Návrh plánu výzkumné činnosti. Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v.v.i. na rok 2015

Návrh plánu výzkumné činnosti

Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v.v.i. na rok 2015 2015

Úvod

Východiskem pro výzkumnou činnost VÚPSV, v.v.i. v následujícím období je "Dlouhodobý koncepční rozvoj VÚPSV, v.v.i. na léta 2011-2017", který byl schválen Radou VÚPSV, v.v.i. na jejím jednání v lednu 2010. V tomto smyslu bude činnost VÚPSV, v.v.i. orientována do 3 základních oblastí: - na řešení grantových projektů, - na řešení úkolů v rámci institucionálního rozvoje, - na řešení úkolů v rámci další činnosti. V souladu s tímto základním koncepčním dokumentem bude pozornost věnována studiu v následujících výzkumných okruzích: -

Přehledové, teoreticko-metodologické a komparativní studie o sociálních politikách a agendách v zemích EU, popř. OECD

-

Dlouhodobé sledování a hodnocení procesu utváření ceny práce

-

Dlouhodobé monitorování problematiky sociální diferenciace a marginalizace, sociálního vyloučení a chudoby, stejně jako i vybraných opatření, která napomáhají jejich předcházení a omezení

-

Dlouhodobé sledování a hodnocení faktorů, které způsobují nerovnováhy na trhu práce, a hodnocení opatření, která tyto nerovnováhy odstraňují

-

Monitorování procesů migrace a politik integrace cizinců na trhu práce a ve společnosti

-

Hodnocení politiky sociálních služeb v širší perspektivě

-

Hodnocení trendů demografického vývoje a možností rodinné politiky v návaznosti na další veřejné politiky čelit jeho sociálním dopadům

-

Hodnocení trendů v rozvoji kapacity veřejné správy a vládnutí ve vztahu k sociální politice

-

Monitorování vývoje sociálního dialogu a pracovních podmínek

Podrobný seznam projektů a jejich stručná charakteristika jsou uvedeny v následujícím textu.

3

Přehled všech řešených projektů

část I.:

grantové projekty

projekt č. 1 Reforma veřejných služeb zaměstnanosti v ČR projekt č. 2 Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území města Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030 projekt č. 3 Náklady na poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb projekt č. 4 Metodika prevence ztráty bydlení v ČR projekt č. 5 Využívání poznatků sociálního šetření v sociální práci se žadateli o příspěvek na péči projekt č. 6 Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování projekt č. 7 Nové postupy pro zpracování a využití databáze nezaměstnaných k hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti a dalších opatření k začlenění na trhu práce projekt č. 8 Migrant Men’s Well-Being in Diversity projekt č. 9 EIRO (European Industrial Relations Observatory), EWCO (European Working Conditions Observatory), ERM (European Restructuring Monitor)

4

projekt č. 10 Indikátory integrace cizinců z třetích zemí v ČR a začlenění ruské komunity do většinové společnosti projekt č. 11 Průzkum veřejného mínění cizinců z třetích zemí o otázkách integrace a jejich náhledů na majoritní společnost a život v ní projekt č. 12 IMPact project - Improving Measurement of Public support to Personal and household services projekt č. 13 Country studies on enhancing labour administration’s performance, with a special focus on labour administration’s capacity to promote compliance with labour laws projekt č. 14 Tři pilíře bezpečí

část II.:

institucionální rozvoj

projekt č. 1 Vydávání časopisu FÓRUM sociální politiky projekt č. 2 Zlatý fond sociální politiky

část III.: další činnost projekt č. 1 Prověření výše částky životního minima nezaopatřených dětí ve věku 6-15 let na základě údajů z roku 2013 včetně účelnosti znovuzavedení dvou částek životního minima pro nezaopatřené děti ve věku 6-10 let a 10-15 let projekt č. 2 Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky 1990-2014 (Bulletin No. 30) projekt č. 3 Rodiny s dětmi v ČR - Sociodemografická a příjmová analýza (2. etapa)

5

projekt č. 4 Analýza velikosti a struktury skupin osob bez domova, osob vyloučených z bydlení, osob obývajících nevyhovující bydlení a těch, pro které jsou náklady na bydlení nadměrně velkou zátěží projekt č. 5 Odhad nákladů veřejných rozpočtů vynakládaných na jednoho nezaměstnaného projekt č. 6 Dopady případného útlumu komplexu herního průmyslu na zaměstnanost projekt č. 7 Analýza přenesení některých posudkových kompetencí v nepojistných sociálních systémech mimo lékařskou posudkovou službu projekt č. 8 Srovnání invalidizace v ČR a v některých zemích EU projekt č. 9 Zhodnocení vývoje situace v oblasti sociálního vyloučení začleňování 2014-20 za rok 2014 podle soustavy indikátorů

a

Strategie

sociálního

projekt č. 10 Analýza využití Evropského nástroje mikrofinancování (ve smyslu nařízení EP a Rady č. 283/2010) a analýza možností zvýšení účasti ČR v ose mikrofinancování a sociální podnikání (ve smyslu nařízení EP a Rady č. 1296/2013) v České republice projekt č. 11 Zajištění provozu knihovny VÚPSV, v. v. i. pro odbornou veřejnost projekt č. 12 Popis podmínek pro systémové předvídání vývoje na trhu práce s použitím takového modelu, který přispěje k úspěšné tvorbě informačních produktů o předpokládaných predikcích v odvětvích a profesích české ekonomiky projekt č. 13 Vytvoření výkladového terminologického slovníku sociálního zabezpečení

6

Podrobná charakteristika všech řešených projektů

část I.:

grantové projekty

projekt č. 1

Reforma veřejných služeb zaměstnanosti v ČR Věcné zdůvodnění V roce 2011 byla v České republice spuštěna reforma sociální politiky a politiky zaměstnanosti, jejíž součástí byla zásadní změna organizační struktury a nové vymezení kompetencí služeb zaměstnanosti. Cílem ustavení Úřadu práce ČR dnem 1. dubna 2011 bylo umožnit zavedení komplexnějších a zároveň individualizovaných řešení politiky zaměstnanosti, zvýšit provázanost řešení sociální politiky a politiky zaměstnanosti přenesením výkonu agend nepojistných sociálních dávek na ÚP ČR, soustředit odpovědnost za realizaci obou politik do jednoho místa, zvýšit dostupnost služeb pro obyvatele zvýšením počtu pracovišť úřadu (zřízení kontaktních pracovišť úřadu apod.). V konečném důsledku bylo cílem reformy přizpůsobit strukturu a činnosti dnešním potřebám trhu práce, zvýšit efektivitu poskytovaných služeb i snížit jejich finanční náročnost. Téměř dvouleté fungování služeb zaměstnanosti v nové podobě umožňuje posoudit, zda bylo dosaženo cílů organizační a institucionální reformy služeb zaměstnanosti, ověřit schopnost spolupráce Úřadu práce ČR (krajských poboček) s partnery na regionálním trhu práce, efektivnost rozmístění jednotlivých druhů pracovišť úřadu, účinnost a schopnost realizace APZ a poskytování individualizovaných služeb v dnešním ekonomicky náročném období i jejich připravenost na budoucí programové období 2014-20. První, dílčí zjištění ukazují na skutečnost, že realizace reformy nejenže nevedla k naplnění záměrů autorů reformy, ale dokonce její realizací dochází k ohrožení výkonu státní politiky zaměstnanosti, která je garantovaná zákonem v oblasti informační, poradenské a zprostředkovatelské činnosti. Ohroženo je tak i dosažení národních cílů politiky zaměstnanosti v rámci strategie EVROPA 2020. Hodnocením efektů reformy veřejných služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti realizované v ČR v období 2011-12 z hlediska naplnění jak explicitně stanoveného cíle (úspory), tak dalších záměrů reformy se doposud nikdo komplexně, ve všech svých důsledcích, nezabýval. Stejně tak ani není doposud zmapován současný stav veřejných služeb zaměstnanosti - zejména rozsah a kvalita nabízených služeb nezaměstnaným a zaměstnavatelům - a politiky zaměstnanosti, na jehož základě by došlo k navržení potřebných směrů dalšího postupu a rozvoje veřejných služeb zaměstnanosti. V tom spočívá hlavní přínos předkládaného projektu.

Specifikace zadání a cíl řešení Cílem projektu je, na základě zhodnocení současného stavu služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti po spuštěné reformě, analýzy zahraničních zkušeností a diskusí s experty na danou problematiku vytvořit metodiku postupů vedoucích k efektivnímu zajištění a dalšímu rozvoji výkonu veřejných služeb zaměstnanosti. Účelem projektu je přispět:

7

1. k šíření znalosti mezi zaměstnanci MPSV (odbor 4) a GŘ ÚP o reálných dopadech reformy veřejných služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti realizované v ČR v období 2011-12 z hlediska naplnění jak explicitně stanoveného cíle (úspory), tak dalších záměrů reformy; 2. k šíření znalosti o reálném stavu veřejných služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti po reformě - zejména rozsahu a kvality nabízených služeb uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům a připravenosti na dosažení národních cílů politiky zaměstnanosti v rámci strategie EVROPA 2020; 3. k zajištění efektivnějšího výkonu veřejné služby zaměstnanosti a trhu práce, která má v tržním prostředí nezastupitelnou úlohu a je zákonem stanovenou součástí státní politiky zaměstnanosti; 4. ke zvýšení kreditu veřejných služeb zaměstnanosti, tj. že veřejné služby zaměstnanosti budou skutečnou službou svým klientům - zejména uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům.

Předpokládané výsledky Hlavním cílem projektu je vytvořit metodický nástroj, který výrazně přispěje k podpoře zajištění efektivního výkonu veřejných služeb zaměstnanosti. Tohoto cíle bude dosaženo vypracováním materiálu „Metodika postupů ve veřejných službách zaměstnanosti“. Východiskem pro zpracování uvedeného materiálu budou výstupy vytvořené v prvním roce realizace projektu: Konkrétně se bude jednat o: 1. výsledky terénního šetření zahrnující detailní popis a hloubkové zhodnocení současného stavu veřejných služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti po reformě zhodnocení rozsahu a kvality nabízených služeb nezaměstnaným a uchazečům o zaměstnání; 2. výsledky analýzy dopadů reformy veřejných služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti realizované v ČR v období 2011-12 z hlediska naplnění jak explicitně stanoveného cíle (úspory), tak dalších záměrů reformy; 3. zahraniční zkušenosti (např. reformní kroky v SRN – známá Hartzova reforma). Na začátku druhého roku řešení projektu bude zpracována pracovní verze metodiky navrhovaných postupů, která bude předložena ke kritické reflexi odborníkům z praxe. Konečná verze metodiky určená k certifikaci bude zpracována do konce června 2015, kdy bude zahájen proces certifikace. Následně bude předána Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, které o využití výše navržené metodiky předběžně projevilo zájem. Doprovodnými výstupy projektu budou odborný recenzního řízení únor 2015) a odborná monografie.

Termín ukončení projektu červenec 2015

Řešitel: Mgr. Jaromíra Kotíková

8

článek

(předpokládané

zahájení

projekt č. 2

Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území města Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030 Věcné zdůvodnění Jednou z klíčových kompetencí, kterou město Písek jako obec s rozšířenou působností má, je poskytování celého spektra sociálních služeb pro osoby, které v tomto regionu žijí. Pro realizaci těchto činností však město nemá k dispozici dostatek informací především z hlediska dlouhodobých vizí, koncepcí a strategií. Při koncipování sociálních aktivit a jejich racionálního provozování je nutno vycházet ze dvou hlavních premis: -

celá baterie sociálních služeb tak, jak jsou definovány v zákoně o sociálních službách, by měla být k dispozici v zásadě na území každého kraje,

-

při rozhodování o vybavenosti jednotlivých obcí (měst) a jejich spádových území je nutno mít na zřeteli, že jedním ze stěžejních aspektů, ovlivňujících rozhodovací procesy, je velikost obce (města) a jejího spádového území.

V tomto smyslu je proto třeba zabývat se např. tím: -

jaká má být optimální velikost obce (města), v níž je již možné zabezpečovat kvalifikovaně a racionálně jednotlivé sociální aktivity,

-

jaká jsou kritéria pro vymezení různě velkých území, v nichž lze jednotlivé služby účelně rozvíjet.

V celém procesu plánování sociálních služeb jsou poněkud do pozadí zatlačeny tyto velmi významné okruhy: -

provedení analýzy sociálně demografického vývoje obce (města) a jejího spádového území (popř. kraje) se zaměřením na vývoj těch věkových skupin, které jsou stěžejními příjemci sociálních služeb,

-

porovnání vybavenosti daného města nebo regionu s doporučenými hodnotami vybavenosti potřebnými sociálními službami s vybaveností v sousedních regionech, popř. s celorepublikovými hodnotami, s příčinami zjištěných odchylek a s aktuálními trendy vývoje sociálních služeb v evropských zemích,

-

vazby sociálních služeb na související odvětví, zejména na zdravotní péči, bytovou politiku a dopravní obslužnost (tyto vazby jsou nezbytné především vzhledem k přípravě systému dlouhodobé péče a důrazu a poskytování sociálních služeb v přirozeném domácím prostředí jednotlivých klientů),

-

časová diferenciace jednotlivých navrhovaných opatření (dlouhodobé cíle, střednědobé priority a roční akční plány) a jejich ekonomická kvantifikace.

Specifikace zadání a cíl řešení Účelem projektu je zpracovat dlouhodobou strategii rozvoje sociálních služeb na území Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030 tak, aby město mělo k dispozici dostatek informací o potřebách občanů v sociální oblasti a mohlo na ně v předstihu reagovat. Cílem projektu je zpracovat dlouhodobou strategii rozvoje sociálních služeb na území Písku jako obce s rozšířenou působností tak, aby město mělo k dispozici kvalitní informační materiály, na jejichž základě by mohlo přistupovat k řešení potřeb občanů v sociální oblasti.

9

Předpokládané výsledky V zájmu prezentace získaných poznatků široké odborné veřejnosti se v průběhu realizace projektu předpokládá zpracování minimálně dvou článků do odborných recenzovaných časopisů a odborné monografie. Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030 umožní městu Písek včas reagovat na aktuální demografické trendy a očekávané sociální situace.

