Název památky: Biskupská rezidence Krom##íž Známé též jako: Kremsier, Hanácké Athény Lokace: Krom##íž, Sn#movní nám#stí, 67 km východn# od Brna, 40 km jižn# od Olomouce, Krom##íž, Morava, Czech Republic Datace: 1665–1698, 1752–1759, 1772 Auto#i: Filiberto Luchese (1606 Melide – 1666 Víde#), Giovanni Pietro Tencalla (1629 Bissone? – 1702 Víde#?), Carpoforo Tencalla (1623 Bissone – 1685 Bissone), Quirico Castelli (Lugano?, #inný 1658 – 1672), Michael Mandík, Justus van den Nypoort (1645–49 Utrecht – po 1698?), Ignác Josef Cyrani z Bolleshausu, Franz Anton Krzoupal von Grüneberg, Baldassare Fontana (1661 Chiasso – 1733 Chiasso), Paolo Pagani (1655 Castello Valsolda – 1716 Milano), Franz Anton Maulbertsch (1724 Langenargen am Bodensee – 1796 Víde#) Josef Stern (1716 Štýrský Hradec – 1775 Brno), František Ond#ej Hirnle (1727–1773), Franz Adolph z Freenthalu (1721–1773), Karl Martin Keller Typ: Biskupská rezidence Donáto#i: Olomou#tí biskupové Karel II. z Lichtenštejna-Castelkorna (1664–1695), Ferdinand Julius Troyer (1745–1758), Leopold Egkh (1758–1760), Maxmilián z Hamiltonu (1761–1776) D#jiny: P#vodní trhová ves vznikla na k#ižovatce velkých evropských obchodních tras – jantarové a solné cesty. Moravští biskupové koupili statek r. 1107. Bruno ze Schaumburka (+1281) vytvo#il z Krom##íže letní sídlo olomouckých biskup#, nechal postavit gotický hrad a kapitulu sv. Mo#ice. R. 1290 byla Krom##íž povýšena na m#sto. Za humanisticky vzd#laného Stanislava Thurza (+1540) byl hrad p#estav#n na renesan#ní zámek. R. 1643 bylo m#sto vyplen#no Švédy a p#i vzpou#e Valach# vypáleno. Slavná obrazárna s díly L. Cranacha a jednou z posledních maleb Tiziana byla budována od konce 17. století. Popis: Reziden#ní komplex olomouckých biskup# tvo#í zámek s Podzámeckou zahradou, Kv#tnou zahradou a domy kanovník# podél ulice ke kostelu sv. Mo#ice, kde se nachází kaple s náhrobky biskup#. Zámek uzavírá #tvercové nám#stí p#i severozápadním rohu. Jedná se o volnou, #ty#k#ídlou dvoupatrovou budovu na p#doryse lichob#žníku s úst#edním nádvo#ím. View Short Description P#vodní trhová ves vznikla k#ižovatce velkých evropských obchodních tras – jantarové a solné cesty. Moravští biskupové koupili statek r. 1107. Bruno ze Schaumburka (+1281) vytvo#il z Krom##íže letní sídlo olomouckých biskup#.
