MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra kinantropologie
Výuka lyţování ve Slovinsku
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
PhDr.Ladislav Bedřich, CSc.
Karin Doleţelová III. ročník APAK + ZE
Brno 2010
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s použitím uvedené literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Fakulty sportovních studií a zpřístupněna ke studijním účelům.
Datum:
Podpis:
2
Děkuji panu PhDr. Ladislavu Bedřichovi, CSc. za věnovaný čas a zapůjčenou literaturu, kterou jsem použila k vytvoření bakalářské práce.
3
Obsah: ÚVOD ……………………………………………………………………..…6 1. HISTORIE VÝVOJE LYŢAŘSKÝCH ŠKOL V EVROPĚ………….8 1.1 Norská škola……………………………………….………................8 1.2 Rakouské školy Lilienfeldská a Bilgeriho…………………………...8 1.3 Albergská škola lyžování…………………………………………….9 1.4 Školy s rotační technikou……………………………………………10 1.4.1.Francouzská rotační škola………………………………………….10 1.5 Školy s nerotační technikou…………………………………………10 1.6 Počátky lyžování ve Slovinsku……………………………………...10 2. SKI SCHOOL PROGRAM 2000+……………………………………. 12 3. ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE A METODICKÉ TIPY…………….13 3.1 Těžiště………………………………………………………………..13 3.2 Rovnováha……………………………………………………………13 3.3 Rotace………………………………………………………………...14 3.4 Načasování……………………………………………………………14 3.5 Odklon trupu od svahu………………………………………………..14 3.6 Zabodnutí hole………………………………………………………..15 3.7 Hranění………………………………………………………………..15 4. LYŢAŘSKÁ ŠKOLA PRO ZAČÁTEČNÍKY………………………….16 4.1 Základní postoj………………………………………………………...16 4.2 Plužení - Oboustranný přívrat…………………………………………17 4.3 Odšlapy………………………………………………………………..18 4.4 Oblouky v pluhu……………………………………………………….19 4.5 Základní oblouky………………………………………………………20 4.6 Dynamické oblouky……………………………………………………21 5. LYŢAŘSKÁ ŠKOLA PRO STŘEDNĚ POKROČILÉ…………………22 5.1 Carvingová technika……………………………………………………22 5.2 Přestupná technika……………………………………………………...23 6. LYŢAŘSKÁ ŠKOLA PRO POKROČILÉ………………………………25
4
6.1 Odskočná technika……………………………………………………...25 7. KOORDINAČNÍ CVÍČENÍ……………………………………………..26 7.1 Oblouk s přešlápnutím………………………………………………...26 7.2 Paralelní přestupování………………………………………………...26 7.3 Oblouk „plameňák“…………………………………………………...27 7.4 Oblouk na jedné lyži………………………………………………….28 7.5 Lyžování vzad…………………………………………………………28 7.6 Lyžování s překříženými lyžemi………………………………………28 7.7 Lyžování na vnitřní lyži………………………………………………..29 7.8 Přídavná cvičení……………………………………………………….29 7.9 Lyžování v boulích……………………………………………………29 8. EXTRÉMNÍ CARVINGOVÁ LYŢAŘSKÁ ŠKOLA………………….31 9. METODICKÉ TIPY……………………………………………………..32 10. ZÁVĚR …………………………………………………………………. .33 RESUMÉ ……………………………………………………………..……… 11. LITERATURA ………………………………………………………...
5
ÚVOD Lyžování je disciplína, která se konstantně mění. Nastoluje tak otázku, co je tou silou, která vede k těmto změnám? Je to lyžařské vybavení, jež dává lyžařům takové možnosti, nebo je to naopak, že znalosti a dovednosti lyžařů vedou kupředu vývoj nové lyžařské technologie? Lyžování je dnes daleko více než jen rekreační sport. Je to komplexní životní styl, způsob trávení volného času s rodinou, přáteli nebo kolegy. V minulosti, příliš technický a závodně orientovaný marketing způsobil to, že počet lyžařů se snížil. Lyžařský průmysl se zaměřoval především na technologický vývoj materiálů, což lyžování extrémně prodražovalo. Společnosti vyrábějící lyžařské vybavení soutěžily v tom, kdo přijde na trh s novějším, lepším, lehčím a dokonalejším materiálem. V osmdesátých letech se průměrná cena lyžařského vybavení zdvojnásobila. Faktem bylo, že se mladá generace nebyla schopná dále ztotožnit s tímto sportem a jejich zájem o lyžování poklesl. To také způsobilo, že se průměrný věk lyžařské populace zvyšoval. Diametrálně odlišný přístup prezentace lyžování byl velkým krokem ke „znovuzrození“ lyžařského průmyslu a nastaly příznivější časy. Lidé odpovědní za marketing v lyžařském průmyslu si uvědomili, proč lidé lyžují – především si chtějí užít čas strávený na sněhu a v přírodě. Lyžařské resorty zjistily, že jen perfektně upravený svah ještě neznamená více lyžařů, marketingoví pracovníci teď věděli, že získání světového šampióna samo o sobě neznamená větší zisky pro společnost. Důsledkem tohoto nového chápání lyžařského průmyslu se lyžování v posledních deseti letech změnilo. Lyže se staly snadněji ovladatelné, déle vydrží, a v neposlední řadě lépe vypadají. Vývoj lyžařského vybavení se již nezaměřuje výhradně na špičkové závodní lyžařské vybavení, ale také na lyžařské vybavení „střední cenové třídy“, nabízející zvýšenou funkčnost za rozumnou cenu. Lyžařské vybavení tzv. rekreačního lyžování dnes nabízí všechny tyto vlastnosti, lyže jsou navíc lehčí, snadněji se ovládají a jsou více univerzální. Na základě stoupajícího zájmu o lyžování stoupá také touha lidí naučit se ovládat nové techniky lyžování a carving jako takový to je podnětem pro vznik nových
6
lyžařských škol a jejich neustálá inovace ve všech alpských zemích tak jako Slovinská škola lyžování která v posledních letech prodělala velké změny a kterou bych vám ráda představila a přiblížila.
