Výpisky z kronik obce Březina (1928 – 1989) k tématu „Kašpar M. Sternberg a Březina“ Názvy kronik jsou aktivní, kliknutím na ně a CTRL se přejde rovnou do kroniky. Uvedené str. jsou stránky skenovaného dokumentu, ke konci stránky originálu. Kronika obce Místo: Březina Datace: 1928–1951
1. kniha (kronikář Jindřich Musil, řídící učitel, 1890 - , od 1. 8. 1927 řídící učitel v Březině) vybraná čísla popisná:17. Jiří Sternberg dvůr 28. Jiří Sternberg domek pro zahradníka v parku 29. Jiří Sternberg ovčín 34. Jiří Sternberg byt klíčního 41. Jiří Sternberg hájovna 42 Václav Kroc pila 50. František Košař „Ve mlejnci“ 79 Josef Herajt „V hájovně“ 93 Jiří Sternberg hájovna 95 Jiří Sternberg domek v oboře 96 Jiří Sternberg bouda u silnice Ze zámeckého parku vytéká jen slabý potůček, pramenící na úpatí Hradiště, u pily p. Václava Kroce č. p. 42 jímá se v nádržce jeho voda, která pak uvádí tuto vodní pilu v pohyb. Rybníků je v obci devět: obecní rybník na návsi, za vsí jeden p. Josefa Kroce č. p. 78 a druhý p. Bohumila Kroce č. p. 3, za ovčínem tři rybníky p. majitele velkostatku – v největším z nich se občané koupávají – a tři jsou v zámecké zahradě. Studánky jsou tři: na ohradě při zámeckém parku u voldušské silnice, „u Dvořáků“, t. j. proti domku č. p. 24 a „V Kraftovic rybníčku“. Na dvoře č. p. 56 (Václav Jakubka) je propadlina, nad níž stojí kůlna, v těch místech byla kdysi šachta a z té vedena pak štola při dobývání železné rudy; štola ústí do nynějšího obecního rybníka. Na návsi stojí stará zvonička, na jejímž zvonku je nápis: „Franciscus Francz me fudit Pragae 1760“. V obci je Sbor dobrovolných hasičů, založený 10. 5. 1904, ... Předsedou je František Sláma, úředník velkostatku, ... Historie obce, místního velkostatku – vlastníků hradu a panství dle Augusta Sedláčka ... úzký, skalnatý ostroh, který jest tam, kde jest nejužší, překopán. Před tím příkopem stála až do minulého století sýpka a blízko ní býval poplužný dvůr, což vše svedeno a s hradištěm do zámeckého parku pojato. .....čtverhranný palác, (s rohem proti příchozímu zakulacený), také nepravidelného základu. Stavení to, ještě do znamenité výšky se vypínající, dobré paměti Kašpar ze Šternberka dal r. 1810 opraviti, přikrýti a zříditi jako zahradní altán. str. 24 – 26 Zámek a zámecký park Zámek je bílá, jednopatrová trojdílná budova, jest majetkem majitele velkostatku p. Jiřího Sternberga. Jen zřídka bývá oživen příjezdem majitelů, a tehdy zmizí z oken zelené žaluzie a
1
otevírají se dveře přečetných komnat, opatřených starobylým krásným slohovým nábytkem a plných vzácných památek uměleckých, ať jsou to již staré mědirytiny, cenné předměty a příbory porculánové, či jiné upomínky rodinné. Dvě staré pohlednice zámku, s trelážemi v přízemí Zvlášť četné jsou památky na zvěčnělého Kašpara hraběte Sternberga, slavného přírodozpytce a zakladatele Českého musea. Se stěn hledí celá řada podobizen tohoto šlechetného podporovatele probuzenských snah českého národa, podobizen od dětských let až po úmrtní lože. Chodby zámku jsou plny loveckých trofejí a jména lovců svědčí o slavných honech a vzácných návštěvách. Ze všeho pak nejvíce upoutá rohová komnata, v níž uložen jest archiv a krásná knihovna s díly francouzskými, německými a anglickými i se vzácnými tisky z doby probuzenské. Jsou zde díla stará, vzácná, s vazbami ve vepřové kůži, která zde ponejvíce shromáždil učenec hrabě Kašpar. Park březinský, založený hrabětem Joachymem (!) ze Sternbergu v roce 1809, jest značně rozlehlý. Na 13 hektarech založil zde potomek zakladatelův Kašpar ze Sternbergů jedinečnou botanickou zahradu, kde podle seznamu z r. 1824 pěstoval kolem 6.000 různých druhů rostlin, které pěstoval zčásti v přírodě, z části ve velikých sklenících, které později byly zrušeny. Teď stojí jiné tři menší skleníky, sloužící k udržování palem a rostlin dekoračních. Z rostlin zavedených sem hrabětem Kašparem mnoho jich splanělo. Ze stromů pozoruhodné jsou mohutné buky, obrovské exempláře, jichž stáří odhaduje se na 450 let. Jest tam rozložitý buk Goethův, připomínající pobyt tohoto německého básníka. Blízko cesty strnule stojí jedinečný nahovětvec, jest tam o dvojlaločník, dřestovec západní, jediný toho druhu v západních Čechách. Uprostřed parku na skalnatém ostrohu nalézá se zajímavá zřícenina a zbytky hrady Březina. Zřícenina hradu tak, jak se zachovala, jest dobře zajištěna, aby nepodlehla další zkáze, rovněž celý park jest vzácným porozuměním dnešního majitele pana Jiřího Sternberga pro krásy přírody velikým nákladem řádně udržován. K parku připojena jest péčí vrchního správce Hejnýho rozsáhlá ovocná školka, kde tisíce a tisíce mladých krásných stromků čeká, aby vysázeny byly jimi zahrady, sady, okraje cest, meze, návsi a nevyužité jinak stráně. str. 32 Stromkové slavnosti – ovocné stromky (jabloně, švestky) 15. 4. 1908, 22. 4. 1910, 19. 4. 1911, 27. 4. 1912, 22. 4. 1913, 21. 4. 1914 str. 49-50 Pozemková reforma r. 1921 ... Poněvadž zdejší velkostatek pana majitele Jiřího Sternberga náleží mezi objekty pozemkovou reformou zabrané, rovněž přilehlý velkostatek zbirožský, dostalo se zdejším občanům dvojího přídělu půdy a to vyvlastněním dlouholetých pachtů a dlouholetým nájmem. Z jmenovaných velkostatků bylo zabráno: a) tak zvaná „Prajzská pole“, táhnoucí se podél lesa Plecháče od Březiny téměř až k Oseku (od velkostatku Zbiroh), b) louky na Plecháči mezi lesem a obcí Březinou na straně jižní, pole „Na Kartě“, louky „Na hraběnce“ a „Na lůsu“, pole „Na starém ovčíně“ a pole „Na dolíkách“ u Bezděkova (z velkostatku Březina). Mimo to uchází se obec Březina o příděl kusu lesa jí kdysi patřícího a při zakládání katastru v letech 70 tých jí odňatého. str. 51 Požáry ... povstal též dne 22. 5. 1927 z neznámé příčiny oheň v dutém buku v parku. Byl však již v počátku místními hasiči uhašen a asi za měsíc po ohni vyhořelý vnitřek zabetonován.
