Nemocniční listy. Poklepání na základní kámen pavilonu D v Kolíně. Významné ocenění středočeských záchranářů. Speciální nutriční tým v Mladé Boleslavi

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Září 2011

Oblastní nemocnice Příbram | Oblastní nemocnice Kladno | Oblastní nemocnice Kolín | Klaudiánova nemocnice | Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov | Nemocnice Kutná Hora | Záchranná služba

Poklepání na základní kámen pavilonu D v Kolíně Str. 06

Významné ocenění středočeských záchranářů Str. 07 a 10–11

Speciální nutriční tým v Mladé Boleslavi Str. 27

MUDr. Dita Jeřábková, porodní asistentka Hana Salačová, DiS., a zdravotní sestra Lucie Křížová v gynekologické ambulanci

str. 36–41

str. 42–47

str. 12–17

str. 18–23

str. 24–29

str. 30–35

str. 10–11

02

03

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

Nemocniční listy Září 2011

Úvodní rozhovor

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s., MUDr. Petrem Chudomelem:

„Efektivní centralizace je výhodná“ I v současné nejisté době se krajským nemocnicím daří snižovat náklady a zároveň zvyšovat výkonnost. „Nůžky však nelze rozevírat donekonečna,“ tvrdí MUDr. Petr Chudomel, ředitel ON Kolín. Hlavním tématem rozhovoru s ním je však výstavba v kolínské nemocnici.

Co je nového v kolínském pavilonu F? dokončení – srpen 2012. Tento pavilon nemocnice Pavilon F, tedy stolůžkový pavilon chirurgických velmi potřebuje, protože současné dětské obory oborů, byl uveden do provozu vzápětí po slavnost- – dětská chirurgie a dětské oddělení – jsou ve zcela ním otevření v dubnu tohoto roku a výrazně zvýšil nevyhovujících prostorách. Pavilon D splní nejpřísstandard hotelových služeb pro pacienty uvedených nější kritéria ohledně vybavení, personálu i umístění oborů. Od pacientů, kteří pavilonem prošli, máme v areálu nemocnice. veskrze kladné ohlasy. Samozřejmě je zde i daleko Jaké další rekonstrukce v kolínské nemocnici vyšší úroveň komfortu pro personál. probíhají? Jak probíhá stavba nového pavilonu D? Nechtěl bych opomenout již probíhající rekonstrukci Pavilon D, jehož stavba byla slavnostně zahájena pavilonu N, kde bude část ortopedie s jednotkou inpoklepáním na základní kámen v září, se reálně staví tenzivní péče, neurologické oddělení, které získalo již od srpna. V současnosti probíhá výstavba mono- statut iktového centra, biochemie a lékárna. Počílitické hrubé stavby a zhotovitel je zcela v termínu. táme s jeho otevřením na jaře příštího roku a slibuNemám žádné zprávy o tom, že by mělo dojít ke jeme si od něj zvýšení standardu pro personál i pazpoždění, takže lze předpokládat dodržení termínu cienty, a zejména daleko lepší návaznost iktového

Obsah centra na pavilon operačních sálů a urgentní vyšetřovací metody (v tomto případě především CT vyšetření). Další nikoli nevýznamnou výhodou bude předsunutí dvou výdejních míst nemocniční lékárny do daleko atraktivnějších prostor v rámci nemocnice. Jak vypadá spolupráce mezi Oblastní nemocnicí Kolín a Nemocnicí Kutná Hora? Včlenění jednoho subjektu do druhého je vždy jistým bolestivým procesem. Musím ale říci, že v současné době je situace vcelku stabilizovaná, každá nemocnice si z krajíce poskytovaných služeb dokázala vzít to, co je pro ni optimální. A co je podstatné – kutnohorská nemocnice nyní hospodaří s víceméně vyrovnaným hospodářským výsledkem, což považuji za obrovský úspěch. Jde o naprosto nesrovnatelný výsledek s minulostí – ztráta této nemocnice v letech, kdy ji provozovalo město či soukromý subjekt, se pohybovala v řádech desítek milionů korun, což znamenalo, že jí město muselo každoročně poskytovat provozní dotace. Na tomto zlepšení se nepochybně podepsalo i převzetí některých provozů do vlastní režie a zrušení nevýhodných pronájmů. Nepochybně. V kutnohorské nemocnici byl zahájen provoz nemocniční prádelny, již z větší části využíváme i ve prospěch kolínské nemocnice. Dále zde byla vypovězena smlouva s nájemcem lékárny, kterou také začala provozovat sama nemocnice. Lékárna se tedy stala významným zdrojem jejích příjmů. Došlo také k narovnání nájemních smluv se soukromými poskytovateli zdravotní péče v objektu polikliniky – domnívám se, že k oboustranné spokojenosti. V kolínské nemocnici provozujeme od konce minulého roku (2010) magnetickou rezonanci ve vlastní režii a jsme tomu velmi rádi, protože představuje velký finanční přínos. V době obecného podfinancování zdravotnických zařízení bych se nebál označit MR za naše „zlaté vejce“. Jak to vypadá se spoluprací krajských nemocnic? Spolupráce je nastavena velmi dobře – v záležitostech jako vyjednávání s pojišťovnami, sestavování centrálního katalogu zdravotního materiálu, ekonomická výpomoc, právní služby, organizace některých sdružených výběrových řízení funguje bez problémů a každá jednotlivá nemocnice z ní má prospěch. Centralizace v žádoucí a zdravé míře je vždy přínosná. MUDr. Petr Chudomel ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

R ozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s., MUDr. Petrem Chudomelem 03 K rajská nemocnice ušetřila téměř 96 milionů

04

S lavnostní zahájení stavby nového pavilonu D v Kolíně

06

P rofesionální práce středočeských záchranářů

07

N arodit se do rodiny

08

B ílé botičky v louži

10

N emocnice Rudolfa a Stefanie Benešov

12

O blastní nemocnice Příbram

18

K laudiánova nemocnice Mladá Boleslav 24 O blastní nemocnice Kladno

30

O blastní nemocnice Kolín

36

N emocnice Kutná Hora

42

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Měsíčník Vydává: Oblastní nemocnice Kladno, a. s. Vančurova 1548, Kladno 1, PSČ: 272 01 IČ: 27256537, DIČ: CZ27256537 Redakční rada: Jana Machová, Vladimír Lemon, Alice Opočenská, Jan Kolbaba, Monika Boušková, Kamila Hamáčková, Stanislava Kubincová, Tereza Janečková, Tomáš Tulinger Kontakt: [email protected] Registrace: MK ČR E 19733 Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů nemocnic. Neprodejné

04

05



Aktualita

Aktualita

Krajská nemocnice ušetřila téměř 96 milionů V době, kdy ve Středočeském kraji vládl Petr Bendl, byla za velmi nízké ceny zprivatizována většina krajských nemocnic a kraj tím přišel zhruba o tři čtvrtě miliardy korun. Kraji zbylo jen pět nemocnic, akciových společností, které řídili lidé spojení s ODS či přímo s Petrem Bendlem. Kolínskou nemocnici vedl bývalý ministr za ODS Luděk Rubáš, který působil i jako poradce hejtmana Bendla. Benešovskou nemocnici řídil Miroslav Petrík (ODS), který žije s paní Markétou Hellerovou (ODS), jež v té době dělala jeho nadřízenou – vedla odbor zdravotnictví ve Středočeském kraji a následně se stala náměstkyní ministra Tomáše Julínka na ministerstvu zdravotnictví. Příbramskou nemocnici vedl Roman Boček, který v minulosti čelil skandálům kolem privatizace obchodního domu Kotva a následně působil ve vysokých funkcích například na ministerstvu dopravy za ministra Petra Bendla. Všechny tyto nemocnice nebyly nikým kontrolovány, neboť ODS svěřila veškeré rozhodovací pravomoci do rukou výše jmenovaných lidí, kteří byli současně řediteli nemocnic, ale i předsedy představenstev těchto akciových společností. Díky tomu jednotliví ředitelé sami sebe řídili i kontrolovali. Milionové odměny pro prominenty Tento systém vedl například k tomu, že Miroslav Petrík nechal zadlužit benešovskou nemocnici, a přesto sám sobě a svým náměstkům navrhl milionové odměny, které si sám schválil a také vyplatil. Stejně tak si Luděk Rubáš spolu s Radkem Cabrnochem odsouhlasili prodeje majetků brandýské nemocnice, čímž v podstatě dokázali, že kraj privatizací brandýské nemocnice přišel o zhruba 40 milionů korun. Dnes se tomu bývalý hejtman Bendl diví a říká, že nic netušil o tom, co dělá jeho poradce Rubáš či pan Petrík s paní Hellerovou z krajského úřadu. Konec mafiánským praktikám Současné vedení kraje chtělo s takovými praktikami skoncovat. Proto se od začátku snažilo plnit svůj předvolební slib a pět krajských nemocnic (akciových společností) podřídit jednotnému kontrolnímu a koordinačnímu orgánu, který by byl pod trvalým dozorem celé rady kraje. Z toho důvodu požádal kraj o transformaci nemocnic z obchodních společností na veřejnou neziskovou nemocnici.

Julínek i Heger sabotují vznik neziskovky V rozporu s platným zákonem tuto transformaci blokují již několik let pravicoví ministři zdravotnictví. Nejdříve to byl Tomáš Julínek a jeho tehdejší náměstek Marek Šnajdr, nyní i ministr Leoš Heger. Kraj proto musel najít náhradní řešení, které bral jako dočasné do doby, než uspěje se svojí žalobou na nečinnost na ministerstvo zdravotnictví. Tímto dočasným řešením bylo zřízení příspěvkové organizace kraje – Krajská nemocnice Středočeského kraje, jejímž cílem bylo kontrolovat hospodaření jednotlivých akciových společností a koordinovat jednotlivé činnosti, např. vyjednávání se zdravotními pojišťovnami o lepších úhradách nebo kontrolu nákupů zdravotnického materiálu a léků tak, aby je žádná z pěti krajských nemocnic nekupovala zbytečně draho. „Touto činností Krajská nemocnice vydělala nebo uspořila všem pěti nemocnicím částku 95,7 milionu korun během dvou let své činnosti,“ říká hejtman MUDr. David Rath. Zloděj křičí: „Chyťte zloděje!“ Kdo by čekal, že management této organizace, který tvoří MUDr. Kateřina Pancová, Ing. Jaroslav Pokorný a MUDr. Milič Řepa, bude někým pochválen, ten by se mýlil. Nejhlasitějším kritikem je paradoxně ODS, která po svém osmiletém vládnutí v kraji po sobě v nemocnicích zanechala doslova spoušť. Činnost této organizace stála především na mzdách jejích zaměstnanců zhruba 18 milionů korun během dvou let. ODS samozřejmě zamlčuje, že rozdílem mezi příjmy a výsledky této organizace je zisk ve výši téměř 77 milionů korun. Nevýhodné smlouvy vysávaly nemocnice Zatímco tedy ODS po sobě nechala v krajském zdravotnictví mnoho problematických a nevýhodných smluv, Krajská nemocnice Středočeského kraje je během dvou let postupně předělávala na smlouvy standardní a na každé z nich nemocnice oproti předchozímu stavu uspořily miliony. Jen namát-

kou můžeme uvést nevýhodné smlouvy na praní prádla v některých nemocnicích, úklid či stravování. Vypadá to, že právě touto svou činností šlápla Krajská nemocnice Středočeského kraje řadě vlivných lidí na kuří oko, a ti se dodnes nemohou smířit s tím, že jejich kamarádi přišli o pěknou dojnou krávu, na které se dalo dobře vydělávat. Bohužel kvůli formálním nedostatkům Krajskou nemocnici Středočeského kraje, p. o., nezapsal rejstříkový soud, tudíž musela přestat vyvíjet svou činnost. Její kompetence byly radou kraje převedeny na kladenskou nemocnici, která již v těchto dnech začala plnit vůči ostat-

ním nemocnicím funkci koordinátora a kontrolora jejich hospodaření. Média opět dezinformují Ve světle jednoznačných faktů je s podivem, že některá média se nezajímají o to, kolik různých nevýhodných smluv nemocnic bylo díky činnosti Krajské nemocnice Středočeského kraje změněno na standardní vztahy, ale kritizují fakt, že se někteří členové krajské nemocnice znají například s hejtmanem. Nutno říci, že stejnou kritiku na to, že si Petr Bendl obsadil vedení nemocnic svými lidmi, jsme z úst novinářů nikdy neslyšeli.

Pro ODS byl prodej nemocnic vždy prioritou. Luděk Rubáš, Petr Bendl a Mirek Topolánek (zleva doprava)

06

07



Investice

Ocenění

Slavnostní zahájení stavby nového pavilonu D v Kolíně

Profesionální práce středočeských záchranářů

Dne 8. září proběhlo za přítomnosti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha slavnostní zahájení stavby objektu D – pavilonu dětského oddělení Oblastní nemocnice Kolín. Pavilon D bude autonomním pavilonem dětských oborů – dětského oddělení včetně osmilůžkové jednotky intenzivní péče a dětské chirurgie.

Ve středu 7. září 2011 se v Poslanecké sněmovně konalo slavnostní udílení cen jesenické a říčanské posádce záchranné služby Středočeského kraje za záchranu života dvouleté holčičky.

Základní kámen pavilonu D společně slavnostně poklepali (zprava): projektant Ing. arch. Leo Provaz, středočeský hejtman MUDr. David Rath, ředitel kolínské nemocnice MUDr. Petr Chudomel a generální ředitel Metrostavu Ing. Pavel Pilát.

Středočeský kraj přispěje na tento pro- etapa modernizace a rozvoje kolínské nemocnice. jekt částkou 228,5 milionu korun. Nový pavilon by „Jsem rád, že se podařilo najít finanční prostředky měl být dokončen v srpnu 2012 a plynule navazuje a dokončit tak modernizaci kolínské nemocnice. Souna oddělení porodnice a neonatologie, se kterými časné dětské oddělení obývá nevyhovující prostory v pavilonu, který byl postaven Na nový pavilon přispěje Středočeský kraj v období těsně po druhé svěčástkou 228,5 milionu korun. tové válce a jehož technický stav je neúnosný. Dětská chivytvoří funkční celek. Bude garantovat pohodlí pro rurgie, dětské oddělení a dětská JIP tak díky novým nejmenší pacienty a jejich doprovod na úrovni evrop- prostorům poskytnou v budoucnu malým pacientům ského standardu jak na odděleních, tak v ambulant- lepší, rychlejší a komplexnější péči,“ říká hejtman ním zázemí. Realizací pavilonu D se uskutečňuje další MUDr. David Rath.

Předávání cen se zúčastnili hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath a ředitel středočeské záchranné služby MUDr. Martin Houdek. MUDr. David Rath osobně poděkoval každému z členů týmu posádky včetně paní dispečerky zdravotnického operačního střediska za záchranu života dvouleté holčičky, jejich profesionální přístup a za práci, kterou vykonávají. Záchranáři zasahovali u případu tonutí dvouleté holčičky, která spadla do napůl vypuštěného bazénu na Říčansku. Rozhodující byly první minuty. Pokud by během nich došlo k sebemenší chybě, život holčičky by nebyl zachráněn. Díky profesionálnímu sehranému týmu se podařilo dispečerce po telefonu vést maminku holčičky, aby poskytla první předlékařskou pomoc, a posléze tým středočeských záchranářů odvedl naprosto profesionální práci a zachránil holčičce život. Šlo o nevšední věc, protože u drtivé většiny podobných případů se bohužel záchrana života nepodaří. Můžeme hovořit o zázraku, že holčička vyvázla bez jakýchkoli následků na zdraví. Oficiální

poděkování a předání diplomů za záchranu lidského života v Poslanecké sněmovně od hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha, spolu se setkáním se zachráněnou holčičkou a jejími rodiči, bylo pro středočeské záchranáře příjemnou odměnou a motivací k jejich náročné práci.

Záchranáři a rodina zachráněné holčičky během předávání ocenění (zleva): dispečerka zdravotnického operačního střediska Patricie Sedláčková, řidič říčanské posádky Martin Bačinský, výjezdová sestra jesenické posádky Renata Sklenářová, řidič Martin Kuba – záchranář jesenické posádky, lékař jesenické posádky MUDr. Petr Miko a rodiče s dívkou

08 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

Sociální problematika

Narodit se do rodiny Středočeský kraj se jako jeden z prvních krajů rozhodl využít a naplnit smysl projektu, který umožňuje nově narozeným dětem, o něž se jejich biologičtí rodiče nemohou či nechtějí starat, zajistit co nejdříve možnost vyrůstat v rodinném prostředí. Díky tomuto projektu lze podle radní pro sociální věci Mgr. Zuzany Jentschke Stöcklové naplnit právo dítěte vyrůstat v rodinném prostředí a současně minimalizovat dopad veškerých zatěžujících faktorů.

