Nemocniční listy. První miminko roku v Mladé Boleslavi. Vynikající cévní centrum v Kolíně. Zahájení provozu zubního robota v Kladně

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Leden 2012

Oblastní nemocnice Příbram | Oblastní nemocnice Kladno | Oblastní nemocnice Kolín | Klaudiánova nemocnice | Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov | Nemocnice Kutná Hora | Záchranná služba

První miminko roku v Mladé Boleslavi Str. 04, 13

Vynikající cévní centrum v Kolíně Str 26–27

Zahájení provozu zubního robota v Kladně Str. 05–06, 19

Sestry Blanka Vacková (vpravo) a Pavla Jelínková na oddělení ARO

str. 24–29

str. 30–35

str. 36–41

str. 42–47

str. 12–17

str. 18–23

str. 10–11

02

03

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

Nemocniční listy Leden 2012

Úvodní rozhovor

Obsah

Rozhovor s ředitelkou Oblastní nemocnice Kladno, a. s., MUDr. Kateřinou Pancovou:

„Krajské nemocnice mají zásadní význam“ Nejistota ohledně výše zálohových plateb pro letošní (!) rok, význam páteřní sítě nemocnic pro kraj, výhled na další zvelebování nemocnic, ale i dotazník týkající se názorů pacientů na poplatky a jejich růst – to jsou témata, o nichž jsme hovořili s MUDr. Kateřinou Pancovou.

Jak se bude letos vyvíjet situace v krajských nemocnicích? Vzhledem k tomu, že stále neznáme výši zálohových plateb pro rok 2012, vznesli jsme dotaz na VZP a na velké zaměstnanecké pojišťovny. Vypadá to, že výši zálohových plateb budeme vědět na konci ledna. Právě jsem psala všem ředitelům středočeských krajských nemocnic, aby se vyvarovali podepisování smluv a dodatků k nim s malými pojišťovnami, protože jsme zjistili, že některé z nich nechtějí postupovat podle úhradové vyhlášky platné pro rok 2012 a chtějí naopak nemocnicím platit méně. Naštěstí z úhradové vyhlášky vypadla věta: „Pokud se zdravotnické zařízení nedomluví jinak, musí postupovat podle vyhlášky.“ Doufejme, že i zmíněné malé pojiš-

ťovny si tedy uvědomí, že úhradová vyhláška je pro ně zákonem, který by porušily. V současné době tedy vůbec nedokážu odhadnout vývoj, protože nemám k dispozici zásadní informaci. VZP poměrně jasně deklaruje, že bude naléhat na rušení oddělení s nízkou obložností. Bude se to týkat i některé z krajských nemocnic? Doufáme, že ne. Měli jsme jednání se zástupci pojišťoven, kteří naštěstí chápou, že krajské nemocnice jsou páteřní – například ve Středočeském kraji poskytují 55–60 % veškeré péče. Jedná se spíše o malé soukromé nemocnice, v nichž některá oddělení nemají dostatečný počet pacientů, aby lékaři získali nutné zkušenosti. Uvidíme, zda tento krok pojišťovny povede

k tomu, co deklaruje, tedy že se tak vymezí dostatečný počet lékařů právě pro páteřní nemocnice. Pro informaci – máme tzv. Přílohu 2 o personálním a přístrojovém vybavení nemocnice a podle ní musí mít nemocnice na každý výkon určitý počet lékařů s příslušnou erudicí. Jsou-li tedy někde oddělení, která neposkytují zdravotní péči v dostatečném objemu, stejně v nich musí být daný počet lékařů, který potom v systému chybí. Řekne-li nám tedy pojišťovna, že máme restrukturalizovat tak, že na každém oddělení zrušíme 6–7 lůžek, vůbec nám to nepomůže. Například na osm lůžek iktového centra musíme mít přes tři celé úvazky plně erudovaného, tedy atestovaného lékaře – čili jde o velice přísné normy, a pokud je máme dodržovat, musíme mít velký počet lékařů. Restrukturalizovat prostě nejde po jednotlivých lůžcích, ale s přihlédnutím k systému zdravotní péče v tom kterém regionu. Plánují se v krajských nemocnicích v letošním roce nové stavby, případně rekonstrukce? Chceme rekonstruovat, nikoli stavět nové budovy. Chceme-li lékařům zachovat stávající platy, nebo jim i něco přidat, nemůžeme si bohužel dovolit stavět modernější a komfortnější pavilony, protože stavby by nám nikdo nezaplatil. I proto chceme pouze rekonstruovat zastaralé a nevyhovující provozy, abychom byli konkurenceschopní. V kladenské nemocnici to znamená pokračování rekonstrukce monobloku, kde probíhá práce na C1, která by měla být ukončena v květnu. Na jaře se začne rekonstruovat blok B a obě spojovací chodby. V tomto roce se ředitelství nemocnice přesune do Niederleho pavilonu. Požádali jsme o finanční prostředky pro rekonstrukci původní budovy ředitelství, kam se v budoucnosti přesune patologie, jejíž současná budova bude srovnána se zemí. V dalších krajských nemocnicích je situace naprosto stejná – probíhají pouze rekonstrukce. Závěrem mi dovolte otázku na dopad zvýšení poplatků v nemocnicích. Od pacientů máme signály, že původních 60 Kč za den v nemocnici chápou, ale pokud by se částka měla dále zvyšovat, kupříkladu důchodci velmi pravděpodobně začnou zvažovat, jestli se mají nechat hospitalizovat, nebo ne. Ve středočeských nemocnicích probíhá anketa, abychom zjistili názor pacientů na ambulance i lůžková oddělení – ptáme se v ní na poplatky, jejich zvyšování apod. Chceme mít k dispozici průzkum toho, co si lidé opravdu myslí, aby nešlo jen o naše dohady. MUDr. Kateřina Pancová ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

R ozhovor s ředitelkou Oblastní nemocnice Kladno, a. s., MUDr. Kateřinou Pancovou

02

O dbor zdravotnictví

04

S lovníček zkratek a pojmů

05

H ejtman zahájil provoz revolučního zubního robotu v ON Kladno

06

M aturitní ples budoucích zdravotníků v Kladně

08

T rvale navyšujeme kapacitu v domovech seniorů 09 P řítomnost policie u problematických zásahů výrazně snižuje jejich riziko

10

Klaudiánova nemocnice Mladá Boleslav

12

O blastní nemocnice Kladno

18

O blastní nemocnice Kolín

24

N emocnice Kutná Hora

30

Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov

36

O blastní nemocnice Příbram

42

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Měsíčník Vydává: Oblastní nemocnice Kladno, a. s. Vančurova 1548, Kladno 1, PSČ: 272 01 IČ: 27256537, DIČ: CZ27256537 Redakční rada: Jana Machová, Vladimír Lemon, Jan Kolbaba, Monika Boušková, Kamila Hamáčková, Stanislava Kubincová, Tereza Janečková, Tomáš Tulinger Kontakt: [email protected] Registrace: MK ČR E 19733 Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů nemocnic. Neprodejné

04

05



Odbor zdravotnictví

Odbor zdravotnictví

Protialkoholní záchytné stanice K tradičním zimním tématům patří také informace o místě, které je potenciálním strašákem každého účastníka bujarých oslav. Proto jsme se rozhodli připojit i krátký příspěvek o existenci protialkoholních záchytných stanic ve středních Čechách. V současné době jsou ve Středočeském kraji zřízeny protialkoholní záchytné stanice ve městech Kolín (6 lůžek), Příbram (5 lůžek), Mladá Boleslav (3 lůžka) a Kladno. V pří-

Slovníček zkratek a pojmů padě Kolína a Příbrami je zřizovatelem město a organizačně tato zařízení spadají pod odbory sociálních věcí a zdravotnictví městských úřadů. V Mladé Boleslavi jsou lůžka vyčleněna na oddělení interny Klaudiánovy nemocnice a v Kladně jsou vyčleněna tzv. expektační lůžka v rámci komplexu akutního příjmu Oblastní nemocnice Kladno. Všechny záchytné stanice jsou provozovány za finanční podpory Středočeského kraje.

Na opakované žádosti čtenářů opět zařazujeme tento sloupek, kde přinášíme vysvětlení většiny zkratek a cizích výrazů použitých v textech daného čísla. Angiografie radiologické vyšetření, při němž se znázorňují cévy po předchozím vstříknutí kontrastní látky a následném snímkování Cerebrovaskulární mozkocévní CMP cévní mozková příhoda COS centrální operační sály CT Počítačová tomografie, zkratka anglického slovního spojení Computed Tomography Dispenzarizace včasné aktivní vyhledávání a léčení osob potřebujících soustavnou preventivní nebo léčebnou péči Fatická porucha porucha řeči, dysartrie Ischemie místní nedokrevnost tkání nebo orgánů Konkrement patologicky vytvářený pevný útvar v dutých orgánech, kámen Koronarografie vyšetření věnčitých (koronárních) tepen Mamograf diagnostické zařízení, sloužící k diagnostice a prevenci nádorových onemocnění ženského prsu

Středočeští občánci Tak jako každý rok, i s příchodem roku 2012 jsme přivítali první narozená miminka ve Středočeském kraji. V přímé spolupráci s porodnicemi středočeských nemocnic se na odboru zdravotnictví sešly informace o prvních letošních dětech. Nejstarším středočeským novorozencem tohoto roku se stala holčička Dora Pařezová, narozená 1. 1. 2012 již 21 vteřin po půlnoci v Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi. Vysloužila si tak osobní návštěvu pana hejtmana MUDr. Davida Ratha, který mamince Evě z Milovic předal finanční dar ve výši 10 000 Kč a Dorince na památku velkého medvěda. Maminky všech prvních miminek ve středočeských porodnicích byly též obdarovány věcnými dary (sady plenek, kojenecké láhve, dudlíky) z rukou jednotlivých radních.

Pracovní jednání k národnímu registru poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) V pondělí 12. prosince 2011 proběhlo v prostorách Ministerstva zdravotnictví ČR pracovní jednání týkající se Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS), který je nově zaveden zákonem o zdravotních službách. NRPZS poskytne přehled o poskytované zdravotní péči v kraji, umožní kontrolu stávajících registrovaných nestátních zdravotnických zařízení a bude také ob-

sahovat podklady pro statistické nických zařízeních v rámci regianalýzy a plánování zdravotní péče onů. V nejbližší době bude zvev regionu. Na setkání bylo zástupci řejněn vítěz výběrového řízení na krajských úřadů, ÚZIS a Minister- společnost, jež bude správcem stva zdravotnictví ČR diskutováno NRPZS. Prostřednictvím pracovdokončení tzv. hodnotícího listu. ní skupiny budou následně odboTen Odbor zdravotnictví Krajského ry zdravotnictví krajských úřadů úřadu Středočeského kraje zpraco- po celé republice průběžně školevával od listopadu 2011 tak, aby ny tak, aby při zahájení účinnosv něm byly doplněny údaje po- ti zákona o zdravotních službách třebné pro zajištění dostupnosti 1. dubna 2012 již bylo možné repotřebných informací o zdravot- gistr plně využít.

MR, MRI zobrazovací technika používaná především ve zdravotnictví k zobrazení vnitřních orgánů lidského těla (Magnetic Resonance Imaging)

Lékárny ve Středočeském kraji Dostupnost léků je jistě významnou součástí komplexního zabezpečení zdravotní péče, zvláště pak v případech, kdy je jejich potřeba akutní. Určitou nesnází je v tomto případě fakt, že lékárny jsou v převážné většině provozovány soukromými subjekty, proto není přímo v kompetenci kraje jakkoli jejich vlastníky nutit ke stanovení konkrétní otevírací doby. Protože si však uvědomujeme naléhavost dostupnosti informací o pohotovostních službách zajišťovaných ve Středočeském kraji, na webových stránkách odboru zdravotnictví jsou v sekci Lékařská pohotovostní služba k dispozici veškeré potřebné údaje. V případě, kdy není lékárnou dodržena proklamovaná otevírací doba, nemá bohužel odbor zdravot-

Nasální gastroskopie metoda vyšetření žaludku, kdy se tenký přístroj zavede přes nosní dírku do žaludku Neuroimunologie lékařská disciplína, která studuje interakci mezi imunitním systémem a nervovou soustavou NRPZS Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb Nystagmus rytmický konjugovaný kmitavý pohyb očních bulbů – oční vada, která způsobuje nekontrolované, rychlé a trhavé pohyby očí Osteoporóza metabolická kostní choroba, která se projevuje řídnutím kostní tkáně Pletysmografie vyšetřovací metoda, která slouží k hodnocení kvality prokrvení tkání a poskytuje informace o reaktivitě vyšetřovaných cév

nictví kompetence k tomu, aby za to provozovatele sankcionoval. Pokud se tedy dostanete do situace, že v době pracovního volna nebo státního svátku navštívíte pohotovost v prostorách nemocnice, lékař vám předepíše recept na určitý lék a vy zjistíte, že lékárny v blízkém okolí jsou zavřené, je možné obrátit se zpět na lékaře pohotovosti, který vám množství léků potřebné k dočasnému pokrytí léčby zajistí.

Radiofrekvenční ablace metoda lokální terapeutické destrukce tkáně, při níž se využívá tepelný účinek procházejícího elektrického proudu o frekvenci řádově stovek kHz Screening vyšetřování předem definované skupiny lidí za účelem vyhledávání chorob v jejich časných stadiích Skiagrafie technika zobrazení lidských tkání, která využívá rozdílnou hodnotu pohlcení procházejícícho svazku rentgenového záření v různých tkáních Spirometrie funkční vyšetření plic – jak dobře jsou schopné nádechu a výdechu Stomie dočasné nebo trvalé vyvedení některého dutého orgánu mimo tělo (nejčastěji se jedná o vývod tlustého střeva) Střevní kolonoskopie metoda vyšetření tlustého střeva (případně tenkého střeva) endoskopem Terminální konečný, koncový, závěrečný, poslední Trombolýza rozpouštění krevní sraženiny ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky

Vážení a milí čtenáři, za kolektiv pracovníků Odboru zdravotnictví Krajského úřadu Středočeského kraje vám přejeme do roku 2012 pevné zdraví!

Vaskulární cévní Viscelární mající vztah k vnitřním tělesným orgánům

06

07



Investice

Investice Stomatologické oddělení v kladenské Jeho povrch se napudruje speciálním práškem a pak nemocnici má nově přístroj CEREC, revoluční techno- je přímo v ústech pacienta pořízen „digitální sken“ logii v oblasti zubního ošetření, který nahradí zdlou- pomocí 3D kamery, který nahrazuje klasický otisk havé postupy při výrobě keramických zubních koru- v otiskovací lžíci. Tento digitální sken je softwarově nek. Robot CEREC pochází ze Švýcarska a zefektivní zpracován a lékař vytvoří pomocí počítače naprosto a zrychlí ošetření pacienta. Dřívější zpracování zubní přesnou náhradu zničeného zubu. náhrady trvalo i dva týdny. NejRobot CEREC si mohla nemocnice pořídit díky dříve se vada chrupu otiskla, dvoumilionovému příspěvku Středočeského kraje. otisk se poslal do laboratoře, kde složitými procesy, které trvaly i několik dní, vznikla zubní náhrada. Poté byla Poté, co se náhrada vytvoří v počítači, jsou údaje odeopět zaslána k zubaři. Ovšem ne vždy plomba či slány do frézovacího přístroje, který během několika korunka pacientovi sedla… Nyní je postup jiný, a pře- minut vytvoří z bločku keramiky náhradu. Ta je potom devším rychlejší. Díky novému přístroji se celý tento leštěna a připravena k nasazení do úst. Zub je tímto proces zúží do několika desítek minut. Po rozhod- způsobem restaurován do přirozeného tvaru, funkce nutí o typu rekonstrukce je daný zub napreparován. a krásy během hodiny.

Hejtman zahájil provoz revolučního zubního robotu v ON kladno Středočeský hejtman MUDr. David Rath se na začátku ledna v kladenské nemocnici zúčastnil slavnostního uvedení přístroje CEREC do provozu. Přítomni byli i ředitelka kladenské nemocnice MUDr. Kateřina Pancová, její náměstek MUDr. Vladimír Lemon, pracovníci stomatologického oddělení a další.