7
1. HISTORIE VÝVOJE LYŢAŘSKÝCH ŠKOL V EVROPĚ Lyžařských škol je dnes po celé Evropě spousty, ráda bych vám představila některé úplně první průkopníky a školy, které stály u zrodu novodobého lyžování. 1.1. NORSKÁ ŠKOLA První základy lyžování byly položeny v Norsku, tedy tvoří i základ pro výuku lyžování, kterou byla Norská škola založena r. 1870 v Kristianii závodním lyžařem Nordheimem a stala se předlohou pro rozvoj dalších lyžařských škol a technik. Tato škola dala vzniknout dvěma způsobům zatáčení Kristianii a Telemark. Telemark se v dnešní době zase vrátil na svahy a těší se velké oblibě širokého spektra lyžařů a tudíž se začal vyučovat v lyžařských školách jako komerční zábava lyžování. Roku 1861 byl založen nejstarší lyžařský klub Evropy Skiloberforeing, následovně pak Kristiania ski club. Hlavními prvky této školy byl vzpřímený postoj, jízda bez holí a telemarský tvar lyží – lyže dlouhé přes 220 cm, žlábek uprostřed lyže a typické vázání s volnou patkou.
Obr. 1: Norská lyže (1644) 1.2. RAKOUSKÉ ŠKOLY LILIENFELDSKÁ A BILGERIHO Zakladatelem rakouské Lilienfeldské školy byl Mahtias Zdarsky, který jako první přivezl lyže z Norska a stal se průkopníkem alpského lyžování. Své poznatky nashromáždil a prezentoval v lyžařské knize s názvem Lilienfeldská škola. Hlavními znaky této školy bylo zkrácení dlouhých severských lyží, zkrácení oblouku, snížení postoje, jízda v předklonu a přívrat v pluhu. Byl velkým
8
průkopníkem nejen v technice, ale také ve výzbroji a vázání, na které se také pokusil získat patent. Během 1.světové války se stal tvůrcem nové lyžařské školy Georg Bilgeri narozen 1873 a jako voják z povolání zavedl lyžařský výcvik do povinného vojenského výcviku. Zdokonalil techniku Lilienfeldské školy, využívá telemarku i kristianii a opíral se o prvky Norské i Alpské školy. Byl také prvním, kdo se začal zabývat vosky a mazáním.
Obr. 2: Mathias Zdarsky
1.3. ALBERGSKÁ ŠKOLA LYŽOVÁNÍ Po 1. světové válce propagoval svou školu závodník Hannes Schneider, jehož základy tvořila Zdarského a Bilgeriho škola se základním prvkem přívratné techniky, zdokonalil techniku jízdy ve sníženém postoji, zvýšil rychlost jízdy což vyvrcholilo rozvojem sjezdových disciplín a s tím související větší nároky na kvalitu vázání jehož výsledkem bylo postupné upevňování paty k vázání.