2
Zde nutno poznamenati, že v r. 1921 utrpěly okolní lesy strašlivou záplavou mnišky. Více jak 50 ha lesa pod památným Hradištěm padlo za oběť tomuto škůdci. K zamezení šíření nákazy káceny byly lesy dřevaři místními i ze Šumavy sem povolanými. str. 52 Elektrisace – svítit se začalo od 15. 8. 1928 str. 53-55 Památník padlým - ... Ku stavbě použito bylo domácího kamene, který jest a musí býti každému z nás nad všechen mramor dražším, protože jest náš. A naše milá Březina je přece na krásný kámen tak bohatá. str. 57 – Mrazové prázdniny – 18. 2. – do konce února 1929 str. 65 – Průtrž mračen 31. 5. 1930. ... Prudký, hodinu trvající déšť ... Na silnici vedoucí z Březiny do Volduch, byly vodou vyhloubeny jámy až 60 cm hluboké. Voda v potoce „Točna“ netekla jen svým řečištěm, ale i mimo ně hlavně vpravo a to tak prudce, že bylo nebezpečí, že se zřítí domek č. p. 50 p. Františka Košaře. ... Voda... v parku u vchodu poškodila betonový můstek, který se zřítil. U parku sahala voda až k můstku přes potok, který teče do nádržky p. Václava Košaře č. p. 42 ... str. 68 - ... zápisy z let 1931 – 1952 chyběly, další kronikář Bohuslav Vyhlídka je zpětně doplnil str. 141 ... k nám do Březiny přijíždí 7. 5. 1945 první americké vojsko .... str. 143 ... ze zápisu první schůze MNV dne 7. 5. 1945: Národní výbor odebéře osobní auto ze zámku a odveze se do hasičské zbrojnice. str. 145 ... demarkační čára ... Američané zaujali místo u zámku březinského „u buku“, kde přes silnici dali závoru, u které stála vojenská hlídka. Sovětské vojsko bylo na cestě ke dvoru, kde byla též závora s vojenskou hlídkou. Sovětští vojáci zaujali toto postavení za několik dní po Američanech. str. 147 20. 5. 1945 byly prodávány různé textilie po Hitlerově mládeži, která byla ubytována v březinském zámku na zotavené. str. 148, 149 Rozhodnuto bylo, aby Husova oslava se konala 5. 7. na novém hřišti (t.zv. kolečku). Toto místo na hřiště přidělil národní výbor na žádost AFK Březina pro všechny složky a školu v Březině. str. 149 – Na vyzvání ONV byly odevzdány všechny šperky a skvosty, které byly zabaveny v zámku po německém správci Wolfgangu Schefelovi. Na šternberské panství byl jmenován národním správcem lesmistr Barchánek ze Skřeže. str. 152 Parcela na hřiště byla zakoupena za obnos 17.686 Kčs a pluh na sníh za 5000 Kčs. str. 164 – 29. 3. 1947 MNV zamítl žádost Josefa Stupky z Prahy II., Štěpánská 53 o povolení hostinské koncese v zámku Březině, který měl jmenovaný pronajmutý. str. 170 – 11. 4. 1948 Ředitel velkostatku Pampošek při této schůzi oznámil, že 10 000 Kčs, které velkostatek zapůjčil na hasičskou stříkačku, daruje obci ve prospěch vodovodu nebo chudých. str. 171 30. 6. 1948 bylo v MNV jednáno a odhlasováno zakoupení zámku v Březině a za tím účelem byla podána žádost ministerstvu zemědělství. str. 176 Dne 26. 6. 1949 se objevuje v zápisech MNV zmínka o JZD v Březině, které v té době bylo ustaveno a jemuž byl prodán pozemek č. kat. 709 na postavení drůbežárny. str. 186 – Lesnické odborné učiliště bylo zřízeno v zámku v Březině 1. 4. 1949. Podrobně o něm bude napsáno až v souhrnné zprávě v 3. knize kronikářských zápisů o Březině ..... str. 197 – 203 fotografie z osvobození 3
str. 199, 200, 201, 203 – americké tanky str. 202 stany v parku, v pozadí kaple sv. Terezie Kronika obce Místo: Březina Datace: 1952–1962
2. kniha (kronikář Bohuslav Vyhlídka) Kronika byla založena počátkem r. 1952 ředit. školy v Březině Miloslavem Černým nar. 23. 10. 1924 v obci blízké Oseku u Rokycan – podle usnesení rady MNV byl určen jejím kronikářem. Kronika jest II. dílem. První díl jest kronika obecní psaná od r. 1929 až do r. ... bývalým řed. školy Jindřichem Musilem. str. 4-6 - Obecní kronika byla založena podle zápisů již v r. 1923. Bohužel se žádná kniha z této doby nezachovala. Teprve v r. 1929 byla založena obecní kronika, která byla vedená jen do r. 1933. Připadl mi tedy úkol, zachytiti historii naší obce alespoň v kostce do r. 1927 a začíti řádně vésti kroniku obce od r. 1951. Zvláštností je park, kdysi krásný, a zámek bývalé to sídlo známého zakladatele českého musea hr. Kašpara ze Šternberka. Samoty v naší obci jsou : dnes již zaniklý ovčín, bývalý velkostatek, obydlí zahradníka, lesního dozorce i chalupa pro hajného. následuje opět historie vlastníků hradu a panství podle Augusta Sedláčka ... Březina se r. 1758 dostala Janu hraběti ze Šternberka a zůstala v rodě jmenovaného až do r. 1946. Památnou stala se Březina za hr. Kašpara ze Šternberka, velikého vědce a spisovatele. Jáchym a Kašpar ze Šternberka, kteří obdrželi od r. 1790 město Radnice, vystavěli zámek v Březině. Hr. Kašpar používal potom zámku v Březině jako vědec, učenec, „bylť grandiosní směsí diplomata, učence, filosofa a kavalíra“. Na Radnicku i Březině sbíral hojnou látku ku svým hl. dílům „Květena předvěká“, „Dějiny českého hornictví“. V botanické zahradě, kterou založil v zámeckém parku, pěstoval zde přes 680 různých druhů rostlin, z nichž některé jsou v parku dosud. ... potok ... V lese pod Hradištěm jsou dva menší rybníky, horní zv. Trávníkův a dolní zv. „pod Salonem“. Na Březině se dobývala železná ruda koncem 19. stol. a pro malou výnosnost a bohaté spodní vody upustila společnost od této těžby. V