Rekonstrukce Niederleho pavilonu zdárně pokračuje

Foto: archiv rodiny Hláskových

ného opatření soudu si pěstouni miminko vyzvedávají ihned z porodnice. V porodnici je přitom ještě před vyzvednutím zpravidla i navštěvují.

Rodina Hláskových se svěřeným miminkem, pro které se nakonec našla rodina.

První v republice Autory projektu „Narodit se do rodiny“ a zároveň prvními českými pěstouny, kteří si vzali do péče novorozeně určené k osvojení přímo z porodnice, jsou Alžběta a Vratislav Hláskovi. Právě oni jako vůbec první v České republice přišli s jasným plánem zachránit „problémové“ miminko před kojeneckým ústavem, dát mu co nejlepší péči a pak je předat jeho definitivní rodině. Právě oni jako první se snažili eliminovat negace ústavní péče. Dnes již jsou první tři opečovávaná miminka u svých šťastných osvojitelů a manželé se těší na další, v pořadí už čtvrté. „I jemu ale již brzy najdeme nové rodiče, jen co pro něj budou vybráni ti nevjhodnější,“ těší se pracovnice Sociálního odboru Krajského úřadu Mgr. Jana Nožířová. Díky přechodné pěstounské péči tak bylo podle krajské radní možné od prvopočátku eliminovat všechny negativní vlivy neoddiskutovatelně spojené s pobytem dětí v ústavním zařízení, ať už jde o narušení utváření vazby, citové strádání či opoždění vývoje dítěte – prostě to, co u dětí v budoucnu může vést k problémům se sebepřijetím, narušení schopnosti vytvářet sociální vazby, nepřiměřené separační úzkosti a mnoha dalším vážným poruchám ve vývoji osobnosti Lze dokonce říci, že Středočeský kraj je a projevům deprivace. „Navíc všechny tyto následky, jakýmsi průkopníkem v rané pěstounské péči, neboť které si děti posléze nesou svým životem trvale, zhorjako jeden z prvních umí umístit miminka nalezená šují mimo jiné i jejich budoucí možnost bezproblév babyboxech nebo ta, která maminky z jakýchkoli mové adaptace na původní biologickou či novou důvodů odložily v porodnici, do náhradních rodin bez osvojitelskou rodinu. Proč tedy neusnadnit těmto dětem cestu do života,“ říká V zájmu plného a harmonického rozvoje osobnosti Zuzana Jentschke Stöcklová. musí dítě vyrůstat v rodinném prostředí. Předpokládá se přitom, že pěstounská péče na takotoho, že by nejdříve musela do kojeneckého ústavu vouto přechodnou dobu zpravidla nepřekročí osmý a čekala na vyřízení nezbytných právních forma- a ve výjimečných případech desátý měsíc věku lit pro náhradní péči. Naopak, na základě předběž- dítěte.

Středočeský hejtman MUDr. David Rath osobně zkontroloval průběh přestavby nejstaršího pavilonu kladenské nemocnice a při té příležitosti předal ředitelce nemocnice MUDr. Kateřině Pancové obraz Bohuslava Niederleho, prvního primáře kladenské nemocnice, po němž byl pavilon pojmenován.

10

11



Záchranná služba

Záchranná služba

Koncem března proběhla médii zpráva o tonutí dvouleté dívky v napůl vypuštěném bazénu na Říčansku, do kterého holčička spadla. Tehdy byla dívka, říkejme jí třeba Lucie, ve vážném stavu po oživení letecky přepravena do motolské nemocnice. Nikdo jí moc šancí nedával.

Malá Lucinka se však ukázala jako bojovnice a nici u Prahy zapíská vysílačka. Přiběhne sestra a ve po dvou týdnech byla z nemocnice propuštěna domů, vysílačce se chraplavě ozve hlas dispečerky linky navíc téměř bez neurologických následků. Všichni 155 s informací, již žádný záchranář neslyší rád: zdravotníci, kteří ji tehdy měli v rukou, to považují „Jedete k dvouletému dítěti, jedná se o stav po tonutí, za zázrak. Pojďme se blíže podívat na zásah záchra- na místo jede také RZP z Říčan a posíláme vrtulník.“ nářů, kterým se podařilo něco úžasného – zachrá- Posádka ve složení MUDr. Petr Miko, sestra Renata nit život dítěte. Sklenářová a řidič Martin Kuba se ženou do sanitky. Je středa 30. března, blíží se čtvrtá hodina odpolední Zatímco vyjíždějí na místo, dispečerka linky 155 a na výjezdovém stanovišti záchranné služby v Jese- je s rodinou na telefonu a provádí tzv. telefonicky

Ilustrační foto ze zásahu středočeských záchranářů

Text: BcA. Tereza Janečková, DiS., tisková mluvčí ÚSZSSK

Bílé botičky v louži

asistovanou neodkladnou resuscitaci. To znamená, Chvílemi to vypadá, jako když chce řidič plynový pedál že radí mamince Lucky, jakým způsobem má pro- protlačit skrz podlahu, v rychlosti málem míjí odbočku vádět oživování – nepřímou masáž srdce a dýchání z hlavní silnice, je slyšet skřípění brzd a ve vzduchu z úst do úst. Je to velmi účinný způsob, jak zahá- je cítit spálená guma, jak sanitka prudce brzdí. jit oživování pacienta co nejdříve. Zachránil už Posádka je na místě. Z Jesenice jim cesta na místo mnoho životů. trvala pouhých pět minut. Záchranáři vystupují z vozu, Cesta k podobným zásahům představuje pro posádky na místě je už sanitní vůz RZP z Říčan. Malá, promodzáchranné služby vždy velký stres. Nevědí přesně, co ralá a promočená Lucinka leží na studené dlažbě je čeká, ale vědí, že to nebude pěkné. A musejí počí- chodníku před domem. Je v bezvědomí a nedýchá. tat s nejhorším. MUDr. Petr Miko na onu cestu vzpo- Říčanští už provádějí resuscitaci, jesenická posádka míná takto: „Cestou jsem konNáročný zásah záchranářů měl dobrý konec troloval náš baby-bag, kde je – znamenal záchranu dětského života. vše, co potřebujeme k zásahu u dětí. Tiše jsme si přeříkávali, co kdo bude dělat, až tam dorazíme. Ve vzduchu bylo se přidává. MUDr. Petr Miko holčičce zajišťuje dýchací napětí, což je tak trochu typické, když jedete k dítěti. cesty intubací a do malé dětské nožičky navrtává Jde o to, že si nemůžete dovolit selhat a musíte jít za tzv. intraoseální vstup, protože kvůli vážnému stavu vlastní maximum.“ dívky není možné dát infuzi klasickou cestou do žíly. Maminka Lucky sedí na zemi a odevzdaně pozoruje počínání záchranářů. Posádka pokračuje v resuscitaci, asi po dvaceti minutách se začíná Lucčin stav zlepšovat a objevují se první spontánní dechy. Po chvíli je slyšet vrtulník letecké záchranky, zvuk sílí a vrtulník přistává. „Lucinku jsme zajistili a připravili vše potřebné k transportu. Byl zde cítit vzájemný respekt, každý se snažil pomáhat, všichni chápali citlivost celé situace, ani náznak afektovanosti, žádné nervózní zvyšování hlasů,“ říká Miko. Později se jesenická posádka dozvídá, že ještě těsně před předáním Lucinky v motolské nemocnici na ARO museli kolegové z letecké znovu pokračovat v resuscitaci. Nikdo Lucce moc šancí nedával. „Poslední, co si z místa pamatuji, když jsme odjížděli, jsou dvě malé bílé dětské botičky v usychající louži, kde Lucinka předtím ležela. Nikdo se o ně nezajímal…“ dodává Miko. Celý zásah záchranářů na místě trval přesně jednu hodinu. O dva týdny později volá do motolské nemocnice a ptá se na Lucčin stav. Nemůže uvěřit sdělení, že byla včera propuštěna v dobrém stavu domů. „Za posledních 10 let jsem nebyl svědkem ničeho tak krásného, jako když se podaří dítě vyrvat ze spárů jisté smrti a postavit ho zpět do života skoro bez škrábance,“ říká Miko. Na závěr malá otázka: Kolik lidí bylo potřeba k záchraně Lucky? My jsme jich napočítali minimálně 12 – maminka, dispečerka linky 155, dva členové posádky RZP, tři členové posádky RLP, dva záchranáři a pilot letecké záchranné služby, lékař a sestra ARO. 12 lidí pro záchranu jednoho malého života!

12

13



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:

„Nemocnice začíná opět operovat“ Hlavní téma rozhovoru s MUDr. Miličem Řepou, MBA, bylo naznačeno v úvodní citaci. Modernizace oddělení ARO benešovské nemocnice totiž ještě není dokončena, ale přesto se zdravotníci snaží co nejvíce vyjít vstříc pacientům. Benešovská nemocnice se také neustále zabývá možnostmi zlepšení řízení a zaváděním dokumentace „bez papírů“. Ekonomický tlak je neúprosný, obstojí pouze správně řízené nemocnice. Z tohoto důvodu Nemocnice Rudolfa a Stefanie pokračuje v modernizaci systémů řízení. Elektronické záznamy ošetřovatelské dokumentace se v další fázi rozšíří na oddělení následné péče, neurologii a ortopedii. Elektronizace bude během podzimu pokračovat zaváděním objednávkových systémů, spolupracující lékaři získají přístup do informačního systému nemocnice pro výsledky svých pacientů z diagnostických pracovišť i pro objednání svých pacientů k výkonům. Toto ušetří čas všem, jak pacientům, tak zdravotníkům z nemocnice i okolí, a hlouběji prováže celý zdravotní systém v regionu. MUDr. Milič Řepa, MBA ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.

V jakém stadiu je rekonstrukce oddělení ARO? Nemocnice začíná operovat! Na tento moment netrpělivě čekali naši pacienti i zaměstnanci přes tři měsíce a nyní je tento okamžik doslova na dosah. Rekonstrukce oddělení ARO sice stále pokračuje, ale množství objednaných pacientů a jejich žádosti o co nejčasnější termín operace nutí naše zdravotníky začít s operacemi okamžitě po předání sálů a nezbytných hygienických opatřeních. Těší se samozřejmě i zdravotníci, vybavení je totiž na nejmodernější úrovni, což je velký rozdíl oproti stavu před rekonstrukcí. Detailní informaci o startu včetně fotografií přineseme v dalším čísle. Přeji proto našim chirurgickým oborům mnoho úspěšných operací a mnoho spokojených pacientů.

Rekonstrukce sesterny na ortopedickém oddělení Začátkem září byla dokončena plánovaná stavební úprava pracovny na lůžkovém ortopedickém oddělení. Původní prostorově nevyhovující místnost byla stavebně zvětšena a následně vybavena nábytkem a novou výpočetní technikou tak, aby dosahovala současných moderních trendů. Zlepšení pracovního prostředí pro zaměstnance bude mít i návaznost na již poskytovanou kvalitní péči na ortopedickém oddělení.

Na dětskou JIP byl zakoupen monitor MEC Benešovská nemocnice v letošním roce zakoupila nový monitor na dětskou JIP pro lepší poskytování zdravotní péče našim nejmenším pacientům. Jedná se monitor MEC 1200, který je určen pro sledování vitálních funkcí pacientů (umožňuje monitoraci EKG, křivky dechové, křivky tělesné teploty a saturaci kyslíku).

14

15



Rozhovor

Primář neurologického oddělení MUDr. Zdeněk Waller říká:

„Personální situace se již stabilizovala“ Neurologické oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie bylo založeno již před padesáti lety. Po několika přesunech se roku 1989 usadilo v budově interního pavilonu, kde funguje dodnes. O činnosti oddělení a trendech v neurologii jsme si povídali se současným primářem MUDr. Zdeňkem Wallerem.

Rozhovor Čím vás obor neurologie jako mladého studenta zaujal? Na neurologii mě zaujala složitost nervového systému, který je vlastně ze všech systémů v těle nejlépe organizovaný. Dále také to, že její součástí je především tzv. topická diagnostika. To znamená, že ze souborů příznaků lze často vyvodit místo, na kterém je nervový systém narušen, a teprve pak pomocí dalších metod domněnku potvrdit a určit původ nemoci. Můžete nám povědět, čím se vaše oddělení zabývá? Zabýváme se neurologií v celém rozsahu, který je značně pestrý a rozmanitý. Do našeho oboru patří

cévní mozkové příhody, nervosvalová onemocnění, choroby zad a pohybového aparátu, epileptologie a záchvatovitá onemocnění, neurodegenerativní choroby včetně extrapyramidových onemocnění (Parkinson). Ve spolupráci s psychiatry se věnujeme také demencím (Alzheimer). Rozsáhlou kapitolou jsou nádorová onemocnění nervového systému. V neposlední řadě i zánětlivá a autoimunitní onemocnění, kam spadá třeba tolik obávaná roztroušená skleróza nebo záněty mozku a mozkových plen. Součástí oddělení jsou i elektrofyziologické laboratoře (EEG, EP a elektromyografická). V nemocnici máme též specializovanou dětskou neurologickou ambulanci. Nedílnou součástí naší práce je také nepřetržitá konsiliární služba pro celou nemocnici a další přilehlá pracoviště v okolí. V případě potřeby chirurgického řešení obtíží spolupracujeme s neurochirurgickým oddělením Nemocnice Na Homolce. Dále spolupracujeme s nemocnicemi ve Střešovicích a Příbrami. Došlo na vašem oddělení v poslední době k nějakým zásadním změnám, které přispěly ke zlepšení chodu oddělení? Nejzásadnější je pro mě změna týkající se personálu. Dlouho jsme se totiž potýkali s personální nestabilitou. Týkalo se to zprvu zdravotních sester a později hlavně lékařů. V současné době je již personální situace stabilizována. Podařilo se nám získat nové lékaře a lékařky, kteří mají enormní zájem o obor neurologie. Navíc se nám postupně vracejí také atestované lékařky z mateřské dovolené, což je, myslím, veliký úspěch. A další novinky kromě stabilizace personálu? Na rentgenu je v poslední době možnost provádět kromě standardního CT také CT angiografii a perfusní CT mozku, což přispívá k lepší diagnostice a následné léčbě pacientů. Nesporným pokrokem bylo zavedení systému PACS, díky němuž máme možnost si CT snímky prohlédnout přímo na oddělení nebo je poslat přes internet ke konzultaci třeba na neurochirurgii. Jaká onemocnění jsou u vašich pacientů nejčastější? Nejčastější jsou cévní mozkové příhody a vertebrogenní obtíže, ale i bolesti hlavy různého původu. Pro pacienty s vertebrogenními obtížemi (bolestmi zad) se nám v posledních letech podařilo zavést provoz na ambulantním stacionáři, aby i tito pacienti mohli

16

17



Rozhovor

Vzdělávání

vou trombolýzu a kolem 6 hodin pro intrateriální trombolýzu. V podstatě jde o to, že pacient se musí dostat na oddělení včas. Snahou všech neurologů je přimět pacienty s mozkovými příhodami, aby nečekali, zda obtíže neustoupí, nepřejdou, ale v případě náznaku obtíží spojených s mozkovou příhodou okamžitě zavolali záchrannou službu a hned se dostavili do nemocnice, stihli to v časovém okně a mohli být takto léčeni.

