Názory zahraničních studentů na cestovní ruch ve Slovinsku
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Martině Černé, Ph.D. za odborné vedení práce, vzácné rady a připomínky. Také bych poděkovala všem zahraničním studentům, kteří mi pomohli s vyplněním dotazníku a rovněž slovinskému koordinátorovi Mihu Lesjakovi za získání emailových kontaktů od studentů. V neposlední řadě děkuji svojí rodině za podporu a trpělivost.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Názory zahraničních studentů na cestovní ruch ve Slovinsku Bakalářská práce
Autor: Renata Bažantová Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2012
Copyright © 2012 Renata Bažantová
Abstrakt BAŽANTOVÁ, Renata: Názory zahraničních studentů na cestovní ruch ve Slovinsku. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Martina Černá, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Teoretická část je věnována popisu a charakteristice Slovinska jako turistické destinace. Jsou analyzovány přírodní a realizační předpoklady cestovního ruchu v této oblasti. Ve stručnosti je popsán studijní program Erasmus ve vztahu Vysoká škola polytechnická Jihlava a Turistica v Portoroži. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření a jeho vyhodnocení pomocí grafů. Klíčová slova: Slovinsko. Cestovní ruch. Turistické atraktivity. ERASMUS. Výzkum. Výsledky výzkumu.
Abstract BAŽANTOVÁ, Renata: Tourism in Slovenia from the perspective of foreign students. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2012. Theoretical part is focused on description and characterization of Slovenia as a touristic destination. There are analysed natural conditions and implementation of tourism in this area. Briefly it is described studying programme Erasmus in comparision College of Polytechnics Jihlava to Turistica in Portorose. Practical part contains research made by questionnaire and the results are evaluated by the graphs. Keywords: Slovenia. Tourism. Tourist attractions. ERASMUS. Research. Results of research.
Předmluva Hlavním cílem bakalářské práce je vyhodnocení cestovního ruchu ve Slovinsku. Během mého čtyřměsíčního studijního pobytu ve slovinské Portoroži, jsem měla možnost tuto zemi dostatečně poznat a prozkoumat. Studijního pobytu se zúčastnili další zahraniční studenti z různých zemí, např. ze Španělska, Portugalska, Švédska, Polska, Rakouska, České a Slovenské republiky a dalších koutů Evropy. Téma mi je velice blízké a rozhodla jsem se dozvědět, jaké názory měli studenti na cestovní ruch ve Slovinsku. Tato země je často vnímána jako tranzitní. A mnozí ani nevědí, co nabízí za turistické atraktivity a pozoruhodnosti. Z výsledků se pokusím vyhodnotit, které turistické atraktivity patří k oblíbeným a které naopak k méně oblíbeným. Zvolila jsem k vypracování praktické části dotazník. Ten je přeložený do anglického jazyka a poslán všem studentům, kteří absolvovali studijní program ve Slovinsku jako já loňský rok. Po prostudování veškerých bakalářských prací od roku 2008 do února 2012 vypracovaných na Vysoké škole polytechnické Jihlava jsem našla celkem 4 práce zabývající se podobným tématem. Dvě z prací se dotýkají Slovinska jen okrajově. Naopak z dalších dvou bakalářských prací je jasné, že autorky se také zúčastnily programu Erasmus ve Slovinsku. Jejich práce je zaměřena na cestovní ruch, ovšem hlavní cíl je odlišný. Veškeré zdroje jsou čerpány z knižní literatury, internetu a mnoha průvodců, letáčků a propagačních tiskopisů, které jsem si přivezla ze Slovinska. Práce je obohacena vlastními zkušenostmi a zážitky.
OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 10 1
Teoretická část .................................................................................................................. 11
1.1
Zpracování problematiky v literatuře ............................................................... 11
1.2
Charakteristika destinace Slovinsko ................................................................ 12
1.2.1 1.3
Historie Slovinska ..................................................................................... 13
Cestovní ruch ve Slovinsku .............................................................................. 13
1.3.1
Přírodní předpoklady ................................................................................ 14
1.3.2
Realizační předpoklady............................................................................. 17
1.4
Lázeňský cestovní ruch .................................................................................... 20
1.5
Tradice vinařství............................................................................................... 23
1.6
Turistické atraktivity ........................................................................................ 24
1.6.1
Přírodní turistické atraktivity .................................................................... 24
1.6.2
Kulturně-historické atraktivity.................................................................. 27
2
Program Erasmus VŠPJ - Turistica Portorož ............................................................... 31
3
Praktická část ................................................................................................................... 33
3.1
Výzkum na téma názory zahraničních studentů na CR ve Slovinsku .............. 33
3.1.1
Postup při dotazování................................................................................ 33
4
Výsledky výzkumu ........................................................................................................... 34
5
Celkové shrnutí výsledků dotazníkového šetření .......................................................... 58
6
Návrhy na možná zlepšení CR ve Slovinsku .................................................................. 60
7
Shrnutí a závěry................................................................................................................ 63
8
Seznam použité literatury ................................................................................................ 65
9
Přílohy ............................................................................................................................... 73
Úvod Bakalářská práce je zaměřena na cestovní ruch ve Slovinsku. Ten bude analyzován na základě názorů zahraničních studentů. Proč právě Slovinsko? Minulý rok jsem se zúčastnila studijního programu Erasmus a měla jsem možnost studovat jeden semestr v jiné zemi. Zvolila jsem si Slovinsko. Tato země nabízí neskutečně mnoho přírodních a kulturních krás a cestovní ruch je zde velmi dominantní. Během svého pobytu jsem nashromáždila dost potřebných letáčků, propagačních publikací a průvodců, které budou jistě nápomocné k psaní mé práce. Hlavním cílem bude vyzkoumat, jak bylo cestování po Slovinsku pro studenty z jiných zemí atraktivní a zda jim pobyt strávený v této zemi přinesl nějaké zpestření právě z hlediska cestování a poznávání turistických památek. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se budu věnovat Slovinsku jako turistické destinaci. Popíši tuto zemi, krátce se zmíním o historii. Dále se zaměřím na přírodní a realizační předpoklady cestovního ruchu. Důležitou součástí rozvoje cestovního ruchu je také významné lázeňství i vinařská tradice. Pobyt ve Slovinsku mi tak pomohl vybrat toto téma k mé bakalářské práci. Proto si myslím, že je dobré se zmínit i o programu Erasmus ve vztahu Vysoká škola polytechnická Jihlava a Turistica v Portoroži. Praktická část bude obsahovat výzkum, který bude zpracován pomocí dotazníků. Zahraniční studenti, kteří se účastnili programu Erasmus na vysokých školách ve slovinských městech Portorož a Koper, budou odpovídat na různé otázky týkající se turistických atraktivit Slovinska a celkově turismu v této destinaci. Budu se snažit zjistit, jak cestovní ruch působí na zahraniční návštěvníky a co je pro ně nejvíce a naopak nejméně lákavé k prohlídce a návštěvě. Ve Slovinsku se dají provozovat různé sportovní činnosti. Z odpovědí respondentů tak mohu zjistit, které aktivity jsou nejvíce využívané k aktivní dovolené v této zemi. Z výsledků dotazníkového šetření se pokusím navrhnout zlepšení pro méně oblíbená místa ve Slovinsku a možná opatření pro rozvoj turismu v této zemi.
10
1 Teoretická část 1.1 Zpracování problematiky v literatuře Téma Slovinsko se objevuje v několika knižních literaturách. Autoři Štyrský a Šípek v knize Geografie turismu Evropy a světa s důrazem na působení genia loci a zážitkovou turistiku charakterizují cestovní ruch na Balkáně. V knize jsou uvedeny základní informace o Slovinské republice. V další knize Geografie cestovního ruchu od Václava Hraly je pojednáno o vzniku Jugoslávie a poté o nástupnických zemích bývalé Jugoslávie, čili i o Slovinsku. V Geografii cestovního ruchu Evropy od autora Slavomíra Horáka je Slovinsko popsáno ve zkratce. V knižní publikaci Autem po Evropě od Petra Kratochvíla nalezneme praktické informace o dopravních podmínkách ve Slovinsku při cestování autem. Norm Longley napsal velmi užitečnou knihu o Slovinsku. Jedná se o turistického průvodce s názvem Slovinsko. Obsahuje veškeré potřebné informace o této zemi. Hory Slovinska a Chorvatska je název knižního průvodce od spisovatele Ivo Petra. Průvodce je zaměřen na turistiku, treking a cykloturistiku v alpské oblasti Slovinska. Podrobnou historií se zabývá kniha Stručná historie států – Slovinsko od Ladislava Hladkého. Zachyceny jsou i česko-slovinské vztahy od středověku až do současnosti. Nejvíce užitečnou publikací je Cestovní atlas Slovinsko od německých autorů Schetar a Köthe z nakladatelství Marco Polo. Zde jsou důležité informace před cestou do Slovinska, tipy na výlety, mapky a vše doplňují názorné obrázky. O programu Erasmus získáme užitečné informace především z internetových zdrojů. Webová stránka http://www.turistica.si/indexSI.php je oficiální internetovou stránkou slovinské univerzity Turistica v Portoroži. Pro snazší orientaci zahraničních studentů je stránka k dispozici také v anglickém jazyce. Na
webových
stránkách
Vysoké
školy
polytechnické
Jihlava
https://www.vspj.cz/verejnost-a-media/mezinarodni-oddeleni se dozvíme o různých stipendijních programech i o programu Erasmus. 11
1.2 Charakteristika destinace Slovinsko Slovinsko, oficiálně Republika Slovinsko, je stát ležící na pomezí střední a jihovýchodní Evropy. Sousedí s Maďarskem, Itálií, Chorvatskem a Rakouskem. V této zemi žije přes 2 miliony obyvatel (83 % tvoří Slovinci, 1,98 % Srbové a 1,81 % Chorvati). Rozlohou 20 273 km2 se řadí na 150. místo ve světovém žebříčku. Země se dělí na 8 hlavních regionů – Gorenjska, Štajerska, Prekmurje, Koroška, Notranjska, Dolenjska, Primorska a Bela krajina. Hlavní město se nazývá Lublaň (slovinsky Ljubljana). Další známá slovinská města jsou např. Maribor, Celje, Kranj, Koper, Novo Mesto, Nova Gorica. Mezi nejvyšší bod patří hora Triglav (2864 m n. m.). Oficiálním jazykem je slovinština. Národní měnou je tolar (SIT), který byl dne 1. 1. 2007 nahrazen eurem díky vstupu Slovinska do Eurozóny. V čele parlamentní republiky stojí prezident Danilo Türk.
Obrázek 1 Mapa Slovinska
Zdroj: http://dromedar.topky.sk/gl/109770/10-DOVODOV-preco-cestovat-do-Slovinska
Slovinsko má důležité členské postavení v několika významných mezinárodních organizacích, např. OSN (vstup v roce 1992), OBSE (1992), Rada Evropy (1993), WTO (1995), NATO a EU (2004), EUROZÓNA (2007), Schengenský prostor (2007), OECD (2010). [1] 12
1.2.1 Historie Slovinska Dějiny této země se začaly psát již několik tisíc let před naším letopočtem. Významnou historickou postavou se stal Primož Trubar, který vydal první slovinsky napsanou knihu s názvem Katekizem. Poté se začala vytvářet slovinská gramatika. Důležitým mezníkem byl rok 1918, kdy vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Avšak v roce 1929 byl tento stát přejmenován na Království Jugoslávie. Území Jugoslávie, rozkládající se na Balkánském
poloostrově,
označovalo
mnohonárodnostní
stát
jižních
Slovanů
(Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Makedonie, Černá Hora) s hlavním městem Bělehrad. Celkové uspořádání této země se v průběhu let často měnilo. [2] Změny politického uspořádání státu Jugoslávie: • Demokratická federativní Jugoslávie (1945) • Federativní lidová republika Jugoslávie (1945–1963) • Socialistická federativní republika Jugoslávie (1963–1991) • Svazová republika Jugoslávie (1992–2003) – federace Černé Hory a Srbska V 90. letech se ve slovinském referendu rozhodlo o nezávislosti země a dne 25. června 1991 bylo Slovinsko vyhlášeno za samostatný stát. [3]
1.3 Cestovní ruch ve Slovinsku Slovinsko svojí velikostí je menší zemí, která ovšem nabízí širokou a lákavou nabídku cestovního ruchu pro turisty a návštěvníky. Slovinsko má moře, krásná jezera, jeskyně, hory a zajímavá historická města. Také se zde daří lázeňství s několikaletou tradicí a rozvíjí se i vinařská turistika. Proslulá je slovinská kuchyně, která stojí za ochutnávku. Největší snahou slovinských obyvatel je rozvíjet zelený, ekologický, trvale udržitelný a zodpovědný cestovní ruch, respektovat životní prostředí a přírodu. O to se snaží právě pomocí projektu „Zelena Slovenija“. Často tak bývá i země nazývána. Hlavní zásadou je používat ty materiály, které jsou šetrné k životnímu prostředí, kdekoli je to možné chodit pěšky či na kole, využívat pouze přírodní zdroje energie, budovat ekologické turistické farmy. Také se snaží naučit návštěvníky, aby se co nejšetrněji chovali k přírodě a udržovali ji v kvalitním a nezničeném stavu. [4]
13
Slovinsko je součástí NATURA 2000 - Soustava chráněných území evropského významu. Dalším projektem, jímž se Slovinsko stalo členem, je EDEN (European Destinations of Excellence), což v překladu znamená „Evropské turistické destinace nejvyšší kvality“. Podle určení hlavního tématu projektu (např. venkovský turismus, nehmotné dědictví, chráněné oblasti) jsou poté vybrány jednotlivé destinace z každé členské země. Důležité je, aby zvolené destinace podporovaly trvale udržitelný rozvoj v rámci cestovního ruchu. [5] Slovinsko působí v tomto projektu od roku 2008. Destinace, v rámci tohoto projektu, které reprezentují zemi, jsou Dolina Soče, Solčavsko, Reka Kolpa, Idrija. [6] V neposlední řadě je Slovinsko součástí tzv. Modré vlajky. Jedná se o ekologické hodnocení čistoty, úpravy pláže a také recyklace odpadů. V roce 2011 bylo touto značkou oceněno 7 slovinských pláží a 2 maríny. Jedná se o tyto pláže a maríny: Pláže: Portorož Central, Talaso Strunjan, Simonov Zaliv, Debeli Rtič, Šobčev Bajer, Castle Beach-Bled, Meduza Beach Maríny: Portorož Marina, Izola Marina [7]
1.3.1 Přírodní předpoklady Slovinsko je převážně hornatá a relativně členitá země. Slovinci se chlubí nezměněnou podobou přírody, chráněnými oblastmi a přírodními parky. Tyto aspekty přispívají k rozvoji cestovního ruchu. Chráněná území tvoří více než 1/3 povrchu a skoro 60 % rozlohy země zaujímají lesy. Slovinsko tak patří spolu s Finskem a Švédskem k nejvíce zalesněným státům Evropské unie. Každý rok je vypěstováno přes 1,2 milionů lesů. Žije zde kolem 24 000 druhů živočichů. [8] Slovinsko obklopují čtyři evropské geografické regiony, tj. Středomoří, Alpy, Dinárské hory a Panonská pánev. Podnebí zde převládá alpské, kontinentální a středomořské. Většina území má však kontinentální podnebí. Středomořská oblast V širokém povědomí patří Slovinsko spíše k tranzitním zemím a na pobytovou dovolenou strávenou u moře lidé častěji zavítají do sousední země, Chorvatska. Přesto jsou Slovinci hrdí, že alespoň část Jaderského moře patří právě jim.
