Název památky: #estný sloup Nejsv#t#jší Trojice, Olomouc Lokace: Olomouc, Horní nám#stí, Olomouc, Morava, Czech Republic Datace: 1716–1754
Photograph: Pavel #ech
Auto#i: Václav Render (1669 Olomouc – 1733 Olomouc), Filip Sattler (1695 Wenns, Tyrolsko – 1738 Olomouc), Ond#ej Zahner (1709 Ettershausen – 1752 Olomouc), Jan Šimon Forstner (1714? Salzburg – 1773 Olomouc), Wolfgang Träger (1714 Plze# – 1763 Olomouc), Jan Michael Scherhauf (1724 Wels – 1792 Olomouc) Typ: Cestný sloup – kaple Donáto#i: M#sto Olomouc, Václav Render D#jiny: Sloup Nejsv#t#jší Trojice vznikl jako prot#jšek morového sloupu P. Marie na sousedním nám#stí z iniciativy místního kamenického mistra V. Rendera, který jeho stavbu #ídil a z po#átku i financoval. Do své smrti r. 1733 Render vybudoval první patro s kaplí. Vpád pruských vojsk r. 1741 zbrzdil stavbu, na níž se st#ídalo n#kolik místních mistr#. Vedle F. Sattlera se na socha#ské výzdob# sloupu podílel zejména O. Zahner. Je jedním z posledních memoriálních sloup#, budovaných v #ad# m#st habsburské monarchie od druhé poloviny 17. století. Sv#cení sloupu olomouckým biskupem a kardinálem Troyerem se událo za p#ítomnosti císa#ovny Marie Terezie a jejího manžela Františka I. Lotrinského. R. 2000 byl sloup zapsán na Seznam sv#tového kulturního d#dictví UNESCO. Popis: Sloup na šestibokém p#dorysu m##í 35 m, v jeho spodní #ásti je kaple. Obsahem sloupu je oslava Církve a k#es#anské tradice m#sta. Socha#skou výzdobu tvo#í 12 pískovcových figur sv#tlonoš#, 12 reliéf# s polopostavami apoštol#, reliéfy alegorií Víry, Lásky, Nad#je, sousoší Nanebevzetí P. Marie ve st#ední #ásti sloupu a vrcholové sousoší Nejsv. Trojice. 18 soch sv#tc# tvo#í zemští patroni, kazatelé (Jan Kapistrán v Olomouci p#sobil) a mu#edníci. Jezuitský sv#tec Alois Gonzaga byl kanonizován v dob# stavby sloupu (1726), který byl p#vodn# krom# zlacených #ástí opat#en bílým mramorováním. View Short Description #estný sloup je nejv#tším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve st#ední Evrop#, r. 2000 byl zapsán na Seznam sv#tového kulturního d#dictví UNESCO. Obsahem sloupu je oslava Církve a k#es#anské tradice m#sta. Vrcholové sousoší Krista – Vykupitele a Boha otce jako vládce sv#ta uvádí Archand#l Michael, symbol v##ného boje s herezí. Pozadí Ducha sv. v podob# holubice tvo#í sluncová svatozá#, jejíž jas zvyšovaly paprsky vycházejícího slunce. Dílo olomouckých mistr# je jedním z posledních memoriálních
sloup#, budovaných v #ad# m#st habsburské monarchie od druhé poloviny 17. století. P#vod datace: Stavba sloupu je zaznamenána v zápisech m#stské rady, dochovaly se také smlouvy s jednotlivými #emeslníky. Nap#. O. Zahner se zavazuje zaru#it svým majetkem, že do t#í let zhotoví 21 soch sv#tc# vysokých 9 stop, vždy z jednoho bloku mlad#jovského pískovce. Celkov# m#l za svou práci obdržet 2 929 zlatých, na vlastní náklady m#l sochy osadit a ukotvit železnými trny zalitými olovem. Vybraná literatura: Pavel Zatloukal (ed.), Horní nám#stí v Olomouci, Olomouc 1995. Miloš Stehlík, Slohová podstata socha#ského díla Ond#eje Zahnera, Opuscula Historiae Artium, F 42, 1998, s. 7– 26. Marek Per#tka (ed.), Sloup Nejsv#t#jší Trojice v Olomouci, Olomouc 2001. Miloš Stehlík, in Lubomír Slaví#ek (ed), Josef Winterhalder d. J. (1743 Vöhrenbach – 1807 Znojmo). Maulbertschs bester Schüler, Langenargen–Brno, 2009. Citace: Zora Wörgötter#estný sloup Nejsv#t#jší Trojice, Olomouc in Discover Islamic Art, Museum With No Frontiers,2016 http://www.discoverbaroqueart.org/database_item.php? id=monument;BAR;cz;Mon11_F;13;cs P#ipravil: ,Editoval: Zora Wörgötter,Ji#í Kroupa MWNF – pracovní #íslo: CZ 13
Nejsv#t#jší Trojice 1753 Ond#ej Zahner (1709 Ettershausen – 1752 Olomouc), Jan Šimon Forstner (1714? Salzburg – 1773 Olomouc)
Muzeum um#ní Olomouc
Vrcholové sousoší Krista-Vykupitele a Boha otce jako vládce sv#ta uvádí Archand#l Michael, symbol v##ného boje s herezí. Pozadí Ducha sv. v podob# holubice tvo#í sluncová svatozá#, jejíž jas zvyšovaly paprsky vycházejícího slunce. O zlacení m#d#ných soch se ucházeli i augsburští mist#i.
Muzeum um#ní Olomouc
Muzeum um#ní Olomouc Sv. Jan K#titel 1745–1752 Ond#ej Zahner (1709 Ettershausen – 1752 Olomouc)
Moravská galerie v Brn#
Jednotlivé figury v nadživotní velikosti zahalují odleh#ené a vzdušné draperie. St#ídmá gestikulace a celkový postoj mnohapohledov# koncipovaných figur je v souladu s oduševn#lým výrazem tvá#e. Malebný obrys figur zvyšuje estetický dojem pyramidáln# stup#ovaného celku. Po Zahnerov# smrti dokon#ili socha#skou výzdobu W. Träger a J. M. Scherhauf, který koncept této sochy s pro Zahnera typickými rysy použil ve figu#e pro bo#ní oltá# kostela v Místku.
Moravská galerie v Brn# Sv. Cyril 1745–1752 Ond#ej Zahner (1709 Ettershausen – 1752 Olomouc)
Pavel #ech Moravská galerie v Brn#
Šest soch st#ední #ásti p#edstavuje slovanské sv#tce: V#rozv#stové Metod#j, první biskup moravský, Cyril (Konstantin), Vojt#ch, biskup pražský, zakladatel prvního benediktinského kláštera v #echách, Jan Nepomucký, Jan Sarkander, umu#ený v Olomouci r. 1620 a sv. Blažej, jemuž byl zasv#cen olomoucký kostel, považovaný v baroku za nejstarší v#bec.
Apoštol Petr p#ed 1733 Filip Sattler (1695 Wenns, Tyrolsko – 1738 Olomouc)
Moravská galerie v Brn#
Reliéfní poprsí apoštola uvádí vstup do kaple s šesti p#vodn# zlacenými reliéfy starozákonních scén s motivy ob#tí a díkuvzdání od téhož socha#e. S V. Renderem spolupracoval nap#. i na olomouckých kašnách.
Moravská galerie v Brn#
Moravská galerie v Brn# Sv#tlonoš 1745–1754 Ond#ej Zahner (1709 Ettershausen – 1752 Olomouc) a dílna
Moravská galerie v Brn#
Moravská galerie v Brn#
Významná role v barokní ikonografii p#ipadá sv#tlu, symbolu Ducha sv. který je synonymem svatosti. And#lé, zprost#edkovatelé božské v#le, jsou na spodní balustrád# schodišt# zobrazeni jako dekorativní putti – poslové a strážci Sv#tla.
Moravská galerie v Brn#