r. 1953 a 1954 byly opět v naší obci konány pokusné vrty a podle odhadů bude ve zdejší obci opět v budoucích létech započato s těžbou rud. ... Vrtné soupravy zkoumají půdy zde až do hloubky 300 i více metrů. Tyto stroje se stěhují z místa na místo, takže zdejší lesy, pole i zahrady jsou již z větší části prozkoumány. ... hojně jest v okolí naší obce i lomů. Křemenec láme se poměrně dobře, vysekávaly se z něho kostky a místní sedláci je odváželi do Prahy, Plzně i Rokycan na dlažbu. Zbytky této práce, dnes již zaniklé, jsou celé haldy odštěpků v lese pod Hradištěm. str. 6-7 Květena Okres rokycanský svým chladnějším podnebím, které jest tak charakteristické pro naši obec (jarní práce, i ostatní zpožděny o 14 dnů proti jiným okresům), jest i charakterisován květenou, podobnou zdejšímu podnebí. Lesy v okolí Březiny chovají množství hub jedlých i jedovatých: lanýž, smrž jedlý, hřib obecný i královský, oříš, masojed, chřapáč jedlý, bedla jarní, čirůvka a jiné. Na houby dojíždějí sem lidé z dalekého okolí, hl. z Plzně. Na stromech, skalách, starém dříví, rostou
4
různé druhy mechů i lišejníků. Lesním zátiším dodávají tajemného rázu hojné kapradiny a přesličky. Mimo obecné druhy jehličnatých stromů sází se v parku i oboře vejmutovka, borovice černá, tis a zerav východní i západní a různé druhy jiných stromů, hl. v parku v Březině. Různé jsou i druhy trav v naší obci, mimo ty nejobyčejnější, je tu i vousatka, třtina rákosovitá, ovsík pýřitý, strdivka, rákos, pýr, lipnice, jílek ozimý, bařička obecná. Z dvouděložných rostlin, stromů: dub letní i zimní, buk, bříza, habr, líska, olše, vrba, jíva, topol, osika, zámecký park chová duby i buky velmi staré, zbytky prý to původního pralesa. Z bylin jsou tu různé pryšce, truskavec, šťovík, jmelí, pampeliška, kozí brada, blešník, kopretina, žebříček, pelyněk, protěž žlutobílá, podběl, devětník bílý, lopuch, chrpa, bodlák kadeřavý, kozlík lékařský, mařinka vonná, svízel trojrohý, bez černý, šeřík, zeměžluč, plavín leknínovitý, pomněnka srstnatá, kostival hlíznatý, plicník lékařský, strošek, rulík, blín, divizna, náprstník, na Hradišti čistec přímý, šalvěj luční, prvosenka bledožlutá, pryskyřník koniklec, jaterník, blatouch, upolín, leknín, stulík žlutý. Na Hradišti je i řeřišnice nedůtklivá, huseník Hallerův, vzácná u nás rosnička, třepalka, netykavka malokvětá, vítod zimostrázovitý, lípa, sesel zbarvený, žindava, bedrník; tím ovšem není květena naší obce vyčerpána, ty nejobecnější druhy nejsou zaznamenány. str. 7 – Roku 1885 byla po dlouhém vyjednávání otevřena expositura stupenské školy v Březině, neboť děti docházející do Stupna nevykazovaly dobrou docházku. ... Otevření samostatné školy stalo se až 16. 9. 1897 ... školní rada .... vlivný hlas měl i řed. velkostatku hr. Šternberka E. Piesch. str. 8 – V březinské oboře bylo chováno velké množství zvěře, jako na př.: daňků, jelenů, srnců, muflonů, bažantů a jiné vzácné podívané. Bohužel, po zrušení obory r. 1945-6 se po odstranění drátu kolem obory zvěř rozutekla do okolních lesů a byla hojně vyhubena. Polní hospodářství naší obce nenacházelo se až na velkostatek nikdy na vysokém stupni, ale kráčí vpřed i přes nepříznivé vlivy, jak povětrnostní, tak i bonity půdy, a i polohy její. ... V naší obci byly i krásné ovocné sady – většinou sázené z ovocné školky březinské. Bohužel tyto sady většinou zanikly a dnes již jen nepatrná část třešní (chrupek) upomíná na tyto krásné ozdoby každé obce. Na březinském velkostatku byl zaveden v letech 1870 – 1890 i chov pstruhů. V naší obci byla poměrně dobře prosperující cihelna, kde se vyráběly nejen cihly, ale i tašky, trubky, vesměs ruční prací. Vyrobené zboží se pálilo v peci zv. kruhovka. Bohužel tato cihelna asi r. 1920 zanikla a r. 1929 rozebrána a dnes již jen název „V cihelně“ nám připomíná místo, kde dříve stála. Obdobná věc stala se i se mlýnem a pilou v naší obci. Mlýn ležící na potoce a hnaný vodou, rovněž tak i pila jsou dnes zrušeny a jen názvy upomínají na místa, kde dříve tyto věci stály. „U Cajthamlů ve mlejnci“, „u Kroců – pilařů“. str. 14 – V zámecké budově jsou od r. 1951 ubytováni internátně (zde se i stravují) učni lesního průmyslu, jejich instruktoři a vedoucí. Ubytováno je zde až 100 mladých chlapců a dívek, ve věku 15 – 17 let, kteří po 2 roky se učí pracovati v lese i myslivosti. V r. 1949 bylo v naší obci založeno JZD. ... str. 16 – Historické památky v naší obci „Salon“ a altánek na Hradišti pustnou. U „Salonu“ vylámali místní lidé dveře i okna, ukradli okapové roury, stěny jsou pomalovány, trámy, které drželi hořejší část, se sesuly a byly místními občany rozebrány. Rovněž tak altán je větrem poražen a míst. občany na palivo rozebrán. Zámecký park pustne. Stromy i keře nejsou ošetřovány a lidi je bez ohledu na jejich hodnotu ořezávají, a tak kdysi slavná botanická zahrada zpustla. Státní památkový úřad s některými místními občany se stavěl i proti postavení družstevní drůbežárny v místním parku zámeckém, ale nesvědomitostí několika lidí, i poslance (Hajšman), byly na nevyhovujícím místě pro drůbež postaveny zděné baráky a zřízena tak drůbežárna místnímu JZD, která nejen že nedává žádný výnos, ale ještě na ni družstevníci doplácejí. Ve spodní části parku postavena pod potokem i prádelna místním JZD, která je využita a v níž perou nejen družstevníci, ale všichni místní občané. 5