14
Jaderské, Jadranské moře či Jadran – toto jsou varianty, jak se v dnešní době dá moře nazvat. Jaderské moře je v podstatě velký záliv Středozemního moře. Jadran obklopuje Slovinsko z jihozápadu. Slovinské pobřeží je krátké, měří pouhých 47 km, ale přesto nabízí nezapomenutelnou dovolenou strávenou u moře. Typické je skalnaté a kamenité pobřeží. Vstup do moře je převážně zpřístupněn pomocí uměle vytvořených schůdků. Písečné pláže nalezneme v letovisku Ankaran. Naopak největší pláží disponuje lázeňské letovisko Portorož. Pláže bývají pro turisty zpoplatněny, výjimku tvoří hoteloví hosté. Po prokázání ubytovací průkazky hotelu, jenž se nachází u konkrétní pláže, mají vstup zdarma. Sezona pro koupání trvá od května do konce září. Mezi nejznámější města ležící na pobřeží patří Piran, Portorož, Izola, Koper. [9] Alpská oblast Alpská oblast představuje největší část rozlohy země a tvoří geograficky nejvýznamnější celek. Zahrnuje tři horská pásma – Julské Alpy s nejvyšší slovinskou horou Triglav, Karavanky tvořící hranici s Rakouskem a Kamnicko-Savinjské Alpy, druhé nejrozsáhlejší pohoří. Světově známý Triglavský národní park se rozkládá ve větší části Julských Alp. Celkem se v alpské oblasti nachází 210 vrcholů přesahujících 2000 m n. m. [8], [10] Dinárská oblast Dinárské pohoří se rozprostírá od regionu Notranjska přes Doleňsko a Bílou krajinu. Oblast je řídce osídlena, převažují kamenité a neúrodné plochy. Špatná dopravní dostupnost a odlehlost způsobuje velké sociální problémy a postupné vylidňování. Naopak je to velmi zalesněná oblast s výskytem vzácných druhů živočichů, např. medvěd, rys, vlk, kamzík. Vyskytují se zde také krasové jeskyně a propasti. K nejvyšším pohořím dinárských planin patří Snežnik a Javorniky dosahující výšky více než 1000 m n. m. [8] Panonská oblast Posledním celkem je Panonská oblast rozkládající se na východě a jihovýchodě Slovinska. Tato oblast je hustěji osídlena než Dinárská. Území je rovinaté a nejúrodnější ze všech ostatních oblastí. Převažuje kontinentální podnebí, vhodné pro rozvoj vinařství a zemědělské výroby. Nalezneme zde několik tektonických zlomů, díky nimž vznikly minerální prameny a proslulé lázně (Radenci, Moravske Toplice, Rogaška 15
Slatina atd.). Tato oblast láká turisty právě kvůli velkému množství vinařských sklípků, dobrého vína a jídla. Dalším důvodem návštěvy jsou léčebné i rekreační pobyty. [8], [11]
Vodstvo Země je bohatá na vodní plochy. Pro Slovinsko je charakteristická hustá říční síť, kterou tvoří převážně menší vodní toky. Velkých řek tu najdeme málo. Veškeré vodní toky dosahují rozlohy téměř 27 000 km a zahrnují řeky, jezera, říčky, potoky, několik termálních a minerálních pramenů. Nejdelší slovinskou řekou je řeka Sáva, jejíž délka toku měří 221 km. Pramení v Alpách a vzniká soutokem Sávy Bohinjky a Sávy Dolinky. K dalším řekám s více než 100 km délky svého toku, patří Dráva (144 km), Kolpa (118 km) a Savinja (102 km). Velmi známá řeka Soča patří k největším a nejkrásnějším ve Slovinsku. Pramení v Julských Alpách a teče do Itálie, kde se vlévá do Terstského zálivu. Soča se vyznačuje průzračně modrou barvou a je oblíbená k provozování vodních sportů jako rafting, canoeing a kayaking. Významné slovinské řeky jsou také např. Mura, Krka, Sotla, Dravinja, Ledava, Kokra, Sora a mnoho dalších menších řek. Většina všech řek ústí do Černého moře, zbytek potom do Jaderského. Zvláštním jevem je vytvoření hlubokých a strmých soutěsek a kaňonů. Můžeme zmínit nejznámější soutěsku Vintgar. Již mnoho let zde vede turistická stezka. Během túry uvidíme pstruhy prohánějící se říčkou a kapradiny rostoucí na skalních stěnách. Na konci stezky čeká pozoruhodný vodopád. Soutěska se nachází blízko jezera Bled. Najdeme zde převážně jezera ledovcového původu, přírodní jezera se vyskytují jen zřídka. Mezi nejznámější ledovcová jezera a k turisticky nejnavštěvovanějším patří Bohinjské a Bledské jezero. O těchto jezerech se budu podrobněji zmiňovat v další kapitole. Zajímavá a dá se říci i unikátní jsou krasová jezera. Např. Cerknické jezero, které je velmi mělké. V období suchého léta zasychá a zarůstá trávou. Objeví se opět na podzim díky hustým dešťům, které postihnou Slovinsko každý rok. Velmi půvabná je dolina sedmi Triglavských jezer, která byla zapsána jako rezervace UNESCO. I ve Slovinsku se nachází přehradní nádrže, avšak Slovinci nerozlišují přírodní a umělé vodní plochy a pro vše používají výraz „jezero“. Např. Bohinjsko jezero, které vzniklo samostatně v přírodě, a Ptujsko jezero, vybudované uměle. Přehrady slouží 16
k zásobování, výrobě elektrické energie a rekreačním účelům. Známá přehradní nádrž je již zmíněné Ptujsko jezero, patřící k největším ve Slovinsku nebo Zbiljsko jezero. V neposlední řadě lze zde nalézt velké množství vodopádů. Nejvyšší vodopád, 130 metrů vysoký, se jmenuje Čedca. Nedaleko údolí Bovec nalezneme vodopád Boka (106 metrů). Nejkrásnějším a nejvíce navštěvovaným je vodopád Savica, nacházející se 5 km západně od Bohinjského jezera. [12]
Jeskyně Slovinské jeskyně se nachází převážně v Dinárské oblasti. V dnešní době je evidováno okolo 8500 jeskyní, přičemž turisticky zpřístupněných je jich 20. Slovinský kras je chloubou místních obyvatel a zároveň oblíbené místo turistů. Mezi nejznámější a nejvíce navštěvované krasové oblasti patří Postojnska Jama a Škocjanské jeskyně. Tyto jeskyně jsou velmi unikátní a mají nádhernou výzdobu. Škocjanské jeskyně jsou zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. O těchto dvou významných jeskyních se budu více zabývat v další kapitole. [13]
1.3.2 Realizační předpoklady Doprava Dopravit se do Slovinska není obtížné. Slovinsko je součástí Schengenského prostoru, a proto postačí občanům Evropské unie na cestu pouze platný občanský průkaz. Na delší pobyt se vyplatí mít i cestovní pas pro případné výlety do Chorvatska. Jaké způsoby dopravy máme k dispozici do této země? Já osobně jsem přemýšlela o dvou variantách, vlakem anebo autem. Nakonec jsem odjížděla společně s ostatními z České republiky autem a tato varianta vyšla jako nejlepší řešení. Letecky Cesta letadlem je velmi pohodlná, avšak neexistuje příliš mnoho spojů z České republiky. Slovinsko má v provozu 3 mezinárodní letiště. Jedná se o letiště v Lublani, Portoroži a Mariboru. Nejdůležitější letiště v zemi se nachází 19 km od hlavního města Lublaň. Nazývá se letiště Jože Pučnika, známé spíše jako letiště Brnik. Přímý let
17
z Prahy-Ruzyně společností ČSA do lublaňského Brniku trvá přibližně hodinu a půl. [14] Vlakem Jet vlakem je jednou z možností, jak se dostat do Slovinska. Tento způsob dopravy není příliš rychlý ani pohodlný. Cesta trvá více než 12 hodin a jste nuceni několikrát během cesty přestupovat. Nevýhodou je i vysoká cena. Naopak pozitivem při jízdě vlakem je, že můžete obdivovat horskou krajinu a půvabná alpská údolí. Autobusem Autobusem se do Slovinska v podstatě necestuje, kromě zájezdů zprostředkovaných cestovními kancelářemi. Neexistuje žádné přímé spojení z České republiky. Automobilem Mezi nejlepší variantu bezpochyby patří jízda automobilem. Pokud se naplní celé vozidlo, cesta vyjde mnohem levněji, než ostatní druhy dopravy. Důležité je dodržovat dopravní předpisy, neboť pokuty jsou velmi vysoké. Na dálničních úsecích musíte počítat s nákupem dálniční známky. O Slovincích se říká, že jsou rozvážní a opatrní, avšak při jízdě autem to o nich příliš neplatí. [Longley, 2005, s. 11-14] Jak již bylo zmíněno, řidiči osobních automobilů jsou povinni dodržet povolené rychlosti na různých úsecích silnic. Slovinské silniční předpisy ohledně dodržení nejvyšší povolené rychlosti se od českých nijak neodlišují. V obci musí být dodržena rychlost 50 km/hod., mimo obec 90 km/hod., na rychlostních silnicích 100 km/hod. a na dálnicích je povoleno jet maximálně 130 km/hod. [Kratochvíl, 2000, s. 318] V samotném Slovinsku funguje městská hromadná doprava zahrnující místní autobusy a taxi. Veřejnými dopravními prostředky se dá prakticky dostat kamkoliv. Autobusová i železniční síť je velmi hustá. Provoz je však časově omezen v sobotu a neděli. Cestování autobusy je pohodlné, vozy jsou čisté a cena za dopravu přijatelná. Také se často využívají slovinské železnice, které jezdí pravidelně a spolehlivě. Zvláštností této země je to, že se zde nesetkáte s žádnými nočními vlaky. Výborné železniční spojení má Slovinsko s jeho sousedními státy. Ideální je využít k cestování jízdní kolo, které Slovinci upřednostňují, aby podpořili rozvoj ekologického cestovního ruchu. Ve většině větších měst se nachází několik 18
udržovaných cyklostezek. Snadno se dá kolo i zapůjčit v různých půjčovnách. Studentům zapůjčení umožňuje většinou univerzita. Jelikož je Slovinsko přímořský stát, k dispozici je i lodní doprava. Podél Jadranského pobřeží jsou vybudovány moderní přístavy ve městech Portorož, Piran, Koper a Izola. Lodní doprava zde slouží spíše k rekreačním účelům a výletům. Oblíbené pro turisty jsou půjčovny automobilů. Autem se snadno dostanete kdykoliv do jakéhokoliv cíle. Pronajmout auto si může osoba starší 21 let s platným řidičským průkazem. Cena pronájmu je celkem vysoká a vyplatí se automobil zapůjčit na více dní. Nejznámější a snadno dostupná je mezinárodní půjčovna Hertz, která má pobočku v Portoroži, Koperu, Ljubljaně a v dalších slovinských městech. Stopování patří k další možnosti jak cestovat po Slovinsku. Stopování je zde povoleno, výjimku tvoří dálnice, kde platí zcela zákaz stopovat vozidla. Také se v této zemi na stopaře nevztahuje pojištění řidiče. Tvrdí se, že Slovinsko je z hlediska stopování bezpečná země. Toto nemohu nijak potvrdit či vyvrátit, jelikož se stopováním nemám žádné zkušenosti. [Longley, 2005, s. 20-25]
Ubytování Ve Slovinsku máme několik možností, kde se ubytovat. Náročnější klientele budou vyhovovat hotely, které se člení do 5 kategorií (od jedné do pěti hvězdiček). Označení hvězdičkami není příliš spolehlivé a rozhodně neoznačují očekávanou kvalitu poskytovaných služeb daného zařízení. Ceny v hotelech jsou velmi rozdílné a obzvlášť v hlavní sezoně jsou výrazně vyšší. Přesto není problém najít hotel k přenocování, nachází se zde opravdu velký počet moderních hotelů. Levnější variantu představují penziony. Velmi oblíbené je ubytování v soukromí, které nalezneme především v turisticky známých oblastech a podél pobřeží Jadranského moře. V horských oblastech jsou k dispozici horské chatky, vhodné pro větší počet návštěvníků. Ke klidnějšímu ubytování poslouží turistické farmy. Většinou jsou vzdálené od dopravních tras, a proto je nezbytné mít vlastní dopravní prostředek. Stejně jako hotely se i farmy kategorizují do skupin podle kvality. Místo hvězdiček používají jablka, které se dělí od jednoho do čtyř jablek. Označení čtyřmi jablky tak představuje kvalitní ubytování. 19
Kempy jsou další možností, kde se dá ubytovat. Ve Slovinsku jich nalezneme poměrně dost. Jsou rozděleny do tří kategorií. V případě, že se chystáte navštívit více kempů, je doporučováno si pořídit mezinárodní kempovou kartu, se kterou můžete získat slevu 5 až 10 %. Kempovat se může pouze v oficiálně označených kempech, tedy kempování a táboření volně v přírodě je zakázáno. Studenti využívají k ubytování především studentské ubytovny, které jsou v provozu také v červenci a srpnu. K nejznámější ubytovně v Portoroži patří Dijaški dom, ve kterém téměř všichni zahraniční studenti strávili svůj pobyt. [Longley, 2005, s. 25-29]
Stravování Slovinská kuchyně je velmi pestrá. Je ovlivněna svým historickým vývojem, a proto se tradiční slovinská kuchyně inspiruje také rakouskou, německou, balkánskou či středozemní kuchyní. V této zemi dominují rybí speciality a mořské plody, pršut, sýry, čevapčiči, olivový olej, husté polévky, sladké záviny, skvělá vína a pivo Laško. Jako v každé jiné zemi i zde najdeme velké množství restaurací různých kategorií, kaváren a barů. [Longley, 2005, s. 29-31] Studentům ve Slovinsku je umožněn velice výhodný systém stravování. Nejenom slovinští studenti, ale i zahraniční si téměř ve všech stravovacích zařízení mohou vybrat z několika jídel s výraznou slevou. Menu se skládá z polévky, hlavního jídla, dezertu a minerální vody v ceně pohybující se okolo 3 EUR. Běžná cena takovéhoto menu může být 10 EUR i více.
