Návrh novely zákona o vysokých školách paragrafované znění řazení podle připomínkovaných paragrafů Připomínky březen

Návrh novely zákona o vysokých školách – paragrafované znění – řazení podle připomínkovaných paragrafů Připomínky březen 2013

Č.

Resort

Podstata připomínky

Zdůvodnění připomínky

1.

VŠH v Praze 8 – Václav Vinš

§ 2, odst. 1 nerozlišuje profilaci studijních programů (dále jen „SP“), tj. profesní, akademický nebo výzkumný, ale i nadále uvádí pouze typy SP. Zásadní připomínka

2.

VŠH v Praze 8 – Václav Vinš

§ 2, odst. 3 i nadále uvádí vysoké školy univerzitní a neuniverzitní, tj. a´priori negativní typ vysoké školy.

3.

ZO VOS rektorátu K § 3 zákona UP v Olomouci Znění: „Akademičtí pracovníci a studenti vysoké školy tvoří akademickou obec vysoké školy.“

Zákon by měl obsahovat taxativní vymezení nejen typů SP, ale uvedení obecných definicí jejich profilace, aby byla jistá „záruka“ v úrovni zákona, že této profilaci budou skutečně uzpůsobeny i zmíněná další opatření, dokonce jen v úrovni Věstníku MŠMT (viz § 44, odst. 5, resp. § 87, písm. h). Navíc se předpokládá, že tyto profilace budou vázány na jednotlivé oblasti vzdělávání, takže jejich obecnější definice pro tato následná stanovení, je potřebná. Bylo by to i v návaznosti na § 44, odst. 2, písm. a), kde je profilace u bakalářských a magisterských SP jako „pojem“, tj. bez uvedení co tento pojem znamená, uvedena. Změna textu ustanovení není sice obsahem novely, ale pokračování zdůraznění negativního označení, že tento typ vysoké školy „něco“ není, tj. je to NEuniverzita, je při předpokládané profilaci studijních programů nevhodné. Buď jsou vysoké školy univerzitní, nebo jsou prostě „jen“ vysokými školami, případně s odlišením jako VŠ odborná. Odůvodnění změny: Z uvedeného znění § 3 zákona je zřejmé, že akademických pracovníkem vysoké školy může být každý zaměstnanec vysoké školy, tj. jak ten, s nímž je uzavřen pracovní 1

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



poměr, tak ten, s ním je uzavřena některá Navrhované znění: „Akademičtí pracovníci z dohod o pracích konaných mimo pracovní v pracovním poměru k vysoké škole a studenti poměr dle § 74 a násl. zákona č. 262/2006 vysoké školy tvoří akademickou obec vysoké Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Za školy.“ zaměstnance je považován jak zaměstnanec, který má uzavřenou pracovní smlouvu, tak zaměstnanec, s nímž je uzavřena některá z dohod 1. Aby byl členem akademické obce také zaměstnanec, s nímž je uzavřena dohoda o provedení práce (lze ji uzavřít pouze na 300 hodin v kalendářním roce) nebo dohoda o pracovní činnosti (lze ji uzavřít pouze na polovinu týdenní pracovní doby), je proti smyslu a účelu zákona, tzn. především zajištění vzdělávacího procesu, členství v akademické obci, možnost být členem akademického senátu, odporující ustanovení § 70 odst. 1 zákona definující akademického pracovníka a nereálnost výběrových řízení (finanční i časová náročnost). Důvodem je zejména velmi krátké období působnosti tohoto zaměstnance na vysoké škole, možnost zrušení dohody ve velmi krátké době a bez uvedení důvodu, omezená práva a povinnosti u dohod stanovených zákoníkem práce, povinnost splnění kvalifikačních požadavků, na něž se zpravidla nevztahují podmínky stanovené ve vnitřních mzdových předpisech 1

§ 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 2

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort


Zdůvodnění připomínky vysokých škol, která jsou zpracována pro zaměstnance v pracovním poměru, problematické je také splnění podmínky stanovené v § 77 o výběrovém řízení na veřejné vysoké škole, jestliže taková pracovní místa na vysoké škole prakticky neexistují, resp. jsou obsazena kmenovými zaměstnanci na základě uzavřených pracovních poměrů – zpravidla se jedná u dohod pouze o přednášku odborníka z praxe (viz personální obsazení dle Standardů Akreditační komise). Zaměstnanec na dohodu nemůže být považován za akademického pracovníka vysoké školy, neboť jednorázová přednáška či přednášky nesplňují základní požadavky stanovené v § 70 odst. 1 zákona, neboť zaměstnanec nevykonává vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Neplní ani přímou pedagogickou činnost – nezajišťuje vzdělávací proces, pouze přednese přednášku, příp. dozoruje studentské praxe. Problematické a nesmyslné je členství zaměstnance na dohodu v akademickém senátu vysoké školy nebo fakulty, zejména ve smyslu rozhodování o zásadních věcech vysoké školy, resp. fakulty. Bude-li zvolen zaměstnanec na dohodu do akademického senátu, jak bude tuto činnost vykonávat, jestliže má dohodu jen na 50 hodin či maximálně 300 hodin za kalendářní rok? Prakticky může být členem 3

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort

Zdůvodnění připomínky pouze 1 měsíc až 3 měsíce, tzn. do doby, než odpracuje sjednaný počet hodin – max. 300. Bude muset být zvolen další člen akademického senátu a pokud by se jím stal opět zaměstnanec na dohodu, bude se jeden nebo i několik členů senátu průběžně vyměňovat? Činnost senátu by byla velmi narušena.

4.

AVU Jiří T. Kotalík

–

5.

VŠCHT Karel Melzoch

–

6.

VŠCHT Karel Melzoch

–

7.

JČU – Libor Grubhoffer ČVUT – Václav Havlíček

8. 9.

Univerzita Pardubice

10. Univerzita Karlova v Praze 11. Asociace pracovníků univerzitní administrativy

§ 8 V návrhu není ošetřen způsob jak odvolat AS jako celek tj. stejně jako v případě volby AO-konkrétně lze upravit ve volebním řádu AS. § 8 odst.(3) - Funkční období jednotlivých členů akademického senátu veřejné vysoké školy je nejvýše tříleté. - Změnit na 4 roky. § 9 odst.(3) - O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. k) a l) se akademický senát veřejné vysoké školy usnáší tajným hlasováním. § 9 odst. 3 odkazuje na odst. 1 písmeno „l“ téhož paragrafu, které není reálně uvedeno. Str. 6, § 9, odst.3) – zřejmě má být odkaz na písmena g) a i). V § 9 v odstavci 3 má být asi uvedeno „podle odstavce 1 písm. k) a i)“ místo „podle odstavce 1 písm. k) a l)“. § 9 odst. 1 písm. a): minimálně není zřejmý vztah k § 15 odst. 1 písm. d) IV. Výkon funkce akademických orgánů, jmenování a PP

AO vnímáno jako chyba

Dát tuto dobu do souladu s délkou funkčního období rektora (4 roky). Nesoulad s označováním v odst. (1) – chybí písmeno l)

(místo odkazu k) a l))

(1) Právní úprava: § 11, § 33 odst. 3 a 40 ZPr; § 10 odst. 2,4 a 5, § 16 odst. 1, §28 odst. 2 a 5, § 32 odst. 2, § 34 odst. 3, § 35 odst. 3 aj. 4

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



ZVŠ. Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou, jen v případech stanovených zákonem jmenováním na vedoucí pracovní místo. ZVŠ v celé řadě případů mluví o jmenování fyzické osoby jako člena určitého orgánu VŠ, zásadně však neříká, zda je jmenováním zakládán pracovní poměr, což je proto třeba posuzovat s ohledem na povahu věci. (2) Problémové okruhy: a. zakládá jmenování podle ZVŠ zakládá pracovní poměr a pokud ano, ve kterých případech? b. stává se osoba jmenovaná zvenčí (nikoliv ze členů akademické obce) jmenováním AP nebo je PP člena orgánu PP administrativním? c. jaké jsou následky jmenování AP členem orgánu na jeho stávající PP AP? d. jaké jsou následky odvolání člena akademického orgánu na jeho PP? (3) Stav de lege lata: jmenováním se PP na VŠ zakládá, stanoví-li to ZVŠ (§ 33/3 → ZVŠ), tedy u rektora (§ 10/2 a 5 ZVŠ), prorektora (§ 10/4 ZVŠ), kvestora (§ 16/1 ZVŠ), děkana (§ 28/2 ZVŠ), proděkana (§ 28/5 ZVŠ), tajemníka (§ 32/2 ZVŠ), ředitele VŠ ústavu (§ 34/3 ZVŠ), ředitele VŠ statku (§ 35/3 ZVŠ), avšak z povahy věci nikoliv u členů vědecké rady, disciplinární komise, správní rady, byť i tam ZVŠ mluví o jmenování. (4) Nejasná je s výjimkou kvestorů a tajemníků odpověď na otázku, zda PP extrenea (osoby mimo akademickou obec) založený 5

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort


jmenováním (např. děkanem) je PP AP nebo PP administrativce, který není členem akademické obce. Členové pracovní skupiny jsou toho názoru, že jde o PP administrativce, neboť např. děkan, který se nevěnuje výuce, ani tvůrčí činnosti, ale „pouze“ řízení fakulty nesplňuje definici AP; tento názor však není jednoznačně přijímán, byť mu nasvědčuje zatím osamocený judikát Nejvyššího správního soudu. (5) Obdobně je praxe VŠ roztříštěna ohledně následků jmenování do některé z výše uvedených funkcí na stávající PP AP: některé školy z důvodů právní čistoty (a § 40 odst. 1 věty druhé ZPr) zastávají názor o změně PP AP na PP administrativce (s případným založením nového paralelního PP AP), jiné věc řeší příplatky za výkon funkce. (6) Ohledně odvolání z některé z výše uvedených funkcí mají členové pracovní skupiny za to, že se původní PP AP neobnovuje a uplatní se obecná úprava následků odvolání zaměstnance z vedoucí funkce podle § 73a ZPr. (7) Návrhy de lege ferenda: a. vymezit, ve kterých případech se na VŠ jmenováním zakládá (a tedy případně mění stávající) PP, b. vymezit, že výše uvedené PP založené či změněné jmenováním nejsou PP AP; tím není dotčena možnost sjednat paralelní PP AP, který se bude posuzovat nezávisle od PP administrativního.

12. AVU

Jiří T. Kotalík

–

§ 10/3 K úvaze zůstává možnost zakotvení přímá demokracie, silný mandát rektora, přímé volby rektora akademickou obcí (lze může být menší AS 6

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort

13. Univerzita Karlova v Praze 14. Univerzita Karlova v Praze – 15. ČVUT Václav Havlíček – 16. JČU Libor Grubhoffer

17. Univerzita Karlova v Praze

18. Univerzita Karlova



upravit ve Volebním řádu AS) §12 odst. 1 písm. d): pojem „vnitřní standardy“ není vymezen §12 odst. 1 písm. e): pojem „vnitřní hodnotící a akreditační orgán“ není vymezen Str. 7, § 12, odst.1, bod e (a dále v textu) – má být …“hodnoticího..“ místo „hodnotícího“. § 14 Správní rada veřejné vysoké školy; v zákoně není stanoveno, kdo navrhuje členy správní rady vysoké školy. § 14 odst. 3: vzhledem k vymezení správní rady a způsobu jmenování jejích členů není zřejmý pojem „střet zájmů“ (např. i ve vztahu k § 9 odst. 1 písm.c)) § 14 odst. 4: takto lhůtu stanovit nelze

(Srovnej: hodnoticí a akreditační orgán x orgán hodnotící akreditační žádost.) Je zapotřebí zajistit objektivní nezávislou společenskou kontrolu.

v Praze – § 14, odst. 4: Poslední věta nedává smysl, 19. JČU Libor Grubhoffer jelikož odkazuje na následující paragraf, kde se vůbec nejedná o záležitostech, které schvaluje Akademický senát – § 14/4 Dvojkolové jednání AS a SR je jen 20. AVU Jiří T. Kotalík formální a nadbytečné - ZÁSADNÍ – § 14 odst. (1) - Členy správní rady veřejné 21. VŠCHT Karel Melzoch vysoké školy po projednání s rektorem jmenuje a odvolává ministr …

velká administrativní zátěž, náročnost na dodržení termínů Škola nemůže ovlivnit výběr osob do správní rady (resp. nemůže zamezit jmenování určité osoby), což může mít při současném zvýšení pravomocí SR negativní dopad na řízení VŠ ČVUT – Str. 8, § 15, odst.2, písm. c) – má být viz §9, odst. 1, písm. j) 22. Václav Havlíček „dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy“ V § 15 odst. 2 písm. c) by mělo být znění 23. Univerzita Pardubice „dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy“ tj. doplnit slovo „veřejné“. Univerzita Karlova § 17 odst. 1 písm. i): pojem „standardy vnitřního 24. v Praze hodnocení kvality“ není vymezen 7

A/N/Č

Vypořádání

Č.



25. VŠH v Praze 8 –

§ 17, odst. 1, písm. i) zavádí mezi vnitřními předpisy nově standardy vnitřního hodnocení kvality bez, alespoň rámcové, specifikace. Zásadní připomínka

26. JČU

Vzhledem k podstatné úloze vnitřního hodnocení pro udělování akreditací by zde měl být vymezen alespoň jejich rámec. Formulace uvedené v § 78, odst. 1) jsou příliš obecné.

–

27. AVU

–

§ 17, odst. 1, čl. i: zde i později v části o akreditacích (§ 78, odst. 1) se opakovaně zmiňují "standardy vnitřního hodnocení kvality VŠ" (dokonce je na nich závislé rozhodnutí o udělení akreditace), aniž by bylo jakkoliv definováno, co se těmito standardy vlastně myslí. § 18/3 Nedovedu si představit důvody neuzavření rámcové dohody ze strany VŠ, snad z důvodů administrativního pochybení? § 18a odst. 3: automatické snížení příspěvku není akceptovatelné § 18: vypuštění stávajícího odstavce 5 nelze bez dalšího akceptovat Zásadní nesouhlas s vypuštěním §18, odst.5 na str. 11, zřejmě bez náhrady, který se týká možnosti poskytování dotací na rozvoj VVŠ, na ubytování resp. Stravování studentů atd. „Zásadní připomínka“

Resort Václav Vinš

Libor Grubhoffer

Jiří T. Kotalík

28. Univerzita Karlova v Praze 29. Univerzita Karlova v Praze – 30. ČVUT Václav Havlíček

31. Univerzita Pardubice

sankci krácení rozpočtu následujícího roku o 10 % považuji za drakonickou

Připomínáme, že např. v „Pravidlech pro poskytování příspěvku a dotací VVŠ…“ z 25.1.2013 je v rozpočtovém okruhu II, resp. III tato dotace uvedena a není nám známo nějaké projednané omezení či zrušení pro další roky.

