EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 25.3.2011 KOM(2011) 154 v konečném znění
NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 2 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2011 VÝKAZ VÝDAJŮ PODLE ODDÍLŮ Oddíl III – Komise
(předložený Komisí)
CS
CS
NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 2 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2011
VÝKAZ VÝDAJŮ PODLE ODDÍLŮ Oddíl III – Komise S ohledem na: –
Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 314 této smlouvy, ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s článkem 106a této smlouvy,
–
nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství1, a zejména na článek 37 uvedeného nařízení,
–
souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2011 přijatý dne 15. prosince 2010,
–
návrh opravného rozpočtu č. 1/20112 přijatý dne 14. ledna 2011,
Evropská komise tímto předkládá rozpočtovému orgánu návrh opravného rozpočtu č. 2 pro rozpočet na rok 2011. ZMĚNY VÝKAZU PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ PODLE ODDÍLŮ Změny výkazu příjmů a výdajů podle oddílů jsou k dispozici v databázi EUR-Lex (http://eurlex.europa.eu/budget/www/index-cs.htm). Anglické znění změn těchto výkazů v členění podle oddílů je pro informaci připojeno jako příloha rozpočtu.
1 2
CS
Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. KOM(2011) 9.
2
CS
OBSAH 1.
Úvod............................................................................................................................. 3
2.
Uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ................................................................ 3
2.1.
Slovinsko...................................................................................................................... 3
2.2.
Chorvatsko ................................................................................................................... 4
2.3.
Česká republika............................................................................................................ 5
2.4.
Závěr ............................................................................................................................ 6
3.
Financování .................................................................................................................. 7
4.
Souhrnná tabulka v členění podle okruhů finančního rámce ....................................... 8
1.
ÚVOD
Předmětem návrhu opravného rozpočtu (NOR) č. 2 na rok 2011 je uvolnění prostředků na závazky a prostředků na platby ve výši 19 546 647 EUR z Fondu solidarity Evropské unie v souvislosti s přívalovými dešti ve Slovinsku, Chorvatsku a České republice.
CS
2.
UVOLNĚNÍ PROSTŘEDKŮ Z FONDU SOLIDARITY EU
2.1.
Slovinsko
(1)
Žádost byla Komisi předložena dne 26. listopadu 2010, tedy ve lhůtě 10 týdnů po zaznamenání prvních škod dne 17. září 2010. Slovinské orgány žádají o pomoc při nápravě škod, které v zemi způsobily záplavy po přívalových deštích ve dnech 17.– 20. září 2010.
(2)
Vzhledem k tomu, že šlo o přírodní katastrofu, lze v daném případě použít prostředky z Fondu solidarity.
(3)
Slovinské orgány odhadují celkové přímé škody způsobené pohromou na 251 300 861 EUR. Tato částka představuje 115,45 % běžného limitu pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity, který v případě Slovinska v roce 2010 činí 217,669 milionu EUR (tj. 0,6 % slovinského HND podle údajů z roku 2008).
(4)
Jelikož odhadované celkové přímé škody ve výši 251,3 milionu EUR překračují limit, který platí pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity ve prospěch Slovinska, daná katastrofa splňuje kritéria „závažné přírodní katastrofy“ podle nařízení Rady (ES) č. 2012/2002, a spadá tedy do hlavní oblasti působnosti Fondu solidarity. Výpočet finanční pomoci vychází z celkové přímé škody. Finanční pomoc lze použít pouze na financování základních záchranných opatření vymezených v článku 3 nařízení.
(5)
Co se týče dopadu katastrofy, záplavy postihly 137 z celkových 210 slovinských okresů a způsobily rozsáhlé škody na infrastruktuře, podnicích a soukromém majetku. Zatopeno bylo celkem 8 241 budov, včetně prostor 127 podniků. V rámci infrastruktury poškodila pohroma 91 mostů, 550 km silnic a 2 000 km místních
3
CS
komunikací. Z domovů bylo evakuováno 296 obyvatel. Slovinsko dále utrpělo v několika oblastech škody na kulturním dědictví, záplavami byla zasažena mimo jiné celá historická jádra měst Kostanjevica na Krki a Krško a také solné pánve poblíž města Piran. Slovinské orgány předložily řádnou žádost a závažnost katastrofy doložily přesvědčivými důkazy. (6)
Náklady na opatření způsobilá pro financování podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 2012/2002 se odhadují na 171,3 milionu EUR a jsou rozčleněny podle typu opatření. Největší podíl v nákladech na záchranná opatření představují náklady vynaložené v oblasti vodárenství a odpadních vod (více než 73 milionů EUR).
