Název památky: Cesarova kašna Lokace: Olomouc, Horní nám#stí, Olomouc, Morava, Czech Republic Datace: 1724 Auto#i: Jan Ji#í Schauberger (?, p#ed 1725 Víde#, #inný v Olomouci – 1744 Brno) Typ: Ve#ejná stavba Donáto#i: M#sto Olomouc D#jiny: Olomouc byla do poloviny 17. století hlavním m#stem Moravy, sídlem biskup# a pozd#ji arcibiskup#. R. 1642 byla dobyta švédským vojskem a 8 let okupována. Tím ztratila svou pozici hlavního m#sta. Ve zpustošeném m#st# z#stalo ze 30.000 obyvatel pouze 1765. Za tohoto stavu se vyskytly úvahy o p#em#n# m#sta na vesnici, ale r. 1655 bylo m#sto prohlášeno za jedno ze #ty# moravských pevnostních m#st a za#ala jeho obnova. Prvními stavebníky byly církevní instituce, pozd#ji se do výstavby zapojuje i m#sto. I když v Olomouci bylo dostatek studní, d#ležitým zdrojem vody zde byly kašny, které m#sto zásobovaly vodou až do konce 19. století. P#vodní po#et 7 kašen byl napln#n stavbou na Hlavním nám#stí r. 2001 a nahradil kašnu dít#te s delfínem, která kdysi stávala p#ed m#stskou branou. Popis: Soubor kašen a sloup#, znamení znovuzrození m#sta, poukazuje na jeho významné místo v minulosti a jeho p#íslušnost ke katolictví. Vyvrcholením této koncepce je Sloup Nejsv. Trojice. Koncept mytologizace historie je p#ízna#ný nejen pro sebeprezentaci šlechty, ale i m#st v dob# obnovy zem#, zpuštošené T#icetiletou válkou a rozvrácené náboženskými konflikty p#elomu 16. a 17. století. View Short Description Soubor kašen a sloup#, znamení znovuzrození m#sta, poukazuje na jeho významné místo v minulosti a jeho p#íslušnost ke katolictví. Úst#edním motivem kašny je postava G. J. Ceasera považovaného od 15. století za zakladatele m#sta. Koncept mytologizace historie je p#ízna#ný pro dobu obnovy zem#, zpuštošené T#icetiletou válkou a rozvrácené náboženskými konflikty p#elomu 16. a 17. století. Pozd#ji p#ední, zejména v Olomouci a v Brn# #inný socha# J. J. Schauberger, vytvo#il jezdeckou sochu jako sv#j mistrovský kus, inspirovaný Berniniho Konstantinem Velikým ve Vatikán#. P#vod datace: Stavby kašen jsou dokumentovány ve smlouvách, ú#tech a zápisech m#stské rady. Nap#. J. J. Schauberger obdržel za Ceasarovu sochu 1 200 zlatých.
Vybraná literatura: Pavel Zatloukal (ed.), Horní nám#stí v Olomouci, Olomouc, 1995. Ivo Krsek – Miloš Stehlík – Josef Válka – Zden#k Kud#lka , Um#ní baroka na Morav# a ve Slezsku, ed. Zden#k Kud#lka, Praha, 1996, s. 365–369, kat. #. 120. Miroslav Pojsl (ed.), Dvanáct století architektury, Olomouc 1998. Ji#í Kroupa, in: Ji#í Kroupa (ed.), V zrcadle stín#. Morav# v dob# baroka 1670–1790, Paris–Rennes–Brno 2003, s. 51. Citace: Zora WörgötterCesarova kašna in Discover Islamic Art, Museum With No Frontiers,2016 http:// www.discoverbaroqueart.org/database_item.php? id=monument;BAR;cz;Mon11_F;6;cs P#ipravil: ,Editoval: Zora Wörgötter,Ji#í Kroupa MWNF – pracovní #íslo: CZ 06
Ceasar 1724 Jan Ji#í Schauberger (?, p#ed 1725 Víde#, #inný v Olomouci – 1744 Brno)
Pavel #ech Moravská galerie v Brn#
Úst#edním motivem kašny je postava G. J. Ceasera, považovaného od 15. století za zakladatele m#sta. Pozd#ji p#ední, zejména v Olomouci a v Brn# #inný socha# J. J. Schauberger vytvo#il jezdeckou sochu jako sv#j mistrovský kus, inspirovaný z#ejm# Berniniho Konstantinem Velikým ve Vatikán#. Ceasar#v rodokomen byl vztahován k mýtickému Héraklovi. Spolu s jemu zasv#cenou kašnou (1688) oslavuje socha legendu o založení m#sta. Herakles má v levé ruce štít s orlicí – symbol m#sta Olomouce.