1.4 Lázeňský cestovní ruch Slovinská republika patří mezi země s významným lázeňstvím. Najdeme zde několik klimatických a termálních lázní, také velký počet wellness center, která slouží ke zkrášlování, relaxaci a odpočinku. Lázeňství hraje důležitou roli v cestovním ruchu a má již několikaletou tradici. Čím je lázeňství ve Slovinsku tak proslulé? Především má k dispozici 87 přírodních termálních pramenů, jejichž teplota se pohybuje od 32 °C do 73 °C. Země je bohatá na minerální vody. Nejznámější léčivé minerální vody jsou Donat Mg, nacházející se v nejstarším slovinském letovisku Rogaška Slatina a voda Radenska objevena v lázních Radenci. 20
Dále přispívá k léčení mořské klima a horský vzduch, peloidy jako rašelina, slatina, bahno a také solný roztok získávaný ze solné pánve Sečovlje. [Katalog Slovenia, 2010, s. 22] Rozhodne-li se pacient/návštěvník využít lázně z hlediska léčení, jsou zde uplatňovány stejné způsoby úhrady jako v České republice. Jde o komplexní lázeňskou péči (plně hrazeno zdravotní pojišťovnou) a příspěvkovou lázeňskou péči (pojišťovna hradí pouze lázeňsko – léčebné služby). V případě jiného pobytu v lázních, např. oblíbené wellness pobyty, jde o tzv. samopláteckou lázeňskou péči (pacient si hradí vše sám). Ve Slovinsku se nachází 15 certifikovaných lázeňských míst. Nabízejí vynikající zdravotnické služby, inovativní formy prevence a současně poskytují i wellness služby. Četný výskyt termálních pramenů je jedním z důvodu k rozvoji lázeňství. Většina těchto letovisek leží ve východní části Slovinska, avšak dva resorty se nachází u pobřeží (Talaso Strunjan a Terme & Wellness LifeClass Portorož). Nejznámější slovinské lázeňské resorty: Terme Čatež
Terme Dobrna
Terme Dolenjske Toplice
Hotels & Resorts Thermana, Laško
Terme Lendava
Terme 3000, Moravske Toplice
Terme Olimia
Terme & Wellness LifeClass Portorož
Terme Ptuj
Terme Radenci
Rogaška Slatina
Talaso Strunjan
Terme Šmarješke Toplice
Terme Topolšica
Terme Zreče K největším termálním centrům patří - Terme Snovik, které se řadí k prvním ekologickým lázním ve Slovinsku. Obdržely tzv. daisy logo pro ekologická zařízení vhodná k ubytování hostů. Termální voda má vynikající a pozitivní vliv na děti trpící mozkovou obrnou a skoliózou a také na pacienty s bolestmi zad a onemocnění páteře. Mezi další termální lázně patří, např. Terme Banovci, Terme Maribor a Debeli Rtič, které jsou vhodné především pro mladé lidi a děti. [15], [16] 21
Terme & Wellness LifeClass Portorož Studijní program Erasmus, kterého jsem se zúčastnila, se konal ve slovinském městě Portorož. Jak již bylo zmíněno, Portorož patří k významným přímořským lázeňským střediskům. Je to velmi oblíbené letovisko a nachází se zde mnoho luxusních hotelů. Písečná pláž je vybudována uměle. V hlavní sezoně bývá toto městečko často přeplněné turisty. K posezení a relaxaci je podél pobřeží k dispozici několik kaváren, restaurací a barů. Turisté jistě ocení trh s nabídkou suvenýrů, uměleckého řemesla a např. i tetování henou. [Cestovní atlas Slovinsko, 2006, s. 68] Mezinárodní hotelový řetězec LifeClass je první slovinský hotelový řetězec, který nabízí jedinečné ubytování v několika hotelech, výbornou místní i mezinárodní kuchyni, lázeňské služby, wellness a také kongresové služby. Zajišťuje nejkomplexnější termální, lázeňské a wellness služby v Evropě. Hotely, které patří do řetězce LifeClass, jsou: •
Grand Hotel Portorož
•
Hotel Slovenija
•
Hotel Riviera
•
Hotel Apollo
•
Hotel Mirna
•
Hotel Neptun
Všechny tyto zmíněné hotely zajišťují lázeňské a wellness služby. Lázně Portorož jsou unikátní díky použití 5 místních přírodních léčivých zdrojů – fango neboli bahno, solný roztok (Acqua Madre), středomořské klima, moře, termominerální voda. Ve všech hotelech komplexu LifeClass se nachází také rekreační centrum, které se skládá z několika bazénů s termominerální vodou, fitness a tělocvičnou. Dále pro své návštěvníky a pacienty nabízí různé druhy terapií a masáží. [17]
22
1.5 Tradice vinařství Slovinsko je zemí, kde vinařství hraje důležitou roli. Vinice zaujímají plochu více než 24 000 hektarů, na kterých se každoročně vypěstuje okolo 850 000 hektolitrů vína. Země je rozdělena na 3 základní vinařské regiony, které se dále člení na vinařské oblasti. Celkem zde najdeme 14 vinic. Slovinské vinařské regiony se nazývají Primorje, Podravje a Posavje, přičemž každý je proslulý svými charakteristickými víny. Na následující mapce jsou zobrazeny slovinské vinařské regiony produkující to nejlepší víno. [18]
Obrázek 2 Slovinské vinařské regiony
Zdroj: http://schiller-wine.blogspot.com/2011/08/lunch-with-franci-cvetko-at-his-kogl.html
PRIMORJE Oblast, známá vynikajícími červenými víny jako jsou Refošk, Teran, Merlot a Cabernet, patří v dnešní době k vedoucím vinařským regionům ve Slovinsku. Primorje region zahrnuje čtyři vinařské oblasti nacházející se u Středozemního moře. Právě díky kombinaci středomořského a alpského podnebí jsou zde vytvářeny výborné podmínky jak pro pěstování odrůd červených vín, tak i bílých. Převažuje však výroba červených vín. 23
PODRAVJE Tento region je proslulý především produkcí bílých vín. Podravje region, na němž se rozkládá sedm vinařských oblastí, zasahuje do východní části Slovinska. Patří k největším vinařským regionům v zemi. Nejznámější oblastí je druhé největší slovinské město Maribor, které se chlubí světově nejstarší vinnou révou a jedním z největších podzemních vinných sklepů v Evropě. Vinařské sklípky lákají návštěvníky k degustaci vín a ochutnávce tradičních slovinských pokrmů. Každoročně na podzim se v Mariboru koná vinařský festival trvající 10 dní.
POSAVJE Posavje region leží podél řeky Sáva a dělí se na tři vinařské oblasti. Pověstný je vínem nazývaným Cviček. Typické pro toto víno je nízký obsah alkoholu a nakyslá chuť. Je to víno vyrobené z červených i bílých odrůd. Mnozí lidé tvrdí, že Cviček je zdraví prospěšný a má léčivé účinky. [Katalog Slovenia, 2010, s. 27-28]
1.6 Turistické atraktivity 1.6.1 Přírodní turistické atraktivity
Triglavský národní park Triglavský národní park nacházející se v Julských Alpách je jediným slovinským územím se statutem národního parku. Díky jeho rozloze 848 km2 patří k největším chráněným územím v Alpách. Park je pojmenovaný po hoře Triglav, která je zároveň nejvyšším bodem a symbolem Slovinska. Triglavský park je „domovem“ velkého množství fauny a flory. Pro pěkné túry a obdivování parku jsou k dispozici pěší stezky. Najdeme tu známou dolinu Triglavských jezer, kterých se zde ukrývá celkem sedm a každého okouzlí svojí smaragdově zelenou barvou. Dále uvidíme potůčky, rokle, překrásné vodopády, jeskyně a mnoho dalších zajímavostí nejenom přírodního charakteru. Například muzea, kostely, památníky a dvě botanické zahrady. Správa národního parku a také informační centrum se nachází v městě Bled. V oblasti 24
Triglavského národního parku je zakázáno táboření, parkovat se smí pouze na označených parkovištích a přenocovat jen v horských chatkách. [Petr, 2000, s. 12], [19]
Bledské jezero Bledské jezero dlouhé přes 2 km má ledovcový charakter. Leží ve východní části Julských Alp a obklopují ho lesy. Teplota vody se pohybuje okolo 26 °C, což je způsobeno termálními prameny. Uprostřed jezera si každý povšimne dominantního přírodního ostrova, nazývaný Blejski Otok, na kterém se nachází poutní kostel Panny Marie ze 17. století, obchod se suvenýry a útulná kavárna. Na ostrov se dá dostat pomocí loděk, které odplouvají od břehu v určitých intervalech. Nad jezerem přímo na skále se tyčí hrad, který je částečně přestavěn na restauraci. V hradu nalezneme muzeum. Jezero je také známé veslařskými závody a velmi oblíbené pro sportovce. Bledské jezero i samotné město Bled patří k populárním turistickým zajímavostem nejenom pro zahraniční turisty, ale také pro místní obyvatele. [20], [21]
Obrázek 3 Bledské jezero
Zdroj: http://www.terratour.cz/pozn15.htm
25
Bohinjské jezero Jedno z největších jezer Slovinska se nazývá Bohinjské jezero. Najdeme ho v Triglavském národním parku. Průzračně křišťálová voda umožňuje koupání nebo projížďky na šlapadlech či kanoích. Prohlídka kolem celého jezera trvá přibližně čtyři hodiny, a proto je výhodné si zapůjčit kola. V blízkosti jezera najdeme dva kostelíky. Stejně jako Bledské jezero, tak i Bohinjské patří k vyhledávaným cílům zahraničních návštěvníků. Nedaleko jezera se nachází pozoruhodný vodopád Savica, který je vysoký 80 metrů a jistě stojí za prohlídku. [22], [23]
Jeskyně Postojna Postojenská jeskyně patří k největším krasovým a nejvíce navštěvovaným jeskyním v Evropě. Prohlídku zajišťuje elektrický vláček, který vás zaveze až do nitra jeskyně a vy tak během jízdy můžete obdivovat nádhernou krápníkovou výzdobu. Poté se pokračuje pěšky s průvodcem hovořící ve slovinském, anglickém, německém nebo italském jazyce. Zvláštností v této jeskyni je živočich macarát jeskynní žijící zde již přes 100 let. Pokud se rozhodnete navštívit jeskyni, neměli byste si nechat ujít také návštěvu Predjamského hradu, který se nachází přibližně 10 km od Postojny. Zajímavý je tím, že je zasazený ve skále 123 metrů vysoko. [Propagační leták Postojnska Jama, 2010], [24]
Skočjanské jeskyně Jeskynní systém Skočjanske jame představuje výjimečný přírodní fenomén s nejhlubším podzemním kaňonem v Evropě. V roce 1986 byly tyto unikátní jeskyně zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Najdeme zde několik krápníkových paláců a sálů střídající se s kaňony, ve kterých protéká slavná řeka Reka. Stěny kaňonů dosahují výšky až 100 metrů. [25]
Soliny Sečovlje Sečovlje se nachází v nejjižnější části Jaderského pobřeží, blízko hranic s Chorvatskem. Tato památka spadá pod správu města Piran. Soliny neboli solné pánve se svojí 26
rozlohou přibližně 650 hektarů patří k největším ve Slovinsku. V minulosti měly rozhodující význam pro těžbu soli, v dnešní době představují spíše turistický a dopravní rozvoj. Těžba soli však zde probíhá i v současnosti. Část území byla prohlášena za přírodní rezervaci a zapsána v NATURA 2000. Solné pánve jsou veřejnosti přístupné a návštěvníci mohou zavítat do blízkého muzea. [26]
1.6.2 Kulturně-historické atraktivity
Ljubljana Lublaň (slovinsky Ljubljana) je hlavním městem Slovinska od roku 1991. Leží téměř ve středu země a je to významné kulturní, historické, politické a vzdělávací centrum. Téměř na každém kroku ve městě narazíte na výrazné barokní a secesní stavby slavného architekta Josipa Plečnika. Najdeme zde několik kvalitních muzeí, např. Muzeum moderních dějin, Městské muzeum a Národní galerie. Ve středu města se nachází Prešerenovo náměstí se sochou básníka France Prešerena. Orientačním bodem je zajisté řeka Ljubljanica. Na obou jejích březích je možnost příjemného posezení v kavárnách či si udělat pěknou procházku podél řeky. Park Tivoli představuje skvělou příležitost pro aktivní odpočinek. Nad historickým jádrem města se tyčí Lublaňský hrad, ze kterého je nádherný výhled na okolí. Velmi oblíbený je místní trh nabízející jak základní potraviny, tak i umělecké předměty. Prohlídka města se dá zvládnout za půl dne, centrum není příliš rozlehlé. [Longley, 2005, s. 51-52], [Cestovní atlas Slovinsko, 2006, s. 30-33]
Hrastovlje Tato menší vesnička ležící asi 17 km od města Koper láká turisty především k návštěvě kostela Nejsvětější Trojice ze 13. století. Chrám je bohatě vyzdoben freskami. Nachází se tu i hostinec, kde máte jedinečnou příležitost ochutnat místní speciality. V okolí vesnice jsou k vidění slavné slovinské vinice. [Cestovní atlas Slovinsko, 2006, s. 57]
27
Socerb Hrad Socerb se nachází nedaleko od Hrastovlje, a proto mnozí spojují prohlídku těchto dvou zajímavostí v jeden den. Z obce Osp, která je proslulá díky horolezeckým stěnám, dojdeme po serpentinové cestě až k hradu. Po výstupu na hrad máte nádherný výhled na Terstský záliv. V minulosti byl hrad v obležení několika vládců. [Cestovní atlas Slovinsko, 2006, s. 58]
Maribor Maribor je hned po Lublani druhé nejvýznamnější město Slovinska. Je to hospodářské, finanční, kulturní a turistické centrum. Najdeme zde i druhou největší slovinskou univerzitu založenou v roce 1975. Maribor proslul především vinařstvím, viz kapitola 1.5 Tradice vinařství. Z oblasti kultury můžeme navštívit galerie, muzea a divadla. Na náměstí Glavni trg se tyčí morový sloup ze 17. století. Za prohlídku stojí i městský zámek, vodní věž anebo si můžete odpočinout na ostrově Lent na břehu řeky Drávy. [Cestovní atlas Slovinsko, 2006, s. 78-81], [27]
Lipica Vesnička Lipica je situována uprostřed slovinského Krasu. O proslavení se zasloužil především světově známý hřebčín chovající výjimečné bílé koně lipicáni, již od roku 1580. V současné době představuje Lipica jeden z nejkrásnějších kulturních a historických monumentů ve Slovinsku. Zajímavá a lákavá je exkurze po hřebčíně. Dále je možná projížďka v kočáře či ukázka jezdecké školy. [Cestovní atlas Slovinsko, 2006, s. 58-59], [28]
Izola Izola je menší přístavní městečko ležící na pobřeží Jaderského moře. Staré rybářské sídlo je oblíbeným cílem italských turistů. Dodnes tu má rybolov své významné zastoupení.