Ilustrační foto CT mozku

dostat adekvátní léčbu, což by jinak nebylo možné, jelikož oddělení je v současné době na hranici svých kapacitních možností. Za rok hospitalizujeme asi 1 100–1 200 pacientů. Díky ambulantnímu stacionáři pacient s bolavými zády přijde, dostane kapačku a může jít zase domů. Jsou nějaké trendy v léčbě neurologických onemocnění? V poslední době dochází k bouřlivému až překotnému rozvoji neurologie. Jednak jde o nové vyšetřovací metody (MR, MR a CT angiografie, nové metody v likvorologii a především vzrůstající dostupnost těchto metod), jednak o nové léčebné postupy, např. trombolýzu – léčbu cévní mozkové příhody, kterou provádíme i na našem oddělení. V rámci této léčby se využívá trombolytikum – lék, který rozpouští krevní sraženiny, čímž může znovu dojít k obnovení průtoku krve v mozkových tepnách a zachránění mozkové tkáně, která by jinak nevratně odumřela. Jako u každé léčby se i zde vyskytuje řada kontraindikací a léčbu tudíž nelze použít u každého. Hlavním omezením je takzvané časové okno, které v současné době činí 4,5 hodiny pro celkovou systémo-

Primář MUDr. Zdeněk Waller Neurologické oddělení Pavilon E, 3. patro, tel.: 317 756 496, e-mail: [email protected]

A jaké jsou vlastně příznaky cévní mozkové příhody, které na sobě mohou pacienti vysledovat svým laickým okem? Především náhle vzniklá porucha hybnosti horní či dolní končetiny nebo celé poloviny těla, citlivost tváře (pacient se nemůže usmát, zapískat apod.), porucha řeči (schopnost vyjadřování i porozumění mluvené řeči), neschopnost psát a číst, rozmazané vidění, výpadek zorného pole, ztráta zraku, porucha rovnováhy, závratě a náhlé bolesti hlavy bez zjevné příčiny. To jsou asi ty nejčastější příznaky, které se mohou objevit na začátku cévní mozkové příhody a které vyžadují co nejčasnější vyšetření specialistou a nejlépe rychlý transport do nemocnice. Můžete uvést další trendy v neurologii vedle trombolýzy? Kromě trombolýzy se v poslední době zkouší řada endovaskulárních technik, tedy zavádění různých katetrů do zúžené či uzavřené tepny. Pomocí katetrů lze tuto tepnu roztáhnout a zprůchodnit. Jako velmi nadějné se dále jeví používání tzv. Merci katetru, kterým se sraženina jakoby prošroubuje a stáhne zpět. Neměl byste na závěr nějaký zajímavý příběh z oddělení? Před rokem jsme tu měli pacienta, který přišel s nespecifickými závratěmi. Během několika hodin došlo k ochrnutí končetin a poruše vědomí. Na CT angiografii byla patrná uzavřená bazilární tepna, což je vlastně tepna, která zásobuje mozkový kmen. Pacient už byl v hlubokém komatu, ochrnutý na všechny končetiny, ale po konzultaci a včasném zákroku již zmíněným Merci katetrem, který provedli kolegové v ÚVN, a samozřejmě po následné intenzivní rehabilitaci, se pacient uzdravil do té míry, že má minimální funkční deficit. Jinak normálně chodí, jezdí na kole, mluví a píše. Tento případ pěkně ukazuje perspektivy a možnosti, které před sebou neurologie ještě má.

V nemocnici se vzdělává každý Program celoživotního odborného vzdělávání ve zdravotnictví je již zaběhlou rutinou. Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov však nabízí svým zaměstnancům vedle odborných seminářů a školení také školení zaměřující se na celkový rozvoj osobnosti. Téměř 400 zaměstnanců nemocnice podstoupilo během loňského a letošního roku kurz osobního rozvoje. Uvedený počet naznačuje, že každý druhý zaměstnanec benešovské nemocnice si mohl vyzkoušet a natrénovat řadu dovedností, které obohatily jeho odborné znalosti o další rozměr. Jelikož je pro lepší efektivitu našeho zdravotnictví důležitý především optimální přístup lékařů a sester k pacientovi, byla pro zaměstnance připravena série školení orientovaných na jejich komunikační dovednosti. Důraz byl kladen hlavně na schopnost empatie, naslouchání apod. Zaměstnanci přijali tato školení velmi pozitivně: „Školení o komunikaci pro mne bylo ohromně přínosné, ale také zábavné. Bylo to něco úplně jiného,“ hodnotí školení Ivana Čermáková. Školení zaměřená na osobní rozvoj zaměstnanců byla umožněna díky projektu „Prostor pro potenciál zaměstnanců Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.“, který byl zahájen v květnu 2010. Tímto projektem nemocnice otevřela svým zaměstnancům nové možnosti ve vzdělávání a navázala na již existující systém kontinuálního vzdělávání. Projekt pro rozvoj vzdělávání byl realizován v rámci podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost financovaného z Evropského sociálního fondu. Na tento projekt nemocnice obdržela finanční dotaci ve výši 5,6 mil. Kč. Cílem projektu bylo dosáhnout takového vzdělávání personálu nemocnice, které rozvine profesní a osobnostní potenciál pracovníků, přispěje k větší pružnosti a mobilitě, vyjde vstříc přirozeným ambicím talentovaných pracovníků a podpoří motivovanost lidí spolupracovat na rozvoji nemocnice. „Uvědomujeme si, že klíčem k dosažení úspěchu jsou schopní, talentovaní a vzdělaní zaměstnanci. A právě díky projektu se dnes v naší nemocnici může vzdělávat každý,“ říká vedoucí personálního oddělení Eva Šimáková. Orientace vzdělávacího projektu nebyla omezena funkčním postavením, délkou trvání praxe ani jiným limitujícím faktorem. Vzdělávání bylo umožněno všem

kategoriím pracovníků – uklízečkou či sanitářem počínaje a primářem či ředitelem nemocnice konče. Možnost vzdělávat se a zároveň tak posilovat osobnostní charakteristiky, orientovanost a odbornost, posilovat a rozvíjet svoje znalosti a dovednosti měli všichni, kteří mají chuť a vůli. Realizace projektu umožnila nemocnici opět zvýšit kvalitu poskytovaných služeb, což ocení především pacienti, kterým se Nemocnice Rudolfa a Ste fanie snaží vyjít vstříc. Projekt je také v souladu se snahou o rozvoj nemocnice a posun k vizi moderního a perspektivního zdravotnického zařízení pro zaměstnance i pacienty.

Zaměstnanci nemocnice mohli navštívit některý ze série seminářů.

Úvod

24 18

19

Nemocniční Nemocničnílisty listy Informace Informacezezestředočeských středočeskýchkrajských krajskýchnemocnic nemocnic


Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.:

Úvod Úvod

„caniSterapii provází od začátku nadšení pacientů „Příbramská live „caniSterapii provází od isurgery perSonálu“ opět středem začátku nadšení pacientů lékařů“ izájmu perSonálu“ Rozhovor Rozhovorssředitelem ředitelem Oblastní Oblastní nemocnice nemocnice Příbram, Příbram, a. s.:

Nejen na canisterapii jsme se tentokrát zeptali ředitele Oblastní nemocnice Příbram MUDr. Stanislava Holobrady.

Jak postupuje doba ajsme s tímse spojený stále rychlejší vývojOblastní nových nemocnice technologií,Příbram není již živý přenos Nejen na canisterapii tentokrát zeptali ředitele jejich blízcí. Projekt vítá i odborný personál oddělení. doménou jen sportovních utkání či reportáží novinářů. Stále uplatňuje i vepozitivní zdravotnictví. MUDr. Stanislava Holobrady. Zatímvíce tedy se registrujeme výrazně reakce. Nejen o tom jsme si povídali s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram MUDr. Stanislavem Holobradou.

NL_0811.indb 24

Pane řediteli, prázdniny jsou za námi, jsou v nemocnici od září nějaké novinky? Pane už v nemocnici probíhá pod Ano, jsou. 16.řediteli, září proběhla v naší nemocnici avizovaná canisterapie? názvem I. podbrdské chirurgické dny již druhá konfeAno, od června. V letošním roce se canisterapie renceuž s využitím techniky pro live surgery – živý přetýká pacientů oddělení následné péče. K dispozici nos z operačních sálů.už Tentokrát byly probíhá nosným témaPane řediteli, v nemocnici je pět vycvičených psů, kteří se střídají. Nemocnice tem konference, na kterou se sjelo 80 chirurgů z celé avizovaná canisterapie? spolupracuje s postupy občanským sdružením Pessos, psy republiky, nové v operačním řešení kýl. Akci Ano, už od června. V letošním roce se canisterapie doprovázejí zkušení cvičitelé. U každé pořádalo Centrum pro řešení kýly, kterécanisterapie je součástí týká pacientů oddělení následné péče. K dispozici je navíc přítomna koordinátorka dobrovolnického našeho chirurgického oddělení. je pět vycvičených psů, kteří se střídají. Nemocnice centra, jejíž značnou výhodou je její vzdělání. Jde spolupracuje s občanským sdružením Pessos, psy totiž vystudovanou fyzioterapeutku, navíc s ukonByla oplánovaná konference v září jedinou akcí doprovázejí zkušení cvičitelé. U každé canisterapie čeným v tomtovzděláním měsíci? v sociální oblasti. je navíc přítomna koordinátorka dobrovolnického Nikoli. 20. září jsme se Dnem otevřených dveří neucentra, jejíž značnou výhodou je její vzdělání. Jde Jak na canisterapii reagují pacienti a personál? rologického oddělení připojili k celorepublikovému totiž o vystudovanou fyzioterapeutku, navíc s ukonOd chvíle, kdy byla spuštěna, sledujeme naprosté každoročnímu programu „30 dní pro CMP“. Této čeným vzděláním v sociální oblasti. nadšení pacientů pro psí kamarády. Některé akce se účastníme jižčtyřnohé poněkolikáté. Cévní mozkové příhody ohrožují stále více lidí adokonce jejich následky jsou pacienty občas na canisterapii doprovázejí Jak na canisterapii reagují pacienti a personál? mnohdy trvalé. Osvětu prevence, správné a rychlé Od chvíle, kdy byla spuštěna, sledujeme naprosté reakce okolí pacienta, včasné diagnostiky a léčby nadšení pacientů pro čtyřnohé psí kamarády. Některé považujeme za velmi důležitou. pacienty občas na canisterapii dokonce doprovázejí

Nedávno jste pro veřejnost vydali telefonní jejich blízcí. Projekt vítá i odborný personál oddělení. seznamy nemocnice.nemocnice Je o ně zájem? Víme, že příbramská kromě reakce. Zatím tedy registrujeme výrazně pozitivní Ano, značný. Telefonní seznamy nemocnice v úpravě probíhající rekonstrukce křídla D3 monobloku pro veřejnost jsme poprvé asiv D1 přednějaká třemi lety chystá i rekonstrukci části vydali D1. Jsou Nedávno jste pro veřejnost vydali telefonní a již tehdypracoviště získaly u veřejnosti velkou oblibu. odborná budete je stěhovat naLetos, dobu ve seznamy nemocnice.a Je o ně zájem? chvíli, kdy byly seznamy mezi veřejností teprve necelé rekonstrukce stejně jako u D3? nemocnice v úpravě Ano, značný. Telefonní seznamy dva měsíce, řešili dotisk. Zájem o seznamy Ano. Již v létějsme byl již přemístěn očníasi stacionář, pro veřejnost jsme poprvé vydali před třemikterý lety je tak velký, že prvních 6 000 výtisků bylo rozebráno nyní dočasně sídlí v budově A očního oddělení. a již tehdy získaly u veřejnosti velkou oblibu. Letos,Od ve během tří týdnů. září sekdy pak postupně stěhují další pracoviště, která chvíli, byly seznamy mezi iveřejností teprve necelé dosud působí v pavilonu Jde například o neurodva měsíce, jsme již řešiliD1. dotisk. Zájem o seznamy Je to váš jediný příspěvek ke zjednodušení logické ambulance, ambulance urologického odděje tak velký, že prvních 6 000 výtisků bylo rozebráno dostupnosti informací? Co orientace v nemocnici? lení a další. Jako vždy ale budeme o všech změnách během tří týdnů. Určitě ne. Kromě množství i aktualizace informací včas informovat. na internetových stránkách nemocnice nebo komuJe to váš jediný příspěvek ke zjednodušení nikace médii klademe důraz napříkladwifi i na značení Jak jsouspacienti spokojeni s možností dostupnosti informací? Co orientace v nemocnici? v obou areálech nebo včasnost poskytování důlepřipojení internet? Využívají ho? Určitě ne. na Kromě množství i aktualizace informací žitých informací o změnách v pacientů provozu nemocnice. Wifi připojení je zeistránkách strany našich využíváno na internetových nemocnice nebo komuV obou areálech jsounás, takéžekje dispozici tištěné zájem, plánky opravdu hodně. Těší o tuto možnost nikace s médii klademe důraz například i na značení s legendami a že nejdůležitějšími údaji. nás tovčasnost příliš nepřekvapilo. vi když oboudodám, areálech nebo poskytováníV této důlechvíli je wifi připojení funkční i v avizovaném křídle Stanislav Holobrada žitých informací i o změnách vMUDr. provozu nemocnice. Oblastní nemocnice Příbram, a. s. monobloku, kdeředitel jsou praVD4 obou areálech jsou také kumístěna dispozicipředevším tištěné plánky gynekologicko-porodnického scoviště legendami a nejdůležitějšími údaji. oddělení lůžková i ambulantní. MUDr. Stanislav Holobrada ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s. MUDr. Stanislav Holobrada ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

CMP

CMP – nepřítel, kterého lze porazit Jen v České republice je cévní mozkovou příhodou postiženo více než 30 000 lidí ročně. Z nich téměř polovina umírá nebo má závažné trvalé následky. Přitom i CMP se dá úspěšně léčit. Pokud je správná léčba poskytnuta včas. Neurologické oddělení Oblastní nemocnice v Příbrami pořádalo 20. září 2011 od 10 do 14 hodin Den otevřených dveří v rámci akce „30 dnů pro CMP“. V Příbrami byl připraven osvětový program, který probíhal v prostorách všeobecné neurologické ambulance (AREÁL I., budova D1, 2. patro). Všichni zájemci se mohli seznámit s možnostmi současné diagnostiky a léčby

akutní cévní mozkové příhody při osobním setkání s lékaři neurologického oddělení. Příbramská nemocnice v současné době zajišťuje péči o pacienty s CMP s využitím moderní přístrojové techniky a disponuje přitom týmem vysoce erudovaných lékařů jak v oboru neurologie, tak i intenzivní péče, rentgenologie a zobrazovacích metod, cévní chirurgie a invazivní angiologie.

Cévní mozková příhoda je rychlá!

NEČEKEJTE!

Každá minuta rozhoduje!

IHNED VOLEJTE 155! Cévní mozková příhoda (laicky nazývaná mozková mrtvice) je: Velmi časté a závažné onemocnění mozku, které každý rok postihne v ČR více než 30 000 lidí. Jednou z nejčastějších příčin úmrtí a trvalé invalidity. Může postihnout kohokoli z nás. Vysoký výskyt je i u lidí v produktivním věku.

Akutní a neodkladné onemocnění. Příznaky se rozvinou náhle a nečekaně. Čím rychleji léčba začne, tím větší je šance na záchranu života a uzdravení. Léčitelné onemocnění. Léčbu je nutné zahájit co nejdříve, nejpozději do 4,5 hodiny od vzniku prvních příznaků.

Každou 45. minutu zemře v ČR jeden člověk na cévní mozkovou příhodu.