Vlevo: Slavnostního uvedení do provozu přístroje CEREC se zúčastnili středočeský hejtman MUDr. David Rath, ředitelka kladenské nemocnice MUDr. Kateřina Pancová a další. Vpravo: Hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath a MUDr. Josef Válek ze stomatologické ambulance ON Kladno nad frézkou, kde se modelují zubní náhrady

08

09



Událost

Sociální problematika

Maturitní ples budoucích zdravotníků v Kladně Maturanti a studenti Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Kladno zahájili sezonu maturitních plesů. Budoucí zdravotníci měli možnost se ještě před začátkem těžkého období stráveného nad knihami a ukončeného závěrečnou zkouškou trochu rozptýlit. Studenti čtyř maturitních tříd se představili během tradičního šerpování a poté návštěvníky plesu čekal pestrý program v podobě tanečních vystoupení i bohaté tomboly. Na tak významné události, která proběhla v kladenském domě kultury, se minulý pátek sešli nejen studenti, ale pozváni byli

i hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath, primátor města Kladna Ing. Dan Jiránek, ředitelka Oblastní nemocnice Kladno MUDr. Kateřina Pancová, náměstci primátora města Kladna Ing. Miroslav Bernášek, Vojtěch Volf, Bc. Zdeněk Syblík, náměstek ředitelky Oblastní nemocnice Kladno MUDr. Vladimír Lemon a ředitel Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje MUDr. Martin Houdek.

Radní pro oblast sociálních věcí Mgr. Zuzana Jentschke Stöcklová tvrdí:

„Trvale navyšujeme kapacitu v domovech seniorů“ Dotace ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí ČR jsou rok od roku nižší (v letošním roce o 214 000 000 Kč méně než v roce 2008) a celkově jsou sociální zařízení spíše stranou hlavních toků peněz. Přesto se ve Středočeském kraji daří péči o seniory, zdravotně postižené a občany, kteří potřebují sociální pomoc, rozvíjet.O bilanci minulého roku jsme požádali radní pro oblast sociálních věcí Mgr. Zuzanu Jentschke Stöcklovou. Co bylo v minulém roce nového a co se a v domově seniorů v Jankově (okres Benešov). Jde podařilo rozvíjet? o velmi potřebnou záležitost, obzvláště pro seniory, Především bych velmi ráda zmínila asi nejdůležitější kteří nechtějí opustit vlastní domov, mají kolem sebe věc, a to je navýšení kapacity v domovech seniorů. rodinu, ale potřebují občas péči, která v obcích – na V České republice, a pochopitelně i ve Středočes- rozdíl od měst – přece jen chybí. Na začátku tohoto kém kraji, je v nich totiž nedostatečný počet míst, roku otevřeme nové kapacity v novém denním a tak jsme se zavázali, že jejich kapacitu navýšíme stacionáři ve Smečně a se stejnou službou počítáme – poptávka je stále vysoká a populace stárne. Nej v novém domově v Berouně a ve Zdicích. Tato služba úspěšnější akcí loňského roku bylo otevření domova nebyla příliš známá, ale nyní je o ni stále větší zájem seniorů v Berouně s kapacitou 104 lůžek. Domov by – jde o to, že pokud rodina chce mít seniora doma měl být koncem ledna zcela naplněn novými oby- a potřebuje, aby se o něj někdo postaral během dne, vateli. Dále jsme zahájili výstavbu domova seniorů přiveze ho ráno do domova, případně je přivezen naší v Novém Strašecí, kde je speciální pavilon pro osoby službou, a večer se vrací do rodinného kruhu. s Alzheimerovou chorobou, kde by již brzy mělo najít domov přes dvacet seniorů, kteří potřebují zvláštní péči. Kapacita se navyšuje i v domově pro seniory ve Zdicích, kde brzy vznikne 46 nových míst pro seniory.

Nahoře: Na tyto okamžiky maturanti zpravidla nikdy nezapomenou. Dole: Ples poctili návštěvou i středočeský hejtman MUDr. David Rath s ředitelkou kladenské nemocnice MUDr. Kateřinou Pancovou.

Kolik je v těchto zařízeních aktuálně míst? Kapacita domovů seniorů narostla od roku 2009 o více než 200 míst. Přímo krajem zřizované domovy mají nyní kapacitu 3 561 lůžek. Roste ale i počet žádostí o přijetí do domovů – zatímco v roce 2009 jich bylo 4 133, nyní jich evidujeme přes 5 000. Jaké jsou další novinky v sociální oblasti? Domovy pro seniory, které patří Středočeskému kraji, postupně začaly provozovat pečovatelskou službu – začal s ní domov ve Zdicích a poté se přidal i domov v Jenštejně, přičemž v letošním roce se chystá zahájení pečovatelské služby v domově seniorů v Ratajích nad Sázavou (okres Kutná Hora)

Mgr. Zuzana Jentschke Stöcklová a ředitel krajského úřadu Ing. Zdeněk Štětina v domově seniorů ve Smečně

10

11



Záchranná služba

Záchranná služba

Přítomnost policie u problematických zásahů výrazně snižuje jejich riziko Jen během prvního týdne tohoto roku došlo ve Středočeském kraji ke třem napadením záchranářů. Vždy byl na vině alkohol.

Záchranáři se při práci musejí vyrovnat i s nepříznivými podmínkami.

V úterý 3. ledna došlo ve středních Čechách k napadení záchranářů ve službě. Incident se stal ve Stochově na Kladensku, kde byla lékařka napadena pacientem. Muž na posádku záchranné služby zaútočil, když se mu snažila pomoci. Záchranáři byli přivoláni k muži, který při projíždění Záchranáři absolvují kurzy asertivity a sebeobrany, křižovatky spadl z kola, zůstal ale počet jejich napadení bohužel roste. ležet na silnici a nemohl vstát. Dispečink poslal na místo rychholu. Záchranáři nemají moc možností, jak se bránit, lou lékařskou pomoc z Kladna. Při příjezdu sanitomezovací a donucovací prostředky jsou oprávněni ního vozu byl muž při vědomí, jevil známky opilosti použít pouze policisté. Zklidnění pacienta formou a slovně útočil na posádku. Když se jej záchranáři sedace, pokud to nevyžaduje jeho zdravotní stav, je snažili vyšetřit, sprostě jim nadával a odmítl spolunepřípustné a mohlo by vést ke zhoršení zdravotního pracovat. Záchranáři, kteří ho nemohli nechat ležet stavu. Záchranáři jsou proto vždy v krizových situacích v křižovatce na silnici, zavolali na pomoc policii. Zasaodkázáni na pomoc policie. Situaci jen dokládá udá- hující lékařka nemohla navíc vyloučit těžké zranění, lost, která se přihodila na začátku ledna tohoto roku. které muž mohl při pádu utrpět.

Text: BcA. Tereza Janečková, DiS., tisková mluvčí Územního střediska ZSSK

Záchranáři během zásahů u lidí pod vlivem alkoholu považují spolupráci s policií za zásadní. Takoví lidé často nespolupracují, odmítají ošetření, záchranářům nadávají a jsou agresivní. Drtivá většina napadení záchranářů se děje právě pod vlivem alko-

Po chvíli se muž zvedl a pokusil se z místa sám odejít. sku agresivní pacient kopl lékařku do nohy, a ta pak Záchranáři se mu snažili vysvětlit, že je v jeho vlast- musela absolvovat rentgenologické vyšetření, říčanské ním zájmu, aby si nechal pomoci, a vyzvali ho, aby si posádce při zásahu útočník kopal do sanitního vozu lehl na lehátko. V tu chvíli muž na záchranáře fyzicky a snažil se ho poškodit. Jedná se o tři případy během zaútočil a několikrát surově kopl lékařku do břicha. jednoho týdne a všechny se udály pod vlivem alkoholu. Tříčlenná posádka se jej až do Přítomnost policie u zásahů by pomohla snížit příjezdu policie snažila udržet počet napadených záchranářů. na lehátku. Muž kolem sebe kopal po celou dobu čekání na policii. Do nemocnice v Kladně musel být trans- V mnoha případech je přítomnost policie na místě portován v sanitním voze za dohledu dvou poli- zcela nezbytná, protože je ohroženo zdraví a život cistů. Zranění lékařky zůstalo naštěstí bez následků. posádky. Spolupráce těchto dvou složek na místě Záchranná služba zvažuje, zda na útočníka podá události je tedy velmi důležitá a policie by měla vyjížtrestní oznámení. dět k předpokládané konfliktní události již společně Středočeská záchranná služba pro své zaměstnance se záchrannou službou. Je pochopitelné, že dopředu organizuje kurzy asertivity a sebeobrany. Počet napa- nelze pokaždé poznat vyústění každého výjezdu, nicdení záchranářů však stále narůstá. Jedná se již o třetí méně u některých případů je to možné předpokládat letošní napadení záchranářů ve Středočeském kraji. a horké chvilky, které záchranáři zažívají při čekání První dva případy se odehrály během silvestrovské s agresivním pacientem na příjezd později přivolané noci na Příbramsku a na Praze-východ. Na Příbram- policie, by se tak mohly minimalizovat.

Záchranáři pomáhají zachraňovat životy, ale bohužel roste i počet případů, kdy jsou při službě napadeni.

Informace ze středočeských krajských nemocnic

Úvod 12

13



Rozhovor Úvod s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá boleslav:

„kdo šetří, má za tři? „zvýšíme komfort pacientů“ to v nemocnici neplatí“ Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav:

V souvislosti se zdravotnickou reformou vládního kabinetu se zdá, že pacienti kvůli svému budouamuset sahat stále hlouběji do kapes. Ještě se zvedly poplatky pobyt Letnízdraví dny končí Mladoboleslavsko se pomalu vrací do v prosinci běžných kolejí. Stejně tak izaKlaudiánova v nemocnici z původních šedesáti korun sto za den na lůžku, od ledna začalo platitVelkou připlácení nemocnice. Končí prázdninový provoz a na všechna oddělení opět fungují naplno. změnou za některou nadstandardní péči. Na toto téma jsme hovořili s ředitelem Klaudiánovy nemocnice je ovšem stavba nového pavilonu interny. doc. MUDr. Ladislavem Horákem, DrSc. teli.věcí Takže tím profitujícím nebudeme my, ale zdranakupujeme s desetiprocentní daní, postupně se votnické firmy, kterým zvýšit nám má zvyšovat ažse nateoreticky 19,5 %. Vmůže naší nemocnici tak u některých druhů zboží obrat. Paradoxně tato část mluvíme o desítkách milionů, které budeme muset „reformy“ nemocnici nepomůže. Pojišťovnám spíše zaplatit oproti současnosti navíc. To je prostě polibek zvedne náklady na péči a tu radost budou mít dodasmrti. A nikdo to na vládní úrovni neřeší. Stát snad vatelské firmy.

chystá určitou finanční injekci pro fakultní nemocnice. cočekají ty ostatní? Co naši pacienti? Jaké vás Ale letos investice?

Všichni vidí rostoucí pavilon interních oborů. Je vypsáno na zdravotnické technoloBude výběrové ještě kdeřízení šetřit? gie.Prakticky Očekávám, že Nemocnice zde výrazně zlepšíme pacine. už nyní péči jedeotakzvaně na enty a jejich komfort.kde Nelze že některé okolní všech krev, šetříme, sevyloučit, dá, a jen díky nasazení nemocnice doslova skončí nebo výrazně sníží rozsah zaměstnanců se nám zatím daří, že pacientů se poskytované péče. Od prvního ledna VZP neproplácí úspory nijak razantněji nedotkly. To je ovšem dlouCo nového pacienty čeká například většinu chirurgických výkonů nemocnici v Brandýse Staví se v podstatě jen půl roku, ale už hodobě neudržitelný stav. Takže na jedné straně nad Labem. My jsme pochopitelně připraveni převzít v Klaudiánově nemocnici? jsme nuceni do úspor, doslova smlouváme o každou začíná být reálně jakujistit, bude že nový pavilon Nejprve je třebavidět, všechny péče, která je péči o tyto pacienty. Co se týče investic z vlastních korunu – ostatně novýžeinterní pavilon je plánován vypadat. Jaký za je to pocit?a kterou platí pojišťovna, je zdrojů považována základní nemocnice, řekl ibych, budeme hospodařit Samozřejmě, že pěkný. Začínám věřit, ažev některých se opravdu velmi tak,konzervativně. aby byl provozně nejlevnější – obnoa na druhou naprosto vyhovující a na vysoké úrovni Tedy žeco budeme spíše jen oborech převyšuje evropské standardy. Pokud mají dožívající techniku a směřovat investice do řekne: podaří do podzimu příštího roku stavbu dokončit, pavi- vovat stranu se nikdy nedočkáme toho, že někdo zájem, mohou si připlatit za tzv. lepší péči, ale pouze oddělení, která mají nadregionální rozsah. Ač bychom lon vybavit a spustit v něm provoz. Takže se začínáme už dost, víc to nejde. Je to spíš tak, že čím víc šetv případě, že to lékař doporučí. Ne pro každého musí chtěli, letos nepředpokládáme žádný zázračný techpřipravovat na přesun interních oborů, plánujeme, říme, čím víc se omezujeme, tím víc se zvyšuje tlak být ta takzvaně nadstandardní péče vhodná. V sou- nický růst či novinky, budeme selektivně investovat kde přesně co bude, připravujeme harmonogram na to, ať šetříme ještě víc. Ministerstvo zdravotnictví časné době se týká požadavků na odlehčenou sádru, spíše tam, kde je třeba. Protože je u nás řada techstěhování. V souvislosti s přesunem interních ambu- například ve vší tichosti připravuje takzvanou „kultiurčitý typ nitrooční čočky, jako nadstandard budou nologií, které byly pořízeny před deseti a více lety. lancí budeme moci rozšířitlátky, prostory pro očnímísto a ORL vaci sazebníku výkonů“, kde je jednoznačné zadání: hrazeny některé očkovací např. nemocný Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. oddělení. Takže kdyžpouze se přes plot podí- snížit úhradu zaKlaudiánovy ambulantní péči.Mladá Většině nemocnic tří injekcí dostane jednu. Odstaveniště dubna by pak ředitel nemocnice Boleslav vámmělo na rostoucí budovu, určitě mi na příští měsíce i ambulantních zařízení budou tedy klesat platby od být možné připlatit si zasevyšetření či zákrok konkrétním lékařemlépe, apod.než My když se zatím zabýváme myslí v tomto ohledu jsme plánovali pojišťoven. Takže budoucnost v tomto směru ve mně ceníků tak, aby pacient jasně věděl, jakou jen úpravou na papíře. Samozřejmě – stále se najdou i skep- vzbuzuje opravdu spíš obavy. částku si může připlatit. tici, ale těch je naštěstí stále méně. Nemáte radost? Pro nemocnici by to měly být

Vypadá to, že jste v létě všichni nabrali nové síly peníze navíc. a těšíte co bude. To je se, bohužel dost rozšířený omyl. Nám pojišťovny Téměř všichni si vybrali zasloužené za standardní isamozřejmě nadstandardní zákroksvé zaplatí stejně. dovolené, musíme být připraveni, žečočku, to horší A pokudale někdo bude chtít jinou nitrooční my je mu jipřed samozřejmě dáme. Ale tak jako ji on bude muset teprve námi. Optimismem myslím nikdo, kdo zaplatit nám, ji budeme muset zaplatit dodava-Já se pohybuje ve my zdravotnictví, zrovna nepřetéká. například s hrůzou a obavami sleduji debaty a hlasování o výši DPH. Neumím si přestavit, kde budeme

Aktuality První byla Dorinka Jen dvacet jedna vteřin po začátku roku 2012 se porodnicí Klaudiánovy nemocnice rozlehl křik holčičky Dory. S maminkou Evou (31) se z porodnice vydala domů do Milovic, kde na ni spolu s tatínkem Jiřím čekal tříletý bráška Dominik. Dorinka po narození měřila 52 centimetrů a vážila 4 100 gramů. Jako dárek od Klaudiánovy nemocnice dostala její maminka poukázku na nákup věcí pro miminka v nemocniční prodejně zdravotnických potřeb

v hodnotě 5 000 korun. Další dvě miminka dostala poukaz v hodnotě 2 000 korun. Jeden si odvezl Honzík z Bělé pod Bezdězem, který se narodil na Nový rok krátce po poledni, ve 13 hodin 54 minut. Do Bělé putovala i poslední poukázka, kterou dostala maminka holčičky Sáry. Ta se narodila také 1. ledna, ale až navečer – v 17 hodin a 15 minut. V roce 2011 rodily maminky v boleslavské porodnici 1 530krát a na svět přivedly 1 554 dětí. O něco málo více se narodilo holčiček. Nej-

častějšími jmény pro ně byly Anička, Terezka, Ema a Nela, mezi chlapeckými jmény vedou Adam, Vojtíšek a Jakub. V poslední době se ale velmi často objevuje i jméno Antonín. O rok dříve bylo v Klaudiánově nemocnici porodů 1 522.