Město
návštěvníky
okouzlí
úzkými
uličkami
a
zajímavými
architektonickými monumenty, např. barokní palác Besenghi degli Ughi, kostel sv. Maura nebo jedna z nejstarších staveb ve městě Manzioliův dům. [29] 28
Piran Piran má i v dnešní době zachovalý vzhled starého přístavu. Je to středověké město s typickými domy a úzkými ulicemi. Nejslavnější je Tartiniho náměstí nacházející se přímo v centru a pojmenované po hudebním skladateli G. Tartini. Mezi další zajímavé objekty patří františkánský klášter nebo kostel sv. Jiří. Přibližně desetiminutovou procházkou podél pobřeží se dostaneme do sousedního města Portorož. [Cestovní atlas Slovinsko, 2006, s. 65-67]
Portorož Jak jsem již uvedla výše, Portorož patří k nejvýznamnějším a největším přímořským resortům na Istrijském poloostrově. Portorož neboli „přístav růží“ má již několikaletou lázeňskou tradici. Toto město je spíše turistické letovisko s mnoha hotely, kavárny, bary, kasinem a jiné zábavy pro turisty. [Cestovní atlas Slovinsko, 2006, s. 68]
Koper Koper je posledním významným a největším městem Jaderského pobřeží. Koperský přístav má pro Slovinsko velký hospodářský význam. Centrum města připomíná Benátky s typickými italskými uličkami. Známé Titovo náměstí se pyšní Prétorským palácem, budovou Lodžia nebo katedrálou Nanebevzetí Panny Marie. [Cestovní atlas Slovinsko, 2006, s. 53-55]
Kobarid Město Kobarid se rozkládá na rozhraní alpské a středomořské oblasti Slovinska. V blízkosti se nachází nejslavnější řeka Soča. Městské muzeum v Kobaridu zachycuje vojenské bitvy na Soči za první světové války. Historická naučná stezka vede od kostnice, přes opevnění Tonočov grad, dále dolů k řece Soča až se dojde do údolí k vodopádu Kozjak. [Cestovní atlas Slovinsko, 2006, s. 48-49]
29
Ptuj Ptuj má kolem 11 000 obyvatel a patří k nejstarším slovinským městům. Starobylé domy a úzké uličky dodávají pocit, že se nacházíte v době o několik století dříve. Ptujský hrad je významnou atrakcí města. V 18. století proběhla přestavba hradu na zámek, ve kterém je v dnešní době přístupné Regionální muzeum s expozicí. Za návštěvu stojí i kostel sv. Jiří nebo dominikánský klášter. V tomto městě se daří i vínu. Je možné si domluvit prohlídku podzemních sklepů s ochutnávkou a zajímavým programem. [Cestovní atlas Slovinsko, 2006, s. 84-86]
30
2 Program Erasmus VŠPJ - Turistica Portorož Program Erasmus (European Region Action Scheme for the Mobility of University Students) je součástí evropského Programu celoživotního učení. Hlavním účelem je spolupráce a možnost vysokoškolských studentů studovat na partnerských univerzitách v rámci Evropské unie včetně Švýcarska, Norska a Turecka. [30] Na Vysoké škole polytechnické Jihlava (VŠPJ) je vždy na začátku každého semestru vyhlášena výzva o možnosti studovat či pracovat v zahraničí v rámci programu Erasmus. Výzva je zveřejněna na webových stránkách školy, na vývěsce u mezinárodního oddělení a také v informačním systému studentů. Každý obor na škole má přidělen různé destinace pro studijní a pracovní pobyt. Jelikož jsem se zúčastnila studijního pobytu, nebudu se dále ve své práci o pracovním pobytu zmiňovat. [31] Jak je možné se přihlásit na studijní pobyt na VŠPJ? Na základě výzvy si student vybere destinaci vhodnou pro jeho obor. Vyplněnou přihlášku, životopis a motivační dopis v anglickém nebo německém jazyce podle výběru destinace odevzdá na mezinárodním oddělení. Poté se v daném termínu zúčastní testu v jazyce, ve kterém odevzdal veškeré dokumenty. Součástí přijetí je také absolvování psychologického testu. Já osobně jsem se zúčastnila studijního pobytu ve Slovinsku a to v letním semestru 2010/2011. Spolu se mnou byly vybrány další tři studentky oboru cestovní ruch. Ve Slovinsku program Erasmus podporuje více univerzit, avšak VŠPJ má uzavřenou spolupráci pouze s univerzitou Turistica v Portoroži. Jedním z důvodů, proč jsem se zúčastnila tohoto pobytu, bylo zlepšit si svoji angličtinu. V anglickém jazyce probíhala veškerá výuka i komunikace s ostatními. Ještě před samotným odjezdem jsem musela vyplnit důležité dokumenty nutné pro studium v zahraničí. Na webových stránkách slovinské univerzity Turistica jsem si vybrala vhodné předměty, které jsem zde chtěla studovat. Veškeré zařizování a vyplňování potřebných dokumentů je zdlouhavý proces, se kterým je nutné začít včas. Stejně jako na VŠPJ má tento program na starost koordinátor, tak i na Turistice je příslušný koordinátor pomáhající zahraničním studentům. Navíc ve Slovinsku je každé zemi přidělen tutor – slovinský student, který pomáhá a stará se o zahraniční studenty. Za to jsem byla velmi ráda a moc jsem ocenila jejich pomoc.
31
Vysílající univerzita pokrývá část nákladů na tento pobyt. Pro každou zemi je přidělený jiný grant (= finanční podpora přidělená komisí na určitý výzkumný projekt). Pro Slovinsko je určen grant ve výši 322 EUR / měsíc. Program Erasmus mi přinesl opravdu mnoho zkušeností. Měla jsem možnost zjistit, jak se studuje v jiné evropské zemi a vytvářet různé projekty s ostatními zahraničními studenty. Potkala jsem také spoustu nových přátel, osamostatnila jsem se a především jsem mohla poznat a objevovat přírodní a kulturní krásy Slovinska. Z hlediska zlepšení anglického jazyka, mohu říci, že mi pobyt ve Slovinsku pomohl. Pokud se chce člověk v životě posunout někam dál, program Erasmus je tím prvním krokem.
32
3 Praktická část 3.1 Výzkum na téma názory zahraničních studentů na CR ve Slovinsku Výzkum, který byl vytvořen na základě dotazníkového šetření, je součástí bakalářské práce. Hlavním účelem dotazníku je zjistit, jaký pohled mají zahraniční studenti na cestovní ruch ve Slovinsku. Výzkum je zaměřený na ty studenty, kteří se zúčastnili studijního pobytu Erasmus na univerzitách ve městech Portorož a Koper. Šetření bylo prováděno elektronickým dotazováním. Studentům byl zaslán email s dotazníkem. Z jejich odpovědí byly získány žádoucí primární údaje. Nevýhodou dotazování pomocí internetu je neosobní forma a také nízká návratnost dotazníků. Naopak k pozitivům patří neovlivňování výsledků respondentů a nulové náklady. Vzor české verze dotazníku je uveden v příloze.
3.1.1 Postup při dotazování Zahraniční studenti odpovídali na otázky týkající se cestovního ruchu ve Slovinsku. Na základě obdržených emailových adres byl dotazník rozeslán respondentům. Emaily byly poskytnuty přímo studenty nebo slovinským koordinátorem. Dotazování se účastnili studenti z různých evropských zemí, např. Švédska, Rakouska, Španělska, Portugalska, Polska, Slovenské i České republiky a dalších zemí. Dotazník přeložený do anglického jazyka byl rozeslán studentům, kteří se zúčastnili studijního pobytu Erasmus ve slovinských městech Portorož a Koper v období dvou let (čtyři akademické semestry). Podle internetových stránek univerzit každý semestr absolvuje tento studijní program přibližně 15 zahraničních studentů. Celkem bylo získáno 120 dotazníků. Obdržené odpovědi byly vyhodnoceny pomocí grafů. [32]
33
4 Výsledky výzkumu Dotazník obsahuje celkem 21 otázek. Otázky jsou zaměřeny především na pobyt v zemi Slovinsko. Dále jsou dotazy směřovány na cestovní ruch, formy propagace a celkovou atraktivitu země. Každá otázka je vyhodnocena zvlášť. Výsledky jsou graficky znázorněny a slovně odůvodněny.
1.
Byl/a jste už někdy ve Slovinsku? V případě, že ano, jaký byl důvod návštěvy?
Smyslem první otázky bylo zjistit, zda zahraniční studenti navštívili někdy Slovinsko ještě před jejich příjezdem na studijní program Erasmus. Z grafu č. 1 lze vyčíst, že 62 % respondentů navštívilo zemi poprvé právě díky studijnímu pobytu Erasmus. 18 % dotazovaných již bylo ve Slovinsku podruhé a 20 % potřetí. Mezi jejich hlavní důvody návštěvy této země bylo především strávení dovolené, nákupy, cestování a nejčastějším důvodem bylo pouze projíždění Slovinskem do jiných cílových zemí.
Graf 1 Byl/a jste už někdy ve Slovinsku?
Zdroj: Vlastní úprava
34
2.
Jak dlouho jste pobýval/a ve Slovinsku?
Ve druhé otázce mě zajímalo, jak dlouhou dobu strávili studenti ve Slovinsku. Studium v zahraničí v rámci programu Erasmus trvá minimálně 3 měsíce, většinou jeden akademický semestr. Z grafu č. 2 je na první pohled zřejmé, že 97 % všech dotazovaných zde pobývalo 3 a více měsíců. Pouze 3 % respondentů označila odpověď 1 měsíc. Tento výsledek byl pro mě celkem neočekávaný, avšak důvody studentů, kteří takto odpověděli, mohou být různé. Mohu se domnívat, že k předčasnému odjezdu je vedly rodinné problémy, náročnost studia či vážnější onemocnění.
Graf 2 Jak dlouho jste pobýval/a ve Slovinsku?
Zdroj: Vlastní úprava
35
3.
Proč jste si zvolil/a právě destinaci Slovinsko?
Otázka třetí se zabývá možnostmi, jaký byl hlavní důvod pro volbu této destinace. Respondenti mohli z uvedených variant vybrat více jak jednu odpověď, maximálně však 3. Nejčastější odpovědí byla touha navštívit novou zemi. Tuto možnost zvolilo 18 % respondentů. 16 % studentů vybralo variantu, že jim jejich univerzita nabídla možnost studijního pobytu v zahraničí. O jedno procento méně, 15 % dotazovaných, označilo shodně tvrzení krásná příroda a klimatické podmínky. Dalšími důvody k výběru této destinace byly doporučení od ostatních studentů a zajímavý studijní program slovinské univerzity, které totožně označilo 11 % respondentů. 10 % z dotazovaných se přiklonilo k výroku - snadná dopravní dostupnost. Na předposledním místě byla zvolena možnost nachází se zde mnoho kulturních památek, se kterou souhlasila pouhá 3 % respondentů. 2 % ze všech dotazovaných neměla možnosti výběru destinace, a proto absolvovala studijní program Erasmus ve Slovinsku.
Graf 3 Proč jste si zvolil/a právě destinaci Slovinsko?
Zdroj: Vlastní úprava
36
4.
Jaký dopravní prostředek jste použil/a na cestu do Slovinska?
Čtvrtá otázka poukazuje na to, jakým dopravním prostředkem se zahraniční studenti dopravili do Slovinska. Z grafu č. 4 můžeme vyčíst, že osobní automobil zvolilo 30 % dotazovaných. Druhá nejčastější odpověď byla kombinovaná doprava. U této varianty měli respondenti napsat, jaké dopravní prostředky využili. Převažuje především kombinace letadla a vlaku nebo autobusu a dále varianta automobil a vlak. Možnost pouze letadlo označilo 18 % respondentů, vlak 16 % a autobus 7 % zahraničních studentů. Varianty motocykl, loď a autostop uvedené v dotazníkovém šetření nevyužil žádný z respondentů.
Graf 4 Jaký dopravní prostředek jste použil/a na cestu do Slovinska?
Zdroj: Vlastní úprava
37
5.
Jaký dopravní prostředek jste nejvíce využíval/a na výlety, pokud nějaké
proběhly, po Slovinsku? Cestování po Slovinsku a objevovat jeho krásy si nenechá téměř nikdo ujít. Proto mě v této otázce zajímalo, jaký byl nejvíce využívaný dopravní prostředek na výlety uskutečněné během pobytu v této zemi. Předchozí otázka (otázka č. 4) zjistila, že nejběžnějším prostředkem pro dopravu do Slovinska je osobní automobil. Dalo se tedy očekávat, že osobní automobil zaujme i v této otázce první pozici. Celkem 37 % dotazovaných zvolilo tuto možnost. 32 % respondentů si automobil pronajalo z některé autopůjčovny. Třetí místo obsadila varianta místní autobus se 14 %. Shodně, a to pouze 4 % dotazovaných, uvedla možnosti pronajatý autobus, bicykl, autostop a provádění výletů pěšky. Loď nepatřila k nejvíce využívaným dopravním prostředkům k výletům, nebyla nikým z dotazovaných zvolena.
Graf 5 Jaký dopravní prostředek jste nejvíce využíval/a na výlety, pokud nějaké proběhly, po Slovinsku?
Zdroj: Vlastní úprava
38
6.
Kde jste byl/a ubytován/a během pobytu?