(7)
Postižený region je jakožto konvergenční region způsobilý pro financování ze strukturálních fondů (2007–2013). Slovinské orgány neoznámily Komisi žádný záměr financovat odstraňování následků záplav z jiných zdrojů Společenství.
(8)
Slovinské orgány uvedly, že pro způsobilé náklady neexistuje pojistné krytí.
2.2.
Chorvatsko
Chorvatsko postihly ve dnech 17.–22. září 2010 přívalové deště a posléze těžké záplavy, jež se projevily zejména na západě země. Katastrofa způsobila závažné škody na infrastruktuře, v zemědělství a na soukromém majetku.
CS
(1)
Žádost o finanční pomoc z Fondu solidarity Evropské unie byla Komisi předložena dne 25. listopadu 2010, tedy ve lhůtě 10 týdnů po zjištění prvních škod dne 17. září 2010.
(2)
Jedná se o přírodní pohromu. Chorvatské orgány vyčíslily, že způsobila celkové přímé škody ve výši 47 002 839 EUR. Vzhledem k tomu, že tato částka nepřekračuje limit 275,804 milionu EUR (tzn. 0,6 % chorvatského HND z roku 2008), katastrofu nelze považovat za „závažnou přírodní katastrofu“ podle nařízení Rady (ES) 2012/2002. Protože však bylo Chorvatsko zasaženo stejnou povodňovou katastrofou, která způsobila závažné škody ve Slovinsku, došlo se k závěru, že je splněna podmínka stanovená v čl. 2 odst. 2 druhém pododstavci nařízení Rady (ES) č. 2012/2002, podle níž může ve výjimečných případech získat pomoc z Fondu solidarity Evropské unie i sousední stát zasažený stejnou katastrofou. Protože Chorvatsko v současnosti jedná s EU o přistoupení, je pro podporu z Fondu solidarity Evropské unie způsobilé.
(3)
Pokud jde o dopad a následky povodní, chorvatské orgány oznámily, že bylo zaplaveno více než tisíc domácností (domů a bytů) a mnoho rodin muselo být evakuováno. Podle dostupných informací záplavy výrazně poškodily muzeum „Lapidarium“ v Novigradu. Závažné škody byly rovněž způsobeny na energetické, vodárenské, kanalizační a dopravní infrastruktuře a postiženo bylo rovněž školství a zdravotnictví, neboť záplavy zapříčinily výpadky proudu a dopravní uzavírky, jež ztěžovaly okamžité zásahy. Nejvíce však bylo postiženo zemědělství, ve kterém byly celkové škody vyčísleny na více než 7 milionů EUR.
(4)
Náklady na základní záchranná opatření, která jsou způsobilá pro podporu podle čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2012/2002, byly chorvatskými orgány vyčísleny na 28 647 292 EUR a byly rozděleny podle druhu opatření. Největší náklady, odhadované na více než 16 milionů EUR, byly vynaloženy na čistění zasažených oblastí.
4
CS
(5) 2.3.
Chorvatsko uvedlo, že na zvládání přímých následků povodňové katastrofy nevyužívá pomoc z žádných jiných fondů Společenství (např. z NPP). Česká republika
Na severu České republiky vedly nezvykle těžké přívalové deště začátkem srpna 2010 k rozvodnění řek, které obyvatelstvo přinutilo k opuštění domovů a způsobilo škody na veřejné infrastruktuře, v zemědělství a na soukromém a podnikovém majetku.
CS
(1)
Komise obdržela žádost České republiky dne 14. října 2010, tedy ve lhůtě 10 týdnů po zaznamenání prvních škod dne 7. srpna 2010.
