Ne de struktivni ARCHEOLOGIE TEORIE, METODY A CILE MARTIN RUNA a autorsky kolektiv: Jaromir Benes, Dagmar Dreslerova, Martin Gojda, Petr Hruby, Roman Kfivanek, Antonin Majer, Rarel Prach, Martin Tomasek dale pflsptti: Miroslav Dobes, Dalibor Kolbinger, Petr Rv^tina, Jakub Lausman, Vaclav Matousek
NON-DESTRUCTIVE ARCHAEOLOGY THEORY, METHODS AND GOALS
ACADEMIA
7 . P O V R C H O V Y V Y Z K U M R E L I E F N I C H TVARl]
vodnich del spolu s 6 dosud existujicimi, a to na cca 2 km dnes nevyrazneho toku a jeho casto docasnych pfitocich (obr. 7.28.). Zanikla vodni dila tvofi soustava sypanych rovnych hrazi, ktere nejsou napojeny na dalsi nahony, a tedy zfejme ani mlyny. Interpretace takto rozsahle soustavy vodnich del je problematicka, protoze nelze urcit, zda tato dila vznikla v jedne dobe. Meze povrchoveho pruzkumu zde zustavaji pomerne nizko a bez dukladnych archivnich resersi, geoiyzikalniho pruzkumu ci testovaciho archeologickeho vykopu nelze rozhodnout, zda zde slo o potfeby energeticke (mlyny, rudne mlyny, rozplavovani rudniny), nebo o rybne hospodafstvi. 7.11.8.Tezba zlata u Rimovic Severozapadne dne§ni vsi Rimovice (okr. Havlickuv Brod; poprve v pramenech 1572) evidoval povrchovy pruzkum nekolik polozek zanikle krajiny (obr. 7.29.). Jde o rozsahle ryzoviste podel bf ehu nevelkeho Rimovickeho potoka a jeho bezejmenneho pfitoku. Ryzoviste je charakterizovano pomerne nevelkymi sejpy. Ty doplnuji zbytky sachtic s odvaly nadloznich sedimentu, ktere jsou reziduem po tezbe z deluvia. Dale jsou zde evidovany stopy po dobyvce z primarnich lozisek, pfedstavujicich opet tezebni sachty s odvaly. Rozpoznano je castecne pfemisteni koryta potoka a dale drobna opevnena poloha na ostrozne nad Rimovickym potokem. Ryzovanym a dobyvanym kovem zde bylo pravdgpodobne zlato. Rombinace pomerne rozsahleho hornickeho komplexu a opevnene polohy, ktera je v oblasti Caslavska, ale i Havlickobrodska pomerne casta, dava upomenout na opevneni pf evazne refugialniho charakteru. Ta jsou v podobnem vztahu k dulnim polim zaznamenana napf. v saskem Krusnohofi (Schwabenicky 1995). 7.11.9.Volarskesance Volarske sance lezi v prilsmyku silne clenite hornatiny vrcholove Sumavy pf i dnesni silnici z Volar do Ceskych Zlebu, kopirujici dulezity usek nekdejsi Zlate stezky. Tato komunikace, situovana do sedla mezi Radvanovickym hfbetem a Stozcem (1065 metru n. m.), pfekracuje v prostoru Soumarskeho mostu Teplou Vltavu a pokracuje jihozapadnim smerem nekolik set metru ra&elinatou nivou meandrujici feky. Pote cesta usti v nadmof ske vysce 750 metru do tahleho mirneho upatniho svahu Radvanovickeho hfbetu. Pravfe v tomto vyusteni se nachazi polni vojenske opevneni, Volarske sance, ktere sehralo dulezitou roli ve stavovske valce v letech 1618-1620. Lokalita byla podrobena geodeticko-topograiickem pruzkumu (obr. 7.30.) a byly zpracovany jeji osudy ve zminenem obdobi (Bene§ - Rubu - Torok 1995). Drzeni sumavskych prusmyku hralo v letech 1618-1620 vyznamnou vojenskou ulohu a neuspesny boj o ne pfispel ke konecne porazce stavovskeho povstani. Umistfini §anci u pfechodu pfes Teplou Vltavu bylo z vojenskeho hlediska velmi zdafile. Rdo v§ak redutu s bastiony postavil, zda cisafsti k zajisteni sve pfistupove cesty do Cech, nebo stavovsti k jejimu znemozneni, to z pramenu nevysvita. Lezeni, klasifikovane jako reduta se dvSma delostfeleckymi bastiony, je skvele reliefne dochovane. Reduta ctvercoveho pudorysu o stranach cca 41 x 41 m ma vnitfni vyuzitelnou plochu cca 21 x 21 m. Delka hlavni osy reduty vfietne bastionu cini 80 metru. Ronstrukce opevneni byla hlinito-dfev6na. Na vnitfni ploSe se nachazi nekolik pro287