Účelem této otázky bylo zjistit, kde zahraniční studenti byli ubytováni během svého pobytu ve Slovinské republice. Následující graf č. 6 poukazuje na fakt, že 77 % ze všech dotazovaných využilo příležitosti ubytovat se na studentské koleji. Ubytování na koleji zajišťuje zahraniční škola a tato varianta vyjde pro studenty jako jedna z nejlevnějších možností. Pouze 6 % označilo odpověď ubytovna (v anglickém jazyce hostel). Hostel je v podstatě označení pro studentskou kolej, která může disponovat více lůžky na pokojích. Proto někteří z dotazovaných zvolili i tuto možnost ubytování. Celkem tedy 83 % dalo přednost ubytování vhodného pro studenty. Naopak vlastní ubytování si našlo 17 % respondentů a vybralo možnost: ubytování v soukromí. Žádný respondent nezvolil variantu hotel. Ubytování v hotelu odpovídá vysoké ceně, což není pro studenty přijatelné. Kemp a bydlení u známých také nebylo označeno.
Graf 6 Kde jste by/a ubytován/a během pobytu?
Zdroj: Vlastní úprava
39
7.
Kde jste se stravoval/a během pobytu?
Stravování je součástí běžného života každého z nás. Jaký postoj má mladší generace na možnosti stravovat se v jiné zemi? Přikloní se více ke stanovisku „nechám se obsloužit v restauraci“ nebo „uvařím si sám“? Na tyto dotazy se zaměřuje otázka číslo 7, kde měli respondenti na výběr z následujících: restaurace, fast food a vařil/a jsem si sám / sama.
Pro některé může být překvapující výsledek, který zachycuje následující graf č. 7. Variantu restaurace zvolila většina, a to 71 % respondentů, fast food označilo 6 % a vařil/a jsem si sám / sama 23 %. To, že byla restaurace označena studenty jako nejvíce využívané stravovací zařízení, má jednoduché vysvětlení. Ve Slovinsku je zaveden výborný systém stravování pro všechny studenty. Díky němu mají studenti v téměř každé restauraci tříchodové menu za poloviční cenu. Proto je výhodnější i oblíbenější tato varianta, než si vařit sám na koleji.
Graf 7 Kde jste se stravoval/a během pobytu?
Zdroj: Vlastní úprava
40
8.
Pokud byste měl/a srovnat ceny ve Slovinsku a Vaší zemi, jsou srovnatelné?
V osmé otázce měli respondenti porovnat ceny v zemi, kde byli na studijním programu Erasmus, tedy ve Slovinsku, a v jejich rodné zemi. Otázka obsahovala pět kategorií: vstupy do turistických atrakcí, zábava, doprava, ubytování, stravování. Na první pohled z grafu č. 8 vidíme, že mezi nejčastějšími odpovědi v téměř každé kategorii kromě stravování byly možnosti docela podobné následované docela různé a naopak. Tyto výsledky nám zcela neukážou, jestli jsou ceny v jednotlivých zemích více rozdílné či méně.
Graf 8 Pokud byste měl/a srovnat ceny ve Slovinsku a Vaší zemi, jsou srovnatelné?
Zdroj: Vlastní úprava
Vstupy do turistických atrakcí Podle názoru studentů ceny v této kategorii jsou docela podobné i v jejich zemi. Tuto variantu vybralo přes 40 % respondentů. Naopak 35 % studentů se přiklonilo ke stanovisku, že jsou ceny v porovnání s jejich zemí docela různé. 8 % dotazovaných shodně označilo možnosti velmi různé a nevím. K variantě velmi podobné se hlásí 5 % studentů.
41
Zábava 45 % respondentů odpovědělo, že za zábavu utratí podobné množství peněz jak ve Slovinsku, tak v jejich zemi. O pět procent méně studentů (40 %) je opačného názoru a označilo variantu, že ceny jsou docela různé, jedná-li se o vynaložení peněz za zábavu. Varianty velmi různé, velmi podobné a nevím zvolilo totožně 5 % respondentů.
Doprava Podle grafu č. 8 zde poprvé můžeme vidět, že 45 % studentů zastává názor, že ceny za dopravní služby jsou docela různé ve Slovinsku a v jejich vlastní zemi. 40 % respondentů si však myslí, že za dopravu zaplatí docela podobné množství peněz. K variantě velmi různé se přiklonilo 8 % dotazovaných, velmi podobné označilo 5 % zahraničních studentů a pouze 2 % respondentů se nedokázalo jasně vyjádřit.
Ubytování Téměř polovina všech respondentů zaplatí za ubytování rozdílné ceny v porovnání Slovinsko – jiná evropská země. Variantu docela různé označilo 48 % zahraničních studentů. 33 % respondentů odpovědělo, že ceny ubytovacích služeb jsou docela podobné jak v jejich zemi, tak i ve Slovinské republice. Téměř shodně byly označeny možnosti velmi různé a velmi podobné.
Stravování Z výše uvedeného grafu č. 8 je patrné, že zde dominuje možnost docela podobné, kterou uvedla více než polovina všech dotazovaných u této kategorie. Docela různé označilo „pouze“ 25 % respondentů, možnost velmi podobné vybralo 10 % dotazovaných. 8 % studentů se nejednoznačně vyjádřilo k této otázce a 5 % studentů zvolilo variantu velmi různé. V tomto případě můžeme získat jasnější představy o cenách v ostatních zemí a ve Slovinsku, než tomu bylo v předchozích kategoriích. Za stravování totiž vynaloží srovnatelné množství peněz v porovnávaných zemích.
42
9.
Jaké z následujících outdoorových aktivit jste vykonával/a během Vaší
návštěvy ve Slovinsku? I během studijního pobytu ve Slovinsku má každý zahraniční student dostatek volného času. Jak ho stráví a jaké sportovní aktivity chce provozovat, záleží pouze na něm. Slovinsko a obzvlášť přímořská města jako Portorož a Koper nabízí opravdu mnoho vyžití. V deváté otázce si respondenti mohli vybrat ze 14 uvedených aktivit, které nejčastěji zaplňovaly jejich volný čas. U této otázky bylo možné si zvolit jednu, nebo všechny odpovědi. Z přehledného grafu č. 9 vidíme, že na první pozici se umístilo plavání, které označilo 25 % respondentů. Druhou pozici obsadila pěší túra s 21 %. Cykloturistika, kterou zvolilo 13 % studentů, zaujala třetí místo. Poté následovaly aktivity jako túra po jeskyních, rybaření, rafting, lezení po skalách a dokonce i lyžování a běžky. Dotazovaní mohli napsat jinou aktivitu, která zde nebyla uvedena. Variantu „jiné“ využili 2 % respondentů a jejich nejčastější odpověď byl plážový volejbal. Slovinsko patří k zemi, která nabízí pro své návštěvníky nejenom moře, ale i hory, jezera a překrásné jeskyně. Sportovní aktivity, typické pro tuto zemi, se tak podle předpokladu objevily na prvních pozicích a byly opakovaně respondenty uvedeny.
Graf 9 Jaké z následujících outdoorových aktivit jste vykonával/a během Vaší návštěvy ve Slovinsku?
Zdroj: Vlastní úprava
43
10. Podle Vašeho názoru, která z následujících možností je pro rozvoj CR ve Slovinsku nejvíce dominantní a přínosná? Turismus je velmi důležitý v této zemi. Proto se v desáté otázce zaměřuji na to, co nejvíce přispívá k rozvoji cestovního ruchu ve Slovinsku. Na grafu č. 10 můžeme vidět, že výsledky na prvních dvou pozicích jsou téměř vyrovnané. 31 % dotazovaných považuje za největší přínos pro cestovní ruch Slovinska Jezera a jeskyně. O jedno procento méně respondentů (30 %) se přiklonilo spíše k variantě Alpy. K možnosti Středozemní moře se hlásí 19 % dotazovaných. Slovinsku náleží pouze část Jaderského moře a podle výsledků můžeme usoudit, že pro respondenty není rozhodně moře až tak dominantní v této zemi. I přesto, že Slovinsko patří k vinařským oblastem, varianta Tradice vinařství byla označena pouze 8 % dotazovaných. Varianty Lázeňství a Kulturní historie obsadily v dotazníkovém šetření dvě poslední místa.
Graf 10 Podle Vašeho názoru, která z následujících možností je pro rozvoj CR ve Slovinsku nejvíce dominantní a přínosná?
Zdroj: Vlastní úprava
44
11. Na základě Vašich zkušeností, můžete říct, že Slovinsko je atraktivní destinací pro turisty? Záměrem této otázky bylo zjistit, zda Slovinsko je lákavou turistickou destinací. Graf č. 11 poukazuje jasně na to, že respondenti odpověděli na tuto otázku jenom kladně. Zcela kladné stanovisko ano, označilo 81 %. Spíše ano zvolil zbytek respondentů (19 %). Slovinsko je turisty oblíbenou zemí a tento výsledek tomu odpovídá. Žádný z respondentů nevyjádřil negativní či nejednoznačné stanovisko.
Graf 11 Na základě Vašich zkušeností, můžete říci, že Slovinsko je atraktivní destinací pro turisty?
Zdroj: Vlastní úprava
45
12. Níže jsou uvedená tvrzení. U každé vyberte jednu variantu, jak moc souhlasíte či nesouhlasíte s daným tvrzením (1-souhlasím, 2-spíše souhlasím, 3-nevím, 4-spíše nesouhlasím, 5-nesouhlasím). Tato otázka č. 12 je velmi obsáhlá. Obsahuje 13 tvrzení a u každého si respondenti měli vybrat možnost, která se podle jejich názoru nejvíce ztotožňuje s daným výrokem.
Graf 12 Níže jsou uvedená tvrzení.
S prvním tvrzením Slovinsko je vinařskou oblastí a vinařství je zde velmi populární polovina respondentů spíše souhlasí, zcela souhlasí 30 % studentů. Neurčitý názor mělo 15 % dotazovaných a spíše nesouhlasilo s tímto tvrzením pouze 5 % respondentů. Lázeňský CR je velice proslulý ve Slovinsku - s tímto výrokem spíše souhlasilo 48 % respondentů. Druhá nejčastější odpověď s 33 % byla nevím, kdy respondenti nedokázali jasně vyjádřit svůj názor. S výrokem souhlasilo 15 % dotazovaných, spíše nesouhlasilo jen 5 %. Třetí tvrzení Slovinsko nabízí opravdu mnoho přírodních krás bylo respondenty označeno pouze kladně. 80 % ze všech dotazovaných zcela souhlasilo, 20 % poté spíše souhlasilo s tímto tvrzením. 78 % studentů se s místními obyvateli dorozumělo bez jakýchkoliv problémů, a proto u výroku Žádná jazyková bariéra mezi mnou a místními nebyla, všichni umí anglicky byly nejvíce označeny možnosti, spíše souhlasím (51 %) a souhlasím (27 %). Opačného názoru, spíše nesouhlasím, označilo
46
15 % studentů, 8 % se nevyjádřilo jednoznačně. Jelikož většina evropských států včetně Slovinska, zavedla měnu euro, u tvrzení Platit v eurech mi nedělalo sebemenší problém dominují kladná stanoviska (souhlasím a spíše souhlasím). Ta byla označena 86 % respondenty. Pouhých 5 % studentů spíše nesouhlasilo a lze se domnívat, že takto odpověděli studenti pocházející ze států, které zatím nepřijaly euro. Výměna peněz jim mohla způsobit drobné problémy. Slovinsko je bezpečná země – s tímto tvrzením téměř všichni dotazovaní (celkem 87 %) souhlasili. Zbývajících 13 % respondentů se nedokázalo jasně vyjádřit. Výsledky dalšího tvrzení V přístavních městech je horší dostupnost pro koupání jsou prakticky vyrovnané. Převažují však odpovědi, že studenti si jsou vědomi špatných podmínek pro koupání v přístavních městech Portorož a Koper. Kladně označilo tento výrok 53 % respondentů (spíše souhlasím, souhlasím). Naopak negativní stanovisko zaujalo 25 % studentů (spíše nesouhlasím, nesouhlasím). Možnost nevím označilo 23 % dotazovaných. Z grafu č. 7 vyplynulo, že se zahraniční studenti nejvíce stravovali v restauracích. Proto na výrok Široká dostupnost stravovacích zařízení opět respondenti reagovali kladně. Spíše souhlasilo 48 %, zcela souhlasilo 25 % studentů. Variantu nevím označilo 14 %, spíše nesouhlasím 13 % dotazovaných. Zahraniční studenti se měli také vyjádřit, jak moc souhlasí či nesouhlasí, s větou Místní obyvatelé jsou přátelští a ochotni pomoci. I zde převažoval více souhlasný názor. Zcela kladný postoj zaujalo 51 % respondentů, spíše souhlasilo 39 %. Záporně (spíše nesouhlasím) se vyjádřilo 5 % studentů. Stejné procento tázaných na tento výrok nejednoznačně odpovědělo. V tvrzení Ceny jsou příliš vysoké podle grafu č. 12 se poprvé setkáváme s převažujícím nesouhlasným výsledkem. S tímto výrokem spíše nesouhlasí 45 %, zcela nesouhlasí 8 % respondentů. Naopak spíše se k tvrzení přiklání 35 % a jasně souhlasí pouhá 3 % dotazovaných. Zbylých 10 % studentů nemělo žádný názor. Předposlední výrok Veřejné dopravní prostředky jsou v dobrém stavu a jezdí pravidelně byl označen 55 % respondenty, jako spíše souhlasím. 13 % jednoznačně souhlasilo. Spíše nesouhlasilo 23 % tázaných. Nejasný názor ztotožňuje 10 % studentů. Zda je jednoduché se dostat do Slovinska, nám nastíní výsledky posledního výroku Dopravit se do Slovinska je snadné, graf č. 12. Více jak polovina všech dotazovaných (68 %) označila odpověď souhlasím a spíše souhlasím. Negativní názor mělo 28 % (spíše nesouhlasím, nesouhlasím). Pouhých 5 % studentů zodpovědělo nevím.
47
13. Z následujících možností vyberte max. 3 nejlepší přírodní atrakce Slovinska. Cílem této otázky bylo určit, jaké přírodní atraktivity jsou pro respondenty nejvíce zajímavé a lákavé. Na výběr bylo 7 slovinských turistických atraktivit a poslední možnost obsahovala otevřenou otázku, kde mohla být zapsána jiná přírodní zajímavost. Nikdo z dotazovaných však tuto možnost nevyužil a nevyplnil. Nejatraktivnější z hlediska přírodních zajímavostí se stalo jezero Bled s 24 %, druhé místo obsadil Triglavský národní park s 21 % a na třetím místě se objevila nejnavštěvovanější jeskyně Postojna s 17 %. Dále se umístily Škocjanské jeskyně, jezero Bohinj a řeka Soča. Nejmenší atraktivitu u dotazovaných zaujaly na posledním místě se 3 % solné pánve Sečovlje.
