Název projektu: Centra přírodovědného a technického vzdělávání pro moderní výuku žáků středních a základních škol ve Zlínském kraji

Evaluační zpráva

Název projektu: Centra přírodovědného a technického vzdělávání pro moderní výuku žáků středních a základních škol ve Zlínském kraji Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.00/44.0010 Název partnera: Integrovaná střední škola-Centrum odborné přípravy a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Valašské Meziříčí

Evaluační zpráva Integrovaná střední škola-COP a JŠ s právem SJZ

Obsah Úvod ............................................................................................................................................ 3 1.

HODNOCENÍ KLÍČOVÝCH AKTIVIT .....................................................................................................5 1.1

A1a: Vybavení pro laboratoře, odborné učebny, dílny a školní hospodářství .................... 6

1.2

A2a: Vybavení prostor pro výuku hmotným neinvestičním majetkem a spotřebním materiálem pro přírodovědné a technické vzdělávání ..................................................... 10

1.3

A2b: Vzdělávání pedagogických pracovníků k obsluze strojů a zařízení........................... 15

1.4

B1a: Sdílení učeben, dílen, laboratoří SŠ pro povinnou výuku ZŠ .................................... 16

1.5

B1b: Volnočasové aktivity pro žáky ZŠ zaměřené technické vzdělávání .......................... 23

1.6

B1c: Programy vzájemného učení žáků SŠ a ZŠ ................................................................ 31

1.7

B1f: Stáže pedagogických pracovníků SŠ a ZŠ a naopak ................................................... 35

2.

HODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ MONITOROVACÍCH INDIKÁTORŮ ...................................................... 39

3.

HODNOCENÍ DOSAŽENÍ HLAVNÍHO CÍLE PROJEKTU ...................................................................... 41

4.

SHRNUTÍ A ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ .......................................................................................... 43

2


Úvod Integrovaná střední škola – Centrum odborné přípravy a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Valašské Meziříčí, tak jak zní celý název školy, se dlouhodobě snaží stát MCCU (Místním Centrem Celoživotního Učení) s nabídkou kvalitního vzdělávání. Vyučujeme obory gastronomická a obory s technickým zaměřením, včetně jedinečného oboru v okrese Vsetín a tím je obor Chemik – operátor. V poslední době jsme zaznamenávali a zaznamenáváme s čím dále větší frekvencí nárůst zájmu o absolventy školy ze strany sociálních partnerů. Zájem je vnímán samozřejmě i ze strany zřizovatele, jehož výsledkem je současná podpora o vybrané obory, které jsou označovány jako preferované obory Zlínského kraje. I přes tyto skutečnosti současná společnost (myšleno veřejnost) upřednostňuje všeobecné vzdělávání na úkor právě tak firmami požadovaného technického vzdělávání. Vytvořením pevnějších a kvalitnějších vazeb mezi školou a spolupracujícími školami vytváříme prostředí, které bude přispívat k rozhodování žáků základních škol a sekundárně jejich zákonných zástupců, ve prospěch technického vzdělávání a jejich následnému profesnímu uplatnění. Vzhledem k předchozím zkušenostem v oblasti spolupráce se základními školami jsme měli jasnou představu co od projektu očekávat, jakými prostředky toho dosáhnout a kdo by mohl jednotlivé aktivity realizovat. Naším dílčím cílem byla a je snaha nabídnout základním školám sdílení dílen a najít průnik ŠVP jednotlivých škol a nabídnout základním školám tak kvalitní výuku, kterou na své škole nemohou svým žákům nabídnout. Teoretickou výuku pak dále podpořit praktickou prací, teoretickou zpětnou vazbou zhodnotit a nezapomenout na postoje a diskuze k danému vzdělávání tak, aby byly cíle výuky komplexní (kognitivní, psychomotorické a afektivní). Součástí sdílení dílen byl průběžně naplňován plán vzájemného učení, kde žáci střední školy pomáhají při výuce žáků základních škol a přitom sami zvyšují svůj stupeň vzdělání podle taxonomií výukových cílů. Předpokládali jsme lepší přenos informací mezi vrstevníky. Žáci, kteří mají něco vysvětlit nebo předvést, musí být na vyšší úrovni a předpokládali jsme i jejich zvýšenou motivaci v učení a vlastní domácí přípravě. Abychom mohli žákům nabídnout zmíněné klíčové aktivity, bylo nutné vybavit dílny potřebným investičním vybavením a neinvestičním majetkem a zapomenout nesmíme ani na spotřební materiál. Z důvodu výše zmíněné vyšší motivace při výběru svého dalšího vzdělávání či povolání u žáků základních škol jsme směrovali další dílčí cíl, volnočasové aktivity. Tyto aktivity pro žáky ZŠ zaměřené na technické vzdělávání jsme zacílili na technické stavebnice, ve kterých by bylo možné uplatnění vzdělávací nabídky naší školy, tedy strojní, elektrotechnické a chemické. Očekávali jsme, že stavebnice budou splňovat podmínky realizace od jednoduchých až po složité montážní celky, se kterými budou i učitelé základních škol mít problémy při jejich realizaci, především pak při 3


programování. Z uvedených důvodů jsme naplánovali výuku tak, aby vedením kroužku byli pověření učitelé základních škol a měli k dispozici svého učitele (poradce) se střední školy, který by jednou za dva měsíce školu a kroužek vedl společně s vyučujícími. Dalším cílem bylo přenášet zkušenosti a dovednosti v technických předmětech, a to mezi učiteli jednotlivých základních škol a učiteli střední technické školy. K tomu jsme vytvořili dva vzdělávací programy, z nichž každý byl rozdělen do tří na sebe navazujících stáží pedagogů ZŠ na SŠ. Přenášení zkušeností a dovedností probíhalo na půdě školy v podpořených učebnách, avšak toto přenášení bylo oboustranné. Realizovatelnost výše zmíněných aktivit byla podmíněna zmodernizováním jednotlivých prostor a to jak investičním, tak i neinvestičním majetkem. Inovované dílny poskytly všechny atributy k začlenění nové vyučovací metody a formy výuky, nové zařízení, ve formě monitorů s dotykovými rámečky, poskytly nové cesty k zábavné metodě procvičování nabytých znalostí. Na základě zakoupení moderních prvků proběhla i aktivita vzdělávání v oblasti RF systémů, kde získané poznatky dále přímí účastníci přenáší na další účastníky projektu, a to nejen při realizaci jednotlivých klíčových aktivit projektu.

4


1.

HODNOCENÍ KLÍČOVÝCH AKTIVIT A1a: Vybavení pro laboratoře, odborné učebny, dílny a školní hospodářství A2a: Vybavení prostor pro výuku hmotným neinvestičním majetkem a spotřebním

materiálem pro přírodovědné a technické vzdělávání A2b: Vzdělávání pedagogických pracovníků k obsluze strojů a zařízení B1a: Sdílení učeben, dílen, laboratoří SŠ pro povinnou výuku ZŠ B1b: Volnočasové aktivity pro žáky ZŠ zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání B1c: Programy vzájemného učení žáků SŠ a ZŠ B1f: Stáže pedagogických pracovníků SŠ a ZŠ a naopak

5


1.1

A1a: Vybavení pro laboratoře, odborné učebny, dílny a školní hospodářství V rámci klíčové aktivity byly pořízeny dvě sestavy didaktických pomůcek, kde jedna sestava

obsahuje velkoplošnou obrazovku doplněnou dotykovým senzorem. Sestavy byly vzhledem k naplňování cílů zakoupeny v řádném termínu a instalovány byly ve dvou různých provedeních. První instalace byla takzvaně napevno, pomůcku můžeme používat pouze v jedné odborné učebně elektrotechnické.

Pevná instalace. Vhodné vzdělávání soutěžením při hře zvané Pexeso, žák SŠ soutěží se žákyní ZŠ. Druhou instalaci jsme provedli v mobilním provedení, kdy didaktickou pomůcku můžeme převážet a používat na více odborných učebnách, čehož skutečně učitelé využívají.

Mobilní instalace – první strojní modul Kr3

Mobilní instalace – druhý elektro modul Sk2

6


Mobilní instalace – druhý strojní modul Br4 Mobilní instalace je výborná zkušenost, kdy zařízení využívají ti nejaktivnější učitelé používající interaktivní výuku. Z toho pak pramení i výsledky dotazníku, položky 1.

Jak často jste využíval toto vybavení? 4,5 4 4

3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5

1 0

0

0

občas

skoro vůbec

nikdy

0 vždy

téměř vždy

Jeden z učitelů disponuje pevnou instalací, a proto využívá vybavení vždy. Téměř vždy pak odpověděli zbylí učitelé, proto, že vybavení je schopno obsloužit pouze jednoho učitele s jednou skupinou žáků. Často se pak stává, že výuka probíhá u dvou i tří skupin žáků současně a vyučující se domlouvají jak a především kde vybavení využít. Vypovídající jsou tedy i odpovědi v dotazníku, v položce 3, kde vyučující zmiňují, že další učební pomůcka (interaktivní didaktická pomůcka) by byla dalším přínosem pro zkvalitnění vyučování. Nezanedbatelný je posun v kompetencích učitelů v práci s ICT. Tento posun jsme zjistili v rámci nestrukturovaných rozhovorů s vyučujícími, kde se zmiňovaní učitelé zapojili do využití připravených interaktivních úloh a vymýšleli se žáky různé motivační hry a

7


profesní posuny v rámci jednotlivých oborů. Žáci tak formou her a jim blízké výpočetní techniky mají blíže k profesnímu řemeslu. Učitelé nechávají žáky samostatně pracovat (hrát si) se zmíněnou didaktickou pomůckou a jak vyplývá z grafu níže, jsou přesvědčení, že ji používají převážně tito žáci.

