspěvkem byla účast zástupců společnosti T-MAPY, spol. s r. o., která před lety dodala krajským úřadům počítačovou aplikaci T-mapy, kde jsou evidována všechna ambulantní i lůžková zdravotnická zařízení, lékárny a výdejny zdravotnických prostředků v kraji. Zároveň tento systém umožňuje v uložených datech vyhledávání podle zadaných parametrů. Přestože tento registr nyní slouží pouze interním potřebám krajských úřadů, do budoucna by měl být prostřednictvím webových stránek jednotlivých krajů zpřístupněn široké veřejnosti, která by tak získala užitečné informace o komplexním zajištění zdravotní péče ve svém regionu. Další příležitostí k prověření správnosti a účelnosti stávající činnosti odborných referentů zdravotní péče bude plánované setkání, které se chystá na září 2011 na půdě Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě.

Zpracovaly: MUDr. Martina Novotná, Mgr. Veronika Vávrová, Schválila: MUDr. Mária Stříhavková, VO ZDR

Spolupráce odborů zdravotnictví a Ministerstva zdravotnictví ČR Činnost Odboru zdravotnictví Krajského úřadu Středočeského kraje nespočívá pouze v plnění jednotlivých úředních agend, ale je tvořena také metodickou činností. Krajský úřad, na základě zákona, jako nadřízený orgán vede a metodicky řídí podřízené úřady jednotlivých obcí a také poskytuje konzultace svým klientům při vyřizování jejich záležitostí. Aby byli úředníci na tuto činnost řádně připraveni, probíhají pravidelné schůzky všech krajů s Ministerstvem zdravotnictví ČR a dále se konají pracovní mezikrajská setkání zástupců odborů zdravotnictví. V prvním výše uvedeném případě se jedná o metodické vedení odborů zdravotnictví prostřednic-

tvím akce ministerstva nazvané Konzultační den. Zde jsou předmětem setkání aktuálně řešené situace z praxe úředníků a krajské úřady na nich obdrží vypracované odpovědi ministerstva na své předem položené otázky týkající se jejich činností. Jedná se zejména o doplnění a upřesnění právních

předpisů, jejichž interpretaci má ministerstvo na starosti a s nimiž odbory zdravotnictví denně pracují. Ve druhém případě se konají pravidelná setkání zástupců jednotlivých krajů, která jsou určena k výměně praktických zkušeností a k porovnávání efektivity procesních postupů krajských úřadů.

Otázka měsíce: Sociální lůžka Moje manželka byla umístěna na oddělení sociálních lůžek nejmenované nemocnice v Praze. Za tuto zdravotní péči však musí platit bez ohledu na to, že celý život poctivě pracovala a platila si zdravotní pojištění a na důchod. Jsme potěšeni vaším zájmem o problematiku sociálních lůžek, umístěných zpravidla v areálu zdravotnických zařízení – i když se jedná o zařízení sociální péče, nikoli zdravotnická zařízení. Ačkoli váš dotaz měl směřovat spíše na místně příslušný odbor zdravotnictví a sociální péče Magistrátu hlavního města Prahy, je natolik obecný, že je možné jej zodpovědět i z naší strany. Služby pobytové a sociální v rámci zdravotnických zařízení jsou poskytovány osobám, které již nevyžadují péči na akutním lůžku, ale jejich zdravotní stav jim neumožňuje obejít se bez pomoci jiné osoby a zajištěných sociálních služeb, a proto nemohou být propuštěny ze zdravotnického zařízení. Pobyt na sociálním lůžku trvá zpravidla do doby,

než je zajištěn překlad do jiného sociálního zařízení nebo než jsou zabezpečeny služby pro pobyt doma. Pobyt na sociálním lůžku je hrazen za spoluúčasti pacienta podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, státu a zdravotní pojišťovny. Tento zákon, jehož předkladatelem bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, byl Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky schválen 14. března 2006 a vstoupil v platnost dne 1. ledna 2007. Výše úhrad za pobyt ve zdravotnickém zařízení ze sociálních důvodů je upravena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví České republiky ZD05/1994, uveřejněnou ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví č. 6/1994.

06

07



Investice

Investice

Zahájení stavby nového pavilonu v Mladé Boleslavi Mladoboleslavská nemocnice začala se stavbou nového pavilonu. Slavnostního poklepu základního kamene se zúčastnil středočeský hejtman MUDr. David Rath. Pokud vše půjde podle plánu, ordinovat se v nové budově začne v říjnu roku 2012.

Senátor Jaromír Jermář, hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath, ředitel mladoboleslavské nemocnice doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc., a ing. Patrik Brožíček ze společnosti Neocity u modelu pavilonu

Nový objekt by měl navazovat na pavilon, kde je dnes umístěno oční oddělení a neurologie a zároveň na nejstarší nemocniční objekt, kde je dnes

měly být umístěny v přízemí nové budovy tak, aby pacient mohl veškerá potřebná vyšetření absolvovat pod jednou střechou. V dalším patře by měla být gastroenterologie. Ve vyšších Před dokončením nového pavilonu se lidé na jeho patrech budou umístěny vešmodel mohou podívat na recepci nemocnice. keré interní lůžkové stanice a společná jednotka intenumístěna lůžková rehabilitace a část interny. V sou- zivní péče. V horním patře bude také velká zasedací časné době je totiž interna rozmístěná po celém are- místnost, která v tuto chvíli v nemocnici chybí. Pod álu nemocnice, což je nevyhovující. Do budoucna pavilonem je plánován parkovací dům s kapacitou by tedy veškeré interní ambulance kromě dialýzy 130 míst.

Otevření špičkového pavilonu v Kolíně V kolínské nemocnici byl za účasti středočeského hejtmana MUDr. Davida Ratha 12. dubna slavnostně otevřen zcela nový pavilon F, kde bude umístěna lůžková jednotka operačních oborů. Jde o další krok modernizace nemoc- podporuje. Projekt na nový pavilon F se dlouhodobě nice v Kolíně, který přispěje k většímu komfortu připravoval a prošel mnohými úpravami přímo pod nemocničního lůžkového zázemí chirurgických taktovkou hejtmana. Díky tomu se podařilo zachooborů. „Takhle má vypadat Moderní pavilon s lůžkovou jednotkou operačních moderní lůžkové oddělení pro oborů nabídne pacientům nemocnice vysoký komfort. pacienty. Pokoje, kde si nepřipadáte jako v nemocničním zařízení, ale spíše jako v hotelu,“ popsal své dojmy vat i část historické Fragnerovy budovy, která měla při otevření hejtman MUDr. David Rath. Celkové být původně zcela zbourána. „Navíc se nám podanáklady přesáhly 330 milionů korun, na finan- řilo na ni získat peníze z Evropských fondů,“ dodává cování stavby se podílel Středočeský kraj, který hejtman. Na tuto budovu navázal právě nový šestiv posledních letech kolínskou nemocnici finančně patrový pavilon.

Kolínský starosta Mrg. et Bc. Vít Rakušan, ředitelka Krajské nemocnice Středočeského kraje MUDr. Kateřina Pancová, středočeský hejtman MUDr. David Rath a ředitel kolínské nemocnice MUDr. Petr Chudomel při slavnostním stříhání pásky

08

09



Sociální problematika

Sociální problematika

Radní Středočeského kraje Mgr. Zuzana Jentschke Stöcklová říká:

„Chráněné bydlení je ve městech i na venkově“ Středočeský kraj zřizuje chráněné bydlení v okresech Kladno, Mělník, Praha-východ, Mladá Boleslav, Beroun, Kolín a Kutná Hora. Celkově nyní bydlí v domcích a bytech již 247 klientů. Kromě toho zřizují chráněné bydlení i některé neziskové organizace. O této problematice jsme rozmlouvali s Mgr. Zuzanou Jentschke Stöcklovou.

Zahrada u chráněného bydlení v Bylanech na Kolínsku

Je chráněné bydlení zřizováno spíše ve městech nebo na vesnicích? Snažíme se přizpůsobit přání klienta a jeho rodiny. Někdo raději bydlí v rušném městě, jiný má rád klidnější život na venkově. Proto někteří klienti samostatně bydlí např. v bytech v Kladně či v Neratovicích, jiní naopak upřednostňují venkov, například v Cerhenicích na Kolínsku nebo v Litni na Berounsku.

Můžete uvést nějaký příklad? Jedno z našich prvních chráněných bydlení se nachází v Bylanech na Kolínsku. V současné době je kapacita tohoto chráněného bydlení 12 klientů. Jedná se o dva byty, z nichž každý obývá šest klientů. V bytech mají společný obývací pokoj a kuchyňku s jídelnou. Pokoje jsou jedno- nebo dvoulůžkové (dle přání klienta) s vlastním sociálním zázemím. V podkroví se

Mgr. Zuzana Jentschke Stöcklová

nachází místnost pro volný čas (stolní tenis apod.). Venku je zahrada, kde si mohou klienti něco vypěstovat nebo si zasportovat či jen tak odpočívat. Mezi stálé obyvatele domku patří také kočičky a pes, kteří jsou miláčky obyvatel. Jak vypadá běžný den obyvatele chráněného bydlení? Život klientů v chráněném bydlení se podobá životu jejich vrstevníků – škola, zaměstnání, úklid vlastních pokojů, společné nákupy, vaření atd. V neposlední řadě pak práce v místnosti pro sociálně-terapeutické činnosti v areálu chráněného bydlení, jako je pletení košíků, batikování, aranžování suchých květin, ale i práce v lese a zajišťování palivového dřeva do krbů. Klienti využívají i nabídky jednodenních či vícedenních rekreací a ve volném čase se věnují svým zájmům a zálibám. Jaké je zaměstnání těchto klientů? Někteří klienti vykonávají práce v prádelnách, vývařovnách či pomáhají při úklidu, například na obcích

nebo v technických službách apod. Máme také klienty, kteří pracují na farmách a starají se o koně nebo o ovce. Ti, kteří si práci mimo chráněné bydlení nenajdou, mohou pracovat v našich terapeutických dílnách, kde vyrábějí kupříkladu keramiku. Samozřejmě ne všichni klienti domovů pro zdravotně postižené se mohou přestěhovat do chráněného bydlení a bydlet samostatně nebo jen s menší pomocí asistentů. To je samozřejmé, ale pro ty klienty domovů se zdravotním postižením, pro které je chráněné bydlení vhodné, pořizujeme nové byty či domky. V nejbližších měsících plánujeme několik nových chráněných domků a bytů v okolí Brandýsa nad Labem. Ve druhé polovině letošního roku pak také chystáme otevření pekařství v Psárech nedaleko Prahy, kde pečivo budou péct a prodávat zdravotně postižení klienti, kteří budou mít chráněné bydlení v bytě na náměstí přímo nad pekařstvím. Do práce jim bude stačit sejít jen pár schodů. To by byl patrně sen většiny z nás!

Co je to chráněné bydlení a komu je určeno Chráněné bydlení představuje život v běžném bytě či rodinném domě pro osoby, které mají snížené rozumové schopnosti a nižší soběstačnost z důvodu zdravotního postižení. Těmto osobám je při běžných denních činnostech poskytována asistence odborně vyškolených pracovníků podle jejich potřeb. U lidí s postižením se v chráněném bydlení rozvíjí samostatnost a současně jim nabízí možnost žít životem, který se co nejvíce podobá životu jejich vrstevníků bez handicapu. Posláním chráněného bydlení je tedy poskytnout podporu a pomoc při vytváření přirozeného prostředí, při získávání samostatnosti a začleňování se do běžného způsobu života.

10

11



Záchranná služba

Záchranná služba

lalo 1 300 lidí. Call centrum obsluhují zkušené operátorky z linky 155, které mají zdravotnické vzdělání a prošly školením krizové komunikace v psycho sociální oblasti. Call centrum středočeské záchranné služby vzniklo podle britského modelu jako první v České republice. Nedávno stejnou službu zřídil i Moravskoslezský kraj. Volání na call centrum je zdarma a je hrazeno z fondů Středočeského kraje. Lidé volají nejčastěji kvůli radám ohledně otevíracích hodin zdravotnických zařízení, lékáren a kvůli lékařským službám první pomoci. V dalších případech si volající nevědí rady, co mají dělat například při teplotách, nachlazení, zažívacích potížích a bolestech různé etiologie a kam se mají v těchto případech obrátit na odbornou pomoc. V případě zdravotních problémů a jakýchkoli předpokládaných komplikací operátorka volajícího odkazuje na lékařskou pomoc a potřebná vyšetření či na linku 155, kam jej může sama okamžitě přepojit. To byl i případ malého chlapce, který snědl jedovatá semena tisu, nebo muže, který volal na call centrum s bolestmi na hrudníku, byl přepojen na linku 155 a záchranáři po příjezdu zjistili, že má akutní infarkt myokardu. Operátorky se však setkávají i s problémy, jako jsou dluhy, závislost na alkoholu či domácí násilí. Na call centrum také volají lidé, kteří jsou sami, je jim smutno nebo se nacházejí v těžké životní situaci a potřebují vyslechnout. Lidé mohou call centrum kontaktovat také formou emailu na [email protected] a část z nich tuto možnost již využila. Formu písemné komunikace záchranáři zavedli především kvůli neslyšícím a osobám s komunikačním blokem. Novinkou je také možnost kontaktovat call centrum formou SMS na čísle 720 002 655.