Graf 13 Z následujících možností vyberte max. 3 nejlepší přírodní atrakce Slovinska
Zdroj: Vlastní úprava
48
14. Z následujících možností vyberte max. 3 nejlepší kulturní a historické atrakce Slovinska. Otázka číslo 14 je podobná otázce předchozí. Na rozdíl od otázky č. 13 se zde zajímám, jaké jsou nejoblíbenější kulturní a historické atrakce Slovinska. Respondenti vybírali z 11 možných odpovědí. Nejvíce, a to 28 % dotazovaných, označilo město Piran jako nejzajímavější slovinskou kulturně-historickou památku. Následovalo hlavní město Ljubljana s 26 %. Třetí pozici obsadilo město Koper s 10 %. Dále se v dotazníkovém šetření na dalších pozicích objevily pamětihodnosti jako Predjamský hrad, města Maribor a Izola, slavný hřebčín Lipica a hradní muzeum v Bledu. Naopak nejméně oblíbené mezi respondenty bylo městské muzeum v Kobaridu, regionální muzeum ve městě Ptuj a hrad Socerb, které označila pouhá 2 % dotazovaných.
Graf 14 Z následujících možností vyberte max. 3 nejlepší kulturní a historické atrakce Slovinska
Zdroj: Vlastní úprava
49
15. Viděl/a jste nějaký druh propagace o Slovinsku? Správně a viditelně propagovat svoji zemi je první krok k úspěchu a rozvíjení turismu. Tato otázka je zaměřena na to, zda studenti měli nějaké povědomí o Slovinsku jako o zemi, ve které stráví následující semestr. Jak dopadly výsledky tohoto dotazu? Graf č. 15 poukazuje na to, že 80 % respondentů již vidělo nějakou propagační formu o zemi Slovinsko. Pouhých 20 % ze všech dotazovaných se s žádnou reklamou nesetkalo.
Graf 15 Viděl/a jste nějaký druh propagace o Slovinsku?
Zdroj: Vlastní úprava
50
16. Jaký druh propagace jste viděl/a? Jestliže někdo z respondentů odpověděl v předchozí otázce, že se již setkal s nějakou formou propagace o Slovinsku, pak v této 16. otázce měl dále na výběr konkrétní propagační metodu. Dotazovaní se nejvíce o Slovinsku dozvěděli na veletrhu cestovního ruchu, tuto možnost zvolilo 24 % respondentů. Každoročně v prvních dnech studia mají zahraniční studenti v rámci Erasmus programu možnost navštívit mezinárodní veletrh cestovního ruchu, kde mohou zjistit více informací o dané zemi. Těsně na druhé pozici byl označen internet a to s 23 %. 21 % dotazovaných se dozvědělo o Slovinsku z letáků a různých průvodců. Reklama v časopisech a novinách oslovila 14 % respondentů. Ústní reklama je velmi důležitá a může pozitivně nebo naopak negativně ovlivnit názory jednotlivců. Z grafu č. 16 vidíme, že tuto variantu zvolilo 8 % respondentů. Také billboardy a reklamy v rádiu či televizi mohou být druhem propagace. Průzkum však ukázal, že tyto dvě naposledy zmiňované formy nejsou příliš obvyklé. Billboardy označilo pouze 6 % zahraničních studentů, reklamu v rádiu nebo televizi 4 % ze všech dotazovaných.
Graf 16 Jaký druh propagace jste viděl/a?
Zdroj: Vlastní úprava
51
17. Navštívíte v budoucnu znovu Slovinsko? Zaujala země Slovinsko zahraniční studenty natolik, že uvažují o další návštěvě této destinace? Na odpověď je zaměřena právě otázka č. 17. Podle následujícího grafu (graf č. 17) lze jasně vyčíst, že přes 90 % studentů má velký zájem Slovinsko znovu navštívit. Variantu ano označilo 72 %, spíše ano 20 % respondentů. Pouze 8 % dotazovaných na otázku jednoznačně neodpovědělo. Negativně se nevyjádřil nikdo z dotazovaných.
Graf 17 Navštívíte v budoucnu znovu Slovinsko?
Zdroj: Vlastní úprava
52
18. Doporučil/a byste návštěvu Slovinska svým známým, přátelům? Podobná je i následující otázka. Cílem bylo zjistit, zda by studenti doporučili návštěvu Slovinska svým nejbližším přátelům a známým. Zde převažuje jednoznačná odpověď, kterou vykazuje graf č. 18. Možnost ano zvolilo 86 % dotazovaných, 14 % studentů se přiklonilo k variantě spíše ano. Žádné negativní či nerozhodné stanovisko nebylo označeno.
Graf 18 Doporučil/a byste návštěvu Slovinska svým známým, přátelům?
Zdroj: Vlastní úprava
53
19. Pokud byste měl/a šanci přispět ke zlepšení CR ve Slovinsku, chtěl/a byste něco měnit? Tato otázka byla do výzkumu zařazena proto, aby bylo odhaleno, co je možné změnit v rámci cestovního ruchu a získat tak spokojenější turisty a návštěvníky této země. V případě, že by výsledky tohoto dotazu byly zrealizovány, mohly by tak mít do budoucna důležitý význam pro rozvoj turismu v této zemi. Jak se však můžeme dočíst z grafu č. 19, skoro 3/4 dotazovaných měly nejasné stanovisko nebo by nechtěly nic měnit. Pouhých 16 % zahraničních studentů by rádo něco změnilo.
Graf 19 Pokud byste měl/a šanci přispět ke zlepšení CR ve Slovinsku, chtěl/a byste něco měnit?
Zdroj: Vlastní úprava
Při zvolení varianty ano, měl každý možnost napsat, co by se podle jeho názoru mělo vylepšit. Odpovědi byly různé, avšak nejčastěji se objevilo: nižší ceny za služby a lepší kvalita veřejných dopravních prostředků. Také se některým studentům nelíbilo chování místních obyvatel a jejich horší jazyková úroveň. Vyskytla se zde i odpověď zlepšení stavu místních pláží a zrušení placení poplatku za pobyt na pláži před hotely v Portoroži. Poslední zajímavá připomínka se týkala nedostatečného poskytování informací a špatný informační systém pro turisty na určitých místech, např. jak se dostat z letiště do cílového místa pobytu.
54
20. Jak byste zhodnotil/a Slovinsko jako turistickou destinaci z hlediska aktivní dovolené? Ve Slovinsku se dá provozovat mnoho sportů a aktivně si svůj pobyt zde zpříjemnit. Mají ovšem zahraniční studenti na toto tvrzení stejný názor? Výsledky vidíme na následujícím grafu č. 20. Jako výbornou destinaci z hlediska aktivní dovolené zvolilo 22 % respondentů. Pro 66 % dotazovaných je Slovinsko velmi dobrou zemí pro aktivní dovolenou. Možnost dobrá zvolilo 12 % studentů. Nikdo z respondentů nezaujal negativní hledisko.
Graf 20 Jak byste zhodnotil/a Slovinsko jako turistickou destinaci z hlediska aktivní dovolené?
Zdroj: Vlastní úprava
55
21. Jak byste zhodnotil/a Slovinsko jako turistickou destinaci z hlediska poznávání přírodních a kulturních pamětihodností? Poslední otázka dotazníkového průzkumu se podobá té předcházející. V této 21. otázce mě zajímal názor studentů, jak by zhodnotili Slovinsko z hlediska objevování přírodních a kulturních zajímavostí. Ani u této otázky se nesetkáme s negativním stanoviskem. Možnost velmi dobrá označilo 49 % studentů, k výborné destinaci se přiklání 38 % respondentů a variantu dobrá odpovědělo 13 % dotazovaných.
Graf 21 Jak byste zhodnotil/a Slovinsko jako turistickou destinaci z hlediska poznávání přírodních a kulturních pamětihodností?
Zdroj: Vlastní úprava
ÚDAJE O RESPONDENTECH Dotazníkového průzkumu se zúčastnili respondenti z patnácti různých evropských zemí. Zahraniční studenti, kteří odpovídali na otázky v dotazníku, pocházeli z těchto zemí: Česká republika, Černá Hora, Finsko, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Severní Irsko, Slovenská republika, Španělsko, Švédsko a Velká Británie.
56
Po vyhodnocení všech vyplněných dotazníků bylo zjištěno, že studijní program Erasmus ve Slovinsku absolvovaly převážně studentky. Z následující tabulky č. 1 můžeme vyčíst, že se průzkumu zúčastnilo 68 % žen a 32 % mužů. Z celkového počtu všech dotazovaných do Slovinska zavítali na studijní program Erasmus nejvíce studenti z České republiky a Polska. Otázku ohledně věku jsem nezařadila, jelikož všichni respondenti patří do věkové skupiny – studenti (do 26 let).
Tabulka 1 Údaje o respondentech
ZEMĚ
POHLAVÍ
Česká republika 12 %
Černá Hora 3 %
Finsko 5 %
Chorvatsko 6 %
Itálie 8 %
Maďarsko 5 %
Německo 6 %
Polsko 11 %
Portugalsko 8 %
Rakousko 5 %
Severní Irsko 4 %
Slovenská republika 7 %
Španělsko 6 %
Švédsko 7 %
Velká Británie 7 %
Ženy 68 %
Muži 32 %
Zdroj: Vlastní úprava
57
5 Celkové shrnutí výsledků dotazníkového šetření Hlavním cílem praktického výzkumu, který je součástí bakalářské práce, bylo zjistit, jaké názory mají zahraniční studenti na cestovní ruch ve Slovinsku. Výzkumu se zúčastnili studenti, kteří absolvovali Erasmus program na zahraničních univerzitách v Portoroži a Koperu za období dvou let. Po vyhodnocení všech 21 otázek, který dotazník obsahoval, jsem získala následující výsledky. Důvody, proč si zahraniční studenti ke studiu zvolili právě zemi Slovinsko, byla především touha poznat novou zemi a dále skutečnost, že jim jejich univerzita umožnila studium na jiné zahraniční škole. Díky Erasmus programu navštívilo tak Slovinsko poprvé více jak 60 % respondentů a téměř všichni zde pobývali déle než 3 měsíce. Pro dopravu do Slovinska respondenti nejčastěji zvolili osobní automobil, který jim také posloužil pro různé výlety po této zemi. Přes 80 % studentů využilo možnosti se ubytovat v hostelech či na studentských kolejích, jež zajišťuje zahraniční univerzita. Pro všechny studenty nejenom slovinské, ale také zahraniční, je ve Slovinsku zaveden výhodný systém stravování skoro v každé restauraci. Na základě tohoto systému získávají studenti až tříchodové menu za poloviční cenu. Z výsledků dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 71 % zahraničních studentů využívalo tohoto systému a stravovalo se v restauracích. O Slovinsku již někdy slyšelo a určitou formu propagace vidělo 80 % respondentů. Nejvíce poznatků o zemi však studenti získali na veletrhu cestovního ruchu, který byl uskutečněn pro všechny zájemce zahraniční univerzitou. Další nejčastější propagační metodou byl internet a různé letáčky a průvodci Slovinskem. Otázka, zda jsou ceny ve Slovinsku v jednotlivých kategoriích (stravování, ubytování, doprava, zábava, vstupy do turistických atrakcí) srovnatelné s cenami v rodné zemi jednotlivých studentů, přinesla celkem rozporuplné názory. Převažovaly nejčastěji odpovědi docela různé a docela podobné. Pouze kategorie „stravování“ zaznamenala v podstatě jednoznačný výsledek a varianta docela podobné byla označena více jak polovinou všech respondentů. Slovinsko je země proslulá tím, že Alpy zde zaujímají velkou část rozlohy. Ale také této zemi náleží část Jaderského moře. Z výzkumu proto jasně vzešlo, že mezi nejoblíbenější aktivity, kterých se studenti zde účastnili, patřilo plavání, pěší túra v horských 58
oblastech, cykloturistika a v neposlední řadě túry po zajímavých jeskyních. Všichni studenti považují Slovinsko za atraktivní zemi (81 % zvolilo variantu ano, 19 % spíše ano). Z výsledků výzkumu rovněž vyplynulo, že největší přínos pro cestovní ruch představují především jezera a jeskyně následované Alpami. Téměř všichni respondenti měli kladný názor na cestovní ruch ve Slovinsku. Podle jednotlivých tvrzení, která se objevila v dotazníkovém šetření, patří Slovinsko k bezpečným zemím a dopravit se tam není příliš obtížné. Místní obyvatelé jsou přátelští a žádná jazyková bariéra nebyla studenty zaznamenána. Více než polovina všech respondentů nesouhlasila s výrokem, že ceny ve Slovinsku jsou příliš vysoké. Široká dostupnost stravovacích zařízení patřila k tvrzení, se kterým respondenti v zásadě souhlasili. Přístup pro koupání v přímořských městech je podle názorů většiny studentů nedostačující. Slovinsko bylo označeno jako významná vinařská destinace. Je také proslulé lázeňským cestovním ruchem a nabízí mnoho přírodních atraktivit. Mezi tři nejzajímavější přírodní atraktivity patří: jezero Bled, Triglavský národní park a jeskyně Postojna. Ke třem nejlepším kulturně-historickým pamětihodnostem Slovinska se řadí město Piran, hlavní město Ljubljana a přístavní městečko Koper. V dotazníku se objevila rovněž otázka, pokud by měli studenti možnost přispět ke zlepšení slovinského cestovního ruchu, zda by ji využili či nikoliv. Přes 80 % respondentů by nic neměnilo nebo nemělo žádný názor. Pouze 16 % zahraničních studentů by rádo změnilo dosavadní cestovní ruch. Hlavními návrhy změny byly především: snížení cen za služby, lepší stav pláží, zrušení placení poplatků za pobyt na plážích v Portoroži a kvalitnější informační systém pro turisty. Více jak polovina ze všech dotazovaných považuje Slovinsko za velmi dobrou destinaci z hlediska aktivní dovolené, ale i z hlediska poznávání přírodních a kulturních památek. Většina zahraničních studentů by doporučila návštěvu této země ostatním známým, příbuzným a přátelům. A v budoucnu se dotazovaní hodlají do Slovinska opět vrátit.
