PŘÍLOHA 1: Novely zákona o stavebním spoření K první novelizaci zákona došlo 1. 7. 1995, kdy byl zákon o stavebním spoření novelizován zákonem č. 83/1995 Sb. Nejvýznamnější bylo ustanovení, které umožnilo stavebním spořitelnám poskytovat překlenovací úvěry. Další novela zákona proběhla v roce 2003 zákonem č. 423/2003 Sb., který nabyl účinnosti 1. 1. 2004. Tato novela upravila státní podporu na 15 % z ročně uspořené částky (dříve 25 %), maximálně však z částky 20 000 Kč. Maximální výše státního příspěvku byla snížena z 4 500 Kč na 3 000 Kč za rok. Dále byla prodloužena vázací lhůta z 5 let na 6 let. V této novele došlo také k úpravám týkajícím se členství České republiky v EU. Snížení státní podpory se vztahuje pouze na smlouvy uzavřené po 1. 1. 2004. Smlouvy uzavřené před vstoupením novely v platnost se řídí podle dřívějších podmínek a státní podpora zůstala v původní výši 4 500 Kč za rok. Této výhody využila spousta klientů a uzavřeli si smlouvu o stavebním spoření do konce roku 2003 podle starých a tedy výhodnějších podmínek. (Lukáš a Kielar, 2007) 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Obrázek 3: Počet nově uzavřených smluv o stavebním spoření v letech 1998 – 2007 (zdroj: AČSS dostupné na http://www.acss.cz/cz/novinari/vyvoj-statistik/)
Výše uvedený graf ukazuje, že v roce 2003 došlo k velkému nárůstu nově uzavřených smluv o stavebním spoření v důsledku plánovaného přijetí novely zákona o stavebním spoření. Klienti si tak zajistili smlouvy, na které se novela zákona nevztahuje. Bude jim tedy vyplácena vyšší státní podpora a platí pro ně kratší vázací lhůta 5 let. V roce 2004 následuje propad v počtu nově uzavřených smluv. V roce 2007 dochází od roku 2004 opět k pomalému nárůstu počtu smluv. Dne 1. 10. 2005 nabyla účinnosti novela č. 292/2005 Sb., která stavebním spořitelnám stanovuje povinnost deklarovat (označit) při uzavření smlouvy budoucí vývoj poplatků, které jsou spojeny s vedením účtu klienta. Dále byla stanovena povinnost stavebních spořitelen připsat obdržené zálohy státní podpory na účet klienta do druhého dne od obdržení. V roce 2006 byly schváleny dvě úpravy zákona o stavebním spoření. Jedna se týkala definice účastníků, kteří nejsou občany ČR, a druhá se týkala úpravy v poskytování informací Ministerstvem vnitra ČR pro výkon státní kontroly. (Lukáš a Kielar, 2007)
PŘÍLOHA 2: Stavební spoření v ostatních evropských zemích Německo V zemi existuje 16 soukromých stavebních spořitelen a 11 zemských stavebních spořitelen. Výplata státní podpory v Německu závisí na věku klienta (nárok na státní podporu mohou mít pouze lidé starší 16 let) a dále na jeho příjmu. Státní podporu dostanou jen lidé s maximálním ročním zdaněným příjmem do 25 600 Eur (v případě svobodných) a 51 200 Eur u manželských párů. Tento princip vyplácení státní podpory je pojistkou proti tomu, aby státní podporu dostávali i lidé s vysokými příjmy. Státní podporu klienti nárokují sami u příslušného finančního úřadu. Slovensko Systém stavebního spoření je na Slovensku velmi obdobný jako v České republice. V současnosti zde působí 3 stavební spořitelny. Stavební spoření je na Slovensku známé tím, že vláda při hledání úspor státního rozpočtu v roce 1997 přijala novelu zákona o stavebním spoření. Tato novela stanovila výplatu státní podpory jen pro ty, kteří předloží doklad o účelovém využití naspořené částky. O dva roky později muselo Slovensko novelu zrušit a zavést opět státní příspěvek i pro přátelské klienty, kteří nepoužijí naspořené prostředky na bytové účely. Tento zpětný krok slovenská vláda učinila z toho důvodu, že stavební spořitelny zaznamenaly velký odliv právě přátelských klientů a hrozilo, že nebudou mít levné peněžní prostředky na poskytování úvěrů pro ostatní klienty. Tato možnost úspor na přátelských klientech je pro celý systém stavebního spoření velmi riziková, protože stavební spoření je na nich značně závislé a může fungovat jen díky nim.