1952 str. 17 - ... krmič býků z Inseminační stanice v Březině, která byla zřízena na místě bývalého velkostatku hr. Šternberka. Tělocvičná jednota Sokol si letos upravila hřiště na fotbal částkou 4.311,- Kčs. Rovněž tak byl rozšířen rybník „Pod Salonem“ a upraven, aby vyhovoval pro hockeyové zápasy a zavedeno tam nad celé hřiště elektrické osvětlení. str. 18 - Zelinářská zahrada a květinářství je u zahradníka Státních lesů Zbiroh p. Matějíčka v zámeckém parku. Ovocnou školku velmi pěkně upravenou a vybavenou pěknými odrůdami ovocných stromů i růží vede místnímu JZD s. Košař Josef se svojí manželkou. Potok v parku se přelíval přes silnici až ½ m. 1953 str. 20 – Ovocnářská školka JZD dala opět letošního roku několik desítek tisíc výnosu. str. 22 – V obci je znát velký úbytek vody. Lidé z celé obce skoro mají studně suché. Studánka v parku na voldušské silnici zásobuje vodou, které má stále dostatek, skoro celou obec. Do kravínů JZD se voda dováží 1 párem koní celý den. Lidé stojí v zástupu na vodu a čekají, až na ně přijde řada, nalijí vodu do velkých puten a na trakaři nebo vozejčku ji táhnou domů. 1954 str. 25 – V obci se jako min. roku, tak i letošního roku provádějí vrty a zkoumá se půda přímo v obci a okolí.Je tu železná i jiná ruda, chtějí zjistit hloubky ložisek. str. 27 – Letošního roku se zkoumala síla pramenů v okolí obce. 1955 str. 29 – Jen asi 5 – 7 obyvatel změnilo zaměstnání a stalo se „vrtáky“, t.j. zaměstnanci Západočeského rudného průzkumu. U nás těží letošního roku 7 hlubinných vrtacích souprav na 3 směny. 1956 str. 35 – Je tu opět několik vrtných souprav, které zkoumají nerostné bohatství. Byly otevřeny i 2 těžní jámy, které se dosud budují. Letošního roku byly dány do pořádku veřejné studny „Na dražkách“ a „V parku“ a opatřeny novými pumpami. str. 36 – Letošního roku byly vykáceny v oboře staré stromy, které byly velmi pěknou okrasou tamních luk a lesa. Smrky staré 120 i více let, mnohde chráněné památkovým úřadem byly pokáceny, aby ustoupily novému již vysázenému lesu. 1957 str. 39 – Přínosem pro místní JZD je i ovocnářská školka, která každý rok prodá tisíce kusů stromků, růží, angreštů a rybízů. str. 40 – Místní Sokol rozšiřuje hřiště na hockey a to „Pod Salonem“, kde přemísťuje část hráze 4 m. str. 41 – V místním zámku jest internát lesního dorostu, kde bydlí asi 80 chlapců, kteří se učí lesními dělníky. 1958 str. 45 – Letošního roku značně již pokročila výstavba porodnice pro prasnice a výkrmna prasat, takže je naděje, že na jaře r. 59 se prasnice a vepři od zemědělců převedou do společ. ustájení.
6
str. 46 – JZD vlastní i ovocnou školku (školkař J. Košař č. 133), která podle zpráv z JZD má být zrušena. JZD pěstuje i růže ve velkém a trží za ně značné peníze. str. 47 – Na opravu zámeckého parku uvolnil kraj. nár. výbor částku 17.000 Kčs. Byla provedena oprava některých cest a část parku bude r. 1959 ohrazena dráť. pletivem o délce 700 m. 1959 str. 49 – Začínám opět psáti historii jednoho roku, která bohužel zůstane nedokončená. Odcházím z obce Březiny do Rokycan, kde jsem před 5ti roky koupil rodinný domek, který se nyní uprázdnil. JZD dokončilo letoš. roku porodnici pro prasnice, která se staví již 3 roky. Jsou tam od května již společně ustájené všechny prasnice a vepři na výkrm. Letošního roku byla vyčištěna studna v parku ... str. 50 Končím tímto zápisy v této kronice 22. 7. 1959 ... str. 51 – nový kronikář Bohuslav Vyhlídka, ředitel zdejší národní školy. Narozen 30. 10. 1902 str. 53 – U zámku je závod zahradnický, který je veden pod lesní správou. Ovocné školky jsou vedeny pod JZD v Březině. Růže keřové i stromkové a angrešt i rybíz má zařízeno JZD. Jako člen JZD soukromě pěstuje také růže a rybíz zahradník Josef Košař, čp. 133, který pečuje o školky, růže a rybíz JZD. U slepic se dostala tuberkulosa do silného stadia a chov proto byl již z části zlikvidován. Definitivní zrušení drůbežárny v parku se má provésti v roce 1960, protože její výstavba v tomto místě se ukázala být naprosto nevyhovující. str. 57 – Žáci učňovské školy lesnické provedli úpravu a oplocení parku u zámku. 1960 str. 65 – Jako součást JZD bylo zahradnictví s pěstováním ovocných stromů a růží a zelinářství jako součást lesního hospodářství státních lesů. str. 66 - 26. 11. 1960 se sloučila JZD Březina, Osek a Vitinka. str. 78 - ... členové jednoty Sokol se zúčastnili vybudování šatny u rybníka „pod Salonem“ pro hráče ledního hokeje. 1961 str. 85, 86 – V roce 1961 zaniklo v Březině zahradnictví – pěstování zeleniny – v parku u zámku odchodem zahradníka Matějíčka do Mirošova. Na místě zahradnictví jsou školky pro pěstování lesních stromů. 1962 str. 108 – pokračuje Geologický průzkum, zprávy o pecích na železnou rudu ... str. 109 – JZD farma Březina se zabývá ... ... v zahradnictví pěstováním stromků ovocných a okrasných (str. 112 školka – 2 ha) a pěstováním růží. Kronika obce Místo: Březina Datace: 1963–1969
3. kniha (kronikář Bohuslav Vyhlídka) 1963 str. 15 - Lesnické odborné učiliště – obor lesař bylo jako v minulých letech umístěno v březinském zámku, kde všichni učni bydleli a stravovali se.