9
1.4. ŠKOLY S ROTAČNÍ TECHNIKOU Průkopníky novodobé techniky, jejíž prvky se využívali ještě dalších 20 let a tvořily dlouhou dobu základy tzv. novodobého lyžování byly právě školy s rotační technikou, kterou propagoval Toni Seellos a změnila tehdejší styl i techniku jízdy. Rotační techniky spočívají v otáčení trupu a změny ve vertikálním pohybu těla, touto technikou se také zabýval a dále zdokonalil F. Hoshek. 1.4.1. Francouzská rotační škola Rotační techniku ovládala a detailně zpracovala Francouzská škola jejíž představitelé byli E.Allais a J.Couttet, kterou také publikovali v knize Ski Francais, Grenoble 1937(lyžování, Příbramský 1999), zabývali se a propracovali zejména výuku lyžování jejíž základem bylo sesouvání, výrazný náklon dopředu což způsobovalo odlehčení patek lyží a rotace trupu. Zcela vypustili oblouky v přívratu, které nahradili odrazem z hrany jedné lyže a následným smykem. 1.5. ŠKOLY S NEROTAČNÍ TECHNIKOU Významnou školou a představitelem nahrazující nově lépe vyhovující technice jízdy, zejména v neupraveném terénu byla Rakouská škola lyžování a prof. Kreuckenhauser. Jako kritik a odpůrce rotační techniky vytvořil lépe vyhovující styl jízdy, jejími charakteristickými znaky byla úzká stopa, odklon trupu od svahu, protirotační postoj a snaha o neustálý styl lyží se sněhem při velkém rozsahu pohybu dolních končetin ve směru předozadním a bočném. 1.6. POČÁTKY LYŽOVÁNÍ VE SLOVINSKU O historii lyžování ve Slovinsku se nám moc informací nedochovalo, jediným historickým pramenem bylo čtyřsvazkové dílo Richarda z Valvasoru z r.1689 popisující první sedláky a starousedlíky, kteří sjížděli vysoko ve Slovinských horách do nížin na dlouhých „dřevách“, vyhýbající se překážkám a
10
dokonale ovládající zatáčení, kdy k udržování rovnováhy používají silné dlouhé hole, které jsi také sami vyráběli. Dodnes není známo, kdo přivedl lyžování do oblasti tehdejšího Kaňska, zda nebyly první lyže také dovezeny z Norska. Dále se žádné jiné prameny nezmiňují o počátky lyžařství ve Slovinsku, tudíž lze předpokládat, že lyžování a pozdější lyžařské školy byly ovlivňovány příchodem nových technik, stylů a lyžařského vybavení ze západní Evropy.
11
2. SKI SCHOOL PROGRAM 2000+ Ski School 2000+ nabízí nový přístup k výuce lyžování. Nejvíce přispěly k novému přístupu především nové technologie vybavení – carvingové lyže. Tyto lyže přinesly pro alpské lyžování více příležitostí a novostí, než jich bylo v předchozích padesáti letech. Nová geometrie významně ovlivnila lyžování, které vyžaduje jisté modifikace v technice lyžování a nové metody její výuky. Program 2000+ akceptuje carvinkové lyže a snaží se využít jejich výhod – těch, které těmto lyžím zajistily úspěch a ze dne na den odsunuly tradiční lyže. Program 2000+ bere v úvahu všechny charakteristiky a výhody, které carvingové lyžování nabízí. Předpokládá, že lyžař má stejný stupeň psychomotorických schopností, jako schopnosti učení a stupeň získaných dovedností je daleko vyšší při výuce techniky carvingových lyží než tradičních. Program 2000+ dovoluje lyžařům s dobře rozvinutými motorickými schopnosti naučit se lyžovat velmi rychle. Na druhou stranu, lyžaři s méně rozvinutými motorickými schopnostmi mohou zkoušet spoustu typů a cvičení, které jim pomohou při získávání patřičných dovedností. Tyto stránky přinášejí osnovy Slovinské lyžařské školy s novými poznatky, výhodami nových materiálů a zkušenostmi expertů v oboru. Program Ski School 2000+ přináší nový přístup k výuce lyžování, která bude pro každého výzvou a radostí.
12
3. ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE A METODICKÉ TYPY Tato část obsahuje informace o základní terminologii, která je nezbytná k porozumění metodologii výuky lyžařské techniky. Snažili jsme se vysvětlit termíny nejjednodušší cestou, abychom předešli nedorozumění nebo jakýmkoliv polemikam, které by mohly lyžování posunout do jiných dimenzí. Způsob vysvětlení zahrnuje nejdůležitější faktory v lyžování jinými slovy, sérii zákonitostí tělesných pohybů ke správnému a nejefektivnějšímu lyžování. Lyžování je ve skutečnosti proces efektivního využití zákonů fyziky, ne boje proti nim. 3.1.TĚŽIŠTĚ Každé tělo má těžiště, které je ve stejnou dobu startovacím bodem gravitační síly, síly která přitahuje tělo ke středu země. Základním prvkem stability lyžaře je pánev. V oblasti pánve se nachází těžiště těla, což zaručuje rovnováhu v předozadní a i bočné rovině, těžiště ale nemusí být vždy nutně situováno ve vlastním těle, to jde se nachází,záleží na tvaru těla a jeho poloze v prostoru.
3.2. ROVNOVÁHA Když je tělo v rovnovážné poloze, síly působí přes centrum hmoty a chodidla. Tento fakt je důležitý pro základní pochopení výuky techniky lyžování. Protože se lyže čím dál tím více zkracují, korelace mezi pozicí těla a rovnováhou je o to více důležitá. Velký význam při udržování rovnováhy má postoj a poloha těla, která je dána úhly v kloubech. Pro udržení rovnováhy je optimálním předpokladem základní poloha na celých plochách chodidel, středně nízký postoj a širší postavení nohou
13
3.3. ROTACE Rotace je otáčení horní poloviny těla na základě očekávané změny směru – vyvolává nový pohyb Různé síly a jejich komponenty působí při rotačním pohybu. Přirozená reakce těla se těmto rotačním pohybům brání. Odstředivá síla se snaží „vytlačit“ lyžaře z centra rotace. Společně s gravitační sílou způsobuje „odklon trupu od svahu“ v otáčivém pohybu lyžaře. Při otáčivém pohybu se tělo pohybuje podél zdánlivé osy. Délky pohybu závisí na radiu a vzdálenosti spádnice. 3.4. NAČASOVÁNÍ Načasování je dovednost lyžaře vykonat několik po sobě následujících pohybů, v definovaném čase a nejefektivnějším způsobem.