Nový systém objednávání na očním Oční oddělení, které je vyhledáváno pacienty nejen z Boleslavska a okolí, ale v podstatě z celé republiky, při stávající kapacitě dlouhodobě těžko zvládalo nával pacientů. Stávalo se, že na ošetření museli čekat i několik desítek minut. V rámci zkvalitňování péče pro naše pacienty proto zavádíme ve zkušebním provozu objednávací systém v očních ambulancích. Vedle sebe jich bude souběžně pracovat několik, přičemž alespoň jedna bude vyčleněna pro neobjednané pacienty. Ti po příchodu do čekárny dostanou kartičku s pořadovým číslem, které bude rozhodovat o čase ošetření. Další lékaři se budou věnovat těm, kdo se objednali – každou hodinu by lékař měl ošetřit čtyři až pět pacientů. Zavedením nového systému se nemocnice snaží předejít návalům před ordinacemi. Více informací, například na jaké vyšetření a kam se objednat, naleznete na www.klaudianovanemocnice.cz v sekci oční oddělení.

Novinky v gynekologické ambulanci Pacientky, a zejména lé- v hodnotě 340 000 korun zakoupila. kaři, na gynekologicko-porodnic- „Touto cestou bychom rádi společkém oddělení Klaudiánovy nemoc- nosti poděkovali – stará křesla již nice mají od konce loňského roku byla nemoderní a nesplňovala nák dispozici dvě nová vyšetřovací roky současné medicíny. Na nová křesla. Jejich výměna byla umožně- jsme však prostředky neměli a pona díky spolupráci se společností moc sponzora nám přišla opravŠkoda Auto, a. s., která nová křesla du vhod,“ řekl ředitel nemocnice

doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. A křesla si pochvalují i lékaři – oceňují zejména snadnější manipulaci a lepší vybavení.

Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav

Chcete se stát dobrovolníkem? Pro další zájemce o dobrovolnickou činnost v Klaudiánově nemocnici je v sobotu 11. února připraveno vstupní školení, kde se dozvědí, co vlastně taková práce obnáší a s čím se při ní mohou setkat. Více informací poskytne Monika Theimerová, koordinátorka dobrovolníků Klaudiánovy nemocnice, telefon: 731 542 877 nebo e-mail: [email protected].

14

15



Rozhovor

Rozhovor

Náměstek pro léčebnou a preventivní péči MUDr. Luděk Kramář, MBA, říká:

„Preventivní péče šetří náklady za léčbu nemocí“ Klaudiánova nemocnice se na konci loňského roku stala součástí mezinárodní sítě „Nemocnice podporující zdraví“ pod záštitou Světové zdravotnické organizace. Stále více tedy bude dbát nejen o léčebnou, ale i o preventivní péči. Co si pod tímto pojmem v nemocnici máme představit, vysvětluje osoba z nejpovolanějších – náměstek pro léčebnou a preventivní péči Klaudiánovy nemocnice MUDr. Luděk Kramář, MBA.

týmu, který bude sloužit jako prevence podvýživy u pacientů, kteří trpí například nádorovým onemocněním, pomáhat ale bude i lidem s opačným problémem, tedy s nadváhou. Většina lidí chodí na preventivní prohlídky ke svému praktickému lékaři. Kdo je tím, který přesvědčí lidi, že by měli věnovat preventivní péči větší pozornost? Obávám se, že slovo prevence je u nás trochu zprofanované, v rámci úspor – teď mám na mysli proplácení pojišťovnami – se na ni v současnosti bohužel pozapomíná. Všichni totiž tvrdí, že prevence je nákladná. Ale pod pojmem prevence je nutné si představit předcházení chorobám tak, aby se zamezilo nákladům, které přicházejí se vznikem choroby. Je mi 20, 40, 60 let – jakých preventivních programů se mám zúčastnit? S narůstajícím věkem roste pravděpodobnost vzniku onemocnění. Je jasné, že ve 20 letech je riziko vzniku nějaké závažné choroby spíše v souvislosti s genetickými dispozicemi. I tak je ovšem možné včasným vyšetřením nástup nemoci zachytit. Ve 40 letech má člověk za sebou již část života a nese si s sebou spoustu civilizačních návyků, byl vystaven stresu, genetická zátěž se projevuje ve větší míře a i civilizační choroby se mohou projevit více. V tomto věku je třeba začínat s prevencí například rakoviny prsu, prevencí nádorů tlustého střeva, u mužů onemocnění prostaty, je třeba přistoupit k pravidelnému měření tlaku. Ze své praxe vím, že klesá i věková hranice pro infarkt myokardu, hrozí syndrom náhlé smrti. Znám případy aktivních sportovců, kteří prodělali akutní infarkt myokardu ve 38 letech. Choroby, které se dříve objevovaly ve věku 50–60 let, se projevují mnohem dříve.

MUDr. Luděk Kramář, MBA, při velmi aktivním odpočinku

Na preventivní část nemocniční práce se hodně zapomíná. Pacienti si myslí, že nemocnice jenom léčí lidi, ale ve své podstatě by nemocnice, jako zdravotnické zařízení, měla nemocem také předcházet. A to je právě ta preventivní část. Pod ní si můžeme představit například základní hygienická opatření v nemocnici jako základní způsob předcházení vzniku nemocí nebo vzniku komplikací.

Jakým způsobem pacienti v tuto chvíli prevenci v nemocnici využívají? Preventivní péče je nyní v nemocnici značně roztříštěná. Nemáme ji zatím vůbec ukotvenou pod nějakým Centrem preventivní péče, každé oddělení si ji organizuje samo. Ovšem je tu celá řada programů – mamograf, kolonoskopický screening nebo manažerské prohlídky na kardiologii. Nyní zahajujeme práci nutričního

Pracoval jste u záchranné služby. Máte z praxe pocit, že lidé prevenci podceňují? Vzhledem k tomu, jakou funkci zastávám nyní, mám možnost porovnání. Mohu srovnat zkušenosti z terénu, kde jsem se setkával s lidmi, kteří na prevencí vůbec nedbali. V takových případech jsem léčil již jen následky. V současné době si proto o to více uvědomuji, že se nemocnice takovýmto preventivním programům a osvětě věnují velmi málo. Mají preventivní programy smysl, pokud o ně je malý zájem? Nedávno jsem se seznámil s výborným programem na prevenci kouření. Jedná se světový program věno-

vaný nikotinismu. Jeho součástí je i autorizovaná studie, která sleduje podíl nežádoucích komplikací u kuřáků, které za osm týdnů čeká plánovaný výkon. Kuřák, který kouřit před operací nepřestal, má 40–60% riziko vzniku infekční komplikace nebo rozvinutí nějaké jiné nemoci. Pokud pacient osm týdnů před operací přestane kouřit, klesá toto riziko až na 10–12 %, což odpovídá hodnotám u zdravého člověka. Z toho je jasné, že v této oblasti má prevence smysl. Proč mají lidé tak malý zájem o prevenci? Žijeme v uspěchané době, mnoho lidí na to ani nemyslí. Možná si pro sebe říkají, že by měli dvakrát za rok zajít k zubaři, ale ve skutečnosti tam nebyli ani jednou. Každý si sice říká, že by měl, ale není moci, která by jej k tomu donutila. Jako vizi do budoucnosti vidím to, že pacient by měl být veden k tomu, aby absolvoval pravidelné preventivní prohlídky výměnou za úlevu na zdravotním pojištění. V současnosti však u nás takovéto motivační prvky neexistují. Myslíte si, že se to změní a lidé se začnou sami hlídat? Jsem optimista. I proto jsme se stali součástí mezinárodní sítě. Nebudeme vymýšlet novinky, využijeme zkušeností odjinud. Začneme na plicním oddělení, využijeme zkušeností ostatních zařízení při budování centra odvykání kouření. Role nemocnice nespočívá jen v zastřešování jednotlivých programů, ale i v přípravě projektů cílených na velké skupiny obyvatel. Zrovna v případě odvykání kouření – je mnoho kuřáků, kteří se svým návykem bojují a hledají odbornou pomoc. Jak vnímáte prevenci u dětí? Možná právě na nich je vidět, že osvěta o prevenci a preventivní péče má smysl. U dětí se rodiče mnohem víc ptají, hledají různé možnosti, jak o jejich zdraví dbát. Rozhodně ti zodpovědnější rodiče… Ovšem dospělí sami na sebe zatím spíš nemyslí. Dbáte vy sám na prevenci? Kovářova kobyla chodí bosa... Rozumím tedy správně vašemu záměru, že chcete sjednotit všechny preventivní programy v rámci nemocnice tak, aby pacient dostal na jednom místě veškeré informace o tom, jaké prohlídky by měl absolvovat? Ano, to je má vize.

16

17



Plicní

Zdravotnická škola

Co nám dělá všudypřítomný smog

Vídáte mladé sestřičky? Možná jsou to žákyňky

Podle kalendáře je sice právě prostředek zimy, počasí tomu ale příliš nenasvědčuje. Místo dnů, kdy slunce svítí na čerstvě napadaný sníh, nás dennodenně vítá zatažená obloha a déšť. A to jen v lepších případech. V těch horších se potkáváme s inverzí a všudypřítomnou šedou oponou – smogem.

Žákyňku Jeskyňku, které Pavel Kříž v roli studenta lékařské fakulty skládá zamilované básně, zná snad každý. Potkat byste ji mohli i v naší nemocnici – pokud by tedy některý z mediků měl básnické střevo a protějšek ochotný naslouchat. Sestřiček, které se na své povolání teprve připravují, je totiž u nás v nemocnici poměrně dost, a to díky spolupráci se Střední zdravotnickou školou a Vyšší odbornou školou zdravotnickou Mladá Boleslav.

Nahoře: Těžký zápal plic Dole: Zdravé plíce

Podle primáře plicního oddělení Klaudiánovy nemocnice MUDr. Pavla Červy je ve dnech, kdy měřiče nečistot v ovzduší ukazují nepříznivé hodnoty, jakákoli větší fyzická aktivita venku naprostým nesmyslem. „I zdraví lidé sami cítí, že se jim hůř dýchá. A kdo například chodí ven běhat, ten si koleduje o zdravotní problémy,“ říká. Kvůli škodlivinám v ovzduší jsou průdušky mnohem více namáhané. I proto pak přibývá pacientů se zápalem plic, a to nejen ambulantních, ale i hospitalizovaných. A hlavně i těch, kdo by jinak o plicní oddělení ani

nezavadili – tedy lidí kolem třiceti let. „Kromě polétavého prachu, jehož zvýšená koncentrace v ovzduší bývá nejčastější, vadí i oxidy dusíku, jejichž koncentrace se v ovzduší zvyšují,“ vysvětluje Červa. Vyšší koncentrace škodlivin v ovzduší je ovšem zejména spouštěčem různých dosud skrytých nebo stabilizovaných nemocí. „Mnohem hůře se dýchá astmatikům, pacientům s chronickou obstrukční plicní nemocí (nemoc, která postihuje zejména kuřáky a která je příčinou postupného snižování kapacity plic a následné dušnosti – pozn. red.). Je to proto, že průdušky jsou mnohem více drážděny škodlivinami ze vzduchu,“ říká primář plicního oddělení. „Četl jsem dokonce, že pro děti je to, jako by byly v prostředí, kde někdo vykouří 60 cigaret. To už mi sice přijde přehnané, ale určitě to není věc, která by byla zdraví prospěšná,“ podotýká. A jedním dechem dodává, že kouření určitě škodí zdraví více než pobyt venku v inverzním počasí. „Avšak u malých dětí je třeba být opatrnější. Ty by měly zůstávat doma, protože vnímavost jejich průdušek je větší a může následně dojít k rozvoji různých infekcí, může se dokonce rozvinout i astma,“ říká důrazně. Rodiče dětí zhruba do čtyř let věku by proto v době inverzí měli pečlivě sledovat, jaká je venku smogová situace a pokud znečištění ovzduší překročí stupeň 3, zůstat raději doma. I dospělí by ale podle Pavla Červy k sobě měli být mnohem pozornější. „Měli by mnohem více dbát, aby nenastydli, protože i fyzikální stres působí mnohem více, když se zhorší působení chemického stresu. Takže opravdu chovat se tak, jak to říkaly maminky a babičky – nelítej a oblíkej se,“ doporučuje. K lékaři by podle něj člověk měl jít okamžitě, když se výrazně zhorší kašel či pokud začne vykašlávat větší množství hlenu – zejména pokud jsou v něm krevní žilky. Známkou toho, že je třeba navštívit lékaře, je i to, když člověk na sobě pozoruje, že se mu výrazným způsobem omezila fyzická výkonnost nebo že to, co zvládal běžně, najednou nezvládne. „To ale samozřejmě platí obecně,“ uzavírá primář Červa.

Právě Klaudiánova nemocnice je pro školu, která již 62 let slouží k přípravě pro zdravotnická povolání, největším sociálním partnerem. „Naše spolupráce je dlouhodobá, trvá po celou dobu existence školy. Samozřejmě je vzájemně provázaná, smluvně podložená a určitě oboustranně výhodná,“ říká Mgr. Ladislava Ulrychová, ředitelka SZŠ a VOŠZ Mladá Boleslav. Škola podle ní oceňuje vstřícnost, dobrou spolupráci s vedením nemocnice a také se všemi pracovišti nemocnice, kde odborná výuka probíhá. „Vítáme zájem o vzdělávání žáků a studentů, a samozřejmě také podíl nemocnice na školních akcích,“ uvádí. Teoretická výuka a prvotní nácvik dovedností žáků probíhají samozřejmě nejprve v odborných učebnách školy, od 3. ročníku oboru Zdravotnický asistent ovšem již probíhá praktická výuka v nemocnici pod vedením odborných učitelek, které jsou registrovanými sestrami. Pak se již s těmito žáky můžete potkat i u nás v nemocnici, zejména na základních lůžkových odděleních, např. na interně nebo na chirurgii. V roce 2009 byl na škole otevřen obor Diplomovaná všeobecná sestra a spolupráci s nemocnicí tak bylo třeba výrazně rozšířit o další odborná pracoviště. „I v této oblasti je naše spolupráce zásadní, nezbytná a oboustranně přínosná,“ zdůrazňuje Ulrychová. Nemocnice se však podílí i na teoretické výuce budoucích zdravotníků. Vyučovat chodí jak lékaři, tak i sestry a zástupci vedení. Podílejí se na výuce odborných předmětů – např. z oblasti radiologie, nutriční péče a managementu. Vzájemná spolupráce pokračuje i ve vzdělávání dospělých, ve škole je zájemcům k dispozici například akreditovaný kvalifikační kurz Sanitář, kdy smluvním partnerem pro praktickou část kurzu je právě nemocnice. Náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Klaudiánovy nemocnice Mgr. Jana Fejfarová zdůrazňuje i další aspekt spolupráce obou organizací, a to je další vzdělávání všeobecných sester. Jeho součástí je například

pravidelné organizování odborných vzdělávacích seminářů pro nelékařské zdravotnické pracovníky, z nichž některé probíhají v prostorách školy. „Oboustranně nám vyhovuje těsná blízkost obou zařízení, tedy školy a nemocnice, která umožňuje jednodušší propojení teorie s praxí,“ říká Fejfarová a dodává: „Při výuce předmětu Management a řízení kvality mám jedinečnou příležitost komunikovat se studenty a získat tak zpětnou vazbu, nové nápady a návrhy na zlepšení.“ Ze své pozice velmi oceňuje i brigády žáků a studentů v nemocnici, a to zejména v době prázdnin. Škola vedle oboru diplomovaná všeobecná sestra na VOŠ v současnosti nabízí vzdělání v maturitních oborech Zdravotnický asistent, Sociální činnost a v učebním oboru Ošetřovatel. V současné době ve škole studuje 334 žáků a studentů ve 13 třídách denního studia a dvou třídách v dálkové formě studia. Na jejich výuce se podílí 28 interních pedagogických pracovníků, 22 externích vyučujících, převážně lékařů Klaudiánovy nemocnice.