Podle našeho názoru bude nutné novelizovat nejméně Statut univerzity, možná i další vnitřní předpisy. Zejména ve vztahu k novým ustanovením o fakultách nebo vztahu Akademického senátu a Správní rady, apod. V přechodných ustanoveních jsme nenašli, zda bude dána nějaká lhůta na povinnost dopracovat vnitřní předpisy univerzity, aby byly v souladu se zákonem. Účinnost zákona bude stanovena od prvního dne následujícího měsíce po 8

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort


33. ČVUT

Václav Havlíček

–



36. Univerzita Karlova v Praze 37. ZO VOS rektorátu UP v Olomouci

zveřejnění. Nevíme jakým způsobem a v jakých termínech bude uzavírána smlouva s Českou republikou podle § 18a. § 18a: úprava kontraktu je zcela nedostatečná, např. absentuje úprava povinností MŠMT (navíc dosud nebyl předložen slíbený vzor smlouvy) Na str. 13, § 20 – navrhujeme doplnit jako poslední odstavec text ohledně interního auditu VVŠ – např. ve formulaci „Využívání příspěvků a dotací a jiných veřejných prostředků výběrově prověřuje na základě rozhodnutí rektora interní audit VVŠ podle zvláštního právního předpisu“. V § 21 v odstavci 1 je s textem také škrtnuto písmeno „c)“ a není jasné, zda následující text není pokračováním písm. b) nebo škrtnutí písmene „c)“ je pouze chyba. § 21 odst. 1 písm. d): příliš obecná formulace umožňuje MŠMT vyžadovat kdykoliv jakékoliv informace (srv. absenci obdobného doplnění v § 42 u SVŠ) § 21 odst. 1 písm. g): upravují jiné předpisy, důvod doplnění povinností VVŠ není zřejmý K § 22 odst. 1 písm. a) zákona Znění: „Veřejná vysoká škola se může členit na tyto součásti: d) účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů akademické obce …..“ Navrhované znění: „Veřejná vysoká škola se může členit na tyto součásti: d) účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zaměstnanců veřejné vysoké školy ….“


Odkaz na předpis – zákon č.320/2011 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) ve znění pozdějších předpisů.

Odůvodnění změny: Podle kogentního ustanovení § 16 zákoníku práce jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní pracovní podmínky, v pracovněprávních vztazích je zakázána diskriminace, za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních činností vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatný požadavkem nezbytným pro výkon práce. Poskytování ubytování a stravování je součástí pracovních podmínek 9

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort


38. JČU

Zdůvodnění připomínky a neexistuje důvod pro rozdílné zacházení s akademickými a neakademickými pracovníky.

– § 23 Fakulta a § 47 Doktorský studijní program a s odkazem k Zákonu o veřejných výzkumných institucích: Zavést možnost ustavit „Školu doktorských studií“ mezi VŠ/fakultou a veřejnou výzkumnou institucí pro společně sdílené doktorské studijní programy a definovat způsoby jejího organizačního uspořádání, kompetencí a finančního vyrovnávání subjektů vytvářejících školu. Univerzita Karlova § 23 odst. 3: jde o prolongaci nedůvodné 39. v Praze ingerence do samosprávné působnosti VVŠ Univerzita Karlova § 24 odst. 1 písm. a): takto neurčitě nelze 40. v Praze vymezit ZO VOS rektorátu K § 25 odst. 3 zákona Odůvodnění změny: 41. UP v Olomouci – viz odůvodnění v bodě 1 k zaměstnancům, s nimiž není Znění: „Akademickou obec fakulty tvoří sjednán pracovní poměr, ale pouze akademičtí pracovníci působící na této fakultě a dohoda o pracích konaných mimo studenti zapsaní na této fakultě.“ pracovní poměr, – pojem „působící na této fakultě“ Návrh změny: „Akademickou obec fakulty nelze považovat významově za tvoří akademičtí pracovníci v pracovním poměru shodný termín s „v pracovním k této fakultě a studenti zapsaní na této fakultě.“ poměru k této fakultě“; zcela jistě působí na fakultě také člen vědecké který není rady fakulty, v pracovním poměru k fakultě, a právě proto nemůže být členem akademické obce. Z dikce zákona musí vyplývat jednoznačnost, nikoli prostor pro různorodé výklady. Libor Grubhoffer

42. ZO VOS rektorátu K § 28 odst. 5 zákona

Odůvodnění změny: 10

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort


UP v Olomouci

Zdůvodnění připomínky V ustanovení § 24 odst. 1 písm. d) zákona je uvedeno: „Orgány fakulty mají právo rozhodovat nebo jednat jménem veřejné vysoké školy v těchto věcech týkajících se fakulty: d) pracovněprávní vztahy v rozsahu stanoveném statutem vysoké školy,“.

Znění: „Stanoví-li tak statut vysoké školy, děkan jedná jménem veřejné vysoké školy v pracovněprávních vztazích a určuje počty akademických pracovníků a ostatních zaměstnanců, kteří vykonávají svoji činnost na fakultě; statut vysoké školy určuje i rozsah této kompetence. Děkan může v jím určeném rozsahu stanoveném opatřením děkana tuto Zákon tak v 28 odst. 5 stanovuje v rozporu s ustanovením § 24 odst. 1 písm. d) další kompetenci přenést na některého z proděkanů.“ práva orgánů fakult – viz text „určuje Navrhované znění: „Děkan jedná nebo počty akademických pracovníků ….“, rozhoduje jménem veřejné vysoké školy ačkoli dle § 24 odst. 1 písm. d) to má být v pracovněprávních vztazích v rozsahu a stanoveno statutem vysoké školy. Tzn. v kompetencích stanovenými statutem vysoké uvedené znění § 28 odst. 5 zákona jednak odporuje ustanovení § 24 odst. 1 písm. d) a školy. Děkan může …...“ jednak omezuje pravomoci vysoké školy. V jednom ustanovení dal pravomoci vysoké škole, v dalším ustanovení tyto pravomoci odnímá. – § 34 odst. (3) – V čele vysokoškolského ústavu Karel Melzoch je ředitel. 44. ZO VOS rektorátu K § 38 odst. 1 zákona UP v Olomouci Znění: „Jestliže veřejná vysoká škola nebo její součást a) … b) … c) …. d) …. e) závazným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, může ministerstvo omezit výkon působnosti orgánů veřejné vysoké školy nebo její součásti, popřípadě

43. VŠCHT

Doplnit ředitel nebo vedoucí. Slovo ředitel je v některých případech nadnesené. Odůvodnění změny: Slova „může ministerstvo omezit …výkon této působnosti odejmout.“ jsou uvedena jako pokračování textu uvedeného v písm. e), což znamená, že ministerstvo může omezit pouze to, co je uvedeno v písm. e), tzn. nevztahuje se na všechna písmen a) až d). Správně musí být slova „může ministerstvo omezit ….působnosti odejmout“ uvedena na začátku nového řádku, aby se vztahovala na všechna 11

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



může veřejné vysoké škole nebo její písmena a) až e). součásti výkon této působnosti odejmout.“ Chybné postavení věty v souvětí „může ministerstvo omezit …“ bylo doslova opsáno z původního chybně uvedeného Návrh změny: znění zákona, což ovšem nic nemění na „Jestliže veřejná vysoká škola nebo její součást tom, že nyní lze opravit. a) … b) …. c) …. d) …. e) závazným způsobem porušuje povinnosti stanoveném tímto zákonem, může ministerstvo omezit ….. výkon této působnosti odejmout.“

45. Univerzita Karlova § 39 odst. 2 doplnění in fine a doplnění odstavců v Praze

46. Akreditační komise

47. Akreditační

11 až 13: automatický převod akreditačního oprávnění není vhodný § 39 odst. 8 Nesouhlasné stanovisko s akreditací už nemá být důvodem pro zamítnutí žádosti o udělení státního souhlasu k oprávnění působit jako soukromá vysoká škola. Dochází k tomu, že se odděluje zřízení soukromé vysoké školy od akreditace. Není přijatelné, aby MŠMT rozhodlo o vzniku soukromé vysoké školy, která nebude mít akreditaci. Vytváření takovýchto prázdných schránek může sloužit jako zdroj nátlaku na NAA pro získání akreditací, ale především představuje výrazné riziko zneužití pro jiné činnosti nesouvisející se vzdělávací nebo výzkumnou činností vysoké školy. Tendence by měla být zcela opačná – zjednodušit možnost odnětí státního souhlasu v situaci, kdy škola ztratí všechny akreditace. § 43a – zahraniční vysoké školy 12

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort


Z uvedeného výčtu povinných údajů není zřejmý jejich účel a role ministerstva. Povede ministerstvo registr zahraničních vysokých škol a jejich programů na území ČR? Bude ministerstvo ověřovat úplnost a správnost předložených údajů a plnění stanovených povinností (jakou formou)? Bude vydávat rozhodnutí nebo usnesení? Z uvedeného vyplývá, že zřejmě ne. Univerzita Karlova § 43a: pojem rovnocennosti vysokoškolského 48. v Praze vzdělání není vymezen (ve zde použitém smyslu), zahraniční vysokou školu nelze definovat jako osobu, která má specifikované povinnosti Univerzita Karlova § 44 odst. 5: není akceptovatelné 49. v Praze § 44 odst. 5 50. Akreditační komise Ustanovení o tom, že „Charakteristiku jednotlivých profilů bakalářských a magisterských studijních programů stanoví nebo mění pro jednotlivé oblasti vzdělávání ministerstvo svým opatřením uveřejněným ve Věstníku ministerstva.“ je v rozporu s § 6 odst. 1 písm. c) zákona o VŠ. Tvorba studijních programů patří do samosprávné působnosti vysoké školy. Jelikož profil studijního programu je součástí studijního programu, nemůže být stanovován ministerstvem opatřením ve Věstníku ministerstva. komise

51. JČU

–

Centrální stanovování profilů jednotlivých studijních programů je třeba odmítnout zásadně. Je nutné zdůraznit, že výsledky projektu IPN Q-ram nejsou řádně vyzkoušeny, nejsou funkční a dostatečně široce akceptované akademickou obcí. Navíc lze mít obavy, že jde o tendenci, která by vytvářela takřka „osnovy“ jednotlivých programů, což by dále potlačovalo vysokoškolský charakter výuky, blokovalo rozvoj programů v souvislosti s rozvojem vědy a potlačilo úlohu vědeckých a pedagogických autorit. Pouze by napomohlo těm pracovištím, jež mají problém vlastní program vytvořit. Centrální stanovení profilů nelze nadřadit dalším činnostem v rámci procesu tvorby a uskutečňování studijního programu a zabezpečování kvality. Bylo by přinejmenším užitečné, aby zákon Studijní legislativa a agenda studia 13

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



explicitně zmínil situaci „Double degree studia“ uskutečňovaného dvěma či více VŠ - např. jako návazný odst. 5 § 44 - zásadní v různých zemích mohou narážet na různost předpisů studijních řádů i národních připomínka. školských zákonů. Situaci by usnadnilo, kdyby bylo v zákoně explicitně vyjádřeno, že kromě zákonů platných v daných zemí a SZŘ garantujících VŠ jsou studijní plán a předpisy pro nestandardní situace vymezeny dohodou rektorů/děkanů participujících stran a jejich přílohami. Univerzita Karlova § 44a: vymezení v odstavci 1 je pochybné, v Praze oblast není „úsekem“ vzdělávání, v jehož rámci probíhají vyjmenované procesy, odstavce 2 a 3 nejsou srozumitelné UJAK – K § 44a, odst.3: Počet široce vymezených oborů v ISCED je Petr Kolář Místo „široce vymezeným oborům vzdělání, pouze 10. Výsledky IPn Q-Ram ukázaly, že uvedeným v mezinárodní klasifikaci“ má být existuje expertní shoda na počtu 39 „úzce vymezeným oborům vzdělávání definovaných a podrobně popsaných oblastí uvedeným v mezinárodní klasifikaci“, anebo vzdělávání. Nepřiměřeně nízký počet pouze „oborům vzdělání, uvedeným oblastí vzdělávání bude pro akreditaci oblastí vzdělávání zvýhodňovat pouze v mezinárodní klasifikaci“. největší instituce, které již v současnosti ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA uskutečňují velký počet studijních oborů spadajících do dané oblasti. Pokud na půdě pracovní skupiny došlo ke shodě na nižším počtu oblastí vzdělávání, než je 39 podle QRam, pak se navrhuje 29 úzce vymezených oborů dle ISCED, anebo pouze obecný odkaz na obory ISCED. JČU – § 44a, odst. 3: věta vůbec nedává smysl Libor Grubhoffer ČVUT – Na str. 26, § 44a, odst. 3) má být zřejmě na Na místo jenom „Věstníku“, pokud se ale Václav Havlíček nemíní např. příslušné oborové věstníky konci věty uvedeno „Věstníku ministerstva“. jiných ministerstev (vhodnější by bylo Libor Grubhoffer

52.

53.

54. 55.

14

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort

Zdůvodnění připomínky upřesnění).

§ 45, odst. 4 odstraňuje slovo „umění“ před Václav Vinš akademickým titulem „Bc.A.“ 57. Univerzita Karlova § 47b odst. 2: měla by být umožněna i lhůta v Praze delší, zejména vyplývá-li z jiného právního předpisu – § 47 odst. (3) – Studium v doktorském studijním 58. VŠCHT Karel Melzoch programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. – § 47b odst. (2) – Pokud daná práce obsahuje 59. VŠCHT Karel Melzoch údaje, které podléhají ochraně jiných právních předpisů, postačuje její zveřejnění do jednoho roku po konání obhajoby. Zásadní připomínka

56. VŠH v Praze 8 –

60. ČVUT

Václav Havlíček

–

61. Masarykova univ. – Mikuláš Bek

62. Univerzita Karlova v Praze – 63. JČU Libor Grubhoffer

Po této úpravě nedává část této věty smysl.

Doplnit větu: …pod vedením školitele, kterého jmenuje děkan.

Prodloužit lhůtu zveřejnění do pěti let. Pro patentování nebo pro průmyslovou realizaci údajů ze závěrečné práce a také z hlediska možné vzájemné návaznosti některých závěrečných prací je jeden rok naprosto nedostačující a neodpovídá ani běžné firemní praxi. Na str. 28, § 47b by bylo vhodné precizovat Tam nemusí lhůta 1 roku být třeba nové ustanovení o „odkladu zveřejnění o 1 rok“ dostatečná. u prací podléhajících např. zákonu o utajovaných skutečností. „Zásadní připomínka“ § 47b odst. (2) obsahuje návrh ustanovení, které Stanovení paušální doby na odložení práce umožňuje odložení zveřejnění závěrečné práce o může způsobit problémy tam, kde ochrana 1 rok. Praxe na MU má delší trvání. Stanovení možnosti odložit v současné době umožňuje odložit povinnost zveřejnění celé práce (a ne pouze té její zveřejnit pouze tu samotnou část práce, která části, která podléhá ochraně duševního podléhá ochraně duševního vlastnictví a to o vlastnictví) nad rámec požadované ochrany. dobu, která vyplývá z příslušné ochrany, tj. v případě potřeby i na dobu delší než jeden rok. § 49 odst. 1: takto obecně může být diskriminační § 50 Přijímací řízení: navrhujeme v odstavci 4 místo „způsob náhradního doručení stanoví vnitřní předpis“ uvést formulaci v tomto znění: „náhradní doručení písemnosti bude 15

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort


realizováno prostřednictvím příslušných opatření správního řádu“. Případně je možné uvažovat o v zákoně definovaném způsobu náhradního doručení.