3.5. ODKLON TRUPU OD SVAHU Odklon trupu od svahu reflektuje patřičnou polohu těla při oblouku. Správný odklon trupu od svahu umožňuje lyžaři udržovat rovnováhu a je správným řešením při provedení oblouku. Odklon trupu od svahu závisí na následujících faktorech: -
Sklon svahu (strmější terén vyžaduje větší odklon)
-
rychlost (vyšší rychlost vyžaduje větší odklon)
-
poloměr oblouku (kratší radius vyžaduje větší odklon).
Odklon trupu od svahu je kombinace sklonu a zakřivení svahu. Sklon svahu – znamená samovolnou rezistenci odstředivé síly Zakřivení – znamená pohyb boků a ramen oproti přímce
14
3.6. ZABODNUTÍ HOLE Zabodnutí hole znamená počátek pohybu. Především pomáhá lyžaři udržet rovnováhu a rytmus. Hole se zabodne na stranu v rozmezí špičky a lyže a lyžařské boty a díky mechanické síle vynaložené na zapíchnutí hole je dán podnět pro výchozí změnu směru. V současné době se tento prvek používá u krátkých oblouků smýkaných(pokud tedy nejde o carvingovou techniku oblouku), který některé lyžařské školy stále vyučují včetně lyžařské školy Slovinské. 3.7. HRANĚNÍ K docílení „hranění“ musí lyžař postavit lyže na hranu, což zabraňuje smýkání a umožňuje řízení oblouku. Hranění docílíme tlakem kotníků oproti svahu.
15
4. LYŢAŘSKÁ ŠKOLA PRO ZAČÁTEČNÍKY
4.1. ZÁKLADNÍ POSTOJ Lyžař stojí vyváženě na svých lyžích v širším rozkročení (otevřený postoj). Váha je rovnoměrně rozložena na celou délku lyží. Kotníky, kolena a boky jsou fixovány a lyžař stojí v uvolněné poloze. Ruce jsou mírně vepředu, lehce od těla a přirozeně svěšené. Hole jsou podél těla, nejsou zabodnuty ve sněhu, lyžař se dívá po směru jízdy. Pomocí holí se odrazí a začne lyžovat přímo ze svahu dolů.
Terén – mírný s dlouhým dojezdem Cvičení – během sjíždění provádějte následující cvičení: -
rozvíjejte flexibilitu tím, že budete přecházet do snížené lyžařské polohy (přikrčit se)
-
jeďte s lyžemi dopředu a dozadu
-
poskakujte
-
střídavě nadzvedněte jednu lyži
-
ukročte do strany
-
v dojezdovém prostoru začněte přešlapovat do strany, abyste se obrátili směrem ke kopci
-
postupně zvyšujte rychlost
16
charakteristiky -
lyže jsou od sebe (otevřený postoj)
-
dynamické vyvažování
-
rovnoměrně rozložená váha
4.2. PLUŽENÍ - OBOUSTRANNÝ PŘÍVRAT Plužení na sněhu, se používá před zastavením. Lyžař tlačí kolena k sobě směrem dovnitř, staví lyže na vnitřní hrany a díky tomu kontroluje rychlost a může zastavit. Ruce jsou vepředu, lehce od těla a přirozeně ohnuté. Lyžařské hole jsou paralelně svěšené podél těla, nejsou zabodnuty ve sněhu,trup je ve směru jízdy. Pomocí lyžařských holí se lyžař odstrčí a sjíždí dolů.
Terén – mírný s dlouhým dojezdem Cvičení -
procvičujte plužení v terénu (sklouzávání nebo naskakovaní do této pozice)
-
sjíždějte ze svahu,přejděte do plužení a zastavte charakteristiky
-
plužení (boky, kolena a kotníky jsou mírně fixovány)
-
vrchní část těla je ve směru jízdy
17
-
dynamické vyvažování
4.3. ODŠLAPY Odšlapy se liší od plužení tím, že konce lyží jsou u sebe a špičky od sebe. Lyžař tlačí kolena od sebe, aby postavil lyže na hrany.Při přenesení váhy z jedné lyže na druhou,lyžaři umožní zatáčet. Ruce jsou vepředu, lehce od těla a přirozeně ohnuté. Lyžařské hole jsou rovnoběžně, mimo sníh, lyžař je natočen ve směru jízdy.