Mladoboleslavská zdravotnická škola dlouhodobě spolupracuje s nemocnicí.

18

19



Úvod

Aktualita

Rozhovor s náměstkem ředitelky pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.:

„V Centru akutní medicíny jsou naprosto nejmodernější přístroje“ Centrum akutní medicíny už pomalu začíná uzavírat první rok provozu. S MUDr. Vladimírem Lemonem, náměstkem ředitelky pro LPP, jsme mluvili nejen o něm, ale i o radiodiagnostickém oddělení. Nemohli jsme pominout ani situaci okolo kladenského babyboxu. řádáno tak, že prakticky vše je v intimním poměru – například rentgen je výborně dostupný ze všech oddělení, které ho často potřebují, např. z urgentního příjmu, JIP apod. Centrum akutní medicíny je ultramoderní budova splňující evropské standardy, což s sebou bohužel nese zvýšené finanční náklady, ale s tím se v zařízeních tohoto typu musí počítat.

V tomto čísle se věnujeme mimo jiné radiodiagnostickému oddělení. Jaký je jeho význam pro chod nemocnice? Zcela zásadní, protože toto oddělení je, jak název napovídá, diagnostické, a sice se na něj pohlíží jako na pomocné oddělení, které doplňuje diagnózu fyzického a laboratorního vyšetření, nicméně jeho funkce je nezastupitelná. Technický vývoj tohoto oboru jde mílovými kroky dopředu a moderní metody umožňují nejen potvrdit, ale i lépe specifikovat konečnou diagnózu. V rámci radiodiagnostiky existují navíc již i metody, které jsou terapeutické, např. angiografie (kdy se může mimo jiné aktivně zasáhnout do průsvitu cévy). Radiodiagnostika se jako mnoho dalších oddělení přesunula do Centra akutní medicíny. Jak téměř po roce hodnotíte jeho provoz? Centrum je vybavené nejmodernějšími přístroji, čemuž odpovídají i výsledky. Také přineslo koncentraci dříve rozdělených oddělení na jedno místo. Nejdůležitější ale je, že Centrum akutní medicíny je logicky uspo-

Zakladatel sítě babyboxů Ludvík Hess se vyjádřil, že ten kladenský by se měl přesunout ke vchodu do Centra akutní medicíny. Vadilo mu, že cesta k babyboxu v kladenské nemocnici je příliš dlouhá a komplikovaná. Myslím si, že nemá pravdu – při vší úctě k němu a k babyboxům, které zachraňují životy – protože na navrhovaném místě by maminka díky velkému provozu a nainstalovaným kamerám prakticky nemohla zůstat anonymní. Daleko důležitější však je, že nyní je babybox vzdálen od dětského oddělení na dosah vteřin, zatímco kdekoli jinde by šlo o minuty. Proto by hrozila prodleva. Nicméně po dokončení stavby bude babybox opět přístupný bez problémů a komplikací. MUDr. Vladimír Lemon náměstek ředitelky pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

KLadenský robot v akci Nahoře: MUDr. Josef Válek při hovoru se středočeským hejtmanem při slavnostním uvedení robota do provozu Dole vlevo: Moderní švýcarský robot CEREC zefektivní a zrychlí ošetření chrupu pacienta Dole vpravo:3D model zubu Fréza z předem vybraného keramického bloku absolutně přesně vyfrézuje požadovaný výrobek pomocí diamantových brousků.

20

21



Rozhovor

Rozhovor

Primářka radiodiagnostického oddělení MUDr. Radoslava Ouhrabková, CSc., říká:

„Máme vynikající tým“ Radiodiagnostické oddělení se nově nachází v přízemí a prvním patře nové budovy Centra akutní medicíny, kde je umístěno multidetektorové spirální CT, ultrazvuk, digitalizované skiaskopicko-skiagrafické pracoviště, angiografie a skiagrafická pracoviště s přímou a nepřímou digitalizací. O práci oddělení jsme hovořili s jeho primářkou MUDr. Radoslavou Ouhrabkovou, CSc.

Angiografický komplet

Jaký je rozsah služeb, které radiodiagnostické oddělení kladenské nemocnice poskytuje? Radiodiagnostické oddělení kladenské nemocnice existuje jako samostatný primariát přibližně 60 let. Kromě mammografického vyšetření (protože nemáme mammograf) poskytuje v podstatě celou šíři radiodiagnostických výkonů, včetně tepenných, cévních a mimocévních intervencí.

Stejně jako ostatní medicínské obory se radiodiagnostika vyvíjí. Držíte s novými trendy krok i z hlediska přístrojového vybavení? Musím říci, že ano. Měli jsme to štěstí, že jsme se přibližně před rokem přestěhovali do nové budovy Centra akutní medicíny, což vedlo k přestěhování magnetické rezonance, přestěhování a upgradu CT ze 40 na 64 sliců za vteřinu a k nákupu dalších nových přístrojů, jako je angiografický komplet, skiagrafický komplet apod. Přestěhování tedy nevedlo jen k sestěhování jednotlivých pracovišť na jedno místo (dříve jsme byli rozmístěni na různých místech nemocnice), ale i k obnově stávajícího přístrojového vybavení. Magnetická rezonance je velmi těžký přístroj. Jak stěhování probíhalo? Máte pravdu, šlo o úctyhodný výkon, ale stěhující a instalující firma zvládla vše na jedničku, i když vše bylo předem připraveno, protože již při instalaci přístroje v bývalé prádelně bylo domluveno, že jde o dočasné řešení. Samotné stěhování muselo proběhnout s pomocí jeřábu a s odkrytím zdí, aby bylo velmi těžký magnet vůbec možno přestěhovat. Co vás přivedlo k radiodiagnostice? Kdybych byla mužem, nejspíš bych chtěla být kardiochirurgem. Jako žena jsem ale věděla, že bych mužům nestačila. V době, kdy jsem promovala, bylo volné místo v IKEM v Krči, kde se prováděla diagnostika srdce – terapie tenkrát velmi málo. Naučila jsem se tam diagnostické koronarografii, což mě hodně bavilo. Zajímají mě i ostatní tepenné intervence, které jsem začala dělat zde, když jsem sem před 16 lety nastoupila. Řekla bych, že je provádíme na velmi slušné úrovni. Jsou terapeutické zákroky vaší specialitou, nebo jsou v nemocnicích běžnou praxí? Řekla bych, že jde více méně o naši specialitu. Zcela určitě je neprovádějí všechny nemocnice, protože je

nutné mít pro tyto zákroky nejen vysoce moderní přístrojové vybavení, ale i lidský potenciál, což se u nás spojuje. Terapeutické zákroky neprovádím jen já, ale máme zde tým lékařů a všichni spolupracujeme. Nemyslím si, že je dobře, když jedna vyšetřovací modalita závisí na jediném člověku. Zastupitelnost je nutná. Kladenská nemocnice se může pochlubit velmi širokou spádovostí. Platí to i pro vaše oddělení? Ano, a považuji to za velké štěstí. Nemáme totiž nouzi o pacienty a kolegové si mohou zvolit, čemu by se chtěli věnovat trochu víc. Pacienti k nám chodí a je jich čím dál víc. Jaké jsou ve vašem oboru nové trendy? Máme velké štěstí, že nám trendy neunikly, a to jak v zobrazovacích metodách, tak v intervencích. Za velkou věc považuji pálení drobných metastáz přístrojem NanoKnife, a nikoli již radiofrekvenční ablací. To kdybychom mohli dělat, velmi by se rozšířilo spektrum

našich radioterapeutických možností. Další záležitostí jsou vertebroplastiky, ošetřování osteoporotických fraktur páteře a vyplňování lézí cementem, což bychom také velmi rádi začali dělat. Jde ovšem samozřejmě o finance a o uzavření smluv s pojišťovnami, které tyto nové záležitosti obecně velmi nerady nasmlouvávají. Lékařů i středního zdravotního personálu máme dostatek, takže v tomto ohledu nejsme limitováni, přístrojové vybavení máme také na odpovídající úrovni, takže jediné, co nás brzdí, je absence smluv s pojišťovnou. Vzhledem k tomu, že v oboru působíte již delší dobu, jste vlastně zažila jeho bouřlivý vývoj od prostého rentgenu až k magnetické rezonanci a specializovaným přístrojům. Ano. Nejdřív jsem v českobrodské nemocnici mohla být tím, kdo indikoval, nyní jsem tím, kdo provádí. Vím ale, že indikace jsou někdy složité a jde o dobrou spolupráci s klinikem. Terapie představuje obrovský posun kupředu.

MUDr. Radoslava Ouhrabková, CSc. při debatě s MUDr. Marcelou Horákovou a vedoucím radiologickým asistentem Bc. Romanem Šmejkalem

22

23



Nemoci z povolání

Nenápadné, ale důležité oddělení Kladenské pracoviště oboru nemocí z povolání bylo v době mezi dvěma světovými válkami jedním ze tří zakládajících pracovišť v Československé republice. Další dvě byla ve Zlíně a v Liberci.

Vlevo: MUDr. Alice Baumannová Vpravo: Sestra Hana Michlová vyšetřuje pacienta spirometrem.

V počátcích bylo pracoviště samostatným poněkud jiným směrem zaměřené hygienické služby subjektem s názvem Ústav chorob z povolání, který a zařazena zpět mezi klinická pracoviště. měl několik zaměstnanců, vlastní rentgenologické „Po mém nástupu v roce 1985 bylo pracoviště zaměpracoviště a laboratoř. Zaměřovalo se preventivně na řeno spíše na prevenci, na provádění preventivvyhledávání počínajících známek poškození zdraví ních prohlídek zdravých zaměstnanců. Posuzování z vykonávané profese vyšetřovaných dělníků a na nemocí z povolání představovalo jen okrajovější jejich včasné přeřazení na jiná vhodná pracovní část a dispenzarizace hlášených nemocí z povolání místa, aby nedošlo k jejich onemocnění a nevzni- se neprováděla,“ vzpomíná primářka MUDr. Alice kaly finanční nároky dělníků vůči zaměstnavate- Baumannová s tím, že jako první krok zrušila lům. Z Kladna se ústav po válce přesunul do Prahy. tehdejší miniaturní hematologickou laboratoř na Posléze začala obdobná pracoviště vznikat ve všech oddělení a orientovala jeho činnost na to, čím se fakultních nemocnicích a postupem času se měnila měla především zabývat: na zjišťování, hlášení na kliniky nemocí z povolání. Malá oddělení nemocí a dispenzarizace nemocí z povolání. „Obor nemocí z povolání byla převedena do „područí“ hygienické z povolání se však bohužel stále mění. Za dobu, co služby, a tak se toto oddělení v roce 1965 vrátilo i do v něm pracuji, platí již čtvrtá vyhláška stanovující Kladna. Trvalo dlouho, než došlo ke změně a i malá seznam nemocí z povolání. Od roku 1990 se navíc oddělení nemocí z povolání byla uvolněna z přece jen prudce mění podmínky, za nichž lze nemoci z povo-

Nemoci z povolání lání uznávat, jejich spektrum a počet. Navíc byly což ztěžuje naši posudkovou činnost,“ podotýká našemu pracovišti odňaty okresy Beroun a Rakov- MUDr. Baumannová. ník a přičleněny k Praze. Přes moji veškerou snahu Kladenské pracoviště již před časem zvolilo název Odděnedošlo k nápravě prý ,administrativní chyby‘, což lení nemocí z povolání a pracovního lékařství – první nás velmi poškozuje. Nemocní z těchto okresů se na část názvu vystihuje zaměření na problematiku nemocí nás nadále obracejí, ale my je můžeme jen vyšetřit z povolání, druhá na závodní preventivní péči. V závodní a předat do jejich pražského rajonu k dořešení,“ preventivní péči představuje největší objem práce výkon vysvětluje MUDr. Baumannová. této činnosti pro kladenskou nemocnici – zahrnuje Doba přinesla i výrazné změny v průmyslové struk- vstupní, výstupní, periodické rizikové a řadové, mimotuře Kladenska, kde byl v roce 2002 uzavřen poslední řádné prohlídky a prohlídky pracovníků vykonávajících hlubinný černouhelný důl. Již řadu let předtím zanikla noční práci, prohlídky řidičů vozidel s právem přednosti POLDI Kladno a na místě rozsáhlého areálu jsou dnes Kladenské oddělení nemocí z povolání a pracovního lékařství se jako jediné u nás věnuje problematice rizika vibrace. četné malé firmy. Objevila se řada nových zaměstnavatelů, vesměs se zahraničními majiteli. Obvykle jde o malé v jízdě se světelným a zvukovým znamením, očkování montážní závody s vysokým podílem ruční práce, což zaměstnanců proti žloutence typu B atd. Přístrojové vede k onemocněním horních končetin z přetížení. vybavení dle standardizace spirometrem slouží k vyšetDřívější nejčastější nemoc z povolání – ekzém – je řování dispenzarizovaných osob s prašnými nemocemi z povolání, pletysmografická vyšetření se provádějí jako dnes spíše vzácností. Hlavní objem práce oddělení představuje dispenzární dílčí vyšetření pro různé podniky. „Počet takto vyšetřopéče o hlášené nemoci z povolání, tj. jejich kontrolu, vaných postupně narůstá, hlásí se stále nové podniky eventuálně ukončování, dojde-li k jejich vyhojení s nově vyhlášeným rizikem vibrace, mj. i proto, že se (k čemuž však dochází jen ojediněle). „Ze zákona této problematice věnujeme jako jediní,“ říká závěrem dispenzarizujeme bývalé horníky, kteří naplnili tzv. MUDr. Baumannová. nejvyšší přípustnou expozici pro fibrogenní prach a při zjištění rentgenologicky ověřených prašných Oddělení nemocí z povolání změn určitého stupně mají nárok na poměrně vysoké a pracovního lékařství ON Kladno finanční odškodnění, podobně jako dělníci z bývalých Pracoviště je umístěno mimo areál nemocnice, na adrese : Jana Palacha 1620, ocelárenských provozů. Stále častěji však narážíme Kladno, Tel.: 312 606 153, 312 667742, E-mail: [email protected] na to, že archivovaná dokumentace byla skartována,

24

25



Úvod

Aktualita

Vzdělávací programy v Oblastní nemocnici Kolín

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.:

„Pacient je pro nás vždy tím nejdůležitějším“ Kolínskou nemocnici čeká těžký rok. Tíživá ekonomická situace a nepříliš dobrý výhled do budoucna se totiž projeví i ve zdravotnictví, a tedy i v nemocnicích. O tom jsme na začátku roku hovořili s ředitelem kolínské nemocnice MUDr. Petrem Chudomelem.

Dne 8. listopadu 2011 proběhl v zasedací místnosti Oblastní nemocnice Kolín soubor přednášek na téma „Vybraná nádorová onemocnění české populace – screening, diagnostika, léčba, prevence“.