Vybavení pořízené v rámci této aktivy používali 6 5 5 4 3 2 1 0

0

0

převážně vyučující

tak napůl

0

0 pouze vyučující

převážně žáci

pouze žáci

Vrátíme-li se však zpět k nestrukturovaným rozhovorům, snad by bylo vhodnější přeformulovat položku na: „Vybavení pořízení v rámci této aktivity používali v rámci výuky“. Učitelé v rámci přípravy na vyučovací hodiny musí připravené úlohy vyzkoušet a především vhodně zařadit do vyučovacího procesu a sladit s motivací k profesnímu řemeslu. Zpočátku jsme zvažovali o využití obrazovky s dotykovým senzorem v mobilním provedení pouze u strojních oborů, časem se projevil přenos informací mezi kolegy a tyto přenosy informací se ukázaly jako dalším přínosem, který jsme neočekávali. Nárůst zájmu byl pak tlakem na vedení a přípravu dalších interaktivních úloh, což je dalším sekundárním přínosem této klíčové aktivity, stejně jako přenos těchto aktivit do základních škol, především prostřednictvím žáků a učitelů, kteří byli doprovodem na sdílení výuky. Projektový manažer ve spolupráci s metodikem projektu vyhledávali a stále vyhledávají vhodné téma a začlenění tak, aby bylo vhodné v rámci ŠVP pro SŠ a ZŠ. Celkově projektový tým vyhodnotil tuto klíčovou aktivitu jako velmi přínosnou nejen pro žáky, ale i pro vyučující a další členy projektového týmu. Výstupem klíčové aktivity je zmodernizovaná dílna elektro. Plánovaná vytíženost byla pro dílnu 30 hodin týdně, a to žáky SŠ v rámci předmětu Odborný výcvik. Dílna elektro je využívána podle školního rozvrhu, ve školním roce 2014/2015 se projevilo snížení počtu žáků ve škole, zmodernizovaná dílna elektro zůstává tím pádem jeden den za 14 dnů bez využití. Žáci 3. ročníku, 8


jejichž výuka zde byla plánována, v současnosti tento den mají výuku v jiné specializované učebně CAD elektro. Díky těmto skutečnostem je vytíženost snížena na 27 hodin týdně žáky SŠ v rámci předmětu Odborný výcvik. V rámci aktivity sdílení učeben SŠ žáky ZŠ, pro povinnou výuku ZŠ bylo plánováno 6 hodin měsíčně. Ve skutečnosti každá partnerská základní škola se účastní ve školním roce výuky modulu 3 x. Všechny čtyři školy tedy celkem, se ve školním roce na dílně vyučují 72 hodin, měsíčně je výuka na čísle 7,2 hodin, tedy nepatrně vyšší. Plánovány byly dvě stáže pedagogů ZŠ na SŠ za jeden školní rok. Skutečnost odpovídá plánovaným hodnotám. Výstupem klíčové aktivity je zmodernizovaná dílna strojní. Plánovaná vytíženost byla pro dílnu strojní 30 hodin týdně, a to žáky SŠ v rámci předmětu Odborný výcvik. Byly vybaveny dvě strojní učebny, díky mobilní instalaci. Přesto výuka může běžet souběžně pouze na jedné dílně. Dílny strojní je využívána podle školního rozvrhu, ve školním roce 2014/2015 se projevilo snížení počtu žáků ve škole, zmodernizovaná dílna strojní zůstává dva dny za 14 dnů bez využití. Díky těmto skutečnostem je vytíženost snížena na 24 hodin týdně žáky SŠ v rámci předmětu Odborný výcvik. V rámci aktivity sdílení učeben SŠ žáky ZŠ, pro povinnou výuku ZŠ bylo plánováno 6 hodin měsíčně. Ve skutečnosti se počet hodin zvýší, především díky mobilní instalaci, uvedeno výše. Plánována byla jedna stáž pedagogů ZŠ na SŠ za jeden školní rok. Skutečnost odpovídá plánovaným hodnotám. Pořízené vybavení zapadá do ŠVP oborů mechanik elektrotechnik, mechanik strojů a zařízení, chemik operátor, nástrojař, obráběč kovů, elektrikář, chemik. Díky tomuto výše uvedenému vybavení jsou posíleny kompetence k učení, kdy žáci se učí efektivněji s využitím jiné techniky a otevírají se pozitivním přístupem k dalšímu vzdělávání. Dále jsou plněny částečně kompetence k řešení problémů, kdy jsou nepřímo nuceni řešit problémy, které souvisí s pracovními činnostmi s novým vybavením. V neposlední řadě zasahují do odborných kompetencí absolventa, a to především při práci s moderním technickým vybavením, které odpovídá požadavkům sociálních partnerů (spolupráce se sociálními partnery při realizaci ŠVP).

9


1.2

A2a: Vybavení prostor pro výuku hmotným neinvestičním majetkem a spotřebním materiálem pro přírodovědné a technické vzdělávání Projektovému týmu se podařilo zakoupit velkou část zařízení a dalšího vybavení na počátku

projektu, žáci základních škol a střední školy měli možnost sledovat na vlastní oči posun v profesním vybavení. Prvotní instalace především přístrojového vybavení přinesla nejvíce poznatků učitelům a sekundárně žákům střední školy, kteří se přesvědčili, že okřídlené pořekadlo „Selžou-li všechny pokusy o instalaci, přečti si návod“, v profesním prostředí většinou neplatí a dokonce mohou zničit či nevratně poškodit jednotlivé zařízení. Realizaci nákupu jsme nenaplánovali nejlépe, především jsme nepočítali s obměnou prací na každý školní rok. Přesto jsme v projektovém týmu prvotně vytvořené práce vyhodnotili a po analýze a zhodnocení především v rámci individuálních polo strukturovaných rozhovorů dospěli k závěru, že se nechceme stát školou, o které již dopředu budou žáci vědět, jaké práce a vzdělávání budou realizovat. Lidově řečeno jsme se nechtěli stát školou „Ptačí budka“ a podobně, kde všichni žáci dopředu vědí, že budou vyrábět ten a ten výrobek.

Lžíce na obuv

Vánoční stromeček obuv

Regulace světel pomocí RF systému

Stojánek pro psací potřeby

10


Pajdulák

Hlavolam

Chemický odznak

Stojánek na mobil

Na obrázcích jsou pouze ukázky některých prací, které byly výsledkem vzdělávání, a mělo za úkol posílit motivaci žáků. Již při plánování obsahových částí jednotlivých modulů jsme počítali s dalšími dvěma skupinami žáků, žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a žáky více nadanými a manuálně zručnějšími. Další práce tedy byly přichystány pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, protože jsme se za každou cenu snažili vyhnout opačnému, tedy demotivačnímu procesu a případnému narušování vzdělávání z jejich strany. Opačně jsme přichystali práce pro žáky více nadané nebo manuálně zručnější tak, aby žáci naplnili lépe své očekávání. Právě z výše uvedených, důvodů jsme museli provést malou změnu projektu, kde především spotřební materiál je nutné nakupovat konzistentně s realizovanou výukou. Tato malá změna realizace nákupu spotřebního materiálu se nám vskutku osvědčila a v její souvislosti jsme mohli rychle reagovat na požadované změny obsahové části všech pěti modulů, které naše škola vytvořila a v období realizace projektu celkově obměnila. S pořízeným neinvestičním vybavením pracovali a disponovali učitelé střední školy, tedy vyučující jednotlivých modulů a učitelé základních škol, kteří byli zároveň pedagogickým doprovodem zmíněných žáků spolupracujících základních škol. 11


Jak často jste využíval toto vybavení? 14 12

13

10 8 6 4 4 2 0

0

0

občas

skoro vůbec

nikdy

0 vždy

téměř vždy

Výsledek je viditelný i na odpovědích respondentů na položku 1 dotazníkového šetření. Vždy nebo téměř vždy přímí účastníci vzdělávání využívali výše zmíněného vybavení. Vypovídající je ukazatel dotazníkového šetření, položky 2, kde většina respondentů poukazuje na převážné používání vybavení žáky, pouze pět respondentů vidí používání tak napůl. I z těchto výsledků lze posoudit úlohu vyučujících, jejich předvedení jednotlivých pracovních úkonů a tím pádem i používání pořízeného vybavení. Žáci pak v případě naplňování psychomotorických cílů, podle taxonomie R.H.Daevea, vychází od imitace k automatizaci.