Chorvatsko Chorvatsko patří k nejmladším zemím, kde se stavební spoření ujalo. V zemi působí 5 stavebních spořitelen. Režim připisování státní podpory na účty klientů není fixně zakotven a ve skutečnosti je realizováno připisování i s více než ročním zpožděním. (Lukáš a Kielar, 2007) Rumunsko Stavební spoření v Rumunsku existuje od roku 2004. Výše státní podpory je diferencována v závislosti na věku a počtu dětí. (Lukáš a Kielar, 2007) Maďarsko V Maďarsku působí 2 stavební spořitelny. V tomto systému existuje možnost vyplácet státní podporu bytovým družstvům, a to podle počtu spravovaných bytů. Vyplácená státní podpora v Maďarsku je ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi nejvyšší. (Lukáš a Kielar, 2007) Následující
tabulka
zachycuje
základní
parametry
stavebního
spoření
v evropských zemích. Státní podpora
Roční maximum
Vázací lhůta
15 %
3 000 Kč (105 €)
6 let
Rakousko
4 % (variabilní)
40 €
6 let
Německo
8,8 %
45 €
7 let
Slovensko
12 % (variabilní)
66 €
6 let
Chorvatsko
15 %
102 €
5 let
Rumunsko
15 %
150 €
5 let
Maďarsko
30 %
273 €
8 let
Česká republika
Tabulka 6: Parametry stavebního spoření v evropských zemích (zdroj: Lukáš a Kielar, 2007)
Z výše uvedené tabulky je patrné, že nejvyšší vyplácená státní podpora je v Maďarku, kde dosahuje až 30 % z ročně uspořené částky, nejvýše však 273 Eur za rok. Vázací doba naspořených prostředků je naopak v Maďarku ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi nejdelší a to osmiletá.
PŘÍLOHA 3: Stanovení průměrného kurzu EUR/CZK Kromě denních kurzů devizového trhu publikuje Česká národní banka také průměrné devizové kurzy za jednotlivé měsíce, čtvrtletí, kumulovaná čtvrtletí a roky. Zveřejněná hodnota je aritmetickým průměrem z denních kurzů vyhlášených v pracovní dny za dané období. Průměrné kurzy za uvedená období se zveřejňují současně se zveřejněním posledního denního kurzu spadajícího do příslušného období. Matematické vyjádření: Y=
∑x
i
i
n(i )
kde: Y = výsledný průměrný kurz za dané období, xi = kurz vyhlášený k pracovnímu dni i, n(i) = počet pracovních dnů i v daném období. Nejsou-li k dispozici všechny denní kurzy příslušné měny za dané období (tj. pokud kurz nebyl v nějakém období uváděn v kurzovním lístku České národní banky), průměrný kurz se nevypočte a do příslušného pole tabulky se neuvede žádná hodnota. (http://www.cnb.cz/cs/faq/faq_o8.html) Kurzy devizového trhu – roční průměry Rok
2004
2005
2006
2007
2008
EUR/CZK
31,9
29,8
28,3
27,8
25,0
Tabulka 7: Roční průměry kurzu EUR/CZK (zdroj: vlastní zpracování z údajů zveřejněných na http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne_mena.jsp? mena=EUR)
Roční průměry uvedené v tabulce byly vypočítány z měsíčních průměrů kurzů zveřejněných na stránkách České národní banky.
Vývoj průměrného kurzu v období 2004 - 2008 34
EUR/CZK
32
31,9
30
29,8 28,3
28
27,8
26
25
24 22 20 2004
2005
2006
2007
2008
Rok
Obrázek 4: Vývoj průměrných ročních kurzů v období 2004 – 2008 (zdroj: vlastní zpracování)
VÝPOČET Průměrný kurz za 5 let: (31,9 + 29,8 + 28,3 + 27,8 +25) / 5 = 28,56 EUR/CZK