64. ČVUT

–

Na str. 30, § 50, odst.4) je celý zrušený, a Václav Havlíček chápeme tedy, že na proces rozhodování v přijímacím řízení se začnou uplatňovat v plném rozsahu pravidla správního řízení. V § 50 byl vypuštěn odstavec 4, který stanovil, 65. Univerzita že „na rozhodování o přijetí ke studiu se Pardubice nevztahují obecné předpisy o správním řízení“. Přitom ostatní ustanovení jak má rozhodnutí vypadat, požádání o přezkoumání, apod. zůstává nezměněno. Stejné ustanovení jaké bylo v § 50, o vyjmutí rozhodování o právech a povinnostech studentů z obecných ustanovení správního řízení v § 68 odst. 1 zůstalo. Univerzita Karlova § 50 odst. 4: jde o velmi laciné „řešení“ 66. v Praze stupňující se zátěže vysokých škol v této věci JČU – § 54, odst. 2 - přerušení studia - těhotenství, 67. Libor Grubhoffer mateřství, rodičovství by bylo vhodné upřesnit vzhledem k pohlaví studenta - zásadní připomínka


Je zdůvodněno, proč k této úpravě došlo? Mělo by to být formulováno jednoznačně.

Jsou-li míněna obě pohlaví - žena stejně jako muž, je zapotřebí uvést: „Student, nezávisle na tom zda muž či žena, má právo …. Je-li míněn jen Student žena - studentka, pak jasněji tuto skutečnost deklarovat. Pokud není rozlišeno, stejné situace může studijní agenda různých VŠ řešit různě a další konsekvence jsou nasnadě. Nový § 54a – studium v době, po kterou by Nejasné ustanovení, bylo by vhodné jinak trvala mateřská dovolená přeformulovat tak, aby bylo jasné, od kdy nastává doba 28 týdnů, o kterou se splnění podmínek studia prodlužuje. 16

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort


70. ČVUT

Václav Havlíček

–


72. Univerzita Karlova

v Praze 73. Masarykova univ. – Mikuláš Bek

74. ČVUT

–


Nový § 54a - studium v době, po kterou by Ustanovení používá pojem student i jinak trvala mateřská dovolená. studentka, tedy muž i žena. Nechť zákonodárce uvede, které případy čerpání mateřské dovolené mužem má na mysli. (Muž nemůže čerpat mateřskou dovolenou. Pokud např. matka zemře, tak muž nastupuje vždy na rodičovskou dovolenou.) Na str. 33, § 58, odst.6) – bylo by přesnější Někdy bývá uchazeči o studium vymezit „termín pro podávání přihlášek“ jako kritizováno, že stanovení poplatků není „konečný termín pro podávání….“„Zásadní před prvním termínem pro podání přihlášek ke studiu, ale až v průběhu (což se stává, připomínka“ neboť „základ“ je na MŠMT stanoven koncem ledna a např. na ČVUT se výše poplatků odvozuje od základu…“). Museli bychom vypočítávat poplatky ne na příští, ale přespříští rok. § 58 odst. 6: zveřejňování na úřední desce stanovit jako (osobní) povinnost rektora je absurdní § 68 odst. 3 písm. c): navrhovaná změna je matoucí § 68 odst. 3 – beze změny zůstává způsob Hospodárnost, náklady poštovného, doručování rozhodnutí vysokou školou personální náklady. Tato úprava by studentovi, tj. všechna rozhodnutí uvedená pod sjednotila doručování uvedené v § 68 odst. písm. a) až i). Např. písmeno e) zahrnuje 3 s ustanovením §49, odst. 5 a usnadnila doručování rozhodnutí o přiznání stipendia, což způsob doručování tam, kde je to účelné, MU rozporuje opakovaně a dlouhodobě. v souladu se způsobem využívání Navrhuje se, aby novela reagovala na tuto autentizovaných elektronických prostředků nehospodárnost umožněním elektronického komunikace mezi vysokou školou a zasílání skrze autentizovaný informační systém, studentem s výrazně menšími riziky minimálně u toho pozitivního rozhodnutí, kde se zneužití. nedá předpokládat podání opravného prostředku studentem. Navrhuje se, v § 68, odst. (3) slovo "písemně" souslovím "písemně nebo elektronickou formou". Zásadní připomínka Na str. 36, § 68, odst.3 – je potěšující, že i na Doporučujeme výrazně oddělit text týkající 17

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort


Václav Havlíček

poslední typ rozhodnutí bude moci VŠ určit způsob náhradního doručení. ZO VOS rektorátu K § 70 zákona 75. UP v Olomouci Znění: „(1) Akademickými pracovníky jsou zaměstnanci vysoké školy, kteří vykonávají jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. ….“ (2) Akademickými pracovníky jsou profesoři, mimořádní profesoři, docenti, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci podílející se na pedagogické činnosti. (3) Na vysoké škole plní funkci učitelů akademičtí pracovníci. (4) Kvalitu a rozvoj studijního programu …… může garantovat podle § 79 odst. 1 písm. c) … (5) Akademický pracovník je povinen danou vysokou školu bezodkladně informovat o každém svém dalším pracovněprávním vztahu …. Obdobnou informační povinnost má i uchazeč o zaměstnání, který s vysokou školou sjednává pracovněprávní vztah akademického pracovníka. (6) Na výuce se mohou podílet i další odborníci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. (7) Vnitřní předpis vysoké školy stanoví postavení hostujících profesorů a emeritních

Zdůvodnění připomínky se tohoto ustanovení (…“písmeno a) až i)“) od vlastního výčtu typů rozhodnutí. Odůvodnění změn: ad (1): Termín „zaměstnanci“ označuje jak osoby na základě pracovního poměru, tak osoby na základě dohod. Za akademické pracovníky nelze považovat zaměstnance na základě dohod – viz odůvodnění změny v bodě 1. ad (2): Za akademické pracovníky nelze považovat profesory, mimořádné profesory či docenty, neboť z uvedeného nevyplývá, zda se jedná o pracovní pozici (druh práce sjednaný v pracovní smlouvě) nebo vědecko-pedagogický titul. Je nutné zde proto zdůraznit, že rozhodující musí být druh práce sjednaný v pracovní smlouvě (obdobně je uvedeno v novelizovaném § 77 odst. 4 zákona). Kromě toho se akademičtí pracovníci po získání titulu docent nebo profesor (zejm. získají-li titul na jiné vysoké škole) dožadují zařazení na pracovní místo docenta, přestože mají v pracovní smlouvě sjednán druh práce odborného asistenta, obdobně u profesorů a změny z docenta. V mnoha případech takové místo vysoká škola nemá, se jmenováním zaměstnance docentem či profesorem nepočítala. A to ani nezmiňuji zcela nesmyslné požadavky na zařazení na místo docenta – profesora v jiném oboru, než v jakém zaměstnanec na fakultě pracuje jako odborný asistent či docent (v dnešní době není zcela 18

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort


profesorů.“

neobvyklé).

Navrhované znění: „(1) Akademickými pracovníky jsou zaměstnanci v pracovním poměru k vysoké škole, kteří vykonávají …..“

V návrhu změny byl zrušen „lektor“, neboť na vysokých školách jsou v těchto pozicích odborníci z praxe nebo vyučující cizí jazyky, kteří pouze přednášejí, resp. vyučují cizí jazyk, ale nevykonávají žádnou vědeckou, výzkumnou, … a tvůrčí činnost a nevykonávají činnosti odpovídající požadavkům stanoveným pro výkon pedagogické činnosti, a proto nesplňují podmínku stanovenou v odst. 1 § 70 zákona. Mimo to nelze najít rozdíl mezi asistentem a lektorem, a proto je lektor jako akademický pracovník zcela nadbytečným pojmem. Další k pracovní pozici „lektor“ – viz ad (6).

(2) Na vysoké škole plní funkci učitelů akademičtí pracovníci, a to podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě: profesor, mimořádný profesor, docent, odborný asistent, asistent a vědecký, výzkumný a vývojový pracovník s přímou účastí na pedagogické činnosti. Přímou účastí na pedagogické činnosti se rozumí provádění výchovně vzdělávací činnosti v přednáškách, seminářích, cvičeních a laboratorních cvičeních, resp. vedení studentů doktorských studií. (3) Mimořádným profesorem může být pouze osoba, která dosáhla v zahraničí srovnatelného postavení s docentem nebo profesorem nebo která ve své dosavadní odborné praxi, zahrnující výukovou i výzkumnou nebo jinou tvůrčí činnost, prokázala potřebné schopnosti. Podrobnosti stanoví vnitřní předpis vysoké školy.

ad (3) Chybí definice „mimořádný profesor“, kterou lze sice vyčíst z novelizovaného § 77 odst. 1 zákona, ale měla by být uvedena zde, nikoli až v podmínkách výběrového řízení. Vnitřní předpis vysoké školy by měl stanovit podrobnosti, např. podmínky posuzování schopností, praxe apod. či dobu, na kterou může být sjednán pracovní poměr s mimořádným profesorem.

(4) Kvalitu a rozvoj studijního programu … ad (4) Chybný odkaz na odst. 1 písm. c) § může garantovat podle § 79 odst. 2 písm. c) …. 79, novelou zákona odst. 1 změněn na odst. (5) Akademický pracovník je povinen svého 2, v odst. 1 neexistují žádné odstavce a zaměstnavatele bezodkladně informovat …. písmena – správně odst. 2. Obdobnou informační povinnost má i uchazeč o zaměstnání, který s vysokou školou sjednává ad (5) Věta první: Chybná a zpochybnitelná pracovní poměr na pracovní místo (zmatečná) terminologie „… je povinen 19

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort

Podstata připomínky akademického pracovníka. (6) Na výuce se mohou podílet jako lektoři i další odborníci, a to jak na základě pracovních poměrů, tak i na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tito pracovníci nejsou akademickými pracovníky veřejné vysoké školy a nemohou zkoušet a vést studenty v bakalářském, magisterském a doktorském studiu. (7) V případě, že dojde ke jmenování rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana, tajemníka, ředitele vysokoškolského ústavu nebo ředitele vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku, který nemá s vysokou školou uzavřen pracovní poměr, se jmenováním zakládá pracovní poměr.

Zdůvodnění připomínky danou vysokou školu ….“, je nutné se řídit obecným zákonem, tj. zákoníkem práce, a proto musí být správně a nezpochybnitelně uvedeno „….je povinen svého zaměstnavatele …“, jestliže v odst. 1 se uvádí „Akademickými pracovníky jsou zaměstnanci …“ (kdo je zaměstnancem a kdo zaměstnavatelem se řídí zákoníkem práce). Věta druhá: Změna u uchazeče o zaměstnání, který s vysokou školou sjednává pracovněprávní vztah akademického pracovníka, upravena v souladu s návrhem změny odst. 1 § 70 zákona ve smyslu, že akademickým pracovníkem nemůže být zaměstnanec na základě dohody, ale pouze na základě pracovního poměru. Pojem „pracovněprávní vztah“ = jak pracovní poměr, tak dohoda. U krátkodobé dohody o provedení práce, např. na jednu přednášku v délce 2 či 4 hodin, je proti smyslu a účelu zákona.

Poznámka: Uvedené v odst. 7 lze buď uvést souhrnně pro všechny uvedené vedoucí zaměstnance zde, nebo lze uvést souhrnně v úvodních ustanoveních zákona (§ 5 až § 7), anebo lze uvést u každého vedoucího zaměstnance zvlášť (např. v § 10 rektor a ad (6) Navrhovaná změna nezbytně nutně prorektoři, v § 16 kvestor atd.). vymezuje, že „odborník podílející se na (8) Vnitřní předpis vysoké školy stanovení výuce na základě dohod …“nemůže být považován za akademického pracovníka, emeritních profesorů. což bylo na vysokých školách mylně vykládáno tak, že i zaměstnanec, který se na základě dohody podílí na výuce, je akademickým pracovníkem. K nesprávným výkladům docházelo i přesto, že „podíl na výuce“ nesplňuje podmínky stanovené v odst. 1 § 70 zákona (akademický 20

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort


Zdůvodnění připomínky pracovník vykonává jak pedagogickou, tak výzkumnou činnost, tzn. vykonává obě činnosti). Zákon ve znění novely tak opět stanovuje v původním znění (novela neobsahuje změnu), že tento pracovník se může podílet na výuce, aniž by definoval zcela pregnantně a nezpochybnitelně, že jej nelze považovat za akademického pracovníka, neboť nevykonává činnost vědeckou, výzkumnou či jinou tvůrčí činnost. Kromě toho navrhované znění zařazuje nově (v jiném pracovněprávním významu) termín pro pojmenování pracovní pozice – „lektor“ a dále umožňuje, aby podíl na výuce byl uskutečňován nejen na základě dohod, ale také v pracovních poměrech. Typickým lektorem v pracovním poměru, ale nikoli akademickým pracovníkem, je vyučující cizího jazyka, který vyučuje akademické pracovníky, příp. jiné zaměstnance či studenty, ale pouze z důvodu porozumění textu či možnosti vyučovat v cizím jazyce atp., ale nemá ve svých povinnostech výzkumnou, vývojovou činnost a komplexní pedagogickou činnost. Obdobně platí pro přednášky odborníků z praxe, příp. pro přednášející (jednorázové přednášky) – nemají ve svých povinnostech výzkumnou činnost, ani komplexní pedagogickou činnost. Věta druhá: „Tito pracovníci nejsou akademickými pracovníky vysoké školy …“ je nutné uvést, aby nedocházelo 21

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort


Zdůvodnění připomínky k zaměňování akademického pracovníka s lektorem – viz předchozí odstavec. ad (7) Doplněn nový odstavec 7 ve smyslu ustanovení § 33 odst. 3 zákoníku práce, který stanoví: „Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem …“. Zákon o vysokých školách uvádí, kým je vedoucí zaměstnanec jmenován, ale neuvádí, že jmenováním se zakládá pracovní poměr (viz požadavek zákoníku práce „se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem). ad (8) Změna z odst. 7 na odst. 8. Vypuštěna slova „hostujících profesorů“, není definováno, kdo je míněn tímto pojmem. Podle mého názoru je nahrazeno novým pojmem „mimořádní profesoři“.