Vybavení pořízené v rámci této aktivy používali 14 12 12

10 8 6 4

5

2 0

0

0

0 pouze vyučující

převážně vyučující

tak napůl

převážně žáci

pouze žáci

Z dotazníkového šetření, položky 3 je zřejmé, že zakoupené vybavení je velkým přínosem pro samotné vzdělávání žáků střední školy a spolupracujících základních škol, dále pro střední školu, jejíž postavení v očích studentů a doprovodných pedagogických pracovníků výrazně stouplo. Příkladem 12


nám může posloužit odpověď jednoho z respondentů „Velký zájem žáků pracovat s tímto vybavením“. Kromě dotazníkového šetření probíhaly i polo strukturované rozhovory s pedagogy školy, na téma pořízené vybavení a jejich názory byly a jsou průběžně plněny. Neméně důležité byly a jsou průběžné nestrukturované rozhovory se žáky střední školy a spolupracujících základních škol. Na jejich základě byla výuka a jednotlivé práce upravovány a jejich případné odlišnosti jsme nejen tolerovali, ale naopak podporovali. Zřejmá je dlouhodobá koncepce školy v rámci zvyšování kvality TQM (Total Quality Management) a podpora konstruktivistického učení. Žáci pak výsledky své činnosti a vzdělávání mohou porovnávat a zvyšovat tak dále svůj zájem na případných dalších úpravách atd. Velkým pozitivem pro celý projektový tým se ukázala i zkušenost z předchozí spolupráce mezi střední školou a základními školami (nejen školy zapojené do projektu), nazývané jako Zážitkové dopoledne. Vyučující již měli již „nějakou“ představu o zájmu žáků základních škol a jejich návaznosti na ŠVP, jejich průměrné manuální zručnosti, tedy dovednostech a teoretických znalostech. Na těchto základech vyrostlo podle mínění projektového týmu a výsledků výše zmíněného šetření kvalitní vybavení. Výstupem klíčové aktivity je zmodernizovaná dílna elektro. Dílna byla vybavena mikro pájedly, Chytrými sadami Radio Frequency(rádiová frekvence) pro nastavování světelných scén (dále jen RF sady nebo RF systém), měřiči pasívních součástek RLC (R-rezistor, L-cívka, C-kondenzátor), universálními měřicími přístroji a spotřebním materiálem. Vytíženost byla plánována na 30 hodin týdně žáci SŠ v rámci předmětu Odborný výcvik, 6 hodin měsíčně žáci ZŠ v rámci aktivity sdílení učeben SŠ pro povinnou výuku ZŠ a 2 workshopy za jeden rok. Skutečnost překračuje plánované ukazatele, protože v rámci projektu byly vybaveny dvě elektrotechnické učebny. Ukazatele jsou tedy více než 50 hodin týdně žáci SŠ v rámci předmětu Odborný výcvik. Stejně tak jsou více než 10 hodin měsíčně žáci ZŠ v rámci aktivity sdílení učeben SŠ pro povinnou výuku ZŠ. 2 workshopy za jeden rok zůstávají dle projektového záměru. Výstupem klíčové aktivity je zmodernizovaná dílna strojní, která byla vybavena pilovými listy, pásovými pilami, raznicemi, destičkami VBD, elektrickými nůžkami, přímočarými pilami, kotoučovými pilami, sadami na opracování materiálu, kleštinami, sadami vrtáků a spotřebním materiálem. Předpokládaná vytíženost byla 30 hodin týdně žáci SŠ v rámci předmětu Odborný výcvik, 6 hodin měsíčně žáci ZŠ v rámci aktivity sdílení učeben SŠ pro povinnou výuku ZŠ a 2 workshopy za jeden rok.

13


Skutečnost překračuje opět plánované ukazatele, protože v rámci projektu byly vybaveny dvě strojní učebny. Ukazatele jsou více než 30 hodin týdně žáci SŠ v rámci předmětu Odborný výcvik. Stejně tak jsou více než 10 hodin měsíčně žáci ZŠ v rámci aktivity sdílení učeben SŠ pro povinnou výuku ZŠ. 1 workshop za jeden rok zůstává dle projektového záměru. Posledním výstupem klíčové aktivity je zmodernizovaná dílna chemická, vybavená v rámci projektu chemickými soupravami, základním laboratorním sklem a spotřebním materiálem. Plánovaná vytíženost byla 18 hodin týdně žáci SŠ v rámci předmětu Odborný výcvik, 6 hodin měsíčně žáci ZŠ v rámci aktivity sdílení učeben SŠ pro povinnou výuku ZŠ a dva workshopy za jeden školní rok. Skutečnost odpovídá plánovaným ukazatelům. Ukazatele jsou dle plánu 30 hodin týdně žáci SŠ v rámci předmětu Odborný výcvik. Jen nepatrně je navýšen počet hodin v rámci aktivity sdílení učeben SŠ pro povinnou výuku ZŠ. Dle harmonogramu žáci ZŠ každé partnerské základní školy se účastní ve školním roce výuky modulu 3 x. Všechny čtyři školy tedy celkem, se ve školním roce na dílně vyučují 72 hodin, měsíčně vychází výuka 7,2 hodin. Dva workshopy za jeden školní rok zůstávají dle projektového záměru neměnné. Pořízené vybavení zapadá do ŠVP. Díky zakoupenému vybavení jsou v učebnách elektro, strojních a učebně chemické vzděláváni žáci oborů mechanik elektrotechnik, mechanik strojů a zařízení, chemik operátor, nástrojař, obráběč kovů, elektrikář, chemik. Přístrojové a materiální vybavení posiluje především odborné kompetence žáků, a to volit vhodné materiály a součástky, realizovat zadání či zařízení, oživovat je, kontrolovat jejich funkci a proměřovat provozní parametry, vše s ohledem na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, která je opět součástí ŠVP. Posiluje Kompetence k učení, kdy žák je vzděláván tak, aby byl schopen učit se efektivně s využitím různých technik, byl schopen otevřít si pozitivním přístupem k učení cestu k dalšímu vzdělávání ve svém oboru. V neposlední řadě zasahují do výše zmíněných odborných kompetencí absolventa, stejně jako u investičního majetku především při práci s moderním materiálním a přístrojovým vybavením, které odpovídá požadavkům sociálních partnerů (v ŠVP lze vyhledat pod kapitolou „Spolupráce se sociálními partnery při realizaci ŠVP“). Vše je i součástí dlouhodobé koncepce školy a zvyšování kvality, v tomto případě počátečního vzdělávání.

14


1.3

A2b: Vzdělávání pedagogických pracovníků k obsluze strojů a zařízení Vzdělávání dvou pedagogických pracovníků na pořízené RF moduly proběhlo ve výrobním

závodě, tak jak bylo původně naplánováno. Díky včasnému nákupu RF modulů, měli pracovníci školy dostatečný časový prostor na základní seznámení a samostudium. Díky těmto zkušenostem z minulých období jeli pracovníci školy na vzdělávací akci předpřipraveni a vezli si sebou spoustu dotazů a připomínek. Samotné školení pak oba vyhodnotili jako velmi přínosné, kde jeden z účastníků doporučuje kolegům stejné technické vzdělávání absolvovat. V rámci nestrukturovaného rozhovoru jsme zjistili i přidanou hodnotu vzdělávání v tom, že se ho účastnili i další zaměstnanci elektro firem, kteří měli více zkušeností s produktem a i jejich otázky byly více detailní, s dalším profesním využitím. Vyškolení pracovníci dále poznatky ze školení přenášeli a přenáší nejen na cílovou skupinu, pro kterou bylo zařízení nakoupeno, ale sekundárně i na své kolegy a učitele základních škol, kteří projevili o získané poznatky zájem.

Do jaké míry bylo pro Vás toto školení/vzdělávání přínosem? 2,5 2 2 1,5 1 0,5 0

0

0

0

nevím

spíše nepřínosné

zcela nepřínosné

0 velmi spíše přínosné přínosné

Celkově lze vzdělávání dvou zmíněných pracovníků hodnotit jako velmi přínosné pro účely projektu, což se následně i projevilo v dalších realizacích klíčových aktivit. Výstupem klíčové aktivity A2b bylo proškolení pedagogů k obsluze vybavení, které bylo pořízené v rámci projektu. Toto bylo beze zbytku splněno. Na základě školení prováděli pedagogičtí pracovníci i další aktivity v rámci B1a, B1c Sdílení dílen a vzájemné učení. Nabyté znalosti a dovednosti přenáší v rámci individuálních setkání na další pedagogické pracovníky, kteří projeví zájem o danou problematiku.