Termín ukončení projektu prosinec 2015

Řešitel: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc.

projekt č. 3

Náklady na poskytování ošetřovatelské v pobytových zařízeních sociálních služeb

a

rehabilitační

péče

Věcné zdůvodnění Přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, došlo k definování práv a povinností všech aktérů, kteří se podílejí na poskytování sociálních služeb klientům. Koncipováním nové sociální dávky - příspěvku na péči - byl nově definován systém financování služeb sociální péče, mělo dojít k odstranění závislosti poskytovatelů sociálních služeb na přiznání dotací a příspěvků z veřejných rozpočtů, a tím mělo být vytvořeno dynamizující prostředí, které by umožnilo rozvoj této oblasti v systému sociální ochrany občana. Tyto cíle však nebyly naplněny. Klíčovým důvodem této skutečnosti je fakt, že zdravotní pojišťovny - především VZP - nehradí pobytovým zařízením sociálních služeb náklady na lékařem indikovanou a zdravotnickými pracovníky skutečně provedenou a vykázanou ošetřovatelskou a rehabilitační péči ve skutečné výši, ale významným způsobem jim krátí výši těchto úhrad. Důsledkem této skutečnosti je fakt, že poskytovatelé sociálních služeb jsou i nadále závislí na poskytování dotací a příspěvků z veřejných zdrojů, na jejichž přiznání však nemají právní nárok. V důsledku této skutečnosti tak nedochází ke zvyšování nabídky poskytovaných sociálních služeb, což v důsledku aktuálních demografických trendů může v následujících letech vést k omezení dostupnosti těchto služeb. Cílem předkládaného projektu je proto aktualizovat dříve provedené kvantifikace skutečné výše nákladů na ošetřovatelskou a rehabilitační péči v pobytových zařízeních sociálních služeb a navrhnout nový systém jejího financování tak, aby mohl být nastaven nový systém financování sociálních služeb, který by přispěl ke zvýšení efektivnosti jejich poskytování a financování. Pro naplnění tohoto cíle bude v 10-12 pobytových zařízeních sociálních služeb (jejich výběr bude konzultován především s Asociací krajů ČR) provedeno šetření rozsahu lékařem indikované a zdravotnickými pracovníky skutečně poskytnuté a vykázané ošetřovatelské a rehabilitační péče na celkovém vzorku cca 1 200 klientů těchto zařízení. Terénní šetření bude realizováno podle stejné metodiky, podle níž bylo realizováno šetření v r. 2008. Získané údaje o rozsahu poskytované ošetřovatelské a rehabilitační péče tak budou členěny v závislosti na pohlaví a věku klienta, jeho zdravotním stavu (diagnóza, mobilita, smyslové omezení, schopnost samostatně přijímat stravu, orientace, komunikace, inkontinence) a míře závislosti vyjádřené stupněm přiznaného příspěvku na péči. Tato skutečnost umožní porovnat zjištěné údaje s dříve realizovaným

10

šetřením, navrhnout nový systém financování ošetřovatelské a rehabilitační péče a následně koncipovat návrh na změnu systému financování sociálních služeb.

Specifikace zadání a cíl řešení Účelem projektu je na základě provedení aktualizace dříve získaných poznatků o výši nákladů lékařem indikované a zdravotními pracovníky provedené a vykázané ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb navrhnout nový systém financování této péče a tím přispět ke koncipování návrhu nového systému financování sociálních služeb. Tento návrh by měl odstranit závislost poskytovatelů služeb sociální péče na přiznání dotací a příspěvků z veřejných zdrojů, posílit jejich ekonomickou stabilitu a přispět k rozvoji sociálních služeb. Současný systém financování neumožňuje poskytovatelům sociálních služeb rozšiřovat nabídku poskytovaných služeb, soustavně se zvyšuje počet neuspokojených žadatelů o umístění v pobytových zařízeních. V souvislosti se stárnutím populace se jedná o dlouhodobě neudržitelný stav. Zkušenosti z Německa ukazují, že zavedením nového systému financování sociálních služeb v r. 1995 došlo během velmi krátké doby ke zvýšení zaměstnanosti v sociální oblasti, počty neuspokojených žadatelů o poskytování sociálních služeb se dramaticky snížily. Navazující propočty pro ČR ukázaly, že správným nastavením systému financování služeb sociální péče by bylo možno vytvořit cca 11 tis. nových pracovních míst, což by výrazně přispělo k řešení dnes existujících problémů v této oblasti. Cílem předkládaného návrhu projektu je aktualizovat dříve provedené kvantifikace skutečné výše nákladů na ošetřovatelskou a rehabilitační péči v pobytových zařízeních sociálních služeb a navrhnout nový systém jejího financování tak, aby mohl být nastaven nový systém financování sociálních služeb, který by přispěl ke zvýšení efektivnosti jejich poskytování a financování.

Předpokládané výsledky V zájmu prezentace získaných poznatků široké odborné veřejnosti se v průběhu realizace projektu předpokládá zpracování minimálně dvou článků do odborných recenzovaných časopisů. Na základě výsledků terénního šetření o rozsahu nákladů na poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb budou navrženy úpravy systému jejího financování, na jejichž základě bude moci být koncipován takový návrh financování služeb sociální péče, který přispěje ke zvýšení efektivnosti jejich financování a poskytování.



11

projekt č. 4

Metodika prevence ztráty bydlení v ČR Věcné zdůvodnění Oblast bydlení představuje jeden z klíčových aspektů sociálního vyloučení: jednak se v ní výrazně projevují dopady vyloučení prostřednictvím nejrůznějších společenských mechanismů (chudoba, předluženost, diskriminace, stigmatizace ad.) a jednak deprivace v oblasti bydlení dále výrazně prohlubuje problémy v ostatních oblastech života. Projevy sociálního vyloučení jsou zde spojeny zejména s neodpovídající kvalitou ubytování, prostorovou koncentrací a související prostorovou stigmatizací, dále také s rizikem ztráty bydlení a bezdomovectvím. Ztráta bydlení představuje extrémní formu vyloučení jednotlivců a rodin a znamená závažný problém také v rovině společenské. V České republice je riziku ztráty bydlení věnována stále větší pozornost, navrhované postupy jsou však zatím spíše parciální a zaměřené na přístup lokálních vlád při řešení již vzniklých problémů spojených zejména s bydlením v obecních bytech (především jde o řešení problémů spojených s dlužným nájemným a případně také s bydlením v nevyhovujících ubytovnách); na národní úrovni představují nejvýznamnější nástroj sociální dávky (doplatek na bydlení a příspěvek na bydlení). Menší pozornost je věnována včasné identifikaci rizika ztráty bydlení, resp. bezdomovectví, a vytvoření integrovaných služeb zaměřených na řešení problémů ještě před jejich vyhrocením.

Specifikace zadání a cíl řešení Projekt reaguje na skutečnost, že v České republice v současné době nejsou dostatečně rozvinuty nástroje prevence ztráty bydlení. Zejména chybí vhodně nastavený systém vzájemně provázaných a koordinovaných postupů klíčových aktérů v této oblasti sociální politiky. Absentuje rovněž metodický postup prevence, což se projevuje v roztříštěnosti a neúplnosti zaváděných dílčích opatření. Cílem navrhovaného projektu je vytvořit metodiku prevence ztráty bydlení v České republice. K dosažení tohoto cíle bude provedena (a) analýza problému rizika ztráty bydlení a vyhodnocení existujících přístupů v ČR a (b) rozbor existujících nástrojů prevence ztráty bydlení formulovaných na národní úrovni v rámci zemí EU a programů zaměřených na prevenci ztráty bydlení ve vybraných evropských městech (jejich nastavení, případně zkušenosti s implementací). Na základě analýzy problému a vyhodnocení existujících zahraničních přístupů bude formulován postup prevence ztráty bydlení odpovídající podmínkám v ČR.

Předpokládané výsledky Výsledkem projektu bude metodika prevence ztráty standardního bydlení v České republice formulovaná jako komplexní nástroj veřejné politiky, který bude zahrnovat (a) různé úrovně veřejné politiky ve vzájemných vazbách tak, aby byl nastavený preventivní systém komplexní, funkční a účinný a (b) postup identifikace osob/domácností ohrožených ztrátou (standardního) bydlení tak, aby byla zajištěna co nejlepší cílenost preventivního mechanismu.


Řešitel: Ing. Miroslava Rákoczyová, Ph.D.

12

projekt č. 5

Využívání poznatků sociálního šetření v sociální práci se žadateli o příspěvek na péči Věcné zdůvodnění Příspěvek na péči (PnP) je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. PnP slouží především k zajištění sociální péče příjemci příspěvku, ať již pomocí sociální služby nebo rodinným příslušníkem. Od počátku zavedení PnP (tj. od roku 2007) je sociální šetření nedílnou součástí řízení o přiznání této sociální dávky (viz zákon č. 108/2006 Sb.), přičemž dle zákona by posudkoví lékaři měli při stanovování stupně závislosti k výsledkům tohoto sociálního šetření přihlížet. Ve skutečnosti je však využití těchto výsledků v rámci řízení o PnP velmi omezené. V důsledku předchozích změn v oblasti řízení o PnP a implementace Sociální reformy I. se poznatky získané během sociálního šetření stále méně předvídatelným způsobem odrážejí v posudcích vydaných posudkovými lékaři a dochází tak k dominanci medicínského pojetí nad sociálním. Neujasněnost perspektiv a očekávání posudkových lékařů a sociálních pracovníků je pak zdrojem neefektivity celého systému, neboť sociální šetření jsou prováděna za cenu nezanedbatelných časových, finančních a často i emočních nákladů, aby pak velká část takto získaných informací o situaci žadatele nebyla při rozhodnutí zohledněna, ani využita pro zajištění optimální péče příjemci PnP.

Specifikace zadání a cíl řešení Záměrem projektu je proto podpořit změnu využívání poznatků získaných prostřednictvím sociálního šetření pro účely řízení o přiznání PnP, a to ze dvou hledisek: Za prvé z hlediska relevance a uplatnění poznatků sociálního šetření při posuzování stupně závislosti žadatele o PnP, potažmo při společném rozhodování posudkových lékařů Okresní správy sociálního zabezpečení a sociálních pracovníků Úřadu práce ČR o přiznání PnP. Dosažení změny využívání poznatků ze sociálního šetření v této oblasti zvýší efektivitu rozhodování o nároku na PnP, neboť toto rozhodování bude vycházet z detailnějších informací o funkčním dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žadatele na jeho schopnost zvládat základní životní potřeby zahrnujících rovněž sociální aspekty této životní situace. Bude tak sníženo riziko, že PnP bude přiznán neoprávněně (tj. plýtvání veřejnými zdroji), či v neadekvátní výši a rovněž že příspěvek nebude přiznán osobě, která je skutečně závislá na pomoci druhých (tj. zhoršení péče a kvality života závislé osoby). Za druhé z hlediska zprostředkování komplexní pomoci se zvládáním životních obtíží žadatelů a rodinných pečovatelů, které přesahují poskytnutí PnP. Dodejme, že podpora rodinných pečovatelů je současně jednou z priorit Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017.

Předpokládané výsledky Hlavním cílem projektu je navrhnout a zdůvodnit metodický nástroj, který významně podpoří změnu dosavadního (ne)využívání poznatků získaných v rámci sociálního šetření pro účely řízení o přiznání PnP. Tohoto cíle bude dosaženo vypracováním „Metodiky sociálního šetření v rámci řízení o PnP“, která bude sociálním pracovníkům ÚP ČR pověřeným výkonem agendy PnP poskytovat návod, jaké poznatky o potřebách a životní situaci žadatele a jakým způsobem mají být v rámci sociálního šetření shromážděny. Východiskem pro zpracování Metodiky budou: (1) výsledky terénního šetření realizovaného v prvním roce řešení projektu zahrnující detailní popis a hloubkové porozumění tomu, jaká pojetí sociálního šetření a jaká očekávání vůči jeho výsledkům jsou v 13

současnosti v ČR v souvislosti s řízením o PnP uplatňována; (2) zahraniční zkušenosti; (3) kritická reflexe navrhovaných postupů odborníky z praxe.


Řešitel: prof. PhDr. Libor Musil, CSc.

projekt č. 6

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Věcné zdůvodnění Cílem projektu je provedení komplexního zmapování potřeb poskytování sociálních služeb pro seniory z hlediska jejich sociálního začleňování. Důraz bude kladen na podporu sociálních služeb podporujících život v domácím sociálním prostředí a péči v rodině, na zlepšení návaznosti a propojení sociálních a zdravotních služeb a na zvýšení efektivity financování dlouhodobé zdravotně sociální péče. Analyzovány budou předpoklady pro poskytování ambulantních, terénních a pobytových sociálních služeb, které poskytují péči a pomáhají seniorům. Tyto otázky jsou v současné době vysoce aktuální. Dříve realizované analýzy mj. ukázaly, že v dostupnosti sociálních a zdravotních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením v jednotlivých regionech existují značné rozdíly. Chybějící kapacity v pobytových zařízeních sociálních služeb nejsou saturovány službami ve zdravotnických zařízeních ani v jiných formách ambulantních a terénních sociálních ani zdravotních služeb, na regionální úrovni nedochází k propojování sociálních a zdravotních služeb. Ukazuje se tedy, že současné evropské trendy, projevující se v odklonu od péče poskytované v rezidenčních zařízeních k péči poskytované v přirozeném domácím prostředí jednotlivých klientů, se v naší zemi zatím patrně uplatňují pouze ve velmi omezeném měřítku. Při řešení projektu bude věnována pozornost těmto klíčovým otázkám: -

zmapování změn, k nimž došlo v poskytování sociálních služeb pro seniory v posledních cca 5 letech, a to především z hlediska cílů preferovaných EU (zajištění přístupu k celému spektru služeb prostřednictvím jejich dostupnosti, pojistného krytí a kratších čekacích dob, zajištění kvality poskytovaných služeb s důrazem na pomoc lidem, aby mohli zůstat doma a zajištění udržitelnosti prostřednictvím vhodné kombinace veřejných a soukromých financí a lepší koordinace sociálních a zdravotních služeb, vč. příslušné osvěty);

-

problematice aktivního stárnutí a intergenerační solidarity - v tomto smyslu bude věnována pozornost možnostem využití potenciálu seniorů v oblasti uplatnění na trhu práce, účasti na společenském životě a vytváření podmínek pro zajištění nezávislého způsobu života (pozornost bude zaměřena např. na příklady dobré praxe při zaměstnávání seniorů v zemích EU, na důsledky liberalizace nájemného v ČR, na potřebu sociálních služeb v pobytových zařízeních, na důsledky liberalizace výše úhrad za poskytované sociální služby na jejich dostupnost);

-

možnostem využití formy sociálního podnikání při poskytování sociálních nebo obdobných služeb (vznik seniorských domů, sociálních multifunkčních podniků) s tím, že zároveň přispěje k řešení problémů stárnoucí populace a místní nezaměstnanosti vytvořením nových pracovních míst v regionech;

14

-

hledání odpovědí na otázku, která péče je efektivnější, a to jak z hlediska samotného klienta, tak i z makroekonomického pohledu;

-

očekávaným důsledkům stárnutí populace na potřebu sociálních a zdravotních služeb pro seniory.