N E D E S T R U K T I V N l A R C H E D LOG I E
Obr. 7.29. Rimovice (okr. Havlickuv Brod). Celkova situate hornickeho okrsku s pozustatky sejpu (C) i podpovrchove tezby (D). Nektere z objektu v prostoru ryzovisf Ize pfedbezne spojit i s dobyvkou. Snad v dusledku ryzovnickych a dobyvacich praci byl prelozen i tok Rimovickeho potoka (B). Na ostrozne nad potokem je evidovana pfikopy a valem opevnena poloha (A). Cely komplex neposkytl dosud archeologicky material. Upraveno die polni skicy J. Sanderove, J. Stareho a M. Tomaska. - Fig. 7.29. Rimovice (Havlickuv Brod district). General situation of the mining zone with the remains of spoilheaps from goldwashing (C) as well as relics of sub-surface extraction (D). Perhaps as a result of the goldwashing and mining activities the course of the Rimovice stream (B) was altered. On the spur above the stream there is evidence for a ditch and rampart of a fortified site (A). The whole complex - most probably medieval - has yet to yield archaeological material. After field sketches by J. Sanderova, J. Stary and M. Tomasek.
hlubni pravidelnych rozmeru, o kterych je obtizne soudit, zda souvisely s vnitfnim zafizenim vojenskeho dila, ci zda jsou stopou po cinnosti amaterskych vykopcu. K sv. a jz. hrotu reduty byly pfipojeny delostfelecke bastiony. Tyto bastiony maji ve stfedu mensi prohluben, kterou Ize podle P. Meduny (1990) pomerne jednoznacne interpretovat jako sklipky na munici. Nejvyraznejsim prvkem opevneni je obvodovy pfikop 288
7. POVRCHOVY VYZKUM RELIEFNlCH TVARO
o sirce kolem 6 metru a hloubce do 2 metru. Za pfikopem smerem dovnitr opevneni Ize pozorovat dalsi melci vnitfni pfikop. Lze tedy soudit, ze teleso vyvySeneho valu bylo puvodne parapetem s banketem v lirovni terenu a vnitfnim pfikopem. Od dnesni silnice (dfive Zlate stezky) smefuje k severovychodnimu bastionu nekolik spojovacich pf ikopu. Od pocatku r. 1619 bylo cele pomezi od prachaticke vetve Zlate stezky az po Cesky Krumlov v rukou cisafskych vojsk. Na pocatku kvetna roku 1619 vyznam sumavskeho pfechodu stoupal, nebot k Pasovu se blizily jednotky naverbovane pro cisaf e v Nizozemi a na francouzsko-fisskem pomezi. Brzy po 10. kvetnu dorazilo do Pasova 1000 kyrysniku pluku Albrechta z Valdstejna pod velenim podplukovnika de la Motte a chystalo se projet Zlatou stezkou do Cech. Stavov§ti velitele shromazdili sve jednotky i ozbrojene sedlaky z Netolic, Prachatic a z Vimperka u Volar a 18. kvetna 1619 zautocili na Volarske §ance. Boj o sance skoncil jejich dobytim za oboustrannych znacnych ztrat Cisaf§ti museli nacas pouzivat jine cesty. To byl jediny skutecny uspech stavovske snahy o uzavfeni sumavskych pfechodu, ale i ten byl jen docasny. StavovSti vojaci totiz jiz za nekolik dni Sance opustili, lidajne pro nedostatek proviantu. Jiz 25. kvetna 1619 hlasi hrabS Collalto veliteli Buquoyovi, ze prusmyk a Sance drzi pevne jeho vojaci. Stavovsti v te dobe jeste stall se znacnymi silami u Prachatic, avsak
Obr, 7.30. Volarske sance. Vrstevnicovy a objektov^ plan, zhotoveny na zaklade pruzkumu povrchovych reliktii (zpracovalo CAD Studio Ceske Budejovice). Podle: Benes, J. et al. 1995. - Fig. 7.30. Volarske sance, military field fortification from 1618-1620. Contour plan made by the CAD Studio Ceske Budejovice. After Benes, J. etal. 1995,