59
6 Návrhy na možná zlepšení CR ve Slovinsku Bakalářská práce se zabývá cestovním ruchem ve Slovinsku. Hlavním záměrem bylo především vyhodnotit cestovní ruch na základě názorů zahraničních studentů, kteří zde absolvovali studijní program Erasmus. Podle výsledků dotazníkového šetření je Slovinsko považováno za velmi atraktivní destinaci. Svého věhlasu získává díky potenciálu, který je dán především výskytem velkého množství přírodních i kulturněhistorických pamětihodností. První problém, který by mohl ohrožovat slovinský cestovní ruch, je špatná kvalita pláží v turisticky nejnavštěvovanějších městech jako jsou Portorož, Piran a Koper. Pokud se budete chtít vykoupat, a tedy i strávit nějaký čas na pláži v období letní sezony, pak pláže před hotely jsou pro vás prakticky nedostupné. Používat pláže mohou pouze hoteloví hosté, ostatní musí zaplatit ne malý poplatek za jejich užití. Navíc nedisponují tak kvalitními podmínkami, aby bylo nutné vybírat vysoký poplatek. Slovinské pobřeží je kamenité. Pro vstup do moře jsou vhodné pouze schůdky, které ovšem na některých místech chybí. Samozřejmě se zde najdou pláže, které jsou zdarma, ale nacházejí se několik kilometrů daleko od hlavního centra. Velkým problémem je také četný výskyt medúz. Řešením je tedy navrhnout určitý projekt na přestavbu pláží, lepší přístup do moře a celkovou úpravu pobřeží. Financování takového projektu není levnou záležitostí, proto by se do něj mohly zapojit místní podniky. Dobré by bylo také získat možnou finanční podporu na podporu rozvoje cestovního ruchu od Evropské unie. Z výzkumu jsem rovněž získala informace o oblíbenosti slovinských atraktivit. Méně navštěvované
přírodní
a
kulturně-historické
zajímavosti
by
se
měly
stát
vyhledávanějším cílem turistů, což by se přispělo k jejich větší popularitě. Nejméně turisticky navštěvované přírodní atraktivity se podle názorů zahraničních studentů staly solné pánve Sečovlje následované řekou Soča. Mezi méně oblíbenými kulturněhistorickými atrakcemi se vyskytlo muzeum v Kobaridu, regionální muzeum ve městě Ptuj a hrad Socerb. Osobně jsem se divila, jak právě tyto památky zaujaly v dotazníkovém šetření poslední místa. Po chvilce přemýšlení jsem si uvědomila, že dokud jsem se nezúčastnila svého studijního pobytu ve Slovinsku, o těchto atraktivitách jsem neměla vůbec tušení. Problém je v tom, že i přesto, že jsou tyto zajímavosti velmi významné, celosvětově jsou téměř neznámé.
60
Proto by se Slovinská republika měla snažit mnohem více propagovat svoji zemi, účastnit se mezinárodních veletrhů cestovního ruchu a získat kvalitní reklamu v médiích. Cestovní kanceláře (CK) by měly vytvářet nový, pestřejší a zajímavější program pro potencionální návštěvníky této země. V programu CK by se měly objevit právě méně navštěvované památky, které tak dosáhnout většího povědomí. Bylo by dobré, aby se CK zaměřily na specifický druh cestovního ruchu. Např. jedna z nejkrásnějších slovinských řek, řeka Soča, by se jistě stala populárnější a světově známější, pokud by se prezentovala v zájezdových programech CK jako „ideální řeka pro rafting a canoeing“. Podle názorů zahraničních studentů rybaření také patří k oblíbeným činnostem v této zemi, a proto i takovéto zájezdy by se mohly nabízet jednotlivými CK. Jedna z nových forem cestovního ruchu, kulinářský turismus, přináší jedinečný a nezapomenutelný gastronomický zážitek. Slovinsko má pro realizaci kulinářského turismu ideální podmínky. Spojení výtečné slovinské kuchyně, ochutnávky těch nejlepších druhů vín s prohlídkou známých vinařských oblastí, by určitě přineslo velké možnosti pro rozvoj cestovního ruchu ve Slovinsku. Zde by mohl nastat pouze jediný problém při komunikaci s místními vinaři, kteří si jsou vědomi své nedostatečné slovní zásoby cizích jazyků. Pokud by se však našel takový průvodce, který by dokázal tlumočit ze slovinštiny do požadovaného jazyka a zároveň rozuměl vinařské problematice, jsem si jistá, že by tato nabídka oslovila velké množství turistů. Dle výsledků dotazníkového šetření dopravit se do Slovinska není příliš obtížné. Nejčastějším dopravním prostředkem je osobní automobil, následovaný letadlem. Právě letecké společnosti mají velký potenciál pro rozmach turismu v této zemi. Nízkonákladové letecké společnosti jsou v dnešní době stále více využívané a velmi oblíbené. Přesto se země Slovinsko na seznamu destinací příliš často neobjevuje, např. z České republiky zajišťují lety do Slovinské republiky za nejvýhodnějších podmínek pouze české aerolinie ČSA. Známé nízkonákladové aerolinky by mohly rozšířit svoji nabídku a poskytovat více letů do Slovinska. Letecké společnosti se tak stanou známější na trhu a Slovinsko bude proslulé jako snadno dostupná cílová destinace.
61
V dnešní době lidé najdou veškeré informace na internetu, který patří k celosvětově nejrozšířenějším médiím. Stále více používaným komunikačním kanálem se stává celá řada sociálních sítí, např. Facebook, Twitter, MySpace a další. Slovinsko by vhodného zviditelnění mohlo dosáhnout právě přes tyto sociální sítě. Velmi důležitá jsou i různá diskusní fóra na internetových serverech, která by mohla pomoci cestovnímu ruchu ve Slovinsku. Lidé by si zde předávali názory, zkušenosti a zajímavé tipy k návštěvě této země.
62
7 Shrnutí a závěry Předložená bakalářská práce s názvem „Názory zahraničních studentů na cestovní ruch ve Slovinsku“ se zaměřuje na zemi Slovinsko jako atraktivní destinaci. Slovinsko je většinou chápáno jako země tranzitní, avšak v této práci bylo poukázáno na to, že destinace má ideální podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Pyšní se především přírodními atraktivitami a kulturně-historickými pamětihodnostmi. V teoretické části bylo popsáno Slovinsko a jeho nejvýznamnější památky. V kapitole o programu Erasmus byl vyjádřen vztah Vysoké školy polytechnické Jihlava a slovinské univerzity Turistica v Portoroži. Právě osobní absolvování studia v zahraničí mi dalo hlavní impuls pro zpracování této bakalářské práce. Nejdůležitější část práce představovala praktický výzkum, který zmapoval názory zahraničních studentů na slovinský cestovní ruch. Tito studenti se zúčastnili v období dvou let studijního programu Erasmus na univerzitách ve slovinských městech Portorož a Koper. Podle výsledků dotazníkového šetření bylo zjištěno, jak cestování po Slovinsku bylo pro ně lákavé a které atraktivity se staly více anebo méně oblíbenými. Od respondentů byly také získány odpovědi, které poukazovaly na možné změny ohledně cestovního ruchu ve Slovinsku. Studenti byli především nespokojeni s plážemi a se zaplacením vysokého poplatku za jejich užití, negativní názor měli i na slovinský informační systém poskytující základní informace turistům. Vysoké ceny za služby patřily také k nespokojenému pobytu studentů ve Slovinsku. Na základě těchto připomínek byla v návrhové části představena případná řešení na zkvalitnění a zlepšení cestovního ruchu ve Slovinsku. Především šlo o zviditelnění země na různých mezinárodních veletrzích a v médiích. Slovinské památky by se tak staly celosvětově známé a mnohem více navštěvované. Cestovní kanceláře by měly nabízet program zaměřený na specifický druh cestovního ruchu, např. rybaření, rafting na řece Soča či zájezdy s vinařskou a gastronomickou tematikou. Podle mého názoru nízkonákladové letecké společnosti by velmi přispěly k propagaci Slovinska, pokud by poskytovaly více letů do této země. Domnívám se, že vytyčené cíle popsány v úvodu bakalářské práce „Názory zahraničních studentů na cestovní ruch ve Slovinsku“, se mi podařilo splnit.
63
Tuto bakalářskou práci využijí především další studenti Vysoké školy polytechnické Jihlava při rozhodování, zda se účastnit programu Erasmus a vyjet studovat do zahraničí či nikoliv. Důležitá je i z hlediska propagace studijních programů na jiných partnerských univerzitách v rámci Erasmus programu. Většího povědomí získá nejenom VŠPJ, ale také Turistica ve slovinské Portoroži. V této bakalářské práci je zpracovaná země Slovinsko, v dalších letech může být vytvořena práce o jiné zemi spolupracující s VŠPJ v rámci programu Erasmus. V této práci jsem se zaměřila především na názor zahraničních studentů, zda vnímají Slovinsko jako zemi vhodnou pro cestování a jestli je tato destinace zaujala natolik, že ji opět navštíví. Pokud bych měla šanci, na tuto práci bych v budoucnu jistě ráda navázala. Zaměřila bych se spíše na místní obyvatelstvo a podniky cestovního ruchu, na jejich pohled na turisty a na jejich snahu pozitivně rozvíjet cestovní ruch ve své zemi. Absolvování programu Erasmus fungujícího již 25 let je velkým přínosem pro každého vysokoškolského studenta. Myslím, že je velmi dobré, pokud vysoké školy jsou členy tohoto programu a snaží se získávat kontakty o další spolupráci s novými partnerskými univerzitami v rámci Evropské unie. Pokud bych měla zhodnotit Slovinsko, které jsem si vybrala pro absolvování studia, tato země mě vskutku uchvátila svými jedinečnými přírodními i kulturními památkami. Místní obyvatelé podle mého názoru byli vždy laskaví a přátelští a velmi jsem ocenila ochotu a zájem slovinských studentů i koordinátorů na univerzitě Turistica v Portoroži.
64
8 Seznam použité literatury Knižní zdroje HLADKÝ, Ladislav. Stručná historie států – Slovinsko. 1. vydání, Praha: Libri, 2010. 190 s. ISBN 978-80-7277-463-0. HORÁK, Slavomír. Geografie cestovního ruchu Evropy. 1. vydání, Pardubice: Radek Drahný, 2006. 187 s. ISBN 80-903734-1-0. HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. uprav. vydání, Praha: Idea servis, 2002. 173 s. ISBN 80-85970-36-8. KRATOCHVÍL, Petr. Autem po Evropě. 1. vydání, Praha: Computer Press, 2000. 388 s. ISBN 80-7226-304-8. LONGLEY, Norm. Slovinsko – Turistický průvodce. 1. vydání, Brno: Jota, 2005. 424 s. ISBN 80-7217-346-4. PETR, Ivo. Hory Slovinska a Chorvatska: turistika, treking, cykloturistika. 1. vydání, Ostrava: Mirago, 2000. 181 s. ISBN 80-86617-13-0. SCHETAR, Daniela., KÖTHE, Friedrich. Slovinsko: doporučené tipy, Cestovní atlas Slovinsko. 2. aktualiz. české vydání, Ostfildern: Mairdumont (Marco Polo), 2006. 128 s. ISBN 3-8297-6251-8. ŠTYRSKÝ, Jiří, ŠÍPEK, Jiří. Geografie turismu Evropy a světa s důrazem na působení genia loci a zážitkovou turistiku. 4. vydání, Hradec Králové: Gaudeamus, 2008. 215 s. ISBN 978-80-7041-442-2. Elektronické zdroje [1] Slovinsko – Wikipedie [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Slovinsko. [2]
Historie
Slovinska
[online].
[cit.
2012-02-22].
Dostupné
z WWW:
http://web.quick.cz/slovinsko/historie.htm. [3] Jugoslávie – Wikipedie. [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jugosl%C3%A1vie.
65
[4] Green Slovenia – Slovenia – Official Travel Guide [online]. [cit. 2012-02-29]. Dostupné
z WWW:
http://www.slovenia.info/en/Green-
Slovenia.htm?zelena_slovenija_v=0&lng=2. [5] EDEN – Turistické destinace nejvyšší kvality [online]. [cit. 2012-02-29]. Dostupné z WWW:
http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/eden/what-is-
eden/index_cs.htm. [6] EDEN destinacije v Sloveniji – Slovenia – Official Travel Guide [online]. [cit. 2012-02-29].
Dostupné
z WWW:
http://www.slovenia.info/si/EDEN-2011:-
Idrija.htm?eden_destinacije_v_sloveniji=0&lng=1. [7] Green models – Slovenia – Official Travel Guide [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné
z WWW:
http://www.slovenia.info/en/zeleni-
zgledi.htm?zeleni_zgledi=0&lng=2. [8] Reálie Slovinska – Pohoří [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné z WWW: http://slorealie.upce.cz/hory.html. [9]
Světadíly.cz
[online].
[cit.
2012-03-04].
Dostupné
z WWW:
http://slovinsko.svetadily.cz/za-poznanim/. [10] Slovinské Alpy – Wikipedie [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Slovinsk%C3%A9_Alpy. [11]
Světadíly.cz
[online].
[cit.
2012-03-04].
Dostupné
z WWW:
http://slovinsko.svetadily.cz/clanky/Slovinsko-malebna-Panonska-nizina. [12] Reálie Slovinska – Vodstvo [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné z WWW: http://slorealie.upce.cz/reky.html. [13] Jeskyně ve Slovinsku – Wikipedie [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jeskyn%C4%9B_ve_Slovinsku. [14] Letiště Lublaň – Wikipedie [online]. [cit. 2012-03-07].
Dostupné z WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_Lubla%C5%88. [15] 15 Slovenian natural spas – Slovenia – Official Travel Guide [online]. [cit. 201203-02]
Dostupné
z WWW:
http://www.slovenia.info/en/zdravilisce.htm?zdravilisce=0&lng=2. 66
[16] Thermal spas – Slovenia – Official Travel Guide [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné
z WWW:
http://www.slovenia.info/en/term-
kopalisce.htm?term_kopalisce=0&lng=2. [17] LifeClass Hotels & Spa, Portoroz, Slovenia [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z WWW: http://www.lifeclass.net/en/spa-wellness. [18]
O
víně
[online].
[cit.
2012-03-19].
Dostupné
z WWW:
http://www.ovine.cz/web/structure/14.html?searchString=jeruzalem%20ormo%C5%BE &searchId=195. [19] Triglavský národní park – vápencové srdce Slovinska [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z WWW: http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/evropa/slovinsko/triglavskynarodni-park/. [20] Slovinsko – Bledské jezero – průvodce na Orbion.cz [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z WWW: http://slovinsko.orbion.cz/bledske-jezero/pruvodce/. [21] Bledské jezero – Wikipedie [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bledsk%C3%A9_jezero. [22] Slovinsko – Bohinjské jezero – průvodce na Orbion.cz [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z WWW: http://slovinsko.orbion.cz/bohinjske-jezero/pruvodce/. [23] Slovinsko: Jezero Bohinj [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z WWW: http://slovinskem.cz/bohinj. [24]
Postojnska
Jama
[online].
[cit.
2012-03-21].
