Název památky: Rezidence Liechtenštejn#, Valtice Známé též jako: Feldsberg Lokace: Valtice u hranice s Rakouskem, 13 km jihovýchodn# od Mikulova, 10 km západn# od B#eclavi, Valtice, Morava, Czech Republic Datace: 1612–1643, 1685–1689, 1713–1720, 1724–1729, 1745 Auto#i: Giovanni Maria Filippi (po 1560 – kolem 1630), Giovanni Battista Carlone I. (p#ed 1590–1645), Giovanni Giacomo Tencalla (kolem 1600– kolem 1650), Giovanni Tencalla, Baldassare Fontana (1661 Chiasso – 1733 Chiasso), Ond#ej Erna, Jan K#titel Erna (1625? Brno – 1698 Brno), Domenico Egidio Rossi, Frans de Neve (1606 Antverpy – kolem 1690 Salcburk?), Giovanni Battista Ghidoni (? Cremona – po 1650 Víde#?), Piettro da Cremona, Domenico Martinelli (1650 Lucca – 1718 Lucca), Pietro Giulietti, Anton Josef Ospel (1677– 1756), Franz Biener (1682–1742), Antonio Maria Nicolao Beduzzi (1675 Bologna – 1735 Víde#), Anton Erhard Martinelli (1684 ? – 1747 Víde#), Giovanni Giuliani (1633 Benátky – 1744 Heiligenkreuz), Ignác Lengelacher (1698 Unter Paissenberg – 1780 Baden) Typ: Knížecí rezidence Donáto#i: Knížecí rod Liechtenštejn#: Karel (1569–1627), Maxmilián (1578–1643), Karel Eusebius (1611–1684), Johann Adam (1662–1712), Anton Florian (1656–1721), Josef Johann Adam (1690–1732) D#jiny: Valtice náleží k nejstaršímu osídlení zem#. Hrad z r. 1193 pat#il biskupovi Pasovskému. R. 1395 statek získali Liechtenštejnové. Karel z Liechtenštejna konvertoval p#ed Bílou horou ke katolictví, stal se správcem #eského království a zajistil významné pozice i svým potomk#m. Majetek rodu se rovnal majetku církve a tvo#il 20% zemské bern#. Po#átkem 18. století p#ipojili k moravským statk#m panství Schellenberg a Vaduz, od r. 1945 sídlo rodu, jehož kontinuita sahá až do 12. století. Reziden#ní sí#, rozkládající se na Morav#, v Rakousku a Liechtenštejnsku zahrnovala r#zné typy a funkce staveb, demonstrující postavení rodu. M#sto pat#í mezi centra vina#ské kultury na Morav#, K#ížový sklep (1640) je jedním nejv#tších v #eských zemích. Popis: P#vodní sídlo – st#edov#ký hrad – bylo za#len#no v 17. století do stavby nového paláce a plnilo memoriální funkci – prezentovalo starobylost rodu. V „srdci“ rezidence, studiolu, místnosti pro p#emítání s exemply a vzory jednání, byla uchovávána vévodská koruna s diamantem, aluzí na jméno
rodu – sv#telný kámen. Zbo#ením této #ásti kolem r. 1744 a p#estavbou A. E. Martinelliho byla ukon#ena stavba zámku. View Short Description Zámek, hlavní sídlo nejmocn#jšího rodu na Morav#, je s rozsáhlým parkem s #adou romantických staveb z první poloviny 19. století památkou UNESCO. Knížecí rezidence byla centrem sv#tské kultury i hospodá#ské správy rozsáhlého panství. Prost#ednictvím italských um#lc# zde byl poprvé ve st#ední Evrop# p#edstaven #ímský raný barok. V dalších fázích tu pracovali víde#ští mist#i. Koncepce rezidence je typem “triumfální cesty”. Zámek, kostel a m#sto s klášterním špitálem tvo#í jeden celek, p#edstavující historii, slávu a moc rodu. P#vod datace: Ke stavb# rezidence se dochovaly záznamy v ú#etních knihách i smlouvy na jednotlivé práce. Na jejich základ# lze s pomocí starých vyobrazení zámku alespo# #áste#n# rekonstruovat jeho p#vodní stav. V Moravské galerii v Brn# jsou uloženy Beduzziho architektonické kresby. Vybraná literatura: Hellmut Lorenz, Nicht Brachtigeres kan gemacher werden als die vornehmen Gebeude. Bemerkungen zur Bautätigkeit der Fürsten von Liechtenstein in der Barockzeit, in: E. Oberhammer (ed.), Der ganzen Welt ein Lob und Spiegel, Wien 1990, s. 138–154. Emil Kordiovský (ed.), M#sto Valtice, Valtice 2001. Ji#í Kroupa, Palazzo in villa, memoria a bellaria. Poznámky k sémantice architektonické úlohy v baroku, in: Ji#í Kroupa (ed.), Ars naturam adiuvans. Sborník k poct# prof. PhDr. Miloše Stehlíka, Brno 2003, s. 117–132. Ji#í Kroupa, Um#lci, objednavatelé a styl. Studie z d#jin um#ní, Brno 2006, s. 77– 136. Luigi A. Ronzoni, Giovanni Giuliani, Johann Kräftner (ed)., München 2005, I, s. 105–108. Reproduk#ní práva: Copyright images "Státní zámek Valtice Nár. pam. ústav Brno": Státní zámek Valtice Národní památkový ústav – územní odborné pracovišt# v Brn#. Citace: Zora WörgötterRezidence Liechtenštejn#, Valtice in Discover Islamic Art, Museum With No Frontiers,2016 http://www.discoverbaroqueart.org/database_item.php? id=monument;BAR;cz;Mon11_H;28;cs P#ipravil: ,Editoval: Zora Wörgötter,Ji#í Kroupa MWNF – pracovní #íslo: CZ 28
Altana 1724–1729 Antonio Maria Nicolao Beduzzi (1675 Bologna – 1735 Víde#) Veronika Skálová Moravská galerie v Brn#
Portál do t#etího nádvo#í rezidence zd#raz#uje její úst#ední #ást: hlavní sál, kapli, komnaty knížete a nejstarší #ást sídla. Z balkonu udílel kníže pozdrav a o#ekával hold poddaných. Dekorace fasády byla sou#ástí druhé etapy p#estavby a spoluvytvá#ela ikonografii sídla. Beduzzi navrhl i socha#skou výzdobu interiéru zámku a kaple. #estný dv#r 1643, 1713–1719 Ond#ej Erna, Jan K#titel Erna, Anton Josef Ospel (1677– 1756)
Veronika Skálová Moravská galerie v Brn#
Dostavba rezidence byla p#edevším urbanistickým úkolem. Hospodá#ské stavby zde stály již od 17. století, vpravo pak jízdárna, vlevo divadlo. Styl víde#ského inženýra a dekoratéra Beduzziho navazuje na tvorbu F. Borrominiho a F. G. Galli-Bibieny. P#ízna#ný je kontrast mezi jednoduchostí forem a efektním kamenickým detailem. V#tšina Beduzziho prací pro interiéry zámku se nedochovala (nap#. kamna). Prostor uvádí atlanti G. Giulianiho.
Veronika Skálová Moravská galerie v Brn# Brána 1724, upraveno v 19. století. Anton Josef Ospel (1677–1756)
Státní zámek Valtice Nár. pam. ústav Brno
Triumfální oblouk s trojúhelníkovým štítem odd#luje zámek od m#sta. P#vodní propojení triumfální cesty bylo rozrušeno, d#raz je kladen na pr#hledy. Emblematické devízy „Na laskavost se nezapomíná“ a „(Ale) jas víry p#etrvá i skálu“ obklopují rodový štít.
Státní zámek Valtice Nár. pam. ústav Brno
Státní zámek Valtice Nár. pam. ústav Brno Kostel Nanebevzetí Panny Marie 1631–1671 Giovanni Battista Carlone (p#ed 1590–1645), Giovanni Giacomo Tencalla, Giovanni Tencalla, Giovanni Pietro Tencalla (1629 Bissone? – 1702 Víde#?) Veronika Skálová Moravská galerie v Brn#
Italští architekti a štukaté#i p#išli na Moravu z polských královských služeb. Ve Valticích vytvo#ili první stavby ve stylu #ímského raného baroka. P#vodní kupole na tamburu, jenž byla první ve st#ední Evrop#, byla krátce po dokon#ení stavby ze statických d#vod# stržena. Nov# se objevují sochy sv#tc# na pr##elí kostela, plastické ztvárn#ní interiéru nabývá na významu. Vnit#ní výzdob# dominuje t#žká štuková výzdoba. Na za#ízení kostela se podíleli Ital G. da Cremona, Vlám F. de Neve, pozd#ji I. Lengelacher a další.
Veronika Skálová Moravská galerie v Brn#
Veronika Skálová Moravská galerie v Brn#
Veronika Skálová Moravská galerie v Brn#
Reprofoto Reprofoto Morový sloup 1680 Sloup s Pannou Marií – p#emožitelkou zla ve vrcholu – byl postaven jako dík, že ve m#st# skon#ila morová epidemie. Pat#í mezi první, pozd#ji rozší#ené sloupy na Morav#. Veronika Skálová Moravská galerie v Brn#
Veronika Skálová Moravská galerie v Brn#