Jak se díváte na rok, který nedávno začal? Je zřejmé, že nás čeká nejspíše jeden z nejtěžších roků v historii. A co je vzácné – shodují se na tom prakticky všichni. Výkonnost ekonomiky z mnoha příčin opět poklesla a zdá se, že klesající trend bude pokračovat v celém roce. Vzhledem ke zvýšení sazby DPH z 10 na 14 % dojde ke zdražení téměř všeho, léky a zdravotnický materiál nevyjímaje. Dokonce vše svědčí pro to, že ani 14% sazba nebude konečná. A také navzdory mírně optimistickým informacím z druhé poloviny minulého roku vše vypadá tak, že ani úhrady od zdravotních pojišťoven nám, krajským nemocnicím, nestoupnou. Jak se v takové situaci stavíte k avizovanému zvyšování mezd zdravotnických pracovníků? Samozřejmě, že reflektujeme příslib ministerstva zdravotnictví o navýšení mezd zdravotnickým pracovníkům v roce 2012, ale dříve, než v únoru (před-

Ve vedení kutnohorské nemocnice došlo ke změně. Řízením Nemocnice Kutná Hora je nyní pověřen současný LPP náměstek prim. MUDr. Zdeněk Heřmánek. Předchozí paní ředitelka na vlastní žádost odešla a mně nezbývá, než jí poděkovat za práci, kterou v nelehkém údobí odvedla. Primář MUDr. Heřmánek je erudovaný internista se znalostí místního prostředí, dobře motivovaný pro výkon dané funkce. MUDr. Petr Chudomel ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Text: MUDr. David Hendrych, chirurgické oddělení Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

pokládané inkaso nových předběžných měsíčních úhrad) nebudeme schopni říci, zda na to máme, či ne. Tedy zda nám zdravotníkům slíbené prostředky pojišťovny zaslaly anebo nezaslaly. Jak vyplývá z úhradové vyhlášky, střední a menší nemocnice budou podfinancovány, a to zejména v ambulantním sektoru. Snížené hodnoty bodů v laboratořích, na radio diagnostických pracovištích, ale i dialýzách mohou vést právě v menších nemocnicích k postupné likvidaci těchto pracovišť. Prospěch z toho budou mít velká centra (laboratorní giganti), do kterých se tato péče bude koncentrovat.

Akce byla součástí dlouhodobého vzdělávacího programu „Učící se nemocnice“. Jeho součástí je zlepšování úrovně znalostí a dovedností zaměstnanců kolínské nemocnice. Posluchači zastupovali téměř všechna pracoviště, a to jak lékaře, tak střední zdravotní personál. Dopolední část programu zajišťovali lékaři chirurgického oddělení. Úvodní přednáška byla na téma nádory horní části zažívacího traktu – jícnu, žaludku a slinivky břišní. V dalším bloku byli účastníci seznámeni s problematikou nádorů tlustého střeva a konečníku. V závěru dopoledního bloku přednášek byl probrán screening, diagnostika a léčba karcinomu prsu.

Po polední přestávce následovaly přednášky na téma maligní melanom a ostatní zhoubné nádory kůže, dále problematika karcinomu prostaty a na závěr programu gynekologické nádory – nádory dělohy a vaječníku. Přednášející zastupovali kožní, urologické a gynekologické oddělení. V závěru byl dán prostor pro diskusi k danému tématu, kdy byly zodopovězeny jednotlivé otázky posluchačů. Organizátoři akce jsou přesvědčeni, že tyto přednášky přispěly ke zvýšení úrovně povědomí o problematice nádorových onemocnění u české populace, jejich diagnostiky, léčby a též prevence, která je důležitá v každém věku u každého jedince, a to včetně posluchačů.

Uvnitř prostatických žlázek se často vyskytují malá (nezhoubná) sférická tělíska – prostatické konkrementy neboli corpora amylacea. Tato tělíska často kalcifikují.

26

27



Rozhovor

Rozhovor

Vedoucí lékař cévní chirurgie MUDr. Tomáš Vidim tvrdí:

„Kolínské cévní centrum je naprosto srovnatelné s pracovišti ve Švýcarsku či Německu“ Cévní chirurgie má v kolínské nemocnici tradici již od 50. let minulého století a byla spojena s osobou primáře Pőssnera. Logickým vyústěním budování tohoto oboru v rámci chirurgického oddělení tedy bylo vytvoření Centra vaskulárních intervencí s 15 lůžky. O něm jsme hovořili s vedoucím lékařem cévní chirurgie MUDr. Tomášem Vidimem. Proč vzniklo Centrum vaskulárních intervencí? Trendem současné medicíny je starat se o pacienty s určitým onemocněním současně z pohledu více odborností. V případě pacientů s chorobou cév to zahrnuje péči nejen cévního chirurga, ale například i angiologa, diabetologa, podiatra atd. Nejedná se však o nic nového, v civilizované Evropě tato centra fungují a je prokázané, že tímto způsobem je dosažena nejlepší péče pro pacienta. Významná je v tomto kontextu podpora primáře chirurgického oddělení a vedení nemocnice. Navíc v širokém okolí kolínské nemocnice není dostupná péče o pacienta s cévním onemocněním na požadované úrovni a naše spádová oblast dosahuje 200 000 obyvatel. Co konkrétně tedy tzv. komplexní péče o pacienta zahrnuje? O pacienty s cévním onemocněním se na našem oddělení starají cévní chirurgové, MUDr. Poch se specializuje na péči o diabetickou nohu, tzv. podologii, úzce spolupracujeme s primářem MUDr. Moučkou z hemodialyzačního oddělení, zásadní osobou našeho týmu je angioložka MUDr. Režnáková, úzce spolupracujeme s cévními chirurgy a angiology ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Nelze však opomenout sestřičky, které nejen vyšetřují ultrazvukem, jsou i specializované v péči hojení ran a odvádějí zodpovědnou práci, o kterou se může lékař opřít. Jaký typ pacientů je na vašem oddělení hospitalizován? Na našem oddělení jsou hospitalizováni pacienti s problémy cévního systému. Zahrnuje to onemocnění žil

(a to nejen všeobecně známé křečové žíly), a zejména tepenné postižení. Operujeme tepny na krku (jako prevenci vzniku mrtvice), tepny horních i dolních končetin, tepny nitrobřišní a hlavní břišní tepnu – aortu. Ve spolupráci s I. chirurgickou klinikou v Praze-Motole, kde jsou léčeni pacienti z celé republiky s onemocněním lymfatického systému, zavádíme cévní rekonstrukce lymfatického systému, což je velmi zajímavé pole medicíny. Ve spolupráci s Angiocentrem, a. s., hospitalizujeme pacienty k angiografiím (vyšetření cévního systému pod RTG) a k endovaskulárním intervencím (rozšiřování cév pomocí balonků a kovových stentů). Co můžete vašim pacientům v porovnání s ostatními nemocnicemi nabídnout? Po mnoha letech systematické cévní péče v kolínském okrese máme za sebou plno práce. Například projekt screeningu výdutě břišní aorty, kdy ve spádové oblasti naší nemocnice angiologové preventivně vyšetřovali ultrazvukem přes 2 000 starších mužů v rizikové skupině, dosáhl požadovaného cíle. Podařilo se totiž zachránit mnoho pacientů před smrtí vykrvácením z prasklé břišní výdutě. Za úspěch považuji uskutečněný projekt hybridních výkonů a chirurgii přemostění tzv. bypassů u tepen zásobujících dutinu břišní. Všechny tyto výkony odpovídají pracovišti klinického formátu. Jaká je následná péče o pacienty? Pokud je pacient operován na našem oddělení, odchází z nemocnice s objektivní informací o prů-

chodnosti provedené rekonstrukce. Pravidelně pak dochází na ultrazvukové kontroly na ambulanci. Odhalíme tak včas postupný proces zužování rizikových míst bypassů. To nám dovolí preventivně zasáhnout a prodloužit tak průchodnost provedených rekonstrukcí. Samozřejmostí je i farmakologická léčba ke snížení rizika kardiovaskulárních komplikací. Jaké jsou plány do budoucna? Velký prostor vidím v rekonstrukcích lymfatického systému. Zlepšení kvality života je v případě úspěšné rekonstrukce neuvěřitelné. S rozvojem nemocnice se otevírá i prostor pro rozšíření hybridních výkonů, kdy se operuje a zároveň zasáhne rozšířením tepny

nebo zavedením stentu. Jedná se však o metody velmi finančně nákladné. Proto největším cílem zůstává dělat medicínu, za kterou se nemusíme stydět. Ve vašem volném čase jistě najdete prostor k relaxaci a naplnění koníčků? Po intenzivní práci, která často vyžaduje maximální soustředění, je nejlepší formou relaxace sport. Poté, co jsme završili práci na publikaci o viscerální ischemii, kterou jsme s ostatními spolupracovníky dokončili v polovině loňského roku, se snažím vyplnit volný čas cyklistikou, horolezectvím a vysokohorskou turistikou. Až tehdy si člověk uvědomí, jak jsou některé problémy relativní, a potom lze řešit mnoho věcí s nadhledem.

MUDr. Tomáš Vidim

28

29



COS

COS

Vedoucí lékař centrálních operačních sálů MUDr. Radek Majerčin říká:

„Nejmodernější technika i postupy jsou u nás samozřejmostí“ Pracoviště centrálních operačních sálů vzniklo na podzim roku 2008, současně s otevřením budovy CH, v jejímž 2. patře se nachází. Jeho vedoucím lékařem je MUDr. Radek Majerčin, jehož jsme požádali o krátký rozhovor. Můžete nám představit pracoviště centrálních operačních sálů? Organizačně patří pracoviště centrálních operačních sálů společně s centrální sterilizací pod prima-

riát ARO. V současné době disponuje pěti operačními sály v budově CH, další dva operační sály fungují ve starých prostorách v 1. patře budovy G a ještě další operační sál v sousedství porodnice pro provádění

císařských řezů. Důležitou součást zázemí operačních sálů představuje centrální sterilizace, která slouží současně i pro ostatní oddělení nemocnice. Máte tedy k dispozici osm sálů. Kolik je v Kolíně odoperováno pacientů? V kolínské nemocnici je provedeno ročně asi 7 500 anestezií napříč operačními obory, kterými jsou ortopedie, chirurgie, gynekologie, urologie, ORL, dětská chirurgie a oční. Ne všichni tito pacienti ale projdou naším pracovištěm, malá část výkonů připadá na oční oddělení, které disponuje vlastním sálem, a někteří pacienti se podrobují diagnostickým vyšetřením v anestezii – například CT či endoskopie. Naopak na sálech se provádějí i výkony bez anestezie, a to zejména implantace kardiostimulátorů. Lze říci, že operačními sály projde ročně zhruba 7 000 pacientů. Jaké je složení personálu, který se o tyto pacienty stará? Hlavní podíl práce na zajištění fungování sálů leží na bedrech středního zdravotnického personálu, tedy

instrumentářek, anesteziologických sester a sester z centrální sterilizace. Bez nich by sály vůbec nemohly fungovat. Neméně důležitou součástí týmu jsou anesteziologové. Samozřejmě chirurgové, ale ti jsou zde spíše jako hosté, pro které se snažíme zajistit co nejlepší servis k provedení výkonů. Dále jsou pro chod sálů nezbytní sanitáři a další pomocný personál, bez něhož by bylo fungování sálů v tomto rozsahu velmi obtížně představitelné. Jaká je budoucnost pracoviště COS? V posledních letech dochází každým rokem k pozvolnému nárůstu počtu operovaných pacientů, tento trend lze očekávat i v příštích letech, možná částečně přibrzděný ze strany zdravotních pojišťoven, ale s tím, jak se rozvíjejí jednotlivé operační obory, přibývá práce pro operační sály. Tudíž i v budoucnu bude nutno posilovat odbornou erudici personálu i v souvislosti s novou přístrojovou technikou, která přichází a snad i přicházet bude. Zároveň je třeba i nadále hledat možnosti, jak využívat sály co nej efektivněji.

Vlevo: Moderní prostředí centrálních operačních sálů Vpravo: MUDr. Radek Majerčin v akci

30

31



Úvod

Osobnosti nemocnice

Rozhovor s náměstkem pro LPP Nemocnice Kutná Hora:

„Nové vybavení bude vysoce moderní“ Ředitelka kutnohorské nemocnice ke konci loňského roku na vlastní žádost funkci opustila a řízením nemocnice je v současnosti pověřen náměstek pro LPP MUDr. Zdeněk Heřmánek. Právě jemu jsme položili několik otázek ohledně nejbližší budoucnosti tohoto zdravotnického zařízení.

v chirurgických oborech. Nicméně jaký bude vývoj, rozhodnou ve velké míře i zdravotní pojišťovny, které zdravotní péči financují, neboť všem zdravotnickým zařízením vypověděly rámcové smlouvy a vyjednávání o nových bude probíhat právě v tomto roce. Nemocnice je v tuto chvíli stabilizovaná, velký kus práce byl již odveden. Neznamená to ovšem, že není co zlepšovat, jak ve smyslu zkvalitňování vlastní péče o pacienty, ekonomické efektivity, tak i v další modernizaci provozu.

Jaký je pro kutnohorskou nemocnici výhled na rok 2012? Nemocnice Kutná Hora prošla v posledních dvou letech restrukturalizací, která měla za cíl ji ekonomicky stabilizovat a zároveň nastavit péči o pacienty tak, aby odpovídala skutečným potřebám našeho regionu. Nemocnice má nyní vyrovnaný hospodářský rozpočet. Plán do roku 2012 je celkem prostý, a to udržet pro město Kutná Hora a celý region dostupnou kvalitní základní akutní i následnou péči o pacienty tak, aby se bez obav a s důvěrou na naše zdravotnické zařízení mohli kdykoli obrátit. Rozhodně nikdo z vedení neusiluje o jakékoli nereálné cíle ve smyslu superspecializované péče či konkurence nemocnicím vyššího typu. Cílem je udržet lůžkovou péči přibližně ve stávajícím rozsahu, který v podstatě již odpovídá potřebám regionu. Plánujete nějaké viditelné změny? Uvažujeme o rozšíření specializované ambulantní péče ve spolupráci s odborníky z Kolína, a to zejména

Můžete být poněkud konkrétnější? Již na začátku letošního roku díky velké investici Středočeského kraje ve výši 14,5 milionu korun přijde nové vnitřní vybavení, samozřejmě bude na daleko vyšší úrovni než stávající a bude již odpovídat požadavkům 21. století. Mimo jiné díky tomu dojde k přímé digitalizaci rentgenu, což značně vylepší diagnostické možnosti lékařů. Chci být optimista a věřím, že rok 2012 bude minimálně stejně úspěšný jako ten loňský. Primář MUDr. Zdeněk Heřmánek náměstek pro LPP Nemocnice Kutná Hora

Lékařská profese je poslání Primář interního oddělení MUDr. Mgr. Václav Mála hovoří o cestě k medicíně i nasbíraných zkušenostech. „Pocházím z malého západočeského městečka Tachova. V nedaleké nemocnici v Plané u Mariánských Lázní jsem přišel poprvé do kontaktu s lékařským oborem a rozhodl se pro jeho studium. Mou mateřskou fakultou, na kterou s láskou vzpomínám a stále s ní spolupracuji, se stala dynamicky se rozvíjející 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Při studiu lékařství jsem vystudoval souběžně také Přírodovědeckou fakultu téže univerzity, obor biologie – chemie, abych si více rozšířil teoretické znalosti z klíčových oborů přírodních věd. Během studia jsem se několik let věnoval výzkumu v oboru lékařské genetiky, DNA a dědičných chorob. Praxi v oboru vnitřní lékařství jsem zahájil již během studia na interní klinice mé mateřské fakulty, po absolutoriu jsem pokračoval v získávání dovedností v menší nemocnici okresního typu a následně se přesunul zpět do fakultní nemocnice. Složitost vzdělání v rozsahu širokého oboru interního lékařství mne během předepsaných stáží zavedla na prakticky všechna specializovaná pracoviště fakultních zařízení v Praze. Nejraději vzpomínám na kardiologicky a metabolicky zaměřená pracoviště Nemocnice na Homolce a Všeobecné fakultní nemocnice, se kterými jsem navázal již tehdy přátelské kontakty a ve vzájemně úspěšné spolupráci pokračujeme i nadále. Kompletní vzdělání ve svém oboru jsem zakončil atestací II. stupně, dnes moderně zvanou evropskou atestací. Během své profesní kariéry jsem se věnoval převážně kardiologii a metabolické péči, vedl kardiologickou ambulanci a roky působil jako vedoucí lékař JIP. Po čase jsem změnil pracoviště a přechodně jsem pracoval jako lékař nefrologického a dialyzačního oddělení (na což také velmi rád vzpomínám) a nakonec se profesně usadil v našem zařízení, Nemocnici Kutná Hora, kde jsem působil jako zástupce primáře interního oddělení a sekundární lékař. Protože mne zajímá i akutní medicína, pracoval jsem řadu let též jako lékař záchranné služby. Stále, byť v minimálním rozsahu, v oboru urgentní medicína působím. Znalosti z tohoto oboru a znalost celé koncepce organizace péče, od neodkladné péče v terénu po přijetí pacienta na lůžko, v převážné většině případů interního oddělení, mi významně pomáhá ve zlepšování péče o pacienty, spolupráci se záchrannou službou

v našem regionu a umožňuje zajímavou zpětnou vazbu osudu našich pacientů. V oboru urgentní medicíny jsem rovněž ukončil kompletní specializační vzdělání. Lékařskou profesi vnímám jako poslání, celoživotní volbu a velkou osobní zodpovědnost. Bohužel zvláště v posledních letech se tyto hodnoty v práci lékařů nepreferují. Kvalita a rozsah lékařské péče se posuzuje jen z čistě ekonomického hlediska, dochází k ovlivňování rozhodnutími různých zájmových skupin, často velmi protichůdnými. Lékařská profese, přestože ve světě patří k nejprestižnějším povoláním, je mnohdy naší společností značně nedoceněná. Přes tyto, doufejme jen dětské, neduhy složité transformace našeho zdravotnictví, je moje profese stále mým velkým koníčkem, ale nejen to, ale i vše, co se týká přírody a přírodních věd. Pro kompenzaci stresu i náročnosti výkonu povolání lékaře se snažím svůj životní styl zaměřit na aktivní způsob trávení volného času jako vhodný protipól. Zajímám se o motorismus a motoristický sport. Ve volných chvílích rád jezdím na kole, inline bruslích, hraji volejbal, squash, tenis a v zimě jezdím na snowboardu. Rovněž rád cestuji, především do exotických, civilizací méně dotčených zemí. Zálib by byla celá řada, horší je to s časem k jejich realizaci.“

MUDr. Mgr. Václav Mála

32

33



Rozhovor

Rozhovor

Primář radiodiagnostického oddělení MUDr. Tomáš Pelikán říká:

„Vyšetření provádíme prakticky ihned“ Při rozhovoru s primářem radiodiagnostického oddělení kutnohorské nemocnice MUDr. Tomášem Pelikánem jsme se zajímali především o historii, současnost a možnosti CT přístroje. a obraz co nejlepší. Ovládání je přehledné, plánování vyšetření je snadné. Otvor „tunelu“ je pro CT standardních 70 cm, zatím jím byli všichni pacienti provezeni stolem s nosností na naše poměry komfortní – 200 kg.