Dostupné
z WWW:
http://www.postojnska-jama.si/eng/obisk_postojnske_jame. [25] The Škocjan Caves, Slovenia – World Heritage [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné z WWW: http://www.park-skocjanske-jame.si/eng/caves_about.shtml. [26] Sečovlje – Wikipedie [online]. [cit. 2012-03-22].
Dostupné z WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Se%C4%8Dovlje. [27] Maribor – Wikipedie [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Maribor.
67
[28] Lipica 1580 – About Lipica [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné z WWW: http://www.lipica.org/en/about-us. [29]
Izola
–
Wikipedie
[online].
[cit.
2012-03-26].
Dostupné
z WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Izola. [30] Program Erasmus – Wikipedie [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Program_Erasmus. [31] Výběrové řízení – VŠP Jihlava [online]. [cit. 2012-04-09]. Dostupné z WWW: https://www.vspj.cz/verejnost-a-media/mezinarodni-oddeleni/vyberove-rizeni. [32]
Turistica
[online].
[cit.
2012-04-09].
Dostupné
z WWW:
http://www.turistica.si/indexEN.php?l1=1&l2=3&vsb=V_MEDNARODNO_SOD_EN. Ostatní tiskoviny, časopisy Katalog Slovenia. Slovenian Tourist Board, 2010. 37 s. Propagační leták Postojnska Jama. Postojna: Turizem KRAS, 2010. Propagační leták Portorož Piran. Tourist Board Portorož, g. i. z., 2009. Obrázky Obrázek č. 1: Dromedár.sk [online]. [cit. 2012-04-09]. Dostupné z WWW: http://dromedar.topky.sk/gl/109770/10-DOVODOV-preco-cestovat-do-Slovinska. Obrázek č. 2:
schiller-wine [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z WWW:
http://schiller-wine.blogspot.com/2011/08/lunch-with-franci-cvetko-at-his-kogl.html. Obrázek č. 3: TERRA TOUR CZ [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z WWW: http://www.terratour.cz/pozn15.htm. Obrázek č. 4: Expedice Slovinsko 2008 [online]. [cit. 2012-04-27]. Dostupné z WWW: http://www.dobryoddil.cz/expedice-slovinsko-2008. Obrázek č. 5: Soča River – Nature Parks – Slovenia – Official Travel Guide [online]. [cit. 2012-04-27]. Dostupné z WWW: http://www.slovenia.info/si/naravni-parki/RekaSo%C4%8Da.htm?naravni_parki=5225&lng=2.
68
Obrázek č. 6: African Dream [online]. [cit. 2012-04-27]. Dostupné z WWW: http://afrikandream.blogspot.com/. Obrázek č. 7: CK Valaška – Slovinsko – za krásami Slovinska [online]. [cit. 2012-0427].
Dostupné
z WWW:
http://www.ckvalaska.cz/poznavaci_zajezdy/slovinsko-
%E2%80%93-za-krasami-slovinska/.
69
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ
Seznam obrázků Obrázek 1 Mapa Slovinska ............................................................................................. 12 Obrázek 2 Slovinské vinařské regiony ............................................................................ 23 Obrázek 3 Bledské jezero ................................................................................................ 25 Obrázek 4 Predjamski Grad ........................................................................................... 79 Obrázek 5 Řeka Soča ...................................................................................................... 79 Obrázek 6 Pohled na náměstí v městě Piran .................................................................. 80 Obrázek 7 Přímořské město Portorož ............................................................................. 80
Seznam tabulek Tabulka 1 Údaje o respondentech .................................................................................. 57
Seznam grafů Graf 1 Byl/a jste už někdy ve Slovinsku? ........................................................................ 34 Graf 2 Jak dlouho jste pobýval/a ve Slovinsku? ............................................................. 35 Graf 3 Proč jste si zvolil/a právě destinaci Slovinsko? .................................................. 36 Graf 4 Jaký dopravní prostředek jste použil/a na cestu do Slovinska? .......................... 37 Graf 5 Jaký dopravní prostředek jste nejvíce využíval/a na výlety, pokud nějaké proběhly, po Slovinsku? .................................................................................................. 38 Graf 6 Kde jste by/a ubytován/a během pobytu? ............................................................ 39 Graf 7 Kde jste se stravoval/a během pobytu? ............................................................... 40 Graf 8 Pokud byste měl/a srovnat ceny ve Slovinsku a Vaší zemi, jsou srovnatelné?.... 41 Graf 9 Jaké z následujících outdoorových aktivit jste vykonával/a během Vaší návštěvy ve Slovinsku?................................................................................................................... 43 Graf 10 Podle Vašeho názoru, která z následujících možností je pro rozvoj CR ve Slovinsku nejvíce dominantní a přínosná? ..................................................................... 44 Graf 11 Na základě Vašich zkušeností, můžete říci, že Slovinsko je atraktivní destinací pro turisty? ...................................................................................................................... 45 Graf 12 Níže jsou uvedená tvrzení. ................................................................................. 46 70
Graf 13 Z následujících možností vyberte max. 3 nejlepší přírodní atrakce Slovinska.. 48 Graf 14 Z následujících možností vyberte max. 3 nejlepší kulturní a historické atrakce Slovinska ......................................................................................................................... 49 Graf 15 Viděl/a jste nějaký druh propagace o Slovinsku? ............................................. 50 Graf 16 Jaký druh propagace jste viděl/a? .................................................................... 51 Graf 17 Navštívíte v budoucnu znovu Slovinsko? ........................................................... 52 Graf 18 Doporučil/a byste návštěvu Slovinska svým známým, přátelům? ..................... 53 Graf 19 Pokud byste měl/a šanci přispět ke zlepšení CR ve Slovinsku, chtěl/a byste něco měnit?.............................................................................................................................. 54 Graf 20 Jak byste zhodnotil/a Slovinsko jako turistickou destinaci z hlediska aktivní dovolené? ........................................................................................................................ 55 Graf 21 Jak byste zhodnotil/a Slovinsko jako turistickou destinaci z hlediska poznávání přírodních a kulturních pamětihodností? ....................................................................... 56
71
SEZNAM ZKRATEK
CK – Cestovní kancelář CR – Cestovní ruch ČSA – České aerolinie EDEN – Evropské turistické destinace nejvyšší kvality ERASMUS – European Community Action Scheme for the Mobility of University Students EU – Evropská unie NATO – Severoatlantická aliance NATURA 2000 – Soustava chráněných území OBSE – Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OSN – Organizace spojených národů SIT – Slovinský tolar UNESCO – Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu VŠPJ – Vysoká škola polytechnická Jihlava WTO – Světová obchodní organizace
72
9 Přílohy Příloha A – Vzor české verze dotazníku Příloha B – Fotografie
73
Příloha A – Vzor české verze dotazníku Jmenuji se Renata Bažantová a jsem studentka Vysoké školy polytechnické Jihlava. V rámci své bakalářské práce provádím průzkum cestovního ruchu ve Slovinsku na základě názorů zahraničních studentů. Ráda bych Vás požádala o zodpovězení několika otázek. Průzkum je zcela anonymní. Odpovědi, se kterými se ztotožňujete, prosím barevně zvýrazněte. Vždy je možná pouze jedna odpověď, pokud není uvedeno jinak. Děkuji za Váš čas. 1.
Byl/a jste už někdy ve Slovinsku?
Ne, toto je poprvé
Ano, podruhé
Ano, potřetí a více
V případě, že ano, jaký byl důvod návštěvy________________________________? 2.
Jak dlouho jste pobýval/a ve Slovinsku?
1 měsíc
3.
2 měsíce
3 a více měsíců
Proč jste si zvolil/a právě destinaci Slovinsko? Vyberte max. 3 možnosti.
Snadná dopravní dostupnost,
Klimatické podmínky – Slovinsko nabízí nejenom moře,
země ležící v Evropě.
ale i hory.
Nachází se zde mnoho kulturních
Krásná příroda.
památek. Touha navštívit novou zemi.
Moje univerzita mi nabídla možnost studovat / pracovat zde.
Škola ve Slovinsku nabízí
Doporučení od ostatních studentů, kamarádů, rodiny.
zajímavý studijní program. Neměl/a jsem na výběr destinace,
Jiná možnost (prosím
proto Slovinsko.
uveďte)______________________________
4.
Jaký dopravní prostředek jste použil/a na cestu do Slovinska? Auto
Autobus
Vlak
Motocykl
Letadlo
Loď
Autostop
Kombinovaná doprava (jaká)____________?
74
5.
Jaký dopravní prostředek jste nejvíce využíval/a na výlety, pokud nějaké proběhly, po Slovinsku? Vlastní auto
Pronajaté auto
Místní autobus
Pronajatý autobus
Vlak
Loď
Bicykl
Pěšky
Autostop
Jiné__________?
6.
Kde jste byl/a ubytován/a během pobytu?
Hotel
7.
Studentská
Soukromý
kolej
apartmán
Kemp
U známých
Jin_____?
Kde jste se stravoval/a během pobytu?
Restaurace
8.
Ubytovna
Fast food
Vařil/a jsem si sám/sama
Jiné______________?
Pokud byste měl/a srovnat ceny ve Slovinsku a Vaší zemi, jsou srovnatelné? U každé nabídky zvolte jednu možnost.
Stravování
Ubytování
Doprava
Zábava
Vstupy turistických
Velmi podobné
Velmi podobné
Velmi podobné
Velmi podobné
do Velmi podobné
Docela podobné
Docela podobné
Docela podobné
Docela podobné
Docela podobné
Nevím
Nevím
Nevím
Nevím
Nevím
Docela
Velmi
různé
různé
Docela
Velmi
různé
různé
Docela
Velmi
různé
různé
Docela
Velmi
různé
různé
Docela
Velmi
různé
různé
atrakcí
75
9.
Jaké z následujících outdoorových aktivit jste vykonával/a během Vaší návštěvy ve Slovinsku? Možnost více odpovědí.
Lyžování
Běžky
Cykloturistika
Pěší túra
Rybaření
Rafting/
Plachtění
canoeing
Paragliding
Jezdectví
Lezení po
Potápění
Plavání
Túra po
skalách
10.
Jiné___?
jeskyních
Podle Vašeho názoru, která z následujících možností je pro rozvoj CR ve Slovinsku nejvíce dominantní a přínosná?
Středozemní moře
Alpy
Jezera a jeskyně
Tradice vinařství
Lázeňství
Kulturní historie
11.
Na základě Vašich zkušeností, můžete říct, že Slovinsko je atraktivní destinací pro turisty?
Ano
12.
Spíše ano
Nevím
Spíše ne
Ne
Níže jsou uvedená tvrzení. U každé vyberte jednu variantu, jak moc souhlasíte či nesouhlasíte s daným tvrzením (1-souhlasím, 2-spíše souhlasím, 3-nevím, 4-spíše nesouhlasím, 5-nesouhlasím).
Dopravit se do Slovinska je snadné.
1 2 3 4 5
Veřejné dopravní prostředky jsou v dobrém stavu a jezdí pravidelně.
1 2 3 4 5
Ceny jsou příliš vysoké.
1 2 3 4 5
Místní obyvatelé jsou přátelští a ochotní pomoci.
1 2 3 4 5
Široká dostupnost stravovacích zařízení.
1 2 3 4 5
V přístavních městech (Koper, Portorož,..) je horší dostupnost pro koupání.
1 2 3 4 5
Slovinsko je bezpečná země.
1 2 3 4 5
76
Platit v eurech mi nedělalo sebemenší problém.
1 2 3 4 5
Žádná jazyková bariéra mezi mnou a místními nebyla, všichni umí anglicky. 1 2 3 4 5 Slovinsko nabízí opravdu mnoho přírodních krás.
1 2 3 4 5
Lázeňský CR je velice proslulý ve Slovinsku.
1 2 3 4 5
Slovinsko je vinařskou oblastí a vinařství je zde velmi populární.
1 2 3 4 5
13.
Z následujících možností vyberte max. 3 nejlepší přírodní atrakce Slovinska.
Bled Lake
Sečovlje Salina Nature Park
Bohinj Lake
Postojna Cave
Soča River
The Škocjan Caves Regional Park
Triglav National Park
Jiné_______________________________?
14.
Z následujících možností vyberte max. 3 nejlepší kulturní a historické atrakce Slovinska.
Ljubljana
Predjama Castle
Piran
Koper
Izola
Maribor
Museum at Bled castle
Ptuj regional museum
Kobarid Museum
Socerb Castle
Lipica
Jiné_______________________________?
15.
Viděl/a jste nějaký druh propagace o Slovinsku? Ne (pokud ne, přejděte na otázku č. 17)
Ano
16.
Jaký druh propagace jste viděl/a?
Billboardy
Reklama v TV / rádiu
77
Reklama v časopisech, novinách
Internet
Stánek na veletrhu CR
Letáky, průvodci o Slovinsku
Ústní reklama
Jiné________________________________?
17.
Navštívíte v budoucnu znovu Slovinsko?
Ano
18.
Spíše ano
Spíše ne
Ne
Doporučil/a byste návštěvu Slovinska svým známým, přátelům?
Ano
19.
Nevím
Spíše ano
Nevím
Spíše ne
Ne
Pokud byste měl/a šanci přispět ke zlepšení CR ve Slovinsku, chtěl/a byste něco měnit? (např. ceny, doprava, místní obyvatelé, atraktivity,..)
Ano
Nevím, nic mě nenapadá
Ne, nechci nic měnit
V případě že ano, prosím napište, co byste změnil/a__________________________?
20.
Jak byste zhodnotil/a Slovinsko jako turistickou destinaci z hlediska aktivní dovolené?
Výborná
21.
Velmi dobrá
Dobrá
Špatná
Velmi špatná
Jak byste zhodnotil/a Slovinsko jako turistickou destinaci z hlediska poznávání přírodních a kulturních pamětihodností?
Výborná
Velmi dobrá
Dobrá
Špatná
Velmi špatná
Údaje o Vás: Z jaké země pocházíte? (prosím vyplňte)_______________________________
Pohlaví Muž
Žena
78
Příloha B – Fotografie Obrázek 4 Predjamski Grad
Zdroj: http://www.dobryoddil.cz/expedice-slovinsko-2008
Obrázek 5 Řeka Soča
Zdroj: http://www.slovenia.info/si/naravni-parki/Reka-So%C4%8Da.htm?naravni_parki=5225&lng=2
79
Obrázek 6 Pohled na náměstí v městě Piran
Zdroj: http://afrikandream.blogspot.com/
Obrázek 7 Přímořské město Portorož
Zdroj: http://www.ckvalaska.cz/poznavaci_zajezdy/slovinsko-%E2%80%93-za-krasami-slovinska/
80