76. VŠH v Praze 8 – Václav Vinš

§ 70, odst. 2 nově definuje jako akademického pracovníka mimořádného profesora. Bylo by žádoucí věnovat tomuto novému typu akademického pracovníka samostatné ustanovení, jako pro habilitační a jmenovací řízení. Zásadní připomínka

Navrhovaný nový paragraf by obsahoval jasné vymezení, kdo, resp. za jakých podmínek může mimořádného profesora ustanovit, resp. obsadit na pozici docenta či profesora, tj. zda mimořádné profesory mohou jmenovat vysoké školy univerzitní i neuniverzitní, veřejné, státní či soukromé, bez vazby na akreditaci habilitačního, resp. jmenovacího řízení a bez podmínky získat institucionální akreditaci. Podmínku institucionální akreditace ale požaduje pro tato jmenování tzv. „Katalog navrhovaných změn“ (dále jen „Katalog“) v bodě 2.1 na str. 6? 22

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



Jedná se o jednoznačnost „výkladu“ zákona a stanovení příslušných standardů podle profilace SP bakalářského a magisterského typu. Navrhovaný samostatný § by zahrnoval také část § 77, odst. 1, která se týká mimořádného profesora. JČU – § 70, odst. 2 Akademičtí pracovníci: jmenovitě Dle zákoníku práce v aktuálním znění a 77. Libor Grubhoffer uvést „rektor, děkan, prorektor, proděkan“ – současného návrhu novely VŠ zákona by vyplývalo, že tito akademičtí funkcionáři zásadní připomínka nejsou v pozici akademických pracovníků, proto je vhodné takto explicitně uvést v definici. Univerzita Karlova § 70 odst. 4: možnost garance studijních 78. v Praze programů všech typů mimořádným profesorem není akceptovatelná, dále viz připomínka k § 77 79. VŠH v Praze 8 – § 70, odst. 4 prodlužuje garantování SP (v Při absenci habilitačního řízení pro vysoké Václav Vinš současné době de facto přímo jednotlivých školy bez doktorského studia, je tak oborů!!) jednotlivcem, nikoliv kvalitou zdůrazněna jejich závislost na univerzitách pracoviště, které navíc podstupuje proces a setrvávání současného systému akreditace. „získávání“ habilitovaných pracovníků z univerzit, namísto garance v úrovni Zásadní připomínka pracoviště, které výuku zajišťuje, a je pro tuto činnost i akreditováno, včetně celkového personálního zabezpečení, jehož součástí je i požadovaný garant. Přitom Katalog (bod 1.2, str. 3) obsahuje pro oblasti vzdělávání vazbu ne na jednotlivce, ale na výkony osob? Při předpokladu, že SP může garantovat i mimořádný profesor, je setrvávání na garanci jednotlivých SP diskutabilní. Navíc se má při akreditacích posuzovat činnost a ne nositelé „titulů“. Podmínka habilitace u docentů je sice již de facto vyžadována u garantování 23

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



v současnosti, ale de iure současné znění zákona docenty nerozlišuje na habilitované a jmenované. Navíc jmenovacímu řízení profesorů před platností zákona č. 172/1990 Sb., nepředcházela habilitace, ale opět jmenování docentem. Tato skutečnost opět dokládá diskutabilní opodstatnění vazby garance na jednotlivce, zvláště při existenci registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů. Zmíněný §70, odst. 4 zachovává současnou – K § 70, odst. 4: 80. UJAK pevnou vazbu Petr Kolář Zrušit uvedený odstavec (a příslušnou část mezi podmínkami akreditací a mechanicky návazného ustanovení §79, odst. 2, písm. c). chápanými akademickými tituly ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA příslušných akademických pracovníků. Tato vazba však byla v pracovní skupině shodně zamítnuta a bylo přijato jiné řešení (hodnocení výkonu pracoviště). V případě zachování uvedeného §70, odst. 4 hrozí petrifikace současného stavu, který má být novelou zákona změněn. Univerzita Karlova § 70 odst. 5: navrhovaná úprava není přípustná 81. v Praze – § 70, mezi odst. 5 a 6 doporučujeme doplnit Dosavadní neblahou praxí je, že AP, člen 82. JČU Libor Grubhoffer nový odstavec o „konfliktu zájmů“ senátu, VR, první VŠ, souběžně začne akademických pracovníků ve vztahu ke působit nebo přejde na druhou VŠ (popř. ji garancím, předkládání a koncipování stejných či spoluzaloží) a přináší na ni (někdy i jako obdobných studijních programů, oborů, „věno“ za akademickou funkci) „know podkladů pro oblasti vzdělávání na různých VŠ how“ v podobě studijních plánů, sítě souběžně nebo v krátké (ca 2-3 roky) časové spolupracujících kolegů akreditovaných na první VŠ. Jakkoli obecná deklarace o následnosti. konfliktu zájmů zákonem, by usnadnila vysokým školám řešení případných oprávněných sporů ohledně situací „tunelování“ a navázat na odst. zákona 24

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort


A/N/Č

vlastní statut a pracovní řád.

83. AVU

–

84. VŠCHT

–

Jiří T. Kotalík

Karel Melzoch

§ 70/1,2 Podle mého názoru jdou výklady obou odstavců proti sobě-není jasné zejména u vědeckých pracovníků, zda statut akademického pracovníka mají všichni (dle odst.1), nebo jen ti, co učí (dle odst. 2) § 70 odst.(1) a (3) (Katalog - kapitoly 2.1.1 a 2.1.2) Zrušit v následujícím textu slovo „mimořádného“ ve spojení „pracovní místo mimořádného profesora“. Zásadní připomínka

85. Asociace

pracovníků univerzitní administrativy

nejednoznačnost sjednocení

výkladu

-

žádoucí

Jde o výběrové řízení na místo profesora, které může být obsazeno „mimořádným profesorem“. Nelze předem předjímat, že se na toto pracovní místo nepřihlásí žádný profesor a vypisovat tak pouze pracovní místo mimořádného profesora. Pracovní místa „mimořádných profesorů“ neexistují. Správnější formulace je „Obsazení pracovních míst profesorů mimořádnými profesory“

I. Definice akademického pracovníka

(1) Právní úprava: ustanovení § 70 ZVŠ. V odstavci 1 obsahuje vymezení AP z hlediska obsahu činnosti (učí & bádá) a v odstavci 2 vymezení AP označením pracovních míst. Dle odstavce 3 plní na VŠ funkci učitelů AP. Dle odst. 5 se na výuce mohou podílet i další odborníci na základě DPP či DPČ. (2) Problémové okruhy: a. jaký je vztah vymezení AP podle odstavce 1 a 2 § 70 ZVŠ? b. je AP i zaměstnanec pracující na základě DPP či DPČ? Má VŠ volbu, zda sjedná se učitelem PS smlouvu na AP či nikoliv? c. mohou se jiní odborníci na výuce podílet na základě PS, nejen DPP 25

Vypořádání

Č.

Resort



a DPČ? Je v tomto ohledu rozdíl mezi učiteli bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů a učiteli programů CŽV? d. postavení hostujících profesorů. (3) Poznámka: se statusem AP se pojí i další otázky, jak pracovněprávní (např. tvůrčí volno, dovolená, PP DU), tak jiné (např. akademická práva a svobody).

86. Asociace


Ia. Vztah vymezení AP podle odstavce 1 a 2 § 70 ZVŠ (1) Akademickými pracovníky jsou podle § 70 ZVŠ zaměstnanci vysoké školy, kteří (kumulativně): a. vykonávají dle § 70 odst. 1 ZVŠ jak pedagogickou, tak tvůrčí činnost (zejména vědeckou, výzkumnou, inovační či uměleckou), b. pracují buď jako profesoři, docenti, odborní asistenti, asistenti, lektoři nebo jako vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci podílející se na pedagogické činnosti (§ 70 odst. 2 ZVŠ). (2) Na první pohled není zřejmé, jak odst. 2 § 70 ZVŠ vyložit, zda jako taxativní výčet osob: a. které jsou akademickými pracovníky bez ohledu na vykonávané činnosti (např. profesoři jsou akademickými pracovníky vždy, i když pouze bádají, ale neučí). Takový výklad by však byl v rozporu se obecnou 26

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



definicí akademického pracovníka v § 70 odst. 1 zákona o vysokých školách, což je zjevně nesmysl – právě od zaměstnanců uvedených v § 70 odst. 2 se očekává, že se budou věnovat oběma z výše uvedených činností, b. které jsou akademickými pracovníky, vykonávají-li jak pedagogickou, tak tvůrčí činnost. Takto pojatý výčet by však byl ovšem nadbytečný, když pokud by jej nebylo, nedošlo by k žádné změně; je však třeba upozornit, že později přijatý § 70/4 ZVŠ přidal tomuto názoru na váze (arg. který je AP … dle odst. 1 a 2), c. nebo konečně jako výčet pracovních míst, u nichž je ze zákona obsahem sjednaného druhu práce jak činnost pedagogická, tak činnost tvůrčí, s tím, že pojem „vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci podílející se na pedagogické činnosti“ zahrnuje jako sběrný pojem veškeré jiné myslitelné akademické pracovníky. (3) Závěr de lege lata: ač je úprava nekvalitní, máme za to, že u míst vymezených v odstavci 2 § 70 ZVŠ je ex lege náplní práce zaměstnance činnost pedagogická a současně tvůrčí (přičemž naplňování obou není nezbytné současně, ale je nutné jej hodnotit v přiměřeném časovém období). Ač se výčet v odstavci 2 § 70 ZVŠ může zdát jako taxativní, kategorie vědeckých, výzkumných a vývojových pracovníků podílejících se na pedagogické činnosti je velmi široká; z praktických důvodů 27

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



(výkazy) je však doporučeno, používat uvedené označení. (4) Doporučení de lege ferenda: a. vypustit či vymezit postavení lektora: není zřejmé, jak se kategorie lektor liší od odborně nižších kategorií AP (zejména asistent). V Německu se lektorem rozumí rodilý vyučující cizího jazyka či literatury, začasto zaměřený pouze na výuku, nikoliv na výzkum (možný rozpor s odstavcem 1 § 70 ZVŠ). b. postavení lektorů by mohlo být vymezeno tak, že jde o zaměstnance VŠ podílející se na výuce, ale nejde o akademické pracovníky. Z hlediska systematiky je otázkou, zda případnou úpravu řadit do části věnované AP.

87. Asociace


Ib. Je AP i zaměstnanec pracující na základě DPP či DPČ?

(1) Praxe VŠ ve většině vychází ze závěru, že AP nejsou zaměstnanci VŠ pracující na DPP či DPČ, což je možné dovodit z: a. § 70 odst. 5 ZVŠ, protože dle tohoto ustanovení se další odborníci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr mohou podílet na výuce a zároveň se podílí právě jen na ní, nikoliv na činnosti tvůrčí. Pokud by měl zaměstnanec setrvale vykonávat jak pedagogickou, tak 28

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort

b.

c.

d.

e.


tvůrčí činnost, bylo by na místě uzavřít s ním jako s akademickým pracovníkem pracovní poměr, § 77 odst. 1 ZVŠ, který stanovuje, že od výběrového řízení na místo AP lze upustit při opakovaném sjednávání PP AP, jde-li o obsazení jím zastávaného místa. Z toho plyne, že místo AP se obsazuje zaměstnancem v PP k VŠ, základním úkolem VŠ (viz § 1 ZVŠ) je uchovávat a rozhojňovat dosažené poznání a umožňovat přístup k vzdělání, což na VŠ vykonávají AP (§ 70/1 a 3 ZVŠ). ZPr v § 74 odst. 1 stanovuje, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v PP, teleologickým argumentem: akademická obec VŠ i fakult, jež tvoří i akademičtí pracovníci, by měla mít jistou stabilitu, kterou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr nezaručují (srov. snadnou možnost skončení vztahu z DPP a DPČ), konečně to podporuje i skutečnost, že dle § 70/4 ZVŠ pouze docent nebo profesor, který je akademickým pracovníkem VŠ, může být garantem studijního programu (§ 79/1/c ZVŠ) – přitom v registru docentů a profesorů se dle § 87/j)/3. a 4. ZVŠ vedou 29

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



údaje o pracovních poměrech, nikoliv o DPP či DPČ. (2) Závěr de lege lata: AP jen takový zaměstnanec, který vykonává jak pedagogickou, tak tvůrčí činnost (zejména vědeckou, výzkumnou, inovační či uměleckou) a je zaměstnán v PP. Obráceně platí, že měl-li by zaměstnanec VŠ současně vykonávat jak pedagogickou, tak tvůrčí činnost, musí s ním být uzavřena PS na místo AP. (3) Doporučení de lege ferenda: Svázat „obousměrně“ postavení AP s PP

88. Asociace


Ic. Může na VŠ učit jen AP?

(1) Z třetího odstavce § 70 ZVŠ by se

mohlo zdát, že funkci učitelů na VŠ mohou plnit pouze AP. Tento závěr je v rozporu s praxí některých VŠ v rámci CŽV, které je zajišťováno z větší části odborníky z praxe, kteří nejsou AP, ale jsou zaměstnáni v PP. Je však nutno upozornit, že učitelé učí studenty, přičemž účastníci CŽV nejsou dle § 60 odst. 3 ZVŠ studenty. (2) Závěr de lege lata: v rámci bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů se mohou jiní odborníci (tedy ne-AP) na výuce podílet jen na základě DPP či DPČ. Výkladem lze však dospět k závěru, že na výuce CŽV se mohou podílet jiní odborníci i na základě PS. (3) Závěr de lege ferenda: navrhuje se, aby zákonodárce uvedené upravil jasněji, ať již tak, že na výuce se v PP mohou podílet jen AP (důraz na § 1 písm. c) ZVŠ a přímý kontakt 30

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



účastníků CŽV s AP), nebo tak, že v rámci CŽV mohou funkci učitelů plnit v pracovním poměru i ne-AP (VŠ jako garant CŽV s důrazem na flexibilitu a propojení s praxí).