Telefonní číslo call centra :

Text: Tereza Janečková

800 888 155

Call centrum záchranné služby se osvědčuje Call centrum středočeské záchranné služby je vlastně zdravotnickou poradnou po telefonu, která je v provozu od října 2009, tedy déle než rok, a stále záchranářům dokazuje, že její zřízení mělo smysl.

Call centrum funguje na čísle 800 888 155 oficiálně pro celý Středočeský kraj a stále více se ukazuje, že zřídit ho byl dobrý nápad. Na linku call centra volá čím dál více lidí nejen ze středních Čech, ale i z celé České republiky – nyní jde průměrně o 12 telefonátů za den. I počet volání na call centrum z jiných krajů než ze Středočeského je poměrně vysoký. V současnosti je poměr zhruba 40 % telefonátů z jiných krajů a 60 % ze Středočeského kraje. Call centrum během svého fungování vyřídilo téměř 5 400 hovorů. Jen od začátku roku 2011 do něj zavo-

Na linku call centra volá stále více lidí, v průměru 12 denně.

12

13



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav:

„Šetří se všude, i u nás v nemocnici“

Beseda o dobrovolnictví V rámci Evropského roku dobrovolnictví 2011 se ve středu 18. května od 16.30 hodin ve Škoda Auto Vysoké škole koná beseda,

která má zlepšit povědomí o hodnotě a významu dobrovolnictví. Zároveň chce informovat veřejnost o již existujícím dobrovolnictví přímo

v Mladé Boleslavi a nabídnout lidem možnosti uplatnění v této činnosti. Součástí besedy budou i příklady z praxe a srovnání se zahraničím.

Ruku v ruce s tím, jak přibývá slunečných dnů, v nemocnici sílí stavební ruch. Původní parkoviště je oplocené a za plotem je vidět, že práce na novém pavilonu interních oborů čile pokračují. Zatím se sice nedotkly provozu jednotlivých oddělení, ale i to je na programu. s pojišťovnami jsou velice složitá, zatím jsme dosáhli jen částečných úspěchů.

Zasáhnou nějak stavební práce do chodu nemocnice? Všichni zaměstnanci, pacienti i návštěvníci bohužel asi nějakým způsobem stavbu zaznamenají. Nejsme schopni ji zcela odhlučnit, v areálu nemocnice se hůře parkuje. Za všechny tyto potíže se samozřejmě omlouváme, ale nemůžeme s nimi nic dělat, snažíme se je tedy alespoň minimalizovat. Pokud se práce budou týkat některých konkrétních oddělení, vše bude připraveno předem tak, aby pacient téměř nic nepoznal. Nemocnice má tento rok dostat méně peněz od pojišťoven. Změnilo se v tomto ohledu něco? Samozřejmě s nimi intenzivně jednáme, snažíme se je přesvědčit, aby peníze šly skutečně za pacientem. To by pro naši nemocnici znamenalo navýšení plateb. Přibývá nám nemocných se zhoubnými nádory, rodiček ze zrušené porodnice v Turnově, úrazů, které dříve ošetřovala nemocnice v Brandýse nad Labem. Je smutné, že se nám takto náklady stále zvyšují a pojišťovny to odmítají vidět. Naši lékaři a sestry nemohou pracovat zadarmo, musíme nakupovat léky. Jednání

Budete muset nějakým způsobem omezit chod oddělení? V tuto chvíli hledáme další možnosti, kde ušetřit, kde najít vnitřní rezervy. Bohužel se blíží chvíle, kdy už nebudeme mít kde brát. Poté bude nutné přikročit k opatřením, která již zasáhnou i pacienty. To znamená omezit počty některých operací, prodloužit u některých čekací lhůty... Krize, která ekonomiku zasáhla citelně v loňském roce, se na nás, zdá se, vyřádí zejména letos. Proto například všichni primáři i všechny vrchní sestry dostali za úkol zpracovat návrhy, kde šetřit na jednotlivých odděleních. Je zřejmé, že některé nemocniční obory, například chirurgické, nikdy nemohou být ziskové. Musíme se ale snažit jejich ztráty alespoň zmenšit. Není bohužel možné zde provádět jen ty nejtěžší operace a přitom soukromé konkurenci stále umožňovat, aby na těch „banálních“ vydělávala. Sám jsem chirurg a vím, že některá rozhodnutí budou pro primáře těžká, ale nejsme v situaci, kdy si můžeme vybírat.

Otevřena druhá prodejna nemocniční lékárny Od začátku dubna je znovu otevřena provozovna lékárny Klaudiánovy nemocnice v Laurinově ulici. Otevřeno je každý všední den v době od 8.00 do 15.00. Sortiment tvoří léky na předpis i ve volném prodeji, doplňky stravy, bylinné čaje, přípravky k péči o zuby, vlasy, kůži a základní obvazový materiál. Otevírací doba v prodejně lékárny a zdravotnických potřeb u hlavního vchodu do nemocnice se nemění – zůstává každý všední den od 8.00 do 16.30. Věrnostní karty vydané lékárnou Klaudiánovy nemocnice platí v obou prodejnách.

Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav

Zkrátili jsme objednací doby Potřebujete vyšetření na počítačovém tomografu (CT) nebo na magnetické rezonanci? Nechce se vám čekat několik týdnů na volný termín? V Klaudiánově nemocnici čekat nemusíte – od poloviny února radiologické oddělení rozšířilo na tato vyšetření provozní dobu a objednací lhůty se tak podařilo zkrátit na 14 dní. Lidé, kteří například kvůli práci nemo-

hou jít na vyšetření v dopoledních či odpoledních hodinách, se mohou objednat na hodiny podvečerní. Na CT mohou jít v úterý či ve středu mezi 15.30 a 18.00, magnetická rezonance ve stejných hodinách funguje v pondělí a ve čtvrtek. Obě vyšetření jsou nebolestivá, jejich pomocí může lékař prohlédnout vnitřní orgány celého těla. CT poskytuje důležité informace na-

příklad o mozku, páteři, kloubech a důležitých hrudních a břišních orgánech, magnetická rezonance je vhodná zejména k zobrazení mozku a míchy.

14

15



Rozhovor

Rozhovor

Primář II. interny – choroby srdce a cév MUDr. Tomáš Klimovič říká:

„Kupte si psa, donutí vás k pohybu“ Zdravý životní styl sice patří k módním trendům, stejně tak je ale na našem denním pořádku stres a shon. Právě ty jsou, spolu se stravou a samozřejmě genetickými předpoklady, hlavními viníky problémů se srdcem a celým kardiovaskulárním systémem. Připadá na ně každoročně 60 % veškerých úmrtí.

Primář MUDr. Tomáš Klimovič u schématu znázorňujícího lidské srdce

Na vašem oddělení by člověk čekal spíše starší pacienty. Je tomu tak? Bohužel už dávno ne. Současný způsob života nahrává tomu, že se k nám dostávají stále mladší lidé, mnohdy ve velmi vážném stavu. Není výjimkou, že u nás jsou pacienti, kterým ještě nebylo ani třicet let. Ukazuje se, že je třeba mnohem dříve dbát na prevenci, to znamená nejen upravit životní styl, ale také mnohem pečlivěji nechat lékařem kontrolovat zdravotní stav a celkovou fyzickou kondici. Samozřejmě však nejvíce pacientů máme právě po šedesáti letech věku a zde je třeba říci, že k nám

přicházejí většinou pozdě, že u nich byla zanedbána prevence. Opravdu je třeba, aby lidé chodili na preventivní prohlídky v mladším věku, od čtyřiceti padesáti let, u rizikových skupin ještě mnohem dříve. Čím dříve se nám podaří odhalit jakýkoli rizikový faktor, tím lépe můžeme předcházet pozdějším obtížím. Nad rámec standardní péče jsme vytvořili určitý preventivní program, soubor vyšetření pro rizikové skupiny. Jako jedno z osmi pracovišť v republice nabízíme vyšetření na speciálním přístroji, který umí aterosklerózu odhalit dříve, než se jakkoli projeví.

Máte hodně pacientů? S jakými problémy? Prakticky pořád máme plno, obložnost našich lůžek se dlouhodobě pohybuje nad 90 %. Leží u nás zejména lidé se srdečními onemocněními, to znamená infarktem myokardu, chronickým srdečním selháním, anginou pectoris nebo vysokým tlakem. Ale přicházejí k nám i pacienti, kteří mají onemocnění tepen dolních končetin, s žilními onemocněními nebo s plicní embolií.

Interní oddělení II Zaměřuje se na komplexní diagnostiku a léčbu kardiovaskulárních onemocnění. K dispozici má kromě ambulantní části také 28 lůžek standardní péče, 4 lůžka JIP v odděleném boxovém uspořádání a 8 lůžek intermediární péče. O pacienty se pod vedením MUDr. Tomáše Klimoviče stará 10 lékařů a 40 sester. Součástí oddělení je kardiologická a angiologická ambulance. Kromě ambulantní péče jsou zde prováděna i potřebná diagnostická vyšetření pro hospitalizované pacienty i pacienty z terénu. Jedná se o zátěžové testy (ergometrie, SPECT, farmakologické testy), echokardiografii, duplexní sonografii periferních cév, měření kotníkových

Co bývá příčinou těchto onemocnění? Jednou z hlavních příčin bývá ateroskleróza, podílí se na závěru věnčitých tepen v oblasti srdce a vede k infarktu a následnému postižení srdečního svalu. Je to vlastně jakési neustálé zužování tepen tukovými usazeninami. Umíme to řešit, pokud se k nám pacient dostane včas – můžeme například tepnu roztáhnout pomocí speciálního balonku nebo do ní vložit stent, tedy jakousi kovovou mřížku, která zabrání opětovnému zúžení postižené cévy. V našem oboru hrají velkou roli civilizační choroby, ke kterým ateroskleróza patří. Dřív toto onemocnění postihovalo lidi ve vyšším věku, v současné době se jeho výskyt přenáší čím dál více i mezi mladší pacienty. Takže s projevy aterosklerózy, ať už ve formě infarktu myokardu, nebo mozkových cévních příhod, se setkáváme třeba u dvaceti-, pětadvacetiletých pacientů. Když jsem začínal svou medicínskou kariéru, bývala to naprostá rarita. Dalším civilizačním boomem je výskyt cukrovky druhého typu. Uvádí se, že dnes jí v České republice trpí asi 8 % populace, ale za nějakých patnáct let ji podle všech prognóz může mít až pětina obyvatel. Je třeba proti tomu bojovat a zasahovat i preventivně. Co toto onemocnění způsobuje? Jestli bude člověk mít diabetes II. typu, je dáno dědičností, ale hodně záleží také na životním stylu. Malá pohybová aktivita, nezdravá jídla, přejídání, vyšší stresová zátěž – to všechno jsou faktory, které snižují účinnost inzulinu v těle a vedou k rozvoji diabetu. Přitom není potřeba každý den běhat a lámat rekordy. Pro člověka ve středním věku jsou nejvhodnější aktivitou procházky, každý den si najít dvě hodiny čas a jít se projít. Stačí stanovit si nějaký zhruba pětikilometrový okruh. Já svým pacientům vždycky říkám: Kupte si psa a on vás donutí trošku se hýbat. Nebo stačí projet se na kole, jít si zaplavat. Opravdu není nutné provozovat žádný náročný sport. Důležitá je i vhodná strava, dostatek vlákniny, ovoce, zeleniny, vyhýbat se živočišným tukům a jíst rozumně. Díky tomu, že obchody nebyly tak přeplněné lákavými

indexů dopplerem, analýzu pulsové vlny na přístroji VaSera, Holterovský monitoring EKG a krevního tlaku či základní diagnostiku kardiostimulátorů.

pochutinami, naši předkové jedli střídmě a velmi pestře. I živočišné tuky a bílkoviny tvořily jen malou část stravy, což bylo optimální. Také je třeba nepodceňovat dědičnou závislost. Lidé, kteří mají v rodině cévní onemocnění, ať už infarkt myokardu před šedesátým rokem věku, nebo mají předky zatížené vysokým tlakem, prodělanou mozkovou cévní příhodou, by měli absolvovat preventivní prohlídky. Ty jsou pojišťovnou od určitého věku hrazené a obsahují například měření hladiny cholesterolu. Ovšem lidé, kteří mají projevy aterosklerózy v rodině, by na prevenci měli přijít daleko dříve. Jaké jsou příznaky srdečního či cévního onemocnění? Onemocnění srdce a cév může být dlouho skryto a projeví se pak náhle například infarktem myokardu, který může pacienta usmrtit během několika málo minut. Když ateroskleróza postupuje pomaleji, může se projevit právě třeba anginou pectoris, což jsou typické námahové bolesti na hrudi nebo námahová dušnost při nějaké náročnější činnosti. Tento příznak sice po uvedení do klidu přestane, ale měl by varovat. Pokročilejší srdeční onemocnění se mohou projevovat i otoky dolních končetin, může dojít ke zhoršování dušnosti a obecně se snižuje tolerance námahy. Ale to většinou bývá až u starších pacientů. Jak jste úspěšní v léčbě? Česká republika se, co se týče kardiologické péče, řadí na přední místa v Evropské unii. Většinu onemocnění, jsou-li zachycena včas, umíme vyřešit implatací stentu nebo by-passem, a to tak, že pacienti po zákroku nemají téměř žádné potíže. Základem ovšem je nepodcenit prevenci a přijít opravdu, dokud je čas.