7
Výuka byla prováděna do 31. 7. 1963 v místnostech v zámku, od 1. 9. 1963 ve zdejší školní budově v I. poschodí ... str. 16 – V I. ročníku bylo 37 učňů, v II. ročníku A 25, v B 22 učni. Učni docházeli na výuku do budovy školy, kde se střídaly ročníky ob den a ob den prováděli praxi v lese nebo v dílně. Zaměstnanci LOU bydleli v zámku a obytném domě vedle zámku. 1966 str. 77 – V r. 1952 byl zrušen plot okolo obory v Březině, protože pletivo bylo již zchátralé a náklady na nové oplocení by byly příliš veliké. V oboře žili mufloni – usazeni v roce 1938, daňci a divocí krocani. Divoké krocany vyhubily lišky a mufloni a daňci se pak rozběhli po okolních lesích. Z březinských lesů zmizel muflon roku 1953. V roce 1965 byly zastřeleny na Rači dvě muflonky. V lese kolem Březiny žijí dnes jeleni, srnci, divocí králíci, bažanti, divoká prasata, lesní a skalní kuna. Tetřívci po polomech v roce 1943 se odstěhovali a v roce 1949 zde již nebyl žádný. V roce 1942 zmizel ze zdejších lesů tetřev hlušec, který do té doby zde pobýval. V roce 1966 se objevili ve zdejších lesích 4 ořešníci. V bukových lesích zdejšího polesí, které jsou 150-200 let staré, hnízdí mnoho ptactva a mezi nimi i holub doupňák. Protože došlo v březinském katastru k zastavení průzkumu půdy, který byl prováděn za účelem hlavně zjištění ložisek železné rudy, byla zrušena linka elektrického vedení, která vedla od hlavní linky u „Křešova“ směrem pod Oseckou skálu do obory přes Devítník až k domku, kde byly kanceláře geologické stanice. Tyto domky byly rozebrány (byly z panelů) a zbytek a oplocení předáno JZD. V roce 1966 začala postupná likvidace (zrušení) hrudkoven v Ejpovicích. Okresní středisko Geodesie v Rokycanech provedlo během roku 1966 proměření katastru obce Březiny jako druhé obce na okrese a majitelům pozemkových parcel byly dány nové vlastnické listy, při čemž došlo k výmazu ze zápisů starých pozemkových listů dluhů, výměnků a pod. Při této příležitosti byla z 12 km cest v katastru ponechána obci jen jedna: Březina – Horní Stupno. Ostatní polní cesty byly dány do vlastnictví JZD a Inseminační stanice. Cesty v obci, kromě státní silnice, zůstaly v působnosti MNV. 1967 str. 118 – Na jaře v roce 1967 byla zbourána drůbežárna JZD, která byla postavena v parku u březinského zámku v době, když vzniklo JZD v Březině. Protože družstvo přestalo pěstovat slepice, zrušilo budovu drůbežárny a materiál z ní upotřebilo na nové stavby. str. 119 – V sobotu dne 30. 9. 1967 posledně kouřily komíny Hrudkoven, aby vyráběly železné hrudky. Toho dne však byla zastavena jejich dosavadní výroba a kraj si oddechl – lidé i příroda, neboť přestal na ně padat prach, který ničil lidi i rostlinstvo. 1968 str. 136 – Jindřich Tejček z Dejšiny prodal v roce 1968 chatu „Za škálou“ Josefu a Anně Slámovým z Plzně. Chata byla bez čísla a nyní jí bylo dáno popisné číslo 96, které měla dosud hlídací bouda pod zámkem, která je nyní bez pop. čísla. str. 147 – Lesnické odborné učiliště. Používalo k vyučování zámku jako internátu a budovy bývalé základní devítileté školy jako učeben. Počet učňů klesl na 30. ... Ruštině se již nevyučovalo. str. 152 – 27. 8. – začínají růst houby – lidé se však do lesa bojí jíti, protože v některých lesích je vojsko. str. 153 – 28. 10. v 10 hod. zasazena před zámkem v Březině lípa „Strom svobody“ k 50. výročí republiky – státního svátku. Dne 15. 4. 1968 bylo vzpomenuto 150. výročí založení Národního musea v Praze, jehož počátky spadají do doby obrození českého národa, neboť toto museum se stalo střediskem
8
probuzenských snah a kulturní a vědecké činnosti. V této souvislosti vzpomínáme dvou spoluzakladatelů Národního musea z našeho kraje, a to jednoho z nejvýznamnějších: Kašpara Šternberka z Březiny a přírodovědce T. J. Lindackera, důlního z Oseka, jehož dvousté narozeniny uplynuly dne 26. 3. 1968, narodil se roku 1768. 1969 str. 166 – Když byla před rokem 1968 zrušena na Březině geologická průzkumná stanice, převzalo JZD její kanceláře čp. 138 do svého majetku. Tento domek v roce 1969 pak JZD pronajalo jako rekreační chatu na 20 let za 100 Kčs ročně Řehoři Božetěchovi z Prahy 3 – Žižkov, Kališnická 10. (severně pod návrším, kde se těžila železná ruda, a kde bývala hájovna) str. 172 – Plemenářská stanice v Březině byla založena roku 1946. ... K plemenářské stanici patřilo ještě inseminační středisko, které bylo umístěno na Březině v čp. 128, ale v roce 1969 přemístilo do Rokycan ... str. 173 – Plemenářská stanice se skládá ze dvou částí: bývalého statku (dvora) čp. 17 – ústředí a tak zvaného „Prasečníku“ čp. 129, to jsou budovy, kde byla dříve chována prasata. Tento „Prasečník“ je vzdálen od dvora – ústředí – asi 500 m a musí se do něj dovážet seno i sláma, protože u něho nejsou budovy na jejich uskladnění, což stěžuje práci zaměstnanců. str. 175 – O lesní revír na východ, jih a západ od obce Březiny, který patří ke zbirožskému polesí, pečoval v roce 1969, jako již po mnoho let před tím, lesní technik Miloslav Chvojka čp. 41. Od 1. 1. 1969 nastaly v okrscích těchto lesů změny. Pod správu lesního M. Chvojky byla přidělena část lesa u Oseka a to západní les od silnice vedoucí z Volduch do Březiny a tak zv. „Spáleniště“. Revír les. tech. M. Chvojky nyní měří celkem přes 700 ha lesa. str. 183-185 – Lesn. odb. učiliště – 32 učňů atd. Kronika obce Místo: Březina Datace: 1970–1972