Specifikace zadání a cíl řešení Hlavním účelem projektu je na základě zjištěných poznatků koncipovat doporučení na definování národních priorit rozvoje sociálních služeb pro seniory vedoucí ke stimulaci rozvoje terénních a ambulantních sociálních služeb podporujících život v přirozeném sociálním prostředí. Pozornost bude rovněž věnována koncipování opatření, která by přispěla ke zlepšení možností pro uplatnění seniorů na trhu práce, k jejich účasti na společenském životě a ke zlepšení podmínek pro zajištění nezávislého života, vč. zvýšení dostupnosti a provázanosti sociálních a zdravotních služeb pro seniory. Cílem projektu je provedení komplexního zmapování potřeb poskytování služeb pro seniory z hlediska jejich sociálního začleňování. Důraz přitom bude kladen na podporu služeb podporujících život v domácím sociálním prostředí a péči v rodině, na zlepšení návaznosti a propojení sociálních a zdravotních služeb a na zvýšení efektivity financování dlouhodobé zdravotně sociální péče s tím, že budou analyzovány předpoklady pro poskytování registrovaných ambulantních, terénních a pobytových služeb. V rámci projektu budou koncipována doporučení na definování národních priorit rozvoje služeb pro seniory vedoucí ke stimulaci rozvoje terénních a ambulantních sociálních služeb podporujících život v přirozeném sociálním prostředí. Pozornost bude rovněž věnována koncipování opatření, která by přispěla ke zlepšení možností pro uplatnění seniorů na trhu práce, k jejich účasti na společenském životě a ke zlepšení podmínek pro zajištění nezávislého života, vč. zvýšení dostupnosti a provázanosti sociálních a zdravotních služeb pro seniory.

Předpokládané výsledky V zájmu prezentace získaných poznatků široké odborné veřejnosti se v průběhu realizace projektu předpokládá zpracování minimálně dvou článků do odborných recenzovaných časopisů a odborné monografie. Na základě výsledků terénního šetření budou koncipovány Národní priority rozvoje sociálních služeb pro seniory.



15

projekt č. 7

Nové postupy pro zpracování a využití databáze nezaměstnaných k hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti a dalších opatření k začlenění na trhu práce Věcné zdůvodnění Nezaměstnanost je jedním z nejvýznamnějších evropských sociálních problémů na počátku 21. století. Aktivity EU stejně jako národních států při řešení situace nezaměstnaných osob se v posledních desetiletích zaměřují především na programy aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). V mnoha evropských zemích souběžně dochází k hodnocení efektů programů APZ s cílem vyhodnotit úspěšnost (výsledky) realizovaných programů. Vhodnou příležitostí vedle jiných možností je využití elektronicky vedených administrativních databází o nezaměstnaných a účastnících APZ. Přínosy evaluací na administrativních datech lze spatřovat především v následujících skutečnostech: •

je možné hodnotit velké množství programů,

•

informace o programech (např. výsledky programů) jsou do jisté míry standardizovány, což umožňuje vzájemně srovnávat výsledky jednotlivých typů programů či úspěšnost programů v jednotlivých regionech,

•

hodnocení programů zpravidla probíhá bez výrazných dodatečných nákladů na sběr a administraci dat a vyžaduje přiměřenou kapacitu také pro vlastní hodnocení (nižší ve srovnání s jinými typy evaluace),

•

velké množství dat (zpravidla stovky tisíc případů v jednom kalendářním roce) umožňuje bezproblémové využití mnoha statistických postupů včetně konstrukce odpovídající kontrolní skupiny.

Specifikace zadání a cíl řešení Cílem projektu je navrhnout nové postupy práce s databází nezaměstnaných, jež budou odpovídat novým možnostem přetvářené databáze nezaměstnaných a prohloubí dosavadní možnosti jejího využití. Metodika bude řešit: 1. tvorbu databáze - návrh potřebných doplnění dat či úprav vkládání a organizace dat v databázi, návazně úpravy výtahu dat z databáze; 2. možnosti a postupy hodnocení na úrovni programů, projektů, cílových skupin atd.; 3. obsah hodnocení programů: 3.1 rozsah a cílenost programů, projektů, 3.2 kvalita programů, projektů, 3.3 efekty programů na zaměstnanost účastníků - různé časové horizonty; 4. metody zpracování dat k hodnocení programů, zejména v oblasti efektů, možnosti srovnávání efektů a možnosti odhadu čistých efektů.

Předpokládané výsledky Výsledkem projektu bude metodika, která umožní kvalitní a spolehlivé hodnocení programů APZ z několika významných hledisek (viz cíle projektu).

16

Výsledky projektu tak přispějí k tvorbě koncepce aktivní politiky zaměstnanosti, k formování a implementaci opatření (programů, projektů) aktivní politiky zaměstnanosti i dalších aktivačních opatření. Výsledky mohou být přínosné pro řešení nezaměstnanosti též na regionální a lokální úrovni.


Řešitel prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc.

projekt č. 8

Migrant Men’s Well-Being in Diversity Věcné zdůvodnění Jak ukazují zkušenosti z evropských zemí s delší migrační historií (Velká Británie, Francie, Německo), důležitou skupinou osob, které je potřebné při integraci cizinců věnovat zvýšenou pozornost, jsou mladí muži. Podle německých výzkumů je tato skupina častou obětí sociálního vyloučení a diskriminace, v Německu jsou muži diskriminaci vystaveni také mnohem častěji než ženy. Marginalizaci a větší zranitelnost mladých mužů dokládá i zpráva Agentury Evropské unie pro základní práva (European Union Agency for Fundamental Rights) “Experience of discrimination, social marginalisation and violence“ (2010) nebo nepokoje, které se odehrály v Londýně během roku 2011. Česká republika je v mnoha ohledech v odlišné situaci než země s delší migrační historií. I přesto je ale potřebné vnímat riziko sociálního vyloučení a diskriminace mladých mužů jako významnou hrozbu a je třeba jí věnovat pozornost tím spíše, že v ČR doposud byla zcela mimo oblast zájmu odborné veřejnosti. Specificky pro tuto ohroženou skupinu osob neexistují v ČR žádné specializované projekty a také projekty specializující se obecněji na mladé migranty (tj. muže i ženy), popřípadě na muže bez ohledu na jejich věk jsou doposud poměrně ojedinělé (na mladé migranty se zaměřují aktivity o.s. Meta., na muže bez ohledu na věk projekt Pánský klub SIMI). Je zřejmé, že řada projektů, programů či politik může integraci popsané ohrožené skupiny podporovat i přesto, že se na ní primárně nezaměřuje (služby s všeobecným přístupem). Zároveň ale platí, že ne všechny existující programy mohou reagovat na všechny specifické potřeby cílové skupiny a této otázce je proto potřebné věnovat samostatnou pozornost.

Specifikace zadání a cíl řešení Projekt se zaměřuje na cizince z třetích zemí, muže ve věku 16-27 let. V rámci projektu bude věnována pozornost reflexi této skupiny osob v médiích a sociologických výzkumech, spokojenosti mladých migrantů se životem v ČR, s jakými problémy se v ČR potýkají a jaké jsou politiky zaměřené na tuto skupinu osob. Všechny tyto okolnosti budou zjišťovány v sedmi zemích EU (Česká republika, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Německo a Velká Británie). V projektu se počítá také se zapojením přidružených partnerů reprezentujících státní správu nebo samosprávu. Hlavním cílem je vytvoření metodologie pro sběr a vyhodnocení údajů na evropské úrovni a tvorba sady specifických indikátorů pro zjišťování jejich spokojenosti (well-being index). Při tvorbě těchto indikátorů budou kromě poznatků získaných v rámci tohoto projektu zohledněny i možnosti využití obdobně

17

zaměřených empirických šetření nebo již existujících obecných postupů pro zjišťování spokojenosti (tj. zjišťování well-being indexu u obecné populace).

Předpokládané výsledky Výstupem projektu bude sada indikátorů pro zjišťování spokojenosti (well-being index) navržená specificky pro cizince z třetích zemí - muže ve věku 16-27 let.

Termín ukončení projektu červen 2015

Řešitel Mgr. Pavel Bareš

projekt č. 9

EIRO (European Industrial Relations Observatory) EWCO (European Working Conditions Observatory) ERM (European Restructuring Monitor) Věcné zdůvodnění EIRO, EWCO a ERM jsou součásti celoevropské sítě observatoří vytvořené Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek. Jejich cílem je shromažďovat, analyzovat a šířit informace o industriálních vztazích, pracovních podmínkách a změnách na trhu práce. Výstupy jsou primárně určeny organizacím sociálních partnerů jak na evropské, tak na národní úrovni, vládním organizacím, institucím EU a široké odborné veřejnosti. Observatoře jsou založeny na spolupráci výzkumných institucí a vysokých škol ve státech EU a kandidátských státech včetně Norska. Činnost observatoří a témata, na která se v průběhu roku zaměřují, je koordinována na základě rozhodnutí poradenského výboru, ve kterém zasedají zástupci zaměstnavatelů, odborů a vlád členských států EU a představitelé Evropské komise. EIRO je zaměřeno na shromažďování informací o kolektivním vyjednávání a reprezentativnosti sociálních partnerů. V rámci EIRA jsou za tímto účelem zpracovávány studie charakterizující vybrané sektory národního hospodářství. EWCO je zaměřeno na monitoring pracovních podmínek v nejširším slova smyslu, zejména na dopady práce na zdravotní stav zaměstnanců, na problematiku kariérního a profesního rozvoje, na slaďování rodinného života s prací. ERM je zaměřen na monitorování změn na trhu práce v důsledku restrukturalizace ekonomiky. Tato činnost spočívá v průběžném monitorování informací v českém denním tisku a jiných dostupných informačních médiích s cílem shromažďovat a vyhodnocovat informace o změnách na trhu práce (vznik nových pracovních míst, útlum, přesun nebo zrušení stávajících pracovních míst) především v České republice.

18

Předpokládané výsledky Výstupem projektu je devět typů příspěvků, které jsou za všechny státy EU dostupné na www.eurofound.eu pod příslušným názvem observatoře.

Termín ukončení projektu únor 2018

Řešitel Mgr. Aleš Kroupa

projekt č. 10

Indikátory integrace cizinců z třetích zemí v ČR a začlenění ruské komunity do většinové společnosti Věcné zdůvodnění Projekt reaguje na požadavky Evropské rady a dalších evropských institucí, které již delší dobu prosazují tvorbu a rozvoj společné metodiky pro sledování a hodnocení integračních procesů a integrační politiky cizinců z třetích zemí v prostoru Evropské unie. Z prostředků EIF byla v roce 2009 vypracována metodika pravidelného sledování a hodnocení ukazatelů integrace cizinců z třetích zemí v ČR, která vychází z požadavků Rady Evropy. V navazujících etapách řešení byla „Soustava kvantitativních monitorovacích ukazatelů“ dále precizována a rozšířena o sledování kvalitativních indikátorů integrace cizinců, tj. postojových orientací sledovaného subjektu. Výstupy projektu jsou zadavatelem využívány při každoroční tvorbě Koncepce integrace cizinců v ČR a hodnocení jejího plnění. O významu projektu svědčí i skutečnost, že odkaz na projekt je uveden v Koncepci integrace cizinců na území ČR a návrhu dalšího postupu v roce 2011 (viz Usnesení vlády ČR ze dne 9. února 2011 č. 99) a ze strany zadavatele je projekt opakovaně kladně hodnocen.

Specifikace zadání a cíl řešení Projekt přímo navazuje na dosavadní výsledky. Jeho těžiště bude i nadále tvořit „Soustava kvantitativních ukazatelů monitorujících integraci cizinců z třetích zemí“ aktualizovaná v půlročních intervalech v oblasti základních, analytických i srovnávacích ukazatelů, v časových řadách od r. 2004. Paralelně bude sledován vývoj názorů české majority ke zde žijícím cizincům, a to v šesti vytipovaných věcných oblastech. Kromě toho se zaměříme na integraci příslušníků ruské komunity, neboť na rozdíl od celkové skupiny zde žijících cizinců (CTZ), jejichž počty permanentně klesají, ruská komunita vykazuje naopak vzestup a její specifika nacházíme i v ostatních oblastech. K rozšíření poznatků o Rusech žijících na českém území přispěje analýza dostupných statistických dat, již realizovaných průzkumů i vlastní sondážní šetření, zahrnující řízené rozhovory se zkušenými experty v oblasti integrace i samotné cizince ruského původu. Prezentace projektu bude realizována prostřednictvím expertního kulatého stolu, informativního článku a webového portálu VÚPSV, v.v.i. Hlavním cílem projektu je průběžné sledování integračních procesů pomocí vypracované metodiky za účelem zajištění podkladů pro hodnocení průběhu a účinnosti integrace cizinců (CTZ) v ČR nezbytných pro státní správu. Cílem pravidelné aktualizace vytvořené soustavy kvantitativních/ kvalitativních indikátorů je přispívat k měřitelnosti dopadů současných integračních 19

opatření a k plánování jejich dalšího rozvoje. Specifickým cílem je osvětlit problém integrace zde žijící ruské populace a vyzdvižení jejich specifik.