89. Asociace


90. Asociace

pracovníků

Id. Postavení hostujících profesorů

(1) Šestý odstavec § 70 ZVŠ přenechává vnitřním předpisům VŠ úpravu postavení hostujících profesorů, aniž by stanovoval, co vše mohou VŠ upravit. (2) Závěr de lege lata: úprava je krajně neurčitá. Není zřejmé ani to, zda se pojem „profesor“ v daném ustanovení vztahuje jen na osoby s hodností profesor či srovnatelným zahraničním postavením, nebo i na osoby bez něj; praxe VŠ je v tomto ohledu nejednotná. Obdobně to platí pro otázku, zda musí jít o zahraničního AP, či nikoliv. VŠ ve vnitřních předpisech zpravidla pouze určují, zda je či není hostující profesor členem akademické obce; mnohé z nich pak odkazují na „prováděcí předpis“, což se nejeví být souladné s příkazem úpravy ve vnitřním předpisu. (3) Závěr de lege ferenda: navrhuje se přesněji vymezit pojem „hostující profesor“ a stanovit okruh otázek, které lze vnitřním předpisem v rámci akademické samosprávy ohledně „hostujících profesorů“ upravit odchylně od zákona (zejména otázky statusu AP, pracovněprávního vztahu, výběrového řízení a maximální délky hostování). III. Pracovní poměry AP na DU 31

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort univerzitní administrativy



(1) Právní úprava: ustanovení § 70 odst. 4 ZVŠ ve třech různých zněních (po novele provedené zákonem č. 436/2004 Sb. tzv. „Lex Zlatuška“, zákonem č. 110/2009 Sb. tzv. Lex Ohlídal“ a konečně zákonem 365/2011 Sb.), § 39 ZPr. Během krátké doby byly pracovní poměry AP na DU upraveny třikrát diametrálně odlišnou úpravou: liberálním Lex Zlatuška, komplikovaným a nekvalitním Lex Ohlídal a konečně totálním vypuštěním zvláštní úpravy (současný stav). (2) Problémové okruhy: a. nejistota ohledně právního režimu „starých“ PP AP i. je i po novele ZPr a ZVŠ zákonem 365/2012 Sb. stále ultraaktivní § 70 odst. 4 ZVŠ ve znění Lex Zlatuška (srov. čl. VI. zákona č. 110/2009 Sb.)? ii. které PP AP DU se i po novele ZPr zákonem 365/2011 Sb. řídí § 70 odst. 4 ve znění Lex Ohlídal (srov. čl. X. zákona 365/2011 Sb.)? b. současná úprava PP DU v kombinaci s úpravou výpovědi ztěžuje, až znemožňuje výměnu AP i jejich motivaci k tvůrčí činnosti a zvyšování kvalifikace. (3) Stav de lege lata: někteří (např. Prokeš) zastávají názor o třech odlišných právních režimech PP DU i po novele provedené zákonem č. 365/2011 Sb. (souběh režimů lex Zlatuška, lex Ohlídal a současné úpravy), jiní (z nepotvrzených zdrojů doc. Gregorová) názor o 32

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



pouhých dvou režimech (lex Ohlídal a současná úprava). Tato situace spolu s nejasností nové úpravy, na kterou jsou též různé názory (Bukovjan x Prokeš, Matyášek) vyvolává právní nejistotu. (4) Návrh de lege ferenda: a. vložit do ZPr zpět úpravu § 39 odst. 3 a 4 ZPr ve znění před novelou zákonem č. 365/2011 Sb (mj. řeší problém dlouhodobých projektů, kterou za současné úpravy vedou k povinnosti sjednávat PP DN s následnou povinností vyplatit odstupné, které ale není v rámci projektů uznatelným nákladem a VŠ jej tak hradí ze svého), b. vrátit do ZVŠ zvláštní úpravu umožňující za stanovených podmínek opakování PP DU AP, která by vyhovovala požadavkům směrnice Rady 1999/70/ES s cílem motivace AP k získání vědeckoči uměleckopedagogických hodností docent a profesor (nabízí se § 70 odst. 4 ZVŠ ve znění lex Zlatuška či jeho modifikace, byl-li by shledán nikoliv eurokonformní), c. sjednotit jednoznačným přechodným ustanovením režim PP DU AP.


V § 70 je v odstavci 4 špatně uvedeno „podle § 79 odst. 1 písm. c)“ a mělo by být „podle § 79 odst. 2 písm. c)“. 33

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort

92. JČU

Libor Grubhoffer

–



Doporučujeme doplnit § 74a Jmenování mimořádným profesorem, který by upřesňoval rámcové vymezení podmínek uvedených v § 77 odst. 1.

Související § 77, odst. 1 končí: „osoba ..., která prokázala potřebné schopnosti.“ § 74a by mohl explicitně tyto osvědčování těchto schopností vymezit pro osoby, které nedosáhly „ … srovnatelného postavení s docentem nebo profesorem v zahraničí“. Pokud tomu tak nebude, realita praxe „osvědčování schopností“ by mohla být podřízena potřebě (vedena potřebou) počtu garantů studia na té které VŠ. Odůvodnění změn: ad (1) Stručné stanovení „náleží mzda“ je častým případem dohadů, v jaké výši má být mzda poskytována, zda v původní výši či může být ve výši jiné. To lze ponechat na rozhodnutí vysoké školy, což by mělo být v zákoně uvedeno. Rozhodně by ovšem neměl být ponechán příplatek za vedení, neboť v době tvůrčího volna zaměstnanec nikoho neřídí.

93. ZO VOS rektorátu K § 76 odst. 2 zákona UP v Olomouci

Znění: „Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníku mzda.“ Navrhované znění: „(1) Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníku mzda v rozsahu stanoveném vnitřním mzdovým předpisem vysoké školy. Je-li součástí mzdy příplatek za vedení nebo je-li tento příplatek obsažen ve mzdě jinou formou, po dobu tvůrčího volna příplatek za vedení nebo částka odpovídající tomuto příplatku nenáleží. (2) Ve výjimečných případech může dojít po dohodě zaměstnavatele a zaměstnance k přerušení čerpání tvůrčího volna. Pokud v době přerušení tvůrčího volna zaměstnanec pracuje, přísluší mu za dobu výkonu práce mzda v původní výši.

ad (2) a (3) Vznikají i případy, kdy zaměstnanec v době čerpání tvůrčího volna krátkodobě pracuje. Pokud tedy vznikne požadavek, aby zaměstnanec pracoval, musí být stanoveny podmínky. Nyní se vyskytují různé případy, kdy na jedné straně vznikne nutná potřeba zaměstnance v práci, ale řeší se, zda to vůbec lze a jaká mzda zaměstnanci přísluší. Konkrétní pravidla by si měla vysoká škola stanovit sama.

(3) Další podmínky může stanovit vysoká škola vnitřním předpisem. 34

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort

94. JČU


§ 76 Tvůrčí volno: navrhujeme vložit odstavec 3 ve znění „Vysoká škola může přiznané tvůrčí volno podmínit požadovaným publikačním, vědeckým nebo tvůrčím výstupem“. Univerzita Karlova § 77: omezení samosprávné kompetence VŠ 95. v Praze stanovit si vnitřní systematiku pracovních pozic není důvodné (ani odůvodněné) Odůvodnění změn: 96. ZO VOS rektorátu K § 77 zákona UP v Olomouci ad (1): Nutná definice, co je „jím zastávané místo“ – rozdílná stanoviska na vysokých Znění: „(1) Místa akademických pracovníků na veřejné školách. vysoké škole se obsazují na základě výběrového řízení. Od výběrového řízení lze upustit při ad (2) Nutně novelizovat o elektronické opakovaném sjednávání pracovního poměru sdělovací prostředky, v současné době s akademickým pracovníkem, jde-li o obsazení většina uchazečů o zaměstnání se informuje jím zastávaného místa. Pracovní místo v těchto sdělovacích prostředcích, nikoli akademického pracovníka – docenta může v novinách (ve vytištěné podobě). zastávat pouze osoba, která byla na základě habilitačního řízení jmenována docentem, ……“ ad (3) Za zcela irelevantní je uvedený důraz na podrobnosti stanovené vnitřním (2) Vypsání výběrového řízení musí být předpisem veřejné vysoké školy týkající se zveřejněno na úřední desce vysoké školy nebo pouze pozic obsazení pracovních její součásti a v hromadném sdělovacím akademických pracovníků - docenta, prostředků s celostátní působností nejméně 30 profesora či mimořádného profesora, tzn. dnů před koncem lhůty pro podání přihlášky. aniž by zákon podrobnosti jakkoliv stanovil – to ponechává na rozhodování (3) Podrobnosti o výběrovém řízení, včetně vysoké školy. Vypsání výběrového řízení základních předpokladů pro obsazení pracovní musí obsahovat vždy minimálně základní pozice akademického pracovníka – docenta, údaje uvedené v návrhu změny odst. 3, a to pracovní pozice akademického pracovníka – jako údaje nutné pro všechny akademické profesora a pracovní pozice akademického pracovníky, nikoli jen pro docenty, pracovní – mimořádného profesora, stanoví profesory a mimořádné profesory. vnitřní předpis veřejné vysoké školy. ad (4) Upravena terminologie – (4) Úspěšné ukončení habilitačního řízení nebo v pracovním právu dle zákoníku práce jsou řízení ke jmenování profesorem samo o sobě nyní uváděna „práva“, nikoliv „nároky“. –

Libor Grubhoffer

35

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



nezakládá žádné pracovněprávní nároky ve vztahu k vysoké škole, na níž se dané řízení konalo, nebo k vysoké škole, vůči které je akademický pracovník v pracovně právním vztahu.“

Druhá úprava mění „vůči které“ na vhodnější „k níž“.

Navrhované znění: (1) Doplnění věty třetí: „Jím zastávané místo se rozumí shodné pracoviště (součást vysoké školy, ústav, katedra aj.) a shodný druh práce podle uzavřené pracovní smlouvy.“ Původně věta třetí se mění na větu čtvrtou beze změny.

Nejdůležitější nezbytně nutnou změnou je zrušení uvedeného „v pracovně právním vztahu“ a nahrazením „v pracovním poměru“. Tzn. ve smyslu výše uvedeného výkladu „pracovněprávní vztah“ = pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, přičemž za akademického pracovníka nelze považovat zaměstnance, který se může „podílet na výuce na základě dohody“ – viz bod 1 a bod 7 tohoto textu.

(2) Doplnění věty druhé: „Hromadným sdělovacím prostředkem se rozumí také elektronické sdělovací prostředky zaměřené na nabídku pracovních míst.“ (3) „Vypsání výběrového řízení obsahuje zejména: a) název a sídlo součásti vysoké školy, na kterém se pracovní místo obsazuje, b) charakteristiku obsazovaného místa, c) kvalifikační požadavky a další podmínky, které musí osoba ucházející se o pracovní místo splňovat, d) náležitosti přihlášky do výběrového řízení, lhůtu pro její podání a způsob jejího podání. Podrobnosti o výběrovém řízení stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy.“ (4) Úspěšné ukončení habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem samo o sobě nezakládá žádná pracovněprávní práva ve vztahu k vysoké škole, na níž se dané řízení konalo, nebo k vysoké škole, k níž je akademický 36

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



A/N/Č

Vypořádání

pracovník v pracovním poměru.

97. Asociace


II. Výběrová řízení

(1) Právní úprava: ustanovení § 77 ZVŠ, § 38 ZPr. Místa AP se na veřejné VŠ obsazují na základě výběrového řízení, od nějž lze upustit při opakovaném sjednávání PP s AP, jde-li o obsazení jím zastávaného místa. VŠ jako zaměstnavatel má však tzv. dispoziční pravomoc, 2 čímž se zpravidla rozumí oprávnění zaměstnavatele vydávat závazné pokyny konkretizující podmínky výkonu práce. (2) Problémové okruhy: a. je zapotřebí výběrového řízení při změně zařazení AP, zejména na základě jeho profesního růstu (např. z místa odborného asistenta na docenta na téže katedře)? b. je možné bez výběrového řízení přesunout AP na jinou katedru/fakultu (za předpokladu, že to umožnuje PS)? c. je s ohledem na pokrok technologií možné splnit povinnost zveřejnění výběrového řízení „v hromadném sdělovacím prostředku s celostátní působností“ prostřednictvím na pracovní příležitosti zaměřeného internetového serveru (např. www.sprace.cz)? d. jaké jsou následky opomenutí výběrového řízení na bez něj sjednaný PP AP? Jsou uvedené následky rozdílné před

2

pojem dispoziční pravomoc je zaužívaný, nicméně teoreticky chybný, protože pravomocí se rozumí oprávnění k výkonu veřejné moci – ta však nemá v soukromoprávním vztahu zaměstnance a zaměstnavatele místo. Správnější by proto bylo hovořit např. o dispozičním právu zaměstnavatele. 37

Č.

Resort



a po novele ZPr provedené zákonem č. 365/2011 Sb.?

98. Asociace


99. Asociace


IIa. Výběrová řízení – profesní růst AP

(1) Stav de lege lata: členové pracovní skupiny zastávají názor, že samotná habilitace či úspěšné a. absolvování řízení ke jmenování profesorem nemění pracovní poměr (i profesora je možné zaměstnat jako odborného asistenta, budou-li s tím obě strany souhlasit), b. že má-li např. odborný asistent po habilitaci přejít na místo docenta, nejde o jím zastávané místo, a je proto nezbytné provést výběrové řízení. Návrh de lege ferenda: je vhodné zachovat v uvedeném ohledu stávající úpravu (důraz na otevřenost VŠ a konkurenci AP). Viz k tomu také následující bod. IIb. Výběrová řízení – dispoziční právo VŠ jako zaměstnavatele

(1) Stav de lege lata: názor členů pracovní skupiny ani širší odborné veřejnosti na výklad současné úpravy není jednotný, jednotlivé VŠ postupují značně rozdílně. Je to dáno tím, že nepanuje shoda ohledně výkladu pojmu stávajícím AP „zastávaného místa“, např.: a. M. Prokeš zastává volnější výklad, který již za současné úpravy aprobuje přesun stávajícího 38

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



zaměstnance např. (docenta organické chemie) v rámci dispozičního oprávnění VŠ jako zaměstnavatele (např. z katedry na jinou katedru), případně se souhlasem příslušných osob i na jinou součást VŠ, b. ostatní členové skupiny setrvávají na stanovisku, že již nejde o totéž pracovní místo (pracovní místo chápou jako místo výkonu práce+druh vykonávané práce), a je proto třeba provést výběrové řízení. (2) Smyslem výběrových řízení je přispívat k zajištění kvality vysokoškolského vzdělání prostřednictvím otevřeného přístupu k místům AP a opakovaného porovnání kvality stávajících AP s potenciální konkurencí, proto je na místě zachovat jako pravidlo, že se místa AP obsazují zásadně na základě výběrového řízení, jinak hrozí „zabetonování“ složení sboru AP a nedostatek jejich motivace k dalšímu rozvoji. Na druhou stranu toto pravidlo nemůže být zcela bezvýjimečné: v bezvýjimečném pojetí působí povinné konání výběrových řízení na AP demotivačně pro nedostatek elementární soc. jistoty, způsobuje finančně i časové potíže VŠ a omezuje dispoziční oprávnění VŠ jako zaměstnavatele. (3) Návrh de lege ferenda: Stávající úprava vyvolává interpretační obtíže – jeví se jako vhodné její znění upřesnit, nikoliv opustit její koncepci. Problematickým se jeví nalezení přesnějšího kritéria pro určení, kdy lze od výběrového řízení upustit; v úvahu přicházející 39

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



druh vykonávané práce či vymezení pozice v oznámení výběrového řízení by dle názoru členů pracovní skupiny přinesly jiné potíže. Např. je-li dle PS místo výkonu práce např. Brno a druh vykonávané práce docent organické chemie, přesunem na jinou katedru či dokonce fakultu se ani jedno z uvedených nezmění (stěhovat se také může celá fakulta a není smysluplné konat kvůli tomu výběrové řízení na všechny AP), vymezení v oznámení konání výběrového řízení zpravidla bývá příliš specifické (včetně uvedení fakulty a katedry) a tím svazující z hlediska dispozičního oprávnění VŠ jako zaměstnavatele, atd . (4) Jako pravidlo se navrhuje zachovat povinnost konat výběrové řízení s tím, že v zákonem stanovených případech je možné od něj výjimečně upustit. Okruh těchto případů se navrhuje vymezit úzce, s důrazem na nezbytnost opakovaného prokazování odbornosti a růstu AP. Od výběrového řízení by mělo být možné upustit toliko v případech, kdy nedochází ke změně zařazení AP do kategorie dle § 70 odst. 2 ZVŠ a AP plněné pracovní úkoly jsou v témže oboru lidského poznání a takřka tytéž. Nebude-li však toto či jiné kritérium shledáno vhodnějším, navrhuje se zachovat stávající úpravu.