4. kniha (kronikář Bohuslav Vyhlídka) Doplněk k zápisům k rokům 1968 a 1969 (Poučení z krizového vývoje ...) 1970 str. 18 – V zámku bylo ještě ubytovací zařízení o 12 místnostech sloužící k trvalému ubytování učňů Lesnického odborného učiliště. Ubytováno zde bylo 35 učňů přechodně po dobu učení. str. 22 – Výstavba – úprava rybníka Pod Salonem na koupaliště s. 34 – Rybník Pod Salonem má trojí poslání: v zimě slouží za kluziště, v létě ke koupání a po celý rok je veden jako požární nádrž. - čištění rybníka (Pod Salonem): hodnota díla 95 304 Kčs, náklady 13 669 Kčs str. 36 – úprava rybníka Pod Salonem. Na úpravu tohoto rybníka přispěl ONV v Rokycanech částkou 10 000 Kčs a MNV z rozpočtu z reservního fondu částkou 3 582 Kčs. str. 41, 42 Lesnické odborné učiliště - ředitel Jan Rozum str. 45 ČČK – Sběr léčivých bylin splněn nebyl, protože nebyl dostatečně hlídán termín v určeném období pro sběr digitalisu (náprstníku). Proto bylo rozhodnuto provést jeho sběr v příštím roce v dvojnásobném množství. Období pro sběr digitalisu je v srpnu 3 týdny po odkvětu.
9
1971 str. 82 – Další provedené práce v roce 1970: vyčištění rybníka Pod Salonem vojenským útvarem z Rokycan str. 83 – v roce 1971 byly položeny betonové desky na rybníce Pod Salonem str. 88, 89 Zámecký park v Březině. V březinském zámeckém parku se v roce 1971 nacházely ještě mnohé vzácné stromy, keře a květiny. Ze stromů jsou to: jedle ojíněná, smrk pichlavý, zerav západní, tis obecný, borovice douglaska, cypřiš Lawsonův, nutkajský cypřišek, jalovec čínský, jedle kavkazská, jedlovec kanadský či cuga, javor klen, buk lesní, břestovec západní, muk – jeřáb, jeřáb břek, jilm drsný, vodoklen – platan, jilm korkový, dub letní, dub zimní, jíňan dvojlaločný – gingo, borovice černá, topol bílý, hadí smrk, jasan. Keře: líska velkoplodá, škumparni, svída krvavá, klokoč, javor tatarský. Květiny: rdesno kopinaté, leknín bílý, kosatec žlutý, telekie (Volské oko srdcolisté). 1972 str. 131 – LOU – Zaměstnanci Jako v roce předcházejícím, působili v roce 1971-1972 na LOU následující zaměstnanci: Jan Rozum ředitel Stanislav Veselý jeho zástupce, vedoucí mistr odborného výcviku Klement Rejšek mistr odborného výcviku Stanislav Slach mistr odborného výcviku Ing. Čeněk Mánek vyučující odborným předmětům Ladislav Roh učitel vyučující všeobecným předmětům Milada Čermáková účetní Zdeňka Rybová hospodářka Jitka Karlíčková vedoucí kuchařka Jarmila Košařová pomocná kuchařka Stanislav Holub topič a údržbář Změny v zaměstnancích Dne 31. srpna 1971 přestal na zdejším LOU působiti František Hobza, mistr odborného výcviku, který odešel na LOU do Abertam. Dne 31. července rozvázal pracovní poměr ve zdejším LOU vedoucí vychovatel Jan Štýbr. Na jeho místo nastoupil dne 1.srpna Miloš Ungr. V říjnu 1971 nastoupili na zdejším LOU jako mistři výrobního výcviku Karel Holčapek a Jiří Korta. Dne 1.září 1971 nastoupila místo uklízečky Hana Veselá. str. 132 – Pro provádění sportovní činnosti mají k používání 2 hřiště a v zimě kluziště. str. 146 – Práce na rybníce – koupališti Pod Salonem Vytvořená hodnota díla 15 440 Kčs Náklady na akci Z 10 807 Kčs Čistá hodnota díla 4 633 Kčs
10
Odpracováno bylo 1 328 hodin Z toho zdarma 1 328 hodin str. 147 – Neinvestiční, zvelebovací akce Z Park Úklid parku 162 brigád. hodiny Údržba 240 Úprava 480 Úhrnem 882 brigád. hodiny str. 155 – Členové SSM si z bývalé prádelny upravili klubovnu 550 brigádnickými hodinami, ... pomáhali při úpravě rybníka Pod Salonem, .... str. 164 – TJ Sokol – Největší počet hodin členů i za pomoci občanů byl odpracován na dokončení úpravy rybníka, kde však bude třeba ještě zpevniti hráz. str. 166 Dělnická tělovýchovná jednota v Březině byla založena v roce 1913. str. 167 – V roce 1920 byl založen dramatický odbor zdejší DTJ, který v roce 1936 přešel pod odbor Divadelních ochotníků v Březině. Tato léta divadelních představení v Březině byla nejkrásnější, neboť se sehrálo nejvíce divadelních představení na obyčejném březinském jevišti za režie Václava Herajta. str. 168 – Sportovní klub FK Březina byl založen dne 25. září roku 1932. Po úpravě hřiště na fotbal lesní závod zakázal klubu fotbal na něm hrát. Branky musely být odstraněny z hřiště a klub si musel zříditi hřiště jiné. str. 169 – ... TJ Sokol, která byla založena roku 1930. V roce 1948 byla zdejší tělovýchovná činnost sjednocena v TJ Sokola ...... str. 172 – Ke konci roku 1972 v zimě byly na sněhu v lese v oddělení 125 pozorovány vzácné stopy tetřeva hlušce. Kronika obce Místo: Březina Datace: 1974 - 1975