Reziden#ní komplex tvo#í zámek s Podzámeckou zahradou, Kv#tnou zahradou a domy kanovník# podél ulice ke kostelu sv. Mo#ice, kde se nachází kaple s náhrobky biskup#. Maulbertschova freska v Lenním sále je ozna#ována za jednu z nejp#sobiv#jších ve st#ední Evrop#. R. 1998 byly Zahrady a zámek v Krom##íži zapsány na listinu kulturního d#dictví UNESCO. P#vod datace: K provedeným díl#m je dochována #ada ú#t#, smluv a korespondence. Nap#. biskup se zavazuje poskytnout F. A. Maulbertschovi jednoho zedníka a jednoho pomocníka, jakož i materiál, lešení a ubytování. Malí# se zavazuje provést do konce léta malbu dle svého nejlepšího sv#domí na základ# schválených skic. Op#rné body pro datace jednotlivých fází tvo#í také historické události a životopisy biskup#. Vybraná literatura: Bohumil Samek, Um#lecké památky Moravy a Slezska I, A-J, Praha 1994, s. 220–257. Radmila Pavlí#ková, Sídla olomouckých biskup#. Mecenáš a stavebník Karel z Liechtensteinu-Castelkorna 1664–1695, Olomouc 2001, s. 24–46. Ji#í Kroupa (ed.), V zrcadle stín#. Morava v dob# baroka 1670–1790, Brno – Paris – Rennes 2002, s. 55–56, 104–107, 222–224. Ond#ej Jakubec, Kulturní prost#edí a mecenát olomouckých biskup# potridentské doby: um#lecké objednávky biskup# v letech 1553–1598, jejich význam a funkce, Olomouc 2003, s. 214–215, 223, 234, 246–249. Zora Wörgötter, Zum Schaffen der Maler aus dem Umkreis Maulbertschs in Mähren: Johann Jablonský und Franz Anton Schebesta-Sebastini, in: Eduard Hindelang – Lubomír Slaví#ek, Franz Anton Maulbertsch und Mitteleuropa. Beiträge zum 30-jährigen Bestehen des Museums Langenargen, Langenargen – Brno 2007, s. 263–293. Virtuální prohlídka: http://www.virtualtravelglobe.com/archiepiscopal-chateaukromeriz.html Reproduk#ní práva: Copyright images "Národní památkový ústav v Tel#i": Národní památkový ústav - územní odborné pracovišt# Tel#. Citace: Zora WörgötterBiskupská rezidence Krom##íž in Discover Islamic Art, Museum With No Frontiers,2016 http:// www.discoverbaroqueart.org/database_item.php? id=monument;bar;cz;mon11_e;2;cs P#ipravil: ,Editoval: Zora Wörgötter,Ji#í Kroupa MWNF – pracovní #íslo: CZ 02
Vstupní portál 1698 Giovanni Pietro Tencalla (1629 Bissone? – 1702 Víde#?) K obnov# zámku došlo za K. Lichtensteina-Castelkorna, nejprve podle plán# F. Luchese, po jeho smrti G. P. Tencally. Dnešní stav fasád, respektující z velké #ásti Tencallovo #ešení, je výsledkem obnovy zámku po požáru r. 1752 Cyranim z Bolleshausu a po n#m F. A. Krzoupalem. Obdobn# jako vn#jší fasády je #ešeno také nádvo#í. Arkáda v p#ízemí je ale dnes zazd#ná. Plochy fasád jsou rytmizovány vysokými pilastry, které se st#ídají se souvislými okenními osami.
Klára Hodanová Národní památkový ústav v Tel#i Salla Terrena 1690–1693 Baldassare Fontana (1629 Bissone? – 1702 Víde#?), Paolo Pagani (1655 Castello Valsolda – 1716 Milano) Pavel #ech Moravská galerie v Brn#
Klára Hodanová Národní památkový ústav v Tel#i
Klára Hodanová Národní památkový ústav v Tel#i
Z interiér# 17. století se po požárech dochoval pouze sál otev#ený do zahrady, dopln#ný dv#ma grottami po stranách. Štuky rámují alegorické obrazy zem# a nebe, #ty# ro#ních období a živl#, symbolizované mytologickými postavami. Koncepci výzdoby vytvo#il biskup#v um#lecký poradce, kanovník a malí# M. A. Lublinský.