MUDr. Tomáš Pelikán

Jakou má CT přístroj historii? Úvahy o pořízení CT přístroje se objevovaly již v době mého nástupu na pracoviště v roce 1994. Ředitel MUDr. Josef Domas v roce 2003 získal souhlasná vyjádření od ministerstva zdravotnictví k nákupu přístroje a od VZP ohledně smlouvy k úhradě CT výkonů. Následně proběhla výběrová řízení a v roce 2004 byl instalován čtyřřadý přístroj Philips. Je zde tento přístroj i v současnosti, nebo došlo k modernizaci? Přístroj Philips byl po čtyřech letech provozu vedením nemocnice vyměněn za současný šestnáctiřadý přístroj Bright Speed Elite od výrobce General Electric s výbornou vyhodnocovací stanicí, která umožňuje na dvou monitorech současně zobrazovat základní snímky i rekonstrukce včetně barevných prostorových. Ty jsou oblíbené zvláště u kolegů z chirurgie, jelikož podávají celkový přehled změn z pohledu, na který jsou zvyklí. Tento CT přístroj během vyšetření plynule reguluje intenzitu záření podle předem nastavených parametrů tak, aby byla dávka pro pacienta co nejmenší

Jak je na tom samotný pacient ohledně čekací doby na vyšetření? Objednací doba u neakutních vyšetření je poměrně krátká – nyní v podstatě ze dne na den, někdy kolem jednoho týdne. Akutní vyšetření jsou provedena ihned. Nepřetržitý provoz je zajištěn příslužbou lékaře a službou laborantky. Ti se na CT pracovišti střídají, plánují a provádějí vyšetření, archivují a zhotovují elektronickou dokumentaci na CD k zapůjčení. Také zhotovují základní rekonstrukce v případě, že je třeba vyšetření odeslat na jiná pracoviště – v elektronické podobě zabezpečenou linkou. Nejčastěji jsou to snímky pacientů s nitrolebním krvácením, po úrazu nebo hemoragické mozkové příhodě, které se posílají na neurochirurgická pracoviště, a často snímky bederní páteře k vyšetření magnetickou rezonancí. Tento systém tedy umožňuje dosáhnout rychlého zhodnocení vyšetření a stavu pacienta na vyšším pracovišti, přispívá k včasnému rozhodnutí o jeho překladu nebo průběhu jeho další léčby v případě, že není nutná intervence. Dříve bylo nutné poslat sanitku s obrazovou dokumentací nebo s pacientem. Dvě zdravotní sestry zajišťují plynulý „chod“ pacientů – objednání, evidenci, přípravu a nastavení pacienta na vyšetřovacím stole a také následný popis při diktátu lékařem. Jaké případy či úrazy jste schopni na tomto přístroji vyšetřit? Vyšetření jsou prováděna v celém rozsahu těla, doslova od hlavy k patě, ve velmi široké škále patologických stavů a úrazů. Nejčastějším důvodem k CT vyšetření je akutní vyšetření mozku k vyloučení krvá-

cení či ischemie a vyšetření bederní páteře pro určení velikosti případného výhřezu disku. Podstatnou částí z objemu vyšetření je pak vyhledávání nádorů nebo hodnocení průběhu jejich léčby. Akutní jsou také vyšetření náhlých příhod břišních a úrazů – od rozsáhlých až po drobná poranění, například zlomeniny malých kůstek v zápěstí nebo již zmiňované patní kosti. V posledních dvou letech jsme začali běžně provádět i vyšetření tlustého střeva rozvinutého vzduchem, v případě že nelze provést běžnou kolonoskopii. Při vyšetření břicha je výhodné pacienta připravit – naplnit zažívací trakt kontrastní látkou, která je vypita a umožní odlišit běžný nebo patologický obsah či tvar stěny. Přidáním Manitolu se dosáhne intenzivnějšího rozvinutí, a tedy lepší hodnotitelnosti změn ve stěnách. Kontrastní látka je velmi často aplikována nitrožilně, a její vyšší stínění RTG záření pak opět umožní odlišit procesy, které se neprojevují významně odlišnou „hustotou“(například vmetek sražené krve do plicnice od tekuté krve ), a stanovit diagnózu plicní embolie. Na hodnocení CT snímků se podílejí tři lékaři, dva zajišťují příslužby. Celý tým radiodiagnostického oddělení v Kutné Hoře se podílí na nepřetržitém provozu CT pracoviště s úsilím o kvalitní, rychlé a vlídné vyšetření a spokojené pacienty. Nahoře: CT přístroj umožňuje zobrazovat i barevné prostorové rekonstrukce. Dole: CT přístroj

34

35



LDN

LDN

pacientů, ale také výrazně napomáhá zlepšit jejich psychickou stránku a hmatovou stimulaci, a to díky fyzickému kontaktu se psy během hlazení a mazlení. Jaké jsou reakce zdravotního personálu na tuto činnost? Reakce z řad personálu jsou překvapivě velmi kladné a stejně jako se těší pacienti na další návštěvu našich psích terapeutů, tak i personál je vítá „s otevřenou náručí“, a to někdy doslova, kdy na některých stanicích se „psí holky“ musejí pozdravit nejprve s personálem, než vstoupí na pokoje k pacientům.

Sociální pracovnice Radka Štencelová říká:

„Canisterapie zlepšuje psychickou pohodu“ Léčebný kontakt psa a člověka – canisterapie – se v současné době provádí na všech stanicích LDN Nemocnice Kutná Hora. Toto období se dá nazvat jako zkušební, během kterého zjišťujeme, zda mají pacienti o tuto terapii zájem, jak na ni reagují a zda je pro ně pravidelná přítomnost psů přínosem při jejich léčbě. O tom jsme hovořili s Radkou Štencelovou, sociální pracovnicí Nemocnice Kutná Hora.

Fenka Růženka při canisterapii na LDN

Na kterých odděleních se canisterapii v kutnohorské nemocnici věnujete? Dle kladných ohlasů, které jsme doposud získali, a to především z řad samotných pacientů, jsme návštěvy na jednotlivých odděleních zahájili ve čtrnáctidenních intervalech. Tyto návštěvy nebudeme váhat postupně zařazovat i na ostatní lůžková oddělení v nemocnici. Pacienti na oddělení se psy s radostí komunikují,

dávají jim jednoduché povely a hrají si s nimi. Psí návštěvy dokáží tímto způsobem vykouzlit úsměvy na tvářích, vyvolat radostné pocity u pacientů a vytváří se určité pouto mezi člověkem a psem, které jistě mnozí z nás z vlastní zkušenosti znají. Je vždy velmi příjemné vidět, jak se jednotlivým pacientům zlepší nálada a mají si o čem vyprávět a na co vzpomínat v dalších dnech. Canisterapie ovšem není pouze o rozptýlení

S jakými psy a za jakých podmínek můžeme canisterapii vykonávat? Sama mám dvě fenky zlatého retrívra – desetiletou Channy a dvouletou Růženku. Některé dny canisterapii absolvuje ještě i dcera Channy – Craze, její majitelkou je paní Olga Škarvadová. Canisterapie je i pro samotné pejsky velmi náročná, a to hlavně po stránce značného psychického výdeje. Je pro ně tedy vhodné, aby návštěvy absolvovali v rozumných intervalech, tj. maximálně jedenkrát týdně. Častější vykonávání canisterapií by na pejska mohlo mít nežádoucí vliv z hlediska již zmíněné psychické náročnosti této činnosti. Psi musí složit náročné canisterapeutické zkoušky pořádané organizacemi, jako jsou např. HELPPES či Pomocné tlapky. Pro tyto zkoušky je vhodné téměř každé psí plemeno, ale konkrétní jedinec musí vyhovovat svou povahou, nesmí být agresivní nebo naopak bojácný. Po složení zkoušek smí na základě obdrženého certifikátu navštěvovat daná zařízení a vykonávat canisterapii. Jak a kdy se dá zjistit, zda je pes pro canisterapii vhodný? Pokud máte doma pejska od štěněcího věku, tak jako majitel dokážete dobře odhadnout, jakou povahu má, tj. zda se bojí lidí či nikoli, zda je citlivý na nečekané podněty nebo zvuky, zda se bojí střelby, jak reaguje na domácí zvířata atd. Pokud si na tyto otázky můžete odpovědět: „Ano, miluje lidi, rád se mazlí, nebojí se ničeho ani různých zvuků a na nečekané situace reaguje pozitivně, nebojí se střelby, domácí zvířata nechává bez povšimnutí nebo se dá od nich odvolat a vůči jiným psům se chová přátelsky,“ můžete se zkusit přihlásit na canisterapeutické zkoušky. Pokud jde o otázku kdy, tak každý pejsek prochází v určitých obdobích svého života od štěněte do dospě-

losti nejen fyzickým, ale i psychickým vývojem a dříve než po druhém roku věku nelze canisterapeutické zkoušky, které jsou náročné hlavně na psychiku psa, příliš doporučit. Jde však o velmi individuální záležitost, každý pes stejně jako člověk „dozrává“ jindy. Jak probíhá výchova a příprava psů na canisterapii? Zvíře musí být psychicky vyrovnané, hodně se dá vypozorovat již v raném věku, ale to největší břemeno spočívá na majiteli, jelikož socializace štěněte je nejdůležitější a je předpokladem k tomu, aby z pejska vyrostl vyrovnaný a sebevědomý jedinec, který bude přátelský k lidem i zvířatům. Současně je důležitá i poslušnost a psychická vyrovnanost psa, takže kromě dobré socializace je potřeba nezanedbat výcvik zaměřený na poslušnost pejska: aby přišel na přivolání, znal povely sedni, lehni, zůstaň, chodil u nohy na vodítku i bez vodítka a byl i dobrým aportérem. Takový pes je pak nejen radostí pro pacienty při výkonu canisterapie, ale je také skutečným partnerem a přítelem svého pána.

Sociální pracovnice Radka Štencelová, vrchní sestra LDN Jaroslava Novotná a fenka Růženka – ukázka polohování

36

37



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:

„Budeme nadále maximálně zvyšovat komfort pacientů“ Novým ředitelem benešovské nemocnice se na začátku roku stal MUDr. Michal Oščipovský. „Vzhledem k tomu, že mám dlouhodobé zkušenosti s klinickou prací a znám provoz nemocnice zevnitř, poskytuje mi to nový pohled a možnosti na řešení některých problémů provozního charakteru,“ říká. Jste lékař, myslíte si, že jste schopen zvládnout tak velký ekonomický subjekt, jakým benešovská nemocnice je? Jsem si vědom toho, že naše nemocnice je druhým největším zaměstnavatelem v okrese Benešov. To ve mně vzbuzuje pocit odpovědnosti a zároveň je to výzva. Tato kombinace mě láká. V roce 2008 jsem absolvoval magisterské studium na Brno International Business School zaměřené na ekonomiku a právo. Dává mi to naději, že v této práci za přispění spolupracovníků uspěji. Nelze nepřipomenout, že prostředí poskytování zdravotní péče je specifické a že má nejen ekonomický rozměr.

Co Vás vedlo k tomu přijmout místo ředitele benešovské nemocnice? Už Vás přestalo bavit léčit lidi? To v žádném případě. Své působení ve funkci beru jako příležitost ovlivnit některé věci tak, aby lépe vyhovovaly pacientům, ale i zdravotníkům a ekonomice zařízení. Když jsem přijal nabídku na toto místo, byl jsem přesvědčen, že kurz nemocnice je nastaven správně, byly realizovány poměrně rozsáhlé investice a zařízení je přes složité podmínky ekonomicky poměrně zdravé. To vše dává určitou naději, že bude možné soustředit se na vnitropodnikové procesy a na orientaci směrem na zákazníka – pacienta. Řečeno jednou větou, mým cílem je zvýšit efektivitu naší práce se zaměřením na větší komfort a bezpečnost našeho klienta. Chci se v rozumné míře nadále zabývat klinickou prací. Její rozsah bude dán časovými nároky ředitelské funkce, kterou v tuto chvíli beru jako jasnou prioritu.

Co byste popřál nemocnici do nového roku? Nemocnici a nám všem – zdravotníkům i pacientům – bych popřál, aby se nám podařilo zrealizovat zamýšlené investice do rozvoje, abychom pracovali na vylepšování vztahů k našim klientům, a pacientům bych pak popřál spokojenost a za přispění naší nemocnice brzké uzdravení. MUDr. Michal Oščipovský ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.

Do nového roku s novou metodou Benešovská nemocnice s novým rokem rozšiřuje nabídku gastroenterologické ambulance o nasální gastroskopii. Jedná se o metodu vyšetření žaludku, kdy se tenký přístroj zavede přes nosní dírku do žaludku. Výhodou tohoto vyšetření je, že nedochází k dávivému reflexu. Je tudíž paci-

enty velmi dobře snášeno. Toto vyšetření umožňuje prohlédnout trávicí trakt stejně jako dosud prováděná gastroskopie. Vyšet-

ření bude provádět zkušený lékař MUDr. Vladan Burda a pacienti se mohou objednávat na telefonním čísle 317 756 576.

Medicínský program nejenom pro sportovce.

Zhodnotíme Vaši výkonnost a pomůžeme sestavit ten správný tréninkový plán.