15


1.4

B1a: Sdílení učeben, dílen, laboratoří SŠ pro povinnou výuku ZŠ Před započetím společné výuky žáků základních škol a střední školy, jsme hledali vzdělávací a

potažmo materiální nedostatky základních škol, tak abychom byli schopni učitelům, respektive žákům základních škol co nejlépe přiblížit a zatraktivnit výuku technických předmětů. S vysokou mírou motivace k zapojení do našeho projektu. Nalezli jsme nejpodstatnější části ve vzdělávací oblasti „Člověk a příroda“, ze kterých lze ještě dále vymezit vyučovací předměty Fyziku a Chemii. Ze vzdělávací oblasti „Člověk a svět práce“ jsme se zaměřili na vyučovací předmět Pracovní činnosti. Okrajově bychom mohli mluvit o oblastech spadajících do Matematiky a jejich aplikací, Informačních a komunikačních technologií a dalších. Průsečíkem sdílení dílen byla výuka žáků střední školy v předmětu Odborný výcvik. Žáci střední školy se do výuky zapojovali současně se sdílením odborných učeben i vzájemného učení. Sdílení dílen nebo odborných učeben se stalo v rámci projektu oblíbeným doplňujícím faktorem výuky u všech cílových skupin. Sdílíme v rámci projektu a dále budeme v rámci udržitelnosti 2 dílny (někdy nazývané i odborné učebny) elektrotechnické, dvě dílny strojní a jednu chemickou laboratoř, nejlépe tyto učebny vystihují fotografie níže:

Dílna elektro D237

Chemická laboratoř D302 D237

Dílna strojní D217

Dílna elektro D233

16


Dílna strojní D218 Aktivity sdílení dílen se zúčastnilo v průběhu celého projektu 210 žáků ze čtyř spolupracujících základních škol, z toho bylo 123 chlapců a 87 děvčat. Primárně bychom se rádi věnovali této cílové skupině, která jeví o technická témata zájem v nadpoloviční většině, což je i v průběhu dalších aktivit povzbudivé, tedy motivující. Výstižně tento zájem vykresluje graf níže. O technická témata se 80 70 67

60 50

54

40

45

30 20

30

10

14

0 velmi zajímám

trochu zajímám

tak napůl

spíše nezajímám

vůbec nezajímám

Čísla nejsou nijak překvapivá, pokud si připomeneme, že projektu se účastní nebo účastnilo 87 děvčat, které převážně nevěnují technice tolik pozornosti či volného času. Dokonce i technické vymoženosti, mezi které se řadí chytré telefony, tablety nebo notebooky (případně PC) používají především jen jako uživatelky. Tyto závěry se v položce shodují i s rozhovory s těmito žáky, které jsme v průběhu projektu prováděli.

17


Zájem i nezájem o technická témata je vcelku porovnatelná s dalším rozhodováním žáků základních škol o budoucím povolání. Na jejich rozhodování má vliv více ukazatelů, patří zde především ovlivňování rodičů, oni chtějí, oni mají často i větší ambice. Dále pak kamarádi, často chtějí žáci ZŠ jít tam, kam jde jejich kamarád, kamarádka. Zájem a nezájem žáků pak nehraje tu nejdůležitější roli, což je vidět i tomto v případě, především na grafickém vyjádření položky dotazníkového šetření. Chtěl/a bys technický obor studovat na střední škole? 70 60

64

50

53

40 40 30

32

20

21

10 0 určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

vůbec ne

Ne vždy je to co žáky baví rozhodující pro volbu povolání, velmi výstižná je odpověď jednoho respondenta “Bylo to skvělé, ale nechtěl bych to dělat v dospělosti“. Požadavky sociálních partnerů, kteří stále častěji zdůrazňují potřebu vzdělávat lidi v technických předmětech, protože je jich na trhu práce nedostatek, se snažíme podporovat i v rámci tohoto projektu a aktivity sdílení dílen. Na grafu vidíme přínos aktivity sdílení Do jaké míry byla pro Tebe tato aktivita přínosem? 140 131

120 100 80 60 40

45

20 16

13

5

nevím

spíše nepřínosná

zcela nepřínosná

0 velmi přínosná

spíše přínosná

18


Pouze 18 žákům se nejevil přínos sdílení, a to přesto, že o technická témata nemá zájem téměř 60 žáků. Pouze 16 žáků pak nevěděli nebo nebyli přesvědčeni o nějaké přidané hodnotě. Naopak drtivá většina studentů viděla sdílení jako přínosné a užitečné, navzdory tomu, že technické obory dále studovat nechce. Úzkou souvislost na přínos lze nalézt i v zábavě výuky. Žáci ZŠ často nedělí sdílení dílen a vzájemné učení, spíše hodnotí tyto dvě aktivity jako celek. Proto i položka dotazníkového šetření vypovídá velmi podobné zjištění.

Bavila Tě tato forma výuky? 120 100 80

106 81

60 40 20 10

9

4

tak napůl

spíše ne

určitě ne

0 určitě ano

spíše ano

Komparaci můžeme provést především u žáků (žákyň), které se nám nepodařilo zaujmout. Máme zde na mysli žáky, které výuka nebavila a zároveň byla samozřejmě zcela bez přínosu. Hodnoty 4 a 5 jsou tedy přibližně stejné. Podobně jsou na tom žáci, které výuka spíše nebavila a současně pro ně nebyla přínosem. Tyto argumenty jsou doložitelné právě vhodnou položkou dotazníkového šetření. Vypovídající jsou vybrané odpovědi respondentů: „Bavilo mě něco poskládat, naprogramovat a dívat se, jak to funguje“. „Bavila mě chemie a výroba lžíce“. „Bavilo mě elektro, hlavolam byl taky fajn“. „Nejvíce mě bavila chemie, pokusy“. „Tato aktivita mě velmi bavila a jsem rád, že jsem se ji mohl zúčastnit“

19


Pro učitele sdílení dílen je dobrou známkou zájem žáků, kteří se v další položce vyjadřují ke skutečnosti, zda by se podobné aktivity znovu zúčastnili. 106 žáků zvolilo odpověď určitě ano, a to je nadpoloviční většina všech respondentů. 62 žáků se pak vyjádřilo, že spíše ano, pouze 28 žáků odpovědělo tak napůl. Zbývající odpovědi žáků jsou zanedbatelné a číslo odpovídá počtu žáků Zúčastnil/a by ses podobné aktivity znova, kdybys měl/a tu možnost? 120 100

106

80 60

62

40 20

28 7

7

spíše ne

určitě ne

0 určitě ano

spíše ano

tak napůl

Velmi vypovídající je poslední položka dotazníkového šetření pro žáky ZŠ, které uvedeme bez komentáře. „Bavilo mě všechno, taky svačiny“.“ Výuka mě zaujala, něco jsem se dozvěděl, učitelé jsou zde dobří“. „Líbila se mi chemie, pájení, elektro“. „Nejvíce mě bavila chemie a elektro, když jsme dělali stroboskop, ale jinak by jsem elektro asi nestudovala“. “Chtěla bych chodit i další roky na sdílení dílen“. „Byl to hodně dobrý nápad“. „Bylo to zajímavé a poučné“. „Všechno se mi líbilo, nic bych neměnila“.

20


Druhou cílovou skupinou u dotazníkového šetření byli učitelé ZŠ, učitelé SŠ a žáci SŠ, kteří se do výuky zapojili. Celkem to bylo 238 respondentů, z toho většina mužů – 213 a 25 žen. První položkou, kterou se budeme zabývat, je jejich osobní přínos, viz grafické vyjádření níže. Do jaké míry byla pro Vás tato aktivita přínosem? 140 120 117

100 80 60

66

40 20

30

16

9


zcela nepřínosná

0 velmi přínosná

spíše přínosná

nevím

Přesto, že počet respondentů je více než 200, je celkové číslo 25 respondentů, považující aktivitu za nepřínosnou, a to jak spíše tak i zcela docela vysoké. Budeme se muset i v rámci další udržitelnosti projektu počet takto uvažujících žáků potlačit. Vypovídající je odpověď jednoho z nich, „Práce mě nebavila“ nebo druhého z nich, co tě zaujalo nejvíce, „Přestávky“. Na opačném pólu je respondentů mnohokrát více a i zde by bylo vhodné vytáhnout alespoň pár detailních odpovědí, ale těm se budeme věnovat později. Projděme si výsledky druhé položky dotazníkového šetření, co si respondenti myslí o přínosu pro vyučované žáky ZŠ, graficky vyjádřeno níže. Do jaké míry myslíte, že byla tato aktivita přínosem pro vyučované žáky? 120 100 80

109 91

60 40 20

27 9

2

spíše ne

určitě ne

0 určitě ano

spíše ano

tak napůl

21


Určitě ne odpověděli 2 respondenti a spíše ne 9 respondentů. Pokud bychom tyto odpovědi porovnali s odpověďmi žáků ZŠ, čísla jsou velmi podobná a jednotková. Respondenti vidí přínos pro žáky ZŠ málo větší než samotní přímí účastníci sdílení dílen. Zajímavé je i porovnání položky, zda žáky ZŠ sdílení bavilo skupinou respondentů a výsledky této položky pak srovnat se skupinou přímých účastníků sdílení, tedy žáků ZŠ. Myslíte, že výuka v rámci této aktivity materiálů žáky bavila? 120 100 80

102 82

60 40 40 20 11

3

spíše ne

určitě ne

0 určitě ano

spíše ano

tak napůl

Respondenti, při procentuálním přepočtu, by skutečný zájem nebo nezájem určili vcelku správně, je to vidět i z jejich další položky dotazníkového šetření, kde můžeme vybrat namátkově následující: „Mnozí žáci se setkali v praxi poprvé s technickými obory. Pro část z nich to byl impuls pro další rozhodování ve volbě SŠ nebo učebního oboru. Obecně hodnotili žáci tento typ výuky velmi kladně“. „Žáci mají o výuku zájem, práce je baví a chtěli by v této výuce pokračovat“. „Velice mě zaujalo, jak si žáci vzájemně pomáhali, když něco nevěděli. Šla z nich cítit ta nadšenost, která z nich doslova tekla“ „Práce s žáky nás bavil“. „Vyučované žáky to bavilo, mě taky, seznámil jsem se s holkama“. „Rád učím lidi věcem, kterým rozumím“. „Vžil jsem se do jejich kůže, když jsem elektrice ještě nerozuměl“. „Tyto aktivity byly pro žáky opravdu přínosem. Na základní škole nemáme takové vybavení a nejsme schopni zajistit takové vyučování, ať už se to týká chemie či dílen“. Dalo by se pokračovat v dalších odpovědích, kterých byla skutečně spousta, z toho většina byla skutečně kladných. Doufám, že odpovědí jako je tato: „Zájem některých žáků studovat na SŠ,sdílení dílen by mělo pokračovat“ bude v budoucnu více a uspokojíme tím i naše sociální partnery.