16 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

Investice

Slavnostní poklepání na základní kámen V únoru letošního roku byly zahájeny přípravné práce na stavbě nového interního pavilonu Klaudiánovy nemocnice. 5. dubna pak nadešel slavnostní okamžik, kdy ředitel nemocnice doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc., spolu s hejtmanem Středočeského kraje MUDr. Davidem Rathem a zástupci investorské společnosti Neocity poklepali základní kámen budovy. Ta by měla být lékařům a pacientům k dispozici na podzim roku 2012.

Generální ředitel společnosti Chládek+Tintěra Jan Kokeš, ředitel nemocnice doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc., středočeský hejtman MUDr. David Rath, ředitel společnosti Neocity, jenž má na starosti záležitosti v ČR, Sabi Bar-Noy a senátor Jaromír Jermář při slavnostním poklepání na základní kámen nové budovy (zleva doprava)

Interní pavilon, jehož stavba bude stát necelých 400 milionů korun, je první etapou budování nové podoby nemocnice. Navazovat bude na pavilon, kde je dnes umístěno oční oddělení a neurologie a zároveň na nejstarší nemocniční objekt, kde se nyní nachází lůžková rehabilitace a část interny. V další fázi se bude stavět budova parkingu a následně pavilon, jenž bude sloužit především jako přípravna jídel, jídelna či jako výukové centrum. Po dokončení celého projektu tak budou veškeré nemocniční provozy soustředěny na jednom místě, uvnitř areálu Klaudiánovy nemocnice. Pavilon bude sloužit výhradně interním oborům –

budou v něm dvě patra podzemních parkovišť, dvě patra pro interní ambulance a výdejnu léků a tři patra pro interní lůžka a společnou jednotku intenzivní péče. V současné době jsou tyto provozy umístěny převážně v řadovém panelovém domě z 80. let, který byl původně koncipován jako LDN a interně dlouhodobě nevyhovuje. Do uvolněných prostor se přestěhují ambulantní ordinace, které nyní nemocnice provozuje na různých místech Mladé Boleslavi, počítáno je s lůžky pro léčebnu dlouhodobě nemocných a se sociálními lůžky, která v regionu citelně chybějí.

18

19



Úvod

CAM

Rozhovor s ředitelkou Oblastní nemocnice Kladno, a. s.:

„Centrum akutní medicíny si pochvalují lékaři i pacienti“ Kladenská nemocnice byla z krajských nemocnic nejvíce postižena výzvou lékařů „Děkujeme, odcházíme“. Na konci minulého měsíce z ní však zazněla naopak daleko příznivější zpráva – otevřelo se zbrusu nové Centrum akutní medicíny. O tom jsme hovořili s MUDr. Kateřinou Pancovou. centrální a urgentní příjem, kam chodili pacienti bez doporučení obvodních lékařů přímo do nemocnice, což mělo za následek neúměrné prodlužování čekacích dob. Proto jsme vyvolali jednání s obvodními lékaři, která byla úspěšná a vedla k uklidnění situace. Museli jsme se domluvit i se záchrannou službou, aby na urgentní příjem vozila pouze pacienty s danou indikací. Centrální operační sály fungují velmi dobře a jsou i kvitovány našimi lékaři. Vždyť jde o pracoviště evropské úrovně. Myslím si, že lékaři i pacienti jsou spokojeni.

Stabilizovala se situace v nemocnici, obzvláště na výpověďmi lékařů nejvíce postiženém neurologickém oddělení? V současné době máme smluvní vztah s 11 lékaři, jednak s externisty neurology a jednak s externisty intenzivisty, kteří obhospodařují lůžka intenzivní péče na neurologii. Dobrou zprávou je, že jsme již uzavřeli dohodu s jedním dvouatestovaným lékařem, jenž by měl od května nastoupit na místo vedoucího oddělení JIP neurologické péče, a probíhají jednání s dalším dvouatestovaným lékařem, takže bychom měli plný počet pěti dvouatestovaných lékařů. Jsme také domluveni s další lékařkou bez atestace, ale již s kmenem, o nástupu od 1. července, takže budeme již hledat jen dva až tři neatestované lékaře. Ostatní oddělení jsou bez závažnějších personálních problémů. Jak proběhl ostrý start Centra akutní medicíny? Musím říci, že se velmi vyplatily opakované schůzky s lékaři, kteří obhospodařují centrální příjem, urgentní příjem a centrální sály, tedy oddělení, která nově vznikla. Na začátku byl bohužel naprosto zahlcený

Jedním z témat tohoto čísla je nemocniční kuchyně. Chystáte v tomto ohledu změny? Na jedné straně se zvyšuje kvalita pokrmů, ale na druhé straně jsme stále limitováni prostory a objemem financí. I proto nemůže firma, která vyhrála výběrové řízení, poskytovat nadstandard kupříkladu v podobě minutkových jídel. Počítáme s postupnou rekonstrukcí celého technického dvora a budeme vyjednávat se Středočeským krajem o případné dotaci. Jednou z dalších záležitostí na řadě je plná rekonstrukce stravovacího provozu. MUDr. Kateřina Pancová ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

Na skok v Centru akutní medicíny Interní oddělení kladenské nemocnice disponuje metabolickou JIP, a to jako jediné z krajských nemocnic. Ošetřují se zde nejen akutní pacienti, ale i pacienti s dlouhodobými poruchami výživy. „Léčíme především pacienty s nedostatečnou výživou či nespecifickými střevními záněty,“ říká k tomu primář interního oddělení MUDr. Ivo Podpěra. Jeho oddělení disponuje také koronární JIP. Obě se nyní přesunuly do nového prostředí Centra akutní medicíny.

20

21



Rozhovor

Rozhovor

Primář interního oddělení MUDr. Ivo Podpěra říká:

„Interna je královský obor“ Interní oddělení kladenské nemocnice patří k těm větším. V přepočtu na úvazky zde působí 25 lékařů a okolo 80 sester. Oddělení má přes 80 standardních lůžek a včetně lůžek JIP téměř stovku. O práci i novinkách jsme hovořili s MUDr. Ivem Podpěrou.

někoho, kdo má základní přehled o celku. Snažím se o to, což nejde bez neustálého vzdělávání se a bez týmu lékařů, kteří mají přehled o specializovaných oblastech našeho oboru. Jaký je v tomto směru rozdíl mezi fakultními a oblastními nemocnicemi? V poslední době se stále častěji stává, že lékaři z interních oddělení fakultních nemocnic po určité době zjistí, že jsou úzce specializovaní a nemají přehled o interně jako takové. Proto se někteří z nich rozhodují k přechodu do nemocnic našeho typu, kde je širší záběr.

Dotklo se vašeho oddělení otevření Centra akutní medicíny? Dotklo se nás velmi výrazně, a to převážně v kladném smyslu. Konečně se totiž podařilo vytvořit důstojné pracovní prostředí především pro endoskopii a kardiostimulaci. Nelze pominout ani fakt, že obě zmíněné JIP získaly velký prostor a jsou daleko příjemnějším prostředím i pro pacienty, než tomu bylo dříve. Vzhledem k tomu, že jsme velké oddělení, lůžková část zůstala v monobloku, takže denně nachodíme mnoho metrů. Vyšší komfort a důstojnější prostředí za tu trochu pohybu ale určitě stojí. Nabízíte i nadstandardní pokoje. Ano. O nadstandardní pokoje je velký zájem, prakticky stále jsou obsazené. Chtěl bych se dožít doby, až se zrekonstruují i lůžková oddělení. V současnosti máme bohužel pokoje pro pět až šest pacientů, po zamýšlené rekonstrukci bychom měli mít dvou- až třílůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením, což bude představovat z hlediska interního oddělení jistý nadstandard. Přesto plánujeme i jedno- a dvoulůžkové pokoje jako nadstandard. Endoskopické pracoviště v Centru akutní medicíny

Kde jste působil před příchodem na interní oddělení kladenské nemocnice? Rok po škole jsem strávil na radiologickém oddělení v IKEM a po roční vojenské službě jsem v roce 1988 nastoupil na toto interní oddělení jako sekundární lékař. Posléze jsem se stal vedoucím patrovým lékařem, v roce 1993 zástupcem primáře. Primariát zastávám od roku 2009. Čím je pro vás interna přitažlivá? Od studií jsem slýchával, že interna je královnou medicíny, myslím tím konzervativních, neoperač-

ních oborů. Jde totiž o nesmírně široký obor a to je na něm krásné – člověk se stále učí. Minimálně polovina všech dobrých diagnóz vychází ze zkušeností, které přicházejí s léty. Po určité době získáte jistý nadhled, schopnost spojit si určité příznaky nemoci a udělat si celistvý pohled na pacienta, najít souvislosti. To je první fáze, která trvá minimálně pět let, někdy i déle. Vlastně jde o období odpovídající termínu, kdy se dříve dělala druhá atestace. V té chvíli si internista může říci, že má určitý přehled o interní medicíně. V současnosti se však navíc i interna specializuje do podoborů, a tak je velmi obtížné najít

Kladno má navíc výhodnou polohu z hlediska možnosti spolupráce s fakultními nemocnicemi, které jsou blízko. Jaké činnosti se na interním oddělení provádějí? Interní oddělení klasického typu je založeno na lůžkové části (v současnosti máme téměř 80 lůžek). Dále máme dvě JIP – koronární zaměřenou na kardiologii a metabolickou zabývající se poruchami příjmu potravy, a specializovaná pracoviště – endoskopické a kardiostimulační. Také máme neinvazivní diagnostiky, které patří ke koronární JIP. Zde se provádí echokardiografie, ergometrie a specializované EKG.

Závěrem bych se zeptal na vaše zkušenosti s dobrovolníky, kteří na vašem oddělení působí. Každá podobná činnost je pacienty vítaná, protože na rozdíl od operačních oddělení u nás tráví poměrně dlouhý čas. Jsme tedy rádi za jakékoli zpestření, které vede ke zlepšení jejich psychického stavu. Proto je součástí léčby i spolupráce s psychology a psychiatry. Jaká je vaše vize do budoucnosti? Doufám, že v horizontu tří až pěti let se podaří dokončit rekonstrukci, čímž by se zlepšily podmínky pro lékaře, sestry i pacienty.

MUDr. Ivo Podpěra

22

23



Stravování

Stravování

Aby i v nemocnici chutnalo

Od začátku prosince 2009 zajišťuje v Oblastní nemocnici Kladno gastronomický servis společnost Aramark. Drží se starého pořekadla, že jídlo léčí, a tak se v jejích řadách objevují zkušení šéfkuchaři a její menu jsou nejen zdravá, ale i lákavá.

V kuchyni se stále něco děje, i když se přímo nepřipravují pokrmy.