Klára Hodanová Národní památkový ústav v Tel#i
Klára Hodanová Národní památkový ústav v Tel#i Lenní sál 1759 Franz Anton Maulbertsch (1724 Langenargen am Bodensee – 1796 Víde#), František Ond#ej Hirnle (1727–1773)
Martin Mádl Ústav d#jin um#ní AV#R
Pavel #ech Moravská galerie v Brn#
Martin Mádl Ústav d#jin um#ní AV#R
Martin Mádl Ústav d#jin um#ní AV#R
Po požáru r. 1752 byly nástropními malbami J. Sterna vyzdobeny oba knihovní sály a kaple. Sou#asn# probíhala obnova lenního (soudního sálu). Vyobrazeny jsou klí#ové scény z d#jin olomouckého biskupství a apoteóza stavebníka biskupa Egkha. Bravurn# malovaná freska je pro sv#j kolorit ozna#ována za jednu z nejp#sobiv#jších ve st#ední Evrop#.
Martin Mádl Ústav d#jin um#ní AV#R Velká jídelna (Sn#movní sál) 1772 Karl Martin Keller, Franz Adolph z Freenthalu (1721–1773)
Martin Mádl Ústav d#jin um#ní AV#R
Vzhledem k úmrtí biskupa Egkha nedošlo k obnov# Velké jídelny, projektované p#es dv# patra již v 17. století. Dochovaly se však n#které Maulbertschovy p#ípravné skicy s výjevy z Ovidiových Metamorfóz a alegoriemi denních dob. V duchu rokokového klasicismu byl sál vybaven až za biskupa Hamiltona, a to nikoliv nást#nnou malbou, ale zlacenými štuky s alegoriemi v#d a um#ní a obrazy na plátn# Parid#v soud a Svatba Pélea a Thetidy, vyjad#ující pomíjivost a marnivost a Pallas Athéna unáší eféba od bohyn# lásky Afrodíty, symbolizující moudrost a stálost. Od doby konání #íšského sn#mu (1848) je sál nazýván Sn#movním. Rondel 1674 Giovanni Pietro Tencalla (1629 Bissone?– 1702 Víde#?) – Quirico Castelli – Carpoforo Tencalla (1623–1685) – Michael Mandík
Krom##íž town
Pavel #ech Moravská galerie v Brn#
Klára Hodanová Národní památkový ústav v Tel#i
Koncept zahrady ležící mimo m#stské hradby vypracoval pravd#podobn# již F. Luchese. Realizaci vedl G. P. Tencalla, koncep#n# se podílel také M. A. Lublinský. P#vodní stav zahrad je zachycen v albu J. v. Nypoort. P#dorys Libosadu byl protkán složitým vodovodním systémem, který napájel rybní#ky, kašny, jezírko u voliéry, vodotrysky a soubor “vodních žert#“, které biskup poznal v Salzburku. Osa Libosadu prochází od hlavního vchodu ke kuželn# a ústí ve dva tzv. Jahodové kope#ky. Jejich po#átky známe již ze starov#kých zahrad, kde byly um#le navršeny (Chorsabád) a na vrcholu m#ly altány, jako tomu bylo p#vodn# i zde. Po stranách osy byly labyrinty a pravoúhlé rybní#ky. Rondel tvo#í pr#se#ík cest geometricky #len#né zahrady. Centrální prostor prolomený do #ty# grott a #ty# salonk#, p#vodn# s fontánami, pokrývá vysoce plastický štuk vymezující pole malby. V sochách a malbách jsou zobrazeni saty#i, alegorie #ty# ro#ních dob a p#íb#hy z Ovidiových Metamorfóz. #elo zahrady uzavírá arkádová galerie se sochami podle vzoru Villy Pamphilli v #ím#. St#ídající se mužské a ženské figury v nikách p#edstavují antické bohy, múzy a historické osobnosti #íma. V bo#ních zdech byly grotty s vodními kaskádami. Návšt#vník byl zván latinským nápisem nad hlavním vchodem, aby p#istoupil k prohlídce kdysi mokrých a neobd#lávaných míst, která byla namáhavou prací prom#n#na mnohaletým úsilím a zna#nými náklady v zahradu, jež má být užívána k pot#šení sou#asník# i budoucích pokolení.