5. kniha (kronikář Bohuslav Vyhlídka) 1974 str. 74 – JZD v Březině vzniklo 7. 7. 1949 (jako 2. v okresu, po Mlečicích) str. 96 – Od státních statků v Březině po zrušení plemenářské stanice na jaře roku 1974 převzalo JZD 7. listopad celkem 17,04 ha orné půdy. str. 151 vybraná čísla popisná: 17. Fišer Václav, Štěpánek Petr, Knor Jiří, Vagovič Jan, Matys Zdeněk (1928 Jiří Sternberg, dvůr) 28. lesní závody Zbirov, přechodně obýváno (1928 Jiří Sternberg, domek pro zahradníka v parku) 29. Klinperová Antonie (1928 Jiří Sternberg, ovčín) 34. Rozum Jan, Veselý Stanislav, ing. Mánek Čeněk (1928 Jiří Sternberg, byt klíčního) 41. Chvojka Miloslav (1928 Jiří Sternberg, hájovna) 42 Krocová Božena (1928 Václav Kroc, pila)
11
50. Cajthaml Josef (1928 František Košař, „Ve mlejnci“) 79 Rejšek Klement, Bílková Berta, Svobodová Anna, Korda Jiří, Ungrová Alena (1928 Josef Herajt, „V hájovně“) 93 Hereitová Pavla (1928 Jiří Sternberg, hájovna) 95 Valentová Anna (1928 Jiří Sternberg, domek v oboře) 96 Sláma Jaromír – neobydlen (1928 Jiří Sternberg, bouda u silnice) 1975 str. 177
str. 181 – V době od 14. do 25. 7. 1975 byl internát LOU použit za pionýrský tábor a probíhal v něm kurs ruského jazyka za účasti 80 dětí z ČSSR a SSSR. str. 227 – Místní organisace mysliveckého sdružení Osek –Habr uspořádala v roce 1975: dne 8. června koncert v zámeckém parku v Březině k „Měsíci myslivosti“. Kronika obce Místo: Březina Datace: 1976
6. kniha (kronikář Bohuslav Vyhlídka) str. 34 – LOU. Závěrečné zkoušky na konci roku učebního se zdejším LOU nekonaly, protože učební doba na LOU byla od 1. září roku 1976 prodloužena na 3 roky. Učni 2. ročníku LOU byli přeřazeni jako učni 3. ročníku do učiliště v Modravě u Sušice. str.35 – Úprava budovy LOU. Během roku 1975 – 1976 byla provedena rekonstrukce části budovy internátu. Kurs ruského jazyka v přírodě. V době od 14. 7. 1976 po dobu 14 dní byl internát LOU v Březině použit za pionýrský tábor a probíhal v něm kurs ruského jazyka pro děti z ČSSR a SSSR jako v předchozích prázdninách. str. 37 – Vznik nové organisace JZD. Dne 1. 1. 1976 došlo ke sloučení pěti zemědělských družstev: Oseka, Bušovic, Litohlav, Volduch a Břas, jemuž ponechán název „JZD 7. listopad se sídlem v Oseku“. Sloučením uvedených družstev vznikl hospodářský celek o výměře 4 802 ha zemědělské půdy.
12
str. 55 – Poslanci MNV v Březině, kteří byli zvoleni ve volbách dne 22. a 23. 10. 1976 na období let 1976 – 1980. Jméno Věk Zaměstnání Čp. Veselý Stanislav 47 let ředitel LOU 34 Rozum Jan 63 let důchodce 34 str. 90 Myslivecké sdružení Osek – Habr. Zřízení obůrky pro mufloní zvěř. Hlavní akcí MS Osek – Habr v roce 1976 je možno považovati stavbu aklimatisační obůrky pro mufloní zvěř na jižním svahu kopce Hradiště ad Březinou. Na stavbě se podíleli také členové MS Jestřáb z Břas. ... s vypuštěním zvěře do zřízené obůrky se počítá v lednu nebo únoru 1977. Obůrka měří asi 1,10 ha a je ohrazena dřevěným plotem 2,5 m vysokým. Uvnitř obůrky je zásobník krmiva s krmelcem a nově vybudovaná studánka. Kronika obce Místo: Březina Datace: 1977
7. kniha (kronikář Bohuslav Vyhlídka) str. 18 – LOU. Dosavadní ředitel Jan Rozum odešel v srpnu 1976do důchodu a na jeho místo byl od 1. 9. 1976 jmenován dřívější zástupce ředitele Stanislav Veselý, který tuto funkci zastával po dobu tohoto roku jako ředitel a vrchní mistr odborné výchovy. str. 21 – V době prázdnin byl internát LOU použit za pionýrský tábor a probíhal v něm kurs ruského jazyka ... str. 39 – Dvůr v Březině. Objekty dvora. Po zrušení Plemenářské stanice v Březině roku 1974 převzalo menší část pozemků uvedené Plemenářské stanice JZD 7. listopad se sídlem v Oseku a ostatní pozemky i s hospodářskými a obytnými budovami převzal státní statek Rokycany a přidělil je pod hospodářství státního statku Vranova. Po převzetí tohoto objektu byla v tomto dvoře umístěna živočišná výroba: dojnice, mladý chovný dobytek, telata a prasata. Průměrně zde bylo umístěno na 200 kusů hovězího dobytka a 70 prasat. Dvůr státního statku v Březině byl určen pro chov hovězího dobytka na žír, který by plnil výrobu hovězího masa pro státní statek Rokycany na celý rok. Byl zvolena technologie volného ustájení na hluboké podestýlce s dvěma krmišti pro 320 býků. V roce 1976 byl v prostoru stodoly ustájen dobytek, ale přestavba nebyla dokončena ještě v roce 1977. Současně probíhá přístavba teletníku a přestavba staré stáje pro předvýkrm ... V objektu dvora se buduje linka pro fermentaci slámy. Provoz ve dvoře státního statku v Březině zajišťuje 12 pracovníků. Z nich bydlí v Březině čp. 17: 6 rodin – Čech, Nagy, Knor, Gloser a Seifert v čp. 129 – Kožený, v čp. 130 – Hanzlíček, z Oseka dojíždí František Bohuslav z čp. 64. Ve dvoře v Březině se bude připravovat zchutnění slámy pro 3 000 kusů hovězího dobytka.