Terén – mírný s dlouhým dojezdem Cvičení - procvičujte odšlapy v terénu (klouzáním střídavě přenášejte váhu z jedné lyže na druhou, kolena tlačit střídavě od sebe a k sobě) - měňte směr zleva doprava a naopak tím, že přenesete váhu na jednu lyži a tlačíte kolena dopředu a k sobě (k procvičení rovnováhy a hranění) - při sjíždění ze svahu střídavě snižujte a zvyšujte těžiště v pravidelném rytmu (abyste procvičili pohyb těla) Charakteristika - odšlápnutí (boky, kolena a kotníky jsou lehce fixovány) - horní polovina těla se přizpůsobuje směru jízdy - dynamické udržování rovnováhy
¨
18
4.4. OBLOUKY V PLUHU Zaujměte postoj v pluhu a začněte sjíždět z kopce. Při přenesení váhy na vnější lyži a zároveň tlačení kolen dopředu a dovnitř, začněte zatáčet. Váha těla je na vnitřní lyži, vrchní polovina těla je ve směru jízdy. Na konci oblouku se odpíchněte a přeneste váhu na druhou lyži, aby jste mohli plynule přejít do dalšího oblouku. Proveďte několik oblouků v pravidelném rytmu. Terén – široký, mírný s dlouhým a hladkým dojezdem Cvičení - lyže v pluhu, začněte přenášet váhu, vnější lyži postavíme na hranu a zatočíme do protisvahu. Lyže v pluhu, přenášejte váhu vnější lyži a nadzvedněte zadní část vnitřní lyže (k procvičení přenášení váhy a změny směru). - lyže v pluhu, přeneste váhu na vnější lyži a zatočte (k procvičení přenášení váhy a změny směru) - lyže v pluhu, začněte odšlapovat, přeneste váhu na vnější lyži a zatočte (k procvičení přenášení váhy a změny směru) - lyže v pluhu, navažte několik oblouků (k procvičení zahájení oblouků při plynulém sjíždění svahu a v obou směrech). - lyže v pluhu, střídavě zatěžujte obě lyže a navažte oblouky rychleji (k procvičení méně náročné, konečné fázi ) - lyže v pluhu, přiměřenou rychlostí navažte několik oblouků ve stálém rytmu (k procvičení konečné fázi vyvážených oblouků) Charakteristika - plužení - dynamické vyvažování - rytmus - trup je nakloněn ve směru jízdy
19
- přiměřená rychlost 4.5. ZÁKLADNÍ OBLOUKY Rozjeďte se s lyžemi v pluhu, směrem dolů ze svahu. Přenášejte váhu na vnější lyži a tlačte kolena dopředu a dovnitř, tím přimějete lyže k zatočení. Vnitřní lyže udržuje pluh a vrchní polovina těla se přizpůsobuje směru jízdy. Na konci oblouku si lyžař připraví hole k zabodnutí, přenese váhu na vnější lyži a tímto zahájí další oblouk. Spojte několik oblouků ve stálém vyváženém rytmu. Terén – široký, mírný a dobře upravený Cvičení - lyže jsou v pluhu, přeneste váhu na vnější lyži a proveďte oblouk, na konci oblouku připravte hole k zabodnutí, což je náznak zahájení nového oblouku (procvičíte tím koordinaci zabodnutí hole) - lyže v pluhu, spojte několik oblouků s použitím hole (k procvičení zabodnutí hole na slabší straně) - spojte základní oblouky rychleji za sebou (k procvičení méně náročné konečné fázi základních oblouků) - střídejte a spojujte oblouky v pluhu se základními oblouky Charakteristika - plužení - dynamické udržování rovnováhy - koordinace zabodnutí hole a pohybu - trup následuje směr jízdy
20
4.6. DYNAMICKÉ OBLOUKY Při sjíždění v příslušné rychlosti, se začněte pozvolně dostávat do sníženého postoje a připravte si hole pro zabodnutí, odraz z hrany a přenesení váhy na vnější lyži. Potom proveďte oblouk tak, že tlačíte kolena dopředu a dovnitř. Spojte několik oblouků za sebou ve stálém rytmu. Terén – široký, ne příliš strmý,dobře upravený Cvičení - při sjíždění ze svahu zvyšujte a snižujte těžiště ve stálém rytmu (k procvičení rozsahu pohybu těla) - přejděte plynule z pluhu do dynamických oblouků, střídejte je hned po sobě (k procvičení méně namáhavé konečné formy dynamických obloučků) - při sjíždění kopce snižujte a zvyšujte svou pozici rytmicky, nakonec spojte dynamické oblouky (k procvičení koordinace pohybu těla,bez holí) - změňte spojené základní oblouky v dynamické oblouky (k procvičení v méně namáhavé pozici) - při sjíždění svahu střídavě snižujte a zvyšujte polohu těla v pravidelném rytmu, později začněte spojovat dynamické oblouky, snižte své těžiště a současně použijte hole (procvičíte tím používání holí) - při sjíždění ze svahu střídavě přenášejte váhu na obě lyže, zatáčejte ve sníženém postoji (k procvičení vedení vnější lyže ). Charakteristika - lyže jsou na šíři boků - dynamické udržování rovnováhy - koordinace zabodnutí hole a pohybu - trup je natočen do směru jízdy
21
5. LYŢAŘSKÁ ŠKOLA PRO STŘEDNĚ POKROČILÉ
5.1. CARVINGOVÁ TECHNIKA Hlavním účelem středně pokročilé školy lyžování je zavést naučenou techniku postupným zrychlováním v odlišných podmínkách – vyšší rychlosti a oblouků s dlouhým radiem. Máte li lyže souběžně od sebe, rozjeďte se. Poté se pozvolna snižujte do nízkého postoje a připravte hole k zabodnutí, zatočíte rychlým pohybem těla a také pomocí kolen tlačených dovnitř a dopředu. Potom vyjedete oblouk tak, že přenesete váhu na vnější lyži. Lyže mějte souběžně, od sebe a dotýkejte se jimi sněhu po celou dobu pohybu. Terén – široký, mírně prudší, dobře upravený Cvičení -