Příprava pokrmů pro nemocnici představuje v první řadě diety. „Vaříme podle dietního systému, který je daný a musí mít návaznost na určování diet lékaři,“ říká vedoucí stravovacího provozu Monika Šperková s tím, že kromě přísně dietních pokrmů pro pacienty kuchyně připravuje jídla i pro závodní jídelnu, kam chodí zaměstnanci nemocnice, pochopitelně bez dietních omezení. Firma Aramark vaří pro business centra, nemocnice, vojenské útvary a restaurace a pro-

vozuje i catering. Nemocniční prostředí je přece jen trochu odlišné, ale současný trend je takový, že se pokrmy připravují z čerstvých surovin, které dodavatelé přivážejí každý den. „Odebíráme tolik surovin, kolik jich spotřebujeme, takže nedochází k zamrazování potravin ani k jejich vakuování,“ podotýká šéfkuchař Petr Kořínek. V kladenské nemocnici je nastaven objednávkový systém, takže kuchyně ví den předem, kolik a jakých porcí se bude vařit. Samozřejmě může

dojít k malému doplnění během dne v návaznosti na příjmy, ale to je jen drobnost. A výběr? „K dané dietě je vždy jeden druh jídla, pouze v případě tzv. výběrové diety si pacienti mohou vybírat z celého týdenního jídelníčku. Zaměstnanci si mohou každý den vybrat jedno ze tří jídel. Navíc pro ně pořádáme různé akce jako týden čínské kuchyně, velikonoční menu, vánoční menu, a navíc jim nabízíme i gastro dny, kdy nabízíme finančně náročnější pokrmy. Takové akce probíhají jednou za měsíc,“ doplňuje Kořínek, jenž nejprve provozoval vlastní restauraci a po krátkém intermezzu na Lipně se před dvěma a půl lety zúčastnil výběrového řízení na pozici šéfkuchaře v kladenském provozu. Od té doby vládne místní kuchyni. Kuchyně připravuje snídaně, obědy a večeře. Svačiny se pacientům dávají společně s hlavním jídlem. Od začátku působení nového provozovatele nemocniční kuchyně došlo ke změně menu v závodní jídelně, což vedlo k tomu, že začalo obzvláště na obědy chodit výrazně více lidí. „Podle ohlasů v připomínkové knize

v jídelně se zdá, že zaměstnancům chutná. Je hezké a velmi si ceníme toho, že se v ní objevují i kladné připomínky a pochvaly. Ty vždy sděluji kuchařům, protože pro ně není lepší odměna než to, že si lidé pochutnají,“ vysvětluje Šperková. Nemocniční provoz má jisté specifikum i v tom, že pacientům se pokrmy musejí dodávat přímo na oddělení na základě rozvozového plánu. Často zmiňované otevření Centra akutní medicíny mělo vliv i na jeho změnu. Po dohodě s vedením nemocnice došlo také k úpravě tabletového systému a operatérům se jídla vozí přímo k operačním sálům. Mimochodem, na rozdíl od různých rádoby moderních trendů vaření bez pokrývky hlavy a dalších hygienických pomůcek nic podobného v nemocniční kuchyni nezahlédnete. Na vlasech musí mít každý alespoň síťku a obzvláště kompletace jídel probíhá vždy s ústenkami a v rukavicích. Striktní dodržování hygieny je zkrátka povinností.

Nahoře: Jídla vypadají chutně i v době, kdy ještě neputují na talíř. Dole: Konvektomaty jsou tradiční součástí všech větších gastronomických provozů.

24

25



Úvod

Vzdělávání

UČÍCÍ SE NEMOCNICE

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.:

„Prostředky je nutno vynakládat efektivně“

V minulých vydáních jsme vás již krátce seznámili s tím, že nemocnice získala dotaci z ESF na vzdělávací projekt, jehož plný název zní Učící se Oblastní nemocnice Kolín, a. s. Realizace vzdělávacích aktivit je v plném proudu, a tak bychom vás rádi informovali, jak takové učení v naší nemocnici probíhá.

Otevřením pavilonu F se kolínská nemocnice posunula o výrazný krok dále směrem ke zkvalitňování služeb. Ze slov MUDr. Petra Chudomela však vyplývá, že vidí i nedostatky a dělá vše pro jejich odstranění. se nemocnice vytváříme našim lékařům a sestřičkám, jakož i laborantům a fyzioterapeutům, podmínky k tomu, aby dokázali profesionálně zvládat krizové situace a zdokonalovali se v komunikaci s nemocnými a jejich rodinnými příslušníky. Není daleko doba, kdy takovéto přestupky již nebude možné přehlížet, natož omlouvat či snad dokonce ospravedlňovat.

Věnujete se vzdělávání personálu? Velmi nás trápí stížnosti na chování zdravotnického personálu, kterých v poslední době – zřejmě v souvislosti s akcí „Děkujeme, odcházíme“ – přibylo. Záměrně se zmiňuji o chování lékařů a sester, protože stížností, které by zpochybňovaly jejich odborný postup, nepřibývá. Chci vás všechny, kteří kolínskou nemocnici navštěvujete, ujistit, že si plně uvědomujeme palčivost tohoto tématu. V rámci projektu Učící

MUDr. Petr Chudomel ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Text: Bc. Daniel Veselý, personalista ONK, a. s.

Jaká témata jsou z vašeho pohledu nejaktuálnější? Na prvním místě musím zmínit financování nemocnic, obzvláště těch krajských. Je velmi dobře známo, že podíl HDP, který plyne do zdravotnictví, je u nás v rámci evropských zemí podprůměrný. A tento rok musíme počítat s dalším snížením objemu prostředků, který nám z pojišťoven plyne. V rámci toho stupňujeme tlak na naše dodavatele s cílem snížit náklady na energie, služby, léky i materiál v maximální možné míře. Záměrem není zhoršit kvalitu péče, ale dosáhnout maximální efektivity vynakládaných prostředků. Za tímto účelem obnovujeme činnost vlastního obchodního oddělení, které bylo dosud outsourcováno.

A jak pohlížíte na celkové prostředí nemocnice? Nemám radost z nepořádku v okolí nemocnice a nedostatku parkovacích míst v jejím okolí. V rámci možností se snažíme udržovat uvnitř nemocničního areálu navzdory neustálému stavebnímu ruchu pořádek. Víme o nerovnostech na areálových komunikacích, o nedostatečně upravených záhonech, neprořezaných křovinách. Opravujeme a udržujeme je v míře nezbytné, protože nejsou stavěny na zátěž těžkých automobilů stavebních firem. O parkování v okolí nemocnice bylo napsáno mnoho, ale v současné době nemocnice bohužel nedisponuje prostředky, kterými by byla schopna nedostatek parkovacích míst nějak ovlivnit. Zdaleka to však neznamená, že bychom o tomto problému nepřemýšleli a nehledali variantní řešení, a to jak v naší režii, tak i ve spolupráci s kolínskou radnicí.

Po dvouletých náročných přípravách pro- gramotnosti, kurzy cizího jazyka, kurzy řízení pracovjektu můžeme hrdě oznámit, že kolínská nemocnice ního výkonu, kurzy pro sanitáře, odborné semináře se začala učit. K dispozici máme dvě multimediální a o příspěvky na vzdělávací akce. Za úspěch a motiučebny vybavené moderní výpočetní, projekční a au- vaci pro personál považujeme zařazení kurzu komudiotechnikou. Vzdělávání bude probíhat v následu- nikace a kurzu rozvoje počítačové gramotnosti do jících asi sedmnácti měsících. Osm vzdělávacích modulů projektu je určeno Účastníci tedy mají k dispozici především pro lékaře a zdravotnický personál. dostatek termínů a možností se daných vzdělávacích akcí zúčastnit. Pouze kurz anglického jazyka probíhá je- kreditního systému pro střední zdravotnický persodenkrát týdně po celou dobu trvání projektu. Celkem nál. Dále se pokusíme tyto kurzy „okreditovat“ též se projektu zúčastní více než 840 zaměstnanců ONK. pro lékaře, a to včetně odborných seminářů. Největší Za účast na kurzech účastníci neplatí, veškeré vzdě- zájem byl dle očekávání o kurz cizího jazyka, jehož lávání a zázemí je hrazeno z prostředků projektu. kapacita byla naplněna během jednoho dne. Projekt sestává z osmi vzdělávacích modulů, které Velmi nás těší zájem našeho personálu o účast na jsou převážně určeny pro lékaře a střední zdravot- vzdělávacích kurzech a věříme, že projekt bude přínický personál. Konkrétně se jedná o kurzy komu- nosný nejen pro účastníky, ale též pro efektivitu a kvanikace ve zdravotnictví, kurzy rozvoje počítačové litu poskytované péče.

Kurz rozvoje počítačové gramotnosti

26

27



Aktuálně

Aktuálně

Hektický březen v kolínské nemocnici na zahájení výstavby objektu D, kde bude soustředěna veškerá péče o dětské pacienty naší nemocnice. Zároveň nemocnice zpracovala a podala žádost o získání prostředků z regionálního operačního programu na komplexní rekonstrukci stávajícího objektu dětského oddělení. Podle zpracovaného projektu III. etapy rekonstrukce a dostavby kolínské nemocnice v něm budou umístěny lůžkové jednotky oddělení ORL, očního oddělení a cévní stanice chirurgického oddělení. V objektu budou vybudovány i operační sály pro oční a ORL oddělení a navazující ambulantní pracoviště. V přízemí objektu zůstanou zachovány zubní ordinace s perspektivou rozšíření péče o menší sto-

Nahoře: Nad aktuální situací se zamýšlí ekonomický náměstek ředitele nemocnice ing. Roman Uhlík. Dole: Nadstandardní pokoje v novém pavilonu nabízejí pacientům maximální komfort.

Březen pak byl naplněn řadou akcí, jejichž význam je pro chod nemocnice a její perspektivy zásadní. Březnové priority lze shrnout do několika oblastí: V březnu finišovaly dokončovací práce a instalace vybavení na výstavbě nového objektu F – lůžkové jednotky operačních oborů – tak, aby kolaudační řízení a následné otevření objektu pro pacienty proběhly v první polovině dubna bez potíží. Pokračuje rekonstrukce objektu N – budoucích lůžkových a ambulantních pracovišť neurologie, ortopedie a biochemických laboratoří. Souběžně probíhá i příprava

Text: Ing. Roman Uhlík, ekonomicko-technický náměstek ONK, a. s.

V průběhu ledna a února roku 2011 věnovalo vedení kolínské nemocnice největší pozornost jednání s lékaři v rámci jejich akce „Děkujeme, odcházíme“. Díky konstruktivnímu přístupu obou stran se podařilo provoz nemocnice zajistit bez jakéhokoli omezení.

matochirurgické výkony. Rekonstrukcí tohoto objektu bude dokončena výstavba a modernizace rozsáhlého komplexu s téměř 350 lůžky a řadou ambulantních pracovišť. Dalším významným projektem kolínské nemocnice je žádost o finanční prostředky z integrovaného operačního programu na vybavení iktového centra. Statut iktového centra získala nemocnice a její neurologické oddělení v roce 2010 a hlavním cílem je zkvalitnění péče o pacienty po cévním krvácení do mozku. V rámci této akce bychom chtěli pořídit přístrojové vybavení nejen pro vyšetřování a léčbu pacientů, ale i pro jejich rehabilitaci. Pořízena by pak mohla být technika pro resuscitační a intenzivní péči pro iktovou jednotku neurologického oddělení, dále technika ke zlepšení úrovně sonografických vyšetřovacích metod a získání dalších možností při vyšetřování na počítačovém tomografu. Zcela nové možnosti a novou kvalitu by nemocnice získala pořízením sofistikovaných rehabilitačních strojů k rehabilitaci pacientů po cévních mozkových příhodách. Rozběhla se i akce na podporu vzdělávání zaměstnanců Učící se nemocnice. Tato akce je financována z evropských prostředků a zahrnuje několik oblastí

vzdělávání, které jsou zaměřeny mimo jiné na zdokonalování znalostí cizích jazyků, počítačových znalostí a dovedností. Zvláštní důraz se klade i na odborný rozvoj zaměstnanců a na zlepšení komunikace s klienty nemocnice pro lékaře, zdravotní sestry i další personál. Po skončení akce „Děkujeme, odcházíme“ jsme obnovili jednání se zdravotními pojišťovnami o výši a podmínkách úhrad zdravotní péče v roce 2011. Dlužno podotknout, že v některých případech stále ještě dokonce nejsou uzavřeny smluvní dodatky na výši úhrad pro rok 2010. Předmětem jednání je i způsob transferu finančních prostředků na navýšení platů zdravotních sester a lékařů. Musíme uvést, že požadavky nemocnice a návrhy zdravotních pojišťoven se často velmi liší. Nemocnice požaduje, aby zdravotní pojišťovny financovaly tato navýšení průběžně a v plné výši. Pojišťovny nabízejí úhrady s časovým posunem, který činí v některých případech i řadu měsíců, a nabízejí i nižší částky navýšení než stanoví úhradová vyhláška. Je smutným paradoxem, že ač ministerstvo zdravotnictví podepsalo se zástupci lékařů memorandum, ve kterém se zavazuje k navýšení platů, tak není schopno zajistit, aby všechny zdravotní pojišťovny tento jeho slib respektovaly.