13
Kronika obce Místo: Březina Datace: 1978
8. kniha str. 103 - ... v roce 1974 byla obec Březina prohlášena za chatovou oblast. Proto byly v obci Březině prodávány volné parcely zájemcům na stavbu chat hlavně z Rokycan, Plzně a Prahy a zakupovány byly i neobydlené domy k tomuto účelu. Na zakoupených pozemcích pak byly povolovány stavby chat.
14
Kronika obce Místo: Březina Datace: 1984–1989
9. kniha II. svazek obecní kroniky (kronikářka ? - psána ručně) 1984 str. 25- Lesnické odborné učiliště. Sem dochází děti, které vychodily Základní devítiletou školu a chtějí pracovat jako dělníci v pěstební, těžební nebo i jako mechanizátor na různých strojích při lesních závodech, učební obor je tříletý a může si zvýšit i kvalifikaci na některé střední lesnické škole.V letošním roce mělo učiliště 43 žáků. V bývalém zámku spí a bydlí, do školy na Březině chodí na vyučování. Svůj volný čas tráví v různých zájmových kroužcích nebo jako členové svazácké organizace chodí na brigády. 15
str. 26 – Vedoucí učiliště je s. Stanislav Veselý zástupce a hlavní mistr s. Klement Rejšek mistři výcviku s. Slach, s. Hejduk, s. Polák vychovatel s. Ladislav Chvěja a s. Štýs vychovatelka s. Čechová str. 68 – Myslivecké sdružení Hradiště. V revíru byl založen nový remízek a to u rybníčku, který byl zbudován v r. 1983. Velmi pěkně byla upravena „Senová kolna“. str. 80 – TJ Sokol. Členové Sokola udržují vodní nádrž v parku pod Salonem, kde se lidé v létě koupají a v zimě děti bruslí. 1985 str. 98 – předseda MNV s. Klement Rejšek (ze SOUL) str. 102 Výdaje MNV – Kanalizace v parku 38.342.pod vinicí 27.552.str. 113 – Lesnické odborné učiliště Březina. Tato škola je v naší obci od r. 1948. V letošním roce byla udělána změna v tom, že řízení školy bylo ustanoveno na Pískách u Křivoklátu okres Rakovník. Ředitel byl jmenován s. Klement Rejšek lesní mistr z našeho učiliště a předseda MNV. Učňové byli rozděleni a některé předměty se učí na Pískách, jiné a praxi na Březině. 1986 str. 154 – Předseda MNV s. Václav Aubrecht str. 180 – Lesnické odborné učiliště. Vedoucím je s. Stanislav Veselý. Toto učiliště má hlavní vedení v Pískách u Křivoklátu a ředitelem je s. Klement Rejšek. Učební obor je tříletý a učni střídají pracoviště Březina a Písky. str. 182 O prázdninách umožnilo vedení učiliště uspořádat v objektu učiliště pionýrský tábor „Českoruského přátelství“, kde byly přítomny české a ruské děti a i naše a ruské s. učitelky. 1987 str. 243 - Lesnické odborné učiliště. Učni se starají o čistotu parku, úklid, suší seno a pomáhají v akci „Z“ v naší obci za letošní rok odpracovali 2.297 hodin. Okolí zámku je čisté a uspořádané. Škoda je, že se nevysazují nové stromy a tím park ztrácí hodně na své původnosti. Bývaly zde různé dřeviny, keře a starší pamětníci říkávali, že všechny tyto zvláštnosti sem dovez hrabě Kašpar Šternberg, který byl známý botanik. Po lese, který zámek obklopuje, se nachází místa, kde roste volně náprstník lékařský. Bývalo zde velké množství lilie zlatohlavé, ale ta už se objevuje jen ojediněle. Rostou zde však i jiné byliny. V zámku bývala veliká knihovna. Její část by měla být v Rokycanském muzeu a ostatní spálili američtí vojáci, kteří zde byli ubytováni v r. 1945. Také zřícenina „Salonu“, který je v parku, se rozpadá, zařízení se ztratilo. Je škoda všech těchto vzácných památek. Odbočila jsem od dnešní školy, ale i to bylo třeba. Měli bychom si více vážit toho, co bylo, a více dávnou dobu prozkoumávat. Kousek od zámku je místo, které se jmenuje Hradiště. Již několik let se říká, že se tam bude dělat průzkum, ale zatím se neuskutečnil. Možná, že by to přineslo víc než co víme o naší obci a okolí. Zatím se o udržení a běžnou údržbu toho co zbylo starají vedoucí učňů a učni z lesnického odborného učiliště. 1988
16
str. 300 Lesnické odborné učiliště. Z bývalého baráku, kde bydlel zahradník, je postaven barák, kde se pořádají školení a kursy lesáků. Park by potřeboval doplnit novými keři, aby neztrácel na dřívější kvalitě. Byl v letošním roce nově oplocen. Okolní lesy spravuje a řídí Lesní závod Zbiroh. U nás v obci bydlí lesník Rostislav Kaláč, který spravuje jeden z úseků Lesního závodu. str. 319 TJ Sokol. Každý rok vyčistí členi organizace vodní nádrž v místním parku a děti se zde mohou v létě koupat, což využívají i dospělí. 1989 str. 334 – MNV. ... vybudování skladu civilní obrany ... str. 347 - Lesnické odborné učiliště. V letošním roce bylo změněno personální řízení školy. Bývalý ředitel Stanislav Veselý odešel do důchodu. Ředitelem je: Korda Jiří vedoucí mistrů: Rejšek Klement mistři: Hejduk, St. Slach, Schubert vychovatel: Chvěja Ladislav Učitelé jsou důchodci a mění se. Učí zde Čihák z Radnic, Srb ze Zbiroha a další. Škola je umístěná v zámku na Březině již od roku 1948. V loňském roce přestavěli bývalé obydlí zahradníka v parku a tím nabyly místnosti pro více žáků v učilišti a jejich stav stoupl. Učební obor je tříletý. Učni se mimo učení starají o čistotu a úpravu okolního parku. str. 359, 360 – KSČ. Členi i registrovaní jdou v obci v brigádnické práci i v práci ve složkách vždy příkladem. V listopadových událostech v letošním roce odsoudili chování nejvyšších představitelů KSČ. Starší členi strany připomněli neplnění připomínek a ani nebrání zřetel na jejich podstatu. V konci letošního roku zažili členové KSČ hodně starosti a i toho, že jsou házeni do jednoho koše, i když členi dole za všechno nemohou, ale měli asi více mlátit do stolu, aby jejich připomínky bylo víc slyšet, když z hořejších funkcionářů rostla novodobá šlechta.
17