pro zábavu –carvingové oblouky procvičíte tak, že budete střídat sklon svahu
-
dostaňte se na svahu do snížené polohy (k procvičení změny směru tím, že tlačíte kolena dovnitř a dopředu)
-
spojte delší carvingové oblouky při sjíždění svahu (v extrémně nízké postoji – k procvičení změny směru tím, že tlačíte kolena dopředu a dovnitř)
-
spojte delší carvingové oblouky, svírejte kolena a tlačte je do směru dalšího pohybu (tím procvičíte změnu směru tlačením obou kolen do směru následného pohybu)
-
spojte delší carvingové oblouky prováděné bez použití holí (k procvičení méně náročné konečné formy carvingových pohybů)
-
spojte delší carvingové oblouky s použitím lyžařských holí
-
spojte delší carvingové oblouky v širokou stopu v adekvátní rychlosti
22
-
spojte carvingové oblouky v širokou stopu ve velké rychlosti (vynechejte hole – k procvičení konečné formy carvingových oblouků ve vysoké rychlosti) Charakteristika
-
lyže jsou ponechány volně
-
dynamická rovnováha a odklon trupu od svahu
-
koordinace lyžařských holí s pohybem
-
hranění se provádí oběma lyžemi ¨
5.2. PŘESTUPNÁ TECHNIKA Úspěchem této techniky je provést hranění a jeho správné načasování v zahájení oblouku. Lyže udržujte rovnoběžně vedle sebe, rozjeďte se. Poté snižujte těžiště těla a připravte se k zabodnutí hole. Lyžař přenese váhu ve směru oblouku tím, že přesune váhu na vnější lyži. Lyžař poté provede oblouk bez smykání lyží, tlačí vnější koleno dopředu a do otočky. Správná technika může být provedena pouze v přiměřené rychlosti a s adekvátním zúžením. Lyžař spojí několik carvingových pohybů v široké stopě, v přiměřené rychlosti a rytmickém pohybu těla. Terén – široký, střední obtížnosti, dobře upravený Cvičení -
pro zábavu – procvičujte oblouky na spodní lyži tím, že přestoupíte a vhodně přidáte pohyb těla (k procvičení pořádné carvingové techniky na spodní lyži, udržení rovnováhy a adekvátního pohybu kolen a kotníků)
-
procvičujte oblouky s přestupnou technikou (k procvičení hranění spodní lyže)
-
dynamické změny směru (k procvičení hranění spodní lyží)
23
-
navazování oblouků přestupováním v mírném terénu, bez pomoci lyžařských holí a ve stálém rytmu (k procvičení přestupné techniky v méně náročné formě) Charakteristika
-
lyže jsou ponechány volně
-
dynamický přechod do oblouku
-
koordinace lyžařských holí v zahájení oblouku
-
oblouk po vnější lyži
-
lyžování dle zvládnuté techniky
24
6. LYŢAŘSKÁ ŠKOLA PRO POKROČILÉ
6.1. ODSKOČNÁ TECHNIKA Zdatní lyžaři používají carvingovou techniku v těchto podmínkách: větší rychlost, dynamika a preciznost. Tímto způsobem získá lyžování více agresivity ale na druhou stranu také reprezentuje vytříbené a stylové lyžování. Lyžař velmi dobře drží rovnováhu a provádí carvingové oblouky na obou lyžích, které jsou drženy od sebe a jsou po celou dobu v kontaktu se sněhem. Při dokončování oblouku, v nejnižší pozici, energicky tlačí kolena a tělo oproti směru jízdy a přechází do nového oblouku, rovněž postaví lyže na hrany. Lyžař udržuje velmi nízkou polohu těla a vynechává zabodnutí holí. Terén – široký, postupně se svažující, těžký, dobře upravený Cvičení -
spojováním carvingových oblouků s velkým rozsahem pohybu těla mimo osu
-
spojte carvingové oblouky s přehnaným bočním pohybem těla blíže ke spádnici (k procvičení hbitého přesměrování hran, které se vzrůstající frekvencí způsobí odskok)
-
lyžujte přímo po spádnici a udělejte oblouk do svahu, na konci energicky zatlačte do kolen oproti tělu (udržujte pozici boků) a změňte směr tlačením lyži ve směru nového pohybu (k procvičení konečné fázi oblouku)
-
cílem je navázání carvingových oblouků ve vysoké rychlosti Charakteristika
-
lyže jsou dál od sebe
-
dynamické udržování rovnováhy
-
plynulý přechod do oblouků
-
hranění je prováděno na obou lyžích
25
7. KOORDINAČNÍ CVIČENÍ
7.1. OBLOUK S PŘEŠLÁPNUTÍM
Při snaze dostat se do nového oblouku co nejrychleji, lyžař začne otevírat vrchní (vnitřní) lyži do pozice nůžek. Sjížděním po spádnici, postupně se dostanete do snížené polohy těla a přeneste váhu na vnější lyži. Začněte „otevírat“ spodní lyži, připravte se na zabodnutí hole a energicky přeneste váhu na vnitřní lyži v otevřené nůžkové pozici. Vykrojte oblouk tím, že tlačíte vnější koleno dopředu a do otáčky. Vrchní polovina těla (ramena) jsou v pravém úhlu ke spádnici, oblouky jsou otevřené. Spojte několik carvingových oblouků v úzkou stopu a výhradně na vnější lyži. Terén – střední obtížnosti s dojezdovým prostorem Cvičení -
na mírném terénu bruslete po spádnici (k procvičení otevírání lyží do pozice nůžek)
-
přecházejte z bruslení do otáčení při nakročení do nůžek (k procvičení oblouků s přešlápnutím, od jednoduššího ke složitějšímu, s dobrým vyvažováním spodní lyže)
-
spojujte oblouky s přešlápnutím a s držením lyží před sebou (k procvičení méně náročné konečné fázi oblouků s přešlápnutím, důraz je kladen na práci nohou).