22


1.5

B1b: Volnočasové aktivity pro žáky ZŠ zaměřené technické vzdělávání Volnočasová aktivita – kroužek „Technická dovednost“ na čtyřech partnerských ZŠ Volnočasová aktivita pro žáky ZŠ je zaměřená na technické vzdělávání. Kroužek probíhá

pravidelně jednou za 14 dnů na ZŠ Valašské Meziříčí Vyhlídka, ZŠ Valašské Meziříčí Šafaříkova, ZŠ Lešná a ZŠ Lešná. Výuka probíhala a probíhá ve standardních učebnách na jednotlivých základních školách, pro ilustraci viz obrázky níže..

ZŠ Valašské Meziříčí Vyhlídka

ZŠ Lešná

Časová dotace je 2,5 hodiny. Zamýšlená kapacita byla 6 žáků z druhého stupně ZŠ. Kroužek vedou 2 vyučující, důvodem je individuální vedení účastníků kroužku. Jednou za 2 měsíce vede kroužek učitel SŠ, společně s učiteli ZŠ, který zajištuje specifickou výuku, jak realizovat výrobu náhradních dílů, jaké jsou dostupné technologie a jak sestavovat složitější montážní celky. Pedagogové ZŠ provádí přípravu, vedou kroužky a kontrolují synchronizaci obsahu s návazností na osnovy ŠVP pro ZŠ. V rámci kroužku byl zakoupen potřebný materiál pro jeho realizaci. Součástí jsou především stavebnice technického a elektrotechnického zaměření, které jsou jednotlivým ZŠ zapůjčeny. Učitelé se žákům věnují individuálně při plnění úloh a stavbě zapojení. Hlavní náplní kroužku je stavba a montáž jednoduchých celků pod vedením učitelů ZŠ a montáž složitějších celků, výroba náhradních, případně oprava dílů stavebnic pod odborným vedením učitelů SŠ.

23


Prvními respondenty dotazníkového šetření jsou učitelé všech zmíněných škol, kteří ve většině případů, při hledání odpovědí na položku, jak viděli o zájem kroužek, odpovídali naskrze kladně, jedna z odpovědí tak napůl je snad výjimkou, co potvrzuje pravidlo, graficky viz níže. Jaký jevili žáci ZŠ o tyto volnočasové aktivity zájem? 16 14 12

14

10 8 6 4

5

2

1

0

0

tak napůl

mírný nezájem

úplný nezájem

0 velký zájem

mírný zájem

Údaj je vypovídající i vzhledem k celkovým počtům žáků, kteří se do kroužků na partnerských základních školách zapojili. Očekávali jsme v průběhu dvou let kolem 48 žáků, skutečný počet žáků navštěvujících kroužek je však téměř dvoj násobný, a to 93 žáků ZŠ. Důležitým faktorem pro realizaci této jedné aktivity bylo motivovat žáky k technickým oborům, tak aby více technice porozuměli a když jí porozumí, budou se jí i více věnovat. Podle známého rčení, nejraději dělám to, čemu dobře rozumím. Položka je směřována právě na zjištění, zda si respondenti myslí, že kroužek měl či neměl vliv na zájem o technická témata. Domníváte se, že tyto volnočasové aktivity zvýšily zájem žáků ZŠ o technické témata a obory? 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

9 8

3

určitě ano

spíše ano

tak napůl

24

0

0

spíše ne

určitě ne


Vhodný je u této položky postřeh jednoho respondenta, který hodnotil: „Kroužek Technická dovednost měl pro žáky velký význam tím, že nejen rozvíjel logické a matematické myšlení, ale budoval také pozitivní přístup k práci, motivoval ke kreativitě při řešení problémů, byť někdy s neočekávaným výsledkem. Velká část žáků si už díky kroužku uvědomila návaznost práce a hry se stavebnicemi na praktické využití daných mechanismů. Řada žáků, získalo vlastní pohled na techniku, jak se dá využít v běžném životě. Myslím si, že návaznost na volbu povolání je u těchto dětí již nyní zajímavá“. I z této odpovědi lze vyčíst, že zájem žáků o technické obory spíše je. Respondenti dotazníkového šetření se u další položky měli možnost zabývat, zda je kroužek skutečně bavil, a zde se objevily doprovodné postřehy, z nichž některé si projděme. „Technická témata žáky velmi zaujala, práce s modely byla velmi zajímavá, často se k ní stavěli vynalézavě s novými variantami řešení. Myslím, že tato aktivita patřila k příjemně stráveným chvílím volného času“. „Žáci projevili velký zájem o stavbu modelů“. „Žáci měli o kroužek velký zájem, rádi diskutovali nad sestavováním modelů, hledali nová netradiční řešení. Bavilo je zkoušet činnost modelů formou hry, zábavy. Často se dotazovali na rozšíření stavebnic o další modely, programy. Tato aktivita kladně zapůsobila a vzbuzovala zájem i z ostatních ročníků bez ohledu na věk. Celkově hodnotím aktivitu velmi kladně“. Promítnuté odpovědi na tuto položku vidíme na grafu níže. Do jaké míry myslíte, že volnočasové aktivity žáky bavily? 14 12 12

10 8 6

8

4 2

0

0

0

tak napůl

spíše nebavily

vůbec nebavily

0 velmi bavily

spíše bavily

Přejděme plynně na druhou skupinu respondentů, kterou byli žáci základních škol, kteří se kroužků účastnili a účastní. Připomeňme si počet žáků 93, z toho 85 chlapců a 8 dívek. Poměr chlapci a dívky jsme předpokládali. Projděme si výsledky dotazníkových šetření, kde budeme netradičně porovnávat výsledky jednotlivých položek ze dvou dotazníkových šetření, na začátku aktivity a na konci aktivity. Lze podat i očekávání a případné plnění očekávání.

25


Na začátku aktivity uvedla většina žáků, že se o technická témata zajímá, pouze 3 uvedli, že se spíše nezajímají, viz grafické vyjádření níže. O technická témata se 45 40 39

35 30

32

25 20 19

15 10 5

3

0

spíše nezajímám

vůbec nezajímám

0 velmi zajímám

trochu zajímám

tak napůl

Na konci aktivity se poměr zájmu nijak výrazně nezměnil, promítla se do odpovědí i skutečnost, že žáci kroužek navštěvují dobrovolně, na základu svého vlastního rozhodnutí. I z důvodu uvedeného výše je odpověď 6 žáků, spíše se o technická témata nezajímám, dost vysoká. O technická témata se 35 30

31

31

25 25

20 15 10 5

6

0

spíše nezajímám

vůbec nezajímám

0 velmi zajímám

trochu zajímám

tak napůl

Volnočasová aktivita by měla podporovat rozhodování žáků ve prospěch technických oborů. Přesto při analýze této položky dotazníkového šetření jsme dospěli spíše k názoru, že žáky, kteří ze začátku projevili zájem, tento zájem spíše utvrdí a jen málo žáků dokáže změnit své předchozí rozhodnutí, z jakýchkoliv důvodů. Na stejnou otázku na začátku aktivity odpověděli žáci takto:

26


Chtěl/a bys technický obor studovat na střední škole? 40 35

36

30 25 24

20 15

16

10

11

5

6

0 určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

vůbec ne

Na konci aktivity se jen malý počet respondentů rozhodlo určitě studovat technický obor, navíc všichni z dřívější odpovědi spíše ano. Dokonce ani počet nerozhodnutých žáků, tedy žáků, kteří neví, zda by chtěli technický obor studovat, se téměř nezměnil. Zjištěné údaje pochází z nestrukturovaných rozhovorů, prováděných v průběhu školního roku, většinou v kroužcích. Chtěl/a bys technický obor studovat na střední škole? 35 33

30 25 20 20

21

15 10

12

5

7

0 určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

27

vůbec ne


Na začátku aktivity byli respondenti podrobeni otázce, zda se někdy nějakého kroužku účastnili, jejich odpovědi jsou v grafickém znázornění níže: Účastnil/a ses již podobné volnočasové aktivity? 70 60

63

50 40 30 20

22

10 8 0 ano

ne

nevím

Z odpovědí vyplývá, že většina žáků, tedy 63 z celkového počtu 93, se nikdy podobného kroužku neúčastnila. Pouze 22 již měli zkušenosti z minulých let a 8 žáků si na žádný kroužek nevzpomnělo, odpověděli tedy, že neví. Na základě dřívějších zkušeností se daly odhadovat jejich očekávání, kde uvedli následující odpovědi: Do jaké míry očekáváš, že pro Tebe bude tato volnočasová aktivita přínosem? 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

42 36

13

velmi přínosná

spíše přínosná

nevím

2

0


zcela nepřínosná

Především údaj 2 žáků, že neočekávají žádný přínos, je zarážející a naskýtá se otázka, proč se do kroužku přihlásili, nebo zda je nepřinutili přihlásit rodiče. Pak i tato technická motivace může vyznít jako demotivace.