Předpokládané výsledky Výstupem projektu bude aktualizovaná Soustava kvantitativních i kvalitativních ukazatelů integrace cizinců z třetích zemí v ČR a zjištění aktuálních poznatků o cizincích původem z Ruské federace. Kromě toho řešení projektu zahrne dvě terénní sondážní šetření a klíčovým výstupem je v půlročním intervalu vypracovaný policy paper pro zadavatele projektu o vývoji integračních procesů v příslušném monitorovacím období.


Řešitel PhDr. Jana Vavrečková

projekt č. 11

Průzkum veřejného mínění cizinců z třetích zemí o otázkách integrace a jejich náhledů na majoritní společnost a život v ní Věcné zdůvodnění ČR patří mezi země s poměrně vysokým zastoupením cizinců z třetích zemí (CTZ). Podle dat Cizineckého informačního systému bylo k 31. 8. 2013 na území ČR celkem 261 042 CTZ se zaevidovaným pobytem (bez státních příslušníků členských států EHS, Švýcarska, USA a Japonska). Úspěšný proces začlenění cizince do společnosti je dlouhodobým procesem, jehož úspěch je podmíněn jak vhodnou implementací integračních opatření a aktivit, tak ale především mírou ochoty a motivace CTZ se do majoritní společnosti zapojit. Právě vztah CTZ k majoritní společnosti je jedním z podstatných faktorů určujících a ovlivňujících integrační motivaci cizince, která je podmínkou rozvoje integračního potenciálu. Výzkum a analýza vztahu CTZ vůči majoritní společnosti tak získává širší význam především v souvislosti s proměnou migračního trendu, směřujícího ke slučování rodin cizinců z třetích zemí na území ČR a přechodu od integrace jednotlivců k integraci rodin a rodinných uskupení cizinců. Nezbytnost výzkumu v této oblasti je akcentována i výsledky předchozích výzkumů („Kontinuální sledování bariér CTZ se zřetelem na činnost asistenčních služeb“), které jasně naznačily tendenci snižující se ochoty příslušníků některých státních příslušností integrovat se do majoritní společnosti. Řešitelský tým bude na základě výzkumného šetření následně formulovat doporučení, díky nimž by bylo možné dosáhnout vyšší efektivity používaných integračních opatření.

Specifikace zadání a cíl řešení Hlavním cílem projektu je zmapování postojů a názorů cizinců z třetích zemí k integraci do české majoritní společnosti, které vychází z detailní analýzy subjektivního vnímání a hodnocení vztahu CTZ vůči majoritní společnosti v kontextu jejich vlastního integračního procesu.

20

Na základě sledování průběhu integračního procesu bude definováno spektrum interakcí mezi CTZ a majoritou, které ovlivňují postoje a názory CTZ vůči majoritě a jejich ochotu se do její společnosti integrovat. Analýzou dat provedeného kvantitativního výzkumného šetření budou vyhodnoceny vztahy, názory a postoje CTZ vůči majoritní společnosti, jejímu charakteru a specifikům, které podmiňují a formují průběh procesu integrace. Dále bude vytvořen přehled efektů a vlivů, které motivaci CTZ k integraci posilují, anebo naopak, které proces interakce brzdí, nepodporují jej nebo mu brání. Prostřednictvím těchto zjištění budou formulována doporučení a opatření vedoucí ke zvýšení sociální koheze a porozumění mezi CTZ a majoritní společností, která povedou k podpoře vhodného zaměření a nastavení integračních aktivit tak, aby bylo dosaženo širšího zapojení CTZ do procesu integrace a posílení jejich integrační motivace. Při řešení této problematiky naváže řešitelský tým na poznatky a zjištění z předchozích projektů, které byly zaměřeny na zjišťování bariér integračního procesu CTZ v ČR („Bariéry integračního procesu reflexí cizinců z třetích zemí“, EIF 2010-26), analýzu nabídky asistenčních služeb pro CTZ a jejich poptávku po těchto službách („Kontinuální sledování bariér integrace cizinců z třetích zemí (CTZ) se zřetelem na činnost asistenčních služeb“, a „Jak slouží centra pro integraci cizinců z třetích zemí? Výzkumná sonda“).

Předpokládané výsledky Projekt rozšíří okruh poznatků týkajících se názorů a postojů CTZ vůči české majoritní společnosti, které jsou výsledkem řady dynamických interakcí mezi kulturními a hodnotovými postoji majority a CTZ, také jejím historicko-politickým pozadím a institucionálnělegislativním prostředím, které dohromady zásadně ovlivňují motivaci a ochotu CTZ zapojit se do procesu integrace a navazujících aktivit. Zjištěné poznatky tak mohou být využity jak v rámci tvorby integrační politiky a regionálních integračních koncepcí, tak především v rámci konkrétních integračních aktivit, výběrem vhodné metodiky a adekvátní formy implementace. Tematické zaměření průzkumu veřejného mínění mapujícího postoje CTZ k integraci do majoritní společnosti a postoje vůči majoritě jako takové může být svým koncepčním ukotvením a metodickým základem použito pro případné navazující výzkumy nebo srovnávací šetření, která budou moci rozšířit zjištěné poznatky a ověřit odhalené tendence.


Řešitel Mgr. Danica Schebelle

21

projekt č. 12

IMPact project - Improving Measurement of Public support to Personal and household services Věcné zdůvodnění Podle Evropské komise by služby pro domácnosti mohly přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti a poskytnout důležitý příspěvek k růstu zaměstnanosti a současně přispět k řešení hospodářských a sociálních potřeb občanů EU. Jednou ze základních charakteristik tohoto typu služeb je, že fungují bez formálního zajištění, které je poměrně nákladné, a dále, že velká část těchto služeb je poskytována neformálně, mimo jakoukoli evidenci. Evropské země, které zavedly různá opatření na podporu těchto služeb, se potýkají s problémy při vyhodnocení dopadů jak na zaměstnanost, tak na státní rozpočet. Náklady těchto opatření jsou v těchto zemích široce diskutovány, a to zejména v době současné hospodářské recese.

Specifikace zadání a cíl řešení Cílem projektu je vytvoření komplexní sady nástrojů v podobě metodiky, která by pomohla členským státům sledovat a měřit dopady na zaměstnanost a státní rozpočet za podmínky formálního poskytování uvedeného typu služeb. Metodika bude současně navržena tak, aby pomohla orgánům veřejné správy při hodnocení jak stávajících politik, tak při vytváření politik nových.

Předpokládané výsledky a přínos pro resort MPSV Metodika se zaměří na sledování a vyhodnocování vytvářených pracovních míst a na posouzení jejich udržitelnosti, na přechod služeb z neformální do formální ekonomiky, déle se pokusí pomoci při navrhování optimální úrovně veřejných investic.

Termín řešení březen 2016

Řešitel Mgr. Jaromíra Kotíková

projekt č. 13

Country studies on enhancing labour administration’s performance, with a special focus on labour administration’s capacity to promote compliance with labour laws Věcné zdůvodnění Dostatečné materiální, personální a organizační kapacity jsou základní podmínkou efektivního fungování institucí veřejné správy, mezi které spadají služby zaměstnanosti. Reformní kroky, zejména v těch institucích, které jsou v přímém kontaktu s klienty, by měly podléhat důkladné přípravě a správnému načasování, v opačném případě mohou mít nedozírné následky. 22

Specifikace zadání a cíl řešení Projekt je zaměřen na zhodnocení fungování služeb zaměstnanosti v České republice včetně v posledních letech realizovaných reforem. Výstupem projektu je studie, která bude charakterizovat služby zaměstnanosti v resortu MPSV, spolupráci jednotlivých subjektů na úrovni státní správy, samosprávy, veřejné a privátní sféry. Studie by dále měla obsahovat hodnocení systému řízení institucí podílejících se na službách zaměstnanosti, jejich hierarchii, typ spolupráce, organizační strukturu, rozpočtové a personální zajištění včetně charakteristiky personální politiky týkající se motivace, odměňování, hodnocení, vzdělávání a kariérního postupu. Předmětem studie bude rovněž zhodnocení analytické podpory a koncepční činnosti. Vzhledem k tomu, že služby zaměstnanosti jsou v mezinárodním kontextu chápány šířeji, studie se bude věnovat i kontrolní činnosti a potírání neformální ekonomiky včetně charakteristiky nejrozšířenějších forem nelegálního zaměstnávání a podnikání a jejich rozsahu. Postižena by měla rovněž být kapacita organizací zabývajících se nelegálním zaměstnáváním (z právního i institucionálního hlediska), dále pak způsob zajištění průběžného vzdělávání pracovníků příslušných orgánů a vazba mezi kontrolní činností a právními kroky. Popsána bude rovněž spolupráce s ostatními organizacemi státní správy, samosprávy včetně sociálních partnerů při potírání nelegálního zaměstnávání. Studie je realizována pro ILO.

Předpokládané výsledky a přínos pro resort MPSV Studie hodnotící kapacity služeb zaměstnanosti.

Termín řešení květen 2015

Řešitel PhDr. Štěpánka Lehmann

projekt č. 14

Tři pilíře bezpečí Věcné zdůvodnění Děti jsou až v 90 % případů svědky domácího násilí. Tyto děti jsou ohrožené syndromem CAN, přesto pro ně v České republice neexistují dobře dostupné specializované služby, ani způsoby práce, které by jim pomohly vyrovnat se s důsledky domácího násilí. Dítě je často i po rozchodu rodičů nadále poškozováno jejich konfliktem a necitlivými intervencemi institucí.

Specifikace zadání a cíl řešení Cílem projektu je vybudovat inovativní systém práce s celou rodinou ohroženou domácím násilím, který bude chránit zájem dítěte, poskytovat ohroženým dětem a jejich rodinám komplexní a citlivou pomoc. Pro dosažení těchto cílů Acorus, o.s. (příjemce grantu) otevře v květnu 2015 centrum komplexní pomoci pro děti ohrožené domácím násilím v Praze. Projekt bude informačně podpořen kampaní „Co je doma normální“ zacílenou i na ohrožené děti. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i., je jako partner projektu zodpovědný za v rámci projektu realizované výzkumné aktivity: 1. statistická analýza dat 23

ze spisové dokumentace klientů služeb Acorusu, 2. hloubkové rozhovory s dětmi i s dospělými, kteří jako děti zažili domácí násilí, 3. focus groups a hloubkové rozhovory s pracovníky Acorusu. Výsledky realizovaných šetření budou prezentovány v recenzované studii a na závěrečné konferenci projektu. (Program Dejme (že)nám šanci je financován z Norských fondů a jeho oficiální název zní „CZ 12 Uplatňování hlediska rovných příležitostí žen a mužů a podpora slaďování pracovního a soukromého života/Domácí násilí a násilí založené na pohlaví“. Program spravuje Nadace Open Society Fund Praha.)

Předpokládané výsledky a přínos pro resort MPSV Vytvoření vzorového systému práce s rodinou ohroženou domácím násilím.

Termín řešení duben 2016

Řešitel Mgr. Jana Barvíková, Ph.D., Mgr. Jana Paloncyová, Ph.D.

24

část II.: institucionální rozvoj1

projekt č. 1:

Vydávání časopisu FÓRUM sociální politiky Specifikace projektu, jeho cíle V roce 2014 bude 8. ročníkem pokračovat vydávání odborného recenzovaného časopisu "FÓRUM sociální politiky". Časopis vychází s dvouměsíční periodicitou, v černobílém provedení, obvykle o rozsahu 32 stran formátu A4 s případným navýšením rozsahu o přílohy. Po obsahové stránce se věnuje sociální problematice v širokém pojetí, tj. sociální politice, sociálnímu zabezpečení, sociálnímu pojištění, státní sociální podpoře, sociální pomoci, sociálním službám, rodinné politice, trhu práce, industriálním vztahům, pracovním podmínkám, příjmům a mzdám apod. a příbuzné tematice. V recenzované části časopisu, která má převážně teoretický charakter, jsou publikovány především příspěvky čerpající z výsledků výzkumné činnosti, teoretické články, úvahy a analýzy, popř. články zaměřené na záměry a filozofii připravovaných legislativních změn. Obsah nerecenzované části tvoří informace o dění v oblasti sociální politiky u nás i v zemích Evropské unie, polemicky zaměřené příspěvky, statistiky a analýzy, články o projektech podporovaných z prostředků EU, příspěvky přinášející poznatky z praxe, výtahy z článků publikovaných v zahraničních časopisech, recenze zajímavých knih, výběr z přírůstků knihovny oddělení knihovnicko-informačních služeb a další informace. O zařazení příspěvků do recenzované části časopisu rozhoduje redakční rada na základě výsledků recenzního řízení, při kterém je každý příspěvek anonymně hodnocen minimálně dvěma recenzenty. Nároky redakční rady na autory nabízené příspěvky se postupně během prvních let vydávání časopisu profilovaly a sjednotily, proto přibývá článků, které redakční rada k recenznímu řízení buď vůbec nedoporučí, nebo je autorům vrátí s vyjádřením, v jakém směru by je měli dopracovat, než je k recenznímu řízení doporučí. Složení redakční rady je rovněž přizpůsobováno situaci v oboru a potřebě reflektovat dění v akademické oblasti i v praxi. Redakce časopisu průběžně zajišťuje činnosti související se zabezpečováním obsahové náplně, připravuje podklady pro polygrafické zpracování a výrobu časopisu, na čemž úzce spolupracuje s autory i dodavatelem, koordinuje rovněž distribuci časopisu. Udržuje průběžnou komunikaci se členy redakční rady, připravuje podklady pro jednání redakční rady a zabezpečuje realizaci jejích rozhodnutí. Jedná s autory i recenzenty, připravuje, zpracovává a předává podklady pro výplatu autorských honorářů a odměn recenzentů, vykonává rovněž všechny související administrativní agendy včetně vedení potřebných rejstříků a archivace podkladů. Spolupracuje rovněž s redakcemi některých časopisů s příbuznou tematikou, zajišťuje materiály k propagaci časopisu, komunikuje pravidelně s institucí zajišťující výběr předplatného a distribuci časopisu. Cílem vydavatele je udržet odpovídající kvalitu periodika po obsahové i formální stránce. V roce 2015 by mělo proběhnout 6 jednání redakční rady, vždy ke každému připravovanému číslu. Předpokládá se, že podklady pro jednotlivá čísla budou po obsahové i formální stránce redakcí v dostatečném časovém předstihu připraveny a ve spolupráci s dodavatelem zpracovány tak, aby harmonogram vydávání jednotlivých čísel byl stejně

1

V rámci finančních prostředků určených na rozvoj instituce bude - vedle zde uvedených projektů - v souladu se zadávací dokumentací programu OMEGA Technologické agentury ČR financováno z 20 % řešení projektů č. 1 - 7 uvedených v části I. grantové projekty.