38

39



Rozhovor

Rozhovor

Primář oddělení lůžek ošetřovatelské péče MUDr. Michal Bláha říká:

„Nemoc zasahuje i do života rodiny pacienta“ Oddělení lůžek ošetřovatelské péče (LOP) bylo v benešovské nemocnici založeno jako součást interního oddělení v roce 2003. Od 1. září 2008 funguje jako samostatné oddělení. O práci oddělení jsme mluvili s jeho primářem MUDr. Michalem Bláhou.

onemocnění, čili péči o umírající, což je pro všechen personál péče velmi náročná. Co znamená odborné ošetřovatelství na tomto typu lůžkové zdravotní péče? Odborné ošetřovatelství je základem péče o pacienty na našem oddělení. Probíhá na základě lékařské indikace a pod dohledem lékaře a erudovaných zdravotních sester. Neopominutelný podíl na péči o naše pacienty mají ošetřovatelky, sanitáři a rehabilitační pracovnice. Cílem péče je jednak zajištění fyzické pohody pacienta, jednak pohody psychické. To v sobě zahrnuje zejména péči o hygienu, výživu, vyměšování, dále se snažíme zajistit aktivizaci pacienta, nácvik soběstačnosti a chůze, pohyb na invalidním vozíku apod. Neopomíjíme také rehabilitaci fatických poruch (ve spolupráci s klinickým logopedem), podávání léků včetně infuzí, odběry biologického materiálu, sledování základních životních funkcí atd. Důležitou součástí péče je intenzivní komunikace a spolupráce s rodinami pacientů, dále i spolupráce se sociální pracovnicí. S jakými nemocemi jsou k vám pacienti přijímáni? Spektrum diagnóz je velmi široké. Obvykle nezáleží ani tak na diagnóze, spíše se řídíme celkovým stavem pacienta, který indikuje potřebu péče na ošetřovatelském lůžku. Obvykle se jedná o pacienty nepohyblivé nebo z jiných důvodů neschopné návratu do domácího prostředí. Mezi nejčastější diagnózy patří stavy po cévních mozkových příhodách, pokročilé demence, těžce probíhající infekce, bolestivé syndromy páteřní a kloubní, stavy po ortopedických operacích, dále již léčebně neovlivnitelná onkologická onemocnění a řada dalších.

MUDr. Michal Bláha při vyšetření pacientky

Pro jaké klienty je oddělení určeno? Cílem léčby na LOP je zajištění ošetřovatelské a rehabilitační péče pro pacienty z akutních oddělení, kteří již nevyžadují intenzivní léčbu, nebo pro pacienty se zhoršením stavu při chronických onemocněních. Přebíráme pacienty z akutních lůžek naší nemocnice, ale i pacienty extramurální, tj. z jiných nemocnic i z domova, obvykle na doporučení praktického lékaře. Obecně se staráme o pacienty, jimž jejich zdravotní stav nedovoluje návrat do domácího prostředí nebo pobyt v něm.

Co je cílem vaší práce? Naším cílem je zlepšení jednak zdravotního stavu pacienta, jednak zlepšení jeho kondice, pohyblivosti a soběstačnosti tak, aby se mohl vrátit domů. Velký význam má řešení sociální situace pacientů, úzce spolupracujeme se sociální pracovnicí a rodinou pacienta tak, abychom ulehčili návrat do domácího prostředí. Pokud propuštění není možné, řešíme umístění pacienta v zařízení sociální péče. V neposlední řadě (bohužel v mnoha případech) poskytujeme péči pacientům v terminálních stadiích závažných

Opakovaně narážíte na prolínání zdravotnické a sociální problematiky. Určitě. Zdravotní a sociální problematika je neoddělitelná. Ani zcela zdravý člověk nemůže dobře fungovat bez dostatečného zázemí. Všichni víme, že model rodiny tak, jak fungoval za doby našich babiček, již dávno v praxi nefunguje. Už dlouho není běžné, aby o staré a nemocné pečovala rodina v domácím prostředí. Nemoc neznamená jen poruchu jednoho orgánu nebo části těla. Postihuje člověka celého a zasahuje i do života jeho rodiny. V čem vidíte důvod této změny? Důvod je prostý. Žijeme v konzumní společnosti, kde se úspěch poměřuje majetkem. Zůstat doma a pečovat o starou maminku nebo tatínka obvykle představuje

práci na plný úvazek. Znamená to skončit v zaměstnání, oželet příjem jednoho člena domácnosti, a to v současné době není jednoduché ani levné. Zajištění této péče navíc není zcela dostatečné. Nechci nikoho soudit. Právě proto je pro nás enormně důležitá spolupráce se sociální pracovnicí i intenzivní komunikace s rodinou pacienta. Snažíme se ke spokojenosti všech zúčastněných stran vyřešit další osud pacienta tak, aby mu byla po propuštění z nemocnice poskytována dostatečná péče. Někdy ji zajistíme v rodině samotné, jindy s pomocí terénních zdravotních a sociálních služeb (pečovatelská služba, domácí zdravotní péče, mobilní hospicová péče), případně ji zajistíme v lůžkovém zařízení sociální péče (domovy seniorů, domovy pro klienty s demencemi, sociální lůžka…). Nabízí vaše oddělení i jinou péči? Kromě výše popsané péče lékařské i ošetřovatelské na všech úrovních nabízíme pacientům také možnost péče duchovní. Kazatelé a faráři benešovských církví k nám docházejí střídavě v pátek dopoledne. Pacientům se tu buď věnují ve vymezené místnosti určené k tomuto účelu, nebo za nimi docházejí na pokoje. Snažíme se rozvíjet dobrovolnickou činnost, jejímž cílem je zajistit našim pacientům „partnera“, který si s nimi v klidu popovídá, vyslechne je, přečte jim noviny nebo knihu… Z našeho rozhovoru je patrné, že péče o pacienty na LOP je velmi náročná. Jak ji zvládáte? Je to především péče kolektivní. Hlavní penzum práce odvádějí zdravotní sestřičky, ošetřovatelky a rehabilitační pracovnice. Dostávají se k nám pacienti v terminálních stadiích závažným chorob interních, neurologických, onkologických… To vše s sebou samozřejmě přináší často neradostnou prognózu řady pacientů. Proto se radujeme i z drobných úspěchů. Snažíme se hledat to pozitivní. Chtěl bych proto poděkovat všem zaměstnancům LOP za práci, kterou odvádějí. Co byste rád změnil? Neustále je co zlepšovat. Například se snažíme posilovat rehabilitaci na oddělení, tam vidím stále ještě rezervu. Ale i zde jsme pomocí přesunů v rámci personálu dosáhli zlepšení stavu. Dále by se mi líbily prostornější pokoje se sociálním zařízením. To však záleží na finančních možnostech nemocnice.

Prim. MUDr. Michal Bláha

Oddělení lůžek ošetřovatelské péče Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov Pavilon E, 5. patro, tel. 317 756 476, E-mail: [email protected]

40

41



Onkologie

Onkologie

Primářka onkologického oddělení MUDr. Barbora Otavová tvrdí:

„Základem onkologie je komunikace a vstřícnost“ Původně měla zájem stát se praktickou lékařkou. V roce 1995 se však dostala na onkologickou ambulanci Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, kde byla zasvěcena do oboru, kterému již zůstala věrná. V roce 2004 se stala primářkou oddělení. O onkologickém oboru a o oddělení jsme si popovídali s primářkou MUDr. Barborou Otavovou. Můžete nám říci něco o vašem oddělení? Naše oddělení se skládá z onkologické ambulance a onkologického stacionáře, kde máme celkem osm lůžek. Další součástí oddělení je onkologický registr. Celkem na oddělení pracují dva lékaři a tři sestry. Aplikační místnost, kde podáváme chemoterapie, obsluhují dvě sestry. Zajišťujeme péči o pacienty s nádorovým onemocněním ze široké spádové oblasti okresu Benešov v rozsahu od ambulantních vyšetření a kontrol po vypracování léčebné strategie. Pacientům poskytujeme předoperační chemoterapii a pooperační léčbu. Co se týče ozařování a biologické léčby, spolupracujeme s řadou pražských klinik, kam posíláme pacienty na speciální vyšetření anebo na léčbu, kterou u nás nemůžeme poskytnout. Samozřejmostí je i spolupráce s ostatními pracovišti nemocnice. S jakými typy onkologických pacientů se setkáváte nejčastěji? Na našem pracovišti dispenzarizujeme všechna nádorová onemocnění. Nejčastější diagnózou jsou zhoubné nádory prsu, tlustého střeva a nádory plic. Přicházejí pacienti s onemocněním včas? Jak kteří. Např. ženy, vzhledem k dobře fungujícímu mamografickému screeningu, přicházejí s nádory prsu již v časném stádiu onemocnění. Tato situace se oproti minulým letům velmi zlepšila. Bohužel u ostatních nádorů, hlavně zhoubných nádorů tlustého střeva a plic, je situace horší. Jak funguje prevence nádorových onemocnění? Tak např. v případě nádorů prsu je součástí prevence mamografické vyšetření, na které ženy posílají jejich gynekologové. V okrese Benešov tato prevence funguje velice dobře, jelikož mamograf je k dispozici

přímo v Benešově. Nádor je tak často zachycen již v počátečním stadiu a dá se dobře léčit. Horší je to s prevencí rakoviny tlustého střeva. I když je součástí preventivní prohlídky u obvodního lékaře vyšetření stolice, lidé s tímto onemocněním přicházejí stále pozdě, a není se tak čemu divit, že nádory tlustého střeva doprovází vysoká úmrtnost. Kromě vyšetření je součástí prevence osvěta a propagace zdravého životního stylu. Snažíme se pacientům vštěpovat, aby se kontrolovali a dbali o své zdraví – nekouřili, měli dostatek pohybu, jedli zdravě a nekonzumovali velké množství alkoholu. Jaké jsou rizikové faktory vzniku nádorového onemocnění? Velmi rizikovým faktorem je kouření. U kuřáků byl zjištěn pětkrát častější výskyt rakoviny než u nekuřáků. A nejde jen o rakovinu plic. Kouření je ale faktor, který lze jednoduše ovlivnit – přestat kouřit. Jinak existuje celá řada vlivů, které ovlivnit nemůžeme, např. geny, ale také celé naše prostředí, v němž žijeme. Mediálně byla a je hodně omílána problematika rakoviny prsu. Došlo díky medializaci k nějakému zlepšení z hlediska včasného záchytu onemocnění? Myslím si, že ano. Pacientky opravdu přicházejí již s počátečními stadii a onemocnění je včas podchyceno. Ženy se více sledují a nepodceňují signály onemocnění. Hodně rozšířená je i prevence díky již zmíněnému mamografickému vyšetření. Řada pacientek je také vhodná na biologickou léčbu, která je velice účinná při likvidaci zbytku nádoru. Tuto léčbu podstupuje čím dál tím více pacientek, ale vzhledem k tomu, že zmíněná léčba je velmi nákladná, musí ji pacienti absolvovat na klinických pracovištích.

Vedete také regionální onkologický registr. Můžete nám o něm něco říci? Jde o registr všech onkologických pacientů z okresu Benešov. Tento registr vedeme od 90. let a obsahuje informace o onkologických pacientech – typ nádoru, způsob léčby, kde léčba proběhla, kdy a kde byl pacient operován atd. Data z registru se každý rok zpracovávají a vznikají z nich statistiky, které nám pomáhají monitorovat výskyt nádorových onemocnění. Podobné registry se vyskytují na všech okresech. Zapojujete se také do onkologických studií? Ano. Jde především o studie, na kterých spolupracujeme s onkologickým pracovištěm v hořovické nemocnici, s prim. MUDr. Šmakalem, jenž současně pracuje na částečný úvazek u nás. Momentálně se podílíme na dvou studiích. Jedna se týká pacientů s rakovinou tlustého střeva, kdy je testována účinnost kombinace biologické léčby a chemoterapie, druhá se týká rakoviny plic. Došlo za vašeho působení na oddělení k nějakým markantním změnám? Ke změnám došlo především v oboru samotném. Když jsem s onkologií začínala, byl obor teprve v plenkách. Imunoterapie, celá řada léků a způsobů léčby – to vše teprve začínalo. Dnešní léčba je – ač nákladná – velmi účinná a lidé díky ní přežívají mnohem déle než v minulosti. Díky tomu je obor na jednu stranu optimistický a přináší naději, že jsme schopni celou řadu pacientů vyléčit. Co je podle vás kromě léků pro obor důležité? Důležité je hlavně jednání s lidmi. Obor je hodně o psychice, umění jednat s lidmi, naslouchat jim. Nejdůležitější je první kontakt s pacientem, který přichází vyděšený a neví, co s ním bude. My musíme odhodit své vlastní starosti a chmury a k pacientům být vstřícní, a pokud je to možné, seznámit je s diagnózou a s postupem léčby. Pacienti jsou často plačtiví a my je musíme umět utěšit. Dalo by se říci, že základem onkologie je komunikace s lidmi a vstřícnost. A to na našem oddělení funguje velice dobře. Je něco, co byste chtěla na oddělení zlepšit? Naše oddělení sídlí ve staré budově, která by potřebovala zrekonstruovat – vytvořit pro pacienty příjemnější prostředí, vybavit oddělení novým nábytkem apod.

Prim. MUDr. Barbora Otavová

Onkologické oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov Pavilon F, 1. patro, tel.: 317 756 383, E-mail: [email protected]

MUDr. Barbora Otavová

42

43



Úvod

Stomie

Proč právě já, sestřičko?

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.:

„Brzy otevřeme vysoce moderní zrekonstruované pavilony“

Tak zní první a nejčastější otázka každého pacienta se stomií.

Především změny v zákonech tzv. zdravotnické reformy současné vlády a úhrady za zdravotnickou péči má na mysli ředitel Oblastní nemocnice Příbram MUDr. Stanislav Holobrada, když říká, že české zdravotnictví čeká další nelehké období. přitom pokud možno neměl netrpět ten, kterému jsou služby zdravotnictví určeny, totiž pacient. V lednu navštívil Oblastní nemocnici Příbram hejtman Středočeského kraje a tentokrát nebyla tím hlavním důvodem sama zdravotní péče. V loňském roce uplynulo 130 let od vzniku nemocniční péče v Příbrami. K tomuto výročí jsme se v lednu s panem hejtmanem vrátili odhalením nového pomníku jedné z nejvýznamnějších a nejuznávanějších osobností příbramského zdravotnictví MUDr. Václavu Trnkovi. Podrobnosti i fotografie budou čtenářům k dispozici již v příštím čísle.

MUDr. Stanislav Holobrada ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s. Vizualizace křídla D1 monobloku

Máme tady rok 2012, během něhož by mělo být zprovozněno rekonstruované křídlo D3 a dokončené stavební práce v křídle D1 monobloku. Bude to tak? Ano, v současné době finišujeme s dokončením všech prací na křídle D3 a začínáme nové prostory vybavovat potřebným nábytkem a technikou. Tato část monobloku bude zprovozněna velice brzy. Stavební práce na druhém rekonstruovaném křídle budovy D-monoblok skončí letos na jaře. Hned poté budeme i tento pavilon vybavovat všemi potřebnými technologiemi. To jsou samé dobré zprávy... Z tohoto pohledu určitě. České zdravotnictví ale jinak čeká další nelehké období, ať už ve smyslu nových změn v právních předpisech, nebo ve vztahu k úhradám za poskytovanou péči. Všemi těmito změnami by

Text: Bc. Jaroslava Novotná, vrchní sestra chirurgického oddělení ON Příbram, a.s.

Chystáte v letošním roce nějaké další novinky? Ano, jednu novinku opravdu chystáme, týká se právě loňského výročí vzniku nemocnice. Nechte se překvapit.

Stomici jsou lidé s dočasně nebo trvale vyve- povídání veškerých dotazů. Důležitá je také edudeným střevem nebo močovodem. Do roku 1989 zna- kace, tedy zdravotní výchova rodiny po předchozí menalo založení stomie vyřazení pacienta z rodinného, domluvě s pacientem. Edukace pacientů a jejich pracovního a společenského života. V současné době zapojení do léčby výrazně zvyšuje šanci na dosažení jsou na trhu ČR pomůcky, které dovolují vést plno- celoživotní kontroly nemoci. Pokud pacient nemá hodnotný život, i když samozřejmě s ohledem na one- rodinné zázemí, spolupracujeme se sociální pramocnění, pro které byla stomie založena. Pro mnoho covnicí. Nedílnou součástí edukace stomika je jeho lidí jsou překážky spojené se Opravdu nejste na vše sami. Kontaktujte nás založením stomie přelomové na tel: 318 641 299 nebo 318 641 305. a ne všichni si s nimi dokáží zcela poradit. Prvními reakcemi bývají strach, nedůvěra, uzavřenost a frustrace. Tyto stravovací režim, proto spolupracujeme i s nutriční emoce často ovlivní mnoho pacientů, proto je důle- terapeutkou. Cílem komplexní péče je totiž dosáhžitý individuální přístup a trpělivost. Nejzásadnějším nout částečné nebo úplné samostatnosti pacienta úkolem pooperačního období je zapojit nemocného ještě před propuštěním do domácí péče. V nemocdo ošetřování stomie. Život se stomií znamená vel- nici ordinuje dvakrát měsíčně odborná poradna pro kou změnu v osobním životě každého pacienta. Při- pacienty se stomií. Chirurgické oddělení úzce spozpůsobení se novým okolnostem a přijetí takové lupracuje s Klubem stomiků ILCO Příbram. Na interzměny může trvat dlouhý čas. Pro nového stomika je netových stánkách klubu (www.ilcopribram.wbs.cz) výměna stomické pomůcky velmi náročná na zapa- jsou k dispozici informace o jeho činnosti a aktivitách, matování si jednotlivých kroků. Z tohoto důvodu je pořádaných akcích, rekondičních pobytech, spolupráci nezbytný opakovaný nácvik, dohled, dopomoc a zod- s partnerskými organizacemi v Lize proti rakovině atd.