28


Nicméně na konci aktivity byly údaje srovnatelné. Směle můžeme konstatovat, že jejich očekávání byly ve velké části naplněny, viz grafické vyjádření níže: Do jaké míry byla pro Tebe tato volnočasová aktivita přínosem? 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

47

33

velmi přínosná

spíše přínosná

8

5

0

nevím


zcela nepřínosná

I v této položce dotazníkového šetření lze vyčíst, že žáci, kteří nevidí žádný přínos při absolvování kroužku Technická dovednost, jsou do kroužku přinuceni nebo nevěnují dotazníku patřičnou důležitost nebo jen chtějí svým negativním postojem zaujmout své okolí, což jsme při rozhovorech taky párkrát zjistili. Motem některých žáků jak základních škol, tak i žáků střední školy je neukázat okolí, že jsem „happy“, naopak postoj nespokojenosti je u nich považován, jako být „ In“. Poslední položkou dotazníku na konci aktivity je, zda se žáci zúčastnili aktivity znovu, kdyby měli tu možnost. Odpovědi jsou v následujícím grafickém vyjádření: Zúčastnil/a by ses podobné volnočasové aktivity znova, kdybys měl/a tu možnost? 45 40 35

41 34

30 25 20 15 10

9

5

6

3

spíše ne

určitě ne

0 určitě ano

spíše ano

tak napůl

29


V těchto odpovědích lze nalézt většinu odpovědí, že určitě ano. Další velký počet respondentů odpověděl, že spíše ano. Nezanedbatelný počet žáků odpověděl – tak napůl, pouze malá část, řádově jednotky žáků odpovědělo, že spíše ne nebo určitě ne a tyto počty musíme brát s rezervou, vzhledem k postojům žáků, které jsme zmínili výše. U dotazníkových šetření na konci aktivity je nutné zastavit se u postřehů či poznámek, které kopírují zájem a přínosy na jedné straně, na druhé straně však i záporné postřehy a připomínky, které nám pomohou ve zlepšení v rámci další realizace kroužku. Z kladných ohlasů bychom rádi uvedli tyto následující: „Uvědomil jsem si, jak věci fungují pomocí elektrotechniky“. „Baví mě programování modelů“. Stavba modelů a programů je super“. „Takovou stavebnici bych chtěl doma“. „Technika mě zaujala a chtěl bych v životě s ní pracovat“. „Chtělo by to více týdně, bavilo mě to a chodil jsem tu rád“. „Vždy mě bavilo skládat stavebnice, Lego, proto jsem zde rád chodil. Vždy to uteklo, až to bylo někdy škoda“. U některých žáků se vyskytla odpověď, že je škoda, že kroužek nepokračuje dále nebo škoda, že příští rok už nemůžu chodit. Tyto odpovědi mohou korespondovat se žáky končících ročníků nebo jejich nepochopením, že nemohou chodit i o prázdninách. Odpovědi tohoto typu jsme totiž dále neanalyzovali. Naopak od těch negativních postřehů, například: „Skvělé stavebnice, trošku problém s malými šroubky“, výuka zručnosti je taky dílčím cílem této volnočasové aktivity. Horší postřehy jsou například: „U některých stavebnic chybí díly. Mohlo se začínat o 10 minut dřív“. „Bavilo mě to na začátku, ale chyběly stavebnice pro nás všechny a proto jsem tu věc nemohl včas dostavit. Časem mě to přestalo bavit“. „Bylo málo stavebnic pro nás všechny“. Díky většímu zájmu žáků jsme sice zvýšili monitorovací indikátory, ale na druhou stranu to bylo zřetelné na úkor kvality. Pokud počet stavebnic je větší než počet žáků, dostáváme do problému společných staveb a společné práce, kde je potlačena kreativita a tím společně i zábava. Při dalším náboru do kroužku doporučuji omezit počet žáků na přijatelné, ověřené množství.

30


1.6

B1c: Programy vzájemného učení žáků SŠ a ZŠ Výuka probíhá stále dle projektového záměru, vzájemně se žáci ZŠ a SŠ učí pět modulů, každý

v délce 6 hodin. Dva moduly jsou strojní, dva moduly jsou elektro a jeden modul je chemický. Žáci se podle vytvořeného harmonogramu učí ve zmíněných modulech tak, aby každý žák prošel ucelenou výukou. Společné, vzájemné učení probíhá v dílnách (odborných učebnách) střední školy. Výuku zajišťují pedagogové SŠ metodou koučingu s podporou metody vrstevnického učení. Žáci SŠ pomáhají při vedení žáků základních škol a zároveň dohlíží na bezpečnost práce. Každá ZŠ dělí pro výuku žáky do 3 skupin tak, aby každá skupina absolvovala výuku modulu dle výše zmíněného plánu. Výuka modulů zaměřených na předměty fyziku, chemii, pracovní činnosti a odborný výcvik je průběžně zaznamenávána jak v projektové, tak i školní dokumentaci. V dotazníkovém šetření jsou respondenty vzájemného učení žáci střední školy a spolupracujících základních škol. Celkem prošlo tímto šetřením 416 žáků, z toho 315 chlapců a 101 dívek. Ze zmíněného počtu 416 žáků je 210 žáků ZŠ a 206 žáků SŠ. Na první položku dotazníkového šetření, do jaké míry byla pro žáky tato aktivita přínosem, jsme dospěli k těmto výsledkům: Do jaké míry byla pro Tebe tato aktivita přínosem? 250 200

212

150 100

122

50

54 19

9


zcela nepřínosná

0 velmi přínosná

spíše přínosná

nevím

Je nutné pozastavit se u negativních přístupů a pohledů, výjimečně žáci odpovídali: „Nic nebavilo“. „Bylo to strašné, už podobného nechci nikdy zažít“. „Hodně mě to bavilo, jenom prezentace na zásuvky byla nudná“ což koresponduje s odpověďmi, že aktivita byla zcela nepřínosná a odpovědělo na ni celkem 9 žáků, pouze 19 pak z celkového množství odpovědělo, že byla spíše nepřínosná. Tyto dvě skupiny žáků byly skutečně jen malé procento z celkového počtu spokojených respondentů a asi těžko dosáhneme uspokojení celé cílové skupiny. Nezanedbatelné je však procento 31


žáků, kteří se vyjádřili k přínosu, že neví a i jejich slovní hodnocení bylo častěji „Nevím“. Zde bychom mohli najít opět nějaké žáky, skrývající se za něčím, co nechtějí ve skutečnosti ukázat. Přínos aktivity ukazují ale čísla na opačném pólu, kde 122 žáků hodnotí aktivitu jako velmi přínosnou a 212 žáků jako spíše přínosnou. Těmto číselným vyjádřením odpovídají i poznámky a postřehy v dotazníkových šetřeních. Namátkově můžeme uvést: „Zajímavý nápad dělat takovou práci“. „Zaujalo mě velká aktivita žáků a jejich zájem se dozvědět něco nového ohledně elektra“. „Pracování s nářadím, pokusy v chémii, pájení“. „Práce s žáky SŠ byla přínosná“. Další položkou, které jsme věnovali pozornost, je zájem o technická témata.

Grafické

vyjádření vidíme na obrázku níže: O technická témata se 160 140

144

120

123

100 80

86

60 40

51

20

12

0 velmi zajímám

trochu zajímám

tak napůl

spíše nezajímám

vůbec nezajímám

Celkově působí čísla pozitivně, bylo by však vhodné celou cílovou skupinu rozdělit do kategorie žáci SŠ a žáci ZŠ, především proto, že očekáváme zájem od žáků SŠ, kteří se učí technickému oboru. I přes tyto skutečnosti, jsou odpovědi „vůbec se nezajímám“ 12 a „spíše se nezajímám“ 51 přijatelné, i vzhledem k celkovému počtu 101 dívek, jejichž zájem o technická témata jsme rozebírali v předchozích kapitolách na základě nestrukturovaných rozhovorů. „Tak napůl“ si odpověď vybralo 86 žáků, což je menší procento, než jsme ve skutečnosti očekávali.