Písmenem F je označen ultramoderní pavilon s lůžkovými jednotkami operačních oborů.

28

29



Urologie

Primář urologického oddělení MUDr. Jan Jandejsek tvrdí:

„Důležité je nebát se a Přijít včas“ O prostatě a jejích onemocněních se v posledních letech mluví stále více. Proto jsme opět oslovili MUDr. Jana Jandejska, abychom mu položili několik otázek zaměřených právě tímto směrem.

MUDr. Jan Jandejsek

Jaké jsou nejčastější příznaky onemocnění prostaty? Nejčastějším onemocněním je nezhoubné zvětšení prostaty a nádor prostaty. Obě diagnózy jsou bohužel velice časté a trpí jimi prakticky veškerá mužská populace. Se stoupajícím věkem stoupá frekvence výskytu těchto onemocnění. Nezhoubné zvětšení prostaty je provázeno různými obtížemi při močení – časté močení, slabý proud moči nebo noční močení. Tyto klienty je potřeba pečlivě vyšetřit, stanovit diagnózu a odlišit zvětšení prostaty od jiných onemocnění, které mohou mít podobné

příznaky, například močové infekce. Důležité je, že obdobné příznaky může mít i nádor prostaty. To je onemocnění, které se bohužel v současné době vyskytuje jako jedno z nejčastějších nádorových onemocnění u mužů. Pokud zachytíme toto nádorové onemocnění v časném stadiu, což znamená, že nádorové buňky neopustí vlastní prostatu, jsme schopni nabídnout léčbu, která vede k vyléčení nádoru. To je velice důležité, a proto je nutné, aby klient nepodcenil jakékoli příznaky, které se u něj objeví v souvislosti s močením, a raději odbornou pomoc vyhledal co nejdříve.

Odhalíte při vyšetření ve vaší ambulanci, zda se jedná o zvětšenou prostatu, nebo o nádorové onemocnění? Každý klient u nás projde základním urologickým vyšetřením, při kterém všechny vyšetřujeme fyzikálně. To znamená, že vyšetříme pohmatem břicho, mužské pohlavní orgány a prostatu. Dále provedeme ultrazvukové vyšetření močového traktu a vyšetříme také krev a moč. Vyšetření krve je poměrně důležité, protože v urologii existuje ukazatel nádorového onemocnění prostaty – PSA (prostatický specifický antigen). Je-li tento nádorový ukazatel v krvi zvýšený, může signalizovat nádorové onemocnění prostaty. Dá se nezhoubnému onemocnění prostaty nějakým způsobem předcházet? Nezhoubnému zvětšení prostaty předcházet nelze, nádorovému také ne. Příčina vzniku obou nemocí je předmětem zkoumání. Existují různé teorie, proč dochází k nádorovému bujení v oblasti prostaty. Žádná teorie ale zatím nebyla stoprocentně úspěšná. Je zde ale jeden důležitý fakt, který by si měl každý klient zapamatovat. Pokud se v rodině, v mužské populaci, již vyskytlo nádorové onemocnění, je daleko vyšší pravděpodobnost vzniku nádoru prostaty u všech mužských potomků v přímé rodinné linii. Podle urologické společnosti by každý muž nad padesát let věku, i když nemá žádné obtíže s močením, měl být alespoň jednou ročně vyšetřen urologem. Provede se základní vyšetření prostaty pohmatem a doplní se vyšetřením krve, stanovením hodnoty PSA. Pokud jsou výsledky v normě a klient nemá žádné obtíže s močením, pak je vyšetřován jednou za rok. Pokud se ale v rodině vyskytne nádorové onemocnění prostaty, pak klienty od 45 let věku sledujeme a vyšetřujeme je podrobněji. Může u pacientů s diagnózou zvětšené prostaty dojít k nádorovému onemocnění? Ano, bohužel může. Všichni klienti naší urologické ambulance jsou velice pečlivě sledováni a podrobně vyšetřováni. Všichni klienti, ať již trpí jakýmkoliv urologickým onemocněním, jsou alespoň jednou ročně vyšetřeni tak, abychom byli schopni objevit nádor prostaty. Je to nastavený standard, který dodržujeme. Lze zvětšenou prostatu úplně vyléčit? V současné době je naší snahou, abychom mohli léčit klienty se zvětšenou prostatou v časném stadiu onemocnění. To znamená, že muži si uvědomí, že začali chodit během noci močit, což dříve nedělali, nebo

Foto: © Paul Hakimata / Dreamstime.com

Urologie

mají pocit slabšího proudu moče. V těchto případech jsou tito muži pro nás ideálními klienty, můžeme jim doporučit poměrně široké spektrum léčby zvětšené prostaty. Většinu mužů, kteří k nám začnou chodit v tomto časném stadiu a chodí k nám dlouhodobě, jsme schopni léčit tak, že nemají výrazné obtíže, které je neobtěžují v běžném životě a nesnižují jim kvalitu života. Velké procento klientů se k nám ale dostane až tehdy, když jsou potíže výrazně vyjádřené. V těchto případech nabízíme operační řešení, které prakticky u všech klientů potíže s močením odstraní. Na potíže s prostatou jsou v reklamách nabízeny spousty různých preparátů. Jsou účinné nebo pouze slouží jako doplněk stravy? Veškeré preparáty, vyjma jednoho, které jsou na našem trhu volně dostupné a klienti si je mohou zakoupit bez receptu, jsou doplňky stravy. Doplňky neuškodí, ale ani nevyléčí. Vhodnější je léčba z rukou odborného lékaře urologa doplněná některým z těchto přípravků. Nezatracuji je, ale také nepodporuji.

Rakovinné buňky prostaty

30

31



Úvod

VZP

Dubnová návštěva VZP

Rozhovor s ředitelkou Nemocnice Kutná Hora:

„Chirurgové mi dělají radost“ Ani kutnohorské nemocnici se nevyhýbají změny. Tou nejviditelnější je proměna chirurgické ambulance, kterou JUDr. Alice Opočenská, a nejen ona, vznosně nazývá „branou do nemocnice“.

Jak již samotný nadpis napovídá, do Nemocnice Kutná Hora zavítala návštěva složená z členů krajské pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny. Jmenovitě mělo vedení nemocnice možnost setkat se s ředitelkou odboru zdravotní péče MUDr. Simonou Martinkovou a ředitelem krajské pobočky a náměstkem ředitele VZP ing. Pavlem Pivrncem.

jsou přestěhovány a našimi pacienty plně využívány, prostory čekáren traumatologické ambulance a chirurgické recepce jsou připraveny ke spuštění provozu hned, jak bude odvezeno nefunkční CT , které má v našich prostorách umístěno město Kutná Hora, a převezeno novému majiteli. Licence na rozšíření užívání medicínského informačního systému Medicalc o objednávání pacientů je také připravena k využití.

V minulém čísle hovořil ekonomický náměstek o tvorbě rozpočtu, vy jste se v předminulém čísle věnovala také číslům. Znamená to snad, že kromě hlídání ekonomiky provozu nemocnice se v Kutné Hoře nic nového neděje? Tak to určitě není. Právě naopak. Únor a březen letošního roku byly ve znamení příprav a realizace stěhování chirurgické ambulance. Tato ambulance je, jak s oblibou s panem primářem Markem konstatujeme, branou do naší nemocnice. A musím konstatovat, že v nastavení fungování naší nemocnice branou, která měla na letošní rok naplánovanou velkou změnu v podobě provozu v nových prostorách, a to v přízemí hlavní budovy, tedy ne v budově polikliniky, ale v hlavní budově nemocnice, dále rozšíření o nové prostory a fungování traumatologické ambulance a v neposlední řadě zavedení objednávkového systému návštěv pacientů, který má za úkol vyvést administrativní činnosti související s ošetřením pacientů z ordinace chirurga, a tím realizovat zkrácení čekací doby v čekárně před chirurgickou ordinací. V jakém stadiu je zmíněná změna v současnosti? Mohu konstatovat, že s tímto úkolem ještě nejsme hotovi na 100 %, ale s velkou částí jsme již hodně pohnuli. Dvě chirurgické ambulance v hlavní budově

Můžete se při realizaci plánů spolehnout na zaměstnance? Všechny změny, o nichž zde hovořím, by zůstaly jakýmsi plánem ředitelky, kdyby nebylo lidí, kteří tuto vizi naplní. A nejen jednou. Naplňují a zlepšují ji svou každodenní prací. A zde je na místě můj dík. Děkuji Středočeskému kraji, díky jehož investiční dotaci budeme moci ještě v letošním roce pracoviště příjmu chirurgických oborů rozšířit o rentgen s nepřímou digitalizací. Naši pacienti tak budou mít k dispozici moderní rentgenové pracoviště přímo v příjmové části hlavní budovy nemocnice. Děkuji týmu chirurgického oddělení pod vedením primáře MUDr. Vladimíra Marka, kteří změnu tváře „brány do naší nemocnice“ nesou na svých bedrech a ke spokojenosti vedení postupnými kroky realizují. JUDr. Alice Opočenská ředitelka Nemocnice Kutná Hora

Důvodem návštěvy bylo představení a prohlídka nemocnice, seznámení se s koncepcí rozvoje nemocnice, spolupráce s Oblastní nemocnicí Kolín a předložení plánovaného vývoje počtu nemocničních lůžek od 1. ledna 2010 do 1. července 2011. Koncepce rozvoje a návrh restrukturalizace počtu akutních lůžek v Nemocnici Kutná Hora byly vypracovány a předloženy na základě tvrdých dat týkajících se počtu ošetřených pacientů, počtu hospitalizací, počtu ošetřovacích dnů a z toho vyplývajícího průměrného využití lůžkového fondu nemocnice (viz tabulka). Z těchto dat vedení nemocnice prezentovalo pozitivní trend v poskytování lůžkové péče v naší nemocnici. Oddělení Interna Chirurgie MOJIP LDN

Průměrná obložnost při zachování průměrné délky hospitalizace (viz údaje v tabulce) je na jednotlivých lůžkových odděleních následující: interna 93,25 %, chirurgie 85,23 %, MOJIP 77,88 % a LDN 89,27 %.

Čekárna akutního centrálního příjmu chirurgických oborů

Co bylo součástí prohlídky a jaká byla odezva od VZP? Jednalo se o celkovou prohlídku nemocnice se zaměřením na renovované pracoviště. Velmi kladně byla hodnocena celková koncepce uspořádání pracovišť, především nová koncepce poskytnutí péče pacientům při příjmu – akutní centrální příjem chirurgických oborů. Velice pozitivně byla hodnocena čistota pracovišť.

Počet hospitalizací (leden–březen) 2010 2011 580 401 123 102

662 512 105 140

Průměrná délka hospitalizace (leden–březen ve dnech) 2010 2011 5,91 5,56 6,65 4,78 5,13 5,84 30,52 21,19

32

33



Chirurgie

Chirurgie

Chirurgické oddělení v kostce

Chirurgické oddělení spolu s chirurgickou ambulancí poskytuje nepřetržitou základní péči o dospělé i dětské pacienty. Péče o ně je soustředěna do dvou, resp. tří traktů – ambulantního, lůžkového a chirurgické části multioborové JIP. Nedílnou součástí chirurgického oddělení jsou operační sály, které jsou umístěny v přístavbě u levé části nemocnice s moderní a špičkovou technikou. Dalším oddělením patřícím k chirurgii je centrální sterilizace. Jejím úkolem je zabezpečit požadavky všech oddělení, LSPP, soukromých lékařů a záchranné služby. Je moderně vybavena mycími automaty, sterilizátory a chemickým sterilizátorem, kde se provádí formaldehydová sterilizace.