25

jako v předchozích letech dodržen, což umožní jejich distribuci ve stanoveném termínu. Cena předplatného pro rok 2015 zůstává na stejné úrovni jako v roce 2014. V roce 2015 se redakce zaměří na: - udržení odpovídající úrovně obsahové a formální stránky časopisu, - reflektování dopadů změn v oblasti práce a sociálních věcí, - zajištění aktuálních informací a zveřejňování příkladů dobré praxe z oboru, - udržení časopisu v seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR, - zvyšování povědomí odborné i laické veřejnosti o časopisu.

Časový harmonogram Platný harmonogram vydání jednotlivých čísel v roce 2015 je následující: - č. 1: 15. 2. - č. 2: 15. 4. - č. 3: 15. 6. - č. 4: 15. 8. - č. 5: 15. 10. - č. 6: 15. 12.

Řešitel Mgr. Helena Lisá

projekt č. 2:

Zlatý fond sociální politiky Stručná charakteristika problému Knihovna VÚPSV, v.v.i. disponuje poměrně rozsáhlým historickým fondem dokumentů z oblasti sociálních věcí od konce 19. století, které nejsou zpracovány v automatizované databázi katalogu knihovny VÚPSV, v.v.i. Značný zájem o historicky cenné prameny z této oblasti vyvolává potřebu usnadnit uživatelům přístup k těmto dokumentům a celkově zvýšit informovanost o nich.

Specifikace projektu, jeho cíle V roce 2015 budou pokračovat práce na projektu zaměřeném na vytvoření "zlatého fondu" české sociální politiky, jehož realizace započala v roce 2011. Tento fond bude obsahovat významná díla odrážející historický vývoj české, popř. československé sociální politiky. Záměrem projektu je zpřístupnit historické prameny vědeckým, výzkumným i pedagogickým pracovníkům v dané oblasti, studentům příslušných oborů i dalším zájemcům z řad odborné veřejnosti pro vědecké, studijní a badatelské účely a zviditelnit z historic-

26

kého hlediska tuto problematiku spadající do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí široké veřejnosti. Cílem projektu je vytvoření samostatné databáze, která bude obsahovat bibliografické záznamy významných historicky cenných monografií, slovníků, odborných periodik i dalších dokumentů z oblasti sociální politiky, sociálního zabezpečení, sociálního pojištění a trhu práce. Do Zlatého fondu budou vybírána především významná díla z fondu knihovny VÚPSV, v.v.i. vydaná od konce 19. století do 70. let 20. století. Základ budou tvořit zejména publikace Sociálního ústavu Republiky československé a další publikace pocházející z fondů knihoven Všeobecného pensijního ústavu, Ústřední sociální pojišťovny, Ústřední národní pojišťovny a Studijního ústavu Státního úřadu sociálního zabezpečení, které byly v minulosti převedeny do knihovny VÚPSV, v.v.i. Výběr se zaměří především na díla významných osobností v oblasti sociální politiky, na díla, která ovlivnila její vývoj, a na díla, která historii a vývoj v této oblasti dokumentují.

Výstupy projektu Výstupem projektu bude samostatná databáze bibliografických záznamů historicky cenných dokumentů z oblasti sociální politiky, sociálního zabezpečení, sociálního pojištění a trhu práce s on-line přístupem z webových stránek VÚPSV, v.v.i.

Použité metody Jednotlivé etapy projektu představuje výběr dokumentů z fondu knihovny, jejich bibliografické zpracování do databáze, zpřístupnění databáze prostřednictvím webových stránek ústavu a informování cílových skupin o její existenci a možnosti využívání. V databázi bude možnost vyhledávat pomocí názvů publikací, jména autora a klíčových slov. Záznam bude obsahovat kromě základních bibliografických údajů kopii titulního listu, obsah publikace, příp. předmluvu či doslov. Zvažuje se možnost propojení na existující digitalizované formy dokumentů. V roce 2015 bude pokračovat výběr dokumentů a zpracovávání bibliografických záznamů do on-line katalogu a bude vytvořen a uveden do provozu program odpovídající potřebám samostatné databáze a její grafické podoby.

Časový harmonogram Projekt bude realizován průběžně.

Řešitel Mgr. Katarína Švehlová

27

část III.: další činnost projekt č. 1

Prověření výše částky životního minima nezaopatřených dětí ve věku 6-15 let na základě údajů z roku 2013 včetně účelnosti znovuzavedení dvou částek životního minima pro nezaopatřené děti ve věku 6-10 let a 10-15 let Věcné zdůvodnění Smlouva mezi MPSV a VÚPSV, v.v.i. o převzetí a využití výsledků projektu TD010065 Prověření věcné náplně a konstrukce životního minima a návrhy na obsahovou stránku a právní úpravu, realizovaného v rámci programu OMEGA vyhlášeného TA ČR předpokládá další spolupráci smluvních stran na přípravě podkladů pro rozhodování a prověření účelnosti stanovení dvou částek životního minima pro věkové kategorie dětí od 6 do 10 let a od 10 do 15 let na základě aktuálních údajů.

Specifikace zadání a cíl řešení Prověření výše částky životního minima nezaopatřených dětí v široké věkové skupině 615 let, resp. návrh na její restrukturalizaci bude vycházet z dat rodinných účtů ze šetření ČSÚ 2013 a dalších relevantních zjištění. Bude provedena analýza vhodnosti případné diferencované valorizace životního minima a existenčního minima, vzhledem k odlišnosti vah komodit v příslušných spotřebních koších.

Předpokládané výsledky a přínos pro resort MPSV MPSV výstupy využije při rozhodování o případné úpravě životního minima a pro zdůvodnění.

její

Termín řešení září 2015

Řešitel Ing. Vlastimil Beran, Ph.D.

projekt č. 2

Vývoj hlavních ekonomických a sociálních republiky 1990-2014 (Bulletin No. 30)

ukazatelů

České

Věcné zdůvodnění Data o sociálním a ekonomickém vývoji v ČR publikuje řada institucí. Orientace v mnoha publikacích je časově náročná. V rámci zadání proto autoři soustředí souhrnné a vzájemně související informace a data z různých zdrojů v časových řadách od roku 1990. Zavedený systém bulletinů o ekonomickém a sociálním vývoji v ČR na jednom místě poskytuje

28

nejdůležitější charakteristiky potřebné pro uživatele z decizní, akademické a výzkumné sféry. Zadání se zaměřuje na sledování hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů v časových řadách od roku 1990. Bulletin s pořadovým číslem 30, doplněný o metodicky srovnatelná data za rok 2014 navazuje na ucelenou řadu předešlých a obdobných publikací Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v.v.i.

Specifikace zadání a cíl řešení Cílem zadání je sledování a publikování vybraných a nejdůležitějších ekonomických a sociálních ukazatelů v dlouhodobých a metodicky srovnatelných časových řadách počínaje rokem 1990. Bulletin přebírá zejména data ČSÚ, MF, ČNB, MPSV a Eurostatu. Autoři sledují vývoj a změny jednotlivých metodik. V případě dalšího upřesnění se získané údaje doplňují vlastními propočty s přihlédnutím k platné právní úpravě. V průběhu roku 2015 bude VÚPSV, v.v.i. Bulletin No. 30 doplňovat a aktuální čtvrtletní data za běžný rok zveřejňovat na internetových stránkách. Aktualizace bude dostupná na: http://www.vupsv.cz/index.php?p=bulletins&site=default.

Předpokládané výsledky a přínos pro resort MPSV Poznatky budou využity v koncepční a legislativní činnosti MPSV.

Termín řešení prosinec 2015

Řešitel Ing. Sylva Höne

projekt č. 3

Rodiny s dětmi v ČR - Sociodemografická a příjmová analýza (2. etapa) Věcné zdůvodnění MPSV je dle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ústředním orgánem státní správy pro péči o rodinu a děti. V rámci této působnosti by mělo realizovat koncepci rodinné politiky a formulovat opatření k podpoře rodin s dětmi v ČR. Dostatečná analytická a datová základna je přitom nezbytným předpokladem této činnosti. Navrhované zadání této Sociodemografické a příjmové analýzy by mělo být hlavním podkladem pro tvorbu Zprávy o rodině - materiálu popisujícího situaci rodin s dětmi v ČR. Poslední takový materiál byl realizován v roce 2004 a je tedy jen velmi omezeně využitelný. Cílem zadání je získat ucelenou analýzu mapující sociodemografickou a příjmovou situaci rodin s dětmi v ČR, z níž získá zadavatel potřebnou informaci o: •

struktuře a typech rodin s dětmi v členění dle regionů, případně v nižším územním členění;

29

•

sociální situaci těchto rodin ve smyslu ohrožení sociálním vyloučením a chudobou ve vazbě na pracovní aktivitu jejich členů a celkové disponibilní příjmy těchto rodin, přičemž budou zohledněny příjmy z pracovní aktivity, současné působení podpůrných opatření veřejných politik, včetně daňového a dávkového systému, a (výdaje) náklady těchto rodin, včetně nákladů specificky spojených s péčí a výchovou dětí.

V ČR jsou některá data a údaje, která jsou potřebná k provedení analýzy, dostupná, nicméně chybí jejich propojení tak, aby bylo možné získat ucelený přehled o skutečné situaci rodin s dětmi. Potřeba provedení výše uvedené analýzy je o to naléhavější, že v posledním desetiletí došlo k významným zásahům do systému nepojistných sociálních dávek, jakož i k zásahům do systému daní z příjmu. V návaznosti na demografický vývoj setrvale dochází k proměně demografické struktury obyvatel a složení rodin. Vzrůstají náklady na bydlení, jakož i náklady domácností celkově. Rodiny s dětmi jsou poznamenány vysokou nezaměstnaností, přičemž platí, že ženy ve věku 30-39 let jsou jednou z vůbec nejohroženějších skupin na trhu práce dle věkové struktury. Zadání by mělo rovněž poskytnout informaci o situaci (a počtu) rodin s dětmi, jejichž příjem se pohybuje nad hranicí životního minima ve smyslu srovnání čistých disponibilních příjmů těchto domácností a domácností - rodin s dětmi, které se sice nacházejí pod touto hranicí, nicméně používají specifické ochrany v důsledku aplikace podpůrných opatření z titulu situace hmotné nouze.

Specifikace zadání a cíl řešení Zadání v roce 2015 navazuje na 1. etapu analýzy realizovanou v roce za cíl zmapovat dostupné statistické údaje a data výběrových demografie, složení a typů rodin v třídění dle regionů, případně nižších v neposlední řadě data z oblasti příjmů a nákladů rodin s dětmi a (zaměstnanost).

2014, která měla šetření v oblasti územních celků a pracovní aktivity

V rámci zadání 2. etapy analýzy bude navržena a zpracována metodika výběru, aplikace a propojení dat pro účely souhrnné analýzy, tj. propojení sociodemografických dat s dostupnými a využitelnými daty příjmů a výdajů (nákladů) a rodin s dětmi. V této etapě bude provedeno šetření příjemců sociálních dávek z okruhu rodin s dětmi (individuální data příjemců), bude provedena analýza čistých příjmů a nákladů a budou provedena doplňková šetření pro účely zpracování Zprávy o rodině. Bude provedena celková syntéza dat.

Předpokládané výsledky a přínos pro resort MPSV Získání znalostí použitelných bezprostředně pro zpracování Zprávy o rodině a zejména pro návrh konceptu podpory rodin s dětmi v ČR napříč systémem opatření veřejných politik.

Termín řešení I. Q 2015 - III. Q 2015 (kompletní analytický výstup) a návazně formou volné spolupráce s VÚPSV, v.v.i. tvorba a precizace Zprávy o rodině MPSV.

Řešitel PhDr. Věra Kuchařová, CSc.

30

projekt č. 4

Analýza velikosti a struktury skupin osob bez domova, osob vyloučených z bydlení, osob obývajících nevyhovující bydlení a těch, pro které jsou náklady na bydlení nadměrně velkou zátěží Věcné zdůvodnění Pro připravovaný zákon o sociálním bydlení by byla analýza cílové skupiny sociálního bydlení významným zdrojem validních dat z hlediska přípravy věcného záměru zákona. Vzhledem k plánované výstavbě sociálních bytů je jednou ze zásadních informací žádoucí velikost nově stavěných sociálních bytů, a to z hlediska potřeb cílové skupiny.

Specifikace zadání a cíl řešení Velikost a struktura skupin osob bez domova - o jak velké skupiny osob se jedná? Z hlediska bytové potřeby budoucích uživatelů sociálního bydlení je třeba znát strukturu cílové skupiny, tedy zda se jedná o rodiny, partnerství sezdaná i nesezdaná, registrovaná i neregistrovaná, vícegenerační rodiny, širší rodiny, počty dětí s rozlišením podle věku, především pak o počty osob, které chtějí/potřebují žít v jednom bytě (péče o nezletilé dítě, péče o osobu blízkou apod.). Osoby ohrožené ztrátou bydlení by mohly být pro účely analýzy definovány na základě svého příjmu a podle primární formy bydlení, kterou aktuálně využívají. Data by byla sbírána na základě příjemců dávek v hmotné nouzi a na základě výběrového šetření životních podmínek a příjmů domácností. Cílem je dostatek informací o velikosti bytů ke sladění nabídky a poptávky sociálního bydlení pro přípravu zákona o sociálním bydlení.