22.8.2011 15:00:35

20

21



Rozhovor

Rozhovor

Vedoucí lékař JIP interního oddělení MUDr. Martin Polák říká:

„Intenzivní medicína je hlavně o týmové práci“ „A co je nesmírně důležité, to je spolupráce lékaře a sestry,“ říká vedoucí lékař jednotky intenzivní péče interního oddělení MUDr. Martin Polák. Jste vedoucím lékařem JIP interního oddělení. Můžete nám vaši jednotku trochu představit? Naše jednotka v dnešní podobě je v provozu od roku 2006. V letošním roce jsme tedy oslavili páté výročí existence. Vznikla spojením dvou tehdejších jednotek, a to v NsP a na Zdaboři. Naši pacienti mají k dispozici klimatizované prostory vybavené moderní technikou. Je zde celkem 14 lůžek. O pacienty pečují v pracovní době čtyři lékaři a erudovaný střední personál. Vybavením splňujeme i ty nejnáročnější podmínky a normy EU. O jaké pacienty jednotka pečuje? Pracuji v oboru 26. rokem. Za tuto dobu se spektrum pacientů přijímaných a léčených na jednotce intenzivní péče výrazně změnilo. Jestliže v době mých medicínských začátků byli přijímání především pacienti s kardiovaskulárním onemocněním, dnes tito pacienti zdaleka netvoří největší část. V současné době pečujeme o všechny pacienty interních oborů,

MUDr. Martin Polák

kteří vyžadují intenzivní péči. Přijímáme pacienty se sepsí, krvácením ze zažívacího traktu, pacienty se srdečním selháním, plicní embolií, poruchami srdečního rytmu, otravami léky, metabolickými onemocněními, především s cukrovkou, zápalem plic, mozkovými příhodami apod. Pečujeme ale i o pacienty chirurgických oborů, kdy je nutná naše intervence, tedy například o pacientky po porodu nebo pacienty léčené pro nějaké onkologické onemocnění, které se zkomplikuje apod. Spolupracujete s některými pracovišti ve fakultních nemocnicích? Samozřejmě, že ano. Oblastní nemocnice v Příbrami je sice velká, ale díky poloze v blízkosti Prahy, a tedy i pražských fakultních nemocnic, nedisponuje z důvodu efektivity všemi metodami a přístrojovým vybavením, které využívají fakultní nemocnice či odborná centra (např. traumacentra, transplacentra, popáleninová centra apod.). Není to otázka vzdělanosti či zručnosti lékařů v naší nemocnici. Jsem dokonce přesvědčen, že péče v naší nemocnici a určitě na interním oddělení je mnohdy lepší než v některých fakultních zařízeních. Proto musíme spolupracovat s dalšími pracovišti – nerad bych na někoho zapomněl, ale je to IKEM, Všeobecná fakultní nemocnice, Nemocnice Na Homolce a Ústřední vojenská nemocnice. Máte dostatek personálu? Na naší jednotce máme v současné době dostatek sester, uvítáme ale další lékaře. Většina lékařů po ukončení studia totiž hledá místo na klinice nebo dnes také v zahraničí. O důvodech jste myslím slyšeli a četli v poslední době více než dost. Za sebe říkám, že každý lékař by po ukončení studia měl absolvovat minimálně do atestace pobyt v nemocnici, jako je naše. Rozhodně získá důležitý rozhled a záběr. Kolegové, kteří od nás odešli na kliniku, se ve valné vět-

šině případů velmi dobře uplatnili právě díky svému širokému rozhledu a záběru. Co považujete za důležité v práci na vaší jednotce? Nemocniční medicína je především o týmové práci. A v intenzivní medicíně to platí dvojnásob. Bez týmové práce, bez spolupráce jednotlivých odborností to dnes již prostě nejde. A co je nesmírně důležité, to je spolupráce lékaře a sestry. Sestry totiž hrají nesmírně důležitou úlohu v péči o pacienty. Proto se snažím, aby byli vzdělaní nejenom lékaři na jednotce, ale také sestry. Další mojí snahou je, aby i sestry měly možnost se zúčastňovat důležitých kongresů, aby viděly, že ve srovnání s klinickými pracovišti fakultních nemocnic se nemají za co stydět. Je něco, co vás při práci trápí? Určitě ano. Všichni čteme a slyšíme, co se děje ve společnosti, jaké klima panuje. A bohužel zdravotnictví se to nevyhne, ba právě naopak. S velkými obavami sleduji, jak je posilována pravomoc zdravotních pojišťoven, jak mnohdy záměrně jsou proti sobě stavěni lékaři a pacienti. Trápí mě také nekolegiálnost a neúcta některých kolegů ve vztahu ke starším kolegům, nezájem o další vzdělávání. Bylo by toho jistě víc. To, co je také v poslední době pro mne překvapení, je naprostá neznalost historie pracoviště, na kterém pracuji. Ale to je asi také vina nás služebně starších kolegů.

Co podle vašeho názoru nejvíce ohrožuje péči o vaše pacienty? Podle mého názoru je to arogance moci, neznalost situace ze strany politických stran a poslanců, neuvěřitelné pravomoci zdravotních pojišťoven, konflikt ekonomiky a etiky. Ekonomika se nyní bohužel ve většině případů upřednostňuje před etikou lékařského konání. A bez peněz se intenzivní medicína prostě dělat nedá. Pacienti, kteří vyžadují intenzivní péči, kteří splňují všechna indikační kritéria, by prostě žádná omezení mít neměli. V opačném případě jsou totiž lékaři i sestry stavěni do velmi nezáviděníhodného postavení, jsou vystaveni atakům ze strany právníků. To jistě péči o pacienty nijak neprospěje. Co byste na závěr popřál vašim pacientům a mladším kolegům? Pacientům samozřejmě přeji, aby se jim vyhnuly všechny nemoci, a pokud již onemocní, aby se o ně starali nejen vzdělaní, ale především slušní zdravotníci, ať lékaři nebo sestry. Za svoji jednotku to mohu 100% zaručit. Svým mladším kolegům bych pak popřál, aby svoje povolání dělali s pokorou, aby měli přístup ke vzdělání, aby se setkávali se vstřícným přístupem svých kolegů. A co považuji za velmi důležité – aby měli takové učitele, na jaké jsem měl štěstí já. Osobně se snažím své mladší kolegy naučit vše, co umím. Zastávám názor, který kdysi vyslovil jeden slavný lékař – „Kdo učí druhé, učí sám sebe“.

Na příbramské interní JIP pracuje erudovaný, ale také usměvavý odborný personál.

22

23



Krevní tlak

Příbram pokračuje v zateplování

Hypertenze představuje závažný zdravotní problém. Spolu s kouřením, cukrovkou, vysokou hladinou cholesterolu a obezitou je i jedním z nejzávažnějších rizikových faktorů cévních mozkových příhod, ischemické choroby srdeční a ischemické choroby tepen dolních končetin.

Město Příbram v těchto dnech dokončilo projekt zateplení a modernizace domu s pečovatelskou službou (DPS) v Příbrami III v Průběžné ulici číslo 143. Jde již o druhý DPS, který město Příbram nechalo opravit. Tím prvním byl DPS v ulici Jana Drdy č. p. 494.

Za arteriální hypertenzi označujeme opakované zvýšení krevního tlaku nad 140/90 mm Hg naměřené minimálně při dvou různých návštěvách. V průmyslově vyspělých zemích trpí vysokým krevním tlakem 20 až 50 % populace. V ČR v dospělé populaci ve věku od 25 do 64 let se výskyt pohybuje kolem 35 % se zřetelným nárůstem ve vyšších věkových skupinách. Léčba hypertenzní choroby snižuje úmrtnost. Detailní analýzy populačních studií totiž ukázaly jednoznačnou závislost mezi nemocností a úmrtností na srdečně cévní choroby a výší krevního tlaku (TK). Technice měření TK je nutno věnovat velkou pozornost, aby bylo zcela přesné. Provádí se u sedícího pacienta po desetiminutovém uklidnění na paži (při první návštěvě pacienta na obou pažích) s volně podloženým předloktím ve výši srdce. Jako zlatý standard se užívá stále konvenční rtuťový tonometr s přiměřeně širokou a dlouhou manžetou (při obvodu paže do 33 cm obvyklá manžeta šíře 12 cm, u paže s obvodem 33–41 cm manžeta šíře 15 cm a u paže nad 41 cm manžeta šíře 18 cm). Digitální přístroje s manžetou přikládanou na prsty nebo zápěstí nejsou z důvodu značné nepřesnosti doporučovány. Pomocí etiopatogenetické klasifikace rozlišujeme primární (esenciální) hypertenzi, kde známe řadu

patogenetických mechanismů, ale neznáme vlastní vyvolávající příčinu a hypertenzi sekundární, kde je zvýšení TK důsledkem jiného přesně definovaného patologického stavu (onemocnění ledvin, při nemoci žláz s vnitřní sekrecí – nemoci hypofýzy, nadledvinek, zúžení aorty atd.). Diagnózu esenciální hypertenze (EH) stanovíme vyloučením příčiny sekundární hypertenze. Esenciální hypertenze (hypertenzní choroba EH) představuje asi 90 % hypertenzní populace, kdežto sekundární hypertenze tvoří přibližně jen 10 %. Výskyt sekundární hypertenze je podstatně vyšší u závažné hypertenze. Odlišení sekundární formy od EH je důležité pro možnosti specifické léčby, která může vést u potenciálně odstranitelných příčin v časných stadiích až k vymizení hypertenze. Na možnost sekundární hypertenze pomýšlíme také u náhlého zhoršení nebo náhlého začátku závažné hypertenze, u rezistence na léčbu nebo při přítomnosti klinických a laboratorních známek naznačujících možnost sekundární příčiny hypertenze. Předchozí třídění podle vývojových stadií (evropská doporučení tuto klasifikaci neuvádějí) bylo ponecháno jako určité, avšak ne zcela přesné vodítko pro indikace lázeňské léčby a pro revizní lékaře. Podle tohoto třídění dělíme hypertenzi do stadia I (prosté zvýšení TK bez orgánových změn), stadia II, kde vedle vyššího TK jsou již přítomny známky subklinického orgánového postižení (například zbytnění levé srdeční komory, postižení ledvin – bílkovina v moči, aterosklerotické změny na aortě nebo jiných tepnách, avšak bez výraznější poruchy jejich funkce), a stadia III, jež představuje hypertenzi s těžšími orgánovými změnami (odpovídá manifestnímu srdečnímu nebo ledvinovému onemocnění, cévní mozkové příhodě apod.). Prognóza arteriální hypertenze závisí od výše TK, přítomnosti dalších rizikových faktorů, poškození cílových orgánů a přítomnosti přidružených onemocnění. Pro prognózu onemocnění není rozhodující výchozí TK před léčbou, ale výše TK dosažená při léčbě.

Text: MUDr. Kateřina Bobeková, MUDr. Jana Selucká – lékařky interního oddělení Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Hypertenze (vysoký krevní tlak) – I. díl

Pravidelné a správné měření krevního tlaku je u nemocných s hypertenzí velice důležité.

Foto: © Maxim Tupikov / Dreamstime.com

Město

„Zateplili jsme stěny obvodového pláště, v objektu byly odstraněny a následně vyzděny a zatepleny meziokenní vložky. Na budově byla rovněž zateplena plochá střecha. Původní dřevěná a kovová okna zde byla vyměněna za okna plastová s kvalitním termoizolačním zasklením. Podobně byly vyměněny i balkónové dveře. Zazděny a zatepleny byly i luxfery v prvním podzemním podlaží. Rovněž byla realizována výměna vchodových dveří,“ vypočítává rozsah prací při opravě DPS Průběžná starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák. Výše zmíněná opatření podle projektu stála celkem asi 5,7 milionu korun. Z toho přibližně 3,2 milionu korun získalo město Příbram jako dotaci z Operačního programu Životní prostředí a ze Státního fondu životního prostředí České republiky. „Navíc jsme z prostředků města v DPS v Průběžné ulici č. p. 143 nechali kompletně zrekonstruovat lodžie. Tato oprava nás stála 1,2 milionu korun,“ řekl příbramský starosta Josef Řihák. V DPS v Průběžné ulici žije v současné době ve 43 bytech celkem 46 obyvatel. Modernizace DPS v Průběžné ulici ale není jediným projektem energetických úspor, který město Příbram v současné době realizuje. „Podobně jako v Průběžné ulici zateplujeme nyní objekt DPS v Brodské ulici by měly skončit letos v listopadu. Po demontáži lešení č. 100 až 102, kde je celkem 182 bytových jednotek. bude domy zdobit zbrusu nová fasáda. Obyvatelé Další zateplení obvodového pláště a výměny oken rea- domů v anketě rozhodli, že jejich bydliště bude mít lizujeme i v našich školních objektech, a to na Bře- žlutou barvu. Tento návrh jasně zvítězil před modzových Horách, v ulici Bratří Čapků a v bývalé 2. ZŠ rým a hnědým odstínem. v Dlouhé ulici. Na realizaci všech těchto projektů jsme V projektech zateplování domů v majetku města rovněž získali dotace z Operačního programu Životní hodlají příbramští pokračovat i v dalších letech. prostředí,“ doplnil starosta Řihák. „Naším cílem je snížit energetickou náročnost proPříbramský starosta v průběhu stavebních prací vozu objektů v majetku města. V dalších letech se navštívil DPS v Brodské ulici. Prohlédl si několik chceme vedle zbývajících školních budov zaměřit i na bytů, byl i na střeše objektu, na které byla zrekon- zateplení objektů městského úřadu Příbram. Samostruována část vzduchotechniky. O průběhu rekon- zřejmě bude záležet i na tom, jak budou vypsány strukce a organizaci činností v DPS Brodská v průběhu dotační programy. Naším cílem je, abychom i na další stavebních prací starostu informoval ředitel Pečova- zateplovací programy získali podporu od Evropské telské služby Příbram MUDr. Ivan Šedivý. Zateplení unie a od České republiky,“ uzavřel příbramský stafasády DPS Brodská a veškeré s tím spojené opravy rosta Řihák.

Starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák navštívil opravovaný dům s pečovatelskou službou v Brodské ulici a prohlédl si i střechu objektu, na které se nachází vyústění opravované klimatizace.

30 30 24Nemocniční listy

25

Informacelisty ze středočeských krajských nemocnic Nemocniční Nemocniční listy Informace Informace ze ze středočeských středočeských krajských nemocnic

Úvod Úvod


Aktuality

Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá boleslav: Rozhovor ss ředitelem ředitelem Klaudiánovy nemocnice nemocnice Mladá Mladá Boleslav: boleslav:

„kdošetří, šetří, máza zatři? tři? „Vybavení plánujeme „kdo má tovvnemocnici nemocnici neplatí“ moderní, ale racionální“ to neplatí“

Letní dny končí a Mladoboleslavsko se pomalu vrací do běžných kolejí. Stejně tak i Klaudiánova S příchodem babího léta začaly finišovat práce na hrubé nového interních oborů. Letní dny končí a Mladoboleslavsko se pomalu vrací do stavbě běžných kolejí.pavilonu Stejně tak i Klaudiánova nemocnice. Končí prázdninový provoz a všechna oddělení opět fungují naplno. Velkou změnou V místech, kde ještě na začátku roku byla parkovací plocha, opět vyrostla budova, která již mázměnou jasnou nemocnice. Končí prázdninový provoz a všechna oddělení fungují naplno. Velkou je ovšem stavba nového pavilonu interny. podobu. kanceláře ředitel Klaudiánovy nemocnice doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc., je ovšem Z okna stavbasvé nového pavilonu interny. na staveniště nevidí, často ale chodí práce sledovat.