7.2. PARALELNÍ PŘESTUPOVÁNÍ
Při sjíždění svahu lyžař postupně sníží těžiště těla, paralelně přestoupí, zabodne hůl a odpíchne se ve směru nového pohybu. Přenese váhu na vnější lyži a
26
tím, že tlačí kolena dopředu a dovnitř, utvoří carvingový oblouk. Spojí několik oblouků s paralelním přestupem v přiměřené rychlosti. Terén – středně náročný, hladký, široký Cvičení -
při sjíždění svahu provádějte paralelní přestupování (k procvičení paralelního přestupování v koordinaci se zabodnutím holí)
-
při sjíždění svahu provádějte paralelní poskoky (procvičíte tím hranění – základ pro pořádné odpíchnutí)
-
spojte několik oblouků s paralelním přestupováním (k procvičování slabší strany)
-
spojte několik oblouků s paralelním přestupováním v širokou stopu (k procvičení konečné fázi)
7.3. OBLOUK „PLAMEŇÁK“
Oblouk „plameňák“ je prováděný pouze na jedné lyži, kdy druhá lyže je zvednuta do vzduchu mimo sníh. Lyžař provádí oblouk střídavě na obou lyžích, koordinuje pohyb s použitím lyžařských holí. Pokud se zvednutá lyže překříží přes druhou, mluvíme o „překříženém plameňáku“.
Terén – mírný, hladký, široký Cvičení -
spojujte oblouky „plameňák“ do plynulé jízdy (k procvičení správného hranění – speciálně na vnitřní lyži a k procvičení vykrojení oblouku jednou lyží)
27
7.4. OBLOUK NA JEDNÉ LYŽI
Lyžař vynechá jednu lyži a spojí oblouky na lyži druhé. Provádí oblouky buď tlačením kolen dopředu a dovnitř nebo nakláněním ve směru pohybu – při provádění oblouku na vnější hraně. Terén – středně náročný, hladký, široký Cvičení -
střídavě procvičujte na pravé a levé lyži
7.5. LYŽOVÁNÍ VZAD
Všechny oblouky popsané v lyžařské škole pro začátečníky můžete také procvičovat tak, že sjíždíte pozadu. Z důvodů bezpečnosti však musíte dobře zvolit terén. Terén – mírný, hladký, široký Cvičení -
základní oblouky pozadu
-
dynamické oblouky pozadu
7.6. LYŽOVÁNÍ S PŘEKŘÍŽENÝMI LYŽEMI
Vnitřní lyži zvedněte ze sněhu a překřižte ji přes druhou lyži. Lyžování s překříženými lyžemi nutí lyžaře udržovat správnou polohu boků. Terén – středně náročný, hladký, široký Cvičení
28
-
postupně zvyšujte stupeň překřížení lyží (k procvičení správné pozice boků a udržení rovnováhy)
7.7. LYŽOVÁNÍ NA VNITŘNÍ LYŽI
Lyžař zatáčí na vnitřní lyži, vnější je zvednutá ze sněhu. Správného hranění dosáhneme nakláněním těžiště těla do oblouku. Spojíme několik oblouků plynule do jízdy. Terén – středně náročný, hladký, široký, Cvičení -
lyžování úzkou a širokou stopou
7.8. PŘÍDAVNÉ CVIČENÍ
Cvičení pro pokročilé jsou velice užitečné – jsou určeny ke sbírání zkušeností, díky kterým nejen zlepšíte pohybové dovednosti, ale vaše lyžování bude více o intuici a budete mít lyže po celou dobu pod kontrolou. Cvičení -
různé variace používání lyžařských holí jako průpravné cvičení (držte je před sebou, za sebou, chytněte je do „lasa“
-
lyžujte se zavřenýma očima
7.9. LYŽOVÁNÍ VE SNĚHOVÝCH BOULÍCH
Je několik variant zdolávání sněhových boulí – přes vršky, na povrchu nebo v brázdě. Lyže jsou ploše na zemi a většinu času přenášíme váhu. Lyžař spojuje
29
oblouky,musí velmi dobře držet rovnováhu a reagovat flexibilně na terén. Lyžařské hole představují podporu při udržování rovnováhy a při obloucích se lehce zapichují do strany. Pokud sjíždíte velké sněhové boule, můžete si pomoci technikou dlouhých oblouků, kdy budete sněhové boule přeskakovat. Terén – široký, se sněhovými boulemi Cvičení -
přejíždějte sněhové boule
-
procvičujte jednotlivé oblouky na bouli
-
lyžujte mezi boulemi napříč svahem
-
procvičujte zatáčení pod boulí
-
procvičujte delší oblouky v boulích
-
procvičujte veškeré popsané techniky Charakteristika
-
lyže udržují kontakt se sněhem po celou dobu