Předpokládané výsledky a přínos pro resort MPSV Podpora připravovaného zákona o sociálním bydlení, zdroj informací pro věcný záměr zákona, struktura bytového fondu sociálního bydlení přizpůsobená potřebám cílové skupiny.

Termín řešení červen 2015


projekt č. 5

Odhad nákladů veřejných rozpočtů vynakládaných na jednoho nezaměstnaného Věcné zdůvodnění Problém nezaměstnanosti, potřebnost jejího řešení a s tím spojené finanční nároky na veřejné prostředky představuje stále aktuální téma hospodářské a rozpočtové politiky.

31

Přestože je skutečné vyčíslení celkových nákladů nezaměstnanosti, zejména s ohledem na metodologii, omezenou datovou dostupnost a jejich možný široký okruh, do značné míry dosti komplikované, je jejich jasná kvantifikace potřebná, a to nejen pro statistické účely, ale zejména i jako vstupní ukazatel pro potřeby nastavení řady dalších opatření, zejména pak např. hospodářské a sociální politiky.

Specifikace zadání a cíl řešení I přes potřebnost vyčíslení výše těchto nákladů zatím neexistuje jednotný postup pro účely jejich stanovení. Možnostmi odhadů výše nákladů na jednoho nezaměstnaného se zabývalo několik analýz. Výsledky jednotlivých studií se však liší, a to v závislosti na použité metodologii, především z důvodů odlišného vymezení skupiny zvažovaných nákladů vstupujících do analýzy, určitý vliv na stanovení výše nákladů má i časové období vyčíslování nákladů. Mezi náklady jsou nejčastěji zahrnovány zejména náklady v podobě snížení odvodů přímých daní, sociálního zdravotního pojištění, DPH v důsledku nižší kupní síly nezaměstnaných osob, výdaje na podpory v nezaměstnanosti a další sociální dávky, náklady na APZ. Odhadované výše ročních nákladů na jednoho nezaměstnaného stanovené v domácích studiích se pohybují od nižších částek cca 109 600 Kč, cca 118 300 Kč, přes střední hodnoty 171 300 Kč až k vysokým hodnotám 311 268 Kč.2 Vedle těchto nákladů je pak třeba ještě zohlednit další negativní dopady nezaměstnanosti, zejména v oblasti sociální, které však lze jen obtížně kvantifikovat. Nezaměstnanost působí negativně na psychiku osob a následně pak i na jejich zdravotní stav, ve společnosti může docházet k nárůstu společenských problémů, kriminality, což vše dále zvyšuje nároky na veřejné výdaje. Konečné náklady nezaměstnanosti pak ve skutečnosti mohou být ještě vyšší. Pro stanovení odhadu nákladů na jednoho nezaměstnaného je tak potřebné precizně vymezit všechny relevantní náklady, a to při současném zohlednění dostupnosti statistických údajů a možnosti jejich kvantifikace. Cílem projektu je navrhnout postup stanovení výše nákladů připadajících na jednoho nezaměstnaného, a to na základě vymezení okruhu započitatelných relevantních nákladů, při současném zohlednění možnosti kvantifikace jednotlivých nákladů a požadavku statistické dostupnosti potřebných dat. Pro zpracování modelu výpočtu odhadu výše nákladů na jednoho nezaměstnaného budou využity nejen informační zdroje z oblasti hospodářské a sociální politiky, relevantní statistická data, ale i dosud zpracované poznatky existujících studií, zabývajících se danou problematikou.

Předpokládané výsledky a přínos pro resort MPSV Kvantifikace nákladů je potřebná, a to nejen pro statistické účely, ale zejména i jako vstupní ukazatel pro potřeby nastavení řady dalších opatření, zejména pak např. hospodářské a sociální politiky.



2

32

Čadil, J., Kaňková, E., Vorlíček, J. Odhad nákladů nezaměstnanosti z pohledu veřejných rozpočtů. Politická ekonomie, 2011, č. 5, s. 618 – 637

projekt č. 6

Dopady případného zaměstnanost

útlumu

komplexu

herního

průmyslu

na

Věcné zdůvodnění Herní průmysl lze svým významem a dopady přirovnat k tabákovému průmyslu či odvětví produkujícímu alkoholické nápoje. Jedná se o odvětví, která generují velké zisky a vytvářejí pracovní místa, zároveň však konzumace produktů těchto odvětví může u části populace způsobovat závislost se všemi jejími mnohovrstevnými negativními jevy (sociální vyloučení nejen závislých, ale celých rodin, nákladná a často neúspěšná léčba závislosti, příp. zdravotních problémů, které závislost způsobila, dluhy, majetková kriminalita, exekuce atd.). Proto jsou také tato odvětví, resp. distribuce jejich produktů, ve většině zemí EU v různé míře regulována.

Specifikace zadání a cíl řešení Cílem projektu bude zpracování hloubkové studie zaměstnanosti v herním průmyslu. Předmětem analýzy zaměstnanosti bude nejen sektor služeb dle CZ NACE 92, který zahrnuje zejména činnost heren, kasin a sázkových kanceláří, ale také výrobní obor v rámci zpracovatelského průmyslu, kde je pracovní síla využívána např. k výrobě výherních automatů (viz seznam výrobců VHP níže). Zatímco z veřejně dostupných statistik se můžeme poměrně přesně dozvědět počet osob zaměstnaných v rámci CZ NACE 92 v provozovnách heren, kasin, sázkových kancelářích apod. (dle ČSÚ počet zaměstnaných osob v tomto oboru byl v r. 2012 cca 10 800), evidence zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu orientovaném přímo na výrobu výherních přístrojů a terminálů a návazné produkci či službách není klasifikací podchycena. Naproti tomu sdružení SPELOS (Sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů) uvádí ve své aktuálně vydané tiskové informaci, že připravovanou změnou legislativy3 je ohroženo až 10 000 z existujících 60 000 pracovních míst v ČR. Sdružení poukazuje na údaje v tzv. Mapě nezaměstnanosti, jež zahrnuje počty zaměstnaných v cca 970 obcích ČR, kde jsou provozovány herny a vytvořena příslušná pracovní místa. Dalším možným zdrojem informací, z něhož by bylo možné za pomoci dalších údajů a šetření usuzovat na počty zaměstnaných lidí v herním průmyslu, je databáze MF ČR „Informativní přehled povolených zařízení - stav k 30. 6. 2014“ ze dne 2. 7. 2014 obsahující oficiální seznam povolených 58 511 herních zařízení v hernách po celé ČR. Výzkumný záměr tedy uvažuje nejen o statistickém zpracování a analýze dostupných datových veřejných a soukromých zdrojů (popis viz níže), ale i o poměrně rozsáhlé práci v terénu, kdy bude nutné kontaktovat hlavní aktéry na pracovním trhu, pokud jde o výrobní sektor vázaný na herní průmysl, s cílem vymezit a specifikovat co nejvíce vyčerpávající okruh návazných činností. Pokud by totiž došlo k případnému útlumu v jedné složce herního průmyslu, následný dopad na míru zaměstnanosti bude ovlivněn tzv. multiplikačním efektem. Do analýzy vlivu útlumu herního průmyslu na zaměstnanost je tedy nutné zahrnout všechny navazující ekonomické aktivity, kde dochází ke tvorbě pracovních míst. Pro zpracování makropohledu na obor CZ NACE 92 a oborů souvisejících bude využito neplacených i placených informačních zdrojů a konzultačních služeb MF ČR, Českého statistického úřadu (statistické údaje z oblasti služeb týkající se vývoje herního průmyslu), firmy Trexima Zlín (z výkazů poskytovaných firmami v rámci zpracování ISPV) a

3

Dle Unie herního průmyslu Ministerstvo financí v těchto dnech dokončuje správní řízení vedoucí k tomu, aby byla odebrána povolení na automaty, které jsou provozovány v rozporu s místními vyhláškami, což by vedlo k vypnutí cca 15 000 výherních automatů.

33

subdodávky informací z B2B databází od renomovaných firem Bisnode Česká republika a Kompass Czech Republic. Na základě těchto zdrojů bude vytvořena rozsáhlá databáze subjektů podnikajících v definovaném oboru, která bude obsahovat veřejně dostupné informace o počtech zaměstnanců, výši tržeb (výnosů) za poslední 2-3 roky (2010-2012), regionálním rozmístění provozoven, o typu podnikání (výrobce výherních zařízení, provozovatel heren, distributor výherních zařízení, dodavatel IT služeb apod.). Údaje o zaměstnanosti s cílem identifikovat návaznou produkci a počty zaměstnanců /pracovních míst ve firmách spadajících nebo podílejících se na herním průmyslu, např. polygrafický průmysl (tisk stíracích losů a tiketů), budou získávány na základě rozhovorů ve firmách a rovněž i z dalších zdrojů. „Klasické“ počítačové hry, do kterých hráč nevkládá své finanční prostředky a kde ani nemůže obdržet peněžní výhru. I když odborníci připouštějí, že závislost na počítačových hrách existuje, její následky nejsou v celospolečenském měřítku tak zásadní jako u gamblerů (Strnad, Vojtek, 2012). Výrobu softwaru do počítačových her a s tím spojené návazné produkce nebudeme ve výzkumu reflektovat, jelikož se na toto odvětví nevztahuje žádná regulace a útlum tohoto průmyslu by byl stěží realizovatelný. Vzhledem k tomu, že obce mají možnost obecní vyhláškou regulovat rozsah hazardu na svém území, bude součástí výzkumu i analýza dopadů útlumu herního průmyslu na zaměstnanost na regionální, respektive obecní úrovni, a to formou případových studií obcí/měst, které již vyhlášku podobné povahy schválily. V tomto směru uvažujeme o dvou případových studiích, kde bude provedena podrobná analýza zaměstnanosti a jejich změn. Dopady zavedení vyhlášky o regulaci hazardu na zaměstnanost ve vybraných obcích budou zjišťovány nejen z dostupných statistik, ale také na základě místních šetření a informací z expertních rozhovorů (pracovníci úřadu práce, místní sociální pracovníci, podnikatelé v oboru, zástupci profesních asociací apod.).

Předpokládané výsledky a přínos pro resort MPSV Cílem projektu bude zpracování hloubkové studie zaměstnanosti v herním průmyslu. Předmětem analýzy zaměstnanosti bude nejen sektor služeb dle CZ NACE 92, který zahrnuje zejména činnost heren, kasin a sázkových kanceláří, ale také výrobní obor v rámci zpracovatelského průmyslu, kde je pracovní síla využívána např. k výrobě výherních automatů (viz seznam výrobců VHP níže).

Termín řešení říjen 2015

Řešitel Mgr. Aleš Kroupa

34

projekt č. 7

Analýza přenesení některých posudkových kompetencí v nepojistných sociálních systémech mimo lékařskou posudkovou službu Věcné zdůvodnění Účelem zadání je analýza předání kompetencí k posuzování některých agend v nepojistných sociálních systémech - příspěvek na zvláštní pomůcku, průkaz osoby se zdravotním postižením (dále jen „průkaz OZP“) - mimo lékařskou posudkovou službu (dále jen „LPS“) za účelem odbřemenění LPS sociálního zabezpečení. Personální situace LPS sociálního zabezpečení je dlouhodobě svízelná (některé OSSZ nemají dlouhodobě potřebný počet lékařů) a nedaří se ji optimálně řešit při současném zachování dlouhodobě velmi vysokého počtu každoročně zpracovávaných posudků (až 450 tisíc). Problém navazuje na obdobný problém ve zdravotnictví - nedostatek lékařů obecně. Problematické je zejména získávání nových lékařů pro činnost v LPS. Rovněž věková struktura posudkových lékařů není z hlediska budoucích potřeb sociálního zabezpečení uspokojivá, průměrný věk lékařů posudkové služby je 58 let. Podstatnou část posudkové agendy první posudkové instance zaujímají nepojistné systémy, které z celkového počtu posudků činí až 60 %. Z toho početně nejvýznamnější je agenda posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči, dále posuzování pro účely průkazu osoby se zdravotním postižením a nakonec posuzování pro účely příspěvků na zvláštní pomůcku osobám se zdravotním postižením. Předání kompetencí k posuzování zdravotního stavu v některé z těchto agend by mohlo znamenat významné odbřemenění lékařů posudkové služby první instance.

Specifikace zadání a cíl řešení Cílem zadání bude výběr subjektů, na které by mohly být přeneseny některé posudkové kompetence k posuzování zdravotního stavu v nepojistných posudkových systémech. Je třeba vyhodnotit, které z nepojistných posudkových agend by bylo vhodné a možné svěřit k posuzování jiným subjektům než posudkové službě sociálního zabezpečení. Současně, jakým subjektům by bylo možné a vhodné tyto kompetence svěřit a v jakém rozsahu. V agendě posuzování stupně závislosti se posuzuje stupeň závislosti fyzické osoby na pomoci jiné fyzické osoby, v agendě posuzování pro účely průkazu osoby se zdravotním postižením se posuzuje schopnost pohyblivosti a orientace a v agendě pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku se posuzuje, zda jde o osobu s těžkou vadou nosného nebo pohybové ústrojí nebo s těžkým sluchovým postižením nebo s těžkým zrakovým postižením anebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací a zdravotní stav nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku. Řešení by se mělo zaměřit na to, zda je vhodné a možné přenést citované kompetence v plném rozsahu či s určitým omezením a případně jakým (v jaké agendě ano a v jaké nikoliv). Řešení by se mělo především zaměřit na analýzu přenesení kompetencí na ošetřující lékaře. Již nyní ošetřující lékaři vypracovávají za úhradu podklady pro LPS pro posouzení zdravotního stavu pro účely řízení o přiznání průkazu OZP či pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku, ale bez návrhu posudkových závěrů. Tímto způsobem jsou ošetřující lékaři v obecné rovině již nyní seznámeni s problematikou posuzování zdravotního stavu ve věcech sociálního zabezpečení. Řešení se může zaměřit i na jiné vhodné subjekty dle návrhu řešitele. Např. rovněž sociální pracovníci Úřadu práce ČR mají všeobecné znalosti problematiky činnosti LPS v oblasti posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči. Tato všeobecná informovanost citovaných subjektů vytváří dobrý základ pro změnové řešení. Řešení by mělo obsahovat návrh především ve vztahu k posuzování pro účely prvoinstančního řízení s tím, že řešitel by měl doporučit, zda pro účely odvolacího řízení v těch oblastech, ve kterých bude doporučovat přenesení kompetencí k posuzování v první

35

instanci, lze zachovat stávající právní úpravu kompetencí k posuzování nebo je ji třeba rovněž upravit. Řešení by mělo obsahovat i výhody a rizika jednotlivých variant, předpoklady jejich realizace (právní a kapacitní) a náklady na jejich realizaci a finanční dopady fungování nového systému. Současně se jeví potřebným, aby řešení obsáhlo zjištění (např. formou přehledu, rešerší), zda a za jakých podmínek obdobné nebo srovnatelné řešení existuje v zahraničních systémech sociálního zabezpečení, za jakých podmínek, s jakými výsledky a zkušenostmi. Vzhledem k tomu, že zvažované řešení by se dotklo přes cca 100 000 klientů stávající LPS a jejich sociálních jistot, jeví se nezbytné problematiku všestranně zhodnotit nezávislým odborným subjektem, jako je VÚPSV, v.v.i., a to před případným koncipováním nového řešení. Výstupem řešení bude závěrečná zpráva, ve které budou podrobně popsány jednotlivé možnosti přenesení uvedených posudkových kompetencí na vybrané subjekty s vyhodnocením přínosů a rizik navrhovaných postupů a doporučení optimálního řešení.