289
NEDESTRUKTIVNi ARCHEOLOGIE
k utoku se neodhodlali a nove cisaf ske posily z Nizozemi mohly v klidu pf ejit Sumavu. Az na podzim roku 1619 vyuzil velitel stavovskeho vojska Mansfeld odchodu Buquoye do Rakous a do pocatku prosince ovladl Vimperk, Vodnany, Prachatice a Pisek. Devateho prosince pfitahl s 400 peSaky a 2 dely k Volarskym sanclm, ktere hajilo asi 150 cisafskych vojaku. Mansfeld neuspel a vratil se pfes Prachatice k Pisku. V tube zime na pocatku roku 1620 pfeslo 22 korouhvi spanelskych a italskych zoldnefu pod velenim Dona Baltasara Marradase do Volar a dale do Ceskych Budejovic. Drzeni pozic na Zlate stezce se opet ukazalo byt nespornou vyhodou cisafske strany, zvlaSte kdyz se stezku podafilo zpriijezdnit i pro povozy. Marradas zacal v kvStnu 1620 dobyvat stavovske opferne body v jiznich Cechach, aby definitivne zabezpecil pruchod Sumavou pro hlavni bavorska a ligisticka vojska, ktera se jiz zacala soustfed'ovat ke konecnemu utoku na vzbouf ene Ceske kralovstvi. V cervenci 1620 se podafilo shroniazdit zatim nejvetsi koncentraci stavovskych jednotek v prostoru Zlate stezky. Ve dnech 27.-50. cervence 1620 doslo k nejvetsim bojum o toto opevneni a po dlouhem ostfelovani, pfimych utocich i pokusech o podminovani se asi 300 cisafskych obhajcu z valonskeho pluku de Croy vzdalo stavovskym velitelum na tzv. akord a mohli volne odejit k Ceskemu Rrumlovu. Do sanci byla vlozena stavovska posddka. Zfejme pod dojmem udalosti v Rakousich zastavila stavovska armada ofenzivni akce a za nejasnych okolnosti byly zfejme jeste v lete 1620 opet opusteny i Volarske sance. Podruhe tak byla stavovskou armadou bez boje vydana nepfiteli klicova pozice. Na pocatku zafi se v Rakousich spojil Buquoy s Maximilianem Bavorskym, jejich vojska pfesla do jiznich Cech a dobyla Prachatice, Vodnany a Pisek. Boj o Volarske sance symbolizuje v malem prubeh celeho ceskeho stavovskeho povstani. Dilcich uspechu nedokazala stavovska vojska vyuzit a svou vahavosti, nerozhodnosti a neduslednosti nabidla strategicky velmi vyznamnou pozici nepfiteli. Usnadnila mu tak jeho operace v Cechach a nakonec i zaverecnou vojenskou ofenzivu na Prahu. Volarske §ance jako aktivni vojenske opevneni existovaly od konce roku 1618 do konce roku 1620. Byly budovany a roz§ifovany stfidave obema stranami, nekolikrat se o ne bojovalo a menily se jejich posadky. Jejich osudy ilustruji vyznam Zlate stezky a valecne epizody z techto let pfedstavuji posledni ,,slavne" obdobi proslule stfedoveke obchodni komunikace. Z archeologickeho hlediska jsou Volarske sance pozoruhodnym, v terenu velmi dobf e citelnym reliktem. Jejich nedestruktivni vyzkum, spojeny s dlouhodobym archeologickym a historickym mapovanim Zlate stezky (Rubu Zavfel 2001), doklada siroke moznosti interdisciplinarni prace v archeologii. 7.11.10. Bojiste u Trebele Od r. 1644 probihala ve vestfalskych mestech Miinster a Osnabriick diplomaticka jednani s cilem ukoncit vlekly valecny konflikt. Presto jeste v r. 1647 vytahla z Bavorska pod vedenim generala Wrangela svedska armada, aby se zmocnila Cech. Po dobyti Chebu (konec cervna - polovina cervence) pokracovali Svedove pfes Kynzvart a Planou dale na vychod. Pfed pfechodem pfes hluboke kanonovite udoli Rosiho potoka 3 km zapadnfe od Cernosina obsadil maly oddil svedske armady hrad Tfebel (okr. Tachov). Cisaf ska armada vracejici se od Plzne vsak hrad delostfeleckym utokem vza-
290