-
flexibilita a přizpůsobování se různému terénu
-
kontrola rychlosti
-
dynamika
30
8. EXTRÉMNÍ CARVINGOVÁ LYŢAŘSKÁ ŠKOLA Dávno před tím, než byly vyvinuty carvingové lyže, bylo považováno provádění carvingových oblouků s mírným smekáním za mistrovský kousek a bylo doménou zdatných výborných lyžařů. Konstrukce tradičních lyží neumožňovala provádět oblouky bez smekání, čím kratší byl pohyb, tím větší vyžadoval smeknutí a čím delší byl oblouk, tím menší smekání vyžadoval. Carvingové lyžování umožňuje lyžaři umění carvingových oblouků, i když má oblouk krátký rádius a je prováděn v nízké rychlosti. Zdatní lyžaři mohou využít možnosti carvingových lyží a demonstrovat tak lyžování, které vypadá efektně a odlišně, než jsme byli zvyklí doteď.
8.1. Charakteristika extrémně otevřený postoj (lyže jsou široce od sebe, což umožňuje držet velmi dobře rovnováhu), souběžný pohyb kolen do strany pro správné provedení hranění carvingové lyže dovolují velký náklon do oblouku permanentní kontakt lyží se sněhem eliminuje fázi, kdy je tělo nevyváženo při přechodu do nového pohybu provádění oblouku na obou lyžích současně (je zde předpokládáno větší přenášení váhy na vnější lyži) a smýkání změna pohybu z vertikálního do horizontálního, umožňuje vynechání lyžařských holí dynamické udržování rovnováhy – pozice přesného vyvážení (dopředudozadu, doleva-doprava) po celou dobu provádění oblouku Výsledkem optimálního výkonu je provádění carvingových oblouků bez smekání. Lyžování na carvingových lyžích tak nabírá na rychlosti (oproti tradičním lyžím). Extrémně nízká poloha těla může způsobit problémy s kontrolou oblouku, ale za to nabízejí carvingové lyže více možností.
31
9. METODICKÉ TIPY Výuka bude daleko efektivnější a úspěšnější v případě dodržení těchto zásad: 1. Rozcvičení před každým tréninkem na sněhu 2. Zvolit si správný terén pro výuku 3. Cvičení je užitečné pouze pokud je formováno komplexně jako výkon obsahující: - řádnou přípravu nebo začátek vykonávání - aktuální výkon - vhodné zakončení 4. Je důležitá demonstrace nebo procvičení pohybů v obou směrech stejnoměrně 5. Zpomaleně demonstrujte pouze v situacích, když se například potřebujete zaměřit na jednotlivé detaily cvičení nebo ukázku pohybu 6. Ujistěte se, že používáte správně tyto pokyny: vpravo/vlevo – pokud trénujete na rovném terénu nebo přímo dolů ze svahu vrchní/spodní – při přejíždění vnitřní/vnější – při tréninku obloučků 7. Vybírejte si různé pozice pro pozorování vašich studentů 8. Pokud to podmínky dovolí, trénujte vždy v pohybu a ne zpomaleně při statických cvičeních. Používejte takové techniky výuky, které samy o sobě vyžadují správnou rychlost, rytmus a dynamiku. 9. Pokud vyučujete techniku lyžování, vždy ji procvičujte při adekvátní rychlosti lyžování 10. Mějte na paměti základní pravidla didaktiky: lehčí – těžší známé – neznámé 11. Při své argumentaci buďte přesvědčiví a příkladní
32
10. ZÁVĚR V mé bakalářské práci jsem se pokusila charakterizovat Slovinskou školu lyžování, která doposud není zpracována. Začala jsem stručným popisem vývoje lyžařských škol v Evropě, které významným způsobem přispěly k rozvoji lyžařských škol nejen po celé Evropě, ale rozšířily se po celém světě z jejichž základů vychází také Slovinská škola lyžování. Dále jsem zařadila stručnou charakteristiku některých vybraných pojmů. Tato práce je snaha o doplnění již zpracovaných lyžařských škol o Slovinskou školu lyžování a její program SKI SCHOOL 2000+, doufám, že bude přínosem o nové poznatky, nejen pro mě jakožto instruktora a trenéra lyžování, ale i pro širokou veřejnost se zájmem o komerční lyžování.
33
PŘÍLOHY: 1) 2)
34
Příloha 1:
35
Příloha 2:
36