100 Asociace


IIc. Výběrová řízení – zveřejnění

(1) Stav de lege lata: zveřejnění v „hromadném sdělovacím prostředku s celostátní působností“ vyvolává interpretační obtíže, neboť není zcela jasné, zda lze uvedený požadavek naplnit např. zveřejněním na internetových 40

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



stránkách školy (kritizováno akreditační komisí), nebo zveřejněním na serveru více či méně specializovaném na inzerci zaměstnání, či zda musí jít o tištěný deník. (2) Dle názoru členů pracovní skupiny je výklad trvající na povinném zveřejnění v tištěném deníku překonán technickým rozvojem, když internetové deníky umožnují lepší dostupnost informace širšímu okruhu veřejnosti a jsou proto nejméně rovnocenné papírovým periodikům; opomenout nelze ani značné náklady na publikaci inzerátu v tištěných denících. Lze však doporučit zveřejnění vypsání výběrového řízení v některém z internetových periodik zaměřených na nabídky práce, nikoliv (jen) na stránkách dané VŠ. (3) Návrh de lege ferenda: připustit výslovně i čistě elektronické deníky a stránky úřadů práce, alt. k tomu zřízené sekci na stránkách MŠMT.

101 Asociace


IId. Výběrová řízení – následky neuskutečnění výběrového řízení

(1) Stav de lege lata: v současné době nejsou výslovně upraveny následky porušení povinnosti konat výběrové řízení nebo porušení podmínek jeho konání, ať již stanovených zákonem nebo vnitřním předpisem VŠ. Ohledně následků se lze setkat s různými názory: a. úspěšné absolvování výběrového řízení je u akademického pracovníka předpokladem stanoveným právním předpisem pro výkon práce. Pokud by jej AP neabsolvoval, byl by naplněn 41

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort


výpovědní důvod podle § 52/f) ZPr a bylo možné "nucené" převedení podle § 41 ZPr. b. jde o právní úkon nedovolený (rozporný s právním předpisem), což má od 1. 1. 2012 za následek absolutní neplatnost (§ 19/c) ZPr), ustanovení § 18/2/V2 ZPr se zřejmě nepoužije, c. porušení povinnosti konat výběrové řízení nemá pracovněprávní následky; tento názor se opírá zejména o to, že jde o povinnost VŠ, jejíž porušení zaměstnanec nezpůsobil. Návrh de lege ferenda: výslovně upravit následky porušení povinnosti konat výběrové řízení na pracovněprávní vztahy. 102 VŠH v Praze 8 – § 77, odst. 1 stanovuje, že podmínkou pro Václav Vinš jmenování mimořádného profesora je jeho dosavadní praxe zahrnující i výukovou činnost, což řada odborníků nemusí splňovat.

103 VŠH v Praze 8 – Václav Vinš

Podmínka předchozí výukové činnosti vyřazuje z možnosti jmenování mimořádného profesora přední odborníky z praxe, kteří se věnovali svému oboru, aniž by měli nějaký úvazek na vysoké škole, tj. v průběhu své praxe prostě neučili. § 77, odst. 1 vymezuje podmínky pro jmenování Mělo by být stanoveno, že součásti mimořádného profesora v úrovni zákona příliš hodnocení (alespoň vnitřního) je posouzení konkrétních podmínek pro jmenování obecně (souvisí s připomínkou č. 5). mimořádného profesora příslušnou školou.

104 VŠH v Praze 8 –

§ 77, odst. 3 určuje, že výběrové řízení na obsazení pracovní pozice mimořádného profesora stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy.

105 JČU

§ 77, odst. 3: mluví se o výběrovém řízení na pozici mimořádného profesora, což se zdá poněkud absurdní. Tak jak je pozice

Václav Vinš

Libor Grubhoffer

–

Jen ubezpečení, že totožný postup může volit i soukromá vysoká škola; v § 41 se sice uvádí, že vnitřní předpisy SVŠ stanoví, které orgány vykonávají působnost podle části čtvrté až deváté, ale pro zamezení chybné interpretace.

42

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort

106 ČVUT

Václav Havlíček

–


108 JČU

–

Libor Grubhoffer




mimořádného profesora popsána, je jasně směřována k možnosti ustanovit jako profesora někoho, kdo získal ekvivalentní titul v zahraničí, nebo je to člověk z praxe, který je v nějakém smyslu pro VŠ důležitý. Tedy postup by měl být takový, že napřed víme o člověku, který by tuto pozici mohl zastávat, a pak jej na tuto pozici ustavíme. Tento odstavec naznačuje, že by se mělo postupovat spíše opačně, což je nesmysl. Na str. 41, § 77, odst.1) – doporučujeme Podle katalogu změn by mimořádného věnovat „mimořádným profesorům“ např. profesora měl ustanovovat rektor, výběrová řízení budou pravděpodobně organizována samostatný odstavec. „Zásadní připomínka“ na fakultách atd. § 78, odst. 3 spojuje automaticky institucionální Není zřejmé, zda se automatická akreditace akreditaci s oblastí vzdělávání ve svém celku, tj. oblasti vzdělávání, na základě bez rozlišení alespoň typů SP. institucionální, vztahuje na jednotlivé typy a profilace SP nebo bez dalšího členění, což ale předpokládá Katalog ((bod 1.2, str. 3). §§ 78 - 82: z textu není zřejmé, v jakém vztahu jsou tři navrhované typy akreditací - studijního programu, oblasti vzdělávání a institucionální. Například: Může mít VŠ akreditovaný studijní program, aniž by měla institucionální akreditaci? Zřejmě ne, institucionální akreditace by měla být podmínkou nutnou, ale v textu to nikde není. Pokud to tak je, co se stane, pokud VŠ nezíská institucionální akreditaci? Bude zrušena? § 79, odst. 1 uvádí vazbu akreditace SP pouze Když je uveden odkaz na typ VŠ, mělo by na typ vysoké školy. být doplněno i o odkaz na typ SP a jeho profilace. § 79, odst. 5 uvádí, že Národní akreditační Přihlížení ke koncepci výzkumné a další agentura (dále jen „NAA“) přihlíží ke koncepci činnosti by mělo být doplněno podle typu výzkumné činnosti bez respektování typu školy vysoké školy a typu a profilace příslušných 43

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort

Podstata připomínky a SP. V závěru tohoto odstavce je uvedeno přihlížení NAA k hodnocení „uznávanou“ hodnotící agenturou, a to bez stanovení rámce „uznávání“. Zásadní připomínka

§ 79, odst. 6 zmocňuje MŠMT ke stanovení vyhlášky o podrobnějším obsahu žádosti o akreditaci SP. Tato zmocňovací ustanovení se týkají i dalších 2 vyhlášek (§§ 81 a, 81 b) a řady opatření v úrovni Věstníku MŠMT (§ 87), přičemž jejich obsahové vymezení má být v procesu připomínkování přílohou k návrhu paragrafovaného znění. Zásadní připomínka. JČU – § 79, odst. 4: formulace "případně hodnocení Libor Grubhoffer některou z uznávaných hodnotících agentur, které vysoká škola podstoupila na vlastní náklady" je nebezpečné - co to je "uznávaná agentura"? Akreditační § 79 odst. 4, § 81a odst. 5, § 81b odst. 5 komise Termín „uznávaná hodnotící agentura“ lze vykládat jakýmkoli způsobem. V zákoně by takovéto vágní formulace být neměly Akreditační § 79 odst. 6, § 81a odst. 7, § 81b odst. 7 komise Stanovení podrobnějšího obsahu žádosti o akreditaci musí být po předchozím stanovisku NAA. Je vyloučené, aby MŠMT stanovilo požadavky na obsah žádosti, které by nebyly ve shodě s požadavky NAA. V § 81 v odstavci 3 je špatně uvedeno „podle Univerzita odstavců 1 až 3;“ a mělo by být „podle odstavců 1 Pardubice až 2;“. Akreditační § 81 odst. 3 komise Lhůta 60 dnů je nesystémová, jestliže lhůta podle § 79 je 120 dnů. Z hlediska posuzovací


112

113

114

115 116

Zdůvodnění připomínky SP. Pro stanovení zda je nebo není hodnotící agentura uznávaná, nejsou stanovena žádná měřítka. Součásti novely zákona by měly být (alespoň rámcové) texty dalších norem, ke kterým je MŠMT touto novelou zmocněno. Navíc právě zmíněné vyhlášky a opatření MŠMT jsou pro proces akreditací klíčové!!

44

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



praxe přitom není rozdíl mezi posuzováním žádosti, kterou podává vysoká škola samostatně, a žádosti, kterou vysoká škola podává ve spolupráci s jinou právnickou osobou (naopak posuzování žádosti podané ve spolupráci s jinou právnickou osobou může být náročnější, protože se posuzuje připravenost dvou institucí). § 81b odst. 5 – Lhůta 180 dnů je rovněž nesystémová a asymetrická oproti ostatním lhůtám. Podmínky neudělení institucionální – K § 81 a, odst. 6, písm. e) 117 UJAK akreditace nelze vázat na zcela vágní a Petr Kolář a obdobně §81b, odst. 6, písm. e): arbitrárně interpretovatelný pojem Nelze uvádět výraz „významného počtu oblastí „významného počtu“ oblastí či „významné vzdělávání“, resp. „významné části studijních části“ programů. programů“. 118 VŠH v Praze 8 – § 81a, odst. 5 uvádí, že NAA přihlíží ke Václav Vinš koncepci výzkumné činnosti bez respektování typu školy a SP. Tato připomínka se vztahuje i na další §, kde není respektován typ VŠ, typ a profilace SP (např. odstavec 6, písm. c, § 81b, odst. 6, písm. c), 84, odst. 1, písm. a)…). Zásadní připomínka. VŠH v Praze 8 – § 81a, odst. 6 písm. d) stanovuje podmínku 119 Václav Vinš platnosti akreditace SP odpovídající dvojnásobku standardní doby studia; totožně § 81b, odst. 6, písm. d). Písm. e) zavádí pojem „významný počet oblastí vzdělávání“ a „významná část SP“ bez bližší specifikace. Zásadní připomínka. V § 81a NAA institucionální akreditaci odstavec f, který se týká neudělení 120 Univerzita Pardubice institucionální akreditace v případě neudělí... pozastavení nebo odnětí habilitačního 45

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort

121 Akreditační komise


Část devátá – akreditace; § 81a odst. 3 a § 81b odst. 3 Institucionální akreditace nesmí být oddělená od akreditací oblastí či programů. Nelze hodnotit nastavení řídicích a kontrolních procesů, aniž by se zároveň nehodnotilo, v jaké konkrétní podobě probíhá vzdělávací činnost. Konstatování, že při prvním hodnocení musí být spolu s institucí hodnocena aspoň jedna oblast, tento problém neřeší. Hodnocení oblastí vzdělávání je totiž samo o sobě hodnocením, jak vysoká škola má nastaveny řídicí a kontrolní procesy. Samostatná institucionální akreditace nemá smysl. Při akreditaci oblastí vzdělávání musí být hodnocena, jak kvalita studijních programů, jejich zabezpečení a související tvůrčí činnosti, tak také kvalita řídicích procesů.

Zdůvodnění připomínky řízení, či řízení ke jmenování profesorem. To povede k tomu, že když k této události dojde na jedné z fakult, přijde o institucionální akreditaci celá univerzita, respektive nemůže o ní po dobu pěti let požádat. Možná to chápeme špatně, ale vidíme v tom velké ohrožení, protože institucionální akreditace je podmínkou celé řady dalších činností. Možná to vyplývá z toho, že dříve byla institucionální akreditace neomezená a teď je myšlena na deset let. Institucionálně oddělený dvojí typ hodnocení v rámci NAA nedává smysl. Dvě sekce se dvěma uzavřenými seznamy odborníků, které budou pracovat v samostatných skupinách, představují neefektivní a administrativně náročnou strukturu. Uvedený model bude neefektivní a administrativně zatěžující nejen pro NAA, ale i pro vysoké školy.

Nepromyšlenost rozdílů mezi akreditací oblastí a institucionální oblastí ukazují mj. požadavky na obsah žádostí definované v § 81a odst. 3 a § 81b odst. 3. I když tyto náležitosti mají být podrobněji rozvedeny ve zvláštních vyhláškách, 46

A/N/Č

Vypořádání

Č.