(2)
Vzhledem k tomu, že šlo o přírodní katastrofu, lze v daném případě použít prostředky z Fondu solidarity.
(3)
České orgány vyčíslily celkové přímé škody způsobené katastrofou na 436 477 560 EUR. Tato částka představuje 53 % běžného limitu pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity, který v případě České republiky v roce 2010 činí 824,03 milionu EUR (tj. 0,6 % HND na základě údajů z roku 2008).
(4)
Jelikož celková výše škod nedosahuje uvedeného běžného limitu pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity, byla žádost posouzena podle kritérií tzv. „mimořádné regionální katastrofy“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 posledního pododstavce nařízení (ES) č. 2012/2002, jenž stanoví podmínky pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity „za výjimečných okolností“. Podle těchto kritérií může region výjimečně získat pomoc z fondu, pokud byl postižen mimořádnou katastrofou, zejména přírodní, která zasáhla podstatnou část obyvatelstva a má závažné a trvalé následky na životní podmínky a hospodářskou stabilitu regionu. Podle uvedeného nařízení je zvláštní důraz nutno klást na vzdálené nebo izolované regiony, jako jsou ostrovní a nejvzdálenější regiony vymezené v článku 349 Smlouvy. Postižené oblasti v České republice do této kategorie nezapadají. Podle nařízení musí být žádosti podané na základě ustanovení o „mimořádných regionálních katastrofách“ posouzeny „co nejpečlivěji“.
(5)
Jak uvádí výroční zpráva Fondu solidarity (2002–2003)3, je podle názoru Komise nutno k tomu, aby měla zvláštní kritéria pro uznání regionálních katastrof ve vnitrostátním kontextu smysl, rozlišovat mezi vážnými událostmi s regionálním dopadem a událostmi pouze místního významu. V souladu se zásadou subsidiarity řeší události místního významu vnitrostátní orgány, zatímco u událostí regionálního významu lze požádat o podporu z Fondu solidarity. Podle informací v žádosti zasáhly povodně jednu souvislou oblast České republiky, a sice Liberecký kraj a sousední okres Děčín, který náleží do kraje Ústeckého. Liberecký kraj hraničí s Polskem a Německem a okres Děčín pak s Německem. Nejvyšší intenzita srážek a rozvodnění byly zaznamenány v povodí řeky Nisy a částečně Labe.
(6)
Nařízení (ES) č. 2012/2002 podmiňuje mimořádné uvolnění prostředků z Fondu solidarity mimo jiné tím, že katastrofou musí být postižena podstatná část obyvatelstva regionu, jehož se žádost týká. Česká republika v žádosti uvádí, že v Libereckém kraji
3
Výroční zpráva 2002–2003 a Zpráva o zkušenostech získaných po roce používání nového nástroje KOM(2004) 397 v konečném znění, 26.5.2004.