Předpokládané výsledky a přínos pro resort MPSV Poznatky budou využity v koncepční činnosti MPSV. Přínosem ev. změn by bylo zcela zásadní odbřemenění lékařské posudkové služby sociálního zabezpečení a posílení kompetencí jiných subjektů.


Řešitel Ing. Martin Holub, Ph.D.

projekt č. 8

Srovnání invalidizace v ČR a v některých zemích EU Věcné zdůvodnění Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) pro rok 2016 zvažuje provedení novelizace vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Novela by měla zohlednit zejména dosavadní zkušenosti z implementace citovaného předpisu a pokroky lékařské vědy za uplynulé období. Měla by rovněž přihlédnout k zahraničním informacím o vývoji invalidizace a zohlednit výhrady zástupců osob se zdravotním postižením proti stávajícím posudkovým kritériím, které se ukáží jako odůvodněné. MPSV by pro účely vyhodnocení správnosti stávající právní úpravy a ke koncipování případných změn, před předložením finálního řešení, srovnatelného se zeměmi EU, potřebovalo informace o invalidizaci v zahraničních systémech, tj. zejména zda z hlediska věku a zdravotních příčin i četnosti uznávání invalidity jsou data v České republice srovnatelná s obdobnými zahraničními systémy invalidity a invalidních důchodů. Vzhledem k tomu, že invalidizace má významný dopad na vývoj a stabilitu důchodového pojištění, ovlivňuje počty ekonomicky neaktivních osob a počty osob, kterým je poskytována zvýšená ochrana na trhu práce, musí MPSV disponovat mezinárodním srovnáním, aby případné změny byly cílené a efektivní. 36

Specifikace zadání a cíl řešení Cílem studie je porovnat invalidizaci v České republice a v několika zemích EU, získané údaje analyzovat, vysvětlit zjištěné skutečnosti a případné odlišnosti v ČR a nastolené vývojové trendy v EU. Při porovnání invalidizace je potřebné zaměřit se na ty země EU, kde je systém invalidních důchodů a invalidity vícestupňový, a rovněž přihlédnout k tradici vývoje právní úpravy v dané zemi a srovnatelnosti systémů sociální ochrany. Považuje se za vhodné provést srovnání dat z let 2012-2013 se zaměřením se na cca 10 zemí EU. Je potřebné zjistit a detailně popsat zahraniční řešení pojetí invalidity a invalidních důchodů, tj. za jakých věcných a právních podmínek je v zahraničních systémech uznávána invalidita a jakého stupně a přiznáván invalidní důchod. Z hlediska vlastního uznání invalidity, jaká pravidla (daná právními předpisy nebo jinou formou) platí pro uznání invalidity (ve vazbě na rozsah a tíži zdravotního postižení, velikost poklesu pracovní schopnosti, časový rozsah výkonu práce, využití „kvalifikačního potenciálu“, rekvalifikaci, úpravu pracoviště, speciální pracovní pomůcky, pokles výdělků či rozsah výdělečné činnosti a příjmů z ní, pojistné podmínky a jiné). Na základě dat získaných z důchodových systémů je třeba porovnat invalidizaci ve studovaných národních důchodových systémech, a to podle počtu nově přiznávaných invalidních důchodů, neboť „důchodové statistiky“ se považují za mezinárodně srovnatelné a statisticky dostupné (na rozdíl od interních statistik příslušných posudkových orgánů vedených velmi různorodě). Je třeba sledovat tzv. celkovou invalidizaci (podle počtu všech nově přiznávaných invalidních důchodů) a dále invalidizaci podle počtu nově přiznávaných „plných invalidních důchodů“ a „částečných invalidních důchodů“ (invalidních důchodů nižších stupňů), a to celkově a v přepočtu na sto tisíc obyvatel. Současně je potřebné se zaměřit na dočasnost nebo trvalost nároku na invalidní důchod a problematiku provádění kontrol zdravotního stavu/trvání invalidity, jejich častost, výsledky a rovněž na právní úpravu povinnosti takové kontroly provádět. Dále je nutno zhodnotit věkový aspekt invalidizace, tj. věk, v němž je nejčastěji příslušný invalidní důchod přiznáván, a zdravotní příčiny invalidizace dle jednotlivých kapitol Mezinárodní klasifikace nemocí - MKN 10. revize. Tyto dvě skutečnosti jsou významné z hlediska stárnutí populace v zemích EU, prodlužování věku odchodu do starobního důchodu, zdravotního stavu populace v produktivním věku a četnosti výskytu jednotlivých nemocí/skupin nemocí v populaci. Výstupem řešení bude závěrečná zpráva, v níž budou shrnuty existující společné rysy studovaných systémů či diverzita výsledků ve zkoumaných zemích, popř. vývojové trendy v předmětné oblasti, bude provedeno srovnání zahraničních úprav s invalidizací v ČR a budou doporučena opatření pro úpravu vývoje invalidizace v ČR. Předpokládané výsledky a přínos pro resort MPSV Poznatky budou využity v koncepční a legislativní činnosti MPSV ve vztahu k novelizaci vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. V současné době se stává standardem, že je vyžadováno, aby součástí jednotlivých analytických materiálů a návrhů změn právních úprav byl popis zahraničních zkušeností, momentálního stavu a případně i vývojových trendů. Termín řešení červen 2015 Řešitel Ing. Martin Holub, Ph.D.

37

projekt č. 9

Zhodnocení vývoje situace v oblasti sociálního vyloučení a Strategie sociálního začleňování 2014-20 za rok 2014 podle soustavy indikátorů Věcné zdůvodnění Vláda ČR schválila dne 8. ledna 2014 svým usnesením č. 24 „Strategii sociálního začleňování 2014-2020“. Současně bylo uloženo tuto strategii vyhodnocovat. V souvislosti s tím se jeví možnost využít k vyhodnocení pokroku v této oblasti soustavu indikátorů strategie potlačování chudoby a sociálního vyloučení v České republice. Metodika k soustavě indikátorů vyvinutá Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, v.v.i. v rámci projektu TAČR byla certifikována orgánem MPSV. Implementace metodiky v prvním roce předpokládá využití jednodušších a snadno dostupných indikátorů (okruh 1 podle Implementačního plánu metodiky) a podniknutí kroků k zajištění sledování dalších indikátorů, zejména subjekty mimo MPSV (okruh 2) a vyhodnocení v dalším období. Vedle toho zůstává v dalších letech k vyhodnocení okruh (3) buď hůře dostupných (závislost na dalších šetřeních) a/nebo na zpracování náročných indikátorů. Zadání úkolu by umožnilo zajistit vyhledání a práci s indikátory v okruhu 2 a také vyhodnocení indikátorů v okruhu 3. Například jde o ukazatele ČSÚ za jednotlivé okresy, kompozitní indikátory regionálních rozdílů, údaje z oblasti školství a dalších rezortů, práce s primárními daty SILC a VŠPS, databází OKpráce aj. Nabízí se také možnost využít jiných podkladů ze šetření (situační analýzy ve vyloučených lokalitách či nově zpracovanou analýzu těchto lokalit) k souhrnnému vyhodnocení pomocí zmíněné soustavy indikátorů. V neposlední řadě pak mezinárodní srovnání v rámci EU. Konečně jde v rámci zpracování indikátorů o metodickou součinnost při zajištění sledování indikátorů v jiných rezortech, které zatím nejsou dostupné. Projekt současně zajistí předpokládanou aktualizaci metodiky v souvislosti s vývojem v oblasti statistických sledování a dostupných databází.

Specifikace zadání a cíl řešení Cílem analýzy je provést komplexní zhodnocení vývoje v oblasti Strategie sociálního začleňování 2014-2020, s využitím celé šíře dostupných indikátorů. Znamená to aktivně získávat a pracovat s indikátory v okruhu 2 a současně s tím napomáhat jednání s dalšími rezorty ohledně sledování a poskytování indikátorů v okruhu 2 v budoucnu. Dále jde o zpracování indikátorů v okruhu 3 na základě dostupných statistik ČSÚ, na základě provedených situačních analýz, šetření či jiných využitelných průzkumů a podkladů. Dále bude součástí úkolu mezinárodní srovnání vybraných indikátorů a specifikace pozice České republiky. Konečně v rámci vyhodnocení bude soustava indikátorů ve spolupráci se zadavatelem aktualizována podle potřeb a možností jejího prohloubení a také využití dalších zdrojů informace.

Předpokládané výsledky a přínos pro resort MPSV Výsledky by napomohly rozhodovací činnosti ve vztahu k cílům a opatření Strategie sociálního začleňování 2014-2020.

Termín řešení Vyhodnocení v etapách podle okruhů indikátorů do 31. 5. 2015 38

Aktualizace soustavy do 31. 12. 2015


projekt č. 10

Analýza využití Evropského nástroje mikrofinancování (ve smyslu nařízení EP a Rady č. 283/2010) a analýza možností zvýšení účasti ČR v ose mikrofinancování a sociální podnikání (ve smyslu nařízení EP a Rady č. 1296/2013) v České republice Věcné zdůvodnění Od roku 2010 do roku 2016 mají podle nařízení EP a Rady č. 283/2010 osoby, které ztratily zaměstnání nebo jsou ohrožené ztrátou zaměstnání, nebo osoby, pro něž je obtížné vstoupit nebo se vrátit na trh práce, nebo osoby, které jsou v nevýhodné pozici z hlediska vstupu na tradiční úvěrový trh, a mikropodniky, zejména v sociální ekonomice, zaměstnávající osoby, které patří do některé z kategorií uvedených výše, možnost čerpat finanční prostředky z Evropského nástroje mikrofinancování PROGRESS. Od 1. ledna 2014 mají rovněž možnost čerpat finanční prostředky v rámci osy Mikrofinancování a sociální podnikání, která je součástí komunitárního programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace (dále „EaSI“). Jedná se o program Evropské komise na podporu zaměstnanosti, nejedná se o nástroj kohezní politiky ve smyslu strukturálních fondů. Zodpovědnost za realizaci programu má tedy Evropská komise a nikoli jednotlivé členské státy. Garantem programu v České republice je MPSV (odbor Evropské unie a mezinárodní spolupráce). Úlohou garanta je zejména propagace programu a jeho cílů v České republice. Za účelem provádění výše uvedených nařízení uzavřela Evropská komise smlouvu s Evropským investičním fondem (dále „EIF“). Zprostředkovatelé, tj. bankovní i nebankovní poskytovatelé mikroúvěrů, mohou požádat o záruky tím, že odpoví na otevřenou výzvu k vyjádření zájmu, která je zveřejněna na internetových stránkách EIF. EIF žádosti posoudí, a pokud je schválí správní rada EIF a Komise, vyjedná a podepíše smlouvy se zprostředkovateli. EIF vydává poskytovatelům přímé záruky pro krytí jejich portfolií mikroúvěrů nebo protizáruky s cílem poskytnout záruky institucím, které zase vydají záruky pro krytí portfolií mikroúvěrů institucím mikrofinancování. Bankovním i nebankovním poskytovatelům mikrofinancování v členských státech zajišťuje tedy nástroj finanční prostředky na poskytování mikroúvěrů a na financování sociálního podnikání a snižuje riziko, které nesou. To poskytovatelům umožňuje oslovit skupiny, jimž by za normálních okolností nebylo možné úvěr poskytnout, například protože nemohou poskytnout dostatečné zajištění, nebo kvůli úrokovým sazbám, jež by musely být velmi vysoké, pokud by měly zohledňovat reálná rizika. Ve výsledku mají koneční příjemci snazší přístup k půjčkám. Podle Zprávy Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění nástroje za rok 2013 nepožádal o účast v nástroji za Českou republiku doposud ani jeden zprostředkovatel. V nástroji nejsou stanoveny alokace přímo pro jednotlivé členské státy, proto finanční prostředky, které jsou k dispozici, jsou čerpány ostatními členskými státy, kde již zprostředkovatelé fungují, a Česká republika tak o ně přichází. MPSV v letech 2011 a 2012 ve spolupráci s Hospodářskou komorou a Českou bankovní asociací oslovilo banky v ČR a jednalo s ČSOB a GE Money bank. Tato jednání vzhledem 39

k nízké atraktivitě nástroje v ČR pro banky nebyla úspěšná. Odbor Evropské unie a mezinárodní spolupráce se rozhodl využít kapacity a zkušeností VÚPSV, v.v.i. a v návaznosti na analýzu možnosti realizace nástroje mikrofinancování v ČR prostřednictvím bankovních či nebankovních institucí navrhnout řešení.