122

123

124

125 126

Resort



uvedené požadavky naznačují bezradnost již v samotném vyjmenování toho, co má vysoká škola předložit k posouzení, tj. co bude předmětem hodnocení. Akreditační § 81a odst. 4 písm. a), § 81b odst. 4 písm. b) komise Jestliže žádost o akreditaci musí obsahovat určení typu vysoké školy v souladu se stanoviskem NAA, v praxi to bude znamenat, že NAA musí ještě před podáním žádosti vydat stanovisko k typům vysokých škol. V opačném případě nepůjde uvedené ustanovení naplnit. Jde skutečně o úmysl zákonodárce? Akreditační § 81b odst. 6 písm. e) komise Důvodem pro neudělení akreditace je předchozí omezení, pozastavení nebo odnětí „významného počtu oblastí“ nebo „významné části studijních programů“. Adjektivum „významný“ lze vykládat jakýmkoli způsobem. V zákoně by takovéto vágní formulace být neměly. VŠH v Praze 8 – § 82, odst. 5 rozlišuje, že NAA přihlíží Proč je zde, pouze v tomto ustanovení, Václav Vinš k dlouhodobému záměru veřejné VŠ nebo uveden text „…veřejné vysoké školy nebo soukromé VŠ. Jinde toto rozlišení není. soukromé vysoké školy….“, když v jiných ustanoveních toto spojení není uvedeno; uvádí se buď vysoké školy nebo veřejné VŠ a pojem soukromá VŠ je uvede pouze v části týkající se těchto škol? VŠCHT – § 82 odst. (2)b – Obor habilitace nebo Doplnit větu: …jmenování profesorem Karel Melzoch jmenování Akreditační § 82 odst. 6 písm. b) komise Důvodem pro neudělení akreditace oboru habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem je skutečnost, že vysoká škola nemá udělenou institucionální akreditaci. Znamená to, že habilitace a profesury nebudou možné, dokud (některá) vysoká škola nezíská institucionální akreditaci? Takové omezení je protismyslné a 47

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



nesouvisí s kvalitou (vědních) oborů na vysoké škole, ve kterých mají být uvedená řízení konána. Zmíněné ustanovení zavádí bezprecedentní – K § 83, odst. 7: 127 UJAK pozici neodvolatelného státního úředníka. Petr Kolář Zrušit uvedený odstavec. To nezvyšuje nezávislost NAA, ale pouze ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA zvětšuje prostor pro případnou svévoli v rozhodování a znemožňuje jakékoliv postižení funkcionářů NAA za špatný výkon práce. 128 VŠH v Praze 8 – § 83, odst. 1 uvádí, že prostředky pro správní Deklarovaná nezávislost NAA je tedy Václav Vinš úřad NAA stanoví ministerstvo, takže závislá na přidělených prostředcích nezávislost NAA je diskutabilní. z MŠMT? VŠH v Praze 8 – § 83, odst. 5 stanovuje neslučitelnost funkce Tato podmínka vylučuje přenos 129 Václav Vinš člena rady NAA s členstvím v Akreditační dlouholetých zkušeností z Akreditační komisi, což postrádá logické zdůvodnění. komise. Naprosto nový a komplikovanější systém násobných akreditací vylučuje z řad Zásadní připomínka. osob zodpovědných za rozběh a činnost tohoto nového systému členy komise, která se touto problematikou zabývá od počátku, kdy byl zákonem zaveden systém akreditací. Lze akceptovat, že s členstvím v NAA končí členství v Akreditační komisi, ale člen Akreditační komise není případně podjatý funkcionář nebo člen nějakého orgánu konkrétní školy, který je tímto ustanovením logicky vyloučen ze členství v NAA. VŠH v Praze 8 – § 83, odst. 10 uvádí, že způsob jednání NAA Statut NAA bude dokumentem značné 130 Václav Vinš upraví její statut, který schvaluje vláda, ale důležitosti. Bylo by žádoucí alespoň rámcově v zákonu vymezit, co se rozumí chybí alespoň rámcové vymezení. „způsobem jednání“. Měl by např. obsahovat i ustanovení týkající se činnosti jejího sekretariátu, zveřejňování zápisů, zveřejňování všech (nebo alespoň 48

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort

131 Akreditační


Přechodná ustanovení; § 83 odst. 5

Zdůvodnění připomínky pravomocných) rozhodnutí NAA, včetně odůvodnění a zveřejňování podání účastníků apod. Musí být nějakým způsobem zajištěna transparentnost rozhodování. Zveřejňování je naprosto běžné u orgánů s celostátní působností - např. ÚHOS.

komise


133 Akreditační

Chybí jasná přechodná ustanovení mezi dosavadním a novým systémem akreditací. Konstatování o neslučitelnosti člena Rady NAA se členstvím v Akreditační komisi (§ 83 odst. 5) ukazuje na to, že se nepočítá v přechodném období se žádnou kontinuitou. Po přechodném období, kdy skončí Akreditační komise, je toto ustanovení totiž irelevantní. Radikální diskontinuita z hlediska přístupu k akreditacím a k hodnocení destabilizuje systém zabezpečování kvality na školách a znehodnotí několik let práce, které školy při nastavování procesů kvality ve spolupráci s Akreditační komisí učinily. § 83 odst. 3 Způsob navrhování členů Rady NAA ukazuje na to, že Rada NAA je více pojímána jako zastupitelský orgán (reprezentací VŠ, AV ČR, ministerstva), nikoli jako odborný orgán. Vláda by členy NAA měla jmenovat s ohledem na odbornost, nikoli s ohledem na nominující instituce. Proč např. AV ČR může navrhovat jen jednoho kandidáta? Současný model se jeví z hlediska odbornosti vhodnější (nominující instituce mohou nominovat neomezený počet kandidátů). § 83 odst. 4 49

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort


Jmenování předsedy na 10 let je ve vztahu k funkčnímu období ostatních členů Rady NAA nesystémové. Není zřejmé, na jaké funkční období je jmenován zástupce studentů. Pokud tento přestane být studentem, zřejmě to není důvod, aby přestal být členem Rady NAA. Je otázkou, zda předseda NAA má být zároveň členem Rady, Rada může ze svého středu jmenovat předsedajícího. Akreditační § 83 odst. 11 134 komise Výkon funkce předsedy je rovněž činností ve veřejném zájmu, nebo je zaměstnancem NAA (i s ohledem na skutečnost, že rozhoduje ve správním řízení)? Akreditační § 85 odst. 3 bod a) a b) 135 komise § 85 odst. 3 bod a) a b) jsou formulovány velmi nesrozumitelně a nejednoznačně. Omezení akreditace má spočívat v „pozastavení a zániku…“, zatímco pozastavení akreditace má spočívat v „pozastavení“? Masarykova univ. § 87 přesouvá charakteristiku profilů 136 – Mikuláš Bek bakalářských a magisterských programů na normy nižšího řádu. Navrhuje se, aby samotné základní typy profilů (nikoliv jejich charakteristiky v jednotlivých oblastech vzdělávání) byly vymezeny zákonem, a to v souladu s metodikou ISCED 97 jako dva typy profilů, „teoreticky orientované“ a „profesně orientované“. Zásadní připomínka


komise

V katalogu témat k novele se hovoří o třech typech profilů, tak jemnou klasifikaci považujeme na matoucí a zbytečně komplikovanou z pohledu studentů, zaměstnavatelů i samotných akademických pracovníků. Rozdíl mezi akademickým a výzkumným profilem považujeme za v praxi málo rozlišitelný. Mezinárodní standard ISCED 97 počítá jen se dvěma typy programů a jsme přesvědčeni, že zavádění národních odlišných klasifikací není třeba. Vzhledem k zásadnímu významu rozlišení profilů pro akreditační řízení a budoucí model financování by rozlišení profilů mělo být obsaženo v zákoně a ne v normách nižšího řádu, 50

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort

137 Masarykova univ. – Mikuláš Bek

138 VŠCHT Karel Melzoch

Novela hovoří v § 87 o registru profesorů a docentů. Po odpoutání akreditačního procesu od „titulů“ je registr profesorů a docentů vlastně nedostatečný či zbytečný. Navrhuje se zřízení registru všech akademických pracovníků, který by byl ve velké míře veřejně přístupný. Zásadní připomínka

– § 87 písm k, bod 4 4. údaje o pracovním zařazení zaměstnance na pracovní pozici akademický pracovník – profesor, na pracovní pozici akademický pracovník – docent, na pracovní pozici akademický pracovník – mimořádný profesor anebo na jinou pracovní pozici;

Zdůvodnění připomínky neboť se jedná o zásadní prvek pro tvorbu strategií vysokých škol. Zakotvení v zákoně poskytuje vysokým školám vyšší míru jistoty. Jestliže nebudou akreditační proces a vnitřní procesy zajištění kvality založeny na evidenci nositelů titulů profesorů a docentů, podílejících se na výuce, je koncept registru profesorů a docentů překonán. Proto se navrhuje rozšíření registru na všechny akademické pracovníky, podílející se na výuce. Jen tak může být registr nástrojem personální politiky pro vysoké školy. Zrušit „na pracovní pozici akademický pracovník – mimořádný profesor“, již dříve v textu bude uvedeno, že pozice profesora může být obsazena i „mimořádným profesorem“.

Zásadní připomínka Univerzita Karlova § 87 písm. m) bod 4.: viz připomínka k § 77 139 v Praze § 87 písm. g) 140 Akreditační komise Je zcela nepřijatelné, aby ministerstvo (jako neodborný orgán) vydávalo standardy a NAA (jako odborný orgán) se jimi pasivně řídila. Úloha NAA se tím omezí pouze na úřední porovnání stavu na vysoké škole se standardy stanovenými ministerstvem a na vedení řízení. Je zde vysoké riziko, že standardy pro hodnocení procesů budou vycházet z norem ISO a standardy pro akreditace programů se budou blížit osnovám. Toto není princip hodnocení kvality, ale princip veřejnoprávní kontroly 51

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort

141 AVU

– Jiří T. Kotalík 142 Univerzita Karlova v Praze


144 JČU

–

145 AVU

–

Libor Grubhoffer

Jiří T. Kotalík 146 AVU Jiří T. Kotalík 147 VŠCHT Karel Melzoch



– –

plnění povinností. Zásadně trváme na tom, aby podmínkou pro vydání standardů bylo předchozí souhlasné stanovisko NAA. Ideální by byl postup profesionální přípravy ze strany NAA, projednání s reprezentacemi vysokých škol a schválení MŠMT. § 92 Nemají být tyto reprezentace jasně pojmenovány? (ČKR, RVŠ) § 93a odst. 1: MŠMT obecně nevykonává kontrolu (všech) povinností stanovených zákonem § 105, odst. 2 stanoví, že se na působnost NAA nevztahují obecné předpisy o kontrole, přičemž není znám důvod, proč se nemají vztahovat. Zásadní připomínka § 105, odst. 2: je nějaký důvod, proč by se na NAA neměly vztahovat obecné předpisy o kontrole? V materiálu není upraveno odebírání akademických titulů - ZÁSADNÍ V příloze není uvedena vzorová Rámcová smlouva Zrušit v celém zákoně pozici „mimořádného profesora“ Zásadní připomínka Zatímco členství v Radě NAA má být neslučitelné se členstvím v Akreditační komisi, což je zcela irelevantní z dlouhodobého hlediska, neřeší se neslučitelnost členství v Radě NAA s členstvím v nějaké jiné hodnotící agentuře, kde naopak by střet zájmů mohl být trvale přítomen. Katalog změn. V katalogu změn se stále vyskytuje certifikace


jednoznačnost chápání pojmu

NAA je svěřena značná pravomoc týkající se doslova existence vysokých škol. Má být tato pravomoc kontrolovatelná nebo „absolutní“?

jednoznačně není řešena zásadní a citlivá věc (viz možné patové situace) slib daný na semináři MŠMT Pozice mimořádného profesora není v ČR zažitá a vyvolává nejasnosti jak z hlediska obsazování této pozice, tak z hlediska jeho působení na vysoké škole

52

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



pracovníků NAA. Ta je nepřijatelná. Pracovníci musejí být vzděláni a školeni v oblastech výkonu své činnosti (metodika hodnocení, včetně evropských standardů, správní právo atd.), nikoli certifikováni (za nejasných finančních podmínek) externí organizací. Jde o typický příklad outsourcingu a vyvádění peněz z rozpočtu organizace. Již sice nejsou uváděny konkrétní instituce, lze ovšem předpokládat, že bude snaha zakotvit požadavek na certifikaci do některého podzákonného předpisu. Akreditační Výrazným problémem návrhu novely je 150 komise skutečnost, že většina důležitých postupů a standardů se neřeší na obecné úrovni, ale přenáší se do roviny podzákonných norem (vyhlášek, statutů, opatření MŠMT atd.), jejichž obsah je v tuto chvíli nejasný a není zřejmé, zda nepovedou ke zhoršení současného stavu. Nový model akreditací zvyšuje a) finanční 151 Akreditační komise nároky na zabezpečování kvality (zákon se nevypořádává s náklady na činnost NAA a nároky na rozpočet), b) administrativní nároky na zabezpečování vysokých škol. V novém modelu budou vysoké školy zpracovávat nejen dnešní žádosti o akreditace studijních programů a jejich oborů (minimálně pro potřeby vnitřní akreditace), ale současně žádosti o akreditaci oblastí a institucionální akreditaci a související kontrolní zprávy. 152 Univerzita Karlova Obecně lze předložený návrh chápat výhradně V níže/výše uvedených připomínkách v Praze jako nultou, pracovní verzi materiálu nejsou z časových důvodů dále obsaženy předloženou pro úvodní jednání. a) připomínky k návrhům změn jiných právních předpisů, b) připomínky týkající se absence bodů domluvených na předchozích jednáních a c) legislativně-technické připomínky. 53

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



153 Univerzita Karlova Klíčová a pravděpodobně nejsložitější část v Praze

zamýšlené novely, tj. téma profilace a kvalita (a zejména vše související s akreditačními procedurami) je v paragrafovaném znění uvedena způsobem, který do značné míry neumožňuje standardní konkrétní připomínkování. Stále se ukazuje, že jde o věcně nedořešenou oblast, ve které by bylo zapotřebí nejprve dosáhnout shody nad uceleným věcným popisem (poslední verze katalogu toto bohužel nesplňuje), včetně a) struktury NAA, role, kompetencí jejích orgánů a způsobu jejich ustanovování, b) kompetencí MŠMT, NAA a reprezentací VŠ, zejména u vydávání podzákonných norem, c) akreditačního procesu, včetně odvolacího (přezkumného, rozkladového, námitkového, …) řízení, vztahu ke správnímu řádu, d) přesného vymezení institucionální akreditace, podmínek a důsledků jejího (ne)udělení vč.vztahu k akreditaci habilitačního a jmenovacího řízení, e) přesného vymezení akreditace oblasti vzdělávání, podmínek a důsledků jejího (ne)udělení, f) kompetencí orgánů vysoké školy, g) role hodnotících agentur, h) popisu a důsledků profilace studijních programů, i) … . 154 Univerzita Karlova Přechodná ustanovení, která vzhledem k v Praze zásadním a poměrně komplikovaným změnám mají klíčový význam, jsou uvedena zcela nedostatečně. 54

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort


155 ZO VOS rektorátu Návrh neřeší tyto zásadní problémy: UP v Olomouci

I.

II.

III.

IV.

právo a povinnost odnětí titulu vč. docent a profesor z důvodu nesplnění podmínek stanovených zákonem nebo z důvodu plagiátorství (nutné stanovit vč. podmínek – kdo rozhoduje, podle jakých předpisů se řídí např. právo odvolání atd.) – problém, který vznikl, ale zůstal bez odnětí diplomů a titulů, neboť v zákoně nebylo upraveno, novela opět neřeší, nedefinuje řádně člena akademické obce, zejména vlivem nerespektování specifik pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a z toho vyplývajících závažných důsledků, v zařazení mezi akademickými pracovníky přetrvává pracovní pozice lektora, který nevykonává vědeckou činnost, a není zřejmý rozdíl mezi asistentem a lektorem, sjednocení režimů pracovních poměrů akademických pracovníků na dobu určitou (různé režimy podle tří zákonů).

156 ZO VOS rektorátu K části páté nebo šesté zákona UP v Olomouci

Neexistuje ustanovení upravující povinnost odnětí titulu, jestliže bude následně zjištěno, že student nedodržel všechny podmínky pro řádné absolvování studia nebo z důvodu plagiátorství. Neexistuje ustanovení pro odnětí titulu 55

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort


docenta a profesora podle obdobných pravidel, zejm. při zjištění plagiátorství. Ustanovení musí obsahovat podmínky, za nichž lze titul odejmout vč. možností odvolání, kdo a jakým způsobem rozhoduje, podle jakých předpisů se rozhoduje o odvolání atd. Lze se inspirovat v jiných státech – viz např. rozhodnutí Univerzity v Düsseldorfu z letošního roku o odebrání doktorského titulu ministryni školství kvůli plagiátorství v doktorandské práci z roku 1980. I když samozřejmě nelze nastavit retroaktivně.