5
CS
bylo záplavami přímo dotčeno 262 088 obyvatel (z celkových 439 027) a 81 obcí. V okrese Děčín pak povodně postihly obcí 43 a zasáhly přibližně 90 % všeho obyvatelstva. Předložené důkazy jsou věrohodné a lze je přijmout. (7)
Pokud jde o doložení závažných a trvalých následků na životní podmínky a hospodářskou stabilitu regionu, Česká republika v žádosti zdůrazňuje, že záplavy zničily základní infrastrukturu (např. v oblasti dopravy, vodárenství a energetiky), měly negativní dopad na podniky a způsobily výraznou škodu velkému počtu domácností. Podle dostupných údajů povodně poškodily v Libereckém kraji celkem 3 239 rodinných domů a 220 bytových domů a v okrese Děčín to pak bylo 1 199 rodinných domů a 48 bytových domů (mnoho z těchto budov přitom bylo nenávratně zničeno). Téměř 2 500 osobám muselo být zajištěno provizorní ubytování. Povodně přerušily dodávky plynu a elektřiny a znečistily četné soukromé zdroje pitné vody (studny). V Libereckém kraji bylo zničeno 7 mostů na hlavních silničních tazích a dalších 198 na silnicích nižších kategorií. V okrese Děčín povodně zničily 146 mostů. Poškozeno bylo 195 km silnic. Na několik měsíců byly uzavřeny také železniční tratě. Soukromé firmy, mnohdy nepojištěné, přišly o stroje, zařízení, skladované zboží nebo dodávky a v současné době jim hrozí uzavření. Co se týče dopadu na zaměstnanost, povodně nejvíce zasáhly odvětví cestovního ruchu, který je v regionu klíčovým zdrojem hospodářských příjmů. V důsledku pohromy se počet návštěvníků Libereckého kraje snížil o více než 40 %. Výrazné škody vznikly rovněž na turistické infrastruktuře. V zemědělství zničily záplavy 165,5 ha zemědělské půdy a úrodu ze 400 ha obilných a 100 ha řepkových polí. Během dvou měsíců po povodních byl v Libereckém kraji zaznamenán celkem 15% hospodářský pokles. Oživení zde čelí výrazným překážkám v podobě hospodářského útlumu z posledních let a nedostatku veřejných prostředků na rychlou opravu základní infrastruktury a odstranění dalších škod. Úplný návrat k normálu si dle očekávání vyžádá několik let.
(8)
Náklady na opatření způsobilá pro financování podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 2012/2002 se odhadují na 334 772 020 EUR a člení se do čtyř kategorií: a) okamžitá obnova zničené infrastruktury; b) dočasné ubytování a záchranné práce, c) preventivní zařízení a opatření na okamžitou ochranu kulturního dědictví a d) vyčištění oblastí zasažených katastrofou. Největší podíl v nákladech na záchranná opatření představují náklady vynaložené v oblasti dopravní infrastruktury (195 milionů EUR).
(9)
Postižený region je jakožto konvergenční region způsobilý pro financování ze strukturálních fondů (2007–2013). České orgány prohlásily, že do relevantních oblastí nebudou přesměrovány žádné finanční prostředky.
(10)
K případné úhradě způsobilých škod z pojištění české orgány uvedly, že způsobilé náklady nejsou kryty pojištěním.
2.4.
Závěr
Žádostem, které podaly Slovinsko, Chorvatsko a Česká republika v návaznosti na povodně ze srpna a září 2010, se z výše uvedených důvodů navrhuje vyhovět a navrhnout pro každý z těchto případů uvolnění prostředků z Fondu solidarity.
CS
6
CS
3.
FINANCOVÁNÍ
Celkový roční disponibilní rozpočet Fondu solidarity činí 1 000 milionů EUR. Vzhledem k tomu, že hlavním důvodem pro zřízení fondu byla solidarita, je Komise toho názoru, že pomoc z fondu by měla být progresivní. S ohledem na dříve uplatňované postupy to znamená, že na část škody, která přesahuje limit (0,6 % hrubého národního důchodu nebo 3 miliardy EUR v cenách z roku 2002, podle toho, která částka je nižší), by měla být poskytnuta pomoc vypočítaná podle vyšší sazby než na část škody do výše limitu. Sazba používaná v minulosti při stanovování přídělů v případě závažných katastrof činila 2,5 % z celkových přímých škod do limitu, jenž platí pro uvolnění prostředků z fondu, a 6 % z celkových přímých škod, které tento limit překračují. Pro výjimečné regionální pohromy nebo pohromy v sousedních státech se při stanovování přídělu uplatňuje sazba 2,5 % celkových přímých škod. Metodika pro výpočet pomoci z Fondu solidarity byla stanovena ve výroční zprávě Fondu solidarity (2002– 2003) a byla schválena Radou a Evropským parlamentem. Komise navrhuje, aby byly v tomto případě použity stejné procentní sazby a byla poskytnuta pomoc v této výši: (v eurech) Přijímající stát Slovinsko – záplavy v září 2010 „závažná katastrofa“ Chorvatsko – záplavy v září 2010 kritérium „sousední země“ Česká republika – povodně v srpnu 2010
Přímé škody
Limitní hodnoty
Částka podle sazby 2,5 %
Částka podle sazby 6 %
Celková částka navrhované pomoci
2 017 912
7 459 637
251 300 861
217 669 000
5 441 725
47 002 839
275 804 000
1 175 071
-
1 175 071
436 477 560
824 029 000
10 911 939
-
10 911 939
Celkem
19 546 647
Tato výše náhrady umožní, aby ke krytí potřeb vzniklých během posledního čtvrtletí roku zůstalo k dispozici alespoň 25 % z prostředků Fondu solidarity Evropské unie, jak vyžaduje čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 2012/2002.