věcí nakupujeme s desetiprocentní daní, postupně se věcí nakupujeme s desetiprocentní daní, postupně se nám má zvyšovat až na 19,5 %. V naší nemocnici tak domá této částky až vešli. A následně vzniknou pracovní nám zvyšovat na 19,5 %. V naší nemocnici tak mluvíme o desítkách milionů, které budeme muset týmy, které se budou zabývat vybavením jednotlimluvíme o desítkách milionů, které budeme muset zaplatit oproti současnosti navíc. To je prostě polibek vých ambulancí a lůžkových oddělení. Ve spolupráci zaplatit oproti současnosti navíc. To je prostě polibek smrti. A nikdo to na vládní úrovni neřeší. Stát snad s primáři všech oborůneřeší. chceme nové prosmrti. A nikdo to nainterních vládní úrovni Stát snad chystá určitou finanční injekci pro fakultní nemocstory vybavit tak, aby to bylo racionální a abychom chystá určitou finanční injekci pro fakultní nemocnice. Ale co ty ostatní? Co naši pacienti? měli provoz. Snažíme se, aby nice. Alecoconejekonomičtější ty ostatní? Co naši pacienti? maximum peněz šlo za pacienty a abychom neutoBude ještě kde šetřit? piliještě peníze v provozních nákladech. Bude kde šetřit? Prakticky ne. Nemocnice už nyní jede takzvaně na Prakticky ne. Nemocnice už nyní jede takzvaně na krev, šetříme, kde se dá, a jen díky nasazení všech Jakšetříme, se stavba dotýká a zaměstnanců krev, kde se dá,pacientů a jen díky nasazení všech zaměstnanců se nám zatím daří, že pacientů se nemocnice? zaměstnanců se nám zatím daří, že pacientů se úspory nijak razantněji nedotkly. To je ovšem dlouVšichni, jdou kolem, mohou jak dloustavba úspory nijakkdo razantněji nedotkly. To vidět, je ovšem Staví se v podstatě jen půl roku, ale už hodobě stav. Takžeurčité na jedné straně V jaké je výstavba pavilonu? roste, neudržitelný aleneudržitelný nikdo nevidí tu nyní míry nejsloStaví se v fázi podstatě jen půlnového roku, ale už hodobě stav. Takžedona jedné straně jsme nuceni do úspor, doslova smlouváme o každou začíná být reálně vidět, jak bude nový pavilon V tuto chvíli jsouvidět, postavena dvě podzemní patra, která jsme žitější část, se doslova mění výtahy a předělávají výtanuceni do kdy úspor, smlouváme o každou začíná být reálně jak bude nový pavilon korunu – ostatně i novýnainterní pavilon je plánován vypadat. Jaký jenimi to pocit? nevidíme, nad jsou hotová další tři a staví se hové šachty v budově, kterou nový pavilon navakorunu – ostatně i nový interní pavilon je plánován vypadat. Jaký je to pocit? Samozřejmě, že pěkný. Začínám věřit, žeinterní se opravdu tak, aby byljeprovozně coa nejlevnější – a na druhou čtvrté patro. Takže prostory, kde budou ambuzuje kde neurologie oční oddělení. Samozřejmě, že pěkný. Začínám věřit, že se opravdu tak, abya byl provozně co nejlevnější – a naBohužel druhou je podaří do podzimu příštího roku stavbu dokončit, pavistranu se nikdy nedočkáme toho, že někdo řekne: lance, již stojí a dostali jsme se k výstavbě pater, kde to spojeno s poměrně velkou hlukovou zátěží. Staré podaří do podzimu příštího roku stavbu dokončit, pavistranu se nikdy nedočkáme toho, že někdo řekne: lon vybavit a spustit v něm provoz. Takže se začínáme už dost, víc to nejde. Je to spíš tak, že čím víc šetlůžkaTakže jednotky intenzivní už výtahy aletoneodpovídají a nic lon budou vybavitlůžková a spustitoddělení, v něm provoz. se začínáme dost, víc nejde. Je to současným spíš tak, že normám čím víc šetpřipravovat na přesun interních oborů, plánujeme, říme, čím víc se omezujeme, tím víc se zvyšuje tlak péče, technické zázemí a malá oborů, konferenční místnost.říme, jiného jejich výměna nám Další tlak věc je připravovat na přesun interních plánujeme, čím než víc se omezujeme, tím nezbývá. víc se zvyšuje kde přesně co bude, připravujeme harmonogram na to, ať šetříme ještě víc. Ministerstvo zdravotnictví v areálu nemocnice – prozdravotnictví pacienty je tu kde přesně co bude, připravujeme harmonogram na parkování to, ať šetříme ještě víc. Ministerstvo stěhování. souvislosti přesunem interních ambu- například vezaparkovat. vší tichosti Ačkoli připravuje „kultiCo bude seVstavbou dál,s jak bude pokračovat? velmi těžké jsmetakzvanou po dobu stavby stěhování. V souvislosti s přesunem interních ambu- například ve vší tichosti připravuje takzvanou „kultilancí moci rozšířit oční ORL vaci sazebníku výkonů“, kde je jednoznačné Co sebudeme týče pavilonu interny,prostory na koncipro října byaměla nechtěli parkování zpoplatňovat, asi nám niczadání: jiného lancí budeme moci rozšířit prostory pro oční a ORL vaci sazebníku výkonů“, kde je jednoznačné zadání: oddělení. Takže když se přes plot staveniště podísnížit úhradu za ambulantní péči. Většině nemocnic lidé si z arebýt hotová hrubá stavba, měla by se osazovat okna, nezbude, protože jsme zjistili, že někteří oddělení. Takže když se přes plot staveniště podí- snížit úhradu za ambulantní péči. Většině nemocnic vám rostoucí budovu, určitětak, se mi napo příští měsíce ambulantních zařízeníbezplatné budou tedy klesatparkoviště, platby od nemocnice udělali hlídané dělatnatopení a další instalace aby celou zimu iálu vám na rostoucí budovu, určitě se mi na příští měsíce i ambulantních zařízení budou tedy klesat platby od myslí v tomto ohledu lépe, než když jsme plánovali pojišťoven. Takže budoucnost v tomto směru ve Amně mohly pokračovat vnitřní stavební práce. A následně nechávají tu auta přes noc, jdou si nakoupit… to myslí v tomto ohledu lépe, než když jsme plánovali pojišťoven. Takže budoucnost v tomto směru ve mně vzbuzuje opravdu spíš obavy. jen na papíře. Samozřejmě – stále se najdou i skeppak chystáme stavbu dalšího pavilonu. V něm bude nemá se službou pacientům nic společného. jen na papíře. Samozřejmě – stále se najdou i skep- vzbuzuje opravdu spíš obavy. tici, ale těchajestravovací naštěstí stále méně. parkoviště provozy, kde bychom měli Doc. MUDr. MUDr. Ladislav Ladislav Horák, Horák, DrSc. DrSc. tici, ale těch je naštěstí stále méně. Doc. ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav Boleslav Doc. MUDr. Ladislav Mladá Horák, DrSc. zavést tabletový systém. Tento materiál jsme předředitel Klaudiánovy nemocnice ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav Vypadá to, Středočeského že jste v létě všichni nové síly ložili radě kraje nabrali a nyní čekáme, jak Vypadá to, že jste v létě všichni nabrali nové síly asetěšíte se,zajistit co bude. podaří financování. a těšíte se, co bude. Téměř všichni si samozřejmě vybrali své zasloužené Téměř všichni si samozřejmě vybrali své zasloužené dovolené, ale musíme připraveni, že to horší je Jak se připravujete nabýt stěhování? dovolené, ale musíme být připraveni, že to horší je teprve předna námi. myslím nikdo, Rada kraje konciOptimismem srpna schválila uvolnění 80 kdo militeprve před námi. Optimismem myslím nikdo, kdo se pohybuje ve zdravotnictví, zrovna nepřetéká. Já onů korun z prostředků kraje na vnitřní vybavení se pohybuje ve zdravotnictví, zrovna nepřetéká. Já například s hrůzouPravidelně a obavami debaty a hlanového pavilonu. sesleduji scházíme s vedením například s hrůzou a obavami sleduji debaty a hlasování o výši DPH. Neumím si přestavit, kde budeme jednotlivých oddělení, diskutujeme o jejich potřesování o výši DPH. Neumím si přestavit, kde budeme vbách, případě vyšší DPHseznam, brát peníze. Zatímco nyní řadu sestavujeme co koupit, abychom se v případě vyšší DPH brát peníze. Zatímco nyní řadu

Držíme palce naší sestřičce Koncem října se rozhodne, která ze sestřiček z českých a slovenských zdravotnických zařízení se stane tou „nej“. I Klaudiánova nemocnice má své želízko v ohni. Reprezentuje ji třiadvacetiletá Adéla Jonáková, která pracuje jako instrumentářka na centrálních operačních sálech. O titul Nej ses třička 2011 bude dvanáct finalistek, které porota vybrala z více než tří set přihlášených, soutěžit v Náchodě. Utkají se v disciplínách, jako je rozhovor s porotci, přehlídka sesterských uniforem, promenáda ve

večerních šatech či splnění úkolu z ošetřovatelství. Ačkoli z veřejného vystoupení má Adéla Jonáková trochu trému, zatím si účast v soutěži užívá. „Poznám nové lidi, získám novou velkou zkušenost, ke které bych se asi jinak nedostala. Jsem zvědavá, co bude,“ říká. Jako

památku na soutěž si určitě odnese na míru šitou uniformu sestřičky. Pokud vyhraje, těší se na zájezd do Dubaje ve dvou. Soutěž Nej sestřička je vyhlašována již třetím rokem a jejím cílem je mimo jiné také upozornit na náročnou práci zdravotních sester.

Objednejte se přes internet

Jak nám roste Za pouhých šest měsíců se podařilo postavit téměř celou hrubou stavbu nového interního pavilonu, na který Klaudiánova nemocnice čekala řadu let. Pokud vše půjde podle plánu, zhruba za rok by v nové budově měli lékaři začít ošetřovat první pacienty. V současné době již dělníci pracují na pátém nadzemním podlaží, do konce podzimu musejí dokončit ještě dvě další. Zároveň stavební firma dokončuje napojení mezi novým pavilonem a budovou, s níž sousedí a kde je oční oddělení

a neurologie. Hotová jsou také dvě podzemní podlaží, kde budou parkovací plochy. Pavilon, jehož stavba bude stát 450 milionů korun, bude sloužit výhradně interním oborům – se dvěma patry je počítáno pro interní ambulance a výdejnu léků, tři patra budou sloužit pro interní lůžka a společnou jednotku intenzivní péče. V současné době jsou tyto provozy umístěny převážně v řadovém panelovém domě z 80. let, který byl původně koncipován jako LDN a interně dlouhodobě nevyhovuje.

Klaudiánova nemocnice spustila zkušební provoz elektronického objednávání pacientů na rentgen zubů. Již tedy není třeba objednávat se osobně na recepci oddělení, či telefonicky na čísle 326 742 209, klienti si vše mohou v klidu vyřídit přímo na www.klaudianovanemocnice.cz. Objednat se, a hlavně vybrat si termín vyšetření, mohou kdykoli z domova či zaměstnání. V nejbližší době plánuje RTG oddělení systém rozšířit o možnost objednání se i na jiná vyšetření (SONO, CT atd.). Telefonické i osobní objednání samozřejmě zůstává zachováno.

26

27



Urologie

Výživa

Zkušenosti boleslavských urologů v knižní podobě Spatří-li běžný čtenář na pultech v obchodě knihu s názvem Karcinom ledviny, příliš jej asi nezaujme. Zcela opačné reakce ovšem vyvolá kniha u odborné veřejnosti. Jedním z důvodů jsou i detailně popsané případy některých pacientů, kteří mají společné pojítko – prošli rukama boleslavských urologů.

Primář urologického oddělení MUDr. Richard Pabišta a MUDr. Martina Poršová jsou spoluautory publikace Karcinom ledviny.

Primář urologického oddělení MUDr. Richard Pabišta a jeho kolegyně MUDr. Martina Poršová jsou na svou práci hrdí právem. Nestává se totiž úplně běžně, aby se na podobně konkrétně zaměřené odborné knize výrazným způsobem autorsky podíleli lékaři z oblastní nemocnice. Jde tedy jednoznačně o velký úspěch lékařů Klaudiánovy nemocnice, na které se obrátil hlavní autor knihy a ve svém oboru kapacita MUDr. Ivan Kolombo, FEBU, z Nemocnice Na Homolce. „Oslovil nás, zda bychom mu do knihy nepřispěli kasuistikami některých zajímavých případů, které jsme řešili. Samozřejmě nás to zaujalo, podobnou šanci spolupracovat na monografii lékaři z oblastních nemocnic obvykle nemívají,“ vysvětluje primář Pabišta. A dodal, že Martina Poršová je v tomto určitou výjimkou – její

publikační i přednášková činnost je rozsáhlá a odbornou veřejností uznávaná. Karcinom ledviny, jemuž se monografie věnuje, je nejzhoubnějším nádorem v uroonkologii a Česká republika bohužel drží již řadu let světové prvenství v jeho výskytu. Jen v Mladé Boleslavi přijde s tímto onemocněním k lékařům každý rok průměrně 50 pacientů. Zhruba 30 z nich lze nádor vyoperovat a ledvinu zachovat, 20 o ni úplně přijde. Ani to však neznamená, že svůj boj s nemocí vyhráli – úmrtnost či výskyt nádoru a jeho metastáz na jiných místech v těle není výjimkou. Podle primáře Pabišty není zcela jasné, proč je výskyt v České republice vyšší než jinde. Jednoznačně ale byla prokázána souvislost výskytu karcinomu ledviny u lidí trpících obezitou a u kuřáků. Vedle pohybové aktivity a zdravého životního stylu je ovšem možné snažit se zhoubnému nádoru ledvin předejít i jinak. Stejně jako se stává již běžným vyšetření stolice na okultní krvácení jako prevence rakoviny tlustého střeva, každý člověk by si měl u lékaře nechat jednou ročně zkontrolovat moč. „A pokud jsou v ní stopy krve, okamžitě kontaktovat urologa. Nemusí se samozřejmě vůbec jednat o nádor ledviny, je ale zřejmé, že něco není v pořádku,“ říká Pabišta. Oba lékaři se shodují, že čím dříve je nádor odhalen a čím je menší, tím vyšší je šance pacienta na záchovnou operaci a i na přežití. I proto, že během posledních několika let se velmi zlepšila možnost včasné diagnostiky, existují nové postupy při léčbě. Jejich popis je jednou ze součástí urologické monografie. Oba lékaři doufají, že kniha bude mít u odborné veřejnosti ohlas a že tak přispěje k dalšímu rozvoji diagnostiky a zejména léčby karcinomu ledviny. „Rozvoj medicíny souvisí do značné míry i s tím, jakou mají lékaři možnost přístupu k informacím,“ říká závěrem primář urologie.

O pacienty bude pečovat nutriční tým Pro správné uzdravování není třeba jen péče lékařů a sester, ale také duševní pohoda a v neposlední řadě kvalitní výživa. Někteří lidé ovšem, ať už nemohou jíst či jen nemají chuť k jídlu, z nemocnice dříve odcházeli vyhublí, scházely jim potřebné živiny. V Klaudiánově nemocnici je příjem potravy u hospitalizovaných dlouhodobě sledován a zaznamenáván. A nyní se připravuje speciální nutriční tým. Při interním oddělení nemocnice již několik let pracuje nutriční ambulance, kam se lidé trpící podvýživou mohou obrátit. Mezi pacienty patří lidé, kteří nemohou potravu přijímat běžně ústy. Jsou například po operaci zažívacího traktu, chemoterapii nebo ozařování, trpí nechutenstvím a nejsou schopni potravu polknout nebo udržet v žaludku. Podle primáře interního oddělení MUDr. Romana Koška však pomoci s výživou potřebuje mnohem více pacientů. „Každému, kdo je hospitalizován, je třeba zajistit takovou výživu, která odpovídá jeho zdravotnímu stavu i dietním zvyklostem,“ říká. V současné době má proto vedle zdravotní dokumentace každý hospitalizovaný v Klaudiánově nemocnici ve své složce také poznámky o tom, kolik toho za den sní a vypije. „Lze tak snadno zjistit, u koho a na co se je třeba – co se týče stravy – zaměřit,“ říká Košek. Poměrně jednoduchými metodami lze již při nástupu do nemocnice zjistit, jaký je stav výživy pacienta, a podle toho přistoupit i k jeho léčbě. Proto vzniká speciální nutriční tým, jenž bude mít právě tuto oblast na starosti. Budou v něm pracovat zástupci všech oddělení a právě oni pak budou mít na starosti koordinaci činností, jež pomohou vytipovat, kdo z pacientů je podvyživený nebo u něj podvýživa hrozí. Jako základ jim k tomu poslouží poměrně jednoduchý dotazník, který každý člověk při příjmu na lůžkové oddělení vyplní. „Nyní v podstatě pečujeme zejména o pacienty, kteří jsou kvůli malnutrici (podvýživě) ohroženi na životě,“ upřesňuje primář Košek. Ideální by však podle něj bylo monitorovat většinu pacientů a starat se podrobněji i o výživu těch, kterým by stačila jen doporučení a dohled. Sám ovšem zároveň říká, že na to nemocnice zatím nemá potřebnou personální kapacitu. „I proto je ale vznik nutričního týmu, který by vše koordinoval, důležitým mezníkem v zajištění kompletní a kvalitní péče o paci-

enta,“ zdůrazňuje. Pokud je již pacient podvyživený nebo nemůže přijímat potravu a podvýživa reálně hrozí, je třeba mu aplikovat speciální roztok, v němž jsou zastoupeny všechny potřebné živiny, vitaminy a vláknina. Pokud lékaři a sestry s podporou nutričního týmu zjistí, že některé pacienty je třeba sledovat dlouhodoběji, ještě při propouštění do domácí péče jim doporučí pravidelné návštěvy nutriční poradny. A samozřejmě i vhodnou stravu či volbu potravinových doplňků. Košek zároveň zdůrazňuje, že lékaři a sestry samozřejmě nejsou všemocní. „Vše záleží na spolupráci pacienta a jeho blízkých. Ti ho musí hlídat a pomáhat mu.“

V případě reálné hrozby podvýživy je nutno pocientovi aplikovat speciální roztok s potřebnými živinami, vitaminy a vlákninou.

28

29



Rozhovor

Rozhovor

Primářka oddělení nukleární medicíny MUDr. Ingrid Špalková říká:

„K mé práci patří i vysvětlování, co vlastně dělám“ Primářka nukleárního oddělení MUDr. Ingrid Špalková si již zvykla, že pokud lidem řekne, v jakém oboru pracuje, setká se většinou s nechápavým výrazem. Slovo nukleární, neboli jaderné, si asi přestavíme spíše v jiných souvislostech, než je medicína. K té moderní však patří zcela neodmyslitelně.