Specifikace zadání a cíl řešení 1)

Identifikace poskytovatelů v ČR

2)

Analýza možnosti účasti nebankovních subjektů v ČR

3)

Analýza možností využití a překážek jak na straně konečných příjemců, tak na straně zprostředkovatelů, tj. bankovních i nebankovních subjektů

4)

Využitelnost zahraničních zkušeností ze zahraničí, zejména z následujících tří zemí EU: NL (úvěry jsou poskytovány soukromou nadací Qredits), PL (úvěry poskytuje také nebankovní instituce Inicjatywa Mikro, což je zápůjčkový fond) a SK (úvěry poskytuje banka OTP od roku 2013)

5)

Analýza ekonomického efektu nástroje v podmínkách ČR

Návrh postupu MPSV pro zvýšení účasti České republiky v evropském nástroji mikrofinancování PROGRESS (nařízení EP a Rady č 283/2010) a v ose mikrofinancování a sociální podnikání podle nařízení EP a Rady č. 1296/2013.

Předpokládané výsledky a přínos pro resort MPSV Analýza možností využití finančních prostředků, které jsou ČR k dispozici jak v rámci Evropského nástroje mikrofinancování, tak v rámci osy mikrofinancování a sociální podnikání pomůže MPSV podniknout kroky ke zvýšení využití nástroje v ČR, která se tak bude moci připojit k dnes již většině členských států Evropské unie (nástroj již využívá 20 členských zemí). Do roku 2013 bylo v rámci nástroje poskytnuto 5 492 klientům 6 236 mikroúvěrů v objemu 51,6 mil. eur. Přínosem pro resort MPSV bude v případě úspěšného zapojení poskytovatelů do nástroje zvýšení zaměstnanosti předcházení sociálnímu vyloučení a chudobě.


Řešitel Ing. Soňa Veverková

projekt č. 11

Zajištění provozu knihovny VÚPSV, v. v. i. pro odbornou veřejnost Věcné zdůvodnění Oddělení knihovnicko-informačních služeb VÚPSV, v. v. i. plní dlouhodobě úlohu střediska vědeckých informací pro oblast práce a sociálních věcí pro širokou odbornou veřejnost. Knihovna v rámci své činnosti:

40

•

shromažďuje, zpracovává a zpřístupňuje informace tematicky zaměřené na problematiku práce a zaměstnanosti, sociální politiky a sociální ochrany, rodiny, migrace a integrace cizinců a dalších příbuzných oblastí a průřezových vědních oborů (knihovní fond v současné době čítá cca 50 000 svazků knih, včetně původního fondu Sociálního ústavu Československé republiky pocházejícího z období před II. světovou válkou),

•

poskytuje komplexní knihovnické a informační služby (především výpůjční, rešeršní a referenční služby).

Uživateli knihovny a souvisejících služeb jsou zejména odborní a výzkumní pracovníci, pracovníci státní správy a samosprávy, veřejného sektoru, studenti, pedagogičtí pracovníci a pracovníci médií.

Specifikace zadání a cíle řešení V souvislosti se změnou systému financování výzkumné činnosti došlo k velkému snížení institucionální dotace pro VÚPSV, v. v. i., což výrazným způsobem limituje možnost zajistit provoz knihovny. Cílem tohoto zadání je zabezpečit provoz knihovny v dosavadním rozsahu tak, aby bylo zajištěno trvalé efektivní využívání rozsáhlého knihovního fondu.

Předpokládané výsledky a přínos pro resort MPSV Zajištění provozu knihovny VÚPSV, v. v. i. pro odbornou veřejnost přispěje k rozvoji informovanosti a vzdělanosti v otázkách sociální politiky.


Řešitel Mgr. Mirjam Suchomelová

projekt č. 12

Popis podmínek pro systémové předvídání vývoje na trhu práce s použitím takového modelu, který přispěje k úspěšné tvorbě informačních produktů o předpokládaných predikcích v odvětvích a profesích české ekonomiky Věcné zdůvodnění Problém nezaměstnanosti, potřebnost jeho řešení a s tím spojené finanční nároky na veřejné prostředky představuje stále aktuální téma hospodářské a rozpočtové politiky. Dostupnost informací o předpokládaném budoucím vývoji trhu práce a potřeb kvalifikovaných pracovníků představuje jeden z významných zdrojů informací pro řízení a vhodné nastavení politiky zaměstnanosti, včetně jejich nástrojů. MPSV zatím vhodný nástroj k předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce, poskytující potřebné informace o budoucích kvalifikačních potřebách trhu práce a počtech pracovníků s odpovídající kvalifikací, nemá. Vytvoření stálého systému předvídání vývoje na trhu práce a pravidelného zpracovávání projekcí kvalifikačních potřeb se tak jeví více než potřebné. VÚPSV, v. v. i. se již dlouhodobě věnuje analýze trhu práce a možnostem odhadování vývoje na pracovním trhu, projektování poptávky po práci a její uspokojování vhodně vzdělanými pracovníky. Zpracovávané modelové prognózy poskytují potřebné informace o předpokládaném vývoji 41

trhu práce, jeho kvalifikačních nárocích a potřebném počtu pracovníků v odhadovaném období, přináší tak informace o možnostech pracovního uplatnění, o předpokládaných požadavcích trhu práce na profese v budoucím období, s ohledem na trendy vývoje ekonomiky.

Specifikace zadání a cíl řešení Vypracování úkolu zadaného MPSV k řešení VÚPSV, v. v. i. bude obsahovat dvě části: 1. Analýza dat a jejich příprava pro využití v analýzách a prognózách vývoje trhu práce. Aktivita se zaměří na zpracování podkladových dat a prognóz vývoje ekonomiky a trhu práce, což jsou klíčové vstupy pro tvorbu informačních produktů. Zpracovaná analýza dat zmapuje všechny dostupné zdroje dat o pracovních silách a jejich uplatnitelnosti na trhu práce, absolventech škol a makroekonomickém vývoji odvětví a navrhne zkvalitnění a rozšíření práce s dostupnými daty za účelem tvorby podrobnějších a spolehlivějších predikcí kvalifikačních potřeb. Jednat se bude zejména o datové zdroje ČSSZ, ČSÚ - VŠPS, společnosti Trexima, MŠMT a MF. Výstup bude mít formu analytické studie a tabulkové přílohy s daty, členěné na profesní skupiny (ISCO), kvalifikace (obory vzdělání KKOV) a odvětvové členění (NACE či OKEČ). Data budou ve formě, která zajistí úspěšné naplnění navazujících aktivit v oblasti tvorby informačních produktů. Zejména ve vztahu k aktivitám: •

Zpracování odhadu vývoje zaměstnanosti v odvětvích české ekonomiky na období minimálně tří let (Studie odhadu vývoje zaměstnanosti v ČR do r. 2018

•

Zpracování projekce kvalifikačních potřeb na období nejméně tří let v členění na profesní skupiny (ISCO) a kvalifikace (obory vzdělání KKOV) – výstup – projekce kvalifikačních potřeb v ČR do r. 2018

•

Rozvoj nástrojů pro zkvalitnění výstupů předvídání vývoje trhu práce

•

Nákup dat

•

40 profilů profesních skupin na národní úrovni a jejich vývoj dle klasifikace CZISCO, obsahující vyhodnocení uplatnitelnosti na českém trhu práce v současnosti a její budoucí perspektivy s využitím kvalitativních a kvantitativních indikátorů Výstup bude k dispozici v elektronické podobě

•

25 studií vývoje odvětví české ekonomiky na národní úrovni vycházející z klasifikace CZ-NACE, poskytujících přehled o vývoji zaměstnanosti v odvětví a očekávanému výhledu situace na trhu práce z hlediska dostupnosti různých profesí a kvalifikací Výstup bude k dispozici v elektronické podobě

2. Popis klíčových funkcí systému předvídání kvalifikačních potřeb, které je třeba institucionálně pokrýt, včetně identifikace institucí, které je budou zajišťovat. V této aktivitě půjde o zpracování návrhu a realizaci takového systému analyzování a předvídání potřeb trhu práce, který umožní kvalitní a pravidelné zpracování všech produktů a výstupů projektu pro potřeby cílových skupin. V popisu bude uveden model předvídání, který je dílčím prvkem v systému předvídání. Popis bude zahrnovat představení jednotlivých aktérů v rámci připravovaného systému analyzování a předvídání kvalifikačních potřeb - instituce, role, důležitost, způsob zapojení. Předpokládá se analýza 10 až 20 klíčových institucí (ministerstva, zástupci krajů, dodavatelé dat apod.). Výstup bude rovněž obsahovat mapu klíčových institucí s vyznačením vazeb, informačních toků, požadovaných výstupů, významu v systému, přínosy a rizika zapojení. Předpokládá se významné zapojení analyzovaných institucí do tvorby této mapy (osobní schůzky, workshopy apod.). Výstup této části klíčové aktivity bude využit pro administrativní zajištění spolupráce jednotlivých aktérů, pro budoucí návrhy rámcových dohod a v podobě, která zajistí úspěšnou tvorbu plánovaných informačních produktů. Systém zajistí pravidelnost a metodickou návaznost prací, organizační uspořádání, spolupráci klíčových institucí a efektivní využívání výsledků. Popis systému bude obsahovat informace o: 42

•

Pořizování dat

•

Popisu modelu předvídání

•

Možnosti rozšíření modelu předvídání o inovativní prvky

•

Způsob získávání dat

•

Validaci dat

•

Zpracování dat

•

Validace výsledků

•

Tvorba informačních materiálů

•

Diseminace výsledků

Předpokládané výsledky a přínos pro resort MPSV Výsledkem uvedených aktivit je přispět k vybudování funkčního systému poskytování kvalitních a podrobných informací cílovým skupinám - především pracovníkům institucí služeb zaměstnanosti - v oblasti očekávaného vývoje trhu práce. Nastavení a popis systému je předpokladem, pro dlouhodobější tvorbu požadovaných informačních produktů. Přínosem bude jednotné řešení stavící na provázaných komponentách, které budou zároveň cenově i organizačně nejvýhodnější z hlediska dlouhodobé udržitelnosti.

Termín řešení Analýza dat a jejich příprava pro využití v analýzách a prognózách vývoje trhu práce duben 2015 Popis klíčových funkcí systému předvídání kvalifikačních potřeb, které je třeba institucionálně pokrýt, včetně identifikace institucí, které je budou zajišťovat, září 2015

Řešitel Mgr. Jaromíra Kotíková

projekt č. 13

Vytvoření výkladového zabezpečení

terminologického

slovníku

sociálního

Věcné zdůvodnění V současné době lze konstatovat, že kvalitní výkladový slovní sociálního zabezpečení není širší veřejnosti k dispozici. Existuje sice publikace „Slovník sociálního zabezpečení“ (Anna Arnoldová, vydavatelství Galén, první vydání 2002, počet stran 461), nicméně jde o knihu kladoucí důraz primárně na sociální péči, oblast zdravotnictví a posudkové péče. Proto je tento slovník relevantní zejména směrem k lékařům klinických oborů medicíny a všem posudkovým lékařům. Také zdravotně postiženým občanům a institucím zabývajícím se touto problematikou. Důležitým faktorem je rovněž dosavadní neexistence uceleného nástroje tohoto typu v přístupné elektronické podobě - kromě možnosti hledat pomocí „standardních“ nástrojů v prostředí internetu (např. google, seznam.cz, wikipedie, centrum.cz).

43

Specifikace zadání a cíl řešení Cílem zadání je obsahové vytvoření výkladového terminologického slovníku sociálního zabezpečení, který by v zásadě pokryl rovnoměrným způsobem všechny zásadní oblasti sociálního zabezpečení (např. sociální pojištění, pomoc v hmotné nouzi, (ne)zaměstnanost, rodinná politika, posudková služba atd.). Slovník by měl být primárně pro-klientsky orientován. To znamená, že stěžejním cílem je především srozumitelnost a praktické využití pro orientaci v tématu u širší veřejnosti. Tento cíl bude nutno citlivě vyvážit tak, aby na druhou stranu nedošlo k nepřijatelnému zjednodušení popírajícímu základní odborná/vědecká paradigmata a zákonitosti. Slovník by také měl minimalizovat přejímání definic jednotlivých pojmů pomocí „legislativního“ jazyka, respektive popisovat hesla citacemi ze zákonných předpisů. Slovník bude vyhotoven v celkovém rozsahu minimálně 450 hesel a bude k dispozici v elektronické podobě ve formátu textového dokumentu i databáze. Zvolená hesla budou, pokud to bude možné, stručná, výstižná, srozumitelná a vyváženě se věnující jednotlivým částem sociálního zabezpečení.

Předpokládané výsledky a přínos pro resort MPSV Realizace tohoto projektu umožní zveřejnit aktuální, srozumitelný a relativně nadčasový slovník pojmů spjatých se sociálním zabezpečením pro širší veřejnost. Mělo by tak dojít k lepší informovanosti a rozvoji orientace v obtížné a široké oblasti sociálního zabezpečení, která je nutná vzhledem k faktu, že do kontaktu s různými (sub)systémy sociálního zabezpečení přichází v zásadě celá populace téměř ve všech stadiích životního cyklu. Bude zajištěna jak tištěná verze slovníku (zajistí MPSV) v počtu až 3 000 ks pro distribuci přes ÚP ČR, ČSSZ, MPSV a sociální partnery, tak elektronická verze (rovněž zajistí MPSV), která umožní vytvoření uživatelsky přátelské aplikace pro trvalé umístění na webových stránkách MPSV (eventuálně i ČSSZ a ÚP ČR), a bude tak k dispozici laické (ale i odborné) veřejnosti nepřetržitě. Podoba slovníku bude navržena tak, aby mohlo docházet k jeho průběžné či periodické aktualizaci a formulačnímu zpřesňování a rozšiřování - jak celkově, tak v případě jednotlivých sociálních (sub)systémů.

Termín řešení září 2015

Řešitel Mgr. Mirjam Suchomelová

44

Návrh plánu výzkumné činnosti. Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v.v.i. na rok 2015

Recommend Documents