Zdravotní sestry Olga Tatýrková a Jana Linhartová (zleva doprava) odborné stomické poradny chirurgického oddělení

44

45



Rozhovor

Rozhovor

Primář neurologického oddělení MUDr. Jaroslav Korsa říká:

„Příbramská nemocnice má skvělé vyhlídky“ O pacientech, oddělení a jeho vybavení, ale i o vyhlídkách do budoucnosti jsme hovořili s primářem neurologického oddělení příbramské nemocnice MUDr. Jaroslavem Korsou. Pane primáři, o jaké pacienty vaše oddělení pečuje a co všechno máte pro pacienty k dispozici? Jedná se zejména o pacienty s bolestmi v oblasti pohybového aparátu, resp. s bolestmi páteře. Tato skupina pacientů je velmi frekventovaná na lůžkovém oddělení i v ambulancích. Nemocnice jim nabízí veškerou dostupnou diagnostiku (i např. CT nebo MRI), velmi kvalitní rehabilitaci a fyzioterapii a velmi efektivní navigované kořenové obstřiky pod CT kontrolou, které provádějí kolegové z oddělení zobrazovacích metod. V indikovaných případech (např. u výhřezů meziobratlových plotének) pak pacienty odesíláme k neurochirurgickým zákrokům na specializovaná pracoviště v Praze, s nimiž máme velmi dobrou spolupráci. Další početnou skupinou jsou pacienti s cévními onemocněními mozku. Akutních cévních mozkových příhod (CMP) hospitalizujeme více než 300 ročně. V této souvislosti je nutné připomenout, že kvalitní léčba akutních CMP vyžaduje týmovou spolupráci. Oblastní nemocnice Příbram takovým týmem disponuje. Kromě kvalifikovaného neurologa se na diagnostice a léčbě podílí i rentgenolog, biochemická a hematologická laboratoř a v prvních hodinách či dnech také jednotka intenzivní péče interních oborů, jejíž role je naprosto zásadní a nezastupitelná. Mimochodem v naší nemocnici je toto pracoviště skutečně na vysoké úrovni po stránce personální i technické. Pacienty po prodělané akutní CMP pak pravidelně sledujeme ve speciální poradně na ambulanci neurologického oddělení. Léčíme také pacienty se záchvatovými nemocemi (epilepsie nebo migrény), s nádory nervového systému, pacienty s neuroimunologickými nemocemi, jako je např. roztroušená skleróza, i když u těchto pacientů se snažíme zajistit sledování ve specializovaných centrech, zejména v Praze. Podílíme se ve spolupráci s oddělením chirurgie a ortopedie na péči o velmi častá poranění hlavy a páteře. Velkou výhodou příbramské nemocnice je oddělení akutního

příjmu, kde se mohou lékaři různých odborností podílet na optimálním diagnostickém a léčebném postupu u každého pacienta. Stále častěji se v různých článcích či rozhovorech s odborníky dočítáme o cévních mozkových příhodách ve spojení s včasnou léčbou a rehabilitací. Opravdu může včasná diagnostika a léčba minimalizovat následky CMP? Problematika cévních mozkových příhod je aktuální již řadu let. Teprve ale zhruba posledních 20 let se stala jedním z nosných pilířů moderní neurologie. Umožnila to kvalitní diagnostika, zejména zavedení počítačové tomografie a ultrazvukové cévní diagnostiky. Pokud pacient přijde včas a splňuje daná kritéria, můžeme podat tzv. systémovou trombolýzu, která je v současné době považována za jedinou signifikantně účinnou léčbu ischemické CMP. Její použití je však limitováno (i některými vedlejšími účinky) a musí být tedy velmi erudovaně zvažováno. V našich podmínkách je největším problémem čas. Pacient by měl přijít maximálně do čtyř hodin. Často ale přichází mnohem později, kdy jsou postižené oblasti mozku již nenávratně ztraceny. V rámci odborné neurologické společnosti vznikla cerebrovaskulární sekce, která zastřešuje a garantuje kvalitu péče o pacienty s akutní CMP. Teprve před několika lety se podařilo vytvořit síť iktových center, která disponují odpovídajícím personálním a technickým vybavením. V těchto centrech by měla adekvátní terapie probíhat. Bohužel snahy o zajištění kvalitní péče o pacienty postižené tímto onemocněním stále naráží na váhavý přístup zdravotních pojišťoven i ministerstva zdravotnictví. Naše nemocnice se zatím marně snaží o začlenění do sítě iktových center, přestože je plně schopna adekvátní péči pacientům s akutní CMP poskytnout na odpovídající úrovni. Jedná se totiž o finance (cena systémové trombolýzy pro jednoho pacienta je přibližně 30 000 Kč) a ani poslední úhra-

dová vyhláška tento problém neřeší. Zjednodušeně řečeno: nemocnice je povinna poskytnout léčbu na nejvyšší úrovni, jinak se vystavuje sankcím ze strany pacienta a jeho rodiny, ale úhradu zdravotní pojišťovny neřeší. Naštěstí jsme zatím schopni naše pacienty léčit skutečně podle jejich potřeb, ale... Jen pro zajímavost: v roce 2011 bylo v příbramské nemocnici provedeno 21 systémových trombolýz. Samozřejmě léčba CMP není jen trombolýza. Tu lze z různých důvodů poskytnout pouze 5–10 % postižených. Velmi důležitá je co nejdříve zahájená kvalitní rehabilitace a léčba dalších komplikací způsobených zhoršenou mobilitou pacientů. Díky spolupráci s odborníky v oboru cévní chirurgie a invazivní angiologie indikujeme rekanalizační zákroky na přívodných mozkových tepnách v oblasti krku, a to ve výborné kvalitě a včas. Naši pacienti tedy nemusí absolvovat tyto zákroky na pražských pracovištích. V dnešní době mnoho lidí trpí bolestmi zad. Čím to je a jak potíže se zády řešit? Bolestmi zad lidé trpěli a trpět budou. Určitý nárůst četnosti je dán také změnami životního stylu. Máme málo pohybu, hodně sedíme, všude jezdíme auty a nemáme čas. Ani na sebe ani na svoje děti. Pohybové aktivity od dětského věku jsou pro nás nepostradatelné. Co nestihneme do 25 let věku, to už později nedohoníme ani každodenním pobytem ve „fitku“. Nedostatek pohybu v dětském a mladém věku způsobuje také dřívější rozvoj osteoporózy, která spolu s prodlužujícím se věkem hrozí stát se světovou pandemií v blízké budoucnosti. Základní prevencí je tedy sport a pravidelná pohybová aktivita. Taková, která nás baví a která nám vyhovuje. Ať už je to tenis, kolo, lyže, fotbal, turistika, ale i tanec nebo sex. Pokud se již objeví závažné zdravotní postižení, např. výhřez meziobratlové ploténky, je na místě kvalifikovaná rehabilitace, v krajním případě i operace, na kterou pak navazuje opět pravidelná léčebná tělesná výchova a individuálně uzpůsobený pohybový režim. Jak vidíte rozvoj příbramské neurologie do budoucna? Na co konkrétně byste se chtěl zaměřit? Myslím a věřím, že nejen neurologie, ale celá nemocnice má velmi dobré vyhlídky. V současné době probíhá rekonstrukce, přístrojové dovybavení a vzhledem k počtu mladých lékařů i sester by neměla strádat ani personálně. Za nosný program neurologie považuji jednoznačně oblast cévních onemocnění mozku. Za obrovské zklamání bych považoval nezařazení

nemocnice do sítě iktových center, protože jsem přesvědčen, že všechna potřebná kritéria splňujeme. Nemalým, ale velmi důležitým úkolem je i výchova mladých kolegů ukončená atestací. A samozřejmě je důležité, aby na pracovišti byli spokojení pacienti i personál. V zaměstnání jsme vlastně více času než doma a podle toho bychom se k sobě měli chovat. Všechno je ale závislé na tom, jak se bude dále rozvíjet nebo nerozvíjet celé české zdravotnictví, které si stále drží skutečně evropskou úroveň ve státě, který je řízen stále méně a méně kompetentními lidmi a v absurdní společnosti, která stále cílevědoměji pracuje na svém sebezničení. Ale snažím se být optimistou.

MUDr. Jaroslav Korsa

46

47



ORL

Město

Trpíte závratí?

Poradna města Příbrami poskytuje komplexní služby lidem v nouzi

Poruchy rovnováhy patří k velmi častým obtížím, s kterými pacient přichází do ordinace lékaře. Dle různých statistik tvoří asi 5–10 % všech pacientů v ORL ambulanci. složkám systému rovnováhy. Z klinického pohledu je důležitým faktem blízké anatomické uložení vnitřního ucha (kochley) a vestibulárního aparátu, kde je společné cévní a nervové zásobení. K onemocněním postihujícím rovnovážné ústrojí, se kterými se v ORL ambulanci setkáváme, patří benigní paroxysmální polohové vertigo, vestibulární neuronitis, Menierova choroba, posttraumatické (poúrazové) vertigo aj.

Text: MUDr. Martin Antoň, zástupce primáře ORL oddělení, ON Příbram, a. s.

Polohovací manévr u benigního polohového vertiga

Benigní paroxysmální polohové vertigo (BPPV): BPPV patří k nejčastějším polohovým závratím a je typickým příkladem paroxysmální vestibulární dysfunkce. Příčinou vzniku závrati je nejčastěji patologie zadního polokruhového kanálku. Může vzniknout po traumatu hlavy, virovém zánětu vnitřního ucha, cévních příhodách, ale ve více než 50 % se příčina nezjistí. Maximum výskytu bývá v šesté dekádě a u onemocnění s neznámou příčinou převažují ženy. Klinický obraz BPPV: charakteristická rotační závrať nastávající při pohybu hlavou, tj. předklonu, záklonu, případně při jiné změně polohy hlavy, která vzniká s odstupem několika sekund a během několika desítek sekund až minut zase odezní. Vertigo mívá vegePojmem závrať je označován příznak poru- tativní doprovod (pocit na zvracení, zvracení), nedochy rovnováhy, ale v užším slova smyslu rozumíme chází ale k postižení sluchu. Obtíže jsou většinou termínem závrať neboli vertigo všechny patologie typicky jednostranné. vestibulárního – rovnovážného aparátu. V praxi se Pro diagnostiku BPPV je důležitá anamnéza pacienta setkáváme při popisu poruch rovnováhy s pojmy a vlastní vyšetření rovnováhy. Z vestibulárního vyšetření je základním diagnosticZávratě postihují všechny věkové skupiny a se vzrůstajícím kým testem polohový manévr věkem se jejich výskyt zvyšuje, ženy jsou postiženy častěji. dle Dix-Hallpikea. Po provedení tohoto manévru vznikne jako například závrativé stavy, vertigo, vertiginozní typický záchvat a vyprovokuje se rotační nystagsyndrom, porucha vestibulární funkce, vestibulární mus. Pro periferní polohové vertigo je typická korelace intenzity nystagmu s intenzitou závrati a vymisyndrom apod. Do oboru ORL patří problematika vertiga vzhledem zení nystagmu i obtíží do jedné minuty. k anatomickému umístnění vestibulárního aparátu, Při léčbě se používají různé polohové manévry – který detekuje polohu a pohyb hlavy v prostoru v pyra- Semontův a Epleyův. Ústup závratí většinou nastává midě ve vnitřním uchu. Prostřednictvím vestibulárního po provedení několika manévrů, u části pacientů aparátu vnímáme odchylku postavení hlavy vzhle- během několika týdnů či měsíců. Klasická antiverdem ke gravitaci, změnu rychlosti a směru pohybu tiginózní terapie je neúčinná. Z pohledu pacienta hlavy a celého těla v prostoru. Dělí se na dvě části: je nutné dodržení určitého léčebného režimu, a to část periferní, náležející k senzorické části rovnováž- neprovádět předklon, záklon, nemocný by měl ležet ného ústrojí, a část centrální, která náleží již k řídicím s podloženou hlavou několik dní.

S novými úředními hodinami a s novými pravidly slouží občanům Příbrami od ledna 2012 Poradna města Příbrami. Služba, která je nově začleněna pod úsek prevence kriminality Městské policie Příbram, nyní poskytuje služby ve třech oblastech činnosti. „V Poradně města Příbrami poskytujeme registrovanou sociální službu občanům města s názvem Odborné sociální poradenství, pod kterou je zahrnuto poradenství pro oběti trestné činnosti a domácího násilí. Zároveň zde poskytujeme poradenství v oblasti řešení dluhů a v neposlední řadě i sociální poradenství. Poradna sídlí na adrese Tyršova 107, Příbram I v přízemním objektu ve dvoře,“ říká starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák. Na pracovníky Poradny města Příbrami se občané mohou obrátit v úředních hodinách telefonicky na tel. číslo 318 402 291, nebo prostřednictvím e-mailových adres [email protected] a [email protected]. „V loňském roce vyhledalo naši poradnu několik stovek klientů. Vzhledem k tomu, že o služby poradny je velký zájem, doporučuji se předem objednat, a to zejména na dluhové poradenství, kde je zájem veřejnosti o radu největší,“ upozorňuje příbramský starosta Josef Řihák. A jaké konkrétní služby Poradna města Příbrami poskytuje? V oblasti dluhového poradenství se odborní pracovníci lidem snaží pomoci účinně řešit problémy s rostoucími dluhy. Poradí například, jak komunikovat s věřiteli, jak postupovat v soudních řízeních souvisejících s dluhy a případně též zpracují návrh na osobní bankrot. V oblasti sociálního poradenství umějí pracovníci Poradny města Příbrami účinně pomoci s problémy spojenými s bydlením, rodinným právem, pomohou lidem bránit se proti všem formám diskriminace a účelně zodpoví též dotazy týkající se pracovního a přestupkového práva. Neméně významné je též poradenství pro oběti trestných činů a domácího násilí. „Poradci nabízejí občanům podporu a pomoc při podávání trestního oznámení a i v průběhu úkonů prováděných orgány činnými v trestním řízení. Informují klienty o mož-

nostech využívání dalších dostupných a návazných služeb v regionu – intervenční, zdravotní, advokátní, psychologické a podobně. Pracovník dále příchozí informuje o zákonných možnostech řešení domácího násilí a v případě potřeby obětem domácího násilí poskytne prvotní psychosociální a sociálně-právní služby. Sociální pracovník také poskytuje podporu a poradenství i osobám blízkým poškozenému trestným činem, to je rodinným příslušníkům, přátelům, známým a dalším,“ vysvětluje příbramský starosta Josef Řihák. Poradna města Příbrami je sociální službou, na kterou město částečně získává peníze od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a zároveň ji financuje ze svých prostředků.

Ilustrační foto, archiv města Příbram

Provozní doba Poradny města Příbrami v roce 2012: Pondělí

13.00–15.00 hodin – oběti trestné činnosti a domácího násilí

15.00–18.00 hodin – dluhové poradenství

Úterý

13.00–17.00 hodin – dluhové poradenství

Středa

10.00–12.00 hodin – sociální poradenství

13.00–16.00 hodin – sociální poradenství

Místo konání: Regionální muzeum v Jílovém u Prahy Masarykovo náměstí 16, 254 01 Jílové u Prahy

Datum konání: 14. 1. 2012- 22. 4. 2012

Leopold Musil

Výstava obrazů

Nemocniční listy. První miminko roku v Mladé Boleslavi. Vynikající cévní centrum v Kolíně. Zahájení provozu zubního robota v Kladně

Recommend Documents