Sesterna chirurgického oddělení

Ambulantní trakt Ambulantní složka, která se od neděle 20. března 2011 nově nachází v přízemí přístavby hlavního pavilonu vedle CT vyšetřovny, zahrnuje nepřetržitý provoz všeobecné chirurgické ambulance, dále provoz specializovaných ambulancí (traumatologické a urologické), ortopedické ambulance a v nepo-

slední řadě konzultační poradnu pro složitější případy, kterou vede primář MUDr. Vladimír Marek. Lůžkový trakt Lůžková péče je pacientům poskytována na třech stanicích. Aseptická část chirurgického oddělení je moderně zrekonstruována, pro pacienty jsou zajištěny jedno-, dvou- a třílůžkové pokoje vybavené televizí, vlastním sprchovým koutem a WC. Další tři pokoje jsou čtyřlůžkové, každý je vybaven televizí a mají společnou bezbariérovou koupelnu a moderní oddělené sprchové kouty a WC. Tato lůžková stanice se nachází ve druhém poschodí nemocnice. Septická část chirurgického oddělení je dočasně přestěhována do přízemí nemocnice. Pokoje pro pacienty jsou zde tří- a čtyřlůžkové. Všechny jsou nově vymalované. Pacienti zde mají k dispozici moderní bezbarié-

rovou koupelnu, zrekonstruovaný sprchový kout a WC. Přístup k internetu je realizován sítí wifi a vše doplňuje téměř individuální péče obětavého personálu. Třetí stanicí je multioborová JIP, která úzce spolupracuje s chirurgickým oddělením, kde jsou k dispozici lůžka pro komplikované a pooperační stavy pacientů. Tito pacienti jsou pod stálým, čtyřiadvacetihodinovým dohledem sester a lékaře anesteziologa. Chirurgická péče je zajišťována konsiliární formou. Nejčastější zdravotnické výkony na oddělení Spektrum výkonů na chirugickém oddělení zahrnuje prakticky veškeré výkony v oblasti břišní chirurgie – operace břišních kýl, nádorových onemocnění či řešení náhlých příhod břišních. Některé výkony mohou být prováděny laparoskopicky – operace slepého střeva (apendektomie), žlučníku (cholecystektomie), sutura perforovaného žaludečního vředu a laparoskopická revize dutiny břišní při chronických bolestech. Je třeba zdůraznit, že nově byla na chirurgickém oddělení zavedena laparoskopická operativa kýl. Jedná se o velice moderní a progresivní metodu, která podstatně zkracuje pooperační bolesti pacienta i jeho hospitalizaci. Dále je třeba se zmínit o úrazové chirurgii. Její spektrum zahrnuje veškeré výkony, které je okresní nemocnice schopna poskytnout. Ošetřujeme všechna končetinová traumata,

nově jsme rozšířili péči o pacienty se sportovními úrazy, zejména artroskopii kolenního kloubu, která je obyčejně spojena s jednodenní hospitalizací. Péči v dohledné době rozšíříme i o plastiky zkřížených vazů kolenního kloubu, zatím pouze u vybraných zdravotních pojišťoven. Na chirurgickém oddělení se provádí mnoho dalších operačních výkonů, např. operace křečových žil (varixů), hemoroidů a v neposlední řadě drobné výkony ortopedické povahy. Mezi tyto výkony patří operace karpálních kanálů, halluxy, lupavé prsty, úžinové syndromy lokte a epikondylitidy.

Ordinační hodiny Všeobecná chirurgická ambulance zajišťuje nepřetržitý provoz (od 17.00 jako pohotovostní služba) po–pá 7.00–15.30, 15.30–7.00 so, ne, svátky nepřetržitě Traumatologická ambulance MUDr. Michal Hamtil: pondělí 9.00–11.00 MUDr. Václav Panáček: pátek 9.00–11.00 Ortopedická ambulance MUDr. Petr Geřábek: čtvrtek 10.00–12.00 Urologická ambulance MUDr. Miloš Broďák: úterý 9.00–13.30 středa 9.00–12.30 Konzultační poradna Prim. MUDr. Vladimír Marek: středa 10.00–12.00 Návštěvní hodiny na chirurgickém oddělení (lůžka) po–pá: 13.00–18.00 so, ne, svátky: 13.00–18.00 V případě potřeby udělí primář oddělení výjimku.

Vyšetřovna

34

35



Osobnost

Stravování

KUTNÁ HORA, nebo Nymburk? Hlavní je pacient O krátké představení jsme požádali primáře chirurgického oddělení MUDr.Vladimíra Marka. Mohl byste pacientům přiblížit svá studia a lékařskou praxi? Po maturitě na poděbradském gymnáziu jsem absolvoval vysokou školu FVL-UK Praha. Jelikož jsem v té době, a je tomu tak doposud, bydlel v Nymburku, nastoupil jsem následně jako sekundární lékař na oddělení patologické anatomie nymburské nemocnice. Poté jsem šestnáct let působil jako sekundární lékař na chirurgickém oddělení. Během těchto let jsem složil atestaci I. a II. stupně v oboru chirurgie

MUDr. Vladimír Marek

V kutnohorské kuchyni Jídelní lístek (tzv. rozvrh stravy pro nemocné) na celý týden dopředu podle jednotlivých typů diet plánuje dietní sestra Stanislava Klečáková. Zaměstnanecké obědy, obědy pro externí strávníky a rovněž některé typy diet sestavuje vedoucí stravovacího provozu Šimon Pečenka.

a zhruba tři roky provozoval souběžně na zkrácený úvazek soukromou chirurgickou praxi – chirurgickou ambulanci ŽP Nymburk. Následovalo působení ve funkci primáře chirurgického oddělení nemocnice v Městci Králové. Vrátil jsem se do nymburské nemocnice, a to do funkce zástupce primáře, následovalo pověření vedením oddělení chirurgie a řízení nemocnice v Nymburku. V současné době zastávám funkci primáře chirurgického oddělení Nemocnice Kutná Hora.

Na základě těchto podkladů je zaměstnanci děném pracovišti samozřejmostí. Kromě stravy pacistravovacího provozu vypracován výkaz spotřeb po- entů a zaměstnanců se největší počet jídel připravuje travin na den, kde se podrobně rozepisuje množství pro pečovatelskou službu. Jedná se o stravu na celý jednotlivých surovin dle výměrek – technologických týden, pouze obědy v počtu zhruba 110 denně, o víkenpostupů. Podle výkazu spotřeb se vyskladní konkrétní dech 80. Pro centrum Bartoloměj rovněž celý týden, druhy a množství surovin pro Ve dvousměnném stravovacím provozu nemocnice přípravu pokrmů. se každý den připraví na 480 jídel. Samotná jídla se připravují v prostorách kuchyně, která se spolu s téměř kompletním zázemím stravovacího projde o stravu od snídaně až po večeři o objemu zhruba vozu nachází v suterénu hlavního pavilonu nemocnice. 60 obědů denně. Ve stravovacím provozu se tedy Dvousměnný provoz zajišťuje na ranní směně sedm připraví a uvaří přibližně na 480 jídel denně. až osm zaměstnanců kuchyně a na odpolední směně Ke stravovacímu provozu samozřejmě patří i jídelna, (mimo středu a víkendů) dva kuchaři, kteří zajišťují kterou v čase obědů (11.30-13.00) kompletně obslustravu v témže rozsahu jako ranní směna, kromě obědů hují dva zaměstnanci provozu. Samotnými strávníky je pro pečovatelskou službu a pro zaměstnance. Pro jídelna navštěvována v hojném počtu. Strava pro pacibližší představu je ranní směna rozdělena takto: stu- enty je v průběhu dne distribuována přímo na oddědenou kuchyni (saláty, pečivo, studené večeře) zajiš- lení několikrát denně v přihřívacích vozících. Dopravu ťuje jeden pracovník, přílohy (polévky, pitný režim) jídla pro externí strávníky, především pro již zmíněnou dva a hlavní jídlo (strava pro pacienty, zaměstnance pečovatelskou službu a centrum Bartoloměj, si zajiša externí strávníky) dva až tři kuchaři. Určitá vzá- ťují samotní zaměstnanci těchto zařízení ve vlastních jemná pracovní výpomoc je na tomto pozitivně nala- stravovacích nádobách.

Kuchyně při přípravě obědů, aktuálně sekané svíčkové s houskovým knedlíkem

36

37



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:

„Elektronické objednávání ušetří čas všem“ Benešovská nemocnice se snaží udržet krok s dobou, a tak kromě zahájení velké rekonstrukce operačních sálů a novostavby budovy transfuzního a hematologického oddělení nejen investuje do nových metod, ale vychází pacientům vstříc i výraznou modernizací systému objednávání. I o tom jsme hovořili s MUDr. Miličem Řepou, MBA. Stavební práce postupují dle harmonogramu, betonují se základy a konstrukce. Zároveň se celá nemocnice připravuje na plánované omezení činnosti operačních sálů, které je pro rekonstrukci nezbytné. Díky pečlivé koordinaci však proběhne během letních prázdnin s minimálním dopadem na pacienty. Čeho si pacienti naopak všimnou? Nejvíce asi pacienti zaregistrují nový elektronický systém objednávání přesně na čas. Bude znamenat omezení čekacích dob, volbu termínu, a tedy úsporu času pro pacienty a plynulejší práci pro zdravotníky. Tento projekt se rozbíhá od počátku dubna, v dalších etapách se může rozvíjet třeba až k objednávání po internetu.

Rekonstrukce je v plném proudu V Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov probíhají stavební práce související s plánovanou investiční akcí – rekonstrukcí operačních sálů a plánovanou novostavbou budovy pro transfuzní a hematologické oddělení. Od 16. února 2011, kdy stavbu slavnostně zahájil hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath, již uplynul nějaký čas, a z tohoto důvodu je možné na obou staveništích vidět změny související s výstavbou – na operačních sálech se již chystá železobetonová konstrukce a u budovy pro transfuzní a hematologické oddělení probíhá betonování podkladových betonů. Termín dokončení rekonstrukce a dostavby operačních sálů včetně oddělení ARO je 15. prosinec 2011 a nová budova transfuzního a hematologického oddělení bude dokončena do 15. února 2012.

MUDr. Milič Řepa, MBA ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.

Co se stalo nového za poslední měsíc? Stále investujeme do nových metod – pořídili jsme nový přístroj na diagnostiku glaukomu na oční oddělení, máme nový ultrazvukový přístroj nejvyšší třídy na kardiologii a interně, zavádíme zcela novou metodu na rehabilitaci – rázovou vlnu, která dokáže řešit dosud obtížně léčitelné chronické obtíže pohybového ústrojí. Naši aktivitu rozšiřujeme i do sousední Vlašimi. Zde jsme otevřeli novou interní ambulanci, o níž je řeč v rozhovoru s MUDr. Michalem Oščipovským. Plánujeme rovněž rekonstrukci a další rozšíření diabetologie, kterou zde již provozujeme. Obě oddělení budou těsně navázána na internu v Benešově. Jak pokračují stavební práce na rekonstrukci operačních sálů a novostavby budovy pro transfuzní a hematologické oddělení?

Úplná novinka v rehabilitaci Rázová vlna je zcela nová metoda pro léčbu bolestivých úponových syndromů. Chronická onemocnění kloubů, patní ostruhy a tenditidy Achillovy šlachy, jinak léčitelné pouze obtížně, reagují na terapii rázovou vlnou s velmi dobrým efektem. Nový přístroj BTL 5000 je nově instalován na rehabilitačním oddělení, kde lékařky navrhnou vhodný léčebný program. Tato inovativní metoda je dostupná po telefonickém objednání i bez doporučení. Není hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

38

39



Rozhovor

Rozhovor

Primář gynekologicko-porodnického oddělení MUDr. Stanislav Matoušek říká:

„Pacientky se u nás musejí cítit dobře“ Porodnice v Benešově je druhá největší v kraji z hlediska počtu porodů (více než 1 250 novorozenců v minulém roce). Gynekologicko-porodnické oddělení benešovské nemocnice patří k největším ve Středočeském kraji. O rozhovor jsme požádali jeho primáře MUDr. Stanislava Matouška. Jak je na tom vaše oddělení v současnosti? Oddělení má velkou tradici, bylo jedním z nejdříve založených oddělení v naší nemocnici. Nejdůležitějším mezníkem v novodobé historii oddělení byl rok 2002, kdy budova oddělení prošla generální rekonstrukcí a dostalo se jí přístavby. Od té doby sídlíme v moderním pavilonu, který nám i pacientům po všech stránkách vyhovuje.

do dutiny břišní vpraví dva operační nástroje a optika. Tímto způsobem se dá odstranit děloha nebo vaječníky. Výhodou této metody je kratší doba hojení, kratší pobyt v nemocnici a lepší rekonvalescence. Již několik let provádíme moderní operační léčbu inkontinence moči pomocí TOT pásky, kterou zavádíme pod močovou trubici a tím velice rychle a efektivně zbavujeme pacientky problémů s únikem moče.