MUDr. Ingrid Špalková

Co tedy vlastně je nukleární medicína? Je to zobrazovací diagnostická metoda, která spadá do stejné kategorie jako rentgen. Využívá se k vyšetřování různých orgánů v těle, je zaměřena zejména na vyšetření jejich funkce, což je i jeden ze základních rozdílů mezi nukleární medicínou a rentgenovým zobrazením. To poskytne naopak detailní anatomický obraz orgánu, funkce již méně. Nukleární medicína jako obor vznikala v 60. letech minulého století,

radioaktivní látka k vyšetření byla ale použita už ve 40. letech. Lidé, kteří vyšetření na oddělení nukleární medicíny podstoupili, většinou již mají povědomí, co znamená. Ale jinak jsem si už zvykla, že musím vysvětlovat a vysvětlovat. Nevadí mi to. Jak probíhá vyšetření, není bolestivé? Určitě ne, patří mezi neinvazivní, minimálně zatěžující diagnostické postupy. Pacientovi – většinou do

žíly – aplikujeme malé množství radioaktivní látky a následně zobrazujeme buď prokrvení sledovaného orgánu, nebo jeho funkci. V malé míře lze zobrazit i jeho anatomickou strukturu, ale to spíše okrajově. Čili my aplikujeme látku a následně pak snímáme záření. A dávky té látky jsou dnes samozřejmě již vypočítané tak, aby jejich negativní účinky na lidský organismus byly zcela minimalizované. Mezi první vyšetření radioaktivní látkou patřilo zobrazení štítné žlázy radiojodem, během let se ale přešlo na radiofarmaka, která mají mnohem příznivější fyzikální vlastnosti a vedlejší efekt záření na vyšetřovaný organismus se významně snižuje. Když se podívám na přístroje, které na oddělení máte, většinou trošku připomínají tunely. Nestává se, že se pod ně pacientům nechce? Není to často, opravdu jen sporadicky. Takového pacienta se snažíme nějakým způsobem uklidnit, v krajním případě mu podat sedativum. S reakcí, že opravdu nebylo možné vyšetření udělat, jsem se setkala jen jednou. Ovšem je samozřejmě možné vyšetřit i pacienta pod narkózou, vyšetřují se tak standardně děti (na našem oddělení to není běžný standard). Proč jste si vybrala právě nukleární medicínu? Protože je to nesmírně zajímavý obor, který jde napříč všemi ostatními obory. Vyšetřujeme skelet, plíce, zažívací trakt, ledviny, mozek, srdce, lymfatický systém… Je to velmi široký záběr. A já mám 1. atestaci z interny, což je pro nukleární medicínu základ. Když jsem tedy po návratu z mateřské dostala ve fakultní nemocnici v Hradci Králové nabídku pracovat na nukleárce, chvíli jsem váhala, ale primář MUDr. Ing. Vižďa mi práci na oddělení vykreslil zajímavě, tak jsem se rozhodla. A po několika letech mě oslovil ředitel boleslavské nemocnice, zda nechci pracovat tady. A tak jsem se vlastně stala primářkou oddělení nukleární medicíny. Tedy poprvé. To bylo v roce 1999. A v roce 2007 jste odešla, abyste se po dalších necelých čtyřech letech vrátila. Měla jsem pocit, že jsem se dostala do pracovní rutiny a že potřebuji změnu, získat nové zkušenosti. Takže jsem šla na vyšší pracoviště, do Fakultní nemocnice v Motole, na Kliniku nukleární medicíny a endokrinologie, kam jsem již předtím docházela na výuku bakalářů. Na částečný úvazek jsem pak pracovala také v endokrinologické ambulanci v Mnichově Hradišti a v Železném Brodě. Byly to trochu hektické roky,

které mi však daly hodně. Pak se naskytla možnost vrátit se na oddělení, tak jsem ji využila. Jak se oddělení změnilo? Pracujeme na modernějších přístrojích, od konce roku 2010 je na oddělení hybridní gamakamera SPECT/CT, která dává další možnosti zobrazení – anatomické i funkční. Takže nám to zase poskytuje lepší a ucelenější obraz, v našem hodnocení se posouváme dál a můžeme podat lepší informace. Spolupracujete i s jinými nemocnicemi? Samozřejmě děláme vyšetření zejména pro Klaudiánovu nemocnici a okolí, ale vyšetřujeme i pro libereckou neurochirurgii, děláme pro ně zátěžovou perfuzi mozku k posouzení funkční rezervy před eventuálním neurochirurgickým výkonem. Pracujete v oboru, který je převážně diagnostický. Můžete ale i nějak konkrétně pomoci? Ano. Poskytujeme zde pacientům paliativní terapii u kostních metastáz. To znamená, že pacientům, kteří mají onkologické onemocnění a mají metastázy v kostech, poskytujeme léčbu bolesti. Ve spolupráci s ortopedií aplikujeme radioaktivní látku do kolen u některých kloubních onemocnění apod. Co považujete ve své práci za nejtěžší? Nejspíše udělat ucelený závěr ze všech informací, které máme k dispozici a které získáme. Protože samozřejmě každý je jiný, existují různé varianty normy… A napsat správné hodnocení, které bude ve správném klinickém kontextu, aby závěr byl ucelený. To znamená nejen zpracovat výsledky ze svého zobrazení, ale spojit je i s výsledky jiných zobrazovacích metod a vyšetření. Co vás naopak velmi těší? Když právě naše metoda pomůže odhalit příčinu potíží, a když to navíc udělá včasně a tak, aby se ten pacient mohl správně a včas léčit. Vy ale vlastně další kontakt s pacienty nemáte. Přijdou na vyšetření, odejdou… Nevadí vám, že nemáte určitou kontinuitu? Vždy se mohu zeptat, záleží jen na spolupráci s dalšími kolegy. Ale samozřejmě je to jiné, ten kontakt s pacientem proběhne jednou a je poměrně neosobní. Ale možná je to pro mě někdy i lepší, zejména u onkologických pacientů. Ale určitě, když máme nějaký zajímavý nález, vždy se ptáme kolegů, jaký je stav, co se děje dál. I my sami se tím vlastně dál vzděláváme.

30

31



Úvod

Aktualita

Rozhovor s ředitelkou Oblastní nemocnice Kladno, a. s.:

„Pokračujeme v úspěšném modelu“ V kladenské nemocnici ani v letních měsících neutichl stavební ruch. I díky tomu se zdá, že nově budované i rekonstruované pavilony budou otevřeny dokonce před plánovaným termínem. S ředitelkou nemocnice MUDr. Kateřinou Pancovou jsme však hovořili především o situaci ohledně Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o. a špatné, pokud by opět došlo k decentralizaci, takže vzniká zastřešující organizace, která sídlí v Oblastní nemocnici Kladno, a to opět proto, aby se nemuselo budovat sídlo pro management a přijímat další lidé. Jinými slovy – co bylo zavedeno a úspěšně fungovalo, bude fungovat dál. Pro krajské zastupitelstvo jsme také vyčíslili fungování Krajské nemocnice Středočeského kraje a saldo, které uspořila, představuje milionové částky.

Mohla byste úvodem shrnout situaci okolo Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o.? Krajská nemocnice Středočeského kraje, p. o., je v současné době v likvidaci. Došlo totiž k právním potyčkám, které vyústily v konečné nezaregistrování této organizace. Tato situace se řeší a v současné době přebrala téměř veškeré povinnosti a náplň práce zaniklé Krajské nemocnice Středočeského kraje Oblastní nemocnice Kladno, a to proto, že se tento způsob práce osvědčil. Jak jsme několikrát proklamovali, Krajská nemocnice Středočeského kraje vznikla jako předstupeň plánovaného neziskového veřejného zdravotnického zařízení. V jejím rámci jsme realizovali některé myšlenky tohoto zařízení, jako jsou centrální nákupy, sjednocení účetních osnov nebo vytvoření centrálního katalogu spotřebního materiálu. Dobrým příkladem také byla některá výběrová řízení, která nemocnicím podstatně snížila nákladovou složku. Proto by pro nás bylo velmi nevýhodné

Jak postupuje budování a rekonstrukce v kladenské nemocnici? Z toho mám velkou radost. Stavba Domova seniorů s lůžky následné péče a centrem rehabilitace zdárně pokračuje a zdá se, že termín dokončení na začátku příštího roku bude bohatě dodržen. Úspěšně také pokračuje rekonstrukce spojovacího krku C1, čili části bloku C, který je součástí monobloku, a na konci září dojde ke kolaudaci prvního prstu tříprstové budovy Niederleho pavilonu, kam se přestěhují provozy, které v budově budou nově umístěny – oddělení IT a část inventárního oddělení. Termín dokončení – srpen příštího roku – bude dokonce nejen dodržen, ale zdá se, že se vše podaří zkolaudovat dokonce v předstihu. MUDr. Kateřina Pancová ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

Rekonstrukce Niederleho pavilonu Zahájení rekonstrukce Niederleho pavilonu bylo prozíravým krokem, který nejen pomůže zachránit kulturní památku, ale vzhledem k nedobrému stavu další budovy, kde nyní sídlí vedení nemocnice, umožní přesunutí všech kanceláří a oddělení do důstojných prostor. „Ohledně rekonstrukce absolvujeme opakovaná jednání s místními památkáři, se kterými je velice dobrá a konstruktivní spolupráce, takže směřujeme k zachování historického rázu budovy, a to i za podmínek, kdy je nemocnice finančně limitovaná,“ říká ředitelka kladenské nemocnice MUDr. Kateřina Pancová. „Stávající budovu managementu bychom chtěli také zrekonstruovat a využít pro přestěhování oddělení, kde je výhodou, že jsou mimo centrální nemocniční budovy. Například oddělení patologie je v budově, která je ve velice špatném stavu a kde je rekonstrukce naprosto nutná. Zda budeme rekonstruovat i oddělení stávající patologie na oddělení, která nemocnici, ale i okolním zdravotnickým zařízením velice chybí, jako je například lůžková psychiatrie, není zcela jasné vzhledem ke stále klesajícím úhradám od zdravotních pojišťoven, a tak není vyloučeno, že tuto budovu budeme nuceni nechat srovnat se zemí, protože vzhledem k jejímu špatnému stavu bychom si nemohli dovolit ani její konzervaci.“

32

33



Stomatologie

Stomatologie

Péče o zuby je hlavně o prevenci Zubní ordinace kladenské nemocnice poskytuje především pohotovostní službu, kterou doplňují nasmlouvaná ošetření. V ordinaci působí dva vzájemně se doplňující týmy – MUDr. Květoslava Nováková s Markétou Posovou a MUDr. Josef Válek s Monikou Mikešovou. Ordinace se věnuje běžné stomatologii (tedy výplním, preventivním kontrolám, odstraňování zubního kamene apod.), rekonstrukci amalgámem nebo kompozitními materiály (bílé plomby), endodoncii (léčení kanálků) a nutným extrakcím včetně chirur-

MUDr. Josef Válek a sestra Monika Mikešová v první části moderně vybavené zubní ordinace

a popřípadě jejich kombinace, léčbu paradontologických problémů včetně chirurgických. Ošetřování dětí je možné, ale jen za předpokladu, že rodiče jsou schopni zajistit s dítětem spolupráci. Ordinace je vybavena na velmi slušné úrovni a má navíc doplňkový (hodně nákladný) laCílem zubní ordinace je dosáhnout co nejefektivnější ser, který sice zdaleka nenahradí celkové dentálně čelistní rehabilitace klientů. klasické vybavení ordinace, ale co umí, je momentální špičkou gických extrakcí. Její činnost dále zahrnuje pevnou ve stomatologické praxi. Nový laser je dost možná neja snímatelnou protetiku, tedy korunky, můstky, čás- větším tahákem ordinace. Používá se mimo jiné při protečné snímatelné protézy, celkové totální protézy cedurách bělení zubů, ale i při jiných ošetřeních.

Zdravotní pojišťovny zdaleka nepokrývají náklady na stomatologické ošetření. „Proto je spoluúčast klienta k naší lítosti nezbytná. Podle dohody jsou u nás doplatky, případně plně hrazené výkony. Každému našemu klientovi dopředu vysvětlujeme léčebný plán, cíl a příslušné náklady na ošetření a je na jeho rozhodnutí, zda příslušný plán chce podstoupit či nikoli,“ vysvětluje MUDr. Válek. „Nejčastějšími službami za úhradu je kapslovaný amalgám, protetické fotokompozitní výplně a protetické práce. Nově nabízíme i vysoce kvalitní estetické náhrady, které si pacienti velmi pochvalují,“ podotýká MUDr. Nováková. Jak již bylo řečeno, základní službou ordinace je pohotovost, kterou může využít kdokoli s akutní bolestí či potížemi (podmínkou je identifikace a platné pojištění, přičemž nepojištění klienti jsou ošetřeni za přímou platbu). Druhá část ordinace je ambulantní, kam jsou přijímáni klienti podle časových množností ordinace, ale i na základě ochoty spolupracovat. „Náročné chirurgické zákroky hradí bohužel pouze pojišťovna METAL-ALIANCE, takže klienti jiných pojišťoven musejí doplácet jistou částku,“ říká MUDr. Nováková.

Cílem kladenské zubní ordinace je zajistit co nej efektivnější rehabilitaci pro funkci i estetiku čelistního aparátu, kde je proto nutná vzájemná spolupráce a důvěra pacientů. A jak vypadá stav chrupu kladenských občanů z hlediska zkušeného stomatologa? „Nechci tvrdit, že dříve bylo vše lepší, ale státem řízená kontrola chrupu fungovala velmi dobře. Dnes je situace bohužel poněkud volnější a za vše zodpovídají rodiče, takže záleží pouze na nich, zda dítě vedou k péči o chrup. Bylo by záhodno, aby se zavedla osvěta ve školách, což by podle mého názoru velmi pomohlo,“ říká závěrem MUDr. Nováková s tím, že by vůbec nebylo od věci, aby se do osvěty zapojily i zdravotní pojišťovny. Je totiž nutné si uvědomit, že mít zdravé zuby je ve vlastním zájmu každého.

Zubní ordinace a pohotovost Ordinační hodiny pracovní dny 8.00–16.00, 16.00–18.00 pohotovost sobota 14.00–18.00 pohotovost Tel.: 312 606 574

MUDr. Květoslava Nováková a sestra Markéta Posová u zubařského křesla ve druhé části ordinace

34

35



Rozhovor

Rozhovor

Vedoucí dietního oddělení Ivana Müllerová, DiS., říká:

„Pacientům vycházíme co nejvíce vstříc“ Dietní oddělení se zabývá léčebnou výživou a stravováním v nemocnici a jeho součástí je nutriční poradna. V čele oddělení stojí Ivana Müllerová, DiS., s níž jsme hovořili nejen o sestavování jídelníčků pro pacienty s nejrůznějšími dietami, ale i o poradenství. Co přesně tvoří náplň práce vašeho oddělení? Především jde o léčebnou výživu a stravování pacientů nemocnice, přičemž dohlížíme i na stravování zaměstnanců. Pacienti jsou však vždy v první řadě, protože existuje mnoho diet a navíc se snažíme i individualizovat stravu pro pacienty, kteří například trpí nechutenstvím nebo mají alergie. Co tedy děláte, má-li pacient specifický problém? Dojdeme za ním, a pokud je to možné, upravíme dietu. V případě problému závažnějšího rázu, kdy pacient například odmítá stravu, za ním docházíme denně a vybíráme stravu z jídelního lístku, případně se domluvíme s firmou, která zajišťuje stravování pro nemocnici, na nabídce dvou nebo tří jídel nad rámec jídelníčku. Snažíme se tedy pacientům co nejvíce vyhovět. Musím říci, že individualizace diet u nás funguje velmi dobře. Pacientům dodáváme dietu i se jménem, což nebývá vždy zvykem. Velmi šikovný je i takzvaný tabletový systém, který výrazně usnadňuje rozdělování jídel pacientům. Kontrolujete však i běžný jídelníček. Samozřejmě. Přibližně jednou za čtvrt roku kontrolujeme i energetické a biologické hodnoty stravy. Na první pohled jde o složitou práci, ale je také velmi zajímavá. Zkušený nutriční terapeut pozná, když vyjdou nutriční hodnoty, ale i bílkoviny, tuky a sacharidy jinak, než by měly, co musí upravit. Když je jídelníček málo energetický, ale je v něm dostatek tuku, je nutno přidat ovoce, a v případě, že obsahuje málo bílkovin, nelze podávat k snídani džem, ale sýr apod. Změny jídelníčku tedy nejsou složité, ale jeho přesné propočítání je náročné. Nejsložitěji se řeší situace, kdy pacient nejí a stravu navíc odmítá – pak musíme hledat ideální potraviny, které by snědl a zároveň s nimi dostal živiny a energii, které dostat má. V horších případech je nutný přechod na entereální, případně parentereální výživu.