32


Další z položek šetření je otázka do jaké míry bavila žáky tato aktivita, kterou je metoda vzájemného učení. Zde je negativních postojů pouze 7 z celkového počtu 416, tito žáci si vybrali odpověď, „vůbec nebavily“ a zanedbatelný je i počet 15 žáků s odpovědí „spíše nebavily“. Do jaké míry Tě bavila tyto aktivity nebo tato forma výuky? 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

184 155

55

velmi bavily

spíše bavily

tak napůl

15

7

spíše nebavily

vůbec nebavily

Projděme si kladné postřehy a poznámky žáků střední a základních škol. Ti žáci, které aktivity velmi bavily, ještě přidali slovní postřeh či poznámku v jiné z položek dotazníku, jako například: „Všechno se mi líbilo, nic bych neměnila“. „Dílny mně bavily“. „Rád jsem chodil do dílen“. Jiní takovíto žáci nebo žáci, které spíše aktivity bavily označili ty pro ně nejlepší aktivity a opět lze uvést pár postřehů: „Bavilo mě elektro a strojní.Hlavně stromeček a stojánek.“ „Nejlepší zážitky mám z chemie“. „Bavilo mě opracovávat materiál a vyrábět vánoční stromeček.“ „Zaujala mě tvorba lžíce do bot, žárovky“. „Bavily mě obory obráběč kovů, elektrikář slaboproud.Člověk se naučil dělat rukama, má dobrý pocit, že něco dokáže“. Za zmínku stojí u této aktivity ale především poznámky a postřehy žáků napříč školami, jako jsou například: „Zaujala mě spolupráce se žáky SŠ“. „Zaujala mě ochota dospělých, žáků střední školy“. „Bavilo mě spolupracovat se žáky ZŠ“. „Byl jsem rád, že jsem mohl kamarády něco přiučit“. Samozřejmě zde patří i úsměvné poznámky žáků jako jsou například: „Zaujaly mě hezké holky“ nebo „Byly hezké holky ze ZŠ“, sice nic technického ale jistě pro chlapce motivující se naučit a před děvčaty se neztrapnit. Velkou přidanou hodnotou pro žáky SŠ byla právě příprava na vzájemné učení, žáci se nechtěli před žáky základních škol znemožnit a naopak v případě kladného učitelova postoje zvýraznit jejich znalosti a dovednosti.

33


Položka, která vypovídá o dalším studiu v některém z technických obor je zobrazena graficky níže: Chtěl/a bys technický obor studovat až dokončíš své současné studium? 120 100

102

80 60

90

84

73

67

40 20 0 určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

vůbec ne

Celkový počet zájemců o další technické studium z řad žáků SŠ žáků základních škol je lepší než jsme očekávali. Přesto zde hrají další důležité faktory, které jsou různé od různých cílových skupin. Faktory u cílové skupiny žáků základních škol jsme se věnovali v kapitole výše. U žáků SŠ je především od finančních možností rodičů nebo zákonných zástupců žáků. V podstatě záleží, zda výše zmínění mají nebo zda jsou ochotni investovat do dalšího vzdělávání svých svěřenců. U maturitních ročníků jsou to vysoké školy, které jsou pro tuto lokalitu dost vysokou finanční zátěží i bez spolufinancování (myšleno bez placení školného). U učebních oborů jsou to denní nástavby nebo pokračování v denním studiu, což často rodiče neakceptují.

34


1.7

B1f: Stáže pedagogických pracovníků SŠ a ZŠ a naopak Jde o stáže pedagogických pracovníků ZŠ na SŠ. Celé vzdělávání je rozděleno na dva ucelené

vzdělávací programy, dále jen VP. První program proběhl ve školním roce 2013/2014, druhý VP probíhá ve školním roce 2014/2015. Každý vzdělávací program obsahuje 3 workshopy. Příprava na vedení workshopů je odborně náročná, protože cílovou skupinou jsou učitelé ZŠ, kteří částečně znají danou problematiku. Učitelé ZŠ vždy pracují pod vedením lektorů, kteří jsou ze SŠ. Po ukončení každého workshopu se lektoři připravují na následující workshop. Každý VP je ukončen strukturovaným záznamem uceleného vzdělávacího programu a paralelně i certifikátem o splnění všech aktivit projektu.

Učebna elektro

Chemická laboratoř

Stáže učitelů ZŠ na SŠ probíhají ve specializovaných a podpořených učebnách, elektro, strojní a chemické laboratoři, tak aby byly naplněny cíle projektu. Celkově se dotazníkového šetření zúčastnilo 20 respondentů.

35


Zastavme se u první položky dotazníkového šetření. Celkové výsledky můžeme vidět na grafickém zobrazení níže: Do jaké míry byly pro Vás tyto aktivity přínosem? 12 11

10 8

9

6 4 2 0

0

0

nevím

spíše nepřínosné

zcela nepřínosné

0 velmi přínosné

spíše přínosné

Devět respondentů z celkového počtu 20, což je tedy téměř polovina, viděly aktivitu vzájemného učení jako velmi přínosnou a 11 jako spíše přínosnou. Čísla odpovídají i zapojení jednotlivých učitelů do obsahových částí VP, protože tito učitelé měli možnost právě obsahovou část a její časovou dotaci ovlivňovat. Skutečně všichni měli možnost spoluvytvářet co nejvhodnější vzdělávací program. Polovina učitelů ZŠ se pak skutečně do této činnosti zapojovala. Do této položky je vhodné uvést i konkrétní přínosy, které jsou v poslední položce šetření uvedeny pod názvem konkrétní znalosti či dovednosti. Jsou zde uvedeny často: „Práce ve 3D modeláři“, dále pak „Seznámení s programem SOLIDWORKS, obeznámení s možnostmi využití daného programu“. Individuální postřehy, které jistě stojí za zmínku jsou: „Vytváření technických výkresů na počítači - na ZŠ nevyužiji. Vytváření programů k výrobkům ze stavebnice RoboPro-využiji nejen v kroužku, ale i při výuce informatiky“. „Tvůrčí myšlení, kreativita, základy programování, znalosti o elektrotechnice“. „Naučila jsem se lépe zaujmout žáky, motivovat je ke kreativní činnosti i hledání společného řešení vytváření podnětného prostředí. Zaujalo mě, jaké možnosti nabízí celá stavebnice, jaké další prvky mohou daný modul doplnit a jaké zajímavé výstupy nabízí. Byla jsem překvapena propojením počítačové aplikace s reálným komponováním stavebnicových prvků. Aktivita mě zaujala, sama jsem si dohledávala další zajímavosti k dané technické dovednosti“.

36


Kontakty s pedagogickými pracovníky ze SŠ skutečně udržují neustále 3 respondenti a velmi často 9 respondentů. Tyto skutečnosti jsou opět podloženy nestrukturovanými rozhovory. Do jaké míry jste v kontaktu s pedagogickými pracovníky z hostitelské školy? 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

9 7

3

neustále

velmi často

občas

1

0

velmi zřídka

nikdy

Pouze jeden respondent se vyjádřil, že je v kontaktu s pedagogickými pracovníky ze SŠ pouze velmi zřídka a 9 učitelů vypíchlo odpověď občas, což vypovídá o vcelku dobrá a frekventované spolupráci mezi cílovými skupinami. Položka dotazníkového šetření úzce souvisí i s předminulou položkou na téma přínosu. Pokud by učitel nabyté vědomosti nevyužíval, pak by i přínos nemyl takový. Samozřejmě je provázanost obousměrná. Na výsledném grafu vidíme následující ukazatele: Jak často využíváte zkušenosti nabyté díky této aktivitě? 12 10 10 8 8 6 4 2 2

0

0

velmi zřídka

nikdy

0 neustále

velmi často

občas

37


I zde se ukázalo, že minimálně občas respondenti nabyté vědomosti využívají. Právě 10 pedagogů se přiklonilo k nabídce občasného využívání, 8 respondentů se přiklonilo k velmi častému využívání nabytých zkušeností a 2 jsou přesvědčeni, že je využívají neustále. Zajímavé poznatky nám přináší grafické vyjádření sdílení zkušeností, viz graf níže: Byli ostatní pedagogičtí pracovníci ochotni sdílet své zkušenosti? 14 12 10

12

8 6

7

4 2 0

1

0

tak napůl

spíše ne

určitě ne

0 určitě ano

spíše ano

Jeden z pedagogů se přiklonil k odpovědi, „spíše ne“ u otázky, zda byli pedagogové ochotni sdílet své zkušenosti. Naopak 12 respondentů je přesvědčeno o sdílení zkušeností a 7 dalších spíše ano.

38


2.

HODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ MONITOROVACÍCH INDIKÁTORŮ

07.41.14-Počet podpořených osob v počátečním vzdělávání (plánováno 309/dosaženo 504) Projdeme si jednotlivé monitorovací indikátory a pokusíme se je blíže zhodnotit. Při plánování projektu jsme se vycházeli z průměrného počtu žáků v osmých třídách základních škol, ke kterým jsme přičetli plánovaný počet žáků, kteří se podle našich plánů měli těchto účastnit. Další skupinou žáků v počátečním vzdělávání byly vytipované třídy střední školy, kde jsme podle školního systému opětovně určili stávající počet. Naplánovaná hodnota vcelku byla 309 žáků. V průběhu realizace projektu jsme tyto plánované hodnoty vysoce překročili, výsledek byl dán téměř dvojnásobným počtem žáků, kteří se přihlásili do volnočasové aktivity, kroužku „Technická dovednost“ na všech čtyřech partnerských základních školách. Počet žáků základních škol, v rámci aktivity sdílení dílen a vzájemného učení, byl lehce překročen, především spolupracující ZŠ Poličná průměrné stavy překročila. Posledním faktorem, který vykázal zvýšený počet žáků je skutečnost, že na střední školu přichází žáci i v průběhu školního roku (přestup z jiných škol), výsledek tohoto důvodu je čitelný především v jiných monitorovacích obdobích, než jsou období spadající do začátku školního roku. 07.41.65-Počet podpořených osob, pracovníků v dalším vzdělávání (plánováno 10/dosaženo 11) Jednoho dvoudenního školení se zúčastnili dva učitelé SŠ, na zařízení, zakoupeného v rámci projektu (RF systémů). Dále proběhly dva vzdělávací programy, dále jen VP, tedy stáže pracovníků ZŠ na SŠ. První VP úspěšně absolvovalo 8 učitelů (pedagogických pracovníků) ze všech čtyř partnerských ZŠ. Do druhého VP byla vyměněna jedna učitelka ZŠ Valašské Meziříčí Vyhlídka. Díky tomu narostl monitorovací indikátor o jeden ukazatel, a to na číslo 11. 07.41.20-Počet podpořených osob, poskytovatelé služeb (plánováno 14/dosaženo 18) Plánovali jsme zapojení 10 učitelů volnočasových aktivit (kroužků). Na každé ze čtyř partnerských škol měli vyučovat dva učitelé ZŠ. Každé partnerské škole měl jednou za dva měsíce ve výuce pomáhat učitel SŠ. Technický kroužek na každé partnerské ZŠ vedli skutečně 2 učitelé, avšak v průběhu projektu se na ZŠ Valašské Meziříčí Vyhlídka vyměnily vyučující, zapojilo se tedy celkem 10 učitelů ZŠ. Dva učitelé SŠ prováděli společnou výuku podle plánu a do sdílení dílen se zapojilo 6 učitelů střední školy. Dva pedagogové po dobu projektu působili ve výuce workshopů (stáže pedagogů ZŠ na SŠ) jako lektoři. Celkem by nám vyšlo číslo 20, avšak 2 učitelé působili ve dvou zmíněných aktivitách, proto je výsledný MI 18.

39


Plánovaná hodnota/dosažená hodnota kumulativně od začátku realizace projektu/dosažená hodnota v rámci monitorovacího období.

06.43.10 - Počet nově vytvořených produktů (plánováno 1/dosaženo 1) Evaluační zpráva.

40


3.

HODNOCENÍ DOSAŽENÍ HLAVNÍHO CÍLE PROJEKTU V této kapitole se zaměříme na počet přihlášek žáků na Integrovanou střední školu – Centrum

odborné a přípravy a Jazykovou školu s právem státní jazykové zkoušky Valašské Meziříčí. Do tabulky níže jsou zaneseny přihlášených žáků za posledních pět let, konče tímto školním rokem. ROK

CELKEM

Z TOHO TECHNICKÉ OBORY

2011

279

118

2012

164

78

2013

197

97

2014

217

107

2015

225

121

Projděme si graficky výše zmíněný zájem žáků o studium na zmíněné střední škole, který je ale zanesen za obory gastronomické a technické současně, graf tedy vypovídá o celkovém počtu přihlášených žáků na střední školu. 300 250

279

200

217

225

2014

2015

197 150

164

100 50 0 2011

2012

2013

Z grafu je vidět čitelné, že propad žáků z roku 2012, který jsme očekávali vzhledem k demografickému vývoji žáků ve Zlínském kraji, se zastavil a od zmiňovaného roku 2012 je vidět postupný nárůst podaných přihlášek na střední školu.

41


Zájem o studium technických oborů ve stejném období vystihuje naplnění cílů projektu, ten byl zaměřen pouze na podporu technického vzdělávání na naší škole. Graf nám ukazuje nárůst počtu přihlášek.

140 120

121

118 100

107 97

80 78 60 40 20 0 2011

2012

2013

2014

2015

Z výše uvedeného grafického znázornění je zřejmé, že pokles počtu uchazečů o přijetí ke studiu na naši střední technickou školu v roce 2012, se nám podařilo zastavit již v následujícím roce 2013. Rok 2014, který byl prvním rokem realizace našeho programu na podporu technického vzdělávání, vykázal oproti předchozímu roku nárůst o 10 žáků, od kritického roku 2012 pak 29 žáků. V tomto druhém roce realizace projektu podalo na střední školu opět o 14 žáků více než v roce 2014, je zde viditelný zájem o podpořené technické vzdělávání. Komparací s obory gastronomickými je vidět skutečnost, že zatímco do technických oborů byl vidět nárůst, do gastronomických oborů byl zaznamenán v roce 2015 oproti roku 2014 propad. Grafické vyjádření počtu přihlášených ukazuje, že hlavního cíle projektu bylo dosaženo. Dosáhli jsme toho, že dochází ke zvýšenému zájmu žáků o technické obory, musíme však dále pracovat na udržení současného stavu.

42


SHRNUTÍ A ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ Na stálý nárůst zájmu o absolventy technických škol ze strany sociálních partnerů, velmi vhodně navazuje právě realizace projektu. Vytvořili jsme díky realizaci všech aktivit pevnější a kvalitnější vazby se spolupracujícími základními školami a vytvořili prostředí, které na základě analýzy podaných přihlášek na střední školu do technických oborů přispívá k rozhodování žáků základních škol, případně motivuje jejich zákonné zástupce, ve prospěch právě tolik žádaného technického vzdělávání. Vzhledem k předchozím zkušenostem v oblasti spolupráce se základními školami jsme měli jasnou představu co od projektu očekávat, jakými prostředky toho dosáhnout a kdo by mohl jednotlivé aktivity realizovat. Díky projektu jsme mohli motivaci podpořit poskytnutím občerstvení, jak lidové rčení potvrzuje, „s plným žaludkem se lépe uvažuje (v našem případě rozhoduje)“. Naší hlavní prioritou bylo zmíněné sdílení dílen, připomínám na základě jasně definovaného průniku ŠVP jednotlivých škol. Podařilo se nám zajistit kvalitní výuku pro základní školy, především pak ty části technických předmětů, na které na svých školách nemají potřebné didaktické pomůcky. Teoretickou výuku jsme podpořili praktickou prací, kde žáci viděli výsledky svého snažení. Díky této celené výuce naplňovali žáci komplexní cíle výuky, a to jak kognitivní, tak i psychomotorické a afektivní. Součástí formy výuky sdílení dílen byla i metoda vzájemného učení žáků, kde žáci střední školy pomáhali při výuce žáků základních škol a přitom sami zvyšují svůj stupeň vzdělání podle taxonomií výukových cílů. Naše předpoklady, pro lepší přenos informací mezi vrstevníky, se potvrdily. Žáci střední školy mají skutečně zvýšenou motivaci v učení i vlastní domácí přípravě. Druhou velkou prioritou projektu byly a jsou volnočasové aktivity - kroužky, pro žáky partnerských škol, v jejich přirozeném prostředí, zaměřené na technické vzdělávání, zacílené na zábavné technické stavebnice, ve kterých je možné uplatnit vzdělávání v oblasti strojní a elektrotechnické. Splnilo se naše očekávání a stavebnice splňují podmínky realizace od jednoduchých prací až po složité montážní celky. Původně jsme neočekávali vysoký zájem o výše zmíněné kroužky, což se nám projevilo v průběhu realizace kroužku jako problematické. Některé školy, při zvýšeném počtu žáků v kroužku, neměly dostatečný počet stavebnic, žáci realizující jednotlivé úlohy pak pracovali spíše ve skupince, což nebyl náš projektový záměr. Naopak jsme chtěli dosáhnout vyššího zájmu o samostatnou realizaci pouze s koučingem jednotlivých vedoucích kroužků. Zde bude nutné se i v budoucnu zamyslet nad případným výběrem žáků nebo v lepším případě sáhnout po dovybavení těchto zmíněných kroužků na dvou základních školách dalšími stavebními doplňky. Další aktivity projektu byly pro nás doprovodnými aktivitami dvou výše zmíněných klíčových aktivit. Jejich realizace bez vybavení dílen potřebným investičním vybavením a neinvestičním 43


majetkem by byla téměř nemožná, případně by kvalita této výuky podléhala mnoha dalším faktorům. Stejnou návaznost na klíčové aktivity je možné vidět v provedení školení na zakoupené RF moduly a i stáže pedagogů ZŠ na SŠ. Tyto výše uvedené stáže jsou právě tím nejlepším příkladem podpory realizace sdílení dílen, vzájemného učení a volnočasových aktivit.

Poznámky Fotografie jsou vlastní. Osoby na fotografiích souhlasily s uveřejněním. Grafy jsou vlastní. Autorem „Evaluační zprávy“ je Mgr. Igor Kundrát, projektový manažer P2, vytvořil s podporou projektového týmu.

44

Název projektu: Centra přírodovědného a technického vzdělávání pro moderní výuku žáků středních a základních škol ve Zlínském kraji

Recommend Documents