Moravská galerie v Brn# Caesarova kašna 1724 Jan Ji#í Schauberger (?, p#ed 1725 Víde#, #inný v Olomouci – 1744 Brno)
Pavel #ech Moravská galerie v Brn#
Vzpínající se k## s jezdcem stojí na skalisku, u nohou kon# leží dv# postavy vousatých muž#: vodních božstev znázor#ujících Moravu a Dunaj. Spojení jejich rukou a jejich sm##ování vp#ed zna#í soutok t#chto #ek a držíce znaky Moravy a Dolních Rakous splynutí t#chto dvou zemí a jejich spole#nou budoucnost p#i zachování v#rnosti (symbolizované ležícím psem) císa#i.
Neptunova kašna 1683 Michael Mandík, Václav Schüler
Moravská galerie v Brn#
Nejstarší ze souboru olomouckých kašen je zasv#cena pánu vodstva, který má chránit Olomouc p#ed vodními živly. Její významový dopln#k a protiklad tvo#í Jupiterova kašna (1707), obracející se k bohu ovládajícímu nebeské živly.
Moravská galerie v Brn#
Moravská galerie v Brn# Merkurova kašna 1727–1730 Václav Render (1669 Olomouc – 1733 Olomouc) – Filip Sattler (1695 Wenns, Tyrolsko – 1738 Olomouc)
Reprofoto
Moravská galerie v Brn#
Moravská galerie v Brn#
#ímský b#h obchodu žehná prosperit# m#sta na k#ížení dvou ulic. Je vyobrazen se t#emi základními znaky, symbolizující jeho poslání: Na hlav# má petasus (klobouk jako ochranu proti dešti), ve zdvižené pravé ruce drží caduceus (berlu s dvojicí spletených had#, znak posla), na nohou má talaria (ok#ídlené opánky umož#ující mu rychlé p#ekonávání vzdáleností). Merkur je vlastn# #ecký Hermés, pr#vodce duší zem#elých. Proto jsou na této kašn# take t#i chrli#e vody ve tvaru hadovitých delfín#, kte#í symbolizují t#i #eky v podsv#tí – Léthe, Styx a Acherón.
Moravská galerie v Brn#
Moravská galerie v Brn# Kašna Triton# 1709 Václav Render (1669 Olomouc – 1733 Olomouc)
Veronika Skálová Moravská galerie v Brn#
Moravská galerie v Brn#
Moravská galerie v Brn#
Autorem je jako dalších kašen a sloup# olomoucký m#š#an a kameník, inspirovaný obdobnou Berniniho kašnou v #ím#. Olomoucká kašna p#edstavuje potomky a služebníky vládce mo#í Neptuna. Tritón, nap#l #lov#k, nap#l ryba, syn Neptuna a Amfitríté, troubil p#i bou#ích na mušli. P#vodn# kašna, jenž je tedy jakýmsi varováním p#ed vodními živly, které na b#ezích ramenatého toku #eky Moravy nebylo bez opodstatn#ní, tvo#ila dominantu rozcestí #ty# ulic.
Moravská galerie v Brn#