Jak jste se stala nutriční terapeutkou? Po maturitě jsem chtěla studovat na chemicko-technologické fakultě, ale neudělala jsem přijímací zkoušky. V té době jsem zjistila, že existuje obor Diplomovaná dietní sestra, a protože mě jídlo vždy zajímalo, při-

hlásila jsem se na něj. Vystudovala jsem tedy vyšší odbornou zdravotní školu, kde jsem se tři roky zabývala stravou. Učili jsme se i správně vařit diety, chodili jsme na praxe do různých pražských nemocnic, a to včetně souvislé šestitýdenní praxe na dietním oddělení vybrané nemocnice. Základem studia byla léčebná výživa, do jejíchž tajů nás zasvěcoval lékař, ale i zkušené nutriční terapeutky. Po zakončení studia jsem nastoupila do kladenské nemocnice. Součástí oddělení je i nutriční poradna. Kdo jejích služeb využívá? Chodí k nám především ambulantní pacienti. Pokud mají doporučení z nemocnice, je jim poradenství poskytováno zdarma, ale mají-li doporučení od lékaře mimo nemocnici, musí za poradenství platit, protože tato služba není hrazena pojišťovnami. Většinou k nám chodí pacienti, kteří mají problémy s nad-

váhou (BMI 25–30) nebo s obezitou (BMI nad 30). V současnosti je situace taková, že měsíc dopředu máme obsazeno. V průměru k nám chodí pacienti na 5–6 sezení a zakončení terapie je v ideálním případě (tzn. pokud pacient opravdu pravidelně dochází a řídí se radami) tehdy, když dojde k dosažení požadované hmotnosti. S pacienty hovoříme spíše o tom, jak se naučit zdravému životnímu stylu, protože někteří jedí méně, než by měli, a jiní naopak více.

nutriční poradna Provozní doba: lichý týden: s tředa 13.00–16.00 čtvrtek 11.00–12:30 sudý týden: středa 13.00–16.00 Oddělení se nachází v 1. patře budovy H (nad kuchyní) Tel.: 312 606 485, e-mail: [email protected] Ivana Müllerová, DiS.

36

37



Úvod

Aktualita

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.:

„Držíme vysokou výkonnost i kvalitu“ Nemocnice se neřídí školním řádem, ale přesto nepatří léto k částem roku, v nichž bychom přemýšleli o návštěvě lékaře či hospitalizaci. Vodní či jiné hrátky jsou tím, na co pomýšlíme daleko raději a častěji. Chod nemocnic se však nemůže ani na vteřinu zastavit, což samozřejmě platí i o té kolínské, s jejímž ředitelem, MUDr. Petrem Chudomelem, jsme hovořili na přelomu srpna a září. nocuje pojišťovnami zaslané údaje a chystá podklady pro další vyjednávání o výši úhrad za minulý rok. Ano, čtete správně – v září 2011 se dozvídáme, kolik nám vlastně pojišťovny zaplatí za péči poskytnutou před rokem. Jaký byl tedy výsledek vyúčtování? S uspokojením konstatuji, že vyúčtování je pro nás příznivé, a to i po začlenění Nemocnice Kutná Hora do Oblastní nemocnice Kolín, a. s. Chci touto cestou poděkovat všem lékařům a sestřičkám kolínské i kutnohorské nemocnice, kteří v nelehkých podmínkách modernizace a budování obou pracovišť obstáli a dokázali udržet vysokou laťku výkonnosti, ale i kvality z let minulých. Oddělení zdravotního pojištění děkuji za velmi vysokou úroveň vedení administrativy za účelem výkaznictví pro zdravotní pojišťovny. Pokud se týká léčebny dlouhodobě nemocných na Vojkově, ta vykazuje již standardně velmi dobré výsledky, a proto moje díky patří i tam. Jak ve vaší nemocnici proběhly prázdninové měsíce? Prázdniny nebyly pro personál nemocnice obdobím zmírnění pracovního tempa, protože i když během nich ošetříme každoročně o něco méně pacientů než během roku, zaměstnanci, zčásti díky dovoleným, jsou i tak plně vytíženi. Přibývají úrazy zejména dětí, některé okolní nemocnice během léta omezují provoz a veškeré akutní případy se soustředí do naší nemocnice. Tedy žádná zahálka. Přesto je však léto obdobím, které má většina lidí spojené s odpočinkem. Vzhledem k tomu, že právě během dovolených přicházejí vyúčtování za rok 2010 od zdravotních pojišťoven, i naše administrativa se musí poměrně dosti činit. Zejména oddělení zdravotního pojištění vyhod-

MUDr. Petr Chudomel ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Moderní ošetřovatelství v 21. století 26. října proběhne v kolínském kině „99“ konference s názvem Moderní ošetřovatelství v 21. století, kterou pořádá Oblastní nemocnice Kolín. Program konference je určen pro všeobecné Operační porod z pohledu sálové sestry, Spokojesestry, porodní asistentky, zdravotní laboranty, farma- nost žen s anestezií u císařského řezu, Naše zkušeceutické asistenty, fyzioterapeuty, ergoterapeuty, nutnosti s léčbou radiální epicondylitis, Předcházení riční terapeuty, radiologické asistenty, zdravotnické vzniku bolesti zad u zdravotních sester, Rehabilitace záchranáře a zdravotně sociální pracovníky. po operaci vazů kolene, RAF – radiofrekvenční ablace Dopolední blok přednášek Kolínská nemocnice pořádá v říjnu další z řady seminářů, (9.00–12.00) se bude věnovat nyní s názvem Moderní ošetřovatelství v 21. století. tématu Léčebná a ošetřovatelská péče o pacienta v operačních oborech medicíny a v jeho rámci vystoupí lékaři varixů, Pooperační péče po operaci varixů a Použití a sestry s následujícími příspěvky: Moderní metoda flamigelu v praxi. v léčbě ženské inkontinence, Nová vyšetřovací V odpoledním bloku (12.30–15.00) budou následometoda ve 12. týdnu gravidity, Zásady primárního vat příspěvky Anestezie dětí v ORL, Ošetřovatelská ošetření dítěte s polytraumatem a popáleninovým péče o děti po ORL výkonech, Nozokomiální nákazy, traumatem, Uzlinový syndrom krční, Jednorázové prevence, diagnostika a terapie. Po skončení konfepomůcky ve zdravotnickém zařízení, Anestezie rence budou účastníkům předány certifikáty. Informace a císařský řez z pohledu anesteziologické sestry, na e-mailu [email protected].

Oblastní nemocnice Kolín se může pochlubit nejen moderním přístupem, ale i velice moderním pavilonem F.

38

39



Rozhovor

Rozhovor

Primář oddělení ORL MUDr. Pavel Vrabec říká:

„Chceme vytvořit stabilní zázemí pro ORL specialisty“ ORL (otorinolaryngologie) je speciální chirurgický obor, který se zabývá diagnostikou a léčbou onemocnění krku, nosu a ucha, i když v současné době může být toto vymezení značně zjednodušující. O vývoji oboru a práci oddělení jsme hovořili s primářem ORL MUDr. Pavlem Vrabcem. Ve funkci primáře ORL oddělení v Kolíně jste od roku 2009, co se za tuto dobu změnilo? Naše oddělení má k dispozici 12 lůžek pro dospělé pacienty. Děti jsou po dohodě ošetřovány na lůžkách oddělení dětské chirurgie nebo na pediatrii. Provádíme téměř tisíc operačních výkonů ročně při 2,5 operačních dnech v týdnu. Ambulantní provoz

MUDr. Pavel Vrabec

Jaké jsou nové trendy v oblasti ORL? V posledních letech se hranice oboru v řadě oblastí posunuly, jako je tomu např. v oblasti chirurgie baze lební, rekonstrukční chirurgie, problematiky poruch rovnováhy, spánkové medicíny a dalších. Stejně jako u ostatních chirurgických oborů i v otorinolaryngologii se stále více prosazují miniinvazivní operační výkony. Na rozdíl od klasické chirurgie operační výkony v ORL oblasti nepředstavují pouze chirurgii měkkých tkání, ale i výkony na kostních strukturách. Velikost operačního pole kolísá v rozměrech od desítek cm do několika milimetrů při operacích v oblasti středního ucha. Většina vyšetřovacích metod předpokládá rutinní využití endoskopů nebo vyšetřovacího mikroskopu. Péči otorinolaryngologa vyhledává celé věkové spektrum pacientů, od novorozenců až po seniory.

zajišťují dvě ambulance. Během mého nástupu do funkce primáře oddělení došlo k personální obměně ve smyslu omlazení lékařského kolektivu. Budování stabilního, fungujícího lékařského týmu bylo a je pro mne prioritní. Je to základ dalšího rozvoje. V současné době je zkušený otorinolaryngolog se zájmem o práci v nemocnici spíše vzácností, takže většině primářů nezbývá, než se pokusit tým vybudovat od základů. Negativní roli v personální situaci oboru sehrály i podmínky pro postgraduální vzdělávání. Po technické stránce se podařilo zahájit modernizaci přístrojového vybavení především v oblasti vyšetření poruch sluchu. Byla posílena spolupráce s ORL specialisty působícími v regionu, upraveny a rozšířeny diagnostické a léčebné postupy např. v oblasti poruch sluchu v dětském věku, léčby komplikací akutních tonsilitid nebo chronických zánětů vedlejších dutin nosních.

enta. Do pozadí jsou tak zatlačovány další nutné předpoklady úspěšné léčby, jako je stanovení správné a včasné diagnózy, odpovídající načasování, střízlivé zhodnocení vlastních možností a možností okolí, stanovení realistického léčebného plánu, odpovídající pooperační péče a další sledování výsledků léčby. Každý nově zavedený chirurgický výkon by měl být částí takového léčebného programu. Takže opravdu není čím se pochlubit? Samozřejmě, že je. Bylo by ode mne nespravedlivé nezmínit péči o pacienty s poruchami sluchu, a to jak chirurgické (tympanoplastické) výkony v oblasti středního ucha, tak i konzervativní v oblasti sluchové protetiky – využívání sluchových pomůcek. Obecně lze říci, že v oblasti otochirurgie a rinochirurgie jsme schopni poskytnout péči srovnatelnou s klinickým pracovištěm.

Provádíte nějaké nové chirurgické výkony? Na tomto místě by se očekávalo, že budu mluvit o mimořádných úspěších nebo raritních výkonech, ale pokusím se odpovědět jinak. Dobře provedený operační výkon je pouze jednou částí péče o paci-

Jaká je péče o pacienty s onkologickými onemocněními v ORL oblasti? Největší léčenou skupinou jsou pacienti s onkologickými onemocněními kůže – basaliomy, spinaliomy, maligními melanomy. Na tomto poli úzce spolupracujeme

Vyšetření dutiny ústní

40

41



Rozhovor

Historie

Jak se mění tvář kolínské nemocnice

Otomikroskopické vyšetření ucha

s kožním oddělením. Počet pacientů s diagnostikovaným maligním onemocněním v oblasti hrtanu a hltanu se pohybuje kolem 50 pacientů ročně. Pouze polovina pacientů bohužel přichází v době, kdy je onemocnění řešitelné operačně. Varovné příznaky jako dlouhodobý chrapot, přetrvávající polykací obtíže, objevení bulky na krku, jednostranné krvácení z nosu jsou často podceňovány. Při léčbě této skupiny pacientů velmi úzce spolupracujeme s ORL klinikou FN Motol v Praze a ORL klinikou nemocnice v Pardubicích. Léčba pacientů s hemato-onkologickými onemocněními v ORL oblasti probíhá ve spolupráci s hematologickým oddělením. Naší ambicí není snaha o vyrovnání se klinickým pracovištím, a to se netýká pouze onkologicky nemocných pacientů. Domníváme se, že některá onemocnění patří do péče center a vzhledem např. k jejich četnosti je správným rozhodnutím jejich koncentrace v určitých místech. Regionální pracoviště by mělo být v pozici spolupracujícího a ceněného partnera těchto center.

Jaké máte plány do budoucna? Současné prostory neumožňují další větší rozvoj oddělení. Doufáme, že po plánované rekonstrukci budovy, ve které se nyní ORL oddělení nachází, budeme hospitalizovaným pacientům moci nabídnout další diagnostické možnosti a větší komfort. V budoucnosti bychom se rádi zaměřili na rozšíření péče o pacienty s nutností chirurgické léčby za hospitalizace a doplnění spektra prováděných operačních výkonů. Rádi bychom sledovali trend směřující ke zkracování délky pobytu v nemocnici. V ambulantním provozu se chceme zaměřit na speciální diagnostické metody, které jsou náročné provedením nebo nutností technického vybavení (objektivní audiometrie, videonystagmografie). Cílem je poskytovat stabilní, spolupracující operační a konzultační zázemí pro ambulantní ORL specialisty a být arbitrem kvality poskytované péče ORL oboru v regionu.

Text: Ing. Roman Uhlík, ekonomicko-technický náměstek ONK, a. s.

Před necelými dvěma měsíci byla v kolínské nemocnici zahájena výstavba nového pavilonu pro dětské pacienty. Při této příležitosti je zajímavé si připomenout, jak se měnila a mění tvář kolínské nemocnice. Je to již více než 100 let, kdy kolínští radní rozhodli o novém umístění městské nemocnice na jižním konci města. Od té doby prodělala tvář nemocnice řadu změn a prošla obdobími rozvoje i útlumu. V její nové historii se dají vytipovat určitá ucelená období, která mají svá specifika. V prvním období, od založení nemocnice v roce 1887 do období druhé světové války, byly položeny základy nemocnice a postaveny její hlavní pavilony – nejdříve dnešní interna, pak chirurgie, dále infekční pavilon, patologie, kuchyně, prádelna a budova správy nemocnice s ubytovnou pro řádové sestry. V době Protektorátu Čechy a Morava pak byl přestavěn interní pavilon. Druhé období se dá vymezit od konce druhé světové války do konce padesátých let. Bylo to období velkolepých a jen z malé části realizovaných plánů na přebudování a dostavbu nemocnice. Přesto byly dostavěny nové pavilony nemocnice – gynekologie a porodnictví, dětský pavilon a svobodárna pro zaměstnance. Stavební aktivity na konci tohoto období téměř úplně ustaly. Třetí období (zhruba 1960–1989) znamenalo výraznou stagnaci, kdy žádné nové významné objekty v nemocnici nevznikly, nepočítáme-li pavilon tuberkulózy a respiračních nemocí, který byl vystavěn v roce 1973 jako náhrada za areál plicní léčebny v Kostelci nad Černými lesy zabraný vojsky sovětské armády po okupaci v roce 1968. Čtvrté období budování nemocnice je obdobím výrazných změn na její mapě. V letech 1992–1994 byl zrekonstruován gynekologicko-porodnický pavilon, v letech 2000–2002 proběhla velká rekonstrukce interního pavilonu a postupně byl vybudován i pavilon onkologie. V roce 2006 byl dokončen nový objekt stravovacího provozu a mikrobiologie a na místě bývalé kuchyně a prádelny vyrostl v roce 2007 nový pavilon centrálních operačních sálů. Doslova raketové tempo nabrala výstavba nemocnice v poslední době. Na jaře letošního roku byl otevřen nový pavilon chirurgických oborů, v příštím roce bude

dokončena velká rekonstrukce bývalého chirurgického pavilonu pro potřeby neurologie, ortopedie a bio chemie a výstavba právě nyní rozestavěného nového dětského pavilonu. K zahájení v příštím roce je připravována rekonstrukce dnešního dětského pavilonu pro obory ORL, oční a cévní chirurgii. Dokončením všech těchto staveb s celkovým nákladem 1,1 mld. Kč vznikne rozsáhlý a unikátní komplex nemocničních budov s nepravidelným vnitřním atriem s více než 300 lůžky propojených navzájem a s ostatními pavilony nadzemními koridory. Jak bude nemocnice vypadat, ukazuje půdorysné schéma nemocnice po dokončení těchto pavilonů. V příštím roce bude zahájena i rekonstrukce svobodárny na centrum vzdělávání a péče o zaměstnance. Na rekonstrukci a dostavbu pak čekají některé menší objekty – např. patologie, geriatrický pavilon a administrativní budova – a také v souvislosti s rychlým rozvojem zdravotnických i stavebních technologií i části některých objektů, rekonstruovaných asi před 20 lety, zejména pavilon gynekologie a porodnictví. Věříme, že i toto se v následujících letech podaří a nové úkoly bude pak určovat další vývoj technologií ve zdravotnictví.