157 ZO VOS rektorátu Sjednotit

režim pracovních poměrů Odůvodnění: Velmi problematické při prodlužování pracovních poměrů, neboť je akademických pracovníků na dobu určitou nutné zvažovat postup podle účinnosti V současné době dle přechodných ustanovení zákona v době, kdy byl pracovní poměr novel zákona o vysokých školách a zákoníku sjednán, tzn., zda lze či nelze pracovní práce existují tři diametrálně odlišné režimy poměr prodloužit, a to především ve vztahu pracovních poměrů akademických ke komplikované změně zákonem č. pracovníků na dobu určitou (čl. LVI zákona 110/2009 „Lex Ohlídal“. Řádný postup dle č. 436/2004 tzv. „Lex Zlatuška“, čl. VI zákona zákona „Lex Ohlídal“ v podstatě neexistuje, č. 110/2009 Sb. tzv. „Lex Ohlídal“ a čl. X neboť i výklady odborníků jsou velmi odlišné (zejména posuzování, zda uplatnit zákona č. 365/2011 Sb.). postup platný pro profesory a docenty ve vztahu k datu, např. zda od data jmenování či podle druh práce v pracovní smlouvě atp.). ZO VOS rektorátu Odkazy pod čarou na zrušené nebo upravené 158 UP v Olomouci právní předpisy UP v Olomouci

Například: odkazy na zákoník práce, o cestovních náhradách, o mzdě, o rozpočtových pravidlech, na autorský zákon, 56

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



o péči o zdraví lidu, o veřejných zakázkách atd. ZO VOS rektorátu HLAVNÍ CÍL NOVELY, DÍLČÍ CÍLE, 159 UP v Olomouci KLÍČOVÁ TÉMATA Vyjádření k naplnění cílů novely zákona Hlavní cíl novely zákona „zlepšení podmínek pro fungování vysokého školství …“, dílčí cíle, zejm. „kvalitní naplňování rolí vysokých škol v oblasti vzdělávání“, a klíčové téma „profilace a kvalita“ nemohou být naplněny, jestliže novela nereglementuje odnětí titulu v případech nesplnění studijních požadavků a plagiátorství, jednoznačně nedefinuje pojmy akademický pracovník, člen akademické obce působící na fakultě, nerozlišuje mezi pracovněprávním vztahem a pracovním poměrem (nezbytné odlišit s ohledem na možné důsledky), pozice lektor zůstává zachována jako akademická (lektor nepracuje vědecky!), některá ustanovení si vzájemně odporují (§ 24 a § 28 zákona) a problematické jsou pracovní poměry akademických pracovníků na dobu určitou podle tří režimů. Podrobně je uvedeno v připomínkách k návrhu novely zákona o vysokých školách. V tomto materiálu uvedená opatření nemohou být v mnoha případech realizována už jen proto, že se opírá o ustanovení, která buď účinné znění zákona upravuje jinak, nebo je vůbec neobsahuje.

160 ZO VOS rektorátu Ad dílčí téma 2. Autonomie a odpovědnost 57

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort UP v Olomouci


2.1 Personální autonomie 2.1.1 „Autonomní přístup škol a veřejná kontrola“ • „Mimořádného profesora na pracovní místo ustanovuje (sic!) rektor na základě souhlasu vědecké rady a jeho postavení je určeno pracovněprávním vztahem k dané instituci.“ Připomínky

1. Uvedená úprava není v novele zákona nikde uvedena. Podle § 24 odst. 1 písm. d) novely zákona rozhoduje v pracovněprávních vztazích vysoká škola nebo fakulta podle statutu vysoké školy. Má-li to být rektor, kdo „mimořádného profesora na místo ustanovuje“, musí tak stanovit zákon. Analogicky rozhodovací kompetence (souhlas) vědecké rady: zákonem neupraveno, nelze ani dovodit.

2. „Ustanovuje“ – pojem pracovním právem neužívaný. S každým zaměstnancem se uzavírá pracovní poměr pracovní smlouvou. Pojem „ustanovuje“ snad lze použít ve smyslu „jmenování“, ale jen pokud se nejedná o vedoucí zaměstnance, kteří jsou do funkce jmenováni na základě zákona (např. rektor, děkan atd.). Zaměstnance do funkce nelze jmenovat (viz § 33 odst. 3 zákoníku práce): musí být uvedeno, že „pracovní poměr uzavírá rektor“ nebo že 58

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



„o uzavření pracovního poměru rozhoduje rektor“.

3. Problematický a nesprávný pojem

„pracovně-právní vztah“ (stejně nesprávně uváděno i v zákoně). Pracovněprávní vztah je společným označením pro pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, přičemž pracovní poměr upravuje zákoník práce v mnohém velmi odlišně od dohod. Dohodu o provedení práce lze uzavřít nejvýše na 300 hodin za kalendářní rok, dohodu o pracovní činnosti v průměru nejvýše do poloviny týdenní pracovní doby, ukončení dohody nepodléhá pravidlům stanoveným pro pracovní poměr, tzn. je velmi jednoduché a dohoda může být ukončena v několika dnech či ihned, neplatí ustanovení o rozvržení pracovní doby atd. – viz § 74 a násl. zákoníku práce. V zákoně i zde uváděn odborný termín bez znalosti jeho významu. Komplexnost a kvalitu výkonu mimořádného profesora (viz cíle „zlepšení kvality a profilace“), ale i jiného akademického pracovníka nelze očekávat ani předpokládat, jestliže jeho úvazek k vysoké škole je velmi krátkodobý, deklarovaný účel zcela určitě nenaplní ani člen akademické obce, příp. současně člen akademického senátu, s nímž bude uzavřena pouze některá z dohod. Zcela absurdní je pak situace, kdy je s akademickým pracovníkem uzavřena dohoda o provedení práce na 1 či 2 měsíce 59

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



(delší doba pouze za podmínky, že by pracoval cca 20 hodin měsíčně), k níž však může podle navrhované zákonné úpravy dojít. Je potřeba si uvědomit, že budoucí akademický pracovník musí projít výběrovým řízením (časová a finanční náročnost); a to i na dohodu na 1 měsíc?! Jak bude takový akademický pracovník vykonávat požadovanou pedagogickou činnost (tzn. nikoli jen přednášky), o výzkumné a vývojové činnosti nemluvě? Navrhovatelé novely neuvažovali patrně v souvislostech: akademický senát rozhoduje o zásadních věcech vysoké školy, resp. fakulty. Jak asi bude rozhodovat zaměstnanec bez dostatečné znalosti konkrétního pracovního prostředí? Návrh opatření

1. V zákoně

jednoznačně odlišit „pracovní poměr“ a „dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr“. 2. Buď stanovit v zákoně, že rozhoduje rektor na základě souhlasu vědecké rady a současně explicite tuto pravomoc vědecké rady přidat k jejím povinnostem, nebo to nezahrnovat do cílů.

161 ZO VOS rektorátu Ad dílčí téma 2. Autonomie a odpovědnost UP v Olomouci

2.2 Organizační autonomie 2.2.1 „Rektor“

60

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort

• •


„Jmenuje a odvolává ředitele dalších součástí vysoké školy.“ „Ustanovuje (sic!) akademické pracovníky (vč. mimořádných profesorů) na funkční místa (na základě návrhu/schválení vědecké rady, proceduru upravuje statut školy).

Připomínky:

1. „Rektor jmenuje a odvolává ředitele

dalších součástí vysoké školy“ - dle zákona rektor jmenuje a odvolává pouze ředitele vysokoškolského ústavu a ředitele vysokoškolského zemědělského nebo lesní statku (§ 34 a § 35 zákona). Zde uvedené „ředitele dalších součástí vysoké školy“ je nesprávné a zavádějící, neboť vysoká škola může mít celou řadu dalších součástí (např. koleje a menzy, středisko výpočetní techniky, knihovnu, vydavatelství aj.), jejichž ředitelé jmenováni a odvoláni, pokud tak nestanoví zvláštní zákon, čímž je v tomto případě zákon o vysokých školách (viz § 33 odst. 3 zákoníku práce), být nemohou.

2. „Rektor

ustanovuje akademické pracovníky … na funkční místa (na základě návrhu/schválení vědecké rady, proceduru upravuje statut školy).“ a) k nesprávnému pojmu „ustanovuje“ – viz bod 2 k odd. 61

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort


2.1.1, b) zákon nestanovuje žádnou povinnost k „ustanovování“ akademických pracovníků na „funkční“ resp. „pracovní“ místa „na základě návrhu/schválení vědecké rady“, tzn. nelze zde vůbec uvádět jakoukoli povinnost, která není stanovena zákonem, a proto nelze v cílech uvádět.

162 ZO VOS rektorátu 2.2.1 „Vědecká rada“ UP v Olomouci • „Projednává návrh rektora na … ustanovování do pozic docentů a profesorů.“

Připomínka: Zákon nic takového neobsahuje, mimo to „docenti a profesoři“ nejsou do pozic „ustanovováni“ ani jmenováni, ale je s nimi uzavírán pracovní poměr pracovní smlouvou – viz bod 2 k odd. 2.1.1.

163 ZO VOS rektorátu 2.2.1 „Úroveň součástí“ UP v Olomouci • „Bude

však zakotvena povinnost existence samosprávného orgánu typu AS i na úrovni fakult v souvislosti s vnitřním hodnocením.“

Připomínka – v novele zákona nic zakotveno není.

62

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



164 ZO VOS rektorátu 4. Technické úpravy UP v Olomouci

4.1 Řešení některých provozních problémů souvisejících s aplikací stávajícího zákona o vysokých školách vč. dalších návrhů, na který bude panovat shoda s reprezentacemi VŠ • „Zpřesnění definice akademického pracovníka – člena akademické obce. Členy akademické obce budou ti akademičtí pracovníci, kteří splnili podmínky § 77 zákona.“ Uvedená definice neřeší problém související s aplikací stávajícího zákona o vysokých školách, a to z těchto důvodů: Věta „Členy akademické obce budou ti, kteří splnili podmínky § 77 zákona, tj. podmínky výběrového řízení“, opět zcela jednoznačně nedefinuje akademického pracovníka, tzn. ani člena akademické obce, neboť podmínky výběrového řízení může splnit také uchazeč, s nímž bude uzavřena některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Jak je uvedeno výše, považovat za člena akademické obce zaměstnance – profesora, docenta atd., s nímž není uzavřen pracovní poměr, ale pouze některá z dohod, je zcela proti smyslu a účelu zákona, zejména z důvodu krátkodobého trvání vztahu k vysoké škole – viz bod 3 k odd. 2.1.1. Návrh opatření: Ponechat původní znění definice, které bylo v tomto materiálu odstraněno, tj. ve znění: 63

A/N/Č

Vypořádání

Č.

Resort



„Členy akademické obce budou ti akademičtí pracovníci, kteří jsou v pracovním poměru k vysoké škole.“ (Tedy nikoliv např. osoby, se kterými vysoká škola uzavřena dohodu o práci konané mimo pracovní poměr). Definici ve znění „Akademičtí pracovníci v pracovním poměru k vysoké škole …“ uvést v § 3 zákona – viz připomínky k § 3 novely zákona.

165 Asociace


V. Otázka vedoucích kateder

(1) Právní úprava: v současné době není

postavení vedoucích kateder zvláště upraveno. Možnost za splnění zákonných podmínek dohodnout odvolatelnost dle § 73 odst. 2 ZPr. (2) Problémové okruhy: a. postavení vedoucích kateder není v současné době nijak upraveno, b. katedry či ústavy některých fakult VŠ jsou co do počtu zaměstnanců (několik desítek až set) a rozpočtu plně srovnatelné s celými fakultami jiných VŠ. (3) Stav de lege lata: za současného stavu lze vedoucí kateder pouze v souladu s obecnou úpravou v ZPr, přičemž nejde o místa, u nichž by se pracovní poměr zakládal jmenováním, vedoucí kateder tedy nelze bez dalšího odvolat. Jen ve velmi málo případech je možné dohodnout možnost odvolání, když § 73 odst. 2 ZPr ve většině případů nelze použít, protože nejsou splněny tam stanovené 64

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort


podmínky.

(4) Návrhy de lege ferenda: opětovné zavedení zvláštní úpravy (de)instalace vedoucích kateder (ateliérů, fakultních ústavů), která by umožňovala vedení fakult změnit jejich management s tím, že by jmenování či odvolání z místa vedoucího katedry došlo pouze k rozšíření či omezení sjednaného druhu práce, nikoliv k zániku PP AP (předpokládá se, že vedoucím katedry bude některý z na ní působících AP); za výkon funkce vedoucího katedry by náležel příplatek stanovený vnitřním mzdovým předpisem VŠ. 166 Asociace


VI. Rozvržení pracovní doby

(1) Právní úprava: § 78 an. ZPr (2) Problémové okruhy: požadavek na

striktní evidenci pracovní doby je v prostředí VŠ nereálný. AP nepracuje „od do“. V praxi tak dochází k různě kreativním přístupům evidence pracovní doby, jejichž společným znakem je obcházení zákonných ustanovení více či méně fiktivní evidencí pracovní doby. (3) De lege ferenda: umožnit rozvržení pracovní doby jako kombinací základních úseků pracovní doby stanovených VŠ jako zaměstnavatelem na některé či všechny dny v týdnu (typicky výuka) a ostatní pracovní doby rozvrhované AP samotným nezávisle na VŠ jako zaměstnavateli (typicky příprava na výuku, sebevzdělávání, publikační činnost atd.). Nešlo by tedy o pružné rozvržení pracovní doby ve smyslu § 85 odst. 1 ZPr, neboť začátek a konec úseku „volitelné pracovní doby“ by 65

A/N/Č

Vypořádání

Č.


Resort


nestanovovala VŠ jako zaměstnavatel, ale zaměstnanec sám dle svého uvážení.

167 ZO VOS rektorátu Návrh na doplnění – působnost interního UP v Olomouci

auditu veřejné vysoké školy

Katalog – kapitola 3. Financování, oddíl Principy, strana 9 doplnit jako poslední odrážku: „Využívání kontrahovaných a jiných veřejných finančních prostředků bude výběrově prověřováno interním auditem veřejné vysoké školy podle zvláštního právního předpisu.x/“ zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů x/

168 ZO VOS rektorátu Text zákona – § 20 Hospodaření veřejné vysoké UP v Olomouci

školy, strana 13 doplnit jako poslední odstavec (7): „Využívání příspěvků a dotací a jiných veřejných prostředků výběrově prověřuje na základě rozhodnutí rektora interní audit veřejné vysoké školy podle zvláštního právního předpisu.x/“

zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů x/

66

A/N/Č

Vypořádání

Návrh novely zákona o vysokých školách paragrafované znění řazení podle připomínkovaných paragrafů Připomínky březen

Recommend Documents