A co děláte v porodnictví? Kolik vás na oddělení pracuje? V porodnictví díky více než 1 200 porodů v loňském Na oddělení pracuje 8 lékařů, 22 porodních asistentek roce patříme k jedné z největších porodnic v kraji. Meza zdravotních sester, 8 sanitářek a jedna administra- níkem v naší péči byl rok 2006, kdy jsme získali titul tivní pracovnice. Máme celkem 51 lůžek, z toho je 30 „Baby Friendly Hospital“, tedy Nemocnice přátelská gynekologických a 21 porodnických. Na těchto lůžkách k dětem, jako jedna z prvních porodnic v našem kraji. se za minulý rok vystřídalo více než 1 200 maminek Všechny matky po porodu mohou využívat tzv. „roopo porodu a téměř 2 000 žen po operaci. ming in“, tj. přítomnost dítěte 24 hodin u maminky. Přítomnost rodinného příslušníka u porodu je na Jak jsou vaše pokoje vybaveny? našem oddělení vítána a této možnosti využívá více Všechny pokoje jsou standardně vybaveny sociálním než 40 % rodiček. Naší snahou je, aby se u nás rodička zázemím – WC a sprchou. Pokoje jsou většinou dvou- cítila dobře, nebyla stresována novým prostředím či třílůžkové. Stejně jako v jiných nemocnicích, i my a aby na období, kdy přivedla svého potomka na máme pro zajištění většího soukromí jedno- a dvou- svět, ráda vzpomínala. Tak jako v řadě jiných porodlůžkové pokoje, tzv. nadstandardní, za které si paci- nic i u nás na viditelném místě máme umístněný baby entky připlácejí. Na porodnici některé tyto pokoje box pro krizové situace v životě rodičky. mají i rozkládací křeslo ve formě lůžka pro partnera rodičky, takže partneři mohou radostné chvíle po Jak jste se vypořádali s nárůstem počtu porodů? narození dítěte trávit spolu a posléze rádi vzpomí- I my jsme vzhledem k „baby boomu“, který u nás nat na období strávené v porodnici. nastal, museli přistoupit k registraci maminek před porodem. Registraci provádíme formou sepsání poroJaké výkony na vašem oddělení provádíte? dopisu ve 36. týdnu těhotenství. Preferujeme, ale V gynekologické části oddělení provádíme diagnos- nenařizujeme, aby od té doby rodičky chodily k nám tiku a léčbu všech gynekologických onemocnění do poradny a aby se seznámily s novým prostředím včetně hospitalizace raných stadií těhotenství. Pro- i personálem, takže při vlastním porodu budou přivádíme veškeré břišní a vaginální operace. V souladu cházet do prostředí, které je jim již známé a které je s celosvětovým trendem se dnes nejvíce přikláníme nebude stresovat. Vycházíme vstříc i párům, které k laparoskopickým technikám, to znamená k prove- mají problémy s otěhotněním. Každý týden má u nás dení malých řezů na přední břišní stěně, kterými se lékař z pražského Centra asistované reprodukce

pevně stanovené ordinační hodiny, takže odpadá někdy složité dojíždění. Jaké máte přístrojové vybavení? V současné době jsme dobře vybaveni. Musíme se pochlu bit pěti zánovními monitory na snímání ozev plodu, dále moderním ultrazvukovým přístrojem s tzv. 4D obrazem, který může zobrazit plod v děloze matky zcela plasticky v reálném čase. Letos jsme pro větší pohodlí pacientek přešli na používání jednorázových plastových vyšetřovacích zrcadel, která se po použití likvidují, místo dřívějších kovových a resterilizovatelných. A co chystáte do budoucna? V letošním roce je naší největší prioritou úspěšně absolvovat přestavbu operačních sálů a těšit se na

práci v novém a moderním prostředí. V současnosti rozjíždíme ve spolupráci s rehabilitačním oddělením cvičení pro ženy s poruchou udržení moči. Pro těhotné chystáme odpolední nebo večerní cvičení opět ve spolupráci s rehabilitačním oddělením za přítomnosti fyzioterapeuta a porodnické asistentky. Snahou veškerého personálu je, aby se u nás pacientky cítily dobře a neměly z pobytu na našem oddělení stresující pocity.

Gynekologicko-porodnické oddělení Máchova 400, 256 30 Benešov u Prahy, pavilon G tel. 317 756 348, [email protected]

MUDr. Stanislav Matoušek

40

41



Interna

Interna

Lékař interní ambulance ve Vlašimi MUDr. Michal Oščipovský tvrdí:

„Propojení s nemocnicí je více než přínosné“ Nemocnice Rudolfa a Stefanie zahájila dne 21. 3. 2011 provoz nové odborné interní ambulance ve Vlašimi. Personálně je zajištěna sestrou Lucií Vosátkovou a MUDr. Michalem Oščipovským, kterého jsme požádali o krátký informativní rozhovor.

MUDr. Michal Oščipovský s pacientem

Co bylo důvodem otevření další interní ambulance ve Vlašimi? Vlašim je poměrně velké středočeské město – centrum Podblanicka s přirozeným spádem okolo 50 000 obyvatel. V minulosti mělo vlastní nemocnici, ale po jejím zániku se snížila dostupnost péče v některých interních nástavbových oborech. V současné době se tato situace postupně zlepšuje a vedení benešovské nemocnice chce k tomuto trendu tímto také přispět. Přináší propojení ambulance s nemocnicí nějaké výhody? Největší výhodou, kromě toho, že ambulanci provozuje velký subjekt s kapitálem a personálními mož-

nostmi, je propojení počítačových systémů, které mi umožní prohlédnout výsledky a lékařské zprávy on-line. Jde o výbornou možnost dostat se včas k informacím, což může ve vyhrocených situacích i zachránit život. Slibujeme si od něj také to, že zajistí určitou kontinuitu péče o pacienta. Myslím tím zejména propojení s moderním gastrocentrem. V této chvíli ve Vlašimi neplánujeme zavést endoskopická vyšetření, chceme využít dostatečné kapacity dobře vybaveného gastrocentra v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, kde endoskopická vyšetření osobně provádím, vždy ve středu a ve čtvrtek. Vzhledem k určité invazivitě vyšetření je zázemí nemocnice bezesporu přínosné, a proto si myslím, že se za těmito

vyšetřeními vyplatí dojet. Ordinace by měla rovněž zajistit kontinuitu v péči o interně nemocné pacienty, kteří byli hospitalizováni na odděleních naší nemocnice a vyžadují navazující odbornou ambulantní péči.

šího pracoviště, a v tom případě se nezdráhám požádat jednotlivé odborníky o pomoc. Kontakty na tato pracoviště mám již za roky, které se pohybuji v medicíně, vytvořeny.

Jste velmi zkušený lékař s několika atestacemi a dlouholetou praxí. Co všechno můžete pacientům v ambulanci nabídnout? Ambulance je zaměřena především na diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího traktu, choroby srdce a cév. Chceme se však věnovat také civilizačním onemocněním, jako jsou poruchy metabolismu tuků a částečně i metabolismu cukrů, poruchám příjmu potravy a metabolickým onemocněním skeletu – zejména osteoporóze. V ambulanci bude pravděpodobně také ultrazvukový přístroj s možností provést vyšetření břicha, srdce a cév. Je možné, že nastane i situace, kdy bude nutné využít superspecializované péče vyš-

Kde se ambulance nachází? Ambulance se nachází ve 4. patře nové polikliniky v Lidické ulici. Ordinace má bezbariérový přístup, velkou čekárnu a pro cestu k nám je možné použít výtah. Jaké jsou ordinační hodiny a jak se k vám mohou pacienti objednávat? Ordinujeme v pondělí, úterý a pátek vždy od 7.00 do 15.30. Pacienti se k nám mohou objednávat na telefonních číslech 317 702 851 a 723 834 159. Pokud to bude situace vyžadovat, ředitel nemocnice do budoucna nevyloučil možnost tuto ambulanci ještě personálně posílit, a to podle potřeb občanů.

Pokoj na interním oddělení benešovské nemocnice

42

43



Úvod

Virová hepatitis

O virových hepatitidách v kostce

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.:

„Výročí slavíme celý rok“ Oblastní nemocnice Příbram se cítí být přímým následovníkem původní Nemocnice v Příbrami, která byla založena před 130 lety. Nejen o tom jsme hovořili s ředitelem nemocnice MUDr. Stanislavem Holobradou.

Virové hepatitidy jsou akutní či chronická onemocnění, která jsou způsobena různými hepatotropními viry. Jednotlivé typy se označují velkými písmeny, liší se způsobem přenosu, intenzitou klinických příznaků a možností přechodu do chronické fáze onemocnění.

Ve svém příspěvku v tomto čísle zmiňuje starosta Příbrami, že ON Příbram patří mezi úspěšné, tradiční žadatele o městské dotace. Kterých projektů se letos žádost nemocnice týká? Ano, o tyto prostředky žádáme již několik let. Vždy je přitom využíváme k obohacení poskytované péče v její lidské rovině. Letos jde o projekty Zdravotní klaun, Hrajeme si s nemocnicí, Nemocnice míří do školek a Dobrovolnické centrum, jehož činnost se rozšíří o canisterapii.

Před více než rokem byly v Příbrami otevřeny hned dva nové pavilony. Jak jejich provoz hodnotíte s odstupem času? V dubnu loňského roku zahájila naše nemocnice provoz pavilonů F a C. I po roce provozu mohu jen potvrdit, co jsem říkal před rokem. Oba pavilony jsou vybaveny špičkovými technologiemi a příjemným prostředím. Oceňují to nejen naši zdravotníci, ale i pacienti. Zároveň se zprovozněním obou nových budov výrazně zkvalitnila zdravotní péče.

MUDr. Stanislav Holobrada ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s. Text: MUDr. Karel Šedivý ml., lékař infekčního oddělení ON Příbram, a. s.

Jaký vztah má současná oblastní nemocnice ke svému významnému výročí? Slaví jej nějak? Během dlouhé a úspěšné historie ošetřila nemocnice miliony pacientů a vychovala velké množství uznávaných odborníků a osobností. Nemocnice slaví toto výročí během celého tohoto roku. Věnována mu bude již třetí letošní akce – velký velikonoční koncert. Zcela určitě to přitom není ke 130. výročí příbramské nemocnice akce poslední.

Nemocnice má zatím v jednom pavilonu pro hospitalizované pacienty k dispozici wifi připojení na internet. Plánujete rozšířit tuto službu i na další budovy a oddělení? Ano, v současné době je wifi připojení funkční v pavilonu I, kde jsou například lůžková oddělení interny, neurologie, infekce a plicní. V nejbližší době se tento projekt rozšíří i na křídlo D2 monobloku. Tam jsou kupříkladu lůžkové jednotky ortopedie, dětského oddělení a chirurgie. Následně by se mělo wifi postupně rozšířit na většinu standardních lůžkových jednotek v nemocnici a poté i na vybraná veřejně dostupná místa, jako je třeba prostor hlavní recepce.

V České republice se setkáváme z virovými hepatitidami typu A, B, C, E a vzácně G. Virová hepatitida typu A má inkubační dobu asi 50 dní a většinou se přenáší fekálně-orální cestou (nemoc špinavých rukou). Pokud nejsou dodržována základní hygienická pravidla, šíří se přímým kontaktem mezi lidmi. Při kontaminaci vodního zdroje dochází k epidemickému výskytu. Na toto je třeba pamatovat při návštěvách exotických zemí, kde je doporučováno používat pouze balenou vodu. Toto onemocnění nepřechází do chronické formy a prognóza nemoci je dobrá. V posledních letech pozorujeme v České republice zvyšování výskytu virové hepatitidy E. Ta má podobný klinický průběh jako virová hepatitida A. Často je importována z rozvojových zemí. Taktéž prognóza u tohoto zánětu jater je příznivá. Žloutenka typu B a C se přenáší krevní cestou, tělními tekutinami a inkubační doba je do 180 dní. Tato onemocnění často přecházejí do chronické fáze. Za mnoho let po nákaze může dojít k jaternímu selhání či ke vzniku rakoviny jater. U virové hepatitidy typu B dochází ke vzniku chronického onemocnění zhruba u 10 % nemocných, u hepatitidy typu C je to až u 75 % nemocných. V posledních letech se virová hepatitida C vyskytuje z velké části u narkomanů, kteří si své drogy aplikují nitrožilně. Akutní virová hepatitida se projevuje nechutenstvím, únavností, nevolností a zvracením, může dojít ke svědění kůže. Typicky se objevuje tmavá moč a světlá stolice. Hlavním příznakem, který dovede nemocného k lékaři, je ikterus (žluté zabarvení kůže a očního bělma). Akutní hepatitida může proběhnout i zcela bezpříznakově, toto platí zejména u virové hepatitidy typu C. Diagnostika onemocnění se opírá o průkaz protilátek v krvi. U virových hepatitid typu B a C lze sledovat úspěšnost léčby za pomoci polymerázové řetězové reakce, kdy zjišťujeme množství viru v krvi. Léčba akutních virových hepatitid je hlavně podpůrná, cílem je chránit jaterní tkáň. Důležitý je klidový a dietní režim. Při přechodu do chronické formy (u hepati-

tidy B a C) je léčba dlouhodobá, relativně nepříjemná a velmi finančně náročná. V posledních letech bylo dosaženo značných úspěchů při léčbě chronických forem hepatitidy typu C, úspěšnost léčby při kombinaci interferonu a ribavirinu je až 80 % . Očkování proti hepatitidě typu B je zařazeno v pravidelném očkovacím kalendáři již u malých dětí a je součástí tzv. hexavakcíny. V České republice je běžně dostupné očkování proti hepatitidě typu A a B monovakcínami nebo vakcínami kombinovanými. Tyto vakcíny jsou cenově dostupné a zajišťují dlouhodobou imunitu. Očkování lze všeobecně doporučit všem věkovým skupinám. Je ale zvláště vhodné pro cestovatele do zemí s vysokým výskytem virové hepatitidy A. V současné době je ve fázi klinického zkoušení vakcína proti hepatitidě typu E. Bohužel i přes intenzivní výzkum není ještě v dohledu vakcína proti hepatitidě typu C.