CS
7
CS
4.
SOUHRNNÁ TABULKA V ČLENĚNÍ PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE Finanční rámec Okruh/podokruh
Finanční rámec na rok 2011 PZ
1. UDRŽITELNÝ RŮST 1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost 1b. Soudržnost pro růst a zaměstnanost Celkem Rezervní prostředky4 2. OCHRANA PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ A HOSPODAŘENÍ S NIMI Z toho výdaje související s trhem a přímé platby Celkem Rezervní prostředky 3. OBČANSTVÍ, SVOBODA, BEZPEČNOST A PRÁVO 3a. Svoboda, bezpečnost a právo 3b. Občanství Celkem Rezervní prostředky5 4. EU JAKO GLOBÁLNÍ HRÁČ6 Rezervní prostředky 5. SPRÁVA7 Rezervní prostředky CELKEM Rezervní prostředky
4
5
6
7
CS
PP
Rozpočet na rok 2011 (včetně NOR č. 1/2011) PZ PP
NOR č. 2/2011 PZ
PP
Rozpočet na rok 2011 (včetně NOR č. 1–2/2011) PZ PP
12 987 000 000
13 520 566 270
11 627 802 798
13 520 566 270
11 627 802 798
50 987 000 000 63 974 000 000
50 980 593 784 64 501 160 054 -27 160 054
41 652 094 626 53 279 897 424
50 980 593 784 64 501 160 054 -27 160 054
41 652 094 626 53 279 897 424
47 617 000 000
42 891 201 900
42 788 499 841
42 891 201 900
42 788 499 841
60 338 000 000
58 659 248 389 1 678 751 611
56 378 918 184
58 659 248 389 1 678 751 611
56 378 918 184
1 206 000 000 683 000 000 1 889 000 000
1 138 954 740 861 459 910 2 000 414 650 67 148 260 8 758 125 360 -70 439 377 8 172 839 289 243 160 711 142 091 787 742 1 996 461 151
813 277 345 824 531 910 1 637 809 255
+18 371 576 +18 371 576
+18 371 576 +18 371 576
813 277 345 842 903 486 1 656 180 831
7 241 353 503
+1 175 071
+1 175 071
1 138 954 740 879 831 486 2 018 786 226 67 148 260 8 759 300 431 -70 439 377 8 172 839 289 243 160 711 142 111 334 389 1 996 461 151
8 430 000 000 8 334 000 000 142 965 000 000
134 280 000 000
8 171 544 289 126 709 522 655 7 934 866 238
+19 546 647
+19 546 647
7 242 528 574 8 171 544 289 126 729 069 302 7 915 319 591
Do výpočtu rezervy v podokruhu 1a není zahrnut Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) (500 milionů EUR). 34 milionů EUR, jež tento strop překračují, je financováno uvolněním prostředků z nástroje pružnosti. Částka vyčleněná na Fond solidarity Evropské unie se v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006 (Úř. věst. C 139, 14.6.2006) zapíše nad rámec příslušných okruhů. Rezerva v okruhu 4 pro rok 2011 nezohledňuje prostředky související s rezervou na pomoc při mimořádných událostech (253,9 milionu EUR). 71 milionů EUR, jež tento strop překračují, je financováno uvolněním prostředků z nástroje pružnosti. Pro výpočet rezervy v rámci stropu okruhu 5 byly s ohledem na poznámku pod čarou č. 1 finančního rámce na období 2007–2013 uvažovány příspěvky zaměstnanců do systému důchodového zabezpečení ve výši 82 milionů EUR.
8
CS
CS
9
CS