Vizualizace vzhledu kolínské nemocnice v roce 2012

12 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

42

43



Úvod

Úvod s ředitelkou Nemocnice Kutná hora: Rozhovor

Aktuality

„chceme být opravdu „Výsledky dobrou nemocnicí“ restrukturalizace jsou pozitivní“ Rozhovor s ředitelkou Nemocnice Kutná Hora:

Racionalizace provozu v kutnohorské nemocnici pokročila rázným krokem a v souladu s celospolečenským vývojem, a to především v oblasti akutní lůžkové péče. Nejen o tom jsme hovořili s JUDr. Alicí Opočenskou. zace má být realizována přeměnou akutních lůžek na Provozně-ekonomická restrukturalizace kutnohorské nemocnice probíhá úspěšně, což lze lůžka následné a dlouhodobé péče, je nutné dle vyjádokumentovat ekonomickými výsledky. O zcela aktuálních číslech (k 31. srpnu) jsme hovořili dření pojišťoven dodržet princip nákladové neutrality s ředitelkou nemocnice JUDr. Alicí Opočenskou. zdravotnického zařízení. A ten ve své podstatě říká: Zrušte akutní lůžka, zřiďte lůžka dlouhodobé péče pování stavu a po zavedení regulace nákladů. záloCela my vám za poskytnutí takovéto péče zkrátíme kový díky výraznému hové efekt platbybyl narovněž akutnídocílen péči o veškeré platby zarůstu péči, výkonů nemocnice.na Každé oddělení (nákladové střekterou poskytnete lůžcích neakutních. disko) nemocnice má rozepsaný plán nákladů a pro jednotlivé významné položky nákladů jsou stanoCo může v takovém případě nemocnice dělat? veny limity čerpání. Pokud by vedení nemocnice rozhodovalo pouze na

Jakého hospodářského výsledku nemocnice Jak dosáhla? vypadá aktuální situace v nemocnici? Vzhledemnadějně k tomu, ažeúčelně jde o základní hodnoObzvláště jsme si u parametr nás v Kutné Hoře cení, směřující sledujemek ho velmi pečlivě. V porovnánípo s předkrok racionalizaci představovali celochozími lety, kdy v roce 2009 byla nemocnice ve ztrátě státních deklaracích nejvyšších představitelů minis22 450 zdravotnictví 000 Kč a o rok později 13„Děkujeme, 721 000, jeodchávýsleterstva v rámci akce dek tohoto roku jednoznačně lepší – k 31. srpnu činí zíme“ a následně i po prohlášeních, a to i písemných, nemocnice 940 000 Kč.zdravotních Dosažení takto progrezztráta úst představitelů zástupců pojišťoven. sivního vývoje bylo možné pouze po přesném zmaDeklarace typu – cituji z dopisu KP VZP pro Středo-

JUDr. Alice Opočenská s vedoucím obchodně-ekonomického úseku Ing. Miroslavem Hladílkem při vyhodnocování ekonomického výsledku

NL_0811.indb 12

český kraj – „zdravotnická zařízení mohou ponížit počet akutních lůžek, aniž by došlo k aktuálním úpravám zálohových plateb“ se však ukázaly být velmi zavádějícími a nebojím se, po zkušenosti, kterou naše nemocnice v letošním roce měla, i nepravdivými. Tyto deklarace jsou totiž doplňovány větou, která ministerská prohlášení o nutnosti rušení lůžek akutních a potřebách změn těchto lůžek na lůžka tolik potřebné následné péče doplňují a ve své podstatě pro zdravotnická zařízení negují. V případě, že totiž restrukturali-

základě ekonomické efektivnosti restrukturalizačních Výsledky tohoto opatření by měly být jednoznačně patrné opatření, muselo by od veškerých snah i z porovnání vývoje nákladů. upustit, protože časová a organizačně personální Porovnáme-li srovnatelné období loňského a letošnáročnost nemá žádný ekonomický efekt při finanního za srovnatelné období, snížily se v prvcováníroku zdravotnického zařízení. Vedení kutnohorské ním čtvrtletípo v meziročním náklady léky nemocnice provedenýchsrovnání rozborech využitína otevřez 2 294 000 Kč na 1 829 000 náklady na energie ných, provozovaných lůžek, aKč, to jak z pohledu počtu naopak mírně stouply z 4 116 000 Kčprůměrné na 4 128 000 Kč hospitalizací, tak z úhlu pohledu délky ahospitalizace osobní náklady (mzdy,využití sociální a zdravotní a procenta lůžkového fondupojišnaší tění) klesly z 2a 886 000 Kč na 354 000potřeb Kč. Především nemocnice, především na2základě našich v letošním roce proběhla zásadní restrukturalizace pacientů, rozhodlo návrh restrukturalizace v nemocpracovníků, které umožnila výrazné zvýšení produknici Kutné Hoře pojišťovnám předložit. tivity. Průměrný měsíční výkon na pracovníka stoupl JUDr. Alice Opočenská ze 44 319 Kč v roce 2009 ředitelka a 51 849 Kč v roce násleNemocnice Kutná Hora dujícím až na letošních 61 168 Kč. Restrukturalizace byla prováděna citlivým způsobem a šlo převážně přesuny zaměstnanců mezi jednotlivými odděleními. Výsledek tedy ovlivnil především růst výkonů. Ano, přesně tak. Obzvláště v současném období to považuji za výrazný úspěch. Že došlo k stabilizaci nemocnice a že restrukturalizace probíhá úspěšně podtrhuje i stav závazků a pohledávek nemocnice. Potvrzený trend ekonomického vývoje nemocnice Kutná Hora nám dovoluje předpovídat i dosažení příznivého výsledku za celý rok 2011 – tedy rozhodně splnění finančního plánu nemocnice. JUDr. Alice Opočenská ředitelka Nemocnice Kutná Hora

29.8.2011 18:34:53

Aby byla lékárna lépe vidět Ve třetím zářijovém týdnu došlo k instalaci světelné reklamy na nemocniční lékárnu. Takto by postupně měly být označeny všechny lékárny středočeských krajských nemocnic. Zdejší lékárna „U nemocnice“ s vedoucím lékárny PharmDr. Radovanem Hejským je i nadále otevřena ve všední dny 7.30–16.00.

Tajemství černé krabičky Z důvodu častých dotazů z řad pacientů a návštěvníků nemocnice jsme se rozhodli objasnit, k čemu slouží dvě krabičky – u recepce na poliklinice a u recepce v přízemí hlavního pavilonu. Setkali jsme se již také s tím, že i návštěvníci nemocnice sami od sebe zkoušejí, k čemu krabička je a zda jim v ní bude fungovat i vlastní prst. Bohužel nebude, jelikož se nejedná o nic jiného, než o hardware sloužící k evidenci docházky zaměstnanců nemocnice. Proč se takto vůbec docházka sleduje? Zaměstnavatel má povinnost

vést evidenci skutečně odpracované pracovní doby. Konkrétní hardware, použitý v nemocnici, neukládá do paměti biometrické údaje (snímky otisků prstů), ale jen některé rysy specifické pro jednotlivce. Z těchto rysů je pak vytvořena biometrická šablona, jež je redukcí úplného biometrického obrazu. Zpracovává se pouze číselné vyjádření biometrických šablon, a nikoli citlivé biometrické údaje. Zmíněné

šablony se nedají volně číst ani rekonstruovat zpětně. Jednoduše řečeno se porovnává aktuálně přiložená šablona prstu se šablonou již uloženou (každý zaměstnanec si svou šablonu uložil ještě před začátkem evidence docházky). Tak se rozpozná, o kterého zaměstnance se jedná, a zaeviduje se mu příchod/odchod či jiné sledované události, např. dovolená, lékař, nemoc.

44

45



Rehabilitace

Rehabilitace

Znovuotevření bazénu se blíží

ní pojišťovny hradí cvičení pětkrát za tři měsíce, což se počítá od začátku procedur. Na našem oddělení je možno individuálně si připlatit cvičení v bazénu. Cena za jedno cvičení je 30 korun.“

Znovuotevření opraveného bazénu na rehabilitaci v Kutné Hoře vítá jak personál, tak hlavně pacienti oddělení. Vodoléčba a hlavně cvičení v rehabilitačním bazénu je již tradiční a oblíbenou součástí spektra poskytované léčebné rehabilitace na rehabilitačním oddělení. nu téměř nezastupitelnou úlohu, kdy pohyb ve vodě umožní cvičit rozsah hybnosti a posilování svalové síly s využitím hydrostatického tlaku a vztlaku vody v době, kdy zdravotní stav stejným způsobem cvičit ,na suchu‘ ještě neumožňuje. Pacienti u nás cvičí pod odborným vedením a dohledem fyzioterapeutek, případně i s využitím nejrůznějších pomůcek. Zdravot-

Děravá vyrovnávací nádrž

Co bohužel poněkud „brzdí“ využívání bazénu na rehabilitaci, nám objasnila paní Svobodová, vedoucí technicko-provozního odboru: „Rehabilitační bazén měl být napuštěn k 1. září 2011, bohužel při napouštění jsme zjistili, že v technickém zázemí bazénu propouští vyrovnávací nádrž. Začali jsme urychleně zajišťovat opravu, ale bohužel propouštění nádrže bylo v takovém rozsahu, že ji nebylo možné zavařit. Muselo se tedy urychleně začít jednat o náhradě, kdy se zjišťovalo, zda by nebylo cenově výhodnější nahradit stávající nádrž plastovou a v jakém termínu by bylo možné nádrž od dodavatele získat. Tímto postupem se tedy došlo ke konečné verzi, jak co nejrychleji znovuotevřít bazén – je objednána plastová nádrž včetně montáže a betonového podstavce. Bazén bude pro pacienty k dispozici nejpozději 1. října.“ Svůj názor týkající se znovuotevření RHB bazénu nám poskytl primář rehabilitačního oddělení v Kutné Hoře MUDr. Lukáš Cibulka: „Cvičení v bazénu s teplou vodou je určeno pro pacienty s onemocněním pohybového aparátu nejrůznější etiologie a v určité fázi léčebné rehabilitace má cvičení v bazé-

s zhruba až o polovinu nižší hmotností těla, což umožňuje více se věnovat cviku, rychlosti jeho provedení, a ovlivnit odpor působící při cvičení na jednotlivé partie těla. Velmi vhodné je tedy cvičení pro pacienty, kteří mají problémy s koleny a kyčlemi, protože ve vodě nejsou tolik namáhané. Má jednoznačně pozitivní vliv na lidské zdraví, zlepšuje svalovou sílu a kondici a není vyčerpávající. Jedná se o posílení svalů lidského těla bez nežádoucího zatěžování kloubů. Odpor vody tělo

Proč vlastně rehabilitovat v bazénu? Důvod je jednoduchý – cvičení ve vodě má jednoznačně pozitivní vliv na lidské zdraví, navíc není vyčerpávající a efekt se dostavuje poměrně brzy. Ve vodě lze poměrně snadno Cvičení ve vodě je vhodné zejména pro pacienty, provádět cviky, které bychom kteří mají problémy s koleny a kyčlemi. na souši prostě nesvedli. Hlavní předností cvičení v bazénu však je, že pohyb ve vodě účinně odbourává cholesterol, zatěžuje i protahuje zároveň. Tento odpor při samotzlepšuje dech a zvyšuje odolnost srdečního svalu vůči ném cvičení lze ovlivnit použitím různých aqua pomůnámaze. Nejdůležitějším prvkem cvičení ve vodě je cek. Cvičení ve vodě je bezpochyby vhodné pro pacivztlak vody, který ovlivní procento tělesné váhy vyu- enty od malých dětí až po seniory a v neposlední řadě žívané při cvičení. Díky tomuto vztlaku pracujeme také pro těhotné ženy.

Celkový pohled na bazén pro rehabilitaci

46

47



BOZP a PO

BOZP a PO

Bezpečnost v praxi 7. září 2011 proběhla roční kontrola bezpečnosti práce a preventivní požární prohlídka všech pracovišť Nemocnice Kutná Hora. Dechová zkouška na alkohol v krvi s negativním výsledkem

Plnění úkolů v oblasti bezpečnosti práce, v prevenci rizik a požární ochrany je na pracovištích nemocnice zajišťováno externí firmou Pavel Kruliš BEPPO, odborně způsobilými osobami Ilonou Pawlasovou a Danielem Krulišem. Součinnost s firmou zajišťuje ze strany nemocnice Radka Sušanková, odborně způsobilá osoba v prevenci rizik. Nemocnice Kutná Hora s firmou BEPPO spolupracuje již od roku 2002. Preventivní požární prohlídka byla nařízena dle par. 5, odst. 1, písmeno E zákona 133/1985 Sb. Kontrola je zaměřena na plnění úkolů v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Hlavním úkolem zajištění bezpečnosti práce je prevence, jejíž neoddělitelnou součástí je kontrola zaměřená na zákaz požívání

alkoholických nápojů a jiných návykových látek na pracovištích Nemocnice Kutná Hora, zákaz jejich požívání mimo pracoviště v pracovní době a zákaz vstupu na pracoviště pod jejich vlivem. Jak kontrola probíhala Vedení nemocnice a zástupce odborové organizace byli seznámeni s tématem kontroly zaměřené na provedení aktualizace kontroly zpracované dokumentace dle platné legislativy, sledování pracovní úrazovosti za určité období, vyhodnocování rizik a přijatých opatření pro snížení a minimalizaci pracovních úrazů na pracovištích nemocnice, kontrolu prostupnosti únikových cest a jejich značení. Poté probíhala již samotná kont-

rola na jednotlivých pracovištích nemocnice. O výsledku bude písemně informováno vedení nemocnice. Lze v naší nemocnici očekávat ještě jiné akce podobného významu? Další plánovanou akcí v oblasti požární ochrany je koordinace cvičného požárního poplachu v součinnosti s HZS Středočeského kraje. Poplach prověří správnost a aktuálnost požárních evakuačních plánů a samozřejmě připravenost zaměstnanců na možnost skutečného vzniku požáru na pracovišti. Organizace je povinna dle par. 33, odst. 4 vyhlášky číslo 246/2001 Sb. o požární prevenci prověřovat úplnost a správnost požárních evakuačních plánů formou cvičného požárního poplachu. Cvičný požární poplach se vyhlašuje pro osoby, které jsou v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu k Nemocnici Kutná Hora. Forma a rozsah cvičného požárního poplachu byla již probrána s vedením nemocnice a s velitelem stanice kutnohorského HZS ČR. S největší pravděpodobností lze tedy cvičný požární poplach očekávat v nejbližším období.

Nahoře: Jednání se zástupci pověřenými kontrolou Dole: Kontrola umístění, správnosti a použitelnosti hasicích přístrojů

ČEKÁ VÁS OPERACE?

Inzerce

lék Wobenzym®

urychluje hojení zkracuje dobu léčby Hojení rány po operacích (včetně zlomenin) je složitý proces

Závisí nejen na velikosti rány, ale i na tom, jak imunita organismu zvládá pooperační fázi, zda zánět či pooperační otok neprodlužují hojení a pacient dodržuje pooperační režim, stanovený lékařem.

Enzymy v našem těle ovlivňují hojení ran a zlomenin

Usměrňují průběh zánětu a vstřebávání otoku tak, aby to bylo pro tělo co nejúčelnější a nejrychlejší. Operace a těžké úrazy včetně zlomenin jsou událostmi, na jejichž rychlé zvládnutí nemusí enzymy v našem těle stačit. Proto je vhodné podpořit je enzymy zvenčí. Dlouholeté výzkumy ověřily účinnost unikátní směsi proteolytických enzymů, která je obsažena v jediném tradičním léku systémové enzymoterapie – léku Wobenzym. Účinek jiných enzymových směsí může být zcela odlišný.

Účinná pomoc po operacích

Podpůrná léčba Wobenzymem přispívá mimo jiné ke zlepšení prokrvení tkání a činnosti lymfatického systému. Urychluje tak vstřebávání otoků, krevních výronů a podlitin, čímž zmírňuje i bolest. Použití Wobenzymu zkracuje dobu hojení pooperační rány i zlomenin, posiluje oslabenou imunitu a omezuje výskyt pooperačních komplikací např. s hnisáním rány nebo nadměrným jizvením. Pokud jsou při léčbě použita antibiotika, zvyšuje Wobenzym zároveň jejich účinnost. Nejlepšího účinku dosáhneme, začneme- li užívat Wobenzym co nejdříve po operaci, samozřejmě po předchozí konzultaci s ošetřujícím lékařem.

Informujte se u svého lékaře. Více na www.wobenzym.cz Wobenzym, tradiční lék z přírodních zdrojů k vnitřnímu užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci. MUCOS PHARMA CZ, s.r.o., Uhříněveská 448, 252 43 Průhonice, www.wobenzym.cz, konzultace s lékaři na tel.: 800 160 000

Nemocniční listy. Poklepání na základní kámen pavilonu D v Kolíně. Významné ocenění středočeských záchranářů. Speciální nutriční tým v Mladé Boleslavi

Recommend Documents