Virus hepatitidy B

44

45



Rozhovor

Rozhovor

Primář oddělení mikrobiologie a parazitologie MVDr. Petr Ježek říká:

„Při léčbě antibiotiky je nezbytná odpovědnost“ Oddělení klinické mikrobiologie a parazitologie je součástí komplementárních oddělení nemocnice. Provádí mikrobiologické vyšetření veškerého klinického materiálu, kvalitativní i kvantitativní stanovení citlivosti na antibakteriální preparáty. O podrobnější vysvětlení významu mikrobiologie a parazitologie jsme požádali primáře MVDr, Petra Ježka.

Primář oddělení mikrobiologie a parazitologie MVDr. Petr Ježek

Pane primáři, přibližte nám práci vašeho oddělení. Náplní naší práce je především vyšetřování různorodého klinického materiálu (vzorků) od pacientů příbramské nemocnice a od pacientů praktických lékařů a ambulantních specialistů našeho regionu. V těchto materiálech pátráme po patogenních (choroboplodných) mikroorganismech, a pokud se nám je podaří odhalit, vyšetříme je také na jejich citlivost na látky s antimikrobiálním účinkem (např. na antibiotika).

Účinné preparáty potom doporučíme ošetřujícímu lékaři k léčbě takové infekce. Pokud nelze spolehlivě původce odhalit přímo v biologickém vzorku, snažíme se je prokázat nepřímo, to jest přítomností protilátek v krevním séru. Tento způsob však není tak spolehlivý, protože od vzniku infekce po vytvoření detekovatelného množství protilátek může uplynout až několik týdnů. Kromě bakteriálních původců vyšetřujeme na našem oddělení také původce parazitárních, plísňových a mykobakteriálních infekcí.

V nemocnici funguje také Antibiotické středisko. V čem spočívá jeho význam? Antibiotické středisko je důležitou součástí na šeho oddělení. Význam těchto středisek obecně v poslední době vzrůstá a do budoucna bude ještě větší. Je to dáno trvale vzrůstající odolností bakterií na antimikrobiální látky. Odolnosti stále přibývá a vývoj nových molekul není tak rychlý, takže se pomalu dostáváme do vážné situace, kdy budeme nuceni vystačit s tím, co máme, a proto bychom se měli chovat k těmto látkám tak, aby jejich účinnost vydržela co možná nejdéle. Antibiotická střediska slouží právě k tomu, aby doporučovala lékařům správnou terapii ve správný čas, na správného původce, ve správné dávce a po správnou dobu. Také sledují a monitorují výskyt a šíření nejnebezpečnějších mechanismů odolnosti, stejně jako bdí nad výskytem nových jevů a způsobů rezistence ve svém regionu. Při nebezpečném šíření mohou doporučit také účinná opatření k řešení. V naší nemocnici poskytujeme v Antibiotickém středisku denně konzultace v oblasti antibiotické terapie nejen pro naše lékaře, ale také pro praktické lékaře a ambulantní specialisty. V poslední době se často mluví o nadužívání antibiotik. Je tomu opravdu tak? Proč je důležité, aby antibiotika byla užívána jen tehdy, pokud je to nezbytné? V posledních dvou dekádách dochází k vysoké spotřebě antibiotik, což s sebou nese také negativa. Kromě vysokých finančních nákladů to je především vznik a šíření odolnosti mikroorganismů vůči těmto látkám. Jde o celosvětový problém a většina vyspělých států jej řeší často i na vládní úrovni. Odpovědnost je nezbytná nejen na straně lékařů, ale i na straně pacientů. Asi nejvíce nesprávných indikací antibiotické léčby se děje v chladnějších obdobích roku u respiračních infekcí. U těchto onemocnění je většina infekcí virového původu, na něž antibakteriální preparáty neúčinkují, a přesto se na ně předepisují. To je zřejmě nejběžnější způsob nesprávné indikace. Mnohdy se sám pacient dožaduje podání antibiotik, aniž si uvědomuje, že tímto krokem může přispět k prohloubení tohoto problému. Lékař by se měl umět vždy rozhodnout, zda jde o bakteriální nebo virovou infekci, a tudíž jestli bude podání antibiotik užitečné či nikoli. U většiny infekcí dýchacích cest spíše pomůže klid na lůžku, teplý čaj, antipyretika a eventuálně vitaminy.

Skutečně jsou bakterie schopny vytvářet si tak rychle vysoký stupeň rezistence? V čem je to nebezpečné? Ano, mikroorganismy se umějí velice rychle bránit a přizpůsobovat se vlivům, které na ně působí. Musíme si uvědomit, že za 24 hodin proběhne několik jejich generací a v tomto čase dokáží mnohonásobně zvýšit svůj počet. V tomto množství u nich také může vzniknout mnoho nových vlastností, jako je právě třeba nová rezistence na antibakteriální látku(y). Nebezpečné mimo jiné je, že si tuto vlastnost bakterie mohou předávat mezi sebou nejen v rámci jednoho druhu. Pak se taková odolnost může šířit velice rychle. Vaše oddělení zavedlo nedávno novou metodu vyšetřování vzorků. O jakou metodu jde a k čemu se využívá? Jde o polymerázovou řetězovou reakci (PCR). Je to moderní a velmi užitečná metoda umožňující detekci i velmi malého množství choroboplodných zárodků ve vzorku. Každý bakteriální druh obsahuje ve své genetické výbavě (DNA nebo RNA) druhově specifické informace, které jsme schopni identifikovat a daný druh velmi přesně určit. Tato metoda velmi urychlí a zpřesní diagnostiku, a přitom není výrazně dražší než například některá serologická vyšetření. Kde vás můžeme potkat ne dovolené? Spíše na horách, u moře nebo v přírodě? Kam se rád vracíte? O dovolené, pokud to jen jde, se snažím trávit volný čas rozhodně v přírodě. A nemusí to být ani nikde v zahraničí. Raději jsem v pohybu než například na pláži. Hory mám velmi rád, ale k moři se občas také dostanu. Hodně času trávím zde v brdských lesích, kam se vždycky rád vracím a ve skrytu duše doufám, že zůstanou i nadále vojenským újezdem.

Kolektiv oddělení mikrobiologie a parazitologie

46

47



Město

Cévní chirurgie

Město Příbram podporuje zdravotnictví i sociální služby

Jak na křečové žíly? Křečové žíly (varixy) se v naší populaci vyskytují velmi často. Udává se, že po 30. roce života je má každá druhá žena a každý čtvrtý muž. Ve vyšším věku však tento výskyt stoupá až na polovinu mužů a dvě třetiny žen.

Dubnové mimořádné jednání zastupitelstva města Příbrami mělo na programu jediný bod – rozdělení městských dotací. Příbram pomocí svého dotačního systému každý rok podporuje celou řadu organizací působících na území města.

Text: MUDr. Jaroslav Kliment, lékař chirurgického oddělení ON Příbram, a. s.

Starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák a ředitel ON Příbram MUDr. Stanislav Holobrada si prohlížejí nové vybavení kuchyně, které pořídila obecně prospěšná společnost Alka pro své klienty za peníze poskytnuté městem Příbram.

Oblastmi, ve kterých je možné žádat o příspěvek livým organizacím, nikoli však financovat jejich plný z rozpočtu města Příbrami, je i obor sociálních služeb, provoz. Jednou z úspěšně žádajících organizací je již poskytování zdravotnické péče a pomoci o osoby handi- tradičně také ON Příbram. O jejích projektech budeme capované. „Město Příbram se tak snaží o vytváření lep- informovat příště. ších podmínek pro uspokojování potřeb svých občanů. „Žádostmi o tyto dotace se velmi pečlivě zabývala A cíleně právě těch, kteří naši péči a pomoc potřebují komise pro handicapované občany, sociálních věcí a zdravotnictví. Návrh na spravedlivé rozdělení přínejvíce,“ řekl starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák. Cílem dotační politiky je vytvoření moderního systému spěvků poté zpracovala rada města a předložila jej sociálních a zdravotních služeb, podpora projektů se ke schválení zastupitelům. Na polovinu dubna pak zaměřením na rozvoj sociální a zdravotní péče a pod- byla svolána mimořádná schůze zastupitelstva města. pora aktivit sdružení působících v těchto oblastech. Naším cílem je, aby se dotační podpora co nejdříve Dotační politiku Příbrami je třeba chápat jako podpůr- dostala ke všem, kteří příspěvek od města na pronou aktivitu, která má za úkol pouze pomoci jednot- spěšnou činnost potřebují,“ zdůraznil Řihák.

Za křečové žíly považujeme rozšířené, různě vinuté povrchní žíly nejrůznějších velikostí, tvarů a průsvitu. Většina varixů je dána dědičností, ale samozřejmě se zde negativně projevují i další faktory jako obezita, konzumace hormonálních antikoncepčních prostředků, práce vestoje a vsedě, špatná životospráva aj. Podle uložení a tvaru je dělíme na metličky a retikula, které jsou v kůži nebo pod ní, a na skupinu uzlových varixů, které jsou v podkoží a sledují hlavní kmeny a jejich větve. První skupinu označujeme jako nechirurgické varixy. Tato skupina se projevuje převážně kosmetickými problémy a řeší se sklerotizací, což je aplikace speciální látky do těchto žilek. Velké a uzlové křečové žíly vedou k žilní nedostatečnosti, která se projevuje křečemi, bolestmi, otoky, pocitem neklidných nohou, únavnosti a postupnými barevnými změnami, a dokonce i vytvořením bércových vředů. Varixy jsou rovněž komplikujícím faktorem při operacích, dlouhodobém ležení nebo při fixaci končetin u úrazů. Může tak dojít k zánětu žil a následné plicní embolizaci, která může způsobit i smrt. Dnešní přístup k řešení křečových žil je aktivní. Nemá-li pacient nemoci, které operační řešení vylučují (např. ischemickou chorobu dolních končetin, nadměrnou obezitu, špatnou průchodnost nebo uzávěr hlubokého žilního systému) a jeho celkový stav je uspokojivý, navrhujeme operační řešení. Operace varixů lze řešit klasickým způsobem nebo některou z moderních metod. Doba pracovní neschopnosti po klasickém zákroku je 4–6 týdnů pro výrazné hematomy, se statistickou návratností podle dědičnosti nad 15 % do pěti let. Moderní technologii dnešní doby zastupuje radiofrekvenční ablace varixů, tedy likvidace velkých žil pomocí specifického vlnění, takže místo duté trubice vznikne vazivový pruh na místě hlavních kmenů a větví. Výkon se provádí buď v umrtvení dolní poloviny těla (epidurální anestezie) nebo v krátké celkové anestezii. Některé výkony lze i provést i v místním umrtvení. Tato technologie umožňuje návrat do zaměstnání již během několika dní až týdne v závislosti na rozsahu předoperačního

nálezu. Její výhodou jsou malé hematomy, výborné kosmetické výsledky, neskutečně lepší pooperační průběh a návratnost jen 2–4 % do pěti let. Tato technologie není hrazena zdravotními pojišťovnami. V naší nemocnici ji úspěšné používáme již čtyři roky a počet operovaných brzy přesáhne tisíc pacientů. Patříte-li do skupiny pacientů, kteří mají křečové žíly, a chcete tuto situaci řešit, není nic snazšího, než se objednat do cévní poradny při ON Příbram a zde se nechat vyšetřit a zkonzultovat váš aktuální zdravotní stav.

MUDr. Jaroslav Kliment při operačním zákroku

Pavilon F – lůžkové jednotky operačních oborů – v Oblastní nemocnici Kolín byl slavnostně otevřen

MUDr. Oldřich Vinš primář ortopedického oddělení Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Doc. MUDr. Jaromír Šimša, Ph.D. primář chirurgického oddělení Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

MUDr. Kateřina Pancová ředitelka Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o., a Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

MUDr. David Rath hejtman Středočeského kraje

MUDr. Petr Chudomel ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Nemocniční listy. Zahájení stavby v mladoboleslavské nemocnici. Otevření ultramoderního pavilonu v Kolíně. Call centrum záchranky se osvědčuje

